masakru

Bůh
u
r
k
a
s
a
m
ČINOHERNÍ KLUB
O. P. S.,
PRAHA
Autor: Yasmina Reza
Překlad: Michal Lázňovský
Režie: Ondřej Sokol
Dramaturgie: Roman Císař, Vladimír Procházka
Kostýmy: Katarína Hollá
Scéna: Adam Pitra
Hrají: Jaromír Dulava, Ivana Chýlková, Miroslava Pleštilová,
Vladimír Kratina
Komedie o živlech v lidském nitru
Dva manželské páry, Houlliéovi a Reilleovi, se setkají a řeší nedávný konflikt svých dětí.
Nemůžeme ovládnout, co nás ovládá. Jsme lidé kultury, rozumu, nebo jsme jen bezmocné individuální oběti svých pudů?
Hra, během níž se bortí očekávané stereotypy chování: do
lehkosti konverzační frašky čím dál víc prosakuje podvědomí
aktérů a před námi se odkrývají tajené animozity života v páru,
faleš leckterých kulturních a morálních klišé i dravčí podstata
existenčního boje.
Autorka Yasmina Reza ke své hře říká:
„Situace? Zprvu vysoce civilizovaní rodiče se potkají, aby vyplnili pojistnou listinu, protože jedno dítě ztlouklo druhé. Stačí
však, aby bylo vysloveno jedno nevhodné slovo, a všechno se
může zvrtnout. Velmi rychle to dospěje k hranici civilizovaného
chování, k nemožnosti, anebo – v každém případě – k relativitě
všech etických projevů.“
Med
PRAHA
A STUDIO RUBÍN,
Text a režie: Tomáš Svoboda
Hrají: Barbora Poláková, Lukáš Příkazký, Ondřej Pavelka
Historie jednoho erotického snu
Pochopíte, že není dívka na jednu noc, ale na jeden večer.
Pochopíte, proč se jí má říkat Večernice.
A pochopíte, proč se jí máte ještě ten večer zbavit.
Uvidíte, co se může stát, když si vaše Večernice vysní místnost
plnou medu, aby se tam setkala se svým idolem...
A jak je možné, že idolem té dívky je Ondřej Pavelka...
Foto: Marie Krbo
vá
Deštivé
dny
, PRAHA
DIVADLO UNGELT
Autor: Keith Huff
Překlad: Pavel Dominik
Režie, scéna, kostýmy: Janusz Klimsza
Asistent režie: Marie Krbová
Hrají: Richard Krajčo, David Švehlík
Drama o síle přátelství
Drsní chlapíci Denny a Joey jsou přáteli od dětství, které oba
strávili na chicagském předměstí. Dnes jsou parťáky u chicagské policie.
Toto americké drama je hrou o síle přátelství a zároveň kriminálním příběhem. (Divadlo Ungelt upozorňuje diváky, že je
v rámci představení použito hlasité střelby.)
V americké a zároveň světové premiéře této hry hrály mladé
policisty světové filmové hvězdy Daniel Craig a Hugh Jackman.
V české premiéře (2. 11. 2012) se v Divadle Ungelt v těchto rolích představili Richard Krajčo a David Švehlík.
Richard Krajčo byl za ztvárnění role Dennyho nominován na
cenu Thálie 2012 a také mu byla tato cena udělena. David Švehlík se umístil v nominaci širší.
Foto: Pavel Vá
cha
Vratká
prkna
STUDIO YPSILON
, PRAHA
Autor: Arnošt Goldflam
Režie: Arnošt Goldflam
Dramaturgie: Jaroslav Etlík
Hudba: Milan Potoček
Výprava: Petra Goldflamová Štětinová
Hrají: Jiří Lábus, Jaroslava Kretschmerová,
Petr Vršek, Jakub Slach, Lenka Šebek Loubalová,
Roman Mrázik, Jiřina Vacková, Martin Bohadlo
/ Miroslav Chloupek
Tak trochu smutná komedie z divadelního prostředí
Groteska maličko zlá, ale snad ne bez lásky. Herecký svět i život
zmenšené do divadelního vzorku, lehce ironický, ale i sebeironický pohled zvenku či zevnitř. Vždyť prkna, co znamenají svět,
jsou občas nečekaně vratká. A přesto pořád lákavá… My divadelníci se proto musíme pochválit sami! A to taky občas děláme. Takže i Vy se pobavte, trochu ovšem škodolibě na náš účet.
A až půjdete domů, pochvalte si svoje vlastní životy a buďte
rádi! My Vám to přejeme, ale asi bychom měnit nechtěli. Možná.
