09.06.2011 Zpravodaj 2011/06 - 2.část

darován nejmenovanou ženou z Jindřichova Hradce, a který je nyní v Národní galerii
v Praze pod názvem „Assumpta z Deštné.“
Záznam Petra Světeckého opsal v třeboňském archivu archivář PhDr. František
Navrátil pro svého přítele PhDr. Josefa Klika v Deštné.
František Kvapil
svislé šrafování = červená
vodorovné šrafování = modrá
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST DEŠTNÁ
PŮSOBENÍ DUCHA SVATÉHO DNES
Bratři a sestry, v neděli 12. června 2011
slavíme Letnice – slavnost seslání Ducha svatého.
Ve sdělovacích prostředcích často čteme či slyšíme, že někdo pokračuje v duchu zakladatele, že
máme vychovávat mládež v duchu Dona Boska
apod. Co to znamená – jednat v duchu někoho?
Máme tím na mysli, abychom jednali tak, jak by jednala ta osoba.
Když se Pán Ježíš loučil s apoštoly a přikazoval jim, aby v jeho díle pokračovali po
celém světě, dobře věděl, že by to sami nezvládli. Slíbil jim, že jeho Duch bude stále s
nimi: „Budu za vás prosit Otce, aby vám seslal Ducha pravdy.“ V té chvíli apoštolé asi
sotva chápali, co Kristus Pán tím Duchem pravdy míní, ale pochopili to později.
My ze Skutků apoštolů víme, co se událo v Jeruzalémě o svátku Letnic. Tolikrát se
Pán Ježíš apoštolům po svém Zmrtvýchvstání ukázal, mluvil s nimi, pojedl s nimi, ale oni
se stále báli, stále se schovávali. Vzpomínka na Velký pátek – na Golgotu – byla ještě
příliš živá. Mysleli si: Když zabili našeho Mistra a Pána, mohou zabít i nás!
A tak neměli odvahu jít lidem na oči, aby na ně neukazovali a nekřičeli: Tys přece
také chodil s tím Ježíšem z Nazareta, tys přece také uvěřil v Ježíše! Ani se jim nemůžeme
divit, že se tak báli. Vždyť i dnes, i mezi námi, jsou takoví, kteří leckdy nemají odvahu
přiznat svou víru v Ježíše Krista.
A pak se stalo něco podivuhodného. Ti bázliví, ustrašení apoštolé se najednou
rozohnili. Hořeli touhou povědět všem lidem, že Pán Ježíš žije. Jdou ven mezi lidi a mluví
Zpravodaj Deštenska
s takovým nadšením a zápalem, že lidé žasnou. Žasnou – a jejich srdce se rozhoří. Oheň
nadšení se z apoštolů přenáší i na ně. Mnoho se jich dává ten den pokřtít na znamení, že
věří v Krista Pána a že chtějí žít podle jeho učení.
Moji drazí, takto působí v lidech Duch svatý. Pán Ježíš slíbil Ducha pravdy, a svůj
slib splnil. Posílá svého svatého Ducha, aby dodal apoštolům sílu, radost, odvahu a
nadšení pro svatou věc Boží.
Dnes je doba apoštolského působení dávno za námi. Dnes je sotva kde na zemi ještě
místo, kam by radostná zvěst o Pánu Ježíši nepronikla. A buďme si jisti, že kamkoliv
přišlo poselství evangelia, přijali je tam a uvěřili, bylo to dílo Ducha svatého. Duch svatý
stále pomáhá všem, kdo hlásají víru v Krista Pána kdekoliv na světě.
Ano, Duch svatý působí ve světě i v nás stejně mocně, jako za časů apoštolských.
Vede a chrání svatou Kristovu Církev, jinak by nevydržela všechny těžkosti, které za dva
tisíce let své existence zakusila.
Působení Krista Pána za jeho života na této zemi bylo omezeno. Mohl kázat jen tam,
kde právě byl. Jeho svatý Duch však není omezen ani prostorově ani časově. Kristovo
slovo mohli slyšet jen ti lidé, kteří byli kolem něho v doslechu. Duch svatý působí po celé
zemi, není nijak a ničím omezen.
Jak si můžeme Ducha svatého aspoň obrazně představit – pokud to vůbec jde? Je to
Duch, v jehož síle Kristus Pán jednal a stále jedná. Duch svatý je vnímatelný – a přece
nehmatatelný. Je neviditelný – a přece každému blízký.
