Průvodce

Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti
Pr vodce
VOL.1. VYŠŠÍ VZD LÁNÍ
Spot ebitelsko ob anská sí
2005
Victoria Thoresen
(ed.)
Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti
Pr vodce
Vol. 1.
Vyšší vzd lání
Spot ebitelsko ob anská sí
2005
Victoria W. Thoresen (ed.)
OBSAH
Úvod………………………………………………………………………….....5
A. Principy
1. Co to je Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti?.…………………....…9
2. Pro je pot eba Vzd lávání ob anského spot ebitele?..............….....12
3. Kdo je zodpov dný za Vzd lávání ob anského spot ebitele?...….....15
B. Kompetence
1. Pro jsou kompetence p edm tem výuky?..........................…...........18
2. Jaké kompetence jsou vyu ovány? ...................................….......…..21
3. Kterému subjektu jsou specifická témata relevantní?..................…..22
C. Výsledky
1. Jaké u ební výsledky jsou o ekávány? ...........................…......…… 24
D. Metodický systém
1. Jak m že být Vzd lávání ob anského spot ebitele vyu ováno? .…...25
2. M že být Vzd lávání ob anského spot ebitele sou ástí vzd lávání
pro vývoj? ...........................................................................................….43
3. Jak m že být Vzd lávání ob anského spot ebitele vyhodnoceno?....46
E. Zdroje
1. Jaké druhy materiál jsou vhodné?.............................................…....48
2. Jakou terminologii je vhodné znát? ...........................................….....51
F. Dodatek
1. Ochrana konzumenta (zákazníka) v Evrop …..…………........….......55
2. Odpovídající otázky pro diskuzi ………………..…………......….......61
Kódy:
= webové odkazy
= argumenty, zd vodn ní
= reference
= p íklady u ebních plán
= didaktické metody
= didaktické zdroje materiál
2
- -
Tato publikace je výsledkem úsilí partner sít Vzd lávání ob anského spot ebitele. N který z text
je výsledkem výzkum
provád ných v rámci CCN . Ostatní sekce/úseky textu jsou citovány
z prezentací vytvo ených na CCN konferencích a publikovány ve sbornících konferencí ( na tyto
jsou uvedeny odkazy se jménem a referencí ). Velká ást z textu je však výsledkem konzultace len
této sít p i setkáních jejich tématických skupin b hem let 2004 -2005. Jména len tématických
skupin jsou následující: P ísp vky byly v len ny do textu Victorií Thoresen s asistencí Declana
Doyleho.
Skupina #1: Etické zm ny
Valentin Petroussenko, leader-Plovdiv University, Bulharsko
Arthur Olzak-Academy of Humanities and Economics in Lodz, Polsko
Erik Brøntveit-Hedmark University College, Nórsko
Kaija Turrki-University of Helsinki, Finsko
Jette Gottschau-Copenhagen Day and Evening College of Education, Dánsko
Sue Bailey-London Metropolitan University, UK
Guido Ipsen-University of Dortmund, N mecko
Fani Uzunova-Technical University, Varna, Bulharsko
Henk Goovaerts-Catholic institution of higher education, Limburg, Nizozemsko
Solveig F. Aasen-Hedmark University College, Norsko
Maria Mikusova, -Technical University of Ostrava, eská republika
Nadezda Klabusayova, -Technical University of Ostrava , eská republika
Victor Nogueira-Consumer Institute, Portugalsko
Skupina #2: Informa ní spole nost
Declan Doyle, leader-Institute of Technology, Carlow, Irsko
Mario Refice-Technical University of Bari, Itálie
Zivile Zedereviciute -Vilnius Pedagogical University, Litva
Chris Andrew /Ann Davidson-European Research into Consumer Affairs, UK
Piret Multer-The Jaan Tonisson Institute, Estonsko
Mara Jegere-Consumer Rights Protection Centre, Lotyšsko
Nelly Bencheva-Agricultural University, Plovdiv, Bulharsko
Alexandru Dodu-Romanian Association for Consumers Protection, Rumunsko
Karen Mugliett-The University of Malta, Malta
Barbara Mazur-The Technical University in Bialystok, Polsko
Natasa Vrcon Tratar-University of Promorska, Faculty of Management Koper, Slovinsko
Michelina Savino-University of Bari, Itálie
Skupina #3: Práva a zodpov dnosti, povinnosti
Ilze Liepina, leader-Latvia University of Agriculture, Lotyšsko
Peter Van der Baan, HAS Den Bosch, University of Professional Education Nizozemsko
Vija Dislere-Latvia University of Agriculture, Lotyšsko
Karen Bayer-Institute for financial services (iff), Hamburg, N mecko
Lazlo Borbas-Budapest Polytechnic, Ma arsko
Jørgen Juul Jensen-Suhr's University College of Nutrition and Health, Dánsko
Joanna Kostecka-Rzeszow University, Polsko
Marino Melissano,Carlo Biasior-Technical Regional Research Center On European Consumption,
Itálie
Luisa Ferreira da Silva - Portuguese Open University, Portugalsko
Mike Kitson-London Metropolitan University,UK
Helen Allik-Consumer Protection Board of Estonia, Estonsko
Thor Øyvind Jensen-University of Bergen, Norsko
Anu Toots-Tallin Pedagogical University, Estonsko
3
- -
Skupina #4: Globální solidarita
Anne-Marie Van den Dries, leader-Catolic Hogeschool South-West-Flanders , Belgicko
Michael Hellstern-University of Kassel, Department for Management end Economics, N mecko
Ingeborg Schrettle-College of Education Graz-Eggenberg, Rakousko
Stoyan Tanchev-Higher Institute of Food and Flavour Industries, Bulharsko
Jørgen Klein-Hedmark University College, Norsko
Margaret Jepson-Liverpool John Moores University, UK
Dana Voukonova-University of Economics in Bratislava, Slovensko
Miroslav Nikolov-Europartners 2000 Foundation, Sofia, Bulharsko
Jette Benn-The Danish University of Education, Copenhagen, Dánsko
Idar Ree-Stavanger University, Norsko
Larissa de Blauwe-University of professional education South-West-Flanders, Belgicko
Taina Mannisto-Consumer Agency, Helsinki, Finsko
Maria Herminia Pedro-Lisbon Higher School of Education, Portugalsko
Skupina #5: Spoluodpov dnost (angažovanost)
Katri Kerem, leader-University Nord, Estonsko
Nieves Alvares Martin-European School of Consumers, Santander, Špan lsko
Violeta Dimitrova-Varna University of Economics, Bulharsko
Annamaria Formentini-Milano Polytechnical University, Itálie
Ezio Manzini– Milano Polytechnical University, Itálie
Leena Graeffe-University of Helsinki, Helsinki, Finsko
Peter Gnielczyk-Federation of German Consumers Organisations, Berlin, N mecko
Irena Zaleskiene-Vilnius Pedagogical University, Litva
Petr Bris-Tomas Bata University in Zlin, eská republika
Rui Manule Costa Gabinio-Politechnical Institute of Beja, Educative Superior School of Beja,
Portugalsko
Gustavo Moral Alvarez-European School of Consumers, Santander, Špan lsko
Oddhild Bergsli-Oslo University College, Norsko
Jeppe Læssöe-Danmarks Pedagogiske Universitet, Copenhagen, Dánsko
Priya Bala-Consumers International, UK
4
- -
Úvod
Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti
Pr vodce
Svazek 1 Vyšší vzd lání
Ob an-spot ebitel (consumer citizen) je jednotlivec, který provádí své volby na základ etických,
sociálních ekonomických a ekologických úvah. Ob an-spot ebitel aktivním zp sobem p ispívá
p edevším k udržování dlouhodob udržitelného rozvoje tím, že se stará a jedná odpov dn na úrovni
rodiny, na národní úrovni a na globální úrovni.
Toto je sada sm rnic týkající se vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti (ob anských práv a povinností
spot ebitel ), které byly vypracovány organizací Consumer Citizenship Network1 (CCN Spot ebitelsko ob anská sí ). Cílovými skupinami pro tyto sm rnice jsou u itelé ve vyšším stupni
vzd lání a rovn ž lekto i. Tyto sm rnice poskytují pluralistický p ístup pro vzd lávání spot ebitel z
pohledu jejich práv a povinností. Je v nich p edložena ada model a návrh z hlediska kompetencí,
výsledk studia a metodologie. Rovn ž v nich jsou zahrnuty materiály teoretického výzkumu a
praktického uplatn ní, stejn jako webové kontakty.
Projev
B hem posledních let od po átku p sobení Spot ebitelsko ob anské sít (CCN) partne i diskutovali,
debatovali a p edkládali výzkumné práce týkající se koncept a praxe, které se týkaly udržitelného
rozvoje a vzd lávání. Partne i Spot ebitelsko ob anské sít (CCN) konzultovali tyto otázky na
setkáních tématických skupin, na konferencích a prost ednictvím diskusí po ádaných systémem
online. Byl uskute n n celkový pr zkum, který mapoval témata vztahující se k spot ebitelské
ve ejnosti, která jsou vyu ována v sou asné dob v institucích Spot ebitelsko ob anské sít (CCN) po
celé Evrop . Stru n e eno, souhrnné dojmy byly takové, že po etné aspekty trvale udržitelného
rozvoje a spot ebitelské ve ejnosti
1
Spot ebitelsko ob anská sí (The Consumer Citizenship Network = CCN) je interdisciplinární sí vyu ujících,
výzkumných pracovník a zástupc nevládních organizací, kte í se zajímají o to, jaká je úloha jednotlivce jako
spot ebitele a jak tento spot ebitel m že p isp t konstruktivn k trvale udržitelnému rozvoji a ke vzájemné
solidarit . Ú astníci sít vyvíjejí interdisciplinární p ístupy pro ešení centrálních otázek s vyvažováním mezi
materiálním a nemateriálním blahobytem a eší, jak m že jedinec transformovat etické hodnoty do praxe
každodenního života prost ednictvím podílení se na trhu. Spot ebitelsko ob anská sít (CCN) p ináší souhrnné
zkušenosti na poli vzd lávání z hlediska životního prost edí a spot ebitel pro vyvinutí dobré praxe pro
vyu ování a pro p ístupy ke vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti. Ve Spot ebitelsko ob anské síti (CCN) p sobí
135 institucí ze 35 zemí a Spot ebitelsko ob anská sít (CCN) spolupracuje s UNESCO, UNEP a Consumers
International (Mezinárodní organizace spot ebitel ). Spot ebitelsko ob anská sí (CCN) vytvá í kanály pro
dialogy a kooperaci ve výzkumných a vývojových pracích, které se vztahují ke vzd lávání spot ebitelské
ve ejnosti. Spot ebitelsko ob anská sí je tématickou sítí Erasmus 3, která je podporována Evropskou komisí
pro program Socrates- Erasmus Programme, norským ministerstvem školství a norským ministerstvem pro
záležitosti d tí a rodiny.
5
- -
jsou sice vyu ovány, avšak projevuje se zde všeobecný nedostatek kohezivnosti a inovací. Na
koncep ní hladin je pochopení vize trvale udržitelného lidského rozvoje asto vágní a chyb jící. Z
hlediska úrovn obsahu kurz je v n kterých p ípadech n co z toho, co je p ednášeno nebo
fragmentováno, založeno na zastaralých teoriích a modelech, a prokázalo se u nich, že v reálném
život fungují špatn . Z hlediska didaktické úrovn , p ednášející chybují v tom, že nedokáží
kombinovat teorii, výzkum a praxi, protože to shledávají za p íliš obtížné, mají-li propojit obsah kurzu
s každodenním životem student . A z hlediska motivace student , se p ednášející setkávají se ztrátou
iluzí, pasivitou, fatalismem a pocitem bezmocnosti.
Strategie
Slou ením r zných prvk , které konstituují vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti jako celku, kladou
tyto sm rnice d raz na univerzální pot ebu pro spole nou reflexi na implikace "zlepšené kvality
života" a na d sledky sou asných model spot eby. Tyto sm rnice zd raz ují hodnotu vývoje
kvalitních modul / kurz ve vyšším stupni vzd lávání, které podporuje Evropský bolo ský proces
(European Bologna process) tím, že pozvedává evropské vzd lávání vyššího stupn na pot eby
sou asné spole nosti, stejn jako tím, že se stává kompatibilním s lisabonskou strategií (Lisbon
strategy) p ispíváním k adaptibilit a schopnosti reakce vzd lání vyššího stupn . Hlavním smyslem
t chto sm rnic je potom stimulovat vzd lání, které usnad uje a podporuje schopnost student
analyzovat, porozum t a v d t si rady s reálnými problémy, které se vyskytují v každodenním život ,
a p esv d it je, aby se stali aktivními ú astníky moderní spole nosti. Aktivními ú astníky spole nosti
jsou jednotlivci, kte í ned lají pouze volby selektivního, reflektovaného životního stylu, nýbrž ti, kte í
také ovliv ují zm ny tím, že se jako akcioná i zapojují do dialog a debat, ti, kte í ur ují politiku,
p ispívají k transparentnosti a ti, kte í garantují zodpov dné p ístupy.
Rozdílné p ístupy
Tyto sm rnice nevytvá ejí v žádném p ípad pokus podporovat myšlenku stereotypní spot ebitelské
ve ejnosti, naopak tyto sm rnice podporují p esv d ení, že (p estože existují úst ední principy, které
definují spot ebitelskou ve ejnost), je nutné mít i specifické znalosti. Je také t eba získat ur ité
kompetence a existuje mnoho zp sob jejich realizace. M nící se p ístupy, nicmén , vyžadují
hluboké a aktuální pochopení a znalost konstantn se m nících podmínek, které vytvá ejí krajinu, ve
které musí spot ebitelská ve ejnost p sobit. I když není možné nalézt definitivní odpov di na mnoho
otázek, které se vztahují k této problematice, je možné poskytnout student m základní nástroje, které
jim umožní lépe se v ní orientovat.
Nástroje
V da a hodnoty jsou dva dopl ující se systémy znalostí, které poskytují nástroje pro spot ebitelskou
ve ejnost a ob tyto složky by m ly být sou ástí vzd lávacího programu. Vzd lávání spot ebitelské
ve ejnosti nep edstavuje pouze instrumentální kompetence - jde rovn ž o splývání v deckých metod a
informací se sociálními hodnotami. Pou ený spot ebitel by m l využívat v decký p ístup : p emýšlet
o procesech, p í inách a efektech, experimentech a analýzách. M že napomoci ovlivnit spot ebu a
volbu životního stylu. Když se lidé nau í p emýšlet o procesech, m že jim to poskytnout prost edek
pro pochopení dynamiky p írodních a lidských systém , protože v da bez hodnot vede k
neudržitelnému materialismu .2
2
Science and values as complementary foundations for consumer citizenship. by Arthur Lyon Dahl,(V da a
hodnoty jako dopl ující se základy pro ob any - spot ebitele
od Arthura lyona Dahla). International
Environment Forum and Consultant Adviser, UNEP Geneva, Switzerland
6
- -
Multi-disciplinární obsah
Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti je multi-disciplinární. Ve studijních programech je možno nalézt
jeho prvky v r zných p edm tech. Centrální témata školení ob an , vzd lávání spot ebitel a
vzd lávání o životním prost edí poskytují páte pro vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti. Na
vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti je možno rovn ž pohlížet jako na integrální sou ást podpory
všeobecného vzd lávání z hlediska generických kompetencí životních dovedností (znalost a
dovednost, jak se vypo ádat se životem). Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti m že být dokonce
považováno spíše za didaktický p ístup k vyu ování ze všeobecného hlediska nežli za specifickou
disciplínu, p estože obsahuje specifické kompetence a dovednosti p edm tu. Být spot ebitelem a
ob anem je n co, ím je - podle definice - každý. Je to ást jejich životní cesty nebo praktické
každodenní existence a zahrnuje to zkušenosti ve vztahu k druhým lidem a ke spole nosti. Tím, že se
jako výchozí bod hodnocení zvažuje denní život student jako spot ebitelské ve ejnosti, pak p i ešení
problém , se kterými se setkávají, mohou p ednášející pomoci v tom, aby se vzd lávání student stalo
více kompletní, relevantní a smysluplné.
Aktuální zam ení
Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti zahrnuje širokou škálu otázek, které mohou být identifikovány v
rámci následujících všeobecných kategorií: kvalita života a životní styly, konzumní spole nost,
osobní finance, právo a odpov dnosti spot ebitel , reklama a p esv d ování, spot eba a životní
prost edí, dieta a výživa, informace, bezpe nost, mezinárodní uv dom ní a budoucí perspektivy.
Sou asná globální diskuse týkající se trvale udržitelného rozvoje klade d raz na vzájemné propojení
t chto témat. Rovn ž zvyšuje zájem o vliv, který mají volby sm ující ke zm nám v této oblasti,
uskute ovaný jednotlivci.
Praktické p ípady jako teorie
Tato sada instrukcí zd raz uje d ležitost teoretických znalostí jako základny pro spot ebitelskou
ve ejnost. Sou asn se zd raz uje použití p íkladového materiálu ve studijním procesu. Denní život
student obsahuje problémy, které mohou být využity v procesu vzd lávání (jako jádro studia p ípad ,
studia ve form projekt a podobn ). Obdobn globální spole nost (komunita), ve které studenti žijí,
rovn ž obsahuje p íklady rozdílného ešení t chto velmi se shodujících problém . Vyzkoušením toho,
pro a jakým zp sobem inovace vy ešily problémy, se studenti mohou seznámit se zp soby, jak ešit
komplikované výzvy sou asné spole nosti, místo aby spadli do pesimistického propadlišt , které je
tvo eno zbytky lidstva o ekávajícího katastrofu. Tím, že jsou povzbuzeni ke zvažování alternativních
cest vývoje - osobn a kolektivn - mohou se studenti nau it sociálnímu a praktickému soukromému
podnikání, které je charakterizováno kritickým v domím, vytvá ením inovací a globální solidaritou.
Celoživotní studium
Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti není jen inností pro samotné vyu ující a studenty. Je to d ležitá
sou ást neformálního celoživotního studia a je provád na na po etných neformálních vzd lávacích
setkáních v kontextu s programem vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti. Toto vzd lávání není jen
inností pro pedagogy a studenty samotné. Je to d ležitá ást neformálního celoživotního vzd lávání a
je uskute ována na mnoha neformálních vzd lávacích setkáních v kontextu se vzd láváním ob an ,
vzd láváním ve vztahu k životnímu prost edí a vzd láváním spot ebitel . Existuje celá široká plejáda
partner (vládní a ob anské spole enské organizace, média a podobn ), se kterými pedagogové v
institucích vyššího stupn vzd lávání mohou spolupracovat, aby se dosáhlo vyšší kvality vzd lání
spot ebitelské ve ejnosti, které realizují pro své studenty.
7
- -
Probíhající práce
Jako holistický p ístup p i jednání a p i komplexnosti moderní spole nosti je téma spot ebitelské
ve ejnosti stále ješt ve své po áte ní fázi vývoje. Tato sada sm rnic reprezentuje po áte ní pokus
vytvo it stru ný výb r didaktických návrh pro vzd lávání na vyšším stupni týkající se daného
p edm tu. Spot ebitelsko ob anská sí (CCN) by cht la pod kovat všem, kte í až dosud k tomuto
ú elu p isp li. Spot ebitelsko ob anská sí (CCN) rovn ž doufá, že bude schopna poskytnout
revidované vydání t chto sm rnic a adaptovat je systémem online. Je to „práce na postupu“
budoucího vývoje, z n hož snad bude možné poskytovat ješt p esn ji definované návrhy.
Victoria W. Thoresen editorka
Zá í 2005
„Nová sociální hnutí, zvlášt pak ekologická hnutí již vypracovala koncept, jenž si je v dom
životního prost edí, a k n muž byla p ipojena spot eba. Jsou si v domy spole enského a
politického pozadí. To, co možná bylo zahájeno jako pohyb sm rem k suverenit spot ebitele
v pokro ilém kapitalismu, se m že rovn ž pohybovat ve sm ru ke spot ebitelskému
vzd lávání, ve kterém jednotlivci posuzují spot ebu jako aktivní politickou, sociální a
ekologickou praxi.“
(Isin a Wood, 1999)
8
- -
A.
Principy
1. Co to je vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti?
Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti zahrnuje p ístupy, znalosti a dovednosti, které jsou spojeny s
fungováním sou asné spole nosti. Je to vyu ování odpov dnosti, která se snaží p isp t ke schopnosti
jednotlivc za ídit si sv j vlastní život, stejn jako se podílet na správcovství kolektivního života
globální spole nosti. Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti má interdisciplinární charakter a p sobí
nap í u ebními plány.
Zaškolení ve zp sobu chování založeném na hodnotách
Spot ebitelská ve ejnost je podstatným prvkem liberálního vzd lávání. Je to pokra ující debata o
hodnotách, které se instituce vyššího stupn vzd lávání zú ast ují a definují, co to je "kvalita života".
Je to diskuze o tom, jakým zp sobem jsou principy spravedlnosti, rovnosti a sociálních jistot nejlépe
vyjád eny p i p em nách spole nosti, což bylo jádrem národních konstitucí, deklarací lidských práv a
náboženských a kulturních tradicí v pr b hu celých v k . Aplikování hodnot na sou asné podmínky
se stávalo stále více obtížným v d sledku zvyšující se vzájemn propojené p íbuznosti (
interrelatedness) a vzájemné závislosti (interdependance) dnešních spole ností. Rychlé transformace
technologií zvyšovaly složitost tohoto procesu. Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti má možnost
stimulovat schopnost jednotlivce provád t volby, ídit zdroje, ešit problémy a p ispívat budoucnosti
na základ v domé, na principech založené reflexe, na základ v deckých znalostí.
Využívání kritického myšlení a v deckého prošet ování
Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti zahrnuje znalosti a dovednosti, které jsou zapot ebí, abychom se
stali nezávislými, kritickými a problematiku si uv domujícími ob any - spot ebiteli. Toto v sob
zahrnuje pohled do sociálního a ekonomického vývoje ve vlastní spole nosti i v ostatních
spole nostech a na procesy a systémy, které takový vývoj ovliv ují. Vzd lávání spot ebitelské
ve ejnosti vyžaduje kompetence v získávání a analyzování údaj , které jsou k dispozici ve vztahu k
výrobk m a službám, p i emž se zvažují potenciální d sledky a identifikují se alternativní ešení.
Optimalizace p íležitostí
Nedostatek finan ní gramotnosti3, gramotnosti médií a pochopení, co p ispívá k osobnímu zdraví a
bezpe nosti, omezuje možnosti jednotlivc ohledn vyzkoušení "dobré kvality života". Vzd lávání
spot ebitelské ve ejnosti se pokouší optimalizovat p íležitosti, které má každá osoba tím, že se rozvíjí
studentova finan ní gramotnost, gramotnost médií a porozum ní tomu, co vede k bezpe nému a
zdravému životu. Slouží jako preventivní prost edek proti nar stajícím problém m zadluženosti,
podvod m, komer ní exploataci a nemocem, které jsou spojeny se životním stylem.
3
Finan ní gramotnost je proces vzájemného pou ení se jak kupujících, tak i poskytovatel finan ních služeb
ohledn zásluh, ale také záludností sociálních funkcí na trhu, které souvisejí s pen zi. Vydal Udo Reifner,
adaptovala Karen Beyer; iff - Institut pro finan ní služby, N mecko (Institute for financial services, Germany).
9
- -
Praktikování ú astnické demokracie
Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti p ispívá k individualistickému integrování demokratických ideál
týkajících se osobních aspirací a tím také pomáhá k evoluci civilizovaného mezinárodního trhu.
Zahrnuje v sob znalosti a schopnosti uplat ování základních práv a odpov dností ob ana, stejn jako
specifických práv spot ebitele, která jsou následující :
- právo na ochranu zdraví a bezpe nosti,
- právo na ochranu ekonomických zájm ,
- právo na reparace a náhradu škod,
- právo na informace a vzd lávání,
- právo být vyslyšen.
Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti je prost edkem, jak stimulovat konstruktivní sociální atavismus.
Spot ebitelská ve ejnost je vyškolována tak, aby využívala nap íklad : politické nástroje, ve ejné
konzultace, tržní odezvy ( market responses ) apod., jako nástroj , pomocí kterých je možno iniciovat
zm nu. Jsou to její volby osobního životního stylu, kterými spot ebitelská ve ejnost p ispívá k v tší
transparentnosti, k lepší politice a ke zvýšené obhajob . Informovaná spot ebitelská ve ejnost m že
sloužit jako nástroj v globalizaci zájm ob anské spole nosti. Nakonec m že takový potenciální vývoj
p ispívat k oprav nevyváženosti hlas a vliv a ke zm n mocenské konstelace.