říjen 2013
BEDŘICH SMETANA:
THE GREATEST HITS
Městská divadla pražská – Divadlo ABC
listopad 2013
GALA PRO GOGOLA
Jaroslav Svěcený, Jan Přeučil
prosinec 2013
DIVADLO GOČÁR
Omnimusa, Praha
leden 2014
SEDMERO HAVRANŮ
Rázem Production, Praha
únor 2014
NÁVŠTĚVY U PANA GREENA
Filmová a divadelní agentura, Praha
březen 2014
ZPÍVÁNÍ V DEŠTI
Východočeské divadlo Pardubice
duben 2014
MŮJ BÁJEČNÝ ROZVOD
Filmová a divadelní agentura, Praha
květen 2014
JÁ, FRANCOIS VILLON
Divadlo Na Jezerce, Praha
Foto: Igor Chmela
Bedřich Smetana:
The Greatest Hits
MĚSTSKÁ DIVADL
A PRAŽSKÁ
DIVADLO ABC
Autor: Jiří Janků, Petr Svojtka
Režie: Petr Svojtka
Dramaturgie: Jiří Janků
Hudba: Bedřich Smetana, Ivan Hlas, Jiří Janouch
Hudební aranžmá: Milan Potoček
Choreografie: Martin Pacek
Šerm: Karel Basák
Scéna: Jaroslav Milfajt
Kostýmy: Kateřina Hájková
Hrají: Pavel Juřica, Jiří Klem, Lucie Pernetová
/ Veronika Svojtková, Svatava Milková, Radim Kalvoda,
Michal Slaný, Roman Říčař, Zdeněk Vencl, Hanuš Bor,
Zbigniew Kalina, Veronika Gajerová, Veronika Kubařová,
Lenka Zbranková, Ivan Hlas, Radek Ježil, Jiří Janouch,
Jiří Milota, Petr Eichler, Marek Eichler
Komický muzikál pro zpívající činoherce
Zábavná podívaná s živou kapelou, písničkami, tanci i šermy
vypráví o fiktivním divadelním souboru, který musí pro finanční záchranu divadla urychleně nazkoušet nové představení sestavené ze všech devíti Smetanových oper. Vyhovět požadavku
japonského grantu a poskládat klasikovo dílo do jednoho velkolepého večera není však vůbec snadné...
Děj představení se odehrává na několika divadelních zkouškách, a tak mají diváci jedinečnou možnost nahlédnout pod
pokličku tvůrčího divadelního procesu.
Ivan Hlas v Divadle ABC spolupracoval už na úspěšném muzikálu Šakalí léta. Tentokrát si přizval ke spolupráci kolegu Jiřího
Janoucha, a protože jde o nadsázku a komedii, vyhráli si oba
muzikanti zejména s různými hudebními aranžmá. Smetanovy
árie tak zní jednou jako reggae, jindy jako rock and roll, song
a la Beatles nebo balada ve stylu skupiny Queen... Ivan Hlas
navíc ve hře vystupuje nejen jako frontman živého hudebního
doprovodu, ale bravurně zvládá i malou roli svého méně známého bratra Saši Hlase.
Inscenace nabízí vedle originální hudební úpravy, živé kapely
a nekonečné řady komických situací také důkaz o tom, že herci
Městských divadel pražských jsou skvěle hudebně a pohybově
vybaveni.
V roce 2013 na GRAND festivalu smíchu v Pardubicích získala
tato inscenace cenu za nejoblíbenější inscenaci publika - Komedie diváků.
Gala pro
Gogola
PRODUKCE: SUB
ITON, SPOL. S R. O.
Autor: Jan Přeučil, Jaroslav Svěcený
Režie: Eva Hrušková
Hrají: Jan Přeučil – mluvené slovo,
Jaroslav Svěcený – hudební interpretace
Variace na Bláznovy zápisky
Dva se spojili s mistrem třetím: s N. V. Gogolem. V jeho jménu jsou zaklety hohol, chochol, hlahol – vždy v nemilosti
mocných, kterým se vysmíval, plebejsky je tupil a hájil právo
všechnu bídu světa bláznovsky zapisovat.
Ty tři můžete potkat spolu. Společně vytvářejí zvláštní dramatický tvar, který nejenom oslovuje, nýbrž i fascinuje. Slovo
se prolíná s hudbou – a obojí s osudem. Gogolovy Bláznovy
zápisky tak oblékají nový netradiční šat, který přes komorní
ztvárnění rozhodně nenudí. Naopak, prolíná se zde rovina humorná a směšná s hranicí anekdoty, satiry, absurdity,
vystupňována někdy až do poloh zoufalství a pláče. To vše,
umocněné procítěným houslovým doprovodem, slibuje nezapomenutelný zážitek.
Režisérsky se pod toto netradiční a působivé zpracování podepsala manželka Jana Přeučila – Eva Hrušková.
