sborník ve formátu PDF - Konference dopravní infrastruktura

Transkript

Bezpeèná dopravní infrastruktura,
její odolnost v mimoøádných
situacích a øízení rizik
4. roèník mezinárodní konference
24. - 25. listopadu 2009
Kongresový sál Masarykovy koleje
Thákurova 1, Praha 6 Dejvice
Sborník
konference
Bezpeèná
silnice zachraòuje
životy !
Poøadatel
CityPlan, spol. s r. o.
Jindřišská 17
110 00 Praha 1
tel.: +420 221 184 205
fax.: +420 224 922 072
web: www.cityplan.cz
e-mail: [email protected]
CityPlan spol. s r.o. patří mezi renomované konzultační firmy s více jak patnáctiletou tradicí
a mezinárodní zkušeností v oblasti poskytování služeb konzultačních, inženýrských,
expertizních
a projektových v energetice, dopravě, dopravním
inženýrství, mostním
a inženýrském stavitelství. Vznikl v roce 1992 a o širokém rozsahu a záběru služeb svědčí
desítky významných projektů od úrovně studií proveditelnosti, výzkumné činnosti či
ekonomické analýzy až po prováděcí projektovou dokumentaci.
Jako příklad komplexní služby pro investora je možno uvést realizaci zavěšeného
Mariánského mostu přes Labe v Ústí nad Labem, kterou společnost CityPlan zabezpečila od
ideové studie přes první stupně projektové dokumentace až po kolaudaci stavby a odborný
servis v době provozu. Za podíl na realizaci Mariánského mostu společnost CityPlan spolu
s dalšími hlavními partnery výstavby obdržela Evropskou cenu ECCS za rok 1999. V roce
2000 byl Mariánský most v anketě odborného časopisu Structural Engineering International,
vydávaného mezinárodní asociací pro mosty a inženýrské konstrukce (IABSE), sdružující
odborníky ze 100 zemí celého světa, vyhlášen jako jeden z deseti nejvýznamnějších mostních
a inženýrských staveb světa minulého desetiletí.
Ve společnosti působí autorizovaní inženýři ČKAIT v oborech: dopravní stavby, mosty
a inženýrské konstrukce, energetické auditorství a technologická zařízení budov, pracují zde
energetičtí auditoři ve smyslu § 10 zák. č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a auditor
bezpečnosti silničního provozu.
CityPlan spolupracuje s českými i zahraničními universitami (Karlsruhe - SRN) a dalšími
institucemi
(zejména
Umweltbundesamt
Wien,
Öko-Institut
Darmstadt,
Energie
Verwertungsagentur Wien, PTV System Consulting GmbH Karlsruhe. Společnost byla mezi
prvními českými společnostmi registrována v databázi konzultantů CCR Central Consultancy
Register of DG1A (CZE-17770) v Bruselu. V současné době je společnost registrována také
v databázi Technologického centra Akademie věd ČR a na CORDIS pro rozšíření její
působnosti v dalších státech EU.
Společnost CityPlan je členem celé řady mezinárodních i tuzemských odborných sdružení
a organizací. Mezi nejvýznamnější z nich patří:
•
IABSE – International Association for Bridge and Structural Engineering
•
Svaz průmyslu a dopravy ČR
•
Česká společnost pro inteligentní dopravní systémy (ČSITS)
•
Sdružení pro výstavbu silnic
•
ČKAIT – Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků
•
AVK – Asociace pro vodu v krajině ČR
•
CACE – Česká asociace konzultačních inženýrů, která je členem mezinárodní
asociace FIDIC
•
ČBS – Česká betonářská společnost ČSSI
•
IAEE – International Association for Energy Economics
•
Česká společnost pro ekonomiku energetiky CZAEE
•
Československý ústav zahraniční
•
TIEMS – The International Emergency Management Society
•
Hospodářská komora České republiky
•
AEM – Asociace energetických manažerů
•
BCI – Business Continuity Institute
•
CZ BIOM - České sdružení pro biomasu
•
Česká společnost pro ekologii
•
ČNV ONK - Český národní výbor pro omezování následků katastrof
CityPlan, spol. s r. o. – organizační struktura
V oblasti dopravy nabízí firma CityPlan následující služby:
Projektování dopravních staveb
Dopravní plánování, modelování a prognózy
Kompletní inženýrské služby pro investora
Služby správcům a vlastníkům dopravní infrastruktury
Dopravní inženýrství
Územně plánovací dokumentace
Zvyšování bezpečnosti dopravy
Bezpečnostní audity a inspekce
Rizikové analýzy
Rozvoj, podpora a optimalizace hromadné dopravy
Inteligentní dopravní systémy – ITS
Prodej, distribuce a využití dopravního software
Výzkum a vývoj v oblasti dopravy
Dopravní politika
Doprava a životní prostředí
Doprava a ekonomie
Průzkumy, sčítání a měření dopravy
Školení a kurzy
Sídlo společnosti CityPlan, spol. s r. o. v centru Prahy
Jindřišs ká
Tram 3, 9, 14, 24
Jindřišská 17,
110 00 Praha
d
Jin
Můstek
M etro trasa A, B
mě
ná
di
čk
é
vsk
ov
a
cla
Vá
stí
Vo
řiš
á
sk
VYBRANÉ REFERENČNÍ PROJEKTY FIRMY CITYPLAN V OBLASTI
DOPRAVY:
Silniční stavitelství:
Dopravní studie, Technická ověřovací studie a Studie proveditelnosti Břevnovské radiály
Obchvat obce Lány – silnice II/236
Obchvat města Třebíč – silnice I/23
DÚR a DSP na Městský okruh v Praze – úsek Myslbekova – Pelc Tyrolka (dopravní část)
Dopravní inženýrství:
Dopravní část ÚP města Hradec Králové
Generel dopravy v centru města Olomouce
Generel dopravy ve městě Černošice
Generel dopravy Jičína
Světelné signalizace v Ústí nad Labem
Kapacitní posouzení křižovatek v Ústí n. L.
Dopravní řešení průmyslové zóny Úžice
Studie trasy silnice II/101 – Agl. okruhu
Generel cyklistických tras ve Str. kraji
Studie bezpečnosti staveb 518 a 519 SO
Dopravní plánování:
Dopravní model ČR
Dopravní model Hradce Králové
Dopravní model Ústí nad Labem
Dopravní model Olomouce
Dopravní model kraje Vysočina
Dopravní model Mladé Boleslavi
Dopravní model Třebíče
Dopravní model Středočeského a Jihomoravského kraje
Mikrosimulace křižovatkových uzlů v Praze, Ústí nad Labem, Liberci, Turnově, ....atd.
POŘADATEL:
CityPlan spol. s r. o.
Jindřišská 17, 110 00 Praha 1
4. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ KONFERENCE
BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ
INFRASTRUKTURA, JEJÍ ODOLNOST
V MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH
A ŘÍZENÍ RIZIK
SBORNÍK KONFERENCE
KONGRESOVÝ SÁL MASARYKOVY KOLEJE
PRAHA 6 – DEJVICE
THÁKUROVA 1
24. - 25. LISTOPAD 2009
KONFERENCE JE POŘÁDÁNA POD ZÁŠTITOU:
Ing. Gustáva Slamečky, MBA
(ministra dopravy ČR)
MUDr. Pavla Béma
(primátora hlavního města Prahy)
MUDr. Davida Ratha
(hejtmana Středočeského kraje)
Martina Seppa
(náměstka hejtmana pro dopravu Libereckého kraje)
MUDr. Zdeňka Schwarze
(senátora, ředitele ZZS hl. m. Prahy)
Ing. Karla Kapouna
(senátora, místostarosty obce Doksy)
plk. Ing. Leoše Tržila
(ředitele služby dopravní policie, PP ČR)
Ing. Alfreda Brunclíka
(generálního ředitele ŘSD ČR)
JUDr. Oldřicha Vaníčka
(prezidenta ÚAMK ČR)
Johna Dawsona
(předsedy EuroRAP)
Prof. Ing. Františka Lehovce, CSc.
(předsedy České silniční společnosti)
Prof. Ing. Petra Moose, CSc.
(děkana Dopravní fakulty ČVUT)
ORGANIZAČNÍ VÝBOR KONFERENCE:
Ing.Tomáš Nosek
Veronika Pokorná
Ing. Sabina Šibravová
Elena Boháčová
(garant konference)
(manažer konference)
PARTNEŘI KONFERENCE:
HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER:
MEDIÁLNÍ PARTNER:
CITYPLAN spol. s r. o., Jindřišská 17, 110 00 Praha 1, www.cityplan.cz
Držitel certifikátů ISO 9001 a ISO 14001 pro inženýrskou, projektovou, konzultační a expertní činnost
Ing. Gustáv Slamečka, MBA
Ministr dopravy ČR
Vážení přátelé,
ani vteřinu jsem neváhal, když mě organizátoři oslovili s nabídkou na převzetí záštity nad touto
konferencí, přestože v době jejího konání už s vysokou pravděpodobností bude v čele České
republiky jiná vláda a v čele resortu dopravy jiný ministr. Bezpečná dopravní infrastruktura je totiž
v mých očích jednou z podmínek k tomu, abychom dosáhli dalšího pokroku ve snižování počtu
nejzávažnějších následků dopravních nehod, a tak je podpora vašeho snažení tím nejmenším, co
mohu udělat.
Je jasné, že názory na to, jak má bezpečná dopravní infrastruktura vypadat, se během času
vyvíjejí – a lze předpokládat, že i na této konferenci zazní nové úvahy a podněty. Dříve jsme
například tam, kde to šlo, stavěli dlouhé, rovné, na kilometry přehledné dálniční úseky, dnes jsou
trendem spíše dlouhé oblouky, které zachovávají přehlednost, ale současně přispívají k udržování
pozornosti řidičů. Podobně se mění názory na konstrukci mimoúrovňových křížení, připojovacích
pruhů, dopravního značení, vybavení tunelů. Kvůli bezpečnosti se ale vyvíjejí také železniční
stavby a technologie – i když ve zcela jiném rozměru. Je zřejmé, že nároky na bezpečnost jsou
jiné na dráze, kde je provoz z velké částí řízen z vnějšku a jeho účastníků je poměrně malé
množství, a na silnici, kde máme pro řízení provozu jen velmi omezené možnosti a účastníků je
obrovské množství, navíc ovlivňovaných rozličnými životními postoji, charaktery a řidičskými
schopnostmi a zkušenostmi.
Jistě ode mne neočekáváte, že budu do této velmi odborné diskuse vnášet nějaké nové prvky, to
jistě není moje role. Jednu věc ale připomenout či zdůraznit chci: Všichni víme, že celosvětová
hospodářská krize vyvolala velký tlak na příjmové straně Státního fondu dopravní infrastruktury
a financování rozestavěných a hlavně nových staveb bude v příštích několika velmi letech velmi
napjaté. Současně v médiích vyvrcholily pochybnosti o nákladech České republiky při výstavbě
silniční i železniční infrastruktury. Ponechávám stranou, že novináři často z neznalosti srovnávají
nesrovnatelné, přičemž nejen nemají správná data, ale často ani netuší, že některá data správná
jsou a jiná ne.
Kombinaci krize a pochybností mi byla dostatečnou motivací pro sestavení krizového plánu
k dosažení úspor při výstavbě dopravní infrastruktury, na jehož základě by měla být – mimo jiné –
zahájena diskuse. Ano, poprvé od listopadu 1989 začínáme vést diskusi o tom, jaké dálnice
a rychlostní silnice vlastně chceme a jaké si můžeme dovolit. Jestli ty krásné, široké, přehledné,
s co nejmírnějšími podélnými sklony i oblouky, anebo více přimknuté k terénu, tedy nejspíš
v mnoha případech méně náročné na mosty a tunely. I když odborná veřejnost může a musí vnést
do této diskuse své pohledy a stanoviska, v konečném důsledku půjde o diskusi spíše politickou,
protože nakonec právě politici musí říci, na co budou nadále vynakládány veřejné prostředky.
„BEZPEČNÁ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA, JEJÍ ODOLNOST V MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH A ŘÍZENÍ RIZIK“
8
24. – 25. LISTOPADU 2009
KONGRESOVÝ SÁL MASARYKOVY KOLEJE, PRAHA 6
Proč o tom v tuto chvíli mluvím, je jasné. Pokud by skutečně došlo na změny norem týkajících se
projektování dálnic, znamenalo by to nepochybně i významný zásah do problematiky, kvůli níž
jsme se na této konferenci sešli. Na tento aspekt prosím nezapomínejte!
Přeji Vám do nadcházejících dvou dní mnoho přínosných, pozitivních a použitelných myšlenek.
Ing. Gustáv Slamečka, MBA
Ministr dopravy ČR
9
Ing. Alfred Brunclík
Generální ředitel ŘSD ČR
Na základě vzájemné dohody generálního ředitele ŘSD Ing. Alfreda Brunclíka s organizátory
konference není uvedena zahajovací řeč v písemné podobě ve sborníku, příspěvek
bude přednesen pouze v ústní formě v rámci úvodního bloku konference.
10
24. – 25. LISTOPADU 2009
JUDr. Oldřich Vaníček
Prezident ÚAMK ČR
Vážené dámy a pánové, vážení přátelé a kolegové,
vážím si možnosti být spoluorganizátorem 4. ročníku konference odborníků, kteří se zabývají
problematikou bezpečné dopravní infrastruktury. ÚAMK se věnuje, jak vyplývá z jeho zaměření,
převážně problematice řidičů. Uvědomujeme si však, že problematika bezpečných silnic je
stěžejním bodem snížení nehodovosti na našich silnicích.
Je jistě v zájmu nás všech, aby silnice v České republice byly bezpečné a abychom přispěli
k naplnění závazku formulovaného v „Národní strategii zvyšování bezpečnosti silničního provozu
do roku 2010“, to je snížit nejvážnější následky dopravních nehod v porovnání s rokem 2000 na
polovinu. Konference zaměřená na bezpečnou dopravní infrastrukturu přispívá k tomuto cíli.
Každý z nás je rád, když se živý a zdravý vrátí zpět domů, ať už ze služební či soukromé cesty
automobilem po naší republice. Dle statistik dopravních nehod totiž není vůbec jisté, že právě nám
se to ten, či onen den povede. A právě ke zvýšení bezpečnosti na našich silnicích by měly přispět
tzv. rizikové mapy. Ve spolupráci s CityPlanem již pět let řešíme v rámci projektu EuroRAP
posouzení bezpečnosti našich silnic. Byl zpracován pilotní projekt rizikové mapy na území
Středočeského kraje a již dvě mapy vybrané silniční sítě v České republice. V současné době se
zpracovává aktualizace rizikové mapy, která zahrnuje údaje roku 2007 a 2008.
Výsledkem činnosti bude vůbec první mapa, která „ohvězdičkuje“ jednotlivé úseky silnic, podobně
jako jsou označované automobily v projektu EuroNCAP. Nutným faktorem pro vznik mapy bude
fyzická inspekce všech silnic v ČR. V současnosti je již připraveno speciální auto vybavené
kamerami, počítači a další technikou potřebnou k monitorování silnic.
Na hodnocení celého projektu v ČR je ještě brzo. Ze zkušeností zemí v Evropě, kde už mají jistý
náskok před námi, ale z analýzy vyplývá, že na sledovaných silnicích postupně dochází ke
zvyšování bezpečnosti silničního provozu.
UAMK je také nadále realizátorem komplexních asistenčních služeb pro motoristy, kteří se
dostanou na silnici do určitých problémů, včetně zabezpečování mezinárodní asistenční
spolupráce s výkonnými organizacemi a složkami evropských i dalších národních autoklubů,
sdružených v celosvětové AIT (Alliance Internationale de Tourisme).
Uvedl jsem pouze některé příklady, jak se situaci snažíme řešit. Na konferenci zazní řada dalších
možností, jak zlepšit bezpečnost na silnicích. Pokud všichni, kteří mohou situaci na našich silnicích
ovlivnit, přistoupí k řešení s podobnou erudicí, tak jak k řešení problematiky bezpečných
komunikací přistupovali účastníci předcházejících ročníků konference, bude se nám jezdit
pohodlněji a hlavně bezpečněji.
JUDr. Oldřich Vaníček
prezident ÚAMK ČR
11
Prof. Ing. František Lehovec, CSc.
Předseda České silniční společnosti
Cílené činnosti směřující ke snížení rizika nehody a také následků jsou významným přínosem
k vytčenému cíli – snížit počet obětí nehod ve vymezeném čase na polovinu. V České republice je
datum očekávaného dosažení (rok 2010) nejméně o 10 let posunut. Nesporně významným
přínosem je výstavba kapacitních, směrově rozdělených komunikací, jež představují nejvyšší
prokazatelný efekt, snížení počtu a následků nehod o více než trojnásobek. Dokončení
plánovaného rozsahu je přirozeně investičně náročné a potrvá nejméně 10 let.
V zemích, které dosáhly zatím nejvyššího standardu bezpečnosti, se rozvíjí iniciativy jak zdokonalit
a prohloubit bezpečnostní opatření, která jsou založena na širším morálním a sociálním kontextu.
Mezi ně např. náleží vytvářet takové systémy, které jsou schopny lépe se přizpůsobit chybnému
rozhodování člověka – řidiče. Sledované cíle musí být podpořeny komplexními řídícími
a komunikačními strukturami zahrnujícími veškeré vládní instituce a organizace a zahrnuje princip
sdílené odpovědnosti za bezpečnost pro všechny partnery v dopravě.
Systém bezpečné silniční dopravy proto musí vzít na vědomí lidské selhání a reagovat na jeho
chybu způsobem, který zabrání jeho úmrtí nebo těžkému zranění.
Statistické údaje o vývoji nehodovosti v Evropě nemilosrdně ukazují, že v základních ukazatelích
nehodovosti se nám státy s nejlepší pozicí (Skandinávie, Holandsko, Velká Británie) znovu vzdálily
a státy, které zaujímaly pozice za Českou republikou (Španělsko, Portugalsko) jsou daleko před
námi. Španělsko, které zavedlo bodový systém ke stejnému datu jako Česká republika, díky větší
důslednosti a podpoře snížila počty usmrcených o 31 %. Toto zjištění je v silném nesouladu
s našimi výsledky, neboť široký prostor poskytnutý pro mediální zveličování dílčích nedostatků při
uplatnění bodového systému, jeho zpochybňování a také porušování některými politiky výrazně
ovlivnilo očekávané zlepšení.
Prof. Ing. František Lehovec, CSc.
předseda České silniční společnosti
12
24. – 25. LISTOPADU 2009
MUDr. David Rath
Hejtman Středočeského kraje
Vážení přátelé,
bezpečné silnice nejsou snem pouze řidičů, ale v neposlední řadě také lékařů. V době, kdy jsem
pracoval jako lékař záchranné služby, jsem se s dopravními nehodami setkával i několikrát denně.
Není to mnohdy hezký pohled. Člověk se po takových zkušenostech chová za volantem jinak.