Bratře milý, sestřičko drahá, věříš tomu? Kdosi přirovnal působení Ducha svatého v
nás k působení růže. Tak jako růže nepotřebuje lidských slov, ale osloví člověka svou
vůní, přitahuje a ovlivňuje člověka Duch svatý vůní svých sedmi darů: moudrosti, rozumu, rady, síly, umění, zbožnosti a bázně Boží. Dejme se vést Duchem svatým, a bude z
nás vyzařovat pokoj, radost z odpuštění vlastních hříchů, a také my sami budeme rádi
odpouštět našim viníkům. A m e n .
Váš služebník a duchovní otec P. Jan Špaček
POŘAD BOHOSLUŽEB V ČERVNU V DEŠTNÉ (kostel sv. Ottona):
- Středa 1.6.2011 v 17 h – středa po 6. neděli velikonoční
- Pátek 3.6.2011 v 17 h – památka sv. Karla Lwangy a druhů; PRVNÍ PÁTEK
V MĚSÍCI (po mši sv. – výstav Velebné svátosti, adorace, litanie k BSJ, zásvětná
modlitba, svátostné požehnání)
- Neděle 5.6.2011 v 11 h – SLAVNOST NANEBEVSTOUPENÍ PÁNĚ
- Středa 8.6.2011 v 17 h – středa po 7. neděli velikonoční
-2-
Zpravodaj Deštenska
- Pátek 10.6.2011 v 17 h – pátek po 7. neděli velikonoční
- Neděle 12.6.2011 v 11 h – SLAVNOST SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO (Boží hod
svatodušní) – končí doba velikonoční
- Středa 15.6.2011 v 17 h – památka sv. Víta, mučedníka
- Pátek 17.6.2011 v 17 h – pátek 11. týdne v mezidobí
- Neděle 19.6.2011 v 11 h – SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE
- Středa 22.6.2011 v 17 h – středa 12. týdne v mezidobí
- Čtvrtek 23.6.2011 v 19 h – SLAVNOST TĚLA A KRVE PÁNĚ (Boží Tělo) – po
mši svaté bude eucharistický průvod kolem kostela a požehnání Městu Deštná
- Pátek 24.6.2011 v 17 h – SLAVNOST NAROZENÍ SV. JANA KŘTITELE
- Středa 29.6.2011 v 17 h – SLAVNOST SV. PETRA A PAVLA, apoštolů
- Pátek 1.7.2011 v 17 h – SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE JEŽÍŠOVA (po
mši sv. – výstav Velebné svátosti, adorace, litanie k BSJ, zásvětná modlitba,
svátostné požehnání)
- Neděle 3.7.2011 v 11 h – 14. neděle v mezidobí
V neděli 12.6.2011 o slavnosti seslání Ducha svatého proběhne při mši svaté obnova
milosti přijaté při biřmování.
V neděli 12.6.2011 se bude konat při mši svaté kostelní sbírka na potřeby diecéze. Za
vaše dary upřímné Pán Bůh zaplať!
BOHOSLUŽBY V ČERVNU NA ČERVENÉ LHOTĚ U NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE:
- Neděle 5.6.2011 v 16 h – 7. NEDĚLE VELIKONOČNÍ
- Neděle 19.6.2011 ve 14 h – SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE (poutní mše
svatá)
- Neděle 3.7.2011 v 16 h – 14. neděle v mezidobí
CÍRKEVNÍ SŇATKY V ČERVNU NA ČERVENÉ LHOTĚ:
- Sobota 4.6.2011 v 13:30 h – snoubenci MUDr. Jana Chmelíková & Ing. Michal
Matlas (oddavky – církevně-kanonické manželství)
- Sobota 11.6.2011 v 10:30 h – snoubenci Ing. Kateřina Drsová & Ing. Vít Mašek
(oddavky)
- Sobota 2.7.2011 v 11:00 h – snoubenci Iveta Bidařová & Ondřej Špaček (oddavky –
církevně-kanonické manželství)
POUTNÍ MŠE SVATÉ V ČERVNU VE FARNOSTI DEŠTNÁ:
- Neděle 19.6.2011 ve 14 h – filiální kostel Nejsvětější Trojice na Červené Lhotě
(SLAVNOST NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE)
-3-
Zpravodaj Deštenska
- Neděle 26.6.2011 v 11:30 h – kostelík sv. Jana Křtitele u lázní v Deštné
(SLAVNOST NAROZENÍ SV. JANA KŘTITELE); mše svatá ve farním kostele
sv. Ottona v Deštné NEBUDE !!!
