VVS Info 2010 VVS Info

ze seminářů
Siláže 2010
Přes přívaly sněhu, kritické mrazy a s ním spojených problémů na stájích, byl pátý cyklus seminářů, konaný koncem ledna 2010 co do účasti úspěšný. Téměř 200 účastníků po celé republice mělo možnost slyšet zajímavé přednášky Ondřeje Bečváře o různých možnostech a příkladech řešení negativní energetické bilance, jak z vysokoužitkových chovů v USA, tak z řady chovů v České republice. Szilvia Orosz pak řešila možné úspory při zkrmování objemných krmiv. K rozšíření servisu VVS a situaci na trhu mléka pak vystoupili představitelé naší pořádající společnosti, stejně tak jako k efektivnímu silážování zástupci firmy Alltech. Co se dále povedlo, byla diskuse na vybraných farmách k možnostem zlepšení jak managementu chovu, tak výživě či reprodukci.
Poznej svého koně
Poslední sobotu v únoru 2010 se na dostihovém závodišti v Praze Velké Chuchli sešli chovatelé a milovníci koní při příležitosti konání Mezinárodní konference s názvem POZNEJ SVÉHO KONĚ.
Seminář byl zahájen obědem, na který navazovalo přivítání a úvodní slovo ředitele VVS Verměřovice s.r.o., Ing. Václava Bryndy. Ten všem popřál krásný prožitek a také mnoho šťastně naběhaných kilometrů dvěma nadějím dostihové stáje VVS, Childu Haroldovi a Zanussymu.
Poté již přišla na řadu zástupkyně VUŽV v Praze Uhříněvsi, Ing. Kateřina Blažková, která ve svém příspěvku popsala základní minerální prvky a vitamíny, příčiny jejich nedostatku či přebytku u jednotlivých kategorií koní a na závěr porovnala minerální krmiva dostupná na trhu v ČR.
Následovala přednáška MVDr. Jindřicha Mullera z ERC Mnětice, nazvaná Moderní trendy v reprodukci koní, ve které stručně shrnul nejnovější poznatky v oblasti reprodukce koní, které doplnil vlastními zkušenostmi z mnohaleté praxe.
Asi největší pozornost byla věnována Doc. MVDr. Janě Mezerové, PhD z Veterinární kliniky Heřmanův Městec a jejímu působivému výkladu na téma: Akutní traumata u koní. Na mnoha přiložených fotografiích přítomným prakticky demonstrovala svůj výklad.
Na závěr pak zahraniční host pan James Kyffin z Protexin Probiotics Velká Británie objasnil problematiku významu probiotik pro zdraví koní.
Provozní slepota v chovu krav
Téměř tradičně se dne 9. a 10. června 2010 uskutečnily semináře v Zárybniční Lhotě nedaleko Tábora a ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi s provozními tématy a tudíž odpovídajícím názvem Provozní slepota chovu krav, nebo Pro stromy nevidíme les. Po přivítání představitelky Agrární komory Hany Hricové (foto) a úvodu ekonomických témat Jiřího Burdycha, jsme se od partnera VVS pana Jambora dozvěděli mj. užitečné propočty ekonomiky fermentačních ztrát a vlivu obsahu NDF na příjem sušiny. Představitel VVS na Slovensku Roman Mokrán, debatoval o známých, leč zapomínaných informací o locomotion či foot skóre, respektive funkční úpravě paznehtů, kterou prakticky předvedl za použití dobře uzpůsobené fixační klece TOP 5. Zajímavými tématy doprovodili zmíněné přednášející diskusními příspěvky, zástupci firmy TOKO ke spotřebě mléka pomocí mléčných automatů a nestor novodobého welfare skotu Oldřich Doležal. Chovatelé, spolu s doc. Ing. Ol. Doležalem obdivují funkční uspořádání klece TOP 5 i práci zástupce VVS SK ing. Romana Mokráně.
2/3
Z chovatelských výstav
Úvodník
Kralovice
Vážení chovatelé,
v letošním roce došlo a dochází k mnoha změnám v našem podnikatelském prostředí, zdá se, většinou k lepšímu. Jak říkal Tomáš Baťa, „každá lidská činnost se nakonec musí projevit v číslech“. Nejlepší ocenění každé, tedy i chovatelské práce, je odpovídající zpeněžení produkce. Cena mléka se zvyšuje, i když daleko později a méně než na vyspělém západním trhu. Dlouholetá očekávání narovnání rozdílů v podporách zemědělství v Unii se však zřejmě nenaplní a to i přesto, že nový ministr zemědělství má odhodlání řešit problémy. Určité povzbuzení do agrární politiky nicméně přinesl. Podpora domácí produkce je téma, které se dobře realizuje napříč celým spektrem domácího agrárního prostředí. V areálu našeho zákazníka, podniku Kralovická zemědělská a. s. na Hadačce, proběhl v červnu 2010 jubilejní desátý ročník chovatelského dne, výstavy hospodářských zvířat. Měli jsme tu čest předávat ceny vítězům v kategorii hříbat, klisen a starších krav obou plemen. Dojnice našeho zákazníka ZOS Šestajovice – Jirny, a.s. (NXA-457 Goldwyn x NEA-025 Morty), s vynikajícím mléčným charakterem a mimořádnou pevnou horní linií, dosáhla nejvyšší užitkovost na
I. laktaci, kdy nadojila 7589kg mléka s obsahem 3,57% tuku (271kg) a 3,18% bílkovin (241kg). Tato holštýnka vyhrála svoji kategorii starších krav a byla současně vyhlášena jak krávou
s nejlepším vemenem, tak šampiónkou výstavy.
Také my jsme patřičně hrdí na to, že jsme tradiční český výrobce. Letos slavíme 40. let výroby, oslavy kulminovaly koncem září u příležitosti Výroční konference. Zajímavá vystoupení řečníků, dobrá diskuse pokračující i po skončení přednáškové části, provázela tyto oslavy. Spokojení zákazníci a obchodní partneři mohli vidět náš systém výroby a novou moderní technologii, kterou disponujeme. V tomto výročním čísle VVS Infa se dozvíte více o oslavách i všech větších akcích, kterých jsme se v roce 2010 účastnili. Své místo mělo pravidelné vzdělávání, zajímavý je odborný článek k negativní energetické bilanci dojnic. Nezbytnou součástí jsou pojednání o práci chovatelů, kterým poskytujeme poradenství. Jednak formou reportáží, jednak formou rozhovoru s manažerem jedné významné slovenské farmy. Určitě doporučuji, aby Vaší pozornosti neunikly naše aktivity pro zájmové chovy spárkaté zvěře, kde jsme kromě řady odborných seminářů podpořili vydání odborné publikace k výživě. Přejme si dobrou formu i do dalšího období, Jiří Burdych
Radešínská Svratka
Představitelům ZS Nalžovice, a.s. předáváme originální nápoj Rumík, za druhé místo v kategorii krav na II. laktaci v soutěži jubilejního 10. ročníku Národní chovatelské výstavy v Radešínské Svratce.
40 let výroby
Skvělá oslava 40 let výročí
výroby minerálních doplňků
a 17. Výroční konference VVS
V upoutávce pozvánky jsme citovali Theodora Roosevelta: „úspěch navštěvuje jen ty, kteří vedou život plný práce“. Po uplynulé Výroční konferenci a oslavách 40 let výročí to všichni
můžeme podepsat. Měli jsme všichni příliš práce na to, abychom
měli nějaká očekávání. O to příjemnější byla skutečnost, že na
této pro nás významné akci, bylo přítomno 230 účastníků a co
víc, spokojených zákazníků a obchodních partnerů. Měli jsme
tu čest přivítat naše kolegy ze Slovenska, Polska, Litvy, Estonska,
Bulharska, Kazachstánu, Belgie a Spojených Arabských Emirátů.
Již v úvodu konference zaznělo, že jsme tým, který má to štěstí být
sobě přáteli a který investuje do svého vzdělání. Slova prezidenta
Agrární komory, pana Jana Veleby, o významu českých firem nás
potěšila už proto, že se na našich materiálech představujeme jako
tradiční český výrobce. Úloha profesora Virginia Tech University
Roberta Jamese pohovořit o nových postupech výživy a chovu
zvířat ve světě, v tak malém časovém rozmezí nebyla jednoduchá,
přesto uvedl řadu zajímavých informací. Proto řada účastníků
využila možnost individuálních diskusí v průběhu odpoledne.
V druhé části dopoledního bloku přednášek příjemně překvapil
nový ministr zemědělství Ivan Fuksa s otevřeným a aktivním
přístupem k řešení problémů českého zemědělství. Následná
diskuse tento jeho postoj potvrdila. Na závěr představil společnost
VVS její majitel Václav Brynda jako firmu, která má svoji vizi, která
má ve společnosti svoji misi a která respektuje stanovené hodnoty.
Po krátké diskusi měli účastníci této akce možnost si
prohlédnout výrobní prostory a novou technologii. Odpolední
program provázelo skvělé vystoupení kaskadérů na koních v podání skupiny Cabalos, Olgu Jehličkovou na krásných fríských
koních a ukázku parkurového skákání Jakuba Novotného, který
skočil na těžkém povrchu překážku vysokou 160cm. Večer
zakončila neformální diskuse účastníků vystoupení hudební
skupiny Bujabéza a DerbyRock.
4/5
Oslava byla velkolepá
Co sužuje české chovatele dojnic
Chci poděkovat všem, kteří se podíleli na excelentní presentaci naší společnosti. Narozeniny jsme oslavili jak se patří. Začátek proběhl v duchu tradiční konference, kterou jsme letos pořádali již po sedmnácté! Mně osobně nesmírně potěšil svým entuziazmem nový ministr zemědělství Ivan Fuksa, který je po dlouhých letech snad správný člověk na správném místě. Druhý bod, „koňská show“ a exkurze po provozu VVS ve Verměřovicích určitě ještě zvýšila laťku celého dne. Večerní zábava v Mistrovicích byla pak už jenom třešní, na našem výborném narozeninovém dortu.
Moji milí kolegové, kamarádi, mám velikou radost, že jsme vše zvládli a ještě jednou Vám chci poděkovat. Je vidět, že jsme tým, který je schopen i v budoucnu ukázat, že je nejlepší!
Především chovatelům dojeného skotu byla určená přednáška prof. Roberta Jamese, Ph.D., který působí na ústavu výzkumu mléka na univerzitě ve Virginii. Jeho zkušenosti s Českou republikou se datují do roku 2005, kdy do naší země poprvé zavítal. Podle jeho slov, trápí české chovatele podobné problémy jako v USA. „Je to především otázka mléčných složek, dále výše nákladů na krmiva a také zdravotní stav a welfare zvířat,“ uvedl James.
Trendem v sektoru výroby mléka v USA, je podle slov přednášejícího přesun populace dojnic ze západu do střední části země. „Více se dbá na úsporu nákladů a také na dodržování pravidel welfare a vedení přesných záznamů o stádě,“ informoval Robert James.
Váš Vašek Brynda
Pohoda krav
Jednou z priorit v každém chovu dojnic, je podle řečníka pohoda krav, které jsou pak užitkovější i zdravější. Důraz by měl chovatel klást především na tranzitní období, tedy dva až tři týdny před očekávaným porodem a dva týdny po něm. Cílem v tomto období by měla být především optimalizace příjmu sušiny v krmné dávce. „Pomáhá to udržet dobrý zdravotní stav, což představuje nízký výskyt dislokací slezu, nízký výskyt ketóz a nízkou brakaci,“ sdělil James. Chovatel nesmí zapomínat ani na dobré prostředí, především na dostatek místa ve skupinovém kotci s možností izolace krávy a na optimální ventilaci prostoru.
Kvalita píce
Kukuřičná siláž je i ve Spojených státech vysoce ceněným krmivem. V poslední době se začínají více využívat tzv. BMR odrůdy, tedy ty s hnědým středním žebrem listu. Mají nízký podíl ligninu a vyšší stravitelnost vlákniny. Jejich nevýhodou může být mírně snížený výnos sušiny z hektaru (asi 10 až 15%). Jak ale řečník podotkl, výhody převyšují a mohou se podle jednoho ze zmíněných pokusů přetavit až do tří kilogramů mléka denně navíc.
Dalším důležitým bodem ve výživě skotu, je stravitelnost škrobu. Trávení škrobu záleží mimo jiné na zralosti zrna, velikosti částic, nebo vlastnostech endospermu. „Stravitelnost škrobu zlepšuje jemné pomletí zrna. Nejlepší se ale jeví mačkání zrna, které je mimo jiné i levnější a rychlejší,“ podělil se o své zkušenosti James.
Přednášející nezapomněl ani na bílkovinné siláže, především připomněl důležitost jejich optimální sušiny a procenta zařazení do krmné dávky.
První nápoj
V další části své prezentace se Robert James věnoval příjmu mleziva. Jakostní a včas podané kolostrum je, jak známo, základním předpokladem vývinu zdravého telete. Podle názoru přednášejícího by mělo být mlezivo kvalitní, což představuje obsah na úrovni 50g imunoglobulinů na litr. Samozřejmostí by měl být dostatečný objem a rychlost podání. James doporučuje i zkrmení probiotických preparátů, a to po několika hodinách po prvním napojení mlezivem. Naopak nedoporučuje podávání směsného kolostra, především z důvodu možného infikování telete. Na měření obsahu imunoglobulinů v mlezivu se často v USA využívá tzv. Brixův refraktometr, který chovatele rychle a přehledně informuje o tom, zda je konkrétní kolostrum pro tele vhodné. Ve Spojených státech se prodává také lyofilizované kolostrum, které je sice dražší, ale dobré. Po skončení mlezivového období, doporučuje Robert James podávání kvalitní mléčné náhražky, jež obsahuje alespoň 26 až 28% bílkovin a 16 až 25% tuku. Náhražky s nízkým obsahem proteinu, nebo pocházející převážně z nemléčné složky, jsou vyhazováním peněz. Naopak je známo, že náhražka s vyšším obsahem bíkovin, přinese na první laktaci o 1000l vyšší nádoj, než náhražka s obsahem bílkoviny 20%. Zároveň také doporučuje krmit vyšší množství nápoje i 3x denně. „Při dostatečném přísunu pitné vody jsou také telata zdravější a později i užitkovější,“ shrnul odborník z univerzity ve Virginii.
Jana Velechovská
sportem do formy / efektivní odchov telat
Mráz dobrým výkonům
nevadil
Ve čtvrtek 21. ledna 2010 se uskutečnil v Čenkovicích v Orlických horách již sedmý ročník VVS Skikriteria. Účastníky závodů v běhu na lyžích a obřím slalomu přivítalo sice mrazivé, zato ale slunečné počasí. Tak, jako v předchozích ročnících, se okolo desáté hodiny dopoledne odebrali běžkaři na svojí, náročnou trať. Vzápětí si závodníci v alpských disciplinách, dnes v Obřím slalomu, prohlédli branky, aby mohli v 11:00 odstartovat první kolo. VVS Cup
Letní chovatelské olympijské hry, tzv. „VVS Cup 2010“, se v říjnu dohrávaly v halovém prostředí, přesto dramatičnost zápasů a nasazení zootechniků bylo patrné. Ve stolním tenise putoval vavřín do ZD Dolany na náchodsku a medailovou pozici ve volejbale tradičně obhájili „sportovci“ z podniku ZEOS Lomnice, a.s.
V běhu na lyžích letos zvítězil Miroslav Sejkora ze ZD Dolní Újezd, který porazil každoročního favorita soutěže Martina Bezstarosti z Klasu Nekoř. Na třetím místě doběhl Ladislav Holuša ze ZOD Stěbořice.
Ženská kategorie byla v tomto ročníku skromná co do počtu, ale zajímavá výsledky, neboť favoritku soutěže obří slalom Milenu Mikulovou ze ZEOS Lomnice nad Popelkou porazila farmářka Lucie Martínková z Lukavice. Naopak v mužské kategorii obřího slalomu se na čelní příčce překvapení nekonalo, vyhrál Ondřej Kudrnáč z podniku ZEOS Lomnice. Druhou příčku obsadil farmář Karel Skupien z Písku u Jablůnkova, následován Milanem Martínkem, farmářem z Lukavice. Blahopřejeme vítězům a těm, kteří se nepostavili na „bednu“ vzkazujeme, že spolu s Kuberténem si my ostatní řekneme: „Nevadí, dnes jsme se pouze zúčastnili, ale zítra Vám vítězům ukážeme… Těšíme se s Vámi všemi, i těmi, kteří z různých důvodů letošní ročník vynechali , na 8. pokračování VVS Skikriteria v roce 2011!
Děti VVS
Součástí firemní politiky VVS jsou i pravidelné akce pro rodinné příslušníky. Tentokrát si to užily naše děti, a že jich není málo… 6/7
Výživa telat
Zemědělské družstvo Opařany vzniklo 1.1.1976 sloučením čtyř
družstev, která měla sídla v Opařanech, Řepči, Skrýchově a Stádlci.