Častou příčinou nehod je, alespoň podle zápisu policistů, řečeno notoricky známou formulkou, že
„řidič nepřizpůsobil jízdu stavu a povaze vozovky“. Řekněme si upřímně, na našich cestách je to
někdy problém, protože některé vozovky jsou nebezpečné samy o sobě. Velmi proto vítám
konference, jako je tato, na kterých se řeší právě bezpečnost dopravní infrastruktury.
Jak v Parlamentu ČR, tak i v hospodách nejrůznějších kategorií se v dalekosáhlých debatách řeší
věčný problém – co dělat s narůstajícím počtem nehod a mrtvých na silnicích. Odpovědí je
prevence. S tím souvisí samozřejmě samotná příprava řidičů, ale také jejich kontrola ze strany
silniční policie. Bodový systém, který již funguje několik let, měl zpočátku na nehodovost velký vliv.
Postupem času ale začali řidiči na „body“ zapomínat a dnes je již jasné, že to byl sice dobrý krok,
ale také to, že body situaci na silnicích samy od sebe nevyřeší. Ve hře je totiž spousta veličin.
Nejsou to jen schopnosti a kázeň řidičů, ale také stav vozidel a v neposlední řadě samozřejmě stav
vozovky.
Jako hejtman Středočeského kraje jsem v poslední době procestoval tento region doslova křížemkrážem. Měl jsem tak možnost sledovat stav středočeských silnic a mohu sám za sebe říci, že
některé úseky řidičům nezávidím. Spolu s příslušnými odbory se snažíme podobné úseky
vytipovávat a situaci zlepšit. V tomto směru úzce spolupracujeme s veřejností – tedy s občany
kraje. Obrátili jsme se na ně s žádostí, aby sami určili silnice II. a III. třídy, které jsou ve špatném
technickém stavu. Cílem tohoto našeho kroku je přednostně zajistit opravy těch komunikací, které
uživatelé, tedy občané, vnímají jako nejproblematičtější. Občané tak mohou na webu
Středočeského kraje vyplnit krátký dotazník, díky kterému si příslušné odbory na kraji udělají
obrázek o stavu komunikací a určí priority při jejich opravách.
Jako občan, řidič, lékař a hejtman Středočeského kraje - jehož silnice mimochodem patří
k nejvytíženějším - jsem tedy velmi rád převzal záštitu nad touto akcí, jejíž snahou je udělat naše
silnice bezpečnější a zachránit tak životy, které na našich silnicích zbytečně vyhasnou.
MUDr. David Rath
hejtman Středočeského kraje
13
Ing. Milan Komínek
výkonný ředitel společnosti CityPlan spol. s r.o.
Vážení účastníci naší konference,
v dnešním uspěchaném světě, ve kterém ztráta každé minuty je málem vyvažována zlatem, se
zdá, že cena lidského života už jako by neměla tu nejvyšší hodnotu, ba dokonce, že cena
některých jiných živočišných druhů dostává při stavbách dopravní infrastruktury přednost. Přitom
bezpečná silnice, která zachraňuje životy, což je motto naší konference, se neobejde bez
dobudování alespoň základní kostry kapacitních rychlostních silnic a dálnic v ČR včetně obchvatů
či okruhů kolem velkých i menších měst.
Navzdory globální krizi osobních aut stále přibývá, kamionová doprava se rychle dostává zpět na
trvale vzestupnou křivku a obrovský deficit v budování silniční infrastruktury u nás bude
způsobovat řadu kolapsů a nehodových situací s velmi vážnými až fatálními následky stále častěji.
Názorným příkladem této vize je již několik desetiletí marná snaha dobudovat Silniční okruh kolem
Prahy, kdy zvláště v době relativní hojnosti a dotací z pomalu vysychajících Evropských fondů,
prohospodařujeme historickou příležitost alespoň částečně snížit dluh vůči tomu, co má zásadní
vliv na prosperitu státu a bezpečnost účastníků silničního provozu a doslova jejich životy.
Vraťme se však k tomu, co je v našich silách a k čemu můžeme přispět, což jsou dopravní projekty
a opatření výrazně zvyšující bezpečnost všech účastníků silničního provozu. Cestou k nim jsou
analýzy rizik a bezpečnosti, pojmenování problémů, využití inspirace ze zahraničí a konečně
návrhy řešení, vedoucí k bezpečné dopravní infrastruktuře. A to jsou právě témata této konference,
kterou naše společnost CityPlan pravidelně každoročně pořádá.
Problematika je to velmi široká a multidisciplinární, jak o tom svědčí již pouhé názvy jednotlivých
příspěvků, zabývajících se celým spektrem otázek, od řešení hlavních kritických prvků silniční
infrastruktury jako jsou mosty a tunely přes způsoby odstraňování hlavních nebezpečí v plynulosti
a bezpečnosti provozu, až po důsledky vážných nehod závislých na rychlé pomoci v rámci ZZS.
Evidentní snaha vytvořit z navrhování bezpečných komunikací evropskou prioritu musí být i u nás
brána s veškerou vážností, o čemž mimo jiné svědčí i zpracovaná národní strategie bezpečnosti
silničního provozu v ČR. Vítáme směrnici evropského parlamentu z 19. 11. 2008 o řízení
bezpečnosti silniční infrastruktury, která v době konání 3. ročníku naší konference ještě nebyla
přijata. Nemůže nás však nechat lhostejným praktické naplňování cílů této směrnice.
Nízkonákladová opatření na odstranění závad, na která poukazujeme řadu let, nejsou realizována.
Vedle pomníčku z roku 2000 u nechráněného pilíře mostu na rychlostní silnici přibyl pomníček
z roku 2007. Neznáme detaily těchto nehod, ale svodidlo instalováno nebylo.
Naše společnost CityPlan se fenoménem bezpečné dopravní infrastruktury zabývá již řadu let a já
Vám všem nyní jejím jménem přeji, ať je tato, v pořadí již 4. konference, úspěšná a přinese řadu
nových impulzů pro nás všechny.
Ing. Milan Komínek
výkonný ředitel společnosti CityPlan, spol. s r.o.
14
24. – 25. LISTOPADU 2009
MUDr. Zdeněk Schwarz
Senátor, ředitel Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy
V roce 2006 jsem byl požádán o příspěvek na 1. ročník konference týkající se dopravní
infrastruktury. Společně s dalšími účastníky jsem měl možnost poznat problémy tohoto oboru
a dozvědět se nové. Zaujal mě veliký zájem o bezpečnost na silnicích a zejména zaměření na
bezpečné stavby v dopravě. Svou přednášku jsem zaměřil na problematiku dopravních nehod
a následky závažných poranění. Současně jsem posluchače seznámil s pražskou záchrankou
a jejími výsledky i problematikou přednemocniční neodkladné péče v ČR. Přednáška obsahovala
statistická data o vývoji nehodovosti a následků nehod, vč. rozboru dopravních úrazů.
Z konference jsem odcházel obohacen o mnohé poznatky z oblasti dopravních staveb
i bezpečnosti silničního provozu.
Proto jsem se zájmem přijal pozvání na letošní 4. ročník. Ve své letošní přednášce se opět
zabývám dopravními nehodami z pohledu záchranné služby a rozebírám oblast preventivních
opatření v silniční síti. Vývoj technologií, bezpečnosti a vozidel samotných přispívají velkou měrou
k poklesu následků dopravních nehod. Snížení počtu úmrtí však střídá nárůst těžce zraněných,
což svědčí spíše o změně skladby úrazů než o zlepšení situace.
Kromě toho se stále častěji setkáváme s tzv. skrytými velmi závažnými poraněními, která vedou ke
smrti až v nemocnici. Příčiny tohoto trendu lze přisoudit i celkovému zlepšení zdravotnictví
a medicíny v ČR vč. zkvalitnění PNP a činnosti ZZS.
Podstatou našeho společného snažení musí být zlepšení bezpečnosti českých silnic a následné
snížení tragických následků dopravních nehod i jejich počtu samotného.
ředitel ZZSHMP, senátor
15
Prof. Ing. Petr Moos, CSc.
Děkan Fakulty dopravní ČVUT v Praze
Z vážných zdravotních důvodů nemohl pan profesor Moos doručit do termínu uzávěrky sborníku
své úvodní slovo.
16
24. – 25. LISTOPADU 2009
MUDr. Pavel Bém
Primátor hl. m. Prahy
Vážené dámy a pánové, milí hosté,
je mi ctí, že jsem mohl převzít záštitu nad touto skvělou konferencí. Téma bezpečné dopravní
infrastruktury, její odolnosti v mimořádných situacích a řízení rizik je totiž tématem mimořádně
závažným a já jsem velice rád, že i v České republice existuje pravidelná odborná debata nad
bezpečností silničního provozu obecně.
Praha je městem v srdci České republiky a zároveň i srdcem pulsujícího kontinentu. Na základě
naší výhodné geografické polohy jsme byli a i nadále budeme spojnicí nejen mezi západní
a východní Evropou, ale i mezi Evropou jižní a severní. V souvislosti s členstvím České republiky
v Evropské unii a zapojení do Schengenského prostoru byla pozice Prahy jako důležité křižovatky
ještě více posílena a Praha, potažmo Česká republika, získala v celoevropské dopravní struktuře
významné postavení, ze kterého vyplývající nejen pozitiva, ale samozřejmě určitá rizika. Praha si
plně uvědomuje tíhu odpovědnosti, kterou představuje její vlastní tranzitní poloha a snaží se proto
co nejlépe připravit na úlohu dopravní křižovatky evropského rozměru tak, aby díky své pozici
získávala zejména jasné výhody, a aby co možná nejvíce omezila rizika a potíže, které zároveň
vyplývají z jejího umístění.
Kromě nárůstu dopravy způsobeného dílem naší tranzitní polohou, dílem zvyšováním počtu
registrovaných vozidel na území hlavního města Prahy, musí hlavní město čelit mnoha dalším
nepříjemným vlivům. Neúměrné zatížení dopravní infrastruktury stoupalo primárně v důsledku
rozvoje naší domácí ekonomiky. To vše dohromady mělo a nepochybně stále má obrovský vliv jak
na stav komunikací v hlavním městě Praze, tak na jejich samotnou bezpečnost. Z tohoto důvodu si
jako primátor hlavního města Prahy kladu za cíl naplnit vizi města s moderní, efektivní, spolehlivě
fungující a také bezpečnou infrastrukturou, která je šetrná nejen k lidem, ale i k životnímu
prostředí.
Moderní a zároveň bezpečná dopravní infrastruktura je nezbytným předpokladem pro zvyšování
kvality života Pražanů. Jako primátor se snažím prosazovat urychlené dokončení nadřazeného
dopravního skeletu města. Tedy vnitřního Městského okruhu, který bude chránit nejen historické
centrum i hustě osídlené rezidenční čtvrti Prahy a vnějšího Pražského okruhu, který významným
způsobem odlehčí dopravní zátěži města a bude chránit před tranzitní a kamionovou dopravou.
Samozřejmě, že vnější Pražský okruh nemá pouze městský rozměr, ale zapojí se jak do české
dálniční sítě, tak do evropské dálniční sítě a stane se alfou a omegou tranzitní přepravy na území
České republiky. Pokud se ptáte, jaký vliv bude mít nadřazený dopravní skelet na bezpečnost, tak
vězte, že dokončení nadřazeného dopravního skeletu nebude mít dopad pouze na ochranu
historického centra a mnoha pražských čtvrtí, ale i na samotnou bezpečnost dopravy uvnitř a vně
města. Moderní infrastruktura budovaná v rámci evropských standardů bude v Praze po svém
dokončení obsahovat všechny moderní bezpečnostní prvky informačními tabulemi počínaje
a dostatečně velkými zálivy konče.
17
Nicméně pokud mluvíme o bezpečnosti a kvalitě dopravní infrastruktury, nemůžeme upozorňovat
pouze na novou výstavbu a plánované úseky, ale musíme se zabývat i kvalitou a bezpečností
úseků stávajících. Jako představitel hlavního města Prahy mohu říci, že jsem si plně vědom
současného stav silnic a dříve vybudovaných rychlostních komunikací na území hlavního města
Prahy, jejichž stav nemůžeme rozhodně označit za uspokojivý. Z tohoto důvodu jsme se kromě
výstavby nových komunikací zaměřili samozřejmě i na rekonstrukci úseků stávajících a snažíme
se postupně zvýšit jejich bezpečnost.
České vozovky patří mezi jedny z nejnebezpečnějších v Evropě, proto si velice vážím jakékoliv
snahy zvrátit tento nepříznivý stav.
MUDr. Pavel Bém
Primátor hlavního města Prahy
18
24. – 25. LISTOPADU 2009
Ing. Karel Kapoun
Senátor, místostarosta obce Doksy
Vážení,
dovolte mi, abych se krátce vyjádřil k tématu stávajícího 4. ročníku této mezinárodní konference,
a to z pozice komunálního politika, místostarosty menšího města.
Se stupňující frekvencí silničního provozu a enormním nárůstem počtu dopravních prostředků se
komunikace v malých městech a vesnicích, v nedávné minulosti ještě poklidných, stávají dnes
rušnými dopravními tepnami se stoupajícími bezpečnostními riziky.
Dopravní infrastruktura těchto obcí většinou není uzpůsobena na takové dopravní zatížení a před
zodpovědnými zastupiteli těchto obcí stojí otázka, jak v tomto smyslu zrekonstruovat svou síť
místních komunikací a v neposlední řadě, kde na to vzít peníze.
Naše město Doksy je letním rekreačním střediskem, kde se během letní sezóny několikrát zvýší
počet obyvatel a tím samozřejmě i dopravní zatížení místních komunikací. Současný stav, který
vyhovuje během většiny kalendářního roku, je nedostačující pro letní měsíce. Po několika
víceméně neúspěšných pokusech, jak řešit tyto disproporce v dopravní problematice vlastními
silami a zkušenostmi, dospěli v roce 2008 zastupitelé našeho města k rozhodnutí nechat si
vypracovat odbornou firmou dopravní generel města. Vypracovaný generel nejen že zmapoval
stav komunikací, posoudil jejich dopravní zatíženost, ale obsahoval i návrhy řešení z hlediska
bezpečnosti dopravy v problematických lokalitách nebo na křižovatkách. Již v letošním roce jsme,
s následným velmi pozitivním ohlasem veřejnosti, dvě tato řešení realizovali. V návrhu rozpočtu na
příští rok počítáme s dalšími podobnými opatření a pevně doufám, že tento trend zachováme. Pro
financování těchto projektů využíváme a nadále chceme využívat nejen své vlastní zdroje, ale i pro
tento účel definované dotace z krajských, státních a evropských fondů.
Otázka bezpečné dopravní infrastruktury nabývá v současné době čím dál větší důležitosti a každé
i sebemenší zlepšení situace v této oblasti stojí za námahu. Vždyť nám všem jde o společnou věc:
Ochránit životy a zdraví našich spoluobčanů !!!
Ing. Karel Kapoun
Místostarosta obce Doksy, senátor
19
plk. Ing. Leoš Tržil
Ředitel služby dopravní policie, Policejní prezidium ČR
Vážené dámy, vážení pánové!
Řešení bezpečnosti silničního provozu, zvyšování bezpečnosti, snižování následků dopravních
nehod, zklidňování dopravy, zkvalitňování dopravní infrastruktury, analýza dopravních nehod,
nehodových lokalit a celá řada dalších oblastí, je smyslem a náplní řady odborných konferencí.
Jednou z nich je i letošní čtvrtý ročník konference pořádané firmou CityPlan, která oprávněně
zaujímá z hlediska odbornosti jedno z prvních míst. Jsem velice rád, že i letos zde zazní řada
příspěvků vycházejících jak z praktických zkušeností, tak i z oblasti výzkumu a vědy.
Vlastní bezpečnost silničního provozu je ovlivněna řadou faktorů a to nejen lidských schopností
a vlastního chování účastníků v silničním provozu, ale i faktory technickými, kde na jedné misce
vah jsou technické možnosti vozidel, jejich aktivní nebo pasivní technické prvky, přičemž druhou
stranu technických vlastností musí zákonitě vyvažovat vlastní komunikace, kvalita vozovky, kvalita
dopravního značení ať již svislého, tak vodorovného. Nedílnými součástmi, kterým by měla být
stále častěji věnována pozornost, jsou prvky pro zklidňování a regulaci dopravy, jejichž použití by
nemělo být běžné jen v rámci nově budovaných úseků, ale měly by být daleko častěji využívány
i v rámci lokálních menších úprav na průtazích obcí, domovní zástavby, sídlištích apod. Jsem si
vědom ekonomické nedostatečnosti, ale v řadě těchto míst lze užít nízkonákladová zařízení,
jejichž použití může zachránit nejeden lidský život.
Rok 2009 se z pohledu vývoje následků při dopravních nehodách vyvíjí pozitivně. Je však
zapotřebí tento trend udržet a usilovat o další v tomto směru úspěšná léta. Je nutné přijímat další
opatření a to nejen z oblasti technických parametrů komunikací či vozidel, patří sem i oblast
mediální spolupráce, zapojení mediálních prostředků do oblasti prevence a tím zajištění široké
informovanosti účastníků silničního provozu a jejich zapojení do problému, kterým je „ Bezpečnost
silničního provozu“. K záchraně lidského života mnohdy postačí jen málo, někdy dát nohu z plynu,
jinde jen kvalitní dopravní značka.
Vážené dámy a pánové, jsem přesvědčen, že i letošní ročník přispěje k rozšíření alternativ
a možností k řešení bezpečnosti silničního provozu a za jeho organizaci patří oprávněné děkuji.
Přeji všem organizátorům a účastníkům konference hodně dalších úspěchů na nelehké cestě ke
zvyšování bezpečnosti na našich komunikacích.
plk. Ing. Leoš Tržil
ředitel ŘSDP PP ČR
20
24. – 25. LISTOPADU 2009
Martin Sepp
Náměstek hejtmana pro dopravu Libereckého kraje
Na základě vzájemné dohody náměstka hejtmana pro rezort dopravy Libereckého kraje Martina
Seppa s organizátory konference není uvedena zahajovací řeč v písemné podobě ve
sborníku, příspěvek bude přednesen pouze v ústní formě v rámci úvodního bloku druhého dne
konference.
21
John Dawson
Předseda EuroRAP a iRAP, Velká Británie
V posledních 10 letech bylo v EU při silničních nehodách zabito na 500 tis. obyvatel. Všichni
známe někoho, kdo byl usmrcen nebo zmrzačen. Co je ale známo méně, je ekonomická ztráta
z této studnice lidského utrpení. Tragické dopravní nehody vysávají 2 % evropského HDP – tj.
více, než utratíme na základní školy nebo lékaře.
