listopad a prosinec 2012 - Česká evangelická luteránská církev

Komentáře

Transkript

listopad a prosinec 2012 - Česká evangelická luteránská církev
listopad a prosinec 2012
ADVENTNÍ A VÁNOČNÍ
BOHOSLUŽBY:
Sv. Petra - Tlučná
1.– 4. ADVENTNÍ
každou neděli od 8,30 hod.
ŠTĚDROVEČERNÍ
24. prosince od 24 hod.

Sv. Pavla - Plzeň
1. ADVENTNÍ
2. prosince od 18 hod.
zpívají 2A/2B + 5-9 + učitelé
rozsvícení vánočního stromku
2. ADVENTNÍ
9. prosince od 10 hod.
zpívají 1A/1B + 4
3. ADVENTNÍ
16. prosince od 18 hod.
zpívají 3A/3B + KDG (F+S)
4. ADVENTNÍ
23. prosince od 10 hod.
zpívají děti z biblického kroužku
ŠTĚDROVEČERNÍ
24. prosince od 22 hod.

Sv. Kříže - Hor. Bříza
ob neděli od 17 hod.
(liché týdny)
ŠTĚDROVEČERNÍ – v Plzni
U BOHA JE MNOHÉ JINAK
Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v Jeho moudrém díle,
zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí.
Neboť bláznovství Boží je moudřejší než lidé
a slabost Boží je silnější než lidé.
- 1. Korintským 1:21,25 U Boha není vždycky všechno tak, jak se nám zdá a jak bychom čekali.
Nezáleží Mu na tom, co máme na sobě a kolik na kontě v bance;
zajímá Ho naše zkroušené srdce.
Pro nebeskou slávu nevyvolil slavné, urozené ani mocné,
ale opovrhované a odstrkávané – hříšníky.
Sám se nestal jedním z nás v těle filozofa, obchodníka ani vládce,
ale v těle obyčejného, chudého tesaře.
Nepřišel proto, aby si dal od nás sloužit,
ale aby sám sloužil a dal svůj život jako výkupné za nás.
Ty, kdo se Mu snaží vnutit své zásluhy, posílá pryč s prázdnou;
těm, kteří mají prázdné ruce, dává všechno.
Za příklad a vzor nám nedal odvážného hrdinu či vojevůdce,
ale malé, bezbranné, důvěřující dítě.
Pro své věrné tu nepřipravil bezstarostný život v pohodlí,
ale přísně vychovává každého, koho miluje.
Nespoléhá – ve svém konání skrze nás – na naši sílu,
ale projevuje svou sílu teprve v naší slabosti.
Bůh je opravdu jiný, než se zdá a než bychom čekali. Je nečekaně dobrý,
překvapivě moudrý a oddaně milující. Stojí zato Ho poznat a znát.
Třeba k tomu budete mít novou příležitost o letošních Vánocích.
Váš
pastor
Petr
Krákora

kaple v Rochlově
ADVENTNÍ ZAMYŠLENÍ
sobota 8. prosince od 14 hod.
PROSVÍCENÉ SVÁTKY!
PŘIJĎTE KE SVĚTLU!
1
Z A M Y Š L E N Í
P Ř E D
A D V E N T E M
S v a t í v í t ě z í s k r z e s v é h o K r á le
Napsal Matthew Crass, ředitel „Luther Preparatory School“ ve Watertownu, stát Wisconsin, a člen sboru Sv. Lukáše tamtéž.
Neděle „svatých vítězných“ a neděle „Krista-Krále“ jsou v našem liturgickém kalendáři posledními nedělemi
církevního roku (tj. po nich následuje adventní období nového roku). Zdá se mi, že čím jsem starší, tím je pro mě
poselství těchto nedělí smysluplnější. Ty neděle mi totiž připomínají, kdo vlastně jsem a kdo o mě věrně pečuje.
JSTE VÍTĚZNÝMI SVĚTCI!
Jste svatí. Ano, vy, křesťané. I když po vás nejspíš nebudou pojmenovány křesťanské sbory či kostely, přesto
jste svatí. Nosíte totiž na sobě duchovní roucho, které jste „vyprali … a vybílili je v krvi Beránkově“ (Zjevení 7:14)
Skrze víru v Krista a Jeho dílo vykoupení jste si i vy přisvojili Kristovu dokonalou spravedlnost, která vám dává
status světce.
Jak často se ale cítíte jako vítězný svatý? Mladí rodiče se cítí vítězně, když jejich maličký zvládne první kroky.
