Duchovní slovo - Farnost Strážnice

ČASOPIS FARNOSTI STRÁŽNICE r. XII., 7 a 8/2012
Duchovní slovo
Stojíme na prahu prázdnin. Přichází čas
dovolených, odpočinku a rekreování. A
proto bych chtěl vyjádřit vděčnost za to
všechno, co jsme společně udělali během
posledních měsíců, během školního roku.
Děkuji za vaši angaţovanost a obětavost. Ale
zároveň bych chtěl povzbudit všechny, kteří
pouze pozorují a nezapojují se aktivně do
ţivota farnosti: Nebojte se! Společně
dokáţeme ještě víc! Ať je na nás vidět radost
z daru víry a ze společenství, které vytváříme
v Kristu a mezi sebou.
A na závěr malá nápověda, kterou jsem našel
na webu pastorace.cz:
Malé typy pro dny volna:
Dělat jednou něco docela jiného, něco
bláznivého, namalovat obraz, zase číst knihu,
udělat něco předem nepromyšleného a neptat
se hned proč, proţít něco docela nového,
neplánovaného,
dobrodruţného,
něco
prozkoumat,
snad
docela
vynalézt,
poslouchat dobrou hudbu výjimečně ne jako
kulisu, být skutečně člověkem, sebou
samým, zabývat se otázkami, které jinak
odsouváme, mít čas pro lidi, ţít a radovat se
ţivotem.
Jménem svým a spolubratrů Jacka a Jiřího
Vám přeji krásné prázdninové měsíce.
Otec Lukáš
27. května 2012 - první svaté přijímání ve Strážnici
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
-1-
Biřmování ve Strážnici
Společenská kronika - červen
Do rodiny Božích dětí ve sv. křtu byli
přijati: Tereza Blatová, Antonín Bartoloměj
Konečný
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Na společnou cestu životem ve svátosti
manželství se vydali: Radek Botur ze
Stráţnice a Ivana Šilhavíková z Uherského
Hradiště
Svátost křesťanské dospělosti přijali: Irena
Hadačová, Tomáš Hricko, Dobromila Marie
-2-
Hutařová, Milena Kostihová, Cecílie Aneţka
Rosíková, Jiří Slezák, Kristýna Sochorová,
Filip Stanislav, Jakub Tomšej, Lukáš
Tomšej, Marie Tomšejová, Leona Benadová,
Ján Benovič, Lenka Benovičová, Eva
Boťánková,
Aneta
Bunţová,
Karla
Hlúpiková,
Martin
Konečný,
Karla
Koštuříková,
Magdaléna
Podrazilová,
František Salčák, Eva Vavříková, Ondřej
Velísek, Eliška Bačíková, Magdaléna
Bellayová, Petr Bezděk, Jana Cábová,
Martina Čajková, Michaela Gunárová,
Marek Juras, Filip Jursa, Jan Konečný, Josef
Koštuřík, Martin Lovecký, Lukáš Macháň,
Václav Macháň, Kristýna Mlýnková,
Ludmila Mráková, Jan Múčka, Marie
Múčková, Marie Nejeschlebová, Eva
Nováková, Josef Obrtlík, Tadeáš Pavlík, Jiří
Sochor, Jaroslava Sochorová, Hana Surá,
Václav Šašinka, Romana Šebestová,
Kateřina Tomečková, Lenka Tranová, Jan
Varsamis, Kristýna Zlámalová, Michal
Zrůna,
Barbora
Zrůnová,
Kristýna
Dvořáková,
Judita
Hazuzová,
Lucie
Iureková, Milan Mlýnek, Blanka Mlýnková,
Lenka Mlýnková, Martina Šmachová, Dušan
Gunár, Aneta Gunárová, Lucie Kučerová,
Renáta Kučerová, Marcel Podhorný, Ivana
Mišková, Hana Šimoníková, Andrea
Šamánková, Jindřich Zavřel, Josef Hovád,
Anna Jarolíková
Rozloučil se s námi a předešli nás na cestě
do života věčného: Karel Vršecký
2. Aby křesťanští dobrovolníci v misijních
územích svědčili o lásce Kristově.
3. Za prohloubení vztahu k biřmovacím
patronům, kteří nás provázejí na cestě k
Bohu.
SRPEN
1. Aby s vězni bylo zacházeno se
spravedlností a úctou k jejich lidské
důstojnosti.
2. Aby mladí lidé, povolaní následovat
Krista, byli ochotní hlásat evangelium ve
všech
končinách
světa.
3. Aby rodiče a kmotři byli biřmovancům
oporou a příkladem.
Z farnosti
Projekt EUROPA JAGELLONICA
ve Strážnici
Kutnohorská
galerie
Středočeského
kraje,
za
podpory
Evropské unie a
ve spolupráci s
Národní galerií
ČR, Polska a
Německa,
připravila
projekt
pod
názvem
EUROPA
Vzpomínáme
Také o prázdninách se zastavme v
modlitbě u hrobů našich kněţí. Připomeňme
si výročí úmrtí P. Františka Růţičky - zemřel
20. července 1941, P. Arnošta Vrány zemřel 18. srpna 1934 a P. Jana Můčky,
který zemřel 25. srpna 1949.
Odpočinutí věčné dej jim, Pane, a světlo
věčné ať jim svítí.
Úmysly apoštolátu
ČERVENEC
1. Aby kaţdý mohl pracovat v bezpečných
podmínkách.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
JAGELLONICA (EJ), jehoţ cílem je ukázat
široké veřejnosti vliv polské královské
rodiny Jagellonců na kulturu střední Evropy.
Od 14. do 16. století Jagellonci byli jedním z
největších a nejvýznamnějších královských
rodů v Evropě. Není divu, ţe tento projekt
přesahuje hranice států.
Co tento projekt má společného s naším
městem?
V kostele Nanebevzetí Panny Marie se
nachází nad ambonem gotická socha Panny
-3-
Marie. Tato socha se stala součástí tohoto
projektu z toho důvodu, ţe – jak jsem se s
překvapením dozvěděl – její původ je
spojený s královským rodem Jagellonců. Byl
jsem tedy osloven organizátory projektu EJ,
kteří chtěli, aby stráţnická socha byla
součástí tohoto projektu. Tímto způsobem
stráţnický kostel Panny Marie se stal, vedle
Olomouce, Brna, Jihlavy, Znojma, Mor.
