Stáhnout PDF

Recenze
DIGITÁLNÍ MIXÁŽNÍ PULT
ALLEN&HEATH
Tak jsem se tedy konečně dočkal a po toužebném očekávání se do mých zvukařskodivadelních spárů dostal digitální mix Qu-24 od britské firmy Allen&Heath. Můj zájem
vzbudil již jeho menší „bráška“ Qu-16, který byl na trh uveden, pokud se nemýlím,
o necelý rok dříve, coby součást současného trendu v ozvučovací technice, kdy
se digitální mixy dostávají ke slovu i v menších firmách a na menších koncertech…
Q
u-24 si dovolím uvést jako kompaktní digitální mixpult s lehce futuristickým designem. Jeho rozměry 632 x 500 x 186 mm
(Š x H x V) a hmotnost 14 kg předem napovídají, že manipulace s tímto mixem nebude nijak
problematická. K pultu lze pomocí konektorů XLR
a TRS připojit až 24 mikrofonních nebo linkových
mono vstupů, stereo vstupy jsou zde tři. Výstupy
jsou zastoupeny jednak hlavním stereo výstupem
(Main L-R v provedení XLR), ale také čtyřmi pomocnými mono výstupy (Mix 1-4, XLR) a třemi
48
SRPEN 2014
pomocnými stereo sběrnicemi (Mix 5-6, 7-8,
9-10, XLR). Jako výstupy lze také využít podskupiny (Group outputs 1-2 a 3-4, XLR) a matici
(Matrix outputs 1-2 a 3-4, XLR). Když k tomu připojíme 25 motorizovaných faderů, dotykový barevný display, 4 efektové procesory, 2 typy USB
portů, konektivitu pomocí protokolu dSNAKE,
a v neposlední řadě možnost dálkového ovládání
z iPadu, zjistíme, že Qu-24 je opravdu velmi zajímavý mixážní nástroj. Skoro bych řekl, že mám
před sebou takový digitální audio „švýcarák“.
Design
Při prvním pohledu zaujme mix svým designem.
Pozornost přitahuje především ne zcela obvyklé
konstrukční řešení „těla“ mixu, které je dobře patrné při pohledu z boku. Zjistíme, že deska mixu
je v horní části ohnuta o 90° směrem dolů, čímž
vytváří prostor pro zadní připojovací terminál. Také ten je zahnut ve stejném úhlu směrem pod
mix, čímž jeho konstruktéři vytvořili podstavec,
www.music-store.cz
Qu-24
díky kterému je pult uživatelsky přívětivě nakloněn
směrem k obsluze. Podobné konstrukční řešení
jsem v minulosti osobně zaznamenal například
u stařičkého analogového mixu Soundcraft Spirit
Studio LX, nebo u pultů Allen&Heath řady Wizard. U mixů Allen&Heath řady Qu je ovšem tato
forma dotažena takříkajíc „k dokonalosti“, a to díky
až asketicky „ostrým“ hranám a celoplošně zachované tloušťce desky. Podle výrobce umožnilo
právě toto uspořádání uchladit vnitřek mixu přirozeně, bez ventilátoru. Celkově funkční dojem ještě
podtrhuje černý matný lak, doplněný bílými a zelenými popiskami. Detail obrazu pak dotváří
logo Allen&Heath na úzké bočnici mixu.
Pracovní plocha
Podíváme-li se pozorněji na rozložení hlavní
pracovní plochy mixu, zjistíme, že vlevo nahoře
umístil výrobce odkládací plochu pro iPad mini.
www.music-store.cz
> Doporučená cena:
70 990 Kč
> Autor recenze:
Miloš Vondráček
> Web výrobce:
www.allen-heath.com
> Distributor: PRODANCE, s.r.o. | Osadní 799/26 | 170 00 Praha 7
Tel.: 220-806-054 | [email protected] | www.prodance.cz
Uprostřed horního segmentu se potom nachází
sekce processingu, která je poskládána z kontrolerů pro ovládání preampu, high pass filtru, ekvalizéru, gate, kompresoru, grafického ekvalizéru
a panorámy. Vpravo od těchto ovladačů narazíme na dominantu – barevný dotykový displej
s úhlopříčkou 5“ a rozlišením 800 x 480 bodů.
Pod ním je v logickém uspořádání rozeseta skupina tlačítek pro ovládání parametrů zobrazených na displeji. Řadu zahajuje funkční klávesa
„Fn“ v modrém poli, která otevírá další ovládací
okna displeje. Následující dvě tlačítka (šedé
Copy a červené Paste) pak mají poměrně jednoznačný účel a pomáhají kopírovat nastavení
audio processingu mezi jednotlivými kanály.
Tlačítkem Reset můžeme resetovat nejen nastavení ekvalizéru. Jediný otočný kontrolér pod displejem má proměnlivou funkci a slouží k ovládání vybraného parametru na displeji. Pro názornost s ním lze ovládat například delay vstupního
nebo výstupního kanálu.
Skupinku tlačítek, která slouží k přepínání zobrazovacích režimů displeje, najdeme po jeho pravém okraji. Tato tlačítka jsou ještě doplněna
diodou, která svítí, pokud je aktivní příslušný
mód zobrazení.
Zcela nahoře je zelené tlačítko Processing. Jeho
stiskem vyvoláme obrazovku pro nastavení processingu na jednotlivých kanálech. V takové situaci displej zobrazuje aktuální nastavení na vybraném kanálu. Zde je v jednom okně přehled
o nastavení jednotlivých procesorů celého channel stripu, který je poskládán z preampu, highpass filtru, gate, ekvalizéru a kompresoru.
Zeleným tlačítkem Routing vyvoláme okno routingu. V něm je například možné nastavit sílu odcházejícího signálu na vybraném kanálu do jednotlivých mixů. Tlačítka Processing a Routing
jsou zelená proto, aby bylo na první pohled patrné, že jsou vázána na tlačítka Sel na jednotlivých
kanálech, která jsou provedena ve stejné barvě.
SRPEN 2014 49
Recenze
Přidejte se k nám na sociálních sítích
SigGen pak volíme to, do jakých výstupů bude
signál posílán (a jaký typ signálu). Na výběr máme sinus s volbou frekvence, bílý šum, růžový
šum a „band pass noise“ (zvláštní typ růžového
šumu). Uživatel si zde může také nastavit úroveň
testovacího signálu a je zde také Mute tlačítko
signálu pro všechny výstupy.
Uprostřed horního segmentu pultu se nachází sekce
processingu, která je poskládána z kontrolerů pro
ovládání preampu, high pass filtru, ekvalizéru, gate,
kompresoru, grafického ekvalizéru a panorámy
Následující čtveřice šedých tlačítek zpřístupňuje
další režimy zobrazení displeje. Tlačítko Home vyvolá okno s pěti záložkami: Home, User, Meters,
RTA a Qu-Drive. V záložce Home najdeme informace o aktuální verzi Firmwaru, o momentálně
přihlášeném uživateli, čtveřici mutovacích tlačítek
pro mutovací skupiny 1-4, velmi důležité červené
tlačítko Shut Down pro softwarové vypnutí mixu,
a žluté tlačítko Lock Surface. To je zde pro případ,
že si od mixu odskočíte a netoužíte po tom, aby
vám ho nějaký nenechavec „rozkroutil“.
V záložce Control na nás čeká stránka nazvaná
Custom Layer, na které si nadefinujeme, co má
být kterým faderem ovládáno v uživatelské vrstvě. Jinými slovy: zde je možné si fadery poskládat, jak se nám zlíbí. Zvláštností je tu možnost
využití této vrstvy pro ovládání DAW pomocí MIDI v připojeném počítači. Pro zablokování obou
standardních vrstev slouží funkce Custom Layer
Only. Přepnutím na stránku SoftKeys se potom
dostaneme k nastavení funkcí programovatelných tlačítek. Qu-24 jich má 10 a dají se k nim
přiřadit funkce Mute Group, Tap Tempo, Recall
Scene, Scene Store Current, Scene Recall Go,
Scene Next, Scene Previous a PAFL Clear. Do
záložky Control umístil výrobce také rozhraní
(Network) pro nastavení síťového připojení. Najdeme zde IP Address, Subnet Mask, Gateway,
zapínání DHCP a název jednotky v síti.