KULTURA, ZAJÍMAVOSTI A VOLNÝ ČAS
NAŠE MĚSTO OPĚT OŽIVUJE!
Nedávno jsem byl osloven, ať napíši něco o svých zážitcích, z mé brigády pro V.A.N.
Group internacional plus s.r.o. Byl jsem tam u natáčení filmu s hollywoodskou hvězdou
Tomem Cruisem. Zážitky, které jsem zde zažil jsou velmi zajímavé. Kdybych se rozhodl o
nich psát, bylo by to na dlouho a na více stránek. Rozhodl jsem se proto napsat o našem
městě. Naše město se opět probouzí. Je to už pár let, kdy se odtud vytratily veřejné akce,
zvyky a kulturní dění. Před dvěma lety jsem se pokusil obnovit masopustní rej, který se
vůbec nevydařil. Ten den pokračoval pak v místním KD, kde se to naštěstí zachránit
podařilo. S pomocí našeho nynějšího starosty jsme po dlouhé době zrealizovali také pálení
čarodějnic. Tento rok se nám podařilo opět uspořádat tyto dvě akce, které se vydařily až na
opět nezdařený masopustní rej na náměstí. Naše město ožilo na těchto kulturních akcí,
které už opadly. V tomto roce se postarají místní (jak si říkají) maminy o Den Dětí, který
se bude konat na hřišti 4.6.2011. V tomto roce bych rád s pomocí přátel a pokud by se nám
podařilo domluvit se s městem a TJ Sokolem Deštná uspořádal Halloween v místním sále.
V našem městě už dlouho nikdo nespatřil také májku, kterou bychom s pomocí SDH
Deštná mohli po domluvě postavit. Mým snem je zde obnovit všechny staré zvyky, které
tu kdysi bývaly. Jenže každý si řekne tak to udělej, vždyť na tom nic není udělat nějakou
akci. Není to tak jednoduché je okolo toho spousty lítání. Proto s pomocí vás všech by se
to podařilo. Pak by se naše město opět stalo takým jaké, kdysi bývalo. Určitě si říkáte, že
když jste byli ještě malí a mladí, že tu kdysi bývalo spousty věcí a spousty akcí. Tak proč
je znovu nezrealizovat? Stačí jen chtít a s pomocí nejdál dojdeš. Proto bych rád vše s vaší
pomocí zrealizoval a obnovil tu tak staré zvyky, které už opadly.
Kamil Šindelář
_____________________________________________________________________________________
NÁPOJ LÁSKY
Kdo z nás by někdy nesnil o báječném kouzelném nápoji, který by člověka omladil,
uzdravil, nebo mu přinesl lásku. Právě v tomto krásném, ještě jarním období bych Vám
ráda vyprávěla o takovémto milostném příběhu z nového nastudování opery Gaetana
Donizettiho „Nápoj lásky“ v Národním divadle v Praze. Premiéra této komické opery byla
už v roce 1832 v Pařížské opeře a 1887 u nás v Praze v Národním divadle.
Děj současného představení je přenesen do 20. století do malé italské vesničky. O
žních se zdejší mládež veselí, tančí a povídají si různé příhody.
Krásná dívka jménem Adina vypráví všem známou historii o Tristanu a Isoldě a
jejich lásce, ke které jim pomohl kouzelný nápoj. Do Adiny je bezhlavě zamilován prostý,
ale upřímný chlapec Nemorino, kterého však ona zcela přehlíží. Adina se svou přítelkyní
Gianetou flirtují s karabiniery v čele se seržantem Belcorem, kterému nabízejí víno a
-4-
Zpravodaj Deštenska
Adina ho zve na milostnou schůzku. Mezitím přijíždí do vesnice léčitel a mastičkář
„Doktory Dulcamara“, který všem nabízí své zázračné produkty jako masti a likéry na
krásu, mládí a proti všem bolestem. Nešťastný Nemorino se ho zeptá, zda nemá též
kouzelný nápoj na lásku. Doktor mu jej hned prodá a ujišťuje ho zaručeným účinkem, i
když je to jen obyčejné víno. Po několika doušcích vyhledá Nemorino Adinu, ale ta se mu
vysměje a přede všemi slibuje seržantovi sňatek. Vesničané se radují z budoucí svatby a
tančí a pijí víno. Zoufalý Nemorino žádá doktora o další nápoj, na který si vypůjčí peníze
od seržanta. V očekávání účinků nápoje zpívá Nemorino nádhernou milostnou píseň „Una
Furtiva Lagrima“ (Tajná slza). Doktor prosí Adinu, aby se jí zželelo Nemorina a vesničané
mysleli, že tak učinil jeho nápoj. Adina přináší zprávu, že umírá strýc Nemorina ve městě
a vrací jeho dluh seržantovi, který se svou posádkou je odvelen jinam. Adina přijme tedy
lásku Nemorina a doktor vítězně oznamuje všem, že jeho zázračný nápoj zapůsobil.
