francie – gorges du tarn 2014 doplněk průvodce: programy

francie – gorges du tarn 2014 doplněk průvodce: programy

www.jekacs.cz, e-mail: [email protected]
PRŮVODCE PRO VEDOUCÍHO SKUPINY
FRANCIE – GORGES DU TARN
2014
DOPLNĚK PRŮVODCE:
PROGRAMY OVĚŘENÉ ČESKÝMI SKUPINAMI
JEKA–CS, K Lomu 889, 252 29 Dobřichovice, Praha západ,
tel. 257 712 049, 602 398 263, 602 215 376, fax: 257 710 307, 257 710 388
1
Programy ověřené českými skupinami
Jako doplněk ke klasickému JEKA Průvodci pro Francii a na pomoc vedoucím, kteří se svou skupinou jedou
poprvé do Francie, předkládáme vám další možnosti, jak sestavit poutavý program pro pobyt v Gorges du Tarn,
i jak zpestřit zpáteční cestu - s doplňujícími informacemi o zajímavých místech.
Programy uveřejňujeme s laskavým svolením „našich“ zkušených vedoucích.
U všech uvedených návrhů však počítejte s navýšením nákladů:
skupina musí doplatit ujeté km navíc (i při cestě do a z Francie, pokud zvolí vlastní trasu
skupina musí doplatit případné silniční poplatky
při přenocování v hotelích platí skupina ubytování i pro řidiče.
Obsah
PROGRAM PhDr. VĚRY CIGLOVÉ ........................................................................................................ 3
PROGRAMY Mgr. MARIE MICHLOVÉ ................................................................................................... 6
PAMÁTKY A ZAJÍMAVÁ MÍSTA NA ZPÁTEČNÍ CESTĚ ......................................................................... 7
Jak zjistíte, programy vycházejí většinou z poznávání přírodních a architektonických památek a turistiky,
případně jsou do programu skupin zařazeny jízdy na kánoích a bárkách.
Upozorňujeme, že nabídka sportovních aktivit je velice bohatá, díky ní můžete vytvořít zajímavý a jedinečný
program pro každou skupinu! Můžete rovněž pro některé dny vytvořit dvě varianty programu – pro mladší a
starší, pro sportovce i ty, kteří sport tolik nepreferují.
Skupiny se často vrací do ubytovacího objektu Jeky na večeři v 17. – 18. hod., ale v uvedených programech
nejsou uvedeny možnosti večerních programů.
Zpáteční cestu do ČR můžete zkombinovat s dalšími výlety podle zaměření svých členů, můžete si případně
naplánovat více ubytování po cestě a poznat tak další zajímavá místa, která byste jinak nenavštívili.
Odjezd z JEKA domů je stanoven před 19:00 hod., ale po dohodě s JEKA kanceláří si ho můžete posunout na
dřívější hodinu.
Přejeme Vám, aby se Vám z bohaté nabídky v Gorges du Tarn podařilo sestavit ten nejzajímavější program,
speciálně šitý na míru jen pro Vaši skupinu!
Pokud Vám možnosti uvedené v klasickém JEKA Průvodci, ani následující varianty v této příloze nestačí,
rádi vám poradíme!
2
PROGRAM PhDr. VĚRY CIGLOVÉ
1. den
2. den
3. den
Odjezd ve večerních hodinách z Prahy a průjezd Německem.
Švýcarsko – 9 hodinová (povinná) přestávka řidičů v Luzernu.
Luzern
Luzern se nachází na břehu jezera Vierwaldstättersee. Původně zde byla jen malá
rybářská osada založená r. 840. Později se rozrostla v tržiště, poblíž mostu Reuss
Brücke, který spojoval klášter s feudálním dvorem.
Historici považují rok 1178 za rok vzniku města Luzern. Kolem roku 1220 bylo město
poprvé opatřeno městským opevněním. Roku 1291 bylo město prodáno Rudolfu von
Habsburk, proti čemuž obyvatelé dlouho protestovali. Roku 1332 se nakonec město
připojilo ke švýcarské konfederaci.
Město postupně nabývalo značného významu v celém Švýcarsku a ucházelo se
o získání titulu hlavního města. Protože však v roce 1848 hlasovalo proti federaci, stalo
se nakonec hlavním městem město Bern.
V roce 1992 vzplanula charakteristická dominanta Luzernu – dřevěný most
Kappelbrücke, nejstarší krytý dřevěný most v Evropě. Podařilo se zachránit jen
předmostí a 34 metrů vysokou cihlovou věž vodojemu.
Doporučujeme navštívit zahradu Gletschergarten, objevný výlet napříč 20 milióny let
Otevřeno
denně 9:00 – 18:00 hod
Vstupné pro skupiny od 10 os
12 CHF/dosp, 10 studenti, 6 děti do 16 let
kontakt
Gletschergarten, Denkmalstrasse 4, Luzern
www.gletschergarten.ch
Odjezd z Luzernu ve večerních hodinách, cca 22:00 hod., směr Le Puy.