Třebové a Buchlova, jednou z moravských
zástavek na cestě projektu EUROPA
JAGELLONICA. I kdyţ tuto gotickou sochu
zná (především vizuálně) většina Stráţničanů
a přespolních, během prázdnin bude u hlav.
vchodu do kostela P. Marie nástěnka,
podrobně popisující dějiny a význam
stráţnické sochy. Kostel Nanebevzetí P.
Marie bude přístupný během prázdnin ve
všední dny od 9 do 11 a od 14 do 16 hod.
Lukasz Karpinski, farář
Farní táboráky během prázdnin
Od středy 4. července se budou kaţdou
středu konat tradiční farní táboráky na hřišti
ZŠ Školní ul. Ale jiţ dnes chceme poděkovat
všem farníkům, kteří se přihlásili, a vzali si
na starost jednotlivé táboráky:
4. července – Scarabeus,
11. července – manţ. Tomšejovi,
18. července – Orel - pí Horáková,
25. července – Společenství mládeţe,
1. srpna – pí Matyášová,
8. srpna – k datu uzávěrky časopisu
neobsazeno,
15. srpna – k datu uzávěrky časopisu
neobsazeno,
22. srpna – Orel pí Vašíčková,
29. srpna – ministranti.
Táboráky budou začínat v 18 hod. Pití kaţdá
skupinka připraví zvlášť. Várnice s vodou je
k dispozici u rod. Janíkové, (na faře si pak
můţete vyzvednout peníze za připravené
nápoje). Něco k opékání si, prosím, přineste
s sebou (z důvodu hygienického nařízení
není moţné hromadné zajištění špekáčků
apod.). Upozorňujeme, ţe rodiče si
odpovídají za své děti! Děkujeme panu
Polanskému za připravené dřevo.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Rozhovor s Anežkou
Hořákovou:
„P. František Hořák byl naším
duchovním pilířem.“
Kdyţ ve Stráţnici
vyslovíte: „Páter
František Hořák“,
vybaví se většině
dospělých farníků
kněz se dvěma
berlemi,
jak
s jejich
pomocí
kráčí pomalu ke
kostelu.
O jeho ţivotě,
trpělivém snášení bolestí i o době, ve které
ţil, je následující rozhovor. Poskytla nám jej
Aneţka Hořáková, v jejíţ rodině ţil - ve
Starém městě ve Stráţnici.
Nejdříve Vás chci poprosit, abyste vysvětlila,
v jakém příbuzenském vztahu jste byla s P.
Hořákem.
Páter František Hořák byl bratr mého tatínka
– tedy můj strýček. Vzpomínky na něho
mám od svého dětství - jemu bylo v té době
asi 40 let. Jezdíval k nám, do svého rodného
domu, nebo my za ním do Olomouce.
Byl tam farářem?
Nedá se to tak říct, jeho kněţská dráha byla
trochu jiná. Na kněze byl vysvěcen ve 23
letech a začal jako kaplan působit na Hané.
Jenţe začal mít zdravotní problémy
s hlasivkami způsobující značné problémy
s mluvením. Je pochopitelné, ţe výuka ve
škole a koneckonců i práce v duchovní
správě tím byla pro něj velice náročná.
Nakonec tedy přešel do Olomouce na
konsistoř.
Konsistoř - to je takové zázemí biskupa?
Ano, byl tam tenkrát pan biskup Stanislav
Zela. Mám pocit, ţe strýček byl jeho
sekretářem. Bydlel v Olomouci na faře u sv.
Michala, kde i vypomáhal v duchovní
správě. Hlavně však dělal úřednickou práci
na konsistoři, a to aţ do osudného roku 1950.
-4-
Co se v tom roce stalo?
Byla to doba, kdy jiţ byli komunisté u moci
a začali se zbavovat těch, kteří se jim
nelíbili. Nejprve to odnesli řeholníci.
Zde si dovolím citovat z knihy „Kostel
Nanebevzetí Panny Marie ve Strážnici“
vzpomínku strýca kostelníka Františka
Polstera: „Přišel měsíc duben 1950 a počaly
se šířit zprávy o likvidaci klášterů a násilné
internaci řeholníků. Ta neblahá chvíle
nastala v noci 24. dubna, kdy byli všichni tři
otcové – pan rektor Otto Tichý a dva kaplani
– piaristé P. Vojtěch Poláček a P. Norbert
Vomáčka, násilím vyvlečeni z kláštera,
naloženi do přistaveného nákladního vozu a
odvezeni neznámo kam.“
Byl Váš strýček řeholník?
Ne, byl diecézní kněz. Na něj přišla řada aţ
v červnu. V této druhé vlně byli zatýkáni
ostatní kněţí, včetně pana biskupa. Strýček,
protoţe pracoval na biskupství, měl přesné
zprávy o kněţích v diecézi a o ţivotě tajné
církve.
Věděli na biskupství, že se na ně něco
chystá?
Kdyţ viděli, co se stalo s řeholníky, tušili, ţe
dojde řada i na ně. Ale kdy přesně nebo
jakým způsobem, to nevěděli.
Co se tedy stalo?
V červnu 1950 odvezli kněze z konzistoře, a
tedy i strýčka, do Ţeliva. Tam udělali
z místního kláštera internační místo pro
politicky nepohodlné kněze a řeholníky. Bez
soudu je tam zavřeli. Nemohli si s sebou vzít
ţádné věci, ani dát vědět příbuzným.
Jak tuto zprávu prožívala Vaše rodina?
Předně musím říct, ţe ţádnou oficiální
zprávu jsme nedostali.
Vše se drţelo
v tajnosti, jakékoli informování bylo
neţádoucí. My jsme se to dozvěděli aţ po
čase skrze strýčkovy známé. Tatínek tenkrát
vyuţil toho, ţe jako zaměstnanec ţeleznice
měl volnou jízdenku, a vypravil se vlakem
tím směrem. Vzal s sebou kolo a od poslední
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
vlakové zastávky v Humpolci přejel do
Ţeliva na kole.
Co Vám o tom strýček vyprávěl?
