zde ke stažení

Vážení občané
předkládáme vám Podomáček,
zpravodaj, který vás bude informovat o dění v obci a práci obecního
úřadu. Najdete v něm také zajímavosti z historie obce a okolí. Dočtete
se o práci společenských organizací
v obci, jak se jim daří a co plánují do
budoucna. Nebudou chybět infor-
mace o činnosti základní školy, či
Barvínku. Nezapomněli jsme ani na
děti, ty si budou moci v Podomáčku
přečíst pohádku, nebo povídku.
Doufáme, že vám Podomáček bude
přinášet objektivní informace a najdete v něm také trochu zábavy
i poučení.
/red/
slovo starosty
Kvituji s povděkem, že se našlo několik
našich občanů a vzali na sebe úkol připravovat Podomáček. Vím, že to není práce jednoduchá a ne každý ji může dělat. Ale současně věřím, že Podomáček bude přinášet
hodnotné informace o naší obci, ale také
některé historické i jiné zajímavosti.
Proto mu přeji šťastné vykročení do života.
František Ambros starosta obce
obecní sloupek
obsah vydání
Tauro a obec Podomí
Sokol Podomí
SDH v roce 2007
Rybáři a Rájecký rybník
Současnost
a budoucnost
ZŠ v Podomí
str. 2
str. 2
str. 2
str. 3
str. 4
Barvínek v roce 2007 str. 5
Historické zajímavosti str. 5
“O vesnici regionu” str. 6
Z farnosti sv. Vavřince str. 6
Povídání o myslivcích str. 7
Místní knihovna
str. 7
str. 8
Pohádka pro děti
1
Vážení spoluobčané.
Chtěli bychom vás v tomto obecním zpravodaji
seznámit s činností obecního zastupitelstva od
voleb v Listopadu 2006 do května 2008 o akcích které v obci proběhly a samozřejmě o tom,
co se připravuje pro nejbližší léta. V nastávajícím volebním období bude nové zastupitelstvo
pracovat v tomto složení. Starosta obce František Ambros. Místostarosta Josef Ševčík.
Předseda fin. Výboru ing. Alena Pernicová.
Předseda kontol. Výboru PeadDr Karel Gregor.
Členové zastupitelstva ing. Bohdana Gregorová, Dušan Fiala, Jan Gottwald, Ivo Sedláček,
Jan Šebela.
Rok 2006
Konec roku byl ve znamení voleb do zastupitelstev obcí. V naší obci byly zaregistrovány
dvě kandidátní listiny, ze kterých vzešlo na
ustavující schůzi dne 7. 11. 2006 výše uvedené
zastupitelstvo obce. 12. prosince 2006 obecní
zastupitelstvo na svém jednání schválilo
jednací řád zastupitelstva. Zastupitelstvo
následně schválilo rozpočtové provizorium na
1. čtvrtletí roku 2007, Rozpočet ZŠ a MŠ
Podomí na rok 2007. Dále schválilo složení
jednotlivých výborů. Finanční: ing. Alena
Pernicová, ing. Bohdana Gregorová, Mgr.
Radka Mikulášková.
Kontrolní: PeadDr Karel Gregor, Dušan Fiala,
Marie Flochová.
Rok 2007
Obecní úřad schválil 5 obecně závazných
vyhlášek. Byl zpracován návrh investičních
akcí na rok 2007 a byla zahájena výstavba
sociálního zařízení u obecního sálu.
Finance obecní 38 259 Kč. Dotace 150 000
Kč. Opravy a údržba byla financována z vlastních zdrojů. Dešťová kanalizace u obecního
úřadu 64.560 Kč, oprava zámkové dlažby
u ZŠ 66 590 Kč, el. zvonění ve zvonici 18 019
Kč, oprava pomníku v areálu ZŠ a výstavba
chodníku u pomníku celkem 45000 Kč. Rekonstrukce sklepů v bytovce, nátěr střechy a opravy
el. instalace 68.890 Kč. Projektová dokumentace na zateplení ZŠ, energetický audit 66 640
kč. Výměna oken v pohostinství 59 369 Kč.
Dotace od pivovaru Vyškov 50 000 Kč. Zadání
zpracování územního plánu 16 638 Kč. Zadání
zpracování projektové dokumentace na čistění
odpadních vod - dotace 420 000 Kč.
Předpokládané investiční akce na rok 2008:
Výměna oken v budově OÚ. Rekonstrukce el.
instalace na OÚ. Výměna oken a zateplení ZŠ.
Soc. zařízení v obecním sále.
Ekologie:
V budově obecního úřadu je umístěn E-Box do
kterého je možno ukládat vyřazené drobné
elektrospotřebiče, jako jsou vysloužilé kalkulačky, mobilní telefony, ad.
Podomáček 08
Tauro a obec
Podomí
Společnost Tauro jako podnikatelský subjekt
vstoupila do obce Podomí na přelomu let
1993 a 1994. Pro svůj podnikatelský záměr,
výrobu trezorů pro zahraničního partnera,
hledala vhodný objekt, který by jí umožnil
v co možná nejkratší době zahájit výrobu.
Areál bývalého státního podniku VYAS
Vyškov v Podomí se jevil svým strojním vybavením a velikostí jako ideální. Výroba prvních kusů trezorů byla zahájena prakticky
ihned po převzetí objektů a vybavení. Ale jen
díky tomu, že se podařilo dát dohromady
velice rychle pracovní kolektiv s potřebnou
kvalifikací. V tomto období byly také navázány první kontakty mezi vlastníky firmy
a zástupci místní samosprávy. Obě strany se
vzájemně informovaly o svých záměrech
a představách, které, jak se zdálo, měly být
přínosem pro obě strany. Bohužel, jak se v té
době stávalo velice často, projekt dostal celkem záhy vážné trhliny, díky neserióznosti
Sokol
Podomí
zahraničního partnera bylo vedení firmy
postaveno před nelehký úkol. Ukončit výrobu a firmu zlikvidovat, nebo se pokusit
firmu udržet a za provozu postupně zrestruktualizovat její výrobní náplň.
Rozhodování nebylo jednoduché zejména
proto, že každou z variant podporovala jiná
pozitiva, která se nedala vzájemně srovnávat. Pro likvidaci hovořily celkem jasně
ekonomické ukazatele, pro zachování
výroby a její možný rozvoj zase příslib
majitelů obci, že udělají vše pro snížení
vysoké nezaměstnanosti v lokalitě. Každé
z těchto hledisek mělo svoji váhu. Ale
nakonec zvítězilo morální hledisko a vlastníci firmy se rozhodli pro udržení firmy. A tak
se firma pustila do nelehkého boje o přežití,
a to ve společenských a hospodářských podmínkách, které pro ni nebyly ani trochu příznivé. Přechodné období, ve kterém nebylo
jisté, zda bude firma vůbec pokračovat dál,
trvalo celých šest roků. Ke cti všem zástupcům obce slouží skutečnost, že v tomto období, pro firmu nelehkém, nezatěžovali firmu problémy, které se jí dotýkaly, a morálně
ji podporovali v jejím existenčním zápase.