Záložka User, jak už název napovídá, slouží
k přepínání uživatelů. Tady je asi nejdůležitější
informací, že uživatel Admin má oprávněný
přístup ke všem funkcím mixu.
Meters – to je název následující záložky okna
Home a umožňuje rychlý náhled na metry
všech vstupů a výstupů. Metry barevně indikují signál od -30 dB do +10 dB. Tuto úroveň již
samozřejmě indikuje „v červených“, neboť hrozí
přebuzení vstupního kanálu, případně sběrnice.
Záložka RTA patří spektrálnímu analyzéru.
Je zde možné sledovat frekvenční průběh
signálu na zvoleném vstupním kanálu nebo
sběrnici. Poslední záložka v okně Qu-Drive je
rozdělena na další dvě záložky: Stereo a Multitrack. V těchto záložkách lze nastavit záznam
nebo přehrávání z USB portu Qu-Drive. Záznam nebo přehrávání lze volit mezi stereo formátem a multitrackem. Mix nahrává do formátu WAV o bitové hloubce 24 bit a samplovací frekvenci 48 kHz. V režimu multitrack lze
zaznamenat 18 stop. V záložkách Stereo
i Multitrack jsou umístěny transportní panely
pro ovládání záznamu a přehrávání.
Ano, stále se ještě zdržujeme u sekce Touch
Screen a ještě chvilku tu vydržíme. Prostřednictvím
tlačítka FX vyvoláme na displeji efektové procesory. Najdeme zde hned pět záložek: FX1, FX2,
FX3, FX4 a modrou Front Panel. Pokud není ně-
který z efektů nahrán, rack je prázdný a zobrazení díky postranním lištám evokuje klasický efektový rack. Pokud chceme nahrát FX do prázdného racku, stačí stisknout Fn Library a vybrat
z knihovny efektů požadovaný procesor. Na výběr máme Reverb, Delay, ADT (slap back delay),
Chorus, Symphonic Chorus, Flanger, Phaser
a Gated Verb. Pokud stiskneme modrou záložku
Front Panel, zobrazí se zadní strana procesoru,
kde je možné propojit efekt hned několika způsoby: Mix-Return (pro vstup do FX je využívána
příslušná FX sběrnice), Ch-Return (jako zdroj signálu je využit direct out výstup zvoleného kanálu). FX procesor je možné zařadit i do insertu.
Stiskem tlačítka Scenes vyvoláme na displeji zobrazení uložených scén. V tomto módu se objeví
tři záložky: Scenes, Global Filter a Safes. V záložce Scenes najdeme seznam uložených scén,
kterých může být až 100. Tyto scény zde můžeme ukládat (Store), vyvolávat (Recall) a mazat
(Clear). Také je zde popisová lišta pro pojmenování scén. Poslední funkce, kterou zde najdeme,
je Reset Mix Setings, která vrátí mix do výchozího stavu. Pro aktivaci je nutné tlačítko podržet
déle než 1 sekundu. V záložce Global Filter lze
nastavit blokování vybraných parametrů proti
Motorové fadery jsou vybaveny černým jezdcem. Nad
každým faderem, je trojice diod monitorujících přítomnost signálu, hodnotu 0 dB a přebuzení preampu.
50 SRPEN 2014
www.music-store.cz
přepsání nastavení při vyvolání následující scény.
Podobnou funkci má záložka Safes, která chrání
proti přepsání celé vstupní nebo výstupní kanály.
Máme-li na mixu aktivní některý výše popsaný
typ, rozsvítí se v záložce Global Filter červená
tečka. V záložce Safes bude svítit modrá.
Posledním ovládacím prvkem této sekce je tlačítko Setup, které má v zásadě dvě funkce. Pokud
ho podržíme a budeme současně otáčet vedlejším enkodérem, budeme ovládat jas displeje
a světelných diod na ovládacím panelu mixu.
Pouhým stiskem tohoto tlačítka změníme zobrazovací režim displeje pro funkci Setup. V tomto
módu dominují displeji hned dva řádky záložek,
přičemž dolní záložky jsou podřízeny horním:
Audio, Control, USB Data, Output Patch a Utility.
V menu MIDI lze nastavit dva MIDI kanály
– a to MIDI Channel a MIDI DAW Control Channel. Ovládání DAW lze využít pouze u počítačů
Mac s OS X 10.6 (a vyšším), protože Apple
nepotřebuje pro přenos MIDI po USB instalaci
dalších ovladačů. To je důvod, proč platforma
Windows není aktuálně podporována. Předpokládám ovšem, že v některém z následujících
updatů se dočkají i uživatelé počítačů s Win.
Namíříme-li si to do záložky označené jako
USB Data, čeká tu na nás možnost kopírovat
scény z pultu na USB disk (menu Scenes), přenos knihoven audio processingu na USB disk
(Libraries), a také možnost přes toto rozhraní
exportovat a uložit celé nastavení pultu (Show).
Dominantou ovládacího rozhraní je barevný dotykový
displej s úhlopříčkou 5“ a rozlišením 800 x 480 bodů.
V tomto případě dojde k uložení všech scén,
všech datových souborů a celkové nastavení
pultu. Jednotlivá show lze ukládat a znova vyvolávat. Podmínkou pro uložení show je pouze připojený a naformátovaný disk v portu Qu-Drive.
V Output Patch se potkáte se stránkami Surface
(zde se nastavuje to, z jaké sběrnice bude odesílán signál do výstupů Alt Out a AES Out),
dSNAKE (informace o stavu datového propojení
s audio rackem; pokud není žádný připojen, jsou
zobrazeny dva prázdné porty dSNAKE; v opačném případě se objeví konektorový panel příslušného stage boxu), dSNAKE protokol funguje principem plug'n'play.
Monitor (k pultu Qu-24 lze připojit pomocí protokolu dSNAKE osobní odposlechový systém
ME-1 a tímto způsobem lze posílat
až 40 kanálů, přičemž
Záložku Audio tvoří ještě další tři „listy“, a sice
PAFL, Talkback a SigGen. PAFL je monitorovací sběrnice, jejíž označení naznačuje, že
zde máme co dočinění s režimy PFL (pre
fader listening) a AFL (after fader listening) – česky jde o kontrolní poslech signálu „před klikou
a za klikou“.
V menu Talkback můžeme u Qu-24 nastavit to,
do kterých výstupů bude
TB odesílán (Mix 1-10, LR). Je tu
také možné pustit phantom, nastavit Gain
a HPF. V případě signálového generátoru
www.music-store.cz
SRPEN 2014 51
Recenze
Přidejte se k nám na sociálních sítích
K programovatelným tlačítkům Soft lze přiřadit například funkce Mute Group, Tap Tempo, Recall Scene,
Scene Store Current, Scene Recall Go, Scene Next aj.
všechny tyto kanály jsou pevně nastaveny a jejich směrování nelze měnit) a USB Audio (v této
záložce lze nastavit výstupní směrování signálů
do Qu-Drivu a USB B).
V poslední záložce – Utility – má Qu-24 připraveny užitečné nástroje, ať už diagnostické (Diagnostics – na tomto místě dostaneme celkový
přehled o stavu pultu, včetně aktuální verze
firmwaru), kalibrační (Calibration – v této záložce jsou umístěny nástroje pro kalibraci displeje
a motorových faderů), a další (Qu-Drive – tady
najdete nástroj pro formátování disků zapojených do slotu Qu-Drive; Firmware – zde je přístup pro upgrade firmwaru).
Poté, co jsme se propracovali přes bohaté možnosti nastavení skrze dotykový display, horní část
pultu uzavírají dva sloupcové indikátory s rozsa-
hem od -40 dB do + 12 dB. Indikátory jsou doplněny červenými diodami Peak (červená dioda
znázorňuje také aktivní funkci PAFL) Pod metry
je ještě umístěno tlačítko pro aktivaci Talkbacku.
Zajímavostí je tu bezpochyby přítomnost třetího
stereo vstupu, který je vyveden na horní panel
pomocí konektoru Jack 3,5 mm. Ten je ideální
pro připojení mp3 přehrávačů, telefonů, iPodů,
iPadů a jiných tabletů – zkrátka všeho, co dnes
přehrává nějakou formu audia a lze propojit malým Jackem. Pod tímto konektorem je umístěn
USB port Qu-Drive. Sem zapojíte klasický flash
disk nebo externí pevný disk pro přenos dat
a pro multitrackový záznam (až 18 kanálů).
