místní akční plán

WEED
Ţeny, podnikání a zaměstnání v
místním rozvoji
Obsah
2
03
Úvod
06
Celje
09
Místní akční plán: Rozvoj role ţen v místních sluţbách pro podporu rodiny
11
Alzira
14
Místní akční plán: Ţeny v podnikání a lepší přístup ţen na trh práce
15
Amiens
18
Místní akční plán: Překonání bariér u podnikajících ţen
19
Crotone
23
Enna
26
Místní akční plán: Tvorba inovativních cest pro zaměstnání a podnikání ţen
28
Karviná
31
Místní akční plán: Podpora ţen v oblasti
32
Santiago de Compostela
35
Místní akční plán: Ţeny v zaměstnání, místní rozvoj a znalostní ekonomika
37
Umea
40
Místní akční plán: Překonání norem a genderových stereotypů
3
Pozice ţen ve Slovinsku a v Celje se zakládá na
více neţ padesátileté tradici ţivotního stylu. Ţeny
hrají v Celje důleţitou roli a ve veřejném sektoru
pracují na důleţitých funkcích.
Evropská strategie pro růst a zaměstnanost
(lisabonská strategie) je zaloţena na zlepšení
efektivity a stálého rozvoje politiky města, coţ je v
Celje prioritou, a také na projektu WEED. Potřeba
rozvoje
činností
za
účelem
zvýšení
konkurenceschopnosti, jako například sociální
stability, integrace a soudrţnosti, je za současné
hospodářské krize ještě důleţitější. Regulace
zavedení politiky rovných příleţitostí a politiky
vedoucí k větší konkurenceschopnosti a
hospodářskému růstu jsou součástí plánu na
vyšší kvalitu integrace muţů i ţen v místním
rozvoji a ekonomice.
Vedení města Celje je hrdé na to, ţe zavedlo a jiţ
po tři léta koordinuje projekt WEED a ţe úspěšně
spolupracuje s přední odbornicí profesorkou Gill
Scottovou, pod jejímţ vedením dosáhlo vedení
nejlepších výsledků.
Jsme rádi, ţe se projekt WEED blíţí k úspěšnému
zakončení a ţe někteří partneři se jiţ účastní
nových projektů, které z něj vycházejí. Jsme také
rádi, ţe jsme získali nové zkušenosti a dozvěděli
se o nových postupech, které budeme moci s
menšími změnami zavádět zde v Celje.
Jsem velmi potěšen, ţe pomocí tohoto projektu se
provázaly obchodní a přátelské vztahy.
Bojan Šrot,
Primátor města Celje
Úvod
4
Tématická síť WEED zahrnuje devět měst: Celje (hlavní partner), Alzira,
Amiens, Crotone, Enna, Karviná, Santiago de Compostela a Umea. V
průběhu dvou a půl roku se tato města soustředila na vytváření klíčových
příleţitostí pro výměnu zásad a postupů v souvislosti s ţenami v zaměstnání,
podnikání a znalostní ekonomice. V době, kdy jsou ţeny po celé Evropě stále
vice zapojovány do ekonomiky a jsou tak více přímo vystaveny důsledkům
ekonomické změny neţ kdy dříve, je strategie pro rovnoprávnost muţů a ţen
pro roky 2010 aţ 2015 více neţ vítána. Je to zvláště proto, ţe jejím cílem je
„intenzivnější a účinnější vyuţití potenciálu a talentu ţen a tím dosaţení
ekonomických a obchodních výhod”. Tato strategie však vyţaduje závazek
místních zainteresovaných stran a inovativní způsoby myšlení ohledně vyššího zapojení ţen do zakládání a
růstu podniků a vývoje kvalitních a udrţitelných pracovních pozic pro ţeny. Ponaučení z projektu WEED
poskytují určitou představu, jak lze tohoto cíle dosáhnout.
Klíčové otázky
Partnerská města projektu WEED, která chtěla vytvořit konkrétní kroky ke zlepšení pozice ţen v ekonomice,
zdůrazňují, jak jsou trendy a výzvy na úrovni Evropské Unie vnímány na místních úrovních, ale také, jak je
lze na místní úrovni řešit. Všechna partnerská města identifikovala určité výzvy a uznala jejich existenci.
Mezi tyto výzvy patří:
– eliminace překáţek podnikání ţen v úvodní fázi i fázích růstu
– odstranění nerovnosti v povaze a kvalitě práce dostupné muţům a ţenám
– změna nedostatečného vyuţití znalostí a dovedností ţen v inovaci a znalostní ekonomice
Klíčové výsledky
Kaţdá z těchto výzev je partnerskými městy projektu WEED vnímána a řešena různými způsoby.
V některých případech jsou partnerská města v řešení těchto výzev mimořádně úspěšná a jejich postupy
jsou dále přenositelné. Při aktivitách v rámci sítě byly vyuţity tyto moţnosti i analýza nejlepších postupů
v jiných městech tak, aby se zvýšilo povědomí ostatních partnerů o způsobu navrhování zásad a postupů a
byl poskytnut základ, na kterém lze stavět při plánování budoucích kroků.
Výsledkem byly následující dvě aktivity sítě WEED:
– určení nejlepších zásad a postupů, které zlepšují postavení ţen v zaměstnání, podnikání a znalostní
ekonomice;
– zlepšení procesu vytváření zásad na místní úrovni.
Ponaučení: praxe
1. Města mohou zvýšit zapojení ţen do podnikání následovně:
 narušením zakořeněných přístupů k chlapcům a dívkám v průběhu školní docházky;
 zpřístupněním mikrofinancování pro ţeny;
 rozvojem integrovanější a inovativnější podpory zakládání nových společností a růstu podnikání.
Švédské EntreprenorCentrum je úspěšné centrum pro podporu podnikání v regionu Vasterbotten a
vyuţívají je obyvatelé města Umea. Podporuje rozvoj podnikání od přípravy aţ po rozvoj prostřednictvím
různých sluţeb, včetně poradenství, dalšího vzdělávání, mentorování a grantů pro zakládání podnikání.
Centrum integruje rovnoprávnost pohlaví do všech aspektů své práce, včetně poskytování podpůrných
sluţeb, jejichţ účelem je plnění specifických potřeb ţen-podnikatelek. Výsledkem je, ţe 44 % nových
společností, které centrum podporuje, má v čele ţenu (v porovnání s 33 % v měřítku celého státu).
2. Kvalitní zaměstnání pro ţeny lze na místní úrovni zajistit:
 pokud zaměstnavatelé uplatňují v zaměstnání zásady, které více zohledňují rodinu;
 pokud inciativy flexibilního vzdělávání nabízejí nové a méně genderově orientované kariéry;
 lze-li jako způsob otevření nových oblastí růstu podporovat sociální podnik
OA2F ve francouzském městě Amiens je příkladem inciativy na úrovni města, jejímţ cílem je podpora
ţen v jejich návratu na trh práce. Organizace OA2F pomáhá ţenám s náklady na další vzdělávání, díky
kterým si zvýší kvalifikaci a mohou se vrátit do práce. Tyto náklady mohou zahrnovat náklady na další
vzdělávání a dopravu, stravování, ubytování, hlídání dětí a výukové materiály potřebné k úspěšnému
absolvování školicího programu. Výsledkem tohoto programu bylo, ţe výukový kurz opouštělo před
dokončením mnohem méně účastnic a ţeny si zlepšily pozici na trhu.
3. Genderové nerovnosti ve znalostní ekonomice lze odstranit:
 prostřednictvím lépe zaměřeného a zajímavého dalšího vzdělávání
 vytvořením prostředí, které je přátelštější k ţenám a k rodině
 na základě partnerství mezi městy a univerzitami v efektivních oblastech.
5
Program university Santiago de Compostela „Woman Emprende“ vznikl na konci roku 2006 s
částečnou podporou města a jeho cílem je vyhledání, stimulace a poskytování příslušných rad a
podpory pro vytváření podniků od ţen z univerzitní komunity Santiago de Compostela. Ţeny
pracují se studentkami, absolventkami a vědkyněmi, podporují myšlenku, ţe zaloţení podnikání je
reálné a poskytují rady ohledně finančního a obchodního plánování.
Ponaučení: místní plánování pro změnu
1. Partnerství na lokální úrovni je cílené a přináší důvěru. Rozvoj dialogu mezi zainteresovanými stranami
na místní úrovni jako moţné řešení umoţňuje lépe pochopit, jak spolu agentury a organizace mohou
spolupracovat, sniţuje vzájemnou konkurenci agentur a přináší příleţitosti jednání s novými stranami a
osobami, které potenciálně vyuţijí změny postupů. Vytvoření místního akčního plánu tento přístup
podporuje, protoţe se specificky zaměřuje na určité téma a představuje společnou agendu pro všechny
místní partnery.
2. Nadnárodní spolupráce můţe hrát důleţitou roli, neboť zainteresovaným osobám dává příleţitost
vyměnit si nápady a něco se od sebe naučit. Studijní návštěvy, online prezentace, novinky s
informacemi o činnosti partnerů a moţnostech financování umoţňují partnerům vidět svou vlastní práci z
jiného pohledu a nebát se nových a inovativních způsobů.
Místní akční plány
Místní akční plány jsou důleţitou dimenzí programu URBACT. Jejich účelem je zlepšit dopad mezinárodních
výměn a vzdělávacích akcí na místní postupy a dát konkrétní tvar výstupům z aktivit, které realizuje kaţdý
partner v síti. Na vývoji místních akčních plánů se ve všech městech zapojených do projektu WEED podílely
LSG (local support group – místní skupina na podporu dané věci). Obsah těchto plánů ukazuje různorodý
kontext a problémy v jednotlivých městech. Některé plány upřednostňují kroky, kterými pomáhají ţenám
nastartovat a rozběhnout podnikání, jiné sniţují genderovou segregaci ve světě práce a podnikání. Bez
ohledu na přístup partneři vnímají, ţe příleţitost spojit strany na místní úrovni, učit se z modelů přijímaných
ve městech po celé Evropě a najít si dostatek času na plánování akcí, je cennou dimenzí program URBACT.
Během práce sítě WEED stanovilo kaţdé město konkrétní cíle pro své místní akční plány. Tyto cíle jsou
uvedeny níţe.
Cíl 1: Eliminovat překáţky v podnikání ţen (Alzira, Enna, Crotone)
 Poskytovat rozsáhlejší poradenství ţenám-podnikatelkám
 Zvýšit zájem o podnikání od školního po vyšší věk
 Rozšířit podporu formou mikro úvěrů pro nastartování a růst podnikání
Cíl 2: Řešit nerovnosti v povaze a kvalitě práce dostupné muţům a ţenám (Umea, Karviná, Amiens)
 Sníţit genderovou segregaci na trhu práce
 Zvýšit účast ţen na vzdělávání pro zaměstnání
 Vyšší příspěvky pro firmy zaměstnávající ţeny
Cíl 3: Omezit nedostatečné vyuţití znalostí a dovedností ţen v inovacích a ve znalostní ekonomice
(Santiago de Compostela, Celje)
 Změnit přístup mladých ţen k vědě a IT
 Zvýšit počet ţen v podnikání a znalostní ekonomice
 Zajistit více příleţitostí v nových sektorech zaměstnání (pečovatelství)
V místním akčním plánu kaţdého města v tomto katalogu lze nalézt konkrétní kroky. U nejméně čtyř měst
byly návrhy kroků a financování upraveny tak, aby došlo k implementaci těchto kroků.
Profesorka Gill Scott, hlavní odborník WEED
Úspěch
6
Zpětná vazba od starostů ukazuje na pozitivní hodnocení zkušenosti.
Tomáš Hanzel, starosta města Karviná například říká:
„Díky projektu WEED jsme navázali partnerství nejen s partnerskými městy projektu, ale
také s jinými městy v České republice. Mohu říct, ţe naše účast v projektu byla pro
město velice pozitivní.“
Podobný názor má i zástupce primátora města Enna Salvatore Notararigo:
„Implementace nejlepších zásad a výměna zkušeností mezi místními regiony a jinými
evropskými zeměmi je nezbytná ke zvýšení úrovně povědomí a odpovědnosti ţen ve
světě práce a k zakládání nových podnikání pro ţeny.“
Elena Maria Bastidas Bono, primátorka města Alzira:
„Jedním z nadcházejících úkolů naší společnosti je podpora
zaměstnanosti ţen. Z toho důvodu je naprosto zásadní, aby
podnikání ţen a jejich začlenění na trh práce podpořily instituce
veřejné administrativy.“
Projekt WEED (zkratka pro anglický název Ţeny, podnikání a
zaměstnání v místním rozvoji), který zakrátko skončí, nám otevřel
alternativní cestu k udrţení kontaktu s Evropou a přístupu k
podpoře zaměstnání a podnikání ţen způsobem přímým a
adekvátnějším pro občanskou a moderní společnost při zajištění
rovných příleţitostí jak pro muţe, tak i pro ţeny.
Primátor města Santiago de Compostela Xosé A. Sánchez Bugallo říká:
Naše město má tři nejdůleţitější úkoly:
- spolupráce všech účastníků,
- podpora povědomí o rovnosti pohlaví
- a rozvoj rámce podpory politiky rovnosti pohlaví.
Město Santiago de Compostela pracuje na strategiích podpory plné účasti ţen a
rovnosti příleţitostí ve všech aspektech společenského, hospodářského, politického a
kulturního ţivota a na posílení moţností ţen a schopnosti jejich organizací překonat
překáţky, na které ţeny v dnešní společnosti naráţí obecně a obzvláště ve vědě.
7
MĚSTO CELJE
CELJE JE MĚSTO VE SLOVINSKU S POČTEM OBYVATEL 49 039 (V ROCE 2008). LEŢÍ
V REGIONU DOLNÍHO ŠTÝRSKA NA SEVEROVÝCHODĚ ZEMĚ. TOTO TŘETÍ NEJVĚTŠÍ
MĚSTO SLOVINSKA JE REGIONÁLNÍM CENTREM ADMINISTRATIVY, OBCHODU,
EKONOMIKY, KULTURY, VZDĚLÁVÁNÍ, LÉKAŘSTVÍ A SPORTU.