Jaroslav Svěcený – Mistr houslí, jehož pojetí hry by šlo charakterizovat verši Jana Skácela: Neboj se, ničeho se neboj, a třeba
bylo nejvíc zle, vždycky se najde někde člověk, který se vejde
na housle.
Hra o životě ministerského, nešťastně zamilovaného úředníka, který pomaten uvěří, že rozumí psí řeči, a stává se ve svých
snech španělským králem, je plná vypjatých situací a zvratů,
podobenství, úvah nad smysly a nesmysly existence a někdy
až sisyfovského snažení o překonání nepřekonatelného. Jak
se vyjádřil sám Jan Přeučil: „Je to moje srdeční záležitost“.
Jeho bravurní výkon a excelentní předvedení s úžasnou
dynamikou to jenom potvrzují.
Jan Přeučil – Mistr slova, s jehož pojetím herectví býváme
svědky kouzel přesné výslovnosti, jež nám pomáhá chránit
bohatství mateřštiny, její noblesu proklouzávající tak často
lidem mezi prsty.
Dle slov Jaroslava Svěceného: „Gogolův text je podle mého
názoru naprosto současný, až nadčasový a my jsme se snažili jak o scénické, tak i hudební propojení, jak nejlépe jsme
mohli“.
Dva mistři na jednom jevišti. Svěcený Přeučil. Nebo Přeučil
Svěceného?
Divadlo
Gočár
OMNIMUSA
O. S.
Hudba a libreto: Miloš Orson Štědroň
Režie: Jan Nebeský
Scéna a kostýmy: Lucia Škandíková
Hrají: Jiří Štrébl / Ondřej Černý, Jan Mikušek, Petr Jeništa,
Eva Vrbková / Alena Bazalová
Klavír: Miloš Orson Štědroň
Saxofon: Pavel Fiedler
Bicí: Jan Švamberg
Muzikál o architektech
„Jsem elegán a říkají mi Pán.“
Nový Orsonův autorský hudebně-divadelní projekt, ve kterém
se rozezní kromě hudby také architektura. Představení o velikánech moderní architektury:
Josef Gočár: „Co já všechno postavím, to vám teď ani nepovím.“
Pavel Janák: „Modlitebna a byty, kostel a divadlo, všechno
v jednom.“
Jože Plečnik: „Ústřední topení je moderní svinstvo a nepatří do
kostela.“
Muzikál měl premiéru 14. 12. 2012, hostuje v Divadle Komedie
a Orson byl nominován za nejlepší hudbu na Cenu Alfréda Radoka 2012.
ro
e
Sedm
ů
n
a
r
v
a
h
RÁZEM PRODUC T
ION
Hudba: Pavel Trojan jr.
Libreto: Tereza Karpianus
Námět: Jana Ferstlová
Režie: Pavel Ondruch
Choreografie: Klára Klepáčková
Scéna: Zuzana Mazáčová
Kostýmy: Klára Syrůčková
Hrají: Veronika Savincová / Monika Sommerová,
Tomáš Vaněk, Marta Sovová, Dáša Zázvůrková,
Jan Bochňák, David Bouša, Jiří Böhm,
Jakub Hliněnský, Adam Koubek, Vít Bečvář,
Martin Šimek, Petr Besta
Muzikál
Co uděláte, když náhle objevíte staré rodinné tajemství? A co když je to sedm košilí vašich sedmi
zapřených a do havranů zakletých bratrů? Půjdete je vysvobodit? Taková cesta není žádný med –
zvláště, když jste tak krásná, nevinná a odhodlaná
dívka jako Bohdanka.
Na motivech slavné pohádky Boženy Němcové
rozžívá hudební skladatel Pavel Trojan jr. strhující hudební drama pro celou rodinu. Mladí autoři
umně kombinují klasický muzikál anglosaské provenience a moderní hudebně-dramatické dílo,
které i přes promyšlené a náročné kompozice nezapře velký hitový potenciál. Vzlétněte a poleťte
spolu s námi na křídlech hudby nad dech beroucí
krajinou pohádkového příběhu o dospívání, lásce a lidských chybách. Harmonie svistu ptačích
křídel vás spolu s krásným sopránem Bohdanky
přenese do svěžího světa, kde pravda a láska stále
vítězí nad lží a nenávistí.
Návštěavy
u pana GreenÍ AGENTURA
FILMOVÁ A DIVAD
ELN
Autor: Jeff Baron
Překlad: Benjamin Kuras
Režie: Vladimír Michálek
Hrají: Stanislav Zindulka, Matěj Hádek
Legrační i dojímající příběh lásky a odpuštění
Náhodná automobilová nehoda přivádí do styku dva muže, kteří
by se jinak nikdy nesetkali, a navždy změní jejich život. Rozdělují
je dvě generace a to, co začíná jako komedie kontrastu kultur, se
vyvíjí ve vyhrocený příběh předsudků, netolerance a o riziku osamělosti. Jak týdny plynou, vytváří se přátelství, prověřují se lidské
vztahy a odhalují se tajemství.
