Plná metodika - Úvod - Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Transkript

Evropská unie
Evropský sociální fond
Operační program Zaměstnanost
Centrální systém hlášení nežádoucích událostí Metodika Nežádoucí událost
ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE
Plná verze metodiky
Autor / Autoři:
Recenzenti:
Verze:
Plánovaná revize:
Hlavní autor:
doc. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D.
Spoluautoři:
Ing. Veronika Štrombachová
Mgr. Petra Búřilová, BBA
Martin Henych
Bc. Marcela Valentová
06/2016
10/2017
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR
Palackého nám. 4, 128 01, Praha 2
http://www.uzis.cz/
1
Evropská unie
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................................ 3
Definice nežádoucí události (NU) – ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE ......................................... 5
Epidemiologie .......................................................................................................................................... 5
Všeobecná preventivní opatření ............................................................................................................. 8
Úloha top managementu .................................................................................................................... 8
Vytíženost pracovníků ....................................................................................................................... 10
Dostupnost adekvátních služeb a lůžek ............................................................................................ 10
Dostupnost kompetentních pracovníků ............................................................................................ 11
Organizace týmů................................................................................................................................ 11
Přiměřenost předpisů ........................................................................................................................ 11
Sledované parametry v centrálním systému hlášení NU – ZDROJE / MANAGEMENT ORGANIZACE.... 12
Základní informace ............................................................................................................................ 12
Pracoviště zjištění .............................................................................................................................. 13
Pracoviště události (vyplnit pouze, pokud se liší od pracoviště zjištění)........................................... 14
Analýza nežádoucí události ............................................................................................................... 14
Pacient ............................................................................................................................................... 15
Druh poškození .............................................................................................................................. 15
Úroveň poškození .......................................................................................................................... 16
Nejvyšší výkon ............................................................................................................................... 17
Soběstačnost pacienta .................................................................................................................. 17
Spolupráce pacienta ...................................................................................................................... 18
Psychický stav ................................................................................................................................ 18
Nutriční stav dle BMI ..................................................................................................................... 19
Předchozí postižení, komplikace zdravotního stavu ..................................................................... 19
Hospitalizace – jako následek NU...................................................................................................... 20
Preventabilita .................................................................................................................................... 21
POJMY A ZKRATKY ................................................................................................................................. 23
Pojmy ................................................................................................................................................. 23
Zkratky ............................................................................................................................................... 23
Seznam obrázků .................................................................................................................................... 25
Seznam příloh ........................................................................................................................................ 26
2
Evropská unie
Úvod
Metodická doporučení jsou určena pro PZS k evidenci NU v souvislosti se zdroji/management
organizace v rámci lokálního systému hlášení nežádoucích událostí (SHNU) tak, aby bylo hlášení na
lokální úrovni jednotné a bylo možno na centrální úroveň předávat data agregovaná1, která budou
srovnatelná mezi jednotlivými PZS. Do centrálního systému hlášení nežádoucích událostí se budou
předávat agregovaná data. Cílem metodického pokynu tedy je sjednotit proces sběru dat za účelem
jejich objektivizace.
V dnešní době se nejvíce potýkáme s problémem nedostatku zdravotnického personálu jak
nelékařských, tak lékařských profesí. Nedostatek zdravotnických pracovníků, zejména všeobecných
sester a porodních asistentek je uváděn jako narůstající problém celosvětově a taktéž v celé Evropě
v posledních několika desetiletích.2 Chybějící počty pracovníků obecně anebo absence odborníků
v konkrétní oblasti a specializaci s přesně specifikovanými kompetencemi, jsou příčinami problémů
spojených s řízením a fungováním zdravotnického zařízení. Odborové organizace a profesní asociace
sester v zahraničí označují právě nedostatek zaměstnanců za nejzávažnější problém, kterému čelí
sestry na svých pracovištích3 a s tím souvisí zvyšující se požadavky na jejich práci, stres a obavy
z nežádoucích událostí a ovlivnění kvality péče. Nejčastějšími důvody nedostatku zdravotnických
pracovníků jsou nedostatečné platové ohodnocení, vysoká psychická i fyzická zátěž a změny
ve vzdělávání zdravotnických profesionálů (zejména všeobecných sester a jiných nelékařských
profesí). V důsledku nedostatku personálu dochází k uzavírání některých oddělení v nemocnicích, což
má mimo ovlivnění dostupnosti péče pro pacienty také dopady na hospodaření nemocnic a příjmy od
pojišťoven, ale i jiných plátců péče. Přesto se většinou daří zamezit přímému dopadu nedostatku
zdravotnického personálu na pacienty, nicméně často za cenu enormního vypětí jednotlivých
pracovníků poskytujících péči, řady přesčasových hodin a přepracování zdravotnických pracovníků.
Jedním z dalších závažných problémů je fluktuace zdravotnických pracovníků (častý odchod
pracovníků ve zdravotnictví např. do zahraničí, jiného resortu), což je často opět ovlivněno jednak
tím, že jim jsou nabízeny mnohem lepší pracovní podmínky, vyšší platové ohodnocení a často
propracovanější vzdělávací systém zejména v postgraduálním studiu, který je reflektován v rámci
odměňování pracovníků. Přesto, že se za posledních 10 let počet sester se vzděláním bakalářského
nebo magisterského stupně výrazně zvýšil, nedošlo ke změnám profesionálních kompetencí v praxi
1
Předávání agregovaných dat je dočasnou strategií pro udržení funkčnosti systému hlášení nežádoucích událostí na
centrální úrovni.
2 Hasselhorn, H., M., et al. Contribution of job strain to nurses’ consideration of leaving the profession – results from the
longitudinal European Nurses’ Early Exit Study. Scandinavian Journal of Work, Environment & Health. 2008; 6: 75–82.
3 Clark, P., F., Clark, D., A. Challenges facing nurses’ associations and unions: a global perspective. Int Labour Rev. 2003; 142:
29–47.
3
Evropská unie
a konkrétní kompetence se neliší podle stupně vzdělávání.4 Názorů, jak danou situaci řešit a zlepšit, je
mnoho a nejsou zaměřeny pouze na počty nelékařských zdravotnických pracovníků, ale i na lékaře.
Aktuálně je to jedno z nejvíce diskutovaných témat, ale vzhledem k mnoha faktorům, které se na
daném problému podílejí, je nejednoduché situaci řešit jednoduchou strategií, ale je nezbytné
systémové řešení. Získat přesné informace o tom, jaký počet zdravotnického personálu ve
skutečnosti chybí ve zdravotnických zařízeních a u jednotlivých poskytovatelů zdravotních služeb,
není jednoduché, protože vyhláška č. 99/2012 Sb. o požadavcích na minimální personální
zabezpečení zdravotních služeb stanovuje právě pouze minimální počty odborníků, které musí každé
zařízení mít. Nelze proto zjistit optimální stav, který vyžaduje a akceptuje jako dostatečný