Žáci a studenti se cítí vítězně, když dostanou dobrou známku z testu. Muži v domácnosti se cítí vítězně, když se
jim podaří spravit kapající kohoutek nebo zanesený odpad. Ženy se cítí vítězně, když se jim povede krásně zašít
roztržené kalhoty. Všichni zažíváme chvíle triumfu.
Ale známe i opačné pocity. Už jste se někdy cítili jako sešlapaný, vyfouklý míč? Zažili jste neúspěch? Porážku?
Selhání? Samozřejmě, že ano. Hřích kolem nás a hřích v nás nám nedovolí zde na zemi vždy vítězit a jásat.
V prostředí padlého světa je nepochybně přítomné i trápení a bolest. Ač to může znít podivně, je to vlastně pro
nás dobré a je to součástí Božího záměru s námi v tomto světě. Zaprvé: je to projev Boží výchovy. A zadruhé: proč
bychom toužebně vyhlíželi nebeskou slávu, kdybychom ji zažívali už tady na zemi?
Existuje jen jedna křesťanská Církev. Skládá se ze všech věřících, kteří
jsou v nebesích – to je „církev vítězná“. A skládá se i ze všech věřících, kteří
jsou na zemi – to je „církev bojující“; to jsou věřící, kteří stále ještě bojují svůj
„dobrý boj víry“. A mezi ně patříte i vy. Ale můžete se směle považovat za
„vítězného svatého“. Můžete se totiž spolehnout na Toho, který je Vítězem.
On vám dává jistotu vítězství – vždyť On se o něj s vámi podělil.
KRISTUS JE KRÁL!
„Dej nám krále, aby nás soudil.“ (1. Samuelova 8:6) Taková byla prosba lidu Izraele. Odmítli Boha. Podlehli
dojmu, že kdyby tak jen měli správného člověka na správné pozici, potom se budou mít dobře. Potom budou
vítězit. Potom přijdou roky slávy a věhlasu. Ale běda! Jak jim Bůh předpověděl a jak dokazuje biblická historie,
Izraelci se mýlili.
Prezidentské volby jsou už dnes za námi. (Nás v ČR teprve čekají.) Zvítězil v nich váš kandidát? Kdykoli jdete
k volbám, tak doufáte, že ten, koho podpoříte, zlepší ekonomiku, zdravotní péči, sociální zabezpečení, obranu,
systém vzdělávání a vlastně i všechno ostatní – a tím učiní naši zemi lepším místem k životu.
Přesto víme, že státní činitelé – ať už jsou to prezidenti, premiéři, králové či carové – nemohou nikdy přinést
věčnou slávu své zemi a svému lidu. Mohou vést užitečnou státní politiku, mohou zabodovat na poli diplomacie,
mohou dosáhnout imponujících vojenských úspěchů. Ale proti našim nepřátelům v duchovním světě – proti
hříchu, smrti a síle pokušitele – triumfovat nedokážou.
Jen Ježíš dokázal zvítězit na tomto poli. Kvůli tomu se také náš věčný Král
rozhodl opustit slávu nebes a narodit se na zemi jako jeden z nás. Hned
zpočátku Jeho pozemského života Ho mudrci od východu správně rozpoznali
jako Krále. Na sklonku Jeho životní pouti se Ho Pilát otázal, zda je to stále
pravda: „Ty jsi král Židů?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám to říkáš.“ (Matouš 27:11)
Vždy tomu tak bylo a vždy tomu tak bude.
Už po téměř dvě tisíciletí vyznávají křesťané před světem v Nicejském
vyznání víry, že „Jeho království nebude konce“. Náš Král přijde a vyvede nás
„z velikého soužení“, abychom se s Ním navěky vítězoslavně radovali.
2
Autor: Matthew A. Crass, The saints are triumphant, Forward in Christ, Vol. 99, November 2012,
Copyrighted by WELS Forward in Christ © 2009. Used with a permission from NPH.
Použito se svolením. Překlad a úprava Petr Krákora.
HISTORIE BIBLE VI. – Přeloženo pro Boží lid
Napsal Paul Zell, profesor na Wisconsin Lutheran Seminary
Bůh použil lidi z různých konců světa, aby přeložili Jeho Slovo do jazyků, kterým budou mnozí další rozumět.