„Tak takhle příjemně bych se v divadle chtěla dojímat častěji… ;)
Obdivuhodně vitální Stanislav Zindulka podává mimořádný výkon, každé slovo a gesto dávkuje s milimetrovou přesností, „hodinářská“ herecká práce, při které je mu Matěj Hádek dobrým
spoluhráčem - vše pod režijní taktovkou Vladimíra Michálka, který
opětovně dokazuje, že téma „generačních nedorozumění a porozumění“ a „vrtochů stáří“ umí citlivě zpracovat. Relativně všední
příběh a zápletka se s každou spoluprožitou minutou krystalizuje
v divácký zážitek.“ Helena Grégrová
Není vyloučené, že se při tomto představení budete usmívat se
slzami v očích.
Zpívání
v dešti
DIVADLO
VÝCHODOČESKÉ
PARDUBICE
Autoři: Betty Comden, Adolfh Green, Nacio Herb Brown,
Arthur Freed
Překlad libreta: Vojen Drlík, Petr Novotný
Překlad textů písní: František Zacharník
Režie: Petr Novotný
Asistentka režie: Martin Mejzlíková
Dramaturgie: Jana Uherová
Hudební nastudování a korepetice: Radek Škeřík j.h.
Choreografie: Vlastimil Červ j.h.
Choreografie stepu: Václav Muška j.h.
Scéna: Ivo Žídek j.h.
Kostýmy: Roman Šolc j.h.
Hrají: Josef Pejchal, Martina Sikorová, Jan Musil,
Petra Janečková, Martin Mejzlík, Jan Hyhlík, Alexandr Postler,
Dagmar Novotná, Romana Chvalová, Václav Dušek,
Miloslav Tichý, Hana Kubinová j.h., Petr Jirsa j.h.,
taneční company
Muzikál
Slavné muzikálové melodie, skvělá stepařská a taneční čísla,
humor a zábava. Jevištní verze hudební romantické komedie
Zpívání v dešti vychází ze stejnojmenného amerického filmového muzikálu z roku 1952. Kromě známé písně Singin‘ in the
Rain nabízí další skvělé melodie a především taneční a úchvatné stepařské kreace.
Zasazuje obvyklý milostný příběh do Hollywoodu konce 20.
let a neodolatelným způsobem paroduje zmatky kolem převratné novinky ve filmovém průmyslu. Je konec éry němého
filmu, nastupuje film zvukový. Don Lockvood a Lina Lamontová natáčejí v ateliérech nový historický film. Fanoušci je zbožňují, ale právě zvukový film odhalí, že božská Lina má příšerně
pisklavý hlas, který by dav nadšenců okamžitě vypískal. Donův
přítel, muzikant Cosmo Brown, přijde s převratnou možností
nadabovat hlavní hrdinku jinou, talentovanou adeptkou herectví Kathy Seldonovou. A láska je na scéně – Don se do Kathy
bláznivě zamiluje! Když se pak odhalí podvod, že Kathy dabuje
Linu, nic už nebrání ani lásce, ani startu hvězdné kariéry Kathy.
Foto: Michal Klíma
Můj báječný
rozvod
ELNÍ AGENTURA
FILMOVÁ A DIVAD
A DIVADLO VIOLA
Autorka: Geraldine Aron
Překlad: Pavel Dominik
Režie: Jana Kališová
Hraje: Eliška Balzerová
Komediální monodrama
Sólo pro Elišku Balzerovou!
Můj báječný rozvod je hra pro jednu herečku, plyšového psa
jménem Axl a sedmnáct postav; všechny je v této inscenaci
hraje Eliška Balzerová. Autorkou je irská dramatička Geraldine
Aron, která sice tvrdí, že tato hra o nelehkém údělu ženy středních let opuštěné manželem je čirá fikce, na druhou stranu
připouští, že kdyby sama za sebou neměla rozvod, patrně by
tuhle hru nikdy nenapsala.
Z recenze Jany Machalické:
„…obratně napsaný, zábavný a hodně ironický text. Má ale
i hořká a smutná místa…
…Balzerová ohromuje svou proměnlivostí, temperamentem,
smyslem pro humor i nevtíravou vroucností. Je až neuvěřitelné, jak jí role Angely, ženy ve středních letech, kterou opustí
manžel, sedne, jako by ji autorka Balzerové psala na tělo. Hrdinčiny životní peripetie jsou zde vylíčeny s osvobozujícím
nadhledem, její boj se samotou a hledání nového smyslu
života překvapivě nesklouznou do citového vydírání diváků.