Francie – příjezd do sopečného města Le Puy en Velay okolo 8:00 hod.
Le Puy
Le Puy-en-Velay leží v regionu Auvergne, severovýchodně od Gorges du Tarn, a je
en
hlavním městem départementu Haute-Loire, žije zde cca 19 000 obyvatel, protékájí
Vellay
zde řeky Borne a Loira.
Jméno města Le Puy en Velay znamená vztyčeno v údolí.
Za tento název vděčí třem vyhaslým lávovým sopouchům
tyčícím se v údolí vyhaslé sopky.
Na dvou z nich jsou dnes umístěny obří sochy, na poslední
a nejstrmější pak stojí kaple St-Michel d'Aiguilhe.
Mimo nádherné kaple Saint-Michel Aiguilhe se ve městě
nachází katedrála Notre-Dame, kolem níž se rozrostlo
původví staré město, muzeum náboženského umění, klášter i pozoruhodné sbírky
v muzeu Crozatier.
Okrajová část města, s mnoha chráněnými starými domy zdobených jedinečnými
architektonickými prvky (vyřezávané dveře, okenní sloupky, zdobené věžičky apod.)
spadá do chráněné krajinné oblasti o rozloze 35 ha.
Cca 5 km od města se nachází zřícenina Château de Polignac, jedna z významných
feudálních pevností.
Památky Katedrála Cathédrale Notre - Dame du Puy, pocházíí z 1. poloviny 12. stol. Upoutají
vás barevné fasády, štíty, románská zvonice, osmiboké kupole, vyhlídka z terasy na
zátoku.
Na římských základech nedaleko katedrály byla postavena křtitelnice sv. Jana.
Železná sochy Panny Marie na vrcholu katedrály byla navržena
francouzským sochařem Jeana – Marie Bonnassieux. Socha byla
vyrobena z 213 ruských děl, které byly zabaveny po obležení
Sevastopolu v letech 1854 – 1855, a v roce 1860 byla představena
veřejnosti. Katedrála byla zapsána na seznam světového dědictví
UNESCO od roku 1998, jako součást "Trasy Santiaga de Compostela“.
Od 10. století patřilo město ke čtyřem hlavním místům ve Francii,
odkud vycházeli poutníci do španělského Santiaga de Compostela.
V katedrále se nachází Ville Sanctuaire/svatyně Černé Matky Boží
s tajemnou sochou Černé Matky.
kontakt
www.cathedraledupuy.org
otevřeno
Katedrále Notre-Dame 9:00 – 19.30 hod.
3
Kaple Saint-Michel D'Aiguilhe byla postavena na
skále vysoké 85 m díky zdejšímu biskupovi
Gothescalk z Puy, který se rozhodl pro její stavbu
po svém návratu z pouti do španělského
Saint-Jacques de Compostela.
Jádro stavby pochází z 10. století, zbytek z 11.
století, k vrcholu vede 268 schodů.
Původní kaple byla jen čtyřúhelníková se třemi
apsidami, ale v polovině 11. století byla stavba rozšířena o věž, inspirovanou katedrálou
v Puy. Na konci 11. století byla jižní apsida zbrourána a nahrazena budovou sloužící pro
potřeby kněze, byla přidána malá kaple a nová loď. Vzhledem k členitému terénu na
vrcholu skály, nestojí opěrné sloupy v řadě, ale vytvářejí nepravidelný oblouk, ani podlaha
kaple není všude stejně vysoká, což vytváří naprosto ojedinělý vnitřní prostor.
Vzhled portálu byl inspirován arabskou architekturou, fasádu zdobí barevná mozaika
z černého, šedého, červeného a bílého kamene. Nad portálem jsou vytesány sochy
sv. Jana, Panny Marie, Ježíše Krista, archanděla Michaela a sv. Petra. Vnitřku kaple
dominuje křížová chodba s freskami.
Během restaurátorských prací v 50. letech tu byl nalezen relikviář Ježíše Krista, byzantská
slonovinová skříňka z 12. století a další relikvie ze 13. století. Tyto nálezy jsou dnes
vystaveny ve zdech kostela. Byl zde také objeven fragment tzv. Sator square: jedná se
o kamenný čtverec z období starověkého Říma - ale hlavně je to nejstarší nalezená
památka z Pompejí, které v roce 79 pohřbila sopka Vesuv. Tento nález je dnes uchován
v muzeu v Puy a jeho kopie je vystavena veřejnosti.
kontakt
Aiguilhe, www.rochersaintmichel.fr
otevřeno
Denně, 9:00 – 19:00 hod.
