PRAČE A ODMĚNA O čem jiném mělo by se psáti nyní, když rolník
Transkript
PRAČE A ODMĚNA O čem jiném mělo by se psáti nyní, když rolník
Ročník I. V e V a r š a v ě , d n e 15. s r p n a 1 9 2 8 . Číslo 7. BUDITEL o r g a n ------------------------------- Č e c h o s l o v á k u v p o l s k u VYCH ÁZÍ 1. a 15. K AŽDÉH O M Ě SÍC E . ------------------------------- R ed a k ce a ad m in istrace pro V o ly ň : Luck, J a g iello ň sk a 16. A d m in istrace pro o sta tn í P o ls k o a zah ran ičí: W a r sz a w a , M a zo w ie c k a 1 1 .c — PRAČE A ODM ĚNA O čem jiném mělo by se psáti nyní, když rolník sklízí odm ěnu za svoji celoroční námahu, než o práci? H ospodář pří pohledu na nedohled né řady žlutého obilí cití jakési duševní zadostučinění, vidí, že nepracoval nadarm o, a to jest mu vzpruhou k nové práci a k novému ose vu role své. A tak to jde věčně dokola svojí určenou cestou, neboť: „Dokud nebe a země ne pominou — setí a žeň nepřestanou". Celý život náš jest vyplněn prací a bojem se zlem a překážkam i. Šťasten, kdo v práci, ať tělesné či duševní, vidí účel života! Taková ra dostná práce člověka nevyčerpává, nýbrž otužuje a těší. Člověk se zálibou ohlédá se zpět na krásné výsledky své vykonané plodné práce. A když již údy pozvolna vypovídají službu, když se kloní jako ten starý klas, tu ani to stáří, v němž „nemáme zalíbení", mu není obtížné, ne boť ho blaží m yšlenka, že prací vyplnil svůj ži votní úkol, že nežil nadarm o. A když konečně splní poslední povinnost, a země, na níž po ce lý život pracoval, příjme ho ve své lůno, zůsta ne po něm v potom stvu trvalá pam átka na je ho prácí. Ale člověk — sobec, jenž po celý ži vot myslel pouze na sebe, na svoje požitkář ství dle zásad epikurejských: „jezme a pijme, ne boť zítra zem řem e" — s jakým trpkým pocitem a odporem loučí se takovýto nepotřebný člen lidské rodiny s životem! Nikdo ho neželí, nikdo mu nevěnuje vděčné vzpomínky. K jakém u druhu pracovníků chceme náležeti my? 0 kéž bychom se snažili řaditrse k těm, kdož celý svůj život zasvětili práci pro blaho nejen svých nejbližších, leč i pro blaho všeobecné. Ale má-li jedenkaždý z nás možnost, pracovati ne jen ku prospěchu vlastním u, nýbrž i pro dobro celku? Zajisté! Hleďme, jakých pěkných výsled ků jsme docílili svojí pilností a přičinlivostí! A popatřm e také, jak málo jsme vykonali pro bla ho společné. Ta naše větší střediska, ty velké, zámožné osady naše, zdaliž mohou nám menším, rozptýleným vískám býti vzorem kulturní a spo lečné práce? Položíme-li ruku na srdce, odpověď naše nebude asi kladnou. M íváme zde často návštěvy různých odbor níků a vynikajících osobností, které přijely, aby se přesvědčily, jak se nám daří a jak pracuje me k povznesení své větve. A když mají pronésti svoje mínění o nás, chválí někteří lichotivě naši zám ožnost a náš blahobyt, ale jiní opět n e tají se před námi pravdivým úsudkem o naší lhostejnosti, netečností, ba přímo nedbalosti vů či věcem společným. Kdo měl příležitost uvidět n. př. v Česko slovensku tu čilou společnou práci družstevní ve všech oborech, musí uznati, jak jsme v tom ohledu velice pozadu za . našimi krajany ve sta ré vlasti. V každé i m enší vísce tam vidíme ško lu — palác, záložnu, různá sdružení\s a t. d. Proč tak radostně oslavují naši bratři v Českosloven sku 10 letě výročí sam ostatnosti? Aby ukázali výsledky své energické, dům yslné a poctivé p rá ce. Ž ádný z osvobozených národů není s to, prokázati se takovým rozm achem kultury a práce. A čím my se můžeme pochlubiti jako čsl. národ, za těch 10 poválečných roků? Kolík m á me těch pořádných škol? Nemáme žádných svých peněžních ústavů, ačkoliv by se u nás dokona le osvědčily a přispěly k povznesení blahobytu. Nemáme hospodářských družstev ani družstevních m lékáren a jiných podniků. Příčinu hledám e v nedostatku ideálních pracovníků, v nedostatku vzájem né důvěry a smyslu pro společnou práci vůbec. Ale půjde-li to tak dále, není dalek čas, kdy nebudem e již vzorem našem u okolí, nýbrž naopak. Dopustíme, aby k tomu došlo? B ratři p ře dáci, ujměte se prače a nedbejte nevděku, ne pochopení ani ztráty hmotné a t. d.! Pak s e ne musíme budoucnosti lekat. Společné práci zdar! B uditel. POLSKÝ SEJM . Sněm ovní kancelář vydala nedáv no knihu o složení polského sejmu, z níž jsou vzaty níže uvedené infor mace. Pětileté sněm ovní období sejmu zvoleného 5. listopadu 1922 uplynulo 28 listopadu 1927. Volby do nynějšího sejmu konaly se 4. března t. r. a nový sejm byl zahájen dne 27. března Sejm m á 444 poslanců. Předsedou je Ignacy Daszyňski z polské strany socialistické, m ísto předsedy C zetw ertyňski Sew eryn, Dpbskí Jan, dr M arek Zygmunt, W ožnickí Ja n a d r Zahajkiewícz W lodzimierz. Poslanci jsou rozděleni na kluby jednotli vých stran. Nejsilnějším klubem je klub n estran ného bloku spolupráce s vládou, jehož p ředse dou je Slawek W alery. Členem tohoto klubu je také jediný český poslanec v Polsku p. Vladi mír M eduna. Klub tento má 122 členů. Klub polské strany socialistické má 63 po slanců, předsedou je dr M arek Zygmunt. Klub W yzwolenie má 40 členů, předseda W ožnicki Jan . — Klub lídovó-národní má 34 členů a tří hospitanty, předsedou je dr R ybarski Rom an.— Klub U krajinsko běloruský má 30 členů, p řed sedou je dr Lewickí Dymitr. — Klub selské strany má 26 členů, před sed á Ja n Dpbski. — Klub Píasta má 21 členů, p řd sed á senátor Šredniawski A ndrzej. — N ěm ecký parlam entní klub má 19 členů, předsedá Naum ann Eugen. — Klub křest, dem okracie má 15 členů, předsedá Chacinski Josef. — Klub národní strany děl nické má 14 členů, před sed á R o g u szczak F ran t.— Klub židovský má 13 členů, předsedá Izaak G rúnbaum . — U krajinský klub socíalistickoradikální má 8 členů, před sed á dr Lew Baczyňskí. — Kom unistický klub má 7 poslanců, p řed sedá W arski-W arszaw ski.— N árodní stran a děl nická, lewíce m á 5 poslanců, před sed á Ciszak Antoni. — B ěloruský klub selsko dělnický má 5 poslanců, p řed sed á G aw ryluk Josef. — U kra jinský selsko dělnický klub socialistického sjed nocení m á 4 poslance, předsedou je Czuczmaj M aksym . — Selský svaz má 3 poslance, p řed sedou je Stapíóski Jan. -— Tři poslance má také slezská skupina Korfantyho, vyloučená z křest, dem okracie, Selrob levice má 2 poslance. F rakce něm eckých socialistů m á dva poslance. Kromě toho je pět poslanců t. zv. divokých, k teří ne jsou členy žádného klubu. Vladimír Meduna, poslanec. ČINNOST NESTRANNÉHO VLÁDNÍHO BLOKU V SEJM U. A by všichni naši p. p. krajané měli možnost poznati činnost „N estranného vládního bloku v sejm u", za který ve volbách hlasovali, chci zde v krátkých slovech o hlavních rysech jeho práce naší českou veřejnou ínformovatí. Blok „jedničky" stanoví v sejmu skupinu do sti vážnou. Nemá celkové většiny a nem ůže bý ti zodpovědný za usnesení sejmu, stará se však dávati pokyny, jakou cestou by se měl sejm ubí, rati, aby práce jeho byla plodná a pom ěry sej mu k vládě, když ne přátelské, tedy aspoň smiřlivé. Práce ta jest velice těžká. Sjednocení protivládních stran nesm ěřuje, jak víme, k společ né plodné práci, ale k tomu, aby si strany zís kaly popularity u svých voličů, čehož chtějí dosíci tím, že vládě do cesty staví často i dem a gogické překážky a honosí se pak obhajobou zájmů svých voličů proti politice vlády. Blok nechce postupovati podobným způso bem, ale snaží se zorganisovati v sejmu tvůrčí práci. Podotkl jsem