Vedení firmy se na oplátku snažilo v rámci
svých možností finančně přispět na některé
obecní projekty. Zásadní zlom ve vývoji firmy nastal při vstupu do nového tisíciletí.
Postupně se podařilo vybrat a stabilizovat
výrobní náplň, pro kterou má vhodné strojní
vybavení a pro kterou je také schopna zajistit
v Podomí a blízkém okolí potřebné pracovní
síly. Každý další rok zvyšovala firma svoji
výkonnost a současně rozšiřovala počet zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že zaměstnává
v nemalé míře i zaměstnance s nízkou kvalifikací, přispěla zejména v poslední době ke
zlikvidování nezaměstnanosti v Podomí
a okolí. Zlepšení ekonomických ukazatelů
firmy umožnilo výrazným způsobem zlepšit
prostředí a pracovní podmínky všech
zaměstnanců. Firma se začala postupně
zapojovat do veřejných aktivit v Podomí
a okolí. V současné době je jedním z hlavních
organizátorů a sponzorů pravidelného celorepublikového silničního závodu tělesně postižených, který se koná v okolí Podomí.
Závěrem je možno konstatovat, že po více
jak deseti letech se konečně začíná dařit to,
co vedení firmy a její vlastníci slíbili místní
samosprávě. Pozdě, ale přece.
Ing. Karel Nesrsta, ředitel společnost
společnost TAURO
a volejbalový turnaj v Křenovicích.
V květnu pak pochod do Křtin a okolí. Červen opět turnaj ve volejbalu, tentokrát
v Krásensku. V červnu bývá sokol zapojen
do zajišťování cyklistického závodu pro postižené. Srpen, vyjížďka na kolech do Moravského krasu. A v Prosinci turnaj v malé
kopané.
Z tohoto stručného výčtu akcí pořádaných TJ Sokol je zřejmé, že zájem o sokolské aktivity opravdu poklesl. Ale i přes to,
tato organizace žije a snad se v budoucnu
zableskne sokolům na lepší časy.
šení požáru se zúčastnili tři hasičské sbory
- a to z Ruprechtova, Senetářova a profesionální jednotka z Vyškova. Naštěstí požár nebyl vážný a byl rychle uhašen.
V sobotu 23. září jsme uspořádali brigádu
na hasičce. Prováděla se oprava třetí garáže,
Jednota byla založena roku 1957. V prvních
kam přijdou umístit obě hasičské stříkačky létech byla hlavní činností cvičení prostná
stříkačka z roku 1940 a starodávná stříkačka
v nově zbudované tělocvičně školy Podomí.
tažená koňskou silou. Museli jsme zde vybuNejaktivnější léta sokolů byla 1972 až 1983.
dovat nová větší vstupní vrata. Dále se zde
Za výrazné pomoci MNV a JZD bylo vybuprovedla nová elektroinstalace.
dováno svépomocí kluziště s mantinely.
V říjnu opět hořelo. Tentokrát to bylo
Hokejový tým mužů Sokol Podomí hrál
přímo v obci. Obyvatel domku na trávníkách
/red/ č. p. 7 vysypal žhavý popel do plastové
okresní přebor. Kluziště využívala také
družstva a ostatní bruslaři. Díky elektrickému
popelnice. Popelnice se vznítila a začala
osvětlení až do večerních hodin. Ale přišel
hořet. Jelikož ji měl umístěnou pod kůlnou
rok 1979 a kluziště muselo ustoupit výstavbě
mezi různým „harampádím“, začalo okolo
nových rodinných domků. Ale již v roce 1973
hořet a oheň se rozšířil i na střechu kůlny.
byl založen oddíl volejbalu. Volejbalové
Majitel nemovitosti nejdříve začal hasit sám
hřiště bylo zbudováno svépomocí v Krásens pomocí souseda a kýblů s vodou. Včasný
sku za Rychtou. V tu dobu byly obě obce
zásah našeho velitele Dušana Fialy a Jirky
Krásensko a Podomí sloučeny pod jeden
23. února se uskutečnil masopustní průvod.
Drápala s pomocí hadic a hydrantu nedovolil
MNV. Volejbalové družstvo se zúčastňovalo
Zúčastnilo se ho asi 20 masek. Mohli jsme
ohni se dále rozšiřovat a tím ho dostali pod
okresních přeborů. Sokol také pořádal
zahlédnout masky vězňů, dva sedláky na
kontrolu.
každoročně několik tradičních akcí jako
koních, nezbedného malého chlapečka na
V listopadu naše jednotka koupila hasičturnaj ve volejbalu, ve stolním tenisu, v nokoloběžce a spoustu jiných krásných masek. ské vozidlo Avia (na financování se podílel
hejbalu a také sportovní odpoledne pro školní V průvodu se vybralo celkem asi 3 000 Kč,
OÚ). Avii jsme pořídili od hasičského sboru
mládež se závěrečným fotbalovým utkáním,
za které všem občanům obce mockrát děku- Krasová za 50 000 Kč. Avie je v dobrém
svobodní a ženatí. V období roků 1992 až
jeme. Tentýž večer se uskutečnil také maso- stavu, ale určité úpravy bude potřebovat. Do
1996 začalo postupně ubývat soutěžících dětí pustní bál na zdejším pohostinství Na Bělid- hasičského vozu se vejde 9 členná osádka
na všech akcích a přišlo období, kdy na spor- le. V letošním roce se zábava vydařila,
včetně řidiče. V zadní části vozu je prostor
tovních akcích bylo více pořadatelů než sou- protože přišlo asi 90 lidí. K poslechu a tanci pro hadice, sací stříkačku a ostatní vybavení
těžících dětí. Současnost TJ Sokol Podomí je hrála skupina DUOBEND ze Sloupu. Maso- potřebné k zásahu.
skromnější. Členská základna se postupně
pustní zábava naší jednotce vynesla 10 000
V prosinci jsme na náves zajistili vánoční
snížila na 24 členů a jsou pořádány jen drob- Kč, které budou použity na chod jednotky.
strom a jeho rozsvícení.
nější akce, které nevyžadují velkou organiV sobotu 24. srpna v blízkosti naší obce
Masopust 2008. Letošní masopustní průzační zajištěnost. V březnu to bývá pěší
hořelo. Vznítil se pařez u lesa mezi
vod se konal 2. února. Bohužel ale masky
pochod za bledulemi do Rakoveckého údolí,
Podomím, Krásenskem a Senetářovem. Ha- nebyly zastoupeny v hojném počtu průvod
SDH Podomí
v roce 2007
Podomáček 08
2
1
tvořilo jen asi 10 masek. Na chod jednotky
jsme vybrali 3 600 Kč. Večer se jako tradičně
konala zábava na sále v pohostinství. Hrála
zde skupina JIHOTRANS z Hodonína. Bavit
se přišlo asi 60 lidí.
Plány Hasičské jednotky na rok 2008:
V jarních měsících provede naše jednotka
sběr železného šrotu. Letos uběhne 120 let od
založení hasičů v obci. Chystáme oslavy na
měsíc září.