Z disku lze za určitých podmínek pouštět i zpětný playback. Pod USB slotem najdeme sluchátkový konektor Jack 6,3 mm a potenciometr pro
nastavení hlasitosti poslechu ve sluchátkách.
Pohled na modrá tlačítka pro mixy do jednotlivých
sběrnic. Při stisknutí kteréhokoliv z nich se fadery
přepnou do režimu send pro zvolenou sběrnici.
O trochu větším potenciometrem se pak ovládá
hlasitost výstupu Alt Out. Pod těmito potenciometry se nachází deset programovatelných tlačítek Soft 1 až Soft 10, o jejichž programingu
jsem se zmínil při popisu displeje.
Ještě než se dostaneme k ovladačům jednotlivých šavlí, zastavíme se u velmi zásadních ovladačů pracovní plochy mixu, a sice u modrých
tlačítek pro mixy do jednotlivých sběrnic. Zde
se nabízí hlavní mix LR, mono mixy 1 až 4, stereo mixy 5-6, 7-8, 9-10, efektové sběrnice FX1
až FX4 a podskupiny Grp1-2 a Grp3-4. Při stisknutí kteréhokoliv z nich se fadery přepnou do
režimu send pro zvolenou sběrnici. Jako příklad
uvedu situaci, kdy budu chtít do sběrnice Mix 1
poslat signál z kanálu 16. Stačí stisknout světle
modré tlačítko Mix 1 a faderem kanálu 16 poslat potřebné množství signálu. Stejně to funguje
i u ostatních sběrnic. Aktuální sběrnice, do které
právě mícháme, je zvýrazněna světelnou diodou
na příslušném tlačítku.
Nad diodami je každý kanál vybaven trojicí
podsvícených tlačítek: Kulaté PAFL (sólo tlačítko, nebo PFL a AFL), zelené oválné selektovací
tlačítko Sel a obdélníkové tlačítko Mute. Zcela
vlevo jsou ještě dvě oválná tlačítka Layers pro
přepínání mezi oběma továrními vrstvami. Do
vrstvy Custom se lze dostat současným stisknutím obou tlačítek.
Zadní panel
a připojovací terminál
Horní polovina zadního panelu je vyhrazena pro
24 analogových vstupů, přičemž každý vstup
je vybaven mikrofonním vstupem s konektorem
XLR (Neutrik) a linkovým symetrickým vstupem
s konektorem TRS (Jack 6,3 mm). Zcela vlevo
v úrovni linkových vstupů najdeme konektor pro
připojení lampičky. Pod ním se nachází mikrofonní vstup Talkbacku. Pod řadou mikrofonních konektorů XLR je ještě další řada konektorů, zleva:
Stereo in 1 a 2 představuje dvojici symetrických
konektorů TRS. AES out je digitální 2kanálový
výstup s konektorem XLR. Hned vedle jsou výstupy 2TRK out a Alt out, oba výstupy jsou zde
realizovány dvojicí symetrických konektorů TRS.
Hlavní výstup Main LR je v provedení dvojice
XLR konektorů v bílém poli. Hned vedle je deset
výstupních XLR výstupů z mixu (9-10, 7-8, 5-6,
4, 3, 2, a 1). Výčet dále pokračuje sekcí Group
outputs – tedy 3-4 a 1-2 a Matrix outputs 4, 3,
2, a 1. Všechny tyto výstupy jsou zde v provedení
XLR. Spodní řada konektorů obsahuje dSNAKE
s konektorem etherCON, ethernetový konektor RJ
45 včetně žluté světelné diody a USB B konektor
pro USB streaming mezi počítačem a mixem.
Na zadním panelu najdeme ještě také QR kód,
modrou Led diodu signalizující zapnutí přístroje,
vypínač, vstup pro napájecí kabel a slot pro pojistku.
Qu-24 na pitevním stole
Abych mix co nejlépe poznal, rozhodl jsem se
ho nejprve intuitivně vyzkoušet v divadelním prostředí. Proto jsem mix nejdříve zapojil ve zvukové
kabině, kde mi jako poslechové monitory posloužily reproboxy Genelec 8020. Zkusmo jsem zapojil dynamický mikrofon a začal zkoumat signálovou cestu a ovládání mixu. Nejprve bylo potřeba se přesvědčit, zda je vstupní kanál správně
„napatchován“. Proto jsem zabrousil do okna
Processing a pomocí zeleného funkčního tlačítka
jsem vyvolal obrazovku s názvem Source. Tady
jsem ve velmi přehledné tabulce vybral pro požadovaný kanál patřičný vstup. Chtěl jsem mít na
prvním kanále připojen fyzický vstup číslo 1 ze
zadního panelu. Funguje to tak, že vybereme číslo kanálu a pomocí enkodéru nebo prostým ťuknutím na displej vybereme požadovaný zdroj.
Je to opravdu velmi jednoduché a snadné. Hned
mě napadlo, jestli mohu mít stejný zdroj signálu
„napatchovaný“ do více vstupů. Občas tento
princip využívám při divadelních představeních
u konkurenčního pultu velmi podobného formátu. V případě Qu-24 toto bohužel možné není.
Architektura mixu je postavena tak, že každému
vstupnímu kanálu jsou vyhrazeny konkrétní vstupy. Na výběr jsou zde zadní vstupy (Local), dSNAKE (pokud je připojen) a USB, přičemž USB
lze globálně přepínat mezi USB B a Qu-Drive.
To může být možná trochu omezující, ale na druhou stranu: kolik zvukařů má potřebu posílat stejný mikrofon do více vstupů?
Při přepínání tlačítka se symbolem USB v sekci
preampu se mění také barva virtuálního knobu
Gain na displeji. Při aktivním USB vstupu se barva tohoto ovladače změní z červené na modrou.
Dobře to pomáhá při orientaci v mixu. Kromě toho je nad virtuálním gainem také pole pro možnost vlastního popisu jednotlivých kanálů. Tady
se musím zmínit o tom, že toto pult umí až od
verze Firmwaru V1.50.3619. V předchozí verzi
šlo pojmenovat kanál pomocí aplikace Qu-Pad
na iPadu, ale tato informace nebyla zobrazována
na displeji mixu. Opět se potvrzuje, že se vyplácí
aktualizovat Firmware. Trochu mi možná vadí, že
popiska kanálu může obsahovat pouze šest znaků. Ale budiž, s tím se dá žít, nehodlám tam
ostatně zapisovat romány.
Při seznamování se s pultem jsem také zjistil, že
vlastní vybuzení preampu lze ovládat hned třemi
způsoby. Jednak ovladačem Gain v sekci preampu, jednak dotykem na virtuální gain nebo
Jednotlivé motorové fadery jsou vybaveny černým jezdcem a dráhy faderů jsou opatřeny bílými popiskami. Nad každým faderem je trojice
diod monitorujících přítomnost signálu, hodnotu 0 dB a přebuzení preampu. To je znázorněno
červenou diodou Pk (Peak). Mezi fadery a diodami jsou popisky pro každou vrstvu. Uživatelská
vrstva má místo popisků prázdné místo pro popisky uživatele. Tady mě napadl jednoduchý zlepšovák. Díky tomu, že materiál čelního panelu mixu je feromagnetický, lze tyto popisky nahradit
předepsanými kartičkami z magnetické fólie.
Ovládací prvky v sekci dotykového displaye
52 SRPEN 2014
www.music-store.cz
www.music-store.cz
SRPEN 2014 53
Recenze
číselnou hodnotu vybuzení preampu na displeji
a dále multifunkčním knobem pod displejem.
