Sklízecí mlátičky - SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická a

Transkript

Sklízecí mlátičky - SOŠ veterinární, mechanizační a zahradnická a
Střední odborná škola veterinární, mechanizační a zahradnická a Jazyková
škola s právem státní jazykové zkoušky, České Budějovice, Rudolfovská 92
ZEMĚDĚLSKÉ STROJE
IV. DÍL
STROJE PRO ŽIVOČIŠNOU VÝROBU
Publikace vznikla v rámci projektu OP VK „Začínáme s praxí již ve škole“ na Střední
odborné škole veterinární, mechanizační a zahradnické a Jazykové škole s právem státní
jazykové zkoušky, České Budějovice, Rudolfovská 92, reg. č. CZ.1.07/1.1.14/01.0006.
Ing. Miloš Zlatohlávek
České Budějovice, 2013
2
Jazyková korektura: Neprošlo jazykovou korekturou
Sazba: Ing. Miloš Zlatohlávek
©Ing. Miloš Zlatohlávek
3
OBSAH
Sklízecí mlátičky ............................................................................................................... 6
1.1
Technologický proces sklízecí mlátičky .................................................................... 6
1.2
Žací ústrojí.................................................................................................................. 7
1.2.1
Doprava hmoty po žacím stole ........................................................................... 8
1.3
Mláticí ústrojí ............................................................................................................. 9
1.3.1
Mláticí ústrojí tvoří mláticí buben a mláticí koš. ............................................. 10
1.4
Čistící ústrojí sklízecí mlátičky ................................................................................ 12
1.5
Separační ústrojí ....................................................................................................... 13
1.5.1
Axiální mláticí ústrojí....................................................................................... 14
1.6
Sklízecí mlátička (Fendt - 6335 C) .......................................................................... 15
1.7
Adaptéry ke sklízecím mlátičkám ............................................................................ 28
1.7.1
Lišty pro sklizeň obilovin ................................................................................. 28
1.7.2
Adaptery pro sklizeň kukuřice ......................................................................... 33
1.7.3
Adaptery pro sklizeň slunečnice....................................................................... 35
1.7.4
Adapter HORSCH STRIPPER......................................................................... 37
1.7.5
Adaptéry na sklizeň řepky ................................................................................ 39
1.8
Ovládání sklízecích mlátiček ................................................................................... 40
1.9
Lisy ........................................................................................................................... 46
1.9.1
Lis s přímoběžným lisovacím ústrojím na obří hranaté balíky ........................ 46
1.10 Lis na hranaté balíky ................................................................................................ 47
1.10.1 Vázací ústrojí Deering nebo Cormick .............................................................. 48
1.10.2 Další operace s balíky ...................................................................................... 59
1.10.3 Balící stroje ...................................................................................................... 60
1.10.4 Trhací ústrojí lnu .............................................................................................. 62
2
Stroje pro základní zpracování půdy ........................................................................... 65
2.1
Agrotechnické požadavky na podmítku ................................................................... 65
2.1.1
Dlátové kypřiče ................................................................................................ 68
2.2
Agrotechnické požadavky na orbu ........................................................................... 70
2.2.1
Rozdělení orby podle hloubky ......................................................................... 70
2.2.2
Půdní odpor ...................................................................................................... 70
2.2.3
Zjištění maximální hloubky orby ..................................................................... 71
2.2.4
Rozdělení pluhů podle připojení za traktor ...................................................... 75
2.2.5
Rozdělení pluhů podle konstrukce ................................................................... 77
3
Dojení a chlazení mléka ................................................................................................. 79
3.1
Požadavky na strojní dojení ..................................................................................... 79
3.2
Princip strojního dojení ............................................................................................ 79
3.3
Způsoby strojního dojení .......................................................................................... 80
3.3.1
Strukový násadec .............................................................................................. 82
3.3.2
Sběrač mléka a rozdělovač pulzujícího tlaku ................................................... 83
3.3.3
Pulsátory ........................................................................................................... 84
3.4
Doprava mléka potrubím .......................................................................................... 87
3.4.1
Potrubní rozvody .............................................................................................. 87
3.4.2
Vývěva v dojicím zařízení................................................................................ 90
3.5
Dojící zařízení .......................................................................................................... 93
3.6
Dojírny ................................................................................................................... 101
3.6.1
Rozdělení dojíren ........................................................................................... 101
4
1
3.7
Sanitace dojících zařízení ....................................................................................... 105
3.7.1
Robotizace dojení ........................................................................................... 107
3.7.2
Automatický sběr dat ..................................................................................... 108
3.8
Zařízení pro ošetřování mléka, systém řízení stáda ............................................... 109
3.8.1
sledování mléčné užitkovosti ......................................................................... 109
3.9
Požadavky na ošetření mléka a chlazení ................................................................ 112
3.9.1
Filtrování mléka ............................................................................................. 112
3.9.2
Čištění mléka odstřeďováním ........................................................................ 113
3.9.3
Požadavky na zchlazení mléka ....................................................................... 113
4
Seznam požité literatury .............................................................................................. 118
5
Seznam zdrojů obrázků ............................................................................................... 119
5
1 Sklízecí mlátičky
Všechny světové firmy, které vyrábějí sklízecí mlátičky se snaží vyrábět tyto stroje,
které jsou schopny sklízet všechny druhy plodin v různých podmínkách. Zemědělcům jsou
dodávány vysoce výkonné, kvalitní a spolehlivé stroje, které při dobrém využití zkracují dobu
sklizně. Jsou vybaveny počítači, které usnadňují obsluhu strojů, kontrolují činnost strojů a
zároveň zjišťují množství ztrát. Pohodlné kabiny umožňují dobrý výhled a snadné ovládání, je
v nich umístněna klimatizace, která udržuje v kabině nastavenou teplotu. Vysoce výkonné a
spolehlivé motory mají výkonovou rezervu až 400 HP, což umožňuje překonávat extrémní
podmínky.
1.1 Technologický proces sklízecí mlátičky
Nejprve přichází do styku s porostem dělič. Děliče máme:
a) aktivní (pohyblivé) tvoří jej protiběžná lišta, která je poháněna přímovratými nebo
rotačními hydromotory, používají se při sklizni řepky
b) pasivní (nepohyblivé) děliče jsou pevně namontovány k žací liště, při transportu se některé
děliče sklápějí. Úkolem děličů je oddělit porost tak,aby nedošlo ke ztrátám.
Jako další přichází do styku s porostem přihaněč, ten posunuje porost do žacího ústrojí
k šnekovému dopravníku. Přihaněč můžeme hydraulicky výškově nastavit. Při sklizni
stojatého obilí se jeho výška pohybuje v 1/3 výšky porostu. Výška nesmí být pod těžištěm
jinak dochází k namotávání sklízené hmoty na přiháňky. Dále je možno u přihaněče měnit
počet otáček. Otáčky přihaněče jsou přímo závislé na pojezdové rychlosti sklízecí mlátičky.
Závislost otáček lze vyjádřitv (pojezdová) : v (přihaněče) = 1 : 1,25 až 1,5
Otáčky přihaněče lze měnit variátorem, který je ovládán hydraulicky.
Přiblížení a oddálení přihaněče.
Při sklizni poléhavého obilí vysuneme přihaněč co nejvíce dopředu, aby polehlé obilí
dopravoval přes zvedače k žacímu ústrojí. Přiblížení a oddálení přihaněče se dříve provádělo
6
u sklízecích mlátiček mechanicky. Nyní jsou na uchycení ložisek přihaněče připevněny dva
dvojčinné hydraulické válce, které po kluzném loži posunují přihaněč vpřed a vzad.
Sklon přiháněk je možno regulovat pomocí kola, které je vůči hřídeli přihaněče excentricky.
Ve vnitřní části tohoto kola se odvalují tři kladky, které jsou umístněny na společném unašeči.
Jejich pootočením se mění sklon přihaněk. Je-li obilí polehlé, sklon přihaněk se nastaví
směrem vzad, aby lépe zasahovaly do porostu. Při sečení stojatého obilí je sklon přihaněk
nastaven vertikálně.
Proti přetížení nebo vniknutí cizího předmětu je přihaněč jistěn třecí spojkou.