/Dušan Fiala ml., Martin Štěpánek/
Rybáři
a Rájecký
rybník
Podomští rybáři se starají o Rájecký rybník.
Proč se jmenuje Rájecký, to je asi všem starším známo. Ale na vysvětlenou pro mladé jen
dodávám, že rybník patřil do majetku panství
Rájeckého, které mělo sídlo v Rájci Jestřebí
u Blanska. A patrně pro to, že je nevelký a byl
pro tehdejší panství nezajímavý, tak ho paní
hraběnka darovala obci Podomí. Takže i přes
to, že leží na katastru sousedního Senetářova,
je majetkem naší obce. Samotný rybník
a jeho romantické okolí vytváří nádherné,
tiché zákoutí, na pokraji Rájeckých lesů. Dva
hektary vodní plochy napájené potokem
Podomkou, zabíhají do jehličnatého lesa
a vysoké smrky se v jeho hladině zrcadlí. Je
čas od času zarybňován, a proto je také
využíván pro sportovní rybaření. Nejhojnější
rybou je v rybníce kapr. Ale žijí tam i jiné
druhy. Z dravců je tam štika, okoun a býval
tam i candát. Ale také bychom mohli pod
hladinou zahlédnout krásného lína. Na
sluneční hladině se vyhřívají hejna drobných
běliček, střevlí a žijí tam také karasi a cejni.
V rákosí žije ondatra pižmová a divoké
kachny březňačky. Kachna březňačka je
velmi známá kachna, rozšířená po celé
Eurasii i v mnohých jiných částech. Africe,
Severní Americe, až po polární kruh. Je u ní
výrazná pohlavní dvojtvárnost, zejména v období jarního páření. Kačer má pestrý svatební
šat, zato kachna je jen tmavohnědá. Kachna
je hlasitá
a ozývá se hlasitým „kvék, kvék, kvék“. Jsou
to kachny plovavé, tedy nepotápivé. Jsou monogamní, tedy žijí v páru. Manželství kachny
uzavírají už na podzim ve svých zimovištích,
kam od nás odlétají. Kachny jsou tedy tažné.
Kačer není nijak věrný manžel, ale po celý
život žije s kachnou v páru. Při jarních zásnubách kačeři pronásledují na rybníce
manželku jiného kačera. Takže na rybníce
uvidíme přelétat jednu kachnu a za ní třeba
dva i více kačerů, z nichž jen jeden je manžel.
Ostatní jsou záletníci. Ale když liché kačery
většinou neúspěšné spády omrzí, vracejí se ke
svým kachnám, které z toho počínání
3
nevyvozují žádné důsledky. A na konec každý kačer oplodní jen tu svou kachnu. Místo
pro hnízdo zvolí kačer, ačkoliv ho sám stavět nepomáhá. A když přijde podzim a s ním
první mrazy, kachny z našich krajů odlétají.
Kdysi dávno, když bylo rákosí vysoké
a rozsáhlé, tam žil prý také vodník Vrbička.
Ale jeden čas rybník vyschl a nikdo se o něho nestaral, tak se vodník odstěhoval. Ale
není známo kam. Ale není tomu tak dávno,
kdy byl rybník ve velmi špatném stavu
a hrozilo mu, že z něho zůstane jen nehostinná bažina. Ale na štěstí byl v tu dobu
předsedou České vlády pan Korčák, který
často navštěvoval příbuzné v Podomí a ten
se postaral o zajištění potřebných peněz na
opravu rybníka. Rybník byl odbahněn, hráze
opraveny a znovu zarybněn. A milé lesní
zákoutí dýchá zase neocenitelným klidem.
Podomští rybáři se o rybník starají a udržují
ho. Starají se také o ryby, i když to mnohdy
nemají lehké. Jak je vám známo, naše vesnice
nemá čistírnu odpadních vod. A za letních
dnů bývá někdy delší sucho a Podomský
potok se pak stává stokou. A když posléze
zaprší, veškerý neřád, který se v potoce
nashromáždí, pak odteče do rybníka. A tak se
nejednou stalo, že mnohé ryby uhynuly. Ale
i přes tyto problémy jsou rybáři dobrou partou. A jen díky jejich snažení je Rájecký
rybník takový, jaký je. A každý z nás k němu
zajde rád na milou, tichou procházku.
Petru Zdar
/Karel Vágner/
/Rájecký rybník, foto J.G./
Podomáček 08
kvalifikovaně, dokonce procento aprobovanosti hlavních předmětů je velmi vysoké.
Tento stav není samozřejmostí na všech
školách. Učitelé se systematicky vzdělávají
podle ročních plánů DVPP (dalšího
vzdělávání pedagogických pracovníků), někteří si rozšiřují odbornou kvalifikaci studiem pro splnění dalších kvalifikačních předpokladů. Výsledky našich žáků na středních
školách (i na těch nejprestižnějších) jasně
ukazují na kvalitu vzdělávání v ZŠ Podomí.
V nejbližší době bude realizován projekt
na výměnu zbytku oken a zateplení celé
budovy školy. Jedná se o mnohamilionovou
investici. Finanční prostředky se podařilo
Základní škola a mateřská škola Podomí je
získat zřizovateli, obci Podomí, prostřednicprávní subjekt (příspěvková organizace), ktetvím RPA (regionální poradenská agentura).
rý poskytuje předškolní a základní vzdělávání
Dále byl realizován projekt z nadace Tři brápro děti z Podomí a dalších spádových obcí
ny (prázdninový jazykový pobyt učitelů školy
(Ruprechtov, Krásensko, Senetářov). Naši
ve Valticích) a projekt na environmentální
školu navštěvují i děti z Rychtářova, Kotvrvzdělávání, který zabezpečil částku 100.000,dovic, Ježkovic a Kulířova. Současný počet
Kč. Zde jsme byli mezi nejlepšími školami
žáků je 157. Limit pro úplnou základní školu
v ČR a paní učitelka RNDr. Dáša Zouharová,
s devíti třídami je 153. Jsme tedy školou
které projekt napsala, odvedla vysoce kvalitní
těsně nadlimitní. Z poměrně nízkého průměrodbornou práci. Podomská škola je už řadu
ného počtu žáků na třídu vyplývá menší přílet zapojena do projektu Sokrates, v jehož
děl finančních prostředků z kraje. Jedná se
rámci spolupracuje se školami ve Švédsku, na
o přímé náklady na vzdělávání, což jsou platy
Sardinii, v Polsku a na Martiniku. Všechny
učitelů a správních zaměstnanců, pomůcky,
země byly navštíveny i žáky - mimo Martiučebnice, vzdělávání pedagogů a další náklaniku, kde strávily týden dvě paní učitelky.
dy související s kvalitou vzdělávání na škole.
I touto formou se učitelé i žáci zdokonalují
Specifikou školy je její environmentální
v angličtině.