Nemorino získává dědictví po strýci a nabízí Adině skvělý život. Láska tedy zvítězila –
„Buď pochválen nápoj lásky“. Sbor vesničanů zpívá o radosti a štěstí v životě lidském.
Moderní pojetí komické opery zasazené do 20. století bylo velmi nezvyklé, protože
opera byla složena o více než 100 let dříve. Například mládež zde jezdila na motorce a
doktor přijel na jeviště autem. Úlohu Nemorina lyricky krásně předvedl mladý operní
pěvec Aleš Briscein. Zvláště krásná byla jeho stěžejní milostná árie s doprovodem harfy a
fagotu, ve které vynikli i známí pěvci Enrico Causo, Luciano Pavarotti a též Peter
Dvorský. Opera bude hrána v Národním divadle do konce roku 2011.
Myslím, že by se mnohým milovníkům hudby v Deštné tato lehká komická opera o
lásce velmi líbila. Možná bude někdy uvedena i v Jindřichově Hradci na 3. nádvoří hradu.
Letos podle předběžného plánu zde bude koncem léta uvedena „Prodaná nevěsta“ od
Bedřicha Smetany.
Eva Kadlecová
Připomínáme,
že
se
v Deštné
v bývalých
svatojánských lázních, v kostelíčku sv. Jana Křtitele
koná další jarní benefiční koncert a to v sobotu, dne
11. června 2011 v 16. hod.
Předtančení v orientálním stylu se svíčkami a závoji
bude velmi pěkné a všichni účinkující, zejména
pěvecký sbor „Lípa“ z Kamenice nad Lipou
předvedou zajímavý program.
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hudební soubor sv. Jana Křtitele v Deštné
KINO V DEŠTNÉ - pokračování - 2. díl
-5-
Zpravodaj Deštenska
....léta šla a my jsme se snažili, stále něco v kině vylepšovat. Největším snem bylo
širokoúhlé promítání. První studii vypracoval v roce 1974 arch. Bedřich Pivec, který má v
Deštné vilku a jezdil sem na dovolenou a později zde trávil i důchod. Kamenem úrazu
však byl nedostatek peněz provozovatele (MNV), který musel zajistit jiné důležitější akce
- a tak se náš návrh a tato studie nesetkaly s pochopením. Tak jsme se alespoň snažili
zpříjemnit prostředí v hledišti - zbavit se kamen, která vyhřívala vždy jen nejbližší okolí a
zavést jiné topení. Tenkrát bylo v kurzu teplovzdušné topení. Objeli jsme s promítači
několik kin, kde takové topení měli a přesvědčili jsme provozovatele k jeho instalaci.
Agregát na naftu byl umístěn vzadu na dvoře za kinem - bývalý vepřín JZD.
Stále nás strašila v hlavě myšlenka na širokoúhlé promítání, ale to bylo ve
stávajícím kině nemožné, pro malé rozměry šíře kina, ale alespoň jsme docílili vybudování
rozšířeného promítání. V roce 1976 došlo k havarijnímu stavu elektrické instalace a
hrozilo zastavení promítání. Využili jsme tohoto stavu k malé rekonstrukci kina. Byla
pořízena nová el. instalace do zdí, rozvaděč na nouzové osvětlení, křemíkové usměrňovače
a oponové automaty, vybudováno rozšířené promítání, pořízena nová křesla pro
promítače, opravena podlaha, pořízeny nové zelené sedačky a tmavozelené sametové
opony a obložení stropu. Celá tato rekonstrukce (129 tisíc Kč) se konala během let 197678 za provozu, jen s malými, většinou zimními přestávkami, kdy kino v zimních měsících
(prosinec a leden) nepromítalo z úsporných důvodů a pro malou návštěvnost. Rekonstrukci
prováděl částečně Okresní stavební podnik v Jindřichově Hradci, částečně stavební četa
důchodců a zaměstnanců.