1.2 Žací ústrojí
U sklízecích mlátiček používáme prstové žací ústrojí, které je tvořeno prsty po kterých
se pohybují přímovratným pohybem nože, které jsou přinýtovány k nosiči nožů. Na levé
straně je připevněna patice se kterou je otočně spojeno ústrojí pohonu. U nových žacích
ústrojí jsou používány celouzavřené dvojprsty a nože jsou připevněny šrouby M 6 s maticemi,
které mají plastový kroužek, který zamezuje jejich samovolné povolování.
Rozteč prstů a nožů je 76,2 mm a kvůli lepším žacím vlastnostem je používána přeběhová
kosa jejíž zdvih je 84 mm.
Dříve se používal k pohonu kosy šikmo uložený čep, který přes unášecí vidlici měnil otáčivý
pohyb na přímovratný, ten se ramenem a kulovými čepy pomocí spojky spojil s kosou. Tento
mechanismus byl velmi náročný na přesnost, mazání a seřízení. U dalších typů byly kulové
čepy nahrazeny silentbloky, což odstranilo nežádoucí rázy. Současné sklízecí mlátičky
používají planetové převodové skříně zakončené výstředníkem a čepem. Na kterém je
horizontálně umístněna ojnice, která spojuje čep výstředníku s čepem kosy. K pohonu těchto
převodů je použito klínových řemenů nebo rotačních hydromotorů.
Při sečení polehlého porostu je nutné použít zvedače, které se vyrábějí z ploché oceli na
kterou je přivařen unašeč kruhového profilu. Přední část zvedače dokonale kopíruje povrch
pozemku. Hroty zvedačů musí být ostré, aby dokonale rozdělovaly polehlý porost a tím
nedocházelo k ucpávání. Zvedače jsou rychloupínacím zařízením připevněny k prstům. Jejich
počet na liště je volitelný, zpravidla je dáváme na každý čtvrtý prst.
7
1.2.1 Doprava hmoty po žacím stole
Za žacím ústrojím je žací stůl, po kterém se hmota posouvá k šnekovému dopravníku.
Ten je opatřen dvěma šnekovnicemi. Na levé straně je pravá šnekovnice a na pravé je
šnekovnice levá. Šnekový dopravník se otáčí ve stejném smyslu jako přihaněč a jeho otáčky
jsou konstantní. Uprostřed šnekového dopravníku je palcový vkladač, který přejímá hmotu do
obou šnekovnic a spodem ji posouvá k šikmému dopravníku. Palce dopravníku jsou otočně na
hřídeli, která stojí a je vyosena směrem dopředu. Palce mají obdélníkový nebo kruhový
průřez a jsou v obalu šneku uloženy otočně v plastových pouzdrech, které jsou v objímkách,
objímky jsou vnitřní a vnější. Otáčením šneku se palce v přední části vysunují a v zadní částí
se zasunují. Šnekový dopravník je v základním seřízení 20 mm nad dnem lišty. Jeho výška se
seřizuje dvěma šrouby, které jsou na vnějších stranách lišty a posunují hřídel šnekového
dopravníku nahoru a dolu. Vysunutí palců palcového vkladače se provádí pootočením hřídele
šnekového dopravníku. Palce musejí být na straně u šikmého dopravníku zasunuty, aby
nedocházelo k vracení hmoty před lištu. Šnekový dopravník musí být umístněn ve středu lišty.
Jeho axiální posunutí provádíme seřizovacím mechanismem, který je pod krycím víkem
v levé části šnekového dopravníku. Aby při sklizni zaplevelených porostů nedocházelo
k namotávání plevelů, např. rmen, svízel přítula. Je šnekový dopravník na zadní straně
opatřen stěrkou. Stěrka je vyrobena z ploché oceli, jsou v ní podélné otvory, kterými se může
přibližovat nebo oddalovat k šnekovému dopravníku.
8
Proti poškození je šnekový dopravník vybaven pojistnou zubovou spojkou s centrální
pružinou a její předpětí se seřizuje podle výrobce.
Hmotu od palcového vkladače přebírá šikmý dopravník, který tvoří jeden nebo dva řetězové
dopravníky. Řetězy mají unašeče na kterých jsou nanýtovány ozubené lišty. Výška lišt
řetězového dopravníku se seřizuje tak, aby se prostřední lišty dotýkala dna šikmého
dopravníku. V horní části jsou umístněny dřevěné nebo plastové kluzáky, po kterých se
pohybují řetězy. Napnutí řetězů šikmého dopravníku se seřizuje dvěma napínacími šrouby,
které jsou umístněny na vnější straně komory, posouvají hřídel, na které jsou ramena, na
kterých je v ložiskách umístněn plovoucí buben. Napnutí se seřizuje tak, že plovoucí buben
nesmí zůstat v horní poloze a musí volně spadnout do pracovní polohy. Oba napínací šrouby
musejí být seřízeny na stejnou hodnotu, aby nedocházelo k poškození celého dopravníku.
Proti vniknutí cizích předmětů do mláticího ústrojí jsou sklízecí mlátičky vybaveny lapačem
kamenů, do kterého spadávají kameny a obilná hmota pokračuje do mláticího ústrojí. Lapač
kontrolujeme denně. Nové sklízecí mlátičky mají pákový mechanismus, kterým se lapač
snadno otevře a zavře. Lapač musí být těsný, aby nedocházelo ke ztrátám.
1.3 Mláticí ústrojí
Sklízecí mlátičky jsou vybaveny těmito druhy mláticích ústrojí:
1. jednobubnové
2. vícebubnové
3. axiální
Snahou všech výrobců sklízecích mlátiček je dosáhnout co největších výkonů
sklízecích mlátiček. To je omezeno plochou mláticího koše, kterým propadne 70 % jemného
omlatu. Za tímto účelem zkonstruovali vícebubnové mláticí ústrojí, které tvoří dva mláticí
koše, dva mláticí bubny a přejímací buben, pod přejímacím bubnem je propadový rošt.
9
1.3.1 Mláticí ústrojí tvoří mláticí buben a mláticí koš.
Mezera mezi košem a bubnem je klínovitá a měnitelná. V případě ucpání musí být
vzdálenost oddálení koše taková, aby umožnila bezpečné uvolnění ucpané hmoty. Mláticí
buben má průměr v rozmezí 400 – 800 mm. Jeho šířka je dána konstrukční šířkou stroje.
Mlatky bubnu mají kapkovitý tvar a jsou na povrchu střídavě rýhované. Pravé a levé rýhování
posunuje hmotu vpravo a vlevo a vzniká tak vytírací účinek, kterým se uvolňuje zrno z klasů.
Mláticí buben musí být staticky i dynamicky vyvážen, při výměně mlatek musíme vždy
doplnit mlatky o stejné hmotnosti.
odmítací buben
Mlátící ústrojí
mlátící buben
předmlátící buben
mlátící koš
Mláticí koš má tvar obloukové mříže a obepíná ze spodu buben 45 % obvodu bubnu.
Jeho délka tvoří úhel opásání. Mláticí koš se skládá z podélných obdélníkových ocelových lišt
vsazených do obou bočnic. Koš je vypleten obloukovými ocelovými pruty kruhového
průřezu, které procházejí otvory v lištách. Otvory koše jsou 20 x 40 mm. Koš je jednodílný
10
nebo vícedílný opatřený na straně výstupu výběhovým roštem. Mláticí mezera se postupně od
stupu k výstupu zmenšuje. Její hodnoty bývají 15 : 7 mm nebo podle údajů výrobce.
Součástí mláticího ústrojí je odmítací buben, ten přiléhá svými lopatami k hlavnímu
mláticímu bubnu a otáčí se o něco menší rychlostí než hlavní buben a zamezuje navíjení
slámy na buben, zpomaluje a usměrňuje tok slámy na vytřásadla.
Pro výmlat jetele a vojtěšky se montuje do mláticího koše jetelová vložka, ta je
vyrobena z drátu, který má čtvercový průřez o stranách 3 mm. U některých sklízecích
mlátiček, které nejsou vybaveny klasňovačem se pomocí klapek zaslepily první tři lišty
mláticího koše a tím docházelo k odlamování osin při výmlatu ječmene.
Všechno, co propadne mláticím košem se nazývá jemný omlat, ten dopadá na střásací
desky, které mají stupňovitý tvar. Spolu se síty vykonávají přímovratný pohyb a pracují jako
přímovratný dopravník, dopravují jemný omlat, který propadne vytřásadly k sítům.
11
1.4 Čistící ústrojí sklízecí mlátičky
Sklízecí mlátičky mají dvě síta, horní bývá žaluziové a spodní může být výměnné
nebo žaluziové. Horní je úhrabečné a spodní je zrnové. Horní musí mít seřízeny větší otvory.
U sklízecích mlátiček firmy DEUTZ – FAHR vykonávají síta u horských modifikací i
stranový pohyb. K odstranění a vyfouknutí lehkých příměsí používáme ventilátory nebo
turbiny, ty mají lepší vlastnosti, neboť dávají pravidelně stejné množství vzduchu po celé
šířce sklízecí mlátičky.
Množství vzduchu se reguluje změnou otáček variátorem z kabiny. Musíme dát pozor
na nastavení správného množství vzduchu, aby nedocházelo ke ztrátám vlivem vyfoukávání.
Horní síto bývá zakončeno klasovým roštem, kterým propadávají nedomlácené klásky do
kláskového dopravníku a jsou dopraveny do domlacovacího ústrojí nebo před mláticí ústrojí,
aby byly znovu vymláceny. Je-li stroj vybaven domlacovacím ústrojím jsou zrna z klásků a
příměsi rozfoukány na střásací desky.
12
Zrno, které propadne oběma síty dopadá na šikmou desku a spadává do zrnového
dopravníku a dále do násypky, které je vyprazdňována šnekovým dopravníkem o velkém
výkonu. Je schopen vyprázdnit 10 t za 2 – 3 minuty. Změna s transportní a pracovní polohy je
prováděna hydraulicky přímo z kabiny.
1.5 Separační ústrojí
Ke zpracování hrubého omlatu slouží vytřásadla, které protřásají a posunují slámu
ven ze sklízecí mlátičky. Otvory ve vytřásadlech propadne zrno a to dopadá do žlabů
vytřásadel nebo na centrální spádovou desku, která koná vybrační pohyb a dopravuje zrno na
spádovou desku.
Kromě vytřásadel používají sklízecí mlátičky separační válce, které mají uvnitř spirálový
dopravník a na obvodu otvory, kterými propadá zrno ven.
13
Z vytřásadel nebo ze separačních válců může sláma dopadat na sklizený pozemek nebo
překlopením spádové desky padá sláma do drtiče.
1.5.1 Axiální mláticí ústrojí
Je tvořeno axiálně umístěným válcem, jehož přední částí je mláticí ústrojí, to má
mláticí segmenty a zadní část je separační ústrojí. Mláticí segmenty postupně uvolňují zrno,
které je méně poškozováno, to je už využito při sklizni množitelských porostů. Zrno, které
propadne košem dopadá na 4 šnekové dopravníky.
5
19
17
16
20
1
18
14
15
2
13
3
21
4 6 10
8 7
11
9
12
1) žací stůl pro obiloviny, 2) šikmý dopravník, 3) plnící šnek, 4) axiální mlátící ústrojí,
5) převodová skříň, 6) mlátící koš, 7) separační ústrojí slámy, 8) šneky jemného omlatu,
9) síta, 10) ventilátor, 11) odmítací buben, 12) drtič slámy, 13) rozmetací kotouče, 14) rotační
čistič vzduchu, 15) nádrž, 16) násypka, 17) kabina, 18) osvětlení, 19) čistič vzduchu pro
kabinu , 20) plošina se schůdky, 21) hydrostatický pohon
14
1.6 Sklízecí mlátička (Fendt - 6335 C)
Tyto stroje pod označením E a L nejsou vybaveny elektronikou, která pomáhá obsluze
k snadnému ovládání sklízecí mlátičky.
Tato sklízecí mlátička je vybavena univerzálním adaptérem, který má vkládací dopravník.
Ten umožňuje plynulý posuv sklízené hmoty krátké i dlouhé k průběžnému šneku.
K zamezení hromadění hmoty nad průběžným šnekem je adaptér vybaven horním šnekem,