„Τῇ γὰρ χάριτί ἐστε σεσῳσμένοι διὰ πίστεως καὶ τοῦτο οὐκ ἐξ ὑμῶν θεοῦ τὸ δῶρον.“ Takto zní to úžasné
poselství v Pavlově řečtině. Možná upřednostníte Jeronýmovu latinu: „Gratia enim estis salvati per fidem et hoc
non ex vobis Dei enim donum est.“ Nebo snad Lutherovu němčinu: „Denn aus Gnade seid ihr selig geworden
durch den Glauben, und das nicht aus euch: Gottes Gabe ist es.“ Možná to pro vás bude srozumitelnější ve vašem
rodném jazyce: „Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar.“ (Efezským 2:8-9)
Děkujme Bohu za překlady Bible! Ve městě, které dostalo název Bábel, nezpůsobil Bůh jenom konec
stavebním pracím. On také „zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.“ (Genesis 11:9) Přesto však od
těch dob stále shromažďuje a milostí zachraňuje „tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech
ras, kmenů, národů a jazyků.“ (Zjevení 7:9)
SEPTUAGINTA
První překlad Starého zákona z hebrejštiny se nazýval Septuaginta /ozn. LXX/. Tento
název pochází z legendy, kterou vytvořil a rozšířil Aristeas, úředník na egyptském královském
dvoře. Podle Aristea pozval jeho král šest starších z každého z 12 izraelských kmenů a ukryl je
na ostrově nedaleko přístavu v Alexandrii. Právě oni měli přeložit hebrejské Písmo z jednoho
zdobeného rukopisu do řečtiny. Trvalo jim to přesně 72 dnů, jak tvrdil Aristeas. To, co
vytvořili, bylo prý tak výjimečné, že byla uvalena kletba na každého, kdo by se pokusil tento
text změnit. Proč se jejich překladu začalo říkat „Sedmdesát“ (neboli Septuaginta), a ne
„Sedmdesát dva“, není známo.
Když však necháme legendy stranou, zjistíme, že tento překlad byl spíše směsí
několika překladů vytvořených mezi lety 250 a 150 před Kristem. Je jisté, že se tento překlad
ujal, neboť Ježíš a pisatelé Nového zákona z něho často citovali. Stal se standardem
starozákonního textu prvních křesťanů a řecká ortodoxní církev jej používá dodnes.
SYRŠTINA
Bylo to ve městě Antiochie v Sýrii, kde byli Kristovi učedníci poprvé nazváni křesťany /přesněji kristovci/
(Skutky 11:26). Církev věřících se v této oblasti rychle rozrůstala a tím také rostla potřeba překladu do jejich
rodného jazyka. Kolem roku 170 po Kristu přeložil Tacián /Tatianos/ všechna čtyři evangelia do syrštiny; dnes je
tento zharmonizovaný překlad evangelií známý jako Diatessaron (z řeckého „skrze čtyři“). Podle toho, co je nám
známo, to byl první překlad části Nového zákona.
Podle neověřených zpráv byl Tacián „enkratita“, člen asketické sekty, která kladla důraz na sebekontrolu,
vedoucí až k zákazu manželství a k zákazu konzumace masa. V Diatessaronu byl proto vynechán sňatek Josefa a
Marie (Matouš 1:20,24) a jídlo Jana Křtitele se skládalo z medu divokých včel a z mléka namísto kobylek (Mt 3:4).
Do konce 5. století po Kr. byl Taciánův překlad a ostatní syrské překlady nahrazeny verzí
známou jako Pešita, což znamená „běžný“, „prostý“. Tento překlad je dodnes standardní Biblí
používanou při veřejných bohoslužbách v syrské ortodoxní církvi. Mnoho dnešních učenců nahlíží
na Pešitu jako na nejspolehlivější ze všech starých verzí v kterémkoli jazyce.
LATINA
Kniha Skutků popisuje rozšíření evangelia z Jeruzaléma a Antiochie směrem na západ do
Korintu a Říma. Během prvního století převládala v celém rozsáhlém římském císařství řečtina;
řecké rukopisy byly známy, kázány a čteny prakticky všude. To se změnilo ve třetím století, kdy
se hlavním jazykem na západě stala latina. Několik význačných biblických učitelů té doby – jako
např. Tertulián, Cyprián a Augustýn – začali psát v latině a používat tzv. staré latinské verze Bible.
3
Nakonec zde bylo v oběhu tolik Biblí v latině, že věřící si nebyli jisti, ke kterému textu se přiklonit. V roce
383 po Kristu navrhl biskup Damasus z Říma řešení. Pověřil svého tajemníka Jeronýma, aby standardizoval staré
latinské verze. Jeroným zašel mnohem dál. Při svém překladu Nového zákona do latiny pravidelně konzultoval
i řecké rukopisy místo toho, aby jenom porovnával stávající latinské rukopisy. Na rozdíl od většiny ostatních
učenců se naučil hebrejsky a aramejsky a přeložil i několik knih Starého zákona z původního jazyka.