Celje má dlouhou tradici průmyslu a obchodu. V 18. a 19. století zde byl velmi rozvinutý turistický
ruch, ale atraktivita města upadala ve prospěch sousedních wellnesových a lázeňských center. Poté,
co se Slovinsko osamostatnilo od Jugoslávie, bylo Celje prvním městem, kde zkolabovala
ekonomika. V letech 1990 aţ 2000 město trpělo velmi vysokou nezaměstnaností. V poslední době se
ale společenskoekonomická situace ve městě výrazně zlepšila a nezaměstnanost za posledních šest
let klesla z 11 na 6 %.
Ţeny hrají na trhu práce ve městě zásadní roli jiţ přes padesát let. Míra zaměstnanosti ţen je stejně jako
v celém Slovinsku vyšší neţ evropský průměr. Zaměstnanci veřejného sektoru mají povinnost zavádět rovné
příleţitosti a ţeny zde zastávají vysoké vedoucí funkce. V soukromém sektoru jejich pozice není tak silná a
ţeny mají méně příleţitostí k dalšímu vzdělávání a kariérnímu postupu. Míra nezaměstnanosti je u ţen
obecně vyšší neţ u muţů (v roce 2002 to bylo 6,3 % u ţen a 5,7 % u muţů) a ţeny tvoří 55 %
nezaměstnaných. Tato míra je poměrně niţší neţ u ostatních států, které přistoupily do EU, ale mnoho
vysoce kvalifikovaných ţen (a muţů) musí opustit Celje a hledat kvalifikovanou práci v Ljubljaně nebo
Mariboru. Jiţ samotný fakt, ţe ve městě jsou vysoce vzdělané ţeny, však ukazuje, ţe město má kapacitu pro
rozvoj znalostní ekonomie.
8
Zlepšení výkonnosti ţen na trhu
práce
orgánech
veřejného
sektoru,
ekonomických
oborech, politických stranách a organizacích
občanské společnosti.
Ve Slovinsku je dlouhá tradice veřejných sluţeb
(péče o zdraví, děti a seniory) a silný tradiční
způsob ţivota (pomoc prarodičů), díky čemuţ
mohou být ţeny zaměstnány a pracovat na plný
úvazek. Udrţet v rovnováze zaměstnání a rodinu
pomocí práce na částečný úvazek není příliš reálné,
jelikoţ těchto úvazků je jen velmi málo. Většina ţen
pracuje
ve
veřejném
sektoru,
vzdělávání,
zdravotnictví, péči o děti a v administrativě, kde jsou
lepší příleţitosti pro získání zaměstnání a rozvoj.
Díky právním předpisům a současnému systému
země nastoupila cestu směrem k vyrovnanému
zapojení obou pohlaví do veřejného sektoru, coţ
posílil i Národní program pro rovné příleţitosti ţen a
muţů 2005 aţ 2013. Pozornost si zaslouţí dva
konkrétní problémy se zaměstnáním a rovností
pohlaví. Za prvé zde jsou silné genderové
stereotypy ohledně muţských a ţenských povolání
jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, které
vedou k vyšší míře horizontální segregace
v povolání. Za druhé některé sektory, kde převaţují
ţeny, se mění a jsou privatizovány. Od roku 2005 se
privatizuje péče o seniory, coţ vedlo k tomu, ţe se
rozvíjí více soukromých center pro seniory
poskytující ţenám nová zaměstnání a příleţitosti
k podnikání.
Ţeny a podnikatelské aktivity
Rozvoj znalostní ekonomiky
Přes tradiční rozdělení na muţská a ţenská
povolání se v Celje poměr mezi muţi a ţenami
pomalu mění a napomohl tomu i státní fond na
podporu pevnějších pout mezi ekonomikou a
znalostním průmyslem. Bohuţel to jde pomalu a
nestačí se vypořádat s rostoucím nedostatkem v
technologiích, strojírenství a informačních a
komunikačních technologiích, takţe město nyní
zkoumá různé způsoby jak zvýšit zájem dívek a ţen
o tento sektor. Některé společnosti poskytují
studentům praxi a vyuţívají státní politiky na
zlepšení rovnosti mezi muţi a ţenami na poli těchto
technologií.
Například
zákon
o
rovných
příleţitostech ţen a muţů umoţňuje přijetí
pozitivních opatření ze strany státních orgánů
v souladu s jejich strukturou a postupy, a to jak v
V roce 2003 oznámila organizace OECD, ţe
Slovinsko hraje vedoucí úlohu v tématu ţeny a
podnikání a ţe podniká kroky na státní, místní a
neziskové úrovni. Ve spolupráci s asociacemi
podnikajících ţen a ostatními partnery se rozvinula
státní podpora a městské úřady a místní správy
rozvinuly inovativní způsoby ke zlepšení přístupu
ţen k financování. Město se však stále chce zabývat
nedostatkem ţen ve sféře podnikání. V Celje není
ţádná silná tradice podnikajících ţen a ţeny zde
provozují jen malé podniky, příliš neriskují a mají
problém získat od banky půjčku na nové podnikání.
Integrace
obnovy
politiky
rovnosti
a
Podpora rovnosti pohlaví je pro magistrát města
Celje důleţité téma. Město realizuje genderovou
politiku pomocí akcí na státní a místní úrovni.
Moţná díky tomu se ţeny aktivně zapojují do
místního rozvoje, obzvláště ve veřejném sektoru.
Rada města má 33 členů, z toho je 14 ţen (42,42
%), coţ převyšuje národní průměr. Ţeny většinou
vedou veřejné společnosti, zastávají důleţitou úlohu
ve veřejných dobrovolnických sluţbách (asociace a
společnosti), většinou pracují zadarmo a přispívají
společnosti.
Prioritní změny
9
Na začátku projektu WEED se diskutovalo o
prioritních změnách, na kterých se dále pracovalo
v průběhu místních a mezinárodních výměnných
aktivit. Priority jsou určeny podle toho, kde LSG
(local support group – místní skupiny podpory)
cítila, ţe je potřeba řešit problémy, kde byla
kapacita na změnu a kde byl o změnu zájem.
Pracovní skupině také pomohla větší znalost toho,
jak navrhovat danou politiku a nejlepší zkušenosti
získané od ostatních členů LSG a partnerství
WEED.
LSG sestávala ze zástupců zaměstnavatelů,
školicích organizací, neziskových organizací,
odborového svazu, magistrátu a soukromé
společnosti. Zástupci školicí organizace, magistrátu
a odborů byli přesvědčeni, ţe přiměřeně dokáţí
podpořit ţeny, aby se zapojily do práce a dalšího
vzdělávání. Nemysleli si ale, ţe umí dostatečně
efektivně pomoci ţenám při zaloţení vlastního
podnikání. Zástupci zaměstnavatelů a soukromé
společnosti byli toho názoru, ţe mohou nabídnout
jistou úroveň znalostí a porozumění podnikajícím
ţenám a také nabídnout své zkušenosti při motivaci
ţen riskovat za účelem růstu.
Tato různorodost zájmů a znalostí vedla k vytvoření
místního akčního plánu, který se soustředí na
podporu větších příleţitostí pro ţeny v rostoucím
sektoru péče a na podporu nových podnikatelů
v sektoru.
MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN:
Rozvoj role ţen v místních sluţbách pro podporu rodiny
10
LSG v Celje pracuje na strategiích podpory zapojení ţen do podnikání, na kvalitní zaměstnání a
inovace. Město vytvořilo místní akční plán rozvoje kvalitních sluţeb pro seniory a rodiny pomocí
dalšího vzdělávání a zaměstnávání ţen ve sluţbách na podporu rodiny, ať uţ ve veřejném
sektoru, nebo v sociálním podnikání.
stárnoucí společnosti. Strategie je také reakcí na
Řešení problémů
Pracovní skupinu tvoří členové místních sociálních
sluţeb, oddělení zaměstnanosti, obchodní komory a
neziskových organizací. Dvě nejdůleţitější priority
města jsou podle nich vyšší rovnost pohlaví
v zaměstnání a podnikání a zlepšení kvality ţivota
rodin
ţijících
v období
demografických
a
ekonomických změn. Obě tyto priority také přispívají
k hospodářskému růstu a začlenění do společnosti.
Z tohoto důvodu se město stalo hlavním partnerem
projektu URBACT II WEED a vytváří v jeho rámci
místní akční plán, aby překonalo rozdíl mezi
potřebami rodin a kapacitou veřejného sektoru
k uspokojení těchto potřeb. Tento rozdíl se zvětšuje
s ekonomickou krizí a se širokým okruhem změn
v tradičních strukturách rodiny. Na základě úvodní
analýzy rodin, nezaměstnaných ţen ve městě a
místních sociálních sluţeb, dalšího vzdělávání a
zdrojů zaměstnanosti pracuje nyní LSG na návrhu
projektu pro Centrum informací, poradenství a
vzdělávání.
Cíle a úkoly
Navrţený projekt má tři hlavní úkoly:
 Podpora rodiny a seniorů plánováním a
podporou kvalitních sluţeb za rozumnou cenu.
 Rozvoj školicího centra a osnov pro zájemce o
práci doma na základě podpory seniorů, rodin
v krizi a finančního začlenění, tj. oblasti zásadní
pro prosperitu rodin.
 Vyškolení zájemců o práci ve sluţbách
veřejného sektoru nebo rozvoj podnikání
v souladu s veřejným účelem daných sluţeb.
nároky Evropy na novou solidaritu mezi generacemi.
Návrh LSG je proto cenný, jelikoţ pracuje na novém
typu integrovaného modelu rozvoje, který ukáţe,
jakým způsobem lze generovat odpovědi na lokální
problémy.
Navrţené kroky
Jde o sloţitý návrh o několika prvcích, které budou
rozvíjeny po dobu dalších dvou let.
1. Rozvoj analýzy kvality a kvantity stávajících
sociálních sluţeb pro seniory, rodiny v krizi a
finanční vyloučení ze společnosti.
2. Zaloţení nového Centra pro informace,
poradenství a vzdělávání ve spolupráci s jiţ
fungujícím Mezigeneračním centrem.
3. Příprava a realizace vzdělávacích programů na
podporu seniorů, rodin v krizi a finančního
vyloučení ze společnosti.
4. Posílení kvality práce a pracovníků v sektoru
nabíráním a vzděláváním nezaměstnaných ţen
(cílové skupiny).
5. Registrace účastníků dalšího vzdělávání jako
součást databáze pracovníků, které budou
zaměstnavatelé upřednostňovat.
6. Rozvoj a realizace vzdělávání/školení osob
samostatně výdělečně činných v sociálních
sluţbách ve spolupráci s institucí Sluţby
zaměstnanosti Slovinska, včetně finančního
managementu,
podpory
managementu,
odborné vzdělávání a finanční nástroje.
7. Vyuţití poznatků z projektu na dvou setkáních
na ministerstvu, dvou mezinárodních setkáních,
jedné exkurzi ve Slovinsku a na konferenci se
slovinskými zástupci městské správy při
předávání dobrých zkušeností.
Načasování návrhů
V roce 2005 slovinské Ministerstvo práce, rodiny a
sociálních věcí odsouhlasilo Strategii pro péči o
seniory do roku 2010 – solidarita, dobré
mezigenerační vztahy a kvalitní stárnutí obyvatel. V
této strategii jde o větší spolupráci mezi veřejnou a
občanskou společností za účelem uspokojení potřeb
Zainteresované strany
Projekt se bude realizovat v úzké spolupráci
s těmito zainteresovanými stranami:
 Oddělení sociálních sluţeb magistrátu
města Celje


11




Centrum pro sociální práci – školicí
agentura
JZ Socio – městem financovaná společnost
na podporu ţen a rodin v nouzi
Pečovatelský ústav pro seniory v Celje
Vícegenerační centrum Hudinja v Celje
Oddělení zaměstnanosti – Slovinská
republika
Magistrát města Celje – oddělení sociálních
věcí
Jak tato mezinárodní forma spolupráce přispěla
k návrhům na místní akční plán?
Tento místní akční plán byl připraven na základně
místních analýz potřeb a problémů během
hospodářské krize. Mezinárodní práce na různých
projektech má nepřímý efekt a pomohla nám
rozpoznat nové příleţitosti při výměně dobrých
zkušeností a znalostí.
Další kroky
Kontakt:
1. Zaslat ţádost na Ministerstvo práce, rodiny a
sociálních věcí o podporů z fondu ESF na úplné
pokrytí oprávněných nákladů v hodnotě 300
tisíc euro.
2. V případě úspěchu se projekt rozjede v roce
2011 a bude probíhat do konce roku 2013.
3. Rozvoj a realizace monitorovacích indikátorů,
které zahrnují:
45 zaměstnaných ţen, 70% z nich do 25 let
věku,
vytvoření čtyř pracovních míst,
vytvoření
a
realizace
tří
hlavních
vzdělávacích programů,
vytvoření a realizace jednoho samostatně
výdělečně činného programu,
rozvoj
informování,
poradenství
a
vzdělávacího centra pro podporu rodin.
Alenka Vodoncnik, prof.,
Telefonní číslo: 00386 3 620 97 06
e-mail: [email protected]
I kdyţ ţeny v Celje hrají důleţitou úlohu na všech úrovních společenského ţivota a úspěšně
udrţují svou kariéru a rodinný ţivot v rovnováze, objevily se nové příleţitosti k dalšímu zlepšení
jejich ţivotních podmínek a práce. Jednou z nejdůleţitějších oblastí je tvorba kvalitních podmínek
pro integraci ţen do podnikání, například v oblasti sociální péče, a poskytnutí přístupu k
informacím a znalostem, kvalitnímu školení a veřejným sluţbám. Všechny tyto sluţby jsou v Celje
dostupné, přestoţe se potřeby občanů zároveň s rychlým hospodářským rozvojem překotně mění.
Vedení města Celje tyto potřeby zná a věnuje se jim.