Byl v této věci dosti strohý, nějaké detaily
nám nevyprávěl. Ale vím, ţe tam byly tvrdé
podmínky. V Ţelivě bylo přes 400 řeholníků
a kněţí. Vykonávali práce na poli, drali peří;
páter Vojtěch Poláček měl na starosti
prasata… Strýček se tam sešel i se
stráţnickými
piaristy
P.
Vojtěchem
Poláčkem a P. Norbertem Vomáčkou. Velmi
blízcí si byli s P. Antonínem Šuránkem – i
tím, ţe P. Šuránek byl rodákem z Ostroţské
Lhoty a znali se ze studií.
Tatínek se snaţil občas do Ţeliva zajet. To
ovšem neznamenalo, ţe se tam při návštěvě
setkal se strýčkem.
Kněţí a řeholníci
samozřejmě neměli moţnost volných
vycházek a návštěv příbuzných, o tom
rozhodovali dozorci. Takţe se stávalo, ţe
tatínek jen obcházel zeď obklopující klášter
a hledal místo, kudy přehodit nějaké to jídlo
a prádlo, které strýčkovi přivezl. S nadějí, ţe
se k němu snad dostane.
Jak dlouho byl strýček v Želivě?
Rok. Stal se mu tam těţký úraz. Poranil si
páteř a ochrnul. Převezli jej do nemocnice do
Humpolce a odtud do vězeňské nemocnice
v Semilech v Podkrkonoší.
Tam byly
podmínky velice špatné. Leţel znehybněný
v sádrovém lůţku. Nás o tom samozřejmě
nikdo neinformoval, takţe jsme nic netušili.
Pak se k nám ale nějakým způsobem dostala
tato zpráva a tatínek se stařečkem se za ním
rozjeli.
Našli jej?
Našli, ale ve velice špatném stavu. Stařeček
se snaţil jej odsud dostat. Podal opakovaně
ţádosti na církevní úřad do Prahy, doloţil je
lékařskými zprávami. Po nějaké době se
podařilo uvolnit jej z léčení ve vězeňské
nemocnici s tím, ţe bude i nadále pod
dohledem. To uţ stačilo k tomu, aby byl
převezen do nemocnice v Olomouci. To mu
pravděpodobně zachránilo ţivot. Určitě
příznivě na něj zapůsobilo i to, ţe místo
dozorců měl kolem sebe v Olomouci
-5-
v nemocnici řádové sestry. Tam podstoupil 2
operace. Čekalo ho dlouhé léčení, proţil
mnoho bolesti. Nakonec se podařilo, ţe byl
s pomocí dvou berliček schopen chodit.
Jak dlouho léčení trvalo?
Asi rok. Potom se vrátil k nám do Stráţnice,
do svého rodného domu a uţ s námi zůstal aţ
do konce ţivota. A musím říct, ţe ţivot
s ním byl velice příjemný. Celá rodina jím
byla v dobrém slova smyslu ovlivněná.
Nejvíc se o něj starala teta – jeho nejmladší
sestra Apolonie. Postupně, kdyţ jsem
vystudovala a stala se zdravotní sestrou, tak
jsem mu různé ošetřování a přeléčení
poskytovala já.
Jaký byl pacient?
Velice trpělivý. Nikdy nevyţadoval léky
k utišení bolesti, i kdyţ bolesti určitě měl.
Snášel je tiše a odevzdaně. Byl to opravdu
dobrý člověk, statečný, skromný. Byl
takovým duchovním pilířem pro celou naši
rodinu, za coţ mu vděčíme. Měl rád lidi. I
kdyţ jej nemoc omezovala, měl rád
návštěvy. Chodíval po naší ulici a rád si
s kaţdým, koho potkal, povykládal.
A jak mohl proţívat svůj kněţský ţivot?
Samozřejmě si soukromě plnil své kněţské
povinnosti – modlitba breviáře, růţence…
Ovšem kdyţ chtěl slouţit mše svaté, nedostal
k tomu potřebné povolení od církevního
tajemníka (pozn. církevní tajemník byl státní
zaměstnanec, který měl dohled nad děním
v církvi a pravomoc rozhodovat o udělení
státního souhlasu k výkonu kněžské služby
apod. Nepohodlným kněžím bývaly státní
souhlasy odebrány, a tím pádem nesměli
pracovat jako kněží). Strýček dostal pouze
povolení, ţe můţe slouţit mši svatou doma
bez přítomnosti kohokoli. Slouţíval ji tedy
doma, my, domácí, jsme se jí účastnili s ním.
Časem i několik lidí z ulice.
Jak dlouho to trvalo?
Zhruba za dva roky dostal povolení slouţit
mši svatou v kostele. Ovšem bez přítomnosti
věřících. Kostel musel být zavřený. Jen
kostelník mohl být s ním. Tak to určil
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
církevní tajemník. Lidé ani nevěděli, ţe se
v kostele slouţí mše svatá. Jen strýc
kostelník František Polster.
Takže to byla taková spřízněná duše…
Opravdu, ty dva spojovalo velké přátelství.
František Polster chodíval za strýčkem
k nám domů, půjčovali si knihy a rozuměli
si. Takových vzácných přátel měl strýček
víc. Jejich návštěvy byly pro něj zdrojem
radosti. Například za ním dvakrát týdně
jezdíval na kole Páter Bureš (pro Stráţničany
známý jako autor dějin Stráţnice a profesor
na gymnáziu). To byl strýčkův věrný přítel.
Povzbudili se vzájemně, sdělili si, kdyţ se
někdo něco dozvěděl. Zprávy ze světa a
z dění v církvi se sem totiţ prakticky
nedostaly. V té době nevycházely ţádné
církevní časopisy. Spojení s Vatikánem šlo
jen přes Rádio Vatikán. Ovšem to bylo
záměrně rušeno rušičkami, aby bylo
znemoţněno jeho poslouchání. Strýček měl
výhodu, protoţe ovládal němčinu, takţe
poslouchal vysílání z Vídně.
Dalším strýčkovým přítelem byl P. Antonín
Šuránek.
Jezdíval k Vám?