management daného zařízení. Je obecným faktem, že statistické údaje k vyhodnocení poklesu počtu
zdravotnického personálu obecně chybí, protože také údaje poskytované mezinárodním institucím
zahrnují pouze sestry aktuálně pracující, uvádí,5 že počet sester na obyvatele vykazuje sestupnou
tendenci s výrazným zlomem okolo roku 2001. Před rokem 2001 byl poměr počtu sester na obyvatele
na Slovensku v souladu s průměrem EU a obdobná byla situace i v České republice. Po roce 2001
poměr sester na obyvatele klesl pod průměr EU. Zmíněné změny jsou úzce spjaty s migrací sester do
zahraničí, stejně jako s restrukturalizací zdravotnických zařízení.6 Dalším faktorem jsou legislativní
změny a změny ve vzdělávání sester, které bylo postupně přesunuto na vyšší úroveň – na vyšší
zdravotnické školy a univerzity.7 Nežádoucí událost Zdroje / management organizace nezahrnuje
pouze oblast lidských zdrojů, ale nedostatek profesionálů je velmi často příčinou dané kategorie NU.
4
Gurková, E., Čáp, J., Žiaková, K., Durišková, M. Job satisfaction and emotional subjective well-being among Slovak nurses.
International Nursing Review. 2012; 59: 94–100.
5 Szalay, T., et al. Slovakia: health system review. Health Systems in Transition. 2011; 13: 1–200.
7 Tóthová, V., Sedláková, G. Nursing education in Czech Republic. Nursing Education Today. 2008; 28: 33–38.
4
Evropská unie
Definice nežádoucí události (NU) – ZDROJE / MANAGEMENT
ORGANIZACE
Management organizace zahrnuje zejména nastavení celého systému řízení, hodnot a pravidel
organizace, nastavení organizační struktury, řízení zdrojů, procesů a výkonnosti. Je to oblast
průřezová, používají se v ní metody strategického řízení, metody z oblasti kvality a řízení efektivnosti
a další. NU v managementu zahrnují pochybení v předávání dat, nesdílení informací apod., které ve
svém důsledku vedou ke vzniku nežádoucí události.
Epidemiologie
Odhady ze Spojených států amerických (z Bureau of Labor Statistics) již v roce 2001 naznačovaly, že
ve Spojených státech se očekává, že bude zapotřebí více než 1 milion nových zdravotních sester do
roku 2010. V rámci těchto předpokladů počtu chybějících sester je zmiňován nárůst na 30%
nedostatek do roku 2020.8 Jiná studie uvádí obdobně, že do roku 2020 je v USA předpoklad
nedostatku ošetřovatelské pracovní síly odhadován jako až o 20% nižší počet sester, než by bylo
potřeba.9 Práce publikovaná v roce 2004 z Austrálie uváděla, že každý rok bude zapotřebí 13 500
nových registrovaných zdravotních sester v průběhu 10 let (v letech 2006 - 2016), s cílem uspokojit
poptávku po ošetřovatelských službách.10 V Kanadě byl predikován nedostatek cca 113 000
zdravotních sester do roku 2016.11 Všechny studie uváděly jako nejvýznamnější faktor pracovní
spokojenost sester (job satisfaction) pro rozhodnutí setrvat v profesi všeobecné sestry. Již před více
než deseti lety bylo uvedeno, že existuje nedostatek registrovaných zdravotních sester v Evropě, a že
není jasné, jak budou naplněny požadavky na zvyšující se potřebu ošetřujícího personálu.12 V České
republice pracovalo ve zdravotnictví koncem roku 2013 celkem 250 233 pracovníků (přepočtený
počet) - tj. evidenční počet zaměstnanců, počet zaměstnavatelů a smluvních pracovníků. Podíl
smluvních pracovníků se v celkovém počtu pracovníků ve zdravotnictví zvýšil z 2,8 % v roce 2012 na
3,2 % v roce 2013. Ženy dlouhodobě představují 4/5 všech osob pracujících ve zdravotnictví.
Pracovníci ve zdravotnických zařízeních ostatních centrálních orgánů (pracovníci rezortu obrany,
vnitra a spravedlnosti) se stejně jako v roce 2012 podíleli na celkovém počtu pracovníků ve
8
Van Eyck, K. Women and international migration in the health sector: final report of Public Services International’s
Participatory Action Research 2003. Ferney-Voltaire (France). Public Services International; 2004. [online], [cit. 2016-05-19].
Dostupné z: http://www.world-psi.org/Content/ContentGroups/English7/Publications1/Final_Report_Migration.pdf
9 Reineck, C., Furino, A. Nursing career fulfillment: statistics and statements from registered nurses. Nursing Economics.
2005; 23: 25–30.
10 Hogan, W., P. Investing in Australia s Aged Care: Report of the Review of Pricing Arrangements in Residential Aged Care.
Department of Health and Ageing. Canberra, 2004. ISBN 0-642-82463-0.
11 Spurgeon, D. Canada faces nurse shortage. British Medical Journal. 2000; 320: 1030.
12 Buchan, J., Calman, L. The global shortage of registered nurses: an overview of issues and actions. International Council of
Nurses. Geneva, 2004. ISBN: 92-95040-57-0.
5
Evropská unie
zdravotnictví 1,9 %, tj. 4 652 pracovníky (přepočtený počet).13 Vzhledem k faktu, že nelékařský
zdravotnický personál představuje majoritní část populace odborných zdravotnických pracovníků,
bude další text věnován zejména jim. Při hodnocení situace v tuzemsku je v odborných zdrojích
uvedeno, že v květnu 2012 bylo evidováno 108 212 registrovaných sester v České republice a na
Slovensku 46 905. Poměr registrovaných sester a porodních asistentek na obyvatele činil
831,8 : 100 000 v České republice a 656,5 : 100 000 ve Slovenské republice.14 Dle dostupných
informací o počtu sester na 1000 obyvatel z roku 2013 je v České republice poměr sester 8 : 1000
obyvatel, zatímco na Slovensku je to 5,8 : 1000 obyvatel (OECD, 2016a), což by mohlo znamenat,
že situace v ČR je pozitivnější, než na Slovensku, ale realita je významně ovlivněna počty absolventů.
Zatímco na Slovensku je uváděn počet absolventů ošetřovatelství 63,1 : 100 000 obyvatel, v České
republice je poměr absolventů ošetřovatelství 14,9 : 100 000 obyvatel (OECD, 2016b). Patrný pokles
absolventů ošetřovatelství je výsledkem dvou činitelů. Za prvé je to již zmiňované nízké finanční
ohodnocení (plat/mzda) vzhledem k náročnosti práce, který vede k nízkému zájmu o ošetřovatelské
povolání. Druhý důvod souvisí se vstupem ČR do EU, a tím došlo ke sladění vzdělávacích systémů
v ošetřovatelství v České a Slovenské republice v souladu s kritérií EU a došlo tak k výraznému
poklesu registrovaných sester v důsledku snah o zajištění kompatibility vzdělávání. Namísto středního
odborného vzdělávání je vzdělávání realizováno na vysokých školách (na bakalářské, nebo
magisterské úrovni), což odpovídá technologickému rozvoji ve zdravotnictví a zvyšujícím se nárokům
na ošetřovatelské intervence,15,16 ale již není dostatečně řešena otázka pomocného ošetřovatelského
personálu.
Pracovníci nelékařských zdravotnických povolání jsou podle zákona č. 96/2004 Sb., ve znění
pozdějších předpisů, rozděleni na zdravotnické pracovníky způsobilé k výkonu zdravotnického
povolání bez odborného dohledu po získání odborné způsobilosti (ZPBD), zdravotnické pracovníky
způsobilé k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu po získání odborné
a specializované způsobilosti (ZPSZ), zdravotnické pracovníky způsobilé k výkonu zdravotnického
povolání pod odborným dohledem nebo přímým vedením (ZPOD) a jiné odborné pracovníky (JOP).
Z celkového počtu 113 329 fyzických osob ZPBD muselo pracovat pod odborným dohledem nebo
přímým vedením 4,8 % osob. Z 12 176 fyzických osob kategorie ZPSZ pracovalo pod odborným
dohledem nebo přímým vedením 7,7 %. Tito pracovníci musí až do splnění všech podmínek
13
Mašková, E. Aktuální informace č. 23/2014. Ústav zdravotnických informací a statistiky. [online], [cit. 2016-05-19].
Dostupné z: http://www.uzis.cz/rychle-informace/pracovnici-ve-zdravotnictvi-31-12-2013
14 Gurková, E., Čáp, J., Žiaková, K., Durišková, M. Job satisfaction and emotional subjective well-being among Slovak nurses.
International Nursing Review. 2012; 59: 94–100.
15 Hayes, B., Bonner, A., Pryor, J. Factors contributing to nurse job satisfaction in the acute hospital setting: a review of
recent literature. Journal of Nursing Management. 2010; 18: 804–814.
6
Evropská unie
uvedených v citovaném zákoně pracovat po stanovenou dobu pod odborným dohledem nebo
přímým vedením.17
K 31. 12. 2013 působilo ve zdravotnictví ČR celkem 8 037 smluvních pracovníků (přepočtený počet).
Ve srovnání s rokem 2013 se počet smluvních pracovníků zvýšil o 13,5 %. Smluvní pracovníci pracují
v daném zdravotnickém zařízení a nepatří do evidenčního počtu zaměstnanců a počtu
zaměstnavatelů. Jsou to pracovníci, kteří pracují na dohody o pracích konaných mimo pracovní
poměr, pracovníci dočasně přidělení k výkonu práce do jiné organizace - stáže, pracovníci pracující na
smlouvy dle občanského nebo obchodního zákoníku a jako spolupracující rodinní příslušníci.18
V roce 2013 se počet pracovníků nepatrně zvýšil o 0,2 %. Při srovnání počtu pracovníků podle
zřizovatelů nejvyšší přírůstek vykázala zdravotnická zařízení, jejichž zřizovatelem je jiná právnická
osoba (necelých 5 %). Naopak ke snížení počtu pracovníků došlo ve zdravotnických zařízeních, v nichž
je zřizovatelem církev (o 9 %). Mezi zdravotnická zařízení, u nichž je zřizovatelem jiná právnická
osoba, jsou zahrnuté i obchodní společnosti se 100 % podílem veřejného (krajského nebo obecního)
majetku. U struktury pracovníků podle jednotlivých zřizovatelů nedochází v posledních letech