již, že málem všechny stra ny jsou vládě nepřátelské. To však neznam ená, že by byly mezi sebou solidární, právě naopak: po tírají se navzájem . Jejich vzájem ná solidarita se jedině schází k oslabení autority vlády, jakož i v bojí s Blokem, v jehož rozvoji vidí největší ne bezpečí pro udržení svých poslaneckých m an dátů v budoucnosti. Křiklavé doklady toho byly podány při volbě předsedy sejmu a při schvalování státního roz počtu. Blok po podobných případech zaujal vy čkávací stanovisko, aby se mohl přesvědčiti, je-li nějaká naděje, že dnešní sejm se vzpam atuie a rozhodne se plodně pracovati. Blok postavil si za úkol osvobodíti Polsko od stranické vševlády, uznávaje, že jedině tento cíl prospívá záj mům státu a napom áhá tomu, aby i jiné stra ny a jednotliví poslanci ponenáhlu porovnávali n a še náhledy se svým způsobem práce. Blok spolupráce s vládou jest pari. skupinou, k terá pracuje s vládou a k terá se snaží vytvořiti také podm ínky pro užitečnou práci, uzná vajíc, že je nutno, by činnost vlády se vyvíjela bez překážek a v součinností všech vládních parlam entních skupin. iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiin iiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiii H rst dobrého života jest lepší než pytel uče nosti. H erbart. Z VÝSTAVY SOUDOBÉ KULTURY V BRNE. V edle hlavního vchodu do zábavního parku těší se stále větší oblibě u obecenstva veřejné akvarium . Je vidět, že láska k přírodě a k malé vodní pestrobarevné zvířeně jest dána každém u. Mnoho lidí navštěvuje výstavu každým týdnem , protože vždy lze pozorovat něco nového. Nej více pobaví každého krm ení rodiny m ladých krokodilů, jak se kupí na navykém místě, jak každý přes hlavu druhého chňapá po kusech syrového masa, rozevíraje pom ěrně velkou, ozubenou tlamku. Hadovitá želva severoam erická (Trionyx ferox) ve vhodné chvíli některém u krokodilu urve kus m asa a plovoucími nožkami vsunuje si ho do štikovité tlamy. Jin ak leží úplně zahrabána v písku, vystrkujíc pouze občas dlouhý krk ke hladině vodní, aby se nalokala vzduchu. Středozom ní moře (akvarium č. 11) hostí od několika dnů m ořské koníčky (Hyppocampus guttalata). Podivná tato rybka působí na každého zvláštním dojmem zevnějškem i způ sobem plování. Bez pohybu plouvtí se zvíře vzná ší vodními vrstvami, tu stoupá, tu klesá. Na hřbetě se to jen rychle vlní a třpytí, jakoby tam vězela tajná hnací síla. Stočením chápavého ocasu řídí ry b k a směr. Jelikož první pokus do vozu na výstavu se zdařil, bude dopraven na výstavu další počet m ořských koníčků. Bohužel není doba jejich života dlouhá, zajetí jim pří největší péčí a obsluze neslouží. T aké veliká veřejná akvaría na břehu fnořském, kde nádržem i proudí stále čerstvá voda moře, neuchovají tuto rybku dlouho na živu a jsou nucena ji obnovovatí. N ádrže Severního moře hostí pestroba revné sasankykarafiáty: raka-poustevníka a platejze. Noméně krásné jsou nádrže oživené rákosníky (Pterophyllum scalare), skupinou ryb Přední a Zadní Indie, závojnatkam í atd. Do mácí tříostná koljuška staví si v nádřži č. 23 hnízdo po způsobu ptáků dole u dna v zadním rohu. Na každé stran ě buduje bez om rzení jeden sam eček rodinné hnízdečko a vyvrací tím dosavadní názor, že by dva sam ečci se v nádrží nesnesli. H ůře bude, až dojde ke tření, kdy sam ečka vklouzne do hnízda. Také kančík (Heros facetus) se vytřel. Jik ry na boční stěnu přilepené blíží se vývinu. J e otázka, zda zůstanou, anebo zda padnou ostatním rybkám za pamlsek, nedovedou-li je rodiče před slídivostí ostatních uchráníti. A tak je k aždá nádrž otevřenou knihou příteli přírody, ve které čte stále nové a nové jevy a zákony životní. Bo hužel není takového pochoponí u každého. M nohý pouze počítá počet nádrží, letmo je p ře hlédne a jde-do zábavního parku, kde komické výjevy na toboganu jsou rovněž rozevřenou kni hou, snad mnohem zábavnější. Dlužno upozornití na to, že krm ení zvířeny v akvariu děje se denně mezi 19 — 21 hodinou. * * * M ěstská ubytovací kancelář v Brně, k terá vyřizovala veškeré přihlášky školních zájezdů na výstavu soudobé kultury v Brně, zpracoványní všechen m ateríal, týkající se organisace škol ních výprav statisticky. Z těto zprávy je teprve vidět, jaká práce byla výkonána. Pro školní zájezdy bylo připraveno celkem 84 no cleháren, z toho 76 ve školních budovách a 8 no cleháren různých organisaci, V těchto nocle hárnách je um ístěno 2.400 postelí a 12.000 slamníků, takže v nich možno ubytovati denně 14.600 osob. Na postelích stojí nocleh za oso bu a noc Kč 10.—, na slam níku Kč. 5.— , pro účastníky školních výprav byla povolena m ěst skou radou pro nocleh na slam nících sleva Kč. 2.50 pro osobu a noc. Postele, slamníky i přikrývky jsou úplně nové vždy čistě p ře vlečené. Noclehárny jsou vzorně čisté a působí velmi pěkným dojmem. Celkem bylo přihlášeno k ubytování v červnu 2.847 školních výprav a 136.422 dětí. Velmi m noho škol z přihlášených odřeklo však návtěvu, většinou v poslední chvíli, zejm éna v první polovici června, protože se rozšířily pověstí, že výstava není hotova, v druhé polovině měsíce června pak hlavně proto, že školy se chtěly účastnití vítání pana presidenta při zájezdech do různých krajů. Na druhé straně však při jelo také mnoho škol neohlášených. Z přihlášných škol odřeklo návštěvu 566 se 30.931 dětmi, takže na výstavu přijelo krom ě výprav, které odjely tentýž den z B rna a zde nenocovaly, 2,291 školních výprav a 105.491 dětí. Těmto dětem bylo ve společných noclehárnách poskyt nuto celkem 167,188 noclehů. Velmi zajím avá jest zpráva o účasti různých škol z jednotlivých zemí. Tak například z Čech přijelo do B rna celkem 689 školních výprav a 35.561 dětí. Z toho obecných škol 240 se 6.571 školními dětmi, m ěšťanských škol 214 se 12.755 dětmi, středních 55 se 3.509 dětmi, a od borných škol 180 se 12.762 dětmi. Ú čast z M oravy a ze Slezska byla daleko větší. Přijelo celkem 1.283 školních výprav s 55 504 dětmi, z toho 860 obecných se 22.119 dětmi, 119 škol odborných se 7.890 dětmi. Ze Slovenska přijelo celkem 319 školních výprav s 14.426 dětmi. Z toho bylo 158 obec ných s 4.153 dětmi, 69 škol m ěšťanských s 4.582 dětmi, 34 škol středních s 2.685 dětm i a 58 škol odborných se 3,006 dětmi. Celkem přijelo z celé republiky na výstavu 1.258 škol obecných, s 32.843 dětmi, 549 škol m ěšťanských se 39.962 dětmi, 127 škol středních se 9.964 dětm i a 357 škol odborných s 22.722 dětmi. Z celkového počtu 2.291 školních výprav je 2.054 škol čes kých a .257 škol něm eckých. Z 105.491 žáků je 95.981 českých a 9.510 něm eckých. Z uby tovaných žáků je 60.702 chlapců a 44 789 děv čat. Z Prahy přijelo na výstavu jenom 58 škol ních výprav se 3.959 žáky, z B ratislavy 29 školních výprav s 1.137 žáky. Ze statistiky této je vidět, že najvětší zájem o výstavu projevila M orava, ze škol pak školy odborné. Překvapující je m alá účast škol střed ních a nutno ji vysvětliti hlavně tím, že v červnu se konají na středních školách m aturitní zkoušky, které zam ěstnají velkou část členů profesorských sborů. Protože v září nebude již možno udržet noclehárny v tak velkém rozsahu, doporučuje se, aby hrom adné zájezdy škol středních byly uskutečněny ještě o prázdninách. Školám těm to budou při ubytování poskytnuty stejné výhody, jako školám k teré přijely v červnu. M ěstská ubytovací kancelář v Brně, která vyřizovala veškerou korespondenci, týkající se školních výprav, odpovídala na