V říjnu 1977 odešel ze zdravotních důvodů z kina jeden z jeho zakladatelů,
pokladník Josef Fiala - pracoval v kině nepřetržitě 36 let, nedbal na bolesti těla a v kině
býval vždy mezi prvními; chodil často do kina, i když už nemohl pracovat. Do konce roku
77 pracovala v kině ve funkci pokladní Eva Strachotová (Capouchová) a od 1.1.1978
převzala tuto funkci Jitka Šváchová. Promítači byli stále Miroslav Drs a Ivan Závodný,
uklízečka a uvaděčka Marie Nováková, vedoucí Růžena Fischerová.
3.5.1978 zahájilo vylepšené kino opět promítání. Ale neusnuli jsme na vavřínech a
v roce 1980 byla provedena rekonstrukce sociálního zařízení - splachovací záchody (stavební četa důchodců za 20 tisíc Kč). V roce 1981 byl pořízen diaprojektor - převodem
z kina v Českých Velenicích a zakoupeny 4 ovladače pro nouzové osvětlení - z toho 2 pro
divadelní ochotníky a stmívač, rovněž pro divadelní ochotníky. Na propagaci se už
nepoužívají tzv. slepky z filmových letáčků, ale propagační letáky tiskne Tiskárna v
Jindřichově Hradci a rozesíláme je po všech okolních vesnicích. Přesto je, zvláště v
zimních měsících návštěvnost slabá. Tržbu získáváme různými přehlídkami atraktivních
filmů a filmů pro děti především v létě, hrajeme zvláštní představení pro okolní pionýrské
tábory a pod.
Sál je stále vytápěn naftou - roční spotřeba cca 1500 - 2000 l nafty. Byla to, po
zdražení nafty velmi drahá záležitost a tak byl za 6 tisíc Kč pořízen nástavec na topení
uhlím.
Od června 1983 dlouhodobě onemocněl promítač Miroslav Drs - pracoval v kině 15
let - nebyla naděje na úplné uzdravení a tak byl přijat nový praktikant Jiří Rozsíval, který
v roce 1984 úspěšně složil promítačské zkoušky v Klánovicích. V roce 1985 se v březnu a
dubnu v kině nehrálo - promítací stroje byly dovezeny do Meopty Plzeň k úpravě na
xenonové výbojky namísto doposud používaných uhlíků.
-6-
Zpravodaj Deštenska
Protože však většina divácky přitažlivých filmů byla uzpůsobena jen k
širokoúhlému promítání, přesvědčili jsme nakonec Ing. Karla Chalupského k vypracování
projektu, který konzultoval s Ústřední půjčovnou filmů v Praze. Došlo k další velké
přestavbě. Stavební práce vedl za dozoru Ing. Chalupského promítač Ivan Závodný se
stavební četou MNV (F. Tomšů, K. Chytra, K. Koktavý, P. Pígl, S. Pígl, Z. Tomšů ...)
Začalo se za provozu v roce 1986. Z bývalého průjezdu v čp. 61 se budovala vstupní
hala a instalovalo se ústřední topení v kině a v celé budově čp. 61, které zatím nebylo dáno
do provozu. V roce 1987 byly postaveny základy pro novou kabinu, v roce 1988 byla
provedena výměna vchodových dveří do budovy kina, vybudováno nové sociální zařízení
ve vstupní hale a zahájeno topení z vedlejší kotelny.
2. září 1989 byl promítán poslední film - pro děti k zahájení školního roku; a začalo
se s přestavbou sálu. Nejprve byla vyklizena půda - kulisy divadelních ochotníků byly
převezeny z větší části už do nového sálu kulturního domu a část do bývalého výkupního
podniku, židle ze sálu se přendaly do vstupní haly. Došlo ke stržení stropu, který byl
pronesen o 20 cm a hrozil zřícením, strop byl mírně zvýšen a do konce roku byl zhotoven
nový krov a krytina.
V roce 1990 a 1991 se stále na přestavbě kina pracovalo; promítací plátno se muselo
umístit obráceně, vybudovalo se stupňovité hlediště se stávajícími sedačkami a kabiny
byly vybudovány včetně jednoho bytu na dvoře za kinem.
24. června 1993 byla provedena konečně kolaudace přestavěného širokoúhlého kina,
které odpovídalo současným požadavkům. Kino si vzal do pronájmu promítač Ivan
Závodný a chod kina zajišťoval se svou rodinou. V předsálí kina provozoval bufet, kde se
čepovalo hlavně pivo. Bufet byl otevřen i ve dnech, kdy se v kině nehrálo.