Naopak ovládací prvky pro nastavení zpoždění
signálu nebo zapnutí phantomového napájení
či otočení fáze lze ovládat pouze přes displej.
barevným šrafováním v zelené, světle modré,
tmavě modré a červené barvě. Ekvalizér funguje
velice pěkně a přehledně a ve zvuku jsou okamžitě slyšet změny v jeho nastavení. Osobně
jsem (na rozdíl od některých mnohem dražších
mixů) nezaznamenal prakticky žádnou zpožděnou reakci. Pokud bych měl přeci jen ekvalizéru něco vytknout, byla by to asi nemožnost
vypnout jednotlivá pásma samostatně. Naopak
se mi velmi líbila práce s knihovnami nastavení,
a to nejen v případě ekvalizéru, ale celého channel stripu. Do této záložky jsem vstoupil pomocí zeleného funkčního tlačítka při rozbaleném
displeji. Tady lze nastavení ukládat, přepisovat
a zpětně vyvolávat. Opět jen drobnou připomínku si dovolím k počtu pouhých osmi znaků při
ukládání presetu. Předpokládám totiž, že do těchto osmi znaků bude potřeba zakódovat minimálně funkci a typ mikrofonu, neřku-li možná ještě
zkratku interpretova jména. Ještě že my zvukaři
máme svůj vlastní jazyk, který se skládá v podstatě jen ze samých zkratek…
Po HPF a EQ jsem se zabýval gatem a kompresorem. Gate, neboli šumová brána, je zde zastoupen jediným kontrolérem a bypass tlačítkem. Tento ovladač je pevně přiřazen k parametru Threshold. To znamená, že pomocí něj nastavujeme, při jak silném signálu se gate otevře
a pustí signál dál. Threshold lze nastavit v rozsahu od -72 dB do + 18 dB. Pro další parametry
jsem si musel rozbalit na displeji fialovou sekci
Gate. Tím se mi zpřístupnila číselná tlačítka
Depth a časové konstanty Attack, Hold a Release. Tyto funkce se opět ovládají společným
kontrolérem pod displejem. Z pohledu ovládání je kompresor řešen zcela identicky jako gate.
Threshold má opět svůj samostatný kontrolér
a ke zbytku funkcí jsem se dostal klepnutím na
sekci kompresoru na displeji. Threshold zde lze
nastavovat v rozsahu od -46 dB do +18 dB.
Kompresní poměr Ratio nabídne rozsah poměrů
od 1:1 do nekonečna, tím by měl být poměr :1,
což je poměr limitace. Dále jsem zde našel funkce Gain pro dorovnání hlasitosti po nastavení
komprese, a časové konstanty Attack a Release.
Způsob chování časových konstant lze ještě upravit pomocí volby typu kompresoru. V nabídkové liště najdeme dva typy s manuálním nastavením a dva s automatickým nastavením časových
konstant. Pro vokál a mluvené slovo mě nejvíce
zaujal kompresor typu opto s jemně nastavenou
kompresí s ratiem do cca 2:1, který začínal zabírat v oblasti asi -10 dB. Požadovaný typ kompresoru se mi nezřídka podařilo vybrat až na podruhé. Na vině může být nejen má nešikovnost a ochranná fólie na displeji, ale také absence potvrzovacího tlačítka, které by mohlo být řešeno pomocí
softwaru na displeji. Místa je zde více než dost.
8
Dále jsem se zaměřil na práci s high-pass filtrem
a ekvalizérem. Princip ovládání je velice podobný jako u preampu. K ovládání jsem si mohl vybrat fyzické ovladače na mixu, nebo jednotlivé
parametry ovládat na displeji pomocí multifunkčního enkodéru. Pro lepší přehled je ještě dobré
rozbalit displej EQ – prostým klepnutím do pole
ekvalizéru. High-pass filtr lze nastavit od 20 Hz
do 2 kHz. Graficky je znázorněn fialovou barvou.
Parametrický ekvalizér nabízí čtyři pásma, která
mají všechna stejný rozsah nastavení. To znamená, že pro každé pásmo lze nastavit střední
frekvenci od 20 Hz do 20 kHz s rozsahem
gainu +/-15 dB. BW, neboli šíře pásma, je zde
v rozsahu od 0,1 do 1,5 oktávy. Je zcela na obsluze mixu, jak si jednotlivé frekvence v ekvalizéru
rozmístí. Přesto bych asi doporučil, pro přehlednost, zachovat postupnou posloupnost od nízkých frekvencí k vysokým. Za zmínku ještě stojí,
že každé pásmo je u Qu-24 graficky znázorněno
Horní polovina zadního panelu je vyhrazena pro
24 analogových vstupů s XLR a TRS konektory.
Qu-24 na prknech,
která znamenají svět
Protože jsem ponejvíce divadelní zvukař, nedalo
mi to a pokusil jsem se na Qu-24 dívat především jako na mix v divadelním provozu. Vzal
jsem si za vzor jedno z našich pohádkových
představení pro děti, které bylo vytvořeno na téma
54 SRPEN 2014
www.music-store.cz
Přidejte se k nám na sociálních sítích
Krkonošských pohádek. Představení má přibližně 2 x 45 minut a obsahuje cca 120 audio příspěvků, které odbavujeme ze systému QLab na
počítačích Mac. Aby toho nebylo málo, jsou zde
ještě čtyři mikroporty a celá řada efektů.
Jedna z prvních věcí, kterou jsem udělal, byla
konfigurace Custom Layeru na mixu. Mám rád
vše přehledně po ruce, a tak jsem kanály 1 až
16 přiřadil lokálním vstupům na zadním panelu.
Kanály 17 až 19 jsem přiřadil ke všem třem stereo vstupům a kanály 20 až 22 sloužily jako FX
returny z procesorů 1 až 3. Poslední dva fadery
jsem vyhradil groupám 1-2 a 3-4. Nejprve jsem
se zajímal o propojení QLabu s Qu-24. K tomu
jsem využil zadního USB portu B a všech třech
stereo vstupů. To znamená: na kanálech 17 až
19 jsem zapnul USB vstup a v globálním nastavení vybral USB B streaming. Tím byl mix připraven pro příjem audia po USB a nyní byl čas
nastavit streaming audio dat v softwaru QLab.
Toho jsem docílil v záložce Preferences propojením virtuálního kabelu pro Patch 1 a Qu-24
Audio a správným nastavením routovací matice
v záložce Edit Device. Tady bylo potřeba si uvědomit, jak má mix řazené stereo vstupy. Sterea
jsou až za mono vstupy, takže v routovací matici
bylo potřeba výstupy 1-2 poslat do vstupů 25
a 26, 3-4 do 27 a 28, 5-6 do 29 a 30. Tímto
krokem jsem dosáhl toho, že hudební čísla, jako
základy písní, předěly a podkresová hudba, byly přehrávány do kanálu 17 (Stereo 1), ruchy
a efekty do kanálu 18 (Stereo 2) a konečně služební hlášení a gongy do kanálu 19 (Stereo 3).
Toto rozdělení mělo své opodstatnění v tom, že
ne všechny audio příspěvky je potřeba posílat
po celém divadle. Například do baru či do foyer stačí poslat gongy a není potřeba tam přehrávat podkresy písní či hromy Krakonoše. Některým
návštěvníkům divadelního klubu by to dokonce
mohlo i uškodit... Toto propojení mixu, Maca
a softwaru fungovalo bez nejmenších problémů.
Odpadla tím navíc zvuková karta, která v tomto
případě již nebyla potřeba.
Mikroporty, které jsem pro představení použil,
jsem připojil do lokálních vstupů na zadním
panelu. Tady se mi velmi osvědčily nástroje jako EQ a kompresor. Protože při představení je
potřeba přenést čistý zvuk z mikroportů, které
jsou vystaveny velkému dynamickému rozsahu
ze strany herců, prakticky vždy sahám alespoň
po jemné kompresi. Tento dynamický rozsah si
nejlépe uvědomíme, když vezmeme v úvahu, že
v jednu chvíli mají herci předepsaný třeba šepot
a o několik stránek dále ve scénáři je to už expresivní řev, za který by se nemusel stydět ani
tygr v indické džungli. Právě v tom spočívá výhoda digitální mixáže, kdy máme kompresory
přímo na mixu, na všech kanálech, a s možností
ukládat prakticky všechny parametry mixu. Nejinak tomu je i v případě Qu-24. Já jsem použil
lehkou kompresi okolo poměru 1,5:1 na cca
-10 dB. Rovněž ekvalizér výborně posloužil k do-
www.music-store.cz
Divadelní představení, na kterém byl také pult testován, odbavoval systém QLab na počítačích Mac. Propojení Qu-24, Maca a softwaru fungovalo bez nejmenších problémů.
barvení jednotlivých hlasů. Jediné, co mi trochu
při práci s mikroporty scházelo, byl de-esser.
Mikroporty vinou malé membrány, a také kvůli
svému umístění, mají tendenci zvýraznit sykavky,
což ještě v kombinaci s některým typem hlasu
může být dost nepříjemné. Lze tomu odpomoci změnou umístění mikrofonu, anebo právě
de-esserem. Nutno však podotknout, že absenci
tohoto typu processingu na mixu této cenové
relace lze asi očekávat.
