Rezonanční cvičení, tzv
Transkript
Rezonanční cvičení, tzv
TECHNIKA MLUVENÉHO PROJEVU – PRACOVNÍ LISTY Pohybové ústrojí - výchozí vzpřímený postoj: chodidla jsou na šířku pánve, váha je rovnoměrně rozložena na celá chodidla – uvědomění si chodidel, propružená kolena, mírné stažení hýždí, vtažení konečníku, tah páteře vzhůru, ramena rozložíme – směřují dolů a do šíře se zapojením hrudníku, nakonec hlavu rovnovážně „usadíme“ na krk – hlava v protažení páteře __________________________________________________________ Dechové ústrojí a bránice: myslet na pravidelný dech, maximální výdech pomocí břišních svalů nám umožní hluboký nádech do bránice a žeber tzv. kombinovaný nádech, který potřebujeme při mluveném projevu, mluvený projev vyžaduje krátký, hluboký a tichý nádech a co nejdelší výdech, pomalý rovnoměrný výdech nám umožňuje ovládání bránice - plochý sval, oddělující dutinu břišní od dutiny hrudní, umožňující svou pružností hluboký nádech do plic spolu s rozšířením hrudníku, co nejdéle rozprostřená bránice uchycená v pevném rámu rozšířeného hrudního koše, slouží k co nejdelšímu rovnoměrnému výdechu ( bránice jako „opratě“ pro výdechový proud), který umožňuje spolu s rezonančními dutinami tvorbu znělého hlasu, tzv. posazení hlasu Dechová cviční, cvičení na uvědomění a procvičení bránice : (všechna cvičení provádíme ve výchozím vzpřímeném postoji, soustředěně, s živou představivostí, naplno) - uvědomělý, koncentrovaný, maximální výdech za pomoci břišních svalů – zadržíme – tělo nechat nadechnout jak potřebuje – opět maximální výdech - několikrát opakovat – hluboký nádech do bránice a do žeber (začít opět výdechem) – opřít a zadržet – prudký výdech pomocí břicha (sledovat bránici, která při prudkém výdechu jde ihned do vyklenutí) - několikrát opakovat - nafukování matračky nebo balónku (můžeme foukat do sevřené pěsti)- překonávání odporu opřením se do bránice – zapojení mezižeberních a břišních svalů, pozorně sledovat a vnímat, co dělá bránice a hrudník, pozor! krk zůstává klidný, není v křeči - dlouhý rovnoměrný výdech (tento výdech používáme při mluveném projevu) - za pomoci souhlásky sssssssssssssssssss - opět nejdříve uvědoměle a kvalitně vydechnout – zadržet a potom krátký, tichý a hluboký nádech do bránice a žeber = kombinovaný nádech – opět zadržet - při rovnoměrném výdechu za pomocí břišních a mezižeberních 1 svalů udržovat co nejdéle rozprostřenou bránici – bedlivě sledovat kdy svaly povolí a my vydechujeme nadoraz , vnímat rozprostřenou bránici a při konečném výdechu vyklenutou bránici - pružnost bránice – prudce vyrážet -š-/-š-/-š-/-š-… - hra na mašinku za pomoci silového přitahování rukou k tělu s každým hlasitým výdechem souhláskou -š- , poté tělo automaticky nadechne ( představa dechu jako pružiny - stlačení pružiny = výdech a puštění tzn. vyskočení pružiny = nádech ), začít pomalu, uvědoměle a přesnou představou a postupně zrychlovat, úplně stejně pracovat s kombinací hlásek -s-/-š-/-s-/-š-… , to samé, ale zvuk tvoří prudký výdech a ne hlasivky -tk-/-tk-/-tk-…. -tk-/-tyky-…. -tk-/-tuku-…. -pb-/-pb-/-pb- …. __________________________________________________________ Hlasové ústrojí a rezonanční dutiny: hlasivky, nacházející se v hrtanu, slouží k tvorbě hlasu, při fonaci (hlasivkové svaly se přitáhnou k sobě) jsou rozráženy výdechovým proudem, který je rozechvívá, hlasivky vibrují a vydávají zvuk, ten je zesilován rezonančními dutinami (hrudní, hrdelní, ústní, čelní) a rezonance těchto dutin dává hlasu znělost, nosnost a zabarvení, schopnost používat rezonanční dutiny k rozeznění hlasu (základem rezonancí je správný dech) zabraňuje přepínání hlasivek, které vede k jejich překrvování a následnému poškození - k rozeznění hlasu je potřeba otevřená hrdelní dutina, krk – viz. výchozí vzpřímený postoj, ke správnému otevření krku nám pomáhá zívnutí či kousnutí do jablka - hrudní rezonance - -h-h-h-hhhhhh, -ž-ž-ž-ž-žžžžžžžžžž - čelní, hlavová rezonance – mmmmmmm, mimimimimi, mongmongmong, mumumimimumumimi atp. Jak cvičit posazení a rozeznění hlasu: vždy vycházet z propojení -h- a -m- - -hmmmmmtzn. vycházet z opory bránice a propojit hrudní a hlavovou rezonanci - „posazený“ hlas vedeme uvolněným