Stroje pro setí, přípravu půdy a pěstování brambor

Stroje pro setí, přípravu půdy a pěstování brambor

Střední odborná škola veterinární, mechanizační a
zahradnická a Jazyková škola s právem státní
jazykové zkoušky
ZEMĚDĚLSKÉ STROJE
I.
DÍL
STROJE PRO SETÍ, PŘÍPRAVU PŮDY A PĚSTOVÁNÍ
BRAMBOR
Publikace vznikla v rámci projektu OPVK „Začínáme s praxí již ve škole“ na Střední odborné
škole veterinární, mechanizační a zahradnické a Jazykové škole s právem státní jazykové
zkoušky v Českých Budějovicích, reg. č. CZ.1.07/1.1.14/01.0006.
Ing. Milan Pavel
České Budějovice, 2013
Jazyková korektura nebyla provedena.
© Ing. Milan Pavel
2
Obsah:
1
Úvod
5
2
Předseťová příprava
6
3
2.1 Seťové lůžko
6
2.2 Smykování
7
2.3 Vláčení
10
2.4 Válce
16
2.5 Kypřiče půdy
19
2.6 Kombinátory
20
2.7 Sběrače kamení
23
Setí
25
3.1 Plošné setí
25
3.2 Řádkové setí
25
3.3 Přesné setí
26
3.4 Secí stroje pro řádkový výsev
28
3.5 Secí stroje s centrálním výsevným ústrojím
32
3.6. Stroje pro přesné setí
36
3.6.1 Páskové výsevné ústrojí
36
3.6.2 Podtlakové výsevné ústrojí
37
3.6.3 Přetlakové výsevné ústrojí pro přesný výsev
38
3.6.4 Mechanické přesné výsevné ústrojí
40
3.7. Způsob jak zajistit správnou meziřádkovou vzdálenost
při následující jízdě stroje
41
3.7.1. Mechanický znamenák
41
3
3.7.2. Využití systému navádění GPS
43
4 Minimalizace zpracování půdy
45
4.1. Snížení hloubky orby
47
4.2. Sloučení několika operací do jednoho přejezdu
48
4.3. Vynechání orby a její náhrada kypřením
49
4.4. Setí do nezpracované půdy
50
5 Sázení zemědělských plodin
53
5.1. Sázení brambor
53
5.2. Systém pěstování brambor
55
5.3. Zásady pěstování brambor
56
5.4.Stroje pro klasickou technologii pěstování brambor
56
5.5. Moderní technologie pěstování brambor
s odseparováním kamenů předem
63
6 Zdroje
65
4
1. Úvod
Předpoklad dobré sklizně a následně dobrého ekonomického výsledku hospodaření začíná již
při základním zpracování půdy, přípravě půdy před setím a zejména kvalitou setí či sázení.
Předseťová příprava půdy je samostatná operace předcházející setí. V dnešní době z důvodu
minimalizace a protierozních opatření je však prováděna často při vlastním setí. Přesto
považuji za nutné popsat jednotlivé operace předseťové přípravy samostatně.
5
2. Předseťová příprava
2.1
Seťové lůžko =„Tvrdá postýlka, měkká peřinka.“
Předpokladem dobrého výnosu všech plodin je kvalitní zasetí či zasázení. Využití kvalitního
osiva, nebo sadby a dodržení agrotechnických termínů. Samostatnou kapitolou je průběh
počasí a volba vhodných odrůd. Rovnoměrné a dobré vzcházení rostlin zajistí kvalitně
připravené seťové lůžko. S lehce utaženým dnem a kyprou vrchní vrstvou.
„Tvrdá postýlka“
Utužené dno zajistí přísun kapilární vlhkosti k osivu. Při setí ozimů je velmi důležité šetření
půdní vlhkosti již včasnou podmítkou. Jak ovlivnit utužené lůžko? Zajistit dodržení
základního agrotechnického pravidla, že setí následuje po orbě nejdříve po 3 týdnech. Ne
vždy je samozřejmě možné tento termín dodržet, zejména při setí ozimé řepky. Pro zajištění
utuženého lůžka je nutno volit správný termín a hloubku orby. Určitým východiskem je při
nepříznivých podmínkách možnost využití bezorebního setí, nebo využití půdních pěchů.
„Kyprá peřinka“
Zaseté osivo musí být v co nejlepším kontaktu s půdou, ale zároveň mít zajištěn dobrý přístup
kyslíku. Důležité je umožnit snadné vsakování dešťové vody, přičemž musí být zabráněno
větrné erozi půdy (odvanutí jemných částic při prudkém větrném počasí) a minimalizovat
slehnutí a rozbahnění při dešti. Tato skutečnost také souvisí s vodní erozí, která je v našich
podmínkách častější než eroze větrná. Horní část seťového lůžka by měla obsahovat jemné
částice, které obklopí zrno a hrubší částice (cca 1 – 3cm), jež budou vytvářet krycí vrstvu
nahoře. Pro zajištění rovnoměrnosti setí je nezbytné, aby pozemek byl urovnaný a zbavený
větších hrud.
Způsoby vytváření seťového lůžka:
-
setí do klasicky připravené půdy – tj. použití smyku, hřebových bran a prutových
válců
-
setí do hrubé brázdy secími kombinacemi
6
-
setí s aktivními secími orgány (rotační, případně vibrační brány)
-
setí do řádkově zpracované půdy – minimalizace eroze u řepky a především kukuřice
-
setí do nezpracované půdy (strniště)
2.2
Smykování
Smykování znamená úpravu pozemku v hrubé brázdě. Účelem smykování je urovnání
hřebenitosti brázd a ničení hrud, případně jejich zatlačení. Při použití jednostranných pluhů
minimalizovat rozory. Částečně dochází také k ničení plevele.
Základním pravidlem při použití smyku je dodržení diagonálního pohybu soupravy. To
znamená šikmo ke směru brázd.
Diagonální způsob pohybu stroje po pozemku při smykování (autor M.Pavel)
Druhy smyků
-
trámový (deskový)
-
prstencový
7
Samostatné smykování se v současnosti nepoužívá. Nejčastěji je smykování kombinováno
s použitím dalších operací předseťové přípravy, především s vláčením.
Bránosmyk ( autor M. Pavel)
Často se smykování využívá v kombinaci s hřebovými branami při jarní přípravě po podzimní
orbě. Z důvodu zadržování zimní vláhy na pozemku je výhodné orat s větší hřebenitostí
brázdy. Na jaře je nutno tyto výrazné brázdy urovnat. Je-li zvolen vhodný termín (vlhká, ale
ne přemokřená půda), je pozemek dobře rovnán již při jednom, maximálně dvojitém přejetí
soupravy.
Smykování luk
Po zimním období je důležité ošetřit trvalé travní porosty, což provádíme branami, nebo také
lučními smyky.
Účel:
-
zarovnat nerovnosti – krtiny a případné koleje od techniky z předchozí doby
-
provzdušnit povrch pro dobré odnožování trav
-
ničení mechů a staré trávy
8
Provedení:
Luční smyk
-
v přední části jsou smykové lišty 2 ÷ 3 s negativním sklonem, které urovnávají povrch
-
v zadní části je bránová sekce, případně lehké hřebové brány na „tupo“
Luční brány
-
jsou tvořeny jednotlivými segmenty dobře kopírujícími povrch
-
mohou též být doplněny sekcí hřebovou pro lepší likvidaci mechů a staré trávy
Energetická náročnost těchto strojů je nízká, proto i stroje se záběrem 8 ÷ 10 m je možné
agregovat s traktory do výkonu 70 KW. Práci je potřeba provést těsně před začátkem růstu
travního porostu, tedy počátkem dubna.
Luční brány ( autor M. Pavel)
Luční smyk kombinovaný s hladkými válci vybavený plošným přísevem travin (autor M.Pavel)
9
2.3
Vláčení
Vláčení je mělké prokypření půdy (4 až 8 cm),účelem je také rozbití hrud a urovnání povrchu.
Cílem může být i vytlačování plevelů, nebo tzv. prosvětlení porostu vláčením příčně či
diagonálně zaseté plochy při počátcích vegetačního období.