Tradicionalisté obviňují Jeronýma, že vytvořil „židovskou“ Bibli. Ale v průběhu
století po jeho smrti se jeho překlad stal standardní Biblí na západě a tuto pozici si udržel
ještě tisíc let. Kolem roku 1455 se Jeronýmova Vulgáta („běžná“) stala první významnou
knihou vytištěnou na Gutenbergově pohyblivém tiskařském stroji.
Dva měsíce po smrti Martina Luthera, v dubnu 1546, se Vulgáta stala oficiální Biblí
pro všechny církve, které spadaly pod římského biskupa (papeže). Tridentský koncil
rozhodl takto: „Pokud někdo nepřijímá jako posvátné a kanonické výše uvedené knihy …
jak je zvykem je předčítat v katolické církvi a jak jsou obsaženy v latinské Vulgátě, nechť je navěky proklet.“
LUTHER
Mohlo by se říci, že to byly právě Lutherovy reformy, které uspíšily toto římské
nařízení. Přesto Luther nebyl prvním, kdo přeložil Písmo pro germánský lid. To učinil již
Ulfilas /Wulfila/ (asi 310-383 po Kristu) – kněz, který přeložil Bibli pro Góty žijící
severozápadně od Černého moře. Ulfilas začal slepováním gótské abecedy za použití
řeckých a latinských písmen a starých germánských run (znaků). Při překladu Starého
zákona nahlížel do Septuaginty a k překladu Nového zákona použil řecký text. Části jeho
gótského překladu existují dodnes jako nejstarší text v germánském jazyce.
Před protestantskou reformou bylo v oběhu více než 18 německých verzí Bible. Všechny ale byly
nevalným překladem latinské Vulgáty, nehledě na to, že byly i strašně drahé. Krátce poté, co neohroženě
vystoupil na sněmu ve Wormsu (1521), se Martin Luther rozhodl to změnit. Když začal překládat Nový zákon
z původní řečtiny, byl zrovna ukryt na hradě Wartburg. K překladu používal řecký text, který jen dva roky před
tím vydal tiskem známý holandský humanista Erasmus Rotterdamský, a první verzi svého překladu dokončil za
neuvěřitelných 11 týdnů.
V září 1522 šlo do tisku první vydání Lutherova překladu Nového zákona a
během tří měsíců bylo vyprodáno. V následujících letech Luther vylepšoval to, co
započal na hradě Wartburg. Do jeho smrti (1546) bylo prodáno na 300 tisíc výtisků
„zářijového zákona“. Překlad Starého zákona z hebrejštiny byl ale mnohem obtížnější
úkol. Luther a jeho spolupracovníci na univerzitě ve Wittenbergu na tomto překladu
pracovali až do roku 1534, kdy byl tento překlad vydán jako soubor šesti knih.
Lutherův překlad probudil vlnu dalších překladů Bible v celé Evropě. Na konci
16. století byla publikována vydání v chorvatštině,
češtině, dánštině, holandštině, finštině, maďarštině,
Od dětství znáš svatá
islandštině, lotyštině, litevštině, polštině, slovinštině
Písma, která ti mohou dát
a švédštině. Nový zákon byl také přeložen do
moudrost ke spasení,
hebrejštiny z důvodu možnosti zvěstování evangelia
a to vírou v Krista Ježíše.
židovskému národu. Několik překladů umožnilo také anglicky mluvícím lidem
2. Timoteovi 3:15
porozumět Božímu slovu.
„Viděl jsem v nočním vidění, hle, s nebeskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka; došel až k Věkovitému,
přivedli ho k němu. A byla mu dána vladařská moc, sláva a království, aby ho uctívali všichni lidé různých
národností a jazyků.“ (starozákonní kniha Daniel 7:13,14)
O českých překladech bude řeč příště.
Translated for God’s people. Forward in Christ, Vol. 98, 2/2011, ©2009 Forward in Christ, administered by
Northwestern Publishing House. Reprinted with permission. Použito se svolením. Překlad Pavla Boorová.
4
KREATIVITA
A TECHNOLOGIE
VE SVĚTĚ MISIE
Před nedávnem se mi dostalo pocty
zúčastnit se celosvětové konference
o využití nových médií a technologií
v misijní činnosti s názvem Media
Outreach in World Missions. V roli
zástupce České evangelické luteránské církve
jsem měl jedinečnou možnost vyslechnout
zajímavé řečníky z různých oborů
mediální komunikace a osobně se setkat
s jednotlivými účastníky. V následujících
řádcích bych vám rád zprostředkoval
nejzajímavější momenty, témata i osobní
zážitky z této akce.
