*Arabic | - MAS Sdružení Západní Krušnohoří

Transkript

*Arabic |
Strategický plán Místní akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013
Obsah:
1.
Představení pořizovatele Strategie
4
2.
Analýza území MAS
5
2.1
2.2
2.3
2.4
2.5
2.6
2.7
Geografické vymezení oblasti
Sociální, kulturně–historické a ekonomické souvislosti
Charakteristika životního prostředí
Obyvatelstvo
Zaměstnanost
Zdravotnictví a sociální služby
Zdůvodnění jednotného charakteru území
5
7
16
21
25
27
27
3.
Shrnutí dosud uplatňovaných politik
29
3.1
29
3.4
Popis národních politik nebo politik na úrovni EU dosud uplatňovaných na území
mikroregionu
Existující rozvojové programy a rozvojové strategie mikroregionu
4.
Podněty a strategie územního rozvoje
38
4.1
4.2
Podněty pro rozvoj mikroregionu
SWOT analýza
38
40
5.
Popis strategie
45
5.1
5.2
5.3
Základní strategické linie pro územní rozvoj MAS
Strategie na léta 2008 – 2013
Zdůvodnění pilotní povahy Strategie
45
48
51
6.
Fiche
54
7.
Partnerství MAS
62
7.1
7.2
7.3
7.4
62
63
65
66
7.6
7.7
Seznam členů MAS
Popis účasti jednotlivých subjektů při přípravě Strategie
Úloha a zodpovědnost jednotlivých subjektů při zpracování a realizaci Strategie
Míra aktivního zapojení a podněty jednotlivých partnerů při sdružování MAS a při
zpracování Strategie
Sdílení principů a cílů definovaných ve Strategii pro roky 2006 – 2007 jednotlivými
partnery
Vývoj spolupráce v budoucím období
Účast a informovanost obyvatelstva
8.
Organizace MAS
68
9.
Administrativní postupy
71
9.1
9.2
9.3
9.4
Propagace strategie a postup při vyhlášení příjmů žádostí
Informování konečných příjemců o možnosti předkládání dílčích projektů
Způsob školení samotných předkladatelů projektů
Administrativní postup, hodnocení a výběr žádostí a projektů
71
71
72
72
7.5
33
66
66
66
2 (celkem 86)
9.5
72
9.6
9.7
Zaměstnanci MAS nebo osoby, které se budou podílet na příjmu a hodnocení
žádostí a jejich funkce v procesu přijímání žádostí
Administrace při realizaci vybraných projektů
Monitoring, hodnocení a kontrola pro účely MAS
10.
Rozčlenění ve vztahu k ostatním politikám uplatněným v území
74
10.1
10.2
10.3
10.4
Spojitost s ostatními strategiemi a koncepcemi
Spojitost s ostatními územními aktivitami
Spolupráce s organizacemi, které nejsou členy MAS SZK
Územní struktury a programy
74
76
76
76
11.
Závěr
77
12.
Seznam příloh
77
72
73
3 (celkem 86)
1. Představení pořizovatele Strategie
Strategický plán Místní Akční skupiny Sdružení Západní Krušnohoří na období 2006 – 2007 (dále jen
Strategie) je zpracován pro území sdružené v mikroregionu Západní Krušnohoří, ve kterém působí
stejnojmenné občanské sdružení – Sdružení Západní Krušnohoří se sídlem ve Vejprtech.
Identifikace pořizovatele:
Přesný název MAS:
Sídlo MAS:
Statutární zástupce:
Právní forma MAS:
IČO:
Kraj:
Region NUTS II:
Místní akční skupina Sdružení Západní Krušnohoří
Máchova 31/15, 431 91 Vejprty
Hana Dufková
Občanské sdružení
2699935
Ústecký
Severozápad
Sdružení je dobrovolným, nezávislým, nevládním, neziskovým sdružením občanů a právnických osob,
které spojuje zájem na dalším rozvoji mikroregionu Západní Krušnohoří. Za tímto účelem plní
sdružení zároveň funkci tzv. Místní akční skupiny.
Mezi základní formy činnosti sdružení patří:
Koordinace rozvoje mikroregionu Západní Krušnohoří ve všech oblastech
Rozvoj a propagace mikroregionu Západní Krušnohoří a jeho turistického potenciálu
Vytváření nových forem a možností ekonomického a turistického využití krajiny
Ochrana obrazu krajiny, sídel a jejich hodnot jako jediného základního prostředku pro rozvoj
turistického ruchu
Podpora multifunkčního zemědělství a ochrana životního prostředí
Služby při financování projektů k rozvoji mikroregionu Západní Krušnohoří.
Příprava informační databanky ke shromažďování informací prospěšných k rozvoji
mikroregionu Západní Krušnohoří.
Tvorba informační databanky ke shromáždění informací prospěšných k rozvoji mikroregionu
Západní Krušnohoří
Součinnost se zahraničními subjekty majícími vztah k mikroregionu Západní Krušnohoří
Příprava informačních a metodických materiálů a školních pomůcek
Výchova, vzdělávání a informování dětí a mládeže
Spolupráce na rozvoji lidských zdrojů
Zajišťování osvěty a vzdělanosti lidského potenciálu kraje
Provoz IC – koordinace a rozvoj
Komunikace s orgány státní správy a samosprávy při spolupráci na rozvoji mikroregionu
Tyto formy činnosti slouží k zajištění základních cílů činnosti sdružení, kterými jsou zlepšování kvality
života, životní úrovně a životního prostředí v mikroregionu Západní Krušnohoří.
Zpracovatel Strategie:
Sdružení Západní Krušnohoří - kolektiv
Hlavní řešitel a zpracovatel projektu: Hana Dufková
Na zpracování se dále podíleli:
Mgr. Jan Kučera
Ing. Petr Šmíd
Ing. Jaroslav Brožka
Adolf Loos
Michal Tarant
Antonín Budaj
Bc. Kateřina Černá
Martin Černý
Růžena Grimmová
4 (celkem 86)
2. Analýza území MAS
2.1 Geografické vymezení oblasti
Hranice mikroregionu kopírují na západě hranice původního okresu Chomutov a zároveň státní
hranice se SRN, na severu i východě kopírují hranice původního okresu Chomutov s tím, že zde
připojily obce Nová Ves v Horách a Hora Svaté Kateřiny patřící do původního okresu Most. Na jihu
je mikroregion Západní Krušnohoří ohraničen územím mikroregionů Koridor a Údlicko.
Administrativně je oblast vymezena jako 31 obcí a měst - Bílence, Blatno, Boleboř, Černovice,
Droužkovice, Hora Svatého Šebestiána, Hora Svaté Kateřiny, Hrušovany, Jirkov, Kalek, Klášterec nad
Ohří, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Loučná, Málkov, Měděnec, Místo, Nezabylice, Nová Ves v
Horách, Okounov, Otvice, Spořice, Strupčice, Údlice, Vejprty, Vrskmaň, Všehrdy, Všestudy, Výsluní a
Vysoká Pec.
Podle sčítání lidu k 31. 3. 2001 žilo na území mikroregionu o rozloze 646 ha 5 0514 obyvatel. Hustota
osídlení je 78,18 obyvatele/km2. Území mikroregionu spadá do dvou správních obvodů obcí s
rozšířenou působností - Chomutova a Kadaně.
Správní obvod CHOMUTOV
Správní obvod obce s rozšířenou působností Chomutov svou rozlohou 486 km2 zaujímá 9,1 %
rozlohy Ústeckého kraje, je tak druhým největším správním obvodem v kraji. Převážná většina
obyvatel žije ve městech Chomutov a Jirkov.
Sousedí se správními obvody Kadaň, Litvínov, Most a Žatec, na severozápadě hraničí se Spolkovou
republikou Německo, kam vede hraniční přechod Hora sv. Šebestiána – Rietzenhain. Severozápad
území je tvořen Krušnými horami, kde nejvyšším vrcholem správního obvodu je Mezihořský vrch s
výškou 916 metrů nad mořem. Krušné hory jsou zalesněny převážně smrkovou monokulturou,
nachází se zde množství chráněných území, například národní přírodní rezervace Novodomské
rašeliniště nedaleko Kalku, národní rezervace Jezerka u Vysoké Pece nebo přírodní rezervace Na
loučkách. Podhůří je poznamenáno povrchovou těžbou uhlí. Nejníže položeným místem správního
obvodu je údolí řeky Ohře (230 m n. m.), která tvoří jižní hranici správního obvodu.
Na území tohoto správního obvodu nejsou zapsána žádná sídla na seznam vesnických památkových
zón ani rezervací. Historické jádro města Chomutova bylo pro své památkové hodnoty prohlášeno
městskou památkovou zónou. Mezi atraktivní památky této oblasti patří například raně barokní
zámek Červený Hrádek se zajímavými interiéry a galerií nedaleko Jirkova. Pozoruhodnou památkou
oblasti je pseudorománský kostel sv. Václava ve Výsluní nebo barokní kostel Nejsvětější Trojice v
Místě.
Chomutovsko je průmyslovou oblastí s železářskými, uhelnými a energetickými společnostmi. Sídlem
správního obvodu obce s rozšířenou působností je město Chomutov.
Druhým městem správního obvodu je Jirkov. Počátek tohoto města je datován do poslední třetiny
13. století. Dominantou Jirkova je městská věž s vyhlídkou, která je součástí děkanského kostela sv.
Jiljí.
K mikroregionu Západní Krušnohoří náleží všechny obce správního obvodu Chomutov, mimo
města Chomutov pro jeho velikost.
5 (celkem 86)
Správní obvod KADAŇ
Správní obvod obce s rozšířenou působností Kadaň je pátým největším správním obvodem, má
rozlohu 449 km2, což představuje 8,4 % rozlohy Ústeckého kraje. Obyvatelstvo žije v menších obcích,
celkem obvod zahrnuje 19 obcí, z toho jsou tři města. Centrem osídlení je Kadaň a Klášterec nad
Ohří, obě města mají do dvaceti tisíc obyvatel.
Správní obvod sousedí se správními obvody Chomutov a Žatec, svou západní až jihozápadní hranicí
přiléhá ke Karlovarskému kraji. Přirozenou hranici se Spolkovou republikou Německo tvoří masiv
Krušných hor. Cestu do sousední SRN umožňuje hraniční přechod Vejprty – Bärenstein.
Pohoří Krušných hor stoupá do své maximální výše v místech, kde se stýkají tři hranice - našeho
kraje, Karlovarského a státní hranice s Německem. Nejvyšší vrchol Krušných hor, Klínovec, leží v
těsné blízkosti hranice v sousedním kraji Karlovarském, nedaleko něj se nachází nejvyšší vrchol
kadaňského správního obvodu Macecha (1 113 m n. m.). Vysoko v horách se nalézá i třetí město
správního obvodu, Vejprty. Nedaleko nich u obce Kryštofovy Hamry se nachází vodní nádrž
Přísečnice, která je zdrojem pitné vody. Prostory v blízkosti nádrže a hráz jsou trvale uzavřeny i pro
pěší. Nedaleko Měděnce leží vzácný skalní útvar zvaný Sfingy, který vznikl mrazovým zvětráváním
ruly.
Další lokalitou je tabulová stolová hora Úhošť nedaleko Kadaně, vysoká 592 metrů, která je součástí
Doupovských hor. Je považována za legendární slovanské hradiště a vede tudy naučná stezka.
Nejvydatnějším tokem, který protéká správním obvodem, je řeka Ohře, na níž byla vybudována
rozlehlá vodní nádrž Nechranice využívaná pro vodní sporty a rekreaci. Tento správní obvod leží na
území podkrušnohorské hnědouhelné pánve, důležitou roli zde hraje energetika, strojírenství a těžba
uhlí. Sídlem správního obvodu je město Kadaň.
Druhým větším sídlem tohoto obvodu je Klášterec nad Ohří. Ve městě založil v roce 1794 J. M.
Weber manufakturu na porcelán. Roku 1820 továrnu převzala rodina Thunů, od té doby nesou
všechny výrobky značku Thun. Jádro tohoto města je městskou památkovou zónou.
Do mikroregionu Západní Krušnohoří nepřináleží obce správního obvodu Kadaň, které jsou
součástí mikroregionů (svazků obcí) Nechranicko a Radonicko.
Takto definované území mikroregionu Západní Krušnohoří nepovažujeme za konečné a přístup pro
další obce je i nadále otevřený (předpokládáme přistoupení obcí Perštejn, Domašín, Brandov).
Mikroregion leží na rozhraní dvou středoevropských zemí – České republiky a Německa. Po roce
1989 je patrná snaha příslušných pohraničních území o přerušení násilné izolace a obnovení historicky
významné přeshraniční spolupráce se sousedními obcemi na německé straně.
Mikroregion Západní Krušnohoří je součástí NUTS II Severozápad.
6 (celkem 86)
Mapa mikroregionu Západní Krušnohoří
2.2 Sociální, kulturně - historické a ekonomické souvislosti
Historie
Podle významných a velice cenných archeologických nálezů se předpokládá osídlení některých území
současného mikroregionu již v době pravěké (Klášterec nad Ohří, Strupčice) a v mladší době
kamenné před více než 5000 lety (Droužkovice). Další osady vznikaly na přelomu našeho tisíciletí
(např. Údlice). Jednalo se již o slovanské osady.
První písemné zmínky o sídelních útvarech na území mikroregionu jsou z roku 1175, kde je
zmiňována osada na území dnešních Sušan (osada Strupčic), následují zmínky z roku 1203 o další
osadě Strupčic – Hošnicích. Do doby let 1150 – 1250 spadá vznik samotného Klášterce nad Ohří,
který se váže na malý klášter vybudovaný zde postoloprtskými benediktýny. Další z nejstarších obcí
mikroregionu jsou Hrušovany, k nimž se váže první zmínka v roce 1266, následují první zmínky o
Černovicích (1281), Otvicích (1295) i o Jirkově, dál pak o Málkově z počátku 14. století, Boleboři
z poloviny 14. století.
Území bylo zasaženo husitskými válkami, např. Hora Svatého Šebestiána byla v letech 1437 – 1438
zcela zničena. Obléhání husitských vojsk byl uchráněn Jirkov, který podle pověsti uchránila mlha. Již v
roce 1480 působil v Jirkově pivovar. V 16. století Jirkov velmi dobře prosperoval díky šlechtickým
rodům, které jej měly v držení. Působilo tu v té době již 6 cechů, těžila se kamencová ruda, už roku
1597 měl Jirkov vodovod. Od roku 1544 zde působil Střelecký spolek. V letech 1555 – 1595 vznikl
7 (celkem 86)
pod Jirkovem systém podzemních chodeb, později využívaný jako pivovarská sklepení, který se
dochoval dodnes. V roce 1520 se poprvé objevuje znak Klášterce nad Ohří, i když je záhadou, kdo a
kdy jej městu udělil. V roce 1523 byl založen první cech řemeslníků v Klášterci nad Ohří, v té době
byl také postaven na levém břehu Ohře výstavný panský dům, který se stal základem dnešního zámku.
Až do doby třicetileté války v letech 1618 – 1648 žilo ve zdejším kraji slovanské obyvatelstvo.
Třicetiletá válka kraj hluboce zasáhla, znamenala naprostou katastrofu. Lidé trpěli hladem a zimou, na
celý kraj dolehla bída. Po jejím skončení se lidé začali intenzivně věnovat chovu dobytka, ovcí, koz a
prasat. Po bitvě na Bílé hoře ztratil Jirkov téměř veškerá práva a stejně jako ostatní obce byl i on
mnohokrát vypleněn vojsky všech armád třicetileté války. Zničený Červený Hrádek byl přebudován
na jednopatrový barokní zámek se zámeckou kaplí.
V roce 1623 získal Klášterec nad Ohří Kryštof Šimon z Thunu. V roce 1639 císařští vojáci, ve snaze
vypudit Švédy, zapálili klášterecký zámek a požár nakonec zachvátil celé městečko. V té době tvořilo
kláštereckou farnost 16 obcí s filiálními kostely v Petlerech a v Mikulovicích, v 17. století se zde dařilo
řemeslníkům – cihlář, jirchář, lazebník, koželuh, bečváři, provazník, mandlíř, tesaři, tkadlec, ševci,
sklenář, pekař, mydlář, sládci, kováři, řezníci, krejčí. Dále bylo v té době v Klášterci 42
právovarečných měšťanů, k jejichž vlastnictví domu bylo vázáno právo vařit pivo. V roce 1665 byla v
Klášterci zahájena stavba farního kostela, aby v roce 1670 byl zasvěcen Nejsvětější trojici.
V roce 1627 byl vydán v Hoře Sv. Šebestiána první cechovní řád pro zdejší koláře, zámečníky a
kováře, následně zde byl v roce 1658 vydán cechovní řád pro bednáře a truhláře a dál v roce 1667
pro pláteníky. V té době se rozvíjely i další obce – Kalek, Boleboř. Obyvatelé se živili chovem
dobytka, výrobou šindelů a sudů.
V polovině 18. století se např. v Loučné, která v té době byla již městem, výborně dařilo řemeslům.
Město vlastnilo několik výtažních rybníků, pivovar a tři mlýny. V roce 1769 zde byla založena továrna
na stuhy a postavena velká sladovna. V roce 1748 byl v Kalku opět uveden do provozu hamr.
V polovině 18. století, r. 1755, byla přenesena hrdelní soudní pravomoc zdejší vrchnosti na soudy v
krajských a vybraných městech. V Droužkovicích vychází listina svobod (1751), která zaručovala
svobodné užívání cest, právo pastvy dobytka pod a nad vsí, právo využívání pole k obecnému užitku a
umožňovala Droužkovickým svobodně lovit v potoce. V Otvicích byla založena jezuity škola (1760).
Koncem 18. století byla v Klášterci již textilní manufaktura a provoz zahájila Weberova porcelánka.
V letech 1756 – 1763 zasáhla kraj sedmiletá válka, která měla opět katastrofální následky. Nájezdy
pruských vojsk trpěl celý kraj. Krušné hory postihla v letech 1770 – 1771 bída, podniky
neprosperovaly, v kraji vládl hlad, přidal se tyfus. Řada lidí hladem zemřela. V roce 1771 byla v Kalku
přebudována neprosperující železárna na velký podnik, prodávající své výrobky až do Prahy. V okolí
navázala také výroba hřebíků, byla tu založena výroba hraček a dřevěného zboží, od roku 1784 zde
fungovala dřevosoustružnická továrna. Koncem 18. století již měl Kalek 2 vysoké pece, 3 válcovny
tyčí a hamr na nářadí. V Loučné byl v provozu také místní hamr a puškařská dílna. V roce 1773 byla v
Blatně otevřena první lesnická škola v Rakousku – Uhersku. Od roku 1832 byla podřízena továrně v
Kalku železárna v Kovářské a v roce 1834 byla postavena silnice z Kovářské do Přísečnice a dál do
Kalku. Chod provozu obce Kalek byl podřízen provozu železárny a místní obyvatelé se téměř neživili
zemědělstvím. V roce 1879 byl v Hoře Sv. Šebestiána otevřen soukromý dětský domov, v r. 1880
v Loučné otevřena pobočka pražské výrobny rukavic.
V polovině 19. století nastal na Chomutovsku velký průmyslový rozmach spojený s rozvojem těžby
uhlí. Jen na katastru obce Droužkovice byly vybudovány dvě železniční tratě a nádraží Černovice na
vejprtské trati. V Droužkovicích byl roce 1873 založen Spolek dobrovolných hasičů. Významným
8 (celkem 86)
bylo stále zemědělství.
V Klášterci byl roku 1884 zrenovován kostel Nejsvětější trojice, v roce 1885 byl následně poprvé
rozšířen zdejší hřbitov. Roku 1883 byl objeven pramen minerální vody a vznikla tak stáčírna
klášterecké kyselky, 1887 byla otevřena spořitelna, od roku 1890 existovalo v Klášterci jedno
společenstvo řemeslníků.
Jirkov měl již v roce 1854 poštovní úřad, v roce 1869 zde působila spořitelna, r. 1874 zde vznikl
hasičský spolek, který působí dodnes. Roku 1911 bylo město napojeno na el. síť. Koncem 19. a
začátkem 20. století se do obcí a měst začala zavádět elektrická energie, v Loučné byl uveden r.
1890 do provozu parní stroj jako pohon šicích strojů, který byl prvním v celém Rakousku –
Uhersku. Zde a také na celých horách začínají paličkovat krajky, byla v provozu výrobna mýdla a
mýdlového prášku, drátovna, poštovní a telegrafický úřad, činných bylo 7 místních spolků. V té době
dochází k rozvoji měst a obcí – např. v roce 1895 byla na Hoře Svatého Šebestiána otevřena městská
spořitelna, v roce 1898 vybudována kanalizace. V roce 1882 zde vznikl hasičský sbor. V roce 1905
byl v Blatně vybudován vodovod. El. energie byla zavedena v Málkově v roce 1921 a v Blatně v roce
1922.
Koncem 19. století vznikla kolem Strupčic řada cihelen – to mělo za následek růst poptávky po uhlí, v
roce 1888 byl otevřen důl Anna. Kromě cihel se vyráběly střešní tašky, různé tvarovky, drenážní
roury, dlaždice a dlažba. V Jirkově působil od počátku 20. až do poloviny 30. let proslulý cirkus
Kludský. Klášterec nad Ohří se dočkal počátku zavádění elektřiny až v roce 1920. V té době byly také
obnoveny trhy, v roce 1921 byl povolen dobytčí trh, roku 1924 povolen prasečí trh a v roce 1925
povolen koňský trh.
Jako majitelé zdejších panství jsou postupně uváděni: Řád německých rytířů v Chomutově, Linhart
Štampach ze Štampachu, Bohuslav Felix z Lobkovic a Hasištejna, Bohuslav Jáchym z Hasištejna, Jiří
Popel z Lobkovic, Ferdinand Maxmilián Hrzán z Harasova, Jindřich František z Rottenhahnu a Jiří
Buquoy, Jindřich z Auesperku, Šumburkové, Vilém z Ilburka, Fictumové, Dětřichové, Thunové,
Šlikové, Martinicové, Mikuláš Chlup, Petr Velemyský z Velemyšlevi, Vít z Hartenberku a Doupovci z
Doupova.
V polovině roku 1938 byli přesunuti příslušníci praporu Stráže obrany státu z Kadaně do Načetína.
Následovala Mnichovská zrada a po ní obsazení Sudet německou armádou. Po válce byla většina
německého obyvatelstva z celé oblasti odsunuta, čímž došlo prakticky k vylidnění obcí, které již
nebyly nikdy zcela dosídleny. Výjimku tvořily Spořice, kde na rozdíl od ostatních obcí nedošlo k příliš
podstatnému poklesu počtu obyvatel.
Po válce patřily obce a města mikroregionu do okresu Chomutov (s výjimkou města Vejprty, které
patřilo ke Karlovarskému okresu a teprve později bylo přičleněno k okresu chomutovskému). Obce
Hora Sv. Kateřiny a Nové Ves v Horách patřily do okresu mosteckého.
Pro území mikroregionu byla charakteristická jednak důlní činnost, která značně ovlivňovala směr
rozvoje obcí, a s ní spojená výstavba tepelných elektráren. Obyvatelé obcí nacházeli zaměstnání
zejména v těchto velkých průmyslových podnicích, které také měly velký vliv na kvalitu životního
prostředí v oblasti a svým působením významně zasáhly i horskou oblast mikroregionu.
V horských obcích byly po válce zrušeny téměř všechny tradiční výroby (textilní výroba,
punčochářská výroba, krajkářství, výroba prýmků, výroba dřevěných hraček), byly zde vytvářeny
provozovny tzv. Okresních průmyslových podniků, kde byla zaváděna drobná kovovýroba. Část
obyvatel z horských obcí dojížděla za prací na elektrárny a doly, část se věnovala zemědělství. V
9 (celkem 86)
oblasti mikroregionu působily až na malé výjimky většinou státní statky, a to v souvislosti s odlivem
původního německého obyvatelstva po válce.
Mikroregion je vzhledem ke své geografické poloze ochuzen o stálé obyvatelstvo a starousedlíky,
obyvatelstvo nemá historickou kontinuitu a z historického hlediska převládá obyvatelstvo
přistěhovalé v rámci dosídlování pohraničí po válce. Kromě českých obyvatel z vnitrozemí bylo území
dosídlováno také repatriovanými volyňskými Čechy a kvalitu přistěhovalých obyvatel také ovlivnila
skutečnost potřeby zaměstnání velkého množství dělníků, mnohdy nekvalifikovaných, v dolech a na
elektrárnách, i různé podpory, které motivovaly městské a obecní národní výbory k nesouvislým
přísunům Romů, zejména ze Slovenska. Předválečné lidnatosti se už na celém území nepodařilo
dosáhnout.
Vzhledem k trvalému osídlení regionu prakticky nepřetržitě od neolitu až do dneška je možné zde
narazit na množství památek z různých historických období. Především v minulých desetiletích se při
velkoplošných skrývkách nadložních vrstev při těžbě hnědého uhlí velmi často objevovaly cenné
archeologické, ale i paleontologické nálezy. Velkoplošnou extenzívní těžbou nerostů byl však do
značné míry narušen původní charakter krajinného rázu regionu. Některá místa ztratila svoji
krajinnou paměť.
Z následných historických období se lze setkat jak se zříceninami feudálních hradních sídel, tak i s
řadou zámků a zámečků, z nich ty nejvýznamnější (např. zámek v Klášterci nad Ohří nebo v
Červeném Hrádku u Jirkova) jsou přístupné veřejnosti. Součástí historické kulturní krajiny
Krušnohoří jsou od dob raného středověku také sakrální stavby, které často vytvářejí důležité
krajinotvorné dominanty. Bohužel řada z nich není stále v uspokojujícím stavu. Nutno ocenit přístup
některých občanských sdružení, které i za ztížených podmínek usilují o jejich záchranu - příkladem
může být nadace pro záchranu kostela sv. Václava ve Výsluní.
Neméně cennou část památkového fondu představují historická města, plošně památkově chráněna
jako městské památkové zóny - příkladem je historická část města Klášterec nad Ohří, postupně
obnovovaná do původní krásy.
Důležitým, i když dosud často opomíjeným, ale právě z hlediska historického vývoje uváděného území
velmi významným druhem, jsou památky vývoje vědy a techniky, které jako svědkové důležitého
průmyslového rozvoje od 2.pol. 19. stol. si zaslouží uchovat a hlavně nalézt nové využití, vhodně
propojené s místními podnikatelskými aktivitami. Příkladem mohou být různé historické provozy
textilek, pivovarů, městských elektráren, skláren apod., často s architektonicky velmi hodnotným
řešením jednotlivých staveb.
Ani různé vysídlovací procesy po roce 1945 neochudily oblast Krušných hor o řadu typických
představitelů převážně hrázděných lidových staveb, dochovaných do současnosti hlavně zásluhou
soustavné péče chalupářů.
Doprava
Pro horskou oblast mikroregionu není situace v dopravní obslužnosti dobrá a vyhovující. Pro
automobilovou dopravu Vejprty a okolí spojují s nížinnou částí bývalého chomutovského okresu
silnice II. třídy č. 223 a 224, jejichž zimní údržba je problematická a jejichž technický stav je víc než
problematický. Silnice II. tř. č. 224 navazuje na silnici II. třídy č. 219 a spojuje Vejprtsko s
Karlovarským krajem. Pro železniční dopravu slouží jednokolejná trať z Vejprt do Chomutova,
směrem na Karlovy Vary žádné spojení po železnici neexistuje. Některé z obcí Vejprtska jsou od
10 (celkem 86)
železnice natolik vzdáleny, že jediným možným spojením je pouze silnice a protože se jedná o silnice
II. a III. třídy, ač jediné, není jejich údržba prováděna v takové míře, aby byl jejich technický stav
úměrný jejich regionálnímu významu pro místní obyvatelstvo.
Horská část mikroregionu nad Jirkovem – Boleboř, Blatno, Hora Svaté Kateřiny, Nová Ves v Horách
jsou dostupné směrem k Jirkovu pouze po místní komunikaci 3. třídy a směrem k Mostu taktéž.
Železniční spojení do těchto obcí není.
Dopravní obslužnost v nížinné části mikroregionu je zajištěna mezinárodní silnicí I. třídy číslo E 442
(silnice č. 13), která vede směrem od Mostu přes Chomutov na Kadaň, Klášterec nad Ohří , Karlovy
Vary a dál. Kolmo na tuto silnici vede další důležitá dopravní tepna, a to silnice 1. třídy č. 7, která ve
od Prahy přes Chomutov na hraniční přechod Hora Svatého Šebestiána. Dále pak je dopravní
obslužnost zajištěna železniční tratí Chomutov - Žatec.Obyvatelé obcí, které nemají přístup k těmto
zmiňovaným dopravním koridorům, mají výrazně omezenou možnost své integrace do pracovního
procesu, ale i obtížný přístup ke vzdělání, kulturnímu a sportovnímu vyžití. Tato absence dostatečné
dopravní obslužnosti je pak limitujícím faktorem rozvoje těchto obcí jednak co do počtu rozvoje
obyvatel, tak i co do příchodu podnikatelů a vzniku pracovních míst v katastrech těchto obcí.