Brány
-
talířové
-
hřebové
Hřebové brány ( autor M. Pavel)
-
rotační
-
vibrační
-
specielní
Hřebové brány – využití:
-
urovnání povrchu
-
rozrušení hrud
-
vyvlačování plevelů
10
Pole v hrubé brázdě před vláčením (autor M.Pavel)
Hřebové brány – druhy:
-
lehké, 15 kg/pole
-
střední, 25 kg/pole
-
těžké, nad 30 kg/ pole
Popis pole brány
-
každý hřeb má svou dráhu
-
v přední části jsou hřeby kratší a v zadní části delší z důvodu rovnoměrné hloubky
-
při tažení vzniká síla, která zadní část bránového pole nadlehčuje
-
do záběru cca 8 m bývají provedeny jako nesené
-
záběry 10 ÷ 14 m mívají samostatný podvozek
11
Vždy je vhodné, aby přizvednutí bran bylo ovládáno hydraulicky, zejména při vytlačování
oddénkových plevelů z důvodu jednodušší obsluhy.
Energetická náročnost pro těžké brány je 1 m cca 10 ÷ 14 KW. Při vybavení smykovou lištou
je nutno přičíst cca 3 KW/m záběru.
☻ ÚKOL
Určete vhodný tažný prostředek pro těžké brány v těžké půdě se smykovou lištou o záběru
11,7 m. Zvolte vhodný traktor, je-li požadována rychlost práce 12 km/hod.
Vláčení na ostro
-
při vyvlačování plevele
-
při urovnání povrchu
-
pro nakypření povrchu
Vláčení na tupo
-
zavlačování zasetého obilí
-
mělké nakypření povrchu pro ničení půdního škraloupu
-
vláčení luk
Vláčení „na ostro“ je hlubší zpracování půdy, lepší drcení hrud. Vláčení „na tupo“ se používá
při ošetření trvalých travních porostů. Použití při tzv. zavlačování zasetého obilí, zvláště
hrozí-li suché počasí. Je nutno narušit kapilární vzlínavost a tím zabránit úniku vlhkosti
z povrchu půdy.
12
Prutové brány
-
jsou z ocelových zahnutých prutů
-
zpracovávají půdy do větší hloubky
-
intenzivní vyvlačování plevelů
-
dnes se samostatně nepoužívají, ale mohou být součástí kombinátu
Talířové brány
-
talíře jsou umístěny většinou ve dvou sledech s opačným úhlem nastavení
Druhy talířů:
-
s rovným okrajem (levnější na výrobu)
-
s vykrajovaným okrajem (lépe rozrušují povrch)
Talířové brány je možno využít
nejen pro přípravu seťového lože,
ale též místo klasické radličkové
podmítky. Tyto brány jsou nedílnou
součástí strojů umožňujících
minimalizaci zpracování půdy.
Nedoporučují se používat při
větším výskytu oddénkových
plevelů (pýr plazivý), neboť jejich
použití přispěje k intenzivnímu
namnožení plevelů.
Talířové brány (autor M. Pavel)
13
Odpružení pracovních orgánů
Odpružení pracovních orgánů (autor M. Pavel)
Energetická náročnost - 6 m ≡ 110 KW
Brány s aktivně poháněnými pracovními orgány
Vibrační brány
-
mají dvě řady hřebů vykonávající vzájemný kmitavý pohyb kolmo ke směru jízdy
Vibrační brány – využití:
-
intenzivní rozdrobení hrud
-
prokypření do větší hloubky půdy než klasickými branami
-
použití zejména s neseným secím strojem.Příprava pro setí a vlastní setí na jeden
přejezd
14
Rotační brány
-
jsou tvořeny pracovními orgány, které při jízdě rotují kolem své osy
-
nevhodné do kamenitých půd z důvodu velkého opotřebení pracovních orgánů
-
při práci v těžkých půdách dobře rozdrobí hroudy, ale hrozí nebezpečí přílišného
rozrušení půdy a následně vznik půdního škraloupu
Při vhodném použití a sladění pracovní pojezdové rychlosti a otáček pracovních orgánů,
vznikne ideální seťové lůžko tzv. „odmísením“. To znamená, že jemné částice půdy jsou
v prostoru uložení osiva a horní část je tvořena hroudami o velikosti 1 ÷ 5 cm.
Nevýhody rotačních bran:
-
při použití v nevhodných podmínkách dochází k ničení drobtovité půdní struktury
-
vysoká energetická náročnost a tím i malá hektarová výkonnost strojů
Výhody rotačních bran:
-
při vhodném využití umožňují výsev rostlin při jednom přejezdu traktoru do tzv. hrubé
brázdy
15
2.4
Válce
Prutové válce jsou nedílnou součástí všech kombinovaných strojů pro vytvoření seťového
lůžka.
Druhy válců:
-
hladké – utužení půdy
-
prutové – drcení hrud, utužení půdy, ale zároveň nakypření povrchu
-
cambridge – intenzivní ničení hrud, utužení půdy
-
kotoučové – utužení půdy při setí
-
speciální – např. luční vály, půdní pěchy
Využití hladkých válců
V současné době jsou používány velmi okrajově, nahrazují se různými typy pneumatických
pěchů, což je soustava pneumatik v těsném sledu, na které je přenášena hmotnost například
secí soupravy. Cílem je utužení půdy pro dosažení kapilární vzlínavosti při setí. Pro
zabezpečení dobrého využití půdní vláhy je však povrch půdy nutné opět nakypřit, aby
nedocházelo k výparu (krycí vrstvička alespoň 3 cm). Klasický hladký válec je dnes nejčastěji
využíván pro úpravu trvalých travních porostů a jetele (ne vojtěšky), v případě kdy dojde
k tzv. povytažení rostlin. K tomuto jevu dochází v předjaří, v případě že počasí vykazuje přes
den plusové hodnoty a v noci mrzne.
Využití prutových válců
Válec je tvořen trubkovými, nebo obdélníkovými pruty. Hlavním úkolem těchto válců je
rozdrobení hrud a částečné urovnání povrchu. Dochází též k utužení seťového lůžka, ale
nedochází k utužení povrchu, takže půdní vláha se neodpařuje. Používá se ihned po orbě, při
16
podzimním setí. Tyto válce bývají velmi často součástí různých kombinovaných strojů pro
minimalizaci zpracování půdy, případně pro setí do hrubé brázdy.
Prutový válec (autor M. Pavel)
17
Využití cambridgských válců
Válce jsou konstruovány tak, že se pravidelně střídá kotouč hladký a kotouč ozubený, který
má radiální vůli. Válce jsou využívány především pro ničení velmi odolných hrud. Zároveň se
dají použít pro celkové utužení půdy.
Cambridgský válec (autor M. Pavel)
Využití kotoučových válců
Kotoučové válce se používají nejčastěji jako půdní pěch, případně k ničení hrud. Půdní pěch
je mechanizační prostředek, který umožní utužit seťové lůžko před setím. Použití je aktuální
v případě, že nebyl splněn agrotechnický termín mezi orbou a setím. Setí po orbě může
proběhnout nejdříve po třech týdnech. Je – li
provedeno dřív po orbě, není zajištěna
kapilární vzlínavost k osivu. Další problém
vznikne při naklíčení plodiny, která začne
vytvářet kořenový systém a při následném
sesedání nakypřené půdy orbou se může
kořenový systém poškodit a rostliny se špatně
vyvíjejí.
Kotoučový válec (autor M. Pavel)
18
2.5
Kypřiče půdy
Využití kypřičů
Účelem využití kypřičů je nakypření půdy do požadované hloubky, aniž by docházelo
k jejímu vynášení na povrch. Hloubka zpracování je velmi různá, může být i hlubší než
vlastní orba. Význam použití kypřičů je v tomto případě narušit utuženou podorniční vrstvu
z důvodu lepšího vsakování vody a lepšího zakořenění rostlin. Kypřiče používané pro
předseťovou přípravu pracují do menší hloubky. Významné jsou zejména při setí jařin, při
použití podzimní orby.
Na těžších půdách je potřeba před setím provést prokypření do větší hloubky, než se
docílí vláčením. Velký význam mají kypřiče také pro zapravení hnojiv a případně odstranění
plevelů. Pro hlubší zpracování se používají dlátové pracovní orgány, pro mělčí použití se
využívá šípová radlička.
Z důvodu hlubší práce pracovních orgánů je nutno jednotlivá pracovní tělesa chránit
před přetížením, zejména na kamenitých půdách. Nejčastějším řešením je mechanická pružina
na
závěsu,
tvarovaná
nebo
slupice.
též
vhodně
Často
se
využívá pryžová pružina.
Použití dlátovitého kypřiče může
nahradit
podmítku,
v některých
případech i orbu.
Kypřič s šípovými radlicemi (autor M. Pavel)
Jištění kypřící radlice tlačnou pružinou ( autor M. Pavel)
19
2.6
Kombinátory
Obecně je možno považovat za kombinátor jakýkoli stroj, který provede minimálně 2 operace
na jeden příjezd.