Co by to bylo za představení, kdyby zvuk z mikroportů nebyl dobarven pomocí efektových
procesorů? Já jsem potřeboval použít hned tři.
Hlavní procesor měl na starosti „do-hall-it“ mikroporty v písních. Toho jsem dosáhl pomoci FX 1,
na který jsem nasadil hall s presetem Hall 480,
u kterého jsem zkrátil parametr Decay Time asi
na 1,6 s a Predelay asi na 10 ms. Dále jsem
potřeboval vytvořit velký efekt pro mluvené
slovo postavy Krakonoše. Trochu jsem si zahledal v presetech, až jsem se vrátil k presetu Arena 2, a ten jsem upravil postavě na míru. Zkrátil
jsem dobu dozvuku, zmenšil dozvukový prostor
a zkrátil delaye. Poslední processor, který jsem
využil, byl FX 3 a obstaral delay ve scéně, kde
hajný a Trautenberk volají do studny. V tomto
případě jsem sáhl po processoru 2 Tap Delays.
Po chvíli laborování jsem si nastavil jednu opakovačku na 260 ms a druhou na 130 ms. Obecně musím přiznat, že delaye se mi u Qu-24 líbily
hned od začátku, naopak na hally jsem si musel
trochu zvyknout a pohrát si s nastavením. Po
delším čase, s větším odstupem, jsem nabyl dojmu, že FX processory jsou v mixu Qu-24 více
než jen použitelné a svou kvalitou působí celkem
nadstandardně. V režimu Expert navíc najdeme
dostatek parametrů pro editaci. Baví mě i jejich
grafické ztvárnění, které připomíná vyspělé pluginy z DAW. Ve skutečnosti je to stejný processing, jako v A&H mixech vyšší řady – iLive.
V rámci divadelního použití mixu se ještě podíváme na možnosti ukládání show a jednotlivých
scén. Show jako takovou je možné uložit pouze
www.music-store.cz
na USB disk v portu Qu-Drive. Čili – pokud není zapojen disk, nemáme přístup k jednotlivým
show (představení, koncert, fesťák). Už jsme
si řekli, že tato data je možné spravovat v Setup/USB Data. Každou show je možné rozdělit
až do 100 scén. Já jsem si pro pohyb ve scénách naprogramoval tlačítka Soft 8-10. Ve scénách jsem se pohyboval pomocí funkcí previous
(Soft 8) a next (Soft 9). Pro vyvolání scény jsem
zvolil Soft 10, protože mi přišlo, že je dobře po
ruce. Pohyb ve scénách usnadňuje stavová lišta,
která je vidět ve všech oknech. Na liště pak vidíme aktuální scénu pod označením Curr:; a následující pod značkou Next:. Je to přehledné
a člověk má tak kontrolu nad nadcházející scénou. Mně osobně na tomto systému chybí možnost naprogramovat k Soft tlačítku funkci GO
and Next. Tím mám na mysli možnost „odpálit“
změnu, aby se přitom připravila „k odpalu“ (vyvolání, Recall) následující. Škoda. V tomto směru
se mi zdají některé pulty od konkurence pohodlnější. Snad poslední nedostatek ve scénách je
nemožnost scény pohodlně mezi sebou přesouvat nebo mezi ně vkládat podscény. To je v diva-
delním provozu s některými režiséry více než
žádoucí. Mám především na mysli režiséry typu:
„nevím, co chci, nevím, jak se to jmenuje, ale budu tak dlouho prudit, dokud to nedostanu“.
I přes tyto výtky je pro běžný divadelní provoz
Qu-24 více než dostačující pult s bohatou výbavou a snadnou USB konektivitou pro vícekanálový streaming audia z počítače do mixu. Snad
jen na muzikál bych sáhl po větším kalibru. Například GLD, nebo iLive. Qu-24 ani není pro tak
náročnou aplikaci zamýšlen. Na druhou stranu
s halfplaybackem... Nikdy neříkej nikdy.
Qu-24 a DAW Control
Zajímavým využitím pro Qu-24 může být ovládání DAW. Jinými slovy: můžete jím ovládat aplikace, jako je Cubase, Pro Tools, Logic či jiné. Já
jsem se toto spojení rozhodl vyzkoušet s programem Reaper společnosti Cockos. Sice obvykle
pracuji s Pro Tools, ale když jsem psal tuto část
testu, neměl jsem u sebe svou zvukovou kartu,
Srovnání digitálních mixážních pultů Allen&Heath řady Qu:
Typ pultu
Qu-16
Qu-24
Qu-32
Vstupy Mic/Line
16
24
32
Vstupy Stereo Line
3
Mixážní sběrnice
12 (4 mono, 3 stereo, LR)
Efektové procesory
4
Sběrnice Effect Send
2
4
Soft tlačítka
4
10
USB streaming
24 out, 22 in
32 out, 30 in
Stereo Group
0
2
Stereo Matrix
0
19” montáž
11U
ne
ne
Cena s DPH
51 990 Kč
70 990 Kč
89 990 Kč
32 out, 32 in
4
2
SRPEN 2014 57
Recenze
Přidejte se k nám na sociálních sítích
která funguje jako hardwarový klíč. Jak už jsem
výše zdůvodnil, je pro tuto funkci podporována
pouze platforma Mac. Prvními kroky, které jsem
musel absolvovat, bylo stažení a instalace softwaru DAW Control přímo ze stránek Allen&Heathu. S tím nebyl sebemenší problém. Po jeho
spuštění se zobrazí černobílá ikonka v horní liště
sytému. Pomocí ní jsem se dostal až do záložky
Show Preferences, která je vlastně samostatným programem, který vypadá jako malé okénko
s několika řádky. Hned v prvním horním je potřeba zvolit připojený mix. Z nabídky jsem tedy vybral Qu-24. Dále je potřeba zvolit příslušný MIDI
kanál, na kterém bude probíhat komunikace.
Pro komunikaci s DAW je defaultně přednastaven kanál č. 2. Neméně důležitý je také protokol
pro komunikaci. DAW Control zvládá dva, Mackie Control a HUI. Protokol je potřeba zvolit
podle DAW. Já vybral pro Reaper Mackie Control. Dále je potřeba zatrhnout MIDI ports nebo
TCP/IP. Pokud jste počítač s pultem propojili,
jako já, přes USB B port, je potřeba zvolit MIDI
ports. V opačném případě je potřeba propojit
Maca s pultem pomocí ethernetového konektoru RJ45 a připojit se pomocí IP adresy mixu.
Vrátím-li se k MIDI portům, je ještě nutné nastavit správné MIDI vstupy a výstupy s mixem. Nyní
přišel čas na nastavení MIDI v DAW. Proto jsem
si otevřel Reaper a v preferencích zvolil MIDI
Devices. Tady už Reaper viděl nejen MIDI port
samotného mixu, ale i tři porty aplikace DAW
Control. Ty musí zůstat v režimu disabled. Pak
bylo potřeba vybrat záložku Control Surfaces
a přidat zde tři ovladače na protokolu Mackie
Control. Každému z nich je nutno přiřadit ovladač MIDI Control 1 až 3. Jakmile jsem první
z nich potvrdil tlačítkem OK, Qu-24 ožil a prvních osm faderů se přesunulo do pozice, kterou
jim nadiktoval Reaper. Komunikace byla navázána a já jsem se svistu faderů trochu lekl. Takto
to vše vypadá velmi jednoduše, ale věřte mi, že
než jsem přišel na to, jak to rozpohybovat, dalo
mi to chvíli zkoušení a hledání. Nakonec stejně
musel přijít na pomoc přítel internet. Zde musím
pochválit jednak výrobce za skvěle napsané návody, a současně také českého distributora, firmu Prodance, za profesionální překlad manuálu
ke Qu-24 do českého jazyka. Budiž jim za to dík.
Pro vyzkoušení ovládání DAW pomocí Qu-24
jsem do Reaperu natáhl vícestopý záznam
skladby Let čmeláka (N. A. Rimskij-Korsakov)
v obsazení tympány, xylofon, vibrafon, marimba a zvonkohra. Qu-24 mi umožnil pomocí faderů ovládat hlasitost jednotlivých stop, mutování, sólo poslech a selektování jednotlivých
stop. Fadery mi také posloužily pro zápis automatizace mixáže. Po přepnutí do režimu read
se fadery samy pohybovaly tak, jak jsem automatizaci dříve zapsal. Popravdě řečeno, při počtu 24 stop se v mixu v DAW přeci jen hůře
orientuje a 24 fyzických klik pod rukou je určitě
ku prospěchu. Naopak bych ještě uvítal, pokud
bych mohl pomocí Qu-24 ovládat v DAW i panoramy či ekvalizéry.
Do DAW je možné také nahrávat pomocí zadního USB B konektoru, a to až 32 stop. Tady bych
se jen krátce pozastavil u zvoleného rozhraní
USB namísto (dnes již ustupujícího) FireWire
400. Předně si je potřeba uvědomit, že Qu-24
používá rozhraní USB 2.0. Přenosová rychlost
tohoto rozhraní je 480 Mbit/s, přičemž přenosová rychlost FireWire (IEEE1394), který byl
dříve často použit na mixážních pultech, je
400 Mbit/s. Z toho jasně vyplývá, že nad USB
pro přenos audia není potřeba „ohrnovat nos“.
Qu-24 a Qu-Pad
Bezdrátové ovládání mixů řady Qu – to je funkčnost, bez níž si dnes digitální pulty Allen&Heath
ani neumím představit. Stejně tak asi nikoho nepřekvapí, že se Allen&Heath orientoval na zařízení iPad od firmy Apple. Proto jsem zabrousil
s iPadem do App Storu a poohlédl se po aplikaci Qu-Pad. Bez problémů jsem ji velmi rychle našel. Drobná potíž nastala až ve chvíli, kdy jsem
Díky možnosti ovládání pultu přes Apple iPad pomocí aplikace Qu-Pad můžeme mít bezdrátově pod kontrolou vyčerpávající škálu nejrůznějších parametrů mixu...
58
SRPEN 2014
www.music-store.cz
chtěl „apku“ stáhnout. Bohužel chyba byla zcela
na mé straně, protože jsem starý sklerotik a nepamatuji si takové jednoduché a běžné věci, jako je heslo k mému Apple ID. Naštěstí u Applu
s podobně beznadějnými případy, jako jsem já,
zatím počítají, a tak jsem mohl díky linku na
iForgot zresetovat své heslo. Díky Bohu! Teda
vlastně Applu! Pak už bylo stažení a instalace
Qu-Padu otázkou jen několika vteřin. Instalace
proběhla na jedničku. Poté jsem propojil ethernetovým kabelem Qu-24 s routerem a na iPadu
se v preferencích přehlásil do WiFi sítě příslušného routeru. Po spuštění aplikace Qu-Pad se zobrazila uvítací obrazovka, která nabídla v demo
režimu všechny tři pulty řady Qu (Qu-16, Qu-24
a Qu-32). Mě však zajímala realita, a tak jsem
pomocí gesta z demo režimu vyskočil. Pod nabídkou Other... už iPad viděl mnou testovanou
Qu-24. Nezbývalo nic jiného, než stisknout tlačítko Connect. Po několika vteřinách se na „kachličce“ (tak kolega Petr vtipně iPadu přezdívá) objevila pracovní plocha mixu. Prakticky od této chvíle bylo možné ovládat pult z iPadu. Jako první se
zobrazily vstupní kanály 1-8 a Main LR výstup.
Selektování je zde umožněno pouhým klepnutím na příslušný kanál, který se po výběru zeleně
podsvítí. Z iPadu je možné nastavovat USB streaming, otočení fáze, Gain, zapínání phantomu,
delay od 0 ms do 84,3 ms, přiřazení k jednotlivým mutovacím skupinám a pojmenování daného vstupního kanálu. Číslo editovaného kanálu
je ještě zobrazeno nad záložkami vedle pracovní plochy preampu. Pod zobrazením čísla kanálu
jsou záložky Gate, PEQ a Compressor. Všechny
procesory je možné editovat pomocí displeje
na mixu. Drobným, přesto zásadním rozdílem,
je možnost ovládání gestem přímo v grafickém
znázornění jednotlivých funkcí. Takto lze například ovládat EQ na mixech iLive přímo na
vestavěném displeji.
Vlevo od faderů jsou záložky Inputs, Mix, FX,
DCAs, Mute Group a Custom 1 a 2. Zase je to
velmi podobné uspořádání jako na fyzickém mixu.
V záložce Mix jsou fadery pro Group 1-2 a 3-4,
Mixy 1-10, LR hlavní výstup a matrix 1-2 a 3-4.
Grupy a mixy dovolují přiřazení k mutovacím
skupinám a všem výstupům je zde dovolen přístup pro nastavení delaye v rozsahu od 0 ms
do 170 ms, což odpovídá zpoždění, které vznikne na vzdálenosti cca 60 m. Z aplikace Qu-Pad je
ještě možné ovládat parametrický ekvalizér, grafický ekvalizér a kompresor. Zvlášť nastavení GEQ
mi přijde z iPadu velmi pohodlné a zároveň i praktické – například při ekvalizaci odposlechových
monitorů nebo efektových repro boxů v divadelním provozu. Drobná výtka mě napadá při
pohledu na nastavení efektů. K dispozici na iPadu jsou pouze 4 fadery pro FX returny a 4 FX
sendy. Pouze delay umožňoval Tap pro levý a pravý kanál returnu, případně ještě funkci Link. Domnívám se, že je to pro efektové procesory málo,
a že je tu určitě ještě prostor pro vylepšení. Dost
možná, že na tom již vývojáři Allen&Heath pracují.
www.music-store.cz
Zajímavým využitím pro Qu-24 může být ovládání DAW – v tomto případě testováno s programem Reaper
Zcela v pravé části aplikace je sloupeček virtuálních tlačítek pro mixáž do jednotlivých sběrnic.
Najdeme zde LR, FX 1-4, Grp 1-2 a 3-4 a Mix
1-10. V horní liště aplikace je tlačítko pro odhlášení od fyzického mixu, stav baterie iPadu, čas,
zelená záložka – aktuálně zvolená – pro processing a šedé pro Setup a Metering. Všechny funkce, které jsem doposud v Qu-Padu popisoval, patřily do záložky Processing. Po přepnutí do záložky Setup se příslušná ikonka červeně podsvítí
a aplikace nám dovolí vstoupit do nastavení záložek Custom 1 a 2, které se pak ovládají v záložce Processing. V Setupu jsem si tak mohl nastavit dva custom layery dle své libosti.
Zde musím upozornit, že custom vrstvy v Qu-Padu a custom vrstva na fyzickém mixu jsou dvě
rozdílné věci, které spolu navzájem nekooperují.
Jiné nastavení můžu mít na mixu a jiné na tabletu. Poslední záložka Metering zpřístupní pohled
na všechny VU metry vstupních kanálů, pomocných sběrnic, efektových sběrnic, pomocných
výstupů, hlavních výstupů a metrixů. Kromě toho jsou zde ještě informace o záběru jednotlivých kompresorů, o zamutovaných a „vysólovaných“ kanálech. Aby toho nebylo málo, je
zde ještě pohled na spektrální analyzér hlavní
stereo sběrnice mixu.
Qu-24 v rockovém
„vohozu“na klubové scéně
Jelikož by byl hřích nevyzkoušet Qu v terénu na
live akci, poprosil jsem svého kamaráda, kolegu
a zvukaře Roberta Pánka, jestli bychom mix nezkusili v klubu Na rampě, kde je jeho domovská
scéna. Robert rád souhlasil také proto, že se
o Allen&Heath Qu-24 zajímal už dříve a byl zvědav, jak se s mixem v „reálu“ pracuje. Jako příležitost k testu jsme využili vystoupení kapel The
Scoffers a Bayer ve jmenovaném jabloneckém
klubu. P. A. bylo sestaveno z třípásmových aktivních boxů RCF 4PRO 6001A a ze subwooferů
RCF 4PRO 8002AS. Jako monitory posloužily
boxy RCF ART 310A. Kapely hrály v obsazení
basa, bicí, kytary, klávesy a zpěvy. Celkem byly
použity čtyři monitorové cesty, které byly „krmeny“ z mono výstupů Mix 1 až 4. Kapely na pultě
zabraly asi 20 kanálů, takže bylo možné použít
v custom layeru ještě čtyři fadery pro FX návraty nebo pro podskupiny. Mix fungoval zcela bezchybně a kolega Robert si ho velmi pochvaloval.