Inscenace s emocemi jen tak lehounce koketuje, aby co nejlépe vyšly zvraty situací a kontrasty. Balzerová přes dvě a půl
hodiny neopustí jeviště a s úžasnou lehkostí dokáže udržet
pozornost diváků, dostat je tam, kde je chce mít. Vývoj postavy má přesvědčivě vybudovaný, všechny trapné situace, které
Angelu potkávají, si vychutná s úžasnou hereckou kreativitou
a nápaditostí. Stejně mistrovsky ovládá přechody z různých
postav, hraje svou suverénní dceru, je vlastní matkou, která se
na stará kolena zhlédla v rockové hudbě, snobskou přítelkyní.
A samozřejmě i bývalým chotěm, plejádou bizarních nápadníků, psychiatrem.
…Eliška Balzerová někdy působí jako technicky dokonalá
herečka, přesná ve výrazu, ale méně spontánní. Ovšem to, co
předvádí v Aronové hře, popírá tyto představy o jejím herectví. Jedním slovem - je skvělá.“
á,
J
Francois Villon
DIVADLO NA JEZE
R C E, P R A H A
Libreto: Jiří Hubač
Hudba: Ondřej Brzobohatý
Texty písní: Pavel Vrba
Režie a choreografie: Radek Balaš
Asistentka režie: Veronika Zemánková
Asistentka choreografa: Klára Maříková
Pěvecké nastudování: Jana Balašová Trčková
Scéna: Jozef Ciller
Kostýmy: Jana Zbořilová
Hrají: Martin Písařík, Petra Vraspírová, Jana Malá,
Petr Kostka, Petr Vacek, Peter Strenáčik, Tomáš Petřík,
Ondřej Černý a další
Muzikál
Divadlo Na Jezerce připravilo svůj první muzikál. Text
napsal Jiří Hubač, který navštěvoval Divadlo Na Jezerce od jeho počátků a nabídl Villona Janu Hrušínskému
pro Jezerku. Oba se pak více než rok scházeli s dalšími
tvůrci - básníkem a textařem Pavlem Vrbou, s Ondřejem
Brzobohatým a Radkem Balašem a společně vymýšleli,
jak budou hru inscenovat.
„Základním tématem hry je touha po svobodě. A také
po lásce. Nechybí ani humor, ani dramatické situace.
Skvělé herecké výkony všech účinkujících dělají z tohoto představení mimořádný zážitek,“ říká principál „Jezerky“ Jan Hrušínský.
Francoise Villona, francouzského básníka a bouřliváka,
v něm ztělesňuje mladý herec a zpěvák Martin Písařík.
Muzikál měl premiéru 22. 3. 2012 a je věnován památce
nedávno zesnulým autorům - Jiřímu Hubačovi a Pavlu
Vrbovi.
Foto: Ivan Kahun
říjen 2013
S/HE IS NANCY JOE
Miřenka Čechová a Tantehorse
listopad 2013
TEATROMAT
Divadlo VOSTO5
leden 2014
MÁJ
420PEOPLE
únor 2014
ZPOVĚĎ MASOCHISTY
Divadlo Letí a Švandovo divadlo Na Smíchově, Praha
březen 2014
CHABRUS LINE
Veselé skoky
PRÉMIE:
Pro předplatitele skupiny Divadelní delikatesy
bude možnost zakoupit si přednostně vstupenky
za poloviční cenu na představení
UCPANEJ SYSTÉM
Dejvické divadlo, Praha
(duben 2014)
S/he is
Nancy Joe
Á
MIŘENKA ČEHOV
A TANTEHORSE
Scénář, režie: Miřenka Čechová
Koncept: Meghan Raham (USA), Miřenka Čechová
Komiks: Miloš Mazal
Hudba: Matouš Hekela
Scéna a kostýmy: Meghan Raham
Animace: Tomsa Legiersky
Light design: Martin Špetlík
Grafika: Eva Chudomelová
Produkce: Judita Hoffmanová, David Prokopič
Odborný konzultant: Helena Čechová, Alex Lorenzů
Kreativní konzultant: Nancy Snider (USA)
Hraje: Miřenka Čechová
Taneční a vizuální performance
Narodil jsem se jako holka. Ale jistě vím, že jde o omyl.
Představení, jehož podstatnou osu formují narativní a vizuální
postupy komiksu a unikátní styl street-ballet, který kombinuje prvky hip hopu, pop-and-lockingu, tuttingu se současným
tancem a klasickým baletem. Docu-drama na pomezí žánrů
a unikátního hybridního stylu street-ballet v podaní Miřenky
Čechové.