Například se může jednat o:
-
smyk + hřebové brány
-
kypřič + prutové válce
Schéma kypřící radličky a prutový válec (autor M.Pavel)
-
kypřič + smyk + prutové válce
Kombinátory (, autor M. Pavel)
20
-
rotační brány + smyk + rýhované válce
Rotační brány a prutový válec (autor M.Pavel)
-
talířové brány, pneumatický pěch a prutové válce
-
dlátový kypřič, talířové brány,prutové válce
Konkrétní sestavení jednotlivých pracovních sekcí je velmi variabilní a firmy nabízejí vždy
různou kombinaci pracovních orgánů. Správná volba konkrétní kombinace je potřebná
prokonzultovat s prodejci, ale i s farmáři pracujícími v obdobných půdních podmínkách.
Diskové brány s prutovými válci (autor M. Pavel)
21
Význam kombinátorů
Význam sloučení několika operací do jednoho přejezdu je především ekonomický. To
znamená úsporu pohonných hmot, úsporu pracovních sil a větší produktivitu práce. Velmi
důležité je sloučení více operací do jednoho přejezdu pozemku také z důvodu ušetření
pracovního času s ohledem na dodržení agrotechnických termínů. V dnešní době velkého
nárůstu pěstování řepky ozimé na velkých plochách, nemůže agronom vždy využít vhodné
předplodiny, a proto se často dostává do situace, že setí následuje velmi brzo po sklizni
předcházející plodiny.
Další důvod pro sloučení více operací je zmenšení počtu přejezdů traktoru po
pozemku a tím snížení negativního utužení půdy.
Pracovní záběry kombinátorů jsou od 3m do 12m.Energetické požadavky jsou značně
rozdílné s ohledem na hloubku a intenzitu zpracování půdy. Požadovaný výkon traktoru je
uveden výrobcem stroje a může dosahovat až 400 kW. Pro nejtěžší verze nahrazující orbu a
předseťovou přípravu na jeden přejezd, je výhodné využít traktory s pásovým podvozkem,
nebo alespoň se zdvojenou montáží pneumatik.
Schéma sdružení předseťové přípravy a setí do jedné operace
1
2
3
4
ozubený válec
secí botka
rotační kypřič
pevné kypřící radličky
22
Setí a předseťová příprava pomocí rotačních bran
1
2
3
4
ozubený válec
secí botka
smyková lišta
rotační brány
2.7
Sběrače kamení
Pro každý mechanizační prostředek je kámen problémem. Zejména to platí pro sklízecí stroje,
dostane-li se kámen do pracovního ústrojí. Jednotlivé stroje bývají proti vniknutá cizích
předmětů chráněny. Jakým způsobem je popsáno v jednotlivých kapitolách. Přesto je někdy
vhodné kameny preventivně z pozemků odstranit. Jedná se především o jednotlivé větší
kameny o velikosti nad 15cm. Velmi často je využíván ruční sběr, ale jedná se o velmi
namáhavou a málo produktivní práci. Při nahodilém výskytu kamenů na pozemku je možno
využít jednoduchý ocelový prutový koš na čelním nakladači nebo na tříbodovém závěsu
traktoru. Při velkém výskytu kamenů na pozemku je na zvážení, zda využívat daný pozemek
stávajícím způsobem nebo raději pozemek zatravnit. Je samozřejmé, že čím více se kamenů
odstraní, tím více jich opět vyoráme.
Speciální zařízení na odstranění kamenů se využívá při pěstování například kořenové
zeleniny nebo sadbových brambor. Před zasetím nebo zasázením těchto rostlin projede po
pozemku separátor, který pouze v daném páse kameny přesune do vedlejšího pásu. Rostliny
23
se pěstují v pásu, ze kterého byly kameny přesunuty a tak při sklizni neovlivní kvalitu
plodiny.
Kontrolní otázky:
 Jaká opatření zajistí přísun vlhkosti k zasetému osivu?
 Charakterizujte diagonální způsob pohybu soupravy po pozemku.
 Jaký je rozdíl při vláčení na ostro a na tupo?
24
3. Setí
3.1 Plošné setí
V dnešní době se jedná pouze o okrajovou technologii. Použití pouze na přisévání travních
porostů, případně na přisetí do již vzešlého porostu. Můžeme ho provádět ručně z nesené
nádoby, nebo za využití rozmetadel nesených na traktoru. Pro obnovu trvalých travních
porostů se využívá plošné setí za lištou smyku a následně utužení hladkými vály.
Osivo je plošně rozhozeno bez jakéhokoli zapravení do půdy. Dochází k velké
spotřebě osiva a nepřesnosti setí. V 70. a 80. letech se dělaly letecké pokusy plošného setí,
které nezaznamenaly větší úspěchy. Pro dnešní moderní zemědělskou velkovýrobu se tento
způsob nevyužívá. Existují secí stroje se speciálními širokými botkami, tím dochází k využití
velké plochy pro zasetí i do stran každé výsevní botky. Tyto stroje se v současnosti takřka
nevyužívají, protože tento postup klade velký důraz na dokonalou předseťovou přípravu.
3.2 Řádkové setí
Osivo je vyséváno do řádků, do přesně stanovené hloubky. Je určen výsevek na hektar, ale
není zaručena přesná vzdálenost jednotlivých semen v řádku. Tímto způsobem se seje většina
zemědělských plodin, například mák, řepka, obiloviny, luštěniny, traviny, len a jiné.
Secí stroje umožňují výsevek od cca 1 kg/ha u máku, až po 350 kg/ha luskovin. Osivo
je rovnoměrně rozmístěno v řádkách až s 95 % přesností. Hloubka zapravení osiva musí být
rovnoměrná a co nejpřesnější podle nastavení stroje v rozsahu 2 ÷ 8 cm. Půda v mělké
hloubce má být mírně nakypřena a osivo musí být v co nejlepším kontaktu s půdními
částicemi. Je vhodné, aby při vlastním setí proběhlo též přihnojení (tzv. startovací dávka
hnojiva) pokud možno přesně pod kořenový systém rostlin. Půda nad osivem má být
nakypřena, aby byl umožněn dobrý vývoj rostlin, a zároveň omezí výpar vláhy z půdy.
25
3.3 Přesné setí
Některé zemědělské plodiny mají zvýšený nárok na prostor a jsou - li zasety těsně vedle sebe,
nemohou se řádně vyvíjet. Jedná se především o kukuřici, slunečnici a krmnou i cukrovou
řepu. Velké nároky na přesné setí mají též zeleniny kořenové a košťálové. Pro výsev těchto
plodin se používají přesné secí stroje. Tyto stroje zajistí nejen meziřádkovou vzdálenost
(rozteč secích botek), ale také přesnou vzdálenost jednotlivých rostlin v řádku. Dále zajistí, že
do jednoho místa v řádku nemohou vypadnout dvě semena vedle sebe.
Při setí řepy je nutno použít jednoklíčkové osivo získané geneticky nebo obrušováním,
nejlépe
tzv.
osivo
kalibrované,
to
znamená, že na semeno je nanesena
vrstva ochranných látek a hnojiva každá takto vzniklá kulička má stejný
rozměr. Používají se speciální secí stroje
pro přesný výsev.
Výsevné ústrojí přesného podtlakového secího stroje (autor M. Pavel)
Seřízení hloubky setí (autor M.Pavel)
26
Tabulka výsevků
Správný výsevek vychází z údaje MKS/ha -) milión klíčivých semen na hektar plochy. Pro
připomenutí 1 ha = 100 * 100 m =) 10 000 m2. Před stanovením výsevku v kilogramech
osiva/hektar by se měla provést zkouška klíčivosti a zjistit hmotnost 1 000 semen (HTS). Pro
zjednodušení uvádíme pouze výsevek v kg/ha při předpokladu, že osivo má alespoň 95%
klíčivost.
PLODINA
pšenice ozimá
pšenice jarní
ječmen jarní
ječmen ozimý krmný
oves
triticole
žito
hrách
sója
TERMÍN
SETÍ
do 15.10
160÷220 kg
ŠÍŘKA
ŘÁDKŮ
10÷12,5cm
březen
březen začátek dubna
do 15.10
březen začátek dubna
do 10.10.
200÷230kg
10÷12,5cm
180÷220kg
10÷15cm
150÷200kg
10÷15cm
180÷220kg
7,5÷12,5cm
180÷220kg
10÷15cm
do 30.9.
březen začátek dubna
do 15.5.
