migrace ii. - Multikulturní centrum Praha

Komentáře

Transkript

migrace ii. - Multikulturní centrum Praha
STRANA 1
METODIKA PR O UČITELE
MIGRACE II.
Klíčová slova
kulturní šok, kulturní specifika cizinců, integrace
Cíle kur zu
Podpora integrace dětí cizinců do českého školního
prostředí.
V rámci kurzu jde především o předávání zkušeností
pedagogických pracovníků s žáky-migranty a vzájemnou
reflexi různých způsobů řešení potenciálně problematických, problémových či konfliktních situací s ohledem
na kulturně-společenská, jazyková a jiná specifika žákůcizinců a jejich vnímání ze strany českých spolužáků
i učitelů samotných. V průběhu kurzu jsou účastníkům
poskytnuty rovněž praktické informace o opatřeních,
která jsou při začleňování dětí – cizinců používána
v zemích Evropské unie, přehled legislativního rámce
vzdělávání cizinců v ČR a kontakty na nevládní organizace působící v oblasti.
Te o r e t i c k é a l e g i s l a t i v n í z a k o t v e n í :
Právní řád ČR umožňuje bez ohledu na státní občanství
všem osobám, které podléhají povinné školní docházce,
stejná práva na vzdělání jako občanům ČR. Základními
právními normami jsou zejména:
• Listina základních práv a svobod, která je součástí
ústavního pořádku ČR, čl. 33, odst. 1, článek 10
Ústavy ČR, podle níž jsou ratifikované a vyhlášené
mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních
svobodách, jimiž jsou ČR vázány; jsou bezprostředně
závazné a mají přednost před zákonem.
• Úmluva o právech dítěte (publikovaná
pod č. 104/1991 Sb.) v čl. 28 odst. 1 zavazuje ČR činit
základní vzdělání povinným a bezplatně dostupným
pro všechny. Od 1. ledna 2000 ukládá MŠMT ČR
povinnost zajistit podmínky pro vzdělávání cizinců
i zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České republiky a o změně některých zákonů.
Pobyt cizinců v České republice včetně všech aspektů,
které se tohoto pobytu týkají (lékařská péče,
vzdělávání...) upravují dva hlavní zákony s ohledem
na status cizince. Jedná se o:
• Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České republiky a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu.
• Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,
středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (tzv.
školský zákon). Příslušné pokyny a právní výklady
MŠMT pak případně upravují situaci cizinců
ve školách dle druhu jejich pobytu (Pokyn Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR ke vzdělávání
cizinců v základních školách, středních školách
a vyšších odborných školách, včetně speciálních škol,
v České republice).
Podle druhu pobytu rozlišujeme tyto základní skupiny
cizinců (viz. podrobnější popis jednotlivých statusů):
• Žadatelé o mezinárodní ochranu (dříve žadatelé
o azyl)
• Azylanti
• Cizinci s doplňkovou ochranou
• Cizinci s povolením k pobytu (tzv. trvalý pobyt)
• Cizinci s dlouhodobým pobytem (vízem nad 90 dnů)
• Nezletilí žadatelé o mezinárodní ochranu bez doprovodu dospělé osoby
Podle školského zákona (§ 20) mají všichni cizinci
oprávněně pobývající na území České republiky přístup
k základnímu, střednímu a vyššímu odbornému
vzdělávání za stejných podmínek jako státní občané
České republiky.
Pokud zde pobývá cizinec legálně, z hlediska přístupu
ke vzdělání není tedy jeho právní status podstatný. Jde
spíše o subjektivní rozlišování, protože jednotlivé typy
pobytu otevírají cizincům větší či menší možnosti studia
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 2
METODIKA PR O UČITELE
MIGRACE II.
a následného pracovního uplatnění. Dle nejnovější
novely školského zákona má na základní vzdělání nárok
i cizinec, jehož rodiče na území pobývají nelegálně.
Nejhorší je v tomto případě asi postavení žadatele
o mezinárodní ochranu. Pokud nemá dítě dokončenou
povinnou školní docházku, je sice stát povinen mu tuto
zaručit, dokonce ho připravit na výuku v českém jazyce
(metodický pokyn ke školní docházce žadatelů
o azyl). Nicméně pokud se na území ocitne mladý
žadatel o mezinárodní ochranu, který prokazatelně
povinnou školní docházku dokončil (nebo nedokončil,
ale dosáhl již 17. roku věku, viz. § 36 školského
zákona), má velmi omezené možnosti. Nemá nárok
na doučování českého jazyka (tento je bezplatně
vyučován v rozsahu 150 hodin pouze v rámci státního
integračního programu pro azylanty a cizince
s doplňkovou ochranou) a pokud jeho zákonní zástupci
neopustili pobytové středisko a nepřestěhovali se
do většího města, jsou jeho možnosti omezeny
i z finančních důvodů, protože případné náklady např.
na dopravu do školy z tábora či školní obědy si musí
hradit sám. Jeho zdroje informací jsou ve většině
případů totiž značně omezené. Nejedná se ale o právní
omezení, žadatelé o mezinárodní ochranu mohou např.
i bezplatně studovat vysokou školu, pokud, stejně jako
všichni ostatní cizinci, vykonají přijímací zkoušky
v českém jazyce a předloží doklad o ukončeném
středním vzdělání, příp. vykonají tzv. nostrifikační
zkoušky. (Vyhláška MŠMT ČR o podmínkách uznání
rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných
zahraničními školami, dále § 108 školského zákona.)