Tato evropská tragédie se opakuje na všech kontinentech a atmosféra vytvořená postavami
mezinárodního významu, jako jsou Lord Robertson, prezident Clinton, arcibiskup Tutu a mnoho
dalších, vyústila v uspořádání historicky prvního ministerského setkání OSN v Moskvě v listopadu
2009. Všechny okolnosti jasně naznačují, že výsledkem jednání bude iniciace „Dekády akce za
bezpečnost silnic„.
Nejvyspělejší státy Evropy již vypracovaly své bezpečnostní strategie. Například cílem Velké
Británie je započít mezinárodní závod deklarováním záměru mít nejbezpečnější silnice na světě.
Evropská komise nyní připravuje nový Akční plán silniční bezpečnosti a je nadějí všech
zajímajících se o zvyšování bezpečnosti, že se Společenství připojí k vedoucím státům OECD
(Organizace pro evropskou spolupráci a rozvoj) a deklaruje tak podporu rozvoje bezpečného
systému – bezpeční řidiči v bezpečných automobilech na bezpečných silnicích. Úmrtí na silnicích
již nesmí být přijatelnější než úmrtí při železničních nebo leteckých neštěstích.
Ve Švédsku je dnes 30 % dopravních výkonů realizováno v 5-ti hvězdičkových automobilech (dle
EuroNCAP) na 5-ti hvězdičkových silnicích (dle EuroRAP) řidiči, kteří dodržují dopravní předpisy.
Pouze 3 % úmrtí na švédských silnicích se objevuje v těchto podmínkách, kde funguje „bezpečný
systém“. K většině úmrtí na evropských silnicích dochází na zcela zapomenutých komunikacích
v extravilánu. Pokud se bezpečnostní dopravní inženýři zaměří na tyto vysoce rizikové silniční
úseky, kde dochází k tragickým nehodám, lze docílit velmi vysoké návratnosti v ekonomice EU.
Tento rok byla spuštěna „Evropská kampaň pro navrhování bezpečných silnic“, jejímž cílem je
prosadit a obhájit nutnou změnu. Je zapotřebí vzdělávat veřejnost i odborníky a sdělovat
přesvědčení, že úmrtí na silnicích již nejsou nutná. Bezpečnostním inženýrstvím v dopravě lze
zachránit mnoho životů a dosáhnout vysoké ekonomické návratnosti.
Můžeme zabránit zbytečným ztrátám na životech díky bezpečnějším ulicím, kde se mísí lidé
a doprava – s pomocí bezpečného okolí komunikací, bezpečných křižovatek a zajištění
bezpečného předjíždění. V následujících deseti letech můžeme zvýšit evropské HDP o více než
0,5 % navrhováním bezpečných silnic, které budou srozumitelné a odpouštějící. Každý den
můžeme zachránit 300 životů. I my, na této konferenci, můžeme přispět k této změně.
John Dawson
Předseda EuroRAP a iRAP
22
24. – 25. LISTOPADU 2009
ODBORNÝ PROGRAM KONFERENCE
Úterý 24. listopadu 2009, kongresový sál Masarykovy koleje
10:00 – 11:00 Akreditace
11:00 – 12:00 Oficiální zahájení 1. dne konference:
Ing. Gustáv Slamečka, MBA – ministr dopravy ČR
Ing. Alfred Brunclík – generální ředitel ŘSD ČR
JUDr. Oldřich Vaníček – prezident ÚAMK ČR
Prof. Ing. František Lehovec, CSc. – předseda České silniční společnosti
MUDr. David Rath – hejtman Středočeského kraje
Ing. Milan Komínek – výkonný ředitel společnosti CityPlan spol. s r.o.
MUDr. Zdeněk Schwarz – senátor, ředitel ZZSHLMP
12:00 – 13:00 I. přednáškový blok
12:00 – 12:20 MUDr. Zdeněk Schwarz (senátor, ZZSHLMP)
BEZPEČNÉ SILNICE Z POHLEDU ZZS
12:20 – 12:40 Ing. Jiří Landa (CityPlan, spol. s r.o.)
APLIKACE EVROPSKÉ SMĚRNICE O ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTI V PRAXI
12:40 – 13:00 Ing. Jan Čáp (Krajský úřad Libereckého kraje)
REKLAMNÍ ZAŘÍZENÍ U POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ – POHLED SILNIČNÍHO
SPRÁVNÍHO ÚŘADU Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI
13:00 – 14:00 Diskuse + oběd
14:00 – 17:20 II. přednáškový blok
14:00 – 14:20 Pavel Kuchálik (ÚAMK)
NOVÉ PRVKY V OBLASTI ZVYŠOVÁNÍ BEZPEČNOSTI A PLYNULOSTI SILNIČNÍ
DOPRAVY
14:20 – 14:40 Ing. Jaroslav Látal (PDSystems)
SYSTÉMY AKTIVNÍ BEZPEČNOSTI NA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE
14:40 – 15:00 Ing. Jiří Lávic (CityPlan, spol. s r.o.)
VLIV OPTIMALIZACE INVESTIČNÍCH AKCÍ NA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU
15:00 – 15:20 Mgr. Stanislav Huml (V.V.V. Expert a.s.)
DOPRAVNÍ NEHODY - BODOVÝ SYSTÉM - ELIMINACE NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH
PORUŠENÍ PRAVIDEL SILNIČNÍHO PROVOZU
15:20 – 15:40 Ing. Martin Juck, Dr. Zoltán (Slovenský autoturist klub, SK)
EURORAP NA SLOVENSKU – SKÚSENOSTI S PILOTNÝM PROJEKTOM RPS
23
15:40 – 16:00 kpt. Ing. Lukáš Fousek (GŘ HZS ČR, MV ČR)
BEZPEČNÝ TUNEL – POŽADAVKY NA TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ
VYBAVENÍ TUNELU Z HLEDISKA POŽÁRNÍ OCHRANY
16:00 – 16:20 Jaromír Šíd (Motocyklová asociace ČR)
INFRASTRUKTURA Z POHLEDU ZA ŘÍDÍTKY
16:20 – 16:40 MUDr. Marek Slabý (ZZS Jihočeského kraje)
BEZPEČNÁ SANITA
16:40 – 17:00 Ing. Jiří Miletín, Ing. Pavel Konečný (M Konzult)
BEZPEČNÁ PŘEPRAVA NEBEZPEČNÝCH VĚCÍ (ADR 2009)
17:00 – 17:20 Ing. Přemysl Šašinka (PRO Traffic)
SVÍTIDLA VE VOZOVCE A JEJICH VYUŽITÍ
Středa 25. listopadu 2009, kongresový sál Masarykovy koleje
8:30 – 9:00
Akreditace
9:00 – 10:00 Oficiální zahájení 2. dne konference:
MUDr. Pavel Bém – primátor hl. m. Prahy
Ing. Karel Kapoun – senátor, místostarosta obce Doksy
plk. Ing. Leoš Tržil – ředitel služby dopravní policie, Policejní prezidium ČR
Martin Sepp – náměstek hejtmana pro dopravu Libereckého kraje
10:00 – 12:00 III. přednáškový blok
10:00 – 10:20 Martin Sepp (Liberecký kraj)
ZVYŠOVÁNÍ BEZPEČNOSTI NA SILNICÍCH LIBERECKÉHO KRAJE
10:20 – 10:40 JUDr. Jana Horáková (MV ČR)
NÁRODNÍ STARTEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU A REKLAMNÍ
ZAŘÍZENÍ
10:40 – 11:00 Ing. Dana Simandlová (MV ČR)
PŮSOBNOST MINISTERSTVA VNITRA V PROCESU PŘÍPRAVY
DÁLNICE A RYCHLOSTNÍ SILNICE A PŘI JEJICH UŽÍVÁNÍ
STAVBY
11:00 – 11:20 Rachel Marsh (EuroRAP, UK)
JAK VYTVOŘIT Z NAVRHOVÁNÍ BEZPEČNÝCH KOMUNIKACÍ EVROPSKOU
DOPRAVNÍ PRIORITU
11:20 – 11:40 Ing. Dagmar Tothová (CityPlan, spol. s r.o.)
EURORAP, METODY A ZJIŠTĚNÍ PILOTNÍCH BEZPEČNOSTNÍCH INSPEKCÍ
11:40 – 12:00 Caroline Starrs (EuroRAP, UK)
BARIÉRY K PŘEKONÁNÍ: SILNICE BEZPEČNÉ PRO MOTOCYKLISTY
24
24. – 25. LISTOPADU 2009
12:00 – 13:00 Krátká diskuse + oběd
13:00 – 14:40 IV. přednáškový blok
13:00 – 13:20 Doc. Ing. Jaroslav Machan, CSc. (ŠKODA Auto)
OPTIMALIZACE OVLÁDACÍCH PRVKŮ PRACOVIŠTĚ ŘIDIČE Z HLEDISKA
ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI JÍZDY
13:20 – 13:40 PhDr. Vlasta Rehnová (CDV), Mgr. Dana Černochová (ÚVN), PhDr. Matúš Šucha
(UP Olomouc)
INFORMAČNÍ ZÁTĚŽ DOPRAVNÍHO SYSTÉMU A MENTÁLNÍ KAPACITA ŘIDIČE
13:40 – 14:00 Ing. Jaromír Schling
BEZPEČNOST INFRASTRUKTURY MÁ BÝT PRIORITOU VŠECH!
14:00 – 14:20 pplk. Ing. Vladimír Vonásek (GŘ HZS ČR, MV ČR)
INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM A VÁŽNÉ NEHODY Z POHLEDU
STATISTIK
14:20 – 14:40 Ing. Peter Súkenník (CityPlan, spol. s r.o.)
MODELOVÁNÍ A SIMULACE V KONTEXTU BEZPEČNOSTI PROVOZU
14:40 – 15:00 Krátká diskuse + coffee break
15:00 – 16:40 V. přednáškový blok
15:00 – 15:20 Ing. Martin Špryňar (ČESMAD Bohemia)
MOŽNOSTI PREVENCE NEHODOVOSTI PROFESIONÁLNÍCH ŘIDIČŮ
15:20 – 15:40 Dr. Sibylle Birth (Intelligenz System Transfer)
NÁVRHOVÉ PRVKY ZOHLEDŇUJÍCÍ LIDSKÝ FAKTOR NA PODPORU VNÍMÁNÍ
PROSTORU
15:40 – 16:00 Ing. Luděk Bartoš (EDIP, s.r.o.)
NÁVRH OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI
LOKALITÁCH V KARLOVARSKÉM KRAJI
NA
NEHODOVÝCH
16:00 – 16:20 pplk. Ing. Josef Tesařík (ŘSDP, MV ČR)
VIZUALIZACE MÍST NEHOD A NEHODOVÁ SITUACE V LETOŠNÍM ROCE
16:20 – 16:40 Ing. Tomáš Mičunek (ČVUT FD)
PASIVNÍ BEZPEČNOST POZEMNÍCH
SAMOSTATNÝMI SJEZDY
KOMUNIKACÍ
V SOUVISLOSTI
SE
16:14 – 17:00 Závěrečná diskuse + ukončení konference
25
ABSTRAKTY PŘÍSPĚVKŮ
SEZNAM
MUDr. Zdeněk Schwarz (senátor, ZZSHMP)
Ing. Jiří Landa (CityPlan, spol. s r.o.)
Ing. Jan Čáp (Krajský úřad Libereckého kraje)
REKLAMNÍ ZAŘÍZENÍ U POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ – POHLED SILNIČNÍHO SPRÁVNÍHO ÚŘADU Z HLEDISKA
BEZPEČNOSTI
Pavel Kuchálik (ÚAMK)
NOVÉ PRVKY V OBLASTI ZVYŠOVÁNÍ BEZPEČNOSTI A PLYNULOSTI SILNIČNÍ DOPRAVY
Ing. Jaroslav Látal, MBA (PDSystems)
Ing. Jiří Lávic (CityPlan, spol. s r.o.)
VLIV OPTIMALIZACE INVESTIČNÍCH AKCÍ NA DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU
Mgr. Stanislav Huml (V.V.V., Expert a.s.)
DOPRAVNÍ NEHODY – BODOVÝ SYSTÉM – ELIMINACE NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH PORUŠENÍ PRAVIDEL SILNIČNÍHO
PROVOZU
Ing. Martin Juck, Dr. Zoltán Bojar (Slovenský autoturist klub, SK)
EURORAP NA SLOVENSKU – SKÚSENOSTI S PILOTNÝM PROJEKTOM RPS
kpt. Ing. Lukáš Fousek (GŘ HZS ČR, MV ČR)
BEZPEČNÝ TUNEL – POŽADAVKY NA TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ VYBAVENÍ TUNELU Z HLEDISKA
POŽÁRNÍ OCHRANY
Jaromír Šíd (Motocyklová asociace ČR)
INFRASTRUKTURA Z POHLEDU ZA ŘIDÍTKY
MUDr. Marek Slabý (ZZS Jihočeského kraje)
BEZPEČNÁ SANITA
Ing. Jiří Miletín, Ing. Pavel Konečný (M Konzult, s.r.o.)
Ing. Přemysl Šašinka (PRO traffic, s.r.o.)
Martin Sepp (Liberecký kraj)
JUDr. Jana Horáková (MV ČR)
NÁRODNÍ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU A REKLAMNÍ ZAŘÍZENÍ
Ing. Dana Simandlová (MV ČR)
PŮSOBNOST MINISTERSTVA VNITRA V PROCESU PŘÍPRAVY STAVBY DÁLNICE A RYCHLOSTNÍ SILNICE A PŘI
JEJICH UŽÍVÁNÍ
Rachel Marsh (EuroRAP, UK)
JAK VYTVOŘIT Z NAVRHOVÁNÍ BEZPEČNÝCH KOMUNIKACÍ EVROPSKOU DOPRAVNÍ PRIORITU
Ing. Dagmar Tothová (CityPlan, spol. s r.o.)
EURORAP, METODY A ZJIŠTĚNÍ PILOTNÍCH BEZPEČNOSTNÍCH INSPEKCÍ
26
24. – 25. LISTOPADU 2009
Caroline Starrs (EuroRAP, UK)
Doc. Ing. Jaroslav Machan, CSc. (ŠKODA Auto)
OPTIMALIZACE OVLÁDACÍCH PRVKŮ PRACOVIŠTĚ ŘIDIČE Z HLEDISKA ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI JÍZDY
PhDr. Vlasta Rehnová (CDV), Mgr. Dana Černochová (ÚVN), PhDr. Matúš Šucha (UP Olomouc)
INFORMAČNÍ ZÁTĚŽ DOPRAVNÍHO SYSTÉMU A MENTÁLNÍ KAPACITA ŘIDIČE
Ing. Jaromír Schling
pplk. Ing. Vladimír Vonásek (GŘ HZS ČR, MV ČR)
INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM A VÁŽNÉ NEHODY Z POHLEDU STATISTIK
Ing. Peter Súkenník (CityPlan, spol. s r.o.)
Ing. Martin Špryňar (ČESMAD Bohemia)
Dr. Sibylle Birth (Intelligenz System Transfer)
NÁVRHOVÉ PRVKY ZOHLEDŇUJÍCÍ LIDSKÝ FAKTOR NA PODPORU VNÍMÁNÍ PROSTORU
Ing. Luděk Bartoš (EDIP, s.r.o.)
NÁVRH OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI NA NEHODOVÝCH LOKALITÁCH V KARLOVARSKÉM KRAJI
pplk. Ing. Josef Tesařík (ŘSDP, MV ČR)
VIZUALIZACE MÍST NEHOD A NEHODOVÁ SITUACE V LETOŠNÍM ROCE
Ing. Tomáš Mičunek (ČVUT FD)
PASIVNÍ BEZPEČNOST POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ V SOUVISLOSTI SE SAMOSTATNÝMI SJEZDY
27
Senátor, ředitel Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy
MUDr. Zdeněk Schwarz (*1963) – je absolventem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Již
při studiích pracoval jako sanitář ve FN Praha 10 (1982 – 1983), jako sanitář na sanitním voze
u Záchranné služby Praha (1984 – 1990) a také jako sanitář úrazové ambulance ortopedické
kliniky FN. Po absolutoriu na vysoké škole nastoupil jako lékař na Chirurgickou kliniku ILF ve FN
Bulovka (1991 – 1992) a poté jako lékař chirurgie a centrálního příjmu v nemocnici neodkladné
péče (1990 – 1997). Rovněž mezi lety 1993 – 1994 působil ve firmě VAMEX, spol. s r.o., jako
vedoucí pracovník – zástupce zahraničních firem. V roce 1993 složil atestaci I. stupně z chirurgie,
v roce 1999 potom 1. nadstavbovou atestaci z veřejného zdravotnictví a v roce 2000 složil
2. nadstavbovou atestaci z urgentní medicíny. V období 1994 – 1997 působil jako lékař u letecké
záchranné služby Praha a současně mezi lety 1994 – 1998 jako lékař RLP u Záchranné služby
hl. m. Prahy. Od roku 1998 je ředitelem této organizace. V roce 2008 byl zvolen senátorem.
Řády, vyznamenání, čestné funkce:
od r. 1995 postupně Osvědčení ČLK k výkonu lékařské praxe v oboru chirurgie, veřejné
zdravotnictví a urgentní medicíny
1995 Pečeť primátora hl. m. Prahy za zásah u požáru hotelu Olympik
Od r. 2000 postupně Licence ČLK pro obory chirurgie, veřejné zdravotnictví a urgentní
medicína
2003 Cena hl. m. Prahy – bronzová medaile za povodně
2005 Pamětní plaketa GŘ HZS a nám. MV
2006 Mimořádné ocenění radní HMP
2007 Čestná medaile MP HMP
Členství v různých sdruženích, společnostech, organizacích:
Česká lékařská komora
Vědecká rada ČLK
Česká společnost neodkladné péče, urgentní medicíny a medicíny katastrof ČLS J.E.P.
Bezpečnostní rada hl. m. Prahy
Krizový štáb hl. m. Prahy a Záchranného bezpečnostního systému hl. m. Prahy
Nadace Bezpečná Praha
Senát Parlamentu ČR
Publikační činnost:
Pravidelný přispěvatel do Zdravotnických novin, Urgentní medicíny, Medical Tribune,
tiskoviny a časopisy
Přednášky a prezentace na odborných seminářích a konferencích i kongresech
Odborné materiály o PNP a ZZS HMP – ÚSZS
Vědecko-výzkumná činnost:
CAPR – grant IGA
Člen Oborové komise 09 - VR IGA MZ ČR do 31. 12. 2007
28
24. – 25. LISTOPADU 2009
Vývoj dopravní nehodovosti v ČR je poslední roky lepší. V současné době jsou počty usmrcených
a zraněných nejnižší za posledních 20 let. V prvním pololetí r. 2009 se počty usmrcených dostaly
pod číslo 400. Přesto ČR zaujímá nelichotivé 20. místo v EU, kde většina zemí dosahuje dokonce
poloviční hodnoty. Nejčastějšími příčinami je rychlost, agresivita a nedodržování základních
pravidel silničního provozu.