Bojan Šrot, Primátor města Celje
12
MĚSTO ALZIRA
ALZIRA JE MĚSTO A SAMOSPRÁVNÍ JEDNOTKA S POČTEM OBYVATEL 43 038 (V ROCE
2008) V PROVINCII VALENCIE NA VÝCHODĚ ŠPANĚLSKA. JE HLAVNÍM MĚSTEM
OBLASTI RIBERA ALTA A JE ZÁKLADNOU MNOHA VEŘEJNÝCH SLUŢEB. V PRŮBĚHU
20. STOLETÍ SE ALZIRA PROMĚNILA Z EKONOMIKY ZALOŢENÉ NA ZEMĚDĚLSTVÍ NA
MĚSTO ZAMĚŘENÉ NA RŮZNÁ ODVĚTVÍ PRŮMYSLU S DŮLEŢITOU KOMERČNÍ
INFRASTRUKTUROU A PŘIDRUŢENÝMI SLUŢBAMI.
.
S tím, jak se měnilo místní hospodářství, se ţeny staly velmi důleţitou součástí pracovní síly a
v této oblasti nyní tvoří kolem 41 % zaměstnaných. Rozdíl v zaměstnanosti muţů a ţen je zde stále
vyšší neţ v mnoha jiných částech Evropy, ale sniţuje se. Je to dáno hlavně stagnací ve stavebnictví,
které zaměstnává muţe, a mírným nárůstem v sektorech, kde převaţují ţeny, tj. prodej a sluţby. Ve
zprávě LSG je ale uvedeno, ţe místní míra nezaměstnanosti ţen je vyšší neţ v jiných částech
Španělska, obzvláště v případě mladých nekvalifikovaných ţen, a pokud ţeny pracují, bývá to
většinou na částečný úvazek (78 % ţen pracuje na částečný úvazek ve srovnání s 20 % muţů).
Nejen ţe se zvyšuje pravděpodobnost toho, ţe ţeny získají zaměstnání, ale ţeny také prokázaly vzrůstající
tendenci v zakládání nových podniků ve městě, například 53 % nových podniků, na které se v roce 2005
vztahovaly granty, byly zaloţeny ţenami. Tyto podniky jsou spíše menší, všechny jsou v sektoru sluţeb a
obvykle to bývají kadeřnictví, restaurace a bary či obchody s oblečením. Zpráva si všímá i dvou problémů
v souvislosti s podnikatelskými aktivitami ţen. Za prvé se sniţuje počet ţen, které chtějí zaloţit střední či
menší podniky, jelikoţ hospodářská krize sníţila počet pobídek k nastartování podnikání. Za druhé zde mezi
menšími podnikateli panuje značný nedostatek znalostí o zaloţení podniků. Neexistuje zde prostředí, ve
kterém je proces tvorby nových společností jednoduchý a vstřícný.
Zlepšení výkonnosti ţen na trhu
práce
Vyuţití dovedností
podnikání
ţen
při
Hlavní prioritou rady města je poskytování informací
o pracovních příleţitostech. Samotná rada
prostřednictvím své agentury pro rozvoj (IDEA)
vytvořila výkonný systém poskytování přímých
grantů na podporu programů, které rozvíjejí
pracovní zkušenosti a tvorbu pracovních míst. Tyto
programy nejsou primárně zaměřeny na ţeny, ale
nezaměstnané ţeny někdy mají přednost. Jsou
zaloţeny na intenzivním propojení zaměstnavatele a
místní samosprávy. Mezi dva nejdůleţitější
programy patří La Casa de Oficios (zaměřená na
mladé ve věku 16 aţ 25 let, kteří chtějí pracovat
jako stavbaři, tesaři, elektrikáři, zahradníci či
instalatéři) a Los Talleros de Empleo (zaměřený na
mladé lidi nad 25 let věku, kteří se chtějí věnovat
pečovatelské sluţbě).
Na tuto oblast se LSG zaměřuje nejsilněji a čerpá ze
závazku státu podporovat podnikatelské činnosti na
všech úrovních a přitom se zaměřit speciálně na
ţeny. Na místní úrovni fungují tři organizace
podporující podnikání, a sice Servicio Infodona
(sluţba poskytující poradenství výhradně pro
podnikající ţeny), obchodní komora oblasti Valencie
a IDEA, coţ je místní agentura pro rozvoj pod
záštitou města, která zodpovídá za ekonomický
rozvoj Alziry.
13
Oba tyto programy jsou značně rozděleny podle
pohlaví, takţe prvního programu se účastní pouhých
12 procent ţen, zatímco druhého pouhých 8 procent
muţů. Výraznou výhodou programů IDEA, které
zahrnují vytvoření pracovních míst a praxi, je to, ţe
účastníci mají příleţitost pracovat a zaţít kontakt
mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Tato
skutečnost velmi závisí na rozvoji kontaktů mezi
IDEA a zaměstnavateli.
Rozvoj znalostní ekonomiky
Existují oblastní programy, které jednotlivcům
nabízejí poradenství o informačních technologiích,
jenţe nový průmysl ve městě obvykle nepouţívá
nové technologie či znalostní ekonomiku. Jsou zde
dva problémy. Za prvé mají malé podniky problémy
získat jasné a úplné informace o všech dostupných
zdrojích a za druhé jsou fondy veřejného sektoru
určené na poskytování rozhodujícího vzdělávání
v nových technologiích omezené.
To znamená, ţe vzdělávání je obecně jen na nízké
úrovni a město nemůţe rozvíjet vědu a nové
technologie. Ţeny mají přístup k některým kurzům,
které jsou určeny pouze pro ně, ale tyto kurzy jsou
obvykle na nízké úrovni.
IDEA poskytuje informace a poradenství při
zakládání podniku a také podporuje zaměření a
utváření práce. V roce 2007 byla za svou podporu
podnikání oceněna jako nejlepší podnik v regionu
Valencia.
Integrace
politiky
pohlaví a obnovy
rovnosti
Rada města Alzira splnila svůj první Plán rovnosti
v letech 2005 aţ 2007 a v rámci projektu WEED se
město připojilo ke druhému Plánu rovnosti pro
období 2008 aţ 2010. Předmětem tohoto plánu je
zavedení rovnosti příleţitostí muţů a ţen
v samosprávě.
Tento plán se pokouší zapojit všechny obyvatele a
sníţit nerovnost pohlaví. Zaměřuje se na
zaměstnance městské samosprávy, ale také na
vzdělávací centra a soukromé podniky v rámci
asociace podniků v Alziře, hlavně prostřednictvím
informačních kampaní.
14
Prioritní změn
Na začátku projektu WEED se diskutovalo o
prioritních změnách, které byly dále rozpracovány
při místních a mezinárodních výměnných aktivitách.
Po úvodním zmapování situace a problémů ohledně
vyuţití ţen v místním programu Práce a růst
členové skupiny LSG probrali moţné priority pro
práci v projektu WEED. Tuto práci významně
ovlivnila hospodářská krize a vedla k jasnému
zaměření na podporu mladých podnikatelů a kroků
k podpoře ţen na trhu práce.
Skupina LSG sestává ze členů unie CCOO,
SERVEF,
Foundation
Bancaxia,
sdruţení
Podnikajících ţen, Asociacion Empresaria (asociace
podniků), ředitele místní technické univerzity,
vědkyň a CEEI.
Na tomto základě vznikl místní akční plán, jehoţ
cílem je zvýšení počtu podnikajících ţen a zlepšení
dovedností nezaměstnaných ţen. Skupina tak těţila
ze sdílení znalostí ohledně navrhování politiky a
nejlepších zkušeností získaných od ostatních členů
LSG a zvýšených znalostí z partnerství WEED.
Městská rada města Alzira si je vědoma potřeby poskytnout podporu zaměstnání této části obyvatel,
která byla v tomto ohledu velmi postiţena, pomocí účasti na iniciativě zaměřené na výměnu zkušeností a
praxe s ostatními evropskými městy a sdílením společného úkolu prosazení ţen na trhu práce a
propagace samostatně výdělečné činnosti ţen.
Elena Maria Bastidas Bono, Primátor města Alzira
MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN
Zvýšení počtu podnikajících ţen a lepší přístup ţen na trh
práce
15
Jedním z hlavních úkolů projektu URBACT je zajistit reálný dopad na politiku rozvoje
města na místní úrovni. V Alziře se pracuje na zvýšení účasti ţen v podnikání a zlepšení
dovedností nezaměstnaných ţen s cílem zajistit lepší přístup na trh práce.
Zainteresované strany
Cíle a úkoly


Zvýšit počet podnikajících ţen
Zlepšit dovednosti nezaměstnaných
ţen s cílem zajistit lepší přístup na trh
práce
1. Magistrát města Alzira
2. Asociace místních podnikatelů
3. SERVEF – oblastní úřad zaměstnanosti
regionu Valencie
4. Místní samospráva – Generalitat
Valenciana
Načasování návrhu
S návrhem přicházíme v době vzrůstající nejistoty
role ţen v ekonomice Španělska, ale také
v období, kdy jsou stále ještě podporovány
regionální a státní akční plány.
Konkrétní kroky jsou naplánovány na začátek
roku 2011.
Navrţené kroky
Úkolem
je
poskytnout
více
příleţitostí
podnikatelům skrze zapojení do programu
Erasmus pro mladé podnikatele, který financuje
Evropská komise. Tento program byl spuštěn
v únoru roku 2011.
Pracujeme na rozvoji programu instruktorů
(program Mentor) na místní úrovni, kdy
podnikatelé s dobrou praxí mohou učit a
podporovat nové zájemce o podnikání.
Chtěli bychom rozvinout školicí nástroj pro
podnikatele,
kteří
mají
malé
dovednosti
v podnikání, s cílem poskytnout jim základní
znalosti k rozvoji vlastního podnikání.
Připravíme kurz pro nezaměstnané ţeny za
účelem zlepšení jejich dovedností, coţ jim umoţní
lepší přístup na trh práce.
Zvýšíme úroveň školení v informačních a
komunikačních technologiích, která jsou na místní
úrovni dostupná.
Jak přispěla mezinárodní forma
k návrhům na místní akční plán?
práce
Při účasti na mezinárodních seminářích jsme
poznali různé nápady ostatních partnerů a posílili
jsme některé své vlastní nápady. To, ţe tito
partneři realizují tyto nápady, pro nás bylo
rozhodujícím impulsem.
Contact:
Carmen Herrero Pardo
Jose Manuel Gonzales Valls
Local Agent of Employment and Development
Municipality of Alzira
Tel (Spain) 0034 96 245 51 01
www.idea-alzira.com
16
MĚSTO AMIENS
AMIENS JE MĚSTO A SPRÁVNÍ JEDNOTKA O 163 TISÍCÍCH OBYVATEL (V ROCE 2008)
V DEPARTMENTU SOMME NA SEVEROVÝCHODĚ FRANCIE. NACHÁZÍ SE NA
STRATEGICKÉ KŘIŢOVATCE EVROPSKÝCH KOMUNIKACÍ DVĚ HODINY OD LONDÝNA
A AMSTERDAMU A MÉNĚ NEŢ HODINU A PŮL OD PAŘÍŢE. LEŢÍ V SRDCI JEDNÉ
Z NEJDYNAMIČTĚJŠÍCH OBLASTÍ EVROPSKÉ UNIE.
V Amiens a okolí je důleţité zemědělství a zpracovatelský průmysl. Ve městě je šest průmyslových
zón, které přilákaly mnoho malých aţ středních firem. Nachází se zde podniky na balení
farmaceutických výrobků (například Unither), zpracování potravin, technologie ochrany ţivotního
prostředí a firmy podnikající v kultuře (například jazzové vydavatelství Bleu).
Místní ekonomiku ovlivnilo masivní zavírání podniků od roku 1975. V období 1998-2003 se zvedal hrubý
domácí produkt města o 1,1 procento ročně, coţ však bylo méně neţ v ostatních městech Francie, kde
průměrný růst činil 2,3 procenta ročně.
Zlepšení výkonnosti ţen na trhu
práce
17
Existuje státní plán, který různými kroky podporuje
zaměstnanost ţen, a také daný region, okres a
město navrhují nové kroky. Tento plán v kaţdé
prefektuře země rozvíjí kulturu a do praxe převádí
princip rovnosti mezi muţi a ţenami. Dále také
navrhuje kroky v boji proti násilí na osobách jiného
pohlaví (školení a genderové analýzy, informační
průvodce), pracuje na informačních nástrojích a
povědomí o rovnosti příleţitostí u chlapců a děvčat,
vysvětluje vyučujícím, jak je důleţité nechat dívky
vybrat si, co chtějí studovat, a podporovat jejich
rozhodnutí.
banky. Tyto organizace také konkrétně radí, jak řídit
podnikání. Stále zde však panuje mnoho stereotypů
o ţenách a podnikání, třeba ţe „ţeny neumějí činit
důleţitá rozhodnutí tak dobře jako muţi“ nebo ţe
„ţeny hůře snášejí stres“ a ţe se „mají starat o děti,
kdyţ onemocní“. Zatímco některé ţeny umějí
riskovat a získají tak větší odpovědnost, jiné si o
sobě myslí, ţe toho schopny nejsou. To můţe
vysvětlit zájem vedení města o školní programy
cílené na změnu tohoto přístupu. Součástí je i
integrace s místní politikou a snaha organizovat na
středních školách setkání studentů se ţenami, které
si vybrali muţskou práci a jsou v ní šťastné.
Integrace politiky rovnosti a
obnovy
Vláda a některé nevládní organizace navrhují
profesní formaci pro ţeny za účelem lepšího
začlenění na trh práce, například získání první
práce po 40 letech věku nebo získání práce po
dlouhém období, kdy se ţeny staraly o děti. Mezi
silné stránky města při podpoře ţen patří
následující:
 Usnadnit péči o děti ţenám, které chtějí
pracovat
 Podpořit rovnost mezi muţi a ţenami
v soukromých firmách
 Představit studentům středních škol různé
moţnosti, aby si mohli vybrat, co skutečně chtějí
dělat, aniţ by se museli nechat omezovat
tradičními stereotypy (ţeny mají pracovat
s dětmi
nebo
se
stát
sestřičkami
či
sekretářkami…)
 Usnadnit propojení ţen hledajících práci a firem
práci nabízejících
Město Amiens v roce 2007 zesílilo podporu rovnosti
pohlaví v politice, coţ se odrazilo v zákonu z roku
2007, který zvyšuje finanční pokutu pro politické
strany, které nectí princip parity (rovnost
zastoupení) volebních kandidátů, a také zavádí
povinnou paritu pro městské a oblastní rady. Od
května 2008 má město nového primátora a nový
tým pracující na rozvoji větší parity pro ţeny.