Znovunabytí znalostí
Pov domí spot ebitelské ve ejnosti, stejn jako pov domí sociální korporace v dané oblasti, asto
reflektuje výstupy minulých model vývoje. Tradi ní cesty nahlížení a ízení sociálních a
ekonomických vztah mohou brzdit implementaci nových p ístup . Vzd lávání spot ebitelské
ve ejnosti je p íležitostí pro další získání znalostí - pro nové organizování informací a pro zp sob, jak
porozum t t mto informacím v širším kontextu. Poskytuje možnost znovu uvážit takové úst ední
otázky, jako je smysl života, hodnota materiálního a nemateriálního majetku a prosperity a význam
služby pro jednotlivce. Rovn ž se otevírá pro reflexi týkající se pozitivních a negativních aspekt
ekonomických a sociálních systém . Analyzuje rozsah a rychlost technických a komer ních inovací.
Jinými slovy, vzd lání spot ebitelské ve ejnosti povzbuzuje op tovné p ezkoušení prost edk , které
používají jednotlivci, obchody a organizace k dosažení svých cíl .
Pohyb ve sm ru globální solidarity
Existují ur itá propojení mezi našimi životními styly a p ežíváním druhých. Vztahy mezi bohatstvím a
skute ným rozd lováním sv tových zdroj jsou úst edními tématy ve vzd lávání spot ebitelské
ve ejnosti. Kooperace s ohledem na osud spole nosti, vytvá ení snahy pro získání souhlasu ohledn
toho, jak je globální spole nost ízena a jak se tam m že prosadit lidskost, je nevyhnutelnou sou ástí
vzd lání spot ebitelské ve ejnosti.
Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti je realizováno s tím cílem, aby pomohlo student m získat pohled
dovnit do proces a systém lidského vývoje v globálním m ítku. Které systémy a procesy musí být
zachovány a které jsou naopak vadné a pot ebují, aby byly podrobeny zm n ? Jaká je úloha
jednotlivc ve vztahu k rozsáhlejším mechanism m vlád a soukromého sektoru? Jakým zp sobem
m že spot ebitelská ve ejnost ovlivnit výrobu, distribuci, marketing a prodej? Jaká práva a
odpov dnosti existují, a která naopak chyb jí pro našince a pro druhé? Jak mohou být uskute n ny
zm ny? Kdo je má provést a kdy?
10
- -
P ispívání k trvale udržitelnému rozvoji
Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti je podstatnou sou ástí budoucích studií a mírového vzd lávání.
Budoucí vzd lávání m že být definováno jako demokratické, experimentální anebo funk ní,
humanistické a holistické. Poskytuje pedagog m smysl pro odpov dnost jednoho v i druhému, v i
celé spole nosti a v i naší planet . Zahrnuje v sob smysluplnou aktivitu vyu ovací zkušenosti a
vytvá í vztah mezi akademickým a reálným sv tem. Pokud se týká humanistických ideál , vzd lávání
spot ebitelské ve ejnosti zd raz uje vážnost sama k sob a umož uje, aby se celá osobnost pedagoga
vyvíjela efektivním zp sobem. Holistická perspektiva poskytuje integraci látky p edm tu, p i emž
dává pedagogovi smysl humanitních vztah k celku a za le uje znalost o tom, jak je všechno na Zemi
a ve vesmíru vzájemn provázáno a propojeno (interdependent and interrelated).4
Nový rámec pro vzd lávání
Princip
Shrnutí cíl
Demokratický
Poskytnout pedagog m smysl pro jejich odpov dnost
jednoho v i druhému a v i planet .
Experimentální
Za lenit smysluplnou aktivitu do zkušenosti ze vzd lávání
a vytvá et vztah mezi akademickým sv tem a reálným
sv tem.
Humanistický
osobnost
Zd raznit vážnost sama k sob a umožnit, aby se celá
Holistický
pedagoga vyvíjela efektivním zp sobem.
Poskytnout integraci látky p edm tu a poskytování pedagogovi
smysl humanitních vztah v i celku. Za le uje znalost toho,
jak je všechno na Zemi a ve vesmíru vzájemn provázáno a
propojeno.
SI Gang, P. 1991. The Global-Ecocentric Paradigm in Education. In New Directions in Educations. (Globální
ekocentrické paragma ve vzd lání. V Nových sm rnicích pro vzd lání.) Selections from Holistic Education
Review, (Miller, R. Ed.). Brandon: Holistic Education Press. pp. 78-88.
"Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti není v žádném p ípad jen otázka
š astných krav, istých prasat a z klece vypušt ných slepic!"
4
Consumer Citizenship Education in Finland —Comparisons between comprehensive school curricula
in 1994 and 2004 (Vzd lání ob an - spot ebitel ve Finsku - Porovnání mezi u ebním plánem
st ední školy v roce 1994 a 2004) ; autor : Kaija Turkki, profesor, Fakulta v d o chování, Katedra pro
domácí ekonomiku a emesla (Department of Home Economics and Craft Science), University of
Helsinki, Finland
11
- -
2. Pro je zapot ebí vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti?
Historický vývoj
Pot eba dalšího systematického a d kladn jšího vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti na vyšším stupni
vzd lávání m že být p ipsána následujícím trend m a podmínkám, které vznikly jako jejich výsledek
ve sv t dneška.5
1. Globalizace.
2. Vzájemná provázanost.
3. Technologické inovace.
4. Dostupnost informací.
5. Zlepšená komunikace.
6. Nové zp soby ízení (vládnutí) v globálním sv t .
7. Nová konstelace sil v obchodu a komerci.
8. P echod od plánovaných ekonomik k ekonomikám volného trhu.
9. Rychlost zm n v zam stnanosti, službách a v legislativ .
10. Zvýšení komplexnosti ve spole nosti.
11. V tší p ístup a výrazn jší ízení zm n na trhu.
12. Zhoršování a degradace životního prost edí.
Dopad globalizace je nej ast jší odpov dí na otázku, pro vznikla pot eba vzd lávání v oblasti
spot ebitel . Termín "globalizace" je používán, aby se popsala ada jev . Nap .: sv t se stal fyzicky
menším prostorem v d sledku zvýšené mobility a komunikace; dochází k prolínání jednotlivých
regionálních trh do globálního trhu; k rozši ování multinárodních korporací; k rostoucímu závazku
v i rodin a prolínání sv tové civilizace.
Sociální podmínky a nerovnosti
N které oblasti všeobecného vývoje posledních století stále více vedly ke specifickým podmínkám a
nerovnostem, které m ly p ímý vliv na ustanovení a r st vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti. Níže
jsou uvedeny ty z nich, které byly nejvýznamn jší:
velká nevyváženost bohatství jak mezi lidmi, tak i mezi zem mi;
nespravedlivé využívání a rozd lování p irozených zdroj ;
ekonomická a politická nejistota;
neudržitelná spot eba;
marginalizace jednotlivc a skupin;
extenzivní a agresivní komer ní p esv d ování;
p ebujelé finan ní rozši ování a závislost;
zvyšující se fyzické a mentální zdravotní problémy související s volbou
životního stylu;
rostoucí dominance nenasytnosti, podvod , exces , kriminality a násilí;
nesnáze vyžadující a interpretující informace týkající se produkt a služeb;
nedostatek pov domí o d sledcích aktivity jedince;
klesající zapojení do tradi ních ob anských aktivit.
5
Nespadá do rámce a rozsahu t chto sm rnic podrobn popisovat, co pokrývají tyto kategorie, avšak v
záv re né kapitole t chto sm rnic je možno nalézt odkazy na lánky a knihy s t mito tématy.
12
- -
Mezinárodní a regionální koncerny
Již v roce 1985 Spojené národy zd raznily d ležitost vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti, školení
ob an a uv dom ní si problém životního prost edí. Podle komise Spojených národ pro trvale
udržitelný rozvoj, „je vzd lávání zapomenutou prioritou pro Rio.“ Toto platí i na vzdory skute nosti,
že v roce 1992 vlády jednotlivých zemí, stejn jako nevládní organizace, které se zú astnily summitu
Zem v Rio de Janeiro, p i adily vzd lání úst ední postavení v agend 21, plánu akcí pro dosažení
trvale udržitelného rozvoje - lánek III/14/d „Plánu implementace“ z Johannesburgu WSSD (zá í
2002), p i emž byla zd razn na naléhavá pot eba pro trvale udržitelnou spot ebu a bylo ustanoveno,
že práce sm ující k tomuto cíli nemohou být odkládány. Spojené národy nedávno položily d raz na
pot ebu nového vydání závazk týkajících se problematiky trvale udržitelného rozvoje a specificky se
zam ily na vitální d ležitost zm ny trvale udržitelných model produkce a spot eby. V tomto procesu
mají d ležitou úlohu výzkum, vyšší vzd lávání a civilní spole nost.6
Mezinárodní komunita iniciovala Cíle tisíciletí (Millennium Goals), aby se odstranila extrémní
chudoba, aby se dosáhlo univerzálního primárního vzd lávání, aby se podpo ila rovnost pohlaví, aby
se redukovala d tská úmrtnost, aby se zlepšilo zdraví matek, aby se pokra ovalo v boji proti
HIV/AIDS, aby se zajistila trvalá udržitelnost životního prost edí, a aby se vyvíjelo globální
partnerství . Jako sou ást tohoto úsilí za al Mezinárodní marakešský proces (International Marrakech
Process) - desetiletý rámec program pro trvale udržitelnou produkci a spot ebu (2003-20013) a byla
identifikována pot eba pro stoupající pov domí týkající se výhod trvale udržitelné spot eby a byla
zd razn na d ležitost vzd lávání jako nástroje pro rozši ování informací.
V Evrop bylo vzd lávání jak spot ebitelské ve ejnosti, tak i vzd lávání z hlediska životního prost edí
na po adu jednání již po mnoho let. V roce 1973 Rada Evropy vyvinula chartu pro ochranu a
informovanost spot ebitel , která zahrnovala vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti. Zárove byla
poskytována vysoká priorita vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti. Agenda Evropské unie (Barcelona
2002) definovala ústy hlav stát a vlád dv úst ední otázky ve vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti:
zam ení na cíle "trvale udržitelný rozvoj a v tší sociální soudržnost" -. Toto bylo následováno
lisabonskou strategií, která byla iniciována v roce 2002 a která zd raz ovala d ležitost soudržné
spole nosti Evropy založené na znalostech. P esn ji e eno, Evropská unie v lánku 143
amsterodamského jednání položila d raz na pot ebu vzd lávání spot ebitel .7
Dekáda Spojených národ pro vzd lávání týkající se trvale udržitelného rozvoje byla zahájena v roce
2005. Tato dekáda je prost edkem, jak p itáhnout pozornost vzd lávacích institucí k významu trvale
udržitelného lidského vývoje. Univerzity a vysoké školy v mnoha zemích zvýšily svá zam ení na
témata, jako je trvale udržitelná spot eba, ochrana životního prost edí a globální ekonomický vývoj.
Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti je cestou, jak podpo it a pozitivn p isp t k Dekád Spojených
národ a k procesu transformování „trvale udržitelného rozvoje“ z konceptu do skute ného chování.
6
NEP , Zprávy, Zpráva generálního tajemníka Spojených národ dává p ednostn na po ad jednání zm nu
modelu spot eby, 31/01/02.
7
Pokud se týká podrobn jších informací ohledn evropské politiky , která se dotýká problematiky vzd lání
spot ebitelské ve ejnosti, odkazujeme na kapitolu o zdrojích.
13
- -
Globalizace je integrujícím trhem spot ebitel po celém sv t a otevírajících se p íležitostí. Avšak
globalizace rovn ž vytvá í nové nerovnosti a nové výzvy pro ochranu práv spot ebitel ...... Trvale se
rozši ující spot eba klade vysoké nároky na životní blahobyt n kterých do sociálního vylou ení
mnohých. (UNDP 1998)
Lepší kvalita života pro všechny
Sou asný sv t produkuje a spot ebovává mnohem více, nežli kdykoliv p edtím. Moderní
pr myslové podniky nyní produkují za týden tolik, kolik jejich prot jšky pot ebovaly v 18. století
na ty i roky. Soukromé výdaje na spot ebu - ástky spot ebované za zboží a služby na úrovni
domácností - dosáhly v roce 2000 vrcholu vyššího než $20 bilion , což je ty násobný nár st za
dobu od roku 1960.
Jedna tvrtina lidstva - 1.7 miliardy lidí po celém sv t - nyní pat í ke "t íd globálních
spot ebitel ", která p evzala stravovací systémy, dopravní systémy a životní styly takové, které
kdysi byly ur eny v tšinou bohatými národy Evropy, Severní Ameriky a Japonska. V sou asné dob
ína, Indie a další rozvíjející se státy jsou domovem pro nar stající po et takových spot ebitel .
P esto je sv t sv tem kontrast . Zatímco se rozr stá t ída globálních spot ebitel , velké disparity
p etrvávají. Plných 2.8 miliard lidí na planet strádá, aby p ežívaly za mén než $2 za den, a více
než jedna miliarda lidí postrádá p im ený p ístup k pitné vod . Okolo 12 procent sv tové
populace, která žije v Severní Americe a Západní Evrop vydává 60 procent celosv tových
celkových výdaj na soukromou spot ebu, zatímco jedna t etina lidstva v jižní Asii a v Africe pod
Saharou vydává pouze 3.2 procenta.
Lidé musí spot ebovávat, aby mohli p ežívat a nejchudší lidé na sv t budou muset zvýšit úrove
své spot eby, jestliže by m li vést život s pat i nou d stojností a p íležitostí. Avšak sv t nem že
pokra ovat ve své sou asné trajektorii - zdrojové p írodní systémy na zemi to prost nemohou
podporovat. Ekonomiky masové spot eby, které ve dvacátém století vytvá ejí sv t plýtvání, pro
mnohé elí zcela odlišné výzv ve dvacátém prvním století: je t eba se zam it nikoli na
nedefinovatelnou akumulaci zboží, ale místo toho na lepší kvalitu života pro všechny, p i
minimálním nep íznivém ovliv ování životního prost edí.
Zpráva o stavu sv ta (State of the World Report) 2004, Worldwatch Institute, Gary
Gardner, Erik Assadourian, a Radhika Sarin
14
- -
3. Kdo je zodpov dný za vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti?
Ve sférách vzd lávání existuje trvalá debata, o tom, kdo je zodpov dný za zm ny ve vzd lávání a
ve spole nosti. Ú astníci, kte í prosazují snižování ("Top-downers") reklamují, že zásadní a
nejvitáln jší kroky musí vycházet od regionálních a národních vlád, které projednávají modifikace
u ebních plán a poskytují legislativu a zdroje pro jejich uskute ování. Ú astníci, kte í prosazují
zvyšování („Bottom-up´ers“) nazírají na tento úkol jako úkol, který spadá do kompetencí
samotných pedagog ve t ídách, kde se od nich o ekává, že budou do svých p ednášek
individuáln integrovat nové myšlenky, znalosti a dovednosti. Ú astníci, kte í se straní tohoto
problému („Outsiders“), považují tuto úlohu za v c, která p ináleží ob anské spole nosti (médiím,
zájmovým organizacím, rodi m, obchodu a zam stnání, apod.) a budou vyjad ovat svá p esv d ení,
že reprezentanti t chto skupin by m li být p izváni do škol a t íd, aby poskytli chyb jící školení.
Tyto sm rnice podporují innosti každého z výše uvedených ú astník . Nastavení u ebních plán
je nezbytné. Proto jsou v celém obsahu této publikace uvád ny p íklady modul a kurz . Rovn ž
podstatná je kooperace s ob anskou spole ností, obchodem a s médii. Proto jsou zde uvád ny
po etné spojovací lánky. Nicmén tyto sm rnice jsou p edevším adresovány nejvíce univerzitním
profesor m, lektor m a u itel m, protože se ti pokoušejí zahrnout do svých kurz a p ednášek
vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti.
Interdisciplinární kooperace
V této souvislosti vznikají další otázky: kte í univerzitní profeso i by m li p evzít zodpov dnost
za v len ní spot ebitelského vzd lávání do svých t íd? CV vzd lávání spot ebitel bylo
projednáváno tradi n t mi, kte í p ednášeli Domácí v dy (Domestic Sciences) nebo katedrami
domácí ekonomiky (Home Economic Departments). V zemích poblíž Baltického mo e to byli
asto pedagogové vyu ující emesla a v dy o potravinách, kte í m li tento úkol. Civilní výuka v
celé Evrop byla všeobecn p id lena do sociálních v d, zatímco výuka týkající se životního
prost edí spadala pod p írodní v dy. Jestliže však (jak bylo nazna eno v p edcházející kapitole),
má být vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti holisticky a do budoucnosti orientované, v etn
takových témat, jako je finan ní a mediální gramotnost, zdraví a životní styly a podobn , pak je
logické zavést takovou praxi, že budou zákonit zapojeni pracovníci všech kateder.
Dokonce i v kurzech pro obchodní vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti by m lo být spot ebitelské
vzd lávání zahrnuto (na rozdíl od kurz o chování spot ebitel s úmyslem vyškolení budoucích
obchodních manažer ). Není možné nakreslit demarka ní áru mezi manažerským vzd láváním s
korporativní sociální odpov dností, která je zaobalena do r zných obchodních otázek, a
vzd láváním týkajícím se sociální odpov dnosti s jejím vnímáním spot ebitelské ve ejnosti z
hlediska životního prost edí. Výuka interaktivních vztah mezi obchodem, sociálními organizacemi
a jednotlivci se musí rovn ž dostat do ohniska pozornosti plán výuky v rámci ekonomických v d.
Hranice mezi katedrami na univerzitách a vysokých školách jsou v mnoha p ípadech zcela pevné,
ímž se odd lují pracovníci z jedné disciplíny od interaktivního p sobení s pracovníky disciplín
ostatních. Výzva pro ustanovení interdisciplinární spolupráce v procesu vývoje vzd lávání
spot ebitelské ve ejnosti m že být jednou z nejv tších.
15
- -
Sdílení odpov dnosti za výuku vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti zabrání fragmentaci oblasti
p edm tu. V legend o slonu a slepcích každá slepá osoba identifikovala ást slona jako n co
zcela samostatného, odd leného od živo icha, protože jí byla poskytnuta pouze ást informací,
které jsou zapot ebí k rozpoznání kompletního živo icha. Podobnému osudu je t eba se vyhnout
p i vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti.
Na po átku procesu integrování vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti v n jaké instituci je možno
podnítit diskusi uvnit této instituce, která se bude týkat toho, jak r zní lenové pedagogického
sboru chápou spot ebitelskou ve ejnost. Taková diskuse by m la mít na mysli holistické, do
budoucnosti orientované, globální rozm ry vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti. V nar stajícím
po tu univerzit po celém sv t jsou nabízeny interdisciplinární kurzy, které jsou zam eny na
„Sv tové ob anství a trvale udržitelný rozvoj“. 8 Toto m že zahrnovat aspekty spot ebitelské
ve ejnosti v jejich výuce.
Následující p íklady u ebních plán ukazují dva rozdílné p ístupy. První je všeobecn
aplikovatelný pro v tšinu disciplín, zatímco druhý ukazuje, jak mohou být
aspekty
spot ebitelské ve ejnosti zahrnuty do kurz , které jsou zam eny na specifická témata.
Aktivní ob anství dneška
USA
Pro výchovnou ob anskou odpov dnost, aktivní ob anství dneška (vyvinuto Základy uzavírání a
Základy konstitu ních práv - Close Up Foundation and Constitutional Rights Foundation) se
uznávají pot ebné
výukové výstupy ve t ech širokých oblastech : znalosti, dovednosti a p ístupy. Každý výstup je
podporován sérií specifických schopností.
Znalosti : Studenti budou:
Rozpoznávat charakteristiky a aktivity efektivních ob an . Um t
popsat komunitu, ve které žijí.
Um t popsat lokální problémy a jejich souvislost se státními a národními
problémy.
Um t vysv tlit faktory a instituce, které ovliv ují ve ejnou politiku.
V d t, jak mohou jednotlivci adresovat problémy komunity.
Dovednosti: Studenti budou :
Vyvíjet a používat efektivní otázky .
Zjiš ovat informace od primárních a sekundárních zdroj .
Vyhodnocovat informace z hlediska objektivity, p esnosti a sm ru pohledu.
Používat informace, aby pomohly ešit sociální problémy.
Vyhodnocovat osobní aktivitu.
Vyvíjet dovednosti kritického myšlení pro vytvá ení informovaných a odpov dných rozhodnutí.
Rozvíjet komunikaci a p esv d ovací dovednosti.
Pracovat kooperativním zp sobem s ostatními.
P ístupy: Studenti budou :
Rozeznávat a respektovat lidskou r znorodost.
Vyvíjet smysl efektivnosti v úloze obhájce spole nosti.
Posuzovat vyváženost mezi právy a odpov dnostmi.
Vychovávat (p stovat) hodnoty služeb a trvalého zapojení v komunit .
8
GEHSP(Global Higher Education for Sustainablity Partnership) (Globální vyšší vzd lávání pro trvale
udržitelné partnerství)
www. unesco.org/iau/sd/ sd_ghesp.html
16
- -
Spot ebitelé a organické výrobky
Bulharsko
Zem d lsko - ekologické centrum, sou ást Zem d lské univerzity v bulharském Plovdivu, nabízí
p íklad školení student a ekologických farmá
v otázkách ob anské a spot ebitelské
odpov dnosti. Studenti jsou vyu ováni tak, aby se stali dovednými a informovanými spot ebiteli,
aby porozum li svým práv m a, což je ješt d ležit jší, svým odpov dnostem v rámci stále
složit jšího umíst ní na trhu. Následn po tomto kurzu další výzkum prost ednictvím
samostatných program poskytuje p íležitost, jak získat specializované znalosti. Hodnoty a
chování spot ebitel , v etn následujících instrukcí :
- Provád ní odpov dných voleb (porozum ní, kdo je ekologický spot ebitel , pochopení pot eby
specifické skupiny spole nosti ve vztahu ke spot ebitelské volb ).
- ízení zdroj (pochopení pot eby efektivního a odpov dného použití organických
(ekologických) zdroj , vysv tlení faktor , které ovliv ují volbu tak jako dostupnost)
D sledky spot eby ekologických produkt (pochopení vztah mezi dodavatelem a spot ebitelem )
analyzování d sledk na životní prost edí a spole nost, identifikování výsledk specifického
chování spot ebitele a vyhodnocení náklad takového chování, pochopení dopad spot eby
ekologických produkt z hlediska místního, národního a globálního.
Vliv spot ebitele ( rozpoznání vlivu spot ebitele na to, jak jsou p stovány produkty, jak jsou
zpracovávány a dodávány).
Spot ebitelé na trhu (p ístup, identifikování a analyzování informací o produktech,
informací o spot ebitelích).
Technika reklamy a technika prodeje (znalost, kdo uplat uje reklamu na ekologické
produkty, rozlišování mezi informovaností spot ebitele a reklamou).
Zdroje znalostí (v domosti týkající se vládních a nevládních organizací, které pomáhají
spot ebitel m, pochopení, jak mohou nové technologie, jako je internet, zm nit interakci mezi
výrobcem a maloobchodníkem).
Používání ekologických produkt
(znalost rozdíl mezi ekologickými a konven ními
produkty, schopnost vysv tlit p í iny pro takovou volbu).
- Práva a odpov dnosti spot ebitel (znalost svých práv a odpov dností).
- Komunikace týkající se spokojenosti a nespokojenosti (znalost , jaké druhy služeb spot ebitelé
o ekávají, nau it se ešit konflikty a hledat nápravu (odškodn ní), rozpoznat, kdy musí být
reklamace registrovány formáln ).
Yulia Dzhabarova a Nelly Bencheva; Agricultural University of Plovdiv, Bulgaria
Konzumní spole nost není nevyhnutelné stádium pr myslového vývoje.
Spíše byla provedena volba
v rámci komplexního kulturního,
politického a sociální kontextu.
(Gary Cross)
17
- -
B. Kompetence (zp sobilosti)
1. Jaké zp sobilosti u it?
Vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti je interdisciplinární oblastí zam enou na sou asné události a
podmínky. Identifikace r znorodých element není tak jednoduchá jako zkoumání v tradi ních
monodisciplinách s dlouhou historií. Jednou z hlavních p í in tohoto rozdílu jsou rychlé zm ny
technologického, sociálního a ekonomického prost edí, na které je vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti
soust ed no.