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu z r. 2004 si stanovila za cíl do deseti let snížení
počtu usmrcených o 50 %, tj. z cca 1300 mrtvých v r. 2003 na cca 650 mrtvých v r. 2013. Dalšími
kroky jsou zaměřit výzkum na oblast bezpečné dopravy, zvýšit bezpečnost dopravy, zavádění
výsledků výzkumu a nových technologií, zlepšit technický stav silnic i vozidel, bezpečnostní audity
silnic a zavést opatření v oblasti lidského činitele.
Z pohledu ZZS se postupně, i když pomalu, daří většinu cílů plnit. Nové silnice splňují přísná
kritéria na bezpečnost, na silnicích stále častěji a ve větší míře vidíme nové dokonalejší vozy
a zpřísnění pravidel i větší aktivita policie zklidnila většinu řidičů. Přesto byli, jsou a i nadále
nejspíše budou řidiči, kterým to vše je buď jedno, nebo jejich mládí a nevyzrálost říkají opak.
Také situace na starých silnicích není stále nejlepší. Opravy silnic zaostávají za kvalitou EU
a ekonomická krize je ještě více limituje.
Bezpečnost vozidel je sice stále dokonalejší a lepší. Má to však i negativní dopady na vývoj
následků nehod, a to v podobě sice neviditelných zranění, ale mnohem závažnějších. V provozu
ZZS se stále častěji setkáváme s traumaty, které na první pohled nejsou patrné, ale o to více
bývají závažnější. Prvky aktivní i pasivní bezpečnosti totiž způsobují, že účastník dopravní nehody
nebývá viditelně nebo na první pohled závažně zraněn, přesto vnitřní zranění bývají velmi závažná
až smrtelná, projevující se až po desítkách minut. V takových případech však šance na záchranu
bývají minimální nebo žádné.
Pak zde máme úrazy z dopravních nehod, které považujeme za zcela zbytečné a kde pomoc bývá
marná až zbytečná. Jedná se o dopravní nehody, ke kterým nemuselo dojít, kdyby na silnici bylo
bezpečně, tzn. kdyby silnice nebyly lemovány rizikovými místy a překážkami, kde se auta
z různých důvodů ocitnutá mimo vozovku demolují o zbytečné překážky, místo aby bezpečně
zastavila. Kolem českých silnic jsou tisíce různých překážek v podobě billboardů, betonových soklů
a kovových sloupů, které nejsou od silnice ani bezpečně oddělené svodidly.
Příkladem může být např. pražský okruh, na kterém při cestě z Černého Mostu k Barrandovskému
mostu napočítáte cca 50 riskantních a nebezpečných míst, kde by náraz vozidla byl tragický.
Některá místa již dnes zdobí pomníčky mrtvých.
29
Ing. Jiří Landa
CityPlan, spol. s r.o.
Ing. Jiří Landa (*1943) – je významným odborníkem v oboru dopravních inženýrských staveb
a dlouholetý člen redakční rady časopisu Silniční obzor. Ing. Landa má 43 let praxe v oboru
dopravních staveb, dopravního inženýrství a bezpečnosti dopravy. Svou profesní dráhu zahájil
praxí na stavbě u Staveb silnic a železnic. Po té zakotvil na 25 let ve Vojenském projektovém
ústavu v Praze, kde se podílel na projektech dálnic D1, D5, D8, D11, řadě silnic, městských
komunikací i letištních ploch. Dvakrát pracoval v Iráku, nejprve na supervizi dálničních projektů
Bagdád – Mosul – Turecko, podruhé jako supervizor vlastní dálniční výstavby. Po roce 89 pracoval
jeden rok ve službách americké firmy Power International. Pak se podílel na založení a rozvoji
firmy CityPlan v Praze, kde se zasadil zejména o rozvoj dopravního plánování a modelování,
dopravního inženýrství, výzkumu v dopravě a zejména hodnocení bezpečnosti dopravní
infrastruktury. Vykonával stavební dozor na stavbě Mariánského mostu v Ústí nad Labem, kde je
autorem dopravního řešení. Nyní pracuje ve funkci ředitele oblasti „Doprava a dopravní
inženýrství“ firmy CityPlan. V rámci své odborné angažovanosti byl Ing. Landa několik funkčních
období předsedou zkušební komise dopravních staveb pro Čechy ČKAIT, předsedou dopravní
skupiny Českého svazu stavebních inženýrů, členem komise dopravy Pražského magistrátu, dvě
volební období členem Dopravní komise Středočeského kraje. Je místopředsedou sekce SAMDI
a členem sekce bezpečnosti České silniční společnosti, autorem řady článků a přednášek
a řešitelem celé řady výzkumných úkolů v oblasti dopravy. Jako protagonista inteligentních
dopravních systémů zejména pro bezpečnost, řízení a plynulost dopravy a účastník řady kongresů
ITS se stal spoluzakladatelem a viceprezidentem ITS Czech republic – společnosti pro podporu
ITS v České republice.
Jiří Landa se intenzivně věnuje roli dopravního inženýrství jako významné podmínce pro optimální
fungování dopravních staveb. Přitom se zasazuje o větší pozornost bezpečnosti dopravní
infrastruktury jako nezbytného partnera k bezpečnému řidiči a vozidlu. Prosazování pojmů „Silnice
bezpečná, srozumitelná a odpouštějící“ podporuje účastí CityPlanu v Evropském projektu
EuroRAP, prováděním bezpečnostních inspekcí a auditů, kde je držitelem několika certifikátů.
Proto byl nominován jako člen Technického výboru TC1 Světové silniční asociace PIARC
zabývajícího se bezpečnou dopravní infrastrukturou a vlivem lidského faktoru pro funkční období
2008 – 2011 za Českou republiku.
30
24. – 25. LISTOPADU 2009
Při 3. ročníku naší konference v září 2008 jsme konstatovali, že navržená direktiva „O řízení
bezpečnosti silniční infrastruktury“ nebyla dosud přijata. Na konci října 2008 jsem se na Krétě od
paní Izabelly Kardacz, šéfky odboru silniční bezpečnosti EU DG-TREN dozvěděl zaručenou
zprávu, že směrnice bude přijata. Vyšla v Úředním věstníku Evropské unie 29. 11. 2008 pod
číslem 2008/96/ES s datem schválení 19. 11. 2008. Směrnice se vztahuje na silnice, které jsou
součástí transevropské silniční sítě, ať ve stavbě projektu, výstavby či provozu. Článek
1.3. směrnice uvádí, že členské státy mohou uplatňovat směrnici jako soubor osvědčených
postupů na vnitrostátní dopravní infrastrukturu. Aktualizovaná Národní strategie bezpečnosti
silničního provozu v jednom ze svých opatření navrhuje implementaci směrnice na silnice
minimálně I. a II. třídy. Cílem zavedení směrnice je vytvořit podmínky pro dosažení cíle snížit počet
úmrtí na silnicích v Evropské unii na polovinu, což se zatím evidentně nedaří. Podíváme-li se na
rozložení obětí dopravních nehod mezi dálnice, silnice I. a II. třídy a ostatní komunikace, je
evidentní, že uplatnění jen na transevropskou síť nemá potenciál významného snížení počtu obětí.
V tuto chvíli se vede „boj či zápas“ s představiteli MD, kteří chtějí v rámci povinné implementace
omezit účinnost směrnice jen na transevropskou síť a tím směrnici v podstatě „zneškodnit“. Článek
se zabývá nejen základními procedurami, které jsou směrnicí formalizovány, ale dosavadními
zkušenostmi z uplatňování těchto postupů. Nejedná se o postupy nové, ale o takové, které jsou
dlouhodobě prosazovány a metodicky propracovány Světovou silniční asociací PIARC. Článek se
rovněž zabývá nutností naprosté nezávislosti zpracovatele hodnocení na projektantovi, investorovi
nebo správci komunikace, neboť špatným nebo záměrným nepochopením tohoto principu by se
mohlo stát, že by byly tyto „prohlídky“ prováděny stejně formálně, jako je uložena péče
o bezpečnost orgánům na všech úrovních v současném silničním zákoně.
31
Ing. Jan Čáp
Krajský úřad Libereckého kraje
Ing. Jan Čáp (*1978) – je absolventem ČVUT v Praze, Fakulty stavební. Od roku 2004 působí na
odboru dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, jako vedoucí oddělení pozemních komunikací.
Od roku 2006 je bezpečnostním auditorem.
32
24. – 25. LISTOPADU 2009
REKLAMNÍ ZAŘÍZENÍ U POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ – POHLED
SILNIČNÍHO SPRÁVNÍHO ÚŘADU Z HLEDISKA BEZPEČNOSTI
Zřizování a provozování reklamních zařízení u pozemních komunikací v ČR je legislativně
upraveno v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
(zákon o PK) a v prováděcí vyhlášce č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o PK (vyhláška).
Dle legislativy se za reklamní zařízení považuje: reklamní poutač, propagační a jiná zařízení,
světelné zdroje, barevné plochy a jiná obdobná zařízení. Tedy lze konstatovat, že vše co není
z vyhlášky č. 30/2001 Sb., považováno za dopravní značení, dopravní zařízení či zařízení pro
provozní informace je považováno za reklamní zařízení.
Kompetence k povolení reklamních zařízení (RZ) u pozemních komunikací dle zákona o PK je
svěřena tzv. příslušným silničním správním úřadům (dálnice, rychlostní silnice: Ministerstvo
dopravy, Silnice I. třídy: Krajské úřady, Silnice II. a III. třídy: Obce s rozšířenou působností), tyto
úřady by měly posuzovat umístění RZ z hlediska bezpečnosti, a dle zákona č.183/2006 Sb.,
stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), obecným stavebním úřadům.
Stavební úřady posuzují umístění RZ z hlediska územního a stavebního. V praxi se často stává, že
žadatel podá žádost o povolení umístění RZ u obecného stavebního úřadu dle stavebního zákona,
bez vyjádření příslušného silničního správního úřadu a Obecný stavební úřad bez tohoto
stanoviska umístění RZ povolí, tedy vůbec není posuzována stránka bezpečnosti silničního
provozu!
Silniční správní úřady jsou kompetentní k posouzení, zda-li se jedná o zřizování a provozování RZ
v ochranném pásmu silnice či nikoliv (§§ 30, 31 zákona o PK), nebo zda-li se jedná o umístění RZ
na silnici či silničním pozemku (§ 25 odst. 6 písm. c) bod 1 zákona o PK). V případě, že se jedná
o umístění v ochranném pásmu silnice či na silničním pozemku, povolovací režim podléhá
správnímu řízení a vydání správního rozhodnutí, v opačném případě vydává silniční správní úřad
pouze stanovisko. Správní rozhodnutí i stanovisko silničního správního úřadu slouží jako podklad
pro řízení u stavebního úřadu k povolení dle stavebního zákona, bez tohoto stanoviska by neměl
stavební úřad RZ povolit avšak skutečnosti jsou jiné.
Dle zákona o PK lze povolit zřizování a provozování RZ za podmínky, že RZ nemohou být
zaměněna s dopravními značkami, zařízeními, světelnými signály a zařízeními pro provozní
informace nebo nemohou oslnit komunikaci nebo jinak narušit provoz na komunikaci. Povolení lze
vydat po předchozím souhlasu vlastníka nemovitosti, na kterém má být RZ umístěno a souhlasu
Ministerstva vnitra (dálnice, rychlostní silnice) či Policie ČR (silnice). Krajský úřad Libereckého
kraje zahrnuje do správních řízení i vlastníka pozemní komunikace, jelikož jeho práva mohou být
umístěním RZ dotčena (vzdálenosti od značek, případné rozšíření silnice, případné umístění
svodidel jako součást silnice apod.)
Vzhledem k neustálému nárůstu RZ u silnic, které mohou způsobovat odpoutávání pozornosti
řidičů a mohou tvořit pevnou překážku v silničním prostoru, se Liberecký kraj snaží postupně
snižovat RZ u silnic v jeho kompetenci a podrobně posuzuje jednotlivé žádosti ve věci povolení
nových RZ. Tímto se snaží naplňovat stanovený úkol (č. F 2.5) – postupné snižování RZ
u pozemních komunikací, který byl stanoven silničním správním úřadům v Národní Strategii
bezpečnosti silničního provozu, tedy v dokumentu schválném Vládou ČR a úkol (č.4.4.8) –
postupné snižování RZ umístěných na silnici I. třídy a v ochranných pásmech silnice I. třídy na
území Libereckého kraje, který je zakotven v Koncepci BESIP v Libereckém kraji, tedy
v dokumentu schváleným Zastupitelstvem Libereckého kraje.
33
Pavel Kuchálik
ÚAMK, a.s.
Pavel Kuchálik (*1953) – v letech 1990 – 1996 působil v česko-francouzské společnosti ZIA, s.r.o.,
(jednatel, společník, ředitel). V letech 1996 – 1998 byl ředitelem sekretariátu České asociace
podnikatelů v lesním hospodářství, později v dceřiné společnosti CLA, s.r.o., působil v oblasti
personalistiky. Ve čtyřletém období 1998 – 2001 se jako OSVČ věnoval organizačnímu
poradenství. V letech 2002 – 2003 zastával funkci ředitele sekretariátu Asociace malých
a středních podnikatelů ČR. Od roku 2003 je ředitelem odboru vnějších vztahů a komunikace
Ústředního Automotoklubu ČR, angažuje se zejména v oblasti bezpečnosti silničního provozu.
34
24. – 25. LISTOPADU 2009
NOVÉ PRVKY V OBLASTI ZVYŠOVÁNÍ BEZPEČNOSTI A PLYNULOSTI
SILNIČNÍ DOPRAVY
Příspěvek, který svým zaměřením poněkud přesahuje téma konference, se snaží ukázat na historii
i současnost snah o zvyšování bezpečnosti a plynulosti silniční dopravy, a to jak v České
republice, tak i ve světě. Rekapituluje využívané formy a metody využívané v této oblasti,
kompetence jednotlivých státních i nestátních subjektů, vč. zahraničních zkušeností.
Popisuje aktuální aktivity v oblasti, některé projekty a také jejich výslednost. Informuje o nových
formách, které se snaží reagovat na skutečnost, že se obecně příliš nedaří snižovat nehodovost
a její důsledky. Popisuje některé aktivity FIA a její Nadace FIA, která své působení v oblasti
bezpečnosti a plynulosti silničního provozu aktivizuje. Příspěvek seznámí účastníky konference
s výsledky mezinárodní konference na platformě OSN, která se koná v Moskvě ve druhé polovině
listopadu 2009.
35
Ing. Jaroslav Látal, MBA
PDSystems, s.r.o.
Ing. Jaroslav Látal, MBA (*1969) – absolvoval studia na ČVUT, Fakulta elektrotechnická – studijní
obor Technická kybernetika, ACE Sydney, Austrálie a MBA - University Institute Kurt Bösch, Sion,
Švýcarsko.
Je jednatelem společnosti PDSystems, s.r.o., zabývající se systémy aktivní bezpečnosti
na dopravní infrastruktuře, zejména ochrannou nejzranitelnějších účastníků dopravy. Je
spoluautorem konceptu bezpečných přechodů pro chodce (www.bezpecneprechody.cz), systému
navigace osob do bezpečí během požáru v automobilových tunelech a souvisejícího konceptu
řízení dopravy automobilových tunelů a světelných křižovatek, dále zvýšení bezpečnosti
železničních a tramvajových přejezdů a mostů, výjezdů vozidel záchranných sborů atd.
36
24. – 25. LISTOPADU 2009
Mezi základní teze bezpečnosti dopravy patří „Klíčové informace VČAS!“. Včasně poskytnutou
informací lze předejít kolizním nebo jinak kritickým momentům v dopravě a zamezit tak vzniku
dopravní nehody. Systémy aktivní bezpečnosti na dopravní infrastruktuře poskytují právě tyto
vizuální informace, klíčové pro včasná rozhodování účastníků dopravy, zejména řidičů vozidel.
Systémy vznikají spojením detekčních subsystémů a světelných výstražných zařízení. Detekční
subsystémy získávají aktuální informace o vozidlech, cyklistech a chodcích ve stanovených
detekčních zónách. Informace z detekčních zón jsou ve zlomcích času zpracovávány a podle
aktuálních podmínek vytvářejí signální odezvy pomocí světelných výstražných zařízení. Mezi
nejúčinnější zařízení patří zemní (zápustná) LED návěstidla jednobarevná, dvoubarevná až
čtyřbarevná umístěná přímo do vozovky, tedy do místa s nejvyšší přirozenou i statistickou
pozorností člověka – účastníka dopravy.
37
Ing. Jiří Lávic
Ing. Jiří Lávic (*1975) – od roku 2005 pracuje ve firmě CityPlan, spol. s r.o., na pozici vedoucího
projektanta. Zabývá se dopravně inženýrskou problematikou projektů silničních komunikací,
křižovatek a tunelů pozemních komunikací. Dále provádí zpracování dopravně inženýrské části
v bezpečnostních auditech a analýzách rizik dopravních staveb. Z významnějších prací se podílel
na zpracování dopravně inženýrských vazeb telematických zařízení silničního a městského okruhu
v Praze, určení priority realizace úprav průjezdních úseků silnic a obchvatů v Libereckém kraji,
posouzení variant stavby 518 a 519 silničního okruhu kolem Prahy, návrhu nastavení proměnného
dopravního značení v tunelech Libouchec a Panenská na dálnici D8 a dále pak na Studiích
bezpečnosti a analýzách rizik staveb silničního okruhu kolem Prahy.
V předchozí době působil pět let v Ústavu dopravního inženýrství hl. m. Prahy, přičemž hlavní
pracovní náplní bylo plnění úkolů souvisejících s rozvojem dopravní telematiky v hl. m. Praze.
38
24. – 25. LISTOPADU 2009
VLIV OPTIMALIZACE INVESTIČNÍCH AKCÍ NA DOPRAVNÍ
INFRASTRUKTURU
Optimální rozdělení finančních prostředků, které jsou k dispozici pro rozvoj, údržbu a opravy
dopravní infrastruktury, je při aplikaci stávajících úsporných opatření problémem, se kterým se
potýká řada vlastníků a správců pozemních komunikací.
Na základě této skutečnosti byla proto firmou CityPlan vypracována metodika pro určení priority
investic do dopravní infrastruktury z hlediska přínosů k bezpečnosti a plynulosti silničního provozu,
která byla prakticky využita v roce 2009 pro území celého Libereckého kraje. Pro krajské silnice
procházející 39 městy byla formou hodnocení sledovaných kritérií provedena „Optimalizace pořadí
realizace silničních obchvatů a humanizací průtahů silnic II. a III. tříd z hlediska přínosů
k bezpečnosti a plynulosti silničního provozu“.
Tuto metodiku lze vhodně aplikovat při rozhodovacích procesech, kterými je určováno pořadí
investičních akcí na dopravní infrastruktuře, přičemž ve specifických případech lze podle potřeby
doplňovat hodnocená kritéria. Ve výsledku tak lze konkrétními argumenty obhájit zvolenou strategii
pořadí investic před případnými oponenty.