Vstupné
3 EUR/ pro skupiny od 15 osob
Pozor! Doporučena je rezervace předem – viz formulář na webu
Pevnost Polignac
Tvrz byla založena v 10. století, a jako pevnost přestavena v 11. století. Díky jedinečné
pozici na strmé vulkanické hoře, o rozloze téměr
3 ha, se stala vynikajícím místem pro sledování
nepřátelských vojsk, vybírání mýtného i k ovládnutí
celého území. Pevnost byla majetkem vikomta de
Polignac - celá historie pevnosti je neodmyslitelně
spjata s touro rodinou, jejíž členové byli často vlivnými osobnostmi v celé historii Francie.
Dnes pevností vede prohlídková trasa, a tak můžete shlédnout bludiště, kapli i celý
obranný systém.
kontakt
www.forteressedepolignac.com
otevřeno
10:00 – 18:30 hod.
vstupné
5 EUR / pro skupiny od 15 osob: 3,50 EUR
kontakt
www.lepuyenvelay.fr/, www.ot-lepuyenvelay.fr
rozchod Le Puy en Velay cca 8:00 – 11:00 hod., poté odjezd do místa ubytování
Příjezd do Gorges du Tarn okolo 17:00 hod., přihlášení skupiny v JEKA kanceláři a ubytování.
4. den
Návštěva městečka Meyrueis, prohlídka jeskyně Aven Armand, prohlídka městečka
St. Enimie
09:00 hod.
výjezd z místa ubytování
09.50 hod.
příjezd do Meyrueis – prohlídka cca 1 hod.
11:00 hod.
odjezd z Meyrueis
11.30 hod.
prohlídka jeskyně Aven Armand
12.30 hod.
odjezd směr St. Enimie / malé městečko
14:00 hod.
prohlídka cca 1 hod., odtud odjezd směr městečko La Malène
15.00 – 16.00 h.
cesta z St. Enimie do městečka La Malène trvá cca 1 hod.
V tomto městečku si zamluvte buď telefonicky anebo prostřednictvím zástupce
Jeky jízdu na bárkách.
4
5. den
6. den
7. den
8. den
9. den
10. den
procházka po Le Rozier, Peyrelade a Rivière sur Tarn
09:00 hod.
výjezd z místa ubytování
10:00 hod.
Procházka na hrad Peyrelade a Rivière sur Tarn, skupina si zvolí trasu
sama.
V odpoledních hodinách možnost procházky kolem kaňonu řeky Tarn nebo
dle počasí – koupání.
návštěva skalního města Montpellier-le-Vieux a jeskyně Dargilan
09:00 hod.
výjezd z místa ubytování, cesta vede okolo kanceláře Jeky v Peyreleau
10:00 hod.
příjezd do Montpellier–le-Vieux, 2 hodiny rozchod
12:00 hod.
odjezd z Montpellier-le-Vieux
13:00 hod.
příjezd k jeskyni Dargilan, návštěva jeskyně
16:00 hod.
odjezd od jeskyně
17:00 hod
příjezd do JEKA základny
Pěší vycházka, koupání v řece, volný program,
nebo možnost navštívit město Mende a po cestě udělat malá procházku v St.Chély
10:00 hod.
odjezd z JEKA domu
11:00 hod.
příjezd do St. Chély
11 – 12:00 hod.
prohlídka městečka
12:00
odjezd z městečka do St. Enimie
12.00 – 13.30 hod.
prohlídka městečka St. Enimie.
13.30 – 14.45 hod.
cesta do Mende
15.00 – 16.30 hod.
prohlídka města Mende
16.30 hod.
odjezd do základny
Výlet do města Millau
9:00 hod.
odjezd z JEKA domu
10:00 hod.
příjezd do města Millau
10:00 – 13:00 hod.
rozchod – páteční trhy
13.00 – 14:00 hod.
návštěva sýrárny Roquefort Papillon (vstup zdarma),
možnost ochutnávky a nákupu sýru – viz Průvodce str. 41
Zpáteční cesta přes Provence
9:00 hod.
odjezd z JEKA domu
13:00 hod.
návštěva římského aquaduktu v Pont du Gard, Procházka cca 1 hod.
14:00 hod.
odjezd od Pont du Gard.
15:00 hod.
příjezd do Avignonu.
15:00 – 17:00 hod.
prohlídka papežského paláce, města, avignonského mostu.
17:00 – 18:30 hod.
cesta do Marseille – ubytování v hotelu Formule1 / F1
Cesta podél Středozemního moře, Monaco a zpět do ČR
7:00 hod.
odjezd z F1
příjezd do Monaka: 8 hodin přestávka:
12:00 hod.
návštěva oceánografického muzea Alberta I. (prohlídka trvá asi 1,5 hod.),
možnost projížďky vláčkem – hlavní památky Monaka,
možnost koupání v Středozemním moři
Poznámka
V 12:00 hod. probíhá střídání stráží před monackým palácem.