k výrazným změnám.“19
Koncem roku 2013 pracovalo ve státních zdravotnických zařízeních, jejichž zřizovatelem je
Ministerstvo zdravotnictví a ostatní centrální orgány, přes 1/4 všech pracovníků ve zdravotnictví,
v nestátních zdravotnických zařízeních (zřizovatel kraj, obec a město, fyzická osoba, církev, jiná
právnická osoba) necelé 3/4 všech pracovníků ve zdravotnictví. V rámci nestátních zdravotnických
zařízení představovali pracovníci privátních zařízení 4/5 (zřizovatel fyzická osoba, církev, jiná
právnická osoba).20
V lůžkových zdravotnických zařízeních včetně lázní v roce 2013 pracovalo 59 % z celkového počtu
pracovníků ve zdravotnictví, tj. 148 471 pracovníků (přepočtený počet), v samostatných zařízeních
ambulantní péče 28 %, tj. 69 335 pracovníků (přepočtený počet). Z celkového počtu pracovníků
v lůžkových zařízeních pracovalo 83 % v nemocnicích a 6 % v lázeňských zařízeních.“21
Z celkového počtu 47 459 lékařů a zubních lékařů působilo 52 % v samostatných ambulantních
zařízeních a 45 % v lůžkových zdravotnických zařízeních včetně lázní. Relace počtu všeobecných
sester a porodních asistentek na 1 lékaře (vč. zubního lékaře) v roce 2013 činila 1,75. Na 10 000
17
Mašková, E. Aktuální informace č. 23/2014. Ústav zdravotnických informací a statistiky.
18 Mašková, E. Aktuální informace č. 23/2014. Ústav zdravotnických informací a statistiky.
[online], [cit. 2016-05-19].
[online], [cit. 2016-05-19].
[online], [cit. 2016-05-19].
[online], [cit. 2016-05-19].
[online], [cit. 2016-05-19].
7
Evropská unie
obyvatel České republiky připadlo 38,1 lékařů, 7,0 zubních lékařů a 79,1 všeobecných sester
a porodních asistentek.22
Odborní zaměstnanci krajských hygienických stanic a Státního ústavu pro kontrolu léčiv jsou
vykazováni jako úředníci státní správy. Jejich celkový počet v roce 2013 činil 1 987,98 pracovníků
(přepočtený počet).23 Jak již bylo uvedeno v úvodu metodiky, jedny z nejčastějších příčin nežádoucích
událostí týkajících se zdrojů a managementu souvisí právě s nedostatkem lidských zdrojů.
V centrálním systému hlášení nežádoucích událostí bylo za období od začátku roku 2009 až do června
2015 nahlášeno celkem 93 601 incidentů, z toho 449 (0,48 %) incidentů se týkalo zdrojů
a managementu organizace.
Všeobecná preventivní opatření
Jedním z nejzákladnějších a hlavních kroků je strategické řízení zdravotnického zařízení. Zdravotnická
zařízení se vyznačují značnou nestabilitou a turbulencí a vstupují do stále náročnějšího prostředí.
V současném náročném a superkonkurenčním prostředí nemohou uspět ta zdravotnická zařízení,
která nemají kvalifikovaně formulovanou strategii a dobře fungující systém strategického řízení.
Úloha top managementu
- formulovat strategii a důsledně jí zaimplementovat pomocí dobře fungujícího systému
strategického řízení;24
- definovat strategické cíle – s využitím metody SMART
- Specific – konkrétní – specifické, konkrétní cíle;
- Measurable – měřitelný – měřitelné cíle;
- Achievable/Acceptable – dosažitelné/přijatelné - cíle akceptovatelné i ze strany těch, kdo
je budou plnit;
- Realistic/Relevant – realistické/relevantní - cíle reálné a dosažitelné;
- Timed – v čase – cíle určené v čase, které musí pokrýt celý časový horizont plánované
strategie.25
- stanovit dlouhodobý plán rozvoje zdravotnického zařízení, který definuje cesty k dosažení určených
strategických cílů s vazbou na disponibilní zdroje a přizpůsobovat je měnícímu se okolí (zejména
zákazníkům a očekávání zainteresovaných stran);
22
Mašková, E. Aktuální informace č. 23/2014. Ústav zdravotnických informací a statistiky. [online], [cit. 2016-05-19].
23 Mašková, E. Aktuální informace č. 23/2014. Ústav zdravotnických informací a statistiky. [online], [cit. 2016-05-19].
24 Kohn, L., Corrigan, J., Donaldson, M. To err is human: Building a Safer Health System. Committee on Quality of Health
Care in America, Institute of Medicine. National Academies Press, 2000, 287 s. ISBN 978-0-309-06837-6.
25 Keřkovský, M., Vykypěl, O. Strategické řízení: teorie pro praxi. Praha: C.H. Beck, 2006. ISBN 80-717-9453-8, 10 s.
ISBN 80-717-9453-8, 10 s.
8
Evropská unie
- zvolit vhodný přístup ke strategii;
- zvolit vhodný druh strategie;
- definovat misi, vizi a strategické operace organizace;
- zvládnout principy strategického myšlení – plně si je osvojit;
- metody řízení založit na principu celosvětového systémového přístupu;
- využívat metodiky pro implementaci strategie - EFQM – Excellence Model26, BSC model27,
Benchmarking;28,29
- vhodně zvolit model strategického řízení vycházející z podmínek českého zdravotnictví;
- provést strategickou analýzu jak externího prostředí – analýza SLEPT (PEST)30, tak interního
prostředí v organizaci – SWOT analýza;31,32
- provést strategické plánování - plánování činností a procesů, jak bude strategických cílů
dosahováno;
- provést hodnocení strategie.33,34
Obrázek 1: Systémová skupina lidských zdrojů – plánování lidských zdrojů a model analýzy mezer
a nedostatků35
26
EFQM Excellence Model - model vyvinutý nadací EFQM (European Foundation for Quality Management) jako rámec pro
uplatňování metod řízení jakosti v organizaci.
27 BSC model – Balanced Scorecard Model - uplatňuje převedení strategických vizí a záměrů do denních činností vedoucích
ke zvýšení konkurenceschopnosti.
28 Exner, L., Raiter, T., Stejskalová, D. Strategický marketing zdravotnických zařízení. Praha: Professional Publishing, 2005.
ISBN 80-56419-73-8.
29 Fotr, J., Vacík, E., Souček, I., Špaček, M., Hájek, S. Tvorba strategie a strategického plánování. Praha: Grada Publishing,
a.s., 2012. ISBN 978-80-247-3985-4.
30 SLEPT = PEST - prostředek pro analýzu změn okolí, analyzované oblasti: Politické a legislativní, Ekonomické, Sociální a
kulturní, Technologické
31 SWOT analýza – identifikace silných (Strengths) a slabých (Weaknesses) stránek, příležitosti (Opportunities) a hrozby
(Threats).
32 Souček, Z., Burian, J. Strategické řízení zdravotnických zařízení. Praha: Professional Publishing, 2006, 196 s. ISBN 80-8694618-5
33 Gladkij, I. a kol. Management ve zdravotnictví. Brno: Computer Press, a.s. 2003. ISBN 80-7226-996-8.
34 Hammel, G., Breen, B. The Future of Management. Boston: Harvard Business Press, 2007. ISBN 978-80-7261-188-1.
35 Strategic human resource planning. Wikipedia, the free encyclopedia. [online], [cit. 2016-05-26]. Dostupné z:
https://en.wikipedia.org/wiki/Strategic_human_resource_planning.
9
Evropská unie
Významné postupy podpory vhodných strategií a plánů rozvoje zdravotnického zařízení musí
zahrnovat také intervence zaměřené na pracovníky. Níže jsou uvedeny vybrané postupy, které by
mohly být využity jako preventivní postupy pro vznik NU.
Vytíženost pracovníků
- pravidelně evaluovat spokojenost a potřeby pracovníků a názory na možnost podpory v oblasti
fyzické i psychosociální;
- pravidelně hodnotit ošetřovatelskou a pracovní zátěž, též administrativní zátěž v obecné rovině;
- evaluovat příčiny fluktuace na pracovištích (dotazníkové průzkumy), interview, retrospektivní
analýzu personální agendy;
- stanovit rizikové faktory a postupy jejich řešení – neplánovaná absence pracovníka na směně
apod.36
Dostupnost adekvátních služeb a lůžek
- ve strategických dokumentech akceptovat aktuální legislativní předpisy a normy (řídit se zákonem č.
307/2012 Sb. Nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb)37;
- hospitalizovat pacienty pouze po nezbytně nutnou dobu – zamezit umělému navyšování
hospitalizačních dnů;
- podporovat kontinuitu péče (zajištění následné a dlouhodobé péče);
36
Hasselhorn, H., M., et al. Contribution of job strain to nurse s’ consideration of leaving the profession – results from the
longitudinal European Nurses’ Early Exit Study. Scandinavian Journal of Work, Environment & Health. 2008; 6: 75–82.
37 Zákon č. 307/2012 Sb. Nařízení vlády o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb. Zákony pro lidi. [online], [cit.
2016-05-26]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-307.
10
Evropská unie
- identifikovat příčiny neekonomického využívání služeb a stanovit indikátory pro hodnocení
efektivity a výkonnosti konkrétního pracoviště;
- dostupnost IT technologií:
- zajistit proškolení nových i stávajících pracovníků s nemocničním informačním systémem
(NIS);
- zajistit dostatečné množství PC a jejich dostupnost při práci s NIS;
- dodržovat bezpečnostní pravidla při práci PC;
- vyhodnocovat správné a bezpečné používaní NIS.
Dostupnost kompetentních pracovníků
- aktivně se zapojit na náboru potenciálních uchazečů;
- adekvátně nastavit proces přijímání nových pracovníků;
- odpovídající zařazení ZP dle dosaženého vzdělání a kompetencí;
- umožnit zaměstnancům další vzdělávání38.
Organizace týmů
- zajistit komunikaci mezi týmy a předávání úplných informací;
- určit odpovědné pracovníky za transfer informací a jejich úplnost;
- identifikovat běžné bariéry bránící předávání informací a interdisciplinární komunikaci;
- podporovat využívání jednotné terminologie a dokumentace;
- eliminovat náznaky či projevy bossingu, mobbingu.
Přiměřenost předpisů
- zajistit pravidelné proškolení pracovníků;