Zvláště pak ekvalizéry a práci s nimi. Velmi pěkně je na mixu vyřešen přístup ke grafickému ekvalizéru. Při vybraném výstupu stačí stisknout tlačítko Fader Flip a fadery mixu pak slouží k ovládání
Přehled produktů souvisejících s pulty Allen&Heath řady Qu:
MODEL:
POPIS:
CENA S DPH:
AB168
AudioBox (digitální párák) 16 in / 8 out
32 176 Kč
AR2412
AudioRack (digitální párák) 24 in / 12 out
38 990 Kč
AR84
AudioRack (digitální párák) 8 in / 4 out
17 990 Kč
ME-1
Stanice pro osobní monitoring
13 019 Kč
QU-16-RK19
19" rack mount kit pro Qu-16
1 408 kč
SRPEN 2014 59
Recenze
Přidejte se k nám na sociálních sítích
jednotlivých frekvenčních pásem. Vlastní grafický
ekvalizér je rozdělen do 28 pásem od 31,5 Hz do
16 kHz. Jednotlivá frekvenční pásma lze přidávat
nebo ubírat v rozsahu 12 dB. Vzhledem k tomu,
že Qu-24 má jen 24 faderů a pásem je třeba ovládat 28, je potřeba se ke zbylým čtyřem frekvencím dopracovat opětovným stisknutím tlačítka
Fader Flip. Mě osobně trochu mrzelo, že fadery
v nulové pozici nemají nastavený protitah. Díky tomu uživatel nepozná pouhým citem, že je v nule.
Tento stav je zde signalizován rozsvícením zelené
diody na tlačítku Sel. Pokud toto tlačítko stiskneme, fader se automaticky přemístí právě do nulové pozice. Je to velmi zajímavé řešení. Grafický ekvalizér lze přiřadit k master výstupu LR, Mix
1-10 a k podskupinám Grp 1-4. Nastavení jednotlivých GEQ lze samozřejmě ukládat do knihoven.
To je velmi užitečné, pokud člověk opakovaně jezdí stejné sály. Pochvalu sklidila také sekce FX procesorů. Kolega si velmi oblíbil Gated Verb, který
občas použil na bicích. Pochvaloval si i věrnost
simulace gated reverbů z osmdesátých let.
Qu-24 v sakrálním prostředí
jabloneckých kostelů
Další koncertní příležitostí pro test Qu-24 v našem magazínu bylo vystoupení v kostele sv. Anny
v Jablonci nad Nisou. Na koncertě s názvem Zaniklý svět Oskara Seibta a Heinricha Schwana
vystoupili varhaník Drahoslav Gric, violoncellista
Jan Žďánský a sólová klarinetistka Regine Müller
z Německa. Během večera zazněly skladby nejen
Heinricha Schwana, ale také J. S. Bacha, F. Poulence, L. Janáčka a L. Vierne. Mimořádnou a zajímavou událostí bylo uvedení Andante pro violoncello a varhany Hermanna Huttera. Koncert byl
ozvučen mimo jiné proto, že zvuk byl přenášen
pro velký zájem také před kostel. K ozvučení
varhan byly použity kondenzátorové jednopalce
AKG C 3000 umístěné v prostoru. Zvuk violoncella a klarinetu byl snímán zvlášť samostatným mikrofonem AKG C 1000. Tady se Qu výborně uplatnil mimo jiné tím, že bylo potřeba posílat diametrálně odlišný mix do PA umístěného v kostele a jiný do boxů před kostelem. Pro mix do interiéru kostela byl použit hlavní LR výstup, pro exteriér pak pomocný stereo mix 5-6. Výborně se zde také uplatnila možnost ovládání pomocí Qu-Padu, kdy bylo
snadné s iPadem vyjít před kostel a z něj velmi pohodlně doladit mix přímo v místě, kde byli posluchači.
Funkce Qu-Drive slouží u pultů řady Qu k ukládání
parametrů mixáže na externí pevný USB disk.
60 SRPEN 2014
V kostele Nejsvětějšího srdce Ježíšova jsme
s Qu-24 absolvovali ještě jeden koncert klasické
hudby, a to kytarový recitál Karla Jiroše a Vojtěcha
Jelínka. Také zde Qu fungoval výborně a bez sebemenšího zádrhelu. Obě kytary byly snímány pomocí AKG C 3000. V obou případech – vzhledem
k tomu, že šlo o klasickou hudbu – nebyla nijak
upravována dynamika audio signálů.
1-16 signál za preampem a před processingem v režimu pre fader. To je ideální pro záznam živého vystoupení. Kanály 17-18 jsou
defaultně přiřazeny master sběrnici post fader.
Lze jim ovšem přiřadit i jiné vstupy, například
17 a 18. Toto lze nastavit v Scenes/Output
Patch/USB Audio. Přesto se nedokáži ubránit
dojmu, že Qu-Drive byl vymyšlen pro starší mix
Qu-16. Protože tam je pak počet kanálů vícestopého záznamu zcela logický. Qu-16 disponuje, jak z názvu vyplývá, šestnácti vstupy.
Ve všech případech live uplatnění se ukázalo, že
Qu-24 je na koncertech jako ryba ve vodě. Tento
pult je prostě pro takové využití vymyšlen. Poskytne dobrý zvuk, snadné ovládání a šetří vaše záda.
Během testování Qu-24 na koncertech nám bylo
pouze líto, že jsme k testu neměli zapůjčený ještě některý ze stage boxů, případně systém pro
řízení osobního odposlechu Allen&Heath ME-1.
Obojí jsou firemní periferie, které rozšiřují použití
Qu-24, proto bych se jim rád krátce, informativně věnoval. K mixu lze aktuálně dokoupit digitální
stageboxy, a to AR84 a AR2412. Oba jsou určeny pro mixážní pulty Allen&Heath řady GLD
a fungují i s mixy Qu. První z nich disponuje osmi mikrofonními nebo linkovými vstupy a čtyřmi výstupy. AR2412 je poněkud větší a poskytne
24 mikrofonních či linkových vstupů a 12 výstupů.
Vše je řešeno konektory XLR. Oba stageboxy
se propojují pomocí kabelu CAT5 a fungují na
protokolu dSNAKE. Maximální doporučená délka digitálního páráku po CAT5 je 120 m. Tady
je vidět, jak digitální stage boxy ulehčují práci.
Jen si představte, kolik váží a jak je velký analogový párák o 36 kanálech a délce cca 30 m!
Druhý a větší z obou stage boxů nabízí také rozšiřující dSNAKE port pro odposlechový systém
ME-1, pomocí kterého si mohou muzikanti nastavit svůj odposlech, jak sami potřebují (v Music
Store jsme ho testovali poměrně nedávno). Ještě
bych chtěl podotknout, že pomocí zmíněných
stageboxů připojených po dSNAKEu nelze vstupy Qu-24 rozšířit, pouze lze pro daný kanál zvolit
zdroj signálu (1. lokální vstup na zadním panelu,
2. dSNAKE, je-li připojen stage box, 3 USB streaming). Třetí a nejnovější stage box AB168 nabízí
16 vstupů a osm výstupů. Také zde je zajištěna konektivita s ME-1. Ovšem na rozdíl od předchozích
modelů nabízí ještě u každého vstupu diodu, která
informuje o přítomnosti phantomového napájení.
Qu-Drive
Qu-Drive je USB port na předním panelu mixu,
který slouží pro ukládání parametrů mixáže, jako
jsou jednotlivá show, scény, nebo knihovny a stereo nebo vícestopý záznam. Manuál doporučuje
pro přehrávání a záznam (jak stereo nebo multitrack) použít místo USB klíčenky externí pevný
USB disk. Rovněž nás nabádají k naformátování
disku přímo pultem. Je to proto, že pult si na disku
vytvoří vlastní strukturovaný adresář s názvem
AHQU, se kterým pak pracuje. Do něj ukládá a následně čte audio data. Současně je zde vytvořen
adresář pro ukládání dalších dat, jako jsou show,
scény či knihovny. Tato data je možné ukládat
i na flash disk, který nemusí být příliš velký. Pomocí flash disku v portu Qu-Drive je také možné provést update firmwaru. Během psaní recenze jsem
tak z důvodu nové verze učinil celkem dvakrát a upgrade proběhl vždy bez sebemenšího problému.
