zde

9/2004
 Veterináři schválili pro vývoz do Ruska čtyři z 15 provozů v ČR  Jednotná klasifikační maska je realitou  Informace o průběhu kontrolní inspekce RF v ČR  Agropol a jeho divize se věnují činnostem od
zpracování zrna až po hotové drůbeží produkty  Výroba masa v EU v roce 2003 a výhledy do budoucna
LIST
ČESKÉHO SVAZU
ZPRACOVATELŮ MASA
Ročník XIII. • 21. září 2004 • Cena 12 Kč
Schodek agrárního
obchodu
v květnu stagnoval
a v červnu klesl
Jen počkej zajíci
V roce 1990 jsme hrdě odmítli jakékoliv obchody s Ruskem. Porevoluční ministr obchodu Vladimír Dlouhý dal najevo, že končí nejen s členstvím
v KSČ, ale s jakýmkoliv bratříčkováním s Ivanem.
Zajíc konečně mohl zadupat na vlka, jako v známém, vydařeném a dodnes vysílaném seriálu. „Jen
počkej zajíci,“ jakoby již tehdy ale říkal Vlk svému
protějšku Ušákovi. Ještě se ukáže, čeho je v obchodování „loket“. Ne nadarmo se totiž mezi ekonomy
o Rusku mluvilo jako o velkém, takřka bezbřehém
odbytišti potravin.
V Rusku ukončilo činnost po rozpadu Sovětského svazu nejen mnoho průmyslových závodů, ale zcela zkolabovalo zemědělství. O potravinářství lze říci takřka totéž. Toho si samozřejmě ze dne na den
všimla Amerika a strýček Tom začal formou různých
darů vyvážet do této země tu kuřata, sušené mléko
a nebo zmrazené maso. S potravinovou pomocí získával obchodní partnery a zcela nenápadně se snažil
vytlačit ze zamýšleného byznysu německé, rakouské,
nizozemské, ale i dánské vývozce. A náš starý dobrý
Vlk začal spekulovat.
A jak jinak dát světu v obchodování s potravinami najevo svou určitou sílu? V tomto případě se bez
výjimky každá země uchyluje ke starým dobrým veterinárním a fytosanitárním opatřením. Veterináři a rostlinolékaři, při vší úctě k jejich práci, už
jen během kontrol koordinují zadání státu s nálezy prohřešků a pochybení. A tak jestli zrovna České
republice nepopustilo Rusko víc otěže v obchodování, stejně jako dalšímu dříve bratrskému státu Polsku, neberme to hned jako šikanu. Vlk dostal šanci
ukázat si prstem a tak tohoto momentu jednoduše
využil. Směje se zajícovi a chystá se víc otevřít dlaň
starým členským státům Evropské unie. I ty nabízejí ledacos a možná se i dnes víc podbízejí než Amerika.
Všeho dočasu nebo se také v jiném českém úsloví
hovoří o kaši, která se nemá jíst tak horká. Zatím
české potravináře ruští inspektoři přiškrtili a jejich
země bude od nás brát minimum masa i mléčných
výrobků. Obchod není ale jen o státních zakázkách,
ale především o spokojenosti samotných obchodníků, kteří jsou buď s kšeftem spokojeni nebo ne.
A pokud se jim v obchodu daří, tak hledají jiné partnery a protože v tomto byznysu jde o běh na dlouhou
trať, není třeba dělat hned ty nejchmurnější závěry.
Čas ukáže a že hraje pro připravené, schopné, cenově přijatelné partnery, je nabíledni.
E. Línková
PRAHA (li) – Schodek agrárního obchodu České republiky po vstupu do Evropské unie v květnu meziročně
stagnoval kolem 1,8 miliardy korun a v červnu se snížil
o 40 procent na 714 milionů korun. Vyplývá to z údajů
ministerstva zemědělství.
Ve dnech 26. 8. – 1. 9. 2004 se uskutečnila na českobudějovickém výstavišti mezinárodní výstava „Země živitelka“.
Letos se na výstavní ploše přes 20 000 m2 a téměř 4 500 m2 obchodní plochy představilo přes 500 vystavovatelů a 160
obchodníků. Výstavu zahájil za účasti předsedy vlády ČR Stanislava Grosse a předsedy zemědělského výboru PSP ČR
Ladislava Skopala ministr zemědělství ČR Jaroslav Palas.
Potravinářská komora
je proti vynětí zemědělství
ze soutěžního zákona
Praha (egi) – Stejně jako Antimonopolní úřad v jehož
čele stojí Josef Bednář nesouhlasí Potravinářská komora
s chystaným blokovým vynětím zemědělství ze soutěžního zákona. „Nevím ani k čemu by to bylo dobré. Jsme
přece členy jedné Evropské unie a tam tyto otázky jsou
dávno vyřešené. Byli bychom navíc jediní, kdo by tuto
zásadu prosazoval,“ uvedl Jaroslav Camplík, prezident
komory. Vysvětlil, proč se zemědělci nesouhlasí. „Kdyby se například cena prasat zvedla z 37 na 45 korun za
kilogram a v Evropské Unie byla na ceně řekněme 39 korun, masokombináty by jednoduše dovezly maso ze zahraničí, kde je levnější. Navíc si myslím, že se zemědělci
mohou dohodnout na ceně v rámci jednoho odbytové-
ho družstva, ale ne několika družstev, to již je na postih
antimonopolním úřadem,“ řekl Camplík. Podle něj, pokud zemědělci neustoupí, nechal by na úřednících z antimonopolního úřadu, aby jednali podle litery zákona
a vypálili těm kdo ji porušují stejnou pokutu, jako tomu bylo v případě některých supermarketů. Navíc Jaroslav Camplík bere jednání zemědělců za porušování
práv malých podnikatelů ve zpracovatelských firmách.
„Tito lidé nemají na to dovézt levnější maso ze zahraničí a byli by nuceni za vyšší ceny nakupovat doma, což by
je zruinovalo. To je ale nespravedlivé a protitržní,“ zlobí
se Camplík. Vyjádřil přesvědčení, že Josef Bednář svůj
názor obhájí i před legislativci a poslanci.
Podle ředitele Potravinářské komory Miroslava
Koberny je trend vývoje agroobchodu zatím příznivý
a odráží pozitiva vstupu do unie. Ochrana českého trhu byla již před uvolněním obchodu na počátku května minimální, ale pro české vývozy na unijní trh byly
v některých případech bariéry značné. S rozšířením
však odpadly.
„Zatím ale není důvod k předčasné radosti,“ podotkl Koberna s tím, že tlak ze strany zahraničních dovozců pokračuje. „Rozhodující proto je, zda se rostoucí dovoz domácím firmám podaří vyrovnat zvyšujícím
vývozem,“ dodal.
Vývoj agrárního obchodu po vstupu do EU je podle
předsedy Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jana Veleby vysvědčením pro české zemědělství. „Naše výrobky jsou konkurenceschopné díky solidní kvalitě a hlavně cenou,“ prohlásil s tím, že se to
potvrzuje například u prasat. Zpracovatelé dříve tvrdili, že produkce vepřů nemívá dostatečnou kvalitu. Po
uvolnění obchodu s unií se přitom objevila poptávka
zejména z Německa a ta trvá, uvedl Veleba. Zájem ze
zahraničí je podle něj i o české hovězí, mléko, chmel
či řepku.
V květnu agrární vývoz činil 4,12 miliardy korun,
což je o 2,2 procenta méně než ve stejném měsíci loni. Dovoz klesl o 1,2 procenta na 5,96 miliardy korun.
Přes 80 procent dovozu i vývozu pocházelo či směřovalo na trhy EU. S členskými státy mělo Česko záporné saldo zhruba 1,3 miliardy korun.
Mírné květnové ochlazení obchodu může podle
Koberny souviset s některými administrativními problémy na hranicích, které změnu obchodního režimu
zpočátku provázely.
V červnu vývoz zemědělských a potravinářských
komodit stoupl meziročně o pětinu na 5,5 miliardy
korun. Dovoz se zvýšil o 7,4 procenta na 6,22 miliardy korun. Přes 80 procent obchodní výměny Česká
republika opět uskutečnila se státy EU. Záporné saldo
s unií proti květnu kleslo na 348 milionů korun.
Slovo předsedy – Den zvířat
Legenda vypráví, že když jednou lidé nechtěli
poslouchat slova
o lásce a pochopení svatého Františka z Assisi, začal kázat zvířatům.
Sbíhala se prý ze
širokého okolí, aby
mu všechna naslouchala. Byl to
zvláštní člověk. Uměl vyjít jak s lidmi v celé jejich paletě rozličností stejně tak jako se
zvířaty. Snad proto byl 4. říjen, kdy má svatý František z Assisi svátek, zvolen mezinárodním dnem zvířat. Dnem, kdy se my lidé
snažíme více pochopit nejen sami sebe, ale
i zvířata kolem nás.
Nemyslím si, že to s námi lidmi měly a mají zvířata jednoduché. Chceme je
vlastnit, využívat. Je jedno, jde-li o slepici,
krávu, či našeho psího, kočičího nebo opeřeného mazlíčka. Jedni jsou doma u nás,
druzí ve stájích, kam nesmíme.
Náš mazlíček či miláček – pet – z angličtiny – zhýčkaný, ochočený, dostává vše, vše
co si my lidé myslíme, že je pro něho nejlepší. Od speciálního jídla, přes drahé pelíšky
a klece, zdravotní péči veterináře, kadeřníka, po oblečení, vycházky a kdo ví co ještě.
Co od něho očekáváme? Že bude vypadat
a chovat se tak, jak si my, jeho majitelé, domácí, představujeme. A za to vše ho máme
rádi. Stává se jedním z členů naší rodiny. Je
s námi opravdu šťastný? Podle nás lidí jistě
ano. Podle něj? I on má 4. října svátek! Nechtěl by se proběhnout? S chutí si zahrabat
v trávníku a slupnout ten příšerně páchnoucí kus sýra, který si před týdnem zahrabal do listí nebo odepnout pozlacený
obojek a sundat módní kostkované kalhoty natažené až na záda? Nevím? Možná
už ne. Možná se nám už natolik přizpůsobil, že běhání bez botiček nesnáší. Proč
ho pak trápit bosky v prvním sněhu? Proč
mu nedát jeho milované granule, psí čokoládu, či ho nepozvat k sobě do postele? Je
dobré, že stále více lidí má doma své pets
– své mazlíčky. Je dobré, že o nich stále
více vědí, včetně dětí, že více chápou, co
oni chtějí a potřebují. Je tak na světě více
šťastných – nejen zvířat, ale i lidí. A to je
přece moc dobře.
Větší skupinu zvířat si ale člověk
přivlastnil pro potřeby ryze materiální. Ano, kráva, prase ani slepice obvykle nejsou chované pro duševní pohodu,
ale pro mléko, maso, vejce, peří a kůže.
U těchto zvířat neočekáváme hluboké
citové vazby s člověkem, ale přesto vznikají. Ještě jste neslyšeli, jak si chovatel
povídá s krávou, jak i „hloupé“ slepice
poznají toho, kdo je krmí? Někdy mám
pocit, že pro veřejnost hledáme z této oblasti příklady spíše negativní. Samozřejmě, že jsou. A je na ně třeba poukazovat, mluvit o nich a hlavně je řešit. Věřte,
že jich ale je v praxi mnohem méně než
případů krátké radosti nad kanárkem
či štěnětem, následným vystřízlivěním
a zoufalým hledáním jakéhokoli řešení
– i odložením na ulici či v lese. Lidé pracující v zemědělství se zvířaty, k nim mají obvykle vztah zarytý hluboko pod kůží.
Je to nejen jejich práce, obživa, ale na-
víc i to co je těší a co dobře umí. Nemohou obletovat jednoho svého vyvolence,
ani nemohou přistupovat k celé skupině
zvířat necitlivě jako ke krabici šroubů ve
skladu. Musí umět vnímat pohodu, či
problém stáda i jednotlivce. Je to krásný
pocit, vidět mezi sebou takovéto lidi, kteří citlivě vnímají to, co zvířata jemu svěřená potřebují. A je zcela nepodstatné,
je-li to dojička, chovatel, majitel farmy,
veterinární lékař, řidič kamionu, či řezník na porážce. Všichni dělají svoji práci.
Profesionálně, navíc ale s citem a úctou
k živému tvoru – jistě nejen v den zvířat.
Zvířata jsou dnes vůči člověku téměř
bezbranná, proto musí mít zajištěnou naši ochranu – společenskou i legislativní.
Každodenní kontrolou plnění těchto vesměs etických zásad provádí Státní veterinární správa – Ústřední komisí na ochranu zvířat, v provozech mnoha státními
i soukromými veterinárními lékaři. Je dobré, že existuje zájem o kontrolu této citlivé
oblasti i z řad laické veřejnosti, že existuje
řada nevládních organizací např. Společnost pro zvířata, Ochránci hospodářských
zvířat, Svoboda zvířat, Different Life,
Greenpeace aj. Je škoda, že jejich vesměs
pozitivní cíle jsou ale v očích řady z nás
poškozovány radikálními skupinami, o jejichž činnost je v médiích velký zájem.
Jistě jsme již někdy slyšeli zprávy o zastavování kamionů přepravujících zvířata,
o poškozování objektů jatek, zoologických
zahrad či výzkumných center pracujících
se zvířaty. Kdo provádí tyto akce?