V minulosti zde byla kampaň proti domácímu násilí,
konference a veřejná propagace a zvláštní program
pro prevenci násilí dospívajících dětí. Mezi kroky
vedoucí k politice rovnosti v souvislosti s obnovou
města a programem zaměstnanosti a růstu patřilo
v roce 2007 i městské fórum, které mělo za úkol
pomoci ţenám najít práci. Patřila sem pomoc při
tvorbě profesního ţivotopisu, přípravy na pohovor a
poradenství a tipy, kde hledat práci.
Rozvoj znalostní ekonomiky
Nový tým v tomto procesu pokračuje a začal
s novými kroky pomoci pracujícím ţenám při péči o
děti a při vytváření kontaktu mezi společnostmi a
ţenami hledajícími práci.
Součástí politiky města směřující k odpovídajícímu
vyuţití ţen ve vědě a technologii je péče o dívky ve
smyslu poskytování informací o všech dostupných
typech studia, aby měly lepší představu o budoucí
dostupnosti zaměstnání a nezůstávaly pouze u
tradičních ţenských zaměstnání.
V současnosti
je
drtivá
většina
studentek
soustředěna v sektorech, kde je hodnota jejich
odborné kvalifikace niţší, neţ v sektorech s nízkým
vědním a technologickým potenciálem. Kvůli tomu
pak dívkám vstup na trh práce trvá déle neţ
chlapcům.
Vyuţití schopností ţen v
podnikání
Existuje mnoho neziskových organizací, které se
starají o lidi s malou moţností dostat půjčku od
Prioritní změny
18
Ţeny jsou důleţitou součástí trhu práce a v Amiens
v roce 2006 tvořily 43 procent zaměstnaných
pracovních sil, coţ bylo o něco méně neţ
průměrných 47 procent v celé Francii. Mezi
pracovními smlouvami muţů a ţen jsou rozdíly.
V roce 1999 sedm procent muţů a deset procent
ţen pracovalo na částečný úvazek, coţ je ale
v porovnání
se
zbytkem
Evropy
málo.
Nezaměstnanost
ţen
je
výraznější
neţ
nezaměstnanost muţů, včetně lidí se stejnou
charakteristikou pro trh práce.
Přístup k zaměstnání ţenám ztěţuje i fakt, ţe sektor
sluţeb činí v Amiens pouhých 66 procent placené
práce v porovnání se státním průměrem 72 procent
pracovních míst. Ţeny znevýhodňuje i poměrně
roztroušený
charakter
osídlení,
který
je
problematický při plnění domácích povinností, coţ
obzvláště postihuje mladé ţeny. Náhlé změny
v ekonomice města postihují zejména ţeny s více
neţ dvěma dětmi a mladé lidi.
Od roku 2002 s růstem terciárního sektoru (sektor
sluţeb), ve kterém mají větší zastoupení, se ţeny
více zapojují do podnikání. V Amiens ţeny například
vytvářejí 33 procent firem oproti pouhým
29 procentům ve Francii a 90 procent firem je
v terciárním sektoru. 60 procent ţen je ve věku mezi
30 a 49 lety. Společnosti zaloţené ţenami s vyšším
vzděláním nejčastěji fungují i po třech letech.
V posledních pěti letech proběhla důleţitá expanze
nových společností. Sektor vědy a technologie ještě
není hlavním zaměstnavatelem ţen ve městě
moţná kvůli tomu, ţe se ţeny jiţ od raného věku na
tento sektor vzdělávání nezaměřují.
Místní skupina (LSG) přišla s okruhem politik,
sluţeb a činností, které se tak či onak těmito
problémy zabývají. Na začátku projektu WEED byly
navrţeny dvě oblasti činností, a sice zaměstnání a
podnikatelské aktivity.
MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN:
Překonání bariér pro podnikání ţen
19
Jedním z hlavních úkolů programu URBACT je zajistit, aby projekty měly skutečný dopad na
politiku rozvoje města. V Amiens se vytvořil plán na podporu ţen v začátcích podnikání.
Řešení problémů
Náš místní plán byl vytvořen po sérii schůzek se sítí
neziskových
asociací
a
státního
úřadu
zaměstnanosti, a tak vznikla místní skupina LSG
pod vedením města (odbor rovnosti) a konzultanta.
Tento akční plán se zaměřuje zejména na potíţe
ţen při zakládání podnikání a při hledání práce.
Nejdříve jsme provedli průzkum, abychom poukázali
na konkrétní potíţe a navrhli praktická řešení.
Naším hlavním problémem je nyní přesvědčit
zodpovědné osoby, aby přijaly námi navrţená
řešení a zrealizovaly je. Jinými slovy můţeme říct,
ţe naše kroky závisí na politických rozhodnutích.
Cíle a úkoly
Budeme se zabývat problémem
- sladění času
- a mentalit.
V současnosti jsou překáţkou řešení tohoto
problému děti (potíţe ţen, které nemají dostatek
zdrojů na to, aby si zaplatily péči o děti nebo školku,
a v případě, ţe pracují v konkrétní pracovní době),
autocenzura, doprava, sluţba na podporu
nezaměstnaných ţen anebo nově podnikající lidé,
kde nejde o nerovnost pohlaví.
Účastníci
Do prvního kroku jsou zapojeni partneři, kteří tvoří
místní skupinu LSG, a místní akční plán pak bude
přesunut do dalších oddělení magistrátu města
Amiens (oddělení vzdělávání a hospodářského
rozvoje) a ostatních zainteresovaných stran.
Rozhodli jsme se zaměřit na nejurgentnější a
jednoduché problémy ţen. Také jsme se rozhodli
dle politické vůle vedení města.
Navrţené kroky
Tento akční plán se zakládá na průzkumu
provedeném pro konkrétní potřeby projektu WEED.
Všichni členové LSG nyní pracují na těchto
tématech a výrazně přispěli k výběru dobrých
řešení, která v naší oblasti ještě nebyla pouţita.
Toto jsou některé kroky, které navrhujeme zahrnout
do místního akčního plánu:
- vytvořit platformu a shromáţdit chůvy, které jsou
alespoň částečně k dispozici ve městě Amiens,
a zaloţit webové stránky k usnadnění přístupu
rodičů. Jde také o proškolení těchto chův, které
budou muset pracovat pro několik rodin ve
sdíleném čase.
- vytvořit systém péče o děti pro ţeny, které
pracují v konkrétní pracovní době,
- zorganizovat informační schůzky ve školách
(věk dětí 9 aţ 10 let) s hrami zaměřenými na
předsudky a genderové stereotypy,
- vytvořit komunikační plán na podporu sdílení
automobilů; v provozu jsou jiţ webové stránky,
které
zjednodušují
kontakt
mezi
zainteresovanými lidmi,
- informovat
státní
sluţby
zaměstnanosti,
struktury napomáhající zakládání firem a banky
o konkrétních těţkostech, kterým ţeny čelí,
- nastavit specifické akce na podporu ţen v jejich
činnostech,
- zorganizovat síť evropského školení pro
podnikající ţeny.
Veškeré aktivity budou zhodnoceny v těchto
ohledech:
- veřejný zájem,
- získané dotace
- výsledky
zakládání
firem
ţenami
v porovnání s průzkumem ze začátku
projektu.
Jak
mezinárodní
forma
práce
k návrhům na místní akční plán?
přispěla
Díky porovnání svých obtíţí a moţných řešení
s jinými evropskými městy jsme si lépe uvědomili,
v čem jsou naše silné stránky a kde máme rezervy.
Kontakt:
Marie Boulanger
Délégation lutte contre les discriminations et pour
l'égalité des droits
12, rue Frédéric Petit
Amiens
Tel: 03 22 97 41 55
[email protected]
20
MĚSTO CROTONE
CROTONE MÁ 60 517 OBYVATEL A LEŢÍ V KALÁBRII NA JIHU ITÁLIE. V 19. STOLETÍ
SE ZDE OTEVŘELO MNOHO PRŮMYSLOVÝCH TOVÁREN A Z CROTONE SE STALO
DĚLNICKÉ MĚSTO JEDINEČNÉ V KRAJINĚ JIŢNÍ ITÁLIE.
Crotone (60500 obyvatel) je město v regionu Kalábrie v jiţní Itálii. Na sklonku průmyslové éry ke
konci 80. let bylo zřejmé, ţe město potřebuje kroky k „obnově a urbanistické změně“. Právě v tomto
kontextu je přijímán čerstvý strategický přístup, který je zaloţen na environmentálních, kulturních a
ekonomických zdrojích. Existuje zde nespočet programů a projektů, které se shodují v cílech, jako
obnova silné kulturní identity a kombinace rozvoje a pokroku prostřednictvím prestiţních schémat,
která tomuto přístavnímu městu přinášejí nové funkce propagací volnočasových aktivit u moře a
osobní přepravy, jejichţ výsledkem bude „dálnice k moři.“
Rodinné a křesťanské hodnoty, na kterých je společnost zaloţena, zpomalily během 20. století proces
emancipace. Míra zaměstnanosti ţen je, zvláště u matek-samoţivitelek nebo u ţen s nízkou kvalifikací, stále
velice nízká.
Zlepšení výkonnosti ţen na trhu
práce
21
K řešení problémů nedostatečného zastoupení ţen
ve světě placené práce existuje několik zásad a
postupů:
 Nový zákon schválený 8. března 2010
italským parlamentem ohledně rodičovské
dovolené, který stimuluje čerpání dovolené
oběma rodiči za účelem péče o děti a
příbuzné a podporuje orgány poskytující
smlouvy příznivé pro plnění rodičovských
povinností.
 Zavedení inovativních kritérií k zajištění
rovných příleţitostí pro muţe a ţeny a
transparentnost ve výběrovém řízení v
rámci Evropských strukturálních fondů
(ESF) (2000 aţ 2006) ovlivnilo opatření
financovaná ESF. Italské národní operační
plány i operační plány regionu Kalábrie
vyuţívají část prostředků fondů k dosaţení
cílů
a
specifických
akcí
na
poli
rovnocenných příleţitostí.
Na začátku projektu WEED byla LSG (local support
group – místní skupina na podporu dané věci)
přesvědčena, ţe ke zlepšení postavení ţen lze
udělat více.
Jednalo se zvláště o:
 Zvýšení zaměstnanosti ţen.
 Boj proti strukturálním nerovnostem,
například segregaci v pracovních sektorech.
 Eliminaci obtíţí, kterým ţeny čelí v přístupu
k financím a dalšímu vzdělávání.
 Sníţení rizika chudoby ţen posílením
sociálních ochranných systémů v zájmu
práv jednotlivců na důchod.
 Sníţení větších zdravotních rizik, která
ţenám hrozí.
 Boj s několikanásobnou diskriminací ţen ze
skupin imigrantů a etnických menšin.
 Sladění osobního a profesního ţivota.
 Zlepšení vzdělávání poskytovaného ţenám,
aby ţeny mohly vyhledat rady odborníků ve
svém oboru a zlepšit se v komunikaci a
navazování vztahů.
Rozvoj znalostní ekonomiky
Ve vzdělávání stále existuje vysoká úroveň
segregace – více ţen studuje humanitní obory,
medicínu a biologii. Ačkoli se zapojení ţen do
sektoru vědy během 90. let zvýšilo, tento trend se
během uplynulých pěti let zastavil. Nízký podíl ţen
v akademických profesích (11,5 % profesorek) a ve
výzkumných organizacích je dalším důleţitým
problémem, který je nutné ve městě Crotone řešit.
Několik agentur přijalo kroky k podpoře role ţen ve
vědeckém výzkumu. LSG je toho názoru, ţe bylo
moţné udělat mnohem více. Zvláště:

Zainteresované strany ve městě Crotone by
měly podporovat širokou a aktivní účast ţen
v médiích, v informačních sítích a vývoji
informačních a komunikačních technologií.
Zvláště by měly podporovat vývoj a vyuţití
informačních a komunikačních technologií
jako zdroje posílení postavení ţen a dívek.
Vyuţití dovedností ţen při
podnikání
Ţeny-podnikatelky jsou nedostatečně začleněny
v zemědělství, obchodu a výrobě a nedávno
pronikly do nových sektorů výstavby a přepravy.
Ačkoli ţeny, které během plynulých pěti let
zakládaly své podnikání, mají více manaţerských
zkušeností a vzdělání je zaměřeno více na růst,
společnosti, jejichţ vlastníkem je ţena, nejsou
finančně silné. Ţeny-podnikatelky navíc trpí
nedostatkem
sebedůvěry
a
odpovídajícími
dovednostmi.
Inovativní
přístup
k urychlení
podnikání skrze vzdělávací programy a výzkum zde
stále chybí.
Zapojení politiky rovnosti pohlaví
a obnovy
Ve městě se objevily pokusy o řešení některých
problémů nerovnosti a ekonomických problémů.
Například síť vytvořená provinční radou zaloţila
orgán pro stálé sledování pracovních problémů.
Členy tohoto orgánu jsou zástupci téměř všech měst
provincie Crotone a organizací, odborů a asociací.
Město
nabízí
lekce
úspěšného
rozvoje
podnikatelských aktivit pro ţeny v regionu malých
podniků – zvláště v sektoru sluţeb a maloobchodu,
a v regionu známém nízkou úrovní veřejně
poskytované péče o děti dosáhlo zajímavého
pokroku při změně domácí dělby práce.
Prioritní změny
22
Klíčovou prioritou města Crotone je začlenit
genderový
mainstreaming
do
programů
zaměstnanosti a zakládání podnikaní, které
pomáhají ţenám stát se skutečným zdrojem
ekonomické dynamiky.
Tohoto cíle lze dosáhnout například tím, ţe se
ţeny naučí, jak rozšířit úspěch svého podnikání na
sektor dědictví/kultury, který město hodlá rozvinout.
V tomto ohledu je nutné vyvinout úsilí k navázání
efektivního partnerství mezi muţi a ţenami za
účelem
rozšíření
podnikání
a
dosáhnout
rovnoměrného zastoupení v rozhodovacím procesu,
občanské společnosti a v ekonomickém kontextu.