§ 16 školského zákona řeší vzdělávání dětí, žáků
a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
a dětí, žáků a studentů nadaných. Podle odstavce
1 je tímto osoba se zdravotním postižením, zdravotním
znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním, přičemž
sociálním znevýhodněním odstavec 4 a) definuje
pro potřeby tohoto zákona rovněž postavení azylanta
a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany
na území ČR. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami
řeší Vyhláška č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků
a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami
a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ale
o cizincích, azylantech a účastnících řízení se vůbec
nemluví. Existuje vyhláška, která kvalifikuje neznalost
českého jazyka na stejné úrovni jako například dyslexii
a škola bere od státu dotace na žáky/studenty, kteří
mají toto znevýhodnění.
Při přijímacím řízení na střední či vyšší odbornou školu
může ředitel (dle § 20 školského zákona) cizincům
prominout zkoušku z českého jazyka, pokud je součástí
přijímací zkoušky a znalost nezbytnou pro vzdělávání
v daném oboru ověří pouze pohovorem. V praxi to vždy
závisí na vstřícnosti ředitele.
Aktivita 1 „Kulturní šok“
Cíl: Simulace prožitku šoku z naprosto neznámého
prostředí - pobytu ve třídě, kde nový žák ničemu nerozumí a neví, co se po něm chce. Reflexe praktického
cvičení, zamyšlení se nad symptomy kulturního šoku.
Doba trvání: 55 minut
Počet účastníků: min. 8-12
Věk: bez omezení
Pomůcky: flipchart, fixy
Popis aktivity:
1. Vietnamská spolupracovnice představuje učitelku
matematiky, účastníci kurzu jsou její žáci, učitelka
komunikuje ve vietnamštině, chce po žácích
informace, píše s nimi písemnou práci (vše
ve vietnamštině).
2. Rozdělte účastníky do 2-3 skupin (ideálně po čtyřech,
záleží samozřejmě na celkovém počtu účastníků).
3. Lektor účastníky požádá o reflexi pocitů ze cvičení,
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 3
METODIKA PR O UČITELE
MIGRACE II.
sdělení vlastní zkušenosti s radikální změnou
prostředí.
4. Účastníci mají za úkol vypsat symptomy kulturního
šoku. Co vše se může podílet a přispívat ke kulturnímu šoku cizinců ve škole.
5. Následuje prezentace výstupů práce ve skupinkách
a výklad teorie kultury a kulturního šoku (literatura,
odkazy atp.).
Aktivita 2 „Kulturní specifika a nedorozumění“
Cíl: Uvědomění si/rekapitulace situací/problémů a jejich
důvodů, které cizincům komplikují jejich začleňování
do českého vzdělávacího systému.
•
•
•
•
IK rozdíly mezi učiteli, v jejich stylech výuky
a pedagogické komunikace, v orientacích na určité hodnoty a cíle vzdělávání.
Učitelská angažovanost.
Sebehodnocení.
Edukační klima (vyjadřuje to, co subjekty edukace – žáci, studenti, učitelé) vnímají a prožívají jakožto vzájemné psychosociální vztahy a interakce
v konkrétním životě třídy a školy.
Pozn.: Na aktivitu navazuje diskuse s hosty – s někým,
kdo má přímou zkušenost cizince navštěvujícího českou
školu a je schopen s odstupem posoudit, co mu v jeho
začleňování pomáhalo a naopak (doba trvání 90 minut).
Otázky k diskusi: Co komplikuje vzdělávání cizinců na
škole? Jaké jsou problémy cizinců na českých školách?
Jaké jsou důvody těchto problémů? Atd.
Doba trvání: 45 minut
Počet lidí: min. 8 – 12
Věk: bez omezení
Pomůcky: flipchart, post-it
Popis aktivity:
1. Účastníci jsou požádáni, aby se snažili přemýšlet
o tom, na „čí straně“ tyto problémy jsou - perspektiva
UČITEL / DÍTĚ (psaní na lepící papírky).
2. Prezentace výstupů práce ve skupinách, kdy účastníci
nalepí post-it na flipchart (rozdělený na sloupec učitel
a žák).