Celkem je zaměstnáno 100 pracovníků, 41 z nich se zabývá
výhradně živočišnou produkcí. V chovu skotu je stav průměrně
1800 kusů, z toho je 550 kusů dojených krav a 410 kusů krav bez
tržní produkce mléka. Dojené krávy jsou soustředěny ve středisku
v Opařanech, kde byl na místě bývalého kravína (první stáje s
volným ustájením v roce 1989 u nás) vybudován nový kravín pro
384ks dojnic. „Pokud jsme chtěli pokračovat v dojených kravách,
museli jsme vybudovat nové zázemí vyhovující nejpřísnějším
požadavkům welfare“ shrnuje předseda družstva Vlastimil
Procházka. A tak byl v zimě roku 2009 zbourán starý kravín, v
dubnu byly započaty stavební práce a již v červnu 2009 došlo k
naskladnění. „Stáj jsme vybudovali převážně za pomoci vlastních
zaměstnanců, kterým jsme chtěli dát práci, což se pozitivně
promítlo do výsledné ceny“ komentuje hlavní zootechnik
Ladislav Brůžek způsob výstavby, kterým podnik ušetřil miliony
korun. Původní z celé stavby zůstala jen dojírna, Polygon 4x6, na
které se dojí 2x denně.
faremní zootechnik Miroslav Kosobud u telat
Krmivovou základnu u dojených krav tvoří jetelotravní senáže,
kukuřičná siláž, CCM a vlastní jadrná směs míchaná v mobilní
míchárně. Ve vedlejší, původní stáji, jsou krávy v rozdoji a před
zasušením, suchostojné se vozí na pastvu do pastevního areálu
ve Starém Sedle. Zde je také 410ks kříženek českého strakatého
plemene s plemenem Limousine a také Charolais. Ve stáji v
Opařanech jsou také ustájena telata, která byla přesunuta do
nových plastových individuálních boxů v zastřešené části.
Výživu telat zajišťuje VVS Verměřovice, s.r.o. Telata jsou krmena
mléčnou náhražkou Multimilk s vysokým obsahem mléčných
složek a proteinu. Jako startér používají VVS Start Müsli, což
přináší dobré výsledky v odchovu. Starší telata jsou ve věku 2-3
měsíců přesunuta do rekonstruovaného teletníku v Řepči, kde se
také nachází předvadiště pro každoroční pořádání výstav chovu
skotu, nově pojmenované jako Memorial Františka Švadleny.
Letos v srpnu byl také spuštěn provoz nové bioplynové stanice
ve Stádleci, která patří s výkonem 330kW mezi nejmenší v ČR.
z našich farem
Zootechnik výživářem,
výživář zootechnikem
Václav Čejka, zootechnik působící v AZ Holdingu Rovečné je
současně i výživářem a veškeré své znalosti uplatňuje ve své
každodenní práci. Mimo jiné pracuje i pro Chovatelské družstvo
Impuls, jako výživový poradce pro členy družstva. Přestože to
s chovem krav v Rovečném nevypadalo nijak růžově, chov se
podařilo zachovat a to na takové úrovni, že patří mezi nejlepší
chovy českého strakatého skotu v republice. Není proto ničím
výjimečným, že se Václav Čejka často setkává s dotazy, jak to
vlastně dělá, že „jeho“ krávy tolik dojí.
Největší položkou v chovu dojených krav jsou bezesporu náklady na výživu. Základem efektivního chovu skotu je podle Václava Čejky vyrobit maximální množství krmiv v rámci podniku a nakupovat pouze nezbytné krmné doplňky a komponenty, které nejsme schopni pokrýt vlastní produkcí. Nejen, že tak lze ušetřit značné množství peněz, ale je tak využita i orná půda, mechanizace apod. V Rovečném hospodaří na necelých 1000 hektarech zemědělské půdy, z toho okolo 400 hektarů je půda orná a zbytek tvoří trvalé travní porosty a pastviny. Na 90 hektarech pěstují kukuřici. Přibližně polovina této výměry je oseta kukuřicí na siláž, z druhé poloviny vyrábí CCM. Na zbývající ploše pěstují tradiční plodiny jako je ječmen, triticale, oves a také vojtěšku a jetel. Od příštího roku by rádi začali s pěstováním hrachu na senáž.
V Rovečném dojí na dojírně Boumatic s počtem stání 2x8. Mléko za aktuální cenu 7,47 Kč dodávají do mlékárny v Olešnici.
Cílem zootechnika je každý měsíc mít 25 zabřezlých krav
a tedy i 25 telat
Flexibilita ve složení krmné dávky
Jak bylo uvedeno v úvodu reportáže, zootechnik současné zastává i funkci výživáře. Se společností VVS Verměřovice spolupracuje již více než šest let. VVS Verměřovice jsou dodavatelem minerálních krmných směsí a doplňků. Ve výživě zde mimo jiné používají například přípravek Formafat 100 G s vysokým podílem kyseliny palmitové, by-pass protein, různé bioplexy a také vyvazovače toxinů. Směsná krmná dávka je založena samozřejmě na kukuřičné siláži, dále je její součástí senáž, soja, DDGS, oves, CCM, glycerol.
Kvalita objemové složky krmné dávky je určující pro výslednou užitkovost dojnic. Může ovlivnit výši užitkovosti v kladném i záporném směru až o 3000 litrů. Kvalitě výroby objemných krmiv je třeba věnovat velkou pozornost od samého počátku výroby, sklizně, výšky pokosu, velikosti řezanky, dusání apod. Chyby, kterých se v průběhu výroby dopustíme lze posléze jen těžko eliminovat.
VVS Verměřovice není pouze dodavatelem komponent krmné dávky, ale MVDr. Martin Matějíček funguje především jako poradce. V minulosti zde například pravidelně prováděli bachorové zkoušky u dojnic. Výsledky byly v dobrém smyslu slova naprosto výjimečné, žádná sledovaná hodnota nevybočovala z fyziologického rozmezí.
V Rovečném nepoužívají namíchané krmné směsi, ale veškeré komponenty dávkují přímo do míchacího krmného vozu. Výhodou je velká flexibilita, pokud jde o změny poměru jednotlivých komponent v krmné dávce. Na druhou stranu je potřeba mít opravdu spolehlivého krmiče, aby byla zajištěna požadovaná kvalita namíchané dávky. Krmnou dávku zakládají dojnicím čtyřikrát denně. Jednak tím zajistí pravidelný přísun krmiva během dne, jednak se vícečetným zakládáním krmiva eliminuje případná chyba ve složení krmné dávky.
Telatům zkrmují kvalitní kravské mléko, žádné umělé náhražky.
Václav Čejka - zootechnik - výživář
Výborná užitkovost i reprodukce
Momentálně mají v Rovečném okolo 280 krav. Jejich cílem je ale rozšíření stáda až na 320 krav tak, aby byla jejich ustájovací kapacita plně využita. Vzhledem k tomu, že brakace se ve stádě pohybuje mezi 18 až 22%, jsou na dobré cestě vytyčeného cíle relativně brzy dosáhnout. Zabřezávání po první inseminaci je těsně nad úrovní 50%, po všech inseminacích dosahuje téměř 60 %. Tyto ukazatele reprodukce však samy o sobě nejsou pro Václava Čejku to nejdůležitější. Důraz klade na to, aby každý měsíc zabřezlo alespoň 25 krav. To, že v září jich zabřezlo dokonce 40, je důkazem dobré reprodukce.
K dobrým výsledkům reprodukce je třeba doplnit i výsledky dosahované v užitkovosti dojnic. S průměrnou užitkovostí u českých strakatých dojnic těsně pod 9000 litrů mléka se chov v Rovečném řadí mezi špičku v republice. I při takto vysoké užitkovosti je obsah tuku v mléce 4,02% a bílkovin 3,35%.
Počet somatických buněk v mléce se dlouhodobě pohybuje do 120000 v jednom mililitru, stejně tak i celkový počet mikroorganismů je záviděníhodný. Dojnicím zakládají krmnou dávku čtyřikrát denně
Budoucnost a cíle Cílem zootechnika je udržet užitkovost dojnic nad hranicí 8000 litrů mléka za současného udržení dobrého zdravotního stavu a uspokojivé reprodukce. Pro úspěch chovu je podle Václava Čejky důležité klást důraz na odchov jalovic, jelikož u nich vše začíná a končí. Pouze zdravé a konstitučně pevné jalovice mají předpoklady pro úspěšnou produkci a další chov.
Úspěch celého podniku má samozřejmě v rukou vedení, které určuje veškeré technologické postupy, hospodaří s financemi a určuje směr, kterým by se podnik měl ubírat. Ing. Marcela Pařilová
8/9
V mladé generaci
je budoucnost
V Kratonohách věnují velkou pozornost odchovu jalovic.
Daří se jim nejen v chovu skotu, ale podařilo se jim letos sklidit
veškerou úrodu včas a dokonce s takovými výnosy, díky nimž
obdrželi ocenění za výnosy obilovin na krajských dožínkách.
Živočišná a rostlinná výroba spolu „nebojují“, jako je tomu
možná ve většině podniků, ale těší se ze svých úspěchů
navzájem. Existují tak spolu v záviděníhodné symbióze.
Zemědělská půda o celkové výměře 1820 hektarů je 270 až 280 metrů nad mořem. Orná půda činí 1640 hektarů a zbytek jsou louky. Ve vlastnictví Zemědělské společnosti Kratonohy a.s. je 300 hektarů. Ostatní půda je v pronájmu. Skladba pěstovaných plodin do značné míry odpovídá požadavkům živočišné výroby. Největší plocha orné půdy je oseta ozimou pšenicí (600ha), následují kukuřice, ozimá řepka, cukrovka, vojtěška, jarní ječmen a v menší míře jako doplňkové plodiny peluška, lupina, topinambur nebo jetel inkarnát. Převážnou většinu polních prací zvládají vlastní mechanizací. Část sklizně obilovin, řepy a pícnin řeší formou služeb.
V Kratonohách bychom rivalitu mezi zootechnikem
a agronomem hledali jen stěží
Zrekonstruovaná stáj začíná být limitující
Počet holštýnských dojnic chovaných v Kratonohách se pohybuje od 300 do 310 kusů. Jalovice zařazují do stáda zásadně z vlastního chovu, již několik let zde praktikují ve sto procentech uzavřený obrat stáda. Odchovaných jalovic mají dostatek a tak se nebrání ani jejich prodeji, pokud tomu odpovídá aktuální cena. V loňském roce prodali 35 kusů jalovic. Letos se však cena pohybuje téměř o deset tisíc za kus méně a tak i prodané množství bude podstatně nižší.
Dojnice jsou ustájeny v původním šestiřadém kravíně, který byl v roce 1996 rekonstruován na čtyřřadý s lehacími boxy. V současné době, kdy rámec zvířat roste, přestává být tato rekonstruovaná stáj dostačující a pomalu se stává spíše limitující. Proto uvažují do budoucna o stavbě nové stáje, která by odpovídala aktuálnímu rámci zvířat. Součástí stávající stáje je rybinová dojírna DeLaval s počtem stání 2x7. Dojí zde dvakrát denně ve vyrovnaných intervalech. Ranní dojení zahajují v půl páté a odpolední přibližně o hodinu dříve.
Užitkovost dojnic se pohybuje okolo 9000 kilogramů mléka. Letos se obsah pevných složek oproti minulým rokům lehce snížil. Obsah bílkovin je v rozmezí 3,25 až 3,40%. Obsah tuku především v horkých letních měsících klesl až na úroveň 3,30%, což je hodnota již poměrně alarmující. Je to dáno nižší koncentrací energie v krmné dávce. Pro investici do tukových preparátů, které by krmnou dávku obohatili, se však zatím v Kratonohách nerozhodli.
V minulosti dodávali kratonožští mléko do mlékárny v Drážďanech, od letošního roku dodávají mléko do Pragolaktosu. Aktuální cena, za kterou zde mléko zpeněžují je 7,32 Kč. Nejnižší prodejní cenu zaznamenali v říjnu 2009, kdy byla cena hluboko pod 6 Kč za litr mléka (5,66 Kč).
Prevence je důležitá u zvířat i strojů
Z hlediska zdravotního stavu dojnic se daří držet záněty mléčné žlázy „na uzdě“. Počet somatických buněk se pohybuje mezi 200 až 300 tisíci v jednom mililitru mléka. V rámci udržení vyhovujícího stavu paznehtů zde dvakrát ročně paznehty ošetřuje odborná firma. Mimo to si dojnice paznehty několikrát ročně koupu ve formaldehydové lázni. Ošetřování paznehtů u kulhajících krav si provádí během roku sami dle potřeby. U telat se v minulosti potýkali s častými respiračními chorobami. Nová nasální vakcína je však účinnou zbraní v boji proti těmto chorobám. Od doby, kdy začali tuto vakcínu používat se zdravotní stav a prospěch telat výrazně zlepšil. Zdravé tele tak má ty správné předpoklady pro správný růst a vývin.
Každé dojnici zde 3 – 5 dní po porodu měří teplotu. Každou pravidelně kontrolují do doby, než veterinární lékař rozhodne, že dojnice může být zařazena do stáda. Stejně jako zde provádí preventivní zákroky u zvířat, starají se tak zodpovědně i o veškeré potřebné technologie. Vždy před dojením a několikrát během dne zootechnik zapíše hodnoty, které ukazuje displej chladicího tanku a vývěvy. Při jakýchkoliv odchylkách potom tyto konzultují se servisním technikem, aby předešli situaci, kdy chlazení nebo vývěva vypoví službu a dojde tak ke ztrátám a zbytečným nákladům navíc.
Zootechnik Ing. Stanislav Trnka se společně s výživářským poradcem
Ing. Josefem Snopkem soustředí na rámec a kondici jalovic
Krmná dávka z vlastních zdrojů
Dlouhodobá situace v resortu zemědělství donutila snad všechny podniky hledat rezervy a úspory. Nejinak tomu bylo i v Kratonohách. Podařilo se jim zde téměř nemožné, a sice během dvou let došlo při snížení nákladů na výrobu mléka k současnému zvýšení užitkovosti. Jedním z opatření pro snížení nákladů bylo i rozhodnutí míchat si kompletně krmnou směs sami v krmném voze. Přestali tedy odebírat směsi z míchárny a jednotlivé komponenty si míchají sami. Nese to s sebou samozřejmě i spoustu dalších záležitostí, jako je shánění surovin, nárůst administrativy s tím spojené atd., které padají na bedra zootechnika. Nicméně z výsledku je vidět, že to byl krok správným směrem.
Směsná krmná dávka je složená z obvyklých komponent. Hlavní složkou je kukuřičná siláž, vojtěšková senáž, dále seno, cukrovarské řízky, mláto, CCM a v neposlední řadě také krmná sláma. Její spotřeba v poslední době znatelně stoupla. Důvodem byla potřeba vylepšení poměrů v bachoru dojnic. Došlo tak ke zvýšení příjmu sušiny a tím i ke zvýšení užitkovosti.
V Kratonohách již více než dva roky spolupracují s výživářem VVS Verměřovice Ing. Josefem Snopkem. Jejich společnou filosofií je skutečnost, že pouze zdravé a rámcové jalovice v dobré kondici mohou v produkčním věku dávat zdravá životaschopná telata při vysoké užitkovosti. Při vstupu VVS Verměřovice do Kratonoh šlo především o zlepšení struktury krmné dávky, využití krmiva a technologie. Z Verměřovic putuje do Kratonoh minerální směs a glycerin. Výsledkem soustředění na jalovice je skutečnost, že jalovice dnes nasazují po porodu více než krávy. Před zavedením výživných opatření a doporučení Ing. Snopka doahovaly prvotelky 7 – 7500l
a dnes není výjimkou překonání hranice 9000 litrů mléka.
Ing. Marcela Pařilová
z našich farem
Jeden z předních chovatelů
holštýnského skotu
okresu Náchod
Do zemědělského družstva Dolany jsme se vrátili po více než
jednom roce, abychom tentokrát navštívili středisko chovu
skotu ve Svinišťanech. Vedle chovu skotu se v podniku Dolany
věnují výkrmu brojlerových kuřat a produkci zástavových selat.
Živočišnou výrobu nezbytně doplňuje rostlinná produkce,
družstvo Dolany je také významný pěstitel ovoce. Trochu
netradičně provozuje dolanské družstvo také vlastní katr.
V sezóně se v krmné dávce skotu objevuje i čerstvá mrkev
První na Náchodsku
Na farmě Svinišťany je ustájeno okolo 500 krav. Naprostá většina dojnic je plemene holštýn, lze zde však nalézt i několik dojnic českého strakatého plemene. Holštýnské stádo vzniklo překřižováním z původního českého strakatého plemene. Zbylé červenostrakaté dojnice jsou v současné době překřižovány býky plemene Red holštýn. V roce 2009 se podařilo na této farmě překonat v užitkovosti krav na druhé a vyšší laktaci hranici deseti tisíc litrů mléka. Průměrná užitkovost u starších krav činila v tomto roce 10743 kilogramů mléka. Prvotelky dosáhly užitkovosti 8691 kilogramů mléka. Nutno říci, že Farma Svinišťany je tak první farmou na okrese Náchod s užitkovostí starších krav přesahující 10 tis. litrů mléka. Pro úplnost je třeba doplnit ještě informace o obsahu složek. Obsah tuku byl 3,64% a bílkovin 3,12%. Pokud jde o letošní rok, aktuálně je průměrná užitkovost u krav 11237 kg mléka, u prvotelek 9 350 kg. Za celé stádo je tedy průměrná užitkovost 10488 kg mléka. Lze předpokládat, že v letošní roční uzávěrce bude meziroční nárůst užitkovosti okolo 500 kilogramů.