který hmotu posouvá rovněž k šikmému dopravníků. Přiháněč je poháněn hydromotorem
z obou stran.
15
Hydrostatický pohon přiháněče. Dvojčinný hydraulický válec pro posuv přiháněče vpřed a
vzad.
16
Hydrostatický pohon horního šneku.
Zvedače které usnadňují sklizeň polehlého obilí.
17
Seřizování sklonu přihaněk na přiháněči.
Schéma pohonu žacího ústrojí a průběžného šneku.
18
Skupinové spojení elektrického a hydraulického okruhu.
Paraleogramové naklápnění hnacích kol hnací náprávy na svahu.
19
Naklápění hnacích kol s pohonem.
Ukázka dvojitého variátoru pro pohon ventilátoru.
20
Ukázka elektrohydraulického systému sklízecí mlátičky.
Zrnový a kláskový dopravník.
21
Ukázka pohonů sklízecí mlátičky. V popředí vysokotlaké hadice pro hydrostatický pojezd.
Ukázka elektohydraulických ventilů.
22
Servomotory, které nastavují clonu v násypce.
Při sklizni mokrých pozemků je možno sklopit schody do horizontální polohy, abychom
zamezili jejich poškození.
23
Usměrňovací lišty pro rovnoměrný rozhoz drcené hmoty. Je možno při první jízdě změnit
z kabiny směr hmoty do stojícího porostu.
Drtič slámy. Proti rotujícím nožům jsou výsuvné nože, kterými měníme intenzitu drcení
slámy.
24
Pomocí této páky a otěrové plochy měníme směr slámy k drtiči nebo na zem. Spodní páka
ukazuje intenzitu drcení slámy.
Indikátor ztrát na sítech.
25
Hydraulický válec řízení zadní nápravy.
Rozmetače plev ve sklopené poloze.
26
Síta zakončená klasovým roštem. Na spodní části žaluziových sít je jazýček který zamezuje
propadu slámy.
Hydrostatický pohon zadní řiditelné nápravy.
27
Indikátor ztrát na vytřásadlech.
1.7 Adaptéry ke sklízecím mlátičkám
Za účelem většího využití sklízecích mlátiček dodávají výrobci pro sklizeň různých plodin
tyto adaptery:
1.7.1 Lišty pro sklizeň obilovin
- tyto lišty se dodávají v různých velikostech až do šířky 12 m. K zrychlení a usnadnění
přejezdů jsou vyvinuty lišty skládací bez odpojení od mlátičky. Zůstávají zavěšeny a jejich
šířka je stejná jako rozchod předních kol.
28
A. Horizontálně skládací lišta
B. Celistvá (pevná) lišta
29
C. Variabilní žací lišta: BISO – ULTRALIGHT 800
30
D. Univerzální žací lišta: BISO – CROP RANGER
31
E. Sběrací adaptér
Tento sběrací adaptér se používá při dvoufázové sklizni obilnin. Je vybaven opěrnými
koly pro nastavení výšky sběru a podélným pásovým dopravníkem, který je vybaven hroty
pro snadný posuv stébel s klasy k průběžnému šneku.
32
1.7.2 Adaptery pro sklizeň kukuřice
- adaptér odlamuje palice, ty jdou do mlátičky. Zbylé stonky drtí horizontální nožové zařízení
a rozmetá je po celé šířce záběru sklízecího adapteru.
Schéma odlamování palic u adaptéru na sklizeň kukuřice
33
A. Adaptér pro sklizeň kukuřice ( BISO – ULTRALIGHT 800)
34
1.7.3 Adaptery pro sklizeň slunečnice
- adapter má před žacím ústrojím děliče, které sledují řádky. Přihaněč je tvořen pevnými
přiháňkami a není excentrický.
35
A. Adaptér: OPTIGÉP – NAS
36
1.7.4 Adapter HORSCH STRIPPER
Funkční schéma vyčesávacího adaptéru Stripper
- tento adapter je určen pro sklizeň obilovin, luskovin, lněného semene, jetele a vojtěšky.
Adapter nemá žací ústrojí a sklízí pouze semena. Na vyčesávacím rotujícím bubnu je
37
upevněno 8 hřebenových lišt z plastické hmoty vyztužené v činné oblasti kovovými pásy ve
tvaru klíčových dírek. Při vysokých otáčkách bubnu 500 – 900 ot.min-1 jsou zrna obilnin
vyčesávána z klasů, nebo je celý klas utržen. Tím, že sklízecí mlátičkou prochází jenom zrno
je její výkon zdvojnásoben. Může jet rychlostí až 15 km.h-1 a její výkon může být 6 až 7 ha.
h-1.
A. Adaptér pro sklizeň sóji a bobu: BISO – SOJA FLEX
38
1.7.5 Adaptéry na sklizeň řepky
A. Řepkový adaptér: BISO INTEGRAL CX
39
1.8 Ovládání sklízecích mlátiček
Sklízecí mlátičky jsou ovládané elektrohydraulickým systémem přímo z kabiny.
K seřizování mlátičky a nastavení hodnot slouží servomotory, které elektricky přibližují a
oddalují mláticí koš, regulují otáčky mláticího bubnu a turbiny. Hodnoty zaznamenávají na
počítačový display. Po zvolení plodiny, kterou chceme mlátit, automaticky počítač nastaví
základní hodnoty na sklízecí mlátičce. K ovládání pojezdu a lišty slouží multifunkční páka,
kterou pohybem vpřed a vzad umožňujeme pohyb sklízecí mlátičky pomocí hydromotorů. Na
zvláštní přání dodávají výrobci sklízecí mlátičky s pohonem zadní nápravy a pro překonávání
málo únosného terénu lze namontovat na přední nápravu podvozek s pryžovými pásy.
40
A. K zjištění hektarových výnosů je zabudován na konci lopatkového dopravníku a plnícím
šnekem násypky přesný snímač výnosů. Je umístěn na otočném zařízení protizávažím. To
vyžaduje třecí účinky zrna na této desce a zajišťuje přesné měření hmotnosti nezávisle na
velikosti nebo tvaru zrna, na jeho hustotě, vlhkosti nebo obsahu příměsí. Obsluha se tak může
soustředit na řízení stroje a její pozornost není odváděna nastavováním a kalibrováním
systému.
41
Snímač množství obilí
B. Pro měření vlhkosti je dodáván snímač.
C. Systém GPS zahrnuje:
a) anténu a přijímač
b) záznam dat
c) měření výnosu včetně měření vlhkosti
42
d) software pro mapování výnosu. Výnos je zaznamenán do karty pozemku. Tato karta se
vloží do počítače na postřikovači a rozmetadle průmyslových hnojiv, které podle výnosů
stanoví přesnou dávku hnojiva na stanovené míst.
43
D. Systém sledování ztrát
- na konci vytřásadel a sít jsou umístněna čidla, která zaznamenávají množství ztrát.
Na ztrátoměru se uvádí množství ztrát v procentech. Nejdříve se ale musí nastavit pomocí
potenciometru citlivost. Přepnutím můžeme zjistit odkud ztráty přicházejí a tím je můžeme
ihned odstranit.
E. Na sklízecích mlátičkách jsou umístněny snímače, které kontrolují bezporuchový provoz.
V případě poruchy je znázorněn na monitoru úsek, ve kterém vznikla porucha a obsluha se
může soustředit na její odstranění.
Tato sklízecí mlátička je vybavena jednobubnovým mláticím ústrojím a čtyřmi
čtyřstupňovými, uzavřenými klávesovými vytřasadly. Pro zvýšení objemu násypky při
obsekávání pole je možno zvětšit objem hydraulicky ovládanými nástavbami.
44
Tato sklízecí mlátička je vybavena prstovým vkládacím válcem (2), který rovnoměrné odebírá
sklízenou hmotu od palcového vkladače průběžného šneku a posouvá ji k šikmému
dopravníku. Mláticí ústrojí je dvoububnové. Buben č. 5 je mláticí a buben č. 8 je domlacovaní
a separační. Toto dvoububnové mláticí ústrojí odlehčuje separační úkol vytřasadel. Z prostoru
kabiny je možno měnit nezávisle vstup a výstup mláticího ústrojí podle druhu sklízené
plodiny.
45
1.9 Lisy
1.9.1 Lis s přímoběžným lisovacím ústrojím na obří hranaté balíky
S lisem můžeme lisovat velkoobjemové zhutnělé pravoúhlé balíky, které mají šířku
120 cm, výšku 70 cm, a délku od 100 cm do 250 cm. Mezi výhody patří nízký počet balíků
na hektar,
malé požadavky na skladovací plochy a rychlý úklid pole pro následné plodiny. Lisovaná
hmota je sbíraná sběračem. Rovnoměrně a plynule probíhá doprava materiálu do lisovací
komory. Již v dopravním kanále se materiál částečně předlisuje ve třech fázích. Podávací
vidlice v dávkách posunuje materiál do kanálu, který je ve své horní části uzavřen pístem.
První dávku dopraví vidlice úplně dopředu. Při dalším zdvihu oddělí vidlice z podávané
hmoty další dávku a přimáčkne ji k předchozí. Společně s třetí dávkou posune podávací
vidlice celou, třikrát předběžně zhutnělou dávku do lisovací komory, kde vzniká nový balík.
46
Ten je lisován pístem, který koná přímovratný pohyb odvozený od mohutného klikového
mechanismu.
1.10 Lis na hranaté balíky
- lisuje balíky s průřezem 400 x 500 mm a
délky 4 až 1200 mm.
Činnost stroje:
Sklízená hmota je sbírána sběračem (1) (obr.
4) a dopravena podélným kasačem (2) do
prostoru příčného kasače (3), ten přisouvá
hmotu do lisovacího kanálu (5) v souladu
s pohybem pístu, který cyklicky uvolní vstup.
Přečnívající stébla oddělí nůž pístu (7) proti
protiostří (8).
Při dosažení nastavené délky balíku, dojde
k zapnutí
vázacího
obepnou
jehly
ústrojí.
nově
Jako
první
utvořený
balík
motouzem, který navlečou přes roubík do
motouzové svěrky. Vázací ústrojí udělá uzlík, nožík odřízne motouz a balík je dokončen. Pak
se vytlačuje seřizovacím výstupním ústím kanálu (na zem nebo lyžiny).
47
1.10.1 Vázací ústrojí Deering nebo Cormick
Liší se provedením motouzové svěrky u prvního systému je pohyblivou částí kotouč
s obvodovými výřezy a nepohyblivou částí přítlačné sedlo, u druhého je to člunek se dvěma
shodnými drážkami a miska přitlačovaná přes pružinu.
Princip vázacího ústrojí Cormick
a činnost uzlovače
1) schránka motouzu,
2) motouzová brzda, 3) jehla,
4) vodící oko motouzu, 5) uzlovač, 6)
motouzová svěrka, 7) začátek
motouzu, 8) snopová zarážka,
9) hřídel vázacího ústojí, 10) hnací
kotouč, 11) pastorek člunku,
12) pastorek uzlovače, 13) hřídel
uzlovače, 14) čep, 15) jazýček
uzlovače, 16) výstupek, 17) nos
uzlovače, 18) kladička
Obr. 9-30 b. Princip vázacího
ústrojí Deering. 1) dvojitý unášecí
kotouč se šesti sedly na obvodu
(při každém vázání se pootočí o
60° ) ,
2) plochá pružina, která tlačí
destičku svěrky, 3) destička
svěrky mezi kotouči (výkyvně na
čepu tělesa uzlovače) , 4)
nepohyblivý čistič (mezi kotouči)
, 5) stahovací rameno otočně
uložené na čepu tělesa vázacího
ústrojí , 6) vodicí kladička na
kratším ramenu (odvaluje se po
vodicí dráze hnacího talíře, který
má vně vodicí dráhy ozubení pro
pohon uzlovače a svěrky) , 7)
nožík na delším ramenu , 8)
uzlovač , 9) seřizovací šroub
uzlovače .
48
Navléknutí motouzu do vázacího ústrojí: Klubka motouzu se vloží do motouzové schránky a
pokud pro jedno vázací ústrojí se použije více klubek je zapotřebí svázat konec motouzu
jednoho klubka se začátkem motouzu následujícího ambulantním uzlem (je pevný a plochý).
Začátek motouzu se potom provlékne průchodkou ze schránky do motouzové brzdy (ta
motouz napíná) potom očky na rámu stroje do očka a ouška vázací jehly a motouz se přiváže
ke vhodné příčce rámu stroje. Po prvém zapnutí vázání je motouz jehlou zaveden přes palec a
horní čelist uzlovače do motouzové svěrky, ve které se pevně zachytí. Tím je navlečen a
vázací ústrojí připraveno k práci.
Složení vázacího ústrojí a funkce jeho částí:

motouzová schránka (zásobník s klubky motouzu)

motouzová brzda (slouží k udržení správného napnutí motouzu)

vázací jehla (přenese v první části vázacího cyklu motouz – druhý konec přes palec,
uzlovač, do motouzové svěrky)

uzlovač (otočením dvojitě položeného motouzu přes jeho horní čelist, se vytvoří dvojitá
smyčka a před dokončením jeho otáčky se horní čelist zvedne a tím se mezi obě čelisti
dostanou oba konce motouzu držené v motouzové svěrce, ty se před koncem otáčky
pevně sevřou)

motouzová svěrka ( mezi vázacími cykly drží konec motouzu, který se zvětšováním
balíku postupně vytahuje, na počátku vázacího cyklu zachytí další část motouzu podaného
vázací jehlou, v okamžiku sevření čelistí uzlovače odřízne přenesenou část motouzu a
uvolní konec, který před vázáním byl držen). Tím je balík držen pouze za dva konce
motouzu mezi čelistmi uzlovače a pří jeho vysunutí se dvojsmyčka stáhne po pevné čelisti
uzlovače a takto vytvořený uzel se utáhne. Nakonec se vysmeknou konce motouzu
z čelistí uzlovače.

nožík (slouží k odříznutí motouzu spolu s ostrou hranou pohyblivé části motouzové
svěrky)