Ve světě a již i u nás je tato skupina známá jako ALF – Animal Liberation Front
– Hnutí za osvobození zvířat. ALF založili v roce 1972 Britové Ronnie Lee a Cliff
Goodman. Svým nekompromisním postojem a radikálními akcemi vyvolává bouři různých reakcí, především ale zájem
médií. Právě mediální zájem o tyto akce
umožnil neobyčejně rychlé šíření hnutí po
světě. ALF je hnutí radikálních ochránců
zvířat preferující přímé akce.
Prvořadým cílem je osvobozování zvířat z vytipovaných zařízení, dalším způsobování finančních ztrát těm, kteří tato
zařízení provozují. Jde o společnosti instituce a jednotlivce vlastnící chovy zvířat,
jatky, masozpracující podniky, kožešnické
společnosti, obchody, pokusné laboratoře, cirkusy, myslivecké spolky a prodejce
loveckých zbraní, rybářské spolky apod.
ALF protestuje proti zabíjení zvířat, prodeji a konzumaci masa, kupování a nošení
kožešin, proti pokusům na zvířatech a sabotuje myslivecké hony. V osmdesátých
letech se mediálně proslavila svými útoky na drahé přírodní kožichy filmových
hvězd. V poslední době je činnost ALF
soustředěna na kosmetické laboratoře využívající k testování přípravků zvířata.
Předvojem ALF je ALIU – Animal Liberation Inestigation Unit – Vyšetřovací jednotka pro osvobození zvířat, která se snaží
pronikat do vytipovaných objektů pro získání fotografických a filmových svědectví,
kompromitujících materiálů a označení citlivých míst na přímý zásah ALF. Podpůrná
organizace ALF Supporters Group shání
a shromažďuje informace o nejrůznějších
experimentech se zvířaty, o obchodování
s kožešinami, o průmyslovém chovu hospodářských zvířat, vydává informační letáky a časopis
Akce ALF jsou ilegální a aktivisté pracují anonymně ve skupinách a nebo individuálně. Uvádí se, že za poškozování cizího majetku je v současnosti vězněno více
než 200 aktivistů ALF, další stovky byly
odsouzeny k vysokým pokutám.
Všechny oficiální organizace zabývající se ochranou zvířat se od činnosti ALF
distancují.
Ladislav Steinhauser
Předseda Českého svazu
zpracovatelů masa
Doc. MVDr. Ladislav Steinhauser, CSc.
oslavil 4. září
významné životní jubileum „50. let“.
Vážený pane docente,
přejeme Vám k narozeninám zdraví,
štěstí, spoustu elánu do Vaší práce
a mnoho zážitků na toulkách přírodou.
(red)
2
Z D O M O VA
MF přes nesouhlas EU hledá cesty,
jak zveřejnit chyby z Phare
PRAHA (li) – Ministerstvo financí se
nechce smířit s požadavkem Evropské komise, aby nezveřejňovalo chyby, kvůli kterým má ČR pozastavené 3,7 miliardy korun z fondu Phare. Zástupce EK Christian
Bourgin sice minulý týden na jednání s ministrem Bohuslavem Sobotkou zopakoval,
že informace o chybách nejsou určené pro
veřejnost, resort však bude i nadále hledat cesty, jak občany informovat. Uvedl to
mluvčí MF Marek Zeman.
ČR nesmí od počátku srpna čerpat
asi 3,7 miliardy korun, dokud neprokáže
schopnost nakládat s penězi podle unijních pravidel. Brusel hovoří o technických
a organizačních opatřeních, které měli Češi udělat, ale neudělali. Podle očekávání by
se mohlo čerpání peněz obnovit do něko-
Vyšetřených krav přibývá
K 31. srpnu bylo u nás od počátku roku 2001 vyšetřeno celkem 635 767 vzorků
mozku skotu a na toto množství bylo zjištěno 14 nemocných kusů. V letošním roce
to bylo 135 730 a z nich bylo 6 nemocných. Poslední případ je z 27. 8. v ZD Hrejkovice.
Většinou jde o zvířata narozená kolem poloviny devadesátých let, kdy se
předpokládá, že mohlo v Evropě dojít
ke kontaminaci krmiva pro skot závadnými masokostními moučkami. A to
přesto, že se u nás již od roku 1991
masokostní moučky do krmiv skotu nesměly používat. Ke kontaminaci mohlo dojít nepřímo či nedopatřením v mísírnách krmiv nebo u chovatele. O čím
mladší ročníky skotu jde, tím riziko
nakažení klesá. Lze tedy očekávat, že
v budoucnu toto nebezpečné a zákeřné onemocnění skotu – bovinní spongiformní encefalopatie – neboli BSE,
vymizí.
Uvažovat, kdy k tomu dojde, je podle
Josefa Holejšovského, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR, zatím
předčasné.
Ano, podezření se potvrdilo,
je jich 14
Jak Státní veterinární
správa předpokládala, potvrdilo se i nyní podezření
na čtrnáctý případ BSE
v ČR. Kontrolní test, který provedli v Národní referenční laboratoři pro diagnostiku BSE ve Státním
veterinárním ústavu Jihlava, potvrdil, že kráva ze
ZD Hrejkovice narozená
1. 5. 1996 poražená 26. 8. 2004 byla
nemocná.
Od roku 2001, kdy se začalo v ČR
s vyšetřováním, je tedy celkový počet 14
případů na téměř 650 000 vyšetřených
malé množství. Zejména v porovnání
s ostatními evropskými zeměmi.
Podle informací Krajské veterinární
správy pro Jihočeský kraj bude v samotném zemědělském družstvu Hrejkovice
nutné v souladu s platnou veterinární
legislativou utratit celkem 84 vrstevnic,
přičemž 21 vysokobřezích bude mít
možnost se otelit. V dalších chovech
v okrese Písek bylo dohledáno dalších
8 vrstevnic, je možné, že se toto množství o několik kusů může zvýšit. Nyní
lze říci, že kohorta vrstevnic čítá 92 kusů a významně by se neměla zvýšit.
(Připomínám, že kohorta vrstevnic se
sestavuje ze zvířat o rok starších a o rok
mladších, než byl nemocný kus a na základě toho,
jak chovatelé plní svou
povinnost - hlásit v souladu se zákonem veškeré
přesuny zvířat do ústřední evidence. Jelikož tato
povinnost platí od 16. 4.
2001, musejí u starších
kusů chovatelé vrstevnice
dohledat ve svých archivních záznamech. Pokud by se to nepodařilo, bylo by nutné v souladu s legislativou utratit celé stádo. Dosud se takový
případ naštěstí nestal. Veškeré údaje
z ústřední evidence a od chovatelů posléze orgány státního veterinárního dozoru
zkontrolují a verifikují).
Postup orgánů státního veterinárního dozoru je v ZD Hrejkovice stejný,
jako u předchozích případů – mimořádné veterinární opatření pro dotyčný
chov, tj. zákaz přesunu zvířat do doby
ukončení utrácení vrstevnic – a poté
opět návrat do normální situace.
Jelikož se daří, sice sporadicky, ale
přece objevovat další případy nebezpečné bovinní spongiformní encefalopatie
(BSE), je zřejmé, že vyšetřování má význam. A to ten, že utvrzuje zákazníky,
že orgány státního veterinárního dozoru dělají vše pro to, aby se na pultech
řeznictví neobjevilo nic závadného.
Jak udržet zdravé chovy
Tradiční dobrá úroveň našich chovů
hospodářských zvířat záleží kromě svědomitého státního veterinárního dozoru též na zodpovědnosti chovatelů a obchodníků.
Přestože jsme již členskou zemí EU,
má ČR možnost při dovozu veterinárního zboží požadovat dodatečné garance i v rámci intrakomunitárního trhu.
To znamená požadovat po dovozcích,
aby doložili, že živá zvířata, či produkty
z nich pocházejí z regionů vyjmenovaných nákaz prostých.
V některých členských zemích není
samozřejmé to, co považujeme za samozřejmé u nás. V ČR například není
ani slintavka kulhavka, klasický mor
prasat, Newcastleská choroba drůbeže, ani tuberkulóza skotu, brucelóza skotu, enzoootická leukóza skotu,
Aujeszkyho choroba prasat a brucelóza ovcí a koz. Dodatečné garance
se týkají zejména Aujeszkyho choroby
prasat. Proto dodatečné garance smíme požadovat a také je požadujeme.
V místech určení veterinární zásilky
orgány státního veterinárního dozoru
kontrolují.
Tak je tomu i na základě nyní fungujícího „evropského“ systému TRACES.
Ten totiž spočívá v tom, že „odesílatel“
zásilky do „místa určení“ v elektronické podobě zasílá „avízo“, že zásilka je
na cestě a že je potřebnými potvrzeními vybavena. Pakliže nikoli, je povinen
orgán státního veterinárního dozoru zásilku nepropustit, popřípadě ji vrátit.
Proto Státní veterinární správa ČR
upozorňuje chovatele i obchodníky,
aby při uzavírání obchodních smluv
kromě výhodnosti obchodu dbali i nákazovou situaci v místě původu a včas
podle veterinárních podmínek pro dovoz upozornili na jejich bezchybné naplnění.
Příjemci zvířat a veterinárního zboží
jsou pak povinni nejméně 24 hodin předem oznámit místně příslušné krajské
veterinární správě příchod zásilky, aby
mohla být provedena kontrola, zda jsou
podmínky splněny. Vyplývá to z § 30
veterinárního zákona.
SVS ČR
lika měsíců. Podobný problém řešila také
většina ostatních nováčků v EU.
Většina českých agentur prý o blížícím
se dočasném utáhnutí kohoutku evropských peněz věděla a snažila se smlouvy
uzavřít ještě před zákazem. Takové projekty budou bez problémů proplacené.
Zatímco dříve se na realizaci projektů
z fondu Phare významně podílela Evropská unie, v novém systému EDIS by měla mít česká strana na starosti vše od výběru až po schvalování a výplaty peněz.
Komise bude provádět pouze následnou
kontrolu.
Česká vláda se v červnu pokusila přesvědčit komisi, aby vše ponechala při starém. Komise by tak nadále pokračovala
v systému předběžných kontrol a na českých orgánech by neležela všechna zodpo-
vědnost a administrativa. Nehrozilo by tak
ani pozastavení peněz. To však Brusel odmítl a vyzval ČR, ať systém EDIS přijme
stejně jako ostatní nováčci.
Celková hodnota pozastavených projektů se odhaduje na 120 milionů eur, tedy asi
3,7 miliardy korun. Většinou to jsou projekty z peněz vyčleněných pro ČR v roce
2003, částečně o rok dříve. Podle komise
by se vše mohlo vyřešit do konce roku, také MF hovoří o několika měsících.
Peníze z Phare mají pozastavené také
sousední Slovensko nebo Estonsko. Od
května byly peníze pozastaveny také v Litvě, Lotyšsku, Slovinsku nebo na Kypru.
V Maďarsku a na Maltě platil zákaz od
května do konce června. V Polsku Evropská komise ještě neukončila audit, uvedl
Zeman.
Špidla se stěhuje do Bruselu
- převezme kancelář a byt
PRAHA (dra) –
Bývalý premiér a
nastupující evropský komisař pro zaměstnanost a sociální záležitosti Vladimír Špidla se definitivně loučí s domácí politikou. Druhý
zářijový týden se přestěhoval do Bruselu,
aby tam mohl začít pracovat jako nový český
zástupce v Evropské komisi. Mluvčí ČSSD
Lucie Orgoníková sdělila, že Špidla odletěl
do Bruselu, aby tam převzal kancelář a zahájil činnost. Bude také připravovat různé
dokumenty Evropské komise.
Podle Orgoníkové bude třiapadesátiletý
Špidla, jehož bydlištěm je jihočeský Jindřichův Hradec, pracovat a žít v belgické metropoli příští měsíce. Bude tam mít
kancelář i byt. Veškeré náklady na bydlení,
zdravotní a sociální pojištění a další věci si
bude hradit z peněz od EK. Od 1. září má
nárok na 6000 eur (více než 186.000 korun) hrubého měsíčně.
Orgoníková uvedla, že Špidla bude v Bruselu pracovat na dokumentech EK, jež se týkají sociální politiky a zaměstnanosti. Bude
se připravovat na jednání EK a slyšení před
Evropským parlamentem. Pohovory Špidlu
čekají už 27., nebo 28. září.
Do Bruselu si Špidla odveze odpovědi
na dotazník, který připravili europoslanci.
Řada z 28 otázek se týká obecných problémů nezaměstnanosti mládeže a starších lidí, stárnutí obyvatelstva a poklesu
porodnosti. Poslanci chtějí znát Špidlův
názor na definici evropského sociálního
modelu a plány, jak hodlá prosazovat promítání sociálních priorit do všech politik
EU a jak si představuje realizaci nového
programu sociální politiky po roce 2006,
uvedla Orgoníková.
Špidla se podílí i na přípravě nové verze směrnice o pracovní době a dočasných
pracovních poměrech a nové strategie EU
v sociální oblasti, dodala mluvčí ČSSD.
Špidla je druhým eurokomisařem z Česka. V EK nahradí Pavla Teličku. Špidlovu
kandidaturu na eurokomisaře schválila
ještě jeho vláda na konci července. Stalo
se to téměř měsíc poté, co Špidla podal
demisi a opustil i křeslo šéfa ČSSD. Tím
vyvrcholila krize, která vznikla v ČSSD
poté, co strana propadla ve volbách do
europarlamentu. Byla ale i výsledkem rostoucí nespokojenosti stranické základny
se způsobem, jak Špidla vedl a prosazoval
program ČSSD.