Ekonomika
Celá oblast je přirozeně rozdělena do několika oblastí rozvoje průmyslu, svým geografickým profilem
dokonce vytváří podmínky pro kontinuální, širokospektrální ekonomický rozvoj celé oblasti. Jsou zde
podmínky pro:
-
cestovní ruch – a to jak zimní (horské oblasti), tak o letní (rekreační oblasti v podhůří).
industrializace podhůří pak dává předpoklady pro rozvoj průmyslu, a to především těžkého.
dostatek surovin způsobuje rozvoj těžebního průmyslu.
kvalitní půda vytváří podmínky i pro zemědělství, horské pastviny pak pro chovy
hospodářského zvířectva.
Celková ekonomika byla nejvíce ovlivněna těžkým průmyslem, těžbou hnědého uhlí a koncentrací
výroby elektřiny v daném regionu. V důsledku ekologického zatížení prostředí tímto průmyslem
došlo k dlouhodobé degradaci všech ostatních ekonomických aktivit v regionu, které svou
diverzifikací vytváří v ostatních regionech dostatečný „polštář“ ve výkyvech v zaměstnanosti.
Absence širokospektrální ekonomické činnosti v dané oblasti v konečném důsledku velmi tvrdě
zapříčinila existenční potíže velkých zaměstnavatelů, kteří byli vesměs orientováni na těžký průmysl.
O vlastních příčinách kolapsů těchto velkých ekonomických subjektů je možno široce diskutovat, ale
obecně se většinou jedná o dlouhodobé podinvestování, technologické zastarání a energetickou
náročnost výroby.
Díky těmto aspektům se jeví v dané oblasti ekonomika jako výrazně plochá nízkospektrální,
s výraznou náchylností k prudkým reakcím na sebemenší výkyvy cyklického vývoje ekonomiky.
V budoucnu je nutné zaměřit podporu na rozšíření různorodosti podnikání a diverzifikace rizik
spojených s cyklickými útlumy v jednotlivých oborových činnostech.
Samostatnou kapitolou je ekonomická činnost horkých oblastí. Obecně jsou horské oblasti spojené
s aspekty, které nepodporují ekonomický rozvoj dané oblasti. Jedná se zejména o:
-
komplikovanou dopravní obslužnost, a to jak materiálovou, tak i dopravní obslužnost
zaměstnanců;
dlouhou dobu nutnosti vytápění;
11 (celkem 86)
-
řídkou hustotu obyvatelstva;
velkou vzdálenost od dopravních a průmyslových center;
zvýšené nároky na ekologii;
riziko výpadků dodávek v důsledku kalamitních situací;
velkou vzdálenost správních orgánů (finanční úřad, zdravotní pojišťovny, celnice apod.).
Pozitivem se jeví blízkost hranic, nicméně tato potenciální příležitost je tlumena absencí přechodů a
absencí správních orgánů.
Obecně lze předpokládat další, výraznější eskalaci výše zmiňovaných problémů v budoucnosti, kdy se
nedá ve spojení s nedostatečnou dopravní obslužností počítat v brzké době s pozitivními náznaky.
Ekonomický rozvoj těchto oblastí je nutné zaměřit na přirozený rozvoj těch činností a aktivit, které
jsou předností tohoto regionu. Obecně by k tomuto rozvoji mělo přispět i výrazně zlepšené životní
prostředí regionu, které je nutnou podmínkou rozvoje cestovního ruchu, a podobně.
Dalším limitujícím faktorem ekonomického rozvoje dané oblasti je vzdělanostní struktura populace.
Vlastní skutečnost, že daná oblast má jednu z nejhorších vzdělanostních charakteristik v republice, je
dána z minulosti nízkou a absorpční potřebou strukturálních ekonomických subjektů, působících
v daném regionu. Nicméně do budoucna tento jev nevytváří jakýkoli prostor pro rozvoj dalších
ekonomických aktivit, a to především s vyšší mírou přidané hodnoty.
Obecně lze hodnotit ekonomickou situaci oblasti jako problémovou s pozitivnějším výhledem. Tento
pozitivní výhled je způsoben za prvé snahou odpovědných orgánů o zlepšení dopravní infrastruktury,
a to jak budováním (přípravou) rychlostní komunikace R7, tak i podporou autobusových přepravců.
Dalším aspektem pozitivního očekávání je záměr zvýšit vzdělanostní úroveň populace. Současný trend
v rozvoji středního a vysokého školství v bývalém okresním městě by tomu měl napomoci.
V neposlední řadě i budování průmyslové zóny Triangle bude mít nepochybně pozitivní dopad na celý
region.
Nejdůležitější zaměstnavatelé:
Pro obyvatele mikroregionu jsou nezvýznamnějšími zaměstnavateli Severočeské doly a.s., ČEZ –
elektrárny Prunéřov a Tušimice. Další významné podniky a závody, dříve spojované s danou lokalitou
(Válcovny trub a železárny Chomutov, Mlékárna Chomutov, Jatka Chomutov a další) byly po roce
1989 postupně rušeny. Na jejich místo ale nastupují postupně většinou zahraniční zaměstnavatelé v
nově budovaných průmyslových zónách, a to jak v Klášterci nad Ohří, tak u Kadaně a u Chomutova.
Školství
Oblast je poznamenána těžkým průmyslem se vším všudy. Základní školství je na dostatečné úrovni,
děti z menších obcí dojíždějí do škol do Chomutova, Jirkova, Kadaně a Klášterce nad Ohří. Problém
je v dopravní obslužnosti.
Střední školy jsou jak v Chomutově, tak i v Kadani a Klášterci nad Ohří. Do roku 1989 byla na
okrese 1 střední průmyslová škola, jedna střední stavební škola, 1 zemědělsko–technická škola a
jedna zdravotní škola. Všechna tato zařízení vychovávala kvalifikované odborníky ve svém oboru. Byla
zde ještě řada učilišť, která vyučovala obory spojené s potřebou zaměstnávání dělníků právě v těžkém
průmyslu – doly, elektrárny, Válcovny trub. Mimo to byla v okrese ještě dvě gymnázia –
v Chomutově a v Kadani, která připravovala studenty k dalšímu studiu na vysokých školách.
12 (celkem 86)
V současné době některé učební obory zanikly, výuka některých se sloučila do integrovaných
středních škol a učilišť, učební obory se samozřejmě přizpůsobují
potřebám současných
zaměstnavatelů. Rozšířila se síť středních škol, zejména víceletých gymnázií, a to i o školy soukromé,
v Chomutově mají možnost zájemci studovat i na vyšší odborné škole a od nového školního roku zde
bude otevřeno i vysokoškolské studium.
Lze konstatovat, že podmínky pro vzdělávání v oblasti jsou přijatelné.
Historie a současnost zemědělství v Západním Krušnohoří
První stopy činnosti člověka v severozápadních Čechách pochází již z doby paleolitu – starší doby
kamenné více než 250 tisíc let před naším letopočtem. Teprve v neolitu se zásadně mění způsob
života pravěkých lidí. Místo lovu zvěře a sběru divoce rostoucích rostlin se zhruba 5000 let před
naším letopočtem začal člověk v této oblasti věnovat obdělávání půdy a chovu dobytka.V době
bronzové 2000 - 1500 let před naším letopočtem, kdy zasahovala až ke Krušným horám tzv. Únětická
kultura, prokazatelně zdejší lid pěstoval vedle pšenice i ječmen a proso, z luskovin hrách a čočku. Z
doby keltských Bójů v 5. až 2. století před naším letopočtem jsou známy i na území regionu
Západního Krušnohoří první železné nástroje tehdejších zemědělců – kosy, srpy a hrábě.
V následném údobí osídlení této oblasti germánskými Markomany došlo k primitivizaci zemědělské
výroby. Orba se vrací k dřevěnému háku a absentuje z keltské doby známý kamenný rotační mlýn.
V 5. a zejména 6. století našeho letopočtu pronikají i do západního Krušnohoří Slované, kteří se zde
natrvalo usazují. Budují osady o několika chatrčích roztroušených daleko od sebe. Chlévy neexistují,
dobytek se pase zpravidla v lese, primitivně obdělávaná pole poskytují nízké výnosy – jedno zaseté
zrno dává dvě, maximálně čtyři zrna při sklizni. Výnosy cereálií se pohybují kolem 2 q z ha. V 7.
století se oblast stává pravděpodobně okrajovou částí území Sámovy říše, prvního známého státního
útvaru na území Čech a Moravy. Ke spojení slovanských kmenů pod vedením bohatého franckého
kupce došlo kvůli nájezdům turkotatarských Avarů, kteří opakovaně plenili až v naší oblasti. Po
porážce Avarů pravděpodobně zde na území západního Krušnohoří došlo k rozhodující bitvě mezi
Slovany a Franky u hradu Vogastiburku (některé prameny uvádějí – Úhošť u Kadaně ). V následném
9. století, po porážce zde žijících slovanských Lučanů, se stává západní Krušnohoří součástí
sjednocených Čech pod vládou Přemyslovců. V době jejich vlády panovala i zde obvyklá středověká
závislost – poddanství. Poddaní tvořili většinu obyvatelstva a obdělávali půdu, na níž byli usedlí. Ta jim
však nepatřila – pozemky náležely feudálním pánům, biskupstvím, klášterům a drobným zemanům. Za
její využívání odváděl lid naturální dávky, konal povinné roboty na panských pozemcích i cestách a
později odevzdával i tzv. desátek církvi. Přemyslovská knížata spravovala oblast až do 13. století
prostřednictvím hradištní soustavy, jejímž hlavním článkem bylo hradiště v Žatci. V důsledku poměrně
řídkého osídlení došlo v 12., ale zejména ve 13. století za vlády Přemysla Otakara II. k význačné
kolonizaci oblasti, nejprve z českého vnitrozemí, později i z Bavorska a zejména ze Saska. Území se
zalidnilo. Došlo k rozvoji řemesel, obchodu a tím i cest a ke vzniku prvních středověkých měst. Vedle
hlavních měst v oblasti Kadaně a Chomutova vzniká ve 3. čtvrtletí 14. století město Jirkov a později
Klášterec (přelom 15. a 16. století) a několik městeček s horním právem. Venkovské obyvatelstvo
v kraji bylo usazeno původně zejména kolem vodních toků – Ohře, Chomutovky, Hutné a Bíliny.
Soustava obcí se následně vytvořila též v okolí měst a šlechtických statků a rovněž i podél cest
vedoucích k hlavní křižovatce oblasti Lipsko – Praha a Cheb - Ústí. V průběhu 14. až 16. století došlo
k souvislému osídlení vlastního Krušnohoří.
Ve středověku tvořila města s vesnicemi různě veliká hospodářství a správní celky, tzv. panství,a to až
do r. 1850, kdy byly tyto územní a správní celky nahrazeny okresy se státní správou. Venkov a
13 (celkem 86)
zemědělství představovaly až do této doby základní složku ekonomiky, na níž byla města a panství
zcela závislá. Produkce vesnic a vrchnostenských dvorů zajišťovala obživu městského obyvatelstva,
výnosy z prodeje zejména obilí a dobytka spolu s příjmy od poddaných (berně, poplatky) vytvářely po
staletí základní zdroj kapitálu šlechty, církve a bohatých měšťanů. Takto získané prostředky byly
použity na stavbu panských sídel (Hasištejn, Červený Hrádek, Jezeří), kostelů či investovány do
hospodářských a výrobních budov. Územní rozsah a hranice jednotlivých panství se v průběhu staletí
měnily. Drobné zemanské statky (Nezabylice, Údlice) byly v této oblasti typické zejména pro
předhusitskou dobu. Skládaly se z jedné nebo dvou vsí s tvrzí. Ve zmiňovaném období se jich
nacházelo na území západního Krušnohoří zhruba dvacet. Jejich pozemkový majetek byl příliš malý a
nedokázal zajistit trvalou obživu. Proto docházelo především v 15. a 16. století k zániku zemanských
rytířských statečků a scelování pozemkové držby kolem větších hradů. V západním Krušnohoří to
byly především hrady Hasištejn, Perštejn, Šumburk a Červený hrádek. Po přechodu majitelů panství
ze studených stěn hradů do teplých zámeckých sídel a zejména následně po bitvě na Bílé hoře
následuje v oblasti stabilizace pozemkového majetku. Řada držeb přešla do rukou německých majitelů
či poněmčených českých katolických kolaborantů.
Tato situace ve své podstatě zůstala neměnná až do prvé poloviny 19. století. Území západního
Krušnohoří bylo v průběhu 17. až 19. století rozděleno následovně: severovýchodní část – Hora
svaté Kateřiny, Vysoká Pec, Kalek, Strupčice a Vrskmaň byla od roku 1623 v majetku Lobkowitzů se
sídlem v Jezeří. V sousedství se nacházel majetek oseckého kláštera, kam patřily obce Škrle,
Vysočany, Lažany a Hošnice. Panství Červený Hrádek se skládalo z městeček Jirkov a Údlice a dále
k němu přináležely vesnice v pásu od saských hranic (Brandov) přes Blatno, Pesvice, Otvice, Bílence,
Všestudy až po Nezabylice, Všehrdy a Spořice. Dalším vlastníkem pozemků bylo město Chomutov,
kam patřily dva statky - Krásná Lípa s Křimovem, Novou Vsí a okolními osadami a statek Hrušovany
s obcí Denětice. Pozemky mezi Kadaní a Chomutovem koupil Jaroslav Bořita z Martinic jako
pobělohorský konfiskát v roce 1623 a zabral tak celé panství Ahníkov - Prunéřov s obcemi
Černovice, Málkov, Místo. V roce 1716 byl k této držbě připojen i statek Boleboř. Největšími držiteli
půdy v té době byli od r. 1623 Thunové, jejichž majetek zahrnoval 57 vsí mezi Kadaní a Bočí
a směrem k Pětipsům, jehož součástí byl i Klášterec, Perštejn a Okounov. V horské oblasti se
nacházelo panství: Přísečnice (12 vesnic) , Měděnec a pět svobodných královských horních měst
Přísečnice, Hora Svatého Šebestiána, Výsluní, Loučná a Vejprty.
Staletími zažité feudální zemědělské hospodaření prošlo v období do r. 1850 (kromě na tu dobu
obvyklých morových ran) dvěma zásadními otřesy. První přišel již během husitských válek, kdy
k městu Chomutovu přitáhla r. 1421 husitská vojska. V důsledku bojů byly poškozeny obce
Droužkovice, Údlice a téměř zcela zničena obec Otvice. Ještě daleko větším otřesem však bylo pro
oblast období třicetileté války a zejména pobyt švédských vojsk na území západního Krušnohoří pod
vedením generála Bennera. Zcela zničeny byly Perštejn, Okounov, Klášterec a Výsluní. Velmi silně
poškozeny byly Vejprty, Křímov, Blatno, Pesvice, Údlice, Boleboř a Hora Svatého Šebestiána. Druhým
důsledkem této války byl i odchod protestantského obyvatelstva, zejména z příhraniční oblasti, do
sousedního Saska (Kovářská, Vejprty, Měděnec). O nedobrém stavu oblasti vypovídá i Berní rula
z r. 1654, která konstatuje prakticky v celé oblasti řadu opuštěných, zcela zničených a rozbořených
hospodářských stavení. V tomto období se v údolní části regionu pěstovala pšenice, řepa, chmel, ale i
zelenina a ovoce, choval se skot, ovce a vepři. Horská část byla plná neudržovaných luk a pastvin,
pěstovalo se žito a oves.
Zásadní změnu ve feudálních vztazích na venkově přinesla revoluce r. 1848 a následné zrušení roboty
a poddanství. Poddanské povinnosti 13 - 26 dnů roboty ročně, sběr lesních plodů a povinnost předení
14 (celkem 86)
lnu bylo zcela zlikvidováno. Půdu, na níž sedlák robotoval, získal tento za jednu třetinu odhadní ceny,
druhou třetinu zaplatil stát a třetí třetina nebyla majitelům proplacena. Sedláci přitom půdu spláceli
po dobu 40 let. V důsledku úhrady majetků došlo k akumulaci kapitálu v rukou velkostatkářů, jež
přinesla zásadní modernizace velkých hospodářství. Objevily se první parní mlátičky a byl zaveden
systém využívání strojených hnojiv. K celkovému růstu vzdělanosti v oblasti přispěl následný vznik
vyšší rolnické školy v Kadani (r. 1862).
Další zásadní zvrat ve vztazích na západokrušnohorské vesnici přišel se vznikem československé
republiky. Byly vyvlastněny držby nad 150 ha zemědělské nebo 250 ha veškeré půdy. Tato reforma se
dotkla zejména šlechtických a církevních majetků v oblasti. Probíhající proces 1. pozemkové reformy
byl zejména v údolní oblasti západního Krušnohoří spojen i s návratem českého obyvatelstva a
vznikem tzv. zbytkových statků 40 - 90 ha (Škrle) se soukromými vlastníky. Zejména u těchto větších
celků se objevují na vesnicích motorizované stacionární mlátičky i traktory a pluhy. Hlavním pohonem
v zemědělské výrobě ale nadále zůstává koňské spřežení. Po mnichovském diktátu v r. 1938 však
prakticky veškeré české obyvatelstvo nuceně odchází do vnitrozemí.
Po 2. světové válce, v r. 1945, probíhá další obrovská změna na venkově západního Krušnohoří.
Konfiskaci půdy nepřátelům a zrádcům národa a následné vysídlení německého obyvatelstva završila
pozemková reforma v r. 1948 vyvlastněním půdy nad 50 ha. Celá oblast byla následně dosídlena zčásti
obyvatelstvem z vnitrozemí, zčásti volyňskými Čechy. V některých vesnicích regionu (Hrušovany) byla
obměna obyvatelstva 100%. Přídělové půdní listiny nově příchozím rolníkům zněly zpravidla na
výměru 12 - 13 ha orné půdy. Na některých místech téměř následně vznikají strojní družstva
(Domašín 1948) a v průběhu padesátých let minulého století se zakládají prakticky všude jednotná
zemědělská družstva zpravidla o velikosti 150 - 300 ha. Kolektivizace této oblasti nepřinesla tak
závažné problémy jako ve vnitrozemí. Nové obyvatelstvo v mnoha případech nemělo velkých
zkušeností se zemědělskou výrobou a nemělo citovou vazbu ani k půdě, ani k rodinnému
hospodářství. Vznik družstev proto mnoho tehdejších rolníků dokonce přivítalo. V 50. letech vznikaly
v oblasti rovněž strojní a traktorové stanice, jež zajišťovaly zavádění nové mechanizace i opravu
strojů pro zemědělské podniky, jež postupně sloučily svou činnost do STS Prunéřov.
V důsledku toho došlo k zvýšení podílu mechanizované práce na vesnici, a to zejména s příchodem
traktorů a následně sklízecích mlátiček. Na přelomu 50. - 60. let začala etapa slučování prosperujících
a neprosperujících družstev především v údolní oblasti. V horské a podhorské oblasti, tam, kde
nebyla prosperita možná, byly zřízeny provozovny Československých státních statků. Proces
slučování a koncentrace vyvrcholil na přelomu 60. a 70. let zánikem většiny JZD a jejich přechodem
do státních statků, případně sloučením do zbylých tří zemědělských družstev Strupčice (Vrskmaň),
Údlice (Spořice, Černovice, Droužkovice),a Račetice. V r. 1973 vzniká na území západního
Krušnohoří Oborový podnik Státní statek Chomutov, jež s výjimkou výše jmenovaných družstev
obhospodařuje celou oblast o rozloze cca 28.000 ha. Po neúspěšném pokusu o zavedení
odvětvového řízení vznikají uvnitř podniku odštěpné závody o velikosti cca 5000 ha, mj. Klášterec,
Místo, Jirkov a Křímov. Závody jsou tvořeny relativně samostatnými provozy o výměře 1500 až 2500
ha (Bílence, Blatno, Hrušovany, Málkov). Samostatným odděleným závodem se stává chov prasat
a drůbeže se sídlem v Droužkovicích.
V horské oblasti převládá odchov jalovic, pastevní způsob hospodaření, sečení luk a pěstování
obilovin (žito a později triticale) a brambor (Blatno, Křímov, Místo). V údolní oblasti (Bílence,
Hrušovany, Málkov) pak převažuje pěstování pšenice, ječmene, kukuřice na siláž, řepky, cukrovky a
okrajově luskovin. Živočišná výroba se stěhuje už v 60. letech z malokapacitních chlévů do stájí pro
15 (celkem 86)
100 až 200 ks dobytka a následně i do velkokapacitních objektů pro až 1000 ks skotu (Všestudy). To
má za následek ovšem i opuštění a následnou devastaci tradičních stavení.
Koncem 70. a v průběhu 80. let dochází k celkové konsolidaci výroby a postupnému vyrovnání životní
úrovně venkovského obyvatelstva s městskými aglomeracemi. Rostlinná výroba je fakticky
mechanizovaná a podíl lidské ruční práce ustupuje výstavbou dojíren a potrubního dojení i v živočišné
výrobě. Ve výnosových a užitkových parametrech se oblast vyrovnává vnitrozemí.
Po roce 1989 dochází k privatizaci státních statků a postupnému ukončení výrobní činnosti
zemědělských družstev. Spontánně vzniká řada soukromých právnických i fyzických podniků.
V rostlinné výrobě ustupuje z hor pěstování obilovin a prakticky mizí produkce brambor, v údolní
oblasti pak končí v návaznosti na zavření žateckého cukrovaru výroba cukrové řepy a také fakticky
produkce krmných plodin. To je důsledek ústupu chovu skotu v oblasti, kde z původních 24000 ks
zůstává v regionu pouze něco málo přes 3000 ks dobytka. Výroba mléka je v současné době téměř
nulová a zaniká i chov prasat. Nevyhnutelně s tím dochází k opuštění a chátrání objektů zejména
živočišné výroby (Měděnec, Místo, Nezabylice), případně změna jejich využití (Blatno, Klášterec –
Ciboušov). Nově se v této oblasti objevuje pěstování slunečnice a kukuřice na zrno.
V současné době funguje v regionu Západní Krušnohoří na 80 subjektů, jež jsou sdruženy v OAK
Chomutov a obhospodařují téměř 16 000 ha zemědělské půdy. Přes 60 fyzických osob
obhospodařuje výměru v rozmezí od 8 do 2000 ha, osm právnických osob pak výměru od 50 do
2300 ha. S výjimkou drobných hospodářství na vlastní půdě převážná většina subjektů hospodaří
v nájemním vztahu, kde 50 – 100 % půdy pronajímá prostřednictvím PF stát. V současné době stát
odprodává pozemky za úředně stanovenou katastrální cenu, jež mohou zemědělci splácet po dobu 30
let.
2.3 Charakteristika životního prostředí území
Klima
Horský masiv Krušných hor je základním ovlivňujícím faktorem zdejšího klimatu. Oblast je sice
chráněna před pronikáním studeného severního a severozápadního proudění, ale tím jsou také
nepříznivě ovlivňovány srážky, kterých je zde méně než v jiných oblastech. Území leží v dešťovém
stínu Krušných hor a Doupovských vrchů. Projevuje se zde také zhoršená ventilace, závětrné víry,
vlnové proudění, a díky těmto klimatickým poměrům je v území zhoršený rozptyl exhalací.
Průměrná roční teplota je 8 °C a průměrné srážky dosahují ročně 450 – 500 mm.
Vodní toky Chomutovska jsou součástí povodí Labe, dílčí povodí jsou zastoupeny řekami Ohře a
Bílina s jejich přítoky. Přirozené vodní toky mají charakter potoků a říček.
Zalesnění
Celková výměra mikroregionu Západní Krušnohoří je 64 646 ha, z toho tvoří lesní půda (zdroj: ČSÚ)
33 160 ha, t.j. 51,3 %. Podle údajů Českého statistického úřadu zaujímá lesní půda 33,5 % celkové
výměry v rámci ČR, v rámci Ústeckého kraje tvoří lení půda 29,8 % rozlohy. Je zřejmé, že zalesnění
v mikroregionu Západní Krušnohoří značně převyšuje jak celostátní, tak i krajský průměr. Takto
vysoká míra zalesnění je dána klimatickými podmínkami území, které je z velké části v tzv. méně
příznivých oblastech (LFA), méně vhodných pro intenzivní zemědělství, ať již z důvodů srážkových
stínů v oblasti nebo z důvodu vysoké nadmořské výšky. S tím souvisí i celkově nízký podíl orné půdy
(10 026 ha). Podíl orné půdy vůči rozloze mikroregionu tvoří 15,5 %. V mikroregionu je vysoký podíl
16 (celkem 86)
zalesnění, ale jehličnaté porosty poškozené vlivem exhalací je třeba nahradit ve prospěch listnatých
stromů a jiných dřevin.
Zvláště chráněná území přírody
Základním nástrojem ochrany přírody v České republice je Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody
a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“). Z novelizací je nejdůležitější Zákon č.
218/2004 Sb., který zavádí do české právní úpravy institut oblastí NATURA 2000, vymezení jejich
území, péči a ochrany o tyto oblasti.
Účelem zákona je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a
obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás,
k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství
v České republice soustavu NATURA 2000. Přitom je nutno zohlednit hospodářské, sociální a
kulturní potřeby obyvatel a regionální a místní poměry (§1 Zákona).
V §14 jsou vymezeny kategorie tzv. zvláště chráněných území (dále jen „ZCHÚ“), za která jsou
považována území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná.
Zákon rozlišuje následující ZCHÚ:
A) Velkoplošná ZCHÚ:
- národní parky (NP)
- chráněné krajinné oblasti (CHKO)
B) Maloplošná ZCHÚ:
- národní přírodní rezervace (NPR)
- přírodní rezervace (PR)
- národní přírodní památky (NPP)
- přírodní památky (PP)
Velkoplošná zvláště chráněná území
V současné době se na území mikroregionu Západní Krušnohoří nevyskytuje žádné území se
statutem národní park či chráněná krajinná oblast.
17 (celkem 86)
Maloplošná zvláště chráněná území
Kategorizace a rozloha MZCHÚ (maloplošná zvláště chráněná území) na území mikroregionu
Obec
Bílence
Vysoká Pec
Černovice
Málkov
Hora Sv. Šebestiána
Křimov
Kalek
Kalek
Kalek
Blatno
Výsluní
Výsluní
Loučná
Měděnec
Klášterec n./Ohří
Kód
2173
144
1004
1620
278
1540
2104
2103
278
1682
1003
646
1681
825
811
812
1507
1541
Název
Slanisko u Škrle
Jezerka
Hradiště u Černovic
Merkur
Novodomské rašeliniště
Krásná Lípa
Bučina na Kienhaidě
Buky a javory v Gabrielce
Novodomské rašeliniště
Buky nad Kameničkou
Lokalita břízy ojcovské u Volyně
Na loučkách
Horská louka u Háje
Sfingy
Ciboušov
Doupňák
Mravenčák
Rašovické skály
Kategorie Rozloha (ha)
PP
3,48
NPR
141,94
PP
4,77
PP
3,19
NPR
230,00
PP
1,22
PR
48,96
PR
64,62
NPR
230,00
PR
38,88
PP
1,49
PR
15,20
PR
18,60
PP
0,60
NPP
4,96
NPP
12,80
PP
1,50
PP
35,00
Pramen: AOPK 2006
Zdroj:www.env.cz
18 (celkem 86)
Z uvedeného grafu je zřejmé, že v rámci celého Ústeckého kraje je na území chomutovského
okresu, a v té souvislosti i na území mikroregionu Západní Krušnohoří, z celé oblasti nejvyšší podíl
rozlohy maloplošných chráněných památek vůči celkové rozloze okresu. Rozloha těchto
maloplošných chráněných památek v okrese Chomutov jako jediném okresu v rámci celého kraje je
vyšší než 1% a jsou zde zastoupeny jak národní přírodní památky, tak národní přírodní rezervace,
přírodní památky i přírodní rezervace.