Ano, navštěvoval strýčka. Byli zhruba stejně
staří, proţili spolu část pobytu v Ţelivě,
takţe je spojovalo i to. Kdyţ k nám přijel,
přivítal se s námi, domácími. Pak v soukromí
pobesedovali se strýčkem u něj v pokoji. A
na závěr si nás svolal: „Kdo jste doma,
pojďte, dostanete ode mne poţehnání!“ Bylo
to milé, ţe mu záleţelo i na nás.
Dále za strýčkem jezdíval stráţnický rodák
Páter Kunický. Téţ P. Sofka ze Vnorov, a
v neposlední řadě dělal svými návštěvami
radost P. Pavel Zíbal ze Vnorov.
Zastavme se u něj. Nepletu-li se, měl v té
době odebraný státní souhlas a nemohl
působit jako kněz.
Přesně tak. Se strýčkem byli nejprve spolu
v Ţelivě. Ovšem v době, kdy k nám chodil
navštěvovat strýčka, bydlel ve Vnorovech.
Nesměl vykonávat práci kněze. Pracoval
jako dělník na údrţbě ţelezniční trati v úseku
Veselí nad Moravou – Kúty. Kdyţ pracoval
-6-
na Stráţnicku, utíkal během půlhodinové
přestávky na oběd navštívit strýčka – a pak
zas pokračoval v práci.
Měl strýček coby nemocný člověk od státního
dozoru už pokoj?
Pod kontrolou byl stále. Například kdyţ měl
70 let, přijel mu poblahopřát pan biskup
Vrana ještě se dvěma dalšími kněţími.
Z ničeho nic u nás zastavilo auto a objevil se
církevní tajemník z Hodonína. Nebyl zvaný,
ale on toho nedbal. Sedl si mezi ně a celou
dobu seděl mezi nimi. Poslouchal, sledoval,
takţe si nic nemohli říct. Kde se tam tak
vzal, to jsme nikdo nechápali a dodnes je to
záhadou.
Jak to strýček snášel?
Cítil se omezený, ale nedalo se nic dělat.
Církevní tajemník, to byla autorita, která do
všeho zasahovala. Ale strýček byl statečný
člověk. Snaţil se vţdycky být i tak uţitečný,
pomáhat, jak to šlo.
Došlo k nějakému uvolnění, co se týká
přístupu do kostela?
Po nějakém čase mohl slouţit mše svaté
v kapli Panny Marie Lurdské. Byly ve
všední den ráno. Páter Kouřil slouţil mši
svatou u hlavního oltáře, a strýček se
strýcem kostelníkem v kapli.
Jak se blíţil rok 1968, mohl mít jiţ mši
svatou u bočního oltáře v kostele. A
nakonec, protoţe nebylo dostatek kněţí,
mohl slouţit i ranní nedělní mši svatou a také
kázat. Kdyţ mu to zdraví dovolilo,
pomaličku si zašel do kostela, zastavil se u P.
Kouřila nebo zašel na faru za P. Bedřichem
Presem. Navíc jezdil nějaký čas do
Sudoměřic. Jezdívali si pro něj autem a zase
po mši sv. jej přivezli zpět.
To bylo dobré, že mohl využívat auto.
V té době uţ bylo auto i v rodině. Jeho
synovec Josef Hauptvogel jej naloţil do
trabanta a jeli spolu třeba do vinohradu nebo
na Ţerotín. Nám se to zdá obyčejné, ale pro
něj to byly nevšední chvíle. A stejně tak,
kdyţ za svého působení ve Stráţnici za ním
přišel P. Vladimír Tomeček: „Otče, pojďte,
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
pojedeme na Velehrad“ či na jiná místa, kam
by se jinak neměl moţnost dostat. To byl
strýček spokojený, ţe se tak mohl podívat po
okolí!
Zkuste vzpomenout ještě na další kněze z té
doby. A byly tu ještě řádové sestry?
Tenkrát tu bylo hodně kněţí – důchodců. Ti
mívali mše svaté u bočních oltářů. Byl to P.
Hulva – předtím farář ve Vnorovech. Bydlel
v Masarykově ulici. Dále doktor Mikulka,
který ţil na Grůsce u svého bratra, P. Alfons
Hutař a také P. Otto Tichý, který ţil
v domově důchodců. Tam působily řádové
sestřičky coby ošetřovatelky. I ty chodívaly
za ním. Myslím, ţe to bývalo vzájemné
povzbuzení. Kdyţ měl svátek, sestřička
Imedla se postarala celé rodině o zábavu.
Dále tu byly sestry Longina, Fidelis,
Jaromíra, Drahomíra, Libuše, Irena. Jsou
pohřebeny v Kroměříţi nebo v Bílé Vodě.
Poskytly mu péči do konce ţivota.
Zemřel doma?
Ano, v listopadu 1979. Sil mu postupně
ubývalo, opakovaly se zápaly plic. Věděl, ţe
se blíţí konec. Potřeboval naši péči, ale byl
velmi skromný. Ţádné nároky si nedělal.
Zemřel právě, kdyţ byla dána do provozu
obřadní síň u hřbitova. Před jeho úmrtím byl
z obřadní síně jen jeden pohřeb. On měl být
druhý. Ale podařilo se vyřídit, ţe měl pohřeb
z kostela. Je pohřben na stráţnickém
hřbitově. Jeho hrob najdeme v řadě
kněţských hrobů v blízkosti hlavního kříţe
uprostřed hřbitova. Tam čeká na slavné
vzkříšení.
Život Vašeho strýčka může být pro každého
z nás důvodem k zamyšlení nad naší vlastní
věrností a statečností.
Vám však chci nyní poděkovat nejen za tento
rozhovor, ale hlavně za to, že Vaše rodina
byla dobrým zázemím tomuto knězi, a tím se
podílela na jeho kněžských zásluhách. A to je
velká a nezištná služba celé farnosti.
Děkujeme!
-hc-
-7-
Příspěvky farníků
Pitná voda pro Pannur
Pannur je krásná vesnička na jihu Indie.
Nachází se v oblasti, kde jezuité organizují
pomoc pro nejchudší obyvatele Indie.
Pannur není v blízkosti větších měst, vedou
do ní jen velmi špatné cesty, a tak vesnice
působí, jako by se v ní zastavil čas.