různé dotazy, rozesílala přihlášky, pokyny, poukázky na nocle hy atd. vym ěnila celkem s přihlášeným i škola mi přes 11.000 dopisů. Dnes možno říci, že organisace školních výprav se vydařila, přesto, že v Brně ještě nebylo podniku tak velkého rozsahu. Stalo se ovšem, že bylo na některý den přihlášeno až 15.000 školních dětí a mnoho z nich nepřijelo, aniž to včas oznámili, takže noclehy musely býti pro ně reservovány a v ně kterých školách spaly tři děti na dvou slamnících. Z DOMOVA I CIZINY. President ČSR M asaryk přijel dne 16. t. m. k letnimu pobytu do Topolčanek na Slovensku. Kdy se sejde poslanecká sněmovna, není ješte známo, ale stane se ta k patrn ě v září. Projednáván má býti rozpočet a otázka novelisace soc. pojištění. Vyslovuje se názor, že hned po prázdninách dojde k částečné rekonstrukci kabinetu, neboť je tře b a obsadit křeslo mini sterského předsedy a m inistra v nitra po min. Černém, k terý bude m oravským zemským p re sidentem . Také se bude řešit případ D ra Englíše, patrn ě tak, že se věc interně urovná a Dr Engliš své křeslo podrží. H ned poté poč nou přípravy k jubilejním oslavám, během nichž však již budou vyhlášeny zemské a okresní volby, k nimž podle některých zpráv dojde 25. listopadu. V ČSR byla utvořena nová něm ecká poli tická strana, kterou založil m ladý něm ecky po litik a národohospodář Dr Rosche, vystoupivší před nedávnem ze strany něm ecko-nacionální. K této nové straně se vedle stoupenců Dra Roscheho hlásí také něm ecká stran a dem okra tická a něm. stran a živnostenská. Nové sd ru žení chce býtí posuzováno jako elem ent akti vistický. V západo-českých lázních, kde jako obvykle i letos m ešká řad a význam ných představitelů světa politického, hospodářského i kulturního, konala se řada význam ných schůzek, rozhovo rů atd. V K arlových Varech byl presidentem M asarykem v audienci přijat něm ecký zahr. m inistr Stresem ann. V M ar. Lázních se nav štívili polský min. předseda B artel a nám ěstek předsedy československé vlády Šrám ek. 13. července zem řel vynikající čsl. malíř, rektor um ělecko-prům yslové školy v Praze V. H. B runner. 16. srpna zem řel v Pacově v Čechách básník Ant. Sova. 31. července přibyl do Prahy Dr Běhounek, člen ztroskotavší polární expedice gen. Nobileho, k terý prohlásil, že jeho účast na výpravě přinesla veliký vědecký zisk. P átrání po Am undsenovi, prohlásil Běhounek, je stiženo tím, že před svým hrdinským odhodláním , zachráníti nešťastníky, neudal A m undsen plán a sm ěr své cesty, ani základnu svých zam ýšlených operací. Přes to jest míněním D ra Běhounka i většiny odborníků, že A m undsen letěl nejprve ke dru hé skupině A lessandriho a že žije. 15. července zabil se na autom obilových závodech v N úrburgringu u A denau v Německu znám ý čsl. závodník Junek. Čsl.-polská hospodářská dohoda vstoupila 1 srpnem v platnost. Dohodou touto, jak zná mo, byla nově upravena polská cla pro čsl zboží. Polský parlam ent má býti svolán — aspoň se tak předpokládá — teprve počátkem řijna, aby schválil státní rozpočet na příští rozpočto vý rok a projednal otázku revise polské ústavy ve smyslu zvýšení výkonné moci presidenta republiky a vlády. O otázce ústavní revise se v polském tisku velmi živě diskutuje a vyslovu je se požadavek, aby nebyla porušena rovnová ha mezi mocí výkonnou a zákonodárnou. Ve Vilně se konal dne 12. srpna sjezd pol ských legionářů, jehož se účastnil m aršálek Pilsudski a řad a ministrů. Sjezd byl v m anifestaci pro upevnění polského státu a pro mír. Polsko-litevský sp or měl býti projednáván jed nak na plenární polsko-litevské konferenci v Ženevě dne 30. srpna t. r. a jednak ve Spol. N á rodů. Litva však odm ítla účastnili se ženevských porad. Byl by čas, aby byl již urovnán. Totourovnání však nem ůže dnešních hranic nijak změniti. Na am sterodam ské Olypíadě docílila prim átu ve vrhu diskem Polka Halina K onopacká a pol ský básník Kazimíer W ierzyňski získal 1. cenu za sbírku básní „Olym pský vavřín.” — T ransatlan tický let m ajorů polské arm ády Kubaly a Idzikow ského se však nezdařil. Letci byli přinuce ni snésti se na hladinu moře, při čemž se letad lo poškodilo a jeden z letců byl raněn. Letci byli zachráněni parníkem něm ecká levantské li nie „Sam osem ”. Z Jugoslávie docházejí zprávy nepříliš radost né. V Záhřebě utvořili Radičovci a Přibíčevičovci vzdoroparlam ent jako protest proti Korošcově vládě. V noci ze 4. na 5. srpna byl v Zá h řeb ě zastřelen stoupencem radičovy strany Jos. Sunjičem šéfredaktor bělehradského listu „Jedinstvo” V. Ristovič, který odsuzoval Radičovu politiku. J e to sm utná ozvěna vražedných udá lostí, které se odehrály v bělehradské Skupštině dne 20. června t. r. a jejichž důsledkem je tak é sm rt Stef. Ř adiče, nastavší v důsledku zra nění tehdy utrpěných dne 8. srp n a t. r. Praví se. že pom ěry mezi Srby a Chorvaty se těm ito udá lostmi značně příostřily — na škodu ovšem samé Jugoslávie i ostatního Slovanstva. Rum unský m inistr Titulecou podal demisi, jež se vysvětluje jeho zdravotním stavem, ale vše nasvědčuje tomu, že tato nemoc je politického rázu. Je to nesouhlas s rum unskou půjčkou. Rusko projevilo ochotu podepsati protiválečn Ý Kellogův pakt. Se strany západních mocno stí se tato m ožnost prozatím nevylučuje, ale uvá dí se, že by k ruském u podpisu mohlo dojít až po podpisu ostatních mocností (po 27. srpnu t. r.) a jen s podm ínkou, že Rusko nebude uplatňo vat žádné nároky na zm ěny nebo dodatky k paktu. Kom unistická internacionála odsoudila proje vem Bucharinovým kom unistické hnutí v růz ných zemích, ale nejtěžší porážku zažila podle B ucharina sekce československá svým „rudým dnem ”, který Bucharin nazval „nejtěžší poráž kou kom unistického hnutí vůbec.” Je to špatné vysvědčení za naprostou poslušnost českosloven ských kom unistů vůči Moskvě! 17. července byl zavražděn nedávno před tím zvolený m exický president Obregon. KULTURNÍ STYKY ČSL.-POLSKÉ. Do V aršavy se v těchto dnech sjeli nejzna m enitější právníci z celého světa, aby se zúčast nili XXXV. kongresu pro m ezinárodní právo, který se konal v době od 9. do 15. srpna t. r. K ongresu se zúčastnilo asi 300 delegátů z více než 30 států evropských, am erických, afrických a australských. Za Československo se sjezdu účastnil p ražský notář D r. Zrnek, Dr. Vochoč z m inisterstva zahraničních věcí a Dr. Géza G rosschmíd z Košic. Letecké závody Malé Dohody a Polska m ě ly velmi zdařilý průběh a skončily značným i úspěchy čsl. V červenci uspořádal krakovský akadem ic ký pěvecký sbor turné po Slovensku, nad nímž převzala protektorát Slovenská M atice. Sbor vy stupoval ve všech důležitějších lázeňských mí stech jako T atranské Lomnici, Smokovci, T atran ské Polance, Štrbském Plese, Píšťanech a T renč. Teplicích, a všude si získával uznání a sym pa tie Sbor se vrátil do K rakova dne 27. července. ČSR navštívil vynikající polský literát Mieczysíaw Smolarski, k terý je autorem celé řady rom ánů, z nichž naší literární veřejnost bude nejvíce zajímati rom án o polských husitech pod názvem „Zpytek z M alsztyna." Smolarski navá" zal kontakt s našimi literáty. V minulých dnech dlela v ČSR výprava stu dentů vysoké obchodní školy v Poznani. Do jodových lázní D árková na Čsl. T ěšín sku přijelo v těchto dnech 26 dětí, které vy pravil Č ervený Kříž v Katovicích. S práva lázní, náležejících těžaři Dru Larischovi, vyšla dětem značně vstříc. Z U SŘED N Í SPRÁVY MATICE. Dne 