Měli jsme krásné moderní kino, ale nebyli návštěvníci. Kino hrálo jen v letních
měsících, kdy byla návštěvnost větší, v zimě bylo kino zavřené. Např. v roce 1998 a 1999
se za celý rok promítalo jen 12 filmů. Příjem ze vstupného nestačil uhradit náklady na
půjčovné filmů. Obec provozovateli přispívala na chod kina tím, že neplatil nájemné ze
sálu, spotřebu el. energie a ponechala mu předsálí k pohostinské činnosti, která částečně
dotovala náklady.
V roce 2001 se v kině promítalo jenom 6 filmů, které navštívilo 118 diváků. Tržba
činila 4.989 Kč, náklady: kontrola promítaček 2 200 Kč, telefony 400 Kč, dovoz filmů 2
040 Kč, odesílání filmů 570 Kč, půjčovné 8 565 Kč, mzda za promítání 1 350 Kč, ostatní
mzda vč. úklidu 900 Kč, celkem 16 025 Kč. Ztráta činila 11 036 Kč. Obec, podle
dřívějšího rozhodnutí, doplatila na provoz kina 10 tisíc Kč a usneseno, že v březnu 2002
bude do zastupitelstva pozván provozovatel Ivan Závodný a rozhodne se o dalším osudu
kina.
V roce 2002 na svém zasedání 28. března zastupitelstvo obce rozhodlo provozování
kina ukončit s tím, že pan Závodný promítací stroje zakonzervuje a zastupitelstvo osloví
mladé stavbaře v Deštné, aby navrhli další využití kinosálu.
Tak v roce 2002 skončilo naše pracně vybudované, krásné kino.
Fischerová
ROK RŮŽE
-7-
Zpravodaj Deštenska
Rožmberský presbytář kostela v Deštné
Je známo, že bavorští kolonisté, přišlí do
staroslovanské osady Deštná, přinesli sebou v té době už
v Bavorsku rozšířený kult svatého Ottona, biskupa
z Bamberku, svatořečeného v roce 1189. Pravděpodobně,
spolu s vytýčením nového městiště, určili kolonisté i vhodné
místo pro kostel, na ostrohu nad údolím s protékající říčkou.
Kostel byl z počátku dřevěný, až bohatá jindřichohradecká
komenda řádu německých rytířů dokázala na místě dřevěného
kostelíka postavit kamenný chrám v románském slohu. Byl tehdy i útočištěm obyvatel při
vpádu nepřátelského vojska.
Trhová ves Deštná, s důležitým komunikačním brodem na křižovatce stezek
Chýnov-Soběslav a Hradiště (potom Tábor) – Jindřichův Hradec, se stávala lidnatější.
Proto noví majitelé Rožmberci (1364) uvažovali o rozšíření kostela. Došlo k tomu
pravděpodobně kolem roku 1380, za vlády Oldřicha I. z Rožmberku.
Stavbu gotického presbytáře, přizděného
k velké lodi stávajícího kostela, prováděla
rožmberská stavební huť, zaměstnaná i stavbou
farního kostela sv. Petra a Pavla, r. 1380
v Soběslavi. Nasvědčují tomu typizované tvary
žeberních dílů, tesaných podle základních tvarů,
užívaných jak v soběslavském kostele, tak v
klenbě deštenského kostela. U nás jsou zajímavá
klenební žebra, ukončená na konzolách. Vlevo
od oltáře je tesaná tvář vousatého muže s čepicí
(snad znamení zkušeného stavitele?), na pravé straně je na konzole hlava jakoby
mouřenína. Za oltářem konzoly představují dvě ženské hlavy. Zajímavé jsou gotické
třídílné sedile a nástěnný sanktuář s původními dvířky. Na střeše presbytáře je sanktusní
věžička se zvonem.
Deštná má důvod vážit si stavebního odkazu Rožmberků!
F.K.
