Rozhledny a vyhlídky

Transkript

Rozhledny a vyhlídky
Chmelový maják Žatec
Rozhledna na Sv. kopečku
v Kadani
Nejvyšší chmelový maják na světě
Chmelový maják je novou dominantou města Žatec. Je to 42 m vysoká
rozhledna ve tvaru kvádru, která je součástí žateckého Chrámu chmele
a piva. Maják plní několik funkcí najednou. Po obvodovém schodišti se
dá vystoupat do koruny věže, kde je nainstalována skulptura ve tvaru
sedmi chmelových tyčí, která se při významných příležitostech osvětluje
speciálními světly, jejichž záře je viditelná několik desítek kilometrů daleko.
Roštové provedení schodů a obalové konstrukce věže zajišťuje výhled
během každého kroku vzhůru – a je na co se dívat. Překvapením pro
návštěvníky je unikátní výtah s 3D projekcí, který je umístěn v centrálním
tubusu věže. Obraz z projekce je promítán na podlahu výtahu a simuluje
let kabiny nad skutečnou, ale i fantaskní krajinou. Návštěvníci tak mohou
spadnout do piva, letět nad Žatcem, proletět vesmírnou hvězdokupou nebo
přistát do komína. Stereoskopickou projekci podporují efektová světla,
aparatura se subwooferem a zejména pohyb výtahu, který navozuje změnu
přetížení synchronně s projekcí. Chmelový maják je propojen s budovou
historického chmelového skladu, v němž se nachází labyrint a Erbovní síň.
V labyrintu čekají návštěvníky nepředvídatelná překvapení. V této části
expozice se také ukrývá vzácný poklad žateckého regionu. Erbovní síň
v prvním patře objektu objasní slavné tradice žatecké chmelařské oblasti
a prozradí podstatu kvality domácího aromatického chmele.
Z koruny věže je za jasného počasí
překrásný výhled na město Žatec
a široké okolí. Detaily města lze
„zaměřit“ pomocí instalovaných
dalekohledů s velkým zvětšením.
www.chchp.cz
Od altánu k pěkné rozhledně
Poměrně nová rozhledna na Svatém kopečku v Kadani, zrekonstruovaná
v roce 2003, stojí ve výšce 390 m n. m. Jejím předchůdcem byl kamenný
vyhlídkový altán, který byl postaven na úplném konci 19. století, kdy byly
svahy tohoto kopce přeměněny na příměstský park. Altánek stál na mohutné
kamenné podezdívce a skládal se z osmi antických sloupů v kruhovém
uspořádání, na nichž spočívala kuželová střecha. Po válce vrchol postupně
zarostl a upadl v zapomnění. V 60. letech 20. století navíc altán vyhořel.
Z původní rozhledny se dochoval kamenný sokl, vstupní schodiště a betonové
sloupy. Celková výška rozhledny je 14 m od původní podlahy, 16 m od terénu.
Z horního ochozu rozhledny je vidět široký masiv Krušných hor s nejvyšší
horou Klínovcem, Kadaňsko, Klášterecko, oblast Nechranické přehrady
i Doupovských hor. Rozhledna je viditelná již při příjezdu do Kadaně na pravé
straně od silnice, jež spojuje odbočku ze silnice Chomutov – Klášterec nad Ohří
do města. Vrcholem prochází modře značená turistická stezka z kadaňského
náměstí přes Mikulovickou bránu a Smetanovy sady, značka dále pokračuje
do Klášterce nad Ohří. Auto můžete zaparkovat vpravo u odbočky na cestu
k zahrádkám před benzinovou stanicí, a pak už jen pěšky vzhůru.
Protože nyní je Svatý kopeček zalesněn,
je nová vyhlídková plošina vyvýšena
o 9 metrů nad původní podlahou.
Tato plošina je přístupná po točitém
ocelovém schodišti vedeném vnitřkem
ocelové konstrukce.
Rozhledny a vyhlídky
www.mesto-kadan.cz
www.rozhledny.wz.cz
www.branadocech.cz
Kryry
Radniční věž Kadaň
Jedna z nejkrásnějších rozhleden Čech
Bílá dáma kadaňského náměstí
Zdálky viditelnou Schillerovu rozhlednu najdete hned nad městečkem
Kryry, asi 6 kilometrů od Podbořan. V roce 1905 se slavilo sté výročí
úmrtí velkého německého básníka Friedricha Schillera, jehož památník
měl být umístěn v přízemí rozhledny. Po něm také dostala rozhledna
své jméno. Stavbu inicioval místní okrašlovací spolek, kterému pomohl
spolek kryrských rodáků žijících ve Vídni. Návrh rozhledny vypracoval
úspěšný vídeňský architekt a stavitel Alois Kaiser. Rozhledna postupně
pustla a byla uzavřena. Proto město Kryry přistoupilo v letech 2005–06
k rozsáhlým opravám za více jak 2 miliony korun. Rozhledna má nyní