Špidlův přestup z české vlády do EK
doprovodily kladné ohlasy, ale i mlčení z vládních řad a místy posměch od
opozice. Její zástupci totiž nepovažovali
Špidlovo počínání v domácí politice za
úspěšné. Upozornili na to, že Špidla má
mít v EK na starosti problém nezaměstnanosti, která za jeho vlády v Česku výrazně vzrostla.
V křesle předsedy ČSSD a vlády vystřídal Špidlu jeho zástupce v obou funkcích
Stanislav Gross. Koncem srpna Špidla rezignoval i na mandát poslance sněmovny.
„Povinnosti komisaře EU jsou náročné na
čas a soustředění a totéž platí pro poslance tady doma. Jestliže se chci práci v Bruselu věnovat naplno, nelze to sloučit,“ tlumočila Orgoníková Špidlův postoj.
Telička stále zvažuje několik možností
příštího uplatnění
BRUSEL (li) –
Český komisař Pavel
Telička ještě váhá
mezi několika možnostmi svého příštího působení poté, co
jej v nové evropské
exekutivě za necelé
dva měsíce vystřídá
expremiér Vladimír
Špidla. Definitivně se rozhodne v říjnu.
„Jednou z variant kromě širší evropské
infrastruktury je ovšem soukromý sektor.
Ten je určitě předmětem zvažování. Ale
jsou i jiné možnosti, které se pohybují někde ‚mezi‘, a je možná i jejich kombinace,“ řekl Telička.
„Úvahy se postupně vyjasňují, přeci jen
jsem absolvoval v posledních dnech pár
rozhovorů jak v Praze, tak tady v Bruselu. Situace nabírá jasnější kontury, pokročil jsem, ale definitivní jasno není,“ uvedl.
Jakkoli mu Evropská komise, kde se cítil
„jako ryba ve vodě“, bude chybět, nové výzvy se nebojí.
Telička již v červenci odmítl nabídku premiéra Stanislava Grosse na další působení
v české státní správě. Také míní odejít ze
špičkové pozice komisaře důstojně a standardně, což patrně znamená, že se nemíní
ucházet o úřednické místo v unijních institucích. Ale s oběma sférami by rád zůstal dál
ve styku: „Jedno je jisté – nechci ztratit kontakt s tím, čemu jsem věnoval 15 let života.“
„Nevylučuji, že státní správa bude jednoho dne zase aktuální, ale ne nyní, ne
za této konstalace,“ řekl s ujištěním, že
bude-li mít premiér či jiná místa zájem
o jeho názor, samozřejmě vyhoví, bude-li
to možné. A slůvky „uvidíme“ a „možná
s odstupem času“ odpovídá i na otázku
o své „evropské“ budoucnosti. Možná že
sfér působení bude více, možná i v akademické obci.
Teličku jako velvyslance ČR při EU původně nominovala do EK Špidlova vláda
s mandátem až do roku 2009; poté, co se
nominace vzdal Miloš Kužvart. Ale při
vládní krizi se koaliční partneři dohodli,
že jej v nové komisi vystřídá od 1. listopadu expremiér Špidla. Zatímco Telička od
květnu působí v týmu Romana Prodiho
po boku komisaře pro zdraví a ochranu
spotřebitelů Davida Byrneho, Špidla má
v komisi Josého Barrosa mít na starosti
zaměstnanost a sociální věci.
Veterináři schválili pro vývoz do Ruska
čtyři z 15 provozů v ČR
PRAHA (egi) – Ruští veterináři schválili pro vývoz na tamní trh čtyři z 15 českých
potravinářských provozů, které prověřovali. Uvedl to mluvčí Státní veterinární správy
Josef Duben. Ode dneška mohou dodávat
do Ruska živočišné produkty jen ty závody,
které mají přístup na společný evropský trh
a navíc je schválí ruská veterinární služba.
„Schváleny byly dva provozy na červené
maso (hovězí, vepřové), jeden na bílé maso (drůbeží) a jedna mlékárna. Státní veterinární správa ČR toto ruské rozhodnutí
nekomentuje, neboť jde o splnění ruských
dovozních podmínek,“ uvedl Duben. Jména firem neuvedl.
„Pro mě je to docela neuvěřitelná zpráva,“ řekl prezident Potravinářské komory
Jaroslav Camplík. Ruská strana sice uvedla v kontrolních protokolech některé nedostatky, konečné rozhodnutí ale nezdůvodnila. Nesdělila ani, jestli odstranění závad
přijede znovu prověřit. O schválení a vývoz
do Ruska mělo přitom zájem více než 15 provozů. Ruští veterináři ale nestihli zkontrolovat všechny. „Jejich kontrolní postup byl
zvláštní. Lpěli na maličkostech a tak zvaně
velké věci jim unikali,“ charakterizoval jeden z veterinářů průběh kontrol . „Ruští inspektoři očividně v mnoha ohledech plnili
jen státní zakázku,“ dodal veterinář, který
nechtěl být jmenován.
Česká republika musí jako člen EU respektovat režim vztahů, který platí mezi
Ruskem a unií. Východní soused zavedl
1. června zákaz dovozu masa ze zemí Evropské unie, který po několika dnech zrušil.
Koncem června pak skončilo v Moskvě jednání mezi oběma stranami o tom, za jakých
podmínek se budou moci vyvážet produkty
živočišného původu na ruský trh.
O dovolený jsem shodil šestnáct kilo, tak mi prosím vás dejte
šest kilo bůčku, tři kila buřtů a sedm kilo tlačenky.
(sch)
3
AKTUÁLNĚ – NABÍDKY – INFORMACE
Jednotná klasifikační maska je realitou
Když jsme před třemi lety zahajovali první diskuze o jednotné klasifikační masce, která měla sjednotit
základní představy Českého svazu zpracovatelů masa
a Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, vyskytly se první poznámky o nereálnosti dohody. Byl
jsem optimista, myslím, že stále jsem, ale po třech letech jsem musel ze svého optimismu mnohokrát slevit. V minulých letech jsme se nedohodli. Průlom nastal až po maratónu jednání 30. srpna 2004. Dohodu
v této oblasti pokládám za velký úspěch.
Dovolte mi proto, abych z pozice předsedy Svazu
poděkoval všem, kteří se na úspěšnosti jednání podíleli. Je to nákupní sekce vedená Miroslavem Šolcem
s odborníky schopnými počítat, kalkulovat i hledat
kompromis – Karlem Uttendorfským, Lubošem Havlem, Václavem Kurkou, Karlem Uhlířem, Jiřím Kunovským a Janem Katinou.
Oceňuji i vstřícnost ze strany chovatelů a odbyto-
vých organizací. Jsem rád, že i jim všem, na konci jednání osobně poděkoval předseda Svazu chovatelů prasat Ing. Jaroslav Hajda.
Věřím, že máme v rukou materiál, se kterým se dá
v podnicích dále pracovat, kterému se dá v případě
potřeb do konkrétních obchodních vztahů vštípit ona
jedinečnost, kterou často potřebujeme.
Po změně klasifikační masky volali všichni naši členové zvláště při změně regresních rovnic po prvním
květnu. Změnilo se nastavení klasifikačních přístrojů,
nezměnily se ale klasifikační masky. O termínu zavedení této změny jsme na našem společném jednání nemluvili. Proč? Všem přece musí být jasné, že to, na co
naše praxe čeká několik měsíců bude zavedeno velmi
brzy, možná z týdne na týden. Ale to je přece už jen a
jen otázkou každého majitele podniku a jednání s dodavateli.
Ladislav Steinhauser
Svaz chovatelů prasat v Čechách a na
Moravě & Český svaz zpracovatelů masa
Klasifikační maska pro V JUT odsouhlasená dne 30. 8. 2004
třída
zmasilost %
cena v %
S
60,0 a více
103,0
E
59,0 - 59,9
104,0
E
58,0 - 58,9
104,0
E
57,0 - 57,9
102,5
E
56,1 - 56,9
101,0
E
56,0
100,0
E
55,0 - 55,9
99,0
U
54,0 - 54,9
97,5
U
53,0 - 53,9
96,0
U
52,0 - 52,9
94,5
U
51,0 - 51,9
93,0
U
50,0 - 50,9
91,5
R
49,0 - 49,9
90,0
R
48,0 - 48,9
88,5
R
47,0 - 47,9
87,0
R
46,0 - 46,9
85,5
R
45,0 - 45,9
84,0
O
44,0 - 44,9
81,0
O
43,0 - 43,9
78,0
O
41,0 - 42,9
75,0
O
40,0 - 40,9
50,0
P
00,0 - 39,9
50,0
N
všechna
50,0
T
všechna
70,0
ÚOHS: Zemědělství by mělo zůstat
v působnosti soutěžního zákona
BRNO (li) – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) nesouhlasí s chystaným blokovým vynětím zemědělství ze soutěžního zákona. Veškeré
kartelové dohody mají totiž vždy negativní dopad na
hospodářství a zejména na občany. „Pokud by takový návrh prošel, byli bychom skutečnou raritou v Evropské unii,“ řekl předseda úřadu Josef Bednář. Odmítl současně i častý názor, že protisoutěžní aktivity
farmářů jsou v zahraničí tolerovány. „Verdikt irského
soudu tato tvrzení jednoznačně vyvrací,“ uvedl Bednář. Tamní soutěžní úřad získal od soudu souhlas k zastavení blokády mlékárny, kterou se farmáři pokoušeli dosáhnout zvýšení prodejní ceny mléka. I letos řeší
v Irsku pěstitelskou blokádu dováženého obilí. Šéf antimonopolního úřadu rozumí snahám prvovýrobců
vytvořit formou sdružení protiváhu zpracovatelskému
průmyslu. Tomu úřad bránit nehodlá, ale stejně jako
v jiných odvětvích se na ně v plné míře vztahuje soutěžní právo. Vyloučení konkurence v ceně vede podle
mínění ÚOHS téměř vždy ke zvýšení cen pro zákaz-
níky, pro což nejsou žádné ospravedlnitelné důvody.
Bednář dále upozornil, že firmy z jiných odvětví se
na ÚOHS často obrací s žádostí o předběžné posouzení svého zamýšleného chování na trhu. „V zemědělství
je to spíše výjimka,“ zdůraznil s tím, že by čeští farmáři měli obdobné kroky zvážit. Antimonopolní úřad se
rovněž brání, že jeho aktivita je nyní zaměřena více na
prvovýrobce. Nezahájil proto správní řízení na trhu
s vepřovým masem, který nyní sleduje spíše z pohledu chování zpracovatelů. Loni v listopadu například
pokutoval 100.000 Kč Český svaz zpracovatelů masa.
Naproti tomu sankci přesahující 11 milionů korun dostala jedenáctka producentů vajec za nepřímou dohodu o prodejních cenách konzumních vajec. Pokuty za
kartel v oboru dostali na podzim 2002 i plemenáři,
kteří se dohodli na cenách za inseminační dávky. Antimonopolní úřad jejich snahu „ocenil“ celkem 2,57
miliony korun. Celkovou pokutu 51 milionů Kč, pátou
nejvyšší v historii úřadu, dostaly i firmy Billa a Julius
Meinl za slaďování svých nákupních cen.
ÚOHS povolil fúzi společnosti Agrofert
Holding a pekáren Penam
Z
dohoda
H
dohoda
Srážky za nedodržení hmotnostního rozpětí ve třídách S,E,U,R,O,P
hmotnost V JUT
za tepla
% srážky z ceny
hmotnost V JUT
za studena
% srážky z ceny
75,0 - 81,9
-2,5
73,5 - 80,3
-2,5
70,0 - 74,9
-5,0
68,6 - 73,4
-5,0
61,2 - 69,9
-15,0
60,0 - 68,5
-15,0
82,0 - 99,9
0,0
80,4 - 97,9
0,0
100,0 - 104,9
-2,5
98,0 - 102,8
-2,5
105,0 - 109,9
-5,0
102,9 - 107,7
-5,0
110,0 - 122,4
-15,0
107,8 - 120,0
-15,0
BRNO (egi) – Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) povolil spojení společností Agrofert Holding a Penam. Podle předsedy úřadu Josefa Bednáře
firma, která fúzí vznikne, nezíská na trhu tak silné postavení, aby to poškozovalo konkurenci či spotřebitele.
Rozhodnutí ÚOHS je pravomocné.
„ÚOHS povolil spojení bez podmínek a ve správním řízení nedostal k uvedené fúzi žádnou připomínku od konkurence,“ řekl Bednář.
Skupina Agrofert se zaměřuje na tři základní odvětví:
zemědělství, potravinářství a průmyslovou chemii. V potravinářství je akciově propojen s Kosteleckými uzeninami, kde má přes 33 procent akcií, dále působí ve firmách
Maso Planá a v masokombinátě Studená. Naposledy
jsme informovali i o aktivitách v býválem Hodonínském
podniku na zpracování krůt, který patří Kostelckým uzeninám a dnes se tam zpracovávají slepice.
Firma Penam se dělí na čtyři výrobní divize: pekárny, cukrárny, mlýny, těstárnu a maloobchod, který zahrnuje pekařské prodejny. Proto se u fúzujících firem
pouze nepatrně překrývají aktivity na trzích mouky
pro pekařské účely a v oboru mlýnských krmiv.