Ve večerních hodinách odjezd do ČR
5
PROGRAMY Mgr. MARIE MICHLOVÉ
Varianta 1
1. den
2. den
3. den
4. den
5. den
6. den
7. den
8. den
9. den
10. den
11. den
12. den
Varianta 2
1. den
2. den
3. den
4. den
5. den
6. den
7. den
8. den
9. den
10. den
Varianta 3
1. den
2. den
3. den
4. den
5. den
6. den
7. den
Odjezd v 18 hodin z Prahy, cesta přes Rozvadov a Německo do Švýcarska
Prohlídka Bernu nebo Zurichu, odjezd do ubytování v F1 v Lyonu
Odjezd z F1, návštěva Le Puy en Vellay, popřípadě i další městečka ve Francii.
Příjezd na ubytování kolem 21. hod.
Pěší vycházka po okolí základny.
Prohlídka krasové jeskyně Dargilan.
Mont Lozère – nejvyšší bod Středofrancouzského masivu.
St. Enimie, St. Chély.
Millau – nový dálniční most, Roquefort.
Planina Causses, Le Rozier.
Odjezd k Pont du Gard, Avignon, ubytování v F1
Odjezd z F1, celodenní prohlídka Monte Carla,
koupání v moři, ve večerních hodinách odjezd do ČR.
Příjezd do ČR
Příjezd
Sport, hry a odpočinek na březích Tarnu. Plavání v řece
Výlet do Avignonu, starobylého města s četnými památkami z doby, kdy město bylo sídlem
papežů. Pokud se vracíte po pobřeží, je lépe zařadit návštěvu Avignonu na zpáteční cestu,
ušetříte tak kilometry.
Sjezd řeky Tarn v člunu nebo kánoi.
Autobusem do Millau, střediska kožedělného průmyslu a městečka s mnoha obchody.
Túra z Les Vignes až k Point Sublime.
Po sestupu dolů je příjemné udělat zastávku na malé pláži, která se táhne podél řeky Tarn.
Výlet autobusem do Sainte-Enimie (1/2 dne) a prohlídka města.
Cestou prohlídka Saint Chély, eventuelně další zajímavosti na trase
Výlet do Gorges de la Jonte, přírodní rezervace, kde žijí supi.
Sport, hry a odpočinek na březích Tarnu. Plavání.
Úklid domu, balení zavazadel. Odjezd.
Zřícenina zámku Castelbouc (přes Sainte-Enimie) – zpět do Sainte-Enimie, prohlídka
městečka a obchůdků,
odjezd do Saint Chély, prohlídka, koupání na malé plážičce pod mostem
Okruh Gorges de la Jonte, jeskyně Dargilan, Meyrueis, Aven Armand, zpět přes Causse
Méjean do Sainte-Enimie
Ráno do La Malène, projížďka lodí po řece Tarn s prohlídkou zajímavých skalních útvarů
podél řeky s výkladem. Prohlídka končí v Cirque des Baumes.
Doporučuji, aby mezitím přijel autobus na místo, kde budete vystupovat z lodi. Nebudete se
vracet, ale pojedete na Les Vignes, odkud uděláte pěší výstup na Point Sublime (13 km)
nebo kratší, ale strmější přímo z les Baumes Basses.
Celodenní výlet k moři s koupáním v Saintes-Maries-de-la-Mer nebo la Grande Motte (cca
130 km). Můžete spojit s prohlídkou Montpellier, příp. Arles, působiště Vincenta van Gogha.
a) Město Millau – prohlídka
b) Montpellier-le-Vieux (Causse Noir)
Přírodní rezervace v údolí řeky Jonte, náročnější výstup na skaliska k hnízdištím supů z Le
Rozier. Procházka městečkem k věži s vyhlídkou. Pod mostem je pláž s možností koupání.
Skupina může opustit základnu až v 19.00 hod večer, ale po dohodě je možné uklidit a vyjet
již dopoledne směrem na Avignon. Zde udělat přestávku s prohlídkou města (2 – 3 hod).
Možná také krátká prohlídka typického provensálského městečka Aix-en-Provence, a poté
pokračovat směrem na Nice, kde doporučuji předem zaistit nocleh.
Ráno pokračovat přes Monako a Monte Carlo - prohlídka města, možnost koupání.
A pak už přímo přes Janov, Trento, Bolzano do Rakouska a domů.
6
PAMÁTKY A ZAJÍMAVÁ MÍSTA NA ZPÁTEČNÍ CESTĚ
Dolní Provence – region bohatý svými kulturně historickými památkami ve větších městech, jako jsou
Marseille, Arles, Avignon.