S každým novým v deckým objevem vyvstávají nové otázky.
Ve snaze pochopit vzájemné vztahy v procesech a systémech se v systému vzd lávání spot ebitelské
ve ejnosti odrážejí nové sociální a politické konstelace. To samoz ejm neznamená, že vzd lávání
spot ebitelské ve ejnosti je vágní sbírkou všeho. Tím, že se zam uje na roli individua, jednotlivce,
vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti ukazuje, jak každý jednotlivec reaguje na zm ny zejména na trhu
a na zm ny ve spole nosti všeobecn . Následky rozhodnutí jednotlivc a jejich jednání jsou pro
vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti d ležité. Takto lze íci, že vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti je
zásadn zam eno na protiklady mezi jednotlivcem a moderní spole ností.
Tuning Projekt
CCN v r. 2004 inicioval spolupráci v rámci EU Tuning Project1. Tento projekt vycházel z bolo ské
dohody a sledoval n kolik linií pro vyšší vzd lávání v Evrop . Významn se podílel na p ijetí systému
snadn ji iteln jších a srovnateln jších stup ohodnocení výstup vzd lávání a na vytvo ení systému
kredit .
Metodologie vytvá ená v rámci projektu Tuning Project má za cíl p isp t k harmonizaci procesu
vyššího stupn vzd lávání v Evrop prost ednictvím pomocných institucí. Tyto instituce budou mít za
úkol napomáhat spole nému postupu a sbližování vzd lávacího procesu. Tento proces sbližování
neznamená, že bude potla ován rozdílný charakter vzd lávání v r zných evropských státech nebo že
bude omezována nezávislost akademických odborník .
Spole enské pot eby
Protože spot ebitelské vzd lávání je zatím na po átku svého rozvoje a není vytvo en žádný systém
vzd lávacích kurz a jejich hodnocení, CCN se rozhodlo neformáln p evzít co nejvíce z Tuning
metodologie, a koliv v sou asnosti není zcela dokon ena.
První ást Tuning Project je zam ena na identifikaci pot eb spole nosti ve vztahu ke specifickým
oblastem zájmu. Tyto pot eby jsou definovány prost ednictvím zam stnavatel , kte í pohlížejí na
studenty jako na svou budoucí pracovní sílu.
Spole enské pot eby ve vztahu ke vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti musí však být identifikovány
v rámci rozsáhlejšího kontextu (sociálního, ekonomického, apod.) než jaký stanoví potenciální
zam stnavatelé.
CCN provád la výzkumy SV již p ed tím, než za ala CCN samotná fungovat. Výsledky výzkum
byly publikovány a prezentovány na mezinárodních konferencích2. Tak, jako v celé ad jiných
sociologických výzkum , je otázka, jak vzd lávání ovliv uje zm ny v chování, otev ena diskusi.
Sou asn však lze dokumentovat, že studenti, kte í absolvovali vzd lávání zam ené na
spot ebitelskou ve ejnost, m ní své chování a iniciují zm ny v chování podnikové sféry i zm ny
v politické praxi.
1
http: //europa.eu.int/comm/education/socrates/TuningProject
http: //www.relint.deusto.es/TuningProject/index.htm
http://www.let.rug.nl/TuningProject/index.htm
2
http://fulltekst.bibsys.no/hihm/oppdragsrapport/2004/04/opprapp04_2004.pdf
18
- -
U ení se zp sobilostem
Druhým krokem Tuning metodologie je identifikace zp sobilostí, které budou u eny, a výstupy
výuky. CCN za ala tento proces dotazníkovým pr zkumem v íjnu 2003, kdy oslovila 93 institucí
zajiš ujících vyšší stupe vzd lávání. Následoval druhý více specializovaný pr zkum v ervnu 2004.
Sou asn s t mito pr zkumy provedla ACAE (Academic Cooperation Association of Europe) na
objednávku CDHCP (Commission´s Directorate for Health and Consumer Protection) podobný
pr zkum, v rámci kterého byly osloveny všechny evropské instituce vyššího vzd lávání. Jejich
pr zkum nezahrnoval otázky vzd lávání spot ebitel
i otázky týkající se životního prost edí,
soust edil se pouze na ochranu spot ebitele.
Výsledky uvedených pr zkum nebyly dosta ující pro vytvo ení p esné mapy požadovaných
zp sobilostí a výsledk vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti.
Je z ejmé, že práce na ur ení specifických zp sobilostí v této interdisciplinární oblasti bude vyžadovat
další as a úsilí. P esto CCN ve snaze pomoci a podpo it úsilí institucí vyššího vzd lávání sestavila
prozatímní souhrn požadovaných zp sobilostí. P edkládaný seznam lze zahrnout do uceleného
souboru vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti. Uvedená témata mohou být využita p i vytvá ení,
plánování a zavád ní modul nebo kurz vzd lávání. Nelze však o ekávat, že jediný kurz obsáhne
všechna uvedená témata.
Spole ného p ístupu p i vzd lávání pro studenty a vyu ující bylo dosaženo odd lením (rozlišením)
cíl výuky pro vyu ující a pro studenty do t í oblastí: hodnoty (values), znalosti (knowledge) a
dovednosti (skills). Kritika této metody spo ívá v tom, že zachycení uvedených t í oblastí
nedostate n indikuje dynamiku procesu u ení, jež neustále m ní p edtím získané znalosti, hodnoty a
dovednosti.
19
- -
A. Static View
VALUES and Personal
Commitment
Consumer
citizenship
competence
SKILLS and Abilities
KNOWLEDGE and
Understanding
SPECIFIC
LEVEL
B. Dynamic View
v
v
k
k
k
s
BASIC/GENERIC LEVEL
v
s
s
K - Knowledge
S - Skills
V - Values
This model focus on the three basic outputs which, when linked together, lead to sustainable competence in
consumer citizenship. None is independent of the others (Model A), and it is the interaction among these that
leads to sustainability of the learning process. The model suggests that during the process of citizenship
education the student must (i) learn facts, knowledge, processes and procedures; (ii) learn new skills that are
transferable to other situations; (iii) learn to behave in proactive manner; (iiii) learn to be responsible.
Bistra Vassileva, Varna University of Economics, Bulgaria
Tento model, jehož autorkou je Bistra Vassileva (Varna University of Economics, Bulharsko), ukazuje
t i základní výstupy, které, propojeny navzájem, vedou k udržitelným zp sobilostem ve vzd lávání
spot ebitelské ve ejnosti. Žádný z nich není nezávislý na ostatních (model A – statický pohled). Je to
jejich vzájemná interakce, která vede k udržitelnosti procesu u ení. Model dokazuje, že b hem
procesu vzd lávání student se musí u it fakta (získávat znalosti), získává dovednosti, které jsou
použitelné v r zných situacích, jeho chování se stává proaktivní, u í se být odpov dným
(B.dynamický pohled).
Tato ást pr vodce pro vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti využije kategorie obecn použitelných
zp sobilostí, které byly sestaveny v Tuning Project. Zp sobilosti p edstavují dynamickou kombinaci
názor (postoj ), schopností a vlastností. Definování specifických zp sobilostí je v tomto okamžiku
p ed asné, p esto je uvádíme.
20
- -
2. Jaké všeobecné zp sobilosti se mají u it?
Etické zp sobilosti (hodnoty)
ocen ní p írody
ocen ní rozmanitosti a multikulturalismu
zájem o kvalitu
zájem o spravedlnost, ve ejný klid a spolupráci
ocen ní jedinc a spole nosti
Pomocné zp sobilosti (osobní)
Schopnost se vzd lávat
Schopnost vyjad ovat se kriticky
Schopnost být samostatný
Schopnost vcítit se/soucit
Schopnost pomoci jiným
Schopnost použít znalosti v praxi
Schopnost p izp sobit se novým situacím
Schopnost tvo it nové nápady
Schopnost init rozhodnutí v kritických situacích
Schopnost pracovat samostatn
Schopnost vlastní motivace
Mezilidské dovednosti (organiza ní a komunika ní dovednosti)
ízení informací
Komunika ní dovednosti
Schopnost použít logickou úvahu a podat d kaz
Schopnost analýzy a syntézy
Výzkumné schopnosti
Schopnost zlepšovat, tvo it a využívat podnikatelské výhody
Schopnost poznat globální perspektivy
Schopnost pracovat v týmu
Vedení
Systémové dovednosti (p enosné schopnosti)
Plánování a ízení
Elektronické komunika ní dovednosti
Kdo jsou tito noví spot ebitelé?
Bulharsko
Nová silná hnací síla v ekonomii je vznik spot ebitel , kte í používají informace daleko více intenzivn ji, aby
uspokojili své ekonomické pot eby. Tito noví spot ebitelé jsou ovliv ováni širokou škálou obchodních a
ekonomických rozhodnutí a m nících se r zných sociálních pravidel. V nejjednodušší definici: nový spot ebitel
je n kdo, kdo má vyšší studijní p edpoklad než kdy p edtím; kdo žije v domácnosti s volným p íjmem; a kdo má
p ístup k novým informa ním technologiím. Noví spot ebitelé m ní staré zákazníky, kte í mají sklon být mén
vzd laní,mén bohatí, mén informovaní a mají mén nároku ve svých nákupních aktivitách. Noví spot ebitelé
jsou nová r znorodá sociální skupina, ale jsou více p ipraveni používat p edvídání a opatrnost.
Fani Uzunova, Technická univerzita, Varna, Bulharsko
21
- -
3. Jaká témata jsou d ležitá?
Kurzy, které se v sou asnosti soust e ují na spot ebitelskou tématiku, souvisejí s ekonomickou a
obchodní administrativou, domácí ekonomií, spot ebitelskými p írodními v dami, ob anskou
p íslušností a ob anskou výchovou, životním prost edím, sociologií, psychologií, osobními financemi,
zdravím, zem d lstvím, biotechnologií, emeslem a obchodem.
Následuje výb r hlavních témat, ze kterých by m l mít student znalosti.
Životní kvalita a životní styly
Historie sociálního vývoje
Historie rozvoje ekonomiky
Sou asné sociální podmínky
Lidské pot eby a práva
Symbolické role spot eby
Rodinné povinnosti
Ob anská spoluodpov dnost
Sociální služby
Recyklace, znovupoužití, oprava produkt
Alternativní životní styly
Ochrana zájm spot ebitel
Historie spot eby
Sou asné typy spot eby
Ekonomie (základní znalosti klasických, humanitních a praktických ekonomických teorií)
Technologie (zvlášt nové technologie a spot eba)
Osobní finance
Spo ení, p j ky, investice
Platební systémy
Kontrakty a závazky
Zam stnání, mzdy, d chody
Finan ní prost edky, které provázejí nákupy (ekologická da , da z p idané hodnoty, spot ební da ,
silni ní da , cla)
Finan ní služby
Spot ebitelská práva a povinnosti
Zákony a normy
Dohody a smlouvy
Etické kodexy
Místní, národní a mezinárodní politické systémy
Politika ochrany spot ebitele
Rovnost pohlaví
Pr hlednost/odpov dnost
Stížnosti, odškodn ní, splacení dluhu, pen žní vyrovnání
Kontroverzní rozhodnutí
Reklama a p esv d ování
Mediální gramotnost
Tlak okolí
Chování spot ebitele
Spot eba a prost edí
22
- -
Ekologie, životní cykly, ekologická rovnováha
Eko pr mysl a design
Ochrana vody
Energetická produkce a spot eba
Klima, p da a ochrana vody
Biologická rozmanitost
Desertifikace
Hospoda ení s odpady
Dieta a výživa
Zdraví a nemoc
HIV/AIDS
Cukrovka, úbytek a spot eba cukru
Ekologické, organické jídlo
Informace
ICT (informa ní a komunika ní technologie) a systém zpracování informací
Databáze (banky, knihovny atd.)
Elektronický obchod
Agentura podporující spot ebitele
E-demokracie
Bezpe nost
Bezpe nost výrobk
Etiketování a kontroly jakosti
Geneticky upravené organismy
Mezinárodní uv dom ní
Celosv tová závislost
Technologické postupy
emeslo, obchod, zem d lství, využití p dy
Rozd lení zdroj , nedostatek zdroj
Nadnárodní spole nosti
Spole ná sociální odpov dnost
Poctivý obchod
Cestovní ruch, eko-turismus
Budoucí perspektivy
Udržitelný rozvoj a zvlášt udržitelná spot eba
Cíle tisíciletí
Alternativní zdroje energie
Sv tové státní p íslušnost
Ekologicky p átelská doprava
23
- -
C. Výsledky
1. Jaké výsledky studia lze o ekávat?
U ební výsledky stojí v p ímém vztahu ke všeobecným schopnostem a podrobují se zvláštním
podmínkám. Když jsou u ební výsledky popisovány pro profesionální trénink, jsou výsledky obvykle
konkrétní a snadno identifikovatelné. Chirurg by m l být schopný provést operaci; policista by m l být
schopný podporovat právo. Ve ejný spot ebitel (podle definice: osoba, která d lá rozhodnutí na
základ etických, sociálních, ekonomických a ekologických pokyn ) by m l aktivn p ispívat k trvale
udržitelnému rozvoji.
Jednoduše e eno, základní výsledky vzd lání spot ebitelské ve ejnosti mohou být definovány jako:
- znalost práv a povinností ob anských, spot ebitelských a pracovních
- dovednosti sloužící k tomu, aby spot ebitelé um li získávat informace a dovedli informace
správn vyhodnotit
- spole ensky odpov dné chování v etn sociální odpov dnosti, ekologické odpov dnosti,
globální soudržnosti
Další možnost ur ení o ekávaných výsledk studia:
Subjektivní výsledky:
slušnost, tolerance, respekt (pro sebe a jiné, pro pohlaví, náboženství, etiku, kulturní rozdílnost),
empatie, smysl pro odpov dnost a pomoc ostatním, pé e, oddanost, optimismus, globální soudržnost,
estnost
Objektivní výsledky:
- schopnost ešit složité a asto kontroverzní problémy spot ebitelské ve ejnosti
- znalost tržního systému a úlohy podnikání
- proniknutí do praktik nabídky a poptávky stran výroby a spot eby mimo tržních vztah (otázka
sociálního smíru)
- pochopení vliv sociálního, ekonomického a vývoje životního prost edí
- ocen ní hodnot nehmotných statk a symbolických rys
- znalost o tom, jak jsou technologické postupy propojené se systémem spot eby
- znalost práv a povinností jak spot ebitele a tak ob ana
- znalost sociálních sítí zodpov dných za vytvo ení struktury spot eby (tlak okolí, postavení skupin
obyvatelstva apod.)
- explicitní znalost sítí podporujících tržní et zec zboží, vliv mechanism tvorby cen na spot ebitelské
postoje a chování
- v domí ob anské sounáležitosti
- samostatné a kolektivní porozum ní spot ebitelské sociální odpov dnosti ve vztahu
ke spole né sociální odpov dnosti
Chování:
- soucit
- velkorysost
- sociální spolupráce (snižování požadavk na spot ebu výrobk a zboží, snižování pot eby
neekologické dopravy)
- p edpokládané sociální aktivity
- udržování a ochrana p írody (recyklace, znovupoužití, obnovení výrobk a zdroj , snížení pot eby
nových výrobk )
- správné finan ní hospoda ení
- dob e zvážené volby na trhu
- globální soudržnost
24
- -
- využívání alternativních zdroj energie
- schopnost p ijmout, ohodnotit a použít informace
- komunikace
D. Metodologie
1. Jaký m že být p ístup ke zp sobu vzd lávání spot ebitelské
ve ejnosti?
A koliv jsou v této kapitole uvedeny r zné p ístupy k výuce výchovy spot ebitelské ve ejnosti,
existuje n kolik základních princip , které je všechny charakterizují. Tyto principy zd raz ují spíše
vývoj schopnosti jednat, než metody výuky, které se soust e ují na pouhé p enášení skute ných a
normativních informací a instrukcí na studenty. Ú elem t chto zásadních princip je, aby student jen
nezískal znalosti, ale m l by být schopen jednat, zodpov dn fungovat v každodenním život .
N které z nejd ležit jších princip jsou:
problémová orientace; vypo ádání se se skute nými problémy
smysl jednání; dialektika mezi akcí a reakcí
podpora aktivní ú asti studenta, kritické a tv r í myšlení
podpora spolupráce a komunikace;
porovnání lokálních a globálních pohled
dialektické/dynamické myšlení; soust edit se na protiklad, dilema a cesty, jak se
s nimi vypo ádat
Výše uvedené principy musí být zahrnuty do následujících hlavních kategoriích:
1. úprava u ebního plánu (školní osnovy)
2. odpov dnosti vyu ujícího
3. metodologie
4. zapojení studenta
Úprava u ebního plánu
Na n kterých univerzitách a fakultách byla sestavena skupina odborník pro provedení auditu
kurz , které jsou vyu ovány. Na základ výsledk byly hledány cesty, jak p izp sobit u ební plány
požadavk m spot ebitelské ve ejnosti.
N které instituce vyššího vzd lávání jmenovaly pedagoga se zvláštní odpov dností pro
spot ebitelskou ve ejnost. Tento pedagog pracuje v kooperaci s ostatními pedagogy a zajiš uje
interdisciplinárnost a propojenost jednotlivých kurz (modul , p edm t ). Vyu ující spole n plánují
strategie, týkající se nápln výuky každého z nich, a snaží se zvýraznit spojitost mezi nimi.
Další úprava školní osnovy, která se projevila jako úsp šná, je zam ena na aktivní p ístup
student . Pod dohledem zkušených pedagog studenti vypracují samostatný projekt, který prezentují
svým spolužák m.
Jako užite ná se také projevila struktura interdisciplinárního seminá e. Takto se vytvá í fórum
pro hledání spole ných ešení prost ednictvím k ížových diskuzí. Tyto seminá e v rámci institucí a
region p ináší v tší p íležitosti pro prezentaci podobných problém i protiklad .
Výzkum a vývoj je sou ástí práce v institucích vyššího vzd lávání. N které instituce motivují
k výzkumu a vývoji nám ty práv do oblasti spot ebitelské ve ejnosti.
Dále existují dva vzory školní osnovy. První je založen na zapojení profesorského sboru
z široké škály variant nejr zn jších disciplín. Druhý vyjad uje spolupráci mezi dv ma ur itými
p ístupnými okruhy.
25
- -
Pot eby a p ání
Norsko
Spot eba v minulosti a v sou asnosti
Studenti by m li být obeznámeni s pozitivními a negativními definicemi spot eby od po átku její
historie a rovn ž se souvislostmi mezi spot ebou a zm nami ve spole nosti. M li by podrobn ji být obeznámeni
s pr b hem období „hromadné spot eby“ (v letech 1945 – 2000).
Studenti by m li pracovat s následujícími tématy: lidská práva, životní úrove a základní pot eby,
rozvoj techniky a komunikace, trvale udržitelný vývoj, odstran ní chudoby a diskuze o mezích r stu. M li by
rozpoznat, které morální normy a hodnoty tvo í základ pro „dokonalou (zásadovou) spot ebu“, která m že
p isp t ke zm n ízení ekologického a sociálního rozvoje, o který je zájem.
Od student by se m lo o ekávat, že budou rozum t hlavnímu pojetí a budou mít obecné znalosti
postup spojených s individuální, národní a mezinárodní spot ebou ve vztahu k trvalému r stu. M li by mít
základní v domosti škol ekonomického myšlení jako klasické, neoklasické, humanistické a marxistické
ekonomické teorie. M li by být seznámeni s n kterými zm nami, které se ve spole nosti vyskytly díky tržnímu
hospodá ství, založenému na vzájemnosti, p erozd lení a volnému tržnímu systému. Studenti by také m li znát
rozdíly mezi feudalismem, merkantilismem, industrialismem a super industrialismem. M li by také brát v úvahu,
jak se základní pot eby a definice životní úrovn zm nily v pr b hu staletí.
Vybírat si – ú inné a mravní aspekty (hlediska) spot ebitelského výb ru
Být schopen si vybrat mezi n kolika volbami je schopnost, pot ebná ve všech aspektech života. Jako
spot ebitel je nezbytné být schopen vznést p íslušné otázky a zvládnout si na n odpov d t (um ní se
rozhodnout).
Studenti by se m li dozv d t o vn jších faktorech (spole enské, politické, ekonomické, ekologické a
technologické), stejn jako o vnit ních - individuálních – faktorech (hodnoty, ambice, prost edky, v k, zdraví,
spole enské postavení, pot eby, p ání, životní styl), které ovliv ují výb r.
M l by být analyzován proces rozhodování. Ten zahrnuje postup od sb ru informací po vyhodnocení
d sledk rozhodnutí, která byla vyvozena.
Studenti by m li být schopni up esnit, jaké hodnoty ídí naše výb ry. M li by být schopni popsat, co oni
osobn považují za vysokou životní úrove .
Studenti by si m li uv domit postavení a roli sd lovacích prost edk ve spole nosti. M li by být
schopni porozum t rozdílu mezi informacemi a reklamou. M li by být schopni rozpoznat, jak média vytvá í
modely životního stylu, které zobrazují r zné role pohlaví a fyzické ideály.
Od student se o ekává schopnost provést kritickou analýzu komer ních zpráv. Navíc by m li být
obeznámeni s postavením (rolí) elektronických sd lovacích prost edk (jako televize, video, po íta e atd.),
používaných pro p enos informací a zábavy. M li by být schopni kriticky využívat elektronické informa ní
služby.
V souvislosti s výb rem na trhu by m li studenti být schopni porovnat ceny a ohodnotit kvalitu. M li by
si být obecn v domi toho, jak spot eba p sobí na životní prost edí.
ízení zásob – plánování, využívání a ochrana
Trvale udržitelný lidský rozvoj je podle United Nations Development Program hlavním cílem
celosv tové spole nosti (UNDP = Program rozvoje Spojených národ ). To znamená ízení zásob zp sobem,
který umožní všem lidem ú astnit se formování jejich vlastních život . Ekologické uvažování, ekologická
vzájemnost, spolupráce a rovné tržní p íležitosti tak, aby se základní materiální a nemateriální pot eby mohly
spojit, jsou hlavním faktorem v ízení zásob na mezinárodní úrovni.
Zodpov dnost v ízení zásob zahrnuje plánování, používání a udržování zásob, které každý jednotlivec
má ve svém soukromém život v jejich vztahu ke sv tovým spole enstvím spole ného života.
Schopnost dosáhnout cíl a vid t spojení mezi cíly a prost edky je pro ízení zdroj základní. Ostatní
praktické stránky ízení zdroj , které by m ly být zkoumány, obsahují: vedení rozpo tu, úspory, investování,
dan a poplatky. ízení zdroj zahrnuje schopnost chránit a pe ovat o zdroje skrz efektivní kontrolu, údržbu,
znovupoužití a vým nu.
Studenti by m li být schopni rozeznat vztahy mezi ekonomikou spole nosti a osobní ekonomikou
každého jednotlivce. M li by být schopni z ídit si rozpo et, vést základní ú ty a používat moderní technologie
jako je databázová banka a knihovní služby. Ú astníci by m li získat informace o tom, jaké d sledky má
spot eba na životní prost edí, a m li by být obeznámeni s hlavními spot ebitelskými ochrannými zákony.
ešení problém – r znorodé strategie ešení konflikt pro spot ebitele
26
- -
Kritéria pro soužití a spolupráci mezi lidmi jsou založena na kulturních normách a zákonných normách
jednotlivých stát . Existuje ada neformálních a formálních zp sob , jak ešit problémy mezi jednotlivci,
organizacemi nebo obchody mezi regiony a zem mi. Dobrá komunikace je p edpoklad pro ešení konflikt ,
stejn jako znalosti o místních zvycích a zákonech.
Spot ebitel se musí vyrovnat s ešením konfliktu obecn , zvlášt pak ve vztahu ke spot ebitelsky
orientovaným situacím jako je bezpe nost výrobk , riziko, kompenzace (vyrovnání), odškodn ní a náhrada.
Studenti by m li být obeznámeni se spot ebitelskými právy a povinnostmi a relevantními zákonnými
normami. M li by znát základní pravidla ízení financí a druhy plateb v domácnosti, což zahrnuje kontrolu
závazk a pohledávek. Studenti by m li v d t, kde hledat pomoc a radu v p ípad finan ních konflikt . Dále
studenti o ekávají, že budou schopni rozluštit štítky na produktech, zvlášt ve vztahu k bezpe nosti. Navíc by
studenti m li mít základní znalosti o tom, jaké mezinárodní obchodní zákony ovliv ují jejich práva a povinnosti
jako spot ebitel .