8. S rpna t. r. projednávala správa M a tice u p. inspektora v D ubně a dne 10, srpna u p. kurátora z Rovně otázky následujících škol: M írohošť, Malin, Sofíevka I, Sofíevka II, Volkov Dorobostaj Český, Libánovka, O zerany, Skliň, Novokrajev, Hubin, Chomout, kde se otvírá nová státní škola, Ujezdcy, Kvasilov, Sedm ihrany, Kupičov, Novosilky, Staročeské, B uderáž a j. Vět šina otázek, souvisejících s těm ito školami bu de vyřízena v kuratoriu a inspektorátech, jen otázky základních změn musí býti vyřízeny v m inisterstvě W. R. i O. P, ve Varšavě. Dále by lo jednáno o jmenování některých učitelů m ati čních škol učiteli škol státních, o úpravě hodin vyučování češtině ve školách sm íšených, o níž bylo jednáno již na jaře. Bylo stanoveno, že v těch školách, kde jest českých dětí většina, češ tině má býti vyučováno 6 hod. týdně, kde pak české děti jsou v m enšině, jen tři hodiny týdně v každé třídě. Když jsou české děti po třídách jen v malém počtu, k vyučování češtity musí býti shrom ažďovány v jedné místnosti. Máme právo žádati co nejdokonalejší vyučování če štině, zvláště pak upozorňujem e na to, aby se vyučování nedělo bez českých příruček, jak by lo dosud v některých školách praktikováno. Všechny potřebné příručky češtiny jsou k dos tání u M atice v Lucku. Letošním rokem nastane opět dosti značné zlepšení pom ěrů školských, avšak uspokojivá náprava pro nedostatek učitelů národnosti české jest nemožnou. Ve školních úřadech se nám vy týká, že naše učitelstvo se chová k povinnosti doplněni kvalifikace velice hostejně, takže jve smyslu školních nařízení učitelé kteří nemají plné kvalifikace a místo řídícího učitele dosud nezastávali, pro budoucnost jmenováni býti ne mohou. Proto není divu, že v některých vícetřídních školách jsou naši učitele, byť to byla i škola s vyučovacím jazykem českým , silami pod řadným i. N akonec opětně poručujem e, aby se, kde je toho potřeba, byly otevřeny soukrom é školy m a tiční. Dítky budon řád n ě vyučovány a mnoho to státi nebude, nebot podpora pro ty školy jest zajištěna. Bylo by nehezké a vůči dětem n a nejvýš hříšné, aby jim nebylo dopřáno školní vychovy. Ú střední správa M atice. Z REDAKCE. v Naší M atici Školské se všeobecně vytýká, že se málo stará o dosazování učitelů Cechů na české školy. K aždý soudný člověk ví, že pro zatím takových učitelů nemám e, neboť návrh na zřízení české odbočky při některém státním se m ináři v Polsku, jejž byla vláda polská ochotna uskutečnití — ztroskotal pro naší lhostejnost. S tarala se tedy M atice vyhledati kvalifikované síly učitelské tam, kde se dalo. I přihlásilo se několik učitelů z ústavu v O střechově v Polsku k práci na Volyni. Všichni byli vyznání evan gelického. A jelikož učitelů-krajanů jiného vyz nání nemám e, neviděla M atice v dosazení jich na české školy žádného přestupku neb nezákon nosti. Leč mnozí krajané vidí v tom jakési úm ysl né zám ěry. A tak se činnost M atici ztěžuje zpoz dilými náboženským i předsudky. Zdaliž jsme již zapomněli na netolerantní časy za carské vlády? Či je chceme sami zase zaváděti? Krajané! V zpa matujme se! Nevyhledávejm e zase nových p ří čin roztržek a svárů! Přiznejm e se k tomu p ra vému náboženství lásky a bratrství. V každém vyznání máme m ožnost takovéto náboženství pravé lidskostí osvědčovatí. „Jeden Pán, jedna víra, jeden křest." V ažm e si svobody svědomí, k teré nám naše vláda v plné m íře poskytuje, a nezneužívejm e jí! Z K R A J E Z H linská. V Hlinšku dne 17. června t.r. sehrály dítky m atiční školy v Sedm íhranech při pomoci některých dítek školy hlinské a za vede ní svého učitele p. A. Richtra děj ze života „Láska k vlastí" od J. H raše. Bylo to první divadelní představení, v kterém účinkovaly dít ky sedm ihranské školy, což zvláště zajímalo nejen rodiče dítek hrajících, ale i celé okolí. Ač bylo to první vystoupení, děj sehrán byl nad očekávání pěkně, díky p. učiteli Rychtrovi, k terý pří své velmi nam áhavé práci a těžkých pom ěrech sedm ihranské m atiční školy tak obě tavě se sta rá o rozkvět osvěty a vyspělost mládeže. N ávštěva, ačkoliv bylo deštivé počasí, byla velmi skvělá, L. T. NOVINY ČESKÉ. Dne 8. července provedla školní m ládež za vedení p. učitele V . Pospíšila na jevišti pohád ku „Mikeš Lom idřevo" od Plumlovské. Kus, ačko liv dosti těžký k provedení, byl sehrán nad oče kávání zdařile, díky obratností i pílí p. učitele. 1 nejtěžší titulní role byla provedena znam enitě. Po představení vyjádřil p. Líbovický jménem osa dy vřelým i slovy dík a uznání p. učiteli za jeho hor livou snahu. Na to promluvil p. učitel k dítkám i ro dičům. Dítky byly obdarovány cukrovím, na něž mezi jinými p. J. Kopecký věnoval 20 zl. V ve selé náladě, za zvuků místní kapely ubíraly se dítky do svých domovů v naději, e v brzku za se něco podobného uspořádají. Celkový příjem činil 252 zl., z čehož Ú střed ní M. S. věnováno 19 zl. a čistý zisk určen na zřízeni radia ve škole. Zároveň s tím to skrom ným dárkem vyjadřu jeme M aticí vřelé díky, že jejím přičiněním byl k nám dosazen tak snaživý učitel, jak rovněž 1 na jiné školy na Volyni. Byloby našim přáním , aby náš milovaný uči tel hodně dlouho u nás působil, a snahou naší bude, jej v této jeho těžké a zodpovědné práci — výchově nového — lepšího pokolení, všem ož ně podporovati. Prácí jeho i jiných zdar! Jan Krámský. některých společných vztazích mezi Husovým učením a pravoslavím . Večer zazpíval zpěvácký kroužek řízený p. učitelem Sebestou na počest ctěných hostů řadu vlasteneckých a národních písní, kteroužto pozorností byl o. Cervín mile p ře kvapen, a poděkovav srdečně účinkujícím, p ra vil mezi jiným; „Výdím, že jste svůj m ateřský jazik neztratili a neztratíte!" Byl to velký svá tek, na k terý budem e dlouho a dlouho vzpomí nat. V. L. Poděkováni. N avraceje se z Volyně domů, Y děkuji vřele všem Cechům a jich obcím, které jsem navštívil, za jejich velkou pozornost, kte rou věnovali mé návštěvě, dále děkují zvláště hasičským sborům, které mne na četných mí stech korporativně uvítaly, a všem svým laska vým hostitelům ve vesnicích, které jsem navští vil. Prosím za prominutí obce, které jsem již nemohl navštívili; slibují jim, že v příštích le tech vystřídám je všechny a volám jím i obcím, které jsem navštívil, srdečně: Na shledanou! Ve Varšavě, dne 26. července 1928. Pravoslavný kněz Dr. Ing. Václav A . Červín, člen synodální rady Čes ké pravoslavné církve. Řádění blesku. Dne 27. června v 5 hodráno přehnala se nad obcemi M lýnovskou a M a línskou silná bouře. Ve vsi M áslence České blesk zasáhl a usm rtil pasačku a dve krávy. Ve vsí T erešově udeřil blesk do domu zapálil jej. Také v Petuškově blesk zapálil dům. Bylo pozoruhod né, že mnoho blesků bylo zápalných. Z Aloskovščiny. Dne 20 července t. r. navštívil naší obec prof. Dr. Ing. A. V. Cervín. z Prahy, kněz a člen synodálni rady pravoslavné církve v Československu. Přijíždějícího o. C ervína při vítal m ístní hasičský sbor s hudbou, načež o. C er vín, za pomocí pravoslavných kněží, Cechů o. A. P ařízka z H olatyna a o. A. Zajíce z Hulče a za přítom nosti m ístního kněze o. H opčanského R ů z n é z p r á v y odsloužil slavnostní bohoslužby, doprovázené X/ X/ český tisk o našem listě. České Slovo a Cs. českým církevním zpěvem . Milé a dojímavé jest poslouchatí bohoslužby v rodném českém jazyce, R epublika přinesly dne 5. srpna t. r. tuto no sloužené pravoslavným knězem z Československa, ticku: „Nový český časopis v Polsku. Ve Var a zvláště dojím avé bylo kázání, kterým o. Cervín šavě začal vycházeti nový český časopis „B u jako velice dobrý kazatel dovedl upoutati pozor ditel", k terý prozatím vychází dvakrát m ěsíčně. nost všech četně shrom ážděných posluchačů. R edakce a adm inistrace jeho jest v Lucku, na Po kázání byl venku před školou odsloužen dě Volyni a jeho redaktorem jest bývalý spolupra kovný molebne, (modlitba), při kterém m ístní ka- covník „Ruského Č echa" Josef Vlk". Pela za vedení p. Saláka hrála „Kol slaven,,. Po ukončení m olebenu odebrali se vzácní hosté do 500 JUBILEJN ÍCH KNIHOVEN V ČSR. domu p. A. Rejzka ke společném u obědu, kde M inisterstvo školství čsl. R. provádí velko laskavostí p. učitele byli všichni přítomní foto grafováni. Ve 4 hod. odpoledne v sále hasičské rysou jubilejní osvětovou akci, jejímž účelem jest ho domu proslovil o. Červín přednášku o posta zříditi v letošním roce 500 jubilejních knihoven. vení všech církví v Československu, jakož i o Četné menší pohraniční obce budou obdarová" v V- X/ ny malými knihovničkam i o 50 svazcích. Náklad na jednu takovou knihovnu, úplné zkatalogisovanou činí asi 1500 Kč. Při výběru knih jest brán zřetel na veškeré národnosti republiky. V rám ci jubilejní akce knihovní budou též náležitě doplněny knihovny obvodové, obecní knihovny dosud nedostatečně vybavené, budou doplněny, aby na každých 100 obyvatelů připadlo 10 knih. Celkový náklad na tuto knihovní akci činí asi 1,000.000 Kč. A kce má býtí provedena nejpoz ději do 28. října. Národní hospodářství. z VOLYNĚ. I náš kraj chce uctíti 10 letě trvání sam o statnosti Rep. Polské a ukázati pokrok v rolnic tví za dobu poválečnou. K tomu cíli pořádá se ve dnech 1.—2. září v Lucku hospodářská prů m yslová výstava, na niž jsou všichni rolníci i průmyslníci srdečně zváni. V še, co souvisí pří mo či nepřím o se zem ědělstvím , bude zde vy staveno, arciže v prvé řad ě koňstvo, hovězí i vepřový dobytek, brav, drůbež, holubi atd. Vzor ky obilí mají býti 2 kg, vzorky chmele a jiných speciálních kultur aspoň 1/2 kg. Krajané-rolníci! Zorganisujte se ve svých osa dách a vybeřte vše, co jest pozoruhodné, ze svých produktů. Dokažme, že jsme důležitou složkou našeho státu v oboru zem ědělství a průmyslu. Bližší inform ace udělí V ýstavní výbor, jehož čle nem jest těž krajan, p. A. L iška, hostinský v Luc ku. Druhého dne, v nedělí 2. září, se bude od 7. hod. ráno konati na poli Sejmíku Luckého vedle statku Jesipova na K rásné přehlídka koní z celého pow iatu se zvláštním zřetelem na koně pracovní. Koně, nejlépe odpovídající místním pod m ínkám zem ědělským , obdrží od m-va zem ě dělství peněžité i jiné odměny. Výstavě zdar! POLSKÁ CHM ELAŘSKÁ ŠKOLA NA VOLYNI. Poněvadž na Volyni znovu se šíří pěstování chmele, zřídilo m inisterstvo rolnictví u m. Lucka školu chm elařskou. U znávám e za vhodné seznámti naše čtenářstvo, zvláště pak pěstitele chmele s řádem této školy, jejž podávám e v pů vodním polském mění: I. Cel i zadania S zk o ty Chm ielarskiej. 11-to miesi^czna Szkola Chm ielarska W olyňskiego Tow arzystw a Rolniczego, koncesjonowana przez M inisterstw o R olnctw a ma na celu przygotowanie wykw alifikowanych dozorców — m ajstrów chm ielarskich i plantatorów na drobných gospodarstwach, tak, aby opanowali teoretycznie i praktycznie znajom ošč fachowq. dziedziny chm íelarstw a i w dopelníeniu wiedzy ogólno-rolniczej, ogrodnictwa, warzywnictwa, wikliniarstw a oraz upraw y tytoniu i rzemiosl. Dia teoretycznego i praktycznego wyszkolenia uczniowie korzystač b^dq. z w ykladów specjalnych i praktycznych zajqč na Stacji Došw iadczalno-Pokazow ej chm ielarskiej i na polu došwadczalnem, gdzie przew idziane sq. upraw y tytuniu i warzyw, jak równiež w suszarni chmie larskiej W olyňskiego Tow arzystw a Chm ielarskiego. Uczniowie takže korzystač b^dq. z prac koszykarskich i t. p., prow adzonych przez specjalnych instruktorów . Pozatem b^dci organizowane wycieczki na plantacje, do instytucji handlowych (siarkowni i pakowni) i browarnictw a. II. Personel S zko ty. Na czele Szkoly Chm ielarskiej W. T. R. stoi Kierownik m ianowany przez M inisterstw o Rolnictwa. Oprócz K íerow nika czynny jest personel W. T. R., który w yktada przedm ioty w programie zaíqczone. Ž Á D E J T E ! ! SEZNAMY: M OTORŮ NA ROPU PRO ÚČELE HOSPODÁŘSKÉ; NA STR O JE HO SPO DÁ ŘSK É, MLÝNSKÉ, A DO CIHELEN; NA PUMPY, AUTOMOBILY, SOUSTRUHY, VRTAČ KY, HOBLOVAČKY, PÁSY, D R ÁTĚNÉ SÍTĚ A T. P. OBCHODNÍ A TECHNICKÝ DŮM „ P LVOV, I L O T“ UL. B A T O R E G O 4 III. Uczniowie (w arunki przyjqcia). Do szkoly mog^ byč przyj^ci kandydaci powyžej 16 lat, którzy ukoňczyli nižsz^ szkoly rolniczE). (w yj^tek mogq. stanowič synowie plantatorów chmielu i osadnicy plantuj^cy chmiel). W písy trwajg. od 1 grudnía do 20 lutego každego roku. Rodzice lub opíekunowie (pelnoletni) osobišcie powinni zložyč podanie do Kierowníctwa Szkoly, zal^czajqc: a) w lasnor^cznie napisany žyciorys kandydata; b) m etryk^ urodzenia i chrztu; c) šwiadectwo szkolne; d) ,, zdrow ia i szczepienia ospy; e) ,, m oralnošci (miejsc. proboszcza, o ile od ukoňczenia szko ly uplynul r o k ) ; f) zobowi^zanie rodziców lub opíekunów, por^czaj^ce regularnq oplaty naležnošci tak szkolnej jak i za utrzym anie; g) fotografj^ z ostatniej doby, opatrzonq wíasnor^cznym podpisem. IV . O platy szkolne. O p lata roczna wynosi 50 zl,, którq. uczniowie winni opíacič przy wpisíe. O platy za utrzym anie 60 — 80 zl. miesi^cznie wplacajci uczniowie wlašcicielom mieszkaň, u których znajdujci si^' na kw aterze. W arunki zaležnie od wym agaň dostarczy Kierownictwo Szkoly. V. Regulam in S zkoly. § 1 Uczniowie obowiqzani s^ przestrzegač p rze pisów szkolnych, tak wewnéitrz szkoly, jak i poza szkoly i byč posluszni rozporz^dzeniom. kierowníka szkoly i jego zast^pców. § 2. P rzyj^ci uczniowie obowíqzani s^ brač czynny udzial w nauce, zaj^ciach praktycznych, wspólnych wycieczkach (bilety kolejow e oplacajq. ucz niowie) . § 3. Na w yklady i zaj^cia praktyczne musz^ ucz niowie staw ač síq punktualníe, przynoszqc w szystkie potrzebne przybory i podr^czníkí. § 4. Do zaj^č szkolnych uczniowie obowi^zani sq. mieč jednakow e granatow e ubrania robocze. Czapki rogatyw ki koloru szarego z zielonym paskiem i znaczek chmíelarski. § 5. O w ypadkach choroby nálezy meldowač Kierowníkowi Szkoly. níezwlocznie § 6. W razie uszkodzenía wlasnošcí szkoly: narz^dzi, pomocy naukowych — winni uszkodzenía obowi^zani se). pokryw ac w yrz^dzonq szkod^. § 7. W razie przekroczenia wyžej wymienionych przepisów, stosowane b^d^ kary: 1. Nagana. 2. O strá nagana publiczna. 3. Zagroženie wydaleniem. 