očka na rámu stroje (slouží k vedení motouzu tak, aby nemohl být zachycen jinými
pohybujícími částmi lisu)
Při pohybu v pístu v lisovací komoře v zadní poloze svými otvory udělá otvor, kudy pronikne
jehla s motouzem. Tím podá druhý konec motouzu do motouzové svěrky, kterou tvoří
kotouče se sedly, které protočením uchopí motouz, který jíž obepnul nově se utvářející balík.
49
V momentu uchopení motouzu do motouzové svěrky se jehla vrací přes uzlovač s palcem
zpět. Současně se otočí uzlovač o 360 °přičemž se oddálí pohyblivá čelist od nepohyblivé
pomocí kladičky, která je na vodí hraně. Konec pohyblivé čelisti má výstupek, za který
zachytí oba prameny motouzu, sevře a při stahování smyčky z uzlovače se vytvoří uzel.
V okamžiku utvoření a stáhnutí uzlu je motouz odříznut nožíkem a nový balík je hotov. Podle
návodu výrobce musíme seřizovat správné hodnoty předpětím pružin u:
1. motouzové brzdy
2. uzlovače-přítlak pohyblivé čelisti
3. motouzové svěrky
Velikost balíků pokud je seříditelná se seřizuje nastavením automatického zapínání vázání
podle některého rozměru balíku. Utažení povřísla na motouzové brzdě.
Všechny lisy jsou seřízeny synchronně, to znamená, že jeden úkon musí navazovat na druhý.
Tyto požadavky odstranila firma CLASS, která nahradila řetězové převody hřídelemi, a tím je
zajištěn bezporuchový provoz. U lisů na tyto obří balíky je použito šest vázacích ústrojí. U
menších lisů na malé balíky jsou použita dvě vázací ústrojí. Balíky od těchto lisů jsou
dopravovány:
a) ližinami na vzadu jedoucí přívěs
b) ližinami na vedle jedoucí přívěs
c) volně spadávají na pozemek
d) jsou uchopeny vrhačem a vrženy do vzadu jedoucího vozu
50
Lis na obří balíky firmy Fendt.
Lis je připojen za traktor o síle nejméně 200 PS pomocí kulového závěsu.
51
Sběrací ústrojí je vybaveno krycím plechem, který umožňuje bezztrátový sběr řádků. Zároveň
reguluje množství vkládané hmoty do lisu.
Šnekové dopravníky dopravují z boků hmotu do středu k spirálovému kasači. Horní šnekový
dopravník rovněž dopravuje hmotu z boků do středu a přidržuje ji u spodní části kasače. Tím
je zamezeno nerovnoměrné dopravování hmoty.
52
Hroty kasače v předlisovaní komoře posouvají předlisovanou hmotu k pístu. Když jsou
předlisované tři kusy píst lisovací komory se posune a hmota je posunuta do lisovací komory.
Jehly jsou na konci hrotů vybaveny kladičkami což umožňuje snadný posuv motouzu v oku
jehly. Vlevo jsou plastové průvlaky, kterými je motouz veden celým strojem.
53
Zavěšení jehel na výkyvném rameni, které pohybem obepne s jehlami nově se utvářející balík
a navleče motouz přes roubík do motouzové svěrky.
Vázací ústrojí které vytváří uzlíky na balíku.
54
Na vrcholu lisu je umístěno signalizační zařízení, které nám zaručuje bezporuchový provoz
lisu. Když se přeruší motouz signalizační terč spadne do dolní části a tím je zajištěna optická
kontrola. Při práci v noci je celý stroj i toto zařízeno osvětleno, abychom měli možnost
kontroly.
Abychom zamezili ulpívání prachu a lehkých nečistot na vázacím ústrojí je stroj vybaven
turbínou, která odfukuje nečistoty z vázacího ústrojí.
55
Osvětlení vizuální signalizace a kryt lisovací komory.
Pohled do lisovací komory ze zadu.
56
Ozubené kolo, které slouží k určení délky balíku. Kolo se odvaluje po nově se utvářejícím
balíku a počet otáček je přenášen kloubovou hřídelí na ozubené kolo které je umístěno
v hřebínku.
Stupnice pod seřizovací dvojramennou pákou určuje délku balíku. Čím déle se odvaluje
ozubené kolo v hřebínku tím je balík delší.
57
Lis je zakončen lyžinami, které se přibližují a oddalují pomocí hydraulického válce. Čím jsou
lyžiny blíže u sebe, tím se zúží průnik a docílíme vyšší slisovatelnost.
Konec lyžin je zakončen válečkovou dráhou s pasivním pohonem, která umožňuje snadné
položení balíku na zem. Na obrázku je válečková dráha v transportní poloze.
58
1.10.2 Další operace s balíky
Nakládání a odvoz z pole:
Hranaté balíky běžné:
Nakládání po lyžinách lisem na dopravní prostředek jedoucí vedle, nebo připřažený za lis.
Samonakládací přívěs se spirální dráhou
K odvozu malých hranatých balíků je možno použít samonakládací přívěs se spirální dráhou.
Tento přívěs sbírá balíky a spirálová dráha je ukládá na náložnou plochu. Balíky jsou
posunovány řetězy s unašeči. Při vyprazdňování se vysune vynášecí dopravník do pracovní
polohy a uvede se do činnosti spirálová dráha, která balíky dopraví ven. Rychlost
vyprazdňování je možno měnit podle rychlosti odebírání balíků.
Hranaté balíky je možno odvážet z pole samonakládacími přepravníky, které vidlicí uchopí
balík, otočí o 180 ° a posune tak, aby balíky mohly být na sobě postaveny.
59
Pro nakládku obřích balíků hranatých je možno použít čelní traktorové nakladače nebo čelní
samojízdné teleskopické nakladače a speciální velkoplošné sklápěcí přepravníky.
1.10.3 Balící stroje
Provádí se balícími stroji k dlouhodobému uchování slisované, sena nebo slámy. Tyto stroje
mohou balit folií válcové balíky i balíky kvadrant.
Balící stroje se vyrábějí v těchto provedeních:
a) nesené
b) polonesené
c) tažené
d) balící stroje jako součástí lisů
Činnost balícího stroje: Stroj je vybaven vidlicí, která zvedne balík ze země a umístní jej
60
na ovíjecí plošinu, která otáčí s balíkem ve svislé a vodorovné ose. K vystředění balíku slouží
dva kuželové válce, které pomáhají udržovat balík ve středu otáčecích válců.
Balící folie má barvu bílou a černou na vnitřní straně
má lepivou vrstvu. Konec folie je umístněn na
rameni, které se přiblíží k balíku, zachytí se a balík se
začne otáčet kolem svislé osy. Tím začne ovíjení
balíku folií. Po každém ovinutí dojde k pootočení
balíku o jednu polovinu šířky folie. Když je ukončeno
ovíjení balíku odřízne nůž folii na konci ramene.
Hotový ovinutý balík je sklopen z otáčecí plošiny,
dopadne na pryžovou plochu, která je těsně nad
pozemkem a zabraňuje poškození folie balíku.
61
1.10.4 Trhací ústrojí lnu
Abychom docílili co největší délky stonku lnu používáme ke sklizni trhací ústrojí.
Nejvhodnější období pro mechanizovanou sklizeň je období žluté zralosti. Minimální výška
porostu je 45 cm pro trhací odsemeňovače.
Trhací jednotky
a - s prodluženým opásáním , 1- trhací pásy , 2- hnací řemenice , 3,4- hnané řemenice , 5- kladka ,
6-kladky , 7- čep úhlové páky, 8- prutové děliče , 9,10- uložení posuvných čepů ,
b – kotoučová , 1- děliče , 2- trhací kotouče , 3- přítlačné válečky , 4- napínací řemenice , 5- trhací
pás , 6- vodicí ( usměrňovací ) pruty .
Technologický proces trhacího odsemeňovače
Děliče musejí dokonale rozdělit porost. Rozteč jejich špiček je 38 – 40 cm. Porost uchopí
pásy trhací jednotky, které jsou k vodorovné rovině skloněny v úhlu 35 – 75 °. Trhací
jednotku tvoří dva hladké pryžové pásy, které mají na vnitřní straně přivulkanizován
lichoběžníkový profil (jako klínový řemen).
Všechny řemenice mají ve střední části vysoustružený lichoběžníkový profil kam zapadá
lichoběžníkový profil plochých řemenů. Tím je znesnadněno posouvání a spadávání řemenů.
Proti první přední kladce, která má velký průměr jsou umístněny dvě menší kladky na
společném otočném rameni. To nazýváme prodlouženým opásáním. Vnikne-li mezi pásy větší
62
trs lnu, první kladka se oddálí a druhá se více přiblíží k sousednímu pásu a tím vznikne větší
trhací síla. Tím je zcela automaticky zajištěná regulace trhací síly.
Vytržené stonky postupují vzhůru mezi pásy k příčnému jehlovému dopravníku, který je unáší
ke svěracímu ústrojí. To je tvořeno dvěma profilovými pásy, které k sobě těsně přiléhají
pomocí soustavy kladek a tlačných pružin. Tobolky současně procházejí hřebenovou
vyčesávací komorou. V komoře je buben s hřebeny, které mají vyčesávací hřeby. Ty jsou
pomocí excentrického kola stále ve stejné kolmé rovině. Hřeby na vyčesávacích hřebenech
jsou nestejnoměrně rozmístněny. Nejprve mají větší mezery a ke konci komory jsou mezery
mezi hřeby menší, tak aby docházelo k postupnému vyčesávání tobolek a semen, které jsou
dopravovány z vyčesávací komory kurtovými lopatkami, které jsou umístněny na
vyčesávacím bubnu. Tobolky z lopatek dopadají na podélný vynášecí dopravník a jsou
dopraveny do připojeného přívěsu. Stonky po opuštění svěracího ústrojí dopadají na spádovou
desku a ta je usměrňuje tak, aby zůstaly ležet na pozemku kolmo na směr jízdy
B- kombinovaný sklízeč lnu (trhací odsemeňovač): 1- dělič, 2- trhací pás, 3- příčný jehlový
dopravník, 4- svírací dopravník, 5- hřeben očesávacího bubnu, 6- dopravník tobolek a výčesků,
7- rozestýlací (řádkovací) štít, 8- hnací řetězka.
C- svěrací dopravník: 1,2- profilované pásy, 3- hnací řemenice, 4- hnané řemenice, 5- nosné
válečky, 6- přítlačné válečky, 7- napínací šrouby.
63
64
2 Stroje pro základní zpracování půdy
Tyto stroje se dělí na stroje pro:
A – Podmítku
B – Orbu
C – Prohlubování
2.1 Agrotechnické požadavky na podmítku
Podmítku provádíme ihned za kosou. Hloubka podmítky musí být měnitelná v rozmezí
8 – 13 cm a při práci se nesmí samovolně měnit. Posklizňové zbytky musí být dobře
zapraveny a nesmí ucpávat pracovní orgány podmítače. Všechny stroje pro provádění
podmítky musejí mít velký plošný výkon.
65
A. Radličkové podmítače
(www.farmet.cz)
V současné době se s úspěchem používají radličkové podmítače. Radličky jsou
šachovnicově rozmístěny na rámu a navazují záběrem na sebe. K urovnání podmítaného
pozemku slouží sada disků s rovnacím prutovým spirálovým válcem. Tyto podmítače
umožňují velkou pojezdovou rychlost a tím odpovídají požadavkům na větší výkon.
B. Diskové podmítače
(www.zemedelskestrojekrajský.cz)
66
Diskové podmítací stroje jsou konstruovány tak, že první sekce vykrajovaných válců
je umístěna šikmo ke směru jízdy čímž dochází k dobrému obracení. Zadní disky jsou opačně
a vracejí obrácenou skývu zpět. Nevýhodu těchto podmítačů je umístění disků na společné
hřídeli, což klade velké nároky při opravách a výměně disků.
(www.kvernelandgroup.cz)
Velkou výhodou tohoto diskového podmítače je upevnění disků na samostatných
nosnících. Při poškození disků vyšroubujeme 5 šroubů a nasadíme disk a připevníme šrouby
nazpět. Diskové podmítače nesmíme používat za vlhka na zapýřených polích. Mohlo by dojít
k nařezání a namnožení tohoto plevele. K zamezení bočních tlaků na diskový podmítač musí
být disky konstruovány ve dvou řadách opačně.
67
2.1.1 Dlátové kypřiče
(www.farmet.cz)
Dlátové kypřiče používáme k prokypření orničního profilu v hloubce od 8 – 35 cm.
Půda se tímto způsobem kypření provzdušní a rovnoměrně promíchá v celém kypřeném
profilu. Tímto způsobem je omezeno vytváření hrudovitosti na daném pozemku. Tyto
stroje
jsou velmi vhodné pro přípravu půdy pro hlubokokořenící rostliny a okopaniny. Rovněž
umožňují vsakování vody do spodních vrstev půdy. Radličky mohou být vybaveny křidélky
pro celoplošné podříznutí.
68
A. Hloubkové kypřiče
(www.jympa,com)
(www.farmet.cz)
Hloubkové kypřiče jsou určeny k narušení půdního profilu až do hloubky 60 cm.
Tímto zásahem se obnoví vsakování vody na zamokřených pozemcích. Při této pracovní
operaci nedochází k promíchání mrtvé země s ornicí. K zamezení poškození stroje jsou
hloubkové kypřiče vybaveny hydropneumatickým jištěním. Stroj klade velké nároky na
tažnou sílu. Na jednu kypřící sekci musíme použít traktor o síle 100 HP.
69
2.2 Agrotechnické požadavky na orbu
Povrch zoraného pole musí být dokonale rovný. Povolená tolerance hloubky orby
může být jen do jednoho centimetru. Brázdy by měly být dokonale rovné a přesně na sebe
navazovat. Při orbě luk a pastvin je nutno použít pluh se šroubovými odhrnovačkami nebo
použít předradličku.
2.2.1 Rozdělení orby podle hloubky
1. Mělká orba
15 – 20 cm
2. Střední orba
20 – 25 cm
3. Hluboká orba
25 – 30 cm
4. Velmi hluboká orba nad 30 cm
5. Rigolování
50 – 60 cm
Rigolování používáme při zakládání vinic a chmelnic s ohledem na podloží.
2.2.2 Půdní odpor
1. Lehká půda
20 – 30 kPa
2. Střední půda
40 – 50 kPa
3. Těžká půda
60 – 80 kPa
4. Velmi těžká půda 90 – 150 kPa
Půdní odpor narůstá s hloubkou a šířkou záběru orebního tělesa. Dále narůstá
s narůstáním, vysycháním a zaplevelením pozemku. Rovněž narůstá podle rychlosti orby a
s úhly na orebním tělese.
70
2.2.3 Zjištění maximální hloubky orby
Použijeme vzorec pro výpočet
a – hloubka orby
b – záběr orebního tělesa
k – konstanta 1,27
Obr. 1.: profil skývy
Máme-li spočítat maximální hloubku orby použijeme pro výpočet vzorec:
k=b:a
1,27 = 35 : a
a = 35 : 1,27
a = 27,5 cm
S výše uvedených údajů jsme vypočítali, že s orebním tělesem o záběru 35 cm můžeme orat
do maximální hloubky 27,5 cm.
71
Obr. 2.: úhly na orebním tělese
Obr. 3.: úhel vnikání do půdy
Čím je úhel alfa strmější dochází k většímu stlačení a tím i k drobení skývy.
72
Obr. 4.: úhel beta je úhel obracení skývy – narůstá až do záporných hodnot
Obr. 5.: úhel posuvu skývy
73
Pod tímto úhlem se skýva posouvá do šířky záběru orebního tělesa.
Obr. 6.: schéma obracení skývy při orbě
Obr. 7.:schéma obracení skývy při použití předradličky při orbě luk a pastvin
Odříznutý obdélník předradličkou dopadá do brázdy kdy je následně zaklopen hlavní skývou.
74
2.2.4 Rozdělení pluhů podle připojení za traktor
A. Nesené
(www.kvernelandgroup.cz)
Nesené pluhy jsou připojeny do spodních ramen hydrauliky a dále vzpěrným táhlem
třetího bodu. Třetí bod může být mechanický nebo hydraulický. Musí umožnit měnit svoji
délku podle potřeby podélného seřízení. V zadní části je opatřen hloubkově stavitelným
opěrným kolem. V transportní poloze spočívá celá váha pluhu na zadní ose traktoru.
B. Polonesené
(www.kvernelandgroup.cz)
75
Polonesené pluhy jsou připojeny do spodních ramen hydrauliky a v zadní části je
umístěno opěrné zvedací kolo, které je ovládáno vnějším okruhem hydrauliky traktoru. Při
zvedání pluhu nejprve zvedneme ramena hydrauliky a následně opěrné zvedací kolo. Tímto
úkonem máme zajištěno dokonalé ukončení orby v rovině.
C. Tažené pluhy (přívěsné)
(www.lemken.com)
Tažené pluhy se vyznačují velkým počtem orebních těles. Firma Lemken a
Kverneland vyrábějí dvanácti radličné pluhy. Firma Gregoria Besson vyrábí pluhy až
dvacetičtyř radličné. Aby bylo umožněno seřídit osu traktoru s osou pluhu není již možno
jezdit koly v brázdě. Proto musejí těžké, silné traktory být opatřeny dvojmontáží nebo pásy a
musejí jezdit po nezoraném záhonu. Osa oje je totožná s osou traktoru a směřuje do těžiště
pluhu.
76
2.2.5 Rozdělení pluhů podle konstrukce
A. Jednostranné
(www.sukov.cz)
(www.overum.cz)
Dříve se používaly pouze jednostranné pluhy, s kterými se orá do svoru a do rozoru.
Traktorista si musel opticky rozdělit pole do záhonů a střídat svor a rozor. Vzdálenosti svoru a
rozoru nesměli být velké, aby se při otáčení na souvrati zbytečně neplýtvalo časem a
pohonými hmotami. To kladlo velké nároky na souosost svoru a rozoru. To nutilo traktoristu
neudělat z obdélníku klíny.
77
B. Oboustranné
(www.lemken.cz)
(www.kvernelandgroup.cz)
Výhodou otočných pluhů je orba do roviny. Odpadají svory a rozory. Ořeme pozemky
od nejdelší strany. Otáčení provádíme na souvrati člunkovým způsobem. Při zvednutí pluhu
z pracovní polohy se automaticky otáčí z pravé sekce do levé. Tím je umožněno orat při
zpáteční jízdě levou stranou traktoru. Otočné pluhy bychom měli zejména používat při orbě
svažitých pozemků kde začneme orat při horním okraji pole a přiklápíme skývu směrem proti
svahu. Tímto způsobem posouváme každoročně celou plochu pozemku proti svahu a tím
zpomalíme vodní erozi ornice.
78
3 Dojení a chlazení mléka
Proces, při němž se získává z mléčné žlázy dojnice mléko, nazýváme dojením. Dojicí
zařízení, která se u nás používají, napodobují částečně činnost telete při sání. Pracují na
principu odsávání mléka z mléčné žlázy. Mléčné žlázy jsou velmi citlivé na vnější vlivy,
nečistotu a poranění. Proto dojicí stroje a celé zařízení nesmějí nepříznivě ovlivňovat
zdravotní stav mléčné žlázy.
3.1 Požadavky na strojní dojení
Dojicí zařízení a vlastní dojicí stroje jsou konstruovány tak, že:

nezraňují struky a vemeno,

zabezpečují prokrvení struků při dojení, dobrý krevní oběh a předcházejí zánětům
vemene,