MZCHÚ
NPR
PR
NPP
PP
Celkem
Počet
2
5
2
8
17
Rozloha (ha)
371,94
186,26
17,76
51,25
627,21
% z území MAS (64 646 ha)
0,57
0,28
0,03
0,08
0,97
NPR – národní přírodní památka
PR - přírodní rezervace
NPP - národní přírodní památka
PP - přírodní památky
Památné stromy na území mikroregionu ZK
Málkov
Málkov
2033
2031
Ahníkovská lípa
Lípy u kapličky v Málkově
jednotlivý strom
skupina stromů
1
2
Datum
vyhlášení
23.3.2000
23.3.2000
Málkov
Místo
Místo
Místo
Místo
Místo
2032
2021
2020
2022
2023
2071
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
skupina stromů
1
1
1
1
1
3
23.3.2000
29.12.2003
29.12.2003
29.12.2003
29.12.2003
23.4.1976
Blatno
Blatno
Výsluní
Vejprty
Kryštofovy Hamry
Jirkov
Jirkov
Jirkov
Jirkov
2076
2024
2074
2063
2081
2073
2059
2061
2046
jednotlivý strom
skupina stromů
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
jednotlivý strom
1
2
1
1
1
1
1
1
1
15.7.1983
29.12.2003
15.7.1983
26.10.2004
Jirkov
2060
2069
2065
2068
2067
2072
Zelenská lípa
Dolní úbočský smrk
Hasištejnská lípa
Horní úbočský smrk
Lípa v Místě
Smrky u Prunéřovského
potoka
Lípa v Šerchově
Lípy u kostela v Blatně
Javor u Volyně
Jasan v Husově ulici
Švédská lípa
Dub u Červeného Hrádku
Dub u Nivského potoka
Dub v Křižíkově ul.
Hlošina u Olejomlýnského
parku
Skupina dubů v ul. U dubu
Dub u koupaliště
Dub u Pavlova
Duby ve Školní ulici
Jírovec v Miřeticích
Mikulovická lípa
skupina stromů
jednotlivý strom
jednotlivý strom
skupina stromů
jednotlivý strom
jednotlivý strom
8
1
1
3
1
1
Katastrální území
Kód
Název
Typ objektu
Počet
23.4.1976
27.8.1995
28.8.1995
19.12.1997
22.8.1995
Lokality soustavy NATURA 2000 (zdroj: www.env.cz)
Natura 2000 je soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní
stanoviště (např. rašeliniště, skalní stepi nebo horské smrčiny apod.) na území EU.
Soustava Natura 2000 – Ptačí lokality
Mikroregion Západní Krušnohoří se rozkládá na území 646 km2. Na tomto území byla vyhlášena
19 (celkem 86)
v rámci NATURA 2000 Ptačí oblast Novodomské rašeliniště – Kovářská o rozloze 15 963,20 ha.
Ptačí oblast Novodomské rašeliniště zasahuje katastry obcí náležejících do mikroregionu Západní
Krušnohoří – Bečov, Mezihoří u Chomutova, Radenov, Zákoutí, Svahová, Boleboř, Hora Sv. Kateřiny,
Nová Ves u Křimova, Hora Sv. Šebestiána, Kalek, Načetín u Kalku, Kovářská, Háj u Loučné, Horní
Halže, Měděnec, Vykmanov u Měděnce, Lesná v Krušných Horách, Mikulovice v Krušných Horách,
Dolina, Kotlina, Kryštofovy Hamry, Přísečnice, Rusová, Černý Potok, Sobětice u Výsluní, Třebíška,
Volyně u Výsluní, Podhůří u Vysoké Pece, Svahová.
V této lokalitě je předmětem ochrany tetřívek obecný, jehož zde žije 120 – 150 tokajících samců,
a žluna šedá (30 – 50 tokajících samců). Dále se zde vyskytuje chřástal polní, čáp černý, datel černý,
datlík tříprstý, jeřábek lesní, kulíšek nejmenší, lejsek malý, lelek lesní, moták pilich, moták pochop,
skřivan lesní, sýc rousný, ťuhýk obecný, výr velký.
Soustava Natura 2000 – Evropsky významné lokality
Všechny zde uvedené Evropsky významné lokality jsou ve stadiu návrhu. Grafické znázornění lokalit
v mapovém podkladu je přílohou Strategie.
Nejvýznamnější Evropsky významnou lokalitou na území mikroregionu Západní Krušnohoří jsou
Doupovské hory. Jedná se o území o rozloze 12 584,70 ha, rozložené v Ústeckém a Karlovarském
kraji. Jádrem území je průlomové údolí Ohře s přilehlými svahy Doupovských, ev. Krušných hor.
Jedná se o chráněné území kategorie Přírodní památky, Přírodní rezervace, Chráněná krajinná oblast
a Národní přírodní rezervace.
Bezručovo údolí – údolí potoku Chomutovka v délce od Chomutova až po vrch Hadinec
u Chomutova o rozloze 1 378,72ha
Údlické Doubí – jedná se o pahorek 4 km jihovýchodně od Chomutova a 1 km severně od Údlic o
rozloze 43,81 ha.
Jezerka – nejzachovalejší a nejpřirozenější smíšený porost v dané lokalitě – významná entomologická
lokalita o rozloze 139,67 ha nacházející se 1,5 km jihozápadně od zámku Jezeří a 4 km
20 (celkem 86)
severovýchodně od města Jirkova. Patří k obci Vysoká Pec.
Černovice – zachovalý ostrov původních dubových porostů v jinak intenzívně využívané krajině,
nachází se 6 km od Chomutova a 1 km od obce Černovice na ploše o rozloze 13,69 ha.
Louky pod Louchovem – louky a pastviny na výchovních svazích vrchu Louchov, severovýchodně od
obce Louchov, území o rozloze 57,64 ha s převážně horskými lučními společenstvy s typickou
květenou a faunou.
Podmilesy – zachovalý lužní les v kaňonovitém údolí Podmileského potoka a jeho přítoků mezi
obcemi Domašín a Louchov s charakteristickou a pestrou květenou v kontrastu s ostatními lesními a
nelesními biotopy o rozloze 237,56 ha.
Louky u Volyně - komplex převážně lučních podhorských a horských společenstev
s charakteristickou květenou o rozloze 54,06 ha se nachází asi 14 km západně od Chomutova mezi
obcí Volyně a Volyňským vrchem.
Na loučkách - oblast, která se překrývá s ptačí lokalitou Novodomské rašeliniště – Kovářská, území
v Krušných Horách mezi vodní nádrží Přísečnice a obcí Výsluní o rozloze 1 045,12 ha, jedná se o
komplex velmi cenných lesních a nelesních mokřadních biotopů.
Novodomské a polské rašeliniště o rozloze 2 510, 60 ha - rozlehlé území na náhorní parovině
Krušných hor mezi Jelení horou a Komářím vrchem u Kryštofových Hamrů a horou Čihadlo
u Načetína, rozsáhlý komplex vrchovišť a podmáčených, resp. rašelinných smrčin s charakteristickou
květenou a faunou. Území Novodomského a polského rašeliniště se překrývá s ptačí lokalitou
Novodomské rašeliniště Kovářská.
2.4 Obyvatelstvo
Na území mikroregionu žije celkem ve 33 obcích 51 639 obyvatel. Území MAS je v převážné míře
tvořeno malými obcemi do 500 obyvatel. Největším sídlem je město Jirkov s více než 20 tis. obyvateli
a Klášterec nad Ohří s více než 15 tis. obyvateli. Mezi obce s více než 1 tis. obyvatel je možné ještě
zařadit město Vejprty a obce Kovářská, Perštejn a Údlice.
Obyvatelstvo – Seznam obcí (údaje podle sčítání lidu v roce 2001, zdroj: ČSÚ)
Složení
obyvatelstva
Bílence
Blatno
Boleboř
Černovice
Droužkovice
Hora Sv.
Šebestiána
Hrušovany
Jirkov
Kalek
Kovářská
Kryštofovy
Hamry
Křimov
Celkem
Muži
Ženy
Děti do
15ti let
Starší
60ti let
% dětí
%
do 15ti starších
let
60ti let
22,95
18,58
11,75
19,05
12,37
14,43
14,55
19,58
17,64
17,83
183
315
194
378
516
89
168
105
179
248
94
147
89
199
268
42
37
24
55
91
34
60
28
74
92
219
117
102
35
28
15,98
12,79
248
20717
159
1401
123
10209
85
716
125
10508
74
685
50
4666
17
253
31
2557
27
210
20,16
22,52
10,69
18,06
12,50
12,34
16,98
14,99
89
41
48
11
22
12,36
24,72
152
81
71
25
25
16,45
16,45
21 (celkem 86)
Loučná
Málkov
Měděnec
Místo
Nezabylice
Nová Ves v
Horách
Okounov
Pesvice
Otvice
Spořice
Strupčice
Údlice
Vejprty
Vrskmaň
Všehrdy
Všestudy
Výsluní
Vysoká Pec
Perštejn
Klášterec
Hora Sv.
Kateřiny
Celkem
68
497
155
380
199
43
256
81
197
100
25
241
74
183
99
6
90
22
56
45
10
81
32
54
34
8,82
18,11
14,19
14,74
22,61
14,71
16,30
20,65
14,21
17,09
418
203
215
56
75
13,40
17,94
262
104
520
876
654
1001
3336
204
138
178
207
763
1021
15757
135
59
260
444
322
520
1702
96
78
86
119
383
532
7785
127
45
260
432
332
481
1634
108
60
92
88
380
489
7972
43
9
88
149
110
153
564
20
26
41
33
96
162
3078
46
18
93
146
105
169
443
41
18
19
31
138
163
1912
16,41
8,65
16,92
17,01
16,82
15,28
16,91
9,80
18,84
23,03
15,94
25,07
30,45
19,53
17,56
17,31
17,88
16,67
16,06
16,88
13,28
20,10
13,04
10,67
14,98
18,09
15,96
12,13
330
168
162
65
41
19,70
12,42
51639
25730
25909
10218
6857
19,79
13,28
Věkové složení obyvatelstva mikroregionu
nad 60 let
16%
děti do 15-ti let
24%
ekonomicky
aktivní
60%
Vzdělanostní struktura obyvatelstva (podle sčítání lidu v roce 2001, zdroj: ČSÚ)
Vzdělanostní struktura
Údlicko
Mikr
oregi
on
Koridor
OBEC
Vyučen a stř.
Úplné střední Vyšší odborné
odborné bez
s maturitou a nástavbové
mat.
Vysokoškolské
Bez vzdělání
Základní
Údlice
6
242
362
165
20
43
Nezabylice
4
54
71
17
3
5
Bílence
5
63
46
20
1
3
Hrušovany
Všehrdy
Otvice
1
64
36
122
83
48
182
40
23
89
3
2
11
7
3
17
3
22 (celkem 86)
Vzdělanostní struktura
St. Sebastian
Podkrušnohor
Mikr
oregi
on
OBEC
Pesvice
2
27
47
9
3
5
Strupčice
5
194
234
86
7
9
Vrskmaň
1
67
82
24
3
6
Všestudy
Vysoká Pec
Droužkovice
2
3
2
50
178
144
59
257
195
22
166
67
2
26
6
2
32
9
Černovice
1
124
128
57
5
4
Málkov
1
151
180
60
4
8
Místo
Spořice
2
9
89
244
142
296
68
147
10
11
9
14
Hora Svatého
Šebestiána
63
69
31
3
3
Křimov
42
57
18
2
3
Kalek
43
55
31
7
5
73
121
63
5
9
45
58
69
73
38
34
4
3
11
5
902
1026
477
70
56
3
16
20
1
7
Blatno
1
Vejprty
Svazek obcí
Vejprtska
Vysokoškolské
Základní
Boleboř
Výsluní
Celk
em
Vyučen a stř.
Úplné střední Vyšší odborné
odborné bez
s maturitou a nástavbové
mat.
Bez vzdělání
167
Loučná
Kovářská
40
381
439
185
24
29
Měděnec
Kryštofovy Hamry
1
48
34
47
23
21
8
0
4
5
4
Nová Ves v Horách
27
109
137
55
2
5
Okounov
Jirkov
Hora Sv.Kateřiny
Klášterec nad Ohří
2
111
2
77
75
4848
75
3834
100
6466
110
5273
35
3263
41
2531
2
393
8
316
3
616
5
481
475
12482
16493
7911
961
1423
39747
Z uvedených údajů (ČSÚ - Sčítání lidu v roce 2001) je patrné, že nejvyšší počet obyvatel bez vzdělání
je v obcích a městech, která byla původně osídlena téměř jen německým obyvatelstvem. V
mikroregionu má základní vzdělání (ať již ukončené nebo neukončené) 31,4 % obyvatel po 15. roku
věku, vyučených a se středním vzděláním bez maturity je 41,5 % obyvatel po 15. roku věku, 19,9 %
obyvatel má ukončené středoškolské vzdělání s maturitou, 2,4 % jsou obyvatel má vzdělání vyšší
odborné a nástavbové a 3,6 % obyvatel má vysokoškolské vzdělání .
Srovnáme-li tyto údaje se strukturou vzdělanosti vůči celé České republice, je z níže uvedené tabulky
patrné, že situace v oblasti vzdělanosti obyvatel je v zájmovém mikroregionu horší než v Ústeckém
kraji, ale i vůči celému chomutovskému okresu. Vůči celostátnímu průměru je zde více než 2,5x víc
obyvatel bez jakéhokoliv vzdělání (dá se předpokládat, že se ve většině případů jedná o starší občany
23 (celkem 86)
německé národnosti), 1,33x víc obyvatel se základním vzděláním, počet lidí vyučených a se středním
vzděláním odpovídá přibl. celostátnímu průměru, ale vysokoškolsky vzdělaných lidí zde žije 2,5x
méně, než je republikový průměr. Domníváme se, že jde o čísla přímo alarmující.
Tato čísla souvisejí se skutečnostmi uvedenými již dříve - jedná se o oblast s podstatně menším
podílem starousedlíků, než je obvyklé v rámci celé ČR, kdy značná část obyvatelstva nemá historickou
kontinuitu vlastnické vazby na mikroroegion, z území byly po válce odsunuti původní němečtí
obyvatelé a území bylo dosídlováno obyvately mnohdy z problematických důvodů. Na složení
obyvatelstva na venkově se podepsala zejména skutečnost, že do oblasti většina nově příchozího
obyvatelstva přicházela za prací do průmyslových podniků a nejednalo se tedy o klasické venkovské
obyvatelstvo. V souvislosti s dosídlováním také do oblasti přicházely problematické skupiny
obyvatelstva.
Vzdělanostní struktura obyvatel
Základní
vzdělání
Vyučen a
střední
odborné
bez
maturity
Střední
odborné s
maturitou
Vyšší
odborné a
nástavbové
Vysokoškolské
37932
1975109
3255400
2134917
296254
762459
681355
5617
186175
267484
151927
19712
36498
okres
Chomutov
102862
935
29454
40204
21573
2861
4610
Západní
Krušnohoří
40562
473
12455
16446
7902
958
1418
ČR
100%
0,44%
23%
38%
24,9%
3,45%
8,9%
Ústecký
kraj
100%
0,82%
27,32%
39,26%
22,3%
2,9%
5,4%
okres
Chomutov
100%
0,9%
28,63%
39,08%
21%
2,8%
4,48%
Západní
Krušnohoří
100%
1,2%
31,4%
41,5%
19,9%
2,4%
3,6%
Obyvatelst
vo 15ti leté
a starší
Bez
vzdělání
ČR
8575198
Ústecký
kraj
Graf - vzdělanostní struktura obyvatel
Porovnání průměrný stav ČR x Ústecký kraj x chomutovský okres x mikroregion ZK
ČR
Ústecký kraj
okres Chomutov
100%
90%
80%
70%
60%
50%
40%
30%
20%
10%
0%
bez vzd.
základní
vyučen + SO
bez mat.
ÚSO
vyšší odb+
nástavbové
VŠ
24 (celkem 86)
2.5 Zaměstnanost
V níže uvedené tabulce je přehled stavu zaměstnanosti podle sčítání lidu v roce 2001. Je zde patrné,
že procento obyvatel, které je zaměstnáno v zemědělství, je velmi nízké (je to dáno průmyslovým
charakterem oblasti, existencí tepelných elektráren a hnědouhelných dolů).
Podle údajů ČSÚ je registrovaná míra nezaměstnanosti za 1. pololetí 2005 v rámci ČR 8,59 %,
v rámci Ústeckého kraje 15,02 %. I když jsou údaje v tabulce podle sčítání lidu v roce 2001, je
nepravděpodobné, že by v oblasti mikroregionu ZK došlo k tak razantnímu snížení nezaměstnanosti,
aby klesla pod krajskou úroveň.
Průměrná mzda v 1. pololetí v ČR byla ve výši 18 798, v zemědělství v rámci celé ČR 13 195, v rámci
Ústeckého kraje byla průměrná mzda za stejné období 16 844 Kč, v zemědělství pak jen 12 412 Kč.
Statistické údaje za jednotlivé obce ani okresy nejsou za stejné období zatím k dispozici pro zcela
objektivní srovnání, ale je naprosto reálný předpoklad, že mzdy v oblasti zemědělství v rámci
mikroregionu zcela určitě nejsou vyšší, než jsou statisticky zjištěné údaje za Ústecký kraj.
Zaměstnanost v mikroregionu (podle údajů sčítání lidu v roce 2001, zdroj ČSÚ)
Obyvatelstvo
podle ek. odvětví
Bílence
Blatno
Boleboř
Černovice
Droužkovice
Hora Svaté Kateřiny
Hora Svatého
Šebestiána
Hrušovany
Jirkov
Kalek
Kovářská
Kryštofovy Hamry
Křimov
Loučná
Málkov
Měděnec
Místo
Nezabylice
Nová Ves v Horách
Okounov
Otvice
Spořice
Strupčice
Údlice
Vejprty
Vrskmaň
Všehrdy
Všestudy
Výsluní
Vysoká Pec
183
315
194
378
516
330
Ekonomicky
aktivní
89
181
108
196
251
160
219
248
20717
159
1401
89
152
68
497
155
380
199
418
262
520
876
654
1001
3336
204
138
178
207
763
117
146
10547
91
683
48
86
30
255
67
223
98
202
148
260
460
335
546
1676
103
79
90
122
418
Celkem
Zeměděl. Prům.
Stav.
Nezam.
%v
zem.
%
Nezam.
8
19
22
19
12
8
32
38
21
71
78
33
6
22
2
13
19
8
34
21
21
25
37
31
8,99
10,50
20,37
9,69
4,78
5,00
38,20
11,60
19,44
12,76
14,74
19,38
9
23
253
16
53
5
7
0
15
7
19
3
7
27
2
14
30
26
46
5
4
11
18
24
18
31
3594
12
270
10
13
0
97
24
42
32
54
52
75
165
116
162
48
30
24
22
27
158
6,00
8
730
4
35
0
5
3
15
5
18
12
14
9
27
49
36
50
120
19
3
12
3
44
24
12
2121
18
110
6
24
6
27
4
32
13
32
12
39
70
62
59
320
15
11
15
18
53
7,69
15,75
2,40
17,58
7,76
10,42
8,14
0,00
5,88
10,45
8,52
3,06
3,47
18,24
0,77
3,04
8,96
4,76
2,74
4,85
5,06
12,22
14,75
5,74
20,51
8,22
20,11
19,78
16,11
12,50
27,91
20,00
10,59
5,97
14,35
13,27
15,84
8,11
15,00
15,22
18,51
10,81
19,09
14,56
13,92
16,67
14,75
12,68
25 (celkem 86)
Obyvatelstvo
podle ek. odvětví
Celkem
Pesvice
Celkem / průměr
15757
104
50618
Ekonomicky
aktivní
8604
61
26480
Zeměděl. Prům.
238
3
953
3879
10
9238
Stav.
Nezam.
%v
zem.
%
Nezam.
712
9
2018
1228
17
4517
2,77
4,92
3,65
14,27
27,87
17
Nezaměstnanost v jednotlivých mikroregionech, regionech a
městech
25
% nezaměstnanosti
Koridor
Podkrušnohor
20
St.Sebastian
Údlicko
15
SOV
ostatní obce
Jirkov
10
Klášterec n.O.
ČR k 30.6.2005
5
Ústecký kraj k 30.6.2005
0
Zaměstnanost ekonomicky aktivních obyvatel
mikroregionu Západní Krušnohoří podle SLBD 2001
nezaměstnaných
16%
prac. ve
stavebnictví
8%
prac. v průmyslu
35%
ostatní
ekonomicky
aktivní
obyvatelstvo
37%
prac. v
zemědělství
4%
26 (celkem 86)
Porovnání průměrných mezd v rámci ČR x průměrná mzda v zemědělství v rámci ČR (hnědá
a zelená) a průměrných mezd v rámci ÚK a průměrných mezd ÚK v zemědělství (oranžová a
tmavě zelená)
20000
18000
průměrná mzda - ČR
16000
průměrná mzda v zemědělství
14000
průměrná mzda - Ústecký kraj
12000
10000
průměrná mzda v ÚK - zemědělství
8000
6000
4000
2000
0
2.6 Zdravotnictví a sociální služby
Zdravotnictví na území MAS zajišťují lůžková zařízení Nemocnice s poliklinikou Chomutov a Nemocnice
Kadaň. Pro nížinnou oblast mikroregionu je zdravotní péče vcelku pohodlně dostupná. Mimo
lůžkových zařízení jsou obyvatelům dostupné lékařské ambulance praktických lékařů v místech jejich
bydliště i specializovaní odborní lékaři. To se ale nedá říci o horské části mikroregionu. Pro zdejší
obyvatele, zejména starší, je problematické dojíždění za ošetřením či k odbornému lékaři do
Chomutova, Kadaně nebo Jirkova (Městská poliklinika).
Obyvatelé horských oblastí jsou ohroženi:
V zimě nebezpečím neprůjezdnosti silnic a tím mnohdy přímým ohrožením života;
Dalekou dojezdovou vzdáleností pro vozy rychlé záchranné pomoci, což opět v případě
akutního ohrožení může mít významný vliv na záchranu života.
Považujeme tuto situaci za jedno z významných negativ horské oblasti mikroregionu.
V mikroregionu je několik domovů důchodců (Jirkov, Vejprty) i Dům s pečovatelskou službou
(Jirkov).
Celková kapacita těchto zařízení není vzhledem k dlouhým čekacím termínům pro umístění
dostatečná.
Tato zařízení patří k významným zaměstnavatelům právě v horské části mikroregionu.
2.7 Zdůvodnění jednotného charakteru území
Důvod výběru daného území
Základem pro vznik Sdružení byla zejména iniciativa místních podnikatelů působících v oblasti
zemědělské činnosti a v oblasti služeb, kteří zaktivizovali obce v regionu. Ty již před vznikem
Sdružení vytvořily mikroregiony a svazky obcí, v rámci kterých navazovaly rozvojovou spolupráci.
27 (celkem 86)
Charakteristika jednotného charakteru mikroregionu
Jednotný charakter ve vztahu k ústřednímu tématu „Posílení místního ekonomického prostředí a
zhodnocení místní produkce“ dokládají již popsané skutečnosti a závěrem lze konstatovat, že
mikroregion Západní Krušnohoří je jako celek charakteristický zejména těmito skutečnostmi:
•
Hustota osídlení je v porovnání s krajským i republikovým průměrem velmi nízká.
•
Vzdělanost obyvatelstva je v porovnání s republikovým a krajským průměrem podstatně horší,
vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je 2,5x méně než je republikový průměr, na druhou stranu je
zde 2,5x více obyvatel bez vzdělání.
•
Nezaměstnanost obyvatel je zde v porovnání s republikovým i krajským průměrem opět
podstatně vyšší.
•
Vývoj průměrných mezd v mikroregionu nedosahuje ani zdaleka republikového průměru, opět
je i pod úrovní průměru v Ústeckém kraji. Průměrné mzdy v zemědělství a lesnictví jsou taktéž
pod republikovou i krajskou úrovní.
•
Životní prostředí je značně poznamenáno vlivem existence tepelných elektráren (exhalace a
jejich vliv na životní prostředí) i důlní činností v oblasti (měsíční krajina, následné rekultivace).
•
I přes tato negativa má oblast vysoký potenciál v množství zajímavých a chráněných krajinných
prvků, od ptačích lokalit, přes evropsky významné oblasti po maloplošná chráněná území
s výskytem vzácných rostlin i živočichů.
•
V oblasti je mnoho kulturních památek – i zde je potenciál pro další rozvoj mikroregionu.
•
Životní podmínky obyvatel mikroregionu jsou těžší než v rámci jiných oblastí republiky a to díky
nadmořské výšce, špatné dopravní obslužnosti zejména v horských oblastech, již zmiňované
vysoké nezaměstnanosti, v horských oblastech ve vyšších životních nákladech (dlouhé topné
období a pod.), horší dostupnosti zdravotní péče, horší dostupnosti kvalitního vzdělání a to i na
úrovni základních škol apod.
Pro zajištění vypovídací schopnosti použitých údajů jsou všechny číselné údaje převzaté ze statistiky
ČSÚ podle SLBD v roce 2001.
28 (celkem 86)
3. Shrnutí dosud uplatňovaných politik mikroregionu
3.1 Popis národních politik nebo politik na úrovni EU dosud
uplatňovaných na území mikroregionu Západní Krušnohoří
a) Předvstupní fondy EU
Podle informací, které nám členské subjekty poskytly, byly na území mikroregionu SZK dosud
ponejvíce uplatňovány národní politiky ČR. Předvstupní fondy EU byly využity jen v minimální míře.
b) Česká republika
Subjekty mají zkušenosti s využíváním zejména:
•
•
•
•
•
•
aktivní politiky zaměstnanosti MPSV ČR;
programů na rozvoj venkova MMR ČR;
Programu podpory volnočasových aktivit pro neorganizované děti a mládež MŠMT ČR;
rozvojových programů Ústeckého kraje;
Operačního programu zemědělství;
Horizontálního plánu rozvoje venkova .
Dále bylo zjištěno, že některé subjekty využívají možností financování svých projektů nebo budoucích
projektů např. od Hospodářské a sociální rady Chomutovska, případně i od soukromých zdrojů.
V rámci těchto politik bylo v letech 2000 – 2005 podpořeno zejména:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Zpracování územních plánů, IPROM;
Zavádění internetu do obcí;
Zavádění bezdrátového rozhlasu;
Rekonstrukce a opravy místní infrastruktury;
Opravy obecních budov, sportovišť, cyklotras;
Opravy veřejného osvětlení;
Budování infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu;
Budování autobusových zastávek;
Pořízení nových technologií pro zemědělskou prvovýrobu.
Aktivita obcí – účast v dotačních programech k rozvoji mikroregionu v letech 1999 - 2003
(zdroj: www.cedr.mfcr.cz)
Počet
obyvatel
SLDB 2001
Mikroregion OBEC
Údlicko
Koridor
Údlice
Nezabylice
Bílence
Hrušovany
Všehrdy
Otvice
563382
546160
562980
563072
563471
563277
1001
199
183
248
138
520
Čerpané
státní dotace
1999-2003
4 600 486
2 856 468
1 871 712
1 294 313
161 706
3 862 817
Průměr
čerpaných
financí na 1
obyvatele
4596
14354
10228
5219
1172
7428
29 (celkem 86)
Počet
obyvatel
SLDB 2001
Mikroregion OBEC
Pesvice
Strupčice
Vrskmaň
Všestudy
Vysoká Pec
Droužkovice
Černovice
Podkrušno
Málkov
-hor
Místo
Spořice
Křimov
Kalek
St.
Sebastian Blatno
Boleboř
Výsluní
Vejprty
Loučná
Svazek
obcí
Kovářská
Vejprtska Měděnec
Kryštofovy Hamry
Nová Ves v Horách
Okounov
Jirkov
Hora Sv.Kateřiny
Celkem
32
546062
563358
563463
563480
563501
563056
563021
563200
563242
563340
563064
563161
563111
562998
563005
563498
563404
546518
563137
563226
563315
567329
563269
563099
567167
563129
104
654
204
178
763
516
378
497
380
876
219
152
159
315
194
207
3336
68
1401
155
89
418
262
20717
330
15757
50618
120 000
2 073 129
755 744
949 150
2 984 744
2 016 375
Průměr
čerpaných
financí na 1
obyvatele
1154
3170
3705
5332
3912
3908
4 157 715
2 112 802
2 449 028
2 757 750
2 503 365
5 032 026
3 125 725
866 248
2 872 159
7 495 793
8366
5560
2796
12592
16470
31648
9923
4465
13875
2247
758 799
1 605 365
8 434 005
13 605 945
397 733
31 911 631
22 700 505
25 845 335
542
10357
94764
32550
1518
1540
68789
1640
162 178 573
12794
Čerpané
státní dotace
1999-2003
Z výše uvedeného přehledu je zřejmé, že některé radnice jsou velmi aktivní a jsou schopné zajistit
prostředky k rozvoji svých obcí, na druhou stranu některé z obcí tuto možnost nevyužívají (nebo
využívají jen velmi malou měrou).