Ţije tam přibliţně 5 000 obyvatelů. Velmi
mnoho
z
nich
patří
do
kasty
„nedotknutelných“, tedy do té nejniţší kasty,
která je neuznaná a diskriminovaná.
Pannur a voda
V oblasti, kde se Pannur nachází, existují
dva různé zdroje vody, a to voda povrchová
a voda spodní. Povrchová voda je vzhledem
ke globálnímu oteplovaní a klimatickým
změnám méně spolehlivá, a proto se většina
pozornosti věnuje spodní vodě.
Indii patří první místo na světě v počtu
studní, přičemţ 60% vody z více jako 2
milionů studní se pouţívá na zavlaţování. V
zemědělství je efektivnější pouţívání spodní
vody. Levnější pumpy a elektrická energie
uţ změnily ţivoty mnohých zemědělců, ale
zdroj spodní vody je omezený, sráţí se, a tak
mnoho studní vyschlo. V mnoha případech
není spodní voda ze studní pitná a kvůli
kontaminaci bývají vodou přenášeny běţné
choroby, ale také parazitická onemocnění.
Kontaminovaná voda stojí lidské ţivoty.
Asi tím nejzávaţnějším problémem je, ţe
jediný zdroj pitné vody je kontaminovaný,
ale obyvatelé musí tuto vodu pít, protoţe
ţádný jiný zdroj pitné vody nemají. Pijí
vodu ze studně, která je hodně slaná a není
zdravá pro lidský organismus. Ani voda,
která se nachází hluboko v zemi, není
nezávadná. Důsledkem pití kontaminované
vody bývají časté nemoci, obzvláště
parazitické, kterých se dá jen těţko zbavit.
Způsobují střevní problémy, anémii a jiné
nemoci a v konečném důsledku častokrát
předčasnou smrt.
Vícero dětí z jezuitského programu podpory
vzdělávání pochází z této vesnice, a proto i
děti, pokud odjíţdí domů na prázdniny, musí
pít nebezpečnou kontaminovanou vodu.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
Aby lidé v Pannur předešli onemocněním,
musí kaţdý den chodit pěšky 6 km k řece pro
vodu. A samozřejmě dalších 6 km nazpět
pěšky s plnými nádobami vody z řeky, která
je bezpečná na pití. Většinou pro vodu chodí
děti anebo ţeny, které musí tuto úlohu
vykonávat.
Řešení
Rozumným řešením by bylo vodovodní
potrubí, kterým by se voda přiváděla z řeky
vzdálené 6 km od vesnice, přičemţ by se
voda do vesnice čerpala čerpadlem. Je jasné,
ţe vodovodní potrubí by mělo velmi
pozitivní dopad na obyvatele celé vesnice,
děti by namísto chození pro vodu mohly
chodit do školy... Vzhledem k minimálním
pracovním moţnostem v dané oblasti nemají
vesničané finance na koupi vodovodního
potrubí a čerpadla. S radostí by však
vykonali všechny nevyhnutelné kopací a
pomocné práce potřebné na osazení
vodovodního potrubí.
Pokud se podaří sehnat finance na vodovodní
potrubí do Pannur, budou moci i lidé z
okolních vesnic chodit pro vodu, která je
nezávadná. Tímto tedy nepřímo pomůţeme
většímu počtu lidí.
Páter Eric Mathias (měli jsme ho moţnost
osobně poznat ve Stráţnici) dělal průzkum
v dané oblasti a zjistil následující:
na zavedení vodovodního potrubí od řeky
do Pannur je třeba 960 PVC trubek s
průměrem cca 15 cm a čerpadlo o síle 20
koní. Cena jedné trubky je 1 300 rupií (1
euro = 65 rupií), tedy přibliţně 20 eur.
Čerpadlo stojí 75 000 rupií, coţ je přibliţně
1 154 eur. Celkem je tedy potřeba 19 200 eur
na trubky a 1 154 eur na čerpadlo, tedy na
celý projekt je potřeba 20 354 eur - podle
kurzu je potřeba na toto vodovodní potrubí
cca 450 000,- Kč.
I málo pomůže
Tímto bych Vás chtěl poprosit o pomoc. Uţ
se podařilo vysbírat 8 000 eur, chybí ještě
12 354 eur. Pokud se Vám nepodaří pomoci
větší sumou, můţete si „adoptovat” 1 nebo 2
trubky, a tak se nám postupně podaří sehnat
všechny potřebné peníze. Prosím, oslovte i
-8-
svoje známé, aby si „adoptovali trubku“, a
abychom tak shromáţdili sumu potřebnou na
zapojení vodovodního potrubí do Pannur.
Spolu to dokáţeme!!
Vaše příspěvky můţete posílat na účet
Českomoravské provincie Jezuitů:
Číslo účtu:
5076811718/4000
Měna:
CZK
Variabilní symbol: 10851
Čím dříve se nám podaří peníze vysbírat, tím
dříve umoţníme těmto lidem přístup ke
zdravé pitné vodě, která je pro nás
samozřejmostí.
Mnohokrát děkujeme.
Vojtěch Studénka - jakékoliv další informace
rád poskytnu!
Přehlídka farních divadelních
souborů
Ve dnech 15. aţ 17. června 2012 proběhla na
Svatém Hostýně na novém venkovním pódiu
u baziliky krásná akce podporovaná
Zlínským krajem i kulturní dotací EU:
„Přehlídka farních divadelních souborů“.
Této akce se aktivně účastnil i dětský
divadelní soubor pod vedením pí Jarky
Tomanové a pí Laďky Kurucové. Naše děti
podaly doposud nejlepší a vynikající výkon
ve své hře s názvem Zacheus.
Přestoţe foukal silný vítr, ve kterém se
obětavou pomocí rodičů malých herců
podařilo zabezpečit kulisy před pádem i
uletěním, zahráli tuto asi 20 minutovou hru
s vtipem, lehkostí a hravostí. I odborné
publikum odměnilo naše děti dlouhým
potleskem.
Přehlídky na sv. Hostýně se v tomto 1.
ročníku zúčastnilo 12 souborů, současně
proběhl i seminář o farních divadlech,
navázaly se přátelské vztahy účastníků a
výměna zkušeností v této kulturní aktivitě.