160÷210kg
10÷15cm
250÷330kg
12,5÷15cm
100÷150kg
30÷45cm
VÝSEVEK
řepka ozimá
hořčice na zelené
hnojení
kukuřice na zrno
do 30.8.
4÷6kg
dle potřeby
20÷25kg
do 4.5.
20÷28kg
10÷15cm
12,5cm
naširoko
75x16÷20cm
kukuřice silážní
do 10.5.
20÷30kg
75x14÷18cm
konec dubna
5÷6kg
70x20÷28cm
len setý - olejný
do 10.5.
100÷130kg
7,5÷12,5cm
len setý - přadený
do 5.5.
160÷180kg
podsev jaro
16÷20kg
duben
25÷30kg
7,5÷12,5cm
12,5cm
naširoko
12,5cm
slunečnice
jetel luční
travní směs
27
3.4 Secí stroje pro řádkový výsev
-
nesené
-
polonesené
-
přívěsné
Secí botky
-
radličkové
-
diskové
Výsevné ústrojí
-
centrální – jeden nebo dva výsevné mechanismy pro celý stroj
-
rozdělené (individuální) – pro každou secí botku samostatně
Nesený secí stroj s diskovými secími botkami s rozděleným secím ústrojím (autor M. Pavel)
28
Činnost válečkového secího ústrojí
Dávka osiva se určuje počtem otáček válečku výsevného ústrojí. Hlavním seřizovacím
prvkem je posunutí pracovního válečku do výsevníku a tím zvětšení výsevní dávky.
Válečkové individuální výsevné ústrojí ( autor M. Pavel)
Čím více je váleček zasunut do prostoru výsevného ústrojí, tím je větší výsevek.
Zásobník secího stroje je přímo nad výsevným zařízením. Objem zásobníku není příliš velký,
a proto tyto secí stroje potřebují časté doplňování zásobní skříně. Aby byla zajištěna správná
funkce všech výsevných ústrojí po celé šíři secího stroje je nutno práci přerušit, i když
v zásobníku zbývá ještě cca 10 – 15 % celého objemu. Toto pravidlo platí zejména při práci
na svažitých pozemcích. Takovéto secí stroje jsou vhodné spíše pro menší zemědělské
podniky, případně se využívají pro setí plodin na menší výměry.
29
Schéma válečkového výsevného ústrojí. (autor M. Pavel)
1
dno výsevníku
6
hřídel pohonu
D dolní výsev – především
2
odpružení dna
7
výsevný váleček
obiloviny
3
hradítko
8
šoupátko
H horní výsev – velmi malá a
4
výsevník
9
šoupátko
velká semena (řepka, mák, bob,
5
secí botka
10
čechrač
hrách)
☻ ÚKOL
Výkonnost secího stroje - 6 m záběr, botkové výsevné ústrojí, výsev 220 kg/ha (pšenice),
objem zásobní skříně 1 m3 ≡ 800 kg osiva. Pracovní rychlost 8 km/hod (radličkové secí
botky.)
Individuální výsevné ústrojí hrotové
V tomto případě se používají válečky s různou povrchovou úpravou. Různé provedení hrotů
(tvarování povrchu). Seřízení secí dávky není provedeno posunováním válečku, ale změnou
otáček výsevného mechanizmu – až 72 rychlostí. Dalším seřizovacím prvkem je centrální
nastavení výsevné štěrbiny pod jednotlivými válečky a tím usnadnění nebo omezení množství
30
vypadávaného osiva. Z důvodu velkého počtu různých převodů je tento systém
komplikovanější. Je však přesnější dávkování výsevku a proto je častěji využíváno.
Hrotové výsevné ústrojí (autor M.Pavel)
Pohon individuálních výsevných ústrojí
Z důvodu přesného dávkování osiva je nutno, aby výsevné ústrojí pracovalo bez ohledu na
změnu pojezdové rychlosti. Pohon dávkovacího zařízení je odvozen od kola traktoru. Pohon
31
se vypne zvednutím secích botek z pracovní polohy rozpojením zubové spojky.
Pohon secího stroje od kola traktoru (autor M. Pavel)
Při tomto způsobu není zohledněn případný prokluz traktoru. Pokud prokluz traktoru nastane,
dojde v daném místě ke zvýšení výsevku, což je
nežádoucí. Další alternativou je poháněcí kolo, přímo
na secím stroji, jež je opatřeno ostruhami pro zajištění
minimálního
prokluzu.
Tím
docílíme
omezení
nepřesností. Při zvednutí stroje na souvrati je pohon
stroje nefunkční a tím je přerušeno setí. Tento systém
je využíván u nesených strojů, tedy se záběrem do 4
metrů.
Vypínací mechanismus pohonu (autor M. Pavel)
32
3.5 Secí stroje s centrálním výsevným ústrojím
Zvětšené požadavky na výkonnost secích strojů si vyžádaly změnu konstrukčních řešení.
Nejčastěji se používá přetlakové výsevní ústrojí s válečkovým dávkovacím ústrojím.
Výhody proti strojům s individuálním výsevným ústrojím:
-
přesnější nastavení dávky
-
lépe lze realizovat automatické seřízení v závislosti na momentálních podmínkách
pozemku, v závislosti na informacích z GPS
-
centrální zásobník o velkém objemu, vyčerpatelný takřka do nuly
-
jednoduchá úprava pro kombinaci s přihnojováním – rozdělení zásobníku na část pro
hnojivo a osivo dle potřeby
-
jednoduché agregace secího stroje s orgány zajišťujícími přípravu seťového lože
-
možnost zvětšení záběru stroje až na 12 metrů
-
možnost pracovní rychlosti až 20 km/hod
-
možnost umístit
zásobník na přední
tříbodový systém
traktoru a tím lépe
rozložit zatížení
traktoru a umožnit
lepší kontrolu
pracovního
mechanismu, kdy
zásobník nebrání
pohledu obsluhy na
pracovní ústrojí
Centrální válečkové výsevné ústrojí, pohon krokovým elektromotorem (autor M. Pavel)
33
Schéma secího stroje s centrálním válečkovým výsevným ústrojím (autor M.Pavel).
1
ventilátor
4
zásobník
2
dávkovací ústrojí
5
rozdělovací ústrojí
3
secí botka
6
optický snímač
Výsevné válečkové ústrojí – regulace dávky výsevku je prováděna změnou otáček (pohon
elektromotorem), nebo změnou výsevného válečku podle plodiny.
Rozdělovací ústrojí – osivo je proudem vzduchu vrženo na kolmou plochu a tím je
rovnoměrně rozděleno do příslušných semenovodů. Přesnost je zaručena na minimálně 95%.
Pro představu – je to podobné, jako kdybychom vypustili tlakovou vodu na kolmou překážku
(např. talíř při mytí nádob). Tento systém pracuje jednoduše a přesně. U větších záběrů je
použito 2 ÷ 3 rozdělovací hlavy.
Semenovody – flexibilní plastové hadice rozvedou osivo k jednotlivým výsevním botkám. U
těchto strojů nejčastěji diskovým. Na začátku semenovodu je optický snímač, který
kontroluje, jestli všechny výsevní botky pracují. V případě, že dojde k ucpání, se
34
v semenovodu zvýší tlak a osivo přestane proudit. Obsluha traktoru je informována, že je
nutno uvést nápravu.
Rozdělovací ústrojí secího stroje ( autor M. Pavel)
Secí stroj s čelně neseným zásobníkem ( autor M. Pavel)
35
3.6. Stroje pro přesné setí
Jde o setí do řádků 30 ÷ 75 cm vzdálenosti pro plodiny – kukuřice, čirok, sója, řepa, zelenina
a v určitých případech i řepka. Počet rostlin na hektar u kukuřice je 80 ÷ 95 tisíc. Rostliny
mají velké nároky na prostor a při nesprávném zaset by si velmi konkurovaly, to by
znamenalo špatný výnos.
Přesné secí ústrojí:
-
páskové
-
podtlakové
-
přetlakové
-
mechanické
3.6.1. Páskové výsevní ústrojí
1
násypka
4
opěra pásku, clona
2
texgumoidní pásek
5
poháněcí kolečko
3
osivo
6
odmítací váleček
36
7
secí botka
Činnost – pohyblivý pásek z texgumovitého materiálu má v sobě otvory, kam se uchytí zrno.
Nevýhody tohoto ústrojí jsou:
-
malá výkonnost
-
nutnost použití rozdílné pásky pro různé plodiny
-
nedokonalá přesnost
V současné době se v zemědělské výrobě nepoužívají. Tento princip však zachovávají některé
firmy u zahrádkářské mechanizace pro svou jednoduchost.