P ispívání do budoucnosti – vým na zdroj a spole enská spoluodpov dnost
Být schopen zabývat se zm nami každodenního života je d ležité. Navíc, jako ob an v
demokratickém sociálním systému, místním, národním nebo celosv tovém je naše povinnost ú astnit se
budování budoucnosti.
Je nezbytné být si v dom pot eby zm ny. To je základem pro rozvoj kritického myšlení, tvo ivosti a
aktivního zapojení do systému zavád ní zm n.
Znamená to, že studenti pot ebují v d t, jak získat a interpretovat informace, nau it se, jak vyjád it
svoje názory. Pot ebují v d t, jak najít p ijatelné možnosti pro tvo ení zm n. Spot ebitelské ob anské vzd lání
by se m lo zabývat individuální a spole enskou odpov dností za ú ast ve zm nách, které mají za cíl zlepšení
lidského rozvoje. Studenti by m li být schopni ur it, co oni považují za vysokou kvalitu života, a rozpoznat
hodnoty, které ur ují, co bude ídit kvalitu života v budoucnosti.
Studenti by si m li sebekriticky vytvá et názor na životní styl a stále rozvíjet znalosti o d sledcích této
volby na budoucnost.
P íklady kurz (p edm t ) (Malta):
27
- -
Téma kurzu: Zvládání osobních a rodinných financí
Cíl kurzu:
Studenti budou schopni:
• Ur it význam p íjmu pro jednotlivce a rodiny
• Uv domit si pot ebu a d ležitost rozpo etnictví
• Sestavit efektivní finan ní plány pro rodiny a jednotlivce s rozdílnými úrovn mi p íjm a v r zných
etapách života
• Ohodnotit rozdílné vytvá ení úspor a investi ní schémata lokální a zahrani ní, v etn pojišt ní a
systém soukromého d chodového zabezpe ení
• Nastínit r zné bankovní služby nabízené lokálními komer ními bankami
• Vysv tlit roli a funkci maklé
• Sestavit plán úhrady závazk
Popis kurzu:
Kurz se soust e uje na sestavení efektivních finan ních plán pro r znou situaci jednotlivce a rodiny.
Zd raz uje pot ebu plánování krátkodobého a dlouhodobého finan ního zabezpe ení. Nasti uje rostoucí
r znorodost úspor a možností investicí, zd raz uje pot ebu ídit investice b hem rozdílných období životního
cyklu. Zabývá se vznikem dluh , jejich vlivem na leny rodiny. Nasti uje zp soby sestavování plán splácení
dluh .
Úvod. Prost edky z osobního a rodinného p íjmu. T íd ní p íjmu.
1.
Rozpo etnictví a vytvá ení efektivních finan ních plán
2.
Spo ení pen z a plánování finan ního zabezpe ení
3.
Moudré využívání úv r
4.
Dluhy
5.
Finan ní plánování pro d chodové roky
6.
Dostupné bankovní služby
Karen Mugliett, The University of Malta
Téma kurzu: Síla vzd lání spot ebitele
Cíl kurzu:
Studenti budou schopni:
• Poznat d ležitost (význam) role, kterou hraje spot ebitel
• Ohodnotit spot ebitelskou ochranu a práva na národní/evropské úrovni
• Ocenit d ležitost vzd lávání spot ebitele ve školách
• Rozvíjet zp soby vzd lávání spot ebitele skrze domácí ekonomiku nebo jiné u ební prost edky.
• Odhadnout psychologický nátlak vyvinutý na spot ebitele reklamou, výrobci, prodava i atd.
Obsah:
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
Práva spot ebitele
Výchova spot ebitele – zp soby a prost edky ve školách
Reklama a spot ebitel – se zvláštním d razem na malé d ti jako cíl
B žné situace a problémy
Ozna ování visa kami – rozumné nakupování
Nakupovat zdrav a bezpe n
Zelený spot ebitel
D v ra spot ebitele
Zdroje a materiály ve t íd
Shrnutí, záv r
Téma kurzu: ízení rodinných zdroj
Cíl kurzu:
Studenti budou schopni:
28
- -
•
•
•
•
Ohodnotit r zné zdroje dostupné rodinám a zp ehlednit jejich p ispívání k „lepší kvalit života“,
p i emž budou mít na mysli místní a globální d sledky takovéhoto ízení zdroj .
Analyzovat a oce ovat faktory ovliv ující ízení zdroj (hodnoty, cíle a standardy, styly
rozhodování…).
Zp ehlednit a ohodnotit r zné konstrukce ízení rodinných zdroj .
ídit lépe vlastní lidské a jiné zdroje a p edávat tyto dovednosti dále
Popis kurzu:
Kurz zp ehled uje r zné návrhy a konstrukce v ízení rodinných zdroj . Soust e uje se na m nící se podmínky,
hlediska ovliv ující ízení rodinných zdroj . Nasti uje otázky k diskusi o využívání a vzájemné závislosti
lidských a jiných zdroj k uspokojení pot eb jednotlivc a rodin.
Obsah:
1) Definice ízení rodinných zdroj a vysv tlení r zných konstrukcí ízení rodinných zdroj . Funkce ízení
rodinných zdroj .
2) Faktory ovliv ující ízení zdroj .
3) Zm na pohledu a p eorientování ízení rodinných zdroj .
4) Lidské a jiné zdroje.
a) Využití asu
b) Stres
c) domácí práce a lidská energie
d) lidská energie: zlepšování pracovních míst
e) ekonomické zdroje
f) environmentální zdroje (zdroje týkající se prost edí).
Odpov dnost vyu ujících
Spot ebitelské ob anské vzd lávání je sou ástí posunu vzoru z personáln orientovaného vzd lání ke
studentovi soust ed ným p ístup m. Tradi ní „p ímé“ p ednášky nejsou považovány za nejvíce
prosp šné metody vyu ujícího spot ebitelského ob anství.
Dialog mezi u itelem a studenty, stejn jako mezi studenty samými, je základní. To znamená zahrnout
ve ejnou diskusi, která dovoluje projev protich dných názor . Sporné otázky nejsou vždy snadno
zvládnutelné, ale nem li bychom se jim vyhýbat.
Již na za átku plánování pr b hu výuky by se u itelé m li snažit po ítat s diskusí se studenty.
Zmapování studentských znalostí, zkušeností a o ekávání vytvá ejí užite nou platformu pro
organizaci následného vyu ování a dalšího pr b hu výuky. Prosp šné jsou dotazníky, myšlenkové
mapy nebo rozhovory.
Aktivní ú ast student by m la zahrnovat významný podíl asu v pr b hu celého kurzu. To vyžaduje,
aby u itel strávil as a energii p ípravou. P íprava se týká nashromážd ní p vodních informací
(vytišt né, internetové, audiovizuální, atd.). Sb r, t íd ní a rozši ování relevantních informací je
žádoucí. Avšak není to pouze úkolem u itele. Nau it se sbírat, hodnotit a využít informace je sou ástí
vzd lávání spot ebitelské ve ejnosti, kterou studenti absolvují p i svých praktických aktivitách.
Projekty, malé výzkumné úkoly, p ípadové studie, analýzy – to vše jsou metody, které umožní sdílení a
rozši ování informací. Samoz ejm , je v cí u itele, aby zajistil dostupnost pot ebných materiál .
29
- -
Další formou p ípravy, za kterou je u itel odpov dný, je vytvá ení a udržování kontakt s vládními
organizacemi (organizace na ochranu spot ebitel ), organizacemi zam enými na zájmy ob anské
spole nosti (r zné ob anské a environmentální skupiny) a podnikatelskými subjekty. Tyto organizace
mohou poskytnout informace, nabídnout možnosti studentských stáží, ú astnit se besed se studenty.
Tréninky, výlety, hry nebo jiné aktivity nejsou jen zp sobem, jak upozornit na fenomén spole enských
a environmentálních problém . Do každé této aktivity je zapot ebí zahrnout motivaci student
k osobním in m tak, aby se sami stali spole ensky odpov dní v i životnímu prost edí.
Dalším problémem, kterému elí u itelé zabývající se vzd láváním spot ebitelské ve ejnosti, je
moralizování a p ikazování. Ve ejná politika zam ená na spot ebitelskou problematiku má dlouhou
tradici p íkaz . Agentury jsou asto p esv d ené, že ví, co je nejlepší pro spot ebitele, pro spole nost
a všeobecné blaho. Zdá se, že uplat ování vlivu prost ednictvím vzd lávání a legislativy je
problematické. Tento postoj m že být nebezpe ný. Historie ukázala, že mnohé programy v sob
ukrývaly pokusy zm nit chování spot ebitel ve prosp ch národního výrobce nebo nejsiln jšího
lobbisty. Díky dlouho používaným praktikám p ikazování a vzhledem k nízké úrovni organiza ního a
institucionálního zapojení spot ebitel je problém moralizování a p ikazování vážný. P i ešení
tohoto problému je t eba dodržovat adu pravidel – vyvarovat se pasivnímu postoji a místo toho
podporovat aktivitu student , poskytovat informace. P i diskusích o hodnotách je nutno mít na mysli,
že se obracíme na spot ebitele – ob any.
Studenti jsou ovliv ováni postoji svých u itel . Jestli je pedagog p esv d ený, že budoucnost lidstva je
nezadržiteln erná a že se nedá s tím nic ud lat, potom pesimismus bude doprovázet celý
pedagogický proces. Dát prostor povzbuzení a optimismu v procesu vzd lávání p edstavuje významný
motiv pro získání akceschopnosti student .
Pedagog je rovn ž odpov dný za výb r hodnotících kritérií a metod. Samotné hodnocení se m že
uskute nit ve spolupráci se studenty také použitím metod sebehodnocení i benchmarkingu.
Sdílení zkušeností spot ebitelské ve ejnosti m že posloužit jako inspirace a pomoc pro ostatní. Sdílení
zkušeností se m že uskute nit r znými zp soby v rozdílných institucích vyššího vzd lávání. N které
instituce p ispívají do národních asopis , novin, webových stránek. Jiné nabízejí informace na
konferencích, seminá ích a setkáních zam stnanc .
Relativn jednoduchým zp sobem zvyšování znalostí o významu spot ebitelské ve ejnosti je v lenit
spojení na webové stránky spot ebitelských institucí do místních a národních spot ebitelských agentur.
Optimistické a pesimistické pohledy na spot ebitele
Norsko
Existuje základní rozpor v tom, jak by se m lo pohlížet na spot ebitele. Nejb žn jší chápání
spot ebitele je jednoduché a pesimistické. V roli spot ebitele se orientují lidé p edevším sami na sebe.
Za tohoto jednoduchého p edpokladu je spot ebitel jako p íjemce chvilkového št stí jednotlivce
vnímán jako lehce manipulovatelný komer ními p ísliby. Z tohoto pesimistického obrazu spot ebitele
asto vychází kritika nadspot eby, environmentálních problém , sexuálního obt žování i kulturního a
politického úpadku.
Takto klasi tí marxisté stejn jako n kte í p edstavitelé moderního marketingu vyvinuli teorie
spot ebitele jako n jaké loutky. Chování a hodnoty spot ebitele vychází z jeho t ídního p vodu,
regionu, rodiny a vzd lání. Tento strukturální p ístup má silnou pozici v mnohých spole enských
v dách.
Oba dva pohledy na spot ebitele jsou pesimistické, v tšina vysv tlujících faktor se nachází mimo
osobnost spot ebitele.
30
- -
Následující dv stanoviska jsou optimisti t jší, nebo jsou více orientovány na vnit ní faktory
spot ebitel . První stanovisko se týká výzvy postmodernismu: spot ebitelé cht jí prezentovat sami
sebe, jejich hlavní snahou je mít n co nového a individuálního. Základní charakteristikou moderních
spot ebitel m že být krom módních vliv a zm n ve všech oblastech také individuální touha po
autenti nosti, touha po n em vlastním.
Nejoptimisti t jší je pohled na spot ebitele jako na subjekt – nositele hodnot a politiky. Základní
úrove se týká proces každodenního života, kde je rolí spot ebitele boj za lásku, pé i o rodinu,
formování pravých hodnot a vkusu, kterým je prezentován samotný spot ebitel a jeho rodina. Na
kolektivní úrovni se formuje chování spot ebitele ovlivn né jeho ambicemi a spole enskými
hodnotami.
Definitivní záv r, který z pohled je správn jší, neexistuje. Všechny se mohou použít jako zjednodušení
komplikovaného sv ta.
Thor Oyvind Jensen, Univerzita Bergen, Norsko
Fázové plánování ve vzd lávání založeném na hodnotách
Belgie
Proces jak u init rozumné rozhodnutí oby ejn zahrnuje hledání odpov dí na otázky kladené sami
sob . Aby byly vzaty do úvahy všechny d ležité faktory, musí být otázky zodpovídány jedna po druhé.
Tento fázový plán nebo schéma je praktickou pom ckou a neposkytuje automatické standardní ešení.
Zabra uje bezhlav se ítit do v cí nebo d lat rozhodnutí, kterých se pozd ji lituje. Tento plán nutí
k odstran ní nebo odhalení emocionálních úhl problém tím, že se problémy systematicky analyzují
z r zných hledisek.
Navíc s tímto plánem lze vysv tlit ostatním, jak jste dosp li ke konkrétním ešením, pro jste u inili
dané rozhodnutí. Tento p ístup umož uje jedinci být sám sob odpov dný za vlastní iny. Od lidí se
explicitn vyžaduje p etlumo it jejich rozhodovací proces do slov a zd vodnit množství voleb, které
obvykle uskute ní z osobního nebo profesionálního hlediska. Slovní vyjád ení dává jasnou indikaci
toho, jak jste pracovali svobodn a odpov dn . Zárove fázový plán poskytuje strukturu pro kolektivní
rozhodování, nebo d ležitá rozhodnutí jsou asto výsledky týmové práce.
Následující ty fázový plán zahrnuje rozhodovací proces a kon í hodnocením celého procesu.
Uvedené schéma je založené na n kterých dalších fázových plánech, které je možno v literatu e najít
v . autor Ebskampa a Kroona (1990), De Jongheho (1995) a hlavn Houdarta (1997). Rád bych
zd raznil, že pro dosažení uspokojivé etické diskuse je pot ebné splnit n které p edpoklady. V tomto
p ípad „uspokojivé“ neznamená ideální nebo jednomyslné, ale spíše diskusi a záv r, který podnítí
k dalším krok m. Základním p edpokladem je být schopný a ochotný diskutovat otev en . Druhým
p edpokladem je, že ú astníci diskuse ví, o em mohou a nemohou diskutovat. Na konec procesu jsem
uvedl fázi povinného hodnocení. Jedná se o nutnou fázi, ale nemusí se nevyhnuteln realizovat
bezprost edn po ukon ení rozhodovacího procesu. asto je užite n jší, když se nechá as na
p emýšlení p ed samotných hodnocením.
ty i fáze plánu:
1. Jaká jsou fakta, í zájmy p edstavují
2. Jaké jsou alternativy
3. Jaký je záv r
4. Jak uskute nit rozhodnutí
Hodnocení a reflexe
Henk Goovaerts, Fakulta sociální práce a speciálního vzd lávání, Katholieke Hogeschool Limburg
(Asociace katolických univerzit Leuven), Belgie
31
- -
Doni Quichoti moderní spole nosti
Ob anské organizace tvo ené „zainteresovanými ob any“ byly dlouhou dobu považované za Dony
Quichoty moderní spole nosti. Mats Karlsson (1995) však tvrdí, že „nevládní organizace mají
revolu ní potenciál“. Ve skute nosti jejich úsilí transformovalo roli pracujících, dalo hlas ženám a
zm nilo praktiky po celém sv t .
Navzdory tomu elí složitým problém m reorientace a remodelování. N které z organizací jsou
jednotlivé, marginální skupiny, kterým chybí po etnost. Jiné jsou emociáln vedené reakcioná ské
skupiny, které odmítají v decké základy. Velká v tšina se však zavázala dovést ob anskou aktivitu ke
konstruktivnímu úsilí vedoucímu ke zm n . To si vyžaduje k ehkou rovnováhu mezi autonomií a
spoluprací s vládou a trhem. Dilema nezávislosti se stala složitým zvlášt ve spojitosti se spot ebiteli a
spot ebitelskými sdruženími. Jednou z možností p ispívajících k ešení situace je zabezpe ení
otev en jších recipro ních komunika ních kanál , které by umožnily ob anským sdružením p ispívat
k ešení problematiky a naopak získávat informace o d sledcích rozhodování. P edpokladem je
zvýšená spolupráce ob anských sdružení s výzkumem a vzd láváním. Ob anská sdružení mohou
vyvíjet tlak na výzkum zabývající se spot ebitelskou oblastí v souvislosti s trvale udržitelným vývojem.
Ob anská sdružení mohou plnit dopl kovou roli nikoli alternativu k politickému hnutí nebo
legislativním proces m.
Victoria W. Thoresen, Hedmark University College, Norsko
Sí ové vzd lávání
Holandsko
Pozvání stakeholder do t ídy
HAS Den Bosch (Zem d lská univerzita profesionálního vzd lávání) vyvinula nový koncept vyu ování
na profesionální univerzitní úrovni (BSc)- sí ové vzd lávání. To, co nejd íve pot ebujete, je znát
zanícení a motivaci student (a pedagog ). Jak se dívají na sv t, jaké jsou jejich sny, kdo jsou jejich
hrdinové, jaký životní styl preferují. Studenti (a pedagogové) jsou vedení k tomu, aby vytvá eli
multidisiplinární pracovní projektové skupiny. Tímto zp sobem se vytvo í interní sí klí ových postav
a podporovatel . Sen, který cht jí splnit, nebo problémy, které cht jí vy ešit (vzd lávání založené na
problému) by m li p evést do reálného života prost ednictvím uskute nitelného projektu (vzd lávání
založené na projektech).
Zainteresovaní v regionu, kde má HAS Den Bosch úzké kontakty, jsou motivováni k tomu, aby
p inášeli problémy, které by studenti a pedagogové HASu m li vy ešit. Takto se sí rozši uje. Externí
sí - ti, kdo p id lují úkoly, platí student m a pedagog m za práci vykonanou na projektu. Peníze,
které získají studenti, plynou do studentského fondu. Fond financuje student m jejich studium a práci
v terénu a vým nné pobyty v zahrani í. V budoucnosti budou prost edky fondu využívány pro podporu
chudých student ze t etího sv ta, kte í budou na škole studovat.
Studenti, stejn jako pedagogové, se díky tomuto konceptu mnoho nau í. Nezlepšuje se jen jejich
znalost o udržitelném rozvoji, ale, co je d ležit jší, rozvíjejí se jejich schopnosti a dovednosti
(vzd lávání založené na kompetencích).
D ležité udržitelné kompetence jsou:
Široký pohled na globální záležitosti a smysl pro jiné kultury a názory
Spole enská odpov dnost v podnikání
Orientace na zákazníka a trh
Kreativnost a inovace
Zru nost v projektovém managementu
Až t icet procent student , kte í se zú astnili tohoto projektu, zm nilo sv j životní styl, chování a
postoje. Stali se z nich skute ní „agenti zm ny“ tohoto sv ta.
32
- -
Peter van der Baan, HAS Den Bosch, Holandsko, [email protected]
Metodologie
Tak, jako v tšina oblastí, rovn ž oblast spot ebitelské ve ejnosti si zaslouží analýzu:
1) identifikování problému
2) zjišt ní p ímých p í in vzniku problému
3) nalezení podstatných p í in
4) objasn ní hodnot, které ovliv ují naše chování
5) posouzení podn t pro zm nu
6) vyjád ení okamžitých efekt
7) vyjád ení dlouhodobých efekt
Existují r zné p ístupy ke zkoumání uvedené oblasti spot ebitelské ve ejnosti. Zde je n kolik p íklad :
- Projektové u ení: znamená individuáln nebo ve skupinách vtáhnout studenty aktivn
do procesu u ení
- Shromaž ování p íklad : zkoumání kreativních scéná a alternativních ešení,
diskuse
- Zve ejn ní: výsledky práce na projektu mohou být užite nými nástroji pro ostatní
studenty i pedagogy
- Prezentace p ípad : p edvedení toho, co se poda ilo, poskytování pozitivních model ,
úsp šných p íb h , praktik apod. je dalším d ležitým nástrojem sdílení vzd lávacího
procesu s ostatními
- P evrácená analýza: úlohou student m že být posoudit náklady spole nosti (výdaje,
které platí každý jedinec za negativní d sledky) za iny na trhu založeném na
neinformovaném a neznalém chování spot ebitel
- Zm na pohledu: cvi ení, ve kterých je úlohou student identifikovat argument nebo
stanovisko týkající se témat souvisejících s ob any – spot ebiteli, které jsou opakem
jich samých
- Hraní rolí: navodit student m situaci, ve které dochází ke konfliktu zájm – zav ení
vesnické školy nebo pošty, vybudování stožáru pro mobilní komunikaci
- P ezkoumání soudních p ípad : dokumentace p ípad , ve kterých vystupují
spot ebitelé proti spole nosti, a následné verdikty poskytují podklady pro další
analýzu a diskusi
- Testování specifických produkt : jak fyzikáln , tak i ve smyslu sociálních a
ekonomických požadavk a dopad , které produkt má. Toto vede k vyhodnocení a
ízení reálného rizika
- Realizace praktické spot ebitelsko – ob anské práce na univerzit : zam ená nap .
na využívání energie, nakládání s odpady, zne iš ování, recyklaci, znovupoužití atd. a
v p ípad pot eby nastartovat zm ny
- Práce v terénu: u ení se p ímo v centru d ní je mimo ádn hodnotný zp sob rozvíjení
znalostí spot ebitelské ve ejnosti. Nap íklad: návšt va laborato e, kde se testují
produkty, reklamní agentury, skládky odpad , závod zam ených na renovaci,
recyklaci, vodní istící systémy, ekologických farem, dopravních a p epravních
spole ností apod.
- Používání médií: hledání skute ných p ípad v novinách, rádiích nebo televizních
zprávách
- Globální souvislosti: dokumentovat výrobní procesy výrobk a služeb zkoumáním
jejich globálních propojení ze sociálního, ekonomického a environmentálního úhlu
pohledu
- Hudba: hudba a písn jsou sou ástí komer ního sv ta. Mohou být taktéž hodnotnou
sou ástí vyu ování jako prost edek popisu problému, informací nebo navrhovaných
ešení
33
- -
-
-
-
Ústní rozhovory: shromaž ování sociologických údaj týkajících se spot ebitelské
ve ejnosti
Podn cování p edstavivosti a kreativity: fantazijní cestování do utopie a následné
srovnání s rozdílnými aspekty sou asné reality
Workshopy: využití her, fantazie, vizualizace, kreslení a diskuse s cílem dosáhnout
lepší sebepoznání ve vlastních p ístupech k r zné problematice. Další worskhopy
poskytují kognitivní znalosti, ale rovn ž možnost zabývat se emocemi a modifikaci
postoj .
Napodobování, imitování: ná rty, malování, koláž, hra, p edstavení – používání
kreativních možností vyjád ení se k daným otázkám
Mapování alternativních ešení: problémy související se spot ebiteli nemají jen
jedinou správnou odpov . Studenti by m li mít možnost nacházet r zná ešení,
posoudit pro a proti, uvést p í iny ústn i písemn a vyzkoušet co nejv tší množství
ešení
Strategické zjiš ování: je formou myšlení o zm n . Zm nu asto doprovází mnoho
nep íjemných pocit v etn odmítání, strachu a odporu. Avšak zm na také poskytuje
p íležitost pro vznik nových myšlenek. Strategické zjiš ování pomáhá integraci nových
myšlenek a strategií do vývoje jednotlivc a komunit zp sobem, kdy se lidé cítí
p íjemn .
Komer ní p esv d ování
Portugalsko
Zde je n kolik návrh pro panelové diskuze, rozhovory v rádiích a lánky v novinách. Má ob an právo
na „zóny osvobozené od komerce“? Jak to lze zajistit? M la by existovat legislativa, která by omezila
marketing zam ený na životní styl d tí a mladých lidí, jako nap . nadm rná spot eba cukru,
nedostate ný as na spánek a používání návykových látek. Existuje n jaký smysl pro zachování
p írodních a kulturních oblastí, které by byly osvobozené od zvukových, vizuálních a jiných forem
reklamy?