zabraňují zanášení infekce do mlékojemů a mléčných žláz,

umožňují dostatečně vydojit vemeno v době plného působení hormonu oxytocinu,

nesnižují kvalitu mléka
Všechny funkční části, které přicházejí do styku s mlékem, musí být zhotoveny z materiálů
vyhovujících potravinářským účelům. Dojicí zařízení musí mít čistící a dezinfekční zařízení.
3.2 Princip strojního dojení
Strojní dojení je technologický proces, který probíhá v otevřeném obvodu na principu
využívání dojení přerušovaným pod tlakem.
Kvalita dojicího procesu je podmíněna bezchybnou činností dojicí soupravy a spolehlivou
funkcí pulzátoru. Důležitou součástí dojicích souprav je struková guma (návlečka), která
zabezpečuje vazbu mezi zvířetem a dojicí soupravou. Dotýká se struku dojnice a tím
ovlivňuje nejen pravidelné a efektivní využití dojícího zařízení, ale i produktivitu zvířat a
časti i zdravotní stav mléčné žlázy. Na strukovou gumu jsou kladeny vysoké zooveterinární a
technické požadavky.
79
3.3 Způsoby strojního dojení
Současná dojicí zařízení rozdělujeme podle způsobu shromažďování nadojeného mléka, jeho
dopravy do mléčnice a konstrukčního řešení na :
a) dojicí zařízení s konvemi
b) dojicí zařízení s mléčným potrubím pro dojení ve stáji nebo v dojírně
Podle počtu taktů v pracovním cyklu (pulzu) mohou být dojicí zařízení:
Dvoutaktní - Synchronní – ve všech čtyřech strukových násadcích probíhají najednou stejné
takty,
Asynchronní – ve dvou a dvou násadcích se střídají stejné takty
Třítaktní - pracovní cyklus (s taktem oddechu), nesplnil očekávání, a proto od něj bylo
upuštěno.
K bezprostřednímu spojení dojicího zařízení s mléčnou žlázou slouží strukový násadec
/obr. 1 A/, který se skládá z pouzdra a strukové gumy. Tyto dvě části společně se strukem
vytvářejí dvě komory, které umožňují vlastní proces dojení. Mezi pouzdrem a strukovou
gumou je prostor, který se nazývá mezistěnná komora. Po nasazení strukového násadce se pod
strukem v prostoru strukové gumy vytvoří podstruková komora.
Při práci dvoutaktního dojicího zařízení (obr. 1 B,C/ je v prvním taktu, v taktu sání,
v mezistěnné komoře i v podstrukové komoře podtlak. Mléko se z mléčné žlázy odsává do
mlékovodné části rozdělovače a odtud se odvádí mléčnou hadičkou do konve nebo do potrubí.
Ve druhém taktu, v taktu stisku, vpustí pulzátor do mezistěnné komory atmosférický vzduch.
V podstrukové komoře zůstane podtlak. Struková guma se deformuje, stlačuje struk a
současně přeruší odsávání mléka. Tím dochází k masáži struku, čímž se upravuje krevní oběh.
Oba takty se pravidelně střídají a jejich vzájemný poměr je nejčastěji 1:1 nebo 2:1 ve
prospěch sání. Pracovním taktem je takt sání. Oba takty tvoří společně jeden pulz. Dojicí
zařízení naší výroby pracuje při 502 pulzech za minutu.
80
Obr. 1
A – Strukový násadec
1 – hlavice strukové gumy, 2 – strukové
pouzdro, 3 – struková guma (návlečka), 4 –
nátrubek
pulzujícího
tlaku,
5
–
podstruková komora, 6 – mezistěnná
komora, 7 – krátká mléčná hadička
B – takt sání, C – takt stisku, 1 – komora
mezistěnná, 2 – komora podstruková
DOJICÍ SOUPRAVA – hlavní prvky
Dojicí
souprava
má
čtyři
strukové násadce pro dojení krav,
nebo dva pro dojení ovcí a koz.
Přenosná
část
dojícího
zařízení
s mléčným potrubím je na obr. 2
Obr. 2 Přenosná část dojicího zařízení s mléčným potrubím
1 – strukový násadec, 2 – rozdělovač, 3 – hadice pulzujícího tlaku, 4 – pulzátor, 5 – přípojka,
6 – krátká mléčná hadice, 7 – mléčná hadice
81
3.3.1 Strukový násadec
Strukový násadec se skládá z pouzdra a ze strukové gumy /obr. 3 A/. Válcové pouzdro
strukového násadce má vzduchový nátrubek k přívodu pulzujícího tlaku, umístěný bočně.
Pouzdra jsou kovová nebo z plastů. Násadce se sestaví vložením strukové gumy do pouzdra a
jejím zachycením, např. vruby, v dolním zúženém otvoru pouzdra. Komora pod strukem
(podstruková) je spojena přes sběrač s konví nebo mléčným potrubím mléčnou hadičkou a
hadicí. Komora mezi strukovou gumou a pouzdrem (mezistěnná), je spojena přes rozdělovač
s pulzátorem (vzduchová hadička a hadice). Pulzátor v pravidelných intervalech vzduch
z komory střídavě odsává a zase zpět do ní vpouští atmosférický tlak. To způsobuje střídavý
vznik tlakového spádu mezi podstrukovou a mezistěnnou komorou, jehož důsledkem je
deformace strukové gumy. Tím dochází k sevření struku (takt stisku) a také k oddělení
komory od rozvodu podtlaku.
Obr. 3 Strukový násadec
A – Napojení strukového násadce na
rozdělovač
1 – strukový násadec, 2 – vzduchová
hadice, 3 – krátká mléčná hadička, 4 –
rozdělovač, 5 – zarážka ventilu
B – Struková guma
1 – hlavice, 2 – antitraumatizační
hlavice, 3 – pracovní část, 4 – vrubová část, 5 – krátká mléčná hadička
Struková guma /obr. 3 B/ je nejnamáhanější součástí, opotřebováním se mění její mechanické
vlastnosti. Tím se zhoršuje působení dojicího stroje na mléčnou žlázu. Struková guma má
dobře obepínat struk, nesmí jej bolestivě svírat a zaškrcovat. Skládá se z hlavice a z pracovní
(válcové) vrubové části a krátké mléčné hadičky. Vrubová část slouží pro napínání strukové
gumy v pouzdru. Její pružnost má při taktu stisku umožňovat dolehnutí stěn gumy v části pod
strukem těsně na sebe a tím alespoň krátkodobě odlehčit strukovému kanálku a tkáni mléčné
žlázy od působení podtlaku.
Vhodné strukové gumy:
82

urychlují dobu dojení

zajišťují dobré dodojení,

zabraňují posouvání násadců ve směru podélné osy struku k bázi vemene a tím
zaškrcování
struku, které pak způsobuje jeho nedostatečné prokrvování,