3. Teoretické doplnění.
•
•
•
Interkulturní rozdíly (IK) v rodinné výchově,
v postojích rodičů k vzdělávání, postoje rodičů
k výkonu dětí.
Rodičovská angažovanost.
IK rozdíly v žákovské a studentské populaci,
rozdílné styly učení u dětí a mládeže, rozdílné
postoje ke škole a učitelům.
Aktivita 3 „Migranti na českých školách“
Cíl: Informovat o legislativním rámci a současném stavu.
Doba trvání: 30 minut
Počet lidí: 8 - 12
Věk: bez omezení
Pomůcky: žádné
Popis aktivity:
1. Účastníci se pokusí vyplnit kvízové otázky (viz.
přílohy); zpracovaný za statistických údajů, otázka tři možnosti - jedna správná).
2. Účastníci obdrží popis, seznam právních norem, popis
jednotlivých druhů pobytu na území ČR.
3. Lektor během kurzu shrne obsah dokumentů.
4. Následuje diskuse na téma: ilegálové a jejich školní
docházka, pojištění, školské služby, zkušenosti
z uprchlických táborů.
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 4
METODIKA PR O UČITELE
MIGRACE II.
Aktivita 4 „Nástroje ke zvládání kulturního šoku, opatření při začleňování dětí cizinců
do škol“
ktivita 5 „Kasuistiky; z praxe sociálních
A
pracovníků META o.s.“
Cíl: Informační
Cíl: Informační
Doba trvání: 30 minut
Doba trvání: 85 minut
Počet lidí: 8 - 12
Počet lidí: min. 8 - 12
Věk: bez omezení
Věk: bez omezení
Pomůcky: žádné
Pomůcky: flipchart, fixy
Popis aktivity: Při aktivitě jsou diskutována témata
komunikace s rodinou – bariéry komunikace, nástroje
ke zlepšení komunikace, výběr vhodné školy atd. (vše
na základě zkušeností s přímou prací s klienty – cizinci).
Popis aktivity:
1. Účastníci se rozdělí do skupin po čtyřech. Zamýšlí
se nad otázkami: Jakých systémových opatření by
bylo třeba, aby ...? - vlastní zkušenosti. Co Vám
fungovalo, a co naopak ne?, odpovědi zapisují
na flipchart.
2. Následuje prezentace práce ve skupinkách.
3. Lektoři se věnují výkladu modelů integrace dětí
přistěhovalců do škol v Evropě; uvádí příklady
podpůrných opatření (účastníci dostávají písemné
podklady).
4. Účastníci zůstávají ve skupinkách a opět se snaží
odpovědět na dotazy kladené lektorem, zaznamenávají na flip. Možné otázky: Jaká mohou být kulturní specifika cizinců, která jim mohou způsobovat
praktické komplikace v běžném provozu školy?
(např.: společné stravování, tělocvik – převlékání,
plavání, rozdílný výklad historie, autorita učitele
(popř. žena), hudební výchova, náboženství, svátky).
Aktivita 6 „Diskuse, shrnutí, zpětná vazba“
Cíl: Zopakování, reflexe.
Doba trvání: 30 minut
Počet lidí: 8 - 12
Věk: bez omezení
Pomůcky: žádné
5. Lektoři rozdají písemné materiály – seznam neziskových organizací pracujících s cizinci a diskutují
s účastníky o zkušenosti ze spolupráce neziskových
organizací a vzdělávacích institucí (především
základních a středních škol).
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
METODIKA PR O UČITELE
STRANA 5
MIGRACE II.
Organizace a instituce působící
v oblasti migrace
META o.s. – Sdružení pro příležitosti
mladých migrantů
Nezisková organizace poskytující odborné sociální
poradenství orientované na vzdělávání a následné pracovní uplatnění. Doplňkovou službou centra jsou kurzy
českého jazyka.
• www.meta-os.cz
Asociace učitelů češtiny jako
cizího jazyka (AUCCJ)
AUČCJ je odborná zájmová organizace, která uskutečňuje
pravidelná setkání a semináře, na kterých vystupují
učitelé a odborníci z České republiky i ze zahraničí.
• www.auccj.cz
Centrum pro integraci cizinců
Občanské sdružení Centrum pro integraci cizinců poskytuje radu a pomoc imigrantům, tj. azylantům, cizincům
s trvalým a dlouhodobým pobytem na území ČR a jejich
rodinným příslušníkům.
• www.cicpraha.org
Centrum pro otázky migrace (COM)
Centrum pro otázky migrace se ve své činnosti věnuje
individuálnímu poradenství cizincům směřujícím k jejich
integraci do české společnosti.
• www.migrace.com
Člověk v tísni
Obecně prospěšná společnost, která pomáhá lidem
v krizových oblastech (např. Irák, Afghánistán,
Čečensko), realizuje humanitární a rozvojovou pomoc,
zvyšuje zájem veřejnosti o dění v zahraničí, snaží se
zabránit porušování základních lidských práv.