KVĚTEN V LETECKÉM MUZEU DEŠTNÁ OČIMA
KHL
Květen je měsícem mnoha podob. Dobře ho znají
zamilovaní, vojenští historici, ale také zahrádkáři, turisté či
cestovatelé. Když to vezmu podle našeho Klubu historie letectví, tak
květen nám opravdu splnil všechna naše očekávání. Ba přímo mnohem víc! Vždyť komu
se kdy poštěstí být u archeologického výzkumu německého stíhacího letounu s přesnou
datací a jménem pilota?!? Začnu však popořadě. Jako každoročně jsme se 8. května
zúčastnili s naším Klubem v J. Hradci městských oslav Dne vítězství. Během pietního aktu
-8-
Zpravodaj Deštenska
u Památníku letců na nábřeží L. Stehny zazněla informace, že se letošní v pořadí již
„XVIII. setkání čs. válečných letců“ uskuteční v sobotu 27. srpna 2011. Jaký bude přesně
program ještě není rozhodnuto, ale jednou z možností je návštěva Leteckého muzea
v Deštné (dále LMD) leteckými veterány. To se však rozhodne s definitivní platností až
v průběhu července. Že je hostům Setkání co zajímavého nabídnout se mohlo během
dubnových víkendů a května přesvědčit téměř sedm set platících návštěvníků aviatické
expozice muzea, včetně dalších zhruba sto padesáti hostů slavnostního zahájení nové
sezony, ke kterému došlo v sobotu 30. dubna 2011. Možná jste také někteří zaznamenali,
že úspěch našeho muzea vyvolal diskusi v médiích, se zastoupením např. hejtmana
Jihočeského kraji Mgr. Jiřího Zimoly, starosty města J. Hradec Ing. Stanislava Mrvky či
ředitele Muzea Jindřichohradecka PhDr. Jaroslava Pikala, a to o přesunutí expozice
Leteckého muzea např. do prostor Jezuitské koleje v J. Hradci. Nyní je oficiální vyjádření
na nás s Klubem. Když jsem dal na dané téma v pondělí 23. května hlasovat na klubové
schůzi, všichni jsme se jednohlasně shodli na tom, že chceme s muzeem 100% zůstat
v Deštné. Pokud o nás vedení města, potažmo zastupitelé Deštné, budou stát. Jsme sice
téměř všichni z klubu hradečáci, ale Deštná se nám díky vřelému a přátelskému přijetí
stala téměř druhým domovem. Proto nechceme nikam odcházet a naopak dál pokračovat
v rozvoji i propagaci Leteckého muzea po celé České republice i v zahraničí. Konkrétním
příkladem je instalace nového velkého reklamního poutače LMD u silnice I. třídy
v Soběslavi, kterou v částce téměř 10.000 Kč zafinancoval náš Klub, včetně dalších
financí za celoroční pronájem této plochy. Jeho rozměry 280 x 150 cm i zvolený motiv by
měly být dalším z konkrétních lákadel pro turisty i místní obyvatele, kteří se budou
pohybovat mezi Táborem a Č. Budějovicemi. Další reklamní panely jsou plánovány i na
řadě dalších míst našeho okresu, včetně ploch, na které získalo město Deštná grant od
Jihočeského kraje. Když už jsem se zmínil o pozitivech měsíce května, nerad bych
zapomněl na událost, která se také dotýká našeho Leteckého muzea v Deštné. Jde o akci,
která se uskutečnila v pátek 13. května 2011. Ten den jsme spolu s Muzeem
Jindřichohradecka provedli oficiální archeologický výzkum německého stíhacího letounu
Focke Wulf Fw-190 poblíž Otína u J. Hradce. K akci byl dále přizván profesionální
pyrotechnik kpt. v. z. Karel Ludvík, otec a syn Ivo a Jiří Šaškové z Prahy, pamětnice
sestřelu letounu p. Jiřina Kárová, včetně majitelů zkoumaného pozemku rodiny p. Věry
Klimešové a řada dalších. Po mnoha letech pátrání jsme se tak vydali do míst, kde jsme
v dubnu letošního roku dokázali pomocí magnetometru a díky zkušenostem
archeologického terénního technika p. Antonína Majera vytipovat místo předpokládaného
dopadu stíhačky FW 190 A-8, která byla sestřelena 24. srpna 1944 před 12,40 hodin
v souboji s americkým bombardovacím letounem B-24 Liberator. Během celodenního
výzkumu jsme kromě velkého množství fragmentů plechů nalezli torzo zadní části trupu
s ostruhovým kolečkem, 3 kyslíkové lahve, několik přístrojů z kabiny včetně hodin,
kompletní masivní podvozkovou nohu, palubní zbraně s množstvím munice ráže 13 a 20
mm, list vrtule a především nárazem poškozený motor BMW 801D-2. Jak v německých
archívech dopátral Jiří Šašek - „Pilotem nalezeného letounu byl dvaadvacetiletý Fw.