Velký
dík
patří
nejen
hlavnímu
organizátorovi přehlídky p. Cekotovi, ale
především našim stráţnickým dětem, které
skvěle reprezentovaly naše město a pozitivně
ho i touto formou zviditelnily na umělecké
mapě ČR, kde je Stráţnice právem v oblasti
folkloru na předním místě. Dík patří i
rodičům,
kteří
děti
doprovázeli,
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
zabezpečovali odvoz, postavení kulis a vše
potřebné během přehlídky. Lidsky, ve městě
i farnosti, jsme si díky této akci bliţší a
z toho máme také radost.
Za všechny rodiče Marián
Informace
Farní informace
a) nové mob. číslo O. Lukáše: 00420 773
750 967
b) v sakristii kostelů si mládeţ, která se
zúčastní Evropského setkání piaristické
mládeţe, můţe vyzvednout přihlášku na toto
setkání; tuto přihlášku můţete odevzdat O.
Lukášovi do konce června;
c) také se u O. Lukáše můţe hlásit mládeţ
farního spolča, která by se letos chtěla
zúčastnit farní brigády – prázdninového
hlídaní kostelů (brigáda se uskuteční od 2. 7.
do 31. 8.; kostel P. Marie bude otevřený od
pondělí do pátku od 9 do 11 a od 14 do 16
hod.).
Prázdninové růžencové pobožnosti
v kapličce sv. Rocha
Srdečně vás zveme na prázdninové
růţencové poboţnosti. Budeme se scházet,
jako minulé prázdniny, kaţdý pátek v 19.00
hod v kapličce sv. Rocha.
První poboţnost bude 29. června 2012, tím
zahájíme i Modlitební triduum, které
tentokrát z důvodů prázdnin proběhne taktéţ
v kapličce sv. Rocha.
Za hnutí Modliteb matek, Marie Stehlíková
Víčková soutěž - výsledky
Do soutěţe se zapojilo 5 farností. Celkem
jsme nasbírali cca 527 kg víček, tj. víc jak
půl tuny!!!
Sesbíraná víčka jsme předali Charitě
Uherské Hradiště.
Pořadí farností podle nasbíraných kil:
1. Staré Město
214 kg
2. Uherské Hradiště
150 kg
3. Ostroţská Lhota
62,50 kg
4. Stráţnice
60,5 kg
5. Boršice u Blatnice
40 kg
-9-
Pořadí v přepočtu na počet obyvatel – kolik
obyvatel bylo potřeba k nasbírání 1 kg:
1. Boršice u Blatnice
21 obyvatel
2. Ostroţská Lhota
25 obyvatel
3. Staré Město
31 obyvatel
4. Stráţnice
95 obyvatel
5. Uherské Hradiště
169 obyvatel
Úklid kostela Panny Marie - srpen
Sobota 4.8. - generální úklid před poutí
skupina č. 2 - Blatová A., č. 3 - Rybecká L.
Sobota 11.8. - skupina č. 4 - Sochorová E.
Sobota 18.8. - skupina č. 5 - Svobodová M.
Sobota 25.8. - skupina č. 6 - Stehlíková J.
Úklid kostela sv. Martina
Úklid kostela Panny Marie červenec
Sobota 14.7. skupina č. 11 B. Martinková
Sobota 21. 7. skupina č. 12 B. Kučerová
Sobota 11.8. skupina č. 13 P. Houšťová
Sobota 25.8. skupina č. 1 M. Schüszlerová
Úklid je vždy v sobotu v 8 hodin. Kvůli
odemknutí kostela zvoňte, prosím, na faře.
Sobota 7.7. - skupina č. 10 - Šašinková M.
Sobota 14.7. - skupina č. 11 - Sochor M.
Sobota 21.7. - skupina č. 12 - Kurucová L.
Sobota 28.7. - skupina č. 1 - Adamcová M.
Úklid je každou sobotu od 7:30 hod.
Stručný přehled hospodaření farnosti
Krátký komentář k tabulce hospodaření: tato čísla jsou soupisem hospodaření za 7 let. Je to pouze
soupis největších výdajů a příjmů farnosti. V tabulce jsou uvedeny pouze částky, které hradila
farnost ze sbírek farníků. V roce 2006, 2007, 2008, 2010, 2011 se konaly opravy, na které jsme
získali dotace a příspěvky od obce, kraje, diecéze. Tato čísla zde obsaţena nejsou. Údaje za rok
2012 jsou od ledna do dubna.
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Dary
17000
239000
63200
40500
123000
209000
201500
61000
Sbírky
1092189
1121503
1250282
1122970
1168351
1248549
1036327
391614
Celkem příjmy
1109189
1360503
1313482
1163470
1291351
1457549
1237827
452614
Bohoslužebné
výdaje
15490
16727
9859
32660
92733
49409
57968
25346
Energie a režie
640169
559701
655413
900582
807539
654778
975604
278081
Odeslavé sbírky
270260
218729
232749
228463
277266
302387
214495
221549
146400
Opravy
169562
73747
246776
72542
73238
229148
67528
Nákup dlouhodob.
majetku
42000
305234
214618
7635
0
85600
32260
29000
Výdaje
1137481
1174138
1359415
1241882
1250776
1321322
1347855
700376
Dary - fyzických a právnických osob
Sbírky - sbírky při mších sv.
Bohosluţebné výdaje - nákup hostií, mešního vína, ornátů, rochet, komţí, obrázků svatých, svíček, oleje, atd.
Energie a reţie - elektřina v kostelích a na faře, plyn (v kostele sv. Václava, na faře hradí komunita piaristů),
vodné a stočné v kostelích a na faře, kancelářské potřeby, telefony, nákupy pro děti, nájem za klubovnu RCS,
čisticí prostředky popl. bance, nájem a provoz kopírky, drobné nákupy.
Odeslané sbírky - sbírky vyhlášené arcibiskupstvím a na poetřeby diecíze ( školství, tv Noe……atd.)
Opravy - kostelů, fary, kaple.
Nákup dlouhodobého majetku - nákup ţidlí, pateny, kalicha, misky, ledničky do sakristie, lavic……
Dlouhodobý majetek umístěný na faře hradí z části komunita piaristů
V roce 2012 jsou výdaje větší neţ příjmy z důvodů přišlých faktur a neuhrazeného desátku z loňského a letošního roku.