• www.clovekvtisni.cz
• www.varianty.cz
Dům národnostních menšin
Dům národnostních menšin je zařízením hl. m. Prahy,
které má napomáhat k porozumění mezi národnostmi
a překonávat možné předsudky občanů vůči některým
etnikům a národnostem žijícím v ČR.
• www.dnm-praha.cz
Evropská kontaktní skupina
Evropská kontaktní skupina je nezisková organizace, která
prosazuje rovné příležitosti mezi muži a ženami, bojuje
proti rasismu a diskriminaci cizinek a cizinců a mění zažité
genderové stereotypy a předsudky v ČR i v Evropě.
• www.ekscr.cz
InBáze - Berkat
InBáze je komunitní centrum pro migranty, cizince
a všechny, kdo se chtějí navzájem poznávat.
• www.berkat.cz
Nová škola, o.p.s.
Obecně prospěšná společnost Nová škola podporuje
vzdělávání menšin, především Romů, dospělých i dětí
po celé republice.
• www.novaskola.org
Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU)
Organizace pro pomoc uprchlíkům je nevládní neziskovou organizací, která se zabývá právní, sociální
a psychologickou pomocí uprchlíkům a ostatním
cizincům na území ČR.
• www.opu.cz
Poradna pro integraci (PPI)
Poradna pro integraci se zabývá integrací osob, jimž
byl v České republice přiznán status uprchlíka a také
dlouhodobě usazeným cizincům v České republice.
• www.p-p-i.cz
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 6
METODIKA PR O UČITELE
MIGRACE II.
Multikulturní centrum Praha (MKC Praha)
Multikulturní centrum Praha je občanské sdružení, které
zajímají otázky spojené se soužitím lidí z různých kultur
v České republice a v jiných částech světa. MKC Praha
mimo jiné nabízí širokou škálu vzdělávacích, kulturních
a informačních aktivit.
• www.mkc.cz
• www.migraceonline.cz
Poradna pro občanství/občanská
a lidská práva
Poradna pro občanství/občanská a lidská práva je
občanským sdružením, které se zabývá otázkami státního občanství a práv cizinců, potíráním diskriminace,
prosazováním rovných příležitostí a pomocí rodinám.
• www.poradna-prava.cz
Poradna pro uprchlíky (PPU)
Poradna pro uprchlíky poskytuje právní, sociální a psychologickou pomoc těm osobám, které z různých příčin
musely opustit zemi svého původu a žádají ochranu
na území České republiky.
• www.uprchlici.cz
Zařízení pro děti - cizince
a Středisko výchovné péče
Zařízení pro děti cizince a Středisko výchovné péče
poskytuje péči dětem - cizincům, které se ocitly v České
republice bez doprovodu svých zákonných zástupců či
jiných blízkých osob.
• www.ddc.cz
Další užitečné odkazy:
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Sdružení občanů zabývajících
se emigranty (SOZE)
Tato nevládní nezisková organizace poskytuje bezplatné právní, sociální a psychologické poradenství
uprchlíkům a dalším kategoriím cizinců, přicházejícím
do České republiky.
• www.soze.cz
•
•
Úřad vysokého komisaře
pro uprchlíky (UNHCR)
UNHCR vykonává humanitární, sociální a zcela nepolitickou činnost. Poskytuje ochranu a pomoc uprchlíkům
(pomáhá uprchlíkům navrátit se domů nebo integrovat
se do společnosti v zemi azylu nebo usadit se
ve třetí zemi).
• www.unhcr.cz
•
•
•
•
•
Amnesty International - www.amnesty.cz
Asociace uprchlíků - www.aucr.cz
Česká rada dětí a mládeže - www.crdm.cz
Diakonie Českobratrské církve evangelické
- www.diakoniecce.cz
Dětské krizové centrum, linka důvěry 241 484 149
- www.dkc.cz
Praktické informace pro cizince žijící v ČR
- www.domavcr.cz
Mezinárodní organizace pro migraci - www.iom.cz
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, o integraci
cizinců - www.cizinci.cz
Konsorcium nevládních organizací zabývajících se
uprchlíky - www.konzorcium.cz
Informace o vzdělávání v Evropě - www.eurydice.org
Komplexní nástroj pro zavedení multikulturní
výchovy do škol - www.czechkid.cz
Migrační asistenti ČKCH, azylové ubytování
- www.charita.cz
Organizace na podporu menšin - www.opim.cz
La Strada - pomoc obětem obchodu s lidmi
- www.strada.cz
Střediska integrace menšin - www.strediskasim.cz
UNICEF - www.unicef.cz
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
METODIKA PR O UČITELE
STRANA 7
MIGRACE II.