V letech 1999 - 2003 byla obcemi nejvíce využívána dotace Ministerstva práce a sociálních věcí na
veřejně prospěšné práce – některé z obcí v tomto období čerpaly pouze a jenom tuto dotaci (Všehrdy,
Vrskmaň, Droužkovice, Spořice, Měděnec). Dále některé z obcí (Nezabylice, Bílence, Hrušovany,
Otvice, Pesvice, Všestudy, Vysoká Pec, Málkov, Místo, Hora Sv. Šebestiána, Křimov, Kalek, Blatno,
Boleboř, Výsluní, Vejprty, Kryštofovy Hamry, Nová Ves v Horách, Hora Sv. Kateřiny, Okounov,
Klášterec) využily programy Ministerstva pro místní rozvoj, a to zejména program obnovy vesnice,
dotační titul na odstranění vad panelové výstavby, dále využívaly bezúročné půjčky MMR k odstranění
chátrajícího bytového fondu nebo přijaly dotaci úroků úvěrů od MMR. V menší míře využily dotace na
vytvoření nových společensky účelných pracovních míst a absolventské praxe (MPSV), Hora Sv. Šebestiána
využila dotačního titulu k realizaci stabilizačních prvků v krajině (MŽP), obce vlastnící lesy využívaly
30 (celkem 86)
v možné míře příspěvek na obnovu lesů poškozených imisemi (MZe), dále příspěvek na obnovu a výchovu
porostů, příspěvek na zalěsnění, zajištění a výchovu porostů, některé z obcí využily příspěvek na
technologie ekologické a šetrné k přírodě.
Obcemi byly přijaty dotace od Ministerstva kultury v rámci Programu na restaurování movitých
kulturních památek. Z větších realizovaných akcí lze jmenovat opravu střechy kostela ve Výsluní. V
omezené míře byly využívány také finanční prostředky v rámci Programu péče o městské památkové
rezervace a městské památkové zóny a také Program na záchranu architektonického dědictví (z
programu čerpalo například město Jirkov). S pomocí prostředků z fondu Ministerstva obrany v rámci
péče o válečné hroby byla provedena sanace Vejprtského hřbitova. Hora Svaté Kateřiny získala dotaci
MŽP na tvorbu protierozních opatření z odp. osiva i na podporu vzdělávání a poradenství (MMR), Jirkov
získal dotaci na rozvoj informačních sítí veřejných knihoven.V roce 2003 některé z obcí využily i dotaci
Ústeckého kraje (NIV).
Graf schopnosti a připravenosti jednotlivých mikroregionů uvnitř mikroregionu ZK
k realizaci rozvojových projektů
40000
Údlicko
35000
Koridor
30000
Podkrušnohor
25000
St.Sebastian
20000
SOV
15000
Jirkov
10000
Klášterec n.O.
ostatní obce
5000
0
jednotlivé mikroregiony a obce - místní samosprávy
Podle tohoto grafu, který představuje poměry čerpání finančních prostředků v rámci různých
dotačních titulů se dá očekávat i vývoj poměru připravenosti jednotlivých mikroregionů, případně
obcí, k zapojování se svými projekty do programu LEADER. Některé z obcí již mají připravený
zásobník projektů.
Na příkladu obce Hora Sv. Kateřiny uvádíme ze zásobníku projektů: revitalizace obce, turistika,
minifarma, rybářská bašta, areál Mikulášské štoly, dům s pečovatelskou službou, podnikatelské domy,
nové byty, rozhledna, dvousedačková lanovka, rodinné domy. Je zřejmé, že ne všechny projekty jsou
v rámci programu LEADER uskutečnitelné, ale je také zřejmé, že obec má jasno v otázce svého
dalšího rozvoje a její aktivita je také zřejmá z celkového objemu finančních prostředků, které
dokázala pro svůj rozvoj v letech 1999 – 2003 získat. Při počtu 330 obyvatel obec čerpala v tomto
období celkem 22,7 mil Kč, to je v přepočtu skoro 69 tis. Kč na jednoho obyvatele obce. Příklad této
obce je třeba následovat a je třeba mít v zásobě připravená témata projektů k případné realizaci.
V rámci mikroregionu byly a jsou čerpány finanční prostředky i mimo místní samosprávu, tedy také
podnikatelskými subjekty i neziskovou sférou a to jak zemědělci v rámci programů na údržbu krajiny
v kulturním stavu či dotačních titulech k podpoře určitých zemědělských činností, tak i na tvorbu
31 (celkem 86)
nových společensky účelných pracovních míst nebo absolventských praxí (MPSV), či k podpoře
činností neziskových organizací (MPSV, MŠMT, MŽP apod.).
Příklady úspěšných žádostí obcí v programech v roce 2005
Obec / mikroregion
Akce
Výše
dotace
Vlastní
prostředky
Programy Ústeckého kraje
MR Koridor
Svazek obcí Vejprtska
Vysoká Pec
MR Údlicko
MR Podkrušnohor
Místo
Vrskmaň
Propagace a presentace
Strategický rozvojový dokument
Rekonstrukce radnice
Internet pro obce RM
Informovanost občanů
Oprava veřejného osvětlení
Oprava chodníku v Zaječicích
Oprava veřejného osvětlení
280 000
105 000
264 279
602 000
910 000
228 000
300 000
300 000
120 000
45 000
117 549
258 000
390 000
123 200
300 000
200 000
Programy Ministerstva pro místní rozvoj
Svazek obcí Vejprtska
Místní informační kanál
Informační centrum
Informační centrum s vyhlídkovou
věží
105 000
686 000
910 000
45 000
294 000
390 000
220 000 €
220 000 €
210 000 €
300 000 €
75 000 €
75 000 €
70 000 €
113 000 €
Phare CBC 2003
Vysoká Pec
Vysoká Pec
Vysoká Pec
Vejprty
Kanalizace II.etapa
Komunikace
Kanalizace III.etapa
Odpadové hospodářství I. etapa
Zhodnocení ekonomického dopadu
Soustavnou snahou jednotlivých obcí i všech pěti mikroregionů se postupně vytváří podmínky pro
zlepšení kvality života na celém území. Zejména podpora rozvoje turistiky ze strany obcí připravuje
podmínky pro zvyšování počtu návštěvníků oblasti. V současné době však většímu přílivu schází
komplexnost nabídky ubytování, dalších pohostinských služeb v návaznosti na možnosti využití
volného času. Tam, kde je ubytování, není často návaznost na sportoviště nebo kulturní program,
tam, kde jsou rekreační areály (lyžování, koně apod.) zase není dostatek ubytovacích kapacit. Otázku
rozvoje turistiky je tedy třeba řešit komplexně.
Co se týká dopravní infrastruktury, je zcela neuspokojivý stav na silnicích 2. a 3. třídy, které jsou
v horských oblastech jedinými možnými cestami pro případné návštěvníky. Zde je velká rezerva.
Bohužel se to týká i některých silnic 1. třídy i v nížinné části. Třeba i menšího významu.
Významný vliv na rozvoj mikroregionu má jistě současný rozměr podpor zemědělství, zejména
mimoprodukčního. Zemědělské subjekty si pomalu mohou dovolit obnovovat svůj zastaralý strojový
park, s čímž že spojena zlepšená ekonomická situace těchto podniků. Na to navazuje zlepšení
pracovních podmínek zaměstnanců, jejich lepší ohodnocení apod.
32 (celkem 86)
3.2 Existující rozvojové programy a rozvojové strategie mikroregionu
Strategie rozvoje mikroregionu Západní Krušnohoří vychází z již existujících strategických
dokumentů a to „nadřazených“, na úrovni Ústeckého kraje, tak i mikroregionů – svazků obcí, které
jsou součástí MZK.
A. Na úrovní Ústeckého kraje:
Strategie rozvoje mikroregionu Západní Krušnohoří je koncipována tak, aby byla zásadně v souladu
s hlavními již existujícími strategickými rozvojovými dokumenty dané oblasti.
V první řadě je to zejména:
A.1. Strategie rozvoje Ústeckého kraje
Tato je postavena na 4 globálních cílech rozvoje Ústeckého kraje:
1)
2)
3)
4)
Hospodářský rozvoj
Obnovení ekologické rovnováhy – revitalizace krajiny
Rozvoj lidských zdrojů
Rozvoj sídel
Strategie rozvoje Ústeckého kraje sestává z jednotlivých částí:
Strategie rozvoje průmyslu a malého a středního podnikání Ústeckého kraje
Strategie rozvoje kultury a památkové péče v Ústeckém kraji
Strategie rozvoje cestovního ruchu
Strategie rozvoje venkovských oblastí Ústeckého kraje
Koncepce rozvoje sociálních služeb Ústeckého kraje – I. Etapa
Oblast životního prostředí
Koncepce zdravotnictví Ústeckého kraje
Z hlediska iniciativy LEADER je podstatná:
Strategie rozvoje venkovských oblastí Ústeckého kraje
Strategie rozvoje venkovských oblastí Ústeckého kraje popisuje stav venkovských oblastí v celém
Ústeckém kraji a více méně koresponduje s výsledky analýz mikroregionu Západního Krušnohoří.
Problémová analýza strategie určila míru naléhavosti řešení identifikovaných problémů rozvoje
následovně (max. naléhavost – stupeň 30, minimální naléhavost – stupeň 0):
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Nedostatečná nabídka pracovních příležitostí – 28
Nevyhovující podmínky pro MSP – 20
Ostatní překážky rozvoje VO – 20
Špatná dopravní obslužnost – 18
Špatný technický stav komunikací – 15
Nedostatečně využívaný potenciál VO pro ČR – 11
Zanedbaný stav a zchátralost objektů – 9
Špatný technický stav infrastruktury – 9
Nízká kvalifikace pracovní síly – 6
Omezené možnosti pro vzdělávání – 6
33 (celkem 86)
•
•
Nevyhovující podmínky pro využívání volného času – 4
Revitalizace a obnova zaniklých obcí – 2
Na základě vyhodnocení identifikovaných problému byly v rámci strategie rozvoje venkovských
oblastí Ústeckého kraje stanoveny priority a jejich důležitost:
⇒ Podpora vzniku nových pracovních příležitostí ve VO – 35 %
⇒ Zlepšení stavu dopravní a technické infrastruktury – 31 %
⇒ Zlepšení vzhledu obcí a krajiny, zhodnocení potenciálu VO pro ČR
⇒ Podpora vzdělávání, pracovních kvalifikací, podmínek pro volnočasové aktivity
Uvedená analýza problémů v rámci venkovských oblastí celého Ústeckého kraje koresponduje
s problémy mikroregionu Západního Krušnohoří, tak jak byly v předcházejících kapitolách popsány:
1) Podpora vzniku nových pracovních příležitostí koresponduje s opatřením č. 1 Strategie – trvale
udržitelný rozvoj místního hospodářství a zemědělství vč. lesnictví a vodního hospodářství.
S rozvojem hospodářství těsně souvisí vznik nových pracovních příležitostí.
2) Podpora stavu dopravní a technické infrastruktury koresponduje opět s opatřením č. 1 Strategie.
Pro rozvoj hospodářství je jednou z podmínek kvalitní dopravní a technická infrastruktura.
3) Zlepšení vzhledu obcí a krajiny souvisí s opatřením č. 2 Strategie – zvyšování podílu turistiky a
agroturistiky na hospodářství dané oblasti. Pokud se má zvýšit podíl turistiky a agroturistiky, musí
dojít ke zlepšení vzhledu obcí.
4) Podpora vzdělávání, pracovních kvalifikací, podmínek pro volnočasové aktivity také koresponduje
s opatřením č. 3 Strategie – rozvoj lidských zdrojů, místní společnosti a kultury.
Z tohoto dokumentu vycházejí další rozvojové dokumenty, např:
•
Koncepce environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty Ústeckého kraje
•
Program na záchranu a obnovu kulturních památek Ústeckého kraje
•
Koncepce směrů rozvoje zemědělství a venkovských oblastí Ústeckého kraje
V souladu s těmito dokumenty Kraj vyhlašuje vlastní dotační programy.
A.2. Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje
Soulad se strategickými cíli dokumentu:
a) ekonomická oblast
1) Rozvoj nových a stávajících malých a středních podniků s růstovým a inovativním potenciálem
a se sídlem v Ústeckém kraji – soulad s opatřením č. 1 Strategie.
2) Ekonomické oživení a zvýšení konkurenceschopnosti Ústeckého kraje s podporou
existujících stabilizovaných podniků a s novými investicemi zejména do zavádění moderních
environmentálně šetrných technologií – soulad s opatřením č. 1 Strategie.
3) Rozvoj tradičních odvětví primárního sektoru v Ústeckém kraji (zemědělství, lesnictví,
rybolov) zajišťujících udržitelné využívání kraje, umožnit rozvoj následného zpracovatelského
průmyslu ve venkovských oblastech kraje tak, aby výsledné produkty určené k místní
spotřebě i k exportu měly co největší přidanou hodnotu – soulad s opatřením č. 1 Strategie.
34 (celkem 86)
4) Vytvoření a rozvoj základní a doplňkové infrastruktury cestovního ruchu včetně destinačního
managementu a příslušných služeb – soulad s opatřením č. 2 Strategie.
b) sociální oblast
1) Rozvoj zaměstnanosti a zaměstnatelnosti občanů v Ústeckém kraji – soulad s opatřením č. 3
Strategie.
c) environmentální oblast
1) Efektivní a dostatečně rychlá revitalizace nevyužívaných zdevastovaných ploch a objektů
Ústeckého kraje .... – soulad s celým tématem č. 2 Strategie – Posílení místního ekonomického
prostředí, zhodnocení produkce
A.3. Program rozvoje Ústeckého kraje
Záměr koresponduje s Programem rozvoje Ústeckého kraje v těchto bodech:
Priorita 1: Ekonomický rozvoj
Opatření 1.1 Rozvoj malých a středních podniků
Opatření 1.4 Podpora rozvoje cestovního ruchu a lázeňství
Priorita 3: Revitalizace a ochrana životního prostředí a rozvoj infrastruktury
Opatření 3.3 Ochrana a obnova přírodních území a prvků v krajině
Opatření 3.4 Revitalizace a obnova městských sídel
Priorita 4: Rozvoj zemědělství a venkova
Opatření 4.1 Stabilizace a rozvoj malých sídel do 5000 obyvatel
Opatření 4.2 Zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství
Opatření 4.3 Trvalá péče o krajinu a nezemědělské využití krajiny
Opatření 4.4 Revitalizace horských oblastí
Priorita 5: Aktivizace institucí v regionu a podpora spolupráce
Opatření 5.3 Aktivity neziskového sektoru
B. Na úrovni mikroregionů
Při zpracování Záměru se vycházelo při znalosti rozvojových dokumentů Ústeckého kraje (které byly
zpracovávány v souladu s národními rozvojovými dokumenty) zejména a hlavně z již existujících
strategických dokumentů jednotlivých mikroregionů - svazků obcí - které jsou součástí mikroregionu
Západní Krušnohoří. Všechny jednotlivé mikroregiony - svazky obcí - mají zpracované vlastní
Integrované plány rozvoje mikroregionu (IPROM).
Integrovaný plán rozvoje mikroregionu Koridor a Údlicko mají stejnou strategickou vizi:
Území pro trvalé bydlení vytvářející zázemí měst (Koridor - Most a Chomutov, Údlicko Chomutov a Žatec), umožňující návštěvníkům rekreaci zaměřenou na aktivní turistiku a
volnočasové a sportovní vyžití mladých lidí z celého mikroregionu.
Z hlediska ekonomického rozvoje by se měly mikroregiony zaměřit především na tvorbu
přirozeného venkovského prostředí, které bude využíváno jak pro tvorbu specifických produktů
oblasti cestovního ruchu, tak pro nabídku venkovského bydlení. V návaznosti na rozvoj CR a bydlení
dojde i k rozvoji MSP a tvorbě nových pracovních míst. Tyto dva směry budou v dlouhodobém
35 (celkem 86)
období nejvýznamnějším faktorem podporujícím hospodářský rozvoj oblasti obou mikroregionů.
Oba mikroregiony mají stanovené i stejné priority, naplňující plánovanou vizi:
1) Bydlení a občanská vybavenost
2) Podpora podnikání, zaměstnanost a trh práce – soulad s opatřením č.. 1 Strategie.
3) Turistika, cestovní ruch a volný čas – soulad s opatřením č. 2 Strategie.
4) Revitalizace životního prostředí a životního stylu – soulad s opatřením č. 3 Strategie.
mikroregion Údlicko navíc ještě vytyčil prioritu č. 5 Strategie.
5) Rozvoj společných projektů
Strategie SZK vychází z těchto priorit a lze konstatovat, že je s nimi v souladu. Součástí IPROM je i
zásobník projektů. Je však otázka, zda se jedná o materiál aktuální. Tím se bude dál v dalším období
zabývat SZK v rámci dalších prací na Strategii rozvoje mikroregionu pro období 2006 - 2007,
případně pro další období 2008 - 2013.
Strategický rozvojový dokument – SROD – Svazek obcí Vejprtska vznikl v listopadu 2005.
Jako hlavní strategický cíl je v dokumentu uváděn Mikroregion cestovního ruchu s přírodním
bohatstvím, historickým dědictvím, kvalitním lidským potenciálem, jehož rozvoj respektuje
tradice a staví na zásadách pro trvale udržitelný rozvoj klíčových oblastí, a to s maximální
šetrností vůči životnímu prostředí.
Priority:
1) Podpora a rozvoj malého a středního podnikání – soulad s opatření č. 1 Strategie.
2) Podpora a rozvoj celoročního cestovního ruchu – soulad s opatřením č. 2 Strategie.
3) Obnova a výstavba dopravních komunikací a technické infrastruktury - soulad s prioritní osou č.
3 Strategie.
4) Revitalizace životního prostředí a životního stylu – soulad s opatřením č. 1 Strategie.
5) Rozvoj vnější spolupráce
6) Rozvoj lidských zdrojů, rovné příležitosti a inkluze sociálně znevýhodněných – soulad
s opatřením č. 3 Strategie
7) Institucionální podpora rozvoje
Dotazníkovým šetřením v rámci zpracovávání dokumentu bylo zjištěno, že obyvatelé mikroregionu
považují za prioritu:
1) Ekonomické zajištění mladých
2) Cestovní ruch
3) Vzhled obce
Strategický rozvojový dokument Integrovaný plán rozvoje mikroregionu St. Sebastian je opět
velmi podobný stejnému dokumentu mikroregionu Podkrušnohor.
Strategické cíle těchto mikroregionů jsou:
1) Aktivně přispět ke snížení nezaměstnanosti v regionu, zlepšovat ekonomickou situaci občanů
– zde je soulad s prioritní osou č. 1 Strategie.
2) Vytvářet prostor pro rozvoj malého a středního podnikání, především v oblasti rozvoje
36 (celkem 86)
cestovního ruchu a turistiky a dosažení ekonomické prosperity – zde je soulad se prioritní osou
č. 1 a 2 Strategie.
3) Postupné znovuosídlení horského venkova mikroregionu – lze toho dosáhnout prostřednictvím
realizace prioritní osy č.. 1, 2, 3 a 5 Strategie.
4) Iniciovat zpracování územních plánů členských obcí mikroregionu - lze toho dosáhnout
prostřednictvím realizace prioritní osy č. 4 Strategie.
Jako priority jsou zde uvedeny:
1) Zpracování marketingové koncepce, s důrazem na propagaci, publicitu a různé formy
marketingové podpory
2) Rozvoj zemědělské činnosti, řemesel a podnikání
3) Podpora rozvoje všech forem turistického a cestovního ruchu
4) Podpora rozvoje a využití alternativních zdrojů energie
5) Zlepšování dopravní obslužnosti a technické infrastruktury
6) Zvyšování úrovně sociálního zázemí, výstavba nových bytů a vytváření předpokladů pro
stavby rodinných domů
Lze konstatovat, že Strategický plán MAS Sdružení Západní Krušnohoří vychází ze závěrů
rozvojových dokumentů mikroregionů St. Sebastian, Podkrušnohor, Koridor, Údlicko a Svazek obcí
Vejprtska (mikroregiony = svazky obcí), priority a směry rozvoje všech uvedených svazků jsou
obdobné a korespondují s vlastním zjišťováním Sdružení Západní Krušnohoří.
37 (celkem 86)
4. Podněty a strategie územního rozvoje
4.1 Podněty pro rozvoj mikroregionu
Území, na kterém MAS Sdružení Západní Krušnohoří působí, je geograficky i socioekonomicky
homogenním územím. Jeho základ je tvořen spojením 5 již existujících mikroregionů a na ně
navazujících obcí a měst. MAS je současně samostatnou právnickou osobou (občanské sdružení),
která spojuje veřejný i soukromý sektor s neziskovou sférou. Charakter území je venkovské, patří
mezi hospodářsky slabá území jak v rámci kraje, tak i v rámci ČR.
Analýza území vychází ze zpracovaných dokumentů (Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje,
Strategie rozvoje Ústeckého kraje, Strategie rozvoje venkovských oblastí ÚK a dalších dříve
vyjmenovaných rozvojových dokumentů Ústeckého kraje a z existujících rozvojových dokumentů
jednotlivých mikroregionů), ze společných jednání veřejné správy, neziskových organizací i
soukromých organizací a institucí i jednotlivých osobností mikroregionu.
Při vhodných příležitostech byli osloveni podnikatelé zemědělští i nezemědělští (e-maily, klasická
pošta), zástupci obcí a městských a obecních zastupitelstev (e-maily, klasická pošta), obecní úřady byly
požádány o předání informací také neziskovým a dalším organizacím v rámci svých obcí a měst, o
spolupráci byli požádáni také účastníci pracovních seminářů a schůzek MAS. Všichni tito oslovení byli
požádáni o vyjádření svých názorů na kvalitu života (kulturní a sportovní vyžití, možnosti
volnočasových aktivit pro děti a mládež, následné vzdělávání dospělých, služby na místní úrovni v
mikroregionu), na úroveň práce místních samospráv, na úroveň vzájemné spolupráce mezi
samosprávami a podnikateli, podnikateli a neziskovým sektorem a samosprávami a neziskovým
sektorem.
Respondenti vyjadřovali svůj vztah k mikroregionu, byli požádáni o vytyčení priorit, které by se měly
v dalším rozvoji mikroregionu projevit, a to v oblasti životního prostředí, rozvoje cestovního ruchu,
uchovávání kulturního dědictví, rozvoje informačních technologií, kultury a vzdělávání a rozvoje
občanské společnosti. Respondenti byli požádáni o vyjádření svých návrhů, nápadů a námětů k
vylepšení těchto sfér oblasti veřejného života.
Respondenti většinou uváděli, že jejich vztah k mikroregionu je založený na jejich narození zde nebo
dlouhodobém bydlišti, vazbě na rodinu, zaměstnání (sociální vazby na mikroregion) .
Respondenti ohodnotili jednotlivé aktivity známkou (1 – nejlepší, 5 – nejhorší). Kvalita a možnosti
kulturního vyžití na místní úrovni byla ohodnocena průměrnou známkou 3,2 (odpovědělo 17 z
celkem 20 zapojených respondentů), kvalita následného vzdělávání dospělých byla ohodnocena
průměrnou známkou 3,6 (odpovědělo 16 z celkem 20 zapojených respondentů), kvalita a možnosti
sportovního využití na místní úrovni byla ohodnocena známkou 2,9 (odpovědělo 17 z 20 zapojených
respondentů), kvalita a možnosti poskytovaných služeb v oblasti využití volného času
neorganizovaných dětí a mládeže byla ohodnocena známkou 2,7 (odpovědělo 15 z 20 zapojených
respondentů), kvalita práce městských a obecních zastupitelstev Mikroregionu Západní Krušnohoří
byla ohodnocena známkou 3,5 (odpovědělo 15 z 20 zapojených respondentů).
38 (celkem 86)
Graf – zhodnocení potenciálu různých oblastí veřejného
4
3,5
3
možnosti kult. vyžití na místní úrovni
kvalita násl. vzdělávání dospělých
možnosti sportovního vyžití na místní úrovni
2,5
2
1,5
volnočas.akt. dětí a mládeže
kvalita práce místních zastupitelstev
1
0,5
0
Odpovídající respondenti považují za nejdůležitější (řazeno podle priority sestupně): 1. řešení
problémů v oblasti životního prostředí, 2. rozvoj občanské společnosti, 3. kultura a vzdělávání, 4.
uchovávání kulturního dědictví, 5. rozvoj informačních technologií, 6. rozvoj cestovního ruchu.
I tato zjištění více méně koresponduje s relevantními Strategickými rozvojovými dokumenty
Ústeckého kraje a jsou obsažena ve SWOT analýze mikroregionu ZK.
I nadále budou pokračovat průzkumy veřejného mínění a výsledky se budou průběžně do strategie
promítat.
Graf – vyhodnocení priorit dalšího rozvoje mikroregionu podle názorů respondentů
životní prostředí
rozvoj občanské společnosti
kultura a vzdělávání
uchovávání kulturního dědictví
rozvoj inf. Technologií
rozvoj cestovního ruchu
Strategie územního rozvoje mikroregionu Západní Krušnohoří se opírá o:
Osobní znalost problematiky jednotlivých mikroregionů – sdružení obcí - spolutvůrců
Strategie (zástupci místních samospráv a materiály IPROM)
Znalost regionálních poměrů členy MAS – spolutvůrců Strategie – zemědělců
Znalost problematiky NOO členů MAS – spolutvůrců záměru – zástupce MAS
Strategické rozvojové dokumenty Ústeckého kraje, které jsou v souladu s národními
strategickými rozvojovými dokumenty, zejména v oblasti životního prostředí a rozvoje
venkovských oblastí
Strategické rozvojové dokumenty jednotlivých mikroregionů – svazků obcí
Vlastní průzkum
39 (celkem 86)
Vlastním průzkumem byly zjištěny a potvrzeny stejné priority respondentů, které jsou uváděny v
rozvojových dokumentech jednotlivých mikroregionů.
Na základě znalosti všech výše popsaných skutečností byla vypracována analýza silných / slabých
stránek mikroregionu Západní Krušnohoří.
4.2 SWOT Analýza
Silné stránky:
Slabé stránky:
Životní prostředí
•
Území není přetíženo velkou koncentrací
populace
•
Vliv zemědělství na životní prostředí není
negativní, projevuje se zde ekologický
způsob hospodaření, zejména na
horských loukách a pastvinách
•
Oblast má velké množství chráněných
krajinných prvků, více než 1 % území
patří mezi maloplošná zvláště chráněná
území, NATURA 2000 (ptačí lokality,
evropsky významné oblasti s výskytem
vzácných rostlin a živočichů)
•
Životní prostředí je z minulosti značně
poznamenáno vlivem existence tepelných
elektráren (exhalace a jejich vliv na
životní prostředí) i důlní činností
v oblasti (měsíční krajina, následné
rekultivace)
Zemědělství
•
Značná
část
obhospodařovaných
pozemků v horských a podhorských
oblastech je zahrnuta do systému
ekologického zemědělství a je
udržována v kulturním stavu v souladu s
principy trvale udržitelného života
•
Oblast má velké množství chráněných
krajinných prvků, více než 1 % území
patří mezi maloplošná zvláště chráněná
území, NATURA 2000 (ptačí lokality,
evropsky významné oblasti s výskytem
vzácných rostlin a živočichů)
•
Zemědělské podniky jsou v oblasti spíše
menšího rozměru, největší zemědělský
podnik je o roloze cca 2300 ha. Do
zemědělské prvovýroby v oblasti je
zapojeno větší množství menších
subjektů, právnických i fyzických osob,
které spolu dokáží spolupracovat.
•
Zemědělství v oblasti nebylo v
posledních 20 – 25 letech v dané oblasti
dominantní (to byl těžký průmysl), oblast
není považována za typicky zemědělskou
•
Stále vysoký podíl půdy ve správě PF
•
Zemědělské podniky prozatím v dané
oblasti neumějí využívat možnosti
Operačních programů, čerpat finanční
prostředky za účelem zvyšování své
konkurenceschopnosti.