opět tři vyhlídkové plošiny. První je dřevěná a obepíná stavbu ve
výšce 10 metrů. Druhá vyhlídková plošina je ve výšce 22 metrů a má
tvar písmene U, přičemž vrchol jejího oblouku směřuje na jihovýchod.
Když vystoupáte 5 kamenných a 122 dřevěných schodů na malou
věžičku (je ve výšce 27 metrů), naskytne se vám nádherný pohled na
Doupovské a Krušné hory a České středohoří. Rozhledna je v současné
době přístupná veřejnosti o sobotách v jarních, letních a podzimních
měsících. K rozhledně se dostanete z náměstí v Kryrech, buď pěšky po
krátkém stoupání značenou pěšinkou, nebo i autem kolem letního kina
po šotolinové cestě.
Štíhlý osmiboký kužel zářící do daleka novou bílou fasádou je
symbolem Kadaně. Zastřešuje téměř 54 metrů vysokou radniční věž,
která se stala součástí budovy radnice kolem roku 1500. Radnice byla
postavena r. 1362 jako tržnice sukna. V části už tehdy zasedala městská
rada. Od husitských válek sloužila již celá budova městské samosprávě.
Roku 1559 ji v renesančním stylu přestavěl Jiří Všetečka z Pardubic.
Tehdy se v radnici nacházelo i prominentní vězení zvané rathauzní.
Za třicetileté války tu byl sklad „kacířských knih“ a válečných pokut
– chmele a obilí. Osmiboká, až do vrcholu vyzděná střecha – helma
– je posázená na stranách kraby, což jsou gotické ozdobné prvky,
a v minulosti zde bydlel hlásný. Kadaňskou radniční věž vystavěl kameník
Petr Hündt, který se na věž kamenicky podepsal soškou psa. V roce
2006 ji zkoumali restaurátoři, kteří zjistili, že tato soška psa sloužila
také jako chrlič odvádějící dešťovou vodu z ochozu věže. Odlitek této
sochy můžete vidět při prohlídce městského muzea ve františkánském
klášteře. Vrchol věže, který dnes slouží jako rozhledna po městě a okolí,
je korunován ochozem. Na měděných deskách jsou zde výhledová
panoramata. Pokud se vám poštěstí z ochozu uvidět hrad Hazmburk
v Českém středohoří, splní se vám prý tajné nevyřčené přání.
Tato tvarově velice zajímavá rozhledna
byla postavena na počátku 20. století
na místě, kde ve středověku stával hrad
Kozihrady.
www.kryry.cz
Po domluvě v turistickém infocentru
v budově radnice je možné po sto
třiceti dvou schodech vystoupat na
ochoz, odkud je krásný výhled na okolí
města. Radniční věž je návštěvníkům
zpřístupněna o víkendech a svátcích
od května do září.
www.mesto-kadan.cz
Frotzlova rozhledna
(Ejemova chata)
Rozhledna Klubu českých turistů
Severním směrem se nad obcí Dobroměřice 4 kilometry od Loun
zvedají zalesněné stráně Červeného vrchu neboli Stříbrníku (275 m n. m.).
Na tomto vrcholku najdete Ejemovu turistickou chatu s Frotzlovou
rozhlednou. Turistická chata s rozhlednou byla postavena v roce 1911
a nechal ji vybudovat lounský odbor Klubu českých turistů. Návrh ke
stavbě podal tehdejší předseda lounských turistů Josef Ejem a jeho
jméno chata nese. Zároveň byla pojmenována dřevěná vyhlídková vížka
po místním podporovateli turistiky MUDr. Josefu Frotzlovi. Rozhledna je
12 metrů vysoká a vyhlídkovou plošinu má ve výšce 10 metrů. Z rozhledny
můžete vidět panorama Českého středohoří, Krušné hory, vrchol
Klínovce, Doupovské hory, město Louny a oblast přírodního parku Džbán.
Sezónu tu zahajují společně s letním časem. Na chatě je příjemné posezení
uvnitř i venku. Dají se zde pořádat menší společenské akce. K rozhledně
dojedete z Loun po silnici číslo 28, přes obec Dobroměřice směrem na
Most. Kilometr za obcí Dobroměřice zatočíte doprava na úzkou novou
asfaltku a po ní dojedete k rozhledně. Z náměstí v Lounech vede k rozcestí
u rozhledny zelená turistická značka a přímo k rozhledně pak pokračuje
červená značka.
Pokud budete mít zájem, můžete
si zde domluvit i přespání
v turistických podmínkách ve dvou
chatkách. Akci je však třeba si
předem domluvit.
www.mulouny.cz

Podobné dokumenty

Kryrská rozhledna č.6

Kryrská rozhledna č.6 Jak jste si mohli všimnout v uplynulém týdnu bylo v našem městečku v ulici 5.května, otevřeno nové informační centrum, kde si budou moci návštěvníci Kryr zakoupit upomínkové předměty, získat inform...

Více