Vietnamská sdružení
Občanské sdružení Klub Hanoi
Společnost přátel Vietnamu. Klub Hanoi má zájem podílet se na kulturních a jiných akcích, které se nějakým
způsobem dotýkají Vietnamu nebo jihovýchodní Asie,
národnostních menšin v Evropě apod. Vydává Bulletin
Klubu Hanoi.
• www.klubhanoi.cz
Svaz Vietnamců v České republice
• www.hnvn.cz
Česko-vietnamská společnost
Společnost seznamuje širší veřejnost s kulturou, historií
a ekonomickou situací ve Vietnamu formou různých
akcí: výstavy fotografií, besedy a semináře.
• www.cvs-praha.cz
Občanské sdružení vietnamsky hovořících
občanů ČR „Klub Bambus“
Občanské sdružení, které vdává dvojjazyčný českovietnamský časopis pro žáky vietnamské národnosti
žijící v ČR. Mimoto se zabývá výukou českého jazyka,
organizuje divadelní kroužek, kroužek zabývající se
vietnamským bojovým sportem atd.
• Libušská 319, 140 00 Praha 4
se zaměřením na ukrajinskou komunitu v ČR, realizace
projektů probíhá především pomocí tiskovin pro integrující se cizince ukrajinské národnosti a rozšiřováním
informací mezi českou majoritou o ukrajinské kultuře,
historii, a ukrajinské emigraci v ČR.
• www.ukrzurnal.eu
Sdružení Ukrajinců a příznivců Ukrajiny
Sdružení je zaměřené na osvětu a pořádání
kulturních akcí.
• Moravská 9, 120 00 Praha 2
Sdružení Ukrajinek
Sdružení poskytuje informace o kultuře a historii
Ukrajiny: odborné semináře, kulturní akce, vydávání
publikací.
• Bořivojova 98/754, 130 00 Praha 3
Ukrajinská iniciativa v ČR
Organizace vydává časopis Porohy, dále pořádá kulturní
akce (koncerty, výstavy a jiné) a poskytuje poradenské
a překladatelské služby. Organizace sdružuje občany ČR
ukrajinské národnosti i občany Ukrajiny žijící na území
České republiky.
• www.ukrajinci.cz
Ukrajinská sdružení
Fórum Ukrajinců
Organizace pořádá koncerty a jiné především kulturní
akce, dále se podílí na pořadatelství sportovních akcí.
• www.ukrainians.cz
RUTA
Občanské sdružení, které se věnuje zachování kulturních
hodnot, jazyka a identity osob ukrajinského původu,
realizaci kulturních, výchovně vzdělávacích projektů
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 8
METODIKA PR O UČITELE
MIGRACE II.
Příloha „Kvíz“ k aktivitě č. 3
Statistiky
V období 2002 – 2006 vzrost počet cizinců (včetně EU)
studujících na území ČR:
• o 52%
• o 4%
• o 100%
Největší nárůst v rámci ČR zaznamenalo (2002 – 2006):
• primární vzdělávání
• sekundární vzdělávání
• terciální vzdělávání
Nejvíce cizinců studuje na českých vysokých školách:
• technické vědy
• ekonomické vědy
• lékařské a farmaceutické vědy
K 31. 12. 2007 bylo v ČR cizinců z tzv. třetích zemí:
• 500 000
• 97 819
• 263 147
Ve školním roce 2006/2007 studovalo na všech stupních
českých škol (MŠ-VŠ) cizinců (mimo EU):
• 23 577
• 45 987
• 22 410
Ze které africké země pocházelo v loňském
akademickém roce nejvíce studentů na VŠ?
• Súdán
• Keňa (22)
• Nigérie
Druhá trojice nejfrekventovanějších národností na
českých ZŠ ve školním roce 2006/2007 byla:
• Čína, Gruzie, Bělorusko
• Turecko, Bosna a Hercegovina, Moldavsko
• Rusko, Mongolsko, Kazachstán (913, 305, 227)
Největší podíl žáků a studentů ve školním roce
2006/2007 tvořili cizinci (včetně EU):
• s přechodným pobytem
• s trvalým pobytem (15 096)
• s azylem
Naprostá většina dětí-cizinců v mateřských a základních
školách v roce 2006 – 2007 pocházela z:
• Číny
• Ukrajiny
• Vietnamu
Jaké jsou kromě Prahy další 3 města, ve kterých
studuje na VŠ nejvíce cizinců:
• Hradec Králové, Brno, Pardubice
• Brno, Ostrava, Olomouc
• Plzeň, Brno, Ústí nad Labem
P ř í l o h a „ D r u h y p o b y t u“ k a k t i v i t ě č . 3
Popis jednotlivých druhů pobytu
• Žadatelé o mezinárodní ochranu (dříve žadatelé o azyl)
Cizinec, který požádá o mezinárodní ochranu se
stává žadatelem o mezinárodní ochranu. Žádost se
podává na Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra ČR (OAMP). Žadatelé stráví cca měsíc
v karanténě v přijímacím středisku Vyšní Lhoty, poté
jsou přemístěni do některého pobytového střediska,
kde však nejsou povinni prodlévat, mohou odejít
bydlet tzv. do soukromí. OAMP má zákonnou lhůtu
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
METODIKA PR O UČITELE
STRANA 9
MIGRACE II.