Obyvatelé, osídlení, zaměstnanost
•
Věková struktura obyvatelstva je příznivá
•
Mikroregion je oblastí s menším podílem
40 (celkem 86)
Silné stránky:
•
Slabé stránky:
starousedlíků než je v jiných oblastech
obvyklé, oblast nemá historickou
kontinuitu vlastnictví, je zde převaha
dosídleného obyvatelstva
Příznivá je i skutečnost, že se v oblasti
buduje průmyslová zona Triangle a již
funguje průmyslová zóna Verne
•
Hustota
osídlení
je
v porovnání
v krajským i republikovým průměrem
velmi nízká
•
Podstatně
vyšší
nezaměstnanost
obyvatel v porovnání s republikovým i
krajským průměrem
•
Vývoj průměrných mezd v mikroregionu
nedosahuje ani zdaleka republikového
průměru, opět je pod úrovní průměru
v Ústeckém kraji. Průměrné mzdy
v zemědělství a lesnictví jsou taktéž pod
republikovou i krajskou úrovní
•
Vysoce zanedbaný vzhled sídel (nízka
atraktivita pro trvalé bydlení)
Sociální sféra, školství, zdravotnictví
•
Dostupnost
středoškolského
vzdělání v Klášterci nad Ohří , v Kadani
i v Chomutově - přijatelná vzdálenost ze
všech míst mikroregionu, všeobecné i
technické vzdělání (elektrotechnické,
strojní, stavební, zemědělské) i vyšší
odborné vzdělání (SPŠ a vyšší odborná
škola Chomutov)
•
Plánované vysokoškolské
Chomutově
studium
•
V údolní části je zdravotní péče zajištěna
dvěma nemocnicemi v Chomutově a
Kadani na odpovídající úrovni
•
Nutnost dojíždění dětí z menších obcí
i do základních škol v souvislosti
s “optimalizací sítě základní škol”, s tím
spojené časné vstávání a značná část
volného času dětí strávená právě
dojížděním
•
Nízká životní úroveň – nízké mzdy,
vysoké životní náklady a z toho
vyplývající další sociální problémy
•
Vzdělanost obyvatelstva je v porovnání
s celorepublikovým
a
krajským
průměrem podstatně horší
•
Velmi špatná situace v dostupnosti
zdravotní péče pro občany horských
oblastí
v
Ekonomická sféra
•
•
Poměrně technicky zdatné a zručné
obyvatelstvo díky důsledku vyššího
zastoupení průmyslu v oblasti z
historického hlediska
•
Malá kupní síla obyvatel
•
Nedostatečná dopravní obslužnost za
účelem dojíždění do zaměstnání
Prozatím nevyužitý potenciál pro rozvoj
cestovního ruchu a služeb v návaznosti
na blízkost SRN
•
Zastaralá infrastruktura
•
Velké
množství
chátrajících
hospodářských stavení a budov
vlivem odsunu německého obyvatelstva a
následného nedosídlení území
a
41 (celkem 86)
Silné stránky:
Slabé stránky:
následně po roce 1989 po zrušení
státních statků v souvislosti s výrazným
snížením rozměru zemědělství v oblasti
nebo v některých případech vlivem
neúspěšné privatizace majetku
•
Nedostatečná
podpora
a středního podnikání
malého
•
Prozatím značný podíl pozemků ve
správě PF (omezuje aktivity spojené se
soukromým vlastnictvím pozemků)
Dopravní obslužnost a zásobování vodou a energiemi
•
V centru oblasti se nachází významný
železniční a dopravní uzel – Chomutov
•
Existence železniční tratě – Chomutov –
Vejprty s propojením do Saska
•
Část obcí, které nejsou přímo u hlavních
silnic v nížinné části mikroregionu, má
nedostatečnou dopravní obslužnost pro
obyvatele bez vlastních dopravních
prostředků – stále dochází k rušení
autobusových i vlakových (pokud
existují) spojů
•
Nedostatečná technická infrastruktura
(kanalizace, ČOV, veřejné osvětlení
apod)
Cestovní ruch, turistika a sportovní vyžití
•
V oblasti je velké množství kulturních a
historických památek
•
Dostupnost
rozdílných
rekreačních
oblastí (hory, les, řeka, kulturní památky)
•
Málo certifikovaných zařízení a dalších
ubytovacích
kapacit
pro
rozvoj
turistického ruchu
•
Nedostatečná infrastruktura pro cestovní
ruch v některých místech mikroregionu
na obecních úrovních
•
Klášterec n. O. – lázeňské město
•
Venkovský charakter regionu
•
Nedostatečná jazyková vybavenost
•
Otevření hraničního přechodu i pro
automobily do 3,5 t ve Vejprtech
•
Nedostatek příležitostí pro agroturistiku
•
Hraniční přechody pro pěší s Německem
•
•
Část mikroregionu, zejména horská,
nabízí již v současné době širokou síť
cyklostezek a běžeckých tras, dobře
značených, které spojují mikroregion s
dalšími mikroregiony a oblastmi, včetně
přeshraničních stezek a tras.
V nížinné části nedostatečná propagace
možností rekreace, aktivního využití
volného času, cyklotras, špatné značení
cyklostezek
•
Horší dopravní dostupnost za účelem
využití spotřoviš´t mimo vlastní obce
•
Velké množství kulturních a historických
památek ve velmi špatném technickém
stavu
•
Nepříznivý
destinační
management
kulturních a historických památek
•
Dostupnost a možnost využití větších
sportovních zařízení - plavecký bazén v
Chomutově, Kamencové jezero v
Chomutově, zimní stadion, sportovní
hala v Chomutově apod. i pro obyvatele
z okolních obcí
42 (celkem 86)
Silné stránky:
Slabé stránky:
Veřejná správa, management obcí
•
Existence mikroregionů – svazků obcí
•
Zkušenosti s přeshraniční spoluprací
•
Schopnost realizovat rozvojové projekty
•
Založení Místní akční skupiny
•
Nedůvěra vůči strategickému plánování
na úrovni mikroregionu
•
Neochota zapojovat se do činnosti
mikroregionu vzhledem ke členství
v jiných
spolcích
a
sdruženích,
v některých případech se špatnou
zkušeností
Příležitosti
Ohrožení
Životní prostředí - zemědělství
•
Zlepšení venkovské infrastruktury
•
Zlepšení spolupráce místních samospráv
a zemědělských podnikatelů v obcích
•
Zlepšení
spolupráce
zemědělských
podnikatelů s neziskovou sférou,
podpora vzniku, existence a činnosti
neziskových
sdružení,
nabízejících
volnočasové aktivity dětí a mládeže na
venkovských farmách
•
Nevhodné
aktivity
ze
strany
zemědělských
i nezemědělských
podnikatelů – těžba surovin, nevhodně
umístěné větrné elektrárny apod.
•
Blízkost
hnědouhelných
těžebních
společností a jejich expanze do okolí,
rozšířování dobývacího prostoru
Obyvatelé, osídlení, zaměstnanost
•
Využití příležitostí daných otevřením
hraničního přechodu pro automobilovou
dopravu ve Vejprtech – zvýšení nabídky
poptávaných služeb na české straně
hranic – zejména řemeslných a dalších
služeb
•
Další vysídlování některých obcí, zejména
těch se špatnou dopravní obslužností,
infrastrukturou apod.
Sociální sféra, školství, zdravotnictví
•
Příležitost pro rozvíjení služeb domácí
péče, zvyšování počtu ústavů sociální
péče a domovů důchodců s menší
kapacitou na lokální úrovni a tím i
podpora zaměstnanosti v oblasti
•
Další omezování dostupnosti lékařské
péče v malých a hlavně horských obcích
•
Riziko odchodu perspektivních obyvatel
za vzděláním, zejména z obcí se špatnou
dopravní obslužností
Ekonomická sféra
•
Využití místních surovin ke zpracování
(lesnictví, zemědělství, rybářství)
•
Podpora a propagace místní produkce
•
Další ubývání pracovních příležitostí
v místech bydliště, nutnost dojíždění za
zaměstnáním do větších vzdáleností –
riziko dalšího vysídlování venkovských
43 (celkem 86)
Příležitosti
Ohrožení
•
Pořádání veřejných akcí na místní úrovni
za účelem podpory místní produkce
•
Podpora agroturistiky
•
Rozvíjení spolupráce s existujícími
podniky místního významu, jejich
podpora
oblastí, zejména těch s nejhorší dopravní
obslužností a infrastrukturou
Dopravní obslužnost
•
Příležitost pro místní autodopravce k
pořízení menšího dopravního prostředku
za účelem např. dopravy starších lidí za
nákupy , k lékaři apod.
•
Nedostatek finančních prostředků na
údržbu stávajících silnic II. a III. třídy,
mnohde
jediným
pojítkem
obce
s lékařským zařízením, školou, obchody
•
Riziko dalšího omezování autobusových
a vlakových spojů (pokud existují) ze
strany dopravců pro jejich nerentabilitu
Cestovní ruch
•
Společný postup obcí i podnikatelů při
propagaci mikroregionu
•
Nedostatek finančních prostředků na
rekonstrukce a údržbu památek
•
Obnova některých chátrajících objektů a
jejich využití v cestovním ruchu
•
Vandalismus,
a majetku
•
Obnova chátrajících hospodářských
budov a jejich využití v alternativních
odvětvích zemědělství
•
•
Využití místní produkce za účelem
zvýšení nabídky služeb v cestovních
ruchu
Nedostatečná ochrana soukromého
vlastnictví – drobné krádeže majetku
cizinců během jejich rekreačních aktivit
apod.
•
Využití místního potenciálu zemědělství k
nabídce agroturistiky v rámci cestovního
ruchu
•
Rozvoj lázeňství
•
Obnova tradic a zakládání tradic nových
•
Další rozvoj přeshraniční spolupráce
jednotlivých obcí i mikroregionu
rozkrádání
památek
Veřejná správa, management obcí
•
Příležitost pro mezisektorové a
mezirezortní místní partnerství
•
Neochota některých obcí se do místního
partnerství zapojit zřejmě pro nedůvěru
po zkušenostech s jinými “spolky” a i pro
zdání ne velkého významu partnerství
pro některé obce.
44 (celkem 86)
5. Popis Strategie
5.1 Základní strategické linie pro územní rozvoj MAS
Základní strategická linie vychází ze SWOT analýzy. Pro celkový rozvoj je nutností oživení
venkovského prostředí na území MAS v oblasti občanské vybavenosti, nabídky cestovního ruchu a
zlepšení životního prostředí, a to vše prostřednictvím oživení ekonomiky.
Dlouhodobá strategická vize:
1) Mikroregion cestovního ruchu s přírodním bohatstvím, historickým dědictvím, kvalitním
lidským potenciálem, jehož rozvoj respektuje tradice a staví na zásadách pro trvale
udržitelný rozvoj klíčových oblastí, a to s maximální šetrností vůči životnímu prostředí.
2) Území pro trvalé bydlení vytvářející zázemí měst, umožňující návštěvníkům rekreaci
zaměřenou na aktivní turistiku a volnočasové a sportovní vyžití mladých lidí z celého
mikroregionu.
Ze strategické vize vycházejí předložené prioritní osy, které budou základním východiskem Strategie
v delším časové horizontu. Výše uvedené strategické vize bude dosaženo naplňováním těchto
prioritních os:
1. Podpora a rozvoj malého a středního podnikání na místní úrovni, vč. zemědělství,
lesnictví a vodního hospodářství
Základním cílem této prioritní osy je dosažení přiměřeného rozvoje dynamiky zabezpečující
pozitivní vývoj životní úrovně obyvatelstva. Hospodářský rozvoj řešené oblasti je nutné postavit
na rozvojových impulsech vedoucích k restrukturalizaci ekonomiky, resp. k nastartování nových
podnikatelských aktivit. Účelem je vytvořit mikroregion přitažlivý pro investory s účelnou
odvětvovou strukturou podnikání využívající tradice a přednosti mikroregionu především
v oblasti rozvoje cestovního ruchu, služeb a zpracování místních zdrojů. Vzhledem k významu
zemědělské výroby pro ekonomickou stabilizaci venkovských oblastí je potřebné vytvořit
mechanismus podpory rozvoje zemědělské výroby. Jednou z cest je integrace návazných oblastí
jako je cestovní ruch, přírodní zdroje (produkce energetických plodin, využití obnovitelných
zdrojů energie, vodní zdroje) a životní prostředí (mimoprodukční funkce zemědělské a lesnické
výroby).
Prioritní osa č. 1 bude naplňována zejména:
•
Podporou obnovy, rekonstrukcí nebo modernizací hospodářských budov;
•
Podporou obnovy nebo budování vhodných ploch a prostor pro nové podnikatelské
činnosti - zejména pro činnosti s místní spotřebou, pro podnikání v tradiční regionální
výrobě (zaměřené na spotřebu v turistickém ruchu);
•
Podporou pořizování technologií k úsporám paliv a energie;
•
Podporou pořizování strojového vybavení a služeb v oblasti péče o krajinu a její
údržby v kulturním stavu;
•
Podporou pořizování strojového vybavení a služeb pro údržbu základní občanské
45 (celkem 86)
vybavenosti a místní obslužnosti;
•
Podporou stavebního, technologického a strojového vybavení k využívání alternativních
zdrojů energie s výjimkou velkých větrných elektráren;
•
Podporou pro zřizování a strojového vybavení dílen;
•
Podporou využití výsledků vědy a výzkumu v praxi, zavádění nových strojů a
technologií;
•
Podporou investic ke zhodnocení místní produkce.
2. Podpora a rozvoj celoročního cestovního ruchu
„Průmysl“ cestovního ruchu představuje v dnešní době jedno z nejrychleji rostoucích, ale
současně i nejvíce konkurenčních prostředí, které vyžaduje stále nové a nové nápady. Region
musí formovat svou image tak, aby zaujal i novou generaci turistů a rekreantů, kteří tráví na
dovolených kratší dobu, ale utrácejí více peněz a hledají nové aktivity a služby uspokojující jejich
potřeby nových a výjimečných zážitků. Ideální představa v hlavách turistů se spojuje právě
s tímto. Obce, mikroregion i místní podnikatele mohou ve svém úsilí uspět pouze tehdy, pokud
realisticky ohodnotí své zdroje, zváží všechna pro a proti, naplánují akce a projekty, které budou
dostatečně pružně reagovat na poptávku – a především budou velmi aktivně nabízet své
přednosti na trhu. Mikroregion Západní Krušnohoří má turistům co nabídnout v průběhu celého
roku a je pouze na samotných subjektech, zda zvolí správný směr, který osloví potenciální
návštěvníky, a zda se jim podaří místní přírodní, technický a kulturní potenciál vhodným
způsobem využít.
•
Podporou obchodních akcí regionálního charakteru;
•
Podporou investičního vybavení a služeb pro pořádání obchodních akcí, jako jsou
tradiční trhy, prodejní výstavy, různé soutěže regionálních nebo místních výrobků
nebo jejich zpracovávání, kulinářské hody apod.;
•
Podporou investičního vybavení a služeb pro rozvoj jak letních, tak zimních sportovišť;
•
Podporou budování „prázdninových“ bytů ve venkovské oblasti pro rodinnou rekreaci
na statcích apod.;
•
Podporou investičního vybavení a služeb pro ostatní ubytování turistů a rekreantů;
•
Cílenou a komplexní propagací služeb a možností, které jsou nabízeny v rámci
mikroregionu;
•
Obnova a ochrana kulturního dědictví;
•
Podporou celkového zlepšení vzhledu venkovských oblastí.
3. Obnova technické infrastruktury a ochrana životního prostředí
Strategické směry Mikroregionu Západní Krušnohoří jsou přímo ovlivněny polohou tohoto
mikroregionu, a to jak z pohledu přírodních podmínek, tak také z pohledu jeho do jisté míry
izolované příhraniční polohy. Tyto směry rozvoje nutně zahrnují také potřeby řešení
projektových záměrů rozvoje v oblasti technické infrastruktury, jejíž úroveň je vzhledem
k historickému vývoji a již zmiňovaným přírodním bariérám v některých obcích zcela
nevyhovující. Technická infrastruktura zahrnuje oblast infrastrukturních sítí (vodovody,
46 (celkem 86)
kanalizace + ČOV, plynovody, rozvody elektrické energie) a další doplňující sítě podílející se na
určení stupně rozvoje technické infrastruktury obcí mikroregionu (například veřejné osvětlení,
místní rozhlas, informační sítě). Stěžejní význam má pro region obnova a údržba komunikací, a to
jak místních, tak nadřazených, zajišťující jeho dopravní dostupnost v průběhu celého roku.
Devizou velké části regionu je do jisté míry zachovalé životní prostředí, které je však nutné
chránit. V této souvislosti se nabízí využívání obnovitelných zdrojů energie, pro které má horský
region vhodné podmínky.
•
Zvyšováním kvality a průchodnosti regionálních a místních dopravních komunikací,
zlepšením dopravní dostupnosti;
•
Zlepšováním kvality ekologické infrastruktury přispívající ke zvyšování přitažlivosti
regionů a obcí;
•
Podporou vybavení obcí kvalitní infrastrukturní sítí (vodovody, kanalizace + ČOV,
plynovody, rozvody elektrické energie);
•
Rozvojem prvků infrastruktury zvyšujících kvalitu a života v obcích (veřejné osvětlení,
místní rozhlas, informační sítě);
•
Snížením zdravotních rizik a negativních vlivů na životní prostředí (hluk, emise) při
podpoře vhodných technických a infrastrukturních opatření (obchvaty, protihlukové
bariéry);
•
Řešením odpadového hospodářství.
4. Zvýšení kvality a atraktivity bydlení v horských a podhorských obcích
Reliéf a příhraniční poloha mimo hlavní rozvojovou osu Ústeckého kraje je vedle nedostatku
pracovních příležitostí hlavním důvodem, proč region není příliš atraktivní pro bydlení, což má za
následek úbytek obyvatelstva stěhováním do měst v podhůří Krušných hor. Život na horách je
všeobecně komplikovanější a vysoká zanedbanost horských, ale i podhorských obcí, kterou se
nedaří již více než půl století zásadním způsobem řešit, tento problém atraktivity trvalého
bydlení ještě dále prohlubuje.
•
Zlepšením občanské vybavenosti v horských a podhorských obcích (modernizace MŠ a
ZŠ, výstavba dětských hřišť a sportovišť, investice do kulturních a společenských
zařízení, podpora zdravotnických služeb v regionu, atd.);
•
Úpravou pozemků pro výstavbu nových obytných a hospodářských objektů;
•
Obnovou a využitím chátrajících objektů nacházejících se uvnitř sídelního útvaru;
•
Zlepšením urbanistického prostředí horských a podhorských obcí (zlepšení vzhledu
obcí);
•
Údržbou a zvyšováním podílu zeleně v intravilánu obcí.
5. Rozvoj lidských zdrojů, rovných příležitostí, místní společnosti a kultury
Jedním ze základních prvků udržitelného rozvoje venkovských obcí je obyvatelstvo, které bydlení
na venkově nevnímá jako bariéru svého rozvoje, ale naopak žije na venkově, protože chce
využívat výhod, které takovýto život přináší. Vliv na stabilizaci obyvatelstva na venkově má
47 (celkem 86)
vytvoření podmínek pro jeho osobní rozvoj a následné pracovní uplatnění. Pro spokojený život
na venkově je důležité také utváření místních společenství, která posílí vazby obyvatel na jejich
bydliště a na sousedy a umožní řešit problémy vesnice společnými silami. Zvláštní pozornost je
nutné věnovat ohroženým skupinám obyvatel venkovských obcí. Jedná se především o ženy a
dlouhodobě nezaměstnané. U žen je nutné odstranit jejich handicap v možnostech
společenského uplatnění. U dlouhodobě nezaměstnaných by se měly vytvářet pracovní návyky a
pocit zodpovědnosti, což při životě na podpoře není možné. Současně je tato kategorie náchylná
ke kriminální činnosti vč. drogové závislosti. Úspěšné zařazení této kategorie do společnosti je
nutným předpokladem jejího dalšího rozvoje i rozvoje sociální struktury jednotlivých obcí.
Partnerství a spolupráce mezi obcemi a dalšími subjekty v rámci mikroregionu Západní
Krušnohoří je základní podmínkou pro řešení společných problémů mikroregionu. Navázání
partnerství a spolupráce je i hlavním důvodem vzniku Místní akční skupiny. Žádané je však i
navazování nových a prohlubování stávajících partnerství se subjekty působících vně
mikroregionu, ať už se jedná o obdobná sdružení na české i německé straně hranice nebo
subjekty, poskytující potenciál pro navázání přínosné spolupráce s jednotlivými členy MAS.
5.2
•
Podporou budování motivačních, rekvalifikačních a školicích zařízení;
•
Podporou dalších služeb pro zvýšení možností vzdělávání se a zapojení se do
pracovního procesu apod.;
•
Vytvářením podmínek pro kulturní a společenské vyžití obyvatel řešeného území;
•
Integrací všech obcí a obyvatel do aktivit směřujících k vytvoření plnohodnotného
občanského života ve všech částech řešeného území;
•
Aktivizací místních subjektů ze strany MZK či jednotlivých obecních úřadů (společná
setkání, řízené diskuse, výměna zkušeností a příkladů dobré praxe) vedoucích
k prohloubení spolupráce mezi veřejnou, neziskovou a podnikatelskou sférou uvnitř
mikroregionu;
•
Přeshraniční spoluprací mezi obcemi, zájmovými skupinami a sdruženími a dalšími
organizacemi.
Strategie MAS SZK na léta 2008 – 2013
Zhodnocením prioritních os dlouhodobé strategie a po provedení důkladné analýzy silných a slabých
stránek mikroregionu Západní Krušnohoří a z nich vyplývajících příležitostí a ohrožení se Místní akční
skupina rozhodla strategii rozvoje mikroregionu na období 2008 – 2013 orientovat na posílení
ekonomického prostření mikroregionu a zlepšení podmínek pro bydlení a strategický rozvojový
cíl na toto období formulovala jako:
Zvýšení atraktivity regionu, posílení místního ekonomického prostředí a
zhodnocení místní produkce
Místní produkcí se rozumí výrobky zemědělské, řemeslnické, turistický ruch, služby, místní tradiční výroba
apod., tedy vše, co vychází ze zdrojů mikroregionu.
48 (celkem 86)
Při naplňování tohoto tématu budou podporovány zejména aktivity zaměřené na plnění následujících
Fiche:
Fiche č. 1:
Trvale udržitelný rozvoj místního hospodářství a zemědělství, vč.
lesnictví a vodního hospodářství
Fiche č. 2:
Zvyšování podílu turistiky a agroturistiky na hospodářství dané
oblasti
Fiche č. 3:
Rozvoj lidských zdrojů, místní společnosti, kultury a sportu
Fiche č. 4:
Zvyšování atraktivity území pro bydlení s cílem udržet a přilákat další
obyvatelstvo
Fiche č. 5:
Obnova technické infrastruktury a ochrana životního prostředí, vč.
využívání obnovitelných zdrojů energie
V průběhu tvorby Strategie byl vytvořen zásobník projektů předložených členy MAS SZK, který
obsahuje ke dni 26. 2. 2007 celkem 164 projektů. Z hlediska příslušnosti jednotlivých projektů k výše
uvedeným Fichím má zásobník projektů následující podobu:
Projekty v zásobníku dle fichí
43
30
27
31
18
fiche 1
fiche 2
fiche 3
fiche 4
fiche 5
Projekty zásobníku byly dále roztříděny do jednotlivých kategorií dle svého zaměření. Kategorií bylo
stanoveno celkem 16 a příslušnost sesbíraných projektů k jednotlivým kategoriím je následující:
Označení
kategorie
Zařazení do
Fiche
A
1
Obnovitelné zdroje energie
13
B
3
Agroturistika
5
C
1
Zemědělská činnost
10
D
1
Rozvoj a podpora podnikání
3
E
4
Občanská vybavenost
37
Název kategorie
Počet projektů
49 (celkem 86)
Označení
kategorie
Zařazení do
Fiche
F
3
Kultura a sport
18
G
2
Obnova památek
5
H
5
Zásobování vodou a energiemi
12
CH
5
Dopravní infrastruktura a obslužnost
6
I
1
Lesní hospodářsví
13
J
2
Cestovní ruch
10
K
1
Revitalizace vodních ploch a toků
9
L
4
Obnova nevyužívaných objektů
2
M
5
Odpadové hospodářství
3
N
4
Podpora bydlení
8
O
3
Rozvoj lidských zdrojů a místních iniciativ
10
Název kategorie
Počet projektů
Projekty v zásobníku dle kategorií
40
35
30
25
20
15
10
5
0
37
18
13
E
F
I
13
A
12 10
H
O
10
J
10
C
9
K
8
N
6
CH
5
G
5
B
3
M
3
D
2
L
Za účelem dosažení strategického rozvojového cíle pro roky 2008 – 2013 budou vyhledávány a
podporovány i neinvestiční činností zaměřené na posilování kapacity místního partnerství,
připravenosti a schopnosti zpracovávat a realizovat záměry v oblasti rozvoje venkova, a to zejména
semináře pro zpracovatele projektů, exkurze k již existujícím a funkčním MAS apod.
Orientace na podporu místní ekonomiky a odbytu místních výrobků a služeb má tyto
předpokládané dopady:
a) ekonomické
•
•
•
•
•
•
diversifikace příjmu místních obyvatel
vznik nových pracovních míst
využívání místních přírodních zdrojů
růst příjmů z cestovního ruchu
růst ubytovacích a stravovacích kapacit pro cestovní ruch
rozvoj stávajících podnikatelských provozoven event. vznik nových
b) sociální
•
růst zaměstnanosti
50 (celkem 86)
•
•
•
•
růst vzdělanosti a informovanosti místních obyvatel
podpora zaměstnanosti zdravotně postižených osob ve chráněných dílnách
rozšíření spolupráce mezi partnery
rozvoj občanství (patriotismu)
c) kulturní
•
•
•
rozvoj informovanosti obyvatelstva
rozvoj místních neziskových organizací
rozvoje kulturního a společenského života v obcích
d) ekologické
•
•
•
celkové zlepšení životního prostředí
zlepšení vzhledu krajiny (spásání nevyužívaných travních ploch)
rozvoj proekologického myšlení obyvatel a návštěvníků
5.3 Zdůvodnění pilotní povahy Strategie
Pilotní charakter strategie z obecně vnímaného pohledu jejího vzniku a poslání spočívá především v
tom, že:
•
rozdělení dotačních prostředků určených na rozvoj území bude v budoucnu rozhodováno se
znalostí podmínek přímo v místě určení;
je využíváno metod vzájemně kombinujícími lidské a finanční zdroje doposud málo
spolupracujících podnikatelských, veřejných a neziskových subjektů vedoucí k efektivnímu
využití lidského a i ekonomického potenciálu daného území;
je vytvářena organizací, která plánovaně a cíleně sdružila všechny nezávislé subjekty ze všech
rozhodujících oblastí;
prostřednictvím této organizace se zvýší podíl občanů na řízení a rozhodování o všech
otázkách rozvoje života v oblasti.
Specifickou pilotní povahu předložené strategie MZK, která je důležitá pro efektivní nastartování
rozvoje území, můžeme doložit následujícími charakteristikami:
⇒ Vznik nových výrobků a služeb specifických pro Krušnohoří a jejich uvedení na trh
Krušnohoří již dlouhou dobu hledá místní produkty, které budou odrážet specifika dané oblasti,
zobrazí se v nich historie území a budou charakteristické pro danou oblast.
Část produktů je zmapována (krajkářství, výroba dřevěných hraček, keramika, umělecké
výrobky, výrobky z kozího mléka, výrobky v ovčí vlny, rukodělné zpracování ovčí vlny apod.),
někteří z producentů jsou členy o.s. MAS – SZK. Jejich účast na zpracování a realizaci záměru
může významně ovlivnit i rozvoj potenciálu těchto producentů.
Pilotní povaha ve vztahu k jiným politikám spočívá mimo jiné i v podpoře podnikatelských aktivit
zemědělců v nezemědělských činnostech, jako je např. agroturistika jako jeden z příkladů
místního produktu.
⇒ První propojení dílčích záměrů a projektů v Západním Krušnohoří – efektivní využití
51 (celkem 86)
tradičních zdrojů území se stávajícím potenciálem
Prozatím byla spolupráce místních samospráv a soukromého sektoru spíše výjimečná. Strategie
rozvoje mikroregionu dává jedinečnou příležitost spojit roztříštěné síly a kapacity jednotlivých
partnerů a společně dosáhnout vytýčených cílů strategie tohoto záměru i celkové strategie
rozvoje mikroregionu.
Jako příklad lze uvést:
možnost spolupráce chovatelů ovcí při údržbě městských a obecních ploch vypásáním
zatravněných ploch mimo městské aglomerace
spolupráce zemědělských podnikatelů s neziskovými organizacemi ke zvýšení nabídky
kvalitních volnočasových aktivit zejména pro děti a mládež tím, že umožní organizacím
vykonávat jejich činnost při svých hospodářstvích. Podpoří se tím také vztah dětí a mládeže
k venkovské oblasti jako takové, pomůže se u dětí vypěstovat odpovědnost apod.
Možnost úzké spolupráce místních samospráv s neziskovými organizacemi a využití této
spolupráce jak při samotném rozvoji a propagaci měst a obcí, tak služeb poskytovaných NNO
např. v oblasti sociální péče, v prevenci kriminality, společné zlepšování nabídek
volnočasových aktivit dětí a mládeže v obcích apod.