snižují riziko spadnutí,

poskytují dojnici maximální komfort při dojení,

pro dojení dojnic s vyšší užitkovostí je nutné, aby struková návlečka měla krátkou
mléčnou hadičku o Ø minimálně 10 mm (průtoky 8 – 9 1.min-1)
Životnost strukové gumy
Struková guma je vystavena extrémním podmínkám. Pulzuje jednou za sekundu, 200 000 krát
měsíčně a za tuto dobu se prodlouží cca o 20% více než je původní délka. Struková guma se
opotřebovává, ztrácí svoji pružnost a snižuje se efektivnost dojení.
3.3.2 Sběrač mléka a rozdělovač pulzujícího tlaku
Tyto dvě funkčně rozdílně působící části dojicího stroje jsou z důvodu omezeného prostoru,
který je pod dojnicí k dispozici, sestavovány do jednoho funkčního celku /obr.4/.
Obr. 4 Sběrač a rozdělovač dojící
soupravy
A – sběrač mléka
1 – těleso sběrače, 2 – ventil
v uzavřené poloze, 3 – nátrubek pro
odvod mléka
B – komory svěrače a rozdělovače
I. – komora stálého podtlaku (sběrač mléka), II. – komora střídavého tlaku
83
Sběrač mléka je tvořen komorou, dnes již o objemu až 500 ml se čtyřmi nátrubky pro
připojení hadicového zakončení strukových gum s nátrubkem pro odtok mléka. Zvětšený
vnitřní objem sběrače zabraňuje zpětnému toku mléka, který může být důsledkem čerpacího
účinku pohybu strukové gumy při pulzaci. Současně je sledováno hledisko pozitivně ovlivnit
stabilitu podtlaku v podstrukových komorách. Doprava mléka ze sběrače je realizována za
podpory atmosférického vzduchu záměrně přisávaného do komory sběrače tryskami (v
rozsahu cca 3 – 10 l.min-1). Ve spodní části sběrače je umístěn ventil, působící jako
samočinný uzávěr, který automatický zastavuje únik vakua z podstrukových komor při větším
průniku atmosférického tlaku např. při sklouznutí strukového násadce ze struku.
Rozdělovač pulzujícího tlaku zajišťuje rozvod pulzujícího tlaku do mezistěnných komor
strukových násadců.
Rozdělovač synchronního stroje je tvořen společnou komorou s 5 nátrubky pro přívod
pulzujícího tlaku a jeho rozvod ke strukovým násadcům.
Rozdělovač asynchronního stroje je dvoukomorový s dvojitým hadicovým vedením
od pulzátoru do každé komory. Každá z dvojice komor je spojena vždy se dvěma strukovými
násadci.
3.3.3 Pulsátory
Pulzátor patří k základním částem dojicího stroje. Jeho činnost má bezprostřední vliv
na kvalitu dojení. Má za úkol vytvářet pulzující tlak, který je přiváděn do mezistěnných
komor strukových násadců.
Rozlišujeme pulzátory synchronní a asynchronní. Chod pulzátorů může být zprostředkován
pneumaticky nebo elektromagneticky ve spojení s elektronickým generátorem pulzů.
84
A. Elektromagnetický pulzátor
Elektromagnetický pulzátor /obr. 5/ se skládá
z elektromagnetu (1) s jádrem (2), který
impulzy stejnosměrného proudu o napětí 12 až
24 V pohybuje ventilem (kotvou) (3).
Pohybem ventilu se střídavě otevírá a zavírá
přístup
podtlaku
a
atmosférického
tlaku
k nátrubku pulzujícího tlaku (4), vedoucího do
mezistěnných komor strukových násadců /obr.
5
B/.
Zdrojem
přerušovaných
impulzů
elektrického proudu je elektronický generátor
pulzů.
Obr. 5
A – Elektromagnetický pulzátor
B – Elektromagnetický pulzátor a) v době sání, b) v době stisku
1 – elektromagnet, 2 – jádro elektromagnetu, 3 – ventil (kotva), 4 – nátrubek pulzujícího
tlaku, 5 – nátrubek podtlakového potrubí, 6 – vzduchový otvor
Generátor pulzů pro řízení chodu elektromagnetických pulzátorů je konstruován
z mikroelektronických prvků, které pracují v jednoduchých spínacích funkcích. Generátor
pulzů je připojen na síťové napětí 220 V 50 Hz a vytváří tři fázově posunuté výstupy, které
spínají
24
V s určeným
pulzačním
poměrem.
Automatická stimulace před vlastním
dojením
Vibrační stimulace struků při sníženém
podtlaku je podle údajů některých
výrobců
výhodná
pro
urychlení
spouštění mléka a plynulé dojení. U
některých systémů je po nasazení dojicí
soupravy
spuštěna
automatická
85
stimulace s větším počtem pulzů popř. změnou poměru taktů. Průběh stimulace včetně počtu
pulzů, poměru taktů a doby trvání úseků je znázorněno na obr. 6 A,B. Jemná masáž se
zvýšeným počtem pulzů stimuluje struky pro následující dojení. Mléko se začíná částečně
vylučovat již během stimulace. Automatická stimulace je doporučována zejména u obtížně
dojitelných dojnic a u dojnic ke konci laktačního období.
Obr. 6 Automatická stimulace A – Laktační křivka B – Průběh stimulační křivky
B. Pneumatický synchronní pulzátor
Pneumatický synchronní pulzátor se skládá z tělesa pulzátoru se dvěma nátrubky (pro
připojení pulzátoru ke zdroji podtlaku a pro připojení k rozdělovači), z vík, membrány
s ventilem a z regulačního šroubu. Složený pulzátor má čtyři komory (I, II, III, IV) /obr.7/.
Komora stálého podtlaku (I) je nátrubkem a podtlakovou hadicí spojena s podtlakovým
potrubím. Komora střídavého tlaku (II) se střídavě spojuje s komorou I a III – komora
atmosférického tlaku. Komora pulzujícího tlaku (IV) je spojena kanálkem s komorou II.
Průchodnost kanálku, a tím počet pulzů, se seřizuje regulačním šroubem. Komoru II a IV
odděluje pryžová membrána a komoru II a I dosedací plocha ventilu. Membrána je nasazena
na ventilu a je vyztužena podložkou.
Obr. 7 Pneumatický synchronní
pulzátor
A – Sestava pulzátoru
1 – ventil, 2 – nátrubek pro
připojení ke zdroji podtlaku, 3 –
membrána, 4 – podložka, 5 –
regulační šroub, 6 – víko, I –
komora stálého podtlaku,
II – komora střídavého tlaku, III –
komora atmosférického tlaku, IV –
komora pulzujícího tlaku
B – Činnost pulzátoru strukových
násadců při taktu sání (a) a taktu
stisku (b), I – komora stálého
86
podtlaku, II – komora střídavého tlaku, III– komora atmosférického tlaku,
IV – komora
pulzujícího tlaku (podtlak, atmosférický tlak).
3.4 Doprava mléka potrubím
3.4.1 Potrubní rozvody
Mléčným potrubím se dopravuje mléko z místa dojení (ze stáje nebo z dojírny) do
mléčnice k chladicímu zařízení.
Rozvod mléčného potrubí
Se skládá ze skleněného nebo ocelového antikorozního potrubí o světlosti 40 mm a
více, rozvedeném po stáji ve tvaru smyčky, kterým se přivádí podtlak do dojicí soupravy a
zároveň slouží k odvádění mléka do sběrné nádoby čerpadla. Větve mléčného potrubí jsou
napojeny na vyrovnávací nádobu, která zajišťuje stabilitu podtlaku. Víko vyrovnávací nádoby
je napojeno na kovové podtlakové potrubí přes nádobu s košem. Propojení vyrovnávací
nádoby na sběrnou nádobu dopravy mléka je vedeno pod úrovní podlah a je z jednoho kusu
nerezového potrubí, aby nedocházelo při netěsnosti k mikrobiologické kontaminaci. U
zahraničních potrubních dojicích zařízení se používá převážně potrubí z nerezavějící oceli. Na
mléčném potrubí jsou dvojuzávěry k připojení dojicích souprav.
Rozvod podtlaku
Podtlakové potrubí zabezpečuje rozvod vzduchu od vývěvy k dojicímu stroji. Potrubí
bývá z pozinkovaných trubek, kterým je podtlak veden do stáje. Světlost potrubí je od
vzdušníku k vyrovnávací nádobě 2”. Rozvod po stáji je proveden kovovým pozinkovaným
potrubím o světlosti 1 1/4". Kovové potrubí je opatřeno odbočkami a kohouty pro
biotechnickou kontrolu a připojení mycího automatu s odkalovacími ventily.
87
U potrubních dojicích zařízení se nyní k připojení dojicí soupravy s pulzátorem používají
různé typy dvojuzávěrů (zasunutím koncovky dojicí soupravy se spojí jedním pracovním
úkonem podtlakové hadice s podtlakovým a mléčná hadice s mléčným potrubím)
Dvojuzávěr
Uzávěr (duplex) /obr. 8/
k napojení
s dojicí
přípojky
soupravou
podtlakovému
slouží
spojené
hadicí
k mléčnému
potrubí.
Při
a
použití
elektromagnetických pulzátorů slouží
rovněž k připojení pulzačního napětí.
Uzávěr duplex se upevňuje na kovové
podtlakové
objímek.
potrubí
Spojkami
pomocí
a
dvou
skleněnými
trubkami se uzávěry propojují mezi
dvojuzávěr
mezi
dvě
dojnice.
Do
jednoho duplexu lze připojit dvě dojicí soupravy.
Obr. 8 Dvojuzávěr DUPLEX
1 – mléčné potrubí, 2 – dvojuzávěr, 3 – podtlakové potrubí, 4 – nátrubek k připojení hadice
pulzujícícho tlaku od rozdělovače, 5 – elektromagnetický pulzátor, 6 – přípojka, 7 – nátrubek
přívodu mléka
Sběrné podtlakové nádoby
K základním úkolům správně fungujícího dojicího stroje patří, mimo jiné, odvod
vydojovaného mléka z evakuované soustavy (z podtlaku) do normálního prostředí o
atmosférickém tlaku. Musí se tak dít bez porušení těsnosti celé podtlakové soustavy, tedy bez
ohrožení stability podtlaku.
Pro tento účel byly využívány dnes již překonané přerušovače podtlaku, které jsou již
bez výjimky nahrazovány sběrnou podtlakovou nádobou s mléčným čerpadlem /obr. 9/.
88
Sběrné
podtlakové
konstruovány
jako
nádoby
skleněné
jsou
nebo
nerezové nádoby válcového tvaru s víkem
a několika vtoky s vnitřním objemem od
cca 20 do 100 l.
Uvnitř je obvykle plovákový systém pro
řízení vyprazdňování mléčným čerpadlem,
které bývá umístěno pod dnem nádoby.
Velikost
sběrných
odpovídající
nádob
výkonnost
a
čerpadla
jim
se
přizpůsobuje potřebám různě velikých
stád, které mají být dojeny. Objemové
průtoky se u těchto čerpadel pohybují
v rozmezí cca 50 – 400 l.min-1. Toto
zařízení umožňuje dopravu mléka z prostředí podtlaku do prostředí atmosférického tlaku
potrubím o délce cca 50 m s převýšením cca 3,5 m.
Obr. 9 Sběrná podtlaková nádoba s čerpadlem
1 – sběrná podtlaková nádoba, 2 – čerpadlo na mléko, 3 – odlučovač, 4 – filtr
Filtr mléka
Filtr mléka slouží k tlakové filtraci mléka u dojicích zařízení, u kterých je doprava mléka
zjištěna
pomocí
umožňuje
čerpadla.
získat
mléko
Zařízení
bez
mechanických nečistot.
Filtr se skládá z nerezové trubky se
závitovým
hrdlem,
spojovací
matice
z plastu, z nerezového mezikusu a vložky
filtru, na kterou se nasazuje vlastní
filtrační sáček /obr.10/.
Obr. 10 Filtr mléka – 1 – filtrační sáček
LAKTONA
89
Mléčné filtry mají jednotnou vnitřní strukturu, vyznačují se pevností, poskytují nízký odpor
proti proudícímu mléku a maximálně zachycují nečistoty obsažené v mléku.
3.4.2 Vývěva v dojicím zařízení
Vývěva zajišťuje podtlak pro dojení, pro dopravu mléka a pro činnost dalších zařízení
(snímání dojicí soupravy, ovládání pohyblivých zábran u dojicích stání v dojírně apod.).
Vývěva s elektromotorem tvoří soustrojí, k jehož příslušenství patří vzdušník, regulační
ventil, vakuometr a výfukové potrubí s odlučovačem oleje, který současně působí jako tlumič
hluku.
Druhy vývěv
Podle konstrukce lze vývěvy pro účel strojního dojení rozdělit na:
●
vývěvy s rotujícími písty (Rootsovo dmýchadlo)
●
vodokružné vývěvy
●
rotační lopatkové vývěvy
A. Vývěvy s rotujícími písty /obr. 11/
Obr. 11 Vývěva s rotujícími písty
A – Řez vývěvou, B – Tlakový diagram
vývěvy,
s rotujícími
písty
(tlak
v závislosti na dopravovaném objemu),
p1 – velikost podtlaku, p2 – tlak na výstupu, a –
průběh stlačení při vnitřní kompresi
B. Rotační lopatková vývěva /obr. 12/
1 – těleso vývěvy, 2 – sací štěrbina, 3 –
výtlačná štěrbina, 4 – vodní prstenec, 5– oběžné
kolo s lopatkami
90
C. Vodokružná vývěva s tangenciálními