„Agrofert ale veškerou produkci mlýnských krmiv
zpracovává do krmných směsí, které poté používá
pro živočišnou výrobu v rámci vlastní skupiny,“ připomněl Bednář. Zopakoval, že spojení obou společností
nebude mít negativní dopad na zákazníky z hlediska
výběru služeb. Fúze navíc neohrozí vstup nových soutěžitelů na příslušné trhy. „Pro nás je to strategická in-
Tesař Zdeněk – Chrudim
Koření,
kořenicí směsi
a technologické
přípravky
pro výrobu uzenin
Prodej, montáž a servis
potravinářských strojů
nabízím:
 nové i repasované udírny
 střední a generální opravy udíren
 dodání řídících jednotek s výstupem RS 232
(typ Aditec) pro vizualizaci programu a záznam dat
(k jednotkám je dodáván certifikát o schválení provozu v EU)
 náhrada za jednotky KPF 92 apod.
 komorové a vpichové teploměry PT 100 s kalibračním protokolem
 pneuválce a jejich příslušenství
 elektromagnetické ventily pro rozvod vody
 dveřní silikonová těsnění a veškeré kování
(dveřní závěsy a uzavírací kladnice)
 dodání plynových hořáků a výměníků do udíren
 dodání intenzivních zchlazovacích komor
 dodání a montáž klimatizačních komor
Kontakt: tel./fax: 469 631 724, mobil: 602 474 617, dílna 469 622 816
e-mail: [email protected]
vestice,“ řekl ředitel pro strategii skupiny Agrofert Jan
Kadaník. Mlýny a pekárny Penamu podle něj navazují
na další podnikání Agrofertu v zemědělství.
Skupina Agrofert ohlásila za loňský rok zvýšení tržeb o více než pětinu na 45,8 miliardy korun. Společnost je partnerem polské skupiny PKN Orlen v privatizaci chemického holdingu Unipetrol a za loňský rok
zvedla čistý zisk téměř o 600 milionů Kč na 1,959 miliardy korun. V posledních letech ve skupině, která zaměstnává více než 12.600 lidí, převládla výroba v chemickém průmyslu.
Agrofert vznikl v lednu 1993. Zpočátku obchodoval s hnojivy, později rozšířil svůj záběr o zemědělské
komodity, pesticidy, chemikálie, suroviny a pohonné
hmoty. Mezi klíčové podniky patří vedle AliaChemu
a Lovochemie například chemičky Precheza a Deza.
Penam je třetí největší pekárenská skupina v zemi
a společně s Delta Pekárnami a Odkolkem dostala
letos na jaře souhrnnou pokutu 120 milionů Kč od
ÚOHS za podezření z kartelové dohody o cenách pečiva a pekárenských výrobků.
Tisk již dříve uvedl, že Agrofert by měl za Penam
zaplatit podle nepotvrzených informací 500 milionů až 600 milionů korun. Vlastníky Penamu, který
vznikl před pěti lety jako uskupení 12 pekárenských
a mlynářských firem, bylo podle tisku 37 společníků moravských pekáren. Společnost má svou maloobchodní síť prodejen hlavně na Moravě a patří jí
i tři mlýny.
P R O K VA L I T U R A D Ě J I
Výhradní zastoupení v ČR:
ESSA spol. s. r. o., Č. Budějovice
tel.:
387 412 761
Pobočky: Dolní Újezd u Litomyšle
Praha 9 - Újezd nad Lesy
tel./fax:
tel./fax:
tel.:
387 412 481
461 632 813
281 970 443
4
Z D O M O VA
INFORMACE o průběhu kontrolní inspekce RF v ČR
V uplynulých dnech se uskutečnila v některých mlékárenských podnicích kontrola, kterou provedli inspektoři Ruské federace. Akce se týkala
potravinářských podniků, které se přihlásily, na základě výzvy MZe ČR, do
seznamu možných vývozců do Ruské federace a v převážné míře zahrnovala podniky masného, drůbežářského a mlékárenského průmyslu. Při projednávání podmínek pobytu ruských inspektorů u nás bylo ze strany ČR
v Moskvě přislíbeno, že veškeré náklady, spojené s inspekcí půjdou na vrub
českých potravinářských podniků. Bylo sděleno, že dohoda umožňuje opakovat návštěvy ruských inspektorů tak, aby všechny subjekty, které se přihlásily, mohly být navštíveny a posouzeny.
Do přípravy bylo zapojeno MZe ČR, Potravinářská komora ČR, hlavní
podíl na organizaci však měla SVS ČR a také oborové svazy. Finanční prostředky pro zajištění kontroly zajistily svazy s tím, že si od příslušných podniků vyžádaly finanční zálohu. Harmonogram kontrol se několikrát měnil
a byl střídavě připravován veterináři i oborovými svazy.
První skupina inspektoů z Ruska přiletěla 26. 7. t.r. a na základě jejich
požadavků byl plán kontrol opět změněn, přičemž praxe ukázala, že ani
tento návrh, ruskou stranou odsouhlasený, ani zdaleka nemůže být splněn.
Kontrolu provádělo celkem pět odborníků z Ruska (veterinářů i technologů), kteří se rozdělili do dvou skupin, z nichž jedna kontrolovala podniky
masného a drůbežářského průmyslu a druhá mlékárny. Vedoucí ruské mise se zúčastňoval střídavě práce v obou skupinách. Protože jsme při práci
s ruskými inspektory získali určité zkušenosti a poznatky, rozhodli jsme se
zpracovat je do stručné informace, aby při přípravě na následné inspekce
bylo možno z těchto závěrů vycházet.
OBECNÉ POZNATKY Z INSPEKCE:
– Rozhodující pro přípravu příštího programu je, že systém práce inspekce
nedovolí zvládnout více než jeden subjekt za den. I tak byla v některých případech kontrola ukončena protokolem až v pozdních nočních hodinách.
– Ačkoliv pro nadcházející inspekce bylo ruskou stranou přislíbeno, že další skupina si přiveze vlastní notebook, upozorňujeme na zkušenost, že nejrychlejší způsob vypracování protokolu ruskou stranou je za použití počítače, který umožňuje zvládnutí ruského prostředí, a dále za předpokladu,
že je k dispozici ruská klávesnice a potřebná technická podpora. Bezprostředně k takto vybavenému počítači je nutné připravit další PC, jež slouží
pro zapisování protokolu překladatelem. Ruční psaní je alternativou, ale je
velmi zdlouhavé (šestistránkový protokol sedm hodin a více).
– S ohledem na velmi dlouhý průběh kontroly je potřeba se při úvodním
představení podniku zaměřit jen na důležité body – kapacita, sortiment,
plán podniku s vyznačením toku suroviny, příp. předpokládané zaměření z hlediska vývozu do Ruska – a umožnit co nejdříve inspekci výrobních
a pomocných provozů, protože prohlídka závodu trvala vždy několik hodin.
– Prohlídku směrovat jen na ty závody, které vyrábí sortiment, předpokládaný pro vývoz do Ruska a na střediska přímo související s tímto závodem.
Důležité je vědět, že inspektoři odmítají kontrolovat závod, jehož podstatné součásti (porážka, bourárna, výroba) jsou během návštěvy mimo provoz.
– Obecně je potřeba říci, že ruská strana nehodnotí výsledky kontroly jako závady, ale zjištění, která nejsou zcela v souladu s ruskou legislativou.
Jejich časté prohlášení je: „co jsme viděli, to jsme zkonstatovali“. Nestojí o žádné vysvětlování a nepřijímají zdůvodnění naší nebo unijní legislativou. Bylo zdůrazňováno, že kontrola pouze uvede do protokolu fakta, jejím úkolem není hodnotit či dělat závěry. Závěry z inspekce a případné
rozhodnutí o zařazení do seznamu schválených dovozců budou učiněny
až v Moskvě.
– Některé části kontroly jsou spíše formální (např. hodnocení okolí závodu,
vnitřní komunikace apod.), i když i v těchto případech byla inspekcí konstatována negativní zjištění.
– Inspektoři si vždy vyžádali doklad o schválení podniku a potvrzení o přidělení registračního čísla, včetně otisku značky zdravotní nezávadnosti (ovál,
CZ číslo, EHS).
– Okrajově se zabývali i nákazovou situací v daném regionu, monitoringem
zdravotní nezávadnosti výrobků a způsobem jejího zjišťování. Vždy chtěli
znát a do protokolu uváděli používané pasterační režimy.
– V protokolu bylo vždy uvedeno několik základních údajů: název podniku,
reg. číslo a celá značka zdravotní nezávadnosti. Do protokolu chtěla ruská strana uvést jako podpisující osoby vždy zástupce SVS ČR, zástupce
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
–
příslušného regionu (KVS), hlavního vet. pracovníka vykonávajícího v daném závodu stálý veterinární dozor, statutárního zástupce kontrolovaného podniku a překladatele. Tento výčet osob zpravidla tvořil jádro skupiny, která se kontroly zúčastňovala + techničtí zástupci závodu a doprovod
z oborového svazu.
Pokud podnik provádí systém řízení jakosti podle norem ISO, je požadována příslušná dokumentace. V protokolu se pak tato skutečnost uvádí stejně
tak, jako zavedení systému kritických bodů HACCP.
Byl zjišťován také počet dodavatelů surovin a zda jsou pouze z území ČR
nebo i z jiných států. Ve dvou případech kontrol mlékáren byla uskutečněna i návštěva farmy, dodávající mléko do dané mlékárny, z toho v jedné farmě byl zpracován i kontrolní protokol.
Ruská strana si vyžádala účast soudem schváleného překladatele (s kulatým razítkem), který nejen tlumočil průběh celé inspekce, ale hlavně přeložil ruský protokol do českého jazyka a osvědčil shodnost obou dokumentů.
Výhodu při inspekci mají podniky, jejichž zástupci doprovázející inspektory během kontroly závodu jsou schopni obstojně komunikovat v ruském jazyce, protože na některých rozlehlejších pracovištích se zpravidla skupina
neorganizovaně rozděluje a překladatel pak není přirozeně schopen zajistit komunikaci ve té skupině, ve které v danou chvíli není přítomen.
První návštěva ruských inspektorů byla organizována tak, že dopravu inspektorů zajišťovaly zčásti oborové svazy a zčásti SVS ČR. V logisticky náročnějších případech byla nezbytná operativní pomoc navštívených podniků.
STRUČNÝ POPIS NEJČASTĚJŠÍCH ZJIŠTĚNÍ:
– V případě příjmu suroviny a expedice výrobků bylo v některých případech konstatováno, že pro vjezd i odjezd automobilů je používána stejná
–
–
brána, která není opatřena desinfekční vanou. Byl zjišťován a popsán režim vnitřního čištění automobilů, včetně jejich desinfekce.
V provozu bylo nejčastěji poukazováno na vnější znečištění či rezivění
zařízení, např. výrobních technologií, plocháčových drah, nosných konstrukcí a potrubí – prach, stopy po použitých čistících prostředcích, odlupující se barva na stěnách a stropech, porušený povrch podlahových krytin apod. Pozornost byla intenzivně věnována kontrole čistoty a hygieny
pracovníků, jejich pomůcek a oděvů (příchod a odchod na a z pracoviště
hygienickou smyčkou, používání sterilizátorů na pomůcky, způsob nakládání s použitými oděvy). Mezi další okrajově konstatované zjištění patřilo
znečištěné ventilační zařízení, žaluzie na tomto zařízení, zaprášené nebo
špinavé parapety na oknech, zaprášené el. kabely, svítidla apod.
Mimořádná důležitost byla přiřazena kontrole welfare jatečných zvířat,
zajištění identifikace JUT a dosledovatelnosti původu suroviny, zjišťování
zdravotního stavu zvířat ante mortem a vyšetřování vzorků post mortem,
systém monitoringu BSE u hovězích kusů, označování zdravotní nezávadnosti JUT a suroviny (viz. elektronická zpráva ze dne 6. 8. 2004).
Pozornost byla věnována dodržování chladírenského řetězce, v mrazírnách a chladírnách bylo kontrolováno rozmístění teplotních čidel a následné teplotní záznamy, nahodile byla sledována i teplota suroviny vpichovým teploměrem.
Kontrolovány byly i pomůcky pro odběr vzorků z hlediska jejich čistoty
a zajišťování desinfekce.
Velmi často byla zjišťována správnost použití různých manipulačních obalů, přepravek, beden, vozíků apod. v provozu, především zda jsou pro daný účel popsány a odlišeny barvou. Pozor na jejich správné uložení (pomocné sklady) a zamezení styku s podlahou (přepravky).
Byla zjišťována a zaznamenávána četnost rozborů, prováděných provozní (závodovou, střediskovou) laboratoří, také četnost provádění stěrů se
zařízení a stěn. V neposlední řadě byla také kontrolována čistota laboratoří, včetně objevení např. nepatřičných (osobních) věcí na pracovišti,
velká pozornost byla věnována likvidaci materiálu po mikrobiologických
rozborech.
V provozu bylo přísně sledováno, jak se potkávají přepravní obaly s hotovými výrobky (balenými), stejně tak přepravní palety, také zacházení
s přepravním obalem (např. kartonem) a zároveň s přímým technologickým obalem jedním pracovníkem apod.
Byla zjišťována také možnost dosledovatelnosti výrobků podle značení na
obalech, tzn. jak je možno podle značení výrobků zjistit výrobní partie,
případně původ suroviny.
Pozornost byla věnována rozdělení mycích a čistících pomůcek v provozu z hlediska jejich použití (podlaha, zařízení, stroje, manipulační obaly apod.).
Kontrola se zabývala i vodním hospodářstvím, zjišťovala zdroje pitné vody, jak je kontrolována kvalita a kým, také způsob čištění odpadních vod.
Důsledně bylo posuzováno také odpadové hospodářství, zajištění a označení kontejnerů, způsob a četnost likvidace různých druhů odpadů, nakládání s reklamovanými (vrácenými) výrobky apod.
Zkušenosti z první kontroly ruských inspektorů v našich potravinářských podnicích ukázaly, že je poměrně významný rozdíl mezi způsobem
prověrek, prováděných např. orgány EU, příp. jiných zemí a postupem,
který zvolili ruští kontroloři. To hlavní je, že se příliš nezabývají systémem, nechtějí vidět teoreticky zpracovanou dokumentaci k systémům
kontroly jakosti, dodržování pravidel hygieny a sanitace, plány odpadového hospodářství a plány likvidace odpadu, plány zajišťování bezpečnosti výrobků apod., chtějí vidět praktické postupy a kontrolují skutečné výsledky přímo v závodech. V praxi to znamená, že sebelepší dokumentace,
zpracovaná na vysoce profesionální úrovni neznamená téměř nic ve srovnání s kontrolním nálezem, který prokazuje určitou míru nekázně, neplnění předepsaných postupů nebo jejich zanedbání, i když se třeba jedná
o naprosto pochopitelnou záležitost, běžnou v pracovním procesu, zajišťujícím např. nepřetržitý provoz (např. uložení nebo manipulace s pomocnými nádobami ve výrobních prostorech). Na druhou stranu však je třeba
přiznat, že přístup ruských inspektorů umožnil odpovědným pracovníkům uvědomit si vady a nedostatky, které by možná jejich pozornosti jinak unikly. Z tohoto pohledu jej lze chápat jako znamenitou prověrku
před nadcházejícími inspekcemi DG SANCO.
Jan Katina, ČSZM
Agropol a jeho divize se věnují činnostem od zpracování zrna až po hotové drůbeží produkty
Jiří Malúš je stoprocentním akcionářem společnosti Agropol Group. Tato společnost má na trhu více než padesátiprocentní podíl skladových kapacit na obilí
a řepku. Ovládá 38 procent trhu s drůbežím masem. Prostřednictvím drůbeže zkrmuje více než 47 procent nakoupeného
obilí. Je proto logické, že právě šéfa této
společnosti s ročním obratem přes 12 miliard korun jsme se zeptali na vývoj cen na
trhu s řepkou a obilím.
Zemědělci údajně raději prodávali řepku
Agropolu a Agrofertu než Setuze, protože
jste platili víc. Setuza podmiňovala nákup
tuny řepky za 7 200–7300 korun státní dotací výrobcům metylesteru. Jelikož vláda
jednání o podpoře biopaliv odložila, Setuza nakupuje řepku za 6 600 korun, což je
o 400 korun méně, než kolik platíte vy.
Sedm tisíc korun za tunu řepky jsme
platili v začátku sklizně zálohově. Po ujasnění situace s nadprodukcí v celé Evropě
jsme i my šli s cenou dolů. V celé Evropě
bude nadprodukce 2,5 milionů tun řepky.
Evropa má tři hlavní odbytiště. Je to Mexiko, Indie a Čína, pouze tyto lokality. Jiné
části světa jsou saturované Austrálií a Severní Amerikou. Cenová hladina poklesla
v celé Evropě zásadním způsobem. I zemědělci musí vnímat cenovou realitu na
trhu jaká je. Ani při prodeji za nižší cenu,
než s jakou původně počítali, zemědělci
na řepce neprodělají. Musíme brát v úvahu i vysoké výnosy, někde jsme zaregistrovali dokonce přes pět tun z hektaru. Zisk
na hektar je daleko vyšší než když byl výnos přes dvě tuny.
Dodáváte semeno řepky jen Setuze, nebo i vyvážíte?
Setuza je v rámci České republiky dominantním zpracovatelem. Vlastní veškeré kapacity, které mají vysokou výtěžnost
s vysokou produktivitou práce.Vždy jsme
dodávali Setuze. Zatím nemáme podepsané žádné kontrakty. Jednáme i o vývozu řepky.
Radši chcete vyvézt?
Není to v tuto chvíli výhodnější, ani
v minulosti tomu tak nebylo. Převoz
zboží do Hamburku s přeložením na lodě stojí hodně peněz. Cena tak vzroste
o 800–1000 korun u tuny. Do Setuzy je
vzdálenost krátká a náklady mnohem nižší. Měli bychom se vždy orientovat na nejbližší zpracovatele.
Co podpora státu směrovaná na zpracovatele metylesteru?
Dotace na metylester bude. Tento program je v rámci celé Evropy významně
podporován. Dotovat by se měli určitě
zpracovatelé, je to naprosto průhledné
a dochází k nejlepší realizaci. V zemědělství by byl velmi složitý přesun peněz na
jednotlivé producenty. Jejich moc a bylo
by to nepřehledné. I v tomto případě platí, že můžeme řepku k těmto účelům vyvézt a i tam inkasovat vyšší úhradu, než
jaká je současná cena u nás. Celková kalkulace opět ale musí počítat s náklady na
přepravu.
Mezi zemědělci není spokojenost s cenou za obilí. Je kolem 3 tisíc korun za tunu. Producenti by ale rádi dostali alespoň
3300–3400 korun za tunu. Říkají, že Agropol i Agrofert na nich vydělává.
Pokud jde o vydělávání, mým podnikatelským záměrem je samozřejmě vydělat.
Nestydím se za to a zemědělcům to ří-
kám při společných jednáních. A pokud
mne někdo za to napadá, reaguji na to i na
setkáních s producenty. Chci udělat maximální zisk.
Nemůžete ale vydělávat na úkor zemědělce do té míry, že by on zkrachoval. To by
bylo jednorázové, nemyslíte?
Chci aby byly obchody oboustranně výhodné. Když zkrachuje zemědělec, nebudu moci již dále spolu s nimi vydělávat.
Velmi dobře si uvědomuji naši společnou
nevýhodu. Jako zemědělec nemůže přenést půdu, tak mi zase nepřemístíme sila.
Nemůžeme se srovnávat s běžným tradingovým obchodováním, při němž se nakoupí tam, kde je to nejvýhodnější. Dále dáváme stále více zelených úvěrů. Je to něco
kolem 1,5 miliardy korun ročně. Není to
malá částka. Je to od úvěrujících bank. Za
tyto částky musíme ručit.
Když se vrátíme k cenám za obilí a budeme srovnávat se sousedy?
Dnes je cena na úrovni tržní ceny. Němci konkrétně v případě prodeje naší Agroně vozí do našeho sila krmné obilí za 2800
korun tunu. Jsou to malé objemy a zboží
jde z příhraniční oblasti. Začíná se objevovat tento trend a bude zřejmě sílit. Tato
cena je v současné době reálná. U potravinářského obilí je cena vyšší, ale ne zase
na té úrovni, jaké jsou současné představy zemědělců. Do ceny musíme promítnout i kurz koruny a přepočítat na eura.
I v tomto případě nesmíme také zapomenout na kalkulaci vzdálenosti z pole k silu a počítat se srážkami při naskladnění.
Dnes vychází tato cena kolem 3 tisíc korun. Je to málo a pokud koruna posílí, dostaneme se dokonce pod 3 tisíce korun.
Obilí je levné, co pečivo a chleba? Je důvod ke zlevnění?
Nižší cena obilí se do cen pečiva a chleba nepromítne. Podle mého názoru je cena pečiva skutečně na spodní hranici rentability, to cítím, i když pečivo neděláme.
Určitě ale zlevní krmné směsi. Ty produkujeme a máme to tak zkalkulované.
Staré české úsloví říká, že se obilí nejlépe zhodnotí, když se prožene přes kožený
pytel. V případě Agropolu je to výroba krmiva pro drůbež. Nehodláte ještě potravinářskou divizi rozšířit o červené maso?
Signalizoval jsem podnikatelský záměr
již vloni, když se začalo jednat o prodej
33% akcií Kosteleckých uzenin. Jsme přesvědčeni o tom, že nemá cenu se tady na
malém českém trhu příliš vysilovat konkurenčním bojem. Vloni jsem také říkal,
že po vstupu do Evropské unie nastoupí
mnohem silnější konkurence z okolních
zemí. Kdybychom se do toho mezi sebou na českém trhu prali, bylo by to pro
nás ještě horší. Nechceme jít do červeného masa. Výroba krmných směsí je ze
45–50% určena krmivům pro drůbež,
zhruba 47% tvoří krmiva určená prasatům, zbytek jsou maloobjemová krmiva
pro kočky, psy a králíky. Krmiva pro drůbež z valné části spotřebují naši dodavatelé a producenti zásobující klatovský drůbežářský závod.
Proč jste se vloni rozhodli koupit dva problémové drůbežářské závody, severomoravský Promt a Intergal?
Vloni jsme koupili Intergal i Moravské
drůbežářské závody Promt doslova za pět
minut dvanáct. Kdyby došlo totiž ke konkurzu, zemědělci by se dostali do velmi svízel-
né situace, protože jejich pohledávky by se
rázem staly nedobytnými. V době kdy jsme
do těchto firem kapitálově vstupovali měl
Promt 1,1 miliardy základního kapitálu, ten
bylo ale nejdříve nutné zreálnit. Týkalo se
to movitého majetku a bylo nutné i odepsat
ztráty. Stáli jsme před rozhodnutím, zda vůbec jít do těchto akvizic. Vstupem do firmy
Promt jsme se rozhodli snížit základní kapitál o 900 milionů korun. Ani Intergal na
tom nebyl lépe. Nyní ale lze říci, že jsme
v těchto závodech z nejhoršího venku a trh
s drůbeží, na němž máme dnes 38 procent
dělíme na moravskou část, kterou zabezpečujeme z Promtu a na českou, o níž se z jihu stará Jihočeská drůbež se sídlem ve Vodňanech a Intergal má záběr z východních
Čech. Těžkou drůbež, což jsou kachny, husy a slepice děláme v Mirovicích. Máme tak
tři moderní porážky na lehkou drůbež a jednu na těžkou.
Jde o samostatné hospodářské subjekty?
Vše jsou samostatné společnosti, ty
patří do holdingu Agropol groupu s jednotným informačním systémem. Společnost Agropol food zajišťuje jednotný odbyt, logistiku a marketing.Tyto základní
činnosti zajišťuje Agropol Food vůči našim obchodním partnerům, vystupujeme
tak jako jeden velký subjekt. Má to mnoho důvodů, jednak abychom byli velkým
partnerem obchodu, který může pružně
v rámci celé ČR reagovat na požadavky
našich obchodních partnerů, abychom na
této úrovni koordinovali logistiku, která je
velice nákladná záležitost což má vliv i na
přepravu našeho zboží.
Děkuji za rozhovor: E. Línková
5
ZE ZAHRANIČÍ
Výroba masa v EU v roce 2003 a výhledy do budoucna
Evropskému průmyslu červeného masa
v minulém roce opět dominovaly konsolidace, fúze a akvizice a také řada chorob.
SEKTOR VEPŘOVÉHO MASA
Vepřové maso je nejoblíbenějším druhem masa ve všech zemích Evropské unie
vyjma Velké Británie. Nejvíce ho zkonzumují Španělé (69,6 kg), také v Německu
je vysoká spotřeba (54,7 kg). V celoevropském měřítku je spotřeba vepřového dlouhodobě stabilizovaná a činí 43,8 kg na osobu za rok.
Celková produkce tohoto druhu masa
v roce 2003 ve srovnání s rokem předchozím vzrostla o 1 % na 18 065 000 tun a očekává se, že letos zůstane stabilní na stejné
úrovni.
V souladu s celoevropským trendem
i Dánsko zaznamenalo v minulém roce růst
své výroby o 1 % na celkově 1 840 000 tun
a tento trend pokračuje i v roce letošním.
Pro Dánsko se dominantním vývozním trhem jak pro živá prasata, tak pro maso stalo Německo. Dánsko také v minulém roce
ještě před zavedením ochranných cel zvýšilo své vývozy do Japonska. Počet poražených prasat letos zůstane na stejné úrovni
(ca 22 500 000 kusů) jako loni, i když výroba by měla vzrůst z loňských 1 755 000 tun
o 1 % na letošních 1 776 000 tun. Vývoz živých prasat do Německa by měl v následujících letech trvale růst a export vepřového
masa do Japonska by se měl opět oživit, protože ochranná cla byla zrušena.
V Nizozemsku proběhlá restrukturalizace masného průmyslu měla za následek
jak pokles počtu podniků, tak snížení výroby. Domácí produkce byla také negativně ovlivněna zvýšením živých exportů, které stejně jako u Dánska směřovaly převážně
do Německa. Produkce v minulém roce
klesla o 12 %. Počet porážek se snížil na
13 553 000 kusů. V letošním roce se očekává pokles o dalších 5 % na 12 810 000 kusů
zvířat. Produkce masa v minulém roce také
klesla, a sice o 10 % na celkově 1 239 000
tun a podle odhadů by v letošním roce mělo
dojít k dalšímu poklesu o 4 % na 1 190 000
tun. Jestliže dojde ke zvýšení výkupních
cen, jak se očekává, potom se zřejmě sníží
export živých zvířat.
Německý trh pravděpodobně zaznamená lehký vzestup v produkci. Počet poražených zvířat v letošním roce zůstane na
stejné úrovni jako loni, tj. 45 500 000 kusů. Výroba vepřového se zvýší ca o 1 % na
4 240 000 tun.
Španělský trh pocítil v minulém roce nárůst počtu porážek o 6 %, celkem bylo poraženo 39 915 000 prasat. Očekává se, že
tento trend bude letos pokračovat dalším
nárůstem o 1 % na 40 250 000 zvířat. Výroba i spotřeba vepřového ve Španělsku
roste. V minulém roce dosáhla produkce
3 342 000 tun, ve srovnání s rokem 2002
to bylo o 7 % více. V tomto roce je očekáván další dvouprocentní vzestup a spotřeba
pravděpodobně také půjde nahoru o 1 % na
2 872 000 tun.
Nárůst španělské produkce je hrozbou
zejména pro francouzskou výrobu vepřového, která již nějakou dobu trpí nízkými
výkupními cenami a vysokými náklady na
krmiva. Porážky v letošním roce pravděpodobně klesnou o 2 % na 26 300 000 kusů
a výroba masa se sníží o 3 % na 2 290 000
tun. Francouzský vývoz této komodity byl
také postižen, a to zejména zavedením dovozních kvót Ruskem a také konkurencí
Španělska a Brazílie.
Produkce vepřového ve Velké Británii
klesla v minulém roce o 11 % a dostala se
pod hranici 700 000 tun. V letošním roce se
očekává zvrat a nárůst o 2 %. Celková produkce by se opět měla dostat něco málo nad
700 000 tun.
Itálie zažila v minulém roce pokles v počtu zabitých prasat, v letošním roce se situace v této oblasti stabilizuje. Očekává se, že
tříprocentní nárůst ve výrobě v minulém
roce (celkově 1 587 000 tun) bude udržen
i letos, spotřeba by měla zůstat také stabilní
(2 265 000 tun).
SEKTOR HOVĚZÍHO MASA
Očekává se, že současné změny v produkci a spotřebě hovězího pravděpodobně povedou k čistému dovozu, jehož roční objem
by měl až do roku 2008 zůstat stabilní na
úrovni 600 000 až 700 000 tun. Evropská
produkce zaznamenává průběžný pokles
o 3 % ročně, v letošním roce se očekává pokles o další minimálně 1 % na 7 248 000
tun. Spotřeba v Evropě, která se v minulém
roce poněkud zvýšila, pravděpodobně letos
dosáhne 7 510 000 tun, čímž se z Evropy
stane čistý dovozce. EU bude v letošním roce ve výrobě hovězího soběstačná pravděpodobně pouze z 96,5 %.
Zatímco dovozy rostou a letos pravděpodobně přesáhnou 600 000 tun, vývozy v minulém roce klesly o 25 % ze 480 000 tun na
360 000 tun. Největším výrobcem hovězího masa je Francie, ale i zde výroba pravděpodobně klesne o 3 % na 1 835 000 tun.
V minulém roce se snížila o 1 %. Druhý největší producent hovězího v EU, Německo,
zaznamenalo v minulém roce pokles o 9 %,
v letošním roce se očekává snížení výroby
o další 4 %.
Z deseti zemí nově přijatých do EU je se
svým 5,5 milionovým stádem skotu nejvý-
znamnější Polsko. Také zde však počet zvířat a výroba hovězího od poloviny 90. let trvale klesají. Ve Velké Británii možné zrušení
schematu porážky zvířat ve stáří nad 30 měsíců (OTMS) zavedené jako prostředek kontroly BSE může mít určitý malý počáteční
dopad jak na domácí produkci, tak na vývozy, s dominovým efektem na další s hovězím
masem obchodující partnery. Nejvíce budou
postiženy britské dovozy irského hovězího.
Irský průmysl proto již nyní aktivně hledá
nová odbytiště na kontinentální Evropě jako
kompenzaci dopadu zrušení OTMS.
AMERICKÝ SMITHFIELD
POSILUJE SVÉ POSTAVENÍ
V EVROPĚ
Americký zpracovatelský gigant Smithfield Foods zvýšil svůj podíl ve španělském
zpracovateli masa Campofrío Alimentación na 22,4 % z 15,2 %, čímž pokračuje v posilování své pozice v konsolidujícím se odvětví zpracování masa.
Campofrío je největší zpracovatel masa ve Španělsku a jedna z největších evropských skupin s ročním obratem okolo
1 miliardy eur. Orientuje se především na
zpracování vepřového masa a produkci uzenářských výrobků. V tomto oboru dominuje španělskému trhu, je však aktivní i v dalších evropských zemích - v Portugalsku,
Rusku, Polsku, Rumunsku a Francii. Své
produkty vyváží do více než 40 zemí.
Smithfield získal podíl na španělské
společnosti koupí jejích akcií na madridské burze. 49milionová akvizice je součástí strategie Smithfieldu zvětšit svůj vliv
na evropském trhu. Zároveň signalizuje, že evropský masný průmysl pokračuje
v konsolidaci. Řada hlasů ze zpracovatelského průmyslu poukazuje na skutečnost,
že probíhající konsolidace evropských řetězců supermarketů povede k tomu, že tyto nevyhnutelně budou hledat velké dodavatele masa. Společnosti na zpracovatelské
straně proto nemají na vybranou a v zájmu
přežití musí fúzovat. Tato strategie „bezpečí ve velikosti“ byla zcela jasně přijata
i Smithfieldem. V loňském červnu americký zpracovatel koupil za 27,4 miliony
eur francouzskou společnost Jean Caby.
Tato společnost fúzovala s dřívější smithfieldovou francouzskou akvizicí, skupinou
SBS (Société Bretonne de Salaisons), a vytvořila tak podnik s obratem přibližně 380
milionů eur. Skupina zaměřená na výrobu
uzenářských specialit operuje pod obchodní značkou Jean Caby. V roce 2003 prodej
výrobků pod touto značkou zaznamenal nárůst o 16 %, celkový obrat společnosti vzrostl o 5 % a dosáhl 130 milionů eur.
V únoru Smithfield Foods oznámil dokončení akvizice dvou britských masných
společností – Norwich Food Company
a Ridpath Pek, které se svým výrobkovým
portfoliem a strukturou zákazníků výborně
doplňují. Akvizicí nově získané společnosti
nyní operují pod názvem Smithfiels Foods.
Očekává se, že v roce 2004 bude jejich obrat ca 65 milionů USD.
S ročním obratem 9 miliard USD je Smithfield Foods přední zpracovatel a dodavatel čerstvého vepřového masa a masných
výrobků ve Spojených státech a největší
americký producent vepřů. S výše uvedenými akvizicemi je tato skupina na cestě stát
se společností vskutku globální. V Mexiku
již operuje v závodě Norson, v Polsku vlastní většinový podíl v Animexu a v Číně působí ve společnosti AFG.
T. Oldřichová, ÚZPI
EK: Obchod s masnými výrobky mezi EU a Ruskem může pokračovat
MOSKVA/BRUSEL (li) – Evropská komise k prvnímu září oznámila, že se dohodla s Ruskem na podmínkách jednotné certifikace, díky čemu bude moci pokračovat
vývoz masných výrobků z členských zemí
Evropské unie na tamní trh. Ročně se z EU
do Ruska vyveze maso za zhruba 1,3 miliardy eur (asi 40 miliard Kč).
„Podařilo se uniknout vážné ztrátě v obchodu s výrobky živočišného původu díky
dohodě o jednotných obchodních veterinárních certifikátech, které umožní pokračovat v unijním vývozu živých zvířat a dalších výrobků bez přerušení i po 1. říjnu,“
uvedla EK o výsledku technických jednání, jichž se zúčastnil i komisař David Byrne
a nizozemský ministr zemědělství Cees Veerman z předsedající země EU.
Rusko 1. června zablokovalo veškerý dovoz masa ze zemí EU. Zákaz sice o týden
později odvolalo, avšak pouze dočasně, do
1. října, dokdy se mělo s unií dohodnout na
jednotné certifikaci vývozu masa a masných výrobků, platné pro vývoz masa ze
všech 25 členských zemí unie. Rusko podle komuniké EK zavede soubor jednotných
veterinárních osvědčení, která budou muset při vývozu používat všechny členské země EU. Zvláštní pozornost přitom bude věnována certifikaci výrobků, pocházejících
z jedné a zpracované v druhé zemi.
Moskva také souhlasila s tříměsíčním
přechodným obdobím, tedy do 1. ledna, během něhož se mají vyjasnit další podrobnosti a mezitím mohou členské státy používat
dosavadní certifikáty. Akceptovala také zásadu „regionalizace“. Tedy v případě výskytu chorob hospodářských zvířat v jedné části členského státu unie Rusko nezablokuje
vývoz z celé země, ani z ostatních států EU,
ale pouze z postiženého regionu.
Dohoda podle diplomatických zdrojů
ještě neznamená zrušení všech překážek.
Konkrétní závody tak nadále budou potřebovat souhlas ruské strany s vývozem na vý-
chodní trh, obdobně jako v případě jiných
třetích zemí, například USA.
Česko letos do dubna vyvezlo do Ruska
asi 96 tun vepřového a 20 tun drůbežího.
Dodávky na tamní trh tvořily 2,2 procenta z celkového vývozu u vepřového a 0,3
procenta u drůbežího masa. Loni se nevyvezlo nic.
Ještě větší starosti má Polsko, které ke
kontrole nahlásilo téměř čtyři stovky potravinářských závodů, zatímco ostatní nové
členské země necelé dvě stovky. Ruští veterináři ale ze 75 prověřovaných podniků schválili jen 19, podobně jako v českém případě
bez uvedení důvodu, proč 56 závodů zamítli. Vzhledem k nedostatku času i ruských
inspektorů přitom do prvního kola kontroly šlo nejlepších 75 jatek, schválených již
EU. Výsledek byl pro polskou stranu šokující, protože největší vývozní firmy se na seznam nedostaly. Místní tisk píše o „šikaně“
a „protekcionalismu“ v tvrdém konkurenčním boji o obrovský trh.
Ruský drůbežářský průmysl v r. 2003
Trh s drůbežím masem je v současné
době považován za největší v rámci ruského trhu s potravinami. Drůbeží výrobky se staly oblíbenou součástí jídelníčku
obyvatel Ruska a trh se tak vyznačuje stabilitou poptávky. Potenciál ruského trhu je
velký, poptávka po produktech domácí výroby však často převyšuje nabídku. Nárůst
poptávky stimuluje rozvoj ruského drůbežářského průmyslu. Ředitelé nejvýznamnějších drůbežářských závodů v poslední
době usilují o zavedení kvót na dovoz výrobků z drůbežího masa, což by umožnilo
domácím výrobcům zvýšit objemy výroby
a rozšířit nabídku zatím nedostatkového
zboží, které se dosud dováží. Při souběžné podpoře ze strany státu by tak ruští výrobci mohli plně krýt potřeby ruského trhu a zároveň i pomýšlet na export svých
výrobků.
Na základě analýz výsledků sektoru
zpracování drůbeže za r. 2003 bylo zjištěno, že téměř 60 % připadá na zpracování masa brojlerů, podíl drůbeže ze soukromých a farmových chovů představoval
30 % a podíl nosnic 10 %.
Od r. 1998 výroba drůbežího masa
v Rusku soustavně roste. Ve srovnání s r.
1998 se zvýšila dvojnásobně a v r. 2003
dosáhla 742 028 t, což v porovnání s r.
2002 představovalo 12 % nárůst. Produkce drůbežího masa se zvýšila také ve všech
federálních regionech. Největší podíl na
produkci drůbežího masa v r. 2003 měly následující regiony: Centrální (26 %),
Privolžský (21 %) a Severozápadní (15 %).
Podíl produkce v ostatních regionech byl
nižší: Uralský (13 %), Jižní (12 %), Sibiřský (11 %), Dálněvýchodní (2 %). K nejvý-
znamnějším oblastem z hlediska produkce
drůbežího masa se řadí Sverdlovská, Moskevská a Belgorodskaja oblast a Krasnodarský kraj, které dohromady vyrobí až
30 % ruské produkce drůbežího masa.
V současné době se počet drůbežáren
a závodů na zpracování drůbežího masa
v Rusku pohybuje na úrovni 600.
Jedním z nejvýznamnějších a největších
drůbežářských závodů je firma „Reftinskaja“ působící ve Sverdlovské oblasti. Ročně
vyrobí 32 mln kusů vajec a 20 000 t drůbežího masa. Produkci dodává prostřednictvím sítě firemních prodejen a zastoupení,
která zahrnuje Tjumeň, Omsk, Moskvu,
Iževsk, Jekaterinburg, Perm a další. V Penzenské oblasti působí firma „Pticefabrika
Zarečnaja“, jejíž provoz byl obnoven díky investicím konsorcia „Agrocholding“,
roční produkce drůbežího masa je odhadována na 16 000 t. Od r. 1978 provozuje
činnost i drůbežárna „Pticefabrika Verchnevolžskaja“, která sídlí v jihovýchodní
části Kaliningradského okresu Tverské
oblasti. Roční kapacita provozu je projektována na 3,3 mln brojlerů, 4 500 t živé
a 3 788 t porážkové hmotnosti. Kapacita
porážkové linky je 3 tis. kusů/h.
K nejznámějším zpracovatelským závodům, jejichž produkci ruští spotřebitelé vyhledávají, se řadí následující firmy:
Petelinskaja fabrika (Moskva),
Siňavichinskaja fabrika (Petrohrad),
Ňaňdomskaja fabrika (Archangelsk),
Pestrečinskaja fabrika (Kazaň),
Berezovskaja fabrika (Krasnojarsk),
Sibirskaja fabrika (Omsk),
Sypvinskaja fabrika (Perm),
Starominskaja fabrika (Rostov na Donu),
Michajlovskaja fabrika (Saratov),
Blagoveščenskaja fabrika (Chabarovsk).
Ačkoliv domácí produkce stále roste,
bez dodávek drůbežího masa ze zahraničí by nebylo možné pokrýt poptávku na
ruském trhu, což dokládá i následující tabulka:
Rok
Domácí produkce
1998
354 991
814 543
1999
375 599
235 992
2000
472 330
687 205
2001
544 150
1 390 747
2002
662 702
1 355 173
2003
742 028
1 187 188
Od r. 1999 dochází k prudkému nárůstu dovozu drůbežího masa, v r. 2001 byl
nárůst 5,8 násobný ve srovnání s r. 1999.
Zákaz dovozu drůbežího masa z USA
v následujících letech přibrzdil dovozy,
v r. 2002 byl zaznamenán pokles dovozů
o 2,3 % a v r. 2003 o 12,4 %. Od května
r. 2003 platí opatření, která omezují dovoz
drůbežího masa na ruský trh, což by podle mínění představitelů ruského Ministerstva zemědělství mělo stimulovat domácí
producenty. V r. 2003 byly dovozové kvóty
rozděleny na základě poměrů dodávek z let
1999–2001: USA 74,3 %, EU 18,8 %, Brazílie 4,4 %, Čína 0,4 % a ostatní státy 1,9 %.
V r. 2003 bylo dovezeno z 20 států celkem
1 187 118 t drůbežího masa v celkové hodnotě 6955 101 tis. $. Podíl dvou největších
dovozců USA a Brazílie v r. 2003 dosáhl
78 %, USA si stále drží své dominantní
postavení na úrovni 62 %. V r. 2003 byly
realizovány dovozy také z Francie (6 %),
Německa (5 %), Polska (2 %), Číny (2 %),
Kanady (1 %) a ostatních států (6 %). Do
Dovoz
Ruska se dováží široký sortiment drůbežího masa a výrobků z drůbežího masa,
podle odhadů až 30 druhů výrobků. Na
kuřecí řízky a stehna připadá 51,4 % dodávek, na porcovanou drůbež 17,8 % a zmrazené mleté drůbeží maso 10,2 %.
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že s výjimkou r. 1999 (kdy na trhu byla z 81 %
zastoupena domácí produkce) v ostatních
letech na ruském trhu převládá drůbeží
maso z dovozu, v r. 2003 např. podíl dovozového drůbežího masa byl 62 %.
V období od ledna 2003 do března
2004 vzrostly maloobchodní ceny kuřat
o 23 %, řízků o 30 %. K 1. 4. 2004 průměrná maloobchodní cena kuřat byla 71,16
rublů/kg. Nejnižší ceny byly zjištěny v Kaliningradské oblasti (50,45 rublů/kg), maximální tradičně v Moskvě (76,12 rublů/
kg). Průměrná cena za kuřecí řízky byla
61,03 rublů/kg. Cenový rozptyl v obou případech po jednotlivých regionech Ruska
je až 1,4 násobný.
M. Macháčková, ÚZPI
6
M A S O – O B C H O D – E KO N O M I K A
Komoditní zpravodajství
VÝVOJ CZV
JATEČNÝCH ZVÍŘAT
V průběhu 35. týdne (23. 8. – 29. 8.) se ve sledovaných podnicích (26) porazilo o 296 ks jatečného skotu více než v předchozím týdnu. Porážky byly vyšší o 6 ks telat, 42 ks ml. skotu, 12 ks ml. býků,
82 ks býků, 1 vola, 111 ks krav a 42 ks jalovic. Průměrné celkové ceny se ve 35. týdnu zvýšily u všech
kategorií jateč. skotu kromě telat (-1,38 Kč/kg
ž.hm.) a krav, kde průměrná cena stagnovala na
úrovni předchozího týdne. CZV mladých býků
celkem dosáhla 38,99 Kč/kg ž. hm. (70,82 Kč/kg
v mase). CZV jat. býků se ustálila na 38,38 Kč/
kg ž. hm. (69,71 Kč/kg v mase). Cena jatečných
krav stagnovala na 25,12 Kč/kg ž. hm. (48,71 Kč/
kg v mase). O 0,31 Kč/kg ž. hm. stoupla CZV jalovic na 28,72 Kč/kg ž. hm. (54,22 Kč/kg v mase).
U telat a ml. skotu bylo nejvíce poraženo jatečných zvířat ve tř. O, u ostatních kategorií se porazilo nejvíce jatečných zvířat ve tř. R. V denním
sledování 17ti vybraných podniků dosáhla CZV
jatečných býků tř. SEUR ve 34. týdnu v průměru
39,73 Kč/kg ž. hm. (70,72 Kč/kg v mase), ve 35.
týdnu 39,91 Kč/kg ž. hm. (71,03 Kč/kg v mase).
V první polovině září očekáváme neměnný vývoj
cen jatečného skotu.
Měsíční bilance výběrového souboru podniků
Průměrná CZV jatečných prasat tř. S-K se mírně zvýšila a za 35. týden dosáhla 35,85 Kč/kg ž.
hm. (45,00 Kč/kg v mase). Ve 31 sledovaných podnicích se porazilo ve 35. týdnu o 824 ks jatečných
prasat více než v předchozím týdnu. Nejvíce se porazilo jatečných prasat ve tř. E, (48 % z celkových
porážek) a ve tř. U (31 %). Ve srovnání s 34. týdnem
stoupla nejvíce porážka ve tř. R (+774 ks). Do tříd
SEU bylo zařazeno 87,7 % prasat za průměrnou cenu 36,75 Kč/kg ž. hm. (46,12 Kč/kg v mase). Zmasilost v jednotlivých třídách stagnovala kromě tř. P,
kde se zvýšila o 0,65 % a tř. K (+0,78 %). Průměrná
porážková hmotnost v živém se ve většině jakostních tříd nezměnila, klesla ve tř. R (-10 kg) a tř. P
(-24 kg). V nejvíce zastoupené třídě E dosáhla porážková hmotnost 105 kg. Z denního sledování
CZV jatečných prasat tř. SEU 17ti vybraných podniků je vidět, že ve 34. týdnu byla cena 37,27 Kč/
kg ž. hm. (45,84 Kč/kg v mase) a ve 35. týdnu
37,01 Kč/kg ž. hm. (45,52 Kč/kg v mase). V průběhu první poloviny září neočekáváme velkých změn
u cen jatečných prasat. CZV v jednotlivých kategoriích jsou uváděny v Kč/kg JUT za studena. Selata
se v 35. týdnu prodávala v průměru po 1 280 Kč/
ks, tj. 59,16 Kč/kg ž. hm. Všechny výše uvedené ceny jsou realizační ceny bez DPH.
TIS ČRSZIF
7
S E R I Á LY
N
yní bych rád popsal co jsme udělali v roce l957. Můj pravidelný
denní režim sestával z inspekce
hlavních provozů, z návštěvy kanceláře odbytu, kde jsem obdržel hlášení o průběhu
zásobování. Přesvědčil jsem se o úrovni vykrývání objednávek vybraných odběratelských míst, o průběhu mezipodnikových
přesunů surovin. Musím i dnes po létech
konstatovat, že jsem byl vždy dobře informován a proto jsem mohl do provozu kvalifikovaně zasahovat. Dnes se této činnosti říká logistika. Moje poznatky získávané
pravidelnými kontrolami kritických míst
provozů mi velmi posloužily při dalším budování bouráren a expedic. Samozřejmě,
že jsem se považoval za hlavního iniciátora potřebných technických opatření. Chyběly však zkušenosti. Zpočátku jsme neměli mnoho představ o tom, jak má taková
bourárna masa, která by byla schopna zajišťoval zásobovací potřeby celé Prahy vypadat. Vše začínalo u našich projektantů, kteří obdrželi podklady o jednotkách
množství sortimentu jak masa do spotřeby, tak hotových výsekových mas v rozmanitém sortimentu, podle nich pak vypracovali příslušné projekty. Po úspěšném
vybudování bouráren se expedovalo maso zejména specializovanému podniku
Pramen – maso „vcelku“. Z velké bourárny to byly vepřové předky a kýty s kostí
a z druhé bourárny upravené hovězí čtvrtě. Samozřejmě, že bylo podle požadavků jednotlivých odběratelů též vyráběno
a dodáváno maso dělené s podílem vykostěného. Hovězí čtvrtě posuzovali experti
a třídili je pro výsekové a výrobní účely.
Výrobní maso pak bylo dodáváno sesterským podnikům na zprac ování. Po technické stránce práce v bourárnách vypadala tak, že upravené, nebo vykostěné maso
se překládalo z bourárenských stolů v jednotlivých nádobách na válečkové dráhy
a dále dopravovalo do expedice. Tam byly tři otvory pro nakládání do aut. Na částečně mechanizovanou expedici navazoval
článek ústřední dopravy. Bylo k dispozici
l7 – l8 nákladních aut. Z jedné velké haly
byla vybudována garáž včetně zařízení na
očistu aut.
Rád bych v krátkosti vysvětlil hlavní
principy tzv. fondového hospodaření s masem. Na centrální úrovni byly stanoveny
tržní fondy pro jednotlivá čtvrtletí, ty byly dále rozepisovány na jednotlivé měsíce.
Ministerstvo vnitřního obchodu fondy rozdělilo krajům, kraje na jednotlivé okresy,
dále pak bylo provedeno rozdělení fondů
až na jednotlivé prodejny, restaurace apod.
V podstatě se jednalo o tři hlavní organizace vnitřního obchodu: státní obchod,
družstva a restaurace. Mimo tyto tržní
fondy existovaly ještě tzv. mimotržní dodávky pro školy, závodní stravování, armádu apod. Na ty se přísný fondový systém
nevztahoval. Dalším regulačním nástrojem státu byla tzv. „výtěžnost k surovině
s kostí“na kterou se vztahoval i prémiový
ukazatel pro vedoucí a některé další, zejména výrobní a odbytové pracovníky.
Obchodní vztahy mezi naším podnikem
a odběratelskými organizacemi byly často
dosti napjaté. Jednalo se o prodejny, kde
byly zaměstnány zejména ženy a kde nebylo možné dodávat veškeré výsekové maso
bourané, často z důvodu dodržení plánované výtěžnosti, případně z důvodu časové kapacitní nedostatečnosti. Zásobovací
úkoly byly zejména před soustředěnými
dny volna velmi vysoké, vzpomínám si na
denní expedice výsekových mas až 20 vagonů. Nejčastěji byla reklamována doba dodávek na prodejnu. Všichni chtěli dodávku
v ranních hodinách, což nebylo v technických silách naši organizace. Někdy bylo
reklamováno zpoždění dodávky, kdy místo
ve stanovenou dopolední hodinu se z různých důvodů dodávka dostala na místo
až navečer. Několikrát byly připomínky
odběratelů adresovány přímo mně v tom
smyslu, abych zlepšil organizaci práce, že
zpožděné dodávky vadí i našemu spotřebiteli. Spotřebitelem se odběratelé velmi rádi
oháněli, ve skutečnosti se jim jednalo o minimální ztráty při skladování masa.
Vybíráme ze vzpomínek
emeritního generálního ředitele
masného průmyslu Josefa Kohouta – IV
Pokud bych měl hodnotit práci na Pražských jatkách po dobu mého působení,
musel bych říct, že jsme obstáli. Projektanti, technici, technologové i organizátoři výroby a obchodu odvedli dobrou práci.
Musím kladně hodnotit i práci převážné
většiny dělníků, kteří sice byli dosti revoluční, ale zvládali i pracovní vypětí při řešení špičkových zásobovacích úkolů.
V šedesátých letech za prezidenta Novotného byly postupně prováděny organizační změny, které se týkaly samozřejmě
i potravinářského průmyslu. Jednalo se
o postupné zavádění jakési decentralizace v celém národním hospodářství. Byly
zrušeny tzv. hlavní správy a byla vytvořena „sdružení podniků“, která nadále organizačně podléhala ministerstvu. Byl jsem
jmenován do čela sdružení pro masný
obor. Sám jsem se dozvěděl o svém přeřazení nejpozději. Sice mě volali někteří pracovníci z podniků, kteří mi sdělovali, že se
mám stát ředitelem oboru masného průmyslu. Nebral jsem jejich informace vážně, protože jsem se domníval že existuje
celá řada pracovníků zejména na ministerstvu, kteří by mohli s přehledem tuto funkci zastávat. Moje jmenování přesto přišlo.
Byl jsem zavolán na Ministerstvo potravinářského průmyslu k náměstkovi Horníkovi, který mě pověřil vytvořením nové
organizace Sdružení masného průmyslu
a tím jsem definitivně odešel z podniku
Pražské jatky.
NA NOVÉM PRACOVIŠTI
Nyní k úvodní práci v nové funkci.
Mým úkolem bylo vytvořit novou organizaci, která má určité povinnosti k ministerstvu a také práva k jednotlivým podnikům
masného průmyslu. Národních podniků
bylo v té době jedenáct, plus jeden podnik
zabývající se výrobou umělých střev – Cutisin. Pro novou organizaci mi bylo určeno
70 pracovníků. Ovšem problém byl v tom,
že jsem si tyto pracovníky měl vybrat z dosavadní hlavní správy, která byla rozpuštěna. Měl jsem přitom dbát na to, aby byli pracovníci jaksi kádrově v pořádku. To
znamená, že jsem je vlastně měl kádrovat.
To byla práce, která se mi moc nezamlouvala. Bohužel musel jsem ji provést, abych
mohl pokračovat dál v organizování sdružení. Na bývalé hlavní správě bylo zaměstnáno tak l50 až l70 lidí, z kterých jsem si
měl vybrat těch 70. Ostatní pracovníci měli být zaměstnáni buď na ministerstvu nebo na podnicích. O tom já už jsem samozřejmě nerozhodoval.
S vybranými novými pracovníky jsem
vlastně položil základy k vytvoření zcela
nové organizace. Nejprve jsme vytvořili organizační řád a pracovní náplně pro
jednotlivá odborná pracovní místa. Pro
přehled uvádím, že v čele byl ředitel sdružení, dále ekonomický ředitel, výrobní ředitel, technický ředitel, obchodní ředitel
a vedoucí odboru rozvoje a řízení. Sdružení masného průmyslu podléhal také Výzkumný ústav masného průmyslu v Brně
a Projekční ústav masného průmyslu, který byl odvozen od Potravinoprojektu Praha, který dříve podléhal ministerstvu, dále
strojírenský závod v Mikulově, strojírenský závod v Chocni včetně vývojové dílny a ústřední sklad dovážených masných
výrobků a konzerv. Vytvořená organizace
byla schopna řídit národní podniky v České republice, později i na Slovensku. Nový
útvar sídlil nejprve na Senovážném náměstí, později byl přestěhován do Štěpánské
ulice, kde v nejvyšším poschodí paláce zasahoval až do objektu Lucerny. Tam byla
umístěna projekce.
Je pravda, že jsem celé období prožíval
velmi hekticky. Točila se mi z toho hlava
zejména proto, že jsem nebyl obeznámen
s tím, co vlastně budu v nové funkci řešit.
Samozřejmě jsem měl snahu udělat pro
úspěch nové organizace maximum. Při
řízení národního podniku Pražské jatky
byla moje denní práce vidět. Mohl jsem
si také výsledky své práce zhodnotit. Nyní jsem přešel na úplně na jinou činnost.
Musel jsem navázat určité styky s ministerstvem, zejména s jednotlivými vedoucími odborů. Náměstka, pod kterého jsem
patřil jsem znal již z minulosti. Nebylo
to lehké. Organizace, kterou jsme za pochodu vytvářeli, přinášela zcela nové problémy. Mimo jiné se jednalo o zahraniční
obchod, který jsem z moji dřívější činnosti
neznal. Navázal jsem v této oblasti spolupráci s podnikem zahraničního obchodu
Koospol. Seznámil jsem se s generálním
ředitelem a s pracovníky, kteří se zabývali
dovozem a vývozem výrobků z masa. V té
době jsme dováželi značné množství masa, uherského salámu a konzerv, vyváželi
jsme zejména masné výrobky, převážně
polokonzervované šunky.
Zvládnutí problematiky zahraničního obchodu bylo pro mne dosti obtížné.
Musím však práci s novými partnery dnes
s odstupem času hodnotit jako úspěšnou.
Byl jsem nucen seznámit se také s jednotlivými pracovišti, které spadaly pod mé působení. Za tím účelem mi byl předán jmenovitý
seznam jednotlivých vedoucích pracovníků
a jejich organizační náplň. Ta byla důležitá
jako základ pro plnění perspektivního plánu
rozvoje masného průmyslu.
Jak jsem se již dříve zmínil, měli jsme 11
národních podniků a mojí povinností bylo pozvat jejich představitele do Prahy na
úvodní pracovní poradu a seznámit se s nimi. S mnohými jsem se již dobře znal z mého působení na Pražských jatkách. Některým nepřipadalo seznámení ani tak důležité,
spíše byli zvědaví, jak si budu já, bývalý ředitel Pražských jatek při první poradě počínat. Jednání bylo normální. V úvodu jsem
přítomným oznámil, že jsme se rozloučili
s bývalým ředitelem hlavní správy Skotnicou, který přešel řídit obor drůbeže. S ním
jsem se potkával na ministerských poradách
a vzájemně jsme se respektovali. S řediteli
jsme seděli u velkého, takřka rodinného stolu a oni očekávali, co se bude dít dál. Sdělil
jsem jim, že naše povinnosti zůstávají stále
stejné, to znamená, že jsme na jednotlivých
podnicích odpovědni za organizaci nákupu
jatečných zvířat, jejich zpracování a předložení spotřebitelům takových výrobků, které
budou sloužit k jejich spokojenosti. V diskuzi se vyhranily některé myšlenky podnikových ředitelů v tom smyslu, že si decentralizaci představovali velmi jednoduše a to tím
způsobem, že si budou na podnicích rozhodovat cokoli a po svém. Z toho jsem je musel vyvést. I po vyhodnocení období tuhé
centralizace bylo nutné některé organizační prvky, důležité pro rozvoj národního hospodářství, nadále využívat. Zůstávala odpovědnost za plnění důležitých úkolů, jako je
např. zásobování vnitřního obchodu a proto
celá řada oblastí zůstávala i nadále dosti centrálně řízena. Já jsem jako ředitel masného
průmyslu úkoly na podniky přenášel včetně
některých připomínek, které se však jednaly převážně masného průmyslu v Brně, v jehož čele stál ředitel Kurec. Na druhé straně
přicházely připomínky z Jihočeského průmyslu masného, které se týkaly organizace,
která by se v podmínkách masného průmyslu měla zlepšit. Ředitele jsem také upozornil, že jim nebudu zasahovat do jejich řízení,
ale že je budu kontrolovat svými pracovníky, které mám k dispozici. Požádal jsem je,
aby úkoly plnili v zájmu celé společnosti. Podrobnosti, které se týkaly nákupu jatečných
zvířat, zásobování vnitřního trhu a některé
další, jsem nemusel příliš zdůrazňovat, protože ředitelé pracovali ve svých funkcích dosti dlouho. Oni věděli, že jsem místa ředitele
masného průmyslu dosáhl jenom proto, že
“
m
ů
n
á
m
r
u
g
„Řezníci
Telecí s krabím masem a hráškem
Suroviny pro 4 osoby:
750 g telecího (z plece), 3/4 l masového vývaru,
1/8 l bílého vína, 2 cibule, 1 bobkový list, 2 hřebíčky, 2 kuličky pepře, 1 svazeček polévkové zeleniny, 300 g hrášku, 1 plechovka chřestu (špiček), 150 g krabího masa.
Suroviny na omáčku:
3 žloutky, sůl, pepř, 1 čajová lžička citrónové šťávy, 1/8 l smetany, 100 g másla.
Takže sbírku básní Srdce - láska - růže skutečně nemáte?
Co se dá dělat, tak mi dejte tři kila bůčku.
(sch)
jsem svoji práci, zejména na Pražských jatkách, vykonával tak poctivě, že jsem sám vytvořil příznivé podmínky pro mé jmenování
do nové funkce.
Rád bych připomněl, že jsme byli odpovědní za zásobování podniků hlavní
surovinou podle celostátní bilance schválené na ministerstvu. Samozřejmě, že
tuto důležitou problematiku jsme řešili
a vyhodnocovali průběžně. Připomínky
z jednotlivých podniků byly pravidelně
v tom smyslu, že každý měl snahu vytvářet si surovinovou základnu pro sebe co
nejvýhodnější. Jednalo se o jeden z hlavních úkolů, který nám byl svěřen ministerstvem.
Dalším z hlavních úkolů sdružení bylo
připravit plán perspektivního rozvoje podniků. Na tento úkol jsme se pečlivě připravovali aby byl zpracován co nejlépe. K tomu bylo nutné využít pracovníky výzkumu,
projekce, vývojového útvaru v Chocni
a odboru rozvoje a řízení na sdružení,
které bylo mojí povinností kádrově posílit, aby byl tento program úspěšně plněn.
Musím se přiznat, že jsem všechny úkoly
vzal za své a někdy se mi z nich zamotala
hlava. Uvědomil jsem si, že nemohu pracovat tak jako na podniku, kde jsem do řízení zasahoval denně nebo v dekádách,
ale že to bude úkol dlouhodobý a pracovně náročný na studium podkladů a konzultaci s mými spolupracovníky, kterým
jsem pomáhal, rozhodoval o určitých věcech, které nebyly v kompetenci těchto vedoucích pracovníků. Samozřejmě, že bylo
nutné řadu záležitostí řešit také na Okresních národních výborech. Úkoly z oblasti
technického rozvoje jsme dosti pravidelně
vyhodnocovali, abychom se přesvědčili nejen o jejich plnění, ale také proto, jestli při
naší činnosti pokračujeme správně nebo
ne. Všechny úkoly v technické oblasti jsme
zpracovali do určitého přehledu, z kterého jsme vycházeli při zlepšování jednotlivých míst v provozech podniků. Pro informaci uvádím, že v té době bylo v masném
průmyslu 590 výrobních míst, z toho l80
samostatných jatečných provozů a l35 samostatných uzenářských výroben. Do jatek nejsou počítány sanitní porážky v jednotlivých okresech. Od uvedených úkolů
vytvořených v květnu l958 jsme se odrazili a dále sledovali a vyhodnocovali jednotlivé úseky programů.
Připomínám, že sdružení bylo vytvořeno
v rámci nové organizace v celém národním
hospodářství a já jsem byl jedním z těch,
který byl zavázán zlepšit úroveň v organizacích svěřeného oboru. Jednalo se o zlepšení technického vybavení pracovišť, odstraňování ještě někde těžké a namáhavé práce
a zvýšení celkové hygienické úrovně.
Příprava:
Maso přivedeme ve vývaru společně s vínem
do varu. Cibuli oloupeme, zapíchneme do ní
hřebíčky a bobkový list a spolu se zrnky pepře přidáme k vařícímu se masu. Maso na mír-
ném ohni vaříme asi 60 minut. Mezitím si
očistíme polévkovou zeleninu a nakrájíme ji
nadrobno. Po dvaceti minutách přidáme k vařícímu se masu. Měkké maso vyjmeme a nakrájíme na kostky. Ve vývaru necháme asi 20
minut povařit hrášek. Vložíme zpět i masové
kostky a přidáme chřest.
Na omáčku šleháme do pěny ve vodní lázni
žloutky, 1/8 litru zchlazeného vývaru z masa
a zeleniny, smetanu, koření a citrónovou šťávu. Mícháme tak dlouho, až je hmota sametová. Přidáme po vločkách máslo. Maso, krabí
maso, hrášek a chřest smícháme a vložíme do
připravené omáčky.
8
NABÍDKY – INFORMACE
KDS nožířské výrobní družstvo
Sedlecká 570, 264 12 Sedlčany
tel.: 00420 318 841 971, 318 841 911
fax: 00420 318 841 981
MASPOMA s.r.o.
Štefánikova 27
695 01 Hodonín
Tel./fax. 518 344 021
e-mail: [email protected]
mobil: 602 428 464
 koření, kombi směsi,
pomocné přípravky pro masnou výrobu,
poradenství a servis
 střeva přírodní – vlastní kalibrace
 štěpka udírenská
 polyamidová střeva klipsovaná,
vázaná a řasená se 7 barevným potiskem
Ing. František Kruntorád, CSc.
infak
P O T R AV I N Á Ř S K Á P O R A D E N S K Á AG E N T U R A
·
···
··
··
( 222 135 201, 222 135 480, 222 135 237, fax 222 135 202
El. * [email protected] , www.infak.cz
* Kykalova 1, 140 02 P r a h a 4
revize začlenění potravinářských výrobků a nové správné stanovení jejich názvů
a zákonných textací pro označování etiket (obalů) pro potraviny. Navazuje na
probíhající harmonizaci zákona o potravinách a tabákových výrobcích č. 110/1997
Sb., v platném znění a harmonizaci příslušných prováděcích vyhlášek – nových a
novelizovaných.
zpracování žádostí o integrované povolení IPPC dle zákona č.76/2002 Sb.,
poradenství o oblasti zákona o obalech a odpadech,
školení pracovníků z hygienického minima,
podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin,
profesní uplatnění v potravinářském průmyslu, nabídka-poptávka, bezplatně (viz
www.infak.cz),
další potravinářské služby dle specifických potřeb zákazníka,
POHLEDÁVKY - profesní zkušenost od r. 1993.
Revue
POTRAVINÁŘSKÁ
Roční předplatné
+ částečná úhrada
poštovného – 280,- Kč
Potravinářský
zpravodaj
Roční předplatné
+ částečná úhrada
poštovného – 360,- Kč
LIST
ČESKÉHO SVAZU
ZPRACOVATELŮ MASA
Roční předplatné
+ částečná úhrada
poštovného – 276,- Kč
OB JEDNÁVKA PŘEDPLATNÉHO
Jméno (název podniku): ..............................................................................................................................
Adresa: .........................................................................................................................................................
Město: ........................................................................... PSČ: .....................................................................
IČO: ............................................................................... DIČ: ......................................................................
Číslo účtu/kód banky: .................................................................................................................................
Počet výtisků: ..............................................................................................................................................
Datum objednávky: .....................................................................................................................................
Jméno objednávajícího: ..............................................................................................................................
Telefon: .........................................................................................................................................................
Objednávka je stálá – není nutno každoročně obnovovat.
Žádáme pouze nahlašování veškerých změn (adresy, počet výtisků a pod.) v co nejkratší době.
Objednávaný titul označte v příslušném rámečku.
Objednací kupon zašlete na firmu ABONT, s.r.o.,
Chlumova 17, 130 00 Praha 3
ŘEZNICKO-UZENÁŘSKÉ NOVINY, list Českého svazu zpracovatelů masa. Vydává AGRAL s.r.o. Adresa redakce: Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 481, 222 135 201, tel./fax: 222 135 202. E-mail: [email protected], [email protected], http://www.agral.cz. Šéfredaktor Ing. Pavel Veselý.
Inzertní servis zajišťuje administrace AGRAL s.r.o., Kykalova 1, 140 02 Praha 4, tel.: 222 135 480, 222 135 237. Objednávky vyřizuje ABONT s.r.o., Chlumova 17, 130 00 Praha 3., tel./fax: 222 781 521. Index 47526. ISSN 1210-3497. DTP a grafická úprava: Pavel Vodička. Tisk VS, Praha 4-Pankrác. Cena jednoho výtisku 12 Kč.