(ekologicko přírodovědné) zaměření. EnviSpolupráce se zřizovatelem, obcí Podomí,
ronmentální výchova má u nás dlouholetou
má pro rozvoj školy zcela zásadní význam.
tradici, ikdyž pojem „environmentální“ se
Další plány do budoucna vycházejí z vize
zavádí až v poslední době. Ze zaměření školy
školy, jako kulturního, informačního a sporjasně vyplývá spolupráce s místním občantovního centra mikroregionu. V rámci projekským sdružením Barvínek, které bylo zřízeno
tu Národní síť zdravých měst ČR se podařilo
při základní škole a náplní jeho činnosti je
zařadit projekty na opravu pódia v tělocvičně,
ochrana přírody a mimoškolní vzdělávání
na vybudování informačního centra a rekonmládeže. Základní škola v Podomí je členem
strukci sportovního areálu školy. Finanční
sdružení škol Moravského krasu CIRSIUM
prostředky budou získávány z tvrdých pro(školy Jedovnice, Lipovec, Křtiny, Ostrov
jektů podle možností zřizovatele tyto projekty
u Macochy, Sloup).
spolufinancovat.
Činnost tohoto sdružení je velmi pestrá.
V závěru bych chtěl zmínit rovněž velmi
Vedení škol se pravidelně setkává, plánuje
důležitou oblast rozvoje školy a tou je spoluspolečné akce - Cirsiády , které jsou obdobou
práce s rodiči. Vedení školy se snaží o zintenolympiád v jednotlivých předmětech, hudební výchova k myšlení v evropských globálních
zivnění
této spolupráce Každý pedagogický
souvislostech, multikulturní výchova, envisoutěže, sportovní a další. Setkávají se i učipracovník
má svoji pracovní e-mailovou
telé jednotlivých předmětů a předávají si zku- ronmentální výchova a mediální výchova).
schránku,
jejímž
prostřednictvím mohou
Na tvorbě ŠVP pracovali všichni učitelé
šenosti.
rodiče
komunikovat
s kýmkoli. Dále je k dispodomské školy pod vedením koordinátorky
Podomská škola nabízí široký výběr mimopozici webová prezentace školy (web. stránky
RNDr.
Dáši
Zouharové.
Výsledkem
práce
je
školních aktivit pro děti: 16 kroužků, jejichž
jsem již výše uvedl) s dokumentací, plány
téměř čtyřsetstránkový dokument, který lze
skladba je velmi pestrá - od tancování až po
akcí,
jídelníček školy s možností odhlašování
rybolov. Drtivou většinu aktivit tohoto druhu nalézt na webových stránkách školy
a přihlašování obědů, diskuzní fórum žáků
(www.zspodomi.cz).
zajišťují učitelé, spolupracujeme i s rodiči.
Nezbytným předpokladem ke kvalitnímu i učitelů … Rodiče se mohou kdykoli obrátit
Z důvodu dramatického snížení úvazku na
na pedagogy i vedení školy a informovat se
fungování školy je, mimo kvalitně zpracoškolní klub jsme byli nuceni zrušit místo vyohledně všech záležitostí, které se týkají
vaného a realizovaného vzdělávacího prochovatelky školního klubu a mimoškolní
vzdělávání.
Velmi si vážíme spolupráce s ročinnost z velké části zajišťujeme vlastními si- gramu, plánování rozvoje školy v dalších
diči, jsme pevně přesvědčeni o tom, že škola
klíčových
oblastech
personální
zajištění
výlami (prací učitelů).
uky, materiální vybavení školy, údržba, plá- bude fungovat nadále s úplným počtem tříd
Podobně jako všechny školy v České renování projektů na získávání finančních pro- a třídy budou naplněny takovými počty žáků,
publice i naše škola prochází jistými změnastředků
z EU jak na vzdělávání (měkké pro- které umožní větší dotace z krajského rozmi. Ty se týkají tzv. kurikulární reformy
počtu (přímé náklady na vzdělávání) a škola
jekty), tak i na přímé investice do oprav
vzdělávání. Tato reforma spočívá v postupse
bude dále rozvíjet a zvyšovat svoji úroveň.
ném zavádění školního vzdělávacího progra- a rekonstrukcí. Personální zajištění výuky je
/Mgr. Ivan Mazá
Mazáč,
č, ředitel školy/
školy/
velmi kvalitní, takřka všichni učitelé učí
mu (dále jen ŠVP) do škol. Ve školním roce
Současnost
a budoucnost
Základní
školy
v Podomí
Podomáček 08
2007/2008 byl zaveden ŠVP do 1. a 6. ročníku ve všech školách ČR, vybrané školy začaly dokonce s ročním předstihem. Každý
následující školní rok bude postupně ŠVP
zaváděn na 1. a 2. stupni. V čem spočívají
změny v souvislosti s novou reformou vzdělávacího systému?
Je to částečná změna filozofie výuky. Od
frontálního vzdělávání, kdy je učitel jediným zprostředkovatelem informací a žáci je
pasivně přijímají, nové pojetí vzdělávání
žáka více aktivizuje. Žák sám aktivně
informace vyhledává a učí se s nimi pracovat. Cílem vzdělávání je dosažení tzv. klíčových kompetencí (životních dovedností).
Jsou to kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální a personální,
kompetence občanské a pracovní. Prostřednictvím očekávaných výstupů jednotlivých
vzdělávacích oborů žáci získávají tyto kompetence. Očekávané výstupy jsou konkrétní
rozsah učiva, který by měli žáci zvládnout.
Další změnou je začlenění tzv. průřezových
témat, které integrují obsahy několika
vzdělávacích oborů (osobnostní a sociální
výchova, výchova demokratického občana,
4
1
Barvínek
v roce 2007
V roce 2007 Barvínek oslavil 10. výročí od
svého založení. U této příležitosti Rada Barvínku připravila několik akcí. Nejprve jsme
na Sněmu provedli analýzu silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení naší
činnosti. Večer po Sněmu jsme narozeniny
oslavili na první barvínkovské Oldies party.
Oslavy vyvrcholili 10. dubna v Turistickém
informačním centru ve Vyškově, tedy na den
přesně od registrace našich prvních stanov,
vernisáží výstavy „10 let Barvínku“ Rok
2007 s sebou přinesl i nového pracovníka
ekologické poradny. Danka Nováková vystřídala Marušku a Dášu Zouharovy a aktivity
naší poradny tak dostaly nový rozměr.
Posláním sdružení je přiblížit lidem historii
Drahanské vrchoviny a pečovat o její
přírodní bohatství. Barvínek se věnuje práci
s dětmi a mládeží, pečuje o přírodní rezervace, pořádá akce pro veřejnost a usiluje
o oživení tradic a pospolitost především
v okolních obcích. Aktivně spolupracuje
s obcemi Mikroregionu Drahanská vrchovina, kde podporuje principy místní Agendy
21. Od roku 2005 provozuje Barvínek
ekologickou poradnu.
Aktivity Barvínku dělíme do dvou základních oblastí. První oblastí z nich jsou
volnočasové aktivity připravované zejména
pro děti, ale i pro dospělé. Tato činnost je
realizována výhradně prací dobrovolníků
a finančně podporovaná MŠMT, též dary
z řad místních podnikatelů. Významná je
i spolupráce se ZŠ a MŠ Podomí, která nám
poskytuje zázemí ve svých prostorách.