⇒ Inovativní metody využití místního potenciálu - kombinace tradičních oddělených
ekonomických odvětví s využitím výsledků vědy a výzkumu
Vzájemnou spoluprací mezi místními samosprávami, neziskovými organizacemi a místními
podnikatelskými subjekty se dají efektivněji využít vynakládané finanční prostředky na různé typy
činností – např. projekty na podporu vzdělávání (společné využití vybavených prostor a pořízené
techniky pro vzdělávání různých cílových skupin), projekty na podporu environmentální výchovy
jak dětí, tak i dospělé populace (společné projekty školských zařízení, neziskových
organizací i místních samospráv), projekty k podpoře turistického ruchu (spolupráce
majitelů historických památek s neziskovými organizacemi a jejich společné projekty pro
zatraktivnění památek a zvýšení návštěvnosti, propagaci). Dá se předpokládat, že se postupně s
pokračujícím postupem realizace projektu bude tato spolupráce rozšiřovat do dalších, dosud
oddělených odvětví řemeslné výroby, zemědělství i místního průmyslu.
⇒ Participace veřejnosti na rozvoji mikroregionu - netradiční způsoby řízení, zapojení
místních obyvatel do rozhodovacího procesu a realizace záměru
Při zpracování strategie rozvoje mikroregionu se vychází z předpokladu dlouhodobé komunikace
zpracovatelů projektových dokumentů s veřejností, podnikatelskými subjekty i místními
samosprávami, a to jak v etapě zpracování strategických dokumentů a záměrů, tak i v etapě
vlastní realizace vypracovaných strategií a záměrů.
Netradiční způsoby řízení v tomto směru v dané oblasti představují zejména seznamování všech
složek místního partnerství s jednotlivými etapami při zpracování dokumentů, kdy vlastní
zpracování těchto dokumentů předchází seznámení veřejnosti se záměrem zpracování daného
dokumentu a získání názoru veřejnosti na konkrétní problém i návrhy veřejnosti na způsob
řešení problému či problémů řešených v konkrétním dokumentu. Zpracovatelé dokumentů jsou
sami členy MAS a žijí v dané oblasti, mají k oblasti osobní vztah.
Místní akční skupina zvolila formu zpracování strategie rozvoje vlastními silami, pouze za pomoci
některých odborníků (např. historika apod.) záměrně právě proto, aby byl využit potenciál
52 (celkem 86)
vlastních lidských zdrojů zevnitř MAS a aby bylo zaručeno, že zpracovatelé projektu jsou
dokonale seznámeni s místními podmínkami.
Programový výbor je tvořen zástupci všech aktérů místního partnerství. Ke komunikaci mezi
aktéry partnerství je zcela netradičně využíváno všech nástrojů moderní informační společnosti.
Rozpracované dokumenty jsou umístěné k veřejnému připomínkování na vlastních internetových
stránkách Sdružení www.maskaszk.cz, veřejná správa a podnikatelé i nezisková sféra (členové
MAS) jsou o aktivitách informování prostřednictvím internetu a formou e-mailů.
V neposlední řadě se členové MAS samozřejmě scházejí i osobně zejména v rozhodovacím
procesu, kdy mají projednávané materiály vždy dostatečně dlouho předem k dispozici. O
připravovaných jednáních je veřejnost vždy dopředu informována prostřednictvím internetových
stránek www.maskaszk.cz a každé jednání programového výboru je otevřené a může se ho
zúčastnit kdokoliv z mikroregionu, ať již člen nebo nečlen MAS.
53 (celkem 86)
6. Fiche
V následujícím přehledu jsou jednotlivá opatření vedoucí k naplnění strategického rozvojového cíle
blíže specifikována prostřednictvím jednotné struktury:
Fiche č. 1
Název:
Trvale udržitelný rozvoj místního hospodářství a zemědělství, včetně lesnictví a
vodního hospodářství
Zařazení do osy Programu rozvoje venkova:
•
Zaměření Fiche je v souladu s prioritní osou 1 a 2 PRV, částečně pak i s prioritní osou 3
Cíl:
Posílení trvale udržitelného rozvoje místního hospodářství a zemědělství, včetně lesnictví a vodního
hospodářství za účelem zvýšení hospodářské prosperity regionu a údržby krajinných struktur.
Popis Fiche:
Posílení místního ekonomického prostředí v regionu posílením potřebných služeb pro podnikání a
veřejný život, navázání na mezinárodní spolupráci obce Místo s německým městem Schlettau,
případně dalšími partnery ze sousedních zahraničních regionů s přínosem pro rozvoj drobného a
středního podnikání, obnova tradičních řemesel, diverzifikace příjmu obyvatelstva v souvislosti se
zlepšením ekonomického prostředí.
Provázanost Fiche se SPL:
•
Opatření je v souladu se prioritní osou č. 1 - Podpora a rozvoj malého a středního podnikání na
místní úrovni, vč. zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství
Popis situace – zdůvodnění:
Iniciátorem pro založení MAS Západní Krušnohoří byla aktivita zejména fyzické a právnických osob
provozujících zemědělskou činnost v mikroregionu Západní Krušnohoří. Jejich společné očekávání je
cílené na zlepšení podmínek v tomto do jisté míry komplikovaném regionu pro jejich podnikatelské
aktivity, které povedou k tvorbě nových pracovních míst a k údržbě a zatraktivnění jak krajiny
Krušných hor, tak jednotlivých sídel, které bez fungujícího hospodářství není udržitelné.
Kategorie oblastí podpory:
C – Zemědělská činnost (rostlinná a živočišná výroba)
D – Rozvoj a podpora podnikání
I – Lesní hospodářství
K – Revitalizace vodních ploch a toků
Typy podporovaných projektů
•
•
•
Obnova nebo výstavba nebo strojové a technologické vybavení subjektů pro rozvoj zemědělství,
podnikání a život obyvatelstva
Revitalizace rybníků, vodních nádrží a toků
Rekonstrukce lesních porostů
54 (celkem 86)
•
•
•
Ochrana lesa a nová výsadba
Inovační procesy v rostlinné a živočišné výrobě
Využití neužívaných objektů a ploch pro rozvoj podnikání
Kategorie příjemců podpory:
•
•
•
Fyzická osoba
Právnická osoba
Obec
Povinné přílohy:
•
Vyžadovány budou povinné přílohy dle aktuálního znění pravidel LEADER
Kritéria přijatelnosti:
•
V rámci Fiche budou přijímány projekty ziskového i neziskového charakteru především investiční
povahy. Vzhledem k zaměření Fiche se předpokládá podpora spíše ziskových projektů
s prokazatelným dopadem na hospodářský rozvoj v místě realizace.
Další možné zdroje financování:
•
Program rozvoje venkova ČR (osa I, II, III)
•
Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad (osa I, II)
•
Podpora rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS 2 Severozápad a
Moravskoslezsko a dalších regionech se soustředěnou podporou státu
•
•
•
Operační program podnikání a inovace
Program podpory směrů rozvoje zemědělství a venkovských oblastí v Ústeckém kraji
Program poskytování podpor na hospodaření v lesích v Ústeckém kraji.
Fiche č. 2
Název:
Zvyšování podílu turistiky a agroturistiky na hospodářství dané oblasti
•
Zaměření Fiche je v souladu s prioritní osou č. 3
Cíl:
Využití místního přírodního, kulturně-historického a technického potenciálu pro posílení úlohy
cestovního ruchu, zejména pak agroturistiky, na hospodářské prosperitě regionu.
Popis Fiche:
Posílení místního ekonomického prostředí zatraktivněním mikroregionu pro návštěvníky a turisty.
Zlepšení vzhledu venkovského prostředí, zlepšení nabídky možností využití volného času návštěvníků,
kvantitativní i kvalitativní zlepšení nabídky ubytování a to včetně venkovského typu. Diverzifikace
příjmu obyvatelstva v souvislosti se zlepšením ekonomického prostředí.
55 (celkem 86)
•
Opatření je v souladu se prioritní osou č. 2 - Podpora a rozvoj celoročního cestovního ruchu
Jak již bylo zdůrazněno ve SWOT analýze, region disponuje řadou kulturních a historických památek,
jejichž většímu využití brání nedostatečná turistická infrastruktura, jejich špatný technický stav, ale i
nedostatečná propagace. Další charakteristikou regionu, která je v současné době problémem, ale
pro rozvoj cestovního ruchu to může být zajímavou příležitostí, je velké množství chátrajících objektů
(hospodářství). Jejich obnova ve spojení s využitím pro různé formy cestovního ruchu (např.
agroturistiku) může být po vzoru již existujících rekreačních zařízení důležitou oblastí rozvoje
turismu v regionu.
B – Agroturistika
J – Cestovní ruch
G – Obnova památek
•
Budování tzv. „letních bytů“ pro návštěvníky mikroregionu
•
Budování, opravy a modernizace ubytovacích zařízení
•
Budování, rozšiřování a modernizace sportovních zařízení navazujících na turistické ubytovny,
penziony a další ubytovací zařízení v mikroregionu
•
Budování, rozšiřování a modernizace zařízení pro letní i zimní sporty včetně pořizování
investičního vybavení (sněžná děla, sněžné skútry, horská kola, vybavení sportovišť apod.)
•
Budování jednotlivých prvků infrastruktury pro možnost obnovení jak tradičních obchodních
stezek, které územím procházejí (např. historická solná stezka, která vede z Losnitz přes Halle,
Schlettau (SRN) na Hrad Hasištejn v obci Místo), tak k zlepšení možností využívání cyklostezek,
hipostezek apod.
•
Podpora budování westernových nebo historických městeček, podpora vytváření podmínek pro
organizování dětských táborů v oblasti mikroregionu
•
•
•
•
•
Fyzická osoba
Právnická osoba
Obec
Nezisková organizace
Svazek obcí
Povinné přílohy:
•
Kriteria přijatelnosti:
•
V rámci Fiche budou přijímány projekty ziskového i neziskového charakteru zpravidla investiční
povahy s prokazatelným dopadem na rozvoj turistického ruchu v místě realizace.
•
Program rozvoje venkova ČR (osa III)
56 (celkem 86)
•
Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad (osa I, II a IV)
•
Program podpory rozvoje severozápadních Čech a Moravskoslezského regionu
•
Operační program přeshraniční spolupráce (ČR – Sasko)
•
Program obnovy venkova
•
Fiche č. 3
Název:
Rozvoj lidských zdrojů, místní společnosti, kultury a sportu
•
Zaměření Fiche je v souladu s prioritní osou č. 3
Cíl:
Rozvoj lidských zdrojů, místní společnosti, kultury a sportu jako základu harmonického rozvoje obcí a
celého regionu.
Popis Fiche:
Toto opatření opět navazuje na téma č. 1 a 2. Pro hospodářský rozvoj oblasti je třeba vytvářet
partnerství neziskových a ziskových subjektů, spolupracovat se samosprávami, a to oběma směry.
K podpoře ekonomického růstu oblasti je bezpodmínečně nutná i podpora zkvalitňování lidských
zdrojů, zvyšování kvalifikace, dostatku možností a prostředků pro rekvalifikace a podpora udržování
základních pracovních návyků v případě nezaměstnaných. Záměrem je také vytvoření pestré nabídky
možností seberealizace pro osoby ohrožené sociální exkluzí, tělesně nebo jinak postižené apod.
•
Opatření je v souladu se prioritní osou č. 5 - Rozvoj lidských zdrojů, rovných příležitostí, místní
společnosti a kultury
Národnostní a společenské změny za posledních 60 let spolu s komplikovanými životními
podmínkami v Krušných horách se projevují na charakteru místní společnosti a samotných obyvatel.
Ta je zatížena slabými vazbami k obci, obtížně budovanou identitou, neexistencí tradic a
společenských návyku, které jsou tolik charakteristické pro venkovské osídlení. Nápravu velké části
těchto sociálních limitů si vyžádá delší časový horizont, než je horizont této strategie. Ve
střednědobém horizontu je však možné určité změny podnítit, a to zejména v oblasti zvyšování
kvalifikace místních obyvatel pro potřeby hospodářského rozvoje i vlastní seberealizace a dále pak
v oblasti rozvoje místních iniciativ, zejména podporou aktivit místních společenských, kulturních,
zájmových a sportovních spolků, které přispívají k zachování tradic a upevňují lokálních identitu a
mezilidské vztahy.
F – Kultura a sport
O – Rozvoj lidských zdrojů a místních iniciativ
57 (celkem 86)
•
Budování vhodných prostor pro spolkovou činnost (včetně jejich vybavování)
•
Budování vhodných prostor pro školicí účely včetně vybavení, a to i technického
•
Budování a úpravy informačních středisek včetně technického vybavení – infoboxy, veřejná
připojení na internet apod.
•
Pořádání kulturních, společenských i sportovních akcí na místní regionální úrovni
•
Pořádání výstav a akcí zaměřených na propagaci mikroregionu, místních produktů, místních
tradic apod.
•
Budování sportovních zařízení místního významu
•
•
•
•
•
Fyzická osoba
Právnická osoba
Obec
Svazek obcí
Povinné přílohy:
•
•
V rámci Fiche budou přijímány projekty ziskového i neziskového charakteru, investiční i
neinvestiční povahy s prokazatelným dopadem na rozvoj lidských zdrojů, místní společnosti a
zlepšení podmínek pro kulturu a sport v místě realizace.
•
Program rozvoje venkova ČR (osa III a IV)
•
•
Operační program lidské zdroje a zaměstnanost
•
•
Program podpory regionálních kulturních činností
•
Dotační program „Sport a volný čas“
•
Program rozvoje ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) v Ústeckém kraji
Fiche č. 4
Název:
Zvyšování atraktivity území pro bydlení s cílem udržet a přilákat další obyvatelstvo
•
Zaměření Fiche je v souladu s prioritní osou č. 3 PRV
Cíl:
Vytvoření takových podmínek v obcích, které umožní místním místní obyvatelům spokojený život a
58 (celkem 86)
budou motivovat další obyvatelstvo Ústeckého kraje stěhovat se za bydlením do obcí v Krušných
horách a v jejich podhůří.
Popis Fiche:
Opatření úzce souvisí se všemi předchozími Fichemi a přímo navazuje na prioritní osu č. 4 Strategie.
V rámci této Fiche budou podporovány aktivity, které budou řešit urbanistickou zanedbanost
místních obcí a nedostatečnou nabídku občanské vybavenosti, která komplikuje již tak ztížené životní
podmínky zejména v horských obcích. Snahou je podpořit aktivity, které přímo pozitivně ovlivní
zejména kvalitu bydlení a vytvoří podmínky pro rozvoj bydlení.
•
Opatření je v souladu se prioritní osou č. 4 - Zvýšení kvality a atraktivity bydlení v horských a
podhorských obcích
Reliéf a příhraniční poloha mimo hlavní rozvojovou osu Ústeckého kraje je vedle nedostatku
pracovních příležitostí hlavním důvodem, proč region není příliš atraktivní pro bydlení. Život na
horách je všeobecně komplikovanější a vysoká zanedbanost zdejších horských, ale i podhorských
obcí, kterou se nedaří již více než půl století zásadním způsobem řešit, tento problém atraktivity
trvalého bydlení ještě dále prohlubuje.
E – Občanská vybavenost
L – Obnova nevyužívaných objektů
N – Podpora bydlení
•
Zlepšení občanské vybavenosti v horských a podhorských obcích (modernizace MŠ a ZŠ,
výstavba dětských hřišť a sportovišť, investice do kulturních a společenských zařízení, podpora
zdravotnických služeb v regionu atd.);
•
Úprava pozemků pro výstavbu nových obytných a hospodářských objektů;
•
Obnova a využití chátrajících objektů nacházejících se uvnitř sídelního útvaru;
•
Zlepšení urbanistického prostředí horských a podhorských obcí (zlepšení vzhledu obcí);
•
Údržba a zvyšování podílu zeleně v intravilánu obcí.
•
•
•
•
•
Fyzická osoba
Právnická osoba
Obec
Svazek obcí
Povinné přílohy:
•
•
V rámci Fiche budou přijímány projekty zejména neziskového charakteru, investiční i neinvestiční
59 (celkem 86)
povahy s prokazatelným dopadem na zvýšení atraktivity bydlení v obcích, ve kterých mají být
realizovány.
•
•
•
•
•
Programy podpory bydlení Ministerstva pro místní rozvoj
•
Programy podpory bydlení Státního fondu rozvoje bydlení
•
•
Fiche č. 5
Název:
Obnova technické infrastruktury a ochrana životního prostředí, vč. využívání
obnovitelných zdrojů energie
•
Zaměření Fiche je v souladu s prioritní osou č. 1 a 3 PRV
Cíl:
Zvýšení kvality a kapacity infrastrukturních sítí nezbytných pro kvalitní bydlení v regionu a
minimalizace souvisejících negativních vlivů na životní prostředí.
Popis Fiche:
V rámci Fiche budou podporovány projektové záměry v oblasti technické infrastruktury a aktivity
minimalizující vliv společnosti a na životní prostředí. Technická infrastruktura zahrnuje oblast
infrastrukturních sítí (vodovody, kanalizace + ČOV, plynovody, rozvody elektrické energie) a další
doplňující sítě podílející se na určení stupně rozvoje technické infrastruktury obcí mikroregionu
(například veřejné osvětlení, místní rozhlas, informační sítě). Stěžejní význam má pro region obnova a
údržba komunikací, a to jak místních, tak nadřazených, zajišťujících jeho dopravní dostupnost
v průběhu celého roku.
•
Opatření je v souladu se prioritní osou č. 3 - Obnova technické infrastruktury a ochrana
životního prostředí
Strategické směry Mikroregionu Západní Krušnohoří jsou přímo ovlivněny územní polohou tohoto
mikroregionu, a to jak z pohledu přírodních podmínek, tak také z pohledu jeho do jisté míry
izolované příhraniční polohy. Tyto směry rozvoje nutně zahrnují také potřeby řešení projektových
záměrů rozvoje v oblasti technické infrastruktury, jejíž úroveň je vzhledem k historickému vývoji a již
zmiňovaným přírodním bariérám v některých obcích zcela nevyhovující. Devizou velké části regionu
60 (celkem 86)
je do jisté míry zachovalé životní prostředí, které je však nutné chránit. V této souvislosti se nabízí
využívání obnovitelných zdrojů energie, pro které má horský region vhodné podmínky.
A – Obnovitelné zdroje energie
H – Zásobování vodou a energiemi
CH – Dopravní infrastruktura a obslužnost
M – Odpadové hospodářství
•
Modernizace a rekonstrukce regionálních a místních dopravních komunikací;
•
Zlepšování kvality ekologické infrastruktury přispívající ke zvyšování přitažlivosti regionů a obcí;
•
Výstavba a obnova infrastrukturních sítí (vodovody, kanalizace + ČOV, plynovody, rozvody
elektrické energie);
•
Budování a obnova infrastruktury zvyšující kvalitu a života v obcích (veřejné osvětlení, místní
rozhlas, informační sítě);
•
Minimalizace negativních vlivů na životní prostředí (hluk, emise) při podpoře vhodných
technických a infrastrukturních opatření (obchvaty, protihlukové bariéry).
•
Odpadové hospodářství
• Obec
• Svazek obcí
Povinné přílohy:
•
•
V rámci Fiche budou přijímány projekty zejména neziskového charakteru, především investiční
povahy s prokazatelným dopadem na zlepšení kvality života v obcích a na ochranu životního
prostředí.
•
•
Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad (osa I, II a III)
•
Operační program životní prostředí
•
Operační program přeshraniční spolupráce ČR – Sasko
•
•
Program Ministerstva zemědělství – Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací
•
Program MMR – Podpora výstavby technické infrastruktury
•
•
61 (celkem 86)
7. Partnerství MAS
7.1 Seznam členů MAS
Místní akční skupina vznikla počátkem roku 2005, registrována byla Ministerstvem vnitra dne 27.
května 2005 pod č.j. VS/1-1/60 996/05-R a bylo jí přiděleno IČ 269 99 935. MAS má právní formu
občanské sdružení.
Vznikla z iniciativy zemědělské a neziskové sféry, mezi prvními jejími členy je také Okresní agrární
komora, což je možné považovat za velmi významnou skutečnost.
V roce 2005 MAS pracovala zcela na bázi dobrovolnosti bez nároku na jakoukoliv odměnu, s
výjimkou částečné úhrady cestovného. V roce 2006 byly realizovány první projekty, které zčásti
pokryly náklady spojené se zpracováním strategie a realizací propagačních a osvětových aktivit.
Členská základna MAS je v současné době tvořena 30 subjekty. Poměrné zastoupení jednotlivých
partnerů dle právní subjektivity je uvedeno v následující tabulce a graficky znázorněno v přiloženém
grafu.
Členů celkem
Z toho
30
11
12
3
4
Místní samospráva
FO - podnikatelé
PO - podnikatelé
NNO + profesní. org.
100 %
37 %
40 %
10 %
13%
Znázornění podílu zastoupení jednotlivých partnerů v MAS
ziskové
subjekty
46%
samospráva
37%
neziskové
subjekty
17%
Členská základna Sdružení Západní Krušnohoří
Poř. č
Jméno FO / název PO
Status
1.
Hana Dufková
FO*
2.
Miroslav Dufek
Centrum aktivního odpočinku - Jezdecká společnost Na
Špičáku
Vladimíra Kadlecová
FO
3.
4.
NNO*
FO – podnikatelka
62 (celkem 86)
Poř. č
Status
5.
Okresní agrární komora Chomutov
Profesní organizace
6.
Adolf Loos
FO – zemědělský podnikatel
7.
SPORT KLUB TOTZI
NNO
8.
Václav Šilhánek
FO – podnikatel
9.
Obec Nová Ves v Horách
Obec - místní samospráva
10.
Obec Výsluní
11.
Obec Droužkovice
12.
Obec Okounov
Obec – místní samospráva
13.
Obec Křimov
Obec- místní samospráva
14.
Obec Hrušovany
15.
Ing. Lubomír Raška
FO – zem. podnikatel
16.
Obec Boleboř
17
Jan Trčálek
18.
Hynek Bošina
19.
Jana Bošinová
FO – zem. podnikatelka
20.
Centrum pro ekologickou výchovu Klíny
NNO - občanské sdružení
21.
KODA s.r.o., Blatno
Podnikatelský subjekt
22.
Obec Vysoká Pec
Obec – samospráva
23.
Ladislav Láska ing.
FO
24.
Petr Pakosta
FO
25.
Obec Málkov
26.
Jaroslava Jakabová
FO
27.
Město Jirkov
28.
Městské lesy Chomutov
Příspěvková organizace
29.
Sady a školky Jirkov s.r.o.
30.
Obec Místo
*FO – fyzická osoba
*NNO – nestátní nezisková organizace
Zapojení jednotlivých obcí a mikroregionů do Sdružení Západní Krušnohoří a tím i do realizace
záměru potvrzují rovněž souhlasy obcí a měst.
7.2 Popis účasti jednotlivých subjektů při přípravě Strategie
Místní akční skupina byla založena v květnu 2005 z iniciativy zemědělců v horských oblastech
mikroregionu. Zakládajícími členy byli H. Dufková, M. Dufek a A. Loos. Založili občanské sdružení
„Sdružení Západní Krušnohoří“.
Po registraci občanského sdružení začala H. Dufková s jeho propagací, vysvětlováním smyslu jeho
existence, vysvětlovala podstavu iniciativy LEADER, a to jednak jednotlivým občanům, zejména
zemědělcům, ale i na úrovní místních samospráv. Byla přizvána na jednání zástupců jednotlivých
mikroregionů, které působí v oblasti, kterou měla MAS SZK v úmyslu zahrnout do mikroregionu ZK.
63 (celkem 86)
Od prvopočátku byla základní ideou činnosti podpora kvality života ve venkovských oblastech, a to
zejména tím, že se spojí zemědělci a s místními samosprávami, budou se schopni navzájem tolerovat a
nebudou se navzájem považovat za nepřátele, jak tomu někdy dosud bylo.
Protože jedním z prvních členů SZK byla i Okresní agrární komora Chomutov, bylo původním cílem
definovat území mikroregionu ZK podle původních hranic chomutovského okresu. Jak bylo dál při
jednáních zjištěno, některé oblasti z nížinné části neměly o spolupráci s naším sdružením zájem,
protože již vedly jednání o přičlenění se k mikroregionu Vladař. Jednalo se o mikroregion Radnicko a
Nechranicko.
V současné době jsou součástí mikroregionu Západní Krušnohoří mikroregiony – svazky obcí - St.
Sebastian, Podkrušnohor, Koridor, Údlicko a Svazek obcí Vejprtska. Zároveň s přičleněním k
mikroregionu souhlasily i města Jirkov a Klášterec nad Ohří a obce Hora Svatého Šebestiána, Nová
Ves v Horách (obec leží na území původního mosteckého okresu) a obec Okounov. Toto vymezení
mikroregionu ZK není považováno za definitivní, předpokládá se, že ještě některé obce, které
okrajově sousedí s mikroregionem, budou mít v budoucnu zájem o přičlenění. Jednáno bylo s obcí
Brandov a Perštejn nad Ohří. Tato všechna jednání vedla Hana Dufková (zemědělský podnikatel)
spolu s Kateřinou Dufkovou (zástupce NNO).
První valná hromada Sdružení proběhla 27. července 2005. Byl zvolen výkonný výbor. Výkonný
výbor následně zvolil předsedkyní Hanu Dufkovou a pověřil jí přípravou Strategie rozvoje
mikroregionu. Zároveň schválil záměr podání žádosti o podporu v rámci iniciativy LEADER +
prostřednictvím Operačního programu zemědělství a LEADER ČR.
V té době mělo sdružení 21 členů, z toho bylo členy 7 obcí.
V prosinci 2005 byla podána Žádost „LEADER+“ a existenci a smysl MAS byla dále propagována, a to
např.:
Na jednání Okresní agrární komory byl pozván zástupce o.p.s Posázaví, který místním
zemědělcům podal konkrétní informace o činnosti jejich sdružení, pomocí prezentace
poukázal na vhodné směry, kam aktivity v LEADER směřovat. V té době ještě stále trvala
značná nedůvěra vůči této iniciativě ze strany zemědělců i místních samospráv – zde je podíl
Okresní agrární komory na přípravě Strategie.
Byly zprovozněny vlastní internetové stránky www.maskaszk.cz, kde jsou zveřejňovány
všechny aktivity, o kterých je v rámci mikroregionu povědomí, jsou zde zveřejňovány všechny
zápisy z jednání, prostřednictvím těchto stránek jsou též zváni členi i potencionální členi k
účasti na jednáních.
V lednu byla zahájena vlastní příprava zpracovávání Strategie rozvoje mikroregionu pro období 2006
– 2007. K tomu proběhly pracovní schůzky 15. února, 21. února a 1. března 2006, kde byla
dopracována formou diskuse zejména SWOT analýza, byl určen strategický rozvojový cíl (Zvýšení
atraktivity regionu, posílení místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce) a
stanoveny priority územního rozvoje MAS (Podpora a rozvoj malého a středního podnikání na místní
úrovni vč. zemědělství, lesnictví a vodního hospodářství; Podpora a rozvoj celoročního cestovního
ruchu; Obnova technické infrastruktury a ochrana životního prostředí; Zvýšení kvality a atraktivity
bydlení v horských a podhorských obcích; Rozvoj lidských zdrojů, rovných příležitostí, místní
společnosti a kultury).
Následně byla zvolena pracovní skupina – orgány MAS, projektový manažer a facilitátor. Předsedkyně
64 (celkem 86)
byla pověřena k vybrání účetní MAS. S přípravou Strategie v odborných otázkách pomáhal v roli
experta (facilitátora) Ing. Vacenovský, posléze Mgr. Kučera z Regionální rozvojové agentury
Ústeckého kraje, a.s. V návaznosti na zpracování „Strategického rozvojového cíle MAS SZK 2006 2007“ byly zahájeny práce na tvorbě “Strategického plánu MAS Sdružení Západní Krušnohoří na
období 2008 – 2013”. Na její přípravě se aktivně podíleli jak místní samosprávy, tak neziskové
organizace i zemědělští podnikatelé – členové MAS. Na všech jednáních byl dodržen poměr MAS ku
ostatním zástupcům větší než 50%, což bylo dáno zejména složením členské základny. Jednání řídila H.
Dufková a odborné poradenství zajišťoval Mgr. Kučera.
Před posledním jednání pracovní skupiny MAS byly projednány přihlášky ke členství dalších 4 zájemců
– obce Místo, Městských lesů Chomutov, Sadů a školek Jirkov s.r.o. a pana Petra Pakosty. Z toho je
zřejmé, že se činnost MAS již dostala do povědomí a že začíná být pro potencionální zájemce
zajímavá.
7.3 Úloha a zodpovědnost jednotlivých subjektů při zpracování a
realizaci Strategie
Úloha a odpovědnost jednotlivých členů při zpracování a realizaci strategie odpovídá zařazení do
jednotlivých řídících struktur (viz kapitola č. 7). Při jednání a rozhodování se členové budou důsledně
řídit stanovami a plně přebírají osobní zodpovědnost za realizaci celé Strategie, tedy nejen za
nezávislý subjekt, za který byli do MAS zvoleni. Mimo úkolů a odpovědnosti vyplývající ze stanov bude
každý z členů působit jako kontaktní osoba mezi MAS a jednotlivými nezávislými subjekty.