23
MĚSTO ENNA
MĚSTO ENNA MÁ 28 917 OBYVATEL (V ROCE 2008) A LEŢÍ VE
STEJNOJMENNÉ PROVINCII (DVACET SPRÁVNÍCH JEDNOTEK). V SEDMDESÁTÝCH A
OSMDESÁTÝCH LETECH ZDE BYL ZAZNAMENÁN PROPAD V POČTU OBYVATEL
KVŮLI ZAVŘENÍ DOLŮ NA SÍRU A ÚŘADŮ STÁTNÍ SPRÁVY, COŢ MĚLO ZA NÁSLEDEK
HOSPODÁŘSKOU RECESI A MIGRACI.
Negativní faktory, které v současnosti ovlivňují vzorec růstu města a počtu pracovních míst, zahrnují
geografickou izolaci Sicílie od zbytku Itálie a izolaci vnitřních částí Sicílie (Enna je jedinou provincií
bez přístupu k moři, coţ má negativní dopad na turistický ruch). Mezi pozitivní faktory patří zaloţení
místní univerzity v roce 2004, coţ spustilo nové komerční aktivity. Ekonomika je zde také ovlivněna
migrací na sever Itálie a dlouhou závislostí zdejšího hospodářství na finanční podpoře, asistenci a
dotacím, které potlačují kulturu podnikání.
Podle dat ISTAT z roku 2007 míra nezaměstnanosti v provincii Enna činila 16,3 procenta (propad o 0,4
procenta oproti roku 2006). Tato míra je pořád velmi vysoká, obzvláště ve srovnání se průměrem Itálie (6,1
%). Hospodářská situace provincie Enna v roce 2007 se výrazně nezlepšila kvůli historické zaostalosti
vnitřních částí Sicílie charakteristické nedostatkem předpokladů k rozvoji, kterému neprospěl ani silný nárůst
ceny ropy. Nedá se však říci, ţe by se růst provincie úplně zastavil. Spíše vykazuje výrazné známky vitality
obzvláště na poli zemědělství a při zakládání velkého počtu nových malých podniků. Za poslední roky zdejší
instituce, obzvláště provincie, poskytly mladým podnikatelům finanční podporu na zaloţení nových aktivit.
Průměrný roční příjem zaměstnaných ţen činí zhruba 6 197,48 euro, coţ je přesně polovina muţského
příjmu. Ţeny pracují hlavně v takzvaných „chudých zaměstnáních“, kde pobírají niţší mzdy a mohou tak
přispět niţší částkou na budoucí nájem. Smlouvy mají většinou na dobu určitou nebo pracují krátkodobě a
na půl úvazku. Taková je situace v soukromém sektoru. V sektoru veřejném není rozdíl mezi mzdou muţů a
ţen. Statistiky z Almalaurea ukazují, ţe s velkými obtíţemi se při vstupu na trh práce potýkají jak absolventi,
tak absolventky. Pro ţeny je tato situace ale horší, protoţe rok po dokončení studia (na Sicilské univerzitě)
najde práci 42,2 % muţů oproti 35 % ţen (v Itálii to je 57,4 % muţů a 50,1 % ţen). Byly zde zjištěny rozdíly i
v příjmech, kdyţ průměrný měsíční čistý příjem absolventek činí 848,50 euro oproti 1 172 euro u absolventů.
Zlepšení výkonnosti ţen na trhu
práce
24
Itálie a Sicílie mají mnoho legislativních nástrojů,
některé z nich poměrně aktuální a komplexní, které
se drţí indikací politiky EU. Reálný kontext však
ukazuje mnoho mezer a obtíţí. V roce 2006
provincie Enna ve spolupráci s mezinárodní
organizací Soroptimist, která sdruţuje ţeny
zainteresované v podnikání a odborníky, provedly
průzkum
faktorů
ovlivňujících
účast
ţen
v hospodářském rozvoji provincie. Závěry tohoto
průzkumu jsou velmi zajímavé a lze je shrnout takto:
„Očekávání ţen se zhodnotila z globálního pohledu
v souvislosti s jejich nadějemi a reálnou moţností
splnění těchto nadějí při hledání práce. Výsledky ale
ne vţdy splní očekávání, takţe zklamání a odrazení
jsou také velká a ţeny se následně zřeknou své
cesty za podnětnějším ţivotním cílem.“
I kdyţ instituce mají povědomí o potřebách podpory
začlenění ţen na trh práce, existuje stále mnoho
překáţek přijetí reálné politiky.
Rozvoj znalostní ekonomiky
Ze studie obchodní komory ve městě Enna vyplývá,
ţe ţeny nemohou být součástí všech sektorů
hospodářství a profesních sektorů a na místech
odpovídajících jejich očekávání, potenciálu a úrovni
vzdělání. Tato situace je přímo spojena také
s rodinným ţivotem, který ovlivňuje jejich výběr
povolání a čas, který mohou věnovat své kariéře.
Z jednoho úhlu pohledu zatíţení rodinným ţivotem
podtrhuje nerovnost pohlaví a společenské zřízení
ztěţuje problémy s nástupem na trh práce. Přístup
k nezávislým a podnikatelským činnostem je
skutečný problém, který postihuje celý soubor
hospodářských, politických, kulturních, sociálních a
individuálních procesů.
Vyuţití schopností ţen při
podnikání
Průzkum, který v roce 2007 provedla obchodní
komora na vzorku ţenského podnikání v provincii
Enna, ukazuje, ţe nejčastějšími obtíţemi, které ţeny
musí překonat na začátku svého působení
v podnikání,
je
délka
administrativních
byrokratických procesů a také problémy při
získávání zdrojů, informací a společníků. Průzkum
také ukázal, ţe 60 procent z nich nepovaţuje to, ţe
jsou ţeny, za překáţku při začátku svého podnikání,
zatímco pro 32 procent to překáţka je. Rodinná
zátěţ je překáţkou pro 31 procent účastnic
průzkumu.
Přestoţe statistiky ukazují, ţe za několik posledních
let se velmi zvýšil počet podnikajících ţen a
dokonce předčil počet muţů, jsou zde ještě některé
aspekty ke zlepšení. Skupina LSG došla k závěru,
ţe kroky k podpoře podnikání ţen by se měly
zaměřit více na zlepšení místních zdrojů, rozvoje
turistického ruchu a rozvoje tradičních řemesel.
Mimo to je třeba rozvinout a zlepšit struktury a
sluţby, které napomáhají ţenám sloučit osobní ţivot
a práci za účelem zvýšení kvality ţivota a zeslabení
jejich tradičního břemene. Pouhá finanční podpora
podnikajícím ţenám nestačí, takţe by spolu měly
spolupracovat různé orgány a instituce a vytvořit a
rozvinout tak integrovaný systém informací, školení
a sluţeb k podpoře ţen po celý ţivotní a pracovní
cyklus.
Integrace politiky rovnosti a
obnovy
Město přijalo novou politiku zaměřující se na rovnost
pohlaví a posílilo některé kroky, jako je například
realizace pilotního projektu tvorby a posílení
podnikání ţen v provincii Enna, posílení ekonomické
podpory svobodných matek, zlepšení sluţeb pro
děti a aktivace sluţeb pro zneuţívané ţeny.
I kdyţ zůstává stále ještě mnoho práce, je tu ochota
vyuţít podporu kroků pro podnikající ţeny, přijmout
kroky k podpoře a aktivaci výborů pro rovnost
pohlaví u veřejných orgánů a definovat a přijmout
místní akční plány za tímto účelem:



zvýraznit „genderový mainstreaming“ pomocí
kulturní obrody a konkrétních kroků
podnítit komunikaci a spolupráci mezi
poskytovateli veřejných a soukromých sluţeb
vytvořit
pouţitelnější
součinnost
s cílem
shromáţdit různé subjekty, které mají společné
úkoly v souvislosti s rovností pohlaví a
začleněním ţen do společnosti na všech
úrovních, tzn. rodina, škola, pracoviště, politika,
sdruţení atd.
Region
Sicílie
zavádí
genderovou
politiku
prostřednictvím pozitivních kroků dle státních a
místních indikací. Konkrétně v Programování
strukturálních fondů se zahrnula lepší deklinace
genderového mainstreamingu do oblasti Osa a
Opatření.
Prioritní změny
25
Po úvodním zmapování současné situace a
problémů členové LSG probrali moţné priority práce
na projektu WEED, a to na základě toho, kde měli
pocit, ţe je kapacita na změnu, zkušenosti a zájem
o změnu.
Během tohoto procesu se objevily tři klíčové priority.
Za prvé přijetí integrovaného ekonomického a
sociálního přístupu, za druhé pouţití holistického
přístupu ke zlepšení pozice ţen v místní ekonomice
a za třetí doloţený přístup k podpoře podnikání ţen.
Členové skupiny LSG se nejvíce zajímali o zlepšení
informační a finanční podpory podnikajících ţen, o
zlepšení informování a vedení ţen v oblasti
pracovních příleţitostí a sluţeb, které by jim pomohli
zvládnout rovnováhu pracovního ţivota, a o podporu
většího povědomí o příleţitostech u ţaček a
studentek.
26
MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN
Tvorba inovativních cest k zaměstnání a podnikání ţen
Město Enna rozvíjí akční plán tvorby inovativních cest ke školení ţen, tvorby virtuální podpory
pro ţeny a lepší přístup ţen k mikro půjčkám.
Řešení problémů
Ve městě Enna byla ţenská pracovní síla na
výrazně niţší úrovni neţ ve zbytku země a lišila se
také od úrovně na jihu a v regionu. Míra
nezaměstnanosti ţen je stále příliš vysoká a v šedé
ekonomice pracují hlavně nelegální pracovníci. Je
potřeba zručná a přizpůsobivá pracovní síla, aby byl
místní trh práce produktivnější. Obtíţe a rozdíl
v účasti muţů a ţen na trhu práce, v přístupu ke
kariéře, v platech, v zastoupení v politice a také
hospodářský a sociální rozvoj oblasti Enna jsou
zaviněny i místní kulturou, jeţ neuznává hodnotu,
kterou placená práce ţen můţe do hospodářství
přinést. V naší společnosti jsou stále tyto prvky,
někdy promíchané s tradičními aspekty pozdní
modernity. Takţe na jednu stranu se ţenám
přiznává právo pracovat a ţít v muţském ţivotním
stylu, ale na druhou stranu se věří v to, ţe je-li
potřeba řešit problémy v rodině nebo ve vedení
domácnosti a její organizaci, je to úkol ţen.
Samozřejmě jsme jiţ ušli kus cesty, ale zbývá ještě
spousta práce, a i kdyţ jsme dosáhli dlouhodobých
zlepšení, jsou tato řešení spojená s obecnou
politikou, například se školstvím a konkrétní
politikou mainstreamingu.
Je jasné, ţe chcete-li v tomto scénáři podpořit
rovnost pohlaví, je třeba ustanovit pevné pouto mezi
politikou zaměstnanosti a podnikání, sociální
politikou a politikou podpory osobních sluţeb. Pro
účely hospodářského rozvoje je nutná integrace a
celkové zlepšení ţivotních podmínek. V tomto
smyslu můţe být role města Enna zásadní při
změně tohoto scénáře a stanovení aktivní politiky
pro zlepšení kvality ţivota ţen obecně. A také můţe
ve shodě s EU přispět k tomu, aby státní a oblastní
orgány tuto změnu usnadnily.
1. Vytvořit efektivní politiku zaměstnanosti a
podnikání ţen integrací s politickoekonomickým
a společenským rozvojem na místní úrovni a
úrovni provincie.
2. Vytvořit plán akcí a rozvoje a zaměstnanosti ţen
na základě integrovaných intervencí jak
ekonomických, tak sociálních.
3. Politika pro zaměstnanost a podnikání ţen by
měla mít více rozměrů, včetně následujících:
- Podmínky, obtíţe a důvody poptávky a
nabídky práce
- Spojitost mezi aktivitami a omezením
produkce a sociální reprodukce
- Rozvoj politiky sociálního zabezpečení
- Stanovení strategií na zplnomocnění
- Podpora a propagace ţenského subjektu
v rozvoji místního sociálního kapitálu
Prioritní oblasti akce:
1. Politická podpora rozvoje ţen v produktivních
aktivitách (mikro podniky a malé podniky)
2. Řízení politiky a informačního servisu (multi-stop
shop)
3. Politika školení (informace a školení v místním
školském systému)
Navrţené kroky
Ve shodě s výše stanovenými úkoly místní akční
plán počítá s vytvořením tří akcí v systému,
obzvláště těchto:
A) Zlepšení povědomí veřejnosti a vzdělávání na
univerzitě
a
v místním
školském
systému
s organizací
ročního
programu
informačních
seminářů, kurzů a vedení kariéry pro tvorbu
podnikání a výroční konference na téma ţeny ve
městě Enna.
B) Vytvoření virtuální podpory ţen v zaměstnání a
při podnikatelských aktivitách pomocí sítě různých
veřejných a soukromých agentur zabývajících se
hospodářským vývojem (odbory a sdruţení
zaměstnavatelů, obchodní komora a ekonomické
instituce).
Cíle a úkoly
Plán je vystaven ze tří analytických podmínek, na
kterých se účastníci při konzultacích jasně shodli:
C) Průzkum moţností, jak poskytnout mikro půjčky
na rozjezd podnikání ţen ve spolupráci s bankovním
a finančním systémem a zaměřením na
revolvingové fondy, které budou financovat
mikroprojekty svobodných a vdaných ţen při
zakládání nezávislého podnikání.
27
Účastníci
o
o
o
o
o
o
o
o
o
o
Univerzita Kore
Sdruţení (řemeslníci a obchodníci)
Organizace zaměstnavatelů
Odbory
Obchodní komora
Banky a finanční sektor
Organizace třetího sektoru provincie Enna
Tisk a ostatní místní média
Kulturní sdruţení
Podniky
Další kroky
Realizace místního akčního plánu v letech 2011 aţ
2013 by měla dosáhnout těchto výsledků:
- Podpora kultury rovných příleţitostí mezi veřejnými
institucemi, soukromými sdruţeními a jednotlivci a
mezi sociálními pracovníky a neorganizovanými
pracovníky; dále zlepšení povědomí o roli ţen
v hospodářském rozvoji a v podnikání.