39
Mgr. Stanislav Huml
V.V.V. Expert, a.s.
Mgr. Stanislav Huml – absolvoval studium na Policejní akademii se zaměřením na trestní právo
a dopravní službu (1993 Bakalář, 2004 Magistr). V letech 1977 – 2005 působil u pořádkové, ale
zejména dopravní služby Policie ČR – poslední funkce vedoucí odboru dopravní policie Správy
Středočeského kraje PČR.
Od roku 2005 je předsedou představenstva V.V.V. Expert, a.s. – Expertní ústav silniční a městské
dopravy v Kralupech nad Vltavou, se zaměřením na dopravní inženýrství, soudně znalecké
posudky. Souběžně připravuje dopravní televizní vysílání se zaměřením na informace veřejnosti
o aktuálních dopravních problémech.
40
24. – 25. LISTOPADU 2009
DOPRAVNÍ NEHODY – BODOVÝ SYSTÉM – ELIMINACE
NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH PORUŠENÍ PRAVIDEL SILNIČNÍHO PROVOZU
Část první:
Vazby mezi příčinami dopravní nehodovosti zjištěné statisticky a bodovým systémem
Další příčiny dopravních nehod a jejich eliminace
Část druhá:
Bodový systém a jeho účinnost na skupiny řidičů
Klady a nedostatky bodového systému
41
Ing. Martin Juck
Slovenský autoturist klub, SK
Dr. Zoltán Bojar
Slovenský autoturist klub, SK
Ing. Martin Juck (*1965) – vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě, po ukončení studia
pracoval na manažerských postech v různých mezinárodních komerčních společnostech. Od roku
2006 působí ve Slovenském autoturist klubu (SATC), oddělení zahraničních vztahů, koordinátor
projektu EuroRAP pro Slovenskou republiku. Člen Odborné skupiny pro bezpečnost pozemních
komunikací při Radě vlády SR.
Dr. Zoltán Bojar (*1948) – vystudoval psychologii na UK Bratislava. Několik let se věnoval
výzkumu, zejména speciálním otázkám dopravní psychologie – vlivu léčiv, alkoholu a kofeinu na
řízení motorového vozidla a příčinám agresivity a hněvu za volantem. V oblasti motoristického
hnutí se angažuje od roku 1997. Je členem Odborné pracovní skupiny pro dopravní výchovu při
Radě vlády SR pro BECEP. V současnosti se věnuje všeobecným otázkám rozvoje klubu
a mezinárodní spolupráci SATC.
42
24. – 25. LISTOPADU 2009
EURORAP NA SLOVENSKU – SKÚSENOSTI S PILOTNÝM PROJEKTOM
RPS
Slovenský autoturist klub sa podieľa na medzinárodnom projekte hodnotenia bezpečnosti cestnej
infraštruktúry EuroRAP od roku 2004 ako jeho koordinátor na Slovensku, pričom úzko
spolupracuje s odborom Dopravnej polície SR a technickým partnerom Geomatika SK, spol. s r. o.,
ktorý zabezpečuje realizáciu výstupných dát v podobe rizikových máp, vypracovaných podľa
metodológie EuroRAP. V roku 2007 bola v rámci projektu zverejnená prvá mapa rizika vybranej
cestnej siete na západnom Slovensku – skonštruovaná podľa metodiky protokolu RRM EuroRAP ktorá bola v roku 2008 doplnená aj o regióny stredného a východného Slovenska. Tieto mapy
sledovali nehodovosť na vybranej cestnej sieti (diaľnice a dôležité cesty I. triedy) v rokoch 2004 –
2006. Na jeseň roku 2009 bola zverejnená aktuálna rozšírená riziková mapa, ktorá sleduje
nehodovosť na diaľniciach, všetkých cestách I. triedy a vybraných cestách II. triedy za roky 2006 –
2008. Okrem toho sa SATC v rámci programu EuroRAP podieľa na projekte European Road
Safety Atlas, ktorého výstupom bude autoatlas vo forme rizikových máp 10-tich európskych krajín,
spracovaných podľa jednotnej metodológie, a sledujúci najmä sieť TERN.
Vzhľadom na skutočnosť, že SATC má k dispozícii dve EuroRAP RRM mapy z rôznych období,
bolo možné ich vzájomne porovnať a identifikovať úseky, ktorých bezpečnosť sa v období rokov
2004 – 2008 výrazne zlepšila, ale aj tie, ktoré vykazujú permanentne vysoké riziko. Aby sa však
takáto teoretická príprava – mapovanie – mohla pretaviť do praktických opatrení v cestnej
infraštruktúre, musí na vybraných úsekoch (samozrejme myslíme tie s vysokou mierou rizika)
prebehnúť fyzická inšpekcia, teda aplikácia druhého protokolu programu EuroRAP, tzv. Star
Rating. EuroRAP po vyhodnotení inšpekcie ponúka na konkrétnych miestach veľmi konkrétne
nízkonákladové protiopatrenia, pričom garantuje ich vysokú návratnosť.
Napriek tomu, že SATC oslovil správcov a majiteľov komunikácií (na národnej i regionálnej úrovni)
s vysoko rizikovými úsekmi s ponukou na spoluprácu – od vykonania inšpekcie až po záverečnú
správu s konkrétnym komplexom protiopatrení a finančnou analýzou – naráža neustále na múr
nepochopenia a odmietania tejto koncepcie. A to napriek tomu, že v mnohých európskych
krajinách sa EuroRAP už osvedčil a stále osvedčuje. Namiesto toho sa štátne autority púšťajú do
predražených a dlhodobých PPP projektov na výstavbu nových diaľníc a rýchlostných ciest, alebo
sa snažia vyvíjať na poli bezpečnosti ciest svoje „aktivity“, ktoré sú málo efektívne a roztrieštené,
a ktoré neriešia problém bezpečných ciest komplexne a systémovo.
Úlohou SATC v budúcnosti bude presvedčiť relevantné štátne autority, aby akceptovali EuroRAP
ako mimoriadne efektívny a okamžite aplikovateľný nástroj na zvýšenie bezpečnosti cestnej
infraštruktúry a záchranu ľudských životov.
43
kpt. Ing. Lukáš Fousek
Ministerstva vnitra – generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
Lukáš Fousek (*1981) – příslušník Hasičského záchranného sboru ČR je absolventem Vysoké
školy báňské – Technické univerzity Ostrava, Fakulty bezpečnostního inženýrství v oboru
Technika požární ochrany a bezpečnost průmyslu. Od roku 2006 pracuje na odboru prevence
Ministerstva vnitra – generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Mezi jeho náplň
práce patří mimo jiné problematika požární ochrany podzemních dopravních staveb jako jsou
silniční a železniční tunely včetně městské podzemní dráhy.
V současnosti působí jako člen pracovních skupin „Požární bezpečnost silničních tunelů“
a „Požární bezpečnost železničních tunelů“ při MV – GŘ HZS ČR. Zároveň je členem Technické
normalizační komise – Požární bezpečnost staveb.
44
24. – 25. LISTOPADU 2009
BEZPEČNÝ TUNEL – POŽADAVKY NA TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ
VYBAVENÍ TUNELU Z HLEDISKA POŽÁRNÍ OCHRANY
Cílem tohoto příspěvku je seznámit účastníky konference s bezpečnostním vybavením silničních
a železničních tunelů projektovaných, budovaných a užívaných na území České republiky
v souladu s nejnovějšími poznatky vědy a techniky v rámci komplexního posouzení požární
bezpečnosti tunelové stavby. Každá stavba tunelu je charakteristická svým urbanistickým,
dispozičním a konstrukčním řešením, na základě kterých jsou navrženy konkrétní stavební,
technická, technologická a provozní opatření ke snížení míry možného ohrožení života a zdraví
účastníků dopravy. Provozní opatření nejsou předmětem příspěvku.
45
Jaromír Šíd
Motocyklová asociace ČR
Jaromír Šíd (*1977) – s tématikou prevence a bezpečnosti v dopravě se setkával již v ranném
věku. Koncem 90. let začal uveřejňovat první články v motocyklových časopisech na téma
bezpečnost a doprava. V roce 2005 byl iniciátorem petice „Za lepší zítřky“, která měla řešit čtyři
body vedoucí ke zlepšení dopravy, a poukázat na nečinnost. Petici podepsalo na tisíce řidičů a lidí.
Na základě jejich kladného ohlasu a podpory byl v roce 2006 iniciátorem k založení Motocyklové
asociace České republiky. Ještě tentýž rok byla organizace uznána Besipem, jako partner v oblasti
prevence a bezpečnosti za motocyklisty u nás.
Po celý rok 2007 atakoval Besip k natáčení spotů o prevenci a bezpečnosti motocyklistů. Vybízel
úřad k větší spolupráci v této oblasti. Dával návrhy na změnu legislativy. Asociace se prvně
prezentuje na výstavě Motocykl v Holešovicích. Zakládá první bezplatnou advokátní kancelář v ČR
na pomoc poškozeným motocyklistům a řidičům.
V roce 2008 byla organizace přijata za člena Evropské charty bezpečnosti. Opět se účastní
výstavy Motocykl a hned na to regionální výstavy Motosalon INWEST v Plzni. Uskutečňuje první
větší akci u výstupu z metra na Andělu v Praze zaměřenou na prevenci a bezpečnost ve
spolupráci s policií a dalších státních orgánů. Ještě téhož roku na podzim přednesl svůj příspěvek
na Silniční konferenci v Hradci Králové. Asociace přistupuje k jednání o vstupu do Evropské
organizace FEMA.
V roce 2009 asociace získává jednu z hlavních cen se svým prvně přihlášeným projektem
v Evropě cenu „Européen de la Sécurité Routière 2009“. V tuto chvíli má asociace 12 projektů
vedoucích k okamžitému zlepšení dopravy u nás.
46
24. – 25. LISTOPADU 2009
INFRASTRUKTURA Z POHLEDU ZA ŘÍDÍTKY
Příspěvek pojednává o nebezpečných místech a problémech z pohledu motocyklistů. To znamená,
že se dotkne tématu technologie oprav silnic. Bude položena otázka, proč se používá v ČR na
výtluky metoda zasypávání studenou směsí, když v zahraničí existuje vozidlo přezdívané
„Touster“, které asfalt na místě zataví v jednu litou plochu? Použitím tohoto zařízení eliminuje
četnost záplat na těžce poškozeném úseku.
Další téma, které bude zmíněno, je: Proč objednavatelé nepodporují použití polymerových částic
na vrchní vrstvu komunikace? Následkem toho pak přispívají krátké životnosti komunikace včetně
vyjetých kolejí od kamionů. Bude poukázáno na problém stavebních prací typu pokládání kabelů,
potrubí apod. Firmy poškozují vozovku špatným utemováním a následným propadem vozovky.
Opomenuto nezůstane časté nevhodné označení práce na silnici. Příspěvek bude obohacen
fotografiemi, které byly pořízeny v terénu. Otevřena bude i debata na téma lanových svodidel, zda
jsou bezpečná, kde, a za jakých podmínek je možné svodidla používat. Zmíněn bude také problém
parkování ve městech a silně značené přechody s velkou hladkou plochou.
47
MUDr. Marek Slabý
ZZS Jihočeského kraje
MUDr. Marek Slabý (*1965) – je absolventem 2. LF UK Praha. V roce 1993 složil atestaci v oboru
Anesteziologie a resuscitace I. stupně, v roce 1997 atestaci II. stupně, v roce 1999 atestaci v oboru
Urgentní medicína a v roce 2004 atestaci v oboru Veřejné zdravotnictví. Od roku 1990 byl
sekundárním lékařem ARO ON Tábor, v letech 1997 – 2000 byl vedoucím lékařem resuscitačního
oddělení ARO ON Tábor. V období 2000 – 2005 zastával funkci ředitele ZZS Tábor a lékaře ZZS,
od roku 2005 je ředitelem ZZS Jihočeského kraje. Od roku 2006 vyučuje na Jihočeské univerzitě.
Ostatní vzdělávání:
Pokrač. kurs Foundation for european education in anesteziology (ukončeno 1998)
Problematika transplantační medicíny IKEM Praha (opakovaně)
Školení v invazivním monitoringu v res. a intenz. péči IKEM Praha
Školení v resuscitační péči KAR VFN Praha
Kursy nutriční podpory v kritických stavech a intenzivní medicíně IPVZD Brno
Mezinárodní kongresy s nutriční problematikou a problematikou urgentní medicíny
Regensburg 1999
Vídeň
2000
Berlin
2001
Luzern
2002
Cannes
2003
Budapešť
2004
Stavanger
2006
Kongresy a školící akce pod záštitou
Společnosti urgentní medicíny
ČS ARIM
Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče
Publikační činnost
časopis Anesteziologie a neodkladná péče
časopis Urgentní medicína
48
24. – 25. LISTOPADU 2009
BEZPEČNÁ SANITA
V době, kdy dochází k prudkému nárůstu dopravních komplikací způsobených zejména obrovským
nárůstem účastníků silničního provozu, ale i dopravní infrastrukturou městských aglomerací, která
stále odpovídá spíše nárokům 80. let minulého století než roku 2009, pohybují se vozidla
záchranných složek, která mají právo využívat práva přednosti v jízdě zejména ve větších městech
se stále větším rizikem kolizní situace nebo dopravní nehody. Vzhledem k stále rostoucímu počtu
výjezdů a následně i posádek ZZS (násobky počtu zásahů ostatních složek IZS) se tato
problematika týká zejména Zdravotnických záchranných služeb. Z tohoto důvodu se vedoucí
pracovníci ZZS začínají velmi intenzivně zabývat legislativními otázkami, jsou vytvářena zatím
vnitropodniková pravidla jízdy pro sanitní vozidla a současně zlepšována všemi dostupnými
prostředky viditelnost vozidla na komunikacích. Postupně vzniká v širším fóru i koncept bezpečné
sanity, jehož cílem je prostřednictvím vytvoření bezpečné zástavby sanitních vozidel, jejich
zbarvení, speciálního polepu a výstražných zvukových a světelných zařízení odpovídajících
evropským normám a doporučením, výrazně zvýšit bezpečnost posádek i pacientů.
49
Ing. Jiří Miletín
M Konzult
Ing. Pavel Konečný
M Konzult
Ing. Jiří Miletín (*1957) – je absolventem Vysoké školy ekonomické (Fakulta výrobně ekonomická,
obor ekonomika průmyslu). V roce 1996 absolvoval školení CIMA – školení v oboru marketingu
v rozsahu úrovně CIMA – A a B, v roce 2002 školení bezpečnostního poradce pro silniční přepravu
nebezpečných věcí.
V období 1980 – 1981 pracoval na pozici odborného referenta v Plynostavu Pardubice. V letech
1981 – 1983 byl dispečerem nákladní dopravy ČSAD NV hl. m. Prahy, v letech 1983 – 1992
referentem v oblasti silničních a kombinovaných přepravních systémů na Ministerstvu pro
hospodářskou politiku a rozvoj ČR. Od roku 1992 je majitelem školící a poradenské firmy Ing. Jiří
Miletín M Konzult a od roku 2002 také majitelem a jednatelem firmy M Konzult, s.r.o.
Ing. Pavel Konečný (*1976) – je absolventem České zemědělské univerzity (Technická fakulta),
obor silniční a městská automobilová doprava). V roce 2006 absolvoval školení bezpečnostního
poradce pro silniční přepravu nebezpečných věcí.
V letech 1998 – 2000 působil ve společnosti Universal McCann (zpracování dat pro prezentaci
zákazníkům – vyhodnocení dat z peoplemetrů). V období 2001 – 2005 externě spolupracoval se
společností Metroprojekt Praha, a.s., (pomocný projektant v oblasti vzduchotechniky). V roce 2003
byl školitelem MS Excel pro společnost I-Systems. Od roku 2005 působí ve společnosti M Konzult,
s.r.o., jako odborný konzultant silničních přeprav nebezpečných věcí dle ADR a jako lektor ADR.
50
24. – 25. LISTOPADU 2009
Nebezpečné věci je nutné přepravovat pro průmyslovou výrobu ale i pro běžnou denní spotřebu
a bohužel dochází k nehodám či mimořádným událostem i při těchto přepravách. Proto v roce
1957 vznikla Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí – Dohoda
ADR, která nastavuje postupy pro prevenci rizik a minimalizování následků při přepravách
nebezpečných věcí pro nyní 45 členských evropských států. Její technické přílohy jsou
novelizovány v dvouletých intervalech vždy v lichý rok. Dohoda ADR pro rychlou orientaci přiděluje
jednotlivým nebezpečným látkám a předmětům UN čísla (nyní celkem cca 3 600), po tomto
zatřídění jsou známy veškeré požadavky na označení kusu kontejneru či přepravní jednotky
a další požadavky tak, aby vždy bylo jasné, která přepravovaná látka je nebezpečná pro zdraví
osob, nebezpečná životnímu prostředí nebo ohrožující majetek.
Je stanovena provázanost mezi označením kusu a zápisy do přepravních dokladů, ze kterých lze
jednoznačně posoudit druh a míru nebezpečí přepravovaných látek. Dle nebezpečných vlastností
jsou pro každou nebezpečnou věc zařazenou pod UN číslo nastaveny limity, kdy je omezen
průjezd vozidel přepravující nebezpečné látky tunely. Při použití zákazových dopravních značek
B18 a B19 je pak omezen průjezd centry měst nebo územím s ochranou podzemních či
povrchových vod a to opět v závislosti na nebezpečných vlastnostech, ale i způsobu zabalení či
přepravovaném množství.
Od 1. 7. 2009 je v platnosti ADR 2009 a touto novelizací vešlo v platnost mnoho zásadních změn,
které sledují novinky v dopravě a zjednodušují některé postupy při předávání informací
o nebezpečných vlastnostech látek či předmětů, včetně zápisu kódu omezení průjezdu tunely do
přepravního dokladu.
Ve vztahu k infrastruktuře jsou dopravci povinni použít předepsané trasy zachycené
v bezpečnostních plánech při přepravě vysoce rizikových nebezpečných věcí.
51
Ing. Přemysl Šašinka
PRO Traffic, s.r.o.
Ing. Přemysl Šašinka (*1968) – je absolventem VŠZ v Praze (Fakulta technická, spolehlivost
a obnova techniky). V letech 2006 – 2009 absolvoval studium na VUT USI Brno, způsobilost
k výkonu znalecké činnosti, ekonomika – ceny a odhady (oceňování strojů a zařízení, vozidel,
zemědělské a manipulační techniky).