Neziskový sektor – mimo úlohy a zodpovědnosti vyplývající ze stanov zaměří svoje působení na
neziskový sektor s plněním následujících úkolů:
•
•
•
•
•
vytvoření seznamu všech neziskových organizací působících ve vymezeném území
v členění podle jednotlivých oblastí (kultura, sport, zájmová sdružení, atd.),
iniciace aktivit vedoucích k naplnění Strategie v této oblasti,
spolupráce s jednotlivými subjekty při vyhledávání vhodných aktivit,
metodické řízení při zpracování projektů,
dbát o provázanost projektů a aktivit s ostatními nezávislými subjekty.
Podnikatelský sektor – mimo úlohy a zodpovědnosti vyplývající ze stanov zaměří své působení na
podnikatelský sektor s plněním následujících úkolů:
•
•
•
•
rozdělení podnikatelských subjektů dle činností a posouzení plošného pokrytí mezi
jednotlivými obcemi především v oblasti služeb,
iniciace aktiv vedoucích k naplnění Strategie v této oblasti především se zaměřením na
propojení ekonomických odvětví tradičně od sebe oddělených,
spolupráce mezi jednotlivými subjekty při vyhledávání vhodných aktivit,
Veřejný sektor - mimo úlohy a zodpovědnosti vyplývající ze stanov zaměří svoje působení na veřejný
sektor s plněním následujících úkolů:
•
•
vyhodnocení chybějících služeb v obcích s cílem rovnoměrného pokrytí území službami
dostupnými pro všechny obyvatele mikroregionu,
podpora služeb, které výrazně zatraktivní území a přispějí k jeho rozvoji především
vyvoláním synergických efektů,
65 (celkem 86)
•
•
•
vytváření podpory pro realizaci Strategie při jednání s vyššími územně samosprávnými
celky a institucemi,
spolupráce mezi jednotlivými subjekty při vyhledávání vhodných aktivit,
7.4 Míra aktivního zapojení a podněty jednotlivých partnerů při
sdružování MAS a při zpracování Strategie
Na tvorbě Strategického rozvojového cíle spolupracoval jak ziskový, tak i neziskový sektor. Na rozdíl
od zkušeností jiných MAS je zde aktivní přístup některých zemědělských podnikatelů i neziskového
subjektu. Tato skupina partnerů byla iniciátorem založení MAS a propagace iniciativy LEADER v
daném mikroregionu. Místní samosprávy zpočátku zřejmě neměly v projekt dostatek důvěry, ale díky
aktivitě MAS a její pravidelné činnosti, informování všech obecních úřadů o činnosti (i nečlenů) se
zájem o činnost MAS začíná zvyšovat i ze strany obcí.
7.5 Sdílení principů a cílů definovaných ve Strategii pro roky 2008 2013 jednotlivými partnery
Principy a cíle definované ve Strategii jsou vymezeny všeobecnými pravidly LEADER uplatňovanými v
ČR a vychází z diskuse členů MAS. Ti se rozhodli prostřednictvím realizace konkrétních projektů
naplňovat strategický rozvojový cíl pro léta 2008 – 2013, kterým je „Zvýšení atraktivity regionu,
posílení místního ekonomického prostředí a zhodnocení místní produkce“. Jako nástroj
pro naplnění strategického cíle bylo definováno celkem pět opatření (Fichí).
7.6 Vývoj spolupráce v budoucím období
Cílem Sdružení Západní Krušnohoří o.s. je stát se od roku 2008 plnoprávnou Místní akční skupinou,
jejíž provoz a rozvojové aktivity budou finančně podpořeny v rámci Osy 4 Programu rozvoje venkova
ČR na léta 2007 – 2013. Umyslem MAS SZK proto do budoucna je zintenzivnit spolupráci mezi
jednotlivými členy – zakladateli společnosti. Nebrání se samozřejmě přijímání členů nových. Práce
v MAS SZK bude založena na metodě LEADER, tedy spolupráci veřejného, soukromého a
neziskového sektoru s cílem ekonomického, sociálního a společenského pozvednutí dané oblasti.
Společnost by ráda oslovila zejména místní mladé podnikatele, kde by mohl být rozvojový efekt
nejvýraznější. Nutno konstatovat, že oslovení takové specifické zájmové skupiny s sebou nese řadu
potenciálních problémů.
Další prioritou je navázání úzkých kontaktů zejména s ostatními MAS v Ústeckém kraji (MAS
INTEGRO, MAS Labské skály, MAS České středohoří, MAS Naděje pro Mostecko), Karlovarském
kraji (MAS 21, MAS Sokolovsko, MAS Vladař, Náš region) a také s ostatními MAS v rámci Národní
sítě rozvoje venkova. Potenciálními partnery by se měla stát také alespoň jedna místní akční skupina
ze zahraničí s podobnými problémy. Nabízí se uzavření strategického partnerství s některou z MAS
ve Svobodném státě Sasko.
7.7 Účast a informovanost obyvatelstva
V zájmu MAS SZK je co nejvýraznější participace obyvatel na jejích aktivitách. O aktivitách MAS jsou
informovány všechny obecní úřady obcí, které náleží do mikroregionu Západní Krušnohoří. Všichni
66 (celkem 86)
starostové byli požádáni o zveřejnění vhodnou formou podle vlastního uvážení skutečnosti, že MAS
existuje, jaké jsou její cíle a smysl. K tomu všichni starostové obdrželi formou e-mailu i propagační
leták.
Stejně tak jsou o činnosti informováni zemědělští podnikatelé, a to prostřednictvím Okresní agrární
komory. Všechny informace týkající se činnosti jsou předávány elektronickou poštou (Okresní
agrární komora navíc své členy bez připojení na internet informuje i cestou klasické pošty, důležitost
MAS je vysvětlována při akcích, konaných OAK CV – seminářích apod.). Všechny informace jsou
pravidelně a neprodleně zveřejňovány na vlastních internetových stránkách www.maskaszk.cz.
O zvyšování povědomí a zájmu o MAS svědčí i další 4 nové přihlášky členů, které byly podány a
projednávány na posledním jednání dne 1. 3. 2006.
67 (celkem 86)
8. Organizace MAS
Rozdělení odpovědnosti vychází ze stanov Sdružení Západní Krušnohoří. Strukturu společnosti tvoří:
A) Valná hromada
B) Výkonný výbor
C) Revizní komise
Ad A) Valná hromada (dále také jen VH) je nejvyšším orgánem sdružení a tvoří ji všichni členové
sdružení. Valnou hromadu svolává nejméně jednou ročně předseda sdružení. Valná hromada se sejde,
požádá-li o to nejméně jedna třetina členů sdružení nebo výkonný výbor, a to nejpozději do 14 dnů
od požádání. Rozhodnutí valné hromady se přijímají hlasováním. Rozhodnutí je přijato, pokud je pro
návrh nadpoloviční většina všech členů sdružení.
Mezi hlavní pravomoci Valné hromady patří:
Rozhodnutí o zániku sdružení. V případě zániku sdružení rozhoduje o majetkovém vypořádání
Rozhodnutí o přijetí a změnách stanov Sdružení
Volí výkonný výbor a revizní komisi na dobu 3 let
Stanovuje hlavní směry činnosti Sdružení
Rozhoduje o nabývání a prodeji nemovitého majetku
Ad B) Výkonný výbor (dále také jen VV) je výkonným orgánem valné hromady a řídí činnost
Sdružení mezi jednotlivými VH. Rozhoduje o všech záležitostech sdružení, které nejsou výlučně
v pravomoci VH, a připravuje jednání VH. VV je zvolen valnou hromadou a je 5-ti členný. Schází se
podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Předseda svolá schůzi na požádání kteréhokoliv
člena.
Výkonný výbor zejména:
Zabezpečuje usnesení VH
Organizuje a řídí činnost sdružení
Připravuje podklady pro valnou hromadu
Vede evidenci členů a úhrad členských příspěvků
Rozhoduje o druhu, zahájení a ukončení ekonomické činnosti Sdružení
K zajištění činnosti vytváří profesionální aparát v nezbytně nutném rozsahu
Ad C) Revizní komise (dále také jen RK) má tři členy. Ze svého středu volí předsedu, který se svým
hlasem poradním zúčastňuje schůzí VV. RK kontroluje hospodaření Sdružení a plnění usnesení VH a
VV. O své činnosti předkládá zprávy VH, navrhuje opatření k odstranění zjištěných závad. RK svolává
její předseda podle potřeby, nejméně však 1x za rok.
Z níže uvedených přehledů je zřejmá organizační struktura MAS, která je nezbytná pro vymezení
rozhodovacích pravomocí a provádění administrativních záležitostí spojených s chodem MAS
(jednotlivé orgány společnosti a obsazení funkcí projektového manažera, facilitátora, účetní a
administrace MAS). Uvedený stav je ke dni 12. 3. 2006, podle potřeby může být obměňován.
Programový výbor
Programový výbor bude plnit funkci stanovenou pravidly LEADER, a to zejména:
68 (celkem 86)
-
-
zpracovat programové záměry MAS a kritéria hodnocení projektů pro Výběrovou komisi;
vybírat typy projektů;
konzultovat výběr projektů s Výběrovou komisí;
schvalovat výběr projektů provedený Výběrovou komisí a schválený výběr předávat ke
schválení valné hromadě, příp. neschválený výběr předávat zpět Výběrové komisi se svými
připomínkami k doplnění;
podávat přihlášku do PRV, prioritní osy IV.;
provádět další související činnosti.
Členy výběrové komise jsou následující osoby:
Králíček Jan
Luťcha Jiří
Loos Adolf
Petr Škuta
Kučera Jan, Mgr.
samospráva
samospráva
zemědělec
zemědělec
facilitátor
Obec Boleboř
Obec Místo
Jirkov
poradní hlas
Výběrová komise
Výběrová komise, do jejíž působnosti patří zejména provádění činnosti Výběrové komise ve smyslu
pravidel programu LEADER, bude:
-
Třídit, hodnotit a vybírat projekty předložené žadateli
Předkládat výběr projektů ke schválení Programovému výboru
Provádět další související činnosti
Složení Výběrové komise:
Šmíd Petr, Ing.
Brožka Jaroslav, Ing.
Dufková Kateřina
Pakosta Petr
Král Jiří
samospráva
OAK
neziskový sektor
zemědělec
zemědělec
Obec Hrušovany
Chomutov
Místo
Monitorovací výbor
Úlohou monitorovacího výboru bude zejména
Programového výboru a Výběrové komise.
kontrola
transparentnosti
všech
činností
Složení Monitorovacího výboru:
Raška Lubomír, Ing.
Vaněk Martin
Živný Milan
Brůha Milan
Vohralík František, Ing.
zemědělec
samospráva
samospráva
zemědělec
ředitel Městských lesů
Výsluní
Nová Ves v Horách
Údlice
Hora Svatého Šebestiána
Projektový manažer:
Funkci projektového manažera MAS bude vykonávat předsedkyně sdružení. Úlohou Projektového
manažera je jednat za sdružení zejména v oblastech projektového řízení a administrativních
záležitostech s tím souvisejících. Jeho úlohou též bude svolávat a řídit jednání orgánů podílejících se
výběrů projektů.
69 (celkem 86)
Projektovým manažerem byla zvolena:
Dufková Hana
Facilitátor:
Úlohou facilitátora je poskytovat MAS odborné poradenství zejména v oblasti přípravy nebo
aktualizace rozvojových strategií a záměrů MAS .
Funkci facilitátora vykonává:
Kučera Jan, Mgr.
Účetní:
Účetní bude zabezpečovat účetní evidenci a hospodaření společnosti s finančními prostředky a
majetkem v MAS a ponese odpovědnost za správnost účetních operací. Účetnictví bude zajišťováno
na základě:
Externí smlouvy
Administrativa:
Administrativu spojenou s chodem MAS bude zajišťovat:
Dufková Kateřina
Organizační schéma Místní akční skupiny
Místní akční skupina
Valná hromada
Revizní
komise
Programový
výbor
Předseda VV
Výkonný
výbor
Administrativa
Výběrová
komise
Účetní
Monitorova
cí výbor
Projektový manažer
facilitátor
70 (celkem 86)
9. Administrativní postupy
9.1 Propagace strategie a postup při vyhlášení příjmů žádostí
Propagace strategie bude prováděna v několika rovinách:
-
místní média – místní tisk, obecní zpravodaje, obecní vývěsní tabule. Zde široká veřejnost
získá informace o existenci samotné strategie, o kontaktech a samotné Strategii
-
Propagační materiály MAS – již byly zpracovány propagační materiály typu „skládačka“
v počtu 500 ks informující veřejnost o instituci MAS Sdružení Západní Krušnohoří (dále
v rámci kapitoly jen MAS SZK) a jejím poslání a strategii, území a aktivitách jednotlivých
členů
-
Internet – na internetových stránkách MAS SZK bude k dispozici celý text Strategie vč.
aktuálních informací, stanov MAS, seznam členů MAS a dalších souvisejících materiálů
-
Při osobním kontaktu v rámci seminářů, školení a workshopů
Postup při vyhlašování a příjmů žádostí:
-
Příjem žádostí bude umožněn v rámci vyhlášených kol realizace Strategie. Jednotlivé kola
budou vyhlašovány pravidelně 2x až 3x ročně s přihlédnutím na disponibilní finanční
prostředky
-
Příjem žádostí vyhlásí Valná hromada MAS SZK v dostatečném časovém předstihu
s uvedením posledního dne a hodiny příjmu žádostí
-
Při vyhlášení příjmu žádostí MAS SZK uspořádá seminář pro předkladatele projektů
-
Příjem žádostí bude zveřejněn v regionálním (místním) tisku, obecních zpravodajích, na
obecních vývěsních tabulích a na Internetu
-
Budou stanoveny konzultační hodiny pro předkladatele projektu
9.2 Informování konečných příjemců o možnosti předkládání dílčích
projektů v rámci strategie
Koneční příjemci budou o možnosti předkládání dílčích projektů informování Výzvou, která bude
zveřejněna prostřednictvím místních medií, obecních zpravodajů, na vývěsních obecních tabulích a
internetu. Zároveň s Výzvou budou zveřejněny veškeré informace pro žadatele potřebné k podání
projektu v následujících dokumentech:
-
Výzva k předkládání žádostí
Informace pro žadatele
Formuláře žádostí o poskytnutí podpory
Tyto dokumenty budou k dispozici žadatelům na internetových stránkách MAS SZK a na kontaktním
místě.
71 (celkem 86)
9.3 Způsob školení samotných předkladatelů projektů
MAS SZK uspořádá při každé Výzvě seminář pro předkladatele projektů. Dále budou umožněny
individuální konzultace na kontaktním místě v průběhu realizace projektů. Nejčastější kladené otázky
budou zveřejňovány na internetových stránkách MAS SZK.
9.4 Administrativní postup příjmu, hodnocení a výběru žádostí a
projektů
Žádosti budou přijímány v požadovaném počtu kopií, na předepsaném formuláři vč. povinných příloh.
Žádosti budou podávány pouze osobně (žadatelem nebo odpovědným zástupcem žadatele) na
předem stanoveném místě. Žádost musí být podepsána žadatelem před pracovníky MAS SZK.
Pracovník MAS SZK zkontroluje, zda žádost obsahuje všechny listy žádosti. Pokud žadatel nebude mít
všechny přílohy, nemůže být žádost přijata.
Hodnocení projektů bude probíhat dle předem stanovených bodovacích kritérii (výběrová komise
provede hodnocení žádostí dle bodovacích kriterií). Výstupem bude doporučení na podpoření žádosti
Valné hromadě.
Valná hromada MAS SZK projedná a schválí projekty. Výsledky výběru budou zaslány na RO SZIF,
kde bude sestaven seznam doporučených a nedoporučených projektů a zaslán na řídící orgán PRV ke
schválení. (Bude upřesněno dle implementační struktury PRV)
Výsledek schvalovacího procesu bude zaslán přímo žadateli formou zamítacích dopisů nebo zvacích
dopisů k podpisu Podmínek. MAS SZK bude zaslán seznam schválených a neschválených projektů.
9.5 Zaměstnanci MAS nebo osoby, které se budou podílet na příjmu
a hodnocení žádostí a jejich funkce v procesu příjmu žádostí
Pověřený pracovník MAS SZK – příjem žádostí na předem zvolené místě (pravděpodobně sídlo OAK
v Chomutově nebo v sídle sdružení). Žadatel předloží žádost, projekt a všechny povinné, případně
nepovinné přílohy. Pracovník žádosti zkontroluje, přidělí žadateli číslo jednací a potom žádost,
projekt a přílohy osobně převezme.
Členové výběrové komise provedou hodnocení žádostí dle bodovacích kritérií. Sestaví seznam a
formou zápisu a usnesení doporučí Valné hromadě podporu vybraných projektů. Zároveň uloží
manažerovi přípravu a svolání Valné hromady.
Valná hromada projedná a schválí projekty k financování. Výstupem bude usnesení a seznam
schválených žádostí, které zašle na příslušných odbor SZIF.
9.6 Administrace při realizaci vybraných projektů
S žadateli, jejichž projektové záměry budou v souladu se strategickým plánem a s podmínkami
stanovenými jednou z pěti navržených Fichí a které budou na základě hodnocení výběrové komise
vybrány Valnou hromadou a schváleny příslušným orgánem SZIF k realizaci, bude uzavřena smlouva o
poskytnutí dotace. Následná realizace projektů bude podléhat administrativním úkonům dle
podmínek PRV.
72 (celkem 86)
9.7 Monitoring, hodnocení a kontrola pro účely MAS
Monitoring realizace Strategie bude zajišťována lidskými a finančními zdroji a dalšími prostředky
uplatňovanými v rámci monitoringu.
Lidské zdroje:
-
manažer MAS SZK a předseda VV (v jedné osobě)
účetní a pracovníci provádějící administraci žádostí
výběrová komise a programový výbor
Finanční zdroje:
-
Členské příspěvky MAS SZK a dotace získané v rámci režijních nákladů realizace strategie
MAS SZK budou využity na plat manažera a odměny dalším osobám podílejícím se na
výkonných činnostech, cestovní náhrady a režijní výdaje s tím spojené
Prostředky uplatňované při monitoringu:
-
Členské příspěvky MAS SZK a dotace získané v rámci režijních nákladů a realizace strategie
MAS SZK budou využity na plat manažera a odměny dalším osobám podílejícím se na
výkonných činnostech, cestovní náhrady a režijní výdaje s tím spojené
Prostředky uplatňované při hodnocení programu:
-
naplnění hodnotících ukazatelů, které budou stanoveny v jednotlivých prioritních osách
průběžné hodnotící zprávy a konečná hodnotící zpráva úspěšnosti Strategie MAS SZK
Zajištění jednoduché kontroly při vedení účetnictví v rámci správy režijních nákladů:
-
vedení účetnictví bude zajišťováno externí účetní, která bude mít dostatek zkušeností
s vedením účetnictví projektů podpořených z evropských fondů;
průběžné účetní výkazy budou předkládány statutárním zástupcům a schvalovány Valnou
hromadou;
Každý rok bude proveden finanční audit hospodaření sdružení.
73 (celkem 86)
10. Rozčlenění ve vztahu k ostatním politikám uplatněným
v území
10.1 Spojitost s ostatními strategiemi a koncepcemi
Strategický plán MAS SZK 2008 – 2013 je chápán členy MAS jako doplňkový rozvojový program,
který umožní realizaci investičních akcí, které by byly v rámci ostatních současné době běžících
programů těžko realizovatelné.
Hlavním zdrojem financování Strategie bude dle očekávání Program rozvoje venkova ČR na
období 2007 – 2013 (dále jen PRV). Projekty předkládané v rámci jednotlivých Fichí budou čerpat
finanční podporu v rámci následujících priorit:
I.1 Modernizace, inovace a kvalita (Fiche č. 1)
I.2 Přenos znalostí (Fiche č. 1 a č. 3)
III.1 Tvorba pracovních příležitostí (Fiche č. 1 a č. 2)
III.2 Podmínky růstu a kvality života na venkově (Fiche č. 2, č. 3 a č. 4)
III.3 Vzdělávání (Fiche č. 3)
Vedle PRV bude předložená Strategie využívat pro financování realizace jednotlivých projektů také
ostatních finančních zdrojů. Zejména se pak bude jednak o programy financované strukturálními
fondy EU, státním rozpočtem a národními fondy (v rámci regionální a sektorové politiky České
republiky) a krajskými rozvojovými programy (Programy Ústeckého kraje).
1. Regionální a sektorová politika České republiky
Je obsažena v Národním rozvojovém plánu, na něj navazujícím Národním strategickém
referenčním rámci a jednotlivých operačních programech.
Strategie MAS je v souladu se Strategií regionálního rozvoje ČR vycházející ze "Strategie udržitelného
rozvoje České republiky" a v ekonomické oblasti ze zpracovávané "Strategie hospodářského růstu".
Prioritní osy a jednotlivé Fiche Strategie MAS korespondují s prioritami P.8.3 Podpora řešení
specifických problémů rozvoje venkova a periferních území a P.3.2 Sídelní struktura a bydlení,
konkrétně pak s těmito opatřeními:
•
•
•
•
•
•
•
Obnova venkova a periferních území krajů, rehabilitace venkovského bydlení.
Rozvoj multifunkčního zemědělství a podpora jeho mimoprodukčních funkcí.
Podpora diverzifikace ekonomických činností na venkově a v periferních územích krajů (rozvoj
ekofarem, údržba krajiny, péče o lokality Natura 2000, budování středisek agroturistiky apod.).
Podpora malých a středních podnikatelů na venkově, podpora obnovy tradičních řemesel a
produkčních odvětví.
Zastavení tendencí hospodářského zaostávání a vysidlování malých sídel.
Podpora rozvoje bydlení jako nástroje stabilizace sídelní struktury.
Rozvoj sociálních služeb a navazující sociální infrastruktury v malých sídlech a periferních
územích regionů včetně odstraňování technických a sociálních bariér.
V rámci jednotlivých operačních programů nacházíme největší koherenci Strategie MAS s Regionálním
operačním programem regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad, Operačním programem životní
74 (celkem 86)
prostředí, z menší části pak i s Integrovaným operačním programem, Operačním programem
podnikání a inovace a Operačním programem lidské zdroje a zaměstnanost. Vzhledem k zaměření
Strategie MAS se očekává v rámci výše uvedených operačních programů využívání zejména
následujících prioritních os:
Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad:
•
•
•
•
Regenerace a rozvoj měst
Integrovaná podpora místního rozvoje
Dostupnost a dopravní obslužnost
Udržitelný rozvoj cestovního ruchu
Operační program životní prostředí:
•
•
•
•
•
Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní
Udržitelné využívání zdrojů energie
Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování ekologických zátěží
Zlepšování stavu přírody a krajiny
Rozvoj infrastruktury pro EVVO
Integrovaný operační program:
• Modernizace veřejné zprávy
• Zvyšování kvality a dostupnosti veřejných služeb
Operační program podnikání a inovace:
• Prostředí pro podnikání a inovace
Operační program lidské zdroje a zaměstnanost:
• Sociální integrace a rovné příležitosti
• Adaptibilita
2. Programy Ústeckého kraje
Základními strategickými dokumenty Ústeckého kraje jsou:
•
•
•
Program rozvoje Ústeckého kraje
Strategie rozvoje Ústeckého kraje
Strategie udržitelného rozvoje Ústeckého kraje
Soulad Záměru MAS s těmito strategickými rozvojovými dokumenty je popsán ve 3. kapitole Shrnutí dosud uplatňovaných politik v mikroregionu.
Kraj ve své politice podporuje zejména tyto činnosti, které mají vztah k cílům MAS:
o
o
o
o
o
o
záchranu a obnovu kulturních památek,
regionální kulturní činnosti,
volnočasové aktivity dětí a mládeže,
rozvoj zemědělství a venkovských oblastí,
ekologické vzdělávání a výchovu,
hospodaření v lesích.
Pro rok 2007 byly nebo budou vypsány tyto Programy:
•
Program podpory regionálních kulturních činností na rok 2007
75 (celkem 86)
•
•
•
•
•
•
Program na záchranu a obnovu kulturních památek Ústeckého kraje pro rok 2007
Dotační program „Sport a volný čas 2007“
Program obnovy venkova Ústeckého kraje 2007
Program podpory směrů rozvoje zemědělství a venkovských oblastí v Ústeckém kraji na rok
2007
Program rozvoje ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) v Ústeckém kraji pro rok
2007
Program poskytování podpor na hospodaření v lesích v Ústeckém kraji na rok 2007.
Programů, kterými se provádí regionální a sektorová politika v ČR, je velké množství, informace o
nich jsou v podstatě stále nepřehledné. Z tohoto důvodu byl vytvořen zásobník projektů včetně
vytipování vhodných zdrojů financování tak, aby bylo možné ve vhodnou dobu tyto projekty
doporučovat jejich autorům k přihlášení do vhodného programu k realizaci.
10.2 Spojitost s ostatními územními aktivitami
Předkládaný projekt navazuje na již realizované aktivity, čímž plně umožňuje využít vybudovaných
kapacit pro rozvoj venkova, zkvalitnění života občanů a postupné zlepšování kvality životního
prostředí (hlavně zkušenosti managementu SZK).
Největším přínosem projektu založení MAS SZK je vybudování organizační struktury pracující na
principu partnerství a spolupráce všech místních aktérů rozvoje území. Řada podporovaných aktivit
bezprostředně navazuje na investiční činnosti jednotlivých obcí. MAS SZK tak působí jako
koordinační orgán pro rozhodující aktivity realizované na území mikroregionu a poskytuje
všestrannou podporu při řešení rozvojových záměrů území.
10.3 Spolupráce s organizacemi, které nejsou členy MAS SZK
Do budoucna se MAS SZK má stát otevřenou strukturou schopnou reagovat na potřeby a
požadavky místních obyvatel ze všech skupin. Je připravena přijímat nové členy a na základě principů
LEADER nediskriminuje své nečleny. To znamená, že žádosti o financování svých rozvojových
záměrů, které jsou v souladu s rozvojovou strategií MAS SZK, mohou předkládat také subjekty, které
se přímo neúčastní aktivit MAS SZK. Spolupráce se očekává zejména u subjektů veřejné správy a
samosprávy (pověřené obecní úřady, krajský úřad Karlovarského kraje), Školy obnovy venkova,
ostatních MAS v regionu i mimo něj, spolupráce s partnery na saské straně hranice, kooperace
s akademickou sférou či profesními organizacemi.
10.4 Územní struktury a programy
Navržené záměry MAS SZK jsou v souladu se všemi platnými územními plány. Vzhledem k tomu, že
respektují rozvojové programy mikroregionu, vyšších územně správních celků a sektorových programů,
nedochází k překrývání záměrů.
76 (celkem 86)
11. Závěr
Závěrem lze konstatovat, že Místní akční skupina (občanské sdružení):
Byla založena netradičně z iniciativy zemědělců a NNO;
Pracuje na principu partnerství;
Má jasnou a průhlednou organizační strukturu;
Zastoupení partnerů v jednotlivých orgánech je v souladu s principy LEADER;
Strategický plán MAS Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013 je v souladu s
dalšími strategickými rozvojovými dokumenty dané oblasti;
Se “Strategickým plánem MAS Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013“
souhlasí všichni členové MAS;
Materiál „Strategický plán MAS Sdružení Západní Krušnohoří na období 2008 - 2013“
považují členové za materiál živý, který se bude dále rozpracovávat a aktualizovat dle
aktuální změn prostředí a rozvojových potřeb regionu a jeho jednotlivých částí.
12. Seznam příloh
Seznam členů MAS SZK
Zásobník projektů
.........................................................
Hana Dufková – předsedkyně
77 (celkem 86)
Příloha - Seznam členů MAS Sdružení Západní Krušnohoří
Poř. č
Status
1
Hana Dufková
FO*
2
FO
NNO*
4
Miroslav Dufek
Centrum aktivního odpočinku - Jezdecká společnost Na
Špičáku
Vladimíra Kadlecová
5
Okresní agrární komora Chomutov
Profesní organizace
6
Adolf Loos
FO – zemědělský podnikatel
7
SPORT KLUB TOTZI
NNO
8
Václav Šilhánek
FO – podnikatel
9
Obec Nová Ves v Horách
10
Obec Výsluní
11
Obec Droužkovice
12
Obec Okounov
13
Obec Křimov
14
Obec Hrušovany
15
Ing. Lubomír Raška
16
Obec Boleboř
17
Jan Trčálek
3
FO – podnikatelka
78 (celkem 86)
Poř. č
Status
18
Hynek Bošina
19
Jana Bošinová
FO – zem. podnikatelka
20
Centrum pro ekologickou výchovu Klíny
NNO - občanské sdružení
21
KODA s.r.o., Blatno
22
Obec Vysoká Pec
23
Ladislav Láska ing.