4. W ydalenie ze szkoly. Dokonč. příště. KOMPOST. A u t. F h n g r v Boholubech. N edávno promluvili jsme si o hlavním čini teli v rolnictví — o úpravě i zachování chlevské mrvy, a nyní chci upozornití na nem éně v hospodářství lučním důležitý kompost. D obrá louka jest jedno z nejvýnosnějších odvětví v hospodářství vůbec, a k ní můžeme si pomoci pouze dobrým kom postem , nejúčin nějším to prostředkem pro luční kultury. Potřeba obstarávati toto hnojivojo tím větší, čím více nedostává se hnoje chlévského, zejména v krajích chm elařských a řepařských. Založiti hro m adu kom postovou není tak nesnadné a nevy žaduje žádných předběžných odborných vědo mostí, jak se nám zdá. Je n trochu dobré vůlej Do takové hrom ady hodí se vše to, co jinde p ře káží nebo škodí a mnohdy i hygienicky jest zá vadné: různé smetí ležící na dvoře i kolem žentouru, dřevěné drtiny, popel, bláto (škrabky) ze silnic i z příkopů a j. Je st sem možno svésti všecky hlavní živiny a kom postová hrom ada se svým velkým procentem země m á schopnost ži viny ty až do patřičné doby upoutatí a rozkládati. Má-lí býti kom post svým složením doko nale uzpůsoben pro kořený rostlin lučních, nut- no hrom adu nejm éně dvakrát do roka přeházeti, aby kom post získal pro hnojení luk náležité jemnosti, čili aby obsah jeho získal provětráváním látek hnojivých; k tomu účelu jest velmi pro spěšná při založení kom postu prosypati hrom a du též práškem vápenným aneb vápnodusíkem , jelikož vápno paralysuje kyseliny škodlivé, a ky selina uhličitá z něho vyvozovaná rozrušuje zemí, což v hojné m íře uzpůsobuje kom post k nejbližšímu použití. Vápno pak samo sebou jest prvek k zd ár nému vývinu rostlinstva vůbec nepostradatelný, jíž proto, že půdu otepluje a všeliké nerosty v půdě se nacházející, rozkládá a tak zúrodňuje. Vyvozuji pak z vlastní zkušenosti, že po tři léta na uzrání kom postu v hrom adě čekati ne třeba, jak mnozí rolnici za to mají: při užití váp na nejdéle za dva roky jest kom post úplně způ sobilý k upotřebení. D ávka pak vápna samého do kom postu řídí se dle potřeby té čí oné pů dy, jelikož jsou půdy na vápno bohatší a úplně chudé. — Poněvadž vápno jest činitel velmi váž ný, měl by každý uvědom ělý rolník býtí zpra ven, jak mnoho vápna obsahuje půda, na níž hospodaří. Když na př. vlašské ořechy pom rzají, jisto jest, že půda ta jest na vápno rozhodně chudou. Kde louku z jistých vážných příčin ne lze povážeti kom postem, může se značně zlepšiti hnojivý umělými, zejm ena Thomasovou struskou a kainitem . Thom asova struska účinkuje svou pozvolna (2—3 léta) se rozpouštějící kyse linou fosforečnou, a obsahuje mimo to i do 40 % vápna. Podporuje proto účinně vývoj jetelů, čímžjakost a výživnost sena se značně zlepšuje, a hnojení dusíkáte se může následkem schopnosti jetelin přijim at dusík ze vzduchu, se ome zit. Nejlépe však působí struska ve směsi s kaini tem, k terý má vliv na rozpustnost kyseliny fo sforečné, ve strusce obsažené, účinkuje rovněž dobře na vývoj rostlin m otýlokvětých a travin, takže použitím strusky a kainítu na podzim a dobrým zavláčením louky docílí se často p ře kvapujících výsledků. Směsi této vezme se 300 — 500 kg na ha, čímž se louce dodá značné čá sti vápna, které eventuelně m okré mechem poro stlé louky zlepšuje a zúrodňuje a tak é ničí na lou ce mech. Velm i prospěšným by bylo sdělení p. p. rolníků, jakých zkušeností v tom to sm ěru nabyli. CELOSTÁTNÍ VČELAŘSKÁ VÝSTAVA V BRNĚ. Ve školní budově v Hlinkách, jenom málo od brněnského výstaviště (výstava soudobé kultury! vzdálené, včelařští odborníci uchystali sobě i ji ným pozoruhodný podnik — celostátní výstavu včelařskou. Je to podnik nejen povahou věci význam ný, ale i rozsahem svým překvapující: vždyť je tu snesen m ateriál do 12 sálů a ještě i venku v zahradě — živá včelstva. Exposice jsou rozděleny ve 3 skupiny: A. Exposice vědecké, B- Exposice soudobého p rak tického včelaření a C. Exposice obchodních firem. V oddíle prvním vystavuje dr. Soudek, docent Vysoké školy zem ědělské v B rně — ukázky v ě decké práce ve včelařství — a včelařský ústav státních výzkum ných ústavů pro výrobu živo čišnou v Dole a stanice v Zídlochovicích — an a tomie včely, nemoci a nákazy včel, sbírka medu, sbírka vosku, technologie m edu a vosku, m ikrofotografíie pylu m edonosných a pylodárných r o stlin, model napajedla, zasklené obrazy, diagramy. Největší část výstavní plochy zabírá skupi na druhá, Exposice soudobého praktického vče laření. Pozorný divák může se opravdu dokona le poučiti o včelařském hospodářství, chovu včel, užitku, k terý poskytují, hospodářském význam u i průmyslovém zpracování a upotřebení včelam i skýtaného bohatsví — m edu a vosku. Ba i kus historie se nám tu předvádí (ze jm éna v obrazích), jakým vývojem bralo se v č e lařství, a jaký rozdíl je mezi nahodilým obho spodařováním ze „zlatých starých č a sů “ a n y nějším, kdy se nemíní vše ponechati jen náhodě, Poznávám e tu m oderní typy úlů, „rojáky". „rojochyty", lisy, krm ítka, tavidla na vosk, „ku řáky", „vařáky na vosk", celé včelíny atd. U káz ky m edu všech odstínů (zahradní, luční i lesní) dráždí náš jazyk, učím e se znáti rozdíly různých vosků, jeho prům yslové zpracování a upotřebení. Poučujem e se, že onen dobrý perník děkuje za svo ji jemnou chuť delikátním u m edu, že medové koláčky bývaly již i starým ' naším předkům zna m enitou pochoutkou — a ještě více proslavená m edovina, o níž jsme mnoho v historii našich praotců čítávali. A zatím výstavní výbor p o sta ral se, abychom se jí mohli s dostatek i napiti. Zajím á nás, že mezi vystavovateli jsou lidé vel mi inteligentní i m éně vzdělaní, že svorně pro pagují jedno — chov včel; jsou tu zastoupeni učitelé, kněží, úředníci, četníni, železničáři, poš ťáci, rolníci, tovární dělníci (zkrátka všichni bez rozdílu stavu) a to ze všech končin republiky, kde jen něco naroste a vykvete, od Šumavy až do Podkarpatské Rusi. V oddílu třetím vysta vují: firma Buršík v Písku (včelařské rukavíce)( firma Heinz v O stravě (výr. včel. nářadí), mech. závod Javůrkův v Dejvicích (Stříkačky), Ja sn ý v Kelči (včelí mřížky), Libochovické sklárny (skle nice na med), M azánek v Hor. H eršpicích u B rna (úly, medomety), N ěm eček v D rahotuších (úly) atd. N ebude od místa, připom enem e-li, že jest tu zastoupeno na 300 vystavovatelů. K výstavě připojil se i m enší výstavkou (2 síně) H edvábnický spolek. Zájem o výstavu, k terá byla zahájena 5. srpna, je veliký; zejm éna hojně návštěvníků bylo z Cech. Záslužné práci hojně zdaru! A . J. CENY OBILÍ. Prům ěrné týdenní ceny 4 hlavních druhů obilí v době od 22. do 28- července t. r. jevily se podle varšavské bursovní statistiky takto: ceny se rozum ějí za 100 kg. ve zlotých): BESEDY BOUŘKA Po parné nocí vstává den zahalen v závoj červánku, slunéčko’ mělo sm utný sen, je tuze bledé po spánku. Od rán a svými paprsky praží, až země puka, přírodu k spánku skloňuje jakási skrytá ruka. Lidt v parnu zem dlen pracuje, pot teče s horké hlavy, a ani kláskem nepohne teploučký větřík hravý. Vzduch žhavý jen se mihotá, vlaštovka lítá nízko. — Za lesem tem ná zaduní... J e bouřka někde blízko! Hle, již se tlačí nad obzor m rak černý, jako davy hor. Tich stojí starý, černý les, v něm zánik ptačích sborů ples. Tu otevřou se nebesa, plamenem m raky hoří... — A od oblaků k zemi sjel ohnivý posel bóží! T r hy Varšava: Krakov. Poznaň: Lvov: Pšenice 55.50 53.50 50.00 49.25 domácí : žito 42.37 40.12 38.41 38.87 ječm en 47.00 — — — oves 40.50 46.87 43.75 46.05 Trhy zahraniční: Paříž: Praha: Brno: Hamburk: Berlín: Gdaňsko: Liverpool: Chicago: New York: Pšenice 56.61 54.80 53.58 54.20 50.46 49.75 45.80 40.40 43.61 žito 47.08 52.86 51.18 58.74 52.33 44.50 — 35.06 38.89 ječm en 47.89 — — 58.02 — — — — — „BUDITELE oves 46.00 49.48 48.06 55.00 52.60 49.48 44.60 42.36 47.34 ifi — U šak vítr m raky žene v dál, žalostně zpívá, pláče... Sto hadů lesklých s hřímáním pod m rakem sem tam skáče... Za lesy tem né, za obzor se v dálku m raky stáčí; zas ožil starý, tem ný les, v něm zpěv a hlahol ptačí. J iř í Rebl. PAN PRESIDENT NA MORAVĚ. Letos v červnu byl pan president tém ěř celý měsíc na M oravě; snad jste o tom, dětí, slyšely, četli a snad některé