otevřeným krkem-pod horním patrem- otevřenou dutinou ústní směrem ven - rezonanční cvičení – vždy začínat z jemného, lehkého brumenda -hmmmaaaaeeeiiiiooouuu…, - hmauauauau…, -hejááááááááá, hahooooouuu…, -bim-bam-bim-bam…, mňaaaauuuu-nahoru i dolů, podobně siréna-úúúúúúúúú 2 Artikulační ústrojí: čelist, jazyk, zuby a rty umožňují tvořit slova, lehce a svižně se otvírající čelist ( otvírání úst) vypouští rozezvučený hlas, vedený širokým hrdlem, ústní dutinou (ne nosní) ven do prostoru, pomocí jazyka, zubů, rtů a dechu se tvoří hlásky a z hlásek slova, aktivní používání rtů ( pevnost a pružnost – roztažení koutků) vede k lepší srozumitelnosti artikulační rozcvička – klapání čelistí ( otvírat jako při zakousnutí se do jablka), vyplazování jazyka, promasírovat rty přes zuby, jazykem zevnitř úst kolem rtů, našpulit rty a zkousnout mezi zuby – opakovat, profouknutí uvolněných rtů, pevnou špičkou jazyka promasírovat lícní svaly, rrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrrr, tamtadamtadam-temtedemtedem-tumtudumtudum atp., davadevedividovo Cvičení na uvolnění mluvidel a posazení hlasu: Volno, Váňo, dále! Halóóóó, hááááááááló! Mami, babi, mami, babi! Mimi, moje Mimi! Míní, méně, Máňa… papapapapagénó! Tam ten den, tam ten den….Lalalalala Lera…….. na pipipipipi na… Malá, malá, malá,…kač, kač, kač, kač,…Na ťuťuťuťu… Ťuťuťumuťuťu…,čičičičičičičičí…..kokokokodák…Vrkůůůůůůůůů,cililink, kutulululululů…Mananmanamana…menemene…mini….mono…munu… Jazykolamy: Vlky plky, drbu vrbu, vlk zmrzl, prst zvlhl, zhltl hrst zrn. Strýc Šusta suší švestky v sušárně. Osuš si šosy. Sčeš si vlasy s čela. Sklapla piksla, piksla sklapla, splaskla piksla z plexiskla. Kdy zas zašustíš sukní? Pět švestek, šest švestek. Z čeho chceš sčítat čísla? Pan kaplan plakal v kapli. Jetelem letěl jelen, jelen letěl jetelem. Potkal se s peklem pod Popokatepetlem. Zamete to ta teta nebo nezamete to ta teta? Bratře Petře, nepřepepři toho vepře. Naše okenice je mezi okenicemi ta nejokenicovatější. Pokopete-li mu to pole nebo nepokopete-li mu to pole? Pštros s pštrosicí a s pštrosáčaty šli do pštrosáčárny. Rozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora nebo nerozprostovlasatila-li se dcera krále Nabuchodonozora? Třistatřiatřicet stříbrných křepelek přeletělo přes třistatřiatřicet stříbrných střech. 3 Čtení z listu svatého apoštola Pavla Galaťanům. Gal 3, 1 – 5 Ach, vy pošetilí Galaťané! Kdo vás to uhranul? Vždyť vám byl zrovna před očima vykreslen Ježíš Kristus ukřižovaný! Jen to bych od vás rád věděl: dostali jste Ducha za skutky Zákona, anebo za víru, jak vám byla hlásána? To jste tak pošetilí? Začali jste duchem, a teď končíte tělem ? Tak veliké věci jste prožili, a všechno je nadarmo? V tom případě by to ovšem bylo nadarmo. Tedy ten, který vám uděluje Ducha a dělá mezi vámi zázraky, činí to za skutky Zákona, anebo za víru, jak vám byla hlásána? Čtení z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům.1 Kor 12, 31 – 13, 13 Usilujte o vyšší dary! A ukážu vám ještě mnohem vzácnější cestu: Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych rozdal všecko, co mám, ano kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne. Proroctví – to pomine; jazyky – ty ustanou; poznání – to bude překonáno. Vždyť naše poznání je jen částečně, i naše prorokování je jen částečné; až přijde plnost, tehdy to, co je částečné, bude překonáno. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě; když jsem se stal mužem , překonal jsem to, co je dětinské. Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mně. A tak zůstává víra, naděje, láska – ale největší z té trojice je láska. Georgie Herbert: ELIXÍR (přebásnil J. Hrdlička) Můj Bože, nauč mě tě ve všech věcech zřít, ať vše, co konám, k slávě tvé vždy umím obrátit. S láskou se dotýkáš údělu našich vin, tvůj elixír vše činí v nás zas čistým, zářivým. Nechci jak zvíře divé pudové hnát se za svým, chci radostně a trpělivě vyznávat, že ti patřím. Z tvé moci služebník čin božský vykoná, když zákonů tvých pamětliv činí, co konat má. Kdo okem vidí sklo, pozná: je průhledné! Pak dálky nebe modrého skrze ně dohlédne. Mudrců kámen, hle, promění v zlato vše! Čím spíše Bůh, když jmění své uchopí, obejme! 4