Miřenka Čechová o představení:
„Představení je dokumentárním zpracováním jednotlivých
příběhů transgender lidí, které jsem měla možnost osobně
poznat, se kterými žiji a kteří se stali mými přáteli. Někteří se
na představení podíleli již svou přítomností v mém životě, jiní
přímo darovali texty, deníky, poezii a další se stali pevnou součástí našeho tvůrčího týmu. Jsou to všechno nádherné, silné a
velice výjimečné osobnosti, které mě jak lidsky, tak umělecky
nesmírně obohatili. Jim vděčím za to, že vidím zase o trochu
dál a hlouběji a jsem schopna nahlížet krásu a smysl z nové
perspektivy.
Představení je věnováno mé sestře Viktorii, dále pak Alexovi,
Martinovi, Markovi, Kamilovi a všem dalším, kteří bojujete
o právo na skutečný život.“
Představení se koná v rámci Ozvěn festivalu
Malá inventura – www.malainventura.cz
Podpořili: Nová síť o.s., Státní fond kultury,
Ministerstvo kultury
Foto: Martin Mařák
Transgender, odcizení v těle i odcizené tělo, osamocení ve
společnosti díky odlišnosti, touha po štěstí a svobodě! Jediný
způsob, jak poznat něčí genderovou identitu, je, že nám ji ten
člověk sdělí. Identitu není možné vypozorovat z toho, jak někdo vypadá, jak se pohybuje, obléká nebo chová. A stejně tak
nemůže být určena diagnostickými či psychologickými testy.
t
a
m
o
r
Teat
, PRAHA
DIVADLO VOSTO5
Autor a režie: Ondřej Cihlář a kolektiv
Scéna a ilustrace: Kateřina Bažantová
Kostýmy: Josefina Bakošová
Hudební spolupráce: Petr Marek,
Vratislav Šrámek, Dominik Renč
Animace: Libor Pixa
Produkce: Petr Prokop
Projekce: Jaroslav Karaok Hrdlička
Dramaturgie: Jan Foukal
Hrají: Petra Nesvačilová, Ondřej Bauer, Petr
Prokop a Ondřej Cihlář
Divadelní automat
„Být hercem je stejně krásné poslání, jako být knězem. Obojí je pro
lidi.“ A. Ch.
Divadelní automat, v němž diváci rozhodují o osudu mladé dívky,
která se rozhodla splnit si v hlavním městě svůj velký sen. Podaří se
jí vyhnout nástrahám a překonat veškeré překážky? Uspěje v novém prostředí? Její osud je také ve vašich rukou!
Divadlo VOSTO5 se programově věnuje autorskému divadlu. Své
náměty čerpá především z domácího prostředí. Schopnost uchopit omšelý motiv, téma, situaci či atmosféru – které dřímají v povědomí naší společnosti – zasadit je do souvislostí dneška a upozornit tak na jejich jedinečnost, je metodou Divadlu Vosto5 vlastní.
Nabízí divákům pohled na naši společnost očima generace, která
dětství a ranou část puberty strávila ještě před Listopadem, ale do
života se pustila až po něm.
VOSTO5 je generačním divadlem spojujícím v sobě poetiku moderního kabaretu vyrůstajícího na text-appealových kořenech,
satirických postřezích a především schopnosti tvorby autorských
představení založených na nadsázce, improvizaci a mystifikaci.
Vosto5(ku) od počátků spíše lákalo setkávat se s divákem, otevřeně s ním komunikovat a považovat jej za svého partnera, než mu
pouze předvádět nastudovaná představení. Takové divadlo působí jako velké osvěžení pro publikum i pro odbornou kritiku.
Foto: Pavel Hejný
Máj
O. S.
420PEOJE PUVLE
RÁCI
ÁDĚNA VE SPOLUP
INSCENACE
.
ND A ČINOHROU ND
S NOVOU SCÉNOU
Námět: Karek Hynek Mácha - Máj
Režie: David Prachař
Choreografie: Václav Kuneš, 420PEOPLE
Hudba: Pavel Fajt, Ondřej Anděra
(autor hudby k I. a II. intermezzu a zpěv)
Scéna: Richard Maška
V rámci scénografie jsou použity 3 vizuální obrazy
Adrieny Šimotové: Cítění kosti (1983), Dutá hlava (1983-84),
Mrtvá hlava (1984)
Hrají: Zuzana Herenyiová, Jan Kačer, Václav Kuneš,
Nataša Novotná, Milan Odstrčil, David Prachař, Pavel Fajt
Máchův Máj jako tanečně činoherní koncept
Soubor 420PEOPLE, etablovaný doposud v žánru současného tance, se v březnu 2012 představil s premiérou, která vybočuje z jeho
dosavadní tvorby. Námětem pro inscenaci je totiž Máj Karla Hynka
Máchy. Autorský vklad tentokrát kromě choreografa Václava Kuneše patří i režiséru Davidu Prachařovi. Oba dva pak během představení vystoupí také v rolích sobě vlastních, tedy tanečně-hereckých.