Kontroverzní otázky
Estonsko
Diskuse o t chto otázkách: M ly by být automaty na sladkosti a kolu odstran né z areál vzd lávacích
institucí? Bylo by možné v bufetu koupit ekologicky vyp stované potraviny? M že se na mítincích
podávat ovoce místo zákusk ? M ly by být hrací automaty p emíst né z ve ejných prostranství do
uzav eních zón a m l by se sledovat v k a podmínky t ch, kte í na nich hrají?
Finan ní gramotnost
N mecko
P íklady n kterých existujících program zam eních na finan ní gramotnost: Individual Development
Account (vedení finan ních operací), ve kterém se vzd lávací proces v nuje úsporám; hrám, ve
kterých investice na kapitálovém trhu vedou k reálnému zisku pomocí dodate ných bankovních
vstup ; startovacím program m, které jsou propojené se získáním p j ek s nízkým úrokem; školským
program m, ve kterých mohou d ti p ímo využít možností banky pro sv j vlastní užitek ve škole;
vzd láváním pro nadm rn zadlužené lidi, ve kterém ú astníci programu získají ur ité výhody.
Fotografické safari
Špan lsko
Sou asnost se hemží digitálními obrázky. Mnoho student má sv j vlastní mobilní telefon se
zabudovanou kamerou. Jenom požádat studenty, aby šli ven a pozorovali a fotografovali prost edí je
samo o sob jednozna n prosp šné p i výuce. Avšak dob e p ipravená hodina, ve které mají studenti
p edem ur it specifika, která budou hledat, m že vytvo it prostor pro hodnotnou dokumentaci reálné
situace. Jakmile se fotografie nashromáždí, m l by se v novat dostate ný as na individuální a
kolektivní p ipomínky, t íd ní a prezentaci. P íklady témat, ve kterých m že být fotografická
34
- -
dokumentace užite ným nástrojem: d m a bydlení, bezpe nost na cestách, klamavá reklama,
ozna ování produkt , služeb ve ejnosti.
Cena za nejlepší studentský projekt
Slovensko
Poskytnout možnost spolupráce se studenty z jiné krajiny a pracovat spolu tvá í v tvá nebo
prost ednictvím internetu. Jejich vlastní zkušenosti jsou velice d ležité. Studenti by m li vypráv t o
tom, co se stalo a ostatní studenti eknou, jak by reagovali v dané situaci. Pak by m li se íst všechny
klady a zápory. Mohou analyzovat r zné situace z hlediska dlouhodobého a krátkodobého dopadu na
jejich život, prost edí, spole nost a sv t. Prezentace p ed p edstaviteli vzd lávací instituce a
spot ebitelskými organizacemi.
P inesení spot ebitelských práv
Rakousko
Na papír se napíšou práva spot ebitel (na jeden papír jedno právo) a rozmístí se na st ny/tabule v
areálu katedry/instituce/místnosti. Velký arch papíru s názvem „Práva spot ebitel “ se umístí do
st edu. Studenti mohou pracovat individuáln nebo ve skupinách. Jejich úlohou je pokusit se najít
všechny papíry s napsanými právy spot ebitel , p inést je zp t do st edu, rozt ídit je a p ipevnit na
velký arch papíru, aby je všichni mohli vid t a napsat komentá ke každému právu, které našli.
Ingeborg Schrettle, Graz, Austria
Praktické hodnocení za ízení pe ujícího o starší lidi
Anglie
Mladí lidé pot ebují jasné cíle, kterým rozum jí a které jsou d ležité pro jejich vlastní život. Nap íklad
osobní zájem o zdraví vetché babi ky m že vést k praktickému hodnocení za ízení, spojenému s
posouzením vztahu spole nosti ke starším lidem - a kdo by m l snášet náklady spojené s
podporováním starších lidí. Hlavn pro mén zp sobilé studenty je d ležité být schopný odpov d t na
otázku: „V em je pointa?“ U itelé by m li dávat prostor a v souladu se svými studenty vybrat
d ležité zkušenosti citliv a taktn .
Hledání vtip
Špan lsko
Humor vyjád ený ve vtipech a sarkasmu asto odráží spole enské normy, tlaky a kritiku. Humor se
asto v nuje témat m, o kterých je nep íjemné hovo it p ímo a otev en nebo která se tak hluboko
zako enila v kultu e, že se považují za „normální“ nebo „p irozené“. P íjemné a zajímavé cvi ení je
požádat studenty, aby sesbírali vtipy a humorné post ehy, které se týkají tématu spot ebitelské obce.
Jakmile je sesbírají a zdokumentují souvislosti, je významné diskutovat o d vodech a d sledcích
post eh . Poskytují pohled na moderní hodnoty a výb r životního stylu? Existují n jaké vtipy nebo
post ehy, které mohou konstruktivn p isp t ke zvýšení znalostí spot ebitele tak, aby se stal v dom
kriti t jší? P íklady témat, pro které m že být vhodné toto cvi ení: zdraví, bezpe nost produkt ,
globální solidarita, spole enská zodpov dnost firmy, ostentativní spot eba, dluhy a neúm rné podvody
a odcizení identity.
Strategické dotazování
USA/Kanada
Ve strategickém dotazování se používá šest skupin otázek, a to od úvodní dokumentace až po otázky s
v tší dynamikou a úvahami. Tyto skupiny otázek jsou:
Pozorovací otázky
Pocitové/emocionální otázky
Otázky týkající se p edstav
Otázky týkající se zm ny
Otázky týkající se osobního majetku a pomoci/podpory
Otázky týkající se osobní innosti
35
- -
Pozorovací otázky
Která problematika Vás nyní zajímá?
Které jsou t i hlavní v ci, o kterých n co víte? Jak jste se nau ili tyto v ci?
M žete t mto informacím d v ovat?
Pocitové/emocionální otázky
Jaké pocity máte v souvislosti s tímto tématem/problematikou?
Jak tato problematika ovlivnila Vaše fyzické nebo emocionální zdraví (o kterém víte)?
Co cítíte ve Vašem t le, když p emýšlíte nebo vyprávíte o tomto tématu/problematice?
Otázky týkající se p edstav
Jaký význam ve Vašem život má tato problematika?
Jak m že být tato problematika adresovaná/zm n ná, aby to bylo tak, jak Vy chcete.
Otázky týkající se zm ny
Co si vyžaduje, aby se sou asná situace stala ideální?
Co p esn je tu pot ebné zm nit?
Jak by m lo dojít k t mto zm nám? Vyjmenujte tolik zp sob , kolik je možné.
Otázky týkající se osobní síly a pomoci - podpory
Co by to od Vás vyžadovalo, abyste se mohli podílet na zm n ?
Co by se podle Vás m lo ud lat, aby došlo ke zm n ?
Jakou podporu pot ebujete, abyste mohli konat ve prosp ch zm ny?
Otázky týkající se osobní innosti
O em pot ebujete vypráv t?
Jak m žete získat ostatní, aby pracovali na této problematice?
Fran Peavy, Creating Our Common Future (Vytvá ení naší spole né budoucnosti), 2000
Pot ebujeme více p íklad , abychom ukázali, že máme v úmysl zavést koncept istší výroby, nechat
spot ebitele rozhodovat se na základ informací a žádat a poskytovat environmentální informace
(Worldwatch Institute, State of World 2004)
Angažovanost student
Zkušenosti student : Vlastní zkušenosti student se mohou použít jako podklad pro mnoho
vyu ovacích aktivit. Jsou vhodným startovacím bodem, ale vyžadují si citlivost ze strany u itele,
nem že dojít k dot rnému vyzvídání ohledn osobních záležitostí student . O svých zkušenostech
musí studenti hovo it svobodn .
Obeznamování se s jejich vlastními p ípadovými studiemi: Je pot ebné povzbuzovat studenty, aby
nacházeli d ležité nám ty a p ípady, které se mohou následn analyzovat v menších pracovních
skupinách, což vyústí do vy ešení problému.
Vytvo ení spot ebitelského asopisu pro vrstevníky
Vytvo ení studentských klub zam ených na spot ebitelsko-ob anskou tematiku
Iniciování sout ží a her, které se týkají spot ebitelské obce
Rozvíjení osobních ukazatel zodpov dnosti, udržitelného životního stylu. Vytvá ení osobních
„hlášení“
Konání studentské praxe nebo dobrovolné práce ve spole nostech nebo organizacích
Ú ast v mládežnickém parlamentu nebo lenství v místní rad
Být trénovaný nebo fungovat jako studentský poradce, s cílem rozebírat situace jako je kultura zbraní,
násilnictví, požívání drog a alkoholu
36
- -
„Je budoucnost Vaše?“
UNESCO
Jedná se o výzkum týkající se udržitelné spot eby, který realizovalo UNESCO. Projekt nazvaný „Je
budoucnost Vaše?“ zkoumal 10 000 mladých lidí st ední t ídy ve v ku 18 až 25 let z 24 krajin sv ta.
Odpov di nazna ily, že mladí lidé relativn jasn chápou sociální a environmentální dopad používání
a zbavování se komodit, ale tém nikdy neberou do úvahy zne išt ní životního prost edí nebo
sociální dopady týkající se výroby produkt , které nakupují. Dokonce jenom 11% dotazovaných
vid lo n jakou souvislost mezi svým nákupem potravin a od v a poškozováním životního prost edí.
Je docela zajímavé, že eko-p átelství bylo nejd ležit jším motiva ním faktorem nákupního chování
mladých lidí z Kamerunu (64%) a Keni (40%), zatímco ostatní považovali cenu, kvalitu a trendovost
za velice d ležité.
UNESCO, „Je budoucnost Vaše“, Pa íž, 2001
Zp soby, jak ší it Vaši zprávu
Roznášení leták nebo jejich zasílání poštou
Roznášení karti ek velikosti koresponden ního lístku na ve ejných prostranstvích, na kterých budou
uvedena fakta nebo jejich vkládání za st ra e aut
Postavení propaga ních tabulí na trávnících nebo jejich umíst ní do výklad
Pomalování st n a zdí, v p ípad že je to povolené
Použití billboard nebo autobusových zastávek – umíst ní propaga ních zpráv na výv sky, hrne ky,
kalendá e, zápisníky, stojany, objednávky, ú ty, vizitky, zápalkové krabi ky, atd.
Napsání list vydavatel m nebo lánk do novin
Sm lé vystupování v místní televizi nebo rozhlasu
Nechat p átele a známé psát dopisy
Vkládání kreseb, zpráv, krátkých lánk do korespondence
Umis ování poznámek, lánk , reklam, inzerát a oznámení v kostelech, klubech nebo školních
novinách, místních zpravodajích nebo publikacích
Telefonování/psaní volených funkcioná
P esv d ování novin, aby umístili nám t do politického sloupe ku
Využití elektronické pošty/zpravodajských stránek/domovských stránek/blog na organizování nebo
ší ení informací mezi aktivisty
Získání stanic místního rádia na sponzorování propaga ních akcí, které souvisejí s hudbou (koncerty,
tanec, festivaly)
Telefonování do rozhlasových talk-show
P íprava oznámení o služb ve ejnosti
Zorganizování tiskové konference s ve ejnými initeli
Prezentace program v TV p ístupných ve ejnosti
Nechat mluv í poskytovat rozhovory nebo p edvád t videa/filmy v klubech, kostelech, školách, atd.
Poskytování materiál školám a kostel m
Nechat církev, aby se v n kterých záležitostech zainteresovala
P ipravení obrázk nebo exponát pro knižnice, nemocnice, muzea, atd.
Postavení sk ín k na knihy ve školách, nemocnicích a dalších ve ejných místech, kde je to povolené
Získání místních knižnic, aby m ly exponáty nebo sadu knih ohledn daného tématu
Umís ování exponát ve výkladech nebo na dlažb v podnicích
Zorganizování nezvyklé (ale legální) události
Sponzorování tým
Pravidelné zasílání d ležitých materiál a nápad lokálním médiím
Zahájení literární (próza, poezie) sout že na dané téma
Kontaktování se s ve ejnými nebo vládními p edstaviteli
Zorganizování ve ejných fór nebo debat
Zorganizování neformálních diskusí
Zorganizování pouli ního divadelního p edstavení
Získávání lidí z okolí
Využívání plošin/stánk na ve ejných prostranstvích (obchodních centrech, bleších trzích, nárožích)
pro ší ení literatury
37
- -
Zorganizování pr vodu nebo vytvo ení alegorického vozu pro pr vod
P ipravení tematického trhu
Za azení událostí do kalendá komunit
Získání vydavatel u ebnic a místních knižnic, aby pokryli program setkání
Konání setkání p i jídle v domácnostech, kde se budou prodiskutovávat daná témata s ostatními
Získání výrobc cereálií, aby poskytl zadní ást krabice pro dané téma
Ší ení videí s nahranými rozhovory, workshopy a konferencemi
Získání populárních osobností, aby pohovo ili k danému tématu
Ú ast spot ebitel ve ve ejných poradách – p i hodnocení rizika a posuzovaní d sledk už jsou v
dnešní dob zachycené p ípady, kdy se spot ebitelé zapojili do rozhodnutí o rozpo tu, do
monitorování celého pr b hu, lobbingu a e-mailové agendy.
I když lenství v politických stranách a odborových organizacích kleslo, byl zaznamenán dramatický
r st ob anských sdružení (z 1 083 mimovládních organizací v 1914 na 37 000 v 2 000, p i emž tém
p tina z nich vznikla v 90-tých letech)
UNDP, Human Development Report 2002 (Zpráva o vývoji lidstva 2002)
Komise pro Americký federální obchod v roce 2003 dostala 516 740 stížností spot ebitel , o tém 28
% víc v porovnání s rokem 2002. 42 % z nich souviselo s krádežemi. Podvody na internetu dosáhly 55
% z písemních stížností. Celková zaznamenaná ztráta p esáhla 437 milion amerických dolar .
Krádeže v obchod p edstavují ro ní ztrátu 13 miliard amerických dolar .
Zpráva Komise federálního obchodu o podvodech, Washington, USE, 2003
V celosv tovém m ítku vzrostly za poslední roky organicky ízené zem d lské oblasti na sou asných
24 milion hektar a p ibližn 460 000 farem. Metody kontroly a inspekce se nep izp sobily novému
významu a r stu. Ješt neexistuje d sledný systém inspekce, kterého cílem je ochra ovat spot ebitele
a dokonce neexistuje soulad pravidel, efektivnosti struktur organizací nebo funk nosti informa ních
sítí. Systémy založené na principech transparentnosti, otev enosti a kredibility budou významn
ur ovat d v ru spot ebitel a jejich vnímání organických produkt .
Yulia Dzhabarov, Nelly Bencheva, Zem d lská univerzita, Plovdiv, Bulharsko
V pr myslné dob se odborníci v ekonomických organizacích primárn zam ují na stranu nabídky,
tém zapomínajíc na úlohu spot ebitelského dotazu v sociální stavb pr myslových proces a
následn struktu e sociálního systému. Exogenní p vod vkusu a preferencí spot ebitel byl daný. Na
druhé stran z pohledu strany dotazu, v tšinou popsané neoklasickými ekonomickými modely a teorií
spot ebitelského chování, p edpokládá prostý endogenní charakter vkusu a preferencí spot ebitel s
klí ovým faktorem autonomních p ání spot ebitel .
Kondrat v v proud „informa ní éry“, který se objevil v 90-tých letech a zp sobil novou organizaci
spole nosti založené na kodifikované znalosti jako p evažujícího zdroje a informa ních procesech
jako hlavní metody svého využití Poskytoval nové vnímání spole enské zodpov dnosti firem a
spot ebitel . To podnítilo vznik otázky, jak sociální stavba dotaz spot ebitel ovlivní pr myslné
organizace. Vliv sociálních faktor na formy pr myslu a pr myslných organizací se považoval za
rozhodující, p i individualistických racionálních inech a ekonomické efektivnosti.
Se zlomovým bodem 11. zá í 2001, když se p išlo na to, že sociální stavba pr myslu se nem že chápat
izolovan od sociální stavby spot ebitelského dotazu, a proto existují dv strany toho samého procesu
sociálního vývoje. Každému je jasné, že celkový znalostní kapitál neobsahuje jenom lidský kapitál,
který primárn vyjad uje nejenom explicitní znalost (informace), ale též strukturální kapitál založený
zejména na jejich znalosti, která se vytvá í a uchovává v interaktivních sociálních vztazích. Potom
38
- -
nepochybn koreluje se sociálním kapitálem shrnujícím normy a hodnoty charakteristické pro ur itou
spole nost.
Jolanta Gora, Wroclawská univerzita, Polsko
P ípady
Níže se nachází stru ný opis p ípad , které se mohou použít ve spot ebitelsko-ob anském vzd lávání.
Opisují množství p ístup , které nejsou ani úplné ani výjime né.
Nové bartrové organizace
Po celém sv t se objevují nové formy bartru. Organizace, které hlásají takovýto zp sob vým ny jsou
známé pod r znými jmény: LETS (Local Exchange Trading Systems, www.ithacahours.org), SEL
(Syst me d´Echange Local), BdT (Banche del Tempo), ale jsou založené na stejných principech, nap .
solidarit , reciprocit nebo vým n (tovaru nebo služeb, ale též asu a zru nosti). Tyto organizace
p edstavují sou asnou metropolitní evoluci vzájemné pomoci, kterou si sousedé vždy poskytují p i
každodenních životních innostech p i pé i o d m.
Ezio Manzini, Francois Jegou, Sustainable Everyday. Scenarios of Urban Living.(Každodenní
udržitelnost. Scéná e pro m stský život) Miláno, Itálie
Centra distan ní práce
Rozvoj informa ních a komunika ních technologií m ní zp sob, jakým pracujeme a místa kde
pracujeme. Toto vedlo k poptávce po nových podp rných službách.. Jako d sledek vidíme otevírání
kancelá í v domovech (tele-domov) a podp rných služeb pro lidi, kte í pracují z domu. Jako p íklady
mohou sloužit Mizen Telecottage v Irsku, Proxima v Itálii a Virtual Office v Brazílii.
Ezio Manzini, Francois Jegou, Sustainable Everyday. Scenarios of Urban Living.(Každodenní
udržitelnost. Scéná e pro m stský život) Miláno, Itálie
Doprava – Lepší využití aut
Spole né sdílení auta (zp sob, jak optimalizovat využití auta) a auto „pooling“ (zp sob, jak
optimalizovat každou cestu autem), jsou iniciativy, které vznikly v oblasti alternativní mobility v
pr b hu p edchozích n kolika let a které se rozrostly do skute ného mezinárodního hnutí. Abychom
poskytli p edstavu o rozsahu a mí e tohoto hnutí, m žeme jmenovat Stattauto v N mecku, I Go v
Chicagu, City Car Club ve Finsku, Autoshare v Kanad , Mobility ve Švýcarsku, ICS v Itálii.
Ezio Manzini, Francois Jegou, Sustainable Everyday. Scenarios of Urban Living.(Každodenní
udržitelnost. Scéná e pro m stský život) Miláno, Itálie
Využívání energie
Mnoho m st vytvo ilo plány na využívání r zných obnovitelných zdroj energie a postavilo
bioklimatické stavby. P ípad Kronsbergu v Hannoveru m žeme uvést jak první: na úrovni sídlišt
integruje solární panely, v trné generátory, systémy spole ných generátor a bioklimatické stavby s
vysokou úrovní environmentální innosti. Další podobné p íklady se nacházejí v: Vauban, Freiburg:
Goteborgu ve Švédsku; Vikki ve Finsku; Las Gaviotas v Kolumbii a Pefki v ecku.
Ezio Manzini, Francois Jegou, Sustainable Everyday. Scenarios of Urban Living.(Každodenní
udržitelnost. Scéná e pro m stský život) Miláno, Itálie
Spole né zahrady
Lokální odpov dí na nedostatek vegetace možno vid t ve svépomocných organizacích, které se
zam ují na získávání nepoužívaných nebo okrajových m stských oblastí a jejich prom nu na
39
- -
spole né zahrady. V t chto zahradách mají obyvatelé možnost kultivovat parcely a zárove si
vym ovat odborné znalosti a sdílet zkušenosti s prací na zahrad . Jenom v samotné Velké Británii
existuje 1 200 p íklad spole ných zahrad, len Federace m stských farem a Komunitních zahrad.
M žeme jmenovat mnoho dalších p íklad , nap . Alice Griffith Community Garden v San Franciscu,
Clintom Community Garden a Green Guerillas v New Yorku, US and Orti del Tempo Libero v Milán
v Itálii. Dále i kanadská asociace Evergreen, která vytvo ila programy pro naturalizaci m stských
oblastí s p ímou ú astí ob an , by se m la zahrnout do tohoto seznamu.
Ezio Manzini, Francois Jegou, Sustainable Everyday. Scenarios of Urban Living.(Každodenní
udržitelnost. Scéná e pro m stský život) Miláno, Itálie
Organická a sezónní výroba
N které organizace, které dodávají p ímo dom základní ovoce a zeleninu, nabízejí p íklady, které
umož ují farmá m vytvo it si p ímé spojení s kone ným m stským uživatelem tak, že poskytují
službu donášky sezónního ovoce a zeleniny. V praxi zásobují své zákazníky s týdenní periodicitou
košem ovoce a zeleniny, kterého obsah se m ní podle sezony a podle toho, co se práv urodilo. Jako
p íklad mohou sloužit Odin v Holandsku, Le Campanier ve Francouzsku a Aarstiderne v Dánsku.
Podobnou službu poskytuje aj Handan Organic Vegetables v ín .
Ezio Manzini, Francois Jegou, Sustainable Everyday. Scenarios of Urban Living.(Každodenní
udržitelnost. Scéná e pro m stský život) Miláno, Itálie
Hnutí Slow Food – Pomalé ob erstvení
„Zachování pokojného materiálního pot šení je jediným zp sobem, jak elit celosv tové pošetilosti
rychlého života“
(Slow Food Manifesto p1, 1989)
Organizace „Slow food“ je paradoxní a d ležitá z pohledu spot ebitel . Za ala v roce 1986
demonstrací proti McDonalds´ tím, že vytvo ila prodejnu hned vedle Špan lských schod v ím .
Následovala diskuse o kultu e, tradicích a hodnotách, co se ve skute nosti stane s kulturou, životním
stylem a p írodním prost edím, jak rychlé ob erstvení nahradí staré tradice? Bývalé vedení organizace
p išlo v roku 1989 s prohlášením, že m že p sobit jako sí labužník za tradi ní jídla. Hlavní
praktickou aktivitou je testování vína, diskutování o receptech, ochutnávání jídel, vytvá ení a
schvalování standard pro potraviny a informa ní aktivity. No od za átku vyhlašovalo siln politicky
d ležité požadavky k tomu, jak by se m lo vyhýbat rychlému ob erstvení a pr myslné strav , p i emž
použilo McDonalds´ jako symbol. Argumentovalo též tím, že místní a pomalu vyrobená tradi ní strava
bude udržitelná; bude obsahovat velice malé množství chemikálií, nebude nutné daleko cestovat aby
se prodala a nebude nutný dovoz komodit na její výrobu. Využívá množství práce a n kolik dalších
zdroj . Sou asn je to i moderní a velice dobré jídlo, p i emž „pomalá“ strava p ináší pot šení,
spole enskou událost a kulturní zážitek.
Hnutí Slow Food má velký úsp ch. Organizace získala okolo 100 000 len a vybojovala zajímavé a
dokonce vít zné bitvy s byrokracií EU tím, že tato umožnila schválení tradi ní stravy i p es regulace a
dokonce dosáhla dohody týkající se speciálních druh pravidel pro místní a tradi ní stravu. Op t m la
zajímavý argument: produkty s velice dlouhou tradicí jsou asem testované a nemusí vyhovovat
pravidl m obrovského pr myslu pro potraviná ské komodity. Dokonce pokud i dojde k nehod nebo
bakteriální kontaminaci, bude to do asné a místní a nevyveze se to globáln ve velké mí e. A
p ipomenula, že nemoc šílených krav vznikla ve velkém pr myslu zp sobem, který je nemožný p i
místní tradi ní produkci. N kolik dalších problém souvisejících s potravinami, zdravím a životním
prost edím, má stejnou logiku. Jejich d sledek možno vid t u všech producent a komunit, které cht jí
být organizací schválené. Norský ministr zem d lství asto uvádí organizaci a její požadavky
pozitivním zp sobem.
Tento pokus kombinovat pot šení, drahou stravu a hodnoty jako životní prost edí, autentická kultura a
udržitelnost, je fascinující. Tento významný politický vliv sít , který je hlavn ur itým životním
stylem a gurmánskou sítí, je taky zajímavý a p ipomíná nám, že nové rozvíjející se politické systémy
40
- -
mohou mít prostor pro p izp sobení se jiným druh m kolektivních organizací, v porovnaní se starými
dominantními zájmovými organizacemi, politickými stranami a odbory. Na druhé stran by se m lo
zmínit, že tato situace a organizace m že být unikátní v tom smyslu, že nem žeme po ítat s tím, že
drahé pot šení jde ruku v ruce se správným zp sobem udržitelnosti.
Spekulativní marketing nebo fantazie d tí?
Švédsko
Gumové náramky = tajný sexuální kód?
Gumové náramky byly v pr b hu jedné doby populární v celé Evrop mezi d tmi a mladými lidmi.
Prodávali se za st ední cenu ve v tších módních prodejnách a buticích v mnoha barevných
provedeních – každá barva souvisela s úrovní mezilidského chování a sexuálního kontaktu. Náramky
byly nejpopulárn jší u mladých lidí starších deseti let, ale taky se prodávaly d tem ve v ku 5-6 let.
Mladí lidé ekli u itel m a rodi m, že nej ast ji akceptovaný barevný kód p edstavoval nep ímý
zp sob náznaku, že n kdo chce:
- bílá = být p ítelem
- zelená = dát kv t
- žlutá = polibek
- oranžová = pochopení
- ervená = striptýz a intimní erotický tanec
- modrá = mít orální sex
- erná = mít sex
Tato móda p išla z USA. Média tam popsala „sexuální náramky“ už v prosinci 2004. Školy v r zných
krajinách tyto náramky zakázaly.
Citlivé údaje a právo na soukromí
Polsko
„Všechno nejlepší k narozeninám“
V dubnu v roce 1999 se novomanželský pár z Varšavy rozhodl koupit byt. Obrátili se na LG Petro
Bank, aby s ní dohodli hypoté ní úv r. Vyplnili žádost, ve které uvedli podrobné informace o své
finan ní situaci a životních podmínkách. Krom toho uvedli i svou adresu spolu s kopií p edb žné
smlouvy, v které byla uvedená adresa, na které se nachází byt, který si cht li koupit. Po m síci se
rozhodli, že nevyužijí služby banky. Až pak se dozv d li, že jim banka nevrátí všechny vypln né
dokumenty. Pracovnice banky jim vysv tlila, že není možné vrátit vypln né tiskopisy, ve kterých je
logo banky. Pán a paní D. to akceptovali a požádali, aby jim na novou adresu banka nic neposílala a
aby zni ili p ed jejich o ima všechny dokumenty obsahující jejich údaje. Avšak k jejich p ekvapení se
to nestalo, p estože se skartovací stroj nacházel u trezoru – a tam byl vstup povolený jen
zam stnanc m banky. Pracovnice však slíbila, že dohlídne na zni ení dokument , které se týkají
manžel D. 9. ervence paní D. našla v poštovní schránce nového bytu pohlednici s textem „Všechno
nejlepší k narozeninám“. Tuto pohlednici poslala banka. Paní D. zaslala písemnou žádost bance, aby
už víc neporušovali její právo na soukromí a nepoužívali její údaje. Požádala o kompenzaci v hodnot
100 tisíc PLN. Banka jí poslala písemnou omluvu a slíbila, že už jí nepošle žádné blahop ání.
Manžel m D. se omluva nezdála dostate ná a obrátili se se stížností na ú ad hlavního inspektora pro
ochranu osobních údaj . Ú ad na ídil hloubkovou kontrolu banky, která dosp la k záv ru, že údaje
manžel D. byly nevhodn použity a v rozporu s p vodním zám rem (manželé poskytli svoje údaje,
protože cht li získat hypoté ní úv r). Záv rem nedoporu oval, aby tento p ípad šel na soud. Kontrola
vyvodila záv r, že pohlednice byla poslána omylem – jednoduše proto, že oznámení manžel D. o
ukon ení jejich spolupráce s bankou se p es místní pobo ku, která m la vypln né formulá e manžel ,
nikdy nedostala k vedení banky. Manželé se však rozhodli, že o svá práva budou bojovat soudn . Soud
uznal, že jejich stížnost byla oprávn ná s od vodn ním, že každý jedinec má právo na soukromí a
zachování anonymity do takové míry, jako je to jen možné. Kone né rozhodnutí zn lo, že banka má
ukon it používání údaj týkajících se manžel D.; má jim poslat písemnou omluvu a zaplatit
kompenzaci v hodnot 20 tisíc PLN.
41
- -
***
Je protiprávní užívat tzv. „citlivé údaje“, jako nap . údaje, které se týkají etnického p vodu,
náboženství, politického nebo filozofického p esv d ení, p íslušnost k ur ité politické stran ,
odborové organizaci nebo náboženské skupin , stejn tak i fyzický stav, genetický kód, sexuální
orientace nebo drog. Jen ve výjime ných p ípadech mohou vybrané skupiny subjekt pracovat
s takovýmito údaji. S n kterými typy údaj mohou pracovat i zam stnavatelé v rámci náboru nových
pracovník , p i emž je specifikovatelný ú el, na který se tyto údaje použijí. Existence a aktivity
moderních podnik závisí od jejich p ístupu k adekvátním informacím, které se týkají jak spot ebitel ,
tak zam stnanc . Ne všechny metody shromaž ování údaj o pracovnících a zákaznících podniku
jsou oprávn né, i když je jejich kone ný zám r uchovávání v databázích všeobecn akceptovatelný.
Ve v tšin p ípad se shromaž ování údaj a následná práce s nimi d je s využitím moderních
technologií. Stojí za zmínku, že to nevytvá í standardní soubor nástroj vedoucí k posílení jen
lidských aktivit. Nástroj samotný nem že být posuzován jako etický nebo neetický. Je to lov k, který
rozhoduje o jeho vhodném nebo nevhodném využití a který nás, len organizace, zbavuje našeho
základního práva na soukromí. Postup je dán do pohybu n kým, kdo hledá ur itý druh informací;
podporuje uchovávání a práci s údaji. Kone ný cíl shromaž ování a práci s údaji m že být stanovený
jen lidmi a je to práv lidský faktor, který je výhradn zodpov dný za utvo ení standard dodržování
práva na soukromí zam stnanc a spot ebitel .
Barbala Mazur, Technická univerzita v Bialystoku, Polsko
Itálie
Mobilní telefony
Mezi budoucí témata ohledn CE jsou krom jiného i mobilní telefony, rostoucí zdroj konflikt
v rodin vzhledem k jménotv rc m a i rodinám (viz Rinaldi, Webley, Mora 2003). V poslední dekád
se v Evrop významn zvýšilo množství finan ních prost edk vynaložených na používání mobilních
telefon . V souvislosti s tím se hlavn v rodinách s teenagery, kte í jsou významnými uživateli
mobilních telefon , staly náklady na mobilní telefony horoucím tématem. Vzhledem k emocionálnímu
poutu k mobilnímu telefonu, mu mladí lidé p isuzují stále v tší význam jako by byl absolutní
nevyhnutelností pro komunikaci. Pocity týkající se mobilních telefon jsou zna n r znorodé a n kdy
rozporuplné, p i emž p echázejí od objektivního, chladného a funk ního vztahu až k extrémní
závislosti, kde je za ízení polidš ováno a definováno jako „v rný p ítel“ (viz. Katz, Aakhus, 2002;
Brown, Green, Harper 2001). Teenage i pot ebují pomoc, aby získali kriti t jší a uv dom lý vztah
k t mto typ m nových technologií a silným marketingovým tlakem, který je podporuje.
Emanuela Rinaldi ANCC-COOP Itálie
Biodiverzifikace p dy a letišt v Manchestru
Polsko
Dokument, který obsahuje pravidla pro rozši ování letišt v Manchestru, je p íkladem pokusu o
vyvinutí efektivních metod ochrany živo ich žijících v p d v ase jejich p esunu. Dokument byl
popsán jako „nejvšestrann jší program ekorozvoje ve Spojeném království“ a m že sloužit jako
podn t pro posuzování a rozumné ešení p i jiných stavebních pracích na celém sv t (Kostecka a Butt
1999). V dob výstavby druhé dráhy na letišti v Manchestru se na prvním míst bralo v úvahu hledisko
životního prost edí. Vrchní vrstva p dy se ukládala zvláš , aby se pozd ji použila n kde na okraji a
další bohatou vrstvu pozorn p enesli k sousedním prostor m a stanovištím. Nejv tší obavy byly o
kolonie obojživelník , které také p enesli z oblasti, kde by m la zanedlouho p istávat a vzlétávat
letadla. Aby se zabezpe ila vhodná potrava jak pro mloky tak i pro jezevce, letišt v Manchestru
42
- -
muselo zabezpe it populaci žížal pro mnoho typ živo ich , jejichž život byl ovlivn ný výstavbou
p istávací dráhy. Oslovilo výzkumné pracovníky, kte í uskute nili úvodní výzkum ve ty ech oblastech,
do kterých se m li živo iši p eložit. Výsledky ukázaly, že struktura spole enstva žížal, po et a biomasa
jsou silné ovlivnitelné použitou technikou rozmís ování a vytvo enou lokalitou. Monitorováním
existujících spole enstev žížal bude na letišti pokra ovat i v následující dekád . Stejn tak bude
pot eba zvládnout i vložení žížal do p dy za novou dráhou (Butt 1998). Joanna Kostecka, Univerzita v
Rzeszowe, Polsko
Jiná ekonomika
Itálie
Samospráva v íme iniciovala projekt s názvem „M sto s jinou ekonomikou“. Od roku 2006 má být
ást m sta v nována rozvoji a podpo e „Jiné ekonomiky“. Podniky a organizace pracují a vytvo ení
funk ních kritérií pro udržitelné životní prost edí, stejné rozd lování hodnot. Toto téma se stane
nástrojem pro komunikování a podporu reálné oblasti „ekonomiky solidarity“, podporující integraci a
inovaci ekonomických vztah jak na lokální, tak i globální úrovní. Ve m st najdeme výstavy a
pravidelný prodej ekologických a k životnímu prost edí ohleduplných produkt . Oblasti, na které se
soust edí pozornost, budou: Etické financování, dizajn a systémy ohleduplné k životnímu prost edí a
zodpov dná turistika. Hosté budou mít možnost vychutnat si potraviny a nápoje vyrobené
v biologickém plnohospodá ství a spravedlivé obchodování. „Jiná ekonomika“ P edstavuje iniciativu
v souvislosti s kritickou spot ebou, zodpov dnou turistikou, obnovitelnou energií, nepen žními
vým nnými systémy, otev ené informa ními systémy (jako „software zadarmo“). Jde o experiment,
který p edstavuje výsledek práce vzájemn spolupracujících ekonomik v ím s cílem zvýšit hodnotu
vztah namísto kapitálu a zabezpe it ohled na životní prost edí a spole nost.
Marino Melissano, CCTRCE, Itálie
Spal jsem a zdálo se mi o št stí.
Probudil jsem se a vid l život jako službu.
Sloužil jsem a zjistil, že ve služb se št stí nenalézá.
Rabinranth Tagore
43
- -
2. Jak m že být spot ebitelsko-ob anské vzd lávání sou ástí
vzd lávání o udržitelném rozvoji?
Dosáhnutí udržitelného rozvoje vyžaduje tak velké zm ny ve spot eb na severu, jako i v nování se
chudob na jihu. Spot ebitelská ve ejnost je základním p ísp vkem k udržiteln jšímu rozvoji,
prost ednictvím jak modifikování nadm rné spot eby, tak i vytvo ení pov domí o širších
spole enských, ekonomických a environmentálních d sledcích takovéto spot eby. Na demonstraci
t chto d sledk se v tšinou používají v decké d kazy a statistika, což vede k v tšímu významu v dy
ve vzd lávání spot ebitel . Význam v dy ve vzd lávání spot ebitel byl p íliš asto zanedbávaný.
Ve ejnost vnímá v du jako komplexní soubor technických znalostí, který je odd lený od praktických
každodenních záležitostí. Environmentální, spole enské a ekonomické d sledky neudržitelného
rozvoje jsou p evážn prezentovány s použitím v deckých d kaz a statistiky. Každý používá
indikátor HDP (hrubý domácí produkt), i když je ve skute nosti slabým indikátorem rozvoje.
Statistiky nezam stnanosti jsou p edm tem novinových titulk . Environmentální dopady se odrážejí
v hektarech p írodního lesa, který byl vysekán kv li rozvoji, množství skleníkových plyn v atmosfé e
a koncentrace pesticid v potravinách. Je možné ur it indikátory pro mnoho aspekt udržitelného
rozvoje (Moldan 1997) a tyto mohou zase vytvá et pov domí ve ejnosti. Abychom chápali a reagovali
na takovéto informace, je nutná základní v decká gramotnost, což si vyžaduje vytvo ení v tšího
významu v dy ve vzd lávání spot ebitel .
Když je v decký d kaz vhodn interpretovaný v rámci žeb í ku hodnot, m že se stát významnou
motiva ní silou vedoucí ke zm nám v chování. Toto by se m lo stát základním vzd láváním
spot ebitel -ob an . P ijetí základních hodnot týkajících se udržitelnosti, jakými jsou spravedlivost a
st ídmost, m že také vést k otázkám týkajících se základních p edpoklad západní materiální
civilizace, jako je nap íklad i neviditelná ruka trhu podle Adama Smithe, které jsou základem
mnohých neudržitelných vlastností sou asného ekonomického systému (Dahl, 1996).
„Udržitelný rozvoj“ je pro mnohé studenty složitý a abstraktní pojem na to, aby ho pochopili. Ú ast na
neustálých aktuálních politických a soukromých debatách o tom, jak m že výroba a spot eba
konstruktivn p isp t k udržitelnému rozvoji, pomáhá student m k lepšímu pochopení daného tématu.
Pomáhají i specifické a konkrétní p íklady.
M žeme si vzpomenout na n kolik úsp šných pokus o ucelený p ístup ke vzd lávání udržitelného
rozvoje: Fórum vzd lávání a udržitelnosti (UK) a Harveyho model vzd lávání 21. Mezinárodní
projekt Globetree, který vytvo il n kolik kampaní „Alternativní budoucnosti“ zaujal školy a pedagogy
z Evropy. Kritika t chto a podobných projekt spo ívá v tom, že je v tšinou „závislá od snahy
talentovaných zanícenc , kte í pracují jako dobrovolníci daleko nad rámec svých povinností. (3)
Smysth John; „Jsou lidé, kte í vzd lávají, p ipraveni na další Summit zem ?“, Journal of
Enironmental Awareness; íjen 2001.
Další didaktická úloha Vzd lávaní pro udržitelný rozvoj musí elit tomu, jak uvést abstraktní v decká
fakta do každodenních zkušeností u itele. Principy 9 a 17 Deklarace Agendy 21 vyžadují mezinárodní
spolupráci v dc , aby se vytvo ily efektivní nástroje na m ení environmentálních dopad .
V sou asnosti existuje n kolik takových nástroj . Environmenální index udržitelnosti (The
Environmental sustainable Index – ESI) s 61 indikátory, Millenium Ecosystem Assesment, Global
Stewardship a Index Komie pro udržitelný rozvoj s 56 indikátory a jiné. Pochopení výsledk test ,
které byly uskute n ny t mito a podobnými nástroji, není vždy jednoduché. Existuje n kolik
mezinárodních systém , které dávají eko-známky s cílem zjednodušit a informovat ve ejnost o dopadu
n kterých produkt na životní prost edí. Mezinárodní studie spot ebitel , která byla financována
Evropskou komisí a vládami N mecka a Holandska, odhalila, že zelené ozna ování je mnohokrát více
matoucí než nápomocné. Studie žádá jednotné ozna ení (Consumers International, Green claims:
Environmental claims on product and packaging in the shops. UK, 2000)
44
- -
Ekologie práv tady
Špan lsko
- Pozorování chování a jev (nap íklad: šet ení energií v institucích vzd lávání, používání koš a
kontejner z odpadkového papíru na r zné druhy odpadu, nedostatek produkt ekologické stravy)
- Identifikace problém (nap íklad: jak zacházet s odpadem, recyklovat, znovu použít. Jak získat
ekologické potraviny)
- Uvád ní informa ních kampaní, které nabízí alternativy (nap .: využití školního nebo lokálního
rádia, novin, výv sných tabulí)
- Praktická aplikace alternativního ešení: (nap .: vhodné kontejnery pro odpad nebo znovu použití
vy azených p edm t (v um ní, výrob hra ek, recyklováním papíru, výrobou mýdla). Vytvo ení
skleník s ekologickými technikami p stování.
Speciální vzd lávací centrum „Pintor Martin Sáez“. Evropská škola spot ebitel , Santander, Špan lsko
Finan ní gramotnost
N mecko
Finan ní gramotnost m že sloužit k r zným ú el m. Nejvíc program zam ených na finan ní
gramotnost za íná nyní nezpochybn ným p edpokladem, že nižší utrácení, vyšší úspory a menší dluhy
by m ly být nejlepším ešením pro lidi ve složitých finan ních situacích. Proto se tyto programy
zam ují na úspory, u ení o jejich významu a mechanizmy na zvýšení aktiv používáním. Takovéto
vzd lávací funkce mají nap íklad státní programy jako nap íklad IDA (Individual Development
Account) v USA nebo 470 EUR Law Savings Plan v N mecku, ale i schémata… pro vlastnictví byt
v mnohých krajinách mají. N které další funkce mohou být:
- finan ní gramotnost m že podpo it marketing nových finan ních produkt , jako p echod od
jednoduchých úspor k burze cenných papír nebo k trhu s cennými papíry. V tomto kontextu se
poskytovatelé vždy zam ují na mladé lidi, aby p ekonali bariéry znalostí, které brání lidem v koupi
nových produkt .
- Finan ní gramotnost se m že také využít státními agenturami na podporu stanovení cíl , jako
nap íklad soukromé vlastnictví byt v kontextu využití hypoték.
- Další funkcí finan ní gramotnosti m že být všeobecné vzd lávání v kontextu trendu podpory
konkurence a trh , aby se zm nila mentalita lidí spoléhajících se na podporu v nezam stnanosti a
sociální starostlivost.
- Mnoho program finan ní gramotnosti má také významnou ideologickou úlohu v ekonomickém
vzd lávání. Snaží se o vytvo ení „pen z a trh “ nejen reáln , ale také zdánliv výjime nou bází
moderního ekonomického života, která m že být neadekvátní pro ty, kte í mají relativn omezený
p ístup k finan ním službám.
- Programy finan ní gramotnosti jsou omezené jen na finance domácností a propagaci schopností
vedení ú t , mohou formovat ást obecné strategie u it mladé lidi nebo chudé lidi, aby se stali
zodpov dnými za svá výdajová chování tak, že se budou u it jak vnést po ádek do svých financí.
Disciplína m že být dominantním vzd lávacím cílem. Stát p edevším poskytuje r zné stimuly vedoucí
ke zvýhod ování výstavby, k samozam stnávání a osobnímu vlastnictví bytu. Používání takovýchto
program b žn obsahuje také p ímé využití finan ních služeb lidmi, kte í by k nim jinak m li
omezený p ístup. Finan ní vzd lávání se potom asto zam uje na úsp ch takovýchto program .
V roce 1992 v UK Noctor, Stoney a Stradling definovali finan ní gramotnost jako „schopnost vytvo it
si názor založený na relevantních informacích a ud lat efektivní rozhodnutí v oblasti užívání a
managementu pen z“. Tuto definici potvrdili Schagen a Lines v roce 1996 (s. 91), kte í tvrdili, že
finan n gramotný jedinec by m l využít škálu možností a postoj , které p edstavují pochopení
klí ových pojm finan ního managementu, znalost finan ních institucí, systém a služeb; postoje,
45
- -
které umož ují efektivní a zodpov dný management finan ních záležitostí. Finan ní vzd lávání tak
jako bylo popsáno výše napl uje tyto definice – aspo z ásti. Má také své plusy, ale my se snažíme
vyhnout se tomu,, abychom se omezili jen na jeden z t chto cíl za p edpokladu, že plné dosáhnutí
tohoto cíle by samo o sob pomohlo zabránit vylou ení ze spole nosti a chudob . Ani automaticky
nep edpokládáme, že znalosti o finan ních službách, schopnosti jednotlivce dob e vést ú ty, sklony
k úsporám místo výdaj , jako i hluboko zako en né p esv d ení o spolehlivosti samého sebe a
vlastnického úsilí, by samo o sob zlikvidovalo chudobu a vylou ení ze spole nosti.
Udo Reifner spracované Karen Beyer, iff – institut pro finan ní služby, N mecko
Tipy pro udržitelnou spot ebu
Itálie
Nakupujte mén
Každý produkt, dokonce i sklenice vody, p edstavuje neviditelnou „ekologickou tašku“, na výrobu
které se spot ebovala p íroda, energie a práce.
Nakupujte lehce
Vyberte produkty s malým balením!
Nakupujte moud e
Výrobek dlouhodobého používání se p íliš asto p ed asn vym uje a nahrazuje. Mohli by jsme
nap íklad vym nit naše auto za 15 let místo za 7.
Nakupujte jednoduše
Když je to možné, odmítejte produkty, které pot ebují baterie a elekt inu. Jednoduchost a st ízlivost
jsou známkou krásy.
Nakupujte blízko
Nákup místních produkt snižuje poškozování životního prost edí v d sledku dopravy a posil uje
ekonomiku.
Nakupujte zdrav
Kupujte erstvé a místní produkty vyrobené biologickými metodami bez konzerva ních látek a barviv.
Nakupujte férov
Kupujte produkty, které pocházejí ze solidních/solidárních trh a slušných marketingových sdružení.
Pro nás to znamená zaplatit o trochu víc, pro malé výrobce to znamená zdvojnásobit jejich p íjem.
Nakupujte opatrn , starostliv
Odmítejte syntetické produkty nebo materiály vyrobené velkými pr myslovými podniky. P íliš asto se
legislativa tvo í vzhledem k ekonomickým zájmovým skupinám, p i emž se zakrývají environmentální a
zdravotní problémy.
Nakupujte estn , up ímn
Odmítejte produkty s p ílišnou reklamou. Uv domte si, že platíte i za reklamu.
Zdraví a bezpe nost – zna ka CE
Portugalsko
„The New Approach“ (Nový p ístup) stanovuje úlohu harmonizovaných evropských standard za
základní dokumenty a v souladu s nimi si Rozhodovací výbor Evropské komise osvojí procedury pro
odhad shody. V souladu s t mito rozhodovacími pravidly bylo zavedeno, aby se vytvo ila a používala
zna ka CE. Zna ka CE znamená, že každý produkt uvedený v direktivách New Approach vyhovuje
požadavk m na bezpe nost a neškodí zdraví a životu lidí. Tento symbol neznamená nahrazení zna ky
za kvalitu produktu, ale je umíst n vedle ní. Produkty bez zna ky CE musí vyhovovat požadavk m na
ozna ování a certifikaci, které jsou uvedeny v p íslušných na ízeních.
Naší nejv tší výzvou v tomto století je p isvojit si myšlenku, která zní
abstraktn – udržitelný rozvoj – a p em nit ji na realitu pro všechny lidi na
sv t . Toto je jednoduše vzd lávací iniciativa. (Kofi Annan UN tišt ná
správa 15/03/01)
46
- -
3. Jak se m že hodnotit spot ebitelsko ob anské vzd lávání?
Hodnocení spot ebitelsko ob anského vzd lávání je oblast, která se stále rozvíjí. V n kterých
institucích vyššího vzd lávání jsou stanovené formy hodnocení, v tšinou kon ící tradi ními
individuálními písemnými zkouškami. Takovéto metody se jen áste n hodí ke spot ebitelsko
ob anskému vzd lávání. Neumož ují zp tnou vazbu do takové míry, aby studenti skute n byli
schopni ve spole nosti p sobit jako spot ebitelé – ob ané. Ani neodráží schopnost studenta uplatnit
v domosti, které získal. Jestliže je kone ným cílem spot ebitelsko ob anského vzd lávání vytvo it
kritické a uv dom lé spot ebitele – ob any, vhodnými by mohly být alternativy k oby ejným
zkouškám. Kombinace povinné ú asti na t ídních aktivitách a spln ní všech požadovaných úloh
mohou sloužit jako podmínka získání po tu kredit bez formální kone né zkoušky.
Hodnotící portfolio je zp sob hodnocení studentova pokroku a je to velmi doporu ovaná technika. 3
Skupinové zkoušky jsou vhodným nástrojem hodnocení. P estože mnoho v cí týkajících se spot ebitel
– ob an je kontroverzních, skupinová zkouška p edpokládá, že studenti se posunou od názoru
k poznávací úrovni pochopení.
Prezentování p íklad . Na hodnocení studijního procesu se m že použít vytvo ení (školního)
asopisu, zorganizování výstavy nebo vyrobení „profesionálních“ prezentací: tabule, videa a nahrávky
jako zp soby ztvárn ní konkrétních záv r .
Používaní internetu. Testování schopností studenta hledat na internetu a používat ho jako komunika ní
platformu pro spot ebitele - ob any.
Zkoumání a analýza prost ednictvím pokus s produkty, výrobou a službami se m že také použít jako
základ hodnocení.
Sebehodnocení: Znamená vlastní studentovo hodnocení: po dobu kurzu, na konci kurzu a po jistém
ase (nap . m síc po ukon ení kurzu), ím se testuje, a zda m l studijní proces n jaký vliv na zp sob
života studenta.
Stav ud lal/neud lal: Hodnocení m že být asto klamné ve srovnání s „tradi ními p edm ty“ –
neexistují jen jednozna né pravdy a každý má právo na sv j vlastní názor. M že se hodnotit zapojení,
otev enost myšlení a pochopení hlavních problémových oblastí. Kurz m že kon it hodnocením
ud lal/neud lal, a ne r znými známkami.
3
www.eduplace.com/rdg/res/literacy/assess6.html
47
- -
E. Zdroje
1. Jaký druh materiál je vhodný?
Existuje mnoho dostupných zdroj didaktických materiál , referen ních zdroj a online materiál ,
které se mohou použít ve spot ebitelsko ob anském vzd lávání. Ty se dají najít v r zných jazycích, i
když nejb žn jší je angli tina. Tato publikace nem že v daném moment poskytnout rozsáhlý p ehled
všech z nich. Seznam, který následuje, obsahuje dva typy zdroj . Jedna ást je zvláš pot ebná.
Ostatní, které jsou vypsány, jsou uvedeny proto, že se na n odvolává text v této publikaci.
YouthXChange, Trianing kit on responsible consumption – The Guide
YouthXChange, Tréninkový nástroj pro zodpov dnou spot ebu – Pr vodce UNESCO/UNEP 2002,
ISBN 92-807-2128-3
Webová stránka s aktualizovanými p íklady a informacemi: www.youtxchange.net
UNESCO´s Teaching and learning for a sustainable future
materiál UNESCO Vyu ování a u ení se pro udržitelnou budoucnost
multimediální vzd lávací program pro u itele, UNESCO 2002 (dostupné zadarmo v UNESCO
v Pa íži)
The Sustainable Everyday Project
Projekt každodenní udržitelnosti
Je to platforma znalostí a aktivit pro kreativní komunity a pokrokové ob any. Nabízí katalog slibných
nám t , laboratorium vyvíjejících se scéná a program nutné výstavy s cílem stimulovat
spole enskou debatu vedoucí k udržiteln jší rozvoji. www.sustainable-everyday.net
State of the World Report 2004 Worldwatch Institute
Zpráva o stavu sv ta 2004
Ve vydání z roku 2004 Institut zjiš oval, jak spot ebováváme, pro spot ebováváme a jaký dopad má
náš vybraný zp sob spot eby na planetu a ostatní lidi. Obsahuje kapitoly o potravinách, vod , energii,
politice spot eby a redefinování dobrého života, ve kterých klade otázku, zda je možná spole nost
s menší spot ebou – a pak argumentuje, že je to d ležité.
Annual United Nations Development Program´s Human Development Report
Ve výro ním Programu rozvoje Spojených národ – Zpráva o lidském vývoji
Poskytuje aktualizovaný index Lidského vývoje a další d ležité reference. Pro p ípadové studie a
projekty má tato zpráva množství relevantních faktor .
(P edevším zpráva z roku 1998, která se zabývá spot ebou)
CiCe: Children´s Identity and Citizenship in Europe
CiCe: Identita d tí a ob ané v Evrop
Tématická sí , které publikace se zabývají ob anským vzd láváním. Viz série Trentham, knih a
p íru ek a plánování provizí pro univerzity a vyšší odborné školy ke vzd lávání profesionál , kte í
budou ší it ob anské vzd lávání po celé Evrop .
www.north.londonmet.ac.uk/cice/start.ht
48
- -
Consumers International
Mezinárodní spot ebitelé
Tvo í webovou stránku a online noviny, které poskytují mnoho aktuálních referencí týkajících se
aktivit souvisejících s udržitelnou spot ebou.
www.consumersinternational.org
The International Journal of consumer Studies
Mezinárodní asopis spot ebitelských studií
Nabízí mezinárodní fórum pro akademické a výzkumné studie, které se v nují tomu, jak mohou
spot ebitelé zvýšit svoji bezpe nost a spokojený život. Publikuje lánky v nované mezinárodnímu
publiku a dává impuls k celosv tovému výzkumu spot ebitel .
Databáze údaj ze spot ebitelského výzkumu, kterou má Nordic Council of ministers (Skandinávský
výbor ministr ) obsahuje informace o výzkumech o 60 výzkumnících v rámci spot ebitelských v d.
Databáze je v 5 jazyscích.
www.norde.org/konsumentforskning alebo www.norde.org/konsument/2/start.asp
asopis m žete najít na www.norde.org/konsument/doc/nh0401.doc
Divize udržitelného rozvoje propaguje udržitelný rozvoj jako autonomní sekretariát Komise
Spojených národ pro udržitelný rozvoj (CSD) a prost ednictvím technické spolupráce a budování
kapacit na mezinárodní, regionální a národní úrovni. www.un.org/esa/sustdev
Publikace CCN (Consumer Citizenship Network) – Spot ebitelsko ob anské sít :
- Usin, choosing or creating the future? Zpráva z konference CCN 2004
- Nice Mail # 21 www.norde.org/nicemail
Service Learnig je didaktická metoda u ení v civilním vzd lávání, která kombinuje služby se
strukturovanými p íležitostmi, které spojují tyto služby s definovaným procesem u ení.
www.servicelearning.org
Chartu zem p ijali a používají vzd lanci na celém sv t v r zných vzd lávacích za ízeních,
institucích vyššího vzd lávání, komunit a profesionálním rozvoji. Vzd lanci považují Earth Charter
za užite ný zdroj, který se m že za lenit do kurz zabývajících se tématy jako etika, životní prost edí,
spole enská spravedlivost, udržitelný rozvoj, globalizace a mezinárodní vztahy.
www.earthcharter.org
Databáze Banky nápad obsahuje víc než 300 p íklad projekt propagujících ekologii, globální
spravedlivost, udržitelnou spot ebu a rozvoj komunity. www.idebanken.no
Následující reference souvisí s modely a referencemi uvedenými v této publikaci.
CAPRA, F.: The Hidden Connestions. A Science for Sustainable Life. London:,Harper Collins, 2004
49
- -
EMUDE Description of Work. Proposal description. 2003
MANZINI E. – VEZZOLI, C.: Product-Service Systems and Sustainability. Paris: UNEP publikácie
2002
YIN, R.: Case Study Research: Design and Methods. Newbury Park, CA, Sage 1994, 2. vydanie
CROSS, G.: Time and Money, „The modern moral economy of needs“. London: Routledge 1993
MILLER, D.: Acknowledging consumption. London: Routledge 1995, s. 164-192
DAHL, A., L.: The Eco Principle: Ecology and Economics in Symbiosis. London: Zed Books 1996
MOLDAN, B. – BILLHARZ, S. – MATRAVERS, R.: Sustainability Indicators: A Report on the
Project on Indicators of Sustainable Devlopment. Chichester: SCOPE 58 John Wiley & Sons 1997
UNEP 2005. Global Environment outlook 3. London: Earthscan
REIFNER, U.: Finanzielle Allgemeinbildung – Bildung als Mittel der Armuts-prävention in der
Kreditgesellschaft. Baden-Baden 2003
NOCTOR, M. – STONEY, S. – STRADLING, R.: Financial Literacy. Správa pre Národnú
Westminsterskú banku. London 1992
SCHAGEN, S. – LINES, A.: Financial literacy in Adult Life. Správa NaTWest Group Charitable
Trust, Slough 1996
SMITH, R., A. – TUCKER, S., M.: Family Life Management. New York: Macmillan Publishing
Company 1986
HURLEY, G., E.: Personal Money Management. New Jersey: Prentice-Hall Inc., Englewood Cliffs
1981
PETRINI, C.: Slow Food. The case for taste. Columbia univ Press 2001
ENGBERG, L. – VARJONEN, J. & STEINMULLER, H - editori: Family Resource management
Issues. France: international Federation for Home Economics 1996
50
- -
DEACON, R. – FIREBAUGH, F.: Family Resource Management: Principles and applications.
Boston: Allyn & Bacon 1988, 2. vydanie
Taking post – 16 Citizenship Forward: Learnig from Post – 16 Development projects; National
Foundation for Edicatioanl reseach, UK: DfES 2005
www.unep.org
www.yomag.net
www.nfer.ac.uk
www.stattauto.de
www.i.go.cars.org
www.citycarclub.net
www.autoshare.com
www.mobility.ch
www.icscarsharing.it
www.odin.nl
www.lecampanier.com
www.aarstiderne.com
www.selidaire.org/logithec/intal/sec.htm
www.comune.fe.it/bancadeltempo/bankitalia.htm
www.westcorkweb.ie.mizen/tc.html
www.asnm.com/proxima
www.virtualoffice.com.br
www.vauban.de
www.goteborg2050.nu
www.globalis.no
www.farmgarden.org.uk
www.cantierisola.org/bio/altre/schede/boscoincitta.htm
www.evergreen.ca
www.spssi.org/ppsc.html
2. Která terminologie je vhodná?
•
•
•
Etika. Odraz toho, jak jednat, založen na základních hodnotách
•
•
•
•
•
Zodpov dnost médií. Úloha médií v ší ení informací a ovliv ování volby spot ebitele
•
Pot eby. Základní pot eby pro p ežití: potrava, obydlí, od v, voda, bezpe nost (pot eby
všeobecné a luxusní) Viz. reference na teoretiky, kte í se zabírají „teorií pot eb“
•
Spokojený život. Jak osobní a spole enská, tak i fyzické podmínky pro uspokojování pot eb
51
Hodnoty. Ideály, od kterých smí nebo nesmí být odvozeno chování
Spole enská zodpov dnost. Etika jednotlivce založená na smyslu pro solidaritu s ostatními
(spot ebiteli)
Údaje. Nep esn definované informace
Znalost. Shromážd né informace
V domost. Osobní znalost
Zodpov dnost. P irozená hranice svobody jednotlivce, která je založena na spole enských a
environmentálních požadavcích/hodnotách.
- -
•
U ení se zodpov dnosti. Vzd lávání, které rozvíjí schopnosti student zhodnotit situace, stát se
iniciativním a vytvo it zm nu
•
•
Informace. Údaje zevnit ; co se vytvo í v naší mysli z údaj , které jsme získali
•
Informa ní spole nost. Moderní spole nost, ve které se zna né množství údaj rapidn ší í pro
širokou ve ejnost.
•
Ozna ení. Standardizované, zhušt né informa ní nosi e, jako nap íklad The White Swan, Trans
Fair, Bio, Trusted shops
•
Sémantický web. Technologie, která umož uje uživatel m prohledávat web nejen za pomocí slov,
ale také pomocí pojm
•
ICT. Zkratka pro Information and Communication Technologies – Informa ní a komunika ní
technologie. Sou asné technologie, pro které je charakteristická výrazn jší integrace zpracování
informací s komunika ními technologiemi.
•
E- commerce. E-obchodování. Jakákoliv obchodní aktivita, která se realizuje na dálku pomocí
informa ních a komunika ních technologií
•
E- learning. E-u ení. Jakákoliv studijní aktivita, která se realizuje pomocí nástroj informa ních
a komunika ních technologií
•
•
E-zine. Informa ní zdroje dostupné v síti
•
Sít . Skupina po íta , které jsou spojeny lokální nebo rozsáhlejší nebo geografickou sítí.
Konkrétní sít se m že skládat z kabelu a nebo z bezdrátového spojení.
•
IP. Zkratka pro Internetový protokol. Je to protokol, který se používá p i p enášení údaj
prost ednictvím internetu
•
TCP. Zkratka pro Transmission Control Protocol – Kontrolní protokol pro p enos. Je to protokol,
který se používá na kontrolu a zabezpe ení správného p enosu údaj prost ednictvím internetu.
Podmínky se používají v kombinaci, nebo se jedná o mechanizmy p enosu základních údaj ,
které se používají v internetovém prost edí.
•
IP adresa. íselný kód, který jedine n identifikuje elektronické za ízení spojené se sítí, která je
založena na TCP/IP protokolu.
•
•
Názvy domén. P ezdívky, které slouží jako identifikace IP adres, které spolu logicky souvisí.
•
Synchronní. Týká se procesu, ve kterém jsou oba, i ten, který informace posílá i ten, který
informace p ijímá (nemusí to být nevyhnuteln lidé), sou asn p ítomní.
•
Asynchronní. Týká se procesu, ve kterém nejsou oba, tedy i ten, který informace posílá i ten,
který informace p ijímá (nemusí to být nevyhnuteln lidé) sou asn p ítomní.
•
Interaktivní. Týká se procesu vým ny informací, ve kterém lov k sehrává aktivní úlohu p i
výb ru informací, které poskytuje elektronické za ízení.
•
Interaktivní TV. Týká se procesu vým ny informací, ve kterém lov k sehrává aktivní úlohu p i
výb ru informací, které poskytuje televizní kanál
•
Interaktivní video sí . Týká se procesu vým ny informací, ve kterém lov k sehrává aktivní roli
p i výb ru informací, které poskytuje specializovaná video sí .
•
•
Kabelová TV. Televizní programy ší ené prost ednictvím kabel místo antén
52
Digitální propast. Rostoucí mezera mezi t mi, kte í komunikují prost ednictvím internetu a t mi,
kte í ne.
Distan ní u ení. Jakákoliv studijní aktivita, p i které není u itel fyzicky blízko (nenachází se ve
stejném fyzickém prostoru) u studenta.
Spam. Nevyžádané e-mailové zprávy nebo pop-up okna poslané do sít systematickou nebo
náhodnou tvorbou IP adres.
Listserv. Informa ní služba, která se poskytuje prost ednictvím sít skupin p edplatitel .
- -
•
Multimédia. Soubor médií pro p enos informací v r zných formátech (oby ejn textové, zvukové
nebo obrazové)
•
Hypertext. Text, který obsahuje p epojení na jiné texty, p i emž neumož uje postupné tení
obsahu.
•
•
Internet. Geograficky rozsáhlá sí , která spojuje r zné sít .
•
Provider. Komer ní organizace, která umož uje svým zákazník m jednoduchý p ístup
k internetu
•
•
Browser. Programovací nástroj pro vizualizaci elektronických dokument
•
Sémantický web. P íslušná organizace informací, které jsou dostupné na webu, na kterém se
k informacím dá dostat prost ednictvím sémantických asociací místo jednoduché textové shody
•
•
•
Práva spot ebitel . Právo na výb r, informovanost, bezpe nost, zdraví a vzd lávání.
•
Ekologická stopa. Analytický nástroj objevený v 90. letech Billem Reesem a Mathisem
Wackernagelem. Zam uje se na požadavky, které klademe na p írodu ve ty ech hlavních
oblastech spot eby: potraviny, výrobky a služby, bydlení (typ bydlení, používání vody a energie)
a mobilita. U každé z t chto oblastí je t eba p ihlédnout na celý et zec výroby, dodání a
NAKLÁDÁNÍ s odpadem
•
•
•
Globální solidarita. Zodpov dnost za to, abychom v d li a vcítili se do pot eb a p ání ostatních
•
Globalizace. Není to nový fenomén, ale zna n rozdílný od prvotních forem globalizace, které
byly založeny na obchodování, otroká ství, budování impérií. Moderní globalizace je významná
jak komer ní tak osobní
•
Globální solidarita. Loajalita, spolupráce na osobní, národní a mezinárodní úrovni, s cílem
zabezpe it rozvíjení všech jedinc
•
Nadm rná spot eba. Spot eba, která nep ízniv ovliv uje životní prost edí nebo spokojený život
ostatních
•
Nedostate ná spot eba. Životní úrove , která lidem neumož uje uspokojit základní pot eby, aby
p ežili
•
Neviditelné trhy – šedá ekonomika. Vým na výrobk nebo služeb, která není sou ástí tržního
systému a neobjevuje se ve statistikách týkajících se prodeje a nákupu
•
Funk ní ekonomika. Ekonomický systém, který je založen na výrob a p edávání komodit, spíš
než prodej a podpora funkcí komodity se myslí provedení (nap . prodej funkce „praní“, a ne
prodej pra ek)
•
Udržitelnost. „vývoj“, který uspokojuje pot eby sou asnosti bez omezení možností budoucích
generací uspokojit si svoje vlastní pot eby. Obsahuje dva koncepty: koncept „pot eby“,
p edevším základní pot eby sv tové chudoby, které by se m la dát priorita – a myšlenka limit ,
tj., že životní prost edí dokáže jen do ur ité míry uspokojit sou asné a budoucí pot eby (Our
CVommon Future s.43)
53
WWW. Zkratka World Wide Web. Soubor informa ních služeb, které jsou podporovány
internetem
Vyhledáva . Programovací nástroj pro efektivní hledání textových informací v obrovském (m že
p sobit na r zných fyzických místech, nap . na www stránkách) zásobníku údaj
Práva ob an . Ob anské, politické, spole enské/kulturní, environmentální, podle pohlaví.
Udržitelná spot eba. Zodpov dnost za u ení se o spole enských a environmentálních d sledcích
a jejich výb ru
Spolupráce. Zodpov dnost za p ípravu a p enášení diskusí a kolektivních podn t
Spole enská angažovanost. Zodpov dnost za poznání toho, jak ovlivnit systémy, které p sobí na
chování podnik a spot ebitel
- -
•
Nebo
„U it se, jak žít lépe (s menším negativním vlivem na spole enské a fyzické prost edí) tak, že
budeme mén spot ebovávat a regenerovat životní prost edí a starat se jeden o druhého“
•
Spole enská angažovanost. Výraz pro p ispívání ke spole nému lidskému rozvoji; ú ast na
demokracií; spole enská aktivita; „nesobecká innost pro spole né dobro“
•
Scéná e pro modifikaci chování. Návrhy a popisy možných budoucích situací/podmínek a
d sledky, které z nich mohou vyplynout.
•
Budoucí workshopy. U ící workshop, který umož uje student m rozpoznat d ležité skute nosti
prost ednictvím her, fantazie, vizualizace, kreslení a diskusí s cílem dosáhnout v tší sebepoznání,
a stejn tak vlastní postoje k t mto skute nostem. Budoucí workshopy poskytují nejen kognitivní
znalost, ale i možnost pracovat s emocemi a modifikací postoj .
•
Brainstorming. Asociativní metoda prezentování nápad bez protiargument nebo jiných forem
p ekážek
•
Schéma spole enské inovace. „pozitivní cyklus, ve kterém jsou signály ze spole nosti
p etlumo eny a znovu v len ny do schématu a vrátit zp t do spole nosti
Spole nost
vysílá
signály
→
2)
Signály
jsou
zachycené
→
3) Slibné signály jsou zesiln né → 4) Zesiln né signály jsou znovu vysílané
→ 5) Spole nost se p eorientovala
54
- -
F. Dodatek (Appendix)
1. Ochrana spot ebitele v Evrop
Carlo Biasior / Marino Melissano, CTRRCE – Regionální technické centrum pro výzkum spot eby
v Evrop , Itálie
Tento lánek poskytuje d ležité historické i sou asné reference pro u itele v oblasti vyššího
vzd lávání o spot ebitelských právech a povinnostech v Evrop .
Úvod
Abychom mohli ur it t i první odkazy pro spot ebitele, je nutné prostudovat ímskou smlouvu z roku
1957, listinu, která v podstat zakládá Evropské ekonomické spole enství (European Economic
Community, EEC), v odstavci . 2, v rámci základních cíl Spole enství. Zde m žeme nalézt
prohlášení o dosažení cíle, kterým je zlepšení kvality života a podmínek zam stnanosti obyvatel.
Rovn ž je zde specifikováno, že EEC bude prosazovat rovnom rný rozvoj ekonomických aktivit,
neustálé a vyrovnané rozši ování, lepší stabilitu a rychlejší pokrok kvality života. Odkazy pro
spot ebitele m žeme rovn ž nalézt v paragrafu 85 a 86 smlouvy, které se zabývají kázní
v konkuren ním boji. „Omezování produkce, prodeje nebo technického vývoje, které mohou zp sobit
spot ebitel m škodu“ je nastaveno jako p íklad reakcí o ekávaných na nezákonné jednání.
V roce 1973 Poradní shromážd ní Evropské rady p ijalo usnesení . 543, které p edstavuje kone ný
text Charty ochrany evropského spot ebitele. V této chart se poprvé objevuje definice zákazníka. Za
zákazníka je považována „každá osoba, fyzická i morální, které je prodáváno zboží i jsou
poskytovány služby pro její osobní užití“.
V Chart byly rovn ž poprvé vyjmenovány práva spot ebitele:
1. právo na ochranu a pomoc spot ebitel m (zajišt ní zákazníka proti ekonomickým a
materiálním škodám, které mohou být zp sobeny zbožím a garance snadného p ístupu ke
spravedlnosti, aby práva, na která má spot ebitel nárok, byla napln na)
2. právo na kompenzaci škod, které postihly zákazníka (z d vodu ob hu defektních produkt
nebo v d sledku ší ení klamavých zpráv)
3. právo na informace a vzd lávání
4. právo na stížnost
Pozd ji díky usnesení Rady ministr ze 14. dubna 1975 (OGCE
C 92/1, 1975) EEC definovala
p edb žný program pro politiku ochrany spot ebitele, ve kterém je uveden zp sob chování a
sestavování práv spot ebitele v p ti hlavních kategoriích:
1.
2.
3.
4.
5.
právo na ochranu zdraví a bezpe nost
právo na ochranu ekonomických zájm
právo na náhradu škod
právo na informace a vzd lávání
právo na stížnost
Problémem ale bylo, že tato rezoluce postrádala politicko-institucionální uznání. Proto byl nutný zásah
institucionálních smluv, aby byla vyhlášena zákonnost aktivit a program .
V ímské smlouv není ani zmínky o spot ebitelích. P ijetí Jednotného evropského aktu (Single
European Act), skrze který je integrovaná a modifikovaná ímská smlouva (zejména odstavec 100A),
p edpovídá, že Komise ve svých návrzích v záležitostech zdraví, bezpe nosti, prost edí a ochrany
spot ebitele p ijme „vysokou míru ochrany“.
55
- -
Poté Maastrichtská smlouva podepsaná 7.2.1992 predikuje vhodný lánek v novaný ochran
spot ebitele. Díky titulu XI, odstavci 129A byla Komisi p isuzována ur itá kompetence. Je psáno, že
Evropská unie „p ispívá k dosažení zvýšení úrovn v oblasti ochrany spot ebitele prost ednictvím
m ení zvolených v souladu s odstavcem 100A a propaguje specifické aktivity pro podporu a integraci
politik lenských stát tak, aby byla zajišt na ochrana zdraví a ekonomické zájmy spot ebitel a jim
byla zajišt na adekvátní informovanost“.
Jestliže Maastrichtská smlouva staví ochranu spot ebitele na p ední místa, pak Amsterdamská smlouva
(2.10.1997) rozvinula tento cíl dále a posunula se dop edu k p ijetí opat ení ve prosp ch spot ebitel .
lánek 153 Amsterdamské smlouvy ur itým zp sobem p epsal odstavec 129A Maastrichtské smlouvy
prohlášením, že „pro podporu zájm zákazníka a aby jim byla zajišt na vysoká úrove ochrany,
Komise p ispívá k ochran spot ebitelova zdraví, bezpe nosti a ekonomických zájm a na podporu
jeho práv na informace, vzd lání a organizaci pro zajišt ní jejich zájm “. Komise „p ispívá a
podporuje“: to je kone ný krok Evropské unie pro ochranu spot ebitele. V podstat v Amsterdamské
smlouv Evropská unie nenastavila pouze pravidla, ale poskytla i podporu.