Tato částka se ještě musí uhradit.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
- 10 -
Strážnické farní společenství a Strážnická
komunita piaristů
Vás srdečně zvou na tradiční
STRÁŽNICKOU POUŤ
při příležitosti slavnosti Nanebevzetí Panny
Marie
10. srpna, pátek, „domácí“ pouť
17.30 – 18.15 hod.: příležitost ke svát. smíření
18.00 hod.: modlitba růžence (připravuje farní
skupina FOCOLARE)
18.30 hod.: mše sv. + mariánská pobožnost
11. srpna, sobota
17.30 – 18.15 hod.: příležitost ke svát. smíření
18.00 hod.: modlitba růžence (připravuje Růžencové společenství z Petrova)
18.30 hod.: mše sv. a po ní světelný průvod ulicemi města, po průvodě
mariánská pobožnost
12. srpna, neděle
7.00 hod.: modlitba růžence (připravuje strážnické Růžencové společenství)
7.30 hod.: ranní mše sv.
9.30 hod.: modlitba růžence (připravuje farní společenství mládeže)
10.30 hod.: průvod od fary a slavnostní mše sv.
po mši sv.: poutní pohoštění na Piaristickém nám.
15.00 hod.: mariánská pobožnost, Te Deum a požehnání Nejsv. Svát.
15.30 hod.: poutní odpoledne – farní den na Zahradě u sv. Martina
18.00 hod.: koncert na strážnickém náměstí (Strážnické kulturní léto)
V sobotu a v neděli bude naším hostem PhDr. Marek Pučalík z Prahy,
převor Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
- 11 -
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
- 12 -
Program Setkání piaristické mládeže ve Strážnici
24. – 31. července 2012
24. 7., úterý
odpoledne: příjezd účastníků, registrace,
ubytování
18 hod.: večeře (jídelna ZŠ M.K.)
19.00 hod.: zahájení setkání (tělocvična ZŠ
M.K.)
22.00 hod.: večerní modlitba v kostele P.
Marie (připravuje stráţnická mládeţ)
25. 7., středa – český den
7.30 hod.: budíček
8.00 hod.: snídaně (jídelna ZŠ M.K.)
9.00 hod.:„cizinci poznávají naše město“
(hra v přírodě – připravuje stráţnická
mládeţ)
13.00 hod.: oběd (jídelna ZŠ M.K.)
sportovní odpoledne
18.00 hod.: mše sv. v kostele P. Marie (český
jazyk)
večer: táborák + modlitba (hřiště ZŠ Školní
ul.; spol. program, hry a modlitbu připravuje
stráţnická mládeţ)
26. 7., čtvrtek – slovenský den
7.30 hod.: budíček
8.00 hod.: snídaně
celodenní výlet do Bratislavy (mše sv. +
terénní hra bratislavským St. městem –
připravuje mládeţ ze Slovenska)
19.00 hod.: večeře
20.00 hod.: společná zábava
23.00 hod.: večerní modlitba (připravuje
mládeţ ze Slovenska)
27. 7., pátek – maďarský den
7.30 hod.: budíček
8.00 hod.: snídaně
9.00 hod.: kříţová cesta na Ţerotín
14.00 hod.: oběd
15.00 hod.: seznámení se stráţnickým
folklorem – folklorní odpoledne (připravuje
stráţnické mládeţ + POMOC dospělých
farníků)
19.30 hod.: večeře
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
20.30 hod.: kající poboţnost + příleţitost
ke zpovědi
21.15 hod.: mše sv. v kostele P. Marie
(připravuje maďarská mládeţ)
28. 7., sobota – rakouský den
7.30 hod.: budíček
8.00 hod.: snídaně
celodenní výlet do Vídně (mše sv. +
poznávání piaristických míst ve Vídni, volný
čas)
20.00 hod: večeře
21.00 hod.: diskotéka
29. 7., neděle
7.30 hod.: budíček
8.00 hod.: snídaně
10.30 hod.: mše sv. na Piaristickém nám.
12.30 hod.: oběd
sportovní odpoledne
18 hod.: koncert na stráţnickém náměstí
(kaţdá skupina připravuje krátký program,
pak spol. zábava; ukončení modlitbou za
město na náměstí)
30. 7., pondělí – polský den
7.30 hod.: budíček
8.00 hod.: snídaně
pouť na Velehrad (mše sv. – připravuje
polská mládeţ, volný čas)
15.00 hod.: oběd
Olympijské hry piaristické mládeţe na
ukončení setkání
18.30 hod.: večeře
19.30 hod.: společný večer na ukončení
setkání + modlitba (připravuje polská
mládeţ)
31. 7., úterý
7.30 hod.: budíček
8.00 hod.: snídaně
9.00 hod.: mše sv. v kostele P. Marie
(připravují Italové)
ukončení setkání + ÚKLID 
- 13 -
OREL jednota Strážnice
Závody kol, koloběžek a všeho, co
má kola
Zveme všechny dětičky, děti i omladinu,
střední věk i seniory, na jiţ tradiční setkání
pod názvem „Závody kol, koloběţek a
všeho, co kola má“. Letošní soutěţení
zpestří i skákací hrad, který poskytne zábavu
také všem a zdarma.
Sejdeme se opět ve Starém městě v neděli
22. července. Začátek ve 14.00 hod.,
prezence závodníků ve 14.30 hod.
Besedování pod lipami
Srdečně Vás zveme v neděli 8. července v
18.00 hod. do Starého města na besedování
pod lipami.
Téma: Co všechno odnesl čas - vzpomínání
na zašlé časy aneb Jak a co ve Stráţnici a
rodinách bývávalo a někde moţná ještě
je.
sokolíčka, Pavlínka
Horáková
zazpívala Cohenovo Hallelujah (český text
napsal Martin Prachař). Monika Budinská
básní K svatému Antonínkovi, kterou napsal
Sluţebník Boţí P. Antonín Šuránek,
připomněla 110. výročí jeho úmrtí.
Přehlídku
jako
kaţdoročně pořádala
Velehradská orelská ţupa.