- zajistit a realizovat pravidelný audit řízené dokumentace;
- seznamovat pracovníky různých funkčních úrovní s výsledky auditu a plánováním preventivních a
nápravných opatření;
- plnit legislativní normy.
38
Barajas, B. 5 Key Strategies for Healthcare Human Resources Leaders. PreCheck, Investigate further, 2014. [online], [cit.
2016-05-26]. Dostupné z: http://www.precheck.com/blog/five-key-strategies-for-healthcare-human-resources-leaders.
11
Evropská unie
Sledované parametry v centrálním systému hlášení NU – ZDROJE /
MANAGEMENT ORGANIZACE39
Při hlášení NU Zdroje/management organizace je důležité zadat dostupné stručné a strukturované
informace o zaznamenaných nežádoucích událostech.
Základní informace
Při zadávání NU je nutné zadat datum nahlášené události, identifikátor se generuje automaticky dle
technických možností lokálního systému a zadat typ nežádoucí události. Tyto informace slouží ke
zpětnému vyhledání nahlášené NU a identifikuje stav, ve kterém se v danou chvíli nahlášená NU
nachází – důležitá zpětná vazba pro hlásícího a manažera kvality. Ne všechny lokální systémy využívají
hodnocení stavu nežádoucích událostí. Pro hlášení do centrálního systému je nejdůležitější, aby byla
NU vypořádána na lokální úrovni.
Druh nežádoucí události - vedlejší osa 1 - problém nežádoucích událostí - Zdroje/management
organizace
Nezvoleno
Vytíženost pracovníků
Dostupnost adekvátních
služeb a lůžek
Dostupnost
kompetentních
pracovníků
Organizace týmů
Přiměřenost předpisů
Jiný (pokud zvoleno)
Neznámý
Vedlejší osa 1
Neznámá/chybějící hodnota - nezadáno
Situace spojené s pracovním nasazením pracovníků. Např. Neplánovaná
absence pracovníka na směně.
Situace spojené s dostupností služeb. Např. plná kapacita pro vyšetření,
plná kapacita lůžek bez možnosti akutního příjmu nového pacienta.
Situace spojené s dostupností pracovníků. Např. nedostatečný počet
kvalifikovaných pracovníků (lékařů, všeobecných sester, fyzioterapeutů
apod.) na ošetřovací jednotku, vysoce specializovaných odborníků (např.
bioanalytiků).
Situace spojené s organizací práce jednotlivých pracovníků Např. chybně
nastavena týmová spolupráce v týmu (kompetence zdravotnický asistent
versus všeobecná sestra - VS).
Situace spojené s přípravou předpisů. Např. předpis nevhodně připraven,
nesprávně předložen pracovníkům, neověřena jeho využitelnost v
klinické praxi, dokumenty tvořené bez oponentů více zpracovateli,
nejedná se o nedodržení nastavení předpisů PZS.
Situace, které není možno zařadit do žádné z výše uvedených kategorií nutno doplnit ve slovním popisu (např. nedostatek sanitních vozů na
převoz).
Není jasná situace a jak k ní došlo, ale je znám výsledek NU.
39
Přesné vymezení jednotlivých pojmů je uvedeno v taxonomickém slovníku, zde je uveden výčet a zdůvodnění
sledovaných položek.
12
Evropská unie
Pracoviště zjištění40
Zdravotnické zařízení – zde vyberete z nabídky. Pokud budete přihlášeni do aplikace jednotné
technologické platformy Systému hlášení nežádoucích událostí (SHNU) s rolí definovanou pro PZS,
automaticky se nabízí vaše zdravotnické zařízení (pracoviště zjištění se rovná pracovišti události,
pokud k NU na pracovišti došlo; pokud se liší pracoviště události od pracoviště zjištění, je třeba
označit dále). Z hlediska uživatelského je třeba upozornit na časovou prodlevu při výběru pracoviště buďte trpěliví a nezadávejte opakovaně.
Pracoviště - kód pracoviště/oddělení dle Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb
(NRPZS) vyberete z dostupné nabídky. U každého zdravotnického zařízení se nabízí pouze ta
pracoviště/oddělení,
která
PZS
definoval
v
NRPZS.
Vybírejte
podle
hlavní
odbornosti
pracoviště/oddělení. Pokud existují např. dvě oddělení interní, mezi kterými nelze rozlišit, popište
slovně v následující položce.
Pozn.: za pracovištěm písmeno = ambulance, za pracovištěm číslice = oddělení (dle definic NRPZS)
Upřesnění pracoviště - nepovinná doplňková slovní identifikace pracoviště zjištění
V případě výskytu identického oddělení, lze více specifikovat (např. Interní - 7 JIP -> stanice A/B)
Utajovací kód ZZ - kód je automaticky generován pro dané zdravotnické zařízení, slouží k anonymní
identifikaci vlastního zdravotnického zařízení v Benchmarkingu. Nejedná se o doplňovanou položku,
ale automaticky přidělenou, již nelze měnit ze strany PZS.
Odbornost VZP - doporučujeme místo odbornosti dle VZP využívat kód odbornosti dle NRPZS, viz
výše.
Místo zjištění - vyberete z nabídky
Datum zjištění - napíšete datum, kdy jste zjistili NU, datum zjištění události se může lišit od data
uvedeného ve slovním popisu události (incident může být zjištěn se zpožděním, proto se data mohou
lišit)
Přesnost času (čas zjištění) -
Neznámý čas - Čas NU není znám
Přesný čas - Napište přesný čas - např. 14.25 hod.
Časový interval - Napište prosím časový interval vzniku NU např. 14.00–14.30hod
40
Tyto funkcionality nejsou na centrální úrovni dostupné do doby, dokud je realizován sběr dat v agregované podobě, na
lokální úrovni je pracoviště v informačním systému identifikováno dle aktuálního technologického zajištění.
13
Evropská unie
Pracoviště události (vyplnit pouze, pokud se liší od pracoviště zjištění) 41
Zdravotnické zařízení - vyberete z nabídky. Pokud budete přihlášeni do aplikace jednotné
technologické platformy SHNU s rolí definovanou pro PZS, automaticky se nabízí vaše zdravotnické
zařízení (pracoviště zjištění se rovná pracovišti události, pokud k NU na pracovišti došlo; pokud se liší
pracoviště události od pracoviště zjištění, je třeba označit dále). Z hlediska uživatelského je třeba
upozornit na časovou prodlevu při výběru pracoviště - buďte trpěliví a nezadávejte opakovaně
která
PZS
definoval
v
NRPZS.
Vybírejte
podle
hlavní
odbornosti
Upřesnění pracoviště - nepovinná doplňková slovní identifikace pracoviště zjištění.
Odbornost VZP - doporučujeme místo odbornosti dle VZP využívat kód odbornosti dle NRPZS, viz
výše.
Místo zjištění - vyberete z nabídky
Datum zjištění - napíšete datum, kdy jste zjistili NU, datum zjištění události se může lišit od data
uvedeného ve slovním popisu události (incident může být zjištěn se zpožděním, proto se data mohou
lišit)
Přesnost času (čas zjištění) -
Neznámý čas - Čas NU není znám
Přesný čas - Napište přesný čas - např. 14.25 hod.
Časový interval - Napište prosím časový interval vzniku NU např. 14.00–14.30hod
Analýza nežádoucí události42
Doporučení pro hlásícího - doporučení na změnu klasifikace nebo požadavek na doplnění
podrobnějších informací od uživatele s rolí Revizor.
Popis - zde napíšete celý popis NU - pokuste se uvést vyčerpávající přehled dostupných informací důležitých pro následnou analýzu NU - kdy, kde a jak k ní došlo (důležité pro analýzu na lokální úrovni
manažerem kvality a zodpovědnými osobami, na centrální úrovni pro analýzu Revizorem), v případě,
41
Tyto funkcionality nejsou na centrální úrovni dostupné do doby, dokud je realizován sběr dat v agregované podobě, na
lokální úrovni je pracoviště v informačním systému identifikováno dle aktuálního technologického zajištění.
42 Tyto funkcionality nejsou na centrální úrovni dostupné do doby, dokud je realizován sběr dat v agregované podobě, na
lokální úrovni je analýza nežádoucí události realizována dle aktuálního metodického zajištění, které by mělo být v souladu
s metodikou uplatnění kořenové analýzy – přípravy zprávy z kořenové analýzy.
14
Evropská unie
že NU vznikla v souvislosti s technickým zdravotnickým prostředkem - uveďte jeho, název, typ a další
upřesnění. V popisu není možné uvádět žádné údaje, které by umožnily identifikaci pacienta či
dalších zainteresovaných osob.
Okamžité řešení - napíšete, jak byla NU na pracovišti na lokální úrovni řešena, např. zavedením
bezprostředních preventivních opatření, aplikací ochranných amorfních či plošných terapeutických
materiálů, záznamem do dokumentace apod.
Výsledek analýzy - napíšete, jaké byly vyvozeny důsledky z analýzy NU - důležité spíše pro lokální
evidenci, než pro centrální systém hlášení NU např. u všech pacientů v riziku je nezbytné provést
označení graficky a zavést polohovací záznam.
Preventivní opatření - napíšete, jaké bylo provedeno preventivní opatření, aby opakovaně nedošlo k
NU (je-li možno NU v budoucnu předejít či zabránit) např. u pacienta v riziku dekubitů je nezbytná
vyšší frekvence polohování, kontroly kožního krytu, aplikace ochranných amorfních či plošných
terapeutických materiálů, záznamem do dokumentace apod.
Závěr – zde napíšete shrnutí NU, včetně doporučení pro klinickou praxi – na lokální úrovni
Další informace – v případě potřeby možno doplnit další informace důležité pro analýzu situace či její
vysvětlení k využití v rámci kořenové analýzy.
Pacient
Jméno - zde se vypisuje křestní jméno pacienta – nepovinná položka43
Příjmení - zde se vypisuje příjmení pacienta – nepovinná položka
Rodné číslo - zde se vypisuje rodné číslo pacienta – nepovinná položka
Číslo chorobopisu - zde se vypisuje číslo chorobopisu v případě, že je pacient hospitalizován. Slouží ke
zpětné validaci dat, k identifikaci NU – nepovinná položka
Pohlaví – povinná položka