Podnebí je zde suché a velmi teplé, daří se tu vonným aromatickým rostlinám, které oblast proslavily, např.
levandule aj. a dále olivám, broskvoním, mandloním, meruňkám, vinné révě, zelenině a v bažinaté deltě
Rhôny i rýži.
Na pobřeží jsou hojné tamaryšky a pískomilná a slanomilná vegetace.
Slunná a příjemná Provence s malebnými vesničkami a cypřišovými háji lákala odedávna četné umělce, kteří
v její barvitosti nacházeli trvalé inspirace pro svou tvorbu. Stejné půvaby v ní ovšem nachází i současný
turista.
Jídlo a víno Provence
Lyon je vyhlášeným gastronomickým centrem, v kterém se setkává severní kuchyně s kuchyní jižní. Místní
bohatá a sytá jídla jsou převážně masitá a hojně využívají vnitřností zvířat. Jejich důležitou součástí jsou také
uzeniny a samozřejmě různé typy sýrů.
Olivy do Provence přivezli staří Řekové před 2 500 lety, proto jsou již neodmyslitelně spjaty s mnoha pokrmy:
najdete je v omáčkách, salátech, na masitých koláčích a pizzách, a spolu s kapary v pastě známé pod
názvem tapenade, která se maže na chleba či jakékoli jiné pečivo. S olivovým olejem se nejčastěji míchá
další klasická součást provensálské kuchyně: česnek.
Největší část místního jídelníčku ale zaujímají ryby.
Sýry se vyrábějí z ovčího nebo kravského mléka. K dvěma nejznámějším patří Banon, který se balí do
kaštanových listů a namáčí do brandy a aromatický Picadon, pocházející z předhůří Alp.
Z vinic v Côtes du Rhône pochází některá z nejlepších francouzských vín, nejslavnější je Crozes-Hermitage.
Jakmile minete město nugátu Montélimar a vnoříte se do vlastní Provence, nejlepší vinařské oblasti najdete
v okolí vesnic ležících poblíž Dentelles – zejména kolem Gigondas a Chateauneuf-du-Pape. Mnohé z vinic
vznikly před a během první světové války, kdy bylo potřeba každého francouzského vojáka zásobit
nezbytným jedním litrem vína na den. Známým aperitivem z této oblasti je anýzový likér pastis.
Akvadukt Pont du Gard
Severovýchodně od Nîmes, cca 3 km od Remoules, v blízkosti měst Avignon a Arles, stojí na řece Gard
nádherný třípatrový římský most - Pont du Gard. V 17. stol. byla podél východní strany akvaduktu při dolní
řadě arkád postavena silnice, dnes je v provozu dopravní cesta přes Gard.
Pont du Gard přiváděl vodu přes řeku do Nîmes, kde plnila fontány a
byla dále rozváděna do veřejných lázní, studní a soukromých domů
bohatých měšťanů. Ve městě tehdy žilo na 50 tisíc lidí. Akvadukt
přiváděl vodu z bohatého pramene nedaleko města Uzes.
Funkční technická stavba bez výzdoby a okras je ukázkou
technického řešení zavodňovacího systému, které je ještě navíc
působivé a elegantní.
Nápis poukazuje na to, že Pont du Gard byl postaven za římského
vojevůdce a prokonzula Agrippy, přítele a zetě císaře Augusta
koncem 1. století př. n. l.
Vodovod je nesen etážovitě uspořádaným systémem pilířů spojených
oblouky. Konstrukce jakoby tří mostů nad sebou je přímo umělecky včleněna do údolního terénu.
Až v posledním mostu bylo koryto pro vodu.
Most dodnes ohromuje dokonalým skloubením estetických kvalit s dokonalou funkčností. Akvadukt je chráněn
před nečistotami maltou, která je naimpregnovaná barvou z fíkové šťávy.
Toto místo bývalo v minulosti jakousi Mekkou francouzských zedníků objíždějících zemi při hledání práce a
jména mnoha z nich se spolu s jejich rodnými městy zachovala na sloupech. Rovněž značky původních
stavitelů jsou dodnes rozpoznatelné na jednotlivých kamenech a obloucích.
Most je vysoký 49 m, dlouhý 275 m a byl součástí systému vodovodů a mostů, který se rozprostíral na
vzdálenost 48 km mezi Nîmes a bohatým pramenem Euze v blízkosti Uzes. I když jsou obě města vzdálena
jen 20 km, vodovod se musel vyhnout horám, a proto se jeho délka protáhla až na 48 km. Stejně zajímavá je
i skutečnost, že minimální výškový rozdíl mezi začátkem a koncem akvaduktu činí pouhých 17 m!
I dnes svědčí jen tato krátká zachovaná část, včetně svého přírodního rámce, o tom, jak dokázali svými
stavbami Římané spojovat užitečnost s uměním a krásou.