90 dnů na vydání rozhodnutí, může ji ovšem
nekonečně prodlužovat (musí to žadateli pouze
oznámit). Zamítne-li OAMP žádost, může se žadatel
odvolat ke krajskému soudu. Pokud OAMP vydá
kladné rozhodnutí, žadateli je udělen azyl (viz.
azylanti). Může rovněž nastat situace, že OAMP
sice neudělí azyl, ale tzv. doplňkovou ochranu (viz.
cizinec s doplňkovou ochranou). Krajský soud má dvě
možnosti: žalobu proti OAMP uznat a vrátit případ
odboru k novému projednání nebo žalobu zamítnout.
Pokud krajský soud zamítne žalobu proti OAMP, může
ještě žadatel podat kasační stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu v Brně. Ten ji buď přijme a vrátí
to ke krajskému soudu, nebo ji zamítne a tím končí
azylová procedura. Cizinec dostane výjezdní vízum
(max. na dva měsíce) a musí opustit území.
• Azylanti
Azylanti mají fakticky stejné postavení jako cizinec
s trvalým pobytem, má ovšem proti němu tu výhodu,
že je zařazen do státního integračního programu,
který zahrnuje kurz českého jazyka (s dotací 150
hodin) a může žádat o integrační byt. Pokud nemá
azylant kam jít bydlet, může zůstat v integračním
středisku MV ČR.
• Cizinci s doplňkovou ochranou
V současnosti se týká např. Bělorusů nebo Kubánců.
Jsou to lidé, kteří sice nemají žádné doklady o perzekuci vlastní osoby, tzn., že jim nemůže ministerstvo
udělit azyl, ale zároveň, že by při návratu byli ohroženi
už jenom proto, že někde žádali o azyl. Doplňková
ochrana se uděluje na jeden rok, pak vždy musí doložit,
že důvody pro její udělení trvají. Je to celkem výhodná
situace, dokonce jsou i zařazeni do kurzů českého
jazyka v rámci státního integračního programu.
• Nezletilí žadatelé o mezinárodní ochranu bez
doprovodu dospělé osoby
Jedná se o žadatelé o mezinárodní ochranu, kteří
sem přišli bez rodičů, či jiného příbuzného a ještě jim
nebylo 18 let. (Často se stává, že nějaký třicátník
tvrdí, že je nezletilý, protože si myslí, že mu to
pomůže v získání azylu.) Tyto děti jsou nejdříve
umístěni do diagnostického ústavu (zařízení MŠMT
ČR „Modrá škola“ v Praze), cca po dvou měsících jsou
přesunuti do výchovného ústavu (zařízení MŠMT ČR
„Permon“ u města Příbram). Jejich azylová procedura
je shodná, jako u zletilých, pro proceduru mají
speciálního zákonného zástupce, pak mají i nějakého
pro to ostatní, většinou sociálního pracovníka
z OSPODU.
• Cizinci s dlouhodobým pobytem (vízem nad 90 dnů)/
přechodným pobytem
K pobytu nad 90 dní (§ 30, vízum typu D, vydává se
max. na jeden rok, žádost se podává na zastupitelském úřadě ČR, náležitosti: cestovní doklad, doklad
potvrzující účel pobytu, prostředky k pobytu – 15 x
životní minimum na osobní potřeby, za každý měsíc
předpokládaného pobytu se částka zvyšuje o 2 x
životní minimum/podnikatelé 50 x životní minimum
na osobní potřeby, ubytování, výpis z Rejstříku
trestů v ČR a zemi původu (či zemi předcházejícího
pobytu), vízum za účelem zaměstnání – nutno
předložit povolení k zaměstnání či potvrzení
o podání žádosti + příslib pracovní smlouvy,
před označením víza doklad o cestovním zdravotním
pojištění, důvody zrušení platnosti víza D § 37).
Přechodný/dlouhodobý pobyt (§ 42, pokud zde
cizinec pobývá na vízum typu D a trvá-li účel
pobytu, může požádat o povolení k dlouhodobému
pobytu, žádost se podává na cizinecké policii,
§ 44 doba platnosti: cca 6 měsíců až 2 roky a její
prodlužování, při změně účelu nutno požádat o nové
povolení k dlouhodobému pobytu – nelze, pokud jde
o dlouhodobý pobyt podle § 33 ……, důvody
ke zrušení platnosti povolení k dlouhodobému
pobytu § 46a-c, žádost o povolení k dlouhodobému
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 10
METODIKA PR O UČITELE
MIGRACE II.
pobytu je cizinec podat nejdříve 120 a nejpozději
14 dnů před uplynutím platnosti víza D).