lopatkami /obr. 13/
Vyznačuje
se
spolehlivostí,
nenáročností
a
dlouhou životností bez potřeby mazání. Výhodou
je také praktický izotermický průběh stlačování,
ale vyžaduji větší spotřebu chladicí vody.
Obr. 12 Rotační lopatková vývěva1 – stator, 2 – rotor, 3 – lopatka v drážce, 4 – přívod
vzduchu, 5 – hrdlo pro vývod vzduchu, 6 – odlučovač oleje
Lopatková vývěva patří v současnosti k nejrozšířenějším vývěvám, které se uplatňují
v procesu strojního dojení. Je tvořena válcovým rotorem s hlubokými zářezy, ve kterých jsou
posuvně uloženy lopatky. Rotor je výstředně uložen vzhledem k válci, v němž se otáčí. Rotací
vyvolané normálové zrychlení vysouvá lopatky k vnitřní válcové ploše statoru. Srpovitý
prostor mezi válcem a rotorem a dvěma sousedními křídly se v průběhu otáčky mění, při
zvětšování nastává sání, při zmenšování výtlak
vzduchu.
Příslušenství soustrojí vývěvy /obr. 14 A/
Obr. 14 A – Příslušenství soustrojí vývěvy
1 – vzdušník, 2 – regulační ventil, 3 –
vakuometr, 4 – odlučovač, 5 – rotační
lopatková vývěva,6 – elektromotor, 7 – mazací
přístroj
Vzdušník
Vzdušník je válcovitá kovová nádoba připojená
91
na podtlakové potrubí. Slouží k vyrovnávání podtlaku v podtlakovém potrubí. Zachycuje se
v něm voda, dezinfekční roztok při dezinfekci podtlakového potrubí, mléko při předojení
nebo převrhnutí konve. Dno vzdušníku má odklopný ventil. Ventil s pryžovým těsněním se po
rozběhnutí vývěvy a vytvoření dostatečného podtlaku samočinně přisaje k tělesu vzdušníku.
Regulační ventil /obr. 14 B/
Obr. 14 B – Regulační ventily
a) pružinový, 1 – podložka, 2 – pružina, 3 –
ventil, 4 – seřizovací matice, 5 - sítko
b) se závažím na páce, 1 – sedlo ventilu, 2 –
sítko, 3 – ventil, 4 – páka, 5 - závaží
c) se závažím na dříku ventilu, 1 – ventil, 2 –
sítko, 3 - závaží
Regulační ventil udržuje hodnoty podtlaku v potřebném rozsahu. Podle konstrukce může být
regulační ventil:
●
pružinový
●
se závažím na páce
●
se závažím na dříku ventilu,
●
na principu redukčního ventilu
Když podtlak překročí dovolenou hranici, regulační ventil se otevře, vpustí do
podtlakového potrubí atmosférický tlak a vyrovná tak podtlak na požadovanou hodnotu.
Podtlaková regulace redukčním (škrtícím) ventilem /obr.14 A, poz. 2/
Moderní řešení regulačních ventilů vychází z obdobné konstrukce jako u redukčních
ventilů. Základem je hmotná kuželka a dvojice membrán s regulační pružinou. Změnou
předpětí regulační pružiny se řídí úroveň podtlaku v soustavě. Velmi malé amplitudy kolísání
92
regulovaného tlaku (vysoké stability vakua v soustavě) se dosahuje, když místo indikace
úrovně vakua je vzdáleno od redukčního ventilu, který provádí vlastní, prakticky plynulou
regulaci.
Vakuometr ukazuje velikost podtlaku v potrubí. Na podtlakovém potrubí mají být pro
vzájemnou kontrolu namontovány dva vakuometry.
3.5 Dojící zařízení
Rozlišujeme :
a) dojicí zařízení s konvemi,
b) potrubní dojicí zařízení pro vazné kravíny,
c) potrubní dojicí zařízení pro dojírny /obr.15/
Obr. 15 Rozdělení dojicích zařízení
1 – dojicí zařízení s konvemi, 2 –
potrubní dojicí zařízení pro vazné
kravíny, 3 – potrubní dojicí zařízení
pro dojírny
a) Dojící zařízení s konvemi
Použití dojicího zařízení s konvemi
Používá se ke strojnímu dojení ve
vazných stájích dojnic a dále tam, kde
je třeba z různých příčin oddělit mléko
určitých dojnic od ostatních, aniž by
došlo k promísení s ostatním mlékem a
také k odebrání vzorků mléka od
jednotlivých dojnic.
93
Dojicí zařízení s konvemi se skládá z:
- přenosné části, stacionární části
Uspořádání dojicího zařízení s konvemi
Přenosnou část dojicího zařízení s konvemi tvoří dojicí stroj /obr. 16/, který dojí a
shromažďuje mléko. Složení dojicího stroje :
●
Konev s víkem
●
Dojicí souprava s pulzátorem (strukové násadce, sběrač, rozdělovač, mléčné a
podtlakové hadice)
Do konve se shromažďuje nadojené mléko. Konev je z lehkých slitin, nerezavějící oceli,
popřípadě z jiných materiálů vyhovujících potravinářským účelům. Objem konve bývá 18 až
25 l. Konev se uzavírá víkem. Mezi víkem a konví je pryžová podložka, která konev
hermeticky těsní. Na víku konve je nátrubek pro přívod podtlaku do konve a druhý nátrubek
pro přívod mléka od rozdělovače. Na víku může být také připevněn pulzátor (starší
provedení).
Obr.16 Přenosná část dojicího zařízení
s konvemi
1 – konev, 2 – víko konve, 3 – pulzátor,
4 – přívodní hadice podtlaku, 5 –
rozvodka, 6 – přívod podtlaku do
konve,
7
–
přívod
podtlaku
do
pulzátoru, 8 – dlouhá hadice pulzujícího
tlaku,
9 – dlouhá mléčná hadice, 10 – rozdělovač, 11 – strukový násadec, 12 – mléčná hadička
strukové gumy, 13 – krátká hadice pulzujícího tlaku
94
Dojicí zařízení mobilní s konvemi
Dojicí zařízení s konvemi
Jsou
určena
především
pro
malovýrobce chovající 1 – 50 ks dojnic.
Konvové
dojení
zaručuje
stabilní
parametry dojení a hygienicky získané,
čisté
mléko.
Provedení
s konvemi
nerezovými o objemu 25 l, nebo
hliníkovými o objemu 18 l.
Mobilní konvová zařízení
Provedení 1 a 2 konvového typu ZD
1 – 022 a provedení s 6 konvemi ZD 1
– 015. Všechny modifikace ZD 1 – 022
se dodávají s elektromotorem na 220
V nebo 380 V, na zvláštní přání je možno k nim zakoupit dezinfekční zařízení. U ZD 1 – 015
je dezinfekční zařízení již součástí stroje.
Obr. 17 Dojicí zařízení s konvemi (Agrostroj Pelhřimov)
A – Mobilní konvové zařízení
B – Stacionární konvové zařízení
95
b) Potrubní dojící zařízení pro dojení ve vazných stájích
Použití potrubního dojicího zařízení
Dojnice se dojí potrubním dojicím zařízením ve vazných stájích, při volném ustájení
se
dojí
v dojírnách.
Předností
potrubních
dojicích strojů je větší
čistota mléka plynoucí
z toho, že tok mléka je
spojitý až do místa jeho
přechodného
uložení.
S tím je současně spojena
i úspora pracovních sil
při
vyšší
produktivitě
práce.
Uspořádání potrubního dojicího zařízení /obr. 18/
Nové požadavky na kvalitu dojicího procesu
Stálá pozornost je věnována konstrukčnímu a technologickému zdokonalování
dojicích zařízení. Prakticky všichni světoví výrobci vyvíjejí dojicí zařízení jako stavebnici
složenou z jednotlivých prvků s dostatečně širokou škálou variantních řešení pro dojení do
konví až po složité systémy dojíren s automatickým řízením dojení a současným sběrem
informací včetně jejich zpracování výkonným počítačem. Výhoda tohoto přístupu spočívá
96
mimo jiné také v možnosti prakticky kontinuální inovace dojící techniky s minimalizovanými
náklady.
Automatizační prvky umožňující podstatné zvýšení kvality dojicího procesu.
Cesty vedoucí ke zdokonalení práce dojicích strojů sledovaly v posledních letech především
dva směry :
-
Zajištění stability režimu dojení
-
Automatickým sledováním popř. řízením procesu usilovat o šetrný způsob dojení
(dodojení)
Stabilita režimu dojení
Stabilitou procesu dojení je míněna hlavně stabilita podtlaku v celé evakuované
soustavě, ale především v podstrukové komoře. Možností, jak toho dosáhnout je celá řada a
obvykle se uplatňují v různých kombinacích. Lze je řadit např. takto:
●
zvýšená výkonnost vývěvy, disponující dostatečnou zálohou podtlaku,
● zvětšené objemy vzdušníku,
● zvětšené průměry mléčného i podtlakového potrubí,
● umístění mléčného potrubí např. pod úroveň dojicího stání,
● stabilizace stimulačního režimu upřednostňováním elektromagnetických pulzátorů,
● zvětšení objemu sběrače mléka zvyšuje stabilitu podtlaku v podstrukových komorách a
zabraňuje zpětnému toku mléka.
Šetrný způsob dojení
Šetrný způsob dojení podle současných představ má především tyto aspekty:
Sledovat trend směřující k užívání zařízení, které uspokojivě plní funkci i při sníženém
podtlaku (35 – 40 kPa),
-
zamezit nepřiměřeně dlouhému působení podtlaku na mléčnou žlázu ve fázích, kdy
nedochází ke spouštění mléka (tzv. dojení nasucho),
-
usilovat o dostatečné vydojení vemene (minimalizovat reziduální mléko) bez přímého
zásahu obsluhy vždy, kdy je to možné,
97
-
zajistit automatické ukončení dojení, v případě automatického snímání dojicí soupravy
upřednostňovat konstrukční úpravy bránící bolestivému “uskřípnutí” stuků.
Indikátor průtoku mléka
Základním senzorem současných automatizovaných popř. programovým řízením
vybavených dojicích strojů je zařízení nazývané indikátor průtoku mléka. Jeho hlavním a
v podstatě jediným úkolem je indikace konvenčního objemového průtoku , který je shodně u
našich i zahraničních výrobců stanoven na 0,2 l.min-1. Tento objemový průtok je pokládán za
hranici, která určuje např. na začátku dojení, že dojení započalo, v průběhu dojení (ke konci
dojení) signál, že dojení skončilo.
Při poklesu průtoku pod smluvenou mez dojde k přetržení toku mléka. U dvojice mlékem
smáčených elektrod dojde tím k rozpojení nízkonapěťového proudového okruhu a k vyslání
signálu. Ten je pak dále zpracován podle úrovně automatického řízení procesu. Takto
získaného impulzu lze využít:
●
k zastavení dojení sejmutím strukových násadců nebo zastavením pulzace ve fázi
stisku,
●
k zahájení čekací fáze pro automatický dodojovací režim.
Obr. 19 Indikátor průtoku mléka
A–
kalibrovaná komora, B – snímač, C
–
vstup mléka, D – výstup mléka
Automatizované snímání strukových násadců
Zařízení pro snímání dojicích souprav vyžaduje vhodné technické řešení. Nesmí
překážet při nasazování dojicí soupravy a musí dojicí soupravu snímat šetrně.
98
Rozhodující pro činnost zařízení je kinematika snímání, která by měla co nejvíce odpovídat
ručnímu snímání, při němž se dojicí souprava stahuje dolů, aniž by se kontaminovala stykem
s podlahou. Většina výrobců dává přednost snímací šňůře (lanku), která pomocí podtlakového
válce stahuje dojicí soupravu.
Při použití snímací šňůry je důležité, aby do dojicí soupravy byl před snímáním vpuštěn
atmosférický tlak.
c) Potrubní dojicí zařízení
Jsou určena pro dojení ve vazných stájích. Dojí se do potrubí standardním dojicím
strojem, buď při použití elektromagnetického nebo pneumatického pulzátoru. Doprava mléka
do mléčnice je zajištěna mléčným čerpadlem umístěným v umývárně nebo ve stáji. Čištění a
dezinfekce zařízení je okružní automatická, nebo ruční dle výběru.
Trendy modernizace dojících zařízení pro vazné stáje
Z uspořádání klasického potrubního zařízení, které je využíváno k dojení ve vazných
stájích vyplývá, že dojičky jsou nuceny při dojení jednotlivých dojnic dojicí soupravy ručně
přenášet. V průběhu dojení jsou dále povinny sledovat proces a včas sejmout dojicí soupravu,
aby nedocházelo k tzv. dojení nasucho. Současně musí obsluha zabezpečit v rámci přípravy
dojnice k dojení další pracovní úkony, ke kterým patří omývání vemene, jeho osušení a
oddojení prvních střiků mléka. Vzhledem k namáhavosti, se kterou je spojena ruční
manipulace s dojicí soupravou resp. určení konce dojení u každé dojnice, byl vývoj dojicích
zařízení pro dojení ve vazných stájích orientován směrem k tzv