- Tvorba inovativních cest k zaměstnanosti,
podnikání ţen a samostatně výdělečné činnosti;
konsolidace účasti ţen ve světě práce a podnikání.
- Vznik nových podniků ve vlastnictví ţen pomocí
nástrojů a navrţených kroků.
- Realizace nejlepších postupů a výměna
zkušeností mezi místní oblastí a ostatními
evropskými zeměmi za účelem zvýšení úrovně
povědomí a zodpovědnosti ţen ve světě práce a
rozjezdu nových projektů pro ţeny.
- Změny v generačních a genderových rolích
v tradičních sektorech v souvislosti s akcemi na
malých vesnicích a menších systémech ke zvýšení
povědomí o rovnosti pohlaví.
- Rozšíření kultury rovných příleţitostí ve
vzdělávání, kultuře a podnikání společně s realizací
návrhů na sladění rodinného ţivota s prací.
Jak mezinárodní práce přispěla k návrhům pro
místní akční plán?
V kontextu, který konkrétně vyţaduje a bude
vyţadovat více zásahů a velmi důleţité strategické
kroky, inovativní a efektivní v době hospodářského
poklesu a upadajících finančních zdrojů, je důleţité
neztrácet ţádné dobré zkušenosti a vyuţít ty, které
měly úspěch a přispěly v oblasti znalostí anebo
dosaţení výsledků. To je důleţité nejen proto,
abychom se vyhnuli ztrátě spousty zkušeností, které
lze importovat a dále aplikovat, ale také přispět
k průběţnému procesu reflexe, studia a rozvoje
postupů a praktik vhodných pro nové potřeby.
Projekt WEED (zkratka pro anglický název Women
Enterprise and Employment in Local Development,
součást programu URBACT II pro obce) měl za cíl
ustanovit tematickou síť evropských měst a byl
zaloţen na programu výměny zkušeností a
integrovaného know-how a tvorby kapacit
v souvislosti s tématem „zaměstnané a podnikající
ţeny“. To vše přispělo ke zplnomocnění vnitřních
zdrojů a účastníků projektu a umoţnilo vedení
města Enna zapojit se do evropské sítě, která je
v dnešní době čím dál důleţitější.
Kontakt:
Aurelio Dugoni
[email protected]
Euroconsult s.c.a.r.l.
Via Roma, 93
94100 Enna – Italia Euroconsult srl
28
MĚSTO KARVINA
KARVINÁ MÁ 65 TISÍC OBYVATEL A JE ADMINISTRATIVNÍM CENTREM
STEJNOJMENNÉHO OKRESU. NACHÁZÍ SE V OBLASTI TĚŠÍNSKÉHO SLEZSKA NA
SEVEROVÝCHODĚ
ČESKÉ
REPUBLIKY
A
JE
DLOUHODOBĚ
JEDNÍM
Z NEJDŮLEŢITĚJŠÍCH CENTER DŮLNÍHO PRŮMYSLU V ZEMI. PRO MĚSTO BYLA
TYPICKÁ VYSOKÁ MÍRA ZAMĚSTNANOSTI MUŢŮ, ZATÍMCO ŢENY BYLY VĚTŠINOU
V DOMÁCNOSTI A ČASTO NEMĚLY ŢÁDNÉ POUŢITELNÉ VZDĚLÁNÍ.
Ekonomika města Karviná trpí postupným uzavíráním místních uhelných dolů, ale těţí z toho, ţe je
důleţitým centrem zdraví, kultury a vzdělávání. Nachází se poblíţ obce Lázně Darkov, které se
soustředí na léčbu zdravotních problémů, hlavně na pohybové ústrojí, neurologické choroby,
oběhový systém a léčbu popálenin. V Karviné je také Slezská univerzita, jejíţ studijní programy jsou
zaměřeny na ekonomiku a administrativu, ekonomii, management, systémové inţenýrství a
informatiku.
Karviná má přes 65 tisíc obyvatel, z nichţ 1 855 se věnuje soukromému podnikání (727 z nich jsou ţeny).
Ţeny podnikají spíše v prodeji potravin a oblečení, sluţbách, restauracích, řemeslech a v poskytování péče.
Všechno to jsou malé společnosti nebo ţeny jako samotné obchodnice. Častým důvodem zaloţení
soukromého podnikání je pokračování v rodinné tradici jako alternativní zaměstnání nebo jako vyuţití
osobních vlastností a kvalifikace. V Karviné vzrůstá zájem o soukromé podnikání díky příchodu nových
investorů a rostoucímu potenciálu. Mimo rostoucí počet prosperujících podnikatelek vzrůstá i zájem dalších
ţen o vstup na soukromý trh. Rozšíření podnikatelských činností je však omezeno niţší podnikatelskou
aktivitou ţen, niţší úrovní vzdělání ţen v Karviné (vlastní podnikání rozjíţdějí spíše vzdělanější ţeny),
nedostatečná kapacita jeslí, sloţitá rovnováha mezi vlastní prací a péčí o rodinu a stereotypní vnímání
schopností ţen.
Zlepšení výkonnosti ţen na trhu
práce
29
Začít pracovat je pro ţeny těţší neţ pro muţe a
problematický je hlavně návrat z mateřské
dovolené. Ţeny mají obvykle niţší sebevědomí a
několikaletá
absence
je
na
trhu
práce
znevýhodňuje, protoţe vedla ke ztrátě odborných
znalosti a pracovních dovedností. Ţeny jsou dále
znevýhodněny, protoţe zaměstnavatelé dávají
přednost muţům pro jejich vyšší mobilitu a protoţe
si myslí, ţe ţeny bude zdrţovat starost o domov.
Tato problematika je také zahrnuta ve vytváření
nových pracovních míst, rozšiřování kontaktů se
zahraničím a strukturálních fondech EU podporující
změny a rekvalifikaci pracovní síly, které rozšiřují
příleţitosti pro ţeny. Tento proces nějakou dobu
potrvá, protoţe zaměstnavatelé nevytvářejí pracovní
místa na půl úvazku a stále dávají přednost práci na
směny a protoţe posun od průmyslu směrem k
sektorům, ve kterých převaţují ţeny, je pomalý a
malé a střední podniky nedostatečně podporují
změny. LSG ve své zprávě píše, ţe v zájmu
skutečného zlepšení příleţitostí ţen na trhu práce je
nezbytné zvýšit moţnosti pruţné pracovní doby,
vyrovnat platy muţů a ţen, zvýšit moţnost
částečných úvazků o čtyřech nebo šesti hodinách
denně a změnit provozní dobu jeslí a školek.
Rozvoj znalostní ekonomiky
V místní znalostní ekonomice ţeny nejsou dobře
zastoupeny. Přestoţe je prokázáno, ţe ţenám
pracujícím v tomto sektoru daný způsob práce
vyhovuje, zajímá je a jsou v něm dobře finančně
ohodnoceny, obecně je tento obor vnímán tak, ţe
pracovník v oboru informačních technologií je
programátor nebo správce sítě, který musí mít
technické
dovednosti
a
znalosti.
Nabídka
vzdělávacích kurzů v této oblasti je poměrně široká,
ale většina ţen si myslí, ţe se tato práce hodí spíše
pro muţe. Zájem ţen o práci v tomto oboru se zvýší
tak, ţe se zlepší znalosti o různorodosti sektoru
informačních technologií a ukáţe se, ţe existují i
jiné funkce neţ programátoři a správci sítě.
Ve městě funguje řada programů nabízejících
jednotlivcům poradenství a kurzy informačních
technologií. Nabízí je například úřad práce v Karviné
a v první polovině roku 2008 bylo otevřeno 29 kurzů
práce s počítačem, které navštěvovalo 346
zájemců, z nichţ bylo 163 ţen. Kromě toho
magistrát v letech 2005 aţ 2007 poskytoval svým
zaměstnancům kurz nazvaný Evropský řidičák na
počítač, který navštěvovalo 309 zaměstnanců, z
toho 257 ţen.
Pobočka Kofoedovy školy v Karviné pravidelně
nabízí kurzy práce s počítačem, tzn. základy práce s
počítačem a programem MS Word, základy práce s
internetem, základy práce s programem MS Excel,
počítačové kurzy pro pronajímatele, prezentace v
programu MS PowerPoint a kurzy psaní na počítači.
V roce 2007 to bylo dohromady 22 kurzů, které
navštěvovalo 119 studentů, z toho 89 ţen (74,79
%). V první polovině roku 2008 proběhlo sedm
kurzů s 35 účastníky, z nichţ bylo 32 ţen (91,43 %).
Tyto kurzy jsou však obecně na nízké úrovni.
Vyuţití dovedností ţen při
podnikání
Tento bod je zřejmě hlavním polem podpory rozvoje
a vyuţití dovedností ţen. Existují zvláštní podpůrné
sluţby, například místní pobočka firmy RPIC-ViP,
s.r.o., poskytuje vzdělávací kurzy a poradenství
začínajícím podnikatelům, obchodní komora okresu
Karviná nabízí poradenské sluţby pro podnikatelské
činnosti a ţivnostenský a finanční úřad jako
oddělení magistrátu města Karviná podporují nové
podnikatelské subjekty.
Existuje i funkční síť sluţeb nezbytných pro ţenymatky, které se věnují péči o jejich dospívající děti v
době, kdy jsou ţeny v práci. Klíčové jsou městské
organizace a soukromé neziskovky s podporou
města. Agentura Sedmikráska v Karviné provozuje
sluţbu péče o děti doma u svých klientů, doprovod
dětí ze školy domů, jesle a zařízení na trávení
volného času.
Zpráva LSG však také udává, ţe podpora pro
začínající podnikatele ze strany státních agentur je
velmi malá. V poslední době se zastavil program
START, který poskytoval bezúročné půjčky
začínajícím podnikatelům. Ve zprávě se také píše o
nedostatku zájmu uchazečů o práci na úřadu práce
o další zvýšení svých schopností a svého vzdělání.
LSG má za to, ţe je důleţité pomoci začínajícím
podnikatelům
rozjet
svůj
podnik
pomocí
zvýhodněných půjček a najít způsob, jak splatit
náklady na rekvalifikační kurzy, které se věnují
zaloţení soukromého podnikání a vzdělávání.
Integrace politiky rovnosti
pohlaví a obnovy
30
Tyto problémy naznačují, ţe se ţeny obecně velmi
málo podílejí na ekonomice města. Aţ nyní jsou
vnímány jako klíčoví pracovníci, ale podnikání je
stále málo rozvinuté a schopnost ţen vnímat
informační technologie, vědu a technologie jako
zdroj zaměstnání a rozvoje je omezená. LSG dále
prozkoumala politiku, sluţby a agentury nějakým
způsobem zainteresované v řešení těchto problémů.
Prioritní změny
LSG prodiskutovala moţné priority pro práci s
projektem WEED po zmapování místního prostředí.
Mezi zainteresované agentury patří místní úřad
práce, dvě školicí organizace, magistrát a obchodní
komora.
Panoval všeobecný souhlas s tím, ţe tyto agentury
mají střední aţ velkou schopnost podporovat ţeny
při podnikání a při hledání práce, ale zároveň mají
menší schopnost podpořit zájem ţen o nové
technologie či vědu. A v těchto oblastech byl také
největší zájem o změnu.
Mezi klíčové priority, na kterých LSG pracuje, patří
sníţení počtu nezaměstnaných ţen, zvýšení úrovně
jejich vzdělání a dovedností a zvýšení počtu
podnikajících ţen.
„Velmi mě těší, ţe statutární město Karviná mělo moţnost zúčastnit se projektu WEED v programu URBACT II.
Měli jsme tak jedinečnou příleţitost k výměně zkušeností a dobrých příkladů z praxe s ostatními partnerskými
městy. Jelikoţ jsem také členem LSG (local support group – místní skupiny podpory) a přímo jsem se účastnil
realizace projektu, mohu říci, ţe naše účast v něm byla pro město velmi pozitivní. Rád bych zde také vyjádřil
vděčnost vedoucímu partnerovi projektu a paní Gill Scottové za spolupráci.“
Zástupce primátora Dalibor Závacký
MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN
Podpora ţen v oblasti
31
Jedním z hlavních úkolů projektu je zajistit reálný dopad projektů programu URBACT na
politiku rozvoje města na místní úrovni. Město Karviná pracuje na místním plánu
podpory ţen ve své oblasti.
Řešení problémů
Navrţené kroky
Pracovní skupina se scházela v průběhu celého
projektu a určila základní výstup a témata, na která
by se měl místní akční plán zaměřit. Její členové
označili jako hlavní problém vysokou míru
nezaměstnanosti ve městě (zhruba 17 %, přičemţ
většinu tvoří ţeny). Velkým problémem je
dlouhodobá nezaměstnanost, kdy dlouhodobě
nezaměstnané ţeny ztrácejí naději a přestanou
hledat práci, navyknou si na svůj denní reţim a jiţ
nejsou ochotné přizpůsobit se například novému
rozvrţení denního reţimu. Problematický je i
poměrně malý počet podnikajících ţen a nedostatek
ţen ve znalostní ekonomice.
Zintenzivnit podpůrné kroky v přístupu ţen ke
kvalitnímu zaměstnání, například vytvořením
povědomí o obecných a konkrétních právech
pracujících ţen v boji proti nejistotě zaměstnání.
 Rozvíjet aktivní politiku práce a zvýhodnit tak
pronikání ţen na trh práce a posílit rovnost
příleţitostí v pracovním prostředí, například
zvláštními kroky k podpoře ţen v obtíţné
situaci.
 Vytvořit studie a uspořádat konference o
různých sektorech činností z pohledu genderu.
Podporovat a posilovat podpůrné kroky, které
umoţní přístup k vedoucím funkcím ve
veřejném a soukromém sektoru za rovných
podmínek.
 Podporovat vytvoření společností zaloţených
ţenami a posílit podnikatelskou síť (Business
Networks).
Po důkladné analýze podnikatelského prostředí v
Karviné a také v České republice pro porovnání dat
s národním průměrem došli členové skupiny k
závěru, ţe nejlepším způsobem, jak sníţit
nezaměstnanost ţen, je motivovat je k podnikání,
vzdělávání a absolvování rekvalifikačních programů.