Z čiré zvědavosti mě napadlo, jestli je možné provést také downgrade, to znamená, jestli je možné vrátit se k nižší verzi firmwaru. Přesto, že jsem
v mixu měl nejnovější verzi 1.5, nakopíroval jsem
na disk verzi starší 1.4 a pokusil jsem se provést
„update“ obvyklou cestou. Bohužel mix na disku
neviděl soubor pro instalaci firmwaru V 1.4. Nejprve jsem si myslel, že novější verze prostě nedovolí
instalovat starší. Pak jsem si ale vzpomněl, že jsem
soubor nakopíroval do adresáře AHQU, což by
mohl být důvod, proč mix instalační soubor nevidí.
Svou chybu jsem napravil a soubor přesunul mimo systémový adresář přímo do kořenového adresáře disku. Mix instalační soubor hned našel
a nabídl spustit update. Po potvrzení se operace
spustila. Na mixu se rozblikaly diody panoramy
a žlutá dioda u Qu-Drive portu poblikáváním signalizovala činnost disku. Když byl update hotov, mix
naběhl a hned při prvním pohledu na obrazovku
processingu na vstupních kanálech jsem viděl,
že chybí pole pro zadání názvu kanálu. Přesně tak,
jako tomu bylo v předchozí verzi firmwaru. Mohu
tedy prohlásit, že na mixech Qu-24 je možné se
jednoduše vrátit ke starší verzi firmwaru. To pro
případ, že by vám z nějakého důvodu novější verze nevyhovovala. Jako příklad mohu uvést náš di-
www.music-store.cz
vadelní Soundcraft SI Compact 24, kde při instalaci novějšího firmwaru výrobce varuje před
nemožností čtení starších show vytvořených
v předchozí verzi firmwaru. To je při divadelním
provozu docela velký problém a od updatu to
může docela slušně odradit – a to tím více, pokud návrat k předchozí verzi firmwaru je pro
běžného uživatele nemožný. Co je zajímavé,
mixážní parametry zůstaly na Qu-24 zachovány i po downgradu firmwaru.
Během live koncertů jsme se s Robertem pokusili pořídit vícestopý záznam pomocí funkce
Qu-Drive. Základní nedostatek spatřuji v počtu
kanálů, které lze do Qu-Drivu nahrávat, a kterých je jen 18. U mixu, který disponuje dvaceti
čtyřmi kanály, to vnímám jako určité omezení.
Další problém pak vidím při samotném záznamu. Pokud je některý kanál nevyužit, případně
je zamutován, Qu-Drive nahrává i „ticho“ tohoto
kanálu. Ovšem takto nahraná stopa tak jako tak
zabírá zbytečně místo na disku. Je to z mého pohledu plýtvání místem na disku. Je otázkou, jaký
smysl Qu-Drive pak vlastně má, zvláště pak když
mix ještě disponuje portem USB B, který dovoluje
záznam až 32 kanálů? Jaké je tedy jeho využití?
Tak předně nám dovoluje záznam bez počítače
přímo do pevného disku. Pokud máme připojený
a předem v mixu naformátovaný disk, je přístup
k vícestopému záz-namu v omezeném rozsahu
docela rychlý. Záznam je možné pak dále zpracovat v běžném DAW, nebo jej využít k virtuální
zvukové zkoušce. Defaultně je Qu-Drive stream
nastaven tak, že se zaznamenává na kanálech
www.music-store.cz
Qu-Drive se mi zdál jako ideální médium pro
přehrávání audia. Představoval jsem si situaci,
kdy zvukař dostane audio na flash disku před
vystoupením a prostým zapojením do USB slotu Qu-Drive toto audio jednoduše přehraje přímo do vstupu Ste 3. Tato představa se ukázala
jako zcela mylná hned z několika důvodů. První je, že Qu-Drive přehrává pouze formát WAV
v rozlišení 16 bit/44,1 kHz nebo 24 bit/48 kHz,
přičemž výrobce výslovně říká, abyste nepoužívali formát BWF (broadcast wave format). Osobně
nic proti WAVu nemám a přijde mi zcela v pořádku, ale vysvětlujte například baletkám, modelkám
či jiným uživatelkám hudby, že neberete z výše
zmíněných důvodů mp3, WMA, OGG ani FLIP.
Druhým problémem je skutečnost, že disk musí
být naformátován pultem, a audio, které chcete
přehrávat, musí být umístěno v příslušné složce.
Z toho vyplývá, že pokud chcete Qu-Drive použít
pro přehrávání audia, musíte si to předem připravit. Na akci těsně před vystoupením je už pozdě.
Proto mi pro přehrávání audia přijde lepší laptop
s vhodným programem.
Při zvučení rockového koncertu jsme si oblíbili například Gated Verb, který jsme občas použili na bicích...
Na závěr této části bych ještě rád Qu-Drive
velmi vzdáleně přirovnal k systému M.A.R.S.
(multitrack audio recording system) na mixech
Eclipse GT od francouzských Innovason.
Ovšem tento systém je zcela z jiné, nejen cenové kategorie. Podstata myšlenky však zůstává
prakticky shodná. Jde o záznam a playback přímo z mixu. Myslím si, že by ještě stálo za to na
Qu-Drivu zapracovat. Jako velmi zajímavá se mi
jeví myšlenka přepracovat playback Qu-Drivu
pro potřeby divadelních představení, kde jsou
audio příspěvky velmi oblíbené. Jde o možnost
práce s playlistem, kde lze definovat to, jak se
který track má chovat po přehrání předchozího, případně mít možnost vkládat textové poznámky a narážky pro jednotlivé tracky.
To celé by mohlo být propojené se scénami
v jednotlivých show. Obávám se ale, že pokud
by se v Allen&Heathu odhodlali k takto propracovanému systému, nechali by jej pravděpodobně pro své vlajkové lodi typu iLive.
Slovo závěrem
Musím se přiznat, že jsem si k mixu Qu-24 za
dobu psaní této recenze našel velmi pozitivní
vztah. Mix si mě získal svým zvukem a rozsahem možností propojení a využití. Jako člověka
od divadla mě velmi baví přímý stream audia
z počítače do digitálního mixu s možností ukládání parametrů mixáže do scén, a to i přes
drobné výhrady. Asi nejsilnější stránkou mixu
je koncertní live využití na postu FOH. Při tom
všem je však nejdůležitější cena. Qu-24 lze pořídit za přibližně 70 000 Kč. Za tuto cenu dostanete velmi dobře vybavený mix, který velmi
dobře obstojí v různorodých situacích, do kterých se jako zvukaři můžete dostat. V obchodní
kategorii malých digitálních mixů je už celkem
plno. Přímými konkurenty mohou být například
Soundcraft Expression 2, Presonus Studio Live
24.4.2 AI či Behringer X 32. Během testu jsme
Qu-24 celkem intenzivně srovnávali s pulty právě od Presonusu a Soundcraftu. Obecně mohu
náš výsledný názor popsat asi takto:
Pro toho, kdo dělá převážně live a bude mu
stačit na mixu 16, 24 nebo 32 kanálů, je mix
Allen&Heath řady Qu ideálním řešením. Tím
víc, že Qu je možné používat bez prvotního nákupu stage boxu s vaším stávajícím párákem,
čímž lze investici rozdělit. Jsem ale přesvědčen,
že se s přibývajícími roky nákupu stageboxu
neubráníte. Je to prostě pohodlné. Zároveň se
zde rýsuje budoucí expanze vaší firmy, neboť
když už budete vlastnit stagebox, možná budete pokukovat po mixu řady Allen&Heath GLD.
S jídlem roste chuť! GLD navíc nabídne rozšíření až na 44 kanálů. V případě, že by to bylo
málo, jsou tu ještě konzole iLive. To už je
ovšem zcela jiná, nejen cenová kategorie.
Mix Qu-24 považuji za velmi zdařilý a univerzální nástroj, u kterého klady převažují nad zápory.
Velmi kladně mohu zhodnotit i poměr cena/výkon. Při celkovém pohledu na dnešní trh s malými digitálními mixy je více než zřejmé, že se
Allen&Heathu podařilo uvést na trh vskutku zajímavý produkt. Pokud by přidal ještě v současné době chybějící off-line editor pro osobní počítače, případně program pro vícekanálový záznam z USB B portu, své postavení by si tak ještě více upevnil.
√
SRPEN 2014 61