nezvoleno

muž

žena

nelze specifikovat (pokud není známo, jakého pohlaví pacient, jehož se incident dotkl, je/byl
a nelze zpětně zjistit)
Datum narození - zde se doplňuje ve formátu (dd.mm.rrrr) – nepovinná položka
Druh poškození
Tato informace identifikuje druh poškození pacienta v důsledku hlášené NU.
43
Nepovinné položky, které by umožnily identifikaci pacienta, se zadávají pouze na lokální úrovni, na centrální úrovni jejich
zpracování není možné s ohledem na zákon na ochranu osobních dat č. 101 / 2000 Sb.
15
Evropská unie

Žádné - Bez jakéhokoliv poškození pacienta.

Materiální - Poškození či ztráta majetku, ale také ušlý zisk nebo náklady
na uzdravení.

Psychické - Vychází ze způsobu a obsahu komunikace např. sorrorigenie – psychické
poškození pacienta způsobené sestrou. Pacient může být např. poškozen neprozřetelným či
neuctivým výrokem aj. Narušení psychické pohody okolnostmi nebo událostmi, které nejsou
žádoucí.

Fyzické - Poškození mechanickou, chemickou, tepelnou a jinou energií, jehož rozsah
překračuje odolnost těla. Narušení fyzické integrity od lehčího zranění po těžké ublížení na
zdraví až usmrcení.

Neznámé - Není jasná situace a jak k ní došlo, ale je znám výsledek – nežádoucí události.
Takové poškození, které se nedá v danou chvíli jednoznačně určit.44
Úroveň poškození45
Úroveň poškození vychází z celkové metodiky platné pro hlášení NU.

Riziko - Událost nebo okolnosti, které by mohly vést k poškození – byly odhaleny před
vznikem incidentu.

Skorochyba - Došlo k incidentu, ale nedotkl se pacienta (nedošlo k jeho poškození).

Nepoškozující - Došlo k incidentu, který se dotkl pacienta, ale ten nebyl poškozen.

Monitorován - Došlo k NU, dotkla se pacienta a bylo nutno jej monitorovat.

Nutný výkon - Došlo k NU, která vedla k dočasnému poškození pacienta, a bylo v té
souvislosti nutno provést nějaký výkon.

Hospitalizace - Došlo k NU, která vedla k dočasnému poškození pacienta a bylo v té
souvislosti nutno pacienta hospitalizovat, přeložit, operovat či prodloužit jeho hospitalizaci
proti původnímu plánu.