Jak moc známe Máj? Všichni jsme jistě schopni rozpomenout se
na první verše... Ale dál? Dokážeme si uvědomit obsah, detaily, zachytit jeho náladu a uvědomit si přesahy, které toto nadčasové dílo
připouští?
Karel Hynek Mácha, český básník romantické epochy, je řazen k zakladatelům novodobé české poezie. Jeho nejznámější lyrickoepické dílo Máj je zpracováno jedinečným stylem; jde o osobní zpověď
rozebírající základní otázky lidské existence. V Máji je přetřásána
hrůzná osudová vina hrdinů, jíž se nelze ubránit. Mácha tak vyjadřuje svou rozervanost, deziluzi, hledá odpovědi na metafyzické
otázky o věčnosti a čase, o životě i smrti. Téma zpracovává brilantně, s bohatou obrazností a hudebností verše.
Po představení následuje diskuze s diváky.
Zpověď
y
t
s
i
h
c
o
s
ma
DOVO DIVADLO
N
A
ŠV
A
TÍ
LE
LO
D
DIVA
AHA
NA SMÍCHOVĚ, PR
Autor: Roman Sikora
Režie: Martina Schlegelová
Dramaturgie: Marie Špalová
Hudba: Stanislav Halbrštát
Scénografie: Jana Špalová
Kostýmní výtvarník: Aneta Grňáková
Hrají: Tomáš Kobr, Richard Fiala, Tomáš Jeřábek
a Zuzana Onufráková
Politicky nekorektní kabaret o muži, co chtěl trpět.
Hra Romana Sikory, která rozpoltila českou divadelní kritiku, vzbudila nadšený ohlas u diváků a byla okamžitě s úspěchem uvedena
i v Berlíně a Paříži. Inscenace získala první cenu na festivalu Young
for Young, hra byla oceněna na Mezinárodním festivalu literatury
v Berlíně.
Pan M. není obyčejný občan. Pan M. předem souhlasí se všemi
vládními škrty. Je nadšený, když může pracovat na několik úvazků, když za to dostává mizerný plat a všichni ho šikanují. Pan M.
chce trpět. Pan M. je totiž Masochista. Ve své zpovědi vám odhalí
svůj „Jednoduchý návod na život“, ukáže vám, že teprve v období
ekonomické krize můžete být opravdu šťastní, a poradí vám, jak
na to. Vysvětlí, „proč je s levičákama nuda a jak jsou na tom náckové“, proč jsou Češi lepší než Číňani a co na to říká Mirek s Péťou.
Z recenze Aleny Zemančíkové:
„Divadlo Letí se textu chopilo s velkým vtipem a dovedností. Představitel masochisty Tomáš Kobr hraje svého deviantního chudáka
střídmě, ve svém perverzním myšlení nic nepřehrává, s inverzním
jazykem si hraje s naprostou přirozeností, a tím se navzdory nebo
právě díky použití tolika absurdních nerealistických prostředků
stává postavou, s níž se divák může identifikovat. Herci Divadla
Letí s elegancí ztvárňují postavy koně, jednotlivých šéfů, obratně se ohánějí bičem na malém jevišti. Výtvarné řešení je střídmé
a vtipné, metafora krize jako dominy z botelu, která blazeovaným
hlasem nevrle přijímá objednávky sadistických praktik, je drsně
poetická a okouzlující. Vidíme na jevišti herce neokoukaných tváří, kteří ovládají nejen herecké řemeslo, ale i vědí, co chtějí sdělit.
K čemuž je vede pozoruhodná žena v současném českém divadle,
režisérka Martina Schlegelová.“
Chabrus
Line
VESELÉ SKOKY
BOVÉ DIVADLO
ORIGINÁLNÍ POHY
Autoři: Jana Hanušová, Miroslav Hanuš
Režie: Miroslav Hanuš
Hudební spolupráce: Milan Potoček
Výprava: Zuzana Ježková
Choreografie: Jana Hanušová, Barbora Janatková,
Miroslav Hanuš, Eva Severinová, Petra Duspivová, Meduna
Hrají: Petra Duspivová / Nina Horáková, Henrieta Hornáčková
/ Kristýna Kudrnáčová, Barbora Janatková / Michaela Váňová,
Taťána Kupcová / Nikola Bartošová-Pádivá, Václav Jílek / Jan
Zadražil, Ondřej Kavan / Radim Madeja, Jan Meduna / Ondřej
Nosálek, Viktor Dvořák / Jan Hofman, ze záznamu Miroslav Hanuš
Taneční groteska
Parafráze na motivy známého muzikálu, který si v Čechách ještě
nikdo netroufl uvést.