V rámci této oblasti pořádáme jednorázové
akce pro veřejnost i činnosti pravidelných
i nepravidelných klubu a kroužků.
Druhou oblastí aktivit je ochrana přírody.
Barvínek jednak provozuje ekologickou
poradnu, která se zabývá osvětou veřejnosti
a prací s dobrovolníky, ve spolupráci s mikroregionem Drahanská vrchovina také
rozvojem komunitního života. Sdružení také
pečuje o několik zvláště chráněných území
či významných prvků v krajině.
V nejbližší době Barvínek připravuje
vydání dvou publikací - Devatero tipů pro
pěší turistiku na Drahanské vrchovině a Mapu naučných stezek jihu Drahanské vrchoviny. Na konci srpna pak provedeme kosení
Přírodní rezervace Studnické louky a uspořádáme Poprázdninový desetiboj. V září se
pak budeme podílet na realizaci Velké
vodácké pouti a letní aktivity zakončíme 13.
září tzv. PraSečením. Bližší informace
o všech akcích se můžete dozvědět na
www.barvinek.net.
1938, v době největšího ohrožení naší republiky. V březnu 1939 obsadila české země německá armáda a v témž měsíci převzala i vojenský prostor s velitelstvím ve Vyškově. Vojenská střelnice měla být rozšířena, z Drahanské vrchoviny mělo být vystěhováno 33 obcí,
1
Mezi nimi i naše vesnice. Tehdy se začaly
stavět bunkry i mimo dosavadní hranice výcvikového prostoru, tedy i mezi Podomím
a Ruprechtovem, u Rychtářova a Lhoty, u Podivic a jinde.
Tyto bunkry sloužily jako cvičné objekty,
Pozornost návštěvníků naší obce a jejího blíz- jako pozorovatelny pro sledování výsledků
kého okolí nejednou upoutají zarostlé betostřeleb, strojovny pro tahání cvičných cílů.
nové bunkry obrácené úzkými vodorovnými
Vojenský výcvik v prostoru byl intenzívní,
průzory k silnici spojující Podomí s Ruprech- podle některých pamětníků zde byly cvičeny
tovem. Také v dětech probouzejí zvědavost
i divize, které bojovaly o Stalingrad. Koncem
a kladou nám otázky týkající se většinou
války pak Němci využívali těchto opevnění
toho, kdy a proč byly tyto stavby vybudovák přímému boji s Rudou armádou (např. na
ny, kdo je vlastně stavěl a zda se v nich za
Ostravsku, v našem regionu u Lhoty a Rychválky bojovalo. Pamětníci se shodli na tom,
tářova). To se však netýkalo bunkrů u Podože při výstavbě bunkrů bylo spotřebováno
mí, i když svými střílnami ovládaly silnici
neobyčejně velké množství materiálu, zejmé- z Vyškova, odkud v květnu 1945 postupovala
na cementu a železa dováženého na mnoha
sovětské a rumunské oddíly směremk nám
vozech.
a dál na Blansko. Fronta se totiž zastavila
Vznik bunkrů souvisí s vojenským výcvi- u Ježkovic a tam němečtí vojáci 9. května
kovým prostorem, který zasahuje až do blízr. 1945 kapitulovali (místo, kde vyvěsili bílý
kosti naší obce a zabírá podstatnou část
prapor, se nachází u silnice na kraji lesa a je
Drahanské vrchoviny. Jeho zřízení se datuje
tam nyní památník). Z Ruprechtova a Podomí
od roku 1935 a vedlo k němu tehdy narůstauž Němci ustoupili bez boje, aby se nedostali
jící nebezpečí ze strany nacistického Němec- do ruského zajetí. A tak se u zdejších bunkrů
ka. Již následujícího roku byly budovány
nakonec nebojovalo.
bunkry v lesní nepřístupné části vojenské
Dnes můžeme bunkry nejlépe vidět z cystřelnice. (Tato oblast byla mimochodem
klistické stezky, odbočující ze silnice před
zeměpisným středem Československa, dodmotorestem směrem na Jedovnice, popř. Ranes zde je umístěn malý pomníček,
kovecké údolí. Několik menších s jednou
vyznačující místo těžiště čs. státu). Důležitost místností, tzv. „ řopíky“, má střílny směrem
našeho regionu při plánování obrany země
k severovýchodu a jeden větší bunkr s třemi
dokazuje i umístění generálního štábu česko- místnostmi jsou připomínkou doby, kdy naší
slovenské armády do zámku v blízkých
obci hrozilo vystěhování a českému národu
Račicích právě v předmnichovské krizi v září zánik jeho existence.
Historické zajímavosti
našeho regionu
Bunkry mezi
Podomím
a Ruprechtovem
/tzv. Hlavní bunkr v Maliné, foto: J.G./
/Karel Gregor/
/Marie Zouharová, předsedkyně Barvínku/
5
Podomáček 08
Tady jsme
doma aneb
soutěž
„O vesnici
regionu“
Okolí podomské školy se v posledních dnech
školního roku stalo místem moderní výuky.
Žáci šesté třídy docházející do Základní školy
Podomí ze čtyř sousedních obcí se proměnili
v obecní zastupitelstva svých obcí a v třídenním společném klání se snažili prokázat, že
právě jejich obec je ze všech ta NEJ!
Školní vzdělávací program základní školy
Podomí nese název „Škola s rozhledem do
kraje i do života“. Motivační název napovídá,
že nejdůležitější zásadou výchovy a vzdělávání je propojování teorie s praxí, učebny
s přírodou, osvojených informací s pamětí
krajiny.
Terénní environmentální výchova má v naší
škole mnohaletou tradici. Žáci se již v páté
třídě účastní „výzkumných expedic“, učí se
odečítat vývoj přírody i běh dějin v krajině
„za humny“ rodné vesnice. Jedním z mezníků
je v šesté třídě předmět Člověk a příroda,
který vznikl spojením tří oborů Přírodopisu,
Zeměpisu a Výchovy ke zdraví. Ne nadarmo
šesťáci během roku zkoumali rodný kraj, vyhledávali prameny říček a zkoumali jejich
pouť k moři. Určovali živočichy v potoku
a podle nich stanovili čistotu vody, pozorovali bezobratlé živočichy v lesní hrabance
i brouky ve školním parku. V červnu na sebe
vzali roli zastupitelstva obce a spolužáky ze
sousedních vesnic provedli svojí vesnicí.
Snažili se jim ukázat nejzajímavější místa
nejdůležitější firmy, zemědělské podniky,
rozmanité služby, historické objekty a muzea,
ale také pozoruhodné výhledy na obec nebo
domluvili zajímavou besedu s pamětníkem o
tradicích, nářečí, dětských hrách a jiných zajímavostech. Už v této chvíli si byli vědomi, že
„sbírají“ body do soutěže „O vesnici regionu“.
Poté, co se vzájemně seznámili s Podomím,
Ruprechtovem, Senetářovem i Krásenskem,
„zastupitelstvo“ každé obce vyplnilo přihlášku do soutěže. Povinnou přílohou byl plánek obce orientovaný vzhledem ke světovým
stranám, s přesně zaměřenou zeměpisnou
polohou návsi, měřítkem, a schematickým
znázorněním nejdůležitějších objektů, firem,
služeb i významných krajinných prvků a památných stromů.
