Jak to vypadá se školkou

Zpravodaj č. 252 – říjen 2011
www.karany.cz - kronikářské záznamy
Ţe léto jiţ skončilo, jsme se přesvědčili při ranním
škrábáním okének u svých aut. Přesto nás sluníčko
provází většinou říjnových dní, takţe třeba odpolední
procházky jsou ještě velmi příjemné. Večerní kouř z řady
komínů ale nikoho nenechává na pochybách, ţe u
mnohých rodin jiţ začala nová topná sezóna. Doufejme
jen, ţe snaha o šetření za otop nebude příčinou pálení
různých odpadů a následně nedýchatelného vzduchu
v naší obci.
Oprava místních komunikací
Káranské komunikace se sice postupně zlepšují, ale jejich stav ještě zdaleka není takový, jaký bychom si
všichni přáli. Jako další krok jsme proto v uplynulém měsíci nechali opravit výtluky v místních
komunikacích. Po obci se opravovalo takzvanou „turbo“ metodou. Na
řadu přišly i cesty z Václavské přes „písečák“ ke „kaňonu“ a do osady Pod
Hájovnou. Tyto cesty byly jiţ ve stavu, který umoţňoval jen velmi
opatrnou jízdu. Verdikt odborníků byl tvrdý – špatné a mokré podloţí
spolu s dříve pouţitou (nevhodnou) technologií neumoţňuje jednoduchou
opravu, která by měla dlouhodobější ţivotnost. Předpokládat kompletní
přestavbu (odstranění stávající, odpovídající zaloţení a stavbu nové) téměř
2 km komunikace je z rozpočtu naší obce naprosto nereálné. Proto bylo přistoupeno alespoň k výspravě
poškozených míst asfaltovým recyklátem.
PZ
Jak to vypadá se školkou ?
Bude školka nebo nebude? To je otázka, se
kterou se (nejen) na mne občas někteří obracejí.
Důvodem jejich nejistoty, je to, ţe „se nic
neděje“. To je ale skutečně jen zdání.
V současnosti máme ukončený konkurz na
ředitelku školky a proběhl výběr dodavatele
modulární stavby. Zároveň probíhají intenzivní
práce na územním rozhodnutí, získání dotací na
vybavení školky, zajištění dodavatele stravy pro
děti, zapsání školky do registru mateřských škol
(to je podmínkou získání finančních prostředků
na úhradu běţného provozu školky) nebo
vybudování přípojky elektro a příjezdové
komunikace k MŠ. Zároveň se připravujeme na
oslovení starostů okolních obcí i měst, abychom
jim nabídli část kapacity pro jejich děti. Přednost
samozřejmě budou mít (mimo dětí z Káraného)
děti z obcí, s nimiţ budeme mít naše obec
uzavřenu dohodu o tom, ţe jejich obec nebo
město se bude finančně spolupodílet na
nákladech naší školky. Kdyţ uvedené shrnu,
jedná se o „papírovou válku“, která sice není
nikde moc vidět, ale je náročnější a delší, neţ
vlastní stavba. Přes mnohá úskalí, s nimiţ se
denně takto potýkáme, není ţádný důvod se
domnívat, ţe by školka na jaře 2012 nebyla
postavena.
PZ
Úprava břehu u laguny
Jak jsme jiţ v minulém Zpravodaji avizovali – labský břeh u laguny doznal další pozitivní změny. Byl
zde osazen krásný pískovcový blok, který ozvláštní tento prostor. Poprosili jsme proto paní Ivu
Vodákovou o několik slov o kameni i o důvodech jeho umístění:
Jedná se o pískovcový blok z lomu v Kocbeřích. Velkého rozmachu dosáhla těžba v
lomech v okolí i přímo v Kocbeřích v období baroka, zejména zásluhou rozsáhlých
aktivit
hraběte
Šporka
a
činnosti
sochaře Matyáše Bernarda Brauna, který z
tohoto typu pískovce vytvořil mimo jiné
známý soubor soch Betlém u zámku Kuks.