Cíle a úkoly
Existují i mezery v oblasti kombinace rodinného
ţivota a profesní kariéry. V Karviné je velmi dobré
zázemí pro rodiny s dětmi, jesle, školky a různé
volnočasové aktivity pro školáky. Chybí pouze
zaměstnání, která by umoţnila ţenám pracovat na
částečný úvazek.
Cílem místního akčního plánu je sníţit počet
nezaměstnaných ţen pomocí kroků, které nejsou
přesně specifikovány, dále zvýšit úroveň jejich
vzdělání a také počet podnikajících ţen. Nebylo
jednoduché dojít ke vhodným krokům a návrhům,
ale členové skupiny se v tomto ohledu zodpovědně
chopili iniciativy a definovali místní akční plán na
základě analýzy, profesních znalostí, zkušeností a
především na základě dobrých příkladů z praxe v
partnerských městech.
Zainteresované strany
LSG byla zaloţena v rámci projektu WEED a jejími
členy jsou zaměstnanci magistrátu města Karviné,
zástupce primátora statutárního města Karviná a
zástupci úřadu práce v Karviné, zástupci okresní
obchodní komory a organizace RPIC-ViP, s.r.o.
Další kroky
Předpokládáme, ţe závěrečná verze místního
akčního plánu bude prezentována se souhlasem
magistrátu města. Obecně lze říci, ţe se tento plán
snaţí najít řešení vysoké míry nezaměstnanosti ţen,
sladění rodinného a profesního ţivota ţen a jejich
nedostatečnou motivaci zapojit se do podnikání.
Byly navrţeny kroky, které lze ihned realizovat za
finanční podpory, ale některé z návrhů jsou spíše
dlouhodobého charakteru a jejich realizace je
podmíněna změnou zákonů.
Kontakt:
ŠARKA KUBICOVA,
Statutory City of Karvina
Email: [email protected]
32
MĚSTO SANTIAGO DE COMPOSTELA
SANTIAGO
DE
COMPOSTELA,
HLAVNÍ
MĚSTO
REGIONU
GALICIE
V SEVEROZÁPADNÍM ŠPANĚLSKU, MÁ NECELÝCH 93 TISÍC OBYVATEL A JEDNÁ SE
O HLAVNÍ MĚSTO GALICIJSKÉ KOMUNITY. EKONOMIKA MĚSTA ZÁVISÍ VĚTŠINOU
NA SEKTORECH VEŘEJNÉ SPRÁVY, ZDRAVOTNICTVÍ, KULTURY A CESTOVNÍHO
RUCHU.
Ekonomicky aktivní populace v Santiagu se od roku 2000 rozrůstá. V roce 2008 dosáhla 18,5 %, ale
s nástupem recese se počet ekonomicky aktivních obyvatel opět sniţuje. Santiago je město, které
pro Galicijský region zajišťuje hlavní populační přírůstek, a ţeny jsou integrovány na pracovním trhu
efektivněji neţ v minulosti. Většina ekonomicky aktivních ţen je zaměstnána v sektoru sluţeb.
V tomto sektoru pracuje 73 % ţen, coţ představuje 70 % celkového počtu osob v něm zaměstnaných.
Analýza problémů provedená LSG v Santiagu identifikovala problémy související s tématy programu WEED:
 Ekonomické zpomalení ovlivňující trh práce a šíření nejistých pracovních podmínek, zvláště pro
ţeny.
 Nízká úroveň zapojení ţen do nové ekonomiky. Stále převládají pozice tradičně obsazované ţenami
(zdravotnictví, vzdělávání, maloobchod).
 Nízká úroveň sluţeb pro rozvoj podnikání ţen: nutnost zavést určité programy, jejichţ cílem je
zakládání podniků ţenami.
Zlepšení výkonnosti ţen na trhu
práce
33
Ve městě nedávno došlo k výraznému nárůstu
nezaměstnanosti, nepravidelnosti v zaměstnání a
podzaměstnanosti. Nárůst přechodného a nejistého
zaměstnání je patrný zvláště mezi mladými ţenami.
Celkem 35 % smluv uzavíraných ve městě
představují smlouvy na dobu určitou. Město se
potýká hlavně s vysokou nezaměstnaností mladých
ţen a ţen starších 45 let. Příčinou tohoto problému
je zčásti nedostatečná úroveň vzdělání a školení,
ale také přetrvávající genderové stereotypy a
nedostatek zařízení a sluţeb, které by umoţňovaly
propojení rodinného a pracovního ţivota. V roce
2010 region Galicie, ve kterém se Santiago de
Compostela nachází, vyčlenil 750 tisíc euro na
podporu implementace plánů na rovnoprávnost
v podnikání, eliminaci nedostatečného zastoupení
ţen v sektorech, ve kterých dominují muţi, a
navýšení zdrojů pro sladění pracovního a rodinného
ţivota.
Rozvoj znalostní ekonomiky
Ţeny jsou relativně dobře zastoupené v IT
společnostech, mezi intelektuály, v technice a mezi
profesionálními vědci. Aktivita ţen je však o 50 %
niţší neţ aktivita muţů, jejich platy jsou o 30 % niţší
a míra nezaměstnanosti ţen je v sektoru mírně
vyšší. Počet absolventek vědeckých oborů a
techniky se výrazně zvýšil: členství ţen v různých
skupinách univerzity je vyšší neţ na jiných
univerzitách ve Španělsku. Univerzita v Santiagu
má rozsáhlý program na podporu podnikání členů a
studentů fakulty, ale z celkového počtu nových
společností podporovaných univerzitou stojí v čele
77 % procent z nich muţi a pouze 27 % ţeny.
Vyuţití dovedností ţen při
podnikání
Co se týče podnikání, 2,7 % pracujících
v regionu jsou osoby samostatně výdělečně činné,
coţ je méně neţ evropský průměr. Nejvyšší úroveň
samostatného
podnikání
vykazuje
sektor
maloobchodního prodeje, ačkoli příleţitosti existují
také v oblasti komunikací a IT. Ţeny podnikají
převáţně v oboru zemědělství a sluţeb, zvláště
v sektoru maloobchodu. Většina podniků vedených
ţenami je malých a fungují autonomně. Samostatná
výdělečná činnost a podnikání jsou důleţitými
způsoby zvyšování účasti ţen na místním vývoji,
bez ohledu na jejich věk, socioekonomické pozadí a
původ a ve městě je zájem o změnu v této oblasti.
Zapojení politiky rovnosti pohlaví
a obnovy
Na národní, regionální a místní úrovni bylo
v uplynulých pěti letech vytvořeno několik plánů na
zrovnoprávnění. V Galicii se výnos 33/2009 zabývá
zajišťováním rovnoprávnosti na pracovišti a
integrací principu rovnosti v zaměstnaneckých
vztazích. Cílem regionální vlády byla propagace
efektivní rovnoprávnosti ţen a muţů. Dosaţení
rovnoprávnosti na pracovišti je vnímáno jako klíč
k implementaci principu rovného zacházení a
příleţitostí ţen a muţů, protoţe se jedná o oblast,
ve které byla doteď nerovnoprávnost viditelnější.
V roce 2010 město Santiago společně s osmi
ostatními organizacemi podepsalo úmluvu, jejímţ
cílem je dosáhnout spojení rodinného ţivota a
práce.
Prioritní změny
34
Členy LSG města jsou zástupci města Santiago,
univerzity Santiago, syndikátů, obchodní a
průmyslové komory, Asociace průmyslové oblasti
Tambre, Federace venkovských asociací a
Psicology Official College.
Předmětem místního akčního plánu jsou dvě
strategické prioritní změny.
Jedná se o:

Řešení nedostatečného zastoupení ţen
v zaměstnání a místním vývoji,

Zvýšení účasti ţen v ekonomice znalosti a
inovace.
MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN
Zvýšení zastoupení ţen v zaměstnání a místním vývoji a jejich
účast ve znalostní ekonomice
35
Santiago de Compostela vytváří strategie, jejichţ cílem je propagace úplné účasti a
rovnoprávnosti příleţitostí ţen ve všech aspektech sociálního, ekonomického, politického a
kulturního ţivota a posílení moţností a schopností ţen a ţenských organizací odstranit
překáţky, kterým ţeny dnes ve společnosti jako takové, a zejména ve vědě, stále čelí.
Cíle


Propagace
rovnosti
přístupu
zacházení a příleţitostí z genderové
perspektivy, rovnosti přístupu a stálosti
zaměstnání a jeho kvality.
Zvýšení účasti ţen ve znalostní
ekonomice a inovacích.



Vhodnost návrhu
Návrh přichází v době narůstající nejistoty ţen
ve španělské ekonomice a počet zkušených
pracovníků, kteří se mohou zapojit do obnovy,
je omezen nízkou úrovní zapojení ţen do
znalostní ekonomiky a podnikání.

Stanovení společných akcí různých
asociací ţen na místní úrovni.
Poskytnutí technické a ekonomické
podpory ţenám, asociacím a podnikům
vedeným ţenami za účelem podpory
dostupnosti a pouţití nových technologií.
Akce k propagaci univerzitních oborů, ve
kterých
mají
ţeny
nedostatečné
zastoupení, a zaměření profesní orientace
na genderové otázky.
Vytvoření komise za účelem analýzy
činnosti ţen ve vědě a technologiích a
lobování za zvýšení vlivu ţen v budoucích
vědeckých projektech.
Navrţené kroky
Zainteresované strany
K dosaţení cílů bylo navrţeno několik kroků.
Patří mezi ně:
 Zvýšení počtu pozitivních kroků, které
podporují
dostupnost
kvalitního
zaměstnání pro ţeny,
např. lobování za účelem vytvoření
povědomí o obecných i specifických
právech pracujících ţen,
které souvisejí s bojem proti nejistotě
v práci.
 Rozvíjení aktivní politiky práce a tím
zlepšení moţnosti vstupu ţen na trh práce
a posílení rovnosti příleţitostí v pracovním
prostředí, například zvláštními kroky k
podpoře ţen v obtíţné situaci.
 Vytvoření studií a uspořádání konferencí o
různých sektorech činností z pohledu
genderu.
 Podpora a posilování kroků usnadňujících
přístup na vedoucí funkce ve veřejném a
soukromém sektoru za rovných podmínek.
 Podpora zakládání společností ţenami a
stimulace obchodní sítě.
 Definování
kroků
pro
genderové
vzdělávání za spolupráce s odbory za
účelem podpory a vyváţeného zastoupení
v kolektivním vyjednávání.
Město
Santiago,
univerzita
Santiago,
syndikáty, Obchodní a průmyslová komora,
Asociace
průmyslové
oblasti
Tambre,
Federace venkovských asociací, Psicology
Official College.
Jak mezinárodní spolupráce přispívá
k myšlenkám místního akčního plánu?
Projekt WEED je základem struktury místního
akčního plánu města Santiago.
Kontakt:
FERNANDO PIÑEIRO LAMEIRO, Técnico
Servizo de Apoio á Empresa
Rúa do Hórreo Nº 100 BaixoTfno. 981 56 87
52 EMAIL:
[email protected]
JAVIER FERREIRO CAMPOS, D. Office of
Economic Promotion and Employment, City
Council of Santiago de Compostela email:
[email protected]
36
MĚSTO UMEÅ
UMEÅ LEŢÍ U MOŘE NA SEVERU ŠVÉDSKA V OBLASTI VÄSTERBOTTEN A MÁ 110
TISÍC OBYVATEL. JE TO MĚSTO STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A ŢEN A MUŢŮ
S POMĚRNĚ VYSOKÝM VZDĚLÁNÍM. MEZI NEJSILNĚJŠÍ SEKTORY ZDE PATŘÍ
INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE, MODERNÍ LESNICTVÍ, STROJÍRENSTVÍ A VÝZKUMNÁ
BIOTECHNOLOGIE. .
Ţeny jsou důleţitou součástí pracovní síly města Umeå. Ve srovnání s ostatními evropskými regiony
a velkoměsty má Umea dobré výsledky v zapojení ţen na trhu práce a na poli podnikání. Stejně jako
v celém Švédsku se zde ţeny pohybují na trhu práce jiţ velmi dlouho. Zaměstnanost mezi muţi je
vyšší neţ mezi ţenami, ale míra zaměstnanosti obecně se v posledních letech zvedla stejně u obou
pohlaví. V roce 2004 pracovalo na plný úvazek 62,9 % ţen a 85,9 % muţů. V současnosti není hlavním
problémem dostat ţeny na trh práce, ale vytvořit zaměstnání na celý úvazek a zrušit rozdíl
v ohodnocení ţen a muţů, který je důsledkem nerovnosti pohlaví a sexuálního obtěţování na
pracovišti.
Umeå se svými 115 tisíci obyvateli zaznamenává stálý růst a očekávaný počet obyvatel v roce 2050 je
200 tisíc. Je tak jedním z mála severských měst, která se za posledních čtyřicet let rozrůstala, a zásadním
faktorem v tomto procesu bylo zaloţení místní univerzity v roce 1965, kterou dnes navštěvuje 35 tisíc
studentů. Umeå je hlavním městem oblasti Västerbotten, jeţ pokrývá osm procent rozlohy Švédska, a město
patří mezi deset největších v zemi. Cílem města je udrţitelný rozvoj v oblasti sociální sféry, ekologie a
ekonomiky. Horizontální cíle jako rovnost, dostupnost a zdraví veřejnosti jsou integrovány ve veškeré práci
na rozvoji města. Umea se připojila k programu Závazky z Aalborgu (Aalborg Commitment) a má strategický
akční plán pro rovnost pohlaví.
Umeå se zúčastnila několika národních a mezinárodních hodnocení a získala nejvíc cen ze všech
švédských měst. V roce 2009 vyhrála Evropskou cenu pro veřejný prostor a stejnou cenu obdrţela i od
Organizace spojených národů. Přijíţdějí sem návštěvníci ze Švédska i z ciziny, aby studovali město a jeho
inovativní řešení na poli rovnosti pohlaví, kultury, architektury atd. Umea je také Evropským městem kultury
pro rok 2014.
Zlepšení výkonnosti ţen na trhu
práce
37
Švédsko má dlouhou tradici silného veřejného
sektoru, díky čemuţ se mohlo tolik ţen uplatnit na
trhu práce a v péči o děti a seniory. V tomto sektoru
se vytvořilo mnoho pracovních příleţitostí a v
současné době v něm pracuje většina ţen z tohoto
regionu, hlavně ve zdravotní péči, školství, péči o
děti a administrativě. Zároveň to znamená, ţe je na
výběr jen z malého počtu různých zaměstnanců a
pracovní trh se tak zmenšil. To je samozřejmě
hlavně dáno extrémní genderovou segregací
(rozdělení na základě pohlaví) na pracovním trhu
jak zde v Umea, tak v celém Švédsku. Vinu na tom
mají i silné genderové stereotypy určující, co by
muţi a ţeny „měli“ dělat. V současnosti je veřejný
sektor privatizován a vytváří se nové úkoly na poli
rovnosti pohlaví ve Švédsku. V Umea tento sektor
zůstal veřejný, ale jeho zaměstnanci mohou
například provozovat vlastní školky. Soukromé
společnosti provozují kolem 20 procent zařízení
péče o seniory ve městě. Jedná se o národní
společnosti.
Politickým heslem magistrátu je „Plný úvazek je
právo a částečný je moţnost“. Zatím se jej
nepodařilo splnit a mnoho lidí, většinou ţen, stále
pracuje na částečný úvazek, protoţe jim více hodin
nikdo nenabídne. V současnosti je velmi těţké vyţít
s platem za částečný úvazek, takţe je to velký
problém. Další problém jsou nízké penze, protoţe
mnoho lidí pracuje na částečný úvazek velmi
dlouhou dobu.
Rozvoj znalostní ekonomiky
V regionu existují programy, které jednotlivcům
nabízejí
poradenství
ohledně
informačních
technologií, ale nový průmysl ve městě nevyuţívá
nové technologie ani znalostní ekonomiku. LSG
(local support group – místní skupina na podporu
dané věci) zjistila, ţe všichni členové této oblasti
mají o změny zájem. Existuje zde i státní program
půjček na pořízení počítačového vybavení a
přístupu k internetu pro malé podniky, ale má pouze
omezenou kapacitu. Nemůţe tak příliš zvýšit míru
pouţívání technologií u nových podniků ve městě a
vytvořit základnu pro přilákání těch podniků, které o
něj mají zájem. Jsou zde dva problémy. Za prvé
mají malé podniky potíţe získat jasné a úplné
informace o všech zdrojích, které mohou získat, a
za druhé je kapacita fondů na pokrytí základního
vzdělání v nových technologiích pro veřejný sektor
omezená, coţ znamená, ţe vzdělávání je obecně
jen na nízké úrovni a město nemůţe rozvíjet vědu a
nové technologie. Ţeny mají přístup k některým
kurzům pouze pro ţeny. Tyto kurzy jsou však
omezené a na nízké úrovni.
Vyuţití dovedností ţen při
podnikání
Švédská vláda se silně zaměřuje na zvýšení míry
podnikání ţen, takţe v současné době existuje
několik státních programů na pomoc při financování
rozjezdu podnikání a bylo jmenováno několik
vyslanců pro podpory podnikání ţen.
Stát nabízí zvláštní půjčky na zaloţení menších
podniků, obvykle označované jako ţenské podniky,
které jsou uţitečné, ale opět je zde otázka, proč by
ţeny měly provozovat jen malé podniky. To je podle
jednoho z členů LSG velmi typický dotaz. Faktem je,
ţe ţeny si nedovolí půjčit spoustu peněz, méně
riskují a tak dále nerozvíjejí své podnikání,
nevytvářejí více pracovních příleţitostí atd.
Na magistrátu se tímto ale nikdo přímo nezabývá a
LSG se zajímá o návrhy na řešení těchto problémů.
Jeden důleţitý aspekt je například muţská image
termínu podnikatel a obecný přístup k němu, který je
tak těţké změnit.
Zapojení politiky rovnosti pohlaví
a obnovy
Rovnost pohlaví je cílem vedení města. Úkolem této
politiky v Umea je docílit toho, aby muţi i ţeny měli
stejné moţnosti ovlivňovat společnost a svůj ţivot.
Rovnost pohlaví by se měla prakticky zohledňovat
ve všech fázích rozhodování a ve všech
dokumentech magistrátu města (tzv. gender
mainstreaming).
Magistrát města má globální plán na rovnost
pohlaví, za který zodpovídá personální oddělení
města. Akční plán se má zabývat činnostmi a má
širší perspektivu neţ plán rovnosti, který je vyvíjen
za podpory oddělení pro rovnost. Tato dvě oddělení
se doplňují, ale neměla by se zaměňovat. Akční
plán přináší moţnost rozšíření rovnosti pohlaví do
různých aktivit. Touha pracovat s těmito otázkami
roste s úrovní vzdělání. Jednotlivci a organizace se
rozvíjejí, kdyţ se do popředí postaví znalosti,
zkušenosti a ţivotní podmínky muţů i ţen.
Prioritní změny
38
V Umea jsou členy LSG zástupci neziskových
organizací, magistrátu, administrativy města,
oblastní rady a obchodního partnera ALMI.
Zástupce magistrátu informoval o vysoké míře
podpory zapojení ţen na trhu práce a oblastní rada
spolu s obchodním partnerem byla přesvědčena, ţe
nejvíce mohou přispět v oblastech rozvoje podnikání
a propagace vědy a informačních technologií.
Všichni však vnímali silnou potřebu změn ve všech
oblastech.
Kdyţ členové skupiny zváţili, jaké zkušenosti
mohou nabídnout ostatním partnerům v projektu
WEED, vyjasnily se konkrétní oblasti kapacit. Byla
do nich zahrnuta úroveň znalostí a zkušeností při
realizaci programů na podporu sebedůvěry u ţen a
na jejich zapojení do místní společnosti,
poskytování systémů finanční podpory, rozvoj
projektů
gender
mainstreamingu,
realizaci
globálních cílů rovnosti na místní a regionální úrovni
a poskytování projektů zaměřených na vnímání
genderových stereotypů a rolí pohlaví.
LSG určila klíčové priority, a sice potřebu překonat
normy a genderové stereotypy podporou změny a
za pomoci výměny svých nejlepších zkušeností. V
diskusi s místními partnery a při velmi důleţitém
průzkumu rovnosti pohlaví na trhu práce byly
stanoveny další cíle.
Foto: Andreas Nilsson
MÍSTNÍ AKČNÍ PLÁN
Překonání norem a genderových stereotypů
39
Město Umea pracuje na místním plánu na překonání norem a genderových stereotypů
podporou změn a za pomoci nejlepších zkušeností.
Řešení problémů
Průzkumy ukazují, ţe genderovou segregaci (tj.
rozdělení podle pohlaví) na trhu práce nelze
vysvětlovat biologickými rozdíly mezi pohlavími
nebo preferencemi jednotlivců. Jde o důsledek
struktury diskriminující a segregující na základě
pohlaví, která panuje na trhu práce a která vede ke
stereotypním genderovým vzorcům omezujícím
moţnosti a příleţitosti jak ţen, tak muţů.
Místní akční plán města Umea bojuje s problémem
segregace na trhu práce na základě pohlaví. Na
takovém trhu práce ţeny a muţi do značné míry
pracují v různých sektorech, mají různé profese a
zastávají různé funkce. Obecně platí, ţe muţi mají
lépe placenou práci a vyšší status neţ ţeny. Muţi
také zastávají většinu vlivných pozic ve většině
profesí, například pozice výkonného ředitele (CEO)
nebo vedoucího.
Cíle a úkoly
Klíčové cíle plánu spočívají v překonání norem a
genderových stereotypů podporou změn a za
pomoci výměny nejlepších zkušeností. Cíle byly
stanoveny v diskusi s místními partnery a při velmi
důleţitém průzkumu rovnosti pohlaví na trhu práce.
Globálním úkolem genderově rovnoprávného trhu
práce je zajistit, aby ţeny i muţi měli stejný přístup
ke všem druhům práce a funkcím, včetně
soukromého podnikání.
Časový plán návrhu
První akcí je projekt nazvaný Norma, který dle plánu
začne v listopadu roku 2010. Zbývající akce jsou
rovnoměrně rozvrţeny do období od roku 2010 do
roku 2014.
Navrţené kroky
Cílem těchto kroků je zapracovat na změně
hlavního problému genderové segregace, tj. na
normách a strukturách na trhu práce, které straní
muţům. Následující navrţené kroky se zabývají
různými úhly daného problému (stále se na nich
pracuje).
Projekt: Norm Storm (útok na normy)
Překonání norem a genderových stereotypů na trhu
práce.
Kampaň: Genderové hranice
Zrušení genderových stereotypů ve vzdělávání a na
trhu práce skrze zvýšení povědomí o daném
problému a povzbuzováním ţen, muţů, děvčat a
chlapců k prolomení těchto norem.
Analýza: Růst při rovnosti pohlaví?
Genderová analýza regionálních plánů rozvoje a
ekonomického růstu.
Kampaň: Neviditelná podnikatelka
Změna přístupu a překonání předsudků
podnikajícím ţenám.
vůči
Kampaň: Vzájemná zodpovědnost
Podpora rovnosti pohlaví formou otcovské dovolení
a podpory pro muţe, aby se zhostili své
zodpovědnosti za rodinu a domácnost.
Kampaň: Muţi za rovnost pohlaví
Tvorba sítě, ve které muţi na vedoucích funkcích
pracující pro rovnost pohlaví mohou dále předat své
zkušenosti a inspirovat ostatní.
Projekt: Nabírání zaměstnanců podle politiky
rovnosti pohlaví
Vytvoření sloţky se strategickými radami pro
podniky a podnikatele, aby nabírali zaměstnance ve
stylu rovnosti pohlaví. Podpora a ukázka dobrých
příkladů.
Pokračování akčního plánu
Vytvoření databáze či webových stránek pro
prezentaci akčního plánu spolu s kontaktními
informacemi pro všechny místní partnery a
informování o dobrých a špatných zkušenostech a
výsledcích daných činností. Na těchto stránkách by
se také mělo objevit hodnocení výsledků činností.
Zainteresované strany
Řešení jsou zaloţena na zkušenostech našich
místních partnerů:
- magistrát města Umeå
- administrativní rada oblasti Västerbotten
- region Västerbotten
- vyslanci pro podporu podnikání ţen
- Leia accelerator (pro podnikání za rovnosti
pohlaví)
40
- Swedish business (zájmová organizace)
- úřad práce
- obchodní komora oblasti Västerbotten
- asociace Sami v Umeå
- obchodní partner Almi (poradenství a vzdělávání)
- univerzita v Umeå
Další kroky
Klíčové cíle plánu spočívají v překonání norem a
genderových stereotypů podporou změn a za
pomoci výměny nejlepších zkušeností. Cíle byly
stanoveny v diskusi s místními partnery a při velmi
důleţitém průzkumu rovnosti pohlaví na trhu práce.
Jak mezinárodní forma práce přispěla k realizaci
místního akčního plánu?
Tato forma práce sehrává důleţitou roli a poskytuje
nám příleţitost sdílet nápady a učit se jeden od
druhého. Třeba příklad „one stop shop“ a studijní
návštěva v TNW2 nám pomohla podívat se na svou
práci z jiné perspektivy a byla ukázkou nových
inovativních způsobů pouţití inkubátorů.
Kontakt:
Helene Brewer
Senior officer gender equality
Utvecklingsavdelningen/Department of
Development
Umeå kommun, Sweden
E-mail: [email protected]
„Přestoţe mají ţeny na trhu a v politice jiný stupeň svobody a moţností, stále vidíme, ţe omezená
práva z důvodu podobných patriarchálních struktur se potřebují reformovat a změnit, ať uţ ve
Švédsku, Španělsku nebo kdekoli jinde. Zde v Umea se snaţíme věci měnit a projekt WEED je součástí
této práce. Obecný cíl vedení města v politice rovnosti pohlaví zní takto:
Ţeny a muţi mají mít stejná práva utvářet společnost a svůj ţivot.
Rovnost pohlaví má být součástí procesu rozhodování v organizaci.“
Tamara Spiric, primátorka města Umea
41
WEED – zkratka pro anglický název Ţeny, podnikání a zaměstnání v místním rozvoji.
Vydavatelství a distribuce:
Město Celje -Javni zavod Socio
Kocenova ulica 8
SI 3000 Celje
Tel.: +386 3 492 40 42
Fax.: +386 3 492 40 45
Tato broţura je vydávána v rozsahu těchto měst: Amiens, Alzira, Crotone, Enna, Karvina, Santiago
de Compostela, Umeå a Celje.
Vedení:
Javni zavod Socio, Celje
Suzi Kvas
Hlavní odborník: profesorka Gill Scottová
Celková koordinace: Alenka Vodončnik
Komise:
Jose Manuel Gonzalez Valls, Alzira
Marie Boulanger, Amiens
Marjeta Vodončnik, Celje
Maria Dragonetti, Crotone
Aurelio Dugoni, Enna
Šarka Kubicova, Karviná
Fernando Pineiro Lameiro, Santiago de Compostela
Helene Brewer, Umeå
Překlad: Zavod VENDI
Tisk:Grafostik d.o.o.
Návrh: Inštitut inovativnega ţivljenja
První edice: 1 000 výtisků
Celje, 2011
Všechna práva vyhrazena. Přetisk i pouhých úryvků povolen pouze se souhlasem vydavatele.
URBACT je evropský výměnný a vzdělávací
program podporující udrţitelný rozvoj města.
Program umoţňuje městům spolupracovat a
rozvíjet řešení velkých urbanistických úkolů a
znovu potvrzuje klíčovou roli, kterou města hrají
tváří v tvář čím dál sloţitějším úkolům společnosti.
Program napomáhá městům přijít na pragmatická
nová a udrţitelná rozhodnutí, ve kterých se
integrují
ekonomické,
společenské
a
enviromentální rozměry. Díky tomuto programu
mohou města navzájem sdílet dobré zkušenosti a
ponaučení se všemi odborníky na urbanistickou
politiku v Evropě. Programu URBACT se účastní
300 měst, 30 zemí a 5 000 aktivních účastníků.
www.urbact.eu/weed