Do seznamu světového dědictví UNESCO byl most zařazen v roce 1985.
Poblíž akvaduktu se nachází v údolí řeky Gard archeologicky významná Grotte Salpetrière/Ledková jeskyně
s pozůstatky osídlení v mladším paleolitu.
7
Avignon
Starobylé město v Provence, v regionu Provence-Alpes-Côte-d'Azur je vystavěno na levém břehu řeky
Rhôny. V roce 1995 bylo historické centrum Avignonu zapsáno na Seznam světového dědictví UNESCO.
Nálezy ukazují na osídlení místa již od starověku. Město bylo založeno Římany jako centrum provincie Gallia
Narbonensis. Po pádu říše bylo dobýváno různými vládci, nakonec se připojilo k burgundskému vévodství.
V letech 1309 až 1377 se toto malé francouzské město stalo sídlem papežů, poté ještě na čas sídlem
vzdoropapežů. Jako papežské město byl Avignon místem azylu, kam se uchylovali heretikové i židé.
Stavební vývoj města a jeho celkový rozvoj neustal ani poté, kdy se sídlem hlavy katolické církve stal znovu
Řím. Prosperitu města narušila až v r. 1721 velká morová epidemie, která usmrtila na 18 000 obyvatel, tedy
přibližně tři čtvrtiny populace. Do 14. září 1791 patřilo město církvi, poté bylo anektováno nově vzniklou
Francouzskou republikou.
Ve městě se nachází více než 13 kostelů a kláštery Saint-Louis a Saint-Martial.
Dnes má město na 110 000 obyv.
Hlavní osu starého města tvoří ulice Rue de la République, prodloužení ulice cours Jean-Jaurés, která končí
na náměstí Place de l´Horloge, hlavním městském náměstí. O kousek dál leží náměstí Place du Palais
s nejvýznačnější městskou památkou, papežským palácem Palais de Papes. V těsné blízkosti Papežského
paláce je chrám Notre-Dame-des-Doms s krásnou románskou lodí, s románskou zvonicí a kupolí, a
arcibiskupským stolcem z 12. Stol. v chóru.
Z parku Rocher des Doms, od brány v ulici Porte du Rocher je nádherný výhled na řeku a Pont d´Avignon.
Avignonské hradby dodnes obepínají celé středověké město. Hradby, vystavěné papeži ve 14. stol. jako první
obranná linie, jsou z vojenského hlediska vynikajícím dílem, které předběhlo o 100 let svoji dobu. Přes hrozivě
vyhlížející střílny však nikdy nebyly dokonalou ochranou, a to ani v době, kdy jejich část lemoval dnes již
neexistující vodní příkop. Přesto však spolu s branami a obrannými věžemi vytvářejí dobrou představu o
původní podobě města, jehož těsně semknuté ulice výrazně kontrastují s rozpínavým prostorem nových
městských částí.
Papežský palác
V r. 1309, na nátlak krále Filipa IV. Sličného, přesídlil z Říma do Francie v
r. 1348 papež Kliment V. se svým dvorem, který dostal město do vlastnictví.
Sídlil zde i jeho nástupce Jan XXII. Postupně se tu usadilo sedm papežů a
pět vzdoropapežů. Jako sídlo papežů byl vystavěn veliký hrad a celé město
bylo opevněno.
Bylo však ohrožováno lupičskými bandami a papež byl nucen vykupovat
jejich odchod velkými sumami peněz. Zároveň byl papež vystaven silnému
vlivu francouzských králů a proto se r. 1377 Řehoř XI. rozhodl pro návrat do Říma. Kardinálské kolegium však
vzápětí zvolilo protipapeže/vzdoropapež, který se uchýlil do Avignonu. Poslední papež opustil město r. 1403.
Palais des Papes/Papežský palác je zároveň pevností udivující svojí výškou (věže až 50 m) a rozlohou (1,5
2
km ). Z původní výzdoby a výbavy se však zachovalo velice málo: ve vyprázdněném interiéru nejsou takřka
žádné stopy po přepychu. Kolem ústředního dvora byl vybudován v letech 1334 -1342 Palais Vieux/Starý
palác, přísné, strohé dílo Benedikta XII. V přízemí Starého paláce je nejzajímavější konzistoř, široký
reprezentativní sál pro zasedání sboru papeže, dnes využívaný pro slavnostní příležitosti a přilehlá kaple
sv. Jana s freskami připisovanými Matteu Giovanettimu da Viterbo, oficiálnímu malíři Klimenta VI.
V 1. patře je sál Grand Tinel s freskami italského malíře ze 14. stol. Simona Martiniho, kaple St. Martial,
papežská ložnice s předsíní, pokoj Klimenta VI. s nástěnnými malbami na lovecké náměty z poloviny 14. stol.
a s výhledem na celé město, kaple papeže Klimenta VII. a konkláve-sál, kde se uzavíral sbor kardinálů při
volbě nového papeže.