Kámen tohoto druhu jsme vybrali právě
pro historické a umělecké souvislosti,
protože i na území Káraného se nachází
pískovcové sochy andělů Radostné a
Žalostné smrti vedle výklenkové kaple z
někdejší poustevny sv. Václava. Autorem
soch je Matyáš Bernard Braun, sochy jsou
z období kolem roku 1712. Donátorem byl
František Antonín hrabě Špork a použitý
pískovec je jemnozrnný světle až sytě
okrový.
Kámen jsme s manželem vybírali přímo v
kamenolomu s představou, kam jej necháme umístit. Nakládku, dopravu a přesné
položení kamene pomocí jeřábu na místo zorganizovala a uhradila Ing. Šárka
Smejtková, naše milá sousedka. Tímto bych jí chtěla moc poděkovat, protože lépe už
to umístění a natočení kamene nemohlo dopadnout. Kámen váží 10 tun. Než jsme kámen
na místo uložili, nechali jsme vyčistit břeh Labe tak, aby kámen pěkně vyniknul v
měkké polabské krajině.
Chtěli bychom tento kousek země a kámen věnovat panu Oldřichu Křivánkovi, kterého
jsme si moc vážili a víme, že se obci a jejím věcem moc věnoval a vždy se snažil
propagovat krásy přírody, která obklopuje a prolíná se do celé vesnice Káraný.
Ještě plánujeme umístit na labský břeh mezi stromy lavičky a po poradě s panem
starostou jsme také vybrali vhodné typy stromů, jako třeba olše nebo letní dub, a ty
postupně dosadíme mezi stávající topoly, které jsou mnohde již křehké. A tak si
představujeme, že tento malý přírodní park bude sloužit lidem, kteří bydlí v obci
nebo jen projedou, zastaví se na hezkém místě, posedí, projdou se se psy...a někteří
si třeba vzpomenou na pana Křivánka.
Iva Vodáková
Ani touto změnou se však nekončí. Mimo jiné plánujeme v okolí rozmístit nové ptačí budky. Tímto
bychom rádi vyzvali ty šikovnější z káranských kutilů k tomu, ţe mohou přiloţit ruku k dílu, nějaké
budky vyrobit a předat je na OÚ Káraný tak, aby bylo moţné je v průběhu zimy rozmístit.
Protoţe většina z nás jiţ připravuje své zahrady na zimu, začíná se opět objevovat „tradiční“ podzimní
nešvar – pálení listí, trávy a podobných, hustý dým způsobujících, zahradních zbytků. Upozorňujeme
proto, ţe i v Káraném platí vyhláška „O ochraně ovzduší“, která tuto činnost výslovně zakazuje a
v případě neuposlechnutí také „oceňuje“ příslušnou pokutou.
ZPRÁVY TJ JIZERA KÁRANÝ
Strašidlovačka
15.10.2011 se na hřišti konalo rozloučení s letošní sportovní sezónou. Děláme to tak jiţ několikátý rok,
ale hlavně také pamatujeme na děti. Pro ty byla i letos připravena „Strašidlovačka“ s celou řadou soutěţí,
s vypouštěním lampiónů na Jizeru. Na co se asi děti nejvíc těšily, tak to byla stezka odvahy, během které
se jim ukazovala nejrůznější strašidla. Moţná nebyla tak strašidelná, ovšem všechny děti se na cestu
vydávaly statečně, i kdyţ u některých malá dušička byla. Za statečnost pak dostaly malou odměnu a snad
jim odměnou byla i moţnost opéct si buřta nad
táborákem, který byl připraven pro ně, i pro jejich
doprovod. Překvapil nás velký zájem, účastníků bylo
určitě více neţ vloni, ale hlavně těch krásných masek dětí
i dospělých. Pravda, uvaţovali jsme i o vyhlášení nejhezčí
masky, pak jsme si řekli, ţe těm neodměněným by to bylo
líto a tak jsme vítězi vyhlásili všechny děti. Počasí celé
akci přálo, ale k večeru uţ bylo dost chladno, tak ohřátí u
ohně bylo příjemné. Během celé akce se děti mohly
občerstvit teplým čajem a různými domácími dobrůtkami,
které upekly místní ţeny.
Akce proběhla ve spolupráci s Miniškolkou „Lumpík“,
program a celou organizaci připravily Šárka Menclová za
TJ, Markéta Šmídová z uvedené školky s celou řadou
pomocníků.
Večer pak bylo připraveno posezení na terase a
v klubovně, kde k dobré pohodě hrála kapela.
Tím se uzavírají tenisové kurty a klubovna, volně
přístupné zůstává dětské a fotbalové hřiště.
JP
Pokud si chcete zacvičit nebo zahrát stolní tenis, nabízí se
moţnost navštívit tělocvičnu, kde jsou následující rozpisy hodin:
pondělí
20,00-21,00 hod.
kondiční cvičení ţeny - cvičitelka Šárka Menclová
středa
17,00-18,00 hod
stolní tenis mladší ţáci - trenér stolního tenisu Miloš Zolman
čtvrtek
18,00-20,30 hod.
stolní tenis ţeny, muţi - trenér stolního tenisu Miloš Zolman
pátek
18,00-19,00 hod.
zdravotní cvičení - cvičitelka Šárka Menclová
neděle
18,30-19,30 hod.
aerobic ţeny - cvičitelka Radka Blahútová
Pro tréninky soutěţních hráčů, kteří se zúčastňují Okresního přeboru, je vyhrazena středa od 19,00-20,00
hodin.
Zatím neuvádíme cvičení Rodičů a dětí, předběţný termín zahájení je 7.11., ale ten ještě upřesníme po
dohodě s cvičitelkou Evou Dynybylovou.
Na rok 2012 se připravuje Všesokolský slet, kterého se zúčastní jako host „Česká asociace sportu pro
všechny“, jehoţ je naše TJ také členem. Skladbu, se kterou na Sletu vystoupí, je ta, která se předvedla na
XIV.Světové gymnaestrádě v Lousanne ve Švýcarsku a naše TJ zde měla zastoupení ţen. Informovali
jsme ve Zpravodaji 7/2011. Nyní přišla nabídka na nácvik skladby Rodičů a dětí a pozvání pro naši TJ.
Coţ představuje skupinu alespoň 10 párů, tj. vţdy 1 dospělý a 1 dítě. Uţ s ohledem na tradici tohoto
cvičení v naší TJ uvaţujeme, zda by se tato skupina mohla dát dohromady. Dáváme proto k uváţení váš
zájem. Nácvik by vedla paní Dáša Šmídová, která má s cvičením Rodičů a dětí zkušenosti jiţ několik
desítek let. Hodiny nácviku by se určily podle vašeho volného času. Tak je to, váţení rodiče, na vás.
Zájem by nás potěšil.
Připravujeme
Mikulášská besídka – tentokrát jinak. V minulých letech jsme pozvali děti do tělocvičny, přišel Mikuláš
s Andělem a čerty a předaly se nadílky. Pro tu letošní jsme se dohodli s kulturní komisí OÚ Nový Vestec,
ţe Mikulášská proběhne v sále v Novém Vestci, kde vystoupí profesionální skupina s programem plným
soutěţí a her. Termín je 26.11. od 15,00 hodin.
Sledujte plakáty a internetové stránky Obecního úřadu Káraný www.karany.cz.
Kulturní komise
Jiţ dva roky jsme pořádali Vánoční trhy. Protoţe se někteří z vás uţ vyptávají, zda tak tomu bude i letos,
tak pro ně i pro vás ostatní sdělujeme, ţe letos připravujeme obměnu. Bude to Vánoční sousedské setkání
u stromečku bez účasti prodejců, ale zase s jiným programem. Přesnější informace v příštím Zpravodaji.
JP
„Káraný přehled historie od pravěku do 21. století“ – pokračování
Autor: Oldřich Křivánek
Vybavení vsi a pozdějšího zámečku
odpovídalo nejen vztahu vrchnosti k poddaným, stavu všeobecných a zejména technických znalostí,
zkušeností, stejně jako zručnosti lidí v jednotlivých dobách vývoje Opočna.
Důležité byly (nově řečeno) zájmy a majetek tehdejších investorů, tedy jejich majitelů.
Co říkají citovaní historici? Musíme nutně předpokládat, že
místní zástavba se v průběhu doby určitým způsobem měnila
v souvislosti s funkčním zaměřením, kterým Opočno
v jednotlivých etapách vývoje prošlo.
Protože existovalo nejméně 350 - 400 let, tak se zákonitě
vyvíjela ve spojitosti se způsobem jeho využití a technickými
znalostmi. Vše nasvědčuje tomu, že se vyvíjelo v různých
stavebních i majetkových stupních: nejprve zemanská tvrz,
později středověká vesnice, následně poplužní dvůr a ten
nakonec patřil k soukromému loveckému zámečku císaře
Rudolfa II., jako jeho hospodářské zázemí.
Některé zmínky hovoří o zámečku jako přepychovém objektu.
Bohaté nálezy dobových kamnových kachlů, i
řady dalších zachovalých archeologických
dokladů, uložených v čelákovickém a brandýském
muzeu, svědčí o vybavenosti tehdejší vsi i jejich
domů, ale i loveckého zámečku.
Např. Dr. J. Králík, píše: „Když císař svou oblíbenou honitbu
tak znamenitě Opočnem vyšperkoval…“, nebo se píše: … „v
očích pamětníků bylo Opočno rozkošné:“ Co se zde lovilo?
Zase podle Dr. J. Králíka „bohatství hvozdů tvořila zvěř
černá,…jelení, srnčí, ba i červená. A vlci. První památný hon
na jeleny zažily lesy kolem nového Opočna již …roku 1584.“
Ke každé z vývojových etap Opočna přísluší i objekty, jak suchozemské, tak i objekty související s Jizerou.
Opočenské objekty na březích:
Podle citovaných autorů zde mohly - postupným vývojem - existovat hlavní objekty proměňující se ve:
tvrz, dědinu, osadu, dvůr, statek, zámeček, dům, pivovar(?), mlýn(?), obranný příkop a další. V dalších
textech však je uvedeno, že ne všechny jmenované druhy staveb lze doložit. Například pivovar,
zmiňovaný jen v souvislosti s názvem Dobré pivo, či úvaha o mlýně souvisí s pozůstatky po strouze
souběžné s Jizerou, která však mohla souviset s tehdejším rybníkem, atd., atd. V jedné z publikací jsem
se dočetl, že nahoře zmíněné kamnové kachle pocházejí z období, kdy se zásadně měnil způsob vytápění
obytných objektů. Tedy: z původního ohniště uvnitř domu s kouřem odcházejícím otevřenou částí
střechy, se přecházelo na topení v uzavřených kamnech (pecích?) s komínem vyústěným nad střechu.
Opočenské objekty na Jizeře: krytý most
O jeho existenci již v první polovině 16. století, byly nalezeny zmínky, uváděné v souvislosti s dávnou
nejkratší cestou z Brandýsa do Lysé nad Labem. Podle toho zde kdysi existoval jednoduchý most ještě
dříve, než pozdější krytý most, jen pro potřeby JMC Rudolfa II., postavený (koncem XVI. století) v
souvislosti se stavbou pravobřežního loveckého zámečku. „V té době se most dočkal největší
výstavnosti a údržby“, protože mj. sloužil i jako spojení s poplužním dvorem Opočno, položeným na
levém břehu. A právě v letech Rudolfova panování sloužil jako zásobovací zázemí pro zámeček, i jako
cesta k panovníkovým levobřežním lovištím.
Jak dlouho krytý most existoval? Díky zmínce o tom, že Rudolf II. zde uplatňoval své zájmy již od r.
1580, ale také o tom, že most byl rychle opraven ještě po velké povodni kolem roku 1619, svědčí, že byl
využíván i po smrti Rudolfa II., tedy ještě cca v první čtvrtině (polovině?) XVII. století, to znamená
patrně ještě i v počátcích třicetileté války.
Zpravodaj Haló Káraný vydává OÚ Káraný pod číslem MK ČR E 10281. Texty, fotografie: kolektiv Obecního úřadu Káraný. Koordinace vydání: P. Zatloukal
Pro obec Káraný sponzorsky tiskne Iva Vodáková - grafické studio a tiskárna, Čelákovice, Na stráni 1301 www.durabo.cz;