Trvalé následky - Došlo k NU, která vedla k trvalému poškození pacienta.

Ohrožení života - Došlo k NU, bylo nutno provést život zachraňující výkon

Smrt - Došlo k NU, která vedla k úmrtí pacienta, nebo k tomu přispěla.

Neznámé - Není jasná situace a jak k ní došlo, ale je znám výsledek - nežádoucí události.
Taková úroveň poškození, kterou nelze v danou chvíli jednoznačně určit.46
44
Klaus, H., Sarah, E., L., Ellen, C., J., Chris, T., Clemens, B. et al. Systematic review of definitions and methods of
measuring falls in randomised controlled fall prevention trials. Age and Ageing, 2006; 35: 5–10.
45
Následující údaje zaměřené na posouzení pacienta nejsou na centrální úrovni dostupné do doby, dokud je realizován sběr
dat v agregované podobě, na lokální úrovni je úroveň poškození, typ nejvyššího poškození a další sledované parametry
zadávány v souladu s taxonomickým slovníkem.
16
Evropská unie
Diagnóza poškození – zde doplníte diagnózu, kterou lékař stanovil při zahájení terapie před vznikem
NU (jedná se o původní diagnózu pacienta)
Nejvyšší výkon
Zahrnuje druhy výkonu, které se v případě nutnosti uskutečňují na základě následku NU.

Ošetření otevřené rány - Nutnost ošetření otevřené rány lékařem.

Zobrazovací vyšetření - např. RTG - Akutní provedení např. RTG, CT, MRI či UZV.

Nasazení ATB - Nasazení antibiotické terapie nově v důsledku NU v rámci nové medikace.

Fixace zlomeniny - Nutnost fixace zlomeniny na chirurgické ambulanci (u dekubitu
irelevantní).

Konzilium – Nutnost zajištění akutního konzilia z jiné kliniky (např. wound manažera, chirurga
aj.).

Neplánovaná (re)operace (pokud zvoleno) - Např. nutnost operace - vztahující se k NU.

Jiný terapeutický výkon (pokud zvoleno) - Např. nutnost podání léčiv - vztahující se k NU.

Jiný diagnostický výkon (pokud zvoleno) - Nutnost provést odběry biologického materiálu –
stěr z dekubitu, odběry krve ke zhodnocení zánětlivých markerů apod. - vztahující se k NU.
Skóre rizika -
vyhodnocení rizik u pacienta na základě standardizovaných škál
Soběstačnost pacienta hodnocena dle vyhlášky č. 467/2012 částka 174 Sb.
Pohybový režim, který má pacient uveden v dokumentaci.

Pacient na propustce - Pacient propuštěn na určený časový úsek do domácího prostředí.

Pacient soběstačný - Pacient soběstačný (nezávislý na péči, dítě ≥ 10 let)

Pacient částečně soběstačný, schopen pohybu mimo lůžko - Pacient částečně soběstačný,
schopen pohybu mimo lůžko (spolupracující dítě od 6–10 let věku), (pacient používající
kompenzační pomůcky)

Lucidní pacient, neschopný pohybu mimo lůžko - Lucidní pacient, neschopný pohybu mimo
lůžko (dítě od 2 do 6 let)

Lucidní pacient zcela imobilní - Lucidní pacient zcela imobilní (dítě od 0 do 2 let)

Pacient v bezvědomí (případně delirantní stav) - Somnolence, sopor, koma, případně
delirium. Pacient nesoběstačný, plně závislý na ošetřujícím personálu.
46
American Nurses Association. Nursing-sensitive quality indicators for acute care settings and ana's safety & quality
initiative. [October, 2015].
17
Evropská unie
Spolupráce pacienta
Hodnocení míry spolupráce bylo dříve založeno na subjektivním úhlu pohledu posuzující osoby. Pro
snadnější a objektivnější posouzení je východiskem zhodnocení úrovně vědomí. Jedná se o
pomocnou kategorizaci. V první volbě – plná – se jedná o (GCS 15 bodů) rozumí pokynu, vyhoví.
Částečná odpovídá hodnotě GSC 14 – 13 bodů rozumí pokynu, vyhoví selektivně. Volba minimální
odpovídá (GCS 12 – 9 bodů) nerozumí všemu, vyhoví selektivně, možnost žádná odpovídá hodnotě
GCS 8 – 3bodů porucha vědomí, nerozumí, nevyhoví. Možnost 5 označuje stav, kdy nemocný odmítá
spolupráci. Pokud je zvolena možnost 6 – nebyla oblast posuzována či vyplněna.
Hodnoceno dle Glasgow Coma Scale (GCS)

plná (GCS 15 bodů)

částečná (GCS 14 - 13 bodů)

minimální (GCS 12 - 9 bodů)

žádná (GCS 8 - 3 bodů)

odmítá spolupráci

neznámá hodnota
Psychický stav
Posouzení psychického stavuj důležité s ohledem na možnost sebepoškození, frikčních lézí
a drobných traumat. Jednoduchá identifikace kategorií vychází z posouzení celkové reaktivity jedince
(je vhodné, aby v případě nejistoty provedly posouzení dvě osoby). U seniorů lze využít MMSE.

orientovaný / klidný - Pacient orientován osobou, časem, místem. Klidný, bez psychomotorického neklidu.

dezorientovaný / klidný - Pacient dezorientován v jedné z oblastí – osoba, místo, čas
(zmatený = dezorientovaný). Např. u pacienta s Alzheimerovou demencí.

dezorientovaný / neklidný - Pacient dezorientován v jedné z oblastí – osoba, místo a čas, s
psycho-motorickým neklidem (zmatený=dezorientovaný). Např. delirantní stav.

úzkostný - Patří k neurotickým poruchám. Zahrnuje fobie a několik forem nadměrné úzkosti a
strachu, které nastupují náhle a brání vykonávání běžných denních činností.

apatický - Apatii můžeme definovat jako kompletní nedostatek citu a motivace např. pacient,
který rezignoval a odmítá nadále spolupracovat a léčit se.

depresivní - Stav psychiky projevující se dlouhodobě pokleslými náladami pacienta.

agresivní - Sklon k útočnému jednání, které se transformuje do různých podob.
18
Evropská unie
Nutriční stav dle BMI
Hodnocení nutričního stavu odpovídá BMI. V případě, že není hodnocení prováděno, lze zadat volbu
– neznámá hodnota.
Hodnoceno dle Body Mass Index:

podvýživa < 18,5 kg/m2 - zvýšené riziko

normální hodnoty 18,5 – 24,9 - minimální riziko

nadváha < 27 - nízké riziko

nadváha > 27 - lehce zvýšené riziko

obezita 1. stupně 30,0 – 34,9 - vysoké riziko

obezita 2. stupně 35,0 – 39,9 - vysoké riziko

obezita 3. stupně ≥ 40,0 - velmi vysoké riziko

neznámá hodnota
Předchozí postižení, komplikace zdravotního stavu
Pro posouzení vstupního stavu pacienta je nutné posoudit také jeho celkový stav a omezující faktory.
V případě výskytu více než jednoho postižení, uvedou se v popisu analýzy.