Od té chvíle p ijala Evropská komise kroky jednání a místní normativní intervence tak, aby mohla
regulovat specifické p ání nebo dokonce standardizovat soubor pravidel, které již existují v r zných
lenských státech EU. Poslední t íkrokový ak ní plán (2002 – 2006) byl zam ený na t i základní
priority:
1. vyšší obecná úrove ochrany spot ebitele
2. efektivní využití zákon na ochranu spot ebitele
3. p im ené zapojení spot ebitelských organizací do komunální politiky
Legislativní intervence ve prosp ch spot ebitel : problém r znorodosti národních disciplín, nástroje
používané pro vydávání zákon a nezbytnost jediného korpusu pravidel.
Na evropském trhu existují spole ná pravidla tak, aby umožnila obyvatel m a evropským
spot ebitel m voln se pohybovat a mít užitek z jednotného trhu. Zejména pak po p edstavení
jednotné m ny. V záležitostech týkajících se spot ebitel , EU vydává zákony zejména ve smyslu
direktiv, které vyžadují národní legislativní akt, aby získali platnost zákona v každém individuálním
stát . Výb r direktivy-nástroje dovoluje adaptovat zákon jednotlivého lenského státu prost ednictvím
poskytování ur itého rozmezí v jednání jednotlivým stát m, i když omezen , p i akceptování n kolika
p ístup .
Odstavec 100 a 100A ímské smlouvy tvo í soudní základ direktiv Komise v záležitostech ochrany
spot ebitele. Bez p edstírání, že se jedná o komplet legislativy, soubor je docela rozsáhlý. M li
bychom zmínit následující:
• direktiva 84/450 ve v ci klamavé reklamy
• direktiva 85/374 o odpov dnosti výrobce za škody zp sobené defektními produkty
• direktiva 85/577 o ochran spot ebitele ve smlouvách uzav ených v komer ních prostorách
• direktiva 87/102, zm n na direktivou 90/88, ve v ci „D v ry ve spot ebu“...
• direktiva 87/357, týkající se produkt , které mají jinou podobu než jaké ve skute nosti jsou,
hledající kompromis mezi zdravím a bezpe ností spot ebitele
• direktiva 89/359 a direktiva 89/396 týkající se etiketování, prezentace a reklamy pro
potravinové produkty
• direktiva 89/398 týkající se potravin ur ených ke konkrétní výživ
• direktiva 90/314 týkající se cestování, dovolené a „all inclusive“ turnus
• direktiva 92/59 o všeobecné bezpe nosti produktu
• direktiva 93/13 ve v ci nezákonných výjimek
• direktiva 94/47 ve v ci sdílení vlastnictví
• direktiva 97/7 ve v ci smluv na dálku
• direktiva 97/55 ve v ci porovnávací reklamy
56
- -
•
•
direktiva 99/34(modifikace direktivy 85/374) rozši ující odpov dnost výrobce za primární
zem d lské produkty
direktiva 99/44 o n kterých aspektech záruky na spot ební zboží
Na základ iniciativy DG Sanco bude b hem n kolika p íštích m síc realizováno kompendium a
srovnávací analýza Komise ve v ci ochrany spot ebitele. M li bychom zd raznit, že nástroj direktivy
bude nahrazen regulacemi z Komise pokaždé, když bude nutné zajistit jednotnost v rámci disciplíny
specifického sektoru. A toto je studie našeho potraviná ství.
N které specifické oblasti
Potraviny
B hem posledních let prob hlo n kolik krizí v oblasti potravin (PVB, dioxin, BSE, atd.), které snížily
d v ru evropských spot ebitel ve schopnosti a ochotu potraviná ského pr myslu a ve ejných ú ad ,
že jsou schopni zajistit bezpe nost potravin. Proto se tedy Evropská komise rozhodla zapojit do
bezpe nosti potravin. Tato problematika se stala jednou z jejich hlavních priorit. Bílá kniha
bezpe nosti potravin z 12. ledna 2000 nazna uje všeobecný rámec politiky, která se více zabývá
prevencí. Je to modernizace legislativy za ú elem získání jasného a transparentního systému pravidel,
uplatn ní kontroly „od farmy na st l“, rozší ení zdroj a možností v deckého informa ního systému.
Strategické priority Bílé knihy jsou:
• vytvo it evropský potravinový ú ad
• v souvislosti s legislativou potravin, podporovat p ísn jší „farma-st l“ kontrolu
• nastavit pravidlo na základ kterého výrobce mají primární odpov dnost v oblasti bezpe nosti
potravin. lenské státy musí zaru it dozor a kontrolu v tomto sektoru a Komise musí
prost ednictvím inspekce prov ovat dodržování t chto kontrol a kompetencí lenských stát
• propagovat informovanost a dialog se spot ebiteli
• zajistit mezinárodní dimenzi zaujmutím aktivní role uvnit mezinárodních organizací
Základními prvky Bílé knihy jsou:
• zajistit vysokou úrove zdraví a ochrany spot ebitele - globální rozší ený p ístup, primární
odpov dnost za výrobní sektor, zp tná zjistitelnost potravin a p ísad, analýzy rizik, využití
preventivních opat ení
• získání informací a analýz – monitorování a dohled, kontrola prost ednictvím alarmových
systém , výzkum a spolupráce v deckým zp sobem
• vytvo it Evropský potraviná ský ú ad
• vytvo it novou sbírku zákon , se kterou m že být vytvo en ucelený a transparentní právní
systém
• podporovat vhodný dohled nad potravou pro zví ata
• podporovat zdraví zví at jako základní záruku kvality a bezpe nosti spot ebitele
• podporovat koordinovaný a globální p ístup,který zajistí hygienu potravin
• podporovat spole ný soulad p i nastavování maximálních limit pro zne išt ní a zbytkové
materiály (pesticidy, veterinární medicína, atd.) a jejich monitorování
• regulovat „nové potraviny“
• podporovat moderní legislativu na aditiva(p ísady), ko ení , atd.
• usp t p i uspokojování n kolika požadavk pro kontrolu
• zlepšit rozší ení risk-komunikací skrze interaktivní dialog se všemi zú astn nými stranami
• zm nit direktivy o etiketování, zajistit v tší informovanost pro spot ebitele
• brát více v úvahu nutri ní hodnoty jídla a vyvinout direktivy týkající se dietních jídel a
potravinových interakcí („interacting“)
57
- -
Tyto iniciativy musí být integrovány na mezinárodní úrovni tak, aby respektovaly klí ové principy:
dovážené potraviny a jídlo pro zví ata musí chránit zdraví doty ných, založené na rovnováze
v souvislosti s tím, co Komise stanovila pro vnit ní produkty.
Energie
Liberalizace ve ejných služeb je velmi d ležitá pro spot ebitele. Otev ení trhu iniciuje sout ž
(konkurenci) n kolika podnikatel , kte í by mohli p inést užitek kone nému spot ebiteli ve smyslu
nižších poplatk spole n se zárukou udržení vysokých standard kvality za dodávané služby.
Poskytnutá elektrická energie se stala povinnou službou v každodenním život a protože je to
všeobecná služba, zelená kniha COM 2000-79 definuje cíl liberalizace tohoto sektoru, stanovuje jako
cíl konkurenci mezi n kolika podnikateli za ú elem nabídnutí možnosti volby spot ebitel m mezi
konkuren ními a dostupnými cenami. Smlouvy pro výsady dodávky všeobecných služeb by m ly
obsahovat striktní sankce pro p ípad porušení standard p ístupu, bezpe nosti a kontinuity služby ve
všeobecném zájmu.
Je d ležité, že díky této liberalizaci získá užitek i spot ebitel. To znamená, že ti, kte í využívají energie
pro domácí spot ebu a ne pouze velké výrobní firmy, by m li být schopni vybrat si mezi r znými
podnikateli jako máme p íklad t eba telefonních spole ností. Výhody pro spot ebitele musí být z ejmé
v nákladech a pr hlednosti p i fakturování. Musíme se dostat k opravdové konkurenci a ne pouze
p ispívat k posunu z monopol k oligopol m. Zajišt ní kvality a konkurence cen nás posune
k liberaliza nímu procesu, který musí být podporován a urychlován. Zde se musí v novat konkrétní
pozornost nejslabším spot ebitel m (sta í a nemocní lidé, hendikepovaní). P ístup k ve ejným službám
je základní pro spot ebitele rovn ž ve smyslu lidské d stojnosti, protože jim asto zajiš uje d stojné
p ežití.
Je jasné, že všechny liberaliza ní kroky musí podpo it všeobecnou službu. Touto všeobecnou službou
myslíme celkový soubor opat ení sm ovaný k zajišt ní p ístupu (výb ru) k ur itým základním
službám v souladu s následujícími podmínkami:
1. p ístup (výb r) ve smyslu ceny a geografického umíst ní
2. kvalita a transparentnost informací o služb
3. nep etržitost služby
4. smluvní transparentnost
5. bezpe nost služby
Je povinností, aby evropská legislativa zajiš ovala dohled nad všemi
službami od každého podnikatele.
standardními všeobecnými
Tato liberalizace pak ovliv uje t i oblasti obecn -zájmových aktivit. Tyto odpovídají r zným právním
režim m :
• služby ve ejného zájmu (spole enského práva zemí), které jsou nejkomplexn jší a zahrnují
všechny innosti jako jsou vlaky, elektrická energie, atd. Tyto innosti jsou zajiš ovány
ve ejnými nebo soukromými subjekty v konkuren ním boji
• ve ejné služby (vzdálené od francouzského „service publique“ pro rozší ení a právní režim)
jsou podskupinou služeb ve ejných zájm vázaných na všeobecný zájem, který je ur ován
ve ejností
• všeobecné služby jsou p ípadnou podskupinou ve ejných služeb a odpovídají minimálním
službám dobré kvality, které musí být nabízeny kdekoliv a všem subjekt m za p ijatelnou
cenu. Všeobecné služby se ídí stejnými pravidly ve ejnosti, rovnosti zacházení a p izp sobení
pot ebám, ale musí být nabízeny rovn ž v oblastech a subjekt m, které toho asu nejsou
schopni pokrýt náklady. Všeobecné cíle jsou zajišt ny liberalizovanou administrativou, která
je zárove za takovéto jednání zodpov dná.
V souvislosti s projektem „Sí ob anských spot ebitel “ (Consumer Citizenship Network) by bylo
užite né rovn ž nastudovat deregula ní proces energetického trhu, který se uskute ní nebo
58
- -
uskute uje v r zných evropských zemích a který m že ukázat na správnou pot ebu souboru zákon
ustanovených evropskými direktivy v nujícími konkrétní pozornost povinnostem ve ejných služeb
poskytovaných podniky ve prosp ch spole ensky nebo ekonomicky znevýhodn ných ob an .
Dopravní služby
Bílá kniha 2001 napsaná Evropskou komisí p edstavila ak ní plán za ú elem zlepšení kvality a
efektivnosti evropského transportu. Hledá rovn ž zdroje ke snížení postupného nár stu mobility v
d sledku ekonomického r stu a takto snížit vliv na prost edí. Navrhovaná opat ení ( cca 60) jsou
ur ena pro rozvoj dopravní politiky tak, aby se staly službou pro ob any Evropy.
Zde jsou shrnuty základní kroky intervence:
1. ochrana cestujících (zajišt ní p ebookování letu)
2. zvýšení bezpe nosti na ulicích
3. udržitelná mobilita ( isté palivo)
4. instituce harmonizovaného cla na palivo pro profesionální užití pro transport
5. záruka p epravní kvality
6. výstavba velké infrastruktury
7. ízení globalizace zvýšením role EU v mezinárodních organizacích.
Finan ní správa
Téma finan ní správy (administrativy) ve vztahu ke spot ebiteli, nabývá více a více na d ležitosti
v systému Politik mezinárodních trh a politik ochrany spot ebitel . P edevším je nutné zd raznit, že
je zde pot eba ud lat stále mnoho práce, aby byly z ízené efektivní nástroje, které by zajistily práva
spot ebitel , spojená s jasnou informovaností,poctivým p ístupem, zárukou výkonnosti a založením
ú adu, který by byl zodpov dný za kontrolu finan ního a bankovního systému tak, aby chránil
spot ebitele.
Prozatím je nutné dodat, že v roce 1999 byl stanovený „Dow Jones Sustinability Index (Djsi)“, první
globální podílový index „UDRŽITELNOSTI“ v rámci finan ního trhu. V roce 2003 se italské firmy
staly více udržitelné, více ohleduplné k prost edí. Snížily spot ebu vody a energie, emise a produkci
odpadu. Skóre environmentálního chování bylo 23 ze 100 (p ed rokem pak bylo 18 a evropský pr m r
je 35). Ale rovn ž korporativní uspo ádání italských firem roste se skórem 58 oproti 61 evropského
pr m ru a v roce 2003 vzrostl po et firem o 15 – 20 procent z celkového po tu firem, které mají
odd lení zabývající se udržitelným rozvojem. Minulý prosinec díky Luiss Unviersity, Stálého fora,
SAM (švýcarská spole nost pro finan ní analýzy) a „Socially Responsible Italy“ (marketingové
sdružení), byla založena OSIF, první italská pozorovatelna udržitelnosti firem a financí (Italian
Observatory on the Sustainability of the Firm and Finance), která pracuje spole n s Djsi.
Následujícího dubna poprvé se sejdou n které firmy se sdruženími (Syndicates), environmentálními
asociacemi, spot ebitelskými asociacemi a dobrovolnickými asociacemi k diskusi, jak p edat
italskému pr myslu více odpov dnosti za udržitelnost a životní prost edí.
První místo na Djsi 2003-2004 udržitelném seznamu – sektor elektronických spot ebitel – obsadila
firma Philips Electronic“, která snížila o 8 procent emise, o 9 procent spot ebu vody, o 4 procenta
spot ebu energie a o 36 procent zne išt ní prost edí odpadem.
Bydlení
Právo na vlastnictví domova je v evropských politikách d ležité: zhruba 70 milion lidí má nevhodné
ubytování, má spolubydlící nebo žije v nezdravém podnájmu. P es 3 miliony lidí jsou bezdomovci
(imigranti, ženy, sta í a mladí lidé). Soubor zákon Komise zvyšuje d raz na politiku bydlení
(povinnosti, ve ejná sout ž, kvalita produktu, služby ve ve ejném zájmu, atd.), kde bydlení je
považováno za zboží s kontroverzním vlivem na model sociální soudržnosti, který má Evropská unie
tendenci uplat ovat. S ohledem na EU kritéria, bez vhodných spole enských opat ení, by to mohlo
vést k negativním efekt m na národní a lokální sociální politiky (privatizace sociálního sektoru,
liberalizace nájemného) , zejména v bytových politikách, které jsou v nejistých podmínkách.
59
- -
Evropský parlament n kolikrát zd raznil nutnost zavedení zákon a politik na evropské úrovni pokud
se týká práva vlastnit d m:
1. ( erven 1987)) „… že právo vlastnit d m musí být zaru eno legislativním textem, že lenské
státy toto uznávají jako základní právo“
2. (kv ten 1996) „zve EU, aby okamžit zahrnula právo na vlastnictví domu do všech Smluv a
Chart, které ovliv ují tyto innosti a jsou cílem EU
3. (kv ten 1997) „zve EU, aby zahrnula právo na vlastnictví domu do Smluv a do IGC (InterGovernmental Conference)“
P ístup k domu je jednou z osmi prioritních cíl ak ního plánu EU proti chudob . Nicmén návrh pro
budoucnost Evropské ústavy poskytuje pouze „právo na životní podporu“ které, pokud je uznáváno,
m že znamenat krok zp t, pokud jej srovnáme s právem na vlastnictví domu uznané už International
Convention on Economical, Social and Cultural Rights a legislativou n kolika evropských zemí.
P edstavuje rozší ení EU oslabení „Community Laws corpus“ (soubor spole enských zákon )?
Strategie p ijatá EU a cíle rozší ení nejsou sm ovány tak, aby oslabili celou Evropu. Toto není
prohlášení, ale specifická povinnost pro všechny zú astn né. Evropští politici jsou si v domi následk
jiných stát , které budou brzo lenskými státy. Politiky elektrické energie a infrastruktury jsou jasným
p íkladem tohoto uv dom ní. V tšina zemí, které v kv tnu 2004 vstoupí do EU již p ijali
Spole enskou legislativu na ochranu spot ebitele. P esto musí být ješt mnoho práce ud láno, aby bylo
harmonizováno p ijetí nových len . V Lotyšsku, jako zemi EU, byl již vydán soubor zákon
týkajících se bezpe nosti hra ek, aby bylo zajišt no, že se na trh dostanou pouze bezpe né hra ky.
Další p íklady zákon již zavedených v Lotyšsku jsou zákony , týkajících se etiketování potravin a
spot ebitelských smluv pro spot ební úv r. V obou p íkladech je souborem zákon , na které je
odkazováno, soubor zákon evropských. Pokud se podíváme na panorama nov p istupujících
evropských komisa , uchaze eské republiky, Miloš Kužvart, založil s dalšími lidmi spole nost pro
udržitelný život. Navíc uchaze z Lotyšska, Sandra Kalniete, byla velvyslankyní UNO od roku 1993 –
1997 a reprezentovala její zemi v UNESCO. „ lov k je tím, co jí“ (Feuerbach) Spot ebitel je tím,
co kupuje.
Reference
Anna BARTOLINI, Guida ai diritti dei consumatori, Guidazzurra D'Anselmi Editore /
Hoepli, Roma 1999.
Guido ALPA, Il diritto dei consumatori, Editori Laterza, Roma-Bari ed. 1999.
Roberto PARDOLESI, Guida breve al diritto dei consumatori, Ed. CCIAA di Rieti,
1998.Controversie in Materia di consumo - Il filo di Arianna, Lussemburgo Ufficio
pubblicazione ufficiali delle Comunità europee, 1999.
AA.VV., Strumenti di tutela e strategie di sviluppo delle politiche dei consumatori
nel territorio, Convegno interregionale, Atti, Perugia, 1998.
Oreste CALLIANO, Il costo del non consumerismo e la formazione di un movimento
consumerista strutturato in Italia, in Diritto dei consumi, Anno 1 n. 1, FCE,
Cosenza, 1997.
AA.VV., Relazione attività 1999 Unioncamere, Ufficio per i rapporti istituzionali,
Roma.
Paolo MARTINELLO, Tutelare i diritti dei consumatori, in Impresa & Stato n. 40,
CCIAA Milano.
N. RANGONE, I servizi pubblici, ed. Il Mulino (BO), 1999
AA.VV., Il triangolo dei servizi pubblici - L'organizzazione economica dei servizi
fra governi locali, imprese erogatrici e cittadini-utenti, ed Marsilio (VE), 1999
60
- -
2. D ležité otázky k diskusi
Níže uvedené otázky mohou posloužit jako základ pro diskusi a debaty na seminá ích a p i výuce
spot ebitelského chování. Seznam není úplný a uzav ený. Všeobecn , otázky spadají do ty kategorií:
Informativní otázky hledající faktické odpov di (kolik, jakým zp sobem…), vysv tlující otázky
hledající popisující odpov di (jak…), hodnotící otázky hledající hodnotící odpov di (mohli by, m li
by…), provozní otázky hledající odpov di jako jaké kroky mohou být p ijmuty (co m že být
ud láno…). Ve v tšin vzd lávacích aktivitách je d ležité udržet rovnováhu mezi t mito r znými typy
otázek a diskuzí.
1. Jak m že být rozvinut bližší vztah mezi podnikateli a spot ebiteli k zajišt ní komunikace,
transparentnosti a odpov dnosti?
2. Jelikož spot ebitel nem že nikdy znát všechny detaily výroby a spot eby, jaké jsou minimální
znalosti, nutné pro zajišt ní uvážlivé volby z hlediska spot ebitele?
3. Soucit a charita jsou asto vid ny jako zastaralé znaky v této dob egocentrismu. Jak mohou
být studenti vzd lávání, aby byli schopni ocenit, že tyto znaky jsou stále základem ob anské
spole nosti a formují jádro spole enské interakce?
4. Kdo je „politický spot ebitel“? Co jej charakterizuje?
5. Je bezpe ností princip všeobecn d ležitý v rámci výzkumu, produkce a spot eby?
6. Co je nejkomplexn jší definice etické spot eby?
7. Jak spole enská (korporativní) politika a marketingové strategie tvo í spot ebitelskou
hodnotu?
8. Je etická spot eba možná v globalizované spole nosti, která nemá centrální mezinárodní
vedení se zákonnou mocí?
9. Jak jsou kontrolovány informace, aby jejich zneužití neublížilo druhým (nap .výprodej zbraní
US Pentagonu a terorismus)?
10. Jak globální marketing p edstavuje „ekonomický imperialismus“?
11. Jak m že být spot ebitel lépe prezentován u orgán s rozhodovací pravomocí (místní, národní
i mezinárodní) za ú elem zajišt ní jejho práva a odpov dnosti?
12. Jaké d sledky má p evod primárního spole enství rodiny k médiím a internetu pro mladé
generace?
13. Jak m že informace a komunika ní technologie podporovat rozvoj spot ebitelství?
14. Je závislost na ICT zodpov dná za rozši ování propasti mezi bohatými a chudými?
15. Do jaké míry by m lo ICT brát v úvahu pot eby zejména hendikepovaných lidí?
16. Jak m že extrémní závislost na internetu/po íta ích být vyvažována?
17. Jaké jsou postoje a názory mladých lidí,jejich o ekávání od poslechu hudby, tení textu a
p edstav z internetu a jak se m ní jejich p edstavy jako spot ebitel ?
18. Jakého rozsahu je intelektuální vlastnictví, které je dostupné v mediích a na internetu,a je
považováno za ve ejné vlastnictví všech?
19. Do jakého rozsahu informace ovliv ují rozhodování spot ebitele? Do jakého rozsahu ovliv ují
emocionální faktory spot ebitelovu volbu?
20. Do jaké míry poskytuje virtuální realita únik z každodenního života?
21. Jakým zp sobem informa ní a komunika ní technologie otevírá dve e širší demokracii?
22. Co m žeme ud lat proti informa nímu p etížení?
23. Do jakého rozsahu m že nedostatek mezinárodních regulací na vše co je umíst no
na internetu, p isp t ke zvýšení porušování lidských práv (nap . d tská pornografie, vraždy,
p ístup k informacím o zbraních, teroristických aktivitách) a narušení soukromí.
24. Jak m že spot ebitel aplikovat Agendu 21 ve více zp sobech než je prezentováno?
25. Jak m že místní vlastnictví produkce zajistit zvýšení spole enské odpov dnosti?
26. Jak m že spot ebitel ovlivnit multinárodní korporace, aby se staly spole ensky odpov dné?
27. Do jaké míry m že etiketování být d v ryhodné?(obchodní i environmentální zna ky)
28. Jaké d sledky m že mít ú ast spot ebitel na innostech pro transparentnost korporací?
29. Jak m že být zastaven prodej prošlých nebo poškozených komodit (zejména potravin a lék )
do t etího sv ta?
61
- -
30. Jak se m že obchodní a biologické etiketování stát více používaným a známým u
spot ebitel ?
31. Jak m že existovat slušný obchodní trh a volný obchodní systém?
32. Jakým zp sobem m že být ekologický ohled relevantním faktorem v ekonomickém r stu?
33. Jak mohou být všeobecná práva garantována spot ebitel m ve t etím sv t ?
34. Jak mohou u itelé p edejít vytvá ení stereotyp , když u í o spot ebitelích, obchodu, trhu,
rozvoji a globálních tématech?
35. Mají multinárodní korporace jakoukoliv zodpov dnost za vzd lávání rozhodného,
informovaného spot ebitele? Pokud ano, jakou?
36. Jakým zp sobem mohou být podporovány systémové inovace? Jak se mohou sch dné
p edstavy realizovat?
37. Jak mohou být základní principy tržní ekonomiky podporovány?
38. Jak mohou být zdroje p erozd leny tak, aby snižovaly rozdíl mezi bohatými a chudými?
39. Jak mohou být spole enské náklady produkce zahrnuty v cen všech komodit?
40. Je koncept „mén je více“ platný v dnešním sv t ?
41. Jak lze vyu ovat koncept „být sou ástí ešení místo být sou ástí problému“?
42. Jaké p íklady výuky student o sociálním zapojení existují prost ednictvím možnosti ú asti na
rozhodování v autentických situacích?
43. Za ú elem rozlišení mezi oblastmi spot ebitele v r zných zemích Evropy bylo navrženo, aby
byla provedena srovnávací studie mezi spot ebitelskými spory a výsledek takovéto studie
bude použit jako základ pro výb r hlavních oblastí pro výukové materiály o spot ebiteli.
62
- -