Vyhodnocení soutěže a závěrečnou, téměř
dvouhodinovou prezentaci, sledovalo v pod-
Podomáček 08
večerním čase více než dvacet pozorných
posluchačů rodičů, pedagogů, spolužáků
i členů školské rady. O to větší radost měli
vítězové soutěže, „zastupitelé Krásenska“ Hana Zapletalová a Jakub Bohuslav. Putovní
pohár jim předala osobně Hana Šíblová,
starostka Krásenska.
Třídenní projekt organizovala škola poprvé.
Pedagogové i žáci museli překonat řadu
úskalí. Žáci s pouhým poradenstvím pedagogů sami navrhli harmonogram projektu,
oslovili firmy i pamětníky, vyplnili při/foto, Dáša Zouharová/
Z farnosti
sv. Vavřince
Nejprve malé ohlédnutí za nedávnou velkou
akcí, kterou farnost ve spojení s obecními
úřady organizovala. Bylo to divadelní setkání dětí a mládeže v Ruprechtově. Celkem
pět představení na téma příběhy ze Starého
Zákona sehrálo na sedmdesát dětí z osmi
obcí. Krásensko, Podomí a Ruprechtov
spojily své síly a jejich představení měli
možnost zhlédnout zájemci i v rámci adventních dílen ve škole v Podomí. Chci poděkovat mnoha ochotným lidem, kteří ke zdárnému průběhu tohoto setkání přispěli i hercům
za jejich nasazení. Divadelní setkání, při
kterém hrály děti Biblické příběhy, nebylo
náhodné. Stalo se přípravou na rok 2008,
jenž je vyhlášen v naší diecézi rokem Bible.
Tato kniha stála při zrodu naší kultury. Proto
bych chtěl využít této příležitosti a pozvat
Vás ke spolupráci na mimořádném díle.
V mnoha muzeích jsou vystavované historické opisy Bible. A takovýto opis bych
chtěl s Vaší pomocí sepsat. Neopisovala by
se celá Bible, ale jen základní kámen Nového Zákona Evangelia. Náš opis bychom pak
hlášku do soutěže a veškeré výsledky více
než měsíčního úsilí prezentovali dospělým
posluchačům. Pedagogové úspěšnou žádostí
o dotace zajistili rozmanité pomůcky pro
terénní i činnostní výuku.
Aktivity byly umožněny díky finanční podpoře Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a již na konci června při návštěvě podomské školy inspirovali účastníky
specializačního studia pro koordinátory
EVVO, pořádaného brněnskou Lipkou.
Dáša Zouharová, koordinátorka projektu
nazvali Evangeliář farnosti sv. Vavřince,
s podtitulem: „Sepsali obyvatelé Krásenska
a Podomí.“ Každá domácnost dostane možnost opsat část Evangelia (stránka na dům).
Psalo by se dokumentním inkoustem na jednotlivé kvalitní papíry (dodány s textem určeným k opisu). Ty by se poté nechaly svázat
do umělecké vazby. Evangeliář bude obsahovat rejstřík jmen všech, kdo se na jeho vzniku
budou podílet. Vznikne tak naprosto originální dílo, které bude mít jednou velkou historickou hodnotu. Za deset, dvacet, padesát let
můžete přijít vy, nebo vaše děti či vnuci a říci: toto dílo jsem pomáhal vytvořit, nebo bude znít: tuto knihu psali mí rodiče, nebo prarodiče… Protože je to dílo, které přesahuje
„ty kteří chodí do kostela“ a ponese název
obcí, chci pozvat Vás všechny ke spolupráci.
V Podomí bude možné vyzvednout texty
k opisování od prvního prázdninového týdne
na obecním úřadě. Evangeliář by měl být hotov do svátku sv. Vavřince (10. srpna), proto
bych chtěl vyzvat všechny, kdo se chtějí
zapojit, aby neotáleli a opsali vybranou část
co nejdříve. Předem děkuji za spolupráci
a věřím, že naše snaha přinese radost z pěkného díla.
Na závěr přeji požehnané prázdniny a dovolené Všem farníkům i občanům.
/P. Jan Plodr/
6
1
jetel na poli. Takoví opatrní srnci, bývají to
už starší, zkušení páni, myslivci jim říkají
profesoři, ti vycházejí z lesa až za úplné tmy
a velmi opatrně a obezřetně. A tak se také
stává, že myslivec, který není dost trpělivý,
takového srnce vůbec nikdy neuvidí. A myslí
si třebas, že tam v tom údolíčku, nebo u té
malé lesní loučky žádný srnec není. Ale on
tam je. Jen že velmi opatrný, ale jeho stopy
Není jednoduché stát se myslivcem a mít
ho v měkké půdě prozradí. Srnčí zvěř je věrprávo nosit loveckou zbraň. Není to jednoná svému rodišti. Tam kde se narodila a matduché, ale ani laciné. Nejdříve se mladík
ka srna ji vodila na první pastvení, tam žije až
přihlásí do mysliveckého kurzu, kam chodí
do konce svého života. Nikam neodejde, ani
a bedlivě naslouchá, co zkušení lektoři
se nedá odehnat. I když ji lovecký ohař při
přednášejí. Jeden přednáší mysliveckou zoo- honu zažene hodně daleko od jejího stávalogii, druhý nauku o loveckých psech, třetí
niště. Počká až se les uklidní a pak se pomalu
střelectví a nauku o zbraních, čtvrtý myslia potichu vrací zpátky do rodné smrčiny, nevecké zákony a tak dál. Je jich celkem sedm bo na rodnou stráň. A když přijde květen, sr. Učení je taková spousta, že se mladým
ny rodí, myslivci říkají, že pokládají malá,
adeptům, jak se žákům v mysliveckém kurroztomilá srnčata. Jedno, často má srna dvě,
zu říká, točí z toho hlava. Ale nic není tak
ale i tři roztomilá puntíkovaná srnčátka. A v
složité, aby se to nedalo naučit. Každý adept teplém červenci nastává srnčí říje. Srnci vydostane svého patrona, to jest staršího mys- hledávají srny a nastává období srnčí lásky.
livce, který se o něho téměř celý rok stará.
Ale srnci jsou nevěrníci. Když si srnec najde
Bere ho s sebou na čekání, na šoulačky, na
srnu, tak s ní chodí jen několik dnů a pak si
společenské hony na drobnou zvěř, ale také jde hledat jinou. Srnčí není monogamní, tedy
na poslední leč. Aby poznal, že ani tam to
nežije v páru. Dospělí srnci jsou samotáři
není jednoduché. A tak si mladý adept pod
a vyhledávají srny jen v období říje. O srnčí
ochranou svého patrona mnohé osahá a poz- rodiny se starají srny matky. No ale tak už to
ná v samotné praxi. No a rok uplyne, než by v přírodě chodí. A taková poznání a spousta
se kdo nadál a mladý adept stojí trochu roze- jiných tajemství, co příroda skrývá, ukáže jen
chvělý před závěrečnou, mysliveckou zkou- pozornému myslivci a to všechno na mladého
škou. A když mu zkouška dopadne dobře
myslivce čeká.
a on ji zvládne, rázem před námi stojí mladý
myslivec. Je to taková malá myslivecká ma- Jestřábí pár.
turita. Ale opravdu jen malá. Všechno ostatní na něho v přírodě čeká. Když začne pravi- Na nebi letí hnědých ptáků pár,
to jestřábi se letos snoubí,
delně chodit do lesa a do přírody. Začne
kdy
kdyžž přeletí ten lesů lán,
prožívat tiché večery a nádherná lesní rána.
Začne poznávat přírodu, číst ve stopách zvě- ponoří se v jeho hloubi.
ře, rozeznávat hlasy ptáků. Když na jaře za- Ten vlahý les je jim do vínku u
užž dávno dán,
kuká první kukačka, bude už vědět, že je to
a v korunách stromů si svá hnízda staví,
sameček. Proto, že samička nekuká. A že si
jestřáb je korun stromů pán,
kukačky nestaví hnízdo a samička snáší važivu si loví.
v nich svou ob
obživu
jíčka do hnízd jiných ptáků, kteří se pak stávají mladým kukačkám náhradními rodiči.
Nad lesem zas letí mých jestřábů pár
A také, že jsou kukačky neobyčejně užiteččí svou krásu mají
a drav
dravčí
né. Bude už umět rozeznat stopu jelena od
oba uužž léta dobře znám,
stopy laně. Naučí se přelstít srnce v říji
/Karel Vágner/
můj obdiv uužž dávno mají.
a přelstít ho srnčí vábničkou. Zatroubit na
A těmito verši bych ukončil mé povídání
podzim na jelena, aby se jelen rozdurdil, že
o myslivcích a přírodě. Bude-li se vám to líbit,
má nedaleko soka. Ale také zapísknou slamilí čtenáři, budu snad pokračovat i příště.
bounce jako malá myška, aby přiskočila
kmotra liška. A když vyjde nad les měsíc
a rozžehne svíce hvězd, to nastává na posedu ta pravá chvíle. Zvěř vychází z úkrytů
a les ukáže, co všechno ukrývá. Nejdříve
vyjdou na pastvu srny se srnčaty a mladými
srnkami a také mladí srnečci. Ti jsou nedočkaví a málo opatrní. Zato starší srnci, ti budou postávat na pokraji lesa, nebo houštiny
hodně dlouho a pozorovat okolí, nasávat citlivými nozdrami vzduch, zdali je v okolí
bezpečno. A mnohdy jim i slabý vánek prozradí přítomnost lovce a už nevyjdou. Zůstanou v úkrytu lesa a nezláká je ani mladý
Povídání
o myslivcích
a přírodě
7
Místní
knihovna
Podomí
Knihovna je umístěna v levé části přízemí budovy OÚ Podomí společně s kanceláří občanského sdružení Barvínek. V současné době je
zaregistrováno 51 čtenářů, z nichž 19 je
mladších 15 let. K dispozici mají 1885 knih,
které jsou každoročně doplňovány patnácti až
dvaceti novými knihami, zakoupenými z finančního příspěvku OÚ. Dále využíváme
možnost si několikrát do roka zapůjčit soubor
třiceti až padesáti knih z okresní knihovny,
a tak rozšířit nabídku o zajímavé tituly z beletrie i různých oborů. Knihovna dále umožňuje přístup k internetu na dvou počítačích.
V současné době musíme konstatovat, že
většina lidí čte méně než dříve. Způsobuje to
hlavně velká konkurence jiných zdrojů informací a zábavy. Počítače, videa, televize se
stále větším výběrem atraktivních programů
zabírají zejména mladým lidem stále více
času. Přitom čtení daleko více rozvíjí představivost a fantazii a čtenářské dovednosti umožňují rychleji se orientovat v rostoucí záplavě
různých informací, které nás obklopují.
V knihovně se střídají knihovníci - Karel
Gregor, Pavla Šimková a Karel Ševčík.
Aktivně pomáhají také žáci osmé třídy Jan
Koutný a Ondřej Šimek, kteří mimo jiné rozšířili nabídku knihovny o možnost hraní
stolních her a pořádání soutěží. V loňském
roce bylo zapůjčeno 265 knih a veřejného internetu využilo několik desítek občanů. Byli
bychom rádi, kdyby se počet čtenářů i půjčených knih zvýšil. V dalším období chceme
proto zlepšit informovanost o novinkách
a získat nové čtenáře zejména mezi mládeží.
A na závěr ještě informace o půjčovní
době. Od září do června se půjčují knihy
v úterý od 18 do 20 hod a ve čtvrtek od 17 do
19 hod. O prázdninách se knihy nepůjčují
v červenci, v srpnu jednou týdně ve středu od
18 do 20 hod
/Karel Gregor/
Podomáček 08
pohádka (nejen) pro děti
O podomském
kováři
Cirylkovi
Stalo se to kdysi dávno. Paní Božena Němcová by napsala, dávno, dávno tomu již. Ve vesničce Podomí u lesa Zanýbla přebýval kovář
Cirylek. Od božího rána do pozdního večera,
až už sluníčko začalo nad lesem zívat, bušil
do kovadla a koval. Kovářská výheň od rána
vesele hořela a praskala a kovář Cirylek
voněl kovářským ohněm. Koval a ostřil sousedům rýče, radlice k pluhům na orání polí
a sousedkám motyky na okopávání zahrádek.
Dílo se mu dařilo, každý den si u práce prozpěvoval a nikoho nikdy ani slůvkem nezarmoutil. Ale stalo se tak jednoho dne, už to
bylo k večeru, když v podomské zvoničce
akorát zvonilo klekání, že se nad lesem Zanýblem zablesklo. Ale jen tak z čistého nebe.
A než se Cirylek nadál, stál vedle něho u kovadla jakýsi umouněný, zarostlý pocestný.
Cirylek se chvíli na něho díval, ale pak ho
oslovil. „No copak tak pozdě, už sem chtěl
vyhasnout výheň. Neseš mě ještě dílo?“
Chlupáč chvíli mžoural očima a díval se do
výhně a pak promluvil. „Pěkně tě výheň hoří
kováři, čím v ní topíš? Inu uhlím od uhlíře
Smolňáčka. A copak, že se ptáš. A kdo vlastně si? Já su z lesa od černé skály. V rokli tam
přebývám.“ „Ale to je čertovská rokle,
povídá se, že tam čerti v temné díře nekalé
pikle po celé rok kujó.“ „Třesky, plesky, “
odpověděl umouněnec, zamračil se a podával
Cirylkovi velikánskou sekyru. „Když mě ju
vykováš a naostříš, dobře se ti odměním. Ale
musí být tak ostrá, že jedním rázem silný buk
skrz na skrz přetnout musím. Tak neotálej a
dej se do díla kováři.“ Pak umouněnec plivl
do ohně a ten se rozhořel a výheň se
rozzářila, jako by do ní deset ohniváků v tu
ránu skočilo. A Cirylek si řekl: „Co naplat,
musím se dát do toho čertovského díla. “
Vložil sekyru do ohně, rozdmýchal oheň
koženými měchy, až zářila jako ranní slunce.
Když byla sekyra do ruda rozžhavená, dal se
do kování. Bác, bác, klep, klep, bác, bác,
klep, klep, ale co to. Železo se
ani nepohnulo. Vzal tedy své největší kladivo a začal znovu do sekyry bušit s tím
správným kovářským fortelem. Bác, bác,
klep, klep a znovu a znovu. Bušil do sekyry,
až z ní sršely proudy jisker a dílo se přece
jen dařilo. Pak rozžhavil sekyru v ohni ještě
jednou a naklepal jí rovné ostří a dílo bylo
hotovo. Umouněnec jen koulel očima a očichával naostřenou sekyru. Pak ji potěžkal
v chlupaté ruce a řekl. „Ještě dnes večer ji
vyzkouším, a když bude sekat buky jednou
ranou, přijdi si k černé skále zítra pro odměnu.“ Cirylek byl rád, že má čertovské dílo
hotové a ani zaplatit by býval nechtěl. Ale
vtom se podíval, kde je umouněnec, ale ten
už byl pryč. Jak se v kovárně znenadání
objevil, tak také zmizel. A ještě téhož večera
se ozývaly z lesa u černé skály velké rány.
To čert kácel silné buky. A když dokácel, tak
se v lese zablesklo a ozval se hlas z hloubi
lesa. „Dobře jsi kováři sekyru nakoval, zítra
přijdi pro odměnu.“ No co naplat. Druhý
den, chtě, nechtě, musel Cirylek večer do
Zanýbla pro čertovskou odměnu. Moc chutí
neměl, ale přece jen se k čertovské skále
vydal. Vešel do tmavého lesa, a když se blížil k černé skále, spatřil to čertovské dílo.
Okolo skály bylo všude pokáceno silných
buků a rozštípaných na velká polena. Kovář
šel dál a jen si pomyslel, jaká to musí být
velká čertovská pec, do které se přikládají
tak velká polena. A co tak přicházel blíž
k černé skále, začal cítit kouř. Ale byl to jakýsi divný kouř. Ne takový, jaký vycházel
z jeho kovárny. Tento kouř byl cítit sírou.
A tak moc, že by se býval Cirylek rozkašlal.
Ale pojednou se podíval a už stál u černé
skály. Skála byla strašidelná. Měla černé stěny, očouzené od černého mouru, jako by pod
ní deset výhní každý den hořelo. Pod skálou
byla čertovská rokle, zarostlá trním a bodavým křovím, které bylo plné jedovatých hadů. Z rokle vystupoval pekelný kouř a ozývaly se podivné strašidelné zvuky. Cirylek
se chvíli rozhlížel a dusil se sírou. A pojednou, kde se vzal, byl tu znovu umouněnec,
co si nechal v kovárně vykovat čertovskou
sekyru. Držel v ruce onu velkou sekyru
a měl naježené vousy. A náhle máchl chlupatou rukou a z čertovské rokle vyšlehl sirný
plamen skoro tak vysoko, kam až sahal ten
nejvyšší buk, co rostl pod černou skálou.
Pak máchl rukou podruhé a plamen se zase
ztratil někde v hlubinách rokle. „Já su pánem pekelného ohně kováři. Mám jméno
Lucifus.“ A kovář Cirylek hned věděl, že koval sekyru pro samotného čerta Lucifuse.
Trochu se mu zachvěly nohy v kolenou, ale
dodal si odvahy a odpověděl čertovi. „Tak
teda Lucifusi, přišel sem si pro tu odměnu,
kterou mám vod tebe slíbenou.“ Lucifus
zvedl pekelnou sekyru, mocně se s ní
rozmáchnul a jednou ranou rozetnul statný
buk vejpůl, jen se kolem zablesklo. „Vyko-
vals ji dobře kováři a zasloužíš si odměnu.
Můžeš si říct, co chceš, a já ti to dám. Chceš
plný klobouk zlaťáků?“ Ale Cirylek se trošku
už osmělil a odpověděl. „Ale to ne Lucifusi,
dukáty ne. Co bych s nimi dělal. Ale když
sme voba vod teho vohňa, já bych se rád podíval, jak ti hoří ten pekelné voheň.“ Lucifus
zakoulel očima a řekl. „No když si tak troufáš, tak pojď za mnou.“ A pak vedl Cirylka
křovinami, přes trní a šli mezi velkými kameny. Všude kolem bylo plno hadů a v křovinách se ozývali hejkalové a ježibaby tam
v chatrčích vařily čarovné lektvary a pojednou se ocitli u velkých kamenných vrat.
Z vrat vycházel kouř. Lucifus se jich dotkl
rukou a vrata se s temným duněním otevřela.
A vtom Cirylek uviděl samotné peklo. Hořely tam ohně, čerti přikládali pod velké kotle,
ze kterých se ozýval nářek a úpění. Jiní čerti
zas kovali řetězy a pouta. Všude bylo pekelné
horko. Cirylek se díval očima plnýma děsu.
Lucifus se k němu přetočil a zeptal se ho:
„Tak co, kováři, líbí se ti pekelné ohně?
Nechtěl bys u nás zůstat?“ Cirylek jen zakroutil hlavou a byl rád, že ho Lucifus vyvedl
zpátky před černou skálu. Až tam si oddechl a
už by nejraději byl zas zpátky ve své kovárně.
A když od čerta nechtěl zlaťáky, dal mu za
odměnu kouzlo. „Každé ráno kováři,“ řekl
Lucifus, „když budeš chtít zapálit oheň ve
výhni, řekni mé jméno Lucifus a oheň se
rozhoří.“
/ilustrace F. Skála/
A tak se také stalo. Každého rána, když Cirylek řekl do vyhaslé výhně čertovské jméno
Lucifus, ve výhni se zablesklo a rozhořel se
oheň. A tak tomu bylo po celá léta. Od té
doby v širokém okolí nebylo kováře, který
koval tak ostré sekyry, jaké koval podomský
kovář Cirylek. A když se z jeho kovárny
kouřilo z komína, přece jen bylo vždycky
trošičku cítit síru. Ale čert Lucifus z rokle od
černé skály se u Cirylka v kovárně už nikdy
neukázal. Tak dobře Cirylek tu pekelnou
sekyru vykoval, že už se nikdy nemusela
kovat znovu.
Podomáček
Číslo 1/2008 červenec 08, občasník obce Podomí, vydává OÚ Podomí, 89, 68304, tel.:517 385 445. Zdarma,
náklad 250Ks, vychází dvakrát ročně. Finančně podpořila firma TAURO Podomí
Redakční rada: Karel Vágner, Karel Gregor, Josef Š
evčík. Kontakt: [email protected]
Ševčík.
Needitováno, neprošlo jazykovou úpravou, příspěvky mohou být redakčně kráceny.
Kresba na titulní straně E. Č. Křetínský.
Grafický návrh a sazba: [email protected]
/Karel Vágner/
1
8