Hubert Engst od 6. letky II.(Sturm)/JG 300. Tomu se nejprve ve spolupráci s Uffz. Willi
Reschkem podařilo sestřelit jeden Liberator, ale po zásahu obrannou palbou musel ze
svého hořícího Fw 190 A-8 (W. Nr. 681361) „žlutá 7“ vyskočit na padáku s lehkými
popáleninami v obličeji se zachránil. Engst již v té době patřil k ostříleným veteránům a
-9-
Zpravodaj Deštenska
byl patrně jediným pilotem své jednotky, jenž s ní létal od jejího založení v létě 1943 až do
května 1945. Za dosažené úspěchy byl vyznamenán Německým křížem ve zlatě, avšak
sám byl během své bojové kariéry čtyřikrát sestřelen.“ Po odvysílání exkluzivní reportáže
v České televizi z autorské dílny Aleše Hazuky v pondělí 16. května 2011 se v Muzeu
Jindřichohradecka, kde jsou fragmenty letounu uloženy, rozpoutalo mediální „peklo“,
které jsem za dvacet let své archeologické praxe doposud nezažil. V souvislosti
s reportážemi také často zazněla informace o našem Leteckém muzeu v Deštné. Protože
jsme během výzkumu objevili součástky z FW-190 zhruba v množství jedné korby
nákladního auta, bylo po dohodě s ředitelem Muzea Jindřichohradecka rozhodnuto, že část
exponátů bude dlouhodobě vystavena v muzeu v Deštné. Pokud se budete mít zájem přijít
podívat na fragmenty tohoto německého bojového stroje během jeho konzervace,
kontaktujte mě prosím na adrese či telefonu našeho Muzea Jindřichohradecka. Jinak vás
již nyní zvu do rozšířené aviatické expozice v Deštné, kde se také časem objeví fragmenty
z Focke Wulfu stíhacího pilota Huberta Engsta. Když budete číst tyto řádky, bude náš
Klub na své v pořadí již patnácté zahraniční expedici, tentokrát na území Německa,
Belgie, Lucemburska a snad ještě o trochu víc. O tom však až v některém z příštích
příspěvků ve Zpravodaji. Informace o muzeu i aktivitách našeho klubu najdete na
webových stránkách: www.khl-jhradec.cz. Těšíme se s Vámi na setkání!
Vladislav Burian, KHL
Foto 1: Výzkum fragmentů sestřeleného stíhacího letounu Fw-190 A8. (Foto: Vladimír
Vondrka, archiv KHL)
Foto 2: Instalace reklamního panelu Leteckého muzea u silnice I. třídy v Soběslavi. (Foto:
M. Šafránek, archiv KHL)
- 10 -
Zpravodaj Deštenska
SLOUPEK DEŠTENSKÉ KNIHOVNY
V ČERVNU VZPOMÍNÁME
3. června 1801 - František Škroup - 210 let od narození
byl český hudebník, dirigent a hudební skladatel. Narodil se v rodině
osického kantora a skladatele Dominika Josefa Škroupa jako páté dítě. S
hudbou se seznámil prostřednictvím svého otce a již od 8 let veřejně vystupoval s
hrou na flétnu. V letech 1812 – 1813 byl vokalistou v pražské Loretě a
Týnském chrámu. V letech 1814 až 1819 studoval na gymnáziu v Hradci
Králové. V Praze absolvoval dva roky studia filosofie a v roce 1822 začal
studovat na pražské universitě práva. Aby si na studium vydělal, vyučoval hudbě a
zpěvu a vypomáhal ve sboru Stavovského divadla. Studia však nedokončil. Do
popředí jeho zájmu se dostalo ochotnické divadlo a spolu s jinými vlastenci založil v roce 1823 první
českou operní družinu, která si vzala za úkol provozovat v Praze představení českých oper. 23. prosince
1823 byla ve Stavovském divadle hrána česky tehdy oblíbená opera rakouského skladatele Josefa
Weigla Rodina švejcarská, kterou do češtiny přeložil básník a posluchač filosofie Simeon Karel
Macháček. Opera byla provedena ochotníky, ale její úspěch (i finanční) přispěl k tomu, že od té doby
bylo Stavovské divadlo otevřeno i pro další česká představení. Úspěch této a dalších oper zpívaných
česky byl pro něj podnětem ke zkomponování první české opery Dráteník na libreto
J. K. Chmelenského. Opera byla poprvé provedena s velkým úspěchem ve Stavovském divadle
2. února 1826. Povzbuzen jejím úspěchem začal komponovat další opery na Chmelenského české texty –
Oldřich a Božena, Libušin sňatek, ty však již nedosáhly takového úspěchu. V roce 1827 byl
jmenován druhým kapelníkem
- 11 -