žádné - Bez jakýchkoliv předchozích postižení a komplikací zdravotního stavu v anamnéze.

fyzické - porucha hybnosti - např. z důvodu zlomeniny, z důvodu hemiplegie u pacientů s
cévním onemocněním mozku, amputace dolní končetiny aj.

psychické - neklid / apatie - např. u pacienta s Parkinsonovou demencí, jiným psychickým
onemocněním aj.

smyslové – řeč - např. němý pacient, dysartrie, globální afázie, senzorická nebo motorická
porucha řeči aj.

smyslové – sluch - např. hluchoněmý pacient, s nedoslýchavostí, ale i pacient využívající
kompenzační pomůcky (naslouchadlo) aj.

smyslové – zrak - např. pacient s úplnou slepotou, slabozrakostí, šedým zákalem, ale i pacient
využívající kompenzační pomůcky (brýle, čočky) aj.47
Informován o NU

Ano - ano, o NU byl informován pacient

Ne - ne, o NU nebyl informován pacient
47
Vassallo, M., Vignaraja, R., Sharma, J., C. et al. Predictors for falls among hospital in patients with impaired mobility.
Journal of the Royal Society of Medicine. 2004 Jun; 97(6): 266–9.
19
Evropská unie
Hospitalizace – jako následek NU
Zdravotnické zařízení - Vyberte zdravotnické zařízení hospitalizace podle názvu, IČO nebo výběrem
z celého číselníku; v případě vlastního zdravotnického zařízení klikněte v aplikaci eREG SHNU na
tlačítko „Vlastní ZZ“. Vyberte pracoviště zdravotnického zařízení (pracoviště definovaná pro
zdravotnické zařízení v NRPZS).
která
PZS
definoval
v
NRPZS.
Vybírejte
podle
hlavní
odbornosti
Upřesnění pracoviště - nepovinná doplňková slovní identifikace pracoviště zjištění.
Odbornost VZP - Uveďte odbornost dle nabídky (číselník VZP)
Začátek hospitalizace od - Počáteční datum hospitalizace
Konec hospitalizace do - Konečné datum hospitalizace
Upřesnění hospitalizace

Prodloužení na stejném odd.

Překlad na jiné odd.

Neplánovaná rehospitalizace pro stejnou dg. na stejném odd.

Neplánovaná rehospitalizace pro stejnou dg. na jiném odd.

Neplánovaná rehospitalizace pro jinou dg. na stejném odd.

Neplánovaná rehospitalizace pro jinou dg. na jiném odd.
Přijímací diagnóza - vyberete diagnózu z nabídky dle MKN, která vznikla jako důsledek NU a byla
příčinou pro prodloužení původní hospitalizace či rehospitalizace u pacienta již hospitalizovaného,
nebo v případě vzniku NU v ambulantním provozu příčinou hospitalizace nové.
Datum výkonu - uvedete datum výkonu, pokud byl nutný
Revize - Kontrola revidovaných údajů je důležitá pro lokální evidenci a zpětnovazební mechanismy.
Má výukový účel pro správné kódování a zaznamenání NU – zpětná vazba. Položky níže zadává
revizor v NSHNU.
• Revidovaný druh poškození
• Revidovaný stupeň poškození
• Revidované upřesnění hospitalizace
• Revidovaný nejvyšší výkon
20
Evropská unie
Preventabilita
Preventabilní (Ano/Ne) - Zvolíte, zda ano či ne (tzn., zda bylo možno NU předejít za současného
stavu poznání a celkového stavu pacienta)
Nejvyšší možné poškození pacienta
Pokud souhlasí alespoň jedna definice, zvolíte odpovídající možnost ze sloupce vpravo (není nutno
naplnit všechna kritéria, jedná se o maximalistickou verzi pro jednodušší orientaci a popis).48

zanedbatelné - Minimální poškození nevyžadující žádnou a/nebo minimální intervenci.
Nevyžaduje absenci v práci - pracovní neschopnost.

dočasné - Mírné poškození/zranění či nemoc, vyžadující minimální intervenci.
Pracovní neschopnost ≤ 3 dny. Prodloužení hospitalizace o 1–3 dny.

hospitalizace - Střední poškození vyžadující profesionální intervenci. Pracovní neschopnost 4–
14 dní. Prodloužení hospitalizaci o 4–15 dní. Dopad incidentu na malé množství pacientů.

trvalé/závažné postižení - Vážné poškození vedoucí k prodloužení závislosti či invaliditě.
Pracovní neschopnost > 14 dní. Prodloužení hospitalizaci > 15 dní. Nesprávná organizace
péče o pacienty s dlouhodobým dopadem.

smrt - Incident vedoucí ke smrti. Několikanásobné trvalé poškození a/nebo nezvratné
postižení zdraví s následkem smrti.

neznámé - Nelze vyhodnotit nejvyšší možné poškození pacienta.
Pravděpodobnost opakování události
Pokud souhlasí alespoň jedna definice, zvolíte odpovídající možnost ze sloupce vpravo (není nutno
naplnit
všechna
kritéria,
jedná
se
o
maximalistickou
verzi
pro
jednodušší
orientaci
a popis).49

zanedbatelná - Pravděpodobně se nikdy nestane/nebude opakovat. Míra pravděpodobnosti
< 0,1 %. Vzácné. Neočekává se výskyt po celá léta.

nízká - Neočekává se, že se stane/bude opakovat, ale je zde možnost, že se to může stát.
Míra pravděpodobnosti 0,1–1 %. Nepravděpodobné. Očekává se, že se vyskytují alespoň
jednou ročně.

střední - Mohlo by se stát/ občas opakovat. Míra pravděpodobnosti 1–10 %. Možné
opakování. Očekává se, že se vyskytují nejméně měsíčně.
48
National patient safety agency. A risk matrix for risk managers. 2008. [online], [cit. 2015-10-15]. Dostupné z:
www.npsa.nhs.uk
49
BSI British Standards. Risk Management Vocabulary – Guidelines for Use in Standards. (2002). PD ISO/IEC guide 73:2002.
21
Evropská unie

vysoká - Pravděpodobně se stane/bude opakovat, ale nejedná se o přetrvávající
problém/okolnosti. Míra pravděpodobnosti 10–50 %. Pravděpodobné. Očekává se, že se
vyskytují alespoň jednou týdně.

extrémní - Nepochybně se stane/bude opakovat, možná často. Míra pravděpodobnosti vyšší
než 50 %. Téměř jisté. Očekává se, že se vyskytují alespoň jednou denně.

neznámá - Nelze odhadnout pravděpodobnost opakování NU.
Obtížnost včasného zjištění
Zahrnuje akce nebo okolnosti, které umožní objevení/odhalení incidentu např. chyba monitoru,
alarm, změna stavu pacienta, posouzení rizik.50

minimální - Událost lze předpokládat s ohledem na celkový stav individuálního pacienta, lze
nastavit preventivní mechanismy (např. riziko pádu – identifikace škálou rizika - využití
edukace a pomůcek k lokomoci, je možné ji identifikovat pomocí technických prostředků a
mechanismů např. alarm, informace na monitoru, zvukový signál. (možnost zjištění vyšší než
50 %).

nízká - Událost lze předpokládat u obdobné skupiny pacientů, lze nastavit preventivní
postupy pouze do určité míry, např. pacient má bariéru v příjmu informací, ale je v riziku
vzniku NU (např. riziko pádu - identifikace škálou rizika - využití edukace a pomůcek k
lokomoci, ale je třeba pacienta zvýšeně sledovat a jeho kognitivní funkce mohou možnost
zjištění a prevence ovlivnit (možnost zjištění 10–50 %).

střední - Událost nelze jednoznačně předpokládat u dané skupiny pacientů (jednotlivce),
preventivní postupy nelze jednoznačně nastavit, pacient není v riziku, anebo v nízkém riziku,
není vždy možné využít technologické prostředky k identifikaci NU - např. tichý alarm,
nejasné známky změny stavu pacienta - subjektivně vnímané (možnost zjištění 1–10 %).

vysoká - Vznik události lze předpokládat pouze hypoteticky, nejedná se o pacienta v riziku,
netrpí komorbiditou, neabsolvoval vyšetření či terapeutický výkon ovlivňující jeho stav, často
příčina vzniku NU třetí strany, nelze identifikovat pomocí přístroje (možnost zjištění 0,1–1 %).

extrémní - Pravděpodobně nelze vůbec předpokládat vznik události, tedy zjistit včas, nejedná
se o pacienta v riziku, např. nelze očekávat pád chodícího pacienta bez komorbidit, nelze
využít technologické prostředky identifikace (alarm), možnost zjištění < 0,1 %.