Výbor orelské jednoty
Nabídka aktivit jednoty Orel
Strážnice na rok 2012/2013
•
•
•
Orelská pouť
na Svatém Hostýně se koná v neděli 26.
srpna 2012.
Cantate,
písní
•
přehlídka
duchovních
V sobotu 2. června 2012 se v Luhačovicích
konal v rámci světového svátku hudby 22.
ročník celostátní přehlídky duchovních písní
- Cantate. Motto letošní přehlídky - " Nauč
nás počítat naše dny, ať získáme moudrost
srdce " ŢL. 90 - 12.
Akce proběhla pod záštitou otce arcibiskupa
Jana Graubnera. V programu se představily
schóličky, schóly, muţský sbor a chrámové
sbory z Valašska, ze Slovácka, ze slovenské
Skalice a z Polska.
Naši farnost reprezentovaly tentokrát sice
netradičně, ale úspěšně, tři mladé členky
stráţnické orelské jednoty - Magdička
Lţičařová lidovou písní Měla sem milého
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
•
•
•
•
•
•
•
Demižónek
mladší děti 3 – 6 let, vedoucí :
Marie Vajčnerová, Pavla
Vašíčková, Kamila Polášková,
Tamara Kubálková
starší děti 7 - 14 let, vedoucí: Jiří
Rybecký, Jana Bělochová
Demižón od 15 let
Mažoretky pro 1. a 2. stupeň ZŠ,
vedoucí Dobra Hutařová
Taneční kroužek a gymnastika
pro děti: mladší od 5 do 10 let,
starší od 11 let, vedoucí Eliška
Horáková, Marta Jendrichovská
Astronomický kroužek, pro ţáky
od 6. tř. ZŠ, vedoucí Milan Horák
Kondiční cvičení pro seniory
Cvičení rodičů s dětmi
Volejbal pro mládež, pondělí od
19:00 v tělocvičně ZŠ Školní.
Tenis + ping pong pro 2. st. ZŠ,
vedoucí Jan Rambousek
Lakros, pro ţáky od 9. tříd ZŠ,
vedoucí Martin Neumann
Fotbal, ţáci ZŠ, vedoucí Zdeněk
Čech, Tomáš Adamec
Real Fight Club (thai box, jiu
jitsu, sebeobrana), muţi, ţeny od
17 let, vedoucí Miroslav Smetana
Informace o změnách budou vţdy
zveřejněny na stránkách orla :
www.orelstr.cz
- 14 -
OKÉNKO DO FARNÍ CHARITY
Přímá
sociální pomoc
Přímou sociální pomocí
rozumíme zejména pomoc konkrétním
sociálně slabým osobám a rodinám, které se
ocitly v materiální nouzi.
Tuto formu pomoci realizujeme většinou
v rámci působnosti Charity Stráţnice, kde
také získáváme příslušné finanční prostředky
v rámci Tříkrálové sbírky a Postní almuţny.
Před vlastním poskytnutím pomoci provádí
naše sociální pracovnice tzv. sociální šetření,
ve kterém zjišťuje aktuální sociální situaci
osoby nebo rodiny, které má být pomoc
poskytnuta.
Na základě tohoto šetření a po zjištění stavu
materiální nouze se poskytne konkrétní
částka na nákup konkrétního zboţí (např.
základní potraviny, ošacení, školní a
hygienické potřeby) nebo sluţby (např.
oprava domu).
Dohodnutá částka pomoci se ţadateli
proplatí na základě předloţených dokladů o
zakoupení zboţí nebo sluţby.
V roce 2011 jsme v rámci přímé sociální
pomoci vyplatili 35.100 Kč. Podpořeno tak
bylo 7 osob ze Stráţnice a spádových obcí
celkem částkou 34.480 Kč a zbylých 620 Kč
bylo pouţito jako drobná pomoc 5 osobám,
které většinou ve Stráţnici nebydlí, ale
poţádaly o pomoc v nouzi (např. na
zakoupení jízdenky nebo jídla).
Konkrétní částka bude schválena Radou
charity, která se koná po uzávěrce tohoto
vydání.
Budete mít i letos přebytky
ovoce na dar pro sušení a
výrobu džemů v charitě?
Pokud ano, budeme Vám moc vděčni!
V loňském roce se nasušilo celkem hodně
jablíček. Těţko jsme pak sháněli trochu
hrušek a trnek pro vytvoření směsi sušeného
ovoce. Před Vánoci se všechno dobře
vyprodalo v dárkovém balení celofánových
sáčků.
Letos musíme vyuţít naše zkušenosti z loňska
- např. jablíčka nakrájená na trochu silnější
plátky.
Poněvadţ se v loňském roce několik zájemců
ptalo, zda by si k nám mohli dát zpracovat
jejich ovoce v dţem, rozhodli jsme se letos, ţe
tuto sluţbu zkusíme nabídnout veřejnosti.
Tedy nová nabídka:
Zpracujeme Vám donesené
ovoce v džem!
Ušetříte Váš čas, podpoříte zaměstnávání
zdravotně znevýhodněných spoluobčanů!
Také v letošním roce máme z prostředků
TKS a Postní almuţny vyčleněny finanční
prostředky na přímou sociální pomoc.
Cena za plnou sklenku dţemu 250 ml – 22 Kč
350 ml – 31 Kč
Vzhledem ke zhoršující se situaci v našem
regionu jsme se rozhodli tuto částku navýšit;
bude se jednat o cca 40 – 45 tisíc Kč.
Sklenice a víčka dodáte, spotřeba cukru se
vyúčtuje zvlášť. Je nutné se hlásit nejméně
dva dny předem, tel. 739524381.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
- 15 -
Nejen pro děti
Krásné prázdniny všem dětem!!!
Vydává Římskokatolická farnost sv. Martina pouze pro vnitřní potřebu farnosti.
Vychází 23. 6. 2012, náklad 700 kusů
Tisk: Tiskárna Sukupovi
Své náměty a připomínky můžete vhodit do krabičky vzadu v kostele.
nebo zaslat na e-mail : [email protected]
webové stránky farnosti: www.straznice.farnost.cz
Děkujeme všem přispěvatelům.
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
- 16 -
Časopis farnosti Strážnice – Na cestu
- 17 -