Ve Svinišťanech dojí na rybinové dojírně s počtem stání 2x12. Z celkového počtu 420 dojených krav se 320 kusů dojí třikrát denně, zbytek dvakrát za den. Vyprodukované mléko putuje do mlékárny v Opočně. Aktuální cena v měsíci srpnu byla 7,43 Kč za litr mléka, což je dle slov hlavního zootechnika ing. Aleše Vodičky cena výrazně lepší než loňských 5,77 Kč, nicméně stále nepokrývá náklady na výrobu mléka.
Krmná dávka dle výše užitkovosti
Krmná dávka je zde rozdělena do několika fází s ohledem na užitkovost a fázi laktace. Jednu skupinu tvoří dojnice ve fázi rozdoje, kdy koncentrace krmné dávky odpovídá nádoji 35 litrů mléka. V této skupině jsou dojnice přibližně měsíc a poté jsou přesunuty buď do skupiny, kde krmná dávka odpovídá užitkovosti 45 nebo 40 litrů mléka. Krmená dávka poslední laktační skupiny odpovídá nádoji 25 litrů. Zvláštní krmnou dávku samozřejmě mají zasušené dojnice a krávy před porodem. Do přípravy na porod jsou krávy zařazovány 14 až 10 dní před porodem, jalovice 21 dní. Je třeba zmínit, že podle slov hlavního zootechnika Ing. Aleše Vodičky krmnou dávku s koncentrací na 45 litrů nezařadili s cílem zvýšit užitkovost, ale vzhledem k tomu, že stoupá počet dojnic s užitkovostí okolo 50 litrů a takové je potřeba odpovídajícím způsobem nakrmit. Směsná krmná dávka obsahuje kukuřičnou siláž, vojtěškovou senáž, LKS, čerstvé mláto, cukrovarské řízky, seno, krmnou slámu, melasu, glycerin, tuk, minerálně vitaminovou krmnou směs, sodu a v sezóně čerstvou mrkev. Produkční směs obsahuje kromě vlastních obilovin, kukuřice, sojového a řepkového extrahovaného šrotu také extrudovanou soju. Nově chtějí přidávat do krmné dávky také Formafat 100 G, tedy chráněný tuk s vysokým podílem kyseliny palmitové, který nejen zvyšuje dojivost a obsah tuku v mléce, ale má také pozitivní vliv na plodnost. Aby předešli možným problémům, mají krávy ve stáji k dispozici pufr s obsahem vyvazovačů toxinů. Krávy mají přístup k pufru adlibitně, mohou se tak snáze vyrovnávat s případnými výkyvy pH bachoru. Volně k dispozici mají dojnice také solné a minerální lizy.
V oblasti výživy spolupracují ve Dolanech se společností VVS Verměřovice již více než deset let. Z počátku se jednalo o nákup krmných doplňků a později se přidalo i využití poradenských služeb. Od roku 2006 se poradenstvím na obou farmách zabývá MVDr. Ing. Martin Matějíček.
Základem pro dobrý výsledek v chovu skotu je kvalitní objemné krmivo. Z tohoto pohledu bude podle slov zootechnika následující období složitější, neboť vzhledem k průběhu počasí nebylo možno prakticky žádnou seč vojtěšek sklidit v optimální fázi a při optimální sušině. Píce navíc nenarostlo tolik jako v minulých letech. Zdraví a reprodukce
Spokojená dojnice rovná se fungující bachor a zdravé končetiny. O správné výživě svědčí oproti předchozím letům výrazně nižší počet krav s akutní acidózou. Metabolické poruchy v současné době prakticky neřešíme říká hlavní zootechnik. Co se končetin týče, každých 5 měsíců je prováděna korekce paznehtů v celém stádě. Mimo to je obrovskou výhodou, že si je schopen faremní zootechnik sám poradit s léčbou paznehtů a může tak řešit problém okamžitě. Úplná spokojenost nepanuje u výskitu mastitid. V současné době tu mají do deseti léčených krav, což je sice méně, než tomu bylo v minulosti, ale snahou je toto číslo ještě snížit. I proto od května letošního roku zkoušejí snížit výskit subklinických a klinických mastitid pomocí vakcinace.
Úspěšnost zabřezávání po první inseminaci je ve Svinišťanech okolo 34%, po všech inseminacích je to 36%. Ve srovnání se nově zbudovaným střediskem ve Slatině (jedná se o druhou farmu v Družstvu Dolany) jsou tyto hodnoty přibližně o 10% nižší. Je zde jasně vidět jakou roli hraje komfort dojnic a prostředí, ve kterém se nacházejí. Ve Slatině je vybudována nová stáj a technologie, dojnice zde mají více klidu a to se samozřejmě promítá i do reprodukčních ukazatelů. Bohužel s ohledem na ekonomiku výroby mléka jsou další rekonstrukce v nedohlednu.
Ing. Marcela Pařilová
10 / 11
Chov v Radostíně je radost O tom, že Zeras je pojem v produkci kvalitních holštýnských
krav jsme věděli. Od roku 2000, kdy se Radostínští zúčastnili
poprvé výstavy, sbírají poháry a ocenění za nejlepší produkci
jak na běžícím pásu. Jak je na tom management chovu
a technologie jsme se mohli jen dohadovat. Po návštěvě
chovu lze konstatovat, že v podniku mají vše zvládnuté do
posledního detailu.
dosáhnout 1300 dojnic, příští rok 1350. Pak budou naše kapacity plně využity,“ říká Jaroslav Dvořák. „Jedna komodita je sice riziko, ale já to vidím jinak. Při specializaci je třeba se naučit optimalizovat výrobu – ve všech parametrech dosahovat dobrých výsledků, zkrátka být na špici,“ dodává. Servis perioda je 112 dnů, mezidobí je 393 dnů, průměr za první dva měsíce roku 2010 je 11660 kg mléka, při 3,8% tuku a 3,3% bílkovin (údaje naměřené v CL). „Nelze říci, že nejsou problémy, ale podařilo se nám tak nějak dostat vše pod kontrolu. Jsme IBR prostí, spolu s MVDr. Kovařčíkem jsme nedávno úplně ozdravili od BVD. Samozřejmě, že optimální cena mléka by byla kolem osmi korun, ale i za současného stavu jsme na hranici rentability a krizi vydržíme. Loni jsme „očesali“
náklady – krmíme pouze, co se musí. Užitkovost šla sice o jeden litr níže, ale cílem již není ji šponovat. Cena jalovic je nízká a prodávat je v žádném případě nehodláme, raději navýšíme stavy,“ zmiňuje Jaroslav Dvořák hlavní záměry. Lože na nové stáji jsou z roštů z pískového podkladu
přistýlané řezanou slámou
Specializace na mléko Zaměření podniku v současnosti je zejména na výrobu mléka. Všechny ostatní aktivity, např. chov prasat společnost opustila. Holštýnské stádo je z převodného křížení, které začalo kolem roku 1990. Rychlejšímu přechodu na čisté holštýnské plemeno pomohl v minulosti embryotransfer, ale i dnes se ve stádu najde určitý malý podíl krve českého strakatého. Postupně docházelo k navyšování stavů dojnic, v roce 2003 byla na středisku Radostín uvedena do provozu hala pro 412 dojnic. Loni v době hluboké krize se naskladnila ještě jedna volná stáj o kapacitě 380 dojnic, z toho 30 míst na porodně. „Jsem rád, že se tuto stáj povedlo dokončit a uvést do provozu i přesto, že cena mléka je tam, kde je. Při návrhu a výběru technologií jsme se poučili z chyb z předchozí stavby – např. dnes již víme, že jakékoli matrace počínaje důlními pásy a konče těmi nej…, do boxových loží nejsou dobré řešení. Škoda, že jsme tuto cestu, jako chovatelé skotu z České republiky nepřeskočili. Do nové stáje jsme proto navrhli na dno boxů speciální gumové žebrování s komůrkami (Blister), které se plní po okraj jemným pískem, na povrch se stele dostatkem řezané slámy,“ vysvětluje hlavní zootechnik a člen představenstva
Ing. Jaroslav Dvořák, který nás po stáji provedl. Technologie dovezená z Itálie tedy zachovává kejdové hospodářství se shrnovacími lopatami. Řezaná sláma v přeronových kanálech nevadí. „Rozdíl mezi matracemi a těmito loži je jasně patrný na první pohled v pohodě a čistotě krav, samozřejmě, že se to pak promítá také do produkčních ukazatelů,“ vysvětluje hlavní zootechnik, který se chovu skotu v Radostíně věnuje již 30 let. Celou produkci, která je nyní 33 tis. litrů denně dodává podnik mlékárně Pribina Přibyslav, která drží podle zootechnika cenu jen mírně nad průměrem, ale platební morálka je dobrá.
Krmení není o zázračném prášku
Krmná dávka je založená tradičně na kukuřičné siláži, jetelových a travních senážích. Kvalita objemu je rozhodující jak pro produkci, zdraví, tak hlavně ovlivňuje ekonomiku. Celoročně mají v Radostíně zajištěny dodávky pivovarského mláta, jadrné směsi vyrábějí z vlastního obilí, řepkové a sójové šroty nakupují. Minerální doplňky dodává a s výživářem Antonínem Lopatářem dlouhodobě spolupracuje firma VVS Verměřovice. Eliminovali jsme hlavní problémy
Jaký jsou tedy záměry podniku? Současných 1280 dojnic je ustájeno na dvou střediscích – na již zmíněných dvou stájích v Radostíně a také v zrekonstruovaných stájích v nedalekém Pavlově. „Budeme ještě navyšovat stavy, protože koncentrace výroby a vyšší produkce nám přináší rozředění nákladů. Pro tento rok plánujeme Zvlášť velký důraz klade Jaroslav Dvořák na řádné napájení telat mlezivem, které je kontrolováno odběry krve. Vyšetření celkové bílkoviny v krvi telat se při ceně 25 Kč/vyšetření mnohokrát vyplatí.
Ing. Lukáš Rytina
převzato z časopisu Náš Chov
z našich farem / zdravotní stav
Jak hospodaří
viceprezident AK ČR
Ing. Jindřich Šnejdrla se jako viceprezident Agrární komory
často vyjadřuje k problémům prvovýrobců a prokazuje, že
je odborníkem v zemědělství na slovo vzatým. Náš chov
jel prověřit, jestli kovářova kobyla nechodí bosa a navštívil
podnik ve Valašském Meziříčí patřící Jindřichu Šnejdrlovi.
Agrotech, spol. s r.o., vznikl v roce 1993 ze ZD Poličná postoupením pohledávek podle transformačního zákona. Jindřich Šnejdrla je jednatelem a spoluvlastníkem této zemědělské společnosti. Podnik původně převzal po místním družstvu kolem 250 dojnic, které byly, jak se říká „zvěřinec“, neboli mix různých plemen dovážených v té době do ČR.
Dnes podnik hospodaří na 1250ha zemědělské půdy v okolí Valašského Meziříčí v nadmořské výšce kolem 350 metrů, z toho je 1000ha orné půdy a 250ha trvalých travních porostů. Asi polovina výměry podniku náleží do méně příznivé oblasti typu S. Chová 165 dojnic holštýnského plemene z převodného křížení (80 až 100%). Chov prasat byl v době naší návštěvy právě v rekonstrukci, čítá asi 150 prasnic a rekonstruované haly pro 1100 vykrmovaných zvířat. „V rostlinné výrobě pěstujeme krmné obiloviny a sladovnický ječmen, kukuřici na siláž a na výrobu vlhkého zrna a řepku.
U obilovin obvykle dosahujeme výnosů od 5 do 7 tun po ha, u silážní kukuřice 70t přepočteno na 18% sušinu a 10 až 11t u vlhkého zrna, u řepky pak 3,5 až 4 tuny. Letos však byla především díky květnu, kdy spadlo v oblasti 350mm srážek, úroda mnohem horší. Především řepka špatně odkvetla, takže její výnos byl asi o tunu nižší než obvykle, u obilí je letos průměr kolem 4,2t/ha,“ zhodnotil průběh roku 2010 hospodář Šnejdrla. „Příjmy naší společnosti jsou tvořeny zhruba z jedné poloviny za zboží rostlinné výroby a z jedné poloviny za zboží živočišné výroby. S cílem dalšího zvyšování intenzity našeho podnikání jsme se rozhodli v rámci Agropodniku Valašské Meziříčí, jehož jsme 30% spoluvlastníci, vybudovat bioplynovou stanici o výkonu 1MW. Nevěřili byjste, kolik potíží mohou při realizaci udělat lidé, kteří se sdružují do občanských sdružení a pouze účelově škodí
v podnikání,“ postěžoval si na problémy s realizací BPS Ing. Šnejdrla. Dojivost vyhovuje „Užitkovost je na současné podmínky dobrá, neradi bychom jí šponovali do extrémů. Pokud vybírám inseminační dávky, vybírám zlepšovatele končetin a mléčných složek, nikoli množství mléka,“ říká zootechnik. Z roku 2004 pochází dojírna Fulwood 1x8. Skupina vrchol laktace se dojí třikrát, ostatní krávy dvakrát denně, přičemž pracovníci se střídají na dvě směny. Noční hlídač má na starostí kontrolu telení a přihrnování krmiva. Dodávka do mlékárny ve Valašském Meziříčí je 27 l denně na ustájenou dojnici. Průměrná celková cena, za kterou dodával Agrotech, byla koncem srpna 7,20 Kč. „Mlékárna vyrábí jogurty a zakysané výrobky, potřebovali bychom zvýšit obsah bílkovin, abychom měli vyšší příplatek. Loni dojnice prodělávaly kolem dvou korun z litru mléka, letos je zatím ekonomika na nule, tedy bez započítání dotací a když neuvažuji o odpisech,“ zhodnotil ekonomiku Jindřich Šnejdrla.
Ustájení dojnic na farmě Lhota – jednoduchá rekonstukce staré stáje
Výživa vyřeší mnohé
Nechce se věřit, že užitovost 10500 litrů lze dosahovat ve starých K96. Co je klíčem k úspěchu, ptáme se? „Např. máme dost slámy, se kterou nemusíme šetřit a téměř neustále se přihrnuje krmivo. Hlavní podíl na úspěchu chovu holštýnského skotu nese kvalitní výživa, o co horší je technologie, o to lepší musí být krmná dávka. Ta je založená na senážích (ze 250ha TTP), kukuřičné siláži, konzerovovaném vlhkém kukuřičném zrnu, sóji a doplňků, které dodává firma VVS Verměřovice. Spolupracujeme výživářským poradcem
Ing. Snopkem. Pro silážování používáme konzervanty. V plemenářské práci využíváme nabídky Genoservisu a Zooservisu. Ze současně používaných býků mohu jmenovat NGA 623 Vizard, NEA 889 Darvin, NXA 796 Phoenix, NEA 816 Wilcox a další,“ vysvětluje Bronislav Šedý a dodává, že staré poučky – mít rok, co rok od krávy jedno tele přestáváji při vysoké užitkovosti platit. Pro optimální ekonomiku mu vyhovuje servis perioda přes 100 dní, zasouší krávy dva měsíce před porodem, když ještě dojí 25 až 30 litrů. Tři týdny před porodem už začíná krmit dávku pro produkční dojnice. Stáj bude již limitujícím faktorem
Budoucnost je světlá
Pojďme ale k hlavnímu, proč jsme přijeli do Poličné. O Agrotechu jsme slyšeli, že dosahuje výborných výsledků v užitkovosti holštýnských krav i přesto, že neinvestoval do nových technologií. „Ano, to co je dnes v chovu limitující a co by bylo nutné brzy vyřešit, jsou nové stáje. Myslíme si ale, že krávy mají dobré životní podmínky i ve stájích stávajících, jinak bychom nemohli dosahovat průměrné dojivosti 10500 litrů při 3,15 až 3,20% bílkovin a 3,6 až 3,8% tuku. Přitom počet somatických buněk nikdy nepřesahuje 200 tisíc, celkový počet mikroorganismů je do 20 tis,“ říkají shodně Jidřich Šnejdrla a zootechnik Bronislav Šedý. Ani s reprodukcí prý problémy nejsou. Zabřezávání je průměrně 40% po první inseminaci, u jalovic 60%, inseminační index je 1,4. Krávy jsou ustájeny volně v rekonstruovaných zemědělských budovách
(K 96 z roku 1959, rekonstrukce r. 2004) s přistaveným venkovním zastřešeným krmištěm, kravín má nízké stropy a vzduchovou kapacitu. Každý den je pomocí pojízdné mechanizace vyhrnován hnůj a boxová lože včetně chodeb jsou nastýlána poměrně velkým množstvím slámy. V zimě se do oken natahují sítě. Dodejte prosím nějakou myšlenku, jak vidí viceprezident Agrární komory budoucnost živočišné v ýroby nebo všeobecně celého zemědělského podnikání? „Jsem optimista, ve světě roste počet obyvatel a klesá výměra zemědělské půdy. Za posledních 50 let se podařilo třikrát navýšit užitkovost hospodářských zvířat a podobně je tomu i u výnosů rostlinné výroby. Nyní už se to třikrát jistě nepodaří. Genetický a technický pokrok byl jednoduše moc rychlý k rostoucí potřebě potravin. Brzy by mohla spotřeba dohnat a nabídka a poptávka se vyrovnat,“ dodává Ing. Jindřich Šnejdrla, u kterého není výjimečné, že usedne sám za volant traktoru nebo sklízecí mlátičky. Ing. Lukáš Rytina
převzato z časopisu Náš Chov
12 / 13
Negativní energetická bilance
(NEB) u mléčných krav:
příčiny a následky
Krmná dávka, prostředí
stáje a management stáda
patří mezi hlavní faktory
ovlivňující energetickou
b i l a n c i v o b d o b í o ko l o
porodu. Energetický
metabolismus krav v tomto
období rozhoduje o úrovni
produkce, významně
ovlivňuje zdravotní stav
a úspěšnost zabřezávání.