Palais Nouveau/Nový palác , vybudován za Klimenta VI., byl již skutečný palác, který odpovídal štědré a
uměnímilovné povaze tohoto papeže. Interiér paláce je skutečným bludištěm sálů, chodeb a kaplí, jejichž
skvělá výzdoba a zařízení byly ale za Velké francouzské revoluce a napoleonských válek většinou zničeny.
Rocher des Doms/Skála otců (řádových bratří), nejvyšší bod města pod palácem, s krásnou zahradou a
vyhlídkou do širého okolí. Jsou zde instalovány zajímavé sluneční hodiny, na kterých můžete odečítat čas
ze svého vlastního stínu.
Pod Rocher des Doms uvidíte slavný most přes Rhônu Pont Saint-Bénézet/tzv.Pont d´Avignon, postavený ve
12. století. Most byl v 13. století restaurován. Po rozlomení mostu v 17. století zůstaly z původních 22 oblouků
již jen 4. Kdysi býval most 900 m dlouhý a spojoval Avignon s neméně historicky významným Novým městem
na druhém břehu Rhôny.
Ve staré části města je řada zajímavých budov a kostelů, radnice s orlojem ze 14. a 15. století, mincovna
ze 13. století, kostel St-Pierre s renesančními dveřmi hlavního vchodu, kostel. St. Didier s italskými freskami
z 2. poloviny 14. století, arcibiskupský palác.
Muzea
Musée Calvet: expozice uměleckého zámečnictví, obrazů a archeologické sbírky
Musée lapidaire: krásné místní plastiky od doby galorománské po 18. století
Musée du Petit Calais: založené 1976 představuje na 300 exponátů italských primitivistů
8
Monako/ Monacké knížectví - Principauté de Monaco / Monaco
Po Vatikánu druhý nejmenší stát na světě, ležící pod svahy Přímořských Alp, při břehu Ligurského moře,
zhruba 15 km od hraničního přechodu mezi Francií a Itálií. Jde o druhý nejmenší stát na světě a současně
země s druhou největší hustotou osídlení. V jiných jazycích se Monako neoznačuje za knížectví ale
tzv. principát – tedy (nezávislé) území, jehož panovníkem je kníže.
Monako je městský stát, skládá se pouze z jediného města.
Dělí se na 4 obvody: Monaco-Ville, Monte Carlo, La Condamine, Fontvieille. Prakticky celé území státu je
zastavěno, cena půdy je v Monaku velmi vysoká.
Monako je formální hlavní město knížectví, postavené na skalním ostrohu 300 m širokém a 800 metrů
dlouhém, tyčícím se 60 metrů nad mořem. Toto maličké nezávislé knížectví, těží posledních sto let z hráčské
vášně a trhu s nemovitostmi. Nachází se tu neuvěřitelně hustá koncentrace hotelů, vystavěných převážně na
přelomu 19. a 20. století.
V 5. století př. n. l. byla na území dnešního Monaka založena fénická obchodní stanice, kterou Římané
nazvali podle Héraklova chrámu Herculis Monoeci portus.
V 6. století ovládli území Monaka dočasně Vizigóti, poté patřilo k Francké říši. Na konci 13. století padla
monacká pevnost do rukou Françoise Grimaldieho. Monako Grimaldiovci definitivně ovládli v roce 1419,
a vláda tohoto rodu, s výjimkou několika kratších období, pokračuje dodnes.
V roce 1793 bylo Monako francouzskými revolučními vojsky dobyto a pod francouzskou správou zůstalo až
do roku 1814. V roce 1815 bylo na Vídeňském kongresu dohodnuto, že nadále připadne Monako pod
protektorát Sardinie. V revolučním roce 1848 přišlo Monako o 95 % svého území, když dvě monacká města
Menton a Roquebrune vyhlásila samostatnost a oddělila se od něj. Zbývající část Monaka získala
svrchovanost v roce 1861, kdy byla s Francií uzavřena francouzsko-monacká smlouva.
Od roku 1850 se ale Monako potýkalo s těžkou hospodářskou situací, jelikož územní ztráta z roku 1848
znamenala i ztrátu ekonomickou, především omezením výnosů z prodeje citronů, pomerančů a oliv.
Monacký kníže, Karel III. Monacký, se rozhodl ekonomickou situaci své malé země za každou cenu zlepšit
a tak byly v roce 1856 na území Monaka vybudovány první přímořské lázně s kasinem.
Skutečný rozkvět pak přišel se založením čtvrti Monte Carlo, kde bylo kasino otevřeno v roce 1866, a
napojením Monte Carla na železnici z Francie. Od roku 1865 bylo Monako v celní unii s Francií.