Od roku 1996 působil ve společnosti Pivovar Radegast, a.s., postupně zde pracoval na pozicích
specialista zahraničního obchodu, vedoucí obchodní skupiny EU a manažer zahraničního
obchodu. Od roku 1999 po současnost působí jednak jako OSVČ (Přemysl Šašinka – PROMATT)
a také jako jednatel společnosti PRO Traffic, s.r.o. Zabývá se problematikou zvyšování
bezpečnosti silničního provozu, což konkrétně znamená aplikaci technologií: k měření rychlosti
vozidel (preventivní radary), ke zviditelňování stavebních prvků komunikací (všesměrově
retroreflexní oka, vodící svítidla), zviditelňování nehodových míst (svítidla na přechodech pro
chodce, před železničními přejezdy, chráněnými pouze výstražnými kříži, apod.). Pracuje na
problematice stanovení míry ohrožení chodce při přecházení přechodu pro chodce (měření
dopravních intenzit a rychlostí vozidel), zajištění zpomalení rychlosti vozidel před nehodovými
úseky (krátké a integrované prahy), respektive problematice zkrácení brzdné dráhy (zdrsňování
vozovky). Spolupracuje s městy a obcemi, majiteli a správci komunikací, ministerstvy, vysokými
školami a výsledky publikuje v časopisech (Moderní obec) a na konferencích (Světlo, Brno Safety,
apod.).
52
24. – 25. LISTOPADU 2009
Svítidla jsou určena ke zvýraznění nebezpečných míst na pozemních komunikacích a jsou
poměrně novým prvkem na našich silnicích. Jejich předností je především to, že řidiče včas
upozorní na místo, kde je třeba dbát zvýšené pozornosti. Budou-li dodržena pravidla kvalitní
montáže, volby optimálního počtu a druhu svítidel a údržby dodané technologie, mají šanci se
etablovat jako levné opatření v řadě dalších, mnohem dražších opatření, s účinkem lepším nebo
podobným. V kombinaci s krátkými prahy a prahy integrovanými do přechodu pro chodce
znamenají průlomové zvýšení bezpečnosti chodců na přechodech pro chodce.
53
Martin Sepp
Liberecký kraj
Martin Sepp (*1971) – je absolventem SPŠ strojní elektrotechnické. Od roku 1997 byl obchodním
ředitelem telekomunikační a stavební společnosti. V letech 2000 – 2001 byl vedoucím logistiky
společnosti v automobilovém průmyslu a od roku 2001 až do roku 2008 působil jako vedoucí
obchodního oddělení výrobní společnosti v textilním průmyslu. Od roku 2008 působí na Krajském
úřadě Libereckého kraje jako náměstek hejtmana pro resort dopravy. Je zastupitelem statutárního
města Liberec a Libereckého kraje.
54
24. – 25. LISTOPADU 2009
Zastupitelstvo Libereckého kraje schválilo dokument „Koncepce BESIP v Libereckém kraji“. To
znamená, celý rok před schválením „Národní strategie bezpečnosti silničního provozu“. Cílem této
koncepce bylo, na základě podrobné analýzy, vymezení základních problémových okruhů v oblasti
BESIP, které by mohl Liberecký kraj ovlivnit, vytyčení možných opatření a stanovení krátkodobých
a dlouhodobých cílů, vedoucích ke zlepšení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích
Libereckého kraje. Každoročně probíhá vyhodnocení naplňování úkolů stanovených koncepcí
a aktualizace koncepce.
Činnosti stanovené v „Koncepci BESIP v Libereckém kraji“ jsou zaměřeny na dvě hlavní oblasti,
a to:
1. Pozemní komunikace.
2. Lidský činitel.
Tento příspěvek se bude zabývat posunem v čase a přístupem politické representace ve
třetím volebním období krajů. Lze konstatovat, že se Liberecký kraj dlouhodobě zabývá
problematikou snižování počtu dopravních nehod na pozemních komunikacích, ovšem zvyšování
intenzit provozu na silnicích vyžaduje soustředěnou a trvalou pozornost všech subjektů, která není
dostatečná. „Koncepce BESIP LK” se potýká s podobnými problémy jako „Národní strategie
bezpečnosti silničního provozu“.
55
JUDr. Jana Horáková
Ministerstvo vnitra ČR
JUDr. Jana Horáková (*1965) – vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.
Od roku 1999 pracuje na Ministerstvu vnitra ČR na odboru bezpečnostní politiky, odd. analýz
a strategií, kde se kromě jiného zabývá i problematikou bezpečnosti silničního provozu. V rámci
této problematiky zpracovává analytické a koncepční materiály (podílela se např. na vzniku
Národní strategie bezpečnosti silničního provozu, přijaté Vládou České republiky v roce 2004 i na
její aktualizaci přijaté v roce 2008; k realizaci Národní strategie na úrovni Ministerstva vnitra ČR
a Policie ČR zpracovává a každoročně vyhodnocuje Resortní akční plán bezpečnosti a plynulosti
silničního provozu).
Je členkou Správní rady Nadace BESIP, do jejíž činnosti spadá zejména podpora či realizace
projektů zaměřených na bezpečnost silničního provozu, konferenční činnost apod. (Nadace BESIP
je signatářem Evropské charty bezpečnosti silničního provozu).
Připravuje podklady pro Radu vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu a ad hoc
zastupuje na jednáních místopředsedu Rady vlády. Je členem pracovní skupiny pro koordinaci
činností bezpečnosti silničního provozu na úrovni krajů a obcí Rady vlády.
Podílí se na přípravě legislativních změn v oblasti bezpečnosti silničního provozu ve všech jejich
fázích (identifikace problémů, návrh věcného řešení a návrh legislativního řešení), sleduje
a analyzuje problémy spojené s praktickou aplikací právních předpisů. Zpracovává stanoviska
a výklad problémových ustanovení právních předpisů. Navrhuje koncepční změny v dané oblasti.
Zastupuje Ministerstvo vnitra ČR na jednání meziresortních koordinačních pracovních skupin (byla
např. členkou projektového a realizačního týmu společného projektu Ministerstva dopravy ČR,
Ministerstva informatiky ČR a Ministerstva vnitra ČR „Jednotný systém dopravních informací pro
ČR.“).
Spolupracuje s univerzitním prostředím při vedení diplomových prací zaměřených na bezpečnost
silničního provozu.
56
24. – 25. LISTOPADU 2009
NÁRODNÍ STRATEGIE BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU
A REKLAMNÍ ZAŘÍZENÍ
V článku 4 Vídeňské Úmluvy o silničních značkách a signálech z 8. listopadu 1968 se smluvní
státy zavazují, že „zakáží umisťovat tabule, plakáty nebo zařízení, které by mohly být buď
zaměněny s dopravními značkami svislými nebo jinými zařízeními sloužícími k řízení provozu nebo
zmenšovat jejich viditelnost anebo účinnost nebo oslňovat uživatele nebo rozptylovat jejich
pozornost způsobem nebezpečným pro provoz“. Česká republika je povinna dodržovat závazky,
které pro ni vyplývají z této Úmluvy. Ne všechny závazky jsou však plně implementovány do
právního řádu České republiky.
Problematikou reklamních zařízení se v souvislosti s cílem zajistit bezpečný dopravní prostor
zabývá i Národní strategie bezpečnosti silničního provozu České republiky, přijatá usnesením
Vlády České republiky č. 394 ze dne 28. dubna 2004 a revidovaná v prosinci 2008. Národní
strategie se zaměřila v první etapě jednak na vymahatelnost práva, tj. na kontrolní činnost a rušení
nepovolených reklamních zařízení, jednak na postupné omezování umisťování reklamních
zařízení v ochranných pásmech pozemních komunikací. V druhé etapě se Národní strategie
zaměří též na přípravu legislativních kroků, které by směřovaly k zákazu umísťování reklamních
zařízení v ochranných pásmech pozemních komunikací.
Prezentace se problematice reklamních zařízení věnuje zejména v souvislosti se závazky České
republiky a platnou legislativou upravující základní mantinely bezpečného dopravního prostoru
a zmiňuje i některé problémové aspekty vymahatelnosti právních předpisů.
57
Ing. Dana Simandlová
Ministerstvo vnitra ČR
Ing. Dana Simandlová (*1951) – je absolventkou ČVUT Fakulty stavební, obor konstrukce
a dopravní stavby. Do roku 1995 působila v Ústavu dopravního inženýrství Praha, v sekci
organizace dopravy, kde se zabývala zejména zpracováváním a posuzováním dopravně
inženýrských projektů organizace dopravy a navrhováním dopravně inženýrských opatření ke
snížení nehodovosti na nehodových místech Prahy.
Od roku 1995 pracuje na Ministerstvu vnitra, nyní v odboru bezpečnostní politiky, kde se věnuje
posuzování návrhů právních předpisů, technických norem, projektové dokumentace staveb dálnic
a rychlostních silnic a staveb souvisejících včetně návrhů dopravního značení a návrhů na zvláštní
užívání těchto pozemních komunikací, a to z hlediska bezpečnosti silničního provozu.
Od října 2006 je držitelkou osvědčení o absolvování školení bezpečnostních auditorů, pořádaném
Centrem dopravního výzkumu v Brně.
58
24. – 25. LISTOPADU 2009
PŮSOBNOST MINISTERSTVA VNITRA V PROCESU PŘÍPRAVY STAVBY
DÁLNICE A RYCHLOSTNÍ SILNICE A PŘI JEJICH UŽÍVÁNÍ
Příspěvek se bude týkat následujících bodů:
některé kompetence Ministerstva vnitra v oblasti silničního provozu a z nich vyplývající
možnosti ovlivňovat stavební uspořádání dálnice a rychlostní silnice a jejich ochranných
pásem
vliv náležité aplikace právních předpisů a technických norem v procesu přípravy staveb
pozemních komunikací a zejména při jejich užívání na bezpečnost silničního provozu
ochranná pásma pozemních komunikací, jejich význam a možnosti využívání pro reklamní
zařízení
konkrétní ukázky nevhodně umístěných reklamních zařízení
59
Rachel Marsh
EuroRAP, Velká Británie
Rachel Marsh – pracuje jako výzkumný analytik programu EuroRAP od května 2009 a do její
kompetence spadá podpora národních programů v Evropě v oblasti řízení, technické asistence
a komunikace. Dále její pozice zahrnuje vývoj Rizikových map EuroRAP z dat o nehodovosti
a standardizaci návrhových parametrů pro jednotné mapování napříč Evropou. Zastává klíčovou
úlohu v Evropské kampani za navrhování bezpečných komunikací.
Před nástupem k programu EuroRAP pracovala Rachel 2 roky jako kartografka a editorka
v publikačním středisku Britské Automobilové asociace (AA), kde se starala o tvorbu mapových
podkladů pro cestovní a turistické průvodce. Rachel vystudovala s titulem M.A. v oboru
Matematika.
60
24. – 25. LISTOPADU 2009
JAK VYTVOŘIT Z NAVRHOVÁNÍ BEZPEČNÝCH KOMUNIKACÍ
EVROPSKOU DOPRAVNÍ PRIORITU
Evropské komunikace vyžadují ve vztahu k bezpečnosti výrazné přehodnocení. Minimálně 2 %
evropského HDP jsou ztracena v silničních nehodách, ročně přibližně 160 mld. Euro. Jenom
v poslední dekádě zahynulo (nebo bylo zraněno s trvalými následky) na evropských silnicích přes
2 mil. osob.
Mezinárodní výzkum potvrzuje, že pro bezpečnostní parametry komunikací je možné udělat
mnohem více. Pokud nedojde k razantním a efektivním akcím, budou nepříznivé roční statistiky
stále vzrůstat, zejména na silnicích mimo velká města, kde dochází k dvěma třetinám úmrtí.
Musíme prosazovat proaktivní přístup a eliminovat známá vysoká rizika. Potřebujeme bezpečné
řidiče, bezpečné automobily a bezpečné silnice, a dále důsledně zavádět koncept „srozumitelné“
a „odpouštějící“ silnice osvědčený z řady vyspělých států. Úmrtí na silnicích již nesmí být
přijatelnější než železniční nebo letecké katastrofy.
Evropská komise nyní vyvíjí strategii silniční bezpečnosti pro nadcházející dekádu, a Organizace
pro evropskou spolupráci a rozvoj (OECD) deklarovala podporu přístupu „Bezpečného systému“.
Iniciativy „Dělejme silnice bezpečnými“ (Make Roads Safe) a „Dekáda akce za bezpečnost silnic“
(Decade of Action for Road Safety) dále pomáhají zvýšit povědomí o problematice bezpečnosti
pozemních komunikací v globálním měřítku. Program EuroRAP k tomuto úsilí významně přispívá.
Jeho protokoly prolomily nové bariéry zavedením jednotného systému k obecnému hodnocení
bezpečnosti evropských silnic a vysvětlením, jak a kde je prioritně zapotřebí zasáhnout pro její
zvýšení. Program EuroRAP je stále více zohledňován vládnoucími orgány při tvorbě národních
strategií silniční bezpečnosti, jako způsob pro srovnávání vývoje a nastavení priorit pro investice
a protiopatření.
Posledních 5 let prověřuje EuroRAP silnice po celé Evropě. Detailní analýzy ve vzorových zemích
a následná rozhodnutí vládnoucích orgánů k odpovídajícím akcím ukazují, že neexistuje v Evropě
země, která by nemohla zachránit během krátké doby řadu lidských životů pomocí dostupných
bezpečnostních inženýrských opatření na rizikových komunikacích. Kritické úseky trans-Evropské
silniční sítě budou ještě tento rok mezi prvními identifikovanými v rámci Evropské kampaně pro
navrhování bezpečných silnic.
Tato kampaň získala významnou podporu klíčových státních orgánů a dalších investorů napříč
Evropou při vytvoření „Evropské iniciativy za navrhování bezpečných komunikací“ (European Safe
Road Design Initiative). Evropské autokluby získávají zásadní pozici při zvyšování povědomí
a pochopení toho, jak mohou finančně dostupné programy zvyšování bezpečnosti v další dekádě
zachránit stovky tisíc životů a vážných zranění odstraňováním návrhových prvků, které zabíjí
a mrzačí. Těmito programy s vysokou návratností lze dosáhnout úspory minimálně 0,5 %
evropského HDP, a především zachránit nejméně 300 lidských životů a vážných zranění každý
den.
61
Ing. Dagmar Tothová
CityPlan spol. s r.o.
Ing. Dagmar Tothová (*1981) – je absolventkou ČVUT v Praze Fakulty dopravní, obor Dopravní
infrastruktura a systémy v území. Od roku 2005 působí ve společnosti CityPlan v Oddělení
výzkumných a mezinárodních projektů, bezpečnosti, ekonomiky a ITS. Profesně se zabývá
zejména bezpečností dopravy, bezpečnostními audity a inspekcemi, analýzami nehodovosti a také
výzkumnými a mezinárodními projekty. Podílí se na zpracování výzkumného úkolu pro
Ministerstvo průmyslu a obchodu „Rozvoj spádových intermodálních terminálů (veřejných
zbožových center) v ČR v návaznosti na spádová zbožová centra v SRN a prostoru CADSES
a evropské intermodální dopravní koridory“. V současnosti se věnuje především Evropskému
programu hodnocení silnic (EuroRAP), v jehož rámci vytváří rizikové mapy České republiky. Mezi
další významné projekty, na kterých se podílela, patří např. Pilotní bezpečnostní inspekce silnic ve
správě ŘSD - Správa Praha, Studie objízdných tras vybraných staveb SOKP, Komparativní studie
dálnice D3 ve Středočeském kraji nebo Analýza dopravně bezpečnostního stavu přechodů pro
chodce na vybraných komunikacích MČ Prahy 3.
62
24. – 25. LISTOPADU 2009
EURORAP, METODY A ZJIŠTĚNÍ PILOTNÍCH BEZPEČNOSTNÍCH
INSPEKCÍ
Ukazatele dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice jsou stále
alarmující. Především z hlediska vážných nehod se smrtelnými osobními následky a závažnými
následky na zdraví. Přestože se ČR přihlásila k cíli EU snížit do roku 2010 počet smrtelných
dopravních nehod o 50 %, statistiky dopravní nehodovosti ukazují, že splnění tohoto závazku je
nereálné. Velký podíl na tom má i stav pozemních komunikací.
V roce 2000 byl zahájen Evropský program hodnocení silnic (EuroRAP) jako hlavní iniciativa pro
zvyšování bezpečnosti silniční infrastruktury a eliminaci bezpečnostních závad na evropských
silnicích. Jedním z nástrojů programu EuroRAP jsou tzv. rizikové mapy, které zobrazují v barevné
škále míru rizika pro účastníky silničního provozu. V rámci tohoto programu zpracovala firma
CityPlan rizikové mapy páteřní silniční sítě České republiky. První mapa byla zpracována pro
období let 2003 – 2005. V návaznosti byly zpracovány již dvě aktualizace pro roky 2005 – 2007
a v letošním roce také pro období let 2006 – 2008. Pravidelné aktualizace map umožňují sledovat
dlouhodobý vývoj charakteristik silnic a vyhodnotit efektivitu realizovaných bezpečnostních
opatření. Obě aktualizace rizikové mapy budou v příspěvku krátce představeny i s jejich
vzájemným porovnáním.
Rizikové mapy charakterizují úroveň bezpečnosti silničních komunikací na základě uskutečněné
dopravní nehodovosti, ale neidentifikují již konkrétní bezpečnostní závady na dané síti. Nalezením
nebezpečných míst se zabývají bezpečnostní inspekce, které jsou však zaměřeny na konkrétní
nehodové místo, jež je podrobeno detailní analýze. Společnost CityPlan, spol. s r.o., od letošního
roku provádí inspekce na ucelené silniční síti průjezdem inspekčního vozidla za využití
sofistikovaného softwaru. Metodika těchto inspekcí vychází částečně z programu EuroRAP, avšak
vybavení, vozidlo, výběr nejvýznamnějších bezpečnostních nedostatků a potřebný software byl
vyvinut přímo CityPlanem. V příspěvku bude představena metodika a princip těchto
bezpečnostních inspekcí a také závěry již provedených inspekcí. Pilotním projektem byla
bezpečnostní inspekce silnic ve správě ŘSD – Správa Praha, tj. dálnic, rychlostních komunikací
a silnic I. třídy na území Středočeského kraje. V návaznosti jsou prováděny inspekce silnic
v Libereckém kraji a v kraji Vysočina, které si objednaly příslušné správy ŘSD.
63
Caroline Starrs
EuroRAP, Velká Británie
Caroline Starrs – započala svou práci u programu EuroRAP jako výzkumný analytik v červnu 2009
a stala se zodpovědnou za podporu národních programů v Evropě zahrnující řízení, technickou
asistenci a komunikaci, včetně standardizace dat pro monitorování vývoje – jak u nehodovosti (pro
tvorbu Rizikových map), tak u silničních inspekcí (pro Hvězdičkové ohodnocení). Dále má Caroline
hlavní úlohu při sběru a analýze dat EuroRAP v Britském programu a je zodpovědná za konzultace
se silničními autoritami.