neznámá - Nelze určit možnost včasného zjištění.
50
National Patient Safety Agency. A risk matrix for risk managers. 2008. [online], [cit. 2015-10-15]. Dostupné z:
www.npsa.nhs.uk
22
Evropská unie
POJMY A ZKRATKY
Pojmy
Management – je proces tvorby a udržování prostředí, ve kterém jednotlivci pracují společně ve
skupinách a účinně dosahují vybraných cílů.
Strategie – je dlouhodobý plán činností zaměřený na dosažení nějakého (konkrétně definovaného)
cíle.
Strategické cíle – popis žádoucího cílového stavu, kterého chce jednotlivec, tým, organizační útvar či
celá organizace dosáhnout v určité oblasti svého podnikání či jiných aktivit.
Režimová opatření – systém nastavených pracovních postupů.
Rizikové faktory – faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku problémů v souvislosti se zdroji,
managementem organizace
Všeobecná bezpečnostní opatření – opatření realizovaná v prostorách PZS se záměrem zvýšit
bezpečnost zdravotnického personálu a snížit riziko problémů v souvislosti se zdroji, managementem
organizace
Zkratky
aj. – a jiné
apod. – a podobně
ATB – antibiotika
BMI – Body Mass Index – Index tělesné hmotnosti
BSC – Balanced Scorecard = systém vyvážených ukazatelů výkonnosti podniku
CT – počítačová tomografie
č. – číslo
ČR – Česká republika
dg. – diagnóza
EFQM – European Foundation for Quality Management = Evropská nadace pro management kvality
EKG – Elektrokardiograf
eREG – Registry resortu zdravotnictví
EU – Evropská unie
GCS – Glasgow Coma Scale – Glasgovská škála hodnocení vědomí
IČO – identifikační číslo osoby
JIP – jednotka intenzivní péče
JOP – jiný odborný pracovník
23
Evropská unie
MKN – Mezinárodní klasifikace nemocí
MMSE – Mini Mental State Examination - test kognitivních funkcí
MRI – magnetická rezonance
např. – například
NIS – Nemocniční informační systém
NRPZS – Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb
NU – nežádoucí událost
Odd. – oddělení
OECD – Organisation for Economic Co-operation and Development = Organizace pro hospodářskou
spolupráci a rozvoj
PC – počítač
Pozn. – poznámka
PZS – poskytovatel zdravotních služeb
RTG – rentgen
Sb. – sbírky
SHNU – Systém hlášení nežádoucích událostí
SLEPT (=PEST) – akronym (zkratka z názvu prvních) písmen čtyř sledovaných oblastí - Politické a
legislativní, Ekonomické, Sociální a kulturní, Technologické
SMART – akronym (zkratka z prvních písmen) anglických pojmů - Specific – konkrétní, Measurable –
měřitelný, Achievable/Acceptable – dosažitelné/přijatelné, Realistic/Relevant – realistické/relevantní,
Timed – v čase (načasované)
SOP – standard ošetřovatelské péče, též Vnitřní řízená dokumentace zdravotnického zařízení
SWOT – akronym (zkratka z prvních písmen) anglických pojmů - identifikace silných (Strengths) a
slabých (Weaknesses) stránek, příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats)
Tj. – to je
tzn. – to znamená
UZV – ultrazvuk
VZP – Všeobecná zdravotní pojišťovna
ZP – zdravotnický pracovník
ZPBD – zdravotnický pracovník pracující bez odborného dohledu
ZPOD – zdravotnický pracovník pracující s odborným dohledem
ZZ – zdravotnické zařízení
24
Evropská unie
Seznam obrázků
Obrázek 1: Systémová skupina lidských zdrojů – plánování lidských zdrojů a model analýzy mezer a
nedostatků............................................................................................................................................... 9
25
Evropská unie
Seznam příloh
Příloha 1: EFQM Excellence Model, ....................................................................................................... 27
Příloha 2: Balanced Scorecard, .............................................................................................................. 28
Příloha 3: PEST analýza, ......................................................................................................................... 29
Příloha 4: SWOT analýza........................................................................................................................ 30
26
Evropská unie
Příloha 1: EFQM Excellence Model51,52
Model excelence EFQM je praktickým, dobrovolným rámcem, který organizacím umožňuje:

hodnotit, kde se nacházejí na cestě k excelenci – jedná se o nástroj, který pomáhá pochopit
klíčové silné stránky a potenciální mezery ve vztahu ke stanovené vizi a poslání;

připravit společný slovník a způsob uvažování o organizaci usnadňující efektivní sdělování
myšlenek jak uvnitř organizace, tak i vně;

sjednotit existující a plánované iniciativy a současně odstraňovat duplicity a identifikovat
mezery;

připravit základní strukturu pro systém managementu organizace.
51
Model excelence EFQM. Česká společnost pro jakost. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: http://www.csq.cz/modelexcelence-efqm/.
52
EFQM
Excellence
Model.
Management
mania.
[online],
[cit.
2016-06-07].
Dostupné
z:
https://managementmania.com/cs/efqm-excellence-model.
27
Evropská unie
Příloha 2: Balanced Scorecard53,54
Balanced Scorecard (BSC) je systém řízení a měření výkonnosti organizace, jehož základem je
stanovení vyváženého systému vzájemně provázaných ukazatelů výkonnosti podniku. Představuje
ucelený systém plánování a řízení. Metoda pomáhá stanovit vyvážení strategických cílů a ty převést
do specifických dílčích cílů, včetně ukazatelů a metrik a při jejich realizaci měřit výkonnost organizace.
BSC pracuje se čtyřmi perspektivami hodnocení organizace:

Finanční perspektiva;

Zákaznická perspektiva;

Procesní perspektiva;

Učení se a růst.
53
Balanced
Scorecard
(BSC).
Management
mania.
[online],
[cit.
2016-06-07].
Dostupné
z:
https://managementmania.com/cs/balanced-scorecard.
54
Balanced
Scorecard.
Analyzuj
a
proveď.
[online],
[cit.
2016-06-07].
Dostupné
z:
http://www.analyzujaproved.cz/ApRSS.aspx?rid=98672&app=Main&grp=Content&mod=ContentPortal&sta=ArticleDetail&
pst=ArticleDetail&p1=OID_INT_245&p2=RoundPanel_BOOL_True&acode=24613ea6ea6498059e100f2f6e83950d.
28
Evropská unie
Příloha 3: PEST analýza55,56
PEST analýza je zkratka pro anglická slova Political, Economic, Social and Technological analysis neboli
analýzu politických, ekonomických, sociálních a technologických faktorů. Všeobecně se jedná o
strategický audit vlivu makrookolí.
55
Zikmund, M. Kde se vzala a k čemu je PEST analýza. Business Vize. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z:
http://www.businessvize.cz/planovani/kde-se-vzala-a-k-cemu-je-pest-analyza.
56
Šiková, P. STEP (PEST) analýza. Wiki knihovna. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z:
http://wiki.knihovna.cz/index.php/WikiKnihovna:Hlavn%C3%AD_strana.
29
Evropská unie
Příloha 4: SWOT analýza57
SWOT analýza se používá pro zhodnocení vnitřních a vnějších faktorů ovlivňujících úspěšnost
organizace nebo konkrétního záměru. Nejčastěji je používána jako situační analýza v rámci
strategického řízení a marketingu. SWOT je akronym z počátečních písmen anglických názvů
jednotlivých faktorů:

Strengths - silné stránky

Weaknesses - slabé stránky

Opportunities - příležitosti

Threats – hrozby
Stanovení výše uvedených faktorů se dále hodnotí mezi kvadranty:

S-O hodnocení - Jak pomocí silných stránek využít příležitosti na trhu?

W-O hodnocení - Jak využít příležitosti k odstranění nebo snížení našich slabých stránek?

S-T hodnocení - Jak využít silné stránky odvrácení hrozeb?

W-T hodnocení - Jak snížit hrozby ve vztahu k našim slabým stránkám?
57
SWOT analýza. Management mania. [online], [cit. 2016-06-07]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/swotanalyza.
30

Plná metodika - Úvod - Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Transkript

Podobné dokumenty

Plná metodika - Úvod - Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Plná metodika - Úvod - Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

Strategie řízení kliniky otorhinolaryngologie a

Tisková zpráva

PRAVIDLA pro REINING - Česká jezdecká federace

AKTUÁLNÍ STAV PROJEKTU NÁRODNÍCH ZDRAVOTNÍCH

Stručná úvodní příručka k produktu IBM Prerequisite Scanner, verze