Mezinárodní setkání, které proběhlo
ve dnech 12. - 14. října v americkém státě
Minnesota pod záštitou luteránského
institutu „Christ in Media“ (Kristus
v médiích), bylo zaměřeno na výzvy,
kterým musí čelit novodobí misionáři
a evangelisté právě v kontextu rozvoje
moderních technologií a nových způsobů
komunikace. Společným jmenovatelem
celého programu bylo hledání a sdílení
nových vizí, nápadů v kulturní, kreativní
i technologické oblasti a možnosti jejich
uplatnění v každodenní misijní práci.
Obr. zde: Konference se konala v prostorách kaple
vysoké školy Bethany Lutheran College v Mankatu.
Obr. nahoře vpravo: Alex Brinza (vlevo) se zástupci
z Indie (Kalyan Gollapalli) a Peru (David Haeuser).
V bloku zaměřeném na kulturní
aspekt misionářství se hovořilo především
o překonávání kulturních bariér při šíření
Božího slova. Živá interakce účastníků ze
všech koutů světa nabídla zajímavé
pohledy na možnosti komunikace
v rozdílných kulturních kontextech. Sekce
zabývající se výzvami z hlediska kreativity
otevřela téma nutnosti neustrnout a dokola
nesdělovat stejná poselství stále totožným
způsobem. „Musíme být kreativní s pomocí
technologií, které máme. Vymaňme se
z průměru,“ vyzval moderátor přednášky
Bill Bukowski. Pozornost byla věnována
také samotným technologiím. „Je jen na
nás, abychom se chopili nástrojů, jež jsou
k dispozici, a využili je pro dobrou věc,“
vystihl hlavní myšlenku diskuze jeden
z řečníků Jas Lonnquist. Nechyběly ani
praktické mediální ukázky již realizovaných projektů, jako například vývoj
elektronického katechizmu pro iPad.
Celá konference se nesla ve znamení
komunikace, diskuzí, sdílení nápadů
a vzájemné synergie. Bylo mi velkým
potěšením setkat se s tolika zajímavými
osobami, vyslechnout jejich životní
příběhy a nahlédnout na probíranou
problematiku jinýma očima. Přivezl jsem
si množství nových informací a inspirativních námětů a těším se na jejich uplatnění
v rámci činnosti mise v Plzni.
Alexandr Brinza
Také rád vyřizuji pozdravy od manželů Bornových,
kteří hezky vzpomínali na své působení v Plzni!
5
KOUTEK PRO DĚTI
NAJDETE PÁR RUKAVIC, KTERÉ K SOBĚ PATŘÍ?
BROUČKOVA MODLITBIČKA
PRO DĚTI – RANNÍ
Ó můj milý Bože,
povstali jsme z lože.
A proto Tě prosíme,
dej, ať se tě bojíme,
bojíme a posloucháme
a přitom se rádi máme.
BROUČKOVA MODLITBIČKA
PRO DĚTI – VEČERNÍ
V podvečer Tvá čeládka,
co k slepici kuřátka.
K ochraně Tvé hledíme,
laskavý Hospodine.
Poznámka: Broučci (prvé vydání 1876)
je česká pohádka napsaná pozdějším
českobratrským evangelickým farářem
Janem Karafiátem. Jde o jedno ze
základních děl české dětské literatury.
Tyto modlitbičky jsou dodnes součástí
mnoha evangelických zpěvníků.
AKTUALITY Z NAŠICH SBORŮ …
VÝSLEDEK SBÍRKY NAŠICH „DARŮ BOHU“
Během měsíců září a října darovali členové a návštěvníci plzeňského
Sboru sv. Pavla celkem 25 069 Kč. Ještě do konce tohoto roku můžete
darovat na vymalování kaple, které se uskutečnilo v létě. Děkujeme všem,
kteří přispěli a hodlají dál přispívat!
Vy jste světlo světa! Jak to? Protože Ten,
který je světlo, přebývá skrze víru ve vás!
MULTIMÉDIA V KAPLI
Připravuje se instalace multimediální aparatury v kapli v Plzni. Jde o promítací zařízení
a plátno, na které se bude moci promítat např. slova nedělního čtení z Bible, citované
úryvky během kázání, slova písní ke chválám, hudební a obrazové ilustrace. Zařízení
bylo pořízeno zčásti s přispěním amerických křesťanů, nicméně díl nákladů leží i na
nás. Berte prosím na tuto skutečnost ohled při zvažování výše svých darů. Díky!
Petr Krákora
6
Vydává Česká evangelická luteránská církev, Školní nám.1, Plzeň, 318 05, www.luterani.cz, e-mail: [email protected]