FO
24
Petr Pakosta
FO
25
Obec Málkov
26
Jaroslava Jakabová
FO
27
Město Jirkov
28
Městské lesy Chomutov
Příspěvková organizace
29
Sady a školky Jirkov s.r.o.
30
Obec Místo
*FO – fyzická osoba
*NNO – nestátní nezisková organizace
79 (celkem 86)
Příloha - Zásobník projektů
Č.pr.
Překladatel
006.
Pakosta
009.
Pakosta
010.
Pakosta
011.
Pakosta
012.
Pakosta
013.
Pakosta
015.
Vejprty
016.
Vejprty
018.
Sady a školky
Jirkov
038.
Iveta Lásková
042.
Iveta Lásková
043.
Iveta Lásková
044.
Iveta Lásková
045.
Iveta Lásková
064.
065.
Městské lesy
Chomutov
Městské lesy
Chomutov
066.
Městské lesy
Chomutov
067.
Městské lesy
Chomutov
068.
Městské lesy
Chomutov
069.
Městské lesy
Chomutov
071.
Obec Bílence
076.
Obec Bílence
Název projektu
„Zpracování masa“ vlastní
výroby – skot, ovce, kozy, králíci
(vlastní řeznictví)
Pásová pila – pořez dřeva
Králíci – technologie chovu a
ustájení
Zemědělská technika – traktor
s čelním nakladačem, tech.
prostředky pro sklizeň pícnin
Zpracování kozího a ovčího
mléka – mobilní dojírna pro
kozy a ovce, technologie pro
zpracování mléka, výroba sýrů,
tvarohů apod.
Zpracování ovčí vlny – tepelná
izolace, výrobky z ovčí vlny,
prádelně z ovčí vlny
Obnova a doplnění strojového
vybavení – stroje na údržbu
krajiny
Oprava kravína – Statek Nové
Zvolání
Vestavba skladu ovoce na cca
200 t
Zpracování mléka do finální
podoby
Zpracování ovčí vlny – ukázky
ručního spřádání, tkaní,…
Rekonstrukce hospodářské
budovy – hala pro skladování
zem. techniky, sportovní vyžití
Pořízení zemědělské techniky
Vytváření krajinných prvků,
výsadba stromů, keřů, remízků,
větrolamů
Revitalizace rybníků
„Menhartický“ a „Privátka“
Rekonstrukce porostu
náhradních dřevin
Rekonstrukce objektu
přidružené dřevařské výroby
Strážky = přestavba bývalého
kravína na dřevovýrobnu pro
výrobu řeziva a jednoduchých
stavebních prvků a doplňků
Obnova nebo doplnění
technologického vybavení
přidružené dřevařské výroby
Obměna strojového parku
Městských lesů (traktory, vozidla
technol. dopravy, vyvážecí
souprava)
Vybavení firmy technologií pro
výrobu štípaného palivového
dříví
Vodní nádrže v Bílenci a ve Škrli
– vybudování vodních nádrží
Obnova mlýnských náhonů
Fiche
Zdroj
financování
Hora sv. Kateřiny
1
PRV
Hora sv. Kateřiny
1
PRV
Hora sv. Kateřiny
1
PRV
Hora sv. Kateřiny
1
PRV
Hora sv. Kateřiny
1
PRV
Hora sv. Kateřiny
1
PRV
1
PRV
1
PRV
1
PRV
Nová Ves v Horách
1
PRV
Nová Ves v Horách
1
PRV
Nová Ves v Horách
1
PRV
Nová Ves v Horách
1
PRV
Nová Ves v Horách
1
PRV, SFŽP,
OPŽP
Místo realizace
Vejprty
Náklady
3 mil. Kč
Nové Zvolání
Jirkov
2,5 mil. Kč
Menhartice,
Pohraničí
5 mil. Kč
1
PRV, SFŽP,
OPŽP
Hora sv. Šebestiana
17 mil. Kč
1
PRV, PPHL
Strážky
2,6 mil. Kč
1
PRV
1,5 mil. Kč
1
PRV
3,5 mil. Kč
1
PRV
0,7 mil. Kč
1
PRV
Bílence, Škerle
2 mil. Kč
1
Bílence, Škerle
1 mil. Kč
1
PRV, OPŽP,
SFŽP, POV
PRV, OPŽP,
SFŽP, POV
80 (celkem 86)
Č.pr.
080.
083.
093.
110.
127.
130.
131.
143.
145.
151.
152.
158.
159.
161.
162.
Překladatel
Název projektu
Ochrana obce před přívalovou
vodou
Ochrana před povodní –
Obec Bílence
opatření na Chomutovce
Rekonstrukce objektů bývalých
Obec Hrušovany
kasárna Hrušovany
Požární nádrže – vyčištění
Obec Hrušovany požárních nádrží v Lažanech a
Hrušovanech
Vyčištění požárních nádrží –
Obec Výsluní
Třebíška + Sobětice
Lesy 280 ha – zařízení lesa –
Obec Výsluní
projektová dokumentace
Lesy 280 ha – zalesnění na
ochranu kultur, ochrana lesa
Obec Výsluní
(kurovec), výchova lesa
(prořezávky)
Centrum služeb
Město Jirkov
Obec Bílence
Město Jirkov
Katalog dokonalé představy
Úprava koryta potoka Srpina ve
Obec Strupčice Strupčicích
Úprava koryta Sušanského
Obec Strupčice potoka
Technologie zpracování mléka
Adolf Loos
Adolf Loos
Agrocom
Hrušovany
Agrocom
Hrušovany
005.
Pakosta
017.
Vejprty
Zpevněné plochy v hospodářství
Rekonstrukce posklizňové linky
na obilí
Hnojové koncovky
Modernizace stájí – modernizace
technologie stání
Agroturistika – Vejprty –
„Skalky“ - obora
Zdroj
financování
Místo realizace
Náklady
Fiche
Bílence
2 mil. Kč
1
Bílence
4 mil. Kč
1
Hrušovany
132 mil. Kč
1
PRV
Hrušovany, Lažany
0,4 mil. Kč
1
PRV, OPŽP,
SFŽP, POV
1
PRV, OPŽP,
SFŽP, POV
1
PRV, PPHL
Třebíška, Sobětice
Výsluní
0,25 mil.
Kč
0,14 mil.
Kč
PRV, OPŽP,
SFŽP, POV
PRV, OPŽP,
POV
Výsluní
0,9 mil. Kč
1
PRV, PPHL
Jirkov
5 mil. Kč
0,5 mil.
Kč/rok
1
Strupčice
15 mil. Kč
1
Strupčice
2 mil. Kč
1
Hora Sv. Kateřiny
5 mil. Kč
1
ROP, OPPI
ROP, OPPI,
OPLZ
OPŽP, SFŽP,
POV
OPŽP, SFŽP,
POV
PRV
Hora sv. Kateřiny
0,6 mil. Kč
1
PRV
Všehrdy
5 mil. Kč
1
PRV
Lažany
(Hrušovany)
1 mil. Kč
1
PRV
2
PRV
Jirkov
Malý Háj, Nová Ves
1
Vejprty
2 mil. Kč
2
ROP, PRSZ
2
PRV, ROP,
PRSZ
PRV, ROP,
PRSZ
027.
Obec Místo
Informační centrum
Místo
2,5 – 3 mil.
Kč
029.
Obec Místo
Oprava hradu Hasištějn
Místo
10 mil. Kč
2
030.
Obec Místo
Místo
7 mil. Kč
2
PRV, PRSZ
034.
Iveta Lásková
Nová Ves v Horách
2
PRV
035.
Iveta Lásková
Nová Ves v Horách
2
PRV, ROP,
OPPI
039.
Iveta Lásková
Nová Ves v Horách
2
PRV, ROP
040.
Iveta Lásková
Nová ves v Horách
2
PRV, ROP
041.
Iveta Lásková
Nová Ves v Horách
2
PRV, ROP
054.
Obec Vysoká
Pec
057.
KZSP s.r.o.
074.
Obec Bílence
084.
Obec Bílence
109.
Pakosta
Oprava kostela „Nejsvětější
trojice“ v Místě
Výstavba stájí
Rekonstrukce domu na penzion
– ubytování, jazykové kursy se
sportovním programem,
hiporehabilitace
Jezdecké stezky – návrh tras,
značení, služby, propagace
Propagační materiály
Hobby Kovárna
Vybudování infocentra,
odpočívadla a parkoviště na
Pyšné
Rekonstrukce a nástavba hotelu
Yetti ve Vejprtech
Pyšná
6,5 mil. Kč
2
ROP, PRSZ
Vejprty
15 mil. Kč
2
ROP
Oprava kostela Škerle
Škerle
1,5 mil. Kč
2
Oprava soch
Bílence
0,4 mil. Kč
2
PRV, PRSZ,
POV
PRV, PRSZ,
ROP, POV
Agroturistika – přestavba chaty,
vybudování tábořiště, vrboviště,
organizace pracovních pobytů se
Hora sv. Kateřiny
2
ROP, PRV
81 (celkem 86)
Č.pr.
Překladatel
Název projektu
Místo realizace
Náklady
Fiche
Zdroj
financování
Hrušovany
680 mil. Kč
2
ROP, PRV
Výsluní
22 mil. Kč
2
PRV, PRSZ
Jirkov
15 mil. Kč
2
ROP, PRSZ
Strupčice
9 mil. Kč
2
ROP, PRSZ
Hora sv. Kateřiny
0,2 mil. Kč
2
PRV, ROP
Údlice
0,7 mil. Kč
3
PRSZ, ROP
Údlice
0,2 mil. Kč
3
PRSZ, ROP
3
PRV, ROP
zvířaty
111.
114.
137.
154.
160.
023.
024.
036.
049.
050.
051.
056.
058.
059.
061.
072.
085.
086.
088.
090.
107.
108.
115.
122.
138.
Turistický ruch Vysočany a
Golfcentrum
Rekonstrukce kostela sv. Václava
Obec Výsluní
ve Výsluní
Jirkovem
a okolím na kole
Město Jirkov
Ubytovací kapacita v blízkosti
Obec Strupčice Sportovního areálu
Zázemí pro agroturistiku
Adolf Loos
Hřiště na míčové hry –
Obec Údlice
Koupaliště Údlice
Hřiště pro děti (lavičky,
Obec Údlice
prolézačky, pískoviště + úprava
terénu)
Výstavba dětského hřiště
Iveta Lásková
s využitím přírodních materiálů
Dráha pro In-line sporty +
Obec Otvice
sportovní areál pro kolečkové
sporty
Obec Otvice
Sportovní areál Otvice
Obec Vysoká
Multifunkční zařízení pro
Pec
kulturu, sport i vzdělávání
Sportovní klub Centrum celoročních
„Yett Vejprty“ sportovních a relaxačních aktivit
Vybudování chráněné dílny
(zpracování přírodních
CAO – JS Na
materiálů) – stavební úpravy,
Špičáku
mzdové a provozní náklady po
dobu 2 let
Příměstské centrum volného
CAO – JS Na
času pro děti a mládež Špičáku
odkoupení nemovitostí a oprava
nemovitostí
Trvalý provoz centra –
CAO – JS Na
volnočasové aktivity –
Špičáku
neinvestiční projekt
Obec Bílence
Oprava KD Bílence (č.p. 43)
Sportovní areál – výstavba
Obec Bílence
fotbalového hřiště
Stezka podél Chomutovky –
Obec Bílence
stezka pro pěší a kola
Dětské hřiště – bývalá kasárna
Obec Hrušovany
Hrušovany
Multifunkční dvojhřiště –
rozšíření stávajícího jednoho
Obec Hrušovany hřiště na dvojhřiště Hrušovany
(s umělým povrchem) – bývalá
kasárna
Obec Hrušovany
Obec Hrušovany Sportovní a kulturní akce
Podpora sportovních aktivit
Obec Hrušovany mládeže – vybavení kroužku
tenisu
Posílení aktivní politiky
Obec Výsluní
zaměstnanosti – 5 zaměstnanců
Rekonstrukce antukového hřiště
Obec Výsluní
v obci – antuka + oplocení
Jirkov
bez bariér
Město Jirkov
Nová Ves v Horách
Otvice
12 mil. Kč
3
PRSZ, ROP
Otvice
19 mil. Kč
3
PRSZ, ROP
Vysoká Pec
35 mil. Kč
3
PRSZ, ROP
Vejprty
20 mil. Kč
3
PRSZ, PRV
Vejprty
4 mil. Kč
3
ROP, OPRLZ
Vejprty
13,5 mil.
Kč
3
ROP
Vejprty
3 mil.
Kč/ročně
3
ROP, SVČ
Bílence
2 mil. Kč
3
Bílence
2 mil. Kč
3
PRV
PRV, MŠMT,
PRSZ
Bílence
0,5 mil. Kč
3
PRV, PRSZ
Hrušovany
0,2 mil. Kč
3
PRV, PRSZ
Hrušovany
5,2 mil. Kč
3
PRV, PRSZ
Hrušovany
0,35 mil.
Kč
3
OPPS, PRKČ,
SVČ
Hrušovany
0,1 mil. Kč
3
SVČ, OPPS
Výsluní
2,4 mil. Kč
3
ÚP, OPLZ
Výsluní
0,2 mil. Kč
3
Jirkov
10 mil. Kč
3
PRV, MŠMT,
POV
ROP
3
OPLZ
3
ÚP, OPLZ
139.
Město Jirkov
Nezaměstnanost není pro mě
Jirkov
140.
Město Jirkov
Tvorba nových pracovních míst
Jirkov
0,13 mil.
82 (celkem 86)
Č.pr.
Překladatel
Název projektu
Místo realizace
Náklady
Fiche
Zdroj
financování
Kč/1 prac.
141.
Město Jirkov
144.
Město Jirkov
Městský ústav
sociálních
služeb Jirkov
146.
148.
Město Jirkov
149.
Město Jirkov
164.
Fitklub Totzi
020.
Sady a školky
Jirkov
Obec Údlice
021.
Obec Údlice
025.
Obec Údlice
031.
Obec Místo
032.
Obec Místo
Obec Vysoká
Pec
019.
052.
053.
Obec Vysoká
Pec
Obraz potřeb trhu práce
Jirkov
3
OPLZ
Připojení pro všechny
Jirkov
3
ROP, IOP
Centrum krizové pomoci
Jirkov
3
IOP, ROP
Rozvoj základny neziskových
organizací
Integrace handicapovaných dětí
do škol
Přístavba (rozšíření - šatny)
fitcentra
Oprava omítek a nátěr fasády na
budovách provozovny
Veřejné osvětlení
Oprava mateřské školy
Úprava náměstí – parkoviště +
zeleň
Zasíťování parcel pro výstavbu
rodinných domků – 15 parcel
Výstavba dvou rodinných domů
Vybudování lávky pro pěší přes
přivaděč ve Vysoké Peci
Přístup k letnímu rekreačnímu
areálu ve Vysoké Peci a zimnímu
na Pyšné
Vybudování a provozování
rehabilitačního zařízení
063.
CAO – JS Na
Špičáku
CAO – JS Na
Špičáku
p. Král
070.
Obec Bílence
073.
Obec Bílence
075.
Obec Bílence
Výstavba rodinného penzionu
Internet (internetizace
domácností)
Rekonstrukce RD č.p. 72 a 49 Škerle
Úprava veřejné zeleně
082.
Obec Bílence
Oprava objektu radnice
060.
062.
Jirkov
0,15 mil.
Kč/rok
Jirkov
3
3
OPVZ, OPLZ
Klášterec na Ohří
2 mil. Kč
3
ROP
Jirkov
0,7 mil. Kč
4
OPPI, PRPS
Údlice
2 mil. Kč
4
ROP, SPRSZ
Údlice
3 mil. Kč
4
NORF
Údlice
0,4 mil. Kč
4
ROP, PRSZ
Místo
14 mil. Kč
4
PB MMR,
SFRB
Místo
18 mil. Kč
4
Vysoká Pec
3,5 mil. Kč
4
ROP, PRSZ
Vysoká Pec, Drmaly
15 mil. Kč
4
ROP, PRSZ
4
ROP, PRV, IOP
Nákup OA na dopravu klientů
4
10 mil. Kč
4
ROP
Bílence
0,5 mil. Kč
4
PRV
Škerle
1 mil. Kč
4
Bílence
0,5 mil. Kč
4
PRV, SFŽP
Bílence
3 mil. Kč
4
PRV
Hrušovany
Hrušovany
1,5 mil. Kč
15,5 mil.
Kč
10 mil. Kč
4
091.
Obec Hrušovany Zateplení budovy OÚ
Inženýrské sítě rod. domů – 3.
Obec Hrušovany
etapy (25 RD, 15 RD, 10 RD)
Obec Hrušovany Výstavba nové MŠ
4
ČEA, SFRB
PB MMR,
SFRB
NORF, PRV
092.
Obec Hrušovany Rekonstrukce MŠ a budovy OÚ
Hrušovany
1 mil. Kč
4
NORF, PRV
094.
Obec Hrušovany Rekonstrukce č.p. 72, 73, 74
Hrušovany
1,5 mil. Kč
4
098.
Obec Hrušovany Rekonstrukce objektu OÚ + MŠ
Zateplení obecních bytů č.p. 10,
Obec Hrušovany
11
Vybudování autobusové zastávky
Obec Hrušovany
Lažany
Vybudování autobusové zastávky
Obec Hrušovany
Vysočany
Obec Hrušovany Zeleň v obci
Nákup techniky pro údržbu
Obec Hrušovany
zeleně
Veřejné osvětlení – oprava VO Obec Hrušovany
úspornější
Internet – zavedení internetu do
Obec Hrušovany
každé domácnosti, softwarové
Hrušovany
0,9 mil. Kč
4
PRV, NORF
Hrušovany
0,7 mil. Kč
4
ČEA, SFRB
Lažany
0,05 mil.
Kč
4
Vysočany
0,2 mil. Kč
4
Hrušovany
0,2 mil. Kč
4
PRSZ, PRV,
POV
PRSZ, PRV,
POV
PRV, SFŽP
Hrušovany
0,3 mil. Kč
4
PRV
Hrušovany
0,1 mil. Kč
4
PRSZ, PRV,
POV
Hrušovany
0,5 mil. Kč
4
PRV
087.
089.
099.
100.
101.
102.
103.
105.
106.
Hrušovany
4
83 (celkem 86)
Č.pr.
Překladatel
Název projektu
Místo realizace
Náklady
Fiche
Zdroj
financování
Výsluní
1,3 mil. Kč
4
PRV, SFŽP,
POV
Výsluní
0,3 mil. Kč
4
PRV
Výsluní
0,3 mil. Kč
4
PRV, POV
Výsluní
1,5 mil. Kč
4
PRV, PRSZ,
POV
Výsluní
2,5 - 3 mil.
Kč
4
PRV
Výsluní
4 mil. Kč
4
PRV, PZOKP
Výsluní
3,5 mil. Kč
4
SFRB
Výsluní
1,5 mil. Kč
4
OPŽP, PRV
Výsluní
8 mil. Kč
4
PB MMR,
SFRB
Strupčice
3 mil. Kč
4
PRV, SFRB
Výsluní
0,15 mil.
Kč
4
PRV, NORF
Boleboř
0,9 mil. Kč
4
PRSZ, PRV
Jirkov
1 mil.
Kč/rok
4
ROP
4
ROP, IOP
vybavení pro OÚ
118.
Obec Výsluní
119.
Obec Výsluní
120.
Obec Výsluní
121.
Obec Výsluní
124.
Obec Výsluní
125.
Obec Výsluní
126.
Obec Výsluní
128.
Obec Výsluní
129.
Obec Výsluní
132.
Obec Strupčice
133.
Obec Výsluní
134.
Obec Boleboř
142.
Město Jirkov
147.
150.
Obnova parku – zeleň, výsadba
stromů, chodníky, lavičky,
čekárna
Zavedení internetu v obci
Rekonstrukce kanceláře starosty
v historické budově radnice
Rekonstrukce zadního traktu
historické budovy radnice (okna,
omítky, el. Rozvody, voda,
odpady, nádvoří)
Škola – vyvložkování komínu +
fasáda
Rekonstrukce hřbitova +
přístupová cesta, parkoviště,
oprava zdí
Rekonstrukce dvou obecních
domů
Výsadba stromů – zelený pás dle
ÚPD – kolem obce
Rekonstrukce domu č.p. 130
v majetku obce na malometrážní
byty
Vybudování 4 bytů v č.p. 29 budova školy
Rekonstrukce jídelny, kuchyně,
sprchy, odpad a nová dlažba v
„Dětském útulku“
Rekonstrukce budovy obchodu a
hospody
Kino žije
Městský ústav
Zateplení objektu domova pro
sociálních služeb
osoby se zdravotním postižením
Jirkov
Výstavba Domu s
Obec Strupčice pečovatelskou službou včetně
úpravy okolí
155.
Obec Strupčice
Obnova veřejné zeleně v obci
156.
Obec Strupčice
001.
Pakosta
Výstavba bytů v podkroví
budovy čp. 46 v Okoříně
Malá větrná elektrárna
002.
Pakosta
Malá vodní elektrárna
003.
Pakosta
Tepelné čerpadlo
004.
Pakosta
007.
Pakosta
008.
Pakosta
014.
Vejprty
022.
Obec Údlice
Solární kolektory
Zpracování biomasy I. – štěpka,
štípané dříví, traktorový nosič
kontejneru, štěpkovač, kotel na
biomasu
Zpracování biomasy II. –
Kompostovaní linka – zpracování
odpadních produktů ze
zemědělství, trávy od chatařů,
domácí odpady, štěpka
Výstavba bioplynové stanice ve
Vejprtech nebo u Kadaně (k.ú.
Mikulovice u Verneřova)
Kanalizace a čistička odpadních
vod Přečáply, oprava obecních
cest
Jirkov
Strupčice
30 mil. Kč
4
ROP, PB MMR
Strupčice, Okořín,
Hošnice, Sušany
1 mil. Kč
4
ROP, SFŽP
Okořín
1,5 mil. Kč
4
SFRB
Nová Ves
5
OPŽP
Hora sv. Kateřiny
5
OPŽP
5
OPŽP
Nová Ves
5
OPŽP
Hora sv. Kateřiny
5
OPŽP
Hora sv. Kateřiny
5
OPŽP
Vejprty, Kadaň
8 – 12 mil.
Kč
5
OPŽP, PRV
Údlice
4 mil. Kč
5
OPŽP, PMZe,
ROP
84 (celkem 86)
Č.pr.
Překladatel
Název projektu
026.
Obec Údlice
Odvedení dešťových vod
028.
Obec Místo
033.
Obec Místo
037.
Iveta Lásková
046.
Iveta Lásková
047.
Obec Otvice
048.
Obec Otvice
Místo realizace
Náklady
Fiche
Zdroj
financování
Údlice
4,5 mil. Kč
5
OPŽP, PMZe,
ROP
Místo
3 mil. Kč
5
PMZe, PRV
Místo
22 mil. Kč
5
PMZe, PRV
Nová Ves v Horách
5
PMZe
Nová Ves v Horách
5
PRV, OPŽP
077.
Obec Vysoká
Pec
Obec Bílence
Napojení vodovodu na Vysoké
Jeli na stvající vodovod v Místě
Kanalizace Vysoká Jedle, Místo,
Bohuňov + ČOV v Blahuňově
Domácí ČOV
Zpracování biomasy –
ekologická paliva
Zklidnění dopravy v obci
Odstranění starých ekologických
zátěží po bývalé železniční trati
Kanalizace obce Drmaly – IV.
etapa
Kanalizace + ČOV v Bílenci
Bílence
7 mil. Kč
5
078.
Obec Bílence
Kanalizace + ČOV ve Škerli
Škerle
4 mil. Kč
5
079.
Obec Bílence
Oprava místních komunikací
Bílence
0,5 mil. Kč
5
081.
Obec Bílence
Bílence
8 mil. Kč
5
Hrušovany
1,5 mil. Kč
5
PRV, POV,
PRSZ
Hrušovany
0,5 mil. Kč
5
PRV, POV,
PRSZ
Hrušovany
0,6 mil. Kč
5
OPŽP
Hrušovany
1 mil. Kč
5
OPŽP
Hrušovany
75 mil. Kč
5
OPŽP
Hrušovany
1 mil. Kč
5
OPŽP
Výsluní
25 mil. Kč
5
PRV, POV
Výsluní
0,3 mil. Kč
5
PRV, POV
Výsluní
0,2 mil. Kč
5
PRV, POV
Jirkov
10 mil. Kč
5
ROP
Jirkov
30 mil. Kč
5
ROP
Strupčice
5 mil. Kč
5
OPŽP
Okořín, Hošnice,
Sušany
15 mil. Kč
5
OPŽP, PMZe,
ROP
Hrušovany
12 mil. Kč
5
OPŽP, PRV
055.
095.
096.
097.
104.
112.
113.
116.
117.
123.
135.
Plynofikace obce
Oprava komunikace k č.p. 72,
Obec Hrušovany 73, 74 a oprava chodníků
k domům č.p. 81 - 84
Obec Hrušovany Oprava chodníku u obchodu
Zřízení alternativního vytápění
Obec Hrušovany v kulturním domě – tepelné
čerpadlo
Odpadové hospodářství – nákup
Obec Hrušovany kontejnerů na tříděný odpad a
vybudování stanovišť kontejnerů
Alternativní zdroje – vybudování
Obec Hrušovany další fotovoltaické elektrárny
s výkonem 300 kW
Alternativní zdroje – vybudování
kogenerační jednotky v č.p. 5
Obec Hrušovany
cca 100 kW tepelné kapacity na
zemní plyn
Místní komunikace, dešťová
Obec Výsluní
kanalizace, chodníky
Manipulační a odstavné plochy
pro dopravní prostředky Obec Výsluní
Třebíška + Volyně - v Územním
plánu
Fotbalové hřiště – zavedení
Obec Výsluní
vody, žumpa
Město Jirkov
Mosty k rozvoji
136.
Město Jirkov
153.
Obec Strupčice
157.
Obec Strupčice
163.
Agrocom
Hrušovany
Parkujeme bezpečně
Změna vytápění základní školy
tepelnými čerpadly
Vybudování splaškové kanalizace
v Okoříně, Hošnicích a Sušanech
Bioplynová stanice
Otvice
11 mil. Kč
5
ROP
Otvice
13 mil. Kč
5
OPŽP
Drmaly
12 mil. Kč
5
OPŽP, PMZe,
ROP
PMZe, PRV
PMZe, PRV
PRV, POV,
PRSZ
PRV, POV
85 (celkem 86)
Zkratka
Název programu
PRV
Program rozvoje venkova ČR
ROP
Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad
OPPI
Operační program podnikání a inovace
OPPS
OPLZ
Operační program lidské zdroje a zaměstnanost
OPŽP
Operační program životní prostředí
NORF
Tzv. Norské fondy
PRSZ
PRPS
Podpora rozvoje průmyslových podnikatelských subjektů na území NUTS 2 Severozápad a
moravskoslezsko a dalších regionech se soustředěnou podporou státu
POV
PB MMR
Programy podpory bydlení Ministerstva pro místní rozvoj
SFRB
Programy podpory bydlení Státního fondu rozvoje bydlení
SFŽP
Programy Státního fondu životního prostředí
Program Ministerstva zemědělství – Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a
kanalizací
Program MMR – Podpora výstavby technické infrastruktury
PMZe
TI MMR
MŠMT
ČEA
ÚP
Programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
Podpůrné programy České energetické agentury
Programy Ministerstva práce a sociálních věcí realizované prostřednictvím Úřadů práce
SRZV
Program podpory směrů rozvoje zemědělství a venkovských oblastí v Ústeckém kraji
PPHL
Program poskytování podpor na hospodaření v lesích v Ústeckém kraji
PZOKP
PRKČ
SVČ
EVVO
Program podpory regionálních kulturních činností
Dotační program „Sport a volný čas“
Pozn.: Dotační programy uvedené v tabulce zásobníku projektů u jednotlivých akcí jsou pouze
orientační
86 (celkem 86)

*Arabic | - MAS Sdružení Západní Krušnohoří

Transkript

Podobné dokumenty

Elektronická pošta

Průvodce studiem na FPR ZČU od verze 12 studijního plánu

zde - Svobodné noviny na internetu

díl 1.

Monarchistický zpravodaj

Ohrožená krása Koupaliště pro Kalek Brandov

natura 2000 v české republice návrh ptačích oblastí

Město Vejprty, Tylova 870/6, PSČ 431 91, IČO 00262170