Veselé skoky se utkají v nemilosrdném „okresním“ konkurzu do
světového muzikálu. Bohužel se na osm rolí přihlásilo jen šest
uchazečů. Světovost konkurzu v pozadí kontroluje sponzor, který pevně svírá opratě peněz. Síto musí být velmi husté, ale projít
musí každý.
Drsně sentimentální pohybová groteska bude mít tentokrát rozsáhlejší part pěvecký i činoherní, zato se simultánním překladem
do angličtiny a zpět. Inscenační styl pokračuje v osobité poetice
Veselých skoků, kterým není nic svaté, ale rozhodně na profesionální úrovni. Nonverbální sdělení je v popředí, takže vše je sdělné
i hluchoněmým cizincům.
Chcete uvést světový muzikál? Sežeňte prachy a uspořádejte
konkurz. Ale tak, aby byl perfektní a efektní, jinak nic nebude!!!
Tanečníci svlékají své duše i svá trička, aby získali životní roli.
Nezvykle otevřená sonda do duší umělců s ortézou.
Vzdáváme svůj hold největším světovým muzikálům. Opravdovost velkých amerických citů, světovost české třetí ligy a ironizující humor Veselých skoků. Muzikály všech zemí, těšte se!!! Veselé
skoky popáté.
Foto: Hynek Glos
Proč Bůh sedí na střídačce
Ucpanej
systém
HA
, PRAON
ENTY
AB
O
DE JVICKÉ DIVADLO
PR
IE
PRÉM
PŘEDPLATNÉ,
PŘEDSTAVENÍ MIMO
DELIKATESY.
Í
ELN
AD
DIV
SKUPINY
Autor: Irvine Welsh
Překlad: Olga Bártová
Divadelní adaptace: Daniel Majling
Dramaturgie: Daniel Majling, Eva Suková
Režie: Michal Vajdička
Hudba: Marián Čekovský
Výprava: Pavol Andraško
Hrají: Ivan Trojan, Václav Neužil, Miroslav Krobot,
Martin Myšička, Martin Pechlát, Jaroslav Plesl,
Hynek Čermák, Petr Vršek, Jana Holcová, Klára Melíšková,
Lenka Krobotová
Vynikající herecké výkony a herecká souhra, skvělá, ale také nejsprostší
inscenace v historii Dejvického divadla! Vzhledem k velkému počtu vulgárních slov, která jsou nezbytnou součástí dialogů hry, není představení
vhodné pro diváky mladší 15 let a diváky zvláště citlivé na tento způsob
vyjadřování.
Podle povídek z knihy a scénáře k filmu Irvina Welshe „Acid House“
(„Barevnej svět“).
V hospodě na periferii, a je jedno jestli někde ve Skotsku nebo v Ostravě-Porubě, se potkávají chlápci, kteří nevědí, co se životem. Zabíjejí čas
tlacháním, pitím, „pícháním“ a taky mají „fočusový“ tým a svého trenéra, což je zároveň hospodský a fotr jednoho z nich. Na první pohled to
vypadá jako groteskně nadsazený vzorek sociálně vyloučené lokality, ale
posléze si uvědomíme, že jde možná o výstižný a přes všechny šílenosti
i poměrně realistický obraz současného lidstva. V té hospodě tam s nimi
sedává i Bůh, ale oni ho nějak nepoznávají. Není divu, Bůh (Ivan Trojan)
čte u kamen Nietzscheho, ďábelsky se chechtá a vypadá trochu jako oni koneckonců je stvořil k obrazu svému. A ke všemu je celý od exkrementů.
Kanalizační systém v domě, kde všichni bydlí, je totiž přetížený, ucpal se,
a tak mu naměstnané exkrementy nájemníků vylítly do bytu záchodovou
mísou rovnou na pyžamo. A protože je neděle, den Páně, tak všichni odpočívají a nikdo se nemá k tomu, aby ty odpadové roury pročistil...
Ivan Trojan byl za roli Boha nominován na Cenu Thálie a toto je vyjádření
odborné poroty k této nominaci:
„V poněkud bizarní podobě pokáleného Boha je Ivan Trojan nejen sarkastickým glosátorem všeho dění, ale především dotváří dokonalý obraz vyprázdněného světa. Přispívá tak zásadně k zvýraznění tématu inscenace,
která je zábavná i depresivní, kde za smíchem vzápětí mrazí. Stejně jako
z metafory lidské společnosti, která už Boha ani nepoznává.“
Společenské centrum Trutnovska
pro kulturu a volný čas
náměstí Republiky 999
541 01 Trutnov
Inforecepce UFFO
telefon: +420 499 300 999
e-mail: [email protected]
www.uffo.cz
Hlavní partneři UFFA: