Cristina Pasquini: Inspirace je všude kolem, stačí jen otevřít oči
Transkript
Cristina Pasquini: Inspirace je všude kolem, stačí jen otevřít oči
Cristina Pasquini: Inspirace je všude kolem, stačí jen otevřít oči Zajímáte se o módu? Líbí se Vám vkusné a elegantní oblečení? Přečtěte si rozhovor s Cristinou Pasquini, velmi kreativní studentkou prvního ročníku, která od svého dětství šije krásné modely. Má první otázka na Vás je, jak jste se dostala k šití a k módě obecně? Já jsem zaměřená na módu úplně od malička. Kdybych měla uvést příklad, tak když jsem byla malá a hrála jsem si s panenkami, tak celé mé hraní spočívalo v tom, že jsem panenky pouze oblékala. Když byly oblečené, tak mě to přestalo bavit a celé hraní pro mě skončilo (směje se). Zájem o módu mě doprovázel i při výběru mé střední školy, proto jsem se také rozhodla jít na Střední školu designu a módy v Prostějově, kde mi ukázali veškeré základy, jak praktické, tak i teoretické. Tam jsem 4 roky studovala a odmaturovala. Zmínila jste již střední školu, máte nějaké další doprovodné zkušenosti s módou, šitím? Trochu ano, byla jsem v Praze na stáži, kde jsem pracovala pro Taťánu Kuchařovou a Cosmopolitan. Dále jsem měla možnost dělat nějaké stylingy na focení. Móda je pro Vás něco, čemu byste se nejspíše chtěla věnovat trvale. Jaké jsou v této oblasti Vaše vize do budoucna? Určitě bych se pracovně chtěla pohybovat ve světě módy, jak jste řekla je to má velká záliba a byla bych velmi ráda, pokud by se stala mým povoláním. Chtěla bych jít cestou Pret á porter, neboli každodenní nositelnou módou, kterou se snažím i v současnosti tvořit. Líbí se mi sektor časopisu, focení a stylingy. Teď připravuji kurzy stylingu zaměřené na ženy, které potřebují mít určitou vizáž ve vykonávaném zaměstnání. To co děláte, potřebuje značnou dávku kreativity, kde všude berete inspiraci? Inspiraci beru úplně všude (dodává s úsměvem). Snažím se sledovat módu hodně dopředu. Pravidelně vychází fashion lookbooky pro návrháře, které udávají módní trendy několik let dopředu. Mohu tedy říct, že z velké části jsem ovlivněna tímto. Svou roli hraje jistě i prostředí ve kterém žiji. Původem jsem Italka a do České republiky jsme se přistěhovali, když mi bylo šest let. Velmi často navštěvuji svou rodinu v Itálii. Snažím se proto kombinovat nejrůznější prvky a hledat inspiraci z tohoto multikulturálního prostředí. „Vlastní oblečení nenosím, cítím se v něm příliš “odhalená“.“ Přece jen Itálie je široký pojem, mohla byste blíže specifikovat například oblast? Samozřejmě, naše rodina žije ve střední Itálii v malém přímořském městě Senigallia. Je to městečko menší než Olomouc. Umí rodiče česky? Ano, maminka umí naprosto plynule a tatínek o trochu méně. Přesto ale mluví oba velmi dobře. Co Češi a móda, jak na tom jsme? Myslím si, že v Česku to je hodně o tom, že lidé velmi zvláštně k oblékání přistupují. Podle mého názoru se Češi o módu příliš nezajímají. Takovým typicky českým evergreenem je pánská obuv. Nevím, zda české muže obuv vůbec nezajímá, anebo se zajímají jen ti, co pracují na vysokých pozicích, ale pokud se rozhlédnete, tak převážná většina mužů má klasické botasky. Jednou jsem si dokonce všimla, že botasky měli na nohou pánové i v divadle. Jaký to je pocit, když si vyjdete do města s nově ušitým modelem na sobě? Já si své oblečení neoblékám, vůbec ho nenosím. Necítím se ve svém oblečení dobře. Není to proto, že by bylo nekvalitní, nebo špatně udělané, ba naopak dávám si záležet, ale proto, že se v tom necítím dobře. Cítím se příliš „odhalená“. Proč jste si vybrala MVŠO? Původně jsem se chtěla vrátit zpět do Itálie, ale to mi pak nakonec nevyšlo, hlavně tedy kvůli firmě rodičů, ve které pomáhám, starám se o grafiku, propagaci a mimo jiné o webové stránky. Nakonec jsem se rozhodla, zůstat v České republice. Na MVŠO jsem šla, jelikož bych chtěla mít vlastní butik a potřebuji k jeho realizaci nějaké základní informace a přehled z oblasti ekonomiky, managementu. Mít kreativní myšlení a nápady je jedna věc, ale proto, aby věci fungovaly, musí také existovat řád a nějaká „zajetá“ pravidla.