Před touto činností působila Caroline 2 roky jako dopravní plánovač pro rozsáhlé developerské
projekty, kde analyzovala dopady změn skladby dopravního proudu na tvorbu kongescí
a bezpečnost provozu, a dále prováděla testování navrhovaných zmírňujících opatření. Caroline
úspěšně dokončila bakaláře přírodních věd v oboru Matematika a dále pokračuje v doktorském
studiu v oboru Dopravní plánování a inženýrství.
64
24. – 25. LISTOPADU 2009
Obliba jízdy na motocyklu (jak pro zábavu, tak k dojíždění) neustále vzrůstá. Počet motocyklů
v Evropě v roce 2005 přesáhl 17 milionů, což představuje nárůst o téměř 50 % za posledních
deset let.
Motocyklisté jsou podstatně náchylnější k vážnému zranění při dopravních nehodách než ostatní
uživatelé pozemních komunikací. Přestože představují pouze 2 % dopravního výkonu, v celkovém
počtu obětí silničních nehod zastupují 16 % - 4krát více než cyklisté a 30krát více než uživatelé
osobních automobilů. Zatímco úmrtí na silnicích v EU celkově výrazně poklesla, smrtelné nehody
motocyklistů nikoli. I v důsledku toho je možné, že se Unii nepodaří dosáhnout stanoveného cíle
snížení počtu úmrtí na polovinu do roku 2010.
Tento příspěvek pochází z mezinárodního panelu založeného programem EuroRAP pro podporu
návrhu bezpečných komunikací pro motocyklisty. Panel zahrnuje evropské autokluby, výrobce
motocyklů, sdružení motocyklistů i národní a regionální silniční autority.
Článek poukazuje na fakt, že nehody motocyklů přijdou ročně evropskou ekonomiku na miliardy
Euro, a že míra reakce na tento problém není zdaleka dostatečná. Věnuje se problematice
silničních svoditel, která běžně zachraňují životy mnoha řidičům, ale mohou způsobit drastická
zranění a smrt mnoha motocyklistům.
Výstupy panelu ukazují, že jednoduchá opatření, jako doplnění ochrany ke stávajícím svodidlům
v ostrých zatáčkách, kde je zvýšená pravděpodobnost zranění motocyklisty, musí být zaváděna
plošně a systematicky. Rizikové analýzy EuroRAP mohou napomoci dopravnímu inženýrství
vyhledávat a posuzovat místa prioritního zájmu. Silniční autority mohou jmenovat vlastní
specializované odborníky (jako např. ve Francii), kteří budou zaručovat efektivní činnost v oblasti
snižování nepřijatelného rizika pro motocyklisty.
Vytvořený panel přivítal první navrhované rozšíření evropských norem pro testování svodidel
v souvislosti s rizikem pro motocyklisty, ale poukazuje na to, že navrhované změny zdaleka
nestačí k postihnutí většiny reálných situací a nehod.
65
Doc. Ing. Jaroslav Machan, CSc.
ŠKODA Auto
Doc. Ing. Jaroslav Machan, CSc. – v roce 1975 úspěšně zakončil vysokoškolské studium na ČVUT
v Praze, Fakulta strojní, obor Přístrojová regulační a automatizační technika. V roce 1983
absolvoval postgraduální studium na téže fakultě v oboru Měřící technika. V roce 1987 obhájil
úspěšně disertační práci v oboru Technická kybernetika a získal titul CSc. (ekvivalent Ph.D.). Po
úspěšném obhájení habilitační práce na téma „Aplikace metod kvality ve fázi vývoje výrobku –
aplikace v automobilovém průmyslu“ byl v roce 2008 habilitován na ČVUT v Praze, Fakulta
dopravní a získal titul docent v oboru Inženýrská informatika v dopravě a spojích.
Mimo akademickou půdu působil v řadě výzkumných pracovišť – od roku 1975 ve Výzkumném
ústavu obráběcích strojů v Praze a od roku 1979 zastával řadu pozic ve společnosti Škoda Auto.
Mezi nejvýznamnější patří: vedoucí dynamické zkušebny (od 1984), vedoucí technických výpočtů
(od 1994) a vedoucí útvaru vývoje elektriky a elektroniky vozidla (od 1996). Od roku 2003 je
zodpovědný za speciální projekty v oblasti elektronické strategie a výzkumu.
66
24. – 25. LISTOPADU 2009
OPTIMALIZACE OVLÁDACÍCH PRVKŮ PRACOVIŠTĚ ŘIDIČE
Z HLEDISKA ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI JÍZDY
Autoři: Doc.Ing. Jaroslav Machan, CSc; Ing.Pavel Nedoma, Ph.D; Ing. Ján Vasiľ.
Jedním z nejdůležitějších částí automobilu ovlivňující bezpečnost jízdy je pracoviště řidiče.
Správné a přehledné rozmístění ovládacích prvků vozidla zajišťující jejich snadné ovládání a co
nejmenší zatížení řidiče z hlediska jeho koncentrace je nezbytné pro každý moderní dopravní
prostředek. Předkládaný příspěvek se zabývá zejména metodikou laboratorního ověřování různých
koncepcí a designových návrhů pracoviště řidiče dopravního prostředku, v tomto případě
automobilu. Pro určování vztahu člověka (řidiče) a stroje (dopravního prostředku) se většinou
užívá označení HMI (Human Machine Interaction, někdy Interface) případně MMI (Man Machine
Interface). V příspěvku je popsána metodika experimentu a způsoby jeho vyhodnocení. Výsledky
jsou dokumentovány na několika konkrétních příkladech. Součástí příspěvku je také diskuse
o schopnostech různých kategorií řidičů ovládat dopravní prostředek. Jsou uvažovány kategorie:
ženy mladší než 60 let, muži mladší než 60 let a senioři – muži i ženy starší 60 let.
67
PhDr. Vlasta Rehnová
CDV
Mgr. Dana Černochová
ÚVN Praha
PhDr. Matúš Šucha, Ph.D.
Univerzita Palackého Olomouc
PhDr. Vlasta Rehnová (*1950) – je absolventkou Filozofické fakulty UK, obor psychologie,
a postgraduálních kursů dopravní psychologie a žurnalistiky. V dopravním výzkumu pracuje od
r. 1980, především v oblasti bezpečnosti silničního provozu, způsobilosti profesionálních řidičů
a vlivu dopravního prostředí a infrastruktury na chování účastníků silničního provozu.
Od r. 1997 je členem řešitelských týmů řady projektů EU FP. Pro ministerstvo dopravy řeší projekty
VaV s dopravně-bezpečnostní tematikou a je členkou komise ministra dopravy pro novelizaci
zákona č. 361/2000. Zastupuje ČR ve standardizačním procesu CEN/ISO "Rozhraní člověk-stroj
ve vozidlech".
Mgr. Dana Černochová (*1958) – je absolventkou Filosofické fakulty University Komenského
v Bratislavě, obor psychologie. Po ukončení studia se zabývala dopravní psychologií v různých
typech dopravy. Pracovala jako psycholog na psychofyziologickém a psychiatrickém oddělení
Ústavu leteckého zdravotnictví a na psychologickém pracovišti Českých drah. Od roku 1997
působí jako vedoucí psycholog sekce dopravní a pracovní psychologie na psychologickém
oddělení Ústřední vojenské nemocnice v Praze.
PhDr. Matúš Šucha, Ph. D. (*1980) – je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Palackého
v Olomouci. Magisterský titul získal v roce 2004, titul PhDr. v roce 2006, titul Ph. D. v roce 2008
(specializace pedagogická psychologie). V roce 2008 ukončil postgraduální studium v oboru
Dopravní psychologie. Od roku 2007 působí jako odborný asistent na své alma mater.
V rámci katedry působí v sekci „Sociální psychologie a psychologie práce“, v prezenčním studiu
vyučuje předměty z oblasti psychologie práce a řízení, dopravní psychologie a managementu.
Předměty z oblasti psychologie práce a managementu přednáší rovněž na 1. lékařské fakultě
Univerzity Karlovy v Praze.
Specializuje se na výzkum v oblasti dopravní psychologie, věnuje se problematice návykových
látek v dopravě, otázkám bezpečnosti dopravy, psychologii práce a organizace a primární prevenci
rizikového chování. Je řádným členem Asociace dopravních psychologů ČR a České asociace
psychologů práce a organizace.
V současnosti je v pětiletém výcviku integrativní skupinové psychoterapie.
68
24. – 25. LISTOPADU 2009
INFORMAČNÍ ZÁTĚŽ DOPRAVNÍHO SYSTÉMU A MENTÁLNÍ KAPACITA
ŘIDIČE
V předkládaném příspěvku autoři prezentují výsledky experimentů a pilotních projektů, které se
zaměřovaly na identifikaci typů a významnosti vlivu druhotné informační zátěže v kontextu řízení
motorových vozidel. Realizovány byly v rámci řešení projektu Vědy a výzkumu Ministerstva
dopravy ČR „IZAMK“. Cílem těchto experimentů bylo zkoumat informační zátěž dopravního
systému, s níž se řidič musí vyrovnat během jízdy, v komplexnosti a dynamice. Informační
přetížení mentální kapacity řidiče je chápáno jako jedna z příčin selhání řidiče v kritické dopravní
situaci nebo jeho nepřiměřeného dopravního chování, kterým takovou situaci vyvolá.
Podrobněji se budou věnovat senzorické zátěži řidiče během jízdy, především v závislosti na
parametrech zrakového vnímání.
V současné době můžeme zaznamenat rostoucí objem informací produkovaných vnějším
dopravním prostředím, vnitřním vybavením vozidla i vlastní činností řidiče. Omezená mentální
kapacita člověka pro příjem a zpracování informací způsobuje nedostatečné vnímání
(a zpracování) informací klíčových pro bezpečné řízení. Z pohledu výzkumu a vývoje existuje
náskok technického a technologického rozvoje přístrojů před ověřením jejich vlivu na bezpečnost
silničního provozu, a to zejména z pohledu lidského činitele.
Na závěr prezentace autoři seznámí s vybranými pasážemi Metodiky identifikace a řešení
informační zátěže dopravního prostředí.
69
Ing. Jaromír Schling
Ing. Jaromír Schling (*1946) – je absolventem VUT v Brně, fakulty strojní, obor automatizované
systémy v řízení. V letech 1969 – 1988 pracoval jako ekonom v Podniku bytového hospodářství
Jihlava. V období 1988 – 1989 působil v projektovém ústavu Oseva. V letech 1989 – 1996 byl
ekonomem v Jihlavských sklárnách Bohemia, a.s. V letech 1996 – 2006 byl poslancem
Poslanecké sněmovny, v letech 2000 – 2002 ministrem dopravy a spojů. Od roku 2006 je
odborným konzultantem.
70
24. – 25. LISTOPADU 2009
Bezpečná doprava – doprava, která nezabíjí, to je asi sen všech lidí, nejen dopravních odborníků.
Skutečnost je značně odlišná. Především silniční doprava je zdrojem takového množství
zraněných a mrtvých lidí, že se to dá srovnat se ztrátami válečnými. Víme, že příčinou nehod je
skoro vždy člověk. Ale ani o dopravní infrastruktuře nemůžeme tvrdit, že nemá vliv na míru
bezpečnosti.
Vytváření bezpečné infrastruktury začíná již ve fázi územní přípravy. Často jsme svědky situace,
kdy v tomto multikriteriálním procesu někdo tvrdošíjně prosazuje řešení preferující pouze jeden
parametr. A je jedno, zda je to pohled ekologa, či ekonoma. Výsledkem může být řešení zcela
špatné z hlediska bezpečnosti. Až na výjimky, není prováděn bezpečnostní audit projektů, který by
mohl odhalit potencionálně nebezpečná místa. Bez ohledu na to, že podle technických norem je
vše v pořádku.
Celý proces vytváření dopravní infrastruktury má mnoho účastníků. Zdaleka to nejsou jen
projektanti a stavbaři. Jsou to i úředníci všech dotčených orgánů veřejné správy, jsou
to nejrůznější občanská sdružení a dokonce i jednotlivci. I když v ideálním případě by to mělo být
jinak, těžko od všech žádat, aby přemýšleli o problematice bezpečnosti! Mají své zájmy!
Základním rámcem pro vytváření a následně i provozování a udržování dopravní infrastruktury je
právní řád. Počínaje zákony a konče technickými normami. Zde nelze hovořit o přímém vlivu na
bezpečnost, ale nepřímé vlivy zde určitě jsou. Například ustanovení o tom, kdo je účastníkem
stavebního řízení, nepochybně vliv má. Kdyby definice železničního přejezdu (křížení dráhy
a pozemní komunikace) byla součástí zákona o drahách a ne zákona o pozemních komunikacích,
určitě by bylo takových rizikových míst méně. Jenže vytváření právního řádu je pod silným vlivem
politiky! A v této sféře určitě není zájem o bezpečnost dopravní infrastruktury zájmem prioritním.
Viz dlouhodobý odpor proti bodovému systému, opakující se snahy o zvyšování rychlostních limitů,
liberalizace podmínek pro vstup na dopravní cestu, atd. Žádné jednoduché řešení tohoto problému
neexistuje.
Kvalita stavebních prací již přímý vliv má. Ale ani tady není situace taková, že by každý
stavbyvedoucí myslel především na budoucí bezpečnost toho, co staví. O to více vystupuje do
popředí význam stavebního dozoru investora, který je obvykle i budoucím provozovatelem. Tedy
by zde zájem na kvalitním provedení stavby být měl!
Infrastruktura není jen beton a železo. Součástí infrastruktury jsou dnes i řídící a informační
systémy. Jsou velmi nákladné. V letectví jsou nezbytností, na železnici již dávno samozřejmostí
a provoz je organizován právě v závislosti na rozsahu a kvalitě takových systémů. Na pozemních
komunikacích se pomalu prosazují. Možná právě zde je nejlépe vidět konflikt mezi parametry
bezpečnosti a investičními i provozními náklady. Zatím žádný železniční či silniční tunel v ČR
nemá samočinné hasicí zařízení. Náklady na pořízení a údržbu jsou celkem snadno vyčíslitelné.
Budeme čekat s vyčíslením možných přínosů až do doby, kdy i u nás dojde k nehodě
a následnému požáru s katastrofálními následky?
Přímý vliv způsobu provozování a údržby na bezpečnost infrastruktury je sice zřejmý, ale přesto
ani zde není situace, že by všichni aktéři považovali tento parametr za prioritní. Periodicky
prováděný bezpečnostní audit je jenom snem. Teprve nehodové statistiky přinutí správce konat.
Uzavřít mohu konstatováním, že bezpečnost dopravní infrastruktury není prioritou všech
zúčastněných. Zřejmě ani nikdy nebude. To znamená, že je třeba trpělivě stále znovu a znovu
a všech úrovních o bezpečnosti dopravní infrastruktury hovořit. Počínaje zdůrazňováním této
problematiky při výchově odborníků na středních a vysokých školách.
71
pplk. Ing. Vladimír Vonásek
Ministerstvo vnitra, generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR
ppIk. Ing. Vladimír Vonásek – působí na MV - GŘ HZS ČR v odboru Operačního řízení v oddělení
analýz a statistiky a kromě jiného každoročně vytváří statistické ročenky.
72
24. – 25. LISTOPADU 2009
INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM A VÁŽNÉ NEHODY Z POHLEDU
STATISTIK
Řešení silničních dopravních nehod základními složkami integrovaného záchranného systému
(IZS) v České republice. Základní legislativa. Statistické údaje Hasičského záchranného sboru ČR
(počty a následky dopravních nehod z pohledu hasičů, porovnání se statistikami Policie ČR, úniky
nebezpečných chemických látek a technické pomoci na silnicích, činnost jednotek požární
ochrany, účast složek IZS, průměrné vzdálenosti k dopravním nehodám a doba zásahu jednotky
požární ochrany u nich). Největší dopravní nehody v posledních 5 letech. Konkrétní řešené úkoly
spojené s dopravními nehodami.
73
Ing. Peter Súkenník
Ing. Peter Súkenník (*1979) – ukončil v roce 2002 studium v oboru Silniční stavitelství na Stavební
fakultě Žilinské univerzity. V průběhu dvouletého působení na Katedře silničního stavitelství, kde
se věnoval dopravnímu plánování, absolvoval tříměsíční stipendijní pobyt na Institutu dopravního
plánování Technické Univerzity ve Vídni. V roce 2005 nastoupil do společnosti CityPlan na pozici
vedoucího projektu.
Profesně se zabývá zejména dopravními modely, a to od makroskopických až po mikroskopické
dynamické simulační modely. Předmětem jeho činnosti jsou dopravní prognózy, analýzy,
posouzení a optimalizace projektových řešení s důrazem na moderní modelové řešení.
Rovněž se podílel, resp. podílí jako spoluřešitel na výzkumných úkolech realizovaných společností
CityPlan:
„Modelování dopadu ceny a rozsahu zpoplatnění pozemních komunikací na silniční síť
využitím dopravního modelu ČR a návazné evropské sítě“, projekt 1F51D/119/120 MD ČR,
realizován v roce 2005;
„Využití metod mikrosimulace pro optimalizaci návrhových prvků okružních křižovatek s
ohledem na jejich bezpečnost, výkonnost a pohyb chodců a cyklistů“, projekt GA ČR
103/06/859, výzkum probíhá od roku 2006;
„Rozvoj mikrosimulačních metod pro optimalizaci návrhu a řízení mimoúrovňových
křižovatek s ohledem na jejich bezpečnost a provozní efektivnost,“ projekt GA ČR
103/07/1673, výzkum probíhá od roku 2007.
74
24. – 25. LISTOPADU 2009
Příspěvek se věnuje možnostem využití digitálních dopravních modelů od makroskopických
strategických modelů po detailní mikroskopickou simulaci dopravního proudu. Dotýká se
prioritizace odstraňování rizikových úseků silnic, kde popisuje roli dopravní prognózy a důsledky
realizace investičních záměrů v podobě nových komunikací a křižovatkových uzlů na zatížení
dálniční a silniční sítě. Zmiňuje mikrosimulační techniky a jejich využití při procesech optimalizace
projektových návrhů dopravních staveb a prezentuje hypotetické důsledky aplikace vhodných
i nevhodných řešení prostřednictvím vizualizace dopravního proudu a komplexního statistického
hodnocení dynamického procesu simulace.
75
Ing. Martin Špryňar
ČESMAD Bohemia
Ing. Martin Špryňar (*1969) – v roce 1992 absolvoval VŠE Praha. Ve Sdružení automobilových
dopravců ČESMAD BOHEMIA působí od roku 1995, z čehož posledních 8 let ve funkci
generálního tajemníka. V roce 2006 dokončil studia MBA na Business School Netherlands.
V letech 1999 – 2000 působil jako koordinátor Multinárodního projektu Phare na založení školicích
středisek pro silniční dopravu v zemích S-V Evropy, z něhož vzniklo i dnešní školicí středisko
Sdružení ČESMAD BOHEMIA. Aktivně působil v různých orgánech Mezinárodní unie silniční
dopravy IRU, kde v letech 2000 – 2004 zasedal v Akreditačním výboru Akademie IRU, v letech
1999 – 2002 zastával funkci viceprezidenta Komise pro služby dopravcům IRU a v letech 2002 –
2003 vedl Skupinu expertů pro profesní vzdělávání IRU. Dodnes reprezentuje sdružení
v Mezinárodní asociaci školicích center v dopravě EUROTRA.