• Cizinci s povolením k pobytu (tzv. trvalý pobyt)
Po pěti letech dlouhodobého pobytu (případně
po čtyřech v azylové proceduře nebo sňatkem
s občanem ČR) lze získat trvalý pobyt. Cizinec
s trvalým pobytem má stejná práva a povinnosti
jako občan ČR, pouze nemůže volit, být volen
a pracovat ve státní správě.
• Cizinci s právním postavením rezidenta státu EU
O toto lze požádat, má-li cizinec trvalý pobyt, ale
zároveň splňuje podmínku pětiletého pobytu
na území (což např. přiženivší splňovat nemusí,
stejně jako azylanti).
P ř í l o h a „ I n t e g r a c e“ k a k t i v i t ě č . 4
Integrace dětí přistěhovalců do škol v Evropě
Právo na vzdělání a podpůrná opatření
Většina zemí přiznává právo na vzdělání všem dětem
ve věku povinné školní docházky bez ohledu na to, jaký
je jejich status přistěhovalce. Toto právo je vyjádřeno
v řadě mezinárodních dokumentů (Všeobecná deklarace
lidských práv OSN (čl. 26), Úmluva OSN o právech dítěte
(čl. 28).
Země, které výslovně povolují, aby děti nelegálních
přistěhovalců byly přijaty do školy:
Belgie, Česká republika, Řecko, Francie, Irsko, Itálie,
Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko.
Většinou mají toto právo zaručeno přímo v ústavě.
Země, kde je právo na vzdělání implicitně zaručeno,
jestliže dětem, které v dané zemi nepobývají legálně,
nebrání v přijetí do školy žádná právní překážka:
Německo, Estonsko, Španělsko, Kypr, Lotyšsko,
Maďarsko, Malta, Slovinsko, Finsko, Spojené království,
Bulharsko, Rumunsko.
V těchto zemích buď není přijetí do školy explicitně
vázáno na určitý typ pobytového statusu, nebo nejsou
nijak vymezeny kategorie dětí, které mají právo
a povinnost docházet do školy.
Země, kde školy nejsou povinny přijmout děti, které
na území nepobývají legálně:
Dánsko, Litva, Polsko, Švédsko, Island.
Tyto země před přijetím dětí do vzdělávacího systému
vyžadují doložení pobytového statusu. Například v Polsku musí být děti přihlášeny k pobytu v určité obci, zatímco na Islandu musí mít trvalé bydliště na jeho území.
Některé země vymezují právo (i z něho vyplývající povinnost) docházet do školy podle délky pobytu na území:
Severské země (Dánsko jen u žadatelů o mezinárodní
ochranu), Maďarsko (1 rok), Rakousko (6 měsíců).
Podmínky využívání podpůrných opatření
Ve většině zemí jsou poskytována všem dětem
přistěhovalců, které mají právo na školní vzdělávání bez
ohledu na jejich konkrétní pobytový status.
Důraz kladen na pomoc při osvojování vyučovacího
jazyka.
Snaha docílit rovné příležitosti ke vzdělávání –
zaměření na zranitelné skupiny vymezené na základě
sociálně-ekonomických ukazatelů než na přistěhovalce
jako takové.
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 11
METODIKA PR O UČITELE
MIGRACE II.
Opatření na usnadnění orientace
v novém prostředí
• od pomoci při vyřizování administrativních formalit
po psychosociální péči o dítě v novém prostředí
5 typů podpůrných opatření:
(vztahují se na všechny děti přistěhovalců bez ohledu
na typ pobytu)
• Písemné informace o vzdělávacím systému.
• Zajištění tlumočníků.
• Zajištění dalších poradců/poradních orgánů/“styčných
pracovníků“.
• Mimořádné schůzky pořádané speciálně pro rodiny
přistěhovalců.
• Informace o aktivitách na úrovni preprimárního
vzdělávání.
Určování vhodné úrovně školního vzdělávání
(2 přístupy)
• Individuální posouzení jednotlivých případů.
• Opírá se o kritéria uplatňované v celém vzdělávacím
systému při určování úrovně vzdělání dětí
přistěhovalců poprvé vstupujících do systému.
Modely integrace
• Model integrované výuky – zařazení do běžných tříd,
pomoc se jim poskytuje individuálně během normálního vyučování, po posouzení zběhlosti v jazyce
a výkonu ve škole mohou být případně zařazeni
do nižších ročníků.