z vás viděly i obráz ky z této cesty v Za svého m oravského po bytu projel pan president celou řadu m ěst a vesnic větších i menších. Všude byla velká sláva, všude pana presidenta nadšeně a srd eč ně vitali. A v šu d e —ve velkých m ěstech i v m a lých vesničkách — značný podíl na té slávě a na tom vítaní měla školní m ládež, chlapci i děvčata. Do obce, kterou pan president pro jížděl, sešly se děti z celého okoli. A všude také se dostaly k slovu také děti, aby pana presidenta uvítaly. Mluvili chlapci i děvčata, v každé obci musel pan president vyslechnout aspoň jednu básničku. A většinou se drželi všichni dobře, chlapci i děvčata, ačkoliv kuráž- něji nežli chlapci. Ale všichni přece nevydrželi. Když se pan president na ně zadíval svým dlou hým, milým, ale pátravým pohledem, ztratili nit — chlapci i děvčata — a skončilo to slzami. „No, vždyť já vím, co mi chceš říci", vysvobo dil pan president takového nešťastníka, podal mu ruku, pohladil po hlavě — a bylo dobře. Velmi statečn ě se držela Jarm ilka Stloukalová v N ám ěšti nad Oslavou. Z ačala velmi kurážně, ale brzy se jí hlásek zlomil v slzičkách; nepo volila: slzy jako hráchy řinuly se jí po tvářích, ale doříkala až do konce. A co kytic pan p re sident od dětí dostal a kolik různých dárků, většinou ručních prací školních. H ned když přijel do Zidlochovic, kde za svého m oravského pobytu bydlel, dostal od dětí hlučínských pam át ník v podobě srdce. V Tišnově pozdravila Zofie Božková pana presidenta touto básničkou: T atíčku náš! Támhle ta hora je Květnice, pokladu prý má v sobě velice: „Květnice hora, B esének voda jsou dražší než celá M orava”. T ak nápis na radnici praví, My děti přejem e Vám zdraví. Všecky ty poklady si vemte. jsou Vaše, pane presidente! M áme Vás rádi, naše láska k Vám je dražší než to zlato v hoře, je hluboká jak širé moře. U nás každý, kde kdo říká: „Máme rádi tatíčk a M asaryka". Poněvadž Vás rádi máme, z hloubí srdce k Vám voláme: Buďte hodně dlouho živ a zdráv! Jiří Kosík odevzdal potom panu presiden tovi pěknou krabici s krystaly drahokam ů a polo drahokam ů, které na hoře K větnici byly na'ezeny. Pěkné to bylo také ve Valašském M eziříčí. Tam za školní m ládež na Valašsku, za všech ny valašské ogary (chlapce) a děcka (děvčata) promluvil velmi pěkně malý Rudolf Kalivoda, kterého provázela ještě m enší Svatuše Pospěchová. Pravil: „M ilúčký pane presidente!” Pověďali nám tatíček, baj m am ěnka i učitel, že sa chcéte zasej podívat’ na naše lašsko. M argóte, to jsme se na vás natěšili. ti větší ogaři, baj dcérky vás už znajú; ale malůčcí jsme vás eště neviděli, chyba na pan V a Což my ob rázku. A už jste tu, milúčký. Za všecky ogary ai děcka vás máme přívítati. Tož vítajte. J á vám dám pac a toťkaj Hanica voničku. Ona pověděla, že kdybyste sa nezlobili, že by vám d ala baj hubičku. A. N . VYDRA. J iřík Chvála přijel do Posázaví k dědovi na prázdniny. Hned druhý den pospíchal k řece pod „Septouchov”, aby tu vyhledal své druhy z minulých prázdnin. Brzy spatřil pod mlýnem houfec chlapců. Chutě k nim zaměřil. Zprvu naň hleděli zvědavě, ale brzy ho poznali a hlu čně vítali. Vyptávali se Jiřík a na jeho cestu, na vysvědčení i na to, jak se měl celý ten čas, co se neviděli. Jiřík všechno vypověděl a tázal se: „A co je u vás nového?,, „M noho,” odvětil Pepík Záhora a hned do dal: „Tuhle Toník Šejkův se topil." „Náš stárek ho vytáhl,„ doložil J a rk a Sponar, syn mlynářův. „Když mne chytla k ře č ,” podotkl Šejka na obhajobu. Byli by si vyprávěli o tomto, mezi nimi, do brým i plavci, [řídkém případě, kdyby se nebyl ozval od mlýníce hlas Jaroslavova b ratra Lojzíka. Ruce maje u úst, volal: „-Pojďte se Podí vat, stárek bude opět cvičit vy d ru .” „Jak o u vydru?” otázal se Jirka, ale nikdo mu neodpovídal. Všichni utíkali ke mlýnu. Jiřík spěl tedy za nimi. Na hrází pod mlýnící stál stárek a držel na dlouhém řetízku roztomilé, zavalité, hnědé zví řátko, s malou ploskou hlavou a s plovací bla nou mezi prsty. Každou chvílí cenilo bílé zuby. Byla to vydra. Hoši ji v uctivé vzdálenosti ob stoupili, neboť přiblížil-li se některý, chňapala po jeho noze. Stárek, vida tolik hochů, a maje strach, že by mu cvičení rušili, [velel, aby si sedli opodál na břeh a v tichosti se dívali. N ato' hodil do řeky zatížené dševo a štval vydru do vody. Ta se nedala dvakráte pobízeti, chutě slezla po b ře hu k řece a v okam žiku se ponořila. — „Proč ji nepustí se řetízk u ?” potichu se tá zal Jirka. „Má strach, že by se mu již n ev rátila,” od větil Jard a. V tom stárek zahvízdal na píšťalku a za chvilku se vynořila vydra, nesouc v zubech ho zené dřevo. S tárek i hoši byli zřejmě překva pení a uspokojení. T ak to opakoval stárek ně- kolikráte a vždy s úspěchen. Potom odvedl vy dru do mlýníce a přivázal ji k pevné bedně, ve které spávala. T eprve teď se hochům rozvázaly jazyky, Všichni se snažili vypověděti Jirkovi, jak stárek chytil letošní zimy vydru do želez, co to dalo námahy, než ji dostal, jak musil dbáti, aby po něm nezůstalo ani „pachu", neboť vydra by to ucítila a utekla od želez. J a k na ni dlouho líčil a jak ho pokousala, když jí uvazoval na krk řetěz. „Brzy jej sejme ho", dále vykládal „Jen vrátí-li se „Stárek myslí, Lojzík. a pustí jí do vody bez ně Lojzík. m u“, pochyboval Toník. že ano", rožehnal pochyby „Bylo by jí škoda", odvětil Jirka. „To by bylo", dotvrd ili všichni. „Těch ryb, co by nachytala", zatoužil Loj zík. — * Za týden přinesl Lojzík smutnou novinu, že vydra stárkovi utekla. V čera ji pustil do vody bez řetízku. Hvízdal na ni, ale již se neukáza la. — Uprchla. „Věděl jsem to", vyhrkl Toník. „Chtěl bych vědět, kam uplovala," zvědavě prohodil Jirka. „Snad se tady někde usadila", ozval se Jarka. „Musíme po ní dát pozor", nabádal Lojzík. * Ačkoliv slídili hoši celé prázdniny, vydra se již neukázala. Teprve na [podzim dostal Jiřík od Ja rk y zprávu, že se vydra objevila pod m lý nem u papírny. Jed en úředník ji vyčíhal, z as třelil a vycpanou daroval do školních sbírek. P r a k ty c z n a nau ka j q z y k a czeskiego. Sestavil prof. dr. Boh. Vydra. Mluvnice, rozmluvy, polsko-český slovníček a vzory. K nihu obdržíte za 3 zl. 50 gr. buď v k an celáři České M atice Školské v Lucku, Jagiellonska 16, nebo v adm inistraci Buditele, W arszaw a, M azowiecka 11. P ro předplatitele Buditele 20 procent slevy. Č E S K Á T O V Á R N A NA STROJE A ČERPADLA K. A . PO ŠEPNÝ VARŠAVA M a r š á l k o v s k á ul. č. 17., hledá a zam ěstná u sebe ve V aršav ě n á sledující síly pracovní: M uže národnosti české, ženaté s Češkami, s malými rodinam i neb bezdětné, zdravé a silné, ve stáří do 50 let, úplně Zachovalé, polské příslušníky, řeči polské znalé v slově i písmě: Domovníka pro továrnu, znalého truhlářství neb tesařství, zám ečnictví a poněkud lakýinictví — k nastoupení mezi 1. říjnem a 1. listopadem . Plat m ěsíční domovnický a hodinový za práci v továrně, byt, otop a světlo. Staršího sluhu pro prodejnu a kancelář (a ženu jeho co vrátnou) znalého balení a bednění zboží, zám ečnictví a poněkud lakýrnicťví — k nastoupení ihned. Platy m ěsíční, byt, otop a světlo. Nabídky se zevrubným popisem osoby a opisy ev. vy svědčení neb doporučení buďtež adresovány továrně a psány v řeči české neb polské. Předplatné v Lucku p řijím á: Č e sk á M atice Š k o ls k á , J a g ie llo ň s k a 16, š e k o v ý ú č e t P. K. O. 80890. Ve Varšavě: D r u k a rn ia „Rola" J a n a B uriana, M a zo w ie c k a 11, š e k o v ý ú č e t P. K. O. 1704, Ceny předplatného: na půl r o k u zl. 5.20, na č tv rt r o k u zl. 2.80. D o c i z i n y : na půl r o k u zl. 7.