76
24. – 25. LISTOPADU 2009
Nehodovost nákladních vozidel je celospolečensky citlivě vnímaným problémem. I když statistika
nehodovosti nákladních vozidel není za poslední roky nijak extrémní, jsou řidiči profesionálové
a jejich chování a nehody logicky veřejností vnímány velmi negativně a to nejen proto, že jsou
většinou předmětem hlavních zpráv dne. Zejména z tohoto důvodu je bezpečnost silničního
provozu dlouhodobou prioritou Sdružení ČESMAD BOHEMIA, protože jen velmi malé procento
špatných řidičů formuje negativní image silniční dopravy u veřejnosti. Dlouhodobou otázkou je, zda
je možné na skupinu profesionálních řidičů působit represivně, či preventivně. Pro stát, resp.
ministerstva vnitra a dopravy je jednodušší první cesta, bez ohledu na to, zda funguje, nebo ne. Již
v roce 2002 jsme v rámci Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu iniciovali vznik pracovní
skupiny na řešení nehodovosti řidičů profesionálů, která jednoznačně, na základě analýz,
definovala prevenci cestou vzdělávání řidičů, jako jednu z mála možností, jak efektivně na řidiče
působit. Závěry materiálu nebyly bohužel nikdy realizovány.
Dalším problémem je samotná interpretace statistik nehodovosti. Při jejich analýze a návrzích na
možná represivní opatření je velmi důležitým faktorem správné členění nehod u různých kategorií
vozidel. Při jejich mylné interpretaci jsme svědky návrhů na opatření, jako například páteční zákaz
jízdy kamionů, která jsou zdůvodněna nehodovostí vozidel N1, což jsou osobní automobily
s mřížkou kvůli odpočtu DPH.
Sdružení ČESMAD BOHEMIA věří spíše druhé cestě a tou je prevence. Naší výhodou je úzký
kontakt nejen na dopravní firmy, ale zvláště na samotné řidiče, kterých ročně proškolíme přibližně
10 000. Z tohoto důvodu jsme rok 2009 vyhlásili Rokem smíření. V rámci tohoto projektu chceme
na profesionální řidiče působit preventivně v rámci povinných školení a ostatní motoristy zapojit do
řešení problému formou telefonní linky. Věříme, že aktivní prezentace bezpečnostních témat
a vzájemná interakce všech motoristů zmůže víc, než nejpřísnější represe.
77
Dr. Sibylle Birth
Intelligenz System Transfer
Dr. Sibylle Birth – úspěšně zakončila v roce 1985 studium psychologického inženýrství na
Humboldtské Univerzitě v Berlíně prací na téma „Zlepšování využitelnosti softwaru ke snížení
rizika lidského ohrožení provozními chybami v elektrárnách“. Následovalo postgraduální doktorské
studium přírodních věd tamtéž, zakončené prací „Vývoj testů pro diagnózu dětské inteligence“.
V roce 1988 se stává členem Akademie pedagogických věd se zaměřením na tvorbu konceptu,
didaktiky a osnov pro integrované vzdělávání vysoce nadané mládeže v oblasti přírodních věd.
Od roku 1991 působí jako manažerka a majitelka společnosti Intelligenz System Transfer v Berlíně
zaměřené především na následující činnosti: restrukturalizace provozních a organizačních
systémů v průmyslu, administrativě, finančnictví a komunálních službách; rizika spojená s lidským
faktorem vyskytující se v nukleárních elektrárnách, střediscích řízení dopravy, letectví nebo
chemickém průmyslu; uživatelsky orientované produkty a návrhy interiérů např. v softwarových
společnostech, televizních studiích, supermarketech, finančních institucích; otázky bezpečnosti při
vzniku masové paniky ve velkých areálech.
Po několikaletém působení v Berlíně zavádí v roce 1998 samostatné pracoviště Intelligenz System
Transfer v Postupimi, které se zaměřuje zejména na vývoj postupů pro hodnocení vlivu a rizik
spojených s lidským faktorem v dopravním plánování a silničním stavitelství. Mezi klíčové práce
z posledních let patří vytvoření metodiky pro optické navádění výsadbou v silničním projektování
a stavitelství, analýzy nehodovosti na 1 400 vytipovaných lokalitách a úsecích, vývoj systému
(metodiky) pro hodnocení dopravních nehod z pohledu vlivu lidského faktoru, vývoj a hodnocení
IST-Checklistu 2005, nebo ověření metod predikce nehodovosti na neznámých silničních úsecích.
Od roku 2005 působí ve funkcích Světové silniční asociace PIARC, nejprve jako člen Technické
komise TC 3.1 – bezpečnost pozemních komunikací, od roku 2008 následně také jako vedoucí
pracovní skupiny TC 1.1. „Integrace lidských faktorů do standardů pro navrhování komunikací“.
78
24. – 25. LISTOPADU 2009
NÁVRHOVÉ PRVKY ZOHLEDŇUJÍCÍ LIDSKÝ FAKTOR NA PODPORU
VNÍMÁNÍ PROSTORU
Je všeobecně známo, že ergonomie má zásadní význam na bezpečné užívání technických
systémů. Lidské faktory lze popsat jako příspěvek lidského chování ke vzniku nebezpečných
a zničujících událostí. Je to vědecký pojem, pro takové psychologické a fyziologické návyky,
u nichž byl potvrzen vliv na provozní chyby při používání strojů a vozidel. Koncept lidských faktorů
v případě bezpečnosti silniční infrastruktury zahrnuje návrhové prvky komunikace, které ovlivňují
chování řidiče (pozitivně nebo negativně) a považuje důsledky řidičových funkčních selhání jako
první krok v řetězci událostí, které mohou vést ke vzniku dopravní nehody. Mnoho z těchto často
sledovaných chyb pochází z přímé interakce mezi parametry silnice a řidičovými reakčními
charakteristikami. Protože tyto reakční charakteristiky není možné změnit, musí být zvýšená
pozornost věnována srozumitelnému návrhu a technickému řešení. V příspěvku je vysvětlen vztah
mezi různými návrhovými prvky komunikace, které spouštějí nesprávné reakce při řízení, většinou
nevědomé. Detailní příklady a nákresy umožňují dopravnímu inženýrovi pochopit vztah mezi
špatnými parametry komunikace a nehodami souvisejícími s lidskými faktory. Mohou být využity
jako druh formuláře (checklistu) při in-situ vyšetřování nehodových míst nebo silničních inspekcích.
Dále je možné je použít ke kvalifikaci návrhového a konstrukčního řešení v procesu
bezpečnostních auditů. Praktické ukázky špatných a dobrých řešení jsou předloženy k ilustraci
jednoduchých nízkonákladových opatření pro odstraňování nehodových lokalit.
79
Ing. Luděk Bartoš
EDIP, s.r.o.
Ing. Luděk Bartoš (*1967) – vystudoval Stavební fakultu ČVUT, obor konstrukce a dopravní stavby
v roce 1993. V současnosti vede dopravně inženýrskou firmu EDIP, s.r.o. V praxi se věnuje
dopravnímu inženýrství, územnímu plánování a projekci dopravních staveb. Je autorizovaným
inženýrem ČKAIT v oborech městské inženýrství a dopravní stavby, bezpečnostním auditorem,
členem předsednictva České silniční společnosti a předseda její odborné sekce Silniční a městské
dopravní inženýrství (SAMDI), členem korespondentem Světové silniční společnosti
(PIARC/AIPCR) v technickém výboru B.3 Zlepšování mobility v městských oblastech.
Je autorem TP 103 Navrhování obytných a pěších zón, TP 179 Navrhování komunikací pro
cyklisty. Je odpovědným řešitelem pěti projektů Národního programu výzkumu Ministerstva
dopravy ČR v oblasti kapacity křižovatek a sčítání dopravy. Pod jeho vedením byly řešeny analýzy
dopravního systému v několika městech České republiky. Zabývá se doplňkově nakladatelskou
činností v oblasti odborné literatury, je předsedou redakční rady časopisu Dopravní inženýrství.
80
24. – 25. LISTOPADU 2009
NÁVRH OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI NA NEHODOVÝCH
LOKALITÁCH V KARLOVARSKÉM KRAJI
Na reálném příkladu z praxe je prezentován komplexní a systematický přístup k vyhodnocení
dopravní nehodovosti ve vymezeném území na silnicích s následným návrhem a realizací
dopravních opatření v nejrizikovějších lokalitách.
Identifikace nehodových lokalit probíhá podle platné metodiky na základě statistických záznamů
Policie ČR o dopravních nehodách. Pro každou zjištěnou nehodovou lokalitu je zpracována
podrobná analýza dopravních nehod (přesné místo nehody, směr jízdy, druh nehody, zavinění,
příčina, stav komunikace, počasí, denní doba). Zvláštní pozornost je věnována nehodám
s osobními následky. Vlastní bezpečnostní inspekci v terénu provádí vždy skupina zkušených
odborníků. Ze zjištěných bezpečnostních rizik vyplývá návrh řešení v jednotlivých lokalitách.
V případě, že stejným principem postupuje jak správce silnic I. třídy (Ředitelství silnic a dálnic) tak
správce krajských silnic II. a III. třídy (Krajská správa a údržba silnic), dochází ke komplexnímu
řešení nehodovosti na území celého kraje.
Prezentovaný komplexní přístup umožňuje efektivní vynakládání finančních prostředků na sanaci
nehodových lokalit, neboť návrh priorit zohledňuje předpokládané náklady ve vztahu
k očekávaným přínosům navrženého opatření. Současně z prezentovaných příkladů vyplývá, že
při kvalitní analýze lze v některých případech dosáhnout výrazného efektu poměrně jednoduchým
a levným řešením.
81
pplk. Ing. Josef Tesařík
ŘSDP PP ČR
pplk. Ing. Josef Tesařík – profesní dráhu započal v roce 1969 jako technik v Ústavu silniční
a městské dopravy v Praze, kde mimo jiné řešil problematiku STK. V polovině roku 1973 přestoupil
do resortu Ministerstva vnitra, kde se věnoval zavádění počítačového systému evidence nehod na
pozemních komunikacích, který byl s účinností od 1. ledna 1976 realizován zcela v kompetenci
resortu Ministerstva vnitra a u této činnosti dosud vytrval a stal se tak nejdéle „sloužícím policejním
statistikem v ČR“. Náplní práce je rozvoj systému a analýza statistických dat zejména pro potřebu
resortu MV a Policie ČR, včetně nezbytné mezinárodní spolupráce při výměně dat.
82
24. – 25. LISTOPADU 2009
VIZUALIZACE MÍST NEHOD A NEHODOVÁ SITUACE V LETOŠNÍM
ROCE
Policie ČR za prvních 7 měsíců letošního roku šetřila celkem 42 014 nehod, při kterých bylo 456 osob
usmrceno, 1 890 osob těžce zraněno a 13 289 osob zraněno lehce. Odhadnutá hmotná škoda policií
na místě nehody je 2 844,3 mil. Kč. V porovnání s obdobím leden až červenec roku 2008
zaznamenáváme pokles u všech základních ukazatelů nehod, a sice:
počet nehod o 50 177
tj. o 54,4 %
tj. o 16,3 %
počet usmrcených o 89 osob,
počet těžce zraněných o o 290 osob,
tj. o 13,3 %
počet lehce zraněných o o 774 osob,
tj. o 5,5 %
odhad hmotné škody o 1 611,7 mil. Kč,
tj. o 36,2 %.
Počet nehod – pokles nehod lze především přisoudit legislativní změně, neboť od 1. 1. 2009 se změnila
„hranice“ povinná pro hlášení nehody policii z původních 50 000 Kč až na 100 000 Kč
Počet usmrcených osob za prvních sedm měsíců roku 2009 je nejnižší od roku 1990. Nejvíce
usmrcených bylo v roce 1994, kdy zahynulo 767 osob.
Počet těžce zraněných osob je v porovnání od roku 1990 nejnižší a poprvé od roku 1990 se „dostal“
pod hranici 2 000 těžce zraněných v tomto období; nejvíce těžce zraněných bylo v roce 1997 (3 689
osob).
Počet lehce zraněných osob v hodnoceném období roku 2008 byl 2. nejnižší, po roce 1991, kdy bylo
lehce zraněno 11 727 osob a nejvíce lehce zraněných bylo v roce 1997 (17 160 osob).
Nejvíce usmrcených si vyžádaly nehody zaviněné řidiči motorových vozidel – 420 osob (tj. o 77 osob
méně, než ve stejném období loňského roku), z toho připadá na nehody zaviněné řidiči osobních
automobilů (309 osob, tj. o 65 méně), nákladních automobilů sólo (42 osob, tj. o 2 osoby více),
motocyklů (39 osob, tj. o 5 osob méně) apod.
Z celkového počtu 456 lidí, kteří přišli o život při nehodách v silničním provozu v období od ledna do
července 2009, bylo 193 řidičů osobních automobilů, 86 spolujezdců v osobních automobilech, 73
chodců, 49 řidičů motocyklů, 24 cyklistů, 16 řidičů nákladních automobilů atd.
Méně usmrcených bylo v kategorii chodec (o 38 osob), cyklista (o 21 osob), řidič motocyklu (o 14
osob), spolujezdec v osobním automobilu (o 10 osob), řidič nákladního automobilu (o 7 osob) apod.
Negativní trendy – v porovnání se stejným obdobím roku 2008 zaznamenáváme nárůst počtu
usmrcených u následujících položek statistiky nehod:
u nehod, které se staly na mokrém povrchu
u nehod v noční době
u nehod, které se staly v pátek
u nehod, které se staly na náledí, ujetém sněhu
(o 13 osob)
(o 13 osob)
(o 10 osob)
(o 10 osob) atd.
Jedním z rozhodujících faktorů ovlivňujících bezpečnost sil. provozu je komunikace, resp. její stav
a vybavení. Pro posuzování míry vlivu komunikace v místě nehody je rozhodující znalost přesného
místa nehody. Použití GPS nabízí žádoucí úroveň přesnosti a některé země již uvedly tento nástroj
v omezeném rozsahu. Použití GPS bylo představené v ČR jako standardní metoda lokalizace místa
nehody od 1. 7. 2006. Dalším pokračováním bylo zpřístupnění všech registrovaných parametrů u každé
nehody pro vnitřní použití dopravní policie v roce 2007. V další fázi byl systém přizpůsoben pro širší
použití dopravně bezpečnostních odborníků a veřejně přístupná webová stránka byla zpřístupněna
1. 12. 2008 a hned vyvolala živý zájem statisíců uživatelů internetových stránek během prvních dnů.
Systém umožňuje identifikovat každou nehodu, včetně základních statistických údajů (vyjma osobních
dat).
83
Ing. Tomáš Mičunek
ČVUT v Praze Fakulta dopravní
Ing. Tomáš Mičunek (*1978) – absolvent ČVUT Fakulty dopravní, obor: dopravní infrastruktura
v území, zaměření: pasivní bezpečnost vozidel. Po ukončení inženýrského studijního programu se
přihlásil ke studiu v doktorském studijním programu v oboru dopravní systémy a technika
a paralelně ke studiu na Ústavu soudního inženýrství v Brně, obor: silniční nehody, opravárenství,
odhady motorových vozidel a strojů. V současné době pracuje jako zástupce vedoucího Ústavu
soudního znalectví v dopravě, ČVUT FD.
Profesně se zejména zabývá analýzou dopravních nehod, bezpečností silniční dopravy a řešením
následků dopravních nehod ve smyslu vyprošťování osob z vozidel po nehodě.
84
24. – 25. LISTOPADU 2009
PASIVNÍ BEZPEČNOST POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ V SOUVISLOSTI SE
SAMOSTATNÝMI SJEZDY
Následky dopravní nehody ovlivňuje celá řada faktorů. Předcházet nehodám lze v oblasti
konstrukce dopravních prostředků, v oblasti stavby komunikací a v neposlední řadě ve vzdělávání
a motivování řidičů i cestujících k bezpečnému chování při provozu na pozemních komunikacích.
Problematika snižování účinků nárazů (dopravních nehod) na cestující se dosud řešila převážně
cestou optimalizace deformačních zón vozidel a konstrukcí zádržných systémů ve vozidlech.
Značná rezerva je ve snížení agresivity pevných překážek. Agresivita je dána pevností a tvrdostí
překážky a z toho plynoucí potenciální tvrdosti nárazu.
Ve statistikách dopravní nehodovosti Policie ČR jsou ve značné míře zastoupeny nehody s pevnou
překážkou jak přírodního charakteru (nejčastěji se stromem), tak umělého charakteru (svodidlem,
sloupkem dopravního značení či reklamního poutače). Pevná překážka není v naprosté většině
případů primární příčinou nehody, avšak výrazným způsobem ovlivňuje míru jejích následků. Ze
statistik mj. plyne, že dopravní nehody s pevnou překážkou tvoří přibližně jednu šestinu
všech nehod v daném roce, ale mají na svědomí čtvrtinu obětí.
Samostatnou skupinu pevných překážek představují čela propustků v odvodňovacích příkopech.
Vozidla, která vybočila z vozovky, bývají koryty příkopů doslova vedena a směrována na čela
propustků. Samostatný sjezd v přímé blízkosti jízdního pruhu nebývá na první pohled viditelný
a proto řidič při mimořádné situaci - jako může být úhybný manévr - s možností nárazu na umělou
překážku nepočítá.
Přestože se pasivní bezpečnost dopravních prostředků neustále zvyšuje, tak tragické následky
těchto dopravních nehod zůstávají stejné, proč?
85
www.cityplan.cz
86
Více než čtyřicet let tradice…
1966 > 2009
Nad Vodovodem 2/3258
100 31 Praha 10
tel.: +420 274 776 645
www.pudis.cz
e-mail: [email protected]
Karlův most
stavba tisíciletí
generální projektant rekonstrukce
Nuselský most
stavba století
generální projektant mostu
Tunel Mrázovka
dopravní stavba roku 2005
generální projektant stavby
Děláme práci, která nás baví.
Hledáme bezpečná řešení,
která budou bavit Vás.
Projekční
činnost
Inženýring
a geodézie
Řízení
a realizace
projektů
Valbek, spol. s r.o., Vaňurova 505/17, 460 02 Liberec 3
Tel./fax: +420 485 103 336
e-mail: [email protected], www.valbek.cz
Vizualizace
So%ware
pro řízení
staveb
Aspe®

sborník ve formátu PDF - Konference dopravní infrastruktura

Transkript

Podobné dokumenty

TL_Omitaci stroj PFT G4.indd

Okolí školy (prezentace + pracovní listy)

Generuj PDF - Komenda Stołeczna Policji

Sestava 1