• Model oddělené výuky
Přechodná opatření – vytvořena skupina dětí
přistěhovalců, která je po omezenou dobu
vzdělávána odděleně – zvláštní péče přizpůsobená
jejich potřebám; část výuky absolvují v běžných
třídách s ostatními.
Dlouhodobá opatření – na jeden školní rok nebo
více let vytvoření speciální třídy dětí-přistěhovalců
zařazovaných dle znalosti vyučovacího jazyka, učivo
i vyučovací metody přizpůsobeny jejich potřebám.
Dva hlavní modely se navzájem nevylučují, často jsou
v jedné zemi zavedeny oba.
Podpůrná opatření zaváděná ve školním
vzdělávání
3 kategorie podpůrných opatření:
• Opatření na kompenzaci jazykových nedostatků
(výuka vyučovacího jazyka hostitelské země).
• Opatření zaměřené na vzdělávací potřeby žákůpřistěhovalců v určitých oblastech učiva (dodatečná
podpora učení).
• Nižší počet žáků ve třídách.
PROBLÉM – předčasné zanechání školní docházky
a absentérství – z důvodu mnohdy nestabilních rodinných a sociálně-ekonomických poměrů – potenciálně
ohrožená skupina.
Financování podpůrných opatření
• Převážně spadá do širšího rámce postupů financování školství jako celku.
• Ústřední orgány školské správy určí, jak velké
mimořádné dotace se vyčlení na opatření
ve prospěch dětí přistěhovalců, která jsou realizována ve školách.
• Za určitých podmínek mohou ústřední správní orgány
rovněž přidělit účelově vázané dotace orgánům
regionální či místní správy nebo samotným školám,
jejichž manévrovací prostor při správě těchto
prostředků se liší v závislosti na míře decentralizace
daného vzdělávacího systému.
• Není nijak neobvyklé, že orgány místní správy nebo
dokonce školy dostávají finanční prostředky,
za jejichž spravování nesou veškerou zodpovědnost.
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.
STRANA 12
METODIKA PR O UČITELE
MIGRACE II.
Pracovníci odpovědní za realizaci
podpůrných opatření
• Učitelé, kteří mají na starosti danou třídu ve spolupráci s pomocným učitelem či jiným zaměstnancem.
• Pomocní učitelé – praktická realizace různých
opatření – pracují s žáky začleněnými do běžných
tříd i s těmi, kteří byli zařazeni do oddělených či
speciálních tříd.
• Možno využít i dalších aktérů v procesu začleňování
dětí-migrantů – spolužáky, učitele ovládající
mateřský jazyk přistěhovalců.
• Tutorské programy – učení pod vedením s dohledem
spolužáků (starší pomáhá mladšímu), učením
pod dohledem učitelů nebo pod dohledem dospělých
z širší komunity (stejného etnického původu a kulturního prostředí).
Příprava učitelů na práci s migranty
Opatření na podporu jazyka a kultury
země původu
zvyklostem či náboženskému přesvědčení nebo
požadavkům dětí přistěhovalců (např.: úlevy
v souvislosti s náboženskými svátky, pravidla odívání
či jídelníčkem nejčastěji rozhoduje sama škola nebo
poskytovatelé vzdělání-obce)
• Úpravy vzdělávacích aktivit (tělesná a hudební
výchova).
• Pravidla odívání.
• Stravování.
• Multikulturní výchova a vzdělávání.
Integrace dětí přistěhovalců do škol
• Každý člověk má základní právo na vzdělání.
• Vyučovací jazyk jako záchytný bod ve vzdělávacím
systému hostitelské země.
• Mateřský jazyk přistěhovalců jako most mezi dvěma
kulturami.
Autoři metodiky: Zuzana Vodňanská
a Lukáš Radostný (2008)
• Diskuze o rozsahu podpory osvojování mateřského
jazyka a vyučovacího jazyka.
• Řada evropských zemí nabízí přistěhovalcům výuku
mateřského jazyka (často na úrovni povinného
vzdělávání bez ohledu na druh pobytu).
• Základem pro výuku může být bilaterální dohoda.
• Výuka mateřského jazyka zahrnuje i předávání
poznatků o kultuře nebo historii země původu.
• Výuka vyučovacího jazyka rodičů dětí cizinců –
většinou v rámci programů integrace dospělých bez
ohledu, zda se jedná o rodiče dětí školního věku.
Přizpůsobení běžného režimu školy
V evropských zemích existuje jen několik centrálně
stanovených předpisů, které řeší, zda a jak by se mohl
běžný režim školy přizpůsobit kulturně podmíněným
T E N T O P R O JE K T JE S P O L UF IN A N C O VÁ N E V R O P S K Ý M S O C I Á L NÍ M F O ND E M, S TÁT NÍ M R O Z P O Č T E M Č E S K É R E P UBL IK Y A R O Z P O Č T E M HL AV NÍ H O MĚ S TA P R A H Y.

Podobné dokumenty