— , na č tv r t ro k u zl. 3.75. C e n a j e d n o t l i v é h o č í s l a j e 50 gr . Ceny oznámení: Celá- s tr a n a zl. 120.— , půl s tr a n y zl. 70.—, č tvrt s tr a n y zl. 40.— , osm ina s tr a n y zl. 25.— , dvanáctina s tra n y zl. 20.— , š e s tn á c tin a s tra n y zl. 15.— . P ř i č a stě jším inse ro v á n í slevy. Z o d p o v ě d n ý r e d a k t o r : Jo se f W e l k , L u c k , J a g ie llo ň s k a 16. V y d avatel: D r u k a rn ia „R o la ”, J a n a Buriana, W a rs z a w a , M a zow iecka 11. B 110 U D I T E S T R O JŮ , Č. 7. N e jv ě tš í slo v a n sk ý g a la n te rn í o b c h o d O BC H OD STÁVÁ JIŽ 35 ROKŮ. SOLIDNÍ OBSLUHA! SK LAD H O SPO D Á ŘSK Ý CH L J. D J A N O V S K Y R O V N O , u l. 3. m a je , čís. 61. NÁ ŘA DÍ A VEŠK ERÝ CH PO TŘ EB B o h a tý v ý b ě r p rá d la , z b o ž í trik o to v é h o , g a la n te r n íh o , c e s to v n íc h o d ě v ů a p o tře b , Je m n á k o sm e tik a v še h o druhu. S T R O JN IC K O -M E C H A N IC K Ý Z Á V O D v D U B N E u l. M a jo r a M a tc z y ň s k ie g o , čís. 2 0 . L ev n ě a za v ý h o d n ý c h p o d m ín e k p ro d á v á m v e š k e ré HOSPODÁŘSKÉ M O T O R Y A JA N v MIROHOŠTI u D ubna ; S p e c ie ln í v ý r o b a S U Š Á R E N C H M E L E a B U K O V N lK O 'V y r á b í a o p r a v u je v e š k e r é h o s p o d á ř s k é s tr o je , e le k t r o m o to r y , p a r n í s tr o je a t. d. s e z á ru k o u . STROJE N Á Ř A D Í , A. K O V A C I K z d e jší i č e sk o slo v e n sk é v ý ro b y , s ú p ln o u největší to v á rn í záru k o u . s k la d všech d ru h ů nej lep ších sem en. v Z D O L B U N O V Ě , ul. F a b ry c z n a čís. 15. č e s k á k u c h y n ě a v ý b o r n é n á p o je . řid. F r. Ludvík. P e v n é b o ty i s tř e v íč k y d o s ta n e te je n u Zdolbunouě u BRECKY JOSEF MAZÁNEK v Z D O L B U N O V Ě , ul. O s tro g s k a BETO NÁŘSKÝ v Z D O L B U N O V Ě , ul. F a b ry c z n a č. 6. 41. Z h o to v u je f o to g ra fie i z v ě tš o v á n í. Vždy č e rs tv é n e jle p š í zboží levně p ro d á v á K arel M A Z Á N E K Koloniální obchod v ZDOLBUNOVĚ, ul. K o le jo v á č. 15. Restaurace u PROCHÁZKU v Z D O L B U N O V Ě , ul. N a ru to w ic z a č. 6. D o b ré n áp o je. C h u tn é z á k u sk y v la stn í výro b y . K a ž d o d e n n ě č e r s t v ý c h lé b a b ílé p e č iv o . JIŘÍ D O L E Ž A L N e jle p ší obsluha. Vladimíra Fr. K A Š P A R A v Z D O L B U N O V Ě , ul. H a n d lo v á č. 12. B e to n o v é ta šk y , sk ru ž e , p u s tá k y a t. d. v y rá b í z d o b réh o m a te riá lu a lev n ě p ro d á v á obchod U m ěleck ý záv o d fo to g ra fick ý ul. H an d lo v á. ČESK Á PEK ÁRNA a k o lo n iá ln í PRODEJ VODK Y. S tře d is k e m C e c h ů je s t: restaurace „Českého Klubu“ g a la n te rn í v D U B N E , R y n e k č. 14. Ku ja r n í sezó n ě d o p o ru ču ji můj b o h a tý Z á v o d založen r, 1884. V Y L E T Ě L P rv o tříd n í k re jč o v sk ý 'závod Jindřich O ndř. K Ř Í Ž E K v Z D O L B U N O V Ě , ul. O s tro g s k a č. 15. Z h o to v u je o b le k y v ž d y d le n e jn o v ě jš í m ó d y . V še m d iv ad eln ím sp o lk ů m z d v o řile oznam uji, že po n ě k o lik a m ě síč n í praxi v Č e sk o slo v e n sk u , v o b o ru v ý ro b y p a ru k , d á m sk é h o k a d e řn ic tv í a divadelního líčen í, n a v rá til jse m se do Z D O L B U N O V A a d o p o ru ču ji svůj zá v o d d a lší p řízn i. P E T R M O R A , ul. H a n d lo v a č. 13., holič a k a d e řn ík . Oznámení. B Č. 7. U D I T E L Ul Vzorky zdarma. Parostrojní pivovar Vzorná obsluha. P O D N I K Z A L O Ž E N r. 1906 Ú č e t v P. K. O. ve V aršav ě 61.083. a sladovna Nej v ý h o d n ě j š í a nej lev n ější pram en n áku p u te x tiln íc h v ý r o b k ů pro P P . o b c h o d n ík y j e s t u J o s e f a H á jK a v LODŽI, ul. Piotrkowska Nr. 82. ( t e l e f o n 3 2 -4 0 ), v LUCKU který V á m nabízí: kanafasy, zefíry, s y p k o v in y , pepitu, režn o u p ro s tě r a d lo v o u látku, d ám sk é a p á n sk é prádlo, ručníky, k o u p e lo v á p rostě rad la velká i malá, p á n s k é a dám sk é k apesníky, k an a fa sov é sp o d n ičk y , zástěry: k a n a fa s o v é ,m o d r é — tiš tě n é , b ílé alp ag ové. nabízí svá chvalně známá piva „S A K U R A ” 13% „L E Ž Á K” 12% „ P O R T E R” 17% a Výčepní 11 % V š e p o u z e v n e jlep ších ja k o s te c h . Vzorná obsluha. V zorky zdarma OZNÁMENI. Volynská C hm elářská B anka v D ubne tím to všem p. p. pěstitelům chmele oznamuje, že od 20. srpna t. r. započne prodávati chmelové pyt le (žoky po cenách konkurenčních. Kdo se zajím á o koupi takových pytlů, nechť lýrkavě se s důvěrou obrátí do Chm elářské B an ky v Dubně, ul. Czackiego. NEJLEPŠÍ K A V Á R N A , CUK R Á R N A A PEKÁRNA T OMÁ Š C HARVÁT v Z D O L B U N O V Ě , ul. Kolejová č. 10. zve krajany k n áv štěv ě . Č istá obsluha. a so lid n í Z D A R M A V Š E M K R A J A N Ů M VE V O L Y N S K U p o šle m e celý */4 ro č n ík 1928— (13 čísel z I. č tv rtle tí) k rá sn é h o o b rá z k o v é h o tý d e n ík u R O Z K V Ě T (hlubotiskem p ro v e d e n ý , k a žd é číslo s jinou b a rv o tis k o v o u obálkou) s b o h atý m obsahem , m noha s t y . , á z k y , Povídkami, ro m án y, modou, h ádankam i atd. atd. předplati-li si „ R o z k v ě t * n a zb y te k ro ku 1928 s p o što v n ý m do ciziny za 33.— Kč (celý ročník stojí jinak do ciziny Kč 54.40) a do stano u pak t a k é v š e c h n a čisla z II. čtvrtletí již v y š l á a dále po celý rok 1928. L z e platiti i na 2 lhůty. ________ P ři h la s t e se ihned, odebírejte k r á s n ý časop is z d om oviny! O ddělte a odešlete: j P o z k v ě t " . obr. tý deník P r a h a II. H a v líč k o v o n á m 18. osilejte mi za podm ínek Vaší v y h lá š k y v „ B u d i t e l i " Váš obr. týdeník. D oplatek Kč 33 — z a p la tím najed no u — n a d v a k rá t. PLNA A D R E S A CO SE N EH ODÍ, Š K R T N E T E . B 112 U D I T E L ZVEME K PROHLÍDCE NAŠICH BOHA TĚ ZÁSOBENÝCH VELIKÝCH TOVÁRNÍCH SKLADŮ. Z ací stro je „K n o tek a sp o l‘‘ S ecí stroje v ále č k o v é n eb lž ičk o v é ,,S ch u lz‘' H ledáte nejlepší a spolehlivý volnoběžný motor? Potřebujete dokonalou motorovou čisticí m látičku? Budete potřebovati žentour, m látičku, pastorek neb m lýnek ? Chcete Svoje jetelové semínko dobře vyluštiti bukovníkem ? Použil jste již vyorávače bram borů „Nový Ideál"? M áte již český dvojradlicový obracovací pluh? Toužíte po lehkém, dobrém a úsporném secím stroji? Chcete získati z m léka více sm etany výbornou odstředivkou „Libella"? N epotřebujete k záchraně Svého chmele ochranné stříkačky? O kopáváte chmel českým i ocelovými speciálními motykami? Žnete obilí a kosíte trávu moderními Knotkovými stroji? Scházejí k Vašim starým strojům součástí? Zam ýšlíte budovati továrnu neb zařízovati mlýn ? M otory „ L o ren z 1, Ž ádáte záruku za dobrý výkon a trvanlivost koupeného stroje ? Pak o b raťte se s důvěrou na generálního představitele speciálních českých továren a budete nejlépe obslouženi u chvalně znám é odborné firmy: TOVÁRNÍ SKLADY HOSPODÁŘSKÝCH A MLÝNSKÝCH STROJŮ R. T e l e f o n J OZ E F a Nr. 17. SPOL., Z D O J b B U N 0 W, D ru k arn ia „R ola", J . B urian a, W arszaw a, M azow iecka 11 joZEFS^OL.^zDCitBUNÓW O plata p o czto w a o p la c o n a r y c z a tte m