3.6.2. Podtlakové výsevní ústrojí
V současnosti nejčastěji využívaný systém pro přesné setí.
1
vypadávající zrno
2b
část kotouče kde je podtlak přerušen
2
výsevný kotouč
3
přívod podtlaku
2a
část kotouče na kterou působí podtlak
4
přívod osiva ke kotouči
Osivo je přivedeno ze zásobníku k výsevnému kotouči, který je opatřen jamkami s otvory. Ze
zadní strany kotouče je přiveden podtlak od vývěvy. Semeno je přisáto do jamky na kotouči,
37
který se otáčí stanovenou rychlostí vzhledem k rychlosti pojezdové. V dolní části kotouče je
pomocí clony přerušen podtlak a semeno volně vypadne do připravené brázdičky od secí
botky. Změnou poměru otáčení od pojezdové rychlosti je určena dávka osiva a tím vzdálenost
rostlin v řádku. Některé firmy používají kotouče, které přisají osivo po obvodu. Přisávací
kanálky probíhají vnitřkem výsevného kotouče. Tento systém umožní zvýšit pojezdovou
rychlost při zachování přesnosti výsevu. Zdroj podtlaku je centrální pro všechny pracovní
sekce stroje. Zásobník osiva je nejčastěji u každé sekce samostatný, ale je nutno sledovat, zda
je ve všech (až 12) zásobnících dostatek osiva. Z tohoto důvodu některé firmy nabízejí stroje
s centrálním zásobníkem.
3.6.3. Přetlakové výsevní ústrojí pro přesný výsev
Další ze systémů přesného setí pracuje naopak s přetlakem vzduchu z centrálního ventilátoru.
1
násypka
4
zrno v zářezu kotouče
2
osivo
5
dávkovací kotouč
3
ofukovací tryska
6
vypadávající zrno
38
Kotouč je opatřen jamkami a samovolně nabírá v dolní části zrna. Tryska v horní části (u
některých výrobců mechanický vymetač) zabezpečí, že v každém zářezu kotouče je pouze
jedno zrno. Aby nedošlo k výpadu zrna, než se kotouč otočí, je ze strany ofukován vzduchem.
Zrno je přitlačeno ke kotouči a drží v něm. V určitém místě je umístěna clona a z druhé strany
je vymačkávací váleček, tím zrno odpadne z kotouče do připravené brázdičky. Je jednodušší
rozvádět přetlakový vzduch než podtlak (jako u předchozího systému).
Některé testy ovšem prokázaly, že přesnost není vždy stoprocentní. Výrobci těchto
strojů argumentují velkou pojezdovou rychlostí – 12 km/hod.Tato rychlost, je ale u
podtlakových strojů v současnosti běžná.
Výhodou těchto strojů je bezesporu fakt, že zdroj stlačeného vzduchu jednak
zabezpečí výsev plodiny, ale také dopravu hnojiva z centrálního zásobníku po přihnojení
k jednotlivým výsevním botkám.
Vývěva podtlakového secího stroje ( autor M. Pavel)
39
3.6.4. Mechanické přesné výsevné ústrojí
V současné době se velmi uplatňuje jednoduché přesné výsevné ústrojí mechanické.
Podmínkou úspěšného použití je přesná stejná velikost vysévaného osiva. Tuto podmínku
splňuje především kalibrované osivo cukrové řepy, kalibrované osivo zeleniny, případně
řepka. Principem je kotouč s přesně dimenzovanými jamkami pro konkrétní typ osiva. Kotouč
se otáčí v zásobníku, osivo zapadne do kalibrované jamky, otočením kotouče osivo vypadne
do předem připravené brázdičky. Výsev je velmi přesný, protože osivo vypadává z malé
vzdálenosti. Pohon výsevného kotouče je realizován přesným elektromotorem.
Mechanické přesné výsevné ústrojí s elektropohonem (autor M.Pavel)
Tento princip setí není možné využít pro setí kukuřice, neboť zrno nemá pravidelný
tvar, ani stejnou velikost. Z toho důvodu je setí kukuřice stále realizováno podtlakovým
výsevným mechanismem, případně přetlakovým přesným výsevným ústrojím.
40
3.7. Způsoby jak zajistit správnou meziřádkovou vzdálenost při následující
jízdě stroje
-
mechanický znamenák
-
využití přesného navádění přes GPS
3.7.1. Mechanický znamenák
Pro zajištění správné jízdy stroje při následující jízdě se využije kotouč na nastavitelné bočně
nesené tyči ≡ znamenák. U starších strojů by vyžadoval ruční obsluhu, u dnes používaných
strojů je ovládán hydraulicky z místa řidiče.
Mechanický znamenák v pracovní poloze ( autor M. Pavel)
Délka znamenáku je L = x + B/2 – A/2
L
vzdálenost kotouče znamenáku od poslední secí botky
x
meziřádková vzdálenost seté plodiny
B
pracovní záběr secího stroje
A
rozchod předních kol traktoru
41
Znamenák v cestovní poloze (autor M.Pavel)
Znamenák je disk šikmo nastavený ke směru jízdy a vytvoří na povrchu patrnou
brázdičku. Při následující jízdě řidič sleduje vnitřní hranou předního kola tuto brázdu. Vnitřní
hranou kola proto, že na ni vidí!!! Střídavě využívá levé a pravé kolo, vždy to, které je blíž
zaseté ploše. Problematické je využití mechanických znamenáků při setí do nezpracované
půdy pro špatnou čitelnost. Dalším omezením je použitelná délka při záběru nad 6 m secího
stroje vychází velmi dlouhý. Což komplikuje objíždění překážek, ale i jeho ovládání.
Obsluha musí použít způsob pohybu stroje tak, že jízdy na sebe vždy navazuje. To
způsobuje problematické otáčení na souvrati, její rozšíření a delší ztrátové časy.
42
Člunkový způsob pohybu stroje při použití mechanického znamenáku (autor M.Pavel)
a)
otáčka s couvnutím
b)
smyčková otáčka na široké souvrati
Obkročný způsob jízdy s využitím GPS (autor M.Pavel)
3.7.2. Využití systému navádění GPS
Velmi přesné navádění stroje při setí, ale i při dalším ošetřování pozemků (hnojení, chemická
ochrana) zajistí využití družicového navádění strojů GPS. Tento systém je výhodný i proto, že
umožní pohyb stroje „obkročmo“ po pozemku. To umožňuje využití jednoduché otáčky stroje
43
na souvrati i při velkém záběru, dále tento systém omezuje vynechávky, nebo dvojí setí na
souvrati.
Rozteč – 12,5 – větší využití plochy pozemku
- 16,5 - větší průchodnost rostlinných zbytků mezi botkami, menší tažný příkon stroje
Kontrolní otázky:
 Jakým způsobem se seřizuje individuální válečkové secí ústrojí?
 Jak lze zajistit správnou meziřádkovou vzdálenost mezi dvěmi následujícími jízdami
secího stroje?
 Jaký princip výsevného ústrojí byste zvolili pro výsev kukuřice.
44
4 Minimalizaci zpracování půdy
Účel a význam:
a) snížení nákladů při pěstování polních plodin
b) omezení větrné a vodní eroze půdy
c) dodržení agrotechnických termínů setí
Ad a) Snížení nákladů je dosaženo především sloučením několika operací do jednoho
přejezdu stroje, mělčím zpracováním půdy a využití aktivně poháněných pracovních orgánů.
Tím dojde k vyšší intenzitě účinku práce stroje (například u rotačních bran).
Ad b) Omezení intenzivního působení větru a vody je dosaženo tím, že povrch pozemku je
ponechán po předcházející plodině bez mechanického narušení až do setí. Typickým
příkladem je setí kukuřice bezorebně přímo do strniště.
Ad c) Zejména při setí ozimé řepky (termín setí do 30.8.). Po ozimé pšenici u které se může
termín sklizně posunout až do první dekády srpna, není možno provést klasické zpracování, tj.
podmítka – minimálně 14 dní přestávka, orba – minimálně 14 dní přestávka – následuje
předseťová příprava a setí. V takových případech je výhodnější nahradit orbu kypřením do
menší hloubky společně s předseťovou přípravou a setím v jedné operaci: není výhodné
vynechat podmítku z důvodu hospodaření s půdní vlhkostí a z důvodu mechanické likvidace
plevelů (viz. kapitola podmítka).
45
Frézování a aplikace hnojiva pro budoucí setí kukuřice do nezpracované půdy (autor M.Pavel)
Následné setí kukuřice pomocí navádění systémem GPS (autor M.Pavel)
46
Způsoby minimalizace:
a) systémy s orbou
o snížení hloubky orby
o sloučení pracovních operací předseťové přípravy
b) systémy bez orby
o náhrada orby kypřením
o setí do pásově zpracované půdy
o setí do nezpracované půdy
Případy, kdy není vhodné přistoupit k minimalizačním technologiím:
-
je-li potřeba zapravit do půdy větší dávku statkových hnojiv
-
u plodin, které jsou náročné na dostatek kyslíku v půdě a prokypření, tj. zejména
okopaniny, především brambory
-
na zamořených půdách
-
na pozemcích rozježděných např. sklizňovými stroji
Nevýhody využití minimalizačních technologií
-
rozšíření vytrvalých plevelů a tím zvýšená potřeba využití chemické likvidace
-
rozsáhlá obměna strojového vybavení podniku a zvýšené nároky na výkonnost
používaných traktorů
-
snížení biologické aktivity půdy
-
horší vsakování vody do půdy
-
vyšší výskyt polních hlodavců
4.1. Snížení hloubky orby
Tento způsob přinese zejména úsporu na palivu. Je to vhodný způsob zejména při pěstování
obilovin bez dalších negativních vlivů. Dá se využít běžný pluh, ale je výhodnější využít
pluhů s větším záběrem, což přinese zároveň i úsporu na mzdových nákladech.
47
Příklad:
Porovnejte výkonnost pluhu se 4 or. tělesy o záběru 35 cm a pluhu se 7 or. tělesy.
Wsm = 0,1 * b * n * vp * Ί [ ha/ směna]
Wsm – výkonnost za směnu
vp – pojezdová rychlost (orba cca 6 ÷ 8 km/h)
b – záběr orebního tělesa
Ί - součinitel využití času směny – orba cca 0,6 ÷ 0,8
n – počet orebních těles
Snížení hloubky orby lze doporučit i z důvodu agrotechnických, při provádění tzv. seťové
orby před setím ozimů, není – li možno dodržet dostatečný časový odstup před setím. Při
hlubším zpracování může docházet k sesedání půdy ještě v době vzcházení plodin a tím dojde
k narušení kořenového systému rostlin.
4.2.
Sloučení několika operací do jednoho přejezdu
I tento způsob minimalizace sleduje především ekonomické hledisko práce. Je možno sloučit
řadu operací především v předseťové přípravě půdy společně se setím a případně i
přihnojením.
Příklad radličkového kombinátoru pro přípravu půdy (autor M.Pavel)
48
Při využití tohoto způsobu minimalizace zpracování půdy se také výrazně omezí přejezdy
těžkých traktorů po pozemku a tím jeho utužení.
Je nelogické provést orbu a pak následně nakypřenou půdu přejíždět samostatně při
smykování, 2x při vláčení, aplikaci hnojiva a pak při vlastním setí. Lepší variantou je využití
výkonného traktoru s dostatečně širokými pneumatikami a přejezd jedné secí kombinace
s přihnojením pod patu rostlin. Pro menší utužení pozemku pod koly traktoru je velmi důležití
správné nahuštění pneumatik a snížení tlaku v pneumatikách na pozemku. Každý výrobce
traktoru udává podrobné tabulky huštění pneumatik v závislosti na zatížení náprav a na
prováděné práci. I pro zlepšení adhezních vlastností pneumatik je potřebné patřičné snížení
tlaku v pneumatikách podle povrchu, na kterém se traktor pohybuje. Na řadě pozemku je při
vzcházení plodin a jejich následném vývoji dobře poznat, kudy jela kola traktoru a je zde
evidentní, že se porost vyvíjí nerovnoměrně.
4.3.
Vynechání orby a její náhrada kypřením
U všech způsobů minimalizace, kdy je klasická orba (tedy převrácení půdní skývy) vynechán
je razantní úbytek nákladů na pohonné hmoty a pracovní síly. Vždy je potřeba dobře zvážit
zda pro daný typ půdy a plodiny je tento způsob vhodný.
Z následující tabulky vyplývá, že vynechání orby nemusí mít přímý výsledek na
snížení výnosů. Průměrný výnos zrna při různé agrotechnice a předplodinách v letech 1989 –
1996 při zkouškách v Ivanovicích na Hané (srov. Hrubý, 1996)
Výnosy plodin dle zpracování půdy (t).
VARIANTA
ZPRACOVÁNÍ
PŮDY
orba 0,22
orba 0,15
setí bez orby
kypřiče
OZIMÁ PŠENICE
VOJTĚŠKA KUKUŘICE HRÁCH
6,95
7,53
7,62
7,02
7,42
7,36
6,83
7,47
7,55
7,06
7,63
6,92
JARNÍ JEČMEN
OZIMÁ
KUKUŘICE PŠENICE CUKROVKA
5,97
6,06
6,17
6,09
6,27
6,51
6,17
6,24
6,45
6,44
6,4
6,26
49
Z tabulky vyplývá, že výnos je více ovlivněn předplodinou než způsobem zpracování půdy.
Orba je nahrazena kypřením – jako stroj je použit nejčastěji radličkový kypřič. Půda je
provzdušněna, ale není převrácena. Požadavek na příkon tažného zařízení je snížen na cca
50%, a proto kypřiče mohou mít dvojnásobné záběry než pluhy. V současnosti se používají
kypřiče se záběrem až 12 metrů, kde je požadovaný výkon traktoru podle hloubky zpracování
až 500 KW.
Tak velký výkon je možné přenést na půdu pouze pásovým podvozkem traktoru.
Kolový podvozek i s více montáží kol vykazuje ve většině případů při tak velkém výkonu
nežádoucí prokluz. Vhodné kypření nahradí orbu i u okopanin.
4.4.
Setí do nezpracované půdy
Nejvyšším stupněm minimalizace zpracování půdy je setí speciálními secími stroji rovnou do
strniště, nebo do úzkých pásů narušené půdy. V těchto případech je předpokladem úspěšného
pěstování plodin dostatek humusu v půdě, použití účinných herbicidů a jejich vhodná
aplikace. (např. Raundup – listový herbicid, který nezanechává v půdě rezidua a proto po jeho
aplikaci může následovat setí takřka okamžitě).
Tento způsob minimalizace zpracování, kdy je seto do strniště, nebo zmulčované
vymrzající meziplodiny, má velký význam z hlediska ochrany půdy proti erozi. Při použití
drtičů slámy hned při sklizni obiloviny nebo řepky vznikne dostatečný pokryvný mulč, který
omezí výpar vody z půdy.
Na jaře je proveden postřik herbicidem pro hubení plevelů a vzešlého výdrolu po
sklizni. Následuje setí plodin s přihnojením pod patu. Při setí kukuřice může být aplikace
hnojiva provedena předem do vyfrézovaných drážek budoucího setí.
Pomocí přesného navádění systémem GPS je následně kukuřice seta do připravených drážek
s hnojivem. Využije se klasický přesný secí stroj.
Systém HORSCH
50
Secí kombinace pro setí do nezpracované půdy (zdroj: http://www.pekass.eu/storage/photo/eshop/medium/horsch_sprinter_st_09.jpg)
Tato firma dodává na trh secí stroje, které frézování secí drážky i setí provedou na jeden
přejezd.
Přednosti minimalizace zpracování půdy
- úspora nákladů
- zlepšení fyzikálních vlastností půdy
- omezení větrné eroze
- výrazné omezení vodní eroze
- v určitých případech úspora půdní vláhy
- přirozené osivové pevné lůžko a tím zásobování osiva vláhou po zasetí
- nevyorávají se kameny z půdního profilu
- snazší pohyb strojů při chemické ochraně a přihnojování po pozemku
Chyby při minimalizaci
- nepoužití kypřičů místo orby k okopaninám
- sklízí se na vysoké strniště
51
- vynechání včasné mělké podmítky
- pozdní setí plodiny, což se výrazně projeví na výnosu
- nedokonalá aplikace herbicidů a tím nedostatečná likvidace plevelů
Vzešlá kukuřice zasetá přímo do strniště (autor M.Pavel)
Kontrolní otázky:
 Co je aplikace hnojiva „pod patu“ a kdy se využívá?
 Charakterizujte technologii přípravy půdy tzv. odmísením.
52
5. Sázení zemědělských plodin
Některé zemědělské plodiny se sází. Nejčastější případ jsou brambory. Dále se sází kořenová
zelenina a v druhém vegetačním roce pro tvorbu osiva (mrkev, petržel). Další ze způsobů
sázení, je sázení předpěstované zeleniny například kedlubny, květák, nebo zelí. Z uvedených
příkladů je nejdůležitější a nejčastější sázení brambor, ostatní případy jsou pouze okrajové.
5.1
Sázení brambor
Brambory se sází v druhé polovině dubna. Množství sadby na jeden hektar je 18 – 20 q (tj. 1,8
– 2 tuny). Brambory vyžadují lehkou půdu, hnojení chlévským hnojem alespoň v dávce 50
tun/ha. Při růstu brambor je nutno zabezpečit dostatečné provzdušnění půdy a proto jsou
brambory sázeny do hrůbků, které je po dobu vegetace nutno několikrát proorat. Z důvodu
minimalizace vodní eroze je vhodné aby hrůbky byly vytvořeny po vrstevnici pozemku.
Kotoučový sazeč brambor (autor M.Pavel)
1.
Vačková dráha
2.
Otočný palec kopírující vačkovou dráhu
3.
Čep
4.
Unašeč hlíz
5.
Zásobník
53
Elevátorový sazeč brambor (autor M.Pavel)
1.
Hlízy v zásobníku
2.
Hlízy přepadlé z elevátoru
3.
Miskový elevátor
4.
Rám stroje
5.
Rozorávací radlice
54
Sázecí stroj s kotoučovým sázecím ústrojím (autor M. Pavel)
Při pěstování bramborové sadby je potřebné zabezpečit minimální mechanické
poškození hlíz při sklizni. Tento požadavek je splněn odstraněním kamenů z pásů kde budou
brambory zasázeny – viz. kapitola sběr kamene.
Rozteč řádků pro pěstování brambor se používá nejčastěji 75 cm, z důvodu
jednoduššího průjezdu mechanizačních prostředků při vegetačním ošetření a při sklizni.
Vzdálenost brambor v řádku je cca 30 cm.
5.2 Systém pěstování brambor
V současné době došlo ke změně technologie pěstování brambor.
Hlavním důvodem je
především ušetření nákladů na pracovníky (cena lidské práce několikanásobně stoupla),
druhým důvodem je minimalizace poškození brambor při transportu a skladování, čímž dojde
k zásadnímu snížení ztráty.
55
5.3 Zásady pěstování brambor
Než se seznámíme se systémy pěstování a sklizně, považuji za důležité připomenout některé
zásady pěstování brambor. Brambory vyžadují pro kvalitní vývin hlíz půdu lehkou a
provzdušněnou. Nesnáší zamokřené půdy a půdy vytvářející půdní škraloup. Z těchto důvodů
je ideální pěstovat brambory v podhorských oblastech na mírně svažitých pozemcích. Aby
nedocházelo k vytváření půdního škraloupu, musíme dodat do půdy dostatek organické
hmoty. Nejlépe chlévského hnoje v dávce alespoň 50 t/ha. Hnůj je možno nahradit částečně
kompostem, nebo zeleným hnojením. Organickou hmotu je nutno zaorat na podzim, aby
nedocházelo při sázení, nebo při separaci kamenů k zanášení pracovních orgánů.
Pro dobrý vývoj hlíz je zapotřebí, aby sadba byla překryta dostatečnou vrstvou zeminy
a zároveň se ke stolonům dostal vzdušný kyslík. Proto se brambory pěstují v tzv. hrůbcích.
Při sázení je nutno dodržet zásadu sázení po vrstevnici, nikoli po spádnici pozemku.
Jinak hrozí intenzivní vodní eroze. Rozteč hrůbků je 62,5 nebo 75 cm. V současnosti je častěji
využívána rozteč 75 cm, protože traktory používají širší pneumatiky.
Snížení výnosu na plochu nedojde, brambory jsou zasázeny s menší roztečí, čímž je
počet jedinců na plochu takřka stejný a výnos srovnatelný s roztečí řádků 62,5 cm.
Při stanovení rozteče sázení je vždy nutno vycházet z návaznosti na pracovní rozteč
sklizně, případně meziřádkové kultivace. Sázení brambor je v dané oblasti nutno načasovat
pokud možno tak, aby po vzejití nebyly rostliny ohroženy spálením přízemními mrazy, které
přichází v období kolem 15.5. (ledoví muži). Sázení tedy probíhá cca od 20.4. do 1.5.
Pokud sázíme rané druhy brambor v teplých lokalitách, tento termín neplatí a sázení
probíhá dříve. Pro dobrý vývoj hlíz je nutno provzdušnit povrch hrůbků a přihrnout zeminu,
která mohla být splavena deštěm.
5.4 Stroje pro klasickou technologii pěstování brambor
Souhrn operací při využití klasické technologie
-
sázení (viz. kapitola sázení)
-
vláčení na „slepo“ před vzejitím rostlin síťovými branami
-
proorávka vzešlého porostu minimálně dvakrát, poslední proorávka před zapojením
porostu, aby nedošlo k poničení rostlin stroji
56
-
aplikace chemických ochranných látek a případné přihnojení porostu
-
likvidace natě před sklizní
-
sklizeň a doprava na posklizňové ošetření a uskladnění
Sázení brambor
Sázení brambor bylo popsáno v kapitole sázení rostlin.
Vláčení
Vláčení síťovými branami má za účel odstranění půdního škraloupu ještě před vzejitím rostlin
(došlo – li k jeho vzniku). Dalším úkolem je mechanické ničení vzcházejícího plevele.
V posledních letech je tato operace často vynechána i z důvodu nedostatku potřebné
jednoúčelové mechanizace.
Proorávka vzešlého porostu
Pracovní orgány jsou dvě proorávací radlice, vždy levá a pravá pro jednu mezeru. Radlice
proorávače bývají na rámu stroje připevněny tak, aby se dala měnit meziřádková vzdálenost.
Při průjezdu stroje je zemina z dolní části přiorána k boku hrůbku a zároveň je narušen povrch
půdy pro dobrý přístup kyslíku ke stolonům rostlin. První proorání se provádí cca po vzejití
rostlin, při velikosti cca 10 cm nad povrchem. Poslední proorání je možno provést před
zapojením porostu, aby nedošlo průjezdem stroje k poškození rostlin.
Likvidace natě
K likvidaci natě dochází před nasazením sázecí techniky. Účelem je omezit ucpávání
sklízečů, ale i zastavit fotosyntézu a tím ukončit vývoj hlíz brambor, což způsobí zpevnění
povrchu hlíz a následně minimalizaci jejich poškození v průběhu sklizně. Likvidace natě by
měla proběhnout s dostatečnou časovou rezervou před sklizní, tj. mezi 7 – 10 dny.
Tento časový limit není možné naplnit při sklízení raných brambor, kdy včasnost
sklizně zlepší ekonomický efekt pěstování. Cena raných brambor výrazně klesá s pozdějším
dodáním na trh. Rané brambory nejsou dostatečně dozrálé a proto je potřeba volit co
57
nejšetrnější způsob sklizně a omezit čas mezi sklizní a prodejem na minimum, protože hlízy
jsou náchylné k poškození.
Při pěstování brambor za účelem sadby je včasná likvidace natě velmi důležitá. Dobře
načasovaná likvidace natě u sadbových brambor výrazně ovlivní potřebnou velikost hlíz a
také znemožní přenos houbovitých a virových chorob z natě na hlízy.
Způsob likvidace:
-
mechanická
-
chemická (desikace)
Mechanická likvidace se provádí rozdrcením natě kladívkovými drtiči s vodorovnou osou
rotace nebo klasickými mulčovači. Použití drtičů se svislou osou rotace není tak vhodné,
protože mezi hrůbky zůstane nat´nepoškozená. Mechanická likvidace je ekologicky
nezávadná, ale je energeticky náročnější. Další nevýhodou je, že nať má tendenci obrůstat a
na nerozbitých částech natě je možný další rozvoje případných chorob. Z tohoto důvodu je
využití této technologie řidší a používá se především u konzumních brambor.
Kladívkový drtič natě (autor M.Pavel)
Chemická likvidace – nebo-li desikace, je nejrozšířenější způsob likvidace natě, protože nať
je zlikvidována kompletně, čímž je zastaven růst brambor, ale i rozvoj chorob. Využívají se
prostředky REGLONE a BAJTA15. Dobře likvidují i trávovité a dvouděložní plevele.
Při likvidaci velmi bujné natě - především u sadby, je ideální provést mechanickou
likvidaci a po cca 3 dnech ještě desikaci sníženou dávkou. Chemická likvidace se provádí
58
běžnými postřikovači. Využití smáčivých přípravků omezí maximální chemickou dávku
přípravku.
Sklizeň brambor
Hlízy brambor je nutno vyorat z hrůbků a oddělit od kamenů a hrud. Celkový objem hlíz
v materiálu, který přichází do sklizňového stroje je cca 5 ÷ 7%. Výnos brambor je 23 ÷ 28
t/ha. Z toho plyne, že se jedná o velice náročnou operaci. Sklizeň s využitím ručního sběru vyorání provede stroj se dvěma prosévacími dopravníky, kdy dojde k oddělení zeminy. Hlízy
spolu s kameny a hroudami projdou přes stroj a spadnou na povrch pole. Následuje ruční sběr.
Jedná se o šetrný způsob sklizně, ale tak náročný na množství lidské práce, že se
v současnosti takřka nevyužívá.
59
Sklizeň za použití kombinovaného sklízeče brambor
Kombinovaný sklízeč brambor (autor M.Pavel)
1.
Seřízení hloubky vyorávání
2.
kopírovací válce naruší povrch půdy a tím je sníženo množství pevných hrud
3.
vyorávací těleso – používají se pasivní radlice nebo kotoučové aktivní
4.
první prosívací dopravník oddělí až 90% příměsí, bývá vybaven dvěma stupni natřásání – je zde různá kvalita natřásacích kladek
5.
pneumatické válce – materiál prochází mezi nimi čímž dojde k oddělení hlíz od natě, narušení odolných hrud. Tlak ve válcích
6.
druhý prosévací dopravník bez aktivního natřásání, aby nepoškozoval hlízy
7.
naťový vynašeč – materiál propadává přes tento velice řídký dopravník, který odstraní nať
8.
příčný dopravník
9.
překulovač – je opatřen pryžovými prsty, které vynáší zbytky natě a případně ploché kameny. Seřízením úhlu sklonu se v daných
musí být upraven tak, aby nedocházelo k poškození brambor
podmínkách docílí toho, aby nevynášel hlízy
10. kolový dopravník, který hlízy s kameny a případně s hroudami dopraví do horní části stroje
11. příčný separační dopravník, nad kterým jsou smetací kartáče, nebo je umístěn překulovač s proměnným náklonem. Je opatřen
měkkými pryžovými prsty o délce cca 5 cm. Těžší kameny jsou dopraveny přes celý stroj, lehčí hlízy spadnou na přebírací stůl
12. přebírací stůl, u kterého probíhá separace zbylých příměsí několika pracovníky
13. a 14. příčný a nakládací dopravník zabezpečí naložení brambor do vedle jedoucího přívěsu
60
Některé typy kombinovaných sklízečů jsou opatřeny zásobníkem, který se na kraji pole
vyprázdní. Odpadne nutnost projíždění druhého traktoru. Zvýší se ale hmotnost sklízečů a
přibudou ztrátové časy.
Kartáčový separátor brambor (autor M.Pavel)
1.
Přísun směs brambor a kamenů
2.
Rotační kartáčový válec
3.
Pryžový dopravník s měkkými prsty
4.
Odseparované brambory
5.
Kameny, které nebyly smeteny kartáčem, protože byly vmáčknuty mezi pryžovými prsty dopravníku
Kombinovaný sklízeč brambor musí být opatřen hydraulickým vyrovnáváním do
vodorovné polohy. Dále je opatřen řiditelnou nápravou, která usnadňuje přesné navádění
stroje na řádky. V horní části stroje je přebírací stůl, na kterém pracovníci ( 2 – 5) dokončí
separaci kamenů mezi hlízami brambor.
I tento způsob sklizně je poměrně náročný na množství lidské práce. Existují stroje,
které provedou pouze částečnou separaci kamenů a hlíz a směs brambor, kamenů a hrud je
vezena na stacionární pracoviště, kde následně dojde k oddělení příměsí. Tento způsob je
velmi nešetrný k hlízám brambor, které jsou při přepravě poškozeny o tvrdé kameny.
Z tohoto důvodu je tato technologie sklizně použitelná pouze pro přímé zpracování
brambor pro průmyslové využití.
61
Zdvojený kartáčový separátor kombinovaného sklízeče brambor (autor M.Pavel)
Válečkový separátor s nakloněným dopravníkem (autor M.Pavel)
62
5.5 Moderní technologie pěstování brambor s odseparováním kamenů předem
Hlavní výhodou je minimalizace poškození brambor již při meziřádkové kultivaci a
především při sklizni, transportu a uskladnění. Základním principem této technologie
pěstování je, že se těsně před sázením speciálními stroji provede zkamenění v celém profilu
půdy do hloubky minimálně 200 mm. Kameny jsou přesunuty do hlubších rýh zvláště
vytvořených pomocí dvoutělesových rýhovačů.
Následuje přejezd separátorem kamenů a uložení kamenů větších než 30 mm do těchto
rýh. Výsledkem je dokonale prokypřená půda zbavená kamenů, které při sklizni neprojdou
prosévacími dopravníky sklízeče.
Předpokladem úspěšného pěstování je opět dostatek organické hmoty v půdě zapravené
podzimní orbou. Separace kamenů je velmi energeticky náročná operace a je nutno ji provést
těsně před sázením.
Přihnojení průmyslovými hnojivy je výhodné provést společně se sázením, přímo pod
sadbu, tím je možné snížit dávku hnojiva a omezí se nežádoucí výluh dusíkatých látek do
spodních vod. Moderní sazeče umožňuje kapalné moření sadby proti kořenomorce přímo při
sázení. Je-li půda v dobrém stavu, omezí se proorávka na jeden přejezd během vegetačního
období.
Sklizeň při technologii odseparování
-
likvidace natě je totožná s klasickou technologií
-
sklizeň – provádí se vyorávacím nakladačem
-
vzhledem k technologii zpracování není stroj vybaven přebíracím stolem, ani složitým
mechanismem překulování hlíz
-
hlízy nejsou na prosévacích dopravnících společně s kameny, což omezí jejich
poškození
63
Nejčastěji je vyorávací nakladač dvouřádkový se zásobníkem, který se na souvrati vyprázdní
do předem připraveného dopravního prostředku:
-
traktorový přívěs
-
kontejner
-
speciální přepravník
Některé vyorávací nakladače mohou být též vybaveny přebíracím stolem pro odstranění
především hrud, protože kameny by se neměly v půdě vyskytovat. Při této technologii přibyla
poměrně náročná operace separace kamenů.
V případě porovnání efektivnosti obou
technologií je tento moderní způsob hodnocen jako výhodnější. Zejména to platí při produkci
brambor sadbových a konzumních na uskladnění, z důvodu podstatného omezení ztrát při
uskladnění.
Kontrolní otázky:
 V jaké fázi růstu a z jakého důvodu se provádí proorávka brambor?
 Určete kolikrát za směnu je nutno doplnit zásobník čtyřřádkového sazeče brambor,
má-li kapacitu 800 kg?
 Spočítejte výkonnost dvouřádkového sklízeče při pracovní rychlosti 6 km/h.
64
 Zdroje:
Farmář: Časopis všech zemědělců. Praha: Profi Press, 1/2012. ISSN 1210-9789
Prospektové materiály firmy. Agrisem[online]. Společnost UNIMARCO a.s., ©2010. [cit.
28.2.2013]. Dostupné z: http://www.agrisem.cz/page
Prospektové materiály[online]. PETTINGER Engineering,. [cit. 28.2.2013]. Dostupné z:
http://www.pettinger.cz/Fotogalerie.html
Prospektové materiály firmy [online].Amazonen – Werke, © 1995-2013. [cit. 25.2.2013].
Dostupné z: http://www.amazone.cz/2925.asp
Prospektové materiály firmy [online]. Horsch Maschinen GmbH,. [cit. 25.2.2013].
Dostupné z: http://www.horsch2.com/de/startseite/
Prospektové materiály firmy [online]. LEMKEM, The AgroVision Company. [cit. 25.2.2013].
Dostupné z: http://www.lemken.cz/
Prospektové materiály firmy [online]. FARMET,a.s., © 2006 – 2013. [cit.6.3.2013].
Dostupné z: http://www.farmet.cz/
Hrubý,J.: Výsledky dlouhodobých polních pokusů s osevními postupy a zpracováním půdy.
VÚP, Troubsko, 1996.
Prospektové materiály firmy [online]. HORSCH. de., © 2007 – 2013. [cit.7.9.2013].
Dostupné z: ://www.pekass.eu/storage/photo/eshop/medium/horsch_sprinter_st_09.jpg
65