V roce 1993 se Monako stalo členem OSN.
Monacké knížectví je v rukou vládnoucí rodiny Grimaldinů již od 13. století a z právního hlediska by se
v případě, že se panovnická linie přeruší, mělo opět stát součástí Francie.
Současný vládce princ Albert II. zůstal jediným, ústavou stvrzeným autokratickým panovníkem v Evropě a
každý francouzský zákon nabývá na území Monaka platnosti až poté, co jej schválí.
Podle ústavy z roku 1962 je Monako dědičnou konstituční monarchií – vláda přechází na mužského potomka
hlavy státu. Tím je kníže, jako poradní orgány má k dispozici korunní radu (11 členů) a státní radu (12 členů).
Výkonnou moc má pod autoritou knížete jeden státní ministr se třemi vládními rady.
Zákonodárnou moc vykonává kníže spolu s parlamentem, Národní radou s 18 volenými poslanci.
V zahraničních vztazích zastupuje Monako Francie. Také právní systém je vybudován podle francouzského
vzoru.
Monačtí občané a nefrancouzští usedlíci neplatí žádné daně z příjmů a jejich majetek je chráněn důslednými
příslušníky bezpečnostních sil.
Městské části Monaka:
vlastní Monako se starým městem, knížecím palácem ze 13. a 16. století, s neoromantickou katedrálou a
oceánografickým muzeem, založeným v roce 1910;
Nové město La Condamine s přístavem, bankami a obchodní čtvrtí;
luxusní lázně Monte Carlo s hernou (vybudováno v letech 1878 – 1879), kongresovým centrem a městskou
tratí Formule 1,
na náspu do moře vzniklé Fontvieille s obytnými a průmyslovými stavbami, přírodním parkem a sportovními
areály i novým jachtovým přístavem.
Mírné přímořské podnebí dovoluje růst i velmi pestré mediteránní vegetaci.
Monte Carlo
Monte Carlo je čtvrtí výstavných paláců a vil, luxusních obchodů, kvetoucích teras, palem a zejména
hazardních her ve známém Kasinu, ležící severně od přístavu.
Herní dějiny Monte Carla založil sice monacký kníže roku 1856, kdy nechal postavit první „Dům her“, ale on
i jeho nástupci postupně zkrachovali. Známá stavba Kasina, zdaleka viditelná, pochází r roku 1878 a postavil
ji Charles Garnier, architekt slavné pařížské Opery.
Určité části Kasina jsou za poplatek přístupné veřejnosti. Dosti striktně tu aplikují pravidla správného oblečení
– na šortky a tričko se velmi mračí a do zajímavějších sekcí se bez decentních sukní či sak a kravat víceméně
nebudete mít možnost dostat. U vchodu kontrolují kabelky, tašky, i kabáty.
9
Památky
Monaka
Knížecí palác na plochém náměstí v západní části ostrohu.
Nejstarší část z 13. století, jižní, ve stylu italské renesance z 15. – 16. století.
Jardin exotique/Exotická botanická zahrada situovaná na svahu při francouzsko-monacké
hranici. Je proslulá zvláště bohatstvím amerických kaktusů stromovitého vzrůstu a
cizokrajnými druhy rostlin.
V zahradě se nachází také jeskyně/Grotte de l´Observatoire, v níž byly nalezeny kosterní
zbytky pravěkého člověka. Ty jsou vystaveny spolu s dalšími paleoantropologickými a
archeologickými nálezy z okolí v budově muzea.
Oceánografické muzeum je umístěno v nápadné budově na jižní straně monackého skalního
ostrohu, spadajícího přímo do moře. Obsahuje velké podzemní akvárium se žraloky, rejnoky
a většími středomořskými rybami, mnoho menších akvárií s různou středomořskou faunou
bezobratlých a s menšími druhy ryb, dále preparáty mořské fauny a exponáty z dějin
oceánologických výzkumů.
Dlouholetým ředitelem muzea byl oceánolog Jacques-Yves Cousteau, známý i u nás svými
knihami a filmy z podmořského prostředí. Jeho batyskaf je vystaven u muzea.
Otevřeno
V červenci a srpnu: 9:30 – 20:00 hod.
Vstupné 2014
14 EUR/dosp., 10 EUR/studenti 13 - 18 let, 7 EUR/děti 4 - 12 let
Vstupné pro skupiny od 20 osob na poptávku a po předchozí objednávce.
kontakt
www.oceano.mc, [email protected], tel. +377-93-15-36-40
Možnosti ubytování na cestě
Ubytování v hotelech F1 si můžete zajistit prostřednictvím
www.accorhotels.com,
případně využít rezervační centrálu ve Francii: tel. 0 892 685 685.
další možnosti:
www.booking.com
www.b-lyon.cz
www.housetrip.fr
www.inter-hotel.com/fr
10