Příspěvek je souhrnem
v y b ra nýc h v ý z k u m nýc h
prací a osobních zkušeností
souvisejících s negativní
energetickou bilancí u
mléčných krav. Zmíněny jsou
nové informace o souvislosti
negativní energetické bilance
(NEB) s onemocněními
jako jsou ketóza, dislokace
slezu, Rusterholzův vřed, poruchy imunity, onemocnění
dělohy a poruchy pohlavního cyklu. Uvedena je praktická
diagnostika NEB, souhrn onemocnění souvisejících s NEB
a faktory vyvolávající tento významný metabolický stav
limitující prosperitu mléčných stád.
Úvod:
Období okolo porodu je pro dojený skot nejkritičtějším obdobím, které ovlivňuje průběh celé laktace. Z toho důvodu by chovatel měl věnovat maximální pozornost kravám v období tzv. přípravy na porod a v období po porodu. Konkrétně by měl pozornost věnovat balancování a příjmu krmné dávky, sledování tělesné kondice krav a pohodlí prostředí.
Negativní energetická bilance (NEB) je metabolicky stav, kdy příjem energie je nižší než její výdej. K NEB u mléčných krav dochází v průběhu posledních 2 týdnů před porodem a během prvních 2-3 měsíců po porodu. Do určité míry je tento stav fyziologický a projevuje se ztrátou tělesné kondice. Selhání adaptace na negativní energetickou bilanci vede u krav k nadměrné mobilizaci zásobního tuku a následně k nárůstu koncentrace ketolátek v těle. Nadměrná mobilizace zásobního tuku v kombinaci se selháním jeho zpracováním přispívá k vzniku syndromu ztučněných jater a klinické ketóze. Výrazná NEB taktéž přispívá k zvýšenému riziku dislokace slezu, zadržení lůžka a metritidě. U krav, které prodělávají nadměrnou ztrátu tělesné kondice způsobující ztučnění jater a ketózu, bylo prokázáno zhoršení imunitního stavu, které se projevuje zhoršenou odpovědí na vakcinace, zvýšeným rizikem infekčních onemocnění jako jsou mastitida, pneumonie a metritida. Onemocnění související s NEB:
Ketóza
Tvorba mléčného cukru, neboli laktózy, v buňkách mléčné žlázy, je hlavním faktorem rozhodujícím o množství produkovaného mléka. Základním stavebním kamenem laktózy je krevní glukóza, jejíž koncentrace je přísně regulována hormonálně v závislosti na energetických zdrojích. Ve chvíli, kdy množství produkovaného mléka (tvorba laktózy) přesáhne energetické zdroje dostupné z krmné dávky, spustí se hormonálně regulované mechanismy vedoucí k tzv. mobilizaci zásobních zdrojů energie, především z tukové tkáně. Tuk uvolněný ve formě glycerolu a neesterifikovaných mastných kyselin (NEFA) se tak stává zdrojem energie pro udržení tzv. homeostázy. Klinicky se tento proces projevuje ztrátou tělesné kondice. Orgánem, kde dochází ke zpracování mobilizovaného tuku na energii, jsou játra. Odpadním produktem transformace NEFA na energii jsou tzv. ketolátky. Ketolátky se syntetizují v játrech, krví se dostávají do všech tělních orgánů a slouží do určité míry jako zdroj energie. Diagnosticky se rozlišují tři ketolátky: 1. 2. 3. beta hydroxy butyrat (BHB), jehož hladinu lze měřit v krvi a v mléce,
acetoacetát, měřený především v moči aceton, který způsobuje typicky ketózní zápach dechu u krávy postižené ketózou. Ne všichni lidé jsou vybaveni schopností zaznamenat tento specifický zápach. Určitá hladina ketolátek je normální u všech krav v poporodním období (BHB 1200-1400μmol/L, 11.513.6mg/dL). V situaci,kdy regulační mechanismy selžou a játra musí zpracovat nadměrné množství NEFA nebo nejsou schopny efektivně zpracovat přísun NEFA na energii, dochází k tvorbě ketolátek nad fyziologickou hranici (BHB >13.6mg/dl), která se může projevit onemocněním zvaným ketóza.
Formy ketózy: Když se hovoří o ketóze, většinou se jedná o endogenním původu nárůstu ketolátek v těle popsaném výše. K navýšení hladiny ketolátek může také dojít takzvaným exogenním původem po zkrmování především nekvalitních objemných krmiv obsahujících kyselinu máselnou. Z hlediska klinických projevů se rozlišuje klinická a subklinická forma. Z hlediska situace vedoucí ke ketóze se rozlišuje forma primární a sekundární.
Primární ketóza je formou ke které dochází převýšením energetického výdeje (mléčnou produkci) nad jejím příjmem u zdravé krávy. Lidově řečeno, “tato kráva dojí víc než na co má metabolický potenciál.” Odlišná je sekundární forma ketózy, kdy snížený příjem energie je způsoben definovatelným onemocněním, jako je např. kulhání nebo jiné bolestivé procesy způsobující snížený příjem krmné dávky (KD), dislokace slezu nebo bachorová indigesce. Klinická ketóza je forma, která se projevuje klinicky poklesem užitkovosti, inapetencí, snížením pohybové aktivity, zpočátku produkcí malého množství tužších výkalů a typickým zápachem dechu. Subklinická ketóza je forma, která se neprojevuje klinicky. U postižených krav dochází pouze k nárůstu hladiny ketolátek nad fyziologickou koncentraci. Krávy prodělávající subklinickou ketózu, která uniká pozornosti chovatele, mají zvýšené riziko zdravotních problémů, viz. dále.
Ztučnění jater
Jak bylo zmíněno výše, určitá míra hubnutí (ztráty tělesné kondice) po porodu je normální a trvá do doby, kdy se příjem energie vyrovná výdeji. K tomuto vyrovnání dochází v průběhu několika týdnů po dosažení vrcholu laktace a zástavě nárůstu užitkovosti. Průměrná doba do dosažení vrcholu laktace se liší mezi chovy, ale přibližně k vrcholu dochází mezi prvním a čtvrtým měsícem laktace. Doba do dosažení vrcholu užitkovosti, během které krávy ztrácí tělesnou kondici, je obdobím zvýšeného rizika nadměrného ukládání tuku v játrech. To, zda dojde ke zpracování mobilizovaného tuku na energii, za současné tvorby ketolátek nebo bez nich, či zda se tuk uloží v játrech, záleží na řadě faktorů. Tím nejdůležitějším a nejméně zpochybňovaným je stupeň a rychlost hubnutí.
Z praktického hlediska se dá odhadnout riziko nadměrné mobilizace tuku a vzniku ztučněných jater sledováním ztráty tělesné kondice. Pokud u krav po porodu dochází ke ztrátě větší než 1 - 1.5 bodu tělesné kondice, riziko ztučnění jater se zvyšuje a s tím související další metabolické poruchy a problémy s reprodukcí. pokračování na další straně
zdravotní stav
Jeden bod tělesné kondice (stupnice 1-5) představuje přibližně 54 kg. Z toho se dá vyvodit, že maximální míra hubnuti po porodu by neměla přesáhnout 0.9 kg denně.
Diagnostika syndromu ztučněných jater: Nejspolehlivější diagnostikou ztučnění jater je histologické vyšetření jaterního parenchymu získaného biopsií nebo odběrem postmortem při pitvě. Podezření na ztučnění jater je možné také udělat na základě analýzy metabolitu které přímo či nepřímo vypovídají o funkčním stavu jater. Vyhodnocení metabolitu jako je AST, GGT, bilirubin, NH3, MUN a albumin je třeba vždy dělat v souvislosti s klinickým nálezem a s uvážením dynamiky zmíněných analytů. Existují případy ztučnění jater, kdy především v pozdní fázi procesu ztučnění jsou hodnoty zmíněných metabolitů v normálním rozmezí. Podobně, zvýšení některých metabolitů bez doplnění řady dalších klinických a laboratorních parametrů nemusí vypovídat o poškození jater. Dislokace slezu
K přemístění slezu dochází následkem uvolnění napětí stěny slezu tzv. tonu, poruše motility a následného rozepnutí (dilatace). Dilatovaný slez, naplněný z velké části plynem, se pak dostává mezi levou břišní stěnu a bachor v případě levostranné, nebo mezi pravou břišní stěnu a střeva při pravostranné dislokaci. Na základě mnoha klinických studií se předpokládá, že ke ztrátě tonu, dilataci a dislokaci dochází u krav následkem nedostatku energie v poporodním období. Vápníkový metabolismus a množství vlákniny v krmné dávce také do určité míry přispívá ke zmíněnému tonu a motilitě stěny slezu a k výskytu dislokací. Vztah úrovně BHB v séru u krav před a krátce po porodu a výskytu
dislokace slezu v průběhu laktace. Krávy se zvýšenou hladinou BHB
po porodu měly signifikantně vyšší riziko vzniku dislokace slezu.
Hladina BHB pred porodem nemela vztah se zvysenym rizikem vzniku
levostranne dislokace slezu. Zadržení lůžka, metritida, poruchy cyklu
a schopnost zabřezávání
Zadržení lůžka u krav je onemocnění způsobené řadou hormonálních, imunitních, metabolických a mechanických poruch. Kromě mechanického poškození stěny dělohy při těžkém porodu je hlavni společnou příčinou těchto poruch nedostatek energie v poslední fázi březosti. Poslední 2-3 týdny před porodem docház k přípravě mléčné žlázy na nadcházející laktaci a plod dokončuje svůj vývin. Propad energetické bilance se dá v této fázi dokumentovat nárůstem koncentrace NEFA v krvi a mírným nárůstem koncentrace BHB. Pokud je příjem energie nízký z důvodu chyby formulace KD, špatné stravitelnosti komponent nebo z důvodu nízkého příjmu krmné dávky, může dojít nejen k poruše odloučení lůžka, ale také k poruchám průběhu porodu a celé řadě poruch pohlavního aparátu v období po porodu. Zadržené lůžko je vždy spojeno s infekcí a zánětem dělohy, opožděným nástupem aktivity vaječníku a horším zabřezáváním. a.
graf 1: (S. J. LeBlanc, K. E. Leslie, and T. F. Duffield, J. Dairy Sci.
88:159–170 & American Dairy Science Association, 2005. Metabolic
Predictors of Displaced Abomasum in Dairy Cattle)
Vztah úrovně NEFA v séru u krav před a krátce po porodu a výskytu
levostranne dislokace slezu v průběhu laktace. Krávy se zvýšenou
hladinou NEFA pred porodem měly signifikantně vyšší riziko vzniku
dislokace slezu. Hladina NEFA po porodu nemela vztah se zvysenym
rizikem vzniku levostranne dislokace slezu.
b.
Graf 3: (Hammon et al., 2006):
a. Vztah úrovně příjmu sušiny před porodem a po porodu a výskyt
metritidy. Krávy s nižším příjmem sušiny měly vyšší riziko vzniku
zánětu dělohy definovaném zapáchajícím nebo hnisavým výtokem,
s nebo bez zvýšené teploty, mezi 3 a 7 dnem laktace.
graf 2:(S. J. LeBlanc, K. E. Leslie, and T. F. Duffield, J. Dairy Sci.
88:159–170 & American Dairy Science Association, 2005. Metabolic
Predictors of Displaced Abomasum in Dairy Cattle)
b. Vztah mezi hladinou BHB a výskytem metritidy. Krávy se zvýšenou
hladinou BHB po porodu měly vyšší riziko vzniku zánětu dělohy
definovaném výše.
14 / 15
Onemocnění rohového pouzdra a kulhání
Od konce minulého století se řada výzkumníků zabývá dlouho diskutovaným tématem laminitidy u skotu. První průlom a přeformulování dosavadního chápání laminitidy a jejího vztahu především k Rusterholzovu vředu, přednesla skupina Dr. Lishera ze Švýcarska. Na základě několika prací vytvořili teorii vzniku vředu, bez podílu porušení tzv. lamin, jinými slovy vznik vředu bez současně existující laminitidy. Podíl takzvaného závěsného aparátu kosti paznehtní obohatili o funkci takzvaného podpůrného aparátu, který je vytvářen tukovými polštáři umístěnými mezi chodidlovou škárou a kostí paznehtní. Práce doktora Lishera byly před několika lety obohaceny o klinické studie provedené na Cornellské Univerzitě, které dokumentují vztah ztráty tělesné kondice, úbytku tuku v chodidlových tukových polštářích a vzniku onemocnění rohového pouzdra a kulhání. Schéma 1.: (Ch. Lisher, P. Ossent): schéma řezu paznehtu na úrovni
ohýbacího výběžku dokumentující důležité anatomické struktury
nezatíženého (vlevo) a zatíženého (vpravo) paznehtu. k- škárové
lístky; ab, mi, ax- tukové polštáře; e- zkřížený mezipaznehtní vaz.
Imunita
Negativní energetická bilance způsobující ztrátu tělesné kondice, zvyšující riziko ketózy a ztučnění jater je příčinou zhoršené imunity u krav v období okolo porodu. V posledních dvaceti letech byla publikována řada prací, které poukazují na zhoršenou funkci bílých krvinek, neadekvátní protilátkovou odezvu na imunizaci u krav s hlubším propadem energetické bilance a u krav s poruchou funkce jater způsobenou ztučněním. a.
a. Produkce protilátek po stimulaci imunitního systému u krav 5
týdnů před a po porodu. Tato studie podporuje nazor na vyhnuti se
vakcinace skotu priblizne dva tydny pred a dva tydny po porodu.
b. (Kim et al., 2005) - vztah imunitního aparátu, v tomto grafu
vyjádřeném v chemotaktické aktivitě bílých krvinek, a výskytu
zadrženého lůžka u krav krátce před a po porodu. U krav se
zhoršenou funkcí bílých krvinek již před porodem došlo k zvýšenému
riziku výskytu zadrženého lůžka. Prevence NEB:
Jak již bylo zmíněno výše, formulace krmné dávky a její příjem jsou dva klíčové faktory ovlivňující energetickou bilanci v období kolem porodu. Formulace krmné dávky je v zemědělských podnicích často závislá na dostupnosti krmiv a měla by respektovat živinové nároky krav dané řadou rozličných norem. Nejrozšířenější normou je ve světě norma zvaná NRC (National Research Council) s posledním vydáním v roce 2001. Přibližně od roku 2004 se výzkum vedeny Dr. Drackleym soustředil na příjem energie u krav v předporodním období a jeho dopadem na produkci a zdravotní stav po porodu. Poslední poznatky odhalily, že neadekvátní, především vyšší energetická koncentrace krmné dávky a vyšší příjem energie před porodem, mají celou řadu negativních dopadů. Na základě toho byla navržena redukce energetické koncentrace krmné dávky v době stání na sucho, především v období přípravy na porod. Zatímco NRC doporučuje 14-15 Mcal energie denně při koncentraci 1.43 Mcal/kg sušiny, Drackley a jeho kolektiv doporučují snížení energetické koncentrace na úroveň 1.29-1.39 Mcal/kg sušiny za předpokladu zachování celkového příjmu energie v NRC normě 14-15 Mcal denně. Toho lze dosáhnout naředěním krmení slámou či senem a vyšším příjmem sušiny takto naformulované krmné dávky na úroveň 12-15kg sušiny na den. Tato nová filozofie formulace krmné dávky suchostojných krav nachází široké uplatnění v komerčních stádech po celém světě. Publikovány byly studie, které dokumentují výrazné snížení incidence dislokace slezu, klinické ketózy a snížení výskytu komplikovaných porodů. Prozatím existují slibná, ne však referenčně publikovaná, data o pozitivním vlivu na dynamiku tělesné kondice, reprodukci a kulhání. Energetické ředění krmné dávky před porodem má řadu podmínek, které je nutno dodržet, aby došlo k očekávanému zlepšení zdravotního stavu po porodu. Jednou z hlavních podmínek je příjem KD na zmíněné úrovni 12-15kg sušiny denně. Příjem KD před porodem je vedle formulace druhým limitujícím faktorem energetické bilance po porodu. Příjem KD je ovlivňován celou řadou faktorů, hlavní je ale pohodlí krav, včetně pohodlí u krmného žlabu, dále tělesná kondice, která by neměla přesáhnout 3.5 bodu (stupnice 1-5), výběr komponent KD a s tím související kvalita a celková sušina KD, která by měla být v rozmezí 45-55%. Pro zmíněné naředění KD se doporučuje řezaná sláma na délku max. 5 cm, aby se zamezilo přebírání. Příjem KD by měl být na farmách pravidelně kontrolován a odpovědná osoba by měla reagovat na její výkyvy. Závěr:
Jedním z negativních dopadů rychlého genetického pokroku ve směru zvýšení mléčné užitkovosti především u Holštýnského skotu je propad mezi výdejem a příjmem energie v období kolem porodu. Schopnost moderních plemen skotu metabolicky překonat vyšší energetický výdej bez schopnosti zvýšit příjem energie, zužuje prostor pro chybu v managementu stáda, jak ve smyslu výživářském, tak v managementu prostředí. b.
Graf 4: (Weary & von Keyserlingk, 2009)
konzervace
Kvantifikace ztrát vyrobených
siláží, resp. hledání rezerv
ve výrobě mléka
krmiva snižuje příjem sušiny).
Stavy skotu za poslední
r o k y v ý ra z n ě k l e s l y a
skladovací prostory pro
krmiva byly dimenzovány na
vyšší počty. Dochází k tomu,
že odběr krmiv ze silážních
prostorů (silážní žlaby) se
výrazně snížil a s tím dochází
ke zvýšení aerobních ztrát
vlivem působení vzduchu,
obzvláště v letních měsících.
V mnoha provozech dochází
k tomu, že dojnice jsou
krmeny stabilně sekundárně
fermentovanými krmivy s
vyšší teplotou (vyšší teplota
Při zkrmování konzervovaných krmiv musíme mít především na paměti, že siláže jsou stabilizovány snížením pH, které je způsobeno fermentačním procesem, resp. produkcí kyseliny mléčné. Siláž však zůstává živý organismus, protože pokud se zvýší teplota siláže, nebo přijde do styku se vzduchem začínají opět rozkladné procesu, které znamenají rozklad organické hmoty. Při ideální fermentaci cukrů dochází k přeměně jedné molekuly glukózy na dvě molekuly kyseliny mléčné, při minimálních ztrátách. Nic však není ideální a tak musíme konstatovat, že ztráty sušiny vzniklé během sklizně, uskladnění a zkrmování se běžně pohybují v rozmezí 8 – 40%. Mnohdy díky tomu, že při špatné, případně sekundární fermentaci dochází k tvorbě nežádoucích jedovatých látek (biogenní aminy, mykotoxiny atd.), které zatěžují zdraví zvířat a zhoršují jejich produkční a reprodukční schopnosti, včetně zhoršení kvality konečného produktu. Celkové ztráty se těžko vyčíslují (těžko lze kvantifikovat vliv na zdravotní stav apod.), avšak nelze se tomuto problému vyhýbat a chovat se, že neexistují a že je to jen otázka výpočtu z tabulkových hodnot. Sklizňové ztráty
Sklizňové ztráty
Sklizňové ztráty výrazně ovlivňuje použitá technologie při sklizni a technika, kterou sklízenou hmotu svážíme do skladovacích prostorů (silážních žlabů, vaků, věží a pod). Zásadní rozdíl je při přímé sklizni, kdy je např. kukuřice sklízená samochodnou řezačkou a ihned navážena do silážních žlabů. Ztráty znamenají jen hmotu, která zůstane na poli díky špatnému nasměrování do přívěsů, které zelenou hmotu (řezanku ) odvážejí do žlabu. Otázkou ztrát, někteří otvírají při sklizni za účelem zvýšení koncentrace kukuřice zvýšením sklizňového strniště. Toto je technologický postup, který nelze zařadit do ztrát, protože tento postup je zvolen záměrně za účelem zvýšení koncentrace energie u vyrobeného krmiva, a i když dojde ke snížení celkového výnosu sušiny z ha, tak vyrobíme koncentrovanější krmivo, které potřebujeme pro dojnice s vyšší užitkovostí. Jednoduché srovnání pro sklizňové ztráty je porovnání tzv. ideálního výnosu a skutečného výnosu. Ideální výnos zjistíme, pokud zvážíme např. 3x10 rostlin jsoucích po sobě a podle zjištěného počtu rostlin na ha vypočítáme ideální výnos z ha. Porovnáním ideálního výnosu daného hybridu a skutečného výnosu (vážení naskladněného množství do žlabů) můžeme porovnávat nejen výnos jednotlivých hybridů, ale také ztráty při sklizni kukuřice. Jiná situace je u sklizně víceletých pícnin, které se je nutné zavadat. V tomto případě se nám objevují tzv. ztráty sušiny způsobené zavadáním na poli (tzv. respirační ztráty). Tyto ztráty se velmi obtížně kvantifikují i v pokusech, tudíž pro běžnou praxi asi nelze doporučit tyto ztráty sledovat pro jejich obtížnost. Jiná situace je pro sledování kvality obracení zavadající píce a její zahlinění. Z důvodů minitalizace kontaminace píce hlinou (kontaminace anaerobních klostridií) je možné sledovat koncentraci minerálních látek (popelovin) u sklizené píce a koncentrace popelovin u vyrobené siláže. Doporučujeme zavedení sklizně víceletých pícnin způsobem minimalizace zavadání a použití konzervačních přípravků. Při nešetrném zavadání (obrácení pícnin) kontaminace píce způsobuje potlačení resp. snížení účinnosti biologických přípravků. Vysoká kontaminace může vést k tomu, že použitá biologická konzervace bude neúčinná a vynaložené prostředky zbytečné. Při zvýšené kontaminaci je jen jediná možnost použití chemických přípravků, které jsou sice dražší, ale účinnější. Jsou účinnější, protože přímo potlačují (likvidují) konkurenční nežádoucí mikroorganismy (klostridie, plísně, kvasinky). Biologické přípravky na bázi mléčných bakterií bojují s nežádoucími mikroorganismy o fermentovatelný substrát, resp. cukry. Záleží tedy do jakých podmínek jsou použity, resp. kolik cukrů jim zůstane pro tvorbu kyseliny mléčné a zda mají anaerobní prostředí. Účinnost biologických přípravků je přímosměrná vytvořeným podmínkám pro tvorbu kyseliny mléčné. Fermentační ztráty sušiny
Fermentační ztráty sušiny fermentačního procesu u konzervovaných krmiv jsou klíčové z pohledu možnosti ovlivnění vlivu ztrát sušiny pomocí nakoupených konzervačních přípravků. Zde máte možnost pomocí cílené konzervace potlačit nejen nežádoucí ztráty sušiny, ale i snížit produkci jedovatých sekundárních metabolitů (biogenní aminy u bílkovinných krmi a mykotoxiny u kukuřičných siláží), které vznikají při špatné technologii sklizni a konzervace. Fermentační ztráty lze rozdělit na a) nevyhnutelné a b) vyhnutelné. Nevyhnutelné ztráty sušiny jsou ty, které budou vždy a ty nemůžeme ovlivnit. Jsou stanoveny resp. zjištěny, že se pohybují na úrovni 4 – 8% podle biologických podmínek fermentace. Lze konstatovat, že minimální ztráty sušiny jsou 4% , problém je v tom, že tuto úroveň ztrát sušiny je obtížné docílit. V případě regulace fermentačního procesu konzervovaných krmiv je možnost díky cílené aplikaci konzervačních přípravků urychlit fermentační proces a tím snížit ztráty sušiny na minimum. V dané oblasti je problém zpětné kontroly, nebo zjištění účinnosti konzervačních přípravků z pohledu snížení ztrát sušiny. Kontrola ztrát sušiny se běžně v pokusech provádí způsobem měření množství sušiny , kterou použijeme do laboratorního sila a množství sušiny, které zjistíme po otevření siláže. V provozu lze ztráty sušiny sledovat vložením do siláže známého množství píce do kontrolních pytlů, které při výběru zkrmování opět zvážíme a zjistíme množství sušiny, které ve vaku zůstane po fermentaci. Hodnocení ztrát sušiny z hlediska způsobu ovlivnění fermentačního procesu lze kvantifikovat následovně. V přesných pokusech bylo zjištěno, že ztráty sušiny vlivem usměrnění fermentačního procesu se pohybovaly v rozmezí 5 – 15% . Při sklizni 300 tun kukuřice o průměrné sušině 33,3% to znamená sklizeň 100 t sušiny. Při deklarovaném rozmezí ztrát sušiny 5 – 15% to znamená, že při sklizni 100 t sušiny a ztrátě 5% se vyrobilo 95 tun sušiny siláže a při ztrátách 15% se vyrobilo 85 tun sušiny siláže. Náklady na výrobu jedné tuny siláže jsou 700 Kč a výrobu jedné tuny ošetřené siláže biologickým přípravkem jsou (cena na 1t cca 20 Kč) jsou 720 Kč. Náklady na 300 tun neošetřené siláže jsou 210 tis. Kč a na výrobu 300 tun ošetřené siláže jsou 216 tis. Kč. Použití silážních přípravků v hodnotě 20 Kč na tunu nám sice zvýšilo náklady o 6 tis. Kč, ale díky snížení ztrát sušiny o 10% se náklady na tunu siláže snížily z 813 Kč na 752 Kč na tunu neošetřené resp. ošetřené siláže. Celkově se nižší ztráty sušiny snížily náklady na 1 tunu krmiva o 61 Kč.
pokračování na další straně
16 / 17
Při použití biologického konzervačního přípravku se nejen vyrobilo o 10% více sušiny siláže , ale také náklady na 1 tunu siláže se snížily o 61 Kč. Další otázkou hodnocení je, že firmy deklarují zvýšení stravitelnosti organických živin, což znamená, že vyrobená siláž má vyšší koncentraci energie. Bohužel však, pokud si necháte udělat rozbor v laboratoři, tak analýzou nezjistíte vyšší koncentraci energie, protože pro výpočet NEL v krmivu se běžně používají standartní tabulkové koeficienty stravitelnosti, které však nezohledňují efekt konzervace. Víme však, že zvýšení, resp. vyšší koeficienty stravitelnosti zvýší koncentraci energie v krmivu. Pokud budeme vycházet z faktu, že při použití biologických přípravků zvýšíme koncentraci energie (NEL) o 0,2 MJ na kg suš. další kalkulace je následující. Při ztrátách 15% sušiny vyrobíme 85t o koncentraci 6,2 NEL což je celkem 527 tis. MJ NEL (na 1 kg mléka potřebuje dojnice 3,13 MJ NEL ) což je 168370 kg mléka. Při výrobě 95t a koncentraci energie 6,4 MJ NEL je to 608 tis. MJ NEL což představuje 194250 kg mléka. Rozdíl vyjádřený ceně za 1 kg mléka (6 Kč na 1 kg mléka) činí 154,8 Kč . Při sklizni 300 t kukuřičné siláže a použití biologického přípravků činí celkový zisk vyšší výroby siláže o 10% a nižší náklady na 1t siláže o 61 Kč. Současně po odečtení nákladů na konzervaci vyrobíte o 25,8 tis. kg více což představuje více 148800 Kč. při této kalkulaci asi namítnete, že je to ideální stav, avšak zkušenosti ukazují, že ztráty sušiny jsou ještě větší než 10% a potom, v některých případech víme, že v prvovýrobě se z důvodů vyčíslení tzv. ztrát kalkulace radši nedělají, protože by se současně musely dělat opatření. Skladové ztráty
Skladové ztráty vycházejí, že skutečnosti, že siláž je v podstatě živý organismus, jehož mikrobiální aktivita je potlačena snížením pH a bakterie jsou udržovány v dormantním stavu. Pokud siláž není stabilní díky zvýšené teplotě (letní období), nebo nedostatečnému snížení pH tak mikrobiální činnost , např. kvasinky používají jako zdroj energie kys. mléčnou, čímž dochází ke snížení jejího obsahu a následnému kažení. Taková siláž se postupně kazí. V případě zjištění nedostatečné stability, je nutné takovou siláž co nejdříve zkrmit, aby se skladovací ztráty minimalizovali. Druhou stránkou skladových ztrát je jsou ztráty způsobené nedostatečným uzavřením siláže, resp. ztráty, které způsobuje přístup vzduchu, kdy fakultativní anaerobní mikroorganismy způsobují zahřívání s následným rozkladem organické hmoty na CO2, teplo a vodu. Z důvodů stability se všeobecně doporučuje skladovat siláž jen jeden rok. Pokud skladujete siláže víc jak jeden rok vznikají problémy nejen se ztrátami sušiny, ale také s koncentrací sekundárních jedovatých metabolitů ve formě mykotoxinů
a biogenních aminů. Mezi skladovací ztráty musíme také počítat ztráty způsobené vlivem přístupu vzduchu na čelo siláže. Takové ztráty jsou v současnosti nejvíce způsobené snížení počtu zvířat a velkou plochou otevřené siláže. Hlavní nebezpečí tkví v tom že dojnice dostávají stabilně zahřátou siláž což způsobuje také snížený příjem sušiny vlivem zvýšené teploty krmiva.
Ztráty při krmení
Ztráty při krmení vychází ze situace kdy odebereme siláž pomocí frézy, nebo blokového vykousávače a v krmném voze smícháme všechny komponenty krmné dávky dohromady. Zde velmi záleží na stabilitě jednotlivých siláží. Díky tomu,
že směsná KD se skládá kromě konzervovaných krmiv také ze směsí koncentrovaných krmiv, dochází k tomu, že výsledná sušina TMR resp. KD se zvýší a potom nestabilní krmiva se rychle začínají zahřívat. Teplejší TMR způsobuje snížení příjmu sušiny a následně tedy i snížení užitkovosti. Samozřejmě bychom mohli dále hovořit o žlabových ztrátách způsobených špatnou technologií krmení, to jsou však hrubé technologické nedostatky, které by se v chovech s užitkovostí nad 8000 kg mléka neměly vyskytovat. Závěrem myslím, že z uvedeného přehledu vyplývá, že danou problematikou je třeba se zabývat. Pokud si v zemědělském podniku vytvoříte funkční systém hodnocení vyrobených konzervovaných krmiv, tak dokážete vyrobit mnohem více mléka při stejných nákladech , což znamená zvýšení rentability výroby mléka. Jambor Václav, Blažena Vosynková NutriVet s.r.o., Pohořelice Robert James v Dubenci
V rámci kontrolního dne vysokoužitkového stáda ZD Dubenec, a.s. se kromě managementu farmy a zástupců VVS účastnil Dr. Robert James
zájmové chovy
Problematika výživy
rostoucích koní
Výživa nemůže nahradit špatnou genetiku nebo chybný
tréninkový plán, ale značně může přispět ke zdravému vývoji
mladého koně a tím ovlivnit
jeho sportovní kariéru.
Jednou z komplikací při
cestě za úspěchem mohou
být vývojové vady. Na jejich
výskytu se podílí i nesprávně
zvolená krmná dávka v období
růstu koní.
Vědci se v této souvislosti v posledních letech zabývají vhodnou výživou klisen v době březosti a ve fázi laktace a dále pak správnou výživou hříběte do 12 měsíců věku, to je období nejcitlivější na výskyt DOD (angl. zkratka = developmental orthopedic disease; vývojové ortopedické onemocnění).
Do skupiny DOD řadíme osteochondrózu (OCD), epifyzitidu, flexurální a angulární deformace a pravděpodobně i wobblerův syndrom. Z těchto jmenovaných je v „koňském průmyslu“ největším problémem OCD. Je prokázáno, že minerální nerovnováhy způsobují DOD. Minerální látky a vitamíny jsou důležitou součástí přirozené výživy koní. Jsou nezbytné v procesu růstu, podílí se na hospodaření s energií a mají vliv na samotný výkon koně, v neposlední řadě pomáhají předcházet zdravotním problémům. Minerálně vitamínové krmivo (MVK) musí poskytovat náležitou rovnováhu minerálií a vitamínů, která vychází z věku, hmotnosti a využití koně nikoliv z pouhého odhadování množství.
Nedostatek vápníku, fosforu nebo mědi má za následek chybné zrání kostí. Přebytek a možný nedostatek zinku, taktéž ovlivňuje růst, ale účinky zinku nejsou ještě zcela zdokumentované.
Hříbata pod klisnou by se měla naučit přijímat jadrná krmiva během 1. až 2. měsíce věku. Jádro by mělo obsahovat 14 až 18% proteinu s přídavkem Ca, P, Cu a Zn. Vyšší procento proteinů a minerálů není vhodné zkrmovat, výjimku můžeme udělat v případě, když není k dispozici luční seno. Nižší procenta proteinu by mohla být uplatněna v případě zkrmování krmných luskovin v kombinaci s travním senem. Koncentrovaná krmiva by měla být krmena v poměru 0,50 až 1,0% živé hmotnosti hříběte, je však důležité klást důraz na kondici hříběte. Jestliže je krmeno méně než 0,5% jádra z tělesné hmotnosti, je nutností vybalancovat množství Ca, P a dalších prvků pro řádný přísun minerálií. V ideálním případě by měla být hříbata krmena individuálně regulovaným množstvím, ke kterému nebude mít přístup klisna nebo ostatní hříbata, nejlépe dvakrát denně. Nejdůležitějším úkolem je zajistit rovnoměrný růst hříbat. Měli bychom zabránit především náhlému poklesu růstu po odstavu Neměli
bychom zapomínat ani na kvalitní zdroj vody a minerální sůl.
Pokud se projeví nějaký typ DOD, je zapotřebí dočasně snížit přísun jádra, ale neznamená to nechat hříbě hladovět. Krmnou dávku je třeba přehodnotit, ale tak, aby byl zachován správný poměr Ca:P a ostatních minerálů a vitamínů. Seno průměrné kvality s ovsem není dostačující
kombinací pro zajištění správného růstu.
Poměr minerálů může být stejně důležitý jako jejich aktuální množství v krmné dávce. Vysoká dávka fosforu v krmné dávce brání resorpci vápníku a bude vést k jeho nedostatku (deficitu) i přesto, že je vápník doplňován v dostatečném množství. Poměr vápníku a fosforu by u mladých koní neměl nikdy poklesnout pod 1:1 a ideálně by se měl pohybovat kolem 1,5:1. Příliš mnoho vápníku může negativně působit na stav fosforu, zvláště jestli je úroveň fosforu nízká. Poměru 2,5:1 a vyššího se musíme v krmné dávce vyvarovat. Píce s vysokou úrovní vápníku by měla být doplněna fosforem. Potřeba minerálních látek a vitamínů pro odstávče a ročka
A. minerálně vitamínová potřeba pro odstávče (věk 8 měsíců, váha v dospělosti 600 kg)
B. minerálně vitamínová potřeba pro starší hříbě (věk 20 měsíců, váha v dospělosti 600 kg)
minerální látky A
B
vitamíny
A
Ca (g)
44
42
A (IU)
25000 35000
P (g)
24
24
D (IU)
3000
6000
Mg (g)
12
10
E (IU)
50
100
Na (g)
13
15
B1 (mg)
12
24
Fe (mg)
600
1000 B2 (mg)
20
40
Cu (mg)
180
300
Niacin (mg)
60
120
Zn (mg)
450
750
kys. pantothenová 24
Mn (mg)
300
500
B6 (mg)
6
12
Co (mg)
0,9
1,5
Cholin (mg)
300
600
Se (mg)
1,2
2
kys. listová (mg)
6
12
I (mg)
1,2
2
B12 (mg)
60
120
B
48
Zdroj: NRC, 1989. Nutrient requirements of horses.
National Academy Press, Washington, DC, USA.
Nový jezdec VVS
Nejen v dostihových, ale také ve sportovních stájích se produkty značky Premin začínají směle zabydlovat. Na tuzemských kolbištích barvy Premin úspěšně hájí od počátku roku 2010 mladý, talentovaný parkurový jezdec Jakub Novotný. Svým svěřencům jako vitamino-minerální doplněk krmné dávky vybral z široké škály českých i světových značek právě výrobky firmy VVS Verměřovice a to, dle jeho slov, především kvůli prvotřídní kvalitě, vyladěným recepturám, ale také pro podporu českého produktu. Jakubovi koně letos startují především v Čechách,
ale to i v mezinárodních závodech až do stupně obtížnosti ST. K jeho nejcennějším úspěchům patří zajisté druhé místo při jeho premiéře na startu Velké ceny. Z CSI* přeloženého kvůli nepřízni počasí z Hradce Králové do Ptýrova ve velké konkurenci Jakub s Filigranem vybojovali nádherné 9. místo. Zatím nejvýš ceněného úspěchu dosáhla tato dvojice při mezinárodních závodech
CSI* U25 pro jezdce do 25 let, kdy se mohli pyšnit stříbrnou medailí. Jako velká opora družstva Prahy při startu na Mistrovství České republiky v parkurovém skákání si z obou kol odnáší čisté konto. Shodou okolností Jakub startoval i na MČR v drezúře, kde v doprovodném programu překonává dvojice výšku 180 cm. Vyšší skok už pořadatelé nebyli schopni zajistit.
A tak nezbývá, než Jakubovi na sklonku sezóny 2010 popřát zdravé a spokojené koně a do příštího roku mnoho úspěchů nejen s Filigranem, ale i s dozrávajícími nadějnými „sporťáky“.
18 / 19
Letní dostihová sezóna 2010
Letní dostihová sezóna 2010 přinesla i velmi zajímavé úspěchy koním, jejichž majitelé a trenéři ovlivněni letošní Mezinárodní konferencí začali využívat minerálně-vitamínová krmiva Premin.
Hned na začátku června v Mostě zvítězil v Ceně jezdectví (NL rovina na 1.400m) hřebec Sharpour ze stáje YOKO velmi lehce o 3 a 1/4 délky, když ho ž. Janáček nemusel vůbec pobízet bičem a pouze kontroloval situaci za sebou. Hned druhý den v neděli zvítězila klisna Trinity ze stáje Václava Slováka v ceně Korfu (rovině II.kategorie) jistě o 1 a ¼ délky. V ten samý den při mezinárodním mítinku Turf Gala v Bratislavě doběhl hřebec Another True Story druhý v silně obsazené Ceně ministerstva poľnohospodárstva (Gd-1 rovina 1.200m). Musel se po boji sklonit pouze před maďarským Muranem, když za sebou nechal kompletní slovenskou, srbskou a českou sprinterskou špičku (Boschka, Jazz Police, Ediggio, De Roberto).
Vítězství z Bratislavy přivezla 26.6. Trinity, když triumfovala v 17. ročníku Zlatého bičíku (rovině I. kategorie na 1400m). V tom samém dostihu doběhl třetí The Strorm ze stáje YOKO, který také patří mezi koně krmené Preminem. Druhý den v rámci Derby dnu ve Velké Chuchli zvítězil Sharpour v Ceně Wago (rovině I. kategorie na 1.600m). Výrok rozhodčích zněl opět Jistě o 1 ½ délky.
Sezona po Derby pokračovala v Karlových Varech kde 18.7. potvrdil Sharpour svou špičkovou formu dalším vítězstvím v Lázeňské míli (NL rovině na 1.600m). Opět zvítězil Jistě o 2 délky a je v současnosti zřejmě nejlepším mílařem v ČR. Ten samý den se konal Derby mítink v Bratislavě, kde po fantastickém výkonu zvítězila Trinity ve 27. Bratislavské míli (rovině Listed na 1.600m) a porazila
mj. i Blue Corala.
Snad ještě větší pozornost než slovenské Derby přitahovala 18. Cena Mysa (rovina Listed na 1.000m) kde se po roční pauze způsobené zraněním vrátil na dráhu fenomenální maďarský Overdose, který je na sprinterských distancích evropskou superhvězdou. Tomu odpovídal i neuvěřitelný zájem zahraničních médií. Overdose svůj úkol favorita splnil, ale až po velmi tuhém boji, jaký dosud ve své kariéře nepoznal, zvítězil před Boschkou a Another True Story, který byl třetí po výroku rozhodčích ½-krk.
Another True Story dokázal po tomto úžasném dostihu skvěle regenerovat a již za 6 dní v Mostě zvítězil v Ceně Hitrádia FM ( rovině I. kategorie na 1.200m), když porazil Ediggia, Katanga, El Hadžiho i Falcohilla. Své prvé životní vítězství si v rámci tohoto mosteckého mítinku vyběhal Tulum ze stáje YOKO v Ceně předsedy ČBÚ (rovině IV. kategorie na 1.400m).
Celkem v této sezoně (do 9.8.) vyběhali koně ze stájí YOKO a Václav Slovák, které trénuje trenér Zdeno Koplík a používají minerálně- vitamínová krmiva Premin na dotacích 1,363.870,- Kč, získali 13 vítězství a 34 umístění.
Jezdkyně Ingrid Koplíková, která Premin propaguje během dostihů reklamním logem na výstroji, vyhrála letos 5 dostihů,
v 10-ti dojela na druhém a v 10-ti na třetím místě.
Ing. Marek Friedmann
zájmové chovy
Na „Polánce“ je Premin jasnou
volbou i pro sezónu 2011
Dalším úspěšným trenérem, v tomto případě trenérkou, která se rozhodla pro minerálně-vitamínové krmivo Premin je Hanka Kabelková. Paní Kabelková trénuje koně v krásném prostředí, nedaleko Veterinární kliniky v Heřmanově Městci, v nově vznikající tréninkové centrále Polánka, stáje Quartis pana Milana Tomáška. V přípravě má dle JC 15 koní, 6ti různých stájí, mezi něž patří i ZANUSSY ze stáje VVS. Pro budoucí sezóny trenérka připravuje letos zakoupené
4 roční hřebce s hvězdnými původy. TREZOROVA(POL) polobratra po MONTBARD(POL) z polského hřebčína Moszna, pro stáj Epicos. NADALA(POL), hřebce s IRYKLONOVI(POL) podobným inbreedingem po NOWOGRÓDEK(POL) z téhož hřebčína, MYRONA(FR) z prvního ročníku hvězdného LATERAL(GB) z matky black-type koní, zakoupeného na dražbě v německém Baden-Badenu a potencionálního sprintera LIBERTY SON(FR), po potomkovi legendární MIESQUE(USA), stakes vítězi MIESQUE´S SON(USA), zakoupeného na dražbě ve francouzském Deuville. Vše pro nově vznikající ambiciózní spojení stájí Quartis a Zámecký vrch.
Celý článek (komentované výsledky z první půlky dostihové sezóny 2010) si můžete přečíst na oficiálním webu VVS.
Začátkem druhé půle sezóny 10.7., dobrou formu překážkářů trenérky Kabelkové, potvrdil na mítinku ve Světlé Hoře šiml českého chovu ze stáje Zámecký vrch LYUUKEN, když zvítězil při svém debutu nad proutěnými překážkami ve trojkové CENĚ SPOLEČNOSTI LANDBAU na 2600m v sedle s ž. Janem Faltejskem.
V srpnu o sobě dal velice výrazně znovu vědět TREZOR(POL), ze stáje Epicos, který v Kolesách zvítězil zadrženě o 19 délek ve dvojkovém crossu, CENĚ SPOLEČNOSTI ELEKTROVASURY na 4700m v sedle s ž. Bohuslavem Mátlem. Za sebou nechal BRAMANTE(POL), nebo JAADY(USA).
22.8. se „polánští“ znovu vypravili do italského Merana. CHARCCARIHO stáje Quartis, čekala předzkouška na italský proutěnkářský vrchol Gran Corsa Siepi, 3500m dlouhá Premio Azienda Di Soggiorno Di Merano. Skokanská chyba na poslední hirdě, stála CHARCCARIHO první místo, když podlehl pouze excelentnímu, v ČR nejlépe hodnocenému překážkáři, desetimilionovému ROYAL MOUGINSOVI(GB), když oba utekli zbytku pole o více než 10 délek. V Gran Corsa Siepi bude CHARCCARI hrát významnou roli. V rámcovém programu se LYUUKENOVI ze stáje Zámecký vrch, podařilo umístit nad proutěnými překážkami na 5. místě v 3300m dlouhé Premio Rotary Club Merano a dal tušit velký talent.
Koncem srpna respektive začátkem září, se na českých drahách předvedly v dobrém světle dvouleté kobyly stáje Quartis, LADY POLANKA(GER) a BEAUTIFUL DIRECTA(GER) a svými výkony obě naznačili nemalý potenciál do klasického ročníku 2011.
4.9. se na mostecké dráze v rámci přípravy do pardubického
St. Legeru postavila do 2000m dlouhého testu kategorie Národní Listed Ceny Severočeských dolů SAMARA MORGAN stáje Quartis. Podlehla po boji o krátkou hlavu, stylem start cíl jdoucí a výrazně se lepšící CHARMILLON(POL) ze stáje Zámecký vrch a lotu trenéra Václava Luky ml.
19.9. se na start italského proutěnkářského vrcholu Corsa Siepi Di Merano dostihu nejvyšší kategorie Gruppo1 na 4000m postavil CHARCCARI, kterého trenérka nasedlala pro žokeje Jana Faltejska. Od začátku dostihu společně udávali ostré tempo, ale v poli byl také fenomén ROYAL MOUGINSOV (GB), obhájce loňského vítězství, který běžel na své optimální distanci. Opakoval se srpnový doběh z předzkoušky, když CHARCCARI podlehl pouze ROYAL MOUGINSOVI(GB) o 1¾ délky. CHARCCARI druhým místem v tomto dostihu vstoupil do klubu koňských milionářů.
Trenérka Kabelková představila své koně v rámci pardubického mítinku při Velké pardubické. V sobotu 9.10. se na start pardubického St. Legeru, rovinového dostihu kategorie Národní Listed na 2900m postavila SAMARA MORGAN v sedle se svým stálým žokejem Radkem Koplíkem. SAMARA MORGAN dokončila na 4. místě, když podlehla pouze 3. letým hřebcům, kterým dávala váhovou výhodu. Při VP 10.10. se do Ceny Labe, steeplechase crosscountry kat. Listed na 5200m, dostihu z kterého vzešel nejeden vítěz samotné Velké pardubické postavil TREZOR(POL), ze stáje Epicos, kterého Hanka Kabelková nasedlala pro žokeje Bohuslava Mátla. Doběh dal tušit i pozdější výsledek „Velké“. TREZOR(POL) se infarktovým drtivým finišem dokázal přiblížit vítězi WAVELIGHT LASER(GER) na nejmenší možný rozdíl a výrok zněl TUHÝ BOJ nos.
Lyuuken prezentující VVS na závodiští Maia v italském Meranu.
16.10. LYUUKEN, stáje Zámecký vrch, cestoval znovu do italského Merana, kde se postavil na start největšího italského dostihu pro 3leté proutěnkáře, Gran Criterium D`Autunno-Forst 1857, dostihu nejvyšší kategorie Gruppo1 na 3300m. LYUUKEN při svém 3. startu dokončil na 4. místě. Dostih v pekelném tempu odvodil pozdější italský vítěz CHIC ANTI SHOCK(USA), za kterým se LYUUKEN statečně držel na 2. místě v celém průběhu. LYUUKEN se v druhé půlce letošní sezóny vrátil na dráhu po velice komplikovaném, těžkém zranění. O jeho léčení si můžete přečíst rozsáhlý článek v zářijovém Jezdectví, který publikovala Doc. MVDr. Jana Mezerová, Ph.D. z Veterinární kliniky
v Heřmanově Městci.
Koně trenérky Kabelkové, doposud v sezóně 2010 vydělali svým majitelům více než 1,1 mil. Kč.
Ondřej Marek
DS Zámecký vrch & MediaBros s.r.o.
20 / 21
Koně v Dubaji
VVS Verměřovice spolu se svým dlouholetým partnerem
ve Spojených Arabských Emirátech Fujairah Feed Factory se
v roce 2010 zúčastnila jedné z nejvýznamnějších světových
událostí v koňském světě, Mezinárodní výstavy koní v Dubaji.
Na stánku se vystřídalo mnoho významných osobností ze
Středního východu v čele s jeho eminencí Šejkem Hamdan
Bin Rashidem, vicepresidentem Emirátu Dubaj a ministrem
financí UAE.
O produkty z České republiky byl veliký zájem. Důkazem je
reportáž a rozhovor Khaleda Awada, šéfa marketingu Fujairah
Feed Factory a spolupracovníka VVS pro Dubaj TV v hlavních
zprávách. K celé řadě výrobků VVS Verměřovice, které pro tamní
trh representují nekompromisní kvalitu, přibyly další špičkové
krmné doplňky, tentokrát pro koně.
Seminář k výživě koní
Společně se Zemědělskou fakultou JČU a Asociací svazu
chovatelů koní jsme spořádali v září 2010 seminář k výživě
koní, kde m.j. vystoupili odborníci z VÚŽV Uhříněves, v.v.i., JČU
a Mikrobiolického ústavu AV ČR.
zájmové chovy
Rozhovor s Jiřím Hanákem
V roce 2003 jsme začali spolupracovat s myslivci z Velkých Losin,
především s panem Jiřím Hanákem, při výrobě minerálních krmiv
pro spárkatou zvěř. Tato spolupráce se během let stupňovala až
došla do dnešního stavu, kdy se pan Hanák stal naším externím
spolupracovníkem v oblasti výživy a chovu spárkaté zvěře. Ja také
spoluautorem naší nové publikace, kterou jsme vydali letos v říjnu
s názvem Metodika aplikace doplňkových minerálních krmiv v
chovu spárkaté zvěře. Pana Jiřího Hanáka Vám představujeme
prostřednictvím následujícího rozhovoru.
podělit s ostatními, aniž by dal najevo svou odbornou převahu. Je pravdou, že byl tvrdý diskutér a nerad měnil svůj názor, dostal – li se však do diskuze jeho argumenty byly věcné, korektní a z pravidla podepřeny množstvím důležitých vlastních poznatků. Byl vynikající střelec a miloval lov, pro jehož úspěch dokázal překonat mnohé obtíže a nepohodlí. Dokázal se upřímně radovat z úspěchu druhých a přál jim je. K dosažení vytknutého cíle dokázal zapojit veškeré své síly a nepolevil, dokud cíle nedosáhl nebo problém nevyřešil.
Velmi mne zaujal jeho přístup k přírodě, krajině a zvěři.
Z jeho chování a vystupování jsem pochopil, že jeho životní filozofií je snaha předat dalším generacím prostředí ve kterém žijeme, množství, rozmanitost a bohatství zvěře kterou obhospodařujeme minimálně v takovém stavu, v jakém nám byla dána od předchozích generací. Pokud to ale bude v možnostech našich skromných sil, tak raději lepší a kvalitnější, aby dál nesla stopu naší práce v krajině nebo kvalitě zvěře. Osobně jsem přesvědčen, že tento přístup k životnímu prostředí a ke zvěři je vidět již jen u mála lidí.
Jste spoluautorem publikace o aplikaci minerálních krmiv
v chovu spárkaté zvěře. Co Vás vedlo k vzniku publikace?
Jiří Hanák
Pane Hanáku, znám Vás již řadu let a poznal jsem Vás jako
velikého milovníka přírody a zvěře. Můžete mi prozradit, co
Vás přivedlo k myslivosti?
Velkým štěstím pro mne bylo a je, že jsem se narodil do rodiny ve které byla myslivost součástí rodinného života mých předků, měla zde své pevné místo a vyplňovala všechen jejich volný čas. Nejstarším myslivcem, kterého v naší rodině pamatuji byl můj děd Oldřich Hanák, který v tehdy nově osídleném pohraničí po válce v červnu 1945 byl jedním ze zakládajících členů místního MS Velké Losiny.
I on stejně jako v té době každý myslivec vlastnil lovecky upotřebitelného psa, kterým byla fena Českého fouska jménem Asta. O tom jak ji můj děd nalezl, coby zatoulané štěně ke kterému se nikdo nehlásil což rozhodlo, že zůstala natrvalo v naší rodině, jejím výcviku a vrozené inteligenci kterou dovedla mistrně využívat při práci v honitbě jsme slyšeli s mým starším bratrem mnoho a Asta se pro nás stala psí legendou.
Z mých rodičů to byl především můj otec který v době, kdy jsme s mým starším bratrem byli ještě malí kluci nás bral každou volnou chvíli do krásné přírody Jeseníků a okolí naší rodné obce a právě na těchto výletech nám velmi poutavě vyprávěl o Astě, o honech, zimním přikrmování, o jednotlivých druzích zvěře, mistrně svým vyprávěním dokázal vykreslit myslivce, jeho výzbroj, charakterové vlastnosti i to co se stalo při různých mysliveckých akcích. Z těchto všech poznatků a ostatního mysliveckého dění kolem v průběhu mého dalšího života jsem dospěl k přesvědčení, že i já chci být myslivcem.
RNDr. Ctibor Babička, CSc. byl Vaším blízkým přítelem a
vzorem. Povězte mě, čím Vás nejvíce ovlivnil?
Ctibor byl pro mě zcela výjimečný myslivecký kolega a především kamarád. Nejen, že o každém druhu zvěře měl doslova vynikající znalosti a mistrně je dokázal využít, ať již se týkaly lovu nebo chovu daného druhu zvěře ale dokázal se o ně Jedním z nejdůležitějších důvodů pro vydání publikace bylo množství dotazů od mysliveckých kolegů z různých koutů České republiky, vlastníků obor a zájmových chovů jak mají dále postupovat v jednotlivých konkrétních situacích, které nastaly po aplikaci minerálních doplňkových krmiv v jimi obhospodařovaných chovech spárkaté zvěře.
Po smrti Ctibora Babičky se většinou všechny dotazy s touto problematikou soustřeďovaly u mne a jejich zodpovězení bylo pro mne časově velmi náročné. Dalším důvodem pro mne osobně bylo množství souvisejícího materiálu, který byl po dobu našeho experimentu soustřeďován spolu s fotodokumentací u našeho spoluautora Martina Knápka a měl být použit coby podklad pro publikaci.
Jsem přesvědčen, že v případě nevydání publikace by mnoho cenných materiálů, podkladů a výsledků pozorování přišlo na zmar. Podklady pro některé tabulky jsme sbíraly po více než sedm let a bylo nutno pro jejich realizaci provést stovky měření sledovaných rozměrů.
Pevně věřím, že naše práce prezentovaná v publikaci v budoucnu může posloužit mnoha zájemcům coby návod jak v krátkém časovém úseku výrazným způsobem zvýšit kvalitu srnčí zvěře v honitbě pomocí finančně nenáročných prostředků a možná také jako zdroj dat pro srovnání v jiných odborných pracích a publikacích.
Jeden z velmi důležitých důvodů také pro mne byla nabídka pomoci s grafickou úpravou a řešení otázky financování tisku publikace od vedení firmy VVS Věrměřovice.
Jaké máte pocity z přednášek o aplikaci minerálních krmiv,
se kterými často vystupujete na různých setkáních myslivců po
naší republice?
Mé pocity z přednášek jsou jednoznačně velmi pozitivní! Vzhledem k tomu, že jsem zatím měl možnost přednášet na probíhajících školeních mysliveckých hospodářů a nebo v přípravných školeních adeptů, je z proběhlých přednášek zřejmý zájem jednotlivých účastníků zvýšit dostupnými prostředky, jakým například může být aplikace minerálních doplňkových krmiv v jadrném krmivu, kvalitu obhospodařované srnčí zvěře.
Zvláště pak mladší myslivečtí hospodáři mají často snahu a odvahu vyzkoušet něco nového a jsou také ochotnější investovat do chovných programů větší finanční částky aby bylo možno aplikaci minerálních doplňkových krmiv rozvinout v plné šíři ve zvýšené dávce jadrného krmiva v honitbě a nebo případně aplikovat pokračování na další straně
22 / 23
minerální doplňková krmiva v množství jadrného krmiva které má možnost si srnčí zvěř brát „ad libitum“.
U starších mysliveckých hospodářů se někdy projevuje opatrnější přístup daný snahou si napřed ověřit výsledky aplikace minerálních doplňkových krmiv vlastním pozorováním „na menší části honitby“.
Zcela ojedinělý je přístup některých jednotlivců, který by se dal charakterizovat citátem: „Za našich otců se nic takového zvěři nedávalo a jací byli srnci. V zimě zvěři stačí seno a sůl!“. Jaké máte plány do budoucna ve smyslu krmiv pro zvěř a
chovu spárkaté zvěře?
V budoucnu bych se rád ve spolupráci s firmou VVS Verměřovice věnoval některým krmným směsím pro výživu spárkaté zvěře které jsou technologicky nebo finančně náročnější a jsou svým zaměřením určeny pro produkci špičkových chovných nebo trofejových jedinců především za pomoci aplikace bypass proteinů.
Další pro mne důležitá věc je dokončení kompletní řady Granulovaných doplňkových krmných směsí pro spárkatou zvěř, které jsou zatím vyvinuty hlavně pro parohatou zvěř. V blízké budoucnosti bychom rádi tuto řadu doplnili o směs, která je svým specifickým složením určena speciálně pro zvěř dutorohou. Osobně bych se také rád pustil do vývoje krmných směsí na bázi mϋsli, které by mohli vhodně doplnit naši současnou nabídku krmiv.
Rád bych také s pomocí ostatních kolegů, kteří již ve svých honitbách aplikují v rámci zimního přikrmování minerální doplňkové krmné směsi, zorganizoval příští rok seminář o srnčí zvěři pro všechny zájemce z celé ČR, kde by byla možnost prezentovat poznatky z jednotlivých honiteb které aplikují minerální doplňkové krmné směsi, aby byla možnost seznámit je s ostatními důležitými souvisejícími problémy a řešením těchto pro chov srnčí srnčí zvěře klíčových otázek. Vím, že jste aktivním myslivcem a myslivosti věnujete všechen
svůj volný čas. Máte ale i jiné zájmy, které provozujete?
Hned po myslivosti jsou mojí velkou láskou zbraně a psi jak je tomu snad u všech myslivců. Ve zbraních se specializuji na produkci firmy Blaser a to především na kulové zbraně s přímotažným závěrem, zde bych rád podotknul, že můj zájem je hlavně teoretický neboť mé finanční možnosti mi zatím dovolují vlastnit pouze jednu tuto skvělou zbraň v ráži 7mm Rem. Magnum.
Moji první zbraní však byla kulovnice ze Zbrojovky Brno v ráži 222 Rem. Získal jsem ji odkoupením od strýce Stanislava z matčiny strany, který byl rovněž myslivec, bohužel již není mezi námi a proto k této zbrani mám hluboký citový vztah. Ulovil jsem s ní prvního srnce, jelena i divočáka, v době odlovu to tehdy zákon dovoloval. Mimo jiné mě právě tato zbraň naučila dohledávat zvěř na kterou jsem vystřelil. Tato kulovnice je mou oblíbenou zbraní pro lov srnčí zvěřě a lišek.
Co se týká psů, rád bych stejně jako můj děd vlastnil českého fouska a tak pokračoval v naší rodinné tradici. Bohužel velikost mého bytu a pracovní vytížení mi to nedovolí a tak vlastníme s manželkou alespoň dvě fenky jezevčíků. Starší je devítiletá, drsnosrstá trpasličí, není sice chovná, ale v případě potřeby je spolehlivá barvářka a druhá je tříměsíční trpasličí dlouhosrstá. Podle rodokmenu její rodiče jsou vynikající barváři, rád bych se ji v budoucnu věnoval alespoň natolik aby byla uchověna.
Jak se díváte na současnou situaci s vysokými počty spárkaté
zvěře v Evropě?
Osobně jsem přesvědčen, že se jedná o uměle vytvořený a udržovaný problém. Je podle mne důležité si říct co je to „vysoký počet spárkaté zvěře“, komu vadí a kdo z něj naopak má prospěch. Vezmeme – li si například skandinávské státy, pak tedy zde jsem nikdy neslyšel o vysokých počtech spárkaté zvěře. Tuhá zima a zákon vlčích tesáků společně s důslednou kontrolou ze strany státních institucí, které mají za povinnost kontrolovat stavy populace divoké zvěře vzhledem ke stavu životního prostředí a v návaznosti na tento stav vydávají jednotlivá povolení pro lov jsou názornou ukázkou, jak by mohla otázka vysokých stavů spárkaté zvěře být řešena.
Zcela jiná situace je v německy hovořících zemích, kde na malých výměrách honiteb hospodaří jeden nájemce. Na takto malé výměře je vysoká i černá zvěř lovena na potkání neboť zvěř za noc přejde několik honiteb, u srnčí zvěře na výstavách trofejí jen stěží najdete srnce staršího čtyř let. Černá zvěř je intenzivně vnaděna celoročně kukuřicí neboť je často jediným bezproblémovým zdrojem zvěřiny. Problémem je, že dotyčný nájemce není na noční čekané každý den a i když je ne vždy se podaří divočáka ulovit.
Z informací od kolegů, kteří jezdí lovit do Německa je mi známo, že již nyní jsou zde honitby, které jsou právě pro výši škod, které zde divočáci působí nepronajatelné. Je třeba si také otevřeně říct, že zde vznikají a jsou právní firmy, které se specializují na vymáhání finančních náhrad za škody působené zvěří a jejich úspěšnost je velmi vysoká. Osobně jsem přesvědčen, že tato situce alespoň ve vztahu k černé zvěři brzy nastane i v ČR.
Jiná situace také je u vlastníků soukromých honiteb s velkou rozlohou jelikož ti již zpravidla zaměstnávají personál, který má honitbu i počty zvěře na starost a početnost jednotlivých populací zvěře je regulována v lovecké sezoně příslušným počtem společných a společenských loveckých akcí.
Velmi specifická je situace v České republice, kterou vnímám ve dvou rovinách, tou první je hospodaření s černou zvěří. Zcela záměrně píši hospodaření, protože to co vidím kolem sebe v praxi nemá s řízeným chovem nic společného.
U některých MS je totiž černá zvěř jedinou spárkatou zvěří v honitbě a je tedy jediným zdrojem loveckých příležitostí, finančního zisku z prodeje zvěřiny a zvěřiny pro členy MS ve formě podílů. Pro tato MS je v dnešní době nepředstavitelné se opět vrátit k situaci, kdy jediným loveckým vyžitím byly pouze hony na drobnou zvěř. Podle toho se zde také s černou zvěří nakládá a odlov bachyně, která je zdrojem přírůstků je pro dotyčného člena který ji ulovil často vypsáním jednosměrné jízdenky ze sdružení.
K tomu samozřejmě přispívá přístup jednotlivých zemědělských podniků, které pěstují pro černou zvěř atraktivní plodiny na plochách přesahujících u jednotlivých polí i desítky ha čímž po vzejití dotyčné plodiny vytvoří pro černou zvěř ideální podmínky včetně klidu, krytiny a krmení samozřejmě bez jakékoliv možnosti následného lovu nebo alespoň pravidelného vyrušování a vyhánění černé zvěře.
Často také myslivcům situaci ztěžuje i nesmyslný tlak ze strany orgánů státní správy myslivosti, která navrhuje nebo důsledně trvá na poměru ulovených selat k lončákům.
Druhou rovinou problému s vysokými počty spárkaté zvěře je problematika vysoké zvěře. V mnoha honitbách jsou již její stavy silně zredukovány nebo alespoň na přijatelné výši. Zde ovšem narážíme na malé rozlohy honiteb vzhledem k potřebám vysoké zvěře. Na rozloze těchto honiteb, které jsou z pravidla jen o něco málo větší, než je předepsaných 1 000 ha lesa, aby zde mohla být vysoká zvěř normována se toho mnoho nanormovat nedá, zpravidla tak do 20 ks vysoké zvěře. Každý kdo se v takového honitbě pohybuje mi dá jistě za pravdu, že vysoká zvěř je zde téměř neviditelná a neulovitelná.
Částky které jsou zde však každoročně vymáhány coby náhrada za poškození lesa vysokou zvěří mnohdy překračují i několik desítek tisíc Kč. Při požadavku na dokladování a konkretizaci těchto škod v terénu je nájemci honitby odpovězeno, že toto je „kvalifikovaný odhad“ a vlastník lesa zpravidla dá jasně najevo, že se o výši škod nehodlá více bavit.
Toto jednání na mne působí dojmem, že je často dopředu rozhodnuto jaká částka se za daný rok na škodách působených jelení zvěří vybere, její výše je následně propočítána na jeden ha a znásobí se počtem ha lesa v dané honitbě.
pokračování na další straně
zájmové chovy
Co byste doporučil myslivcům, kteří mají zájem o zkvalitnění
populace srnčí zvěře v Čechách.
Má první rada by byla, aby pokud se pro tento krok rozhodnou neztráceli čas a zakoupili si vybrané minerální doplňkové krmivo z řady Premin a aplikovali jej do jadrného krmiva kterým přikrmují v 4% koncentraci právě nyní, kdy srnčí zvěř již intenzivně navštěvuje přikrmovací zařízení. Není třeba se obávat finanční náročnosti akce jelikož v koncentraci 4% se z 1q minerálního doplňkového krmiva připraví 25 q jadrného krmiva s mineráliemi, což je množství pro více než 50 kusů srnčí zvěře na celé krmné období v délce 180 dnů při příjmu 0,26 kg jadrného krmiva na kus a den. Zde je důležité vědět co nejpřesnější počet kusů srnčí zvěře které navštěvují dané přikrmovací zařízení.
Má druhá rada by byla, aby si zakoupili naši publikaci a pečlivě si ji pročetli s tím, že se ve své honitbě budou řídit a provádět důležitá související opatření v chovu i lovu srnčí zvěře tak jak jsou v publikaci popsána.
Má třetí rada by byla, aby byli trpělivý a cílevědomí, jelikož bude trvat nejméně sedm let než v jejich honitbě dojde k úplné výměně nové zkvalitněné populace za starou nekvalitní. První výsledky aplikace se však projeví již při kladení srnčat která v případě, že jejich matky měly dostatečný přístup k jadrnému krmivu s minerální doplňkovou směsí budou kvalitativně i růstově mnohem lepší než srnčata v předchozích letech. Také u srnců se projeví již první aplikace minerálních doplňkových směsí ve větší kvalitě a mohutnosti nasazeného paroží a to především u nejmladších ročníků srnců.
Na závěr bych všem myslivcům, kteří se rozhodli pro zkvalitnění populace srnčí zvěře pomocí minerálních doplňkových směsí popřál mnoho úspěchů v jejich práci a pevnou vůli aby se od svého záměru něco udělat pro kvalitu srnčí zvěře ve své honitbě nenechali odradit různými chytráky kteří ze všeho nejraději do všeho jen „hloupě mluví“. Záleží totiž jen na každém z myslivců, zda srnci v jeho honitbě se budou pyšnit medailovými a kapitálními trofejemi.
produkt pro všestranné použití u spárkaté zvěře. Pro myslivce, kteří chtějí pracovat se zvěří více, nabízíme řadu tří krmiv pro použití v průběhu krmné sezony. Prvním druhem je Premin směs ENERGETICKÁ, vhodná pro přikrmování v podzimním období do konce kalendářního roku, jejíž největší úlohou pro zvěř je v co nejvyšší míře dodat živiny pro vytvoření zásobních látek na zimu. Po novém roce doporučujeme pozvolna přecházet na Premin směs BÍLKOVINNÁ, ve které je vyšší obsah bílkovin, důležitých hlavně pro parožení. Pro zájemce o ještě větší podporu tvorby parohů máme v nabídce bílkovinnou granulovanou směs Premin směs AMINO PLUS, ve které je vyšší obsah bílkovin a kde jejich část je v by-pass formě, tedy lépe využitelné v trávicím traktu zvěře. Pro zájemce, kteří chtějí vyzkoušet přikrmovat osvědčenou surovinu, sezamovými expelery, připravili jsme dva produkty, a to Premin směs SEZAM – SRNČÍ a Premin směs SEZAM – VYSOKÁ. Děkuji za rozhovor, Ing. Ondřej Faltus, VVS.
kontakt: [email protected]
Myslivecké akce a krmiva pro
spárkatou zvěř
S výrobou krmiv pro zvěř jsme u nás začali v roce 2003, kdy jsme byli požádáni panem RNDr. Ctiborem Babičkou, CSc. a panen Jiřím Hanákem ze Šumperka o spolupráci při výrobě krmiv pro spárkatou zvěř. Jako vedoucí výroby ve VVS a dlouholetý myslivec jsem samozřejmě nabídku ke spolupráci rád přijal. Pro šumperské myslivce jsme začali vyrábět speciální minerální krmivo, které jsme nazvali Premin Spárkatá zvěř. V honitbě Velké Losiny bylo tímto minerálním krmivem přikrmováno po dobu jednoho roku. Následujícího roku jsme po vzájemné dohodě obohatili stávající výrobek o vitamin D3 a nazvali ho Premin spárkatá zvěř SUPER a o rok později jsme zkompletovali obsah stávajících doplňkových látek přidáním vitamínů A a E a selenu, čímž jsme vytvořili Premin Spárkatá zvěř MAXI, který je dnes naším stěžejním a nejoblíbenějším produktem.
Pro velký zájem o další druhy krmiv pro zvěř – granulované doplňkové krmné směsi, jsme připravili s panem Hanákem novou řadu krmiv s názvem Premin směs. Prvním druhem je granulovaná směs Premin směs MYSLIVECKÁ, což je univerzální
Memoriál Richarda Knolla - Merklín 2010
V tomto roce jsme začali prezentovat výsledky aplikace minerálních krmiv u spárkaté zvěře, vyhodnocené šumperskými myslivci za období let 2003 – 2008. Připravili jsme pro tyto účely s panem Hanákem soubor dvou prezentací, v první představuji firmu VVS jako takovou, způsob výroby krmiv a naší nabídku krmiv pro zvěř. Ve druhé části pan Hanák podrobně informuje o způsobu aplikace minerálních krmiv a závěry po pětileté aplikaci v honitbě Velké Losiny. Začali jsme s prvním vystoupením v Novém Jičíně letos v březnu, v září jsme byli pak v Třebíči a Bruntále a v říjnu v Bílovci. Ze zmíněných prezentací je zřejmé, že je ze strany myslivecké veřejnosti o tyto informace veliký zájem a proto budeme v této činnosti dále pokračovat. Při této příležitosti jsem velice rád, že mohu uvést, že VVS Verměřovice vydala větší odbornou publikaci s názvem „Metodika aplikace minerálních doplňkových krmiv v chovu spárkaté zvěře“, autorů Babička, Hanák, Knápek. Tato publikace je volně v prodeji u nás a dále v časopise Myslivost a Svět myslivosti a věříme, že se stane bestselerem.
Jiří Hanák na přednášce v Novém Jičíně k aplikaci minerálních krmiv
24 / 25
Všichni myslivci dobře znají pana Pavla Scherera a jeho knihu „O srnčí zvěři“. Seznámili jsme se na společných mysliveckých přednáškách v Bruntále a dohodli jsme se na tom, že bude přidávat naše minerálně vitamínové krmivo srnčí zvěři ve svém zájmovém chovu. Již nyní se těším, jak za rok vyhodnotí výsledky po celoroční aplikaci Premin Spárkatá zvěř MAXI.
17. Svatohubertské slavnosti Řádu Svatého Huberta na hradě KUKS
V letošním roce jsme měli možnost sponzorovat a zúčastnit se vrcholné kynologické akce ohařů – Memoriál Richarda Knolla, se zadáním titulů Všestranný vítěz ČR 2010 a CACT a res. CACT. Tento memoriál je pořádán k uctění památky velkého kynologa, pana Richarda Knolla (17.11.1893-3.5.1973). Letošní ročník se konal se v Merklíně, se slavnostním zahájením na místním zámku. Organizaci výborně zajistil OMS Plzeň.
V říjnu jsme se zúčastnili s naším výstavním stánkem
17. Svatohubertských slavností na hradě Kuks, pořádaných Řádem Svatého Huberta. Byla to velice krásná akce pro milovníky přírody a myslivosti a kdo na slavnostech ještě nebyl, doporučuji zajet se tam příští rok podívat.
VVS Verměřovice se v roce 2010 stala členem Asociace farmových chovů jelenovitých a měli jsme tu poctu, že jsme mohli zorganizovat u nás její valnou hromadu včetně exkurze ve výrobně pro zúčastněné farmáře. Farmový chov spárkaté zvěře je zajímavým odvětvím, který se v současné době u nás rozvíjí rychlým tempem. Krmiva pro zvěř jsou naším doplňkovým programem, o to ale zajímavějším, protože není mnoho firem, které by se tomuto sektoru věnovaly. Máme proto možnost nabídnout myslivcům, chovatelům a milovníkům zvěře produkty, služby a poradenství pro dosažení vyšších chovných cílů u spárkaté zvěře.
Ing. Ondřej Faltus, VVS
Publikace
v prodeji!
Metodika aplikace
minerálních doplňkových
krmiv v chovu spárkaté zvěře
Ctibor BABIČKA
Jiří HANÁK
Martin KNÁPEK
objednávejte na www.vvs.cz
zájmové chovy / ze zahraničí
Farmy ve Spojených
Arabských Emirátech
Jedna z nejlepších farem UAE National&Masakin se nachází v emirátu Abu Dhabi. Manažer Gerald Kiernan z Irska uvádí, že přes vysokou vlhkost vzduchu a teplotu především v létě, se mohou pochlubit užitkovostí u 1300 kusů holštýnských dojnic kolem 11000 kg mléka na kus a rok. Krmení dojnic je realizováno po skupinách. Objemnou složku dávky nahrazují seno nebo sláma dovezené ze zahraničí, zvláště z Kalifornie nebo Španělska (viz. foto). Vysokoprodukční dojnice dostávají kromě vojtěškového sena také kukuřičné lupínky, bavlníkové semeno, pšeničné otruby, melasu, cukrovarské sušené řízky, sojový šrot, bachorově chráněný protein a tuk. VVS zde zajišťuje mj. dodávku konjugované kyseliny linoleové (CLA), po otelení se zde používá Rumík na stabilizaci bachoru a telata jsou krmena kvalitní mléčnou náhražkou Multimilk Premium.
Představitelé partnerských firem VVS a Fujairah Feed Factory,
Ing. Václav Brynda a Eng. Issa Mohamed Al-Azom
a výkonný ředitel Eng. Saeed Mohamed Al-Azom (uprostřed)
Platia rovnaké princípy
riadenia v dodávateľskej firme
a v prvovýrobe?
Poslanie firmy, alebo inak povedané jej zameranie, je viacmenej známe nielen každému zamestnancovi, ale rovnako zákazníkom či konkurencii. Každé úsilie, ktoré spoločnosť a jej zamestnanci vynakladajú, by malo byť v súlade s plnením poslania. Má aj Vaša firma jasne definované poslanie, ciele, hodnoty? Prečo je to dôležité? V čase krízy bola preskúšaná nielen ekonomická stabilita nejednej spoločnosti, ale aj ich hodnoty, vzťahy, lojalita zamestnancov k firme a pod. Tlak na ľudí sa zvyšoval tak v prvovýrobe, ako aj v dodávateľských firmách. Znižovanie miezd, krátenie odmien, hrozba prepustenia. Nepríjemné pre manažéra, zdrvujúce pre zamestnanca. Zlé časy neobišli ani našu firmu. Nakoľko slovenská VVS je na rozdiel od jej matky veľmi mladá a reálne sa rozbehla až v roku 2007, nemala nakumulované zdroje, ktoré by mohli pokryť straty a zhoršujúci sa tok financií v tomto období. Nezostávalo nič iné, len pohnúť rozumom a zmobilizovať svoje sily. Bolo mi jasné, že niektoré nákladové položky musia byť redukované. No ani to nemuselo zabezpečiť spoločnosti stabilitu. Čo spraví dobrý futbalový tréner, ak sa tímu nedarí? Môže si zvoliť medzi kritikou až ponížením hráčov, ich výmenou, výhovorkami na nedostatok prostriedkov, prípadne rezignáciou. Alebo zvolí vyburcovanie tímu a posilnenie jeho hodnôt. Mne sa skôr pozdávalo to posledné riešenie. Veľa práce sme venovali vysvetľovaniu, že o úspechu nerozhodujú okolnosti, ale predovšetkým my sami. Sme schopní osud vziať do svojich rúk a riadiť ho! Rozhodli sme sa vystúpiť zo skupiny „je to hrozné“. Toto však bolo potrebné dosiahnuť na úrovni každého zamestnanca. Od zaangažovanosti jednotlivcov závisí úspech celku. Poslanie je možné plniť len vtedy, keď sa o to budeme aktívne zasadzovať.
Dôvera zvyšuje obrátky. Poznáte ten pocit, keď Vám niečo hovorí, že si to najlepšie urobíte sami? Ak by sme sa riadili len tým, tak výsledok práce zostane limitovaný časom a silami, ktorými disponujeme. Je dobré, keď sa môžeme na niekoho spoľahnúť, keď môžeme niekomu dôverovať. Dôvera veci urýchľuje. Keď ako manažér VVS SK prejednávam s konzultantmi návštevy fariem, nemusím sa už zaujímať o to, aká je ich frekvencia a dĺžka. Zameriavam sa predovšetkým na informácie, ktoré by mohli pomôcť konzultantovi vykonávať prácu lepšie, jednoduchšie, s väčším prínosom pre zákazníka. Dôvera nie je ale vec samozrejmá, dôveru je potrebné budovať. Tak, ako dôveru zákazníka v našu firmu. Dôvera vzniká pomaly, avšak je možné o ňu rýchlo prísť. Veľmi dobre viete, že ak Vás raz niekto sklame, druhýkrát sa máte na pozore.
Poznať úlohy a ciele. Nie je predstaviteľné, aby futbalisti nepoznali svoje pozície a stratégiu hry. No ako si to nevieme predstaviť vo futbale, je veľa príkladov z praxe firiem, ktoré poznám alebo v ktorých som v minulosti pracoval, kde to vôbec samozrejmosť nie je. Aj tá najlepšia stratégia nepochopená ľuďmi, ktorí ju majú realizovať, je to isté ako žiadna stratégia. Nevyjasnené úlohy, kompetencie, nevysvetlené očakávania nadriadených sú dôvodom zlého fungovania celku.
Osobný rozvoj. V čase šetrenia jedna nákladová položka predsa len narástla. Vzdelávanie. Investovali sme do školení a kaučovania. Hodnota ľudí je činiteľ, ktorý nenájdete ani na výsledovke, ani na súvahe. Pritom je to najväčšia hodnota, ktorú mnohé firmy majú.
pokračování na další straně
26 / 27
Vzdelávanie túto hodnotu zvyšuje. V prípade vzdelávania platí, že účinné môže byť len vtedy, keď o jeho význame je presvedčený samotný žiak. V našej firme na workshopoch praktizujeme aj vzdelávanie učením pracovníkov navzájom. Ak zamestnanec má naučiť niečomu tých ostatných, musí najskôr sám problematiku dobre ovládať. V krátkosti som sa Vám snažil prezentovať, akými princípmi sa riadi naša firma a aké postupy používame. Je možné nájsť paralelu aj v poľnohospodárskej prvovýrobe? Keď som v mysli hladal nejakú osobnosť z tejto branže, napadlo ma jedno meno – Ing. Ján Brachna. Manažér živočíšnej výroby na farme Agroban Bátka, podniku s 500 dojnicami, kde sa úžitkovosť v posledných rokoch pohybovala od 9.200 do 9.900 litrov na laktáciu. Ing. Brachna začínal po skončení VŠP v Nitre v r. 1 984 ako vedúci farmy v Dobrej Nive. Už vtedy boli dojnice ustajnené vo voľnom ustajnení s ležiskovými boxami a dojené v rybinovej dojárni. Do r. 1 989 pracoval ešte na farme so 400 dojnicami v Babinej a po revolúcii sa stal podielnikom v obchodnej spoločnosti, ktorá prevádzkovala 8 obchodov s potravinami. V tomto období čerpal neoceniteľné skúsenosti v ekonomike a účtovníctve. Firma zamestnávala až 60 ľudí a p. Brachna budoval firemný účtovný systém a riadenie ekonomiky napriek tomu, že ešte dodnes neabsolvoval žiaden kurz týkajúci sa tejto problematiky. Naučil sa tu dôslednosti, chápaniu ekonomických vzťahov a predvídavosti vývoja. V r. 1 998 začal pracovať na farme v Slatinských Lazoch, kde sa neskôr stal aj predsedom družstva. Práca účtovníka – ekonóma zmenila aj jeho pohľad na zootechnickú prácu. Keď začínal v Slatinských Lazoch, obrovský kus práce musel venovať motivácii ľudí. „Nikdy som nevolil autokratický prístup k zamestnancom. Keď bolo potrebné česať kravy, najskôr som si ich niekoľko pridelil aj ja sám. Keď ostatní videli, že to myslím vážne, nechceli zostať zahanbení. Jeden ošetrovateľ dal provokatívne výpoveď, keď bolo treba dôkladne pracovať, ale v konečnom dôsledku sme takých ani nepotrebovali.“ Fakt, že osobný príklad je pre neho dôležitý, potvrdil aj príhodou, keď po žatve bolo treba zbierať balíky a pretože pracovných síl bolo málo, dvom zamestnancom šiel pomáhať sám. Nejde o to, aby robil prácu za iných. Tým, že ukáže, že je schopný prácu vykonávať aj lepšie, ako jeho podriadení, automaticky stúpa jeho autorita a rešpekt. To, že má prirodzenú schopnosť stať sa lídrom, potvrdil aj MVDr. Osička, ktorý vykonáva poradenstvo za našu firmu na farme Agroban Bátka. „Mne sa na mojej farme nepodarilo presvedčiť ľudí, že silážna fólia sa dá použiť aj dva krát a jeho ľudia to robia automaticky“. Ing. Brachna vďačí za svoje úspechy aj tomu, že sa snaží identifikovať, čo je problém a čo nie. Nakoľko ľudské aj finančné zdroje sú vždy obmedzené, je potrebné definovať, čo je potrebné riešiť hneď a čím sa nie je potrebné zaoberať. Ide o stanovenie priorít a cieľov. Rovnako je potrebné ísť s plným nasadením za presadením vecí. Ovplyvňovať agronómov, mechanizátorov, vedenie. „Ak by som do roka nevedel presadiť dôležité veci, určite by som z podniku odišiel“, hovorí. „Veľmi dôležitá je evidencia a práca s údajmi. Evidencia musí zodpovedať skutočnosti. Ak viem presne mesačné zásoby všetkých krmív, aj objemových, veľmi dobre viem posúdiť prácu krmičov. Rovnako viem včas predvídať potrebu zmeny kŕmnych dávok. Mne sa nestáva, že objednám niečo neskoro. Na začiatku mesiaca viem na deň presne, dokedy napr. vystačíme s glycerínom. Evidenciou si neprikrášľujeme skutočnosť, ako to bolo napr. v niektorých podnikoch, kde na zásobách viedli krmivo, ktoré už dávno nemali a tým si vylepšovali ekonomiku. “ Na farme v Bátke sa denne sleduje produkcia mlieka každej kravy. Ak množstvo mlieka výrazne klesne, je potrebné kravu ihneď vyšetriť, pretože bude mať pravdepodobne nejaký problém. Týždenné priemery úžitkovosti sú zase dôležitý údaj pre presuny. Mesačne sa zase sleduje priemerný laktačný deň stáda. Poukazuje na reprodukciu. Je dôležitý aj pre poradcu. Ak klesá dojivosť, treba sa najskôr pozrieť, či nestúpa priemerný laktačný deň a nehľadať príčinu len vo výžive. Mesačne si p. Brachna robí reprodukčný prehľad stáda. Identifikuje zvieratá s reprodukčnými problémami. Pre zaujímavosť - podľa jeho metodiky v Bátke vykazujú od 5 do 8 % porúch plodnosti. V stádach, ktoré pozná a kam je pozývaný ako poradca, to je spravidla 25 až 30 %. Nie je pre neho výzvou tzv. mliečna liga, teda byť na popredných pozíciách v plemenárskych rozboroch. Rozhodujúca je ekonomika. Ak mlieko dokážete vyrobiť za 28 centov aj po započítaní odpisov a predať ho za 29 centov, tak je to dôležitejšie, ako dosahovať maximálne úžitkovosti so stratou. V Bátke sa to darí. Častokrát hľadáme veľkú vedu, ale ide predovšetkým o poctivú a dôslednú prácu. Ing. Brachna chápe svoje poslanie ako pomáhať farmám prosperovať a nastoliť pravidlá, ktorých dodržiavanie znamená úspech. Toto poslanie nenapĺňa tým, že by sa staval nad úroveň iných. Naopak, dokáže ľudí pritiahnuť k svojej myšlienke.
Prajem veľa úspechov a energie v napĺňaní Vašich cieľov, poslania a v riadení ľudí. Nezabúdajme na to, že vedenie a motivovanie sú tiež činnosti, v ktorých je potrebné zdokonalovať sa a prípadne z času na čas nechať sa preškoliť renomovanou inštitúciou. Magazín VVS info vydává společnost VVS Verměřovice, s.r.o. 561 52 Verměřovice 225
Redakční a grafické práce MediaBros s.r.o., číslo 2010 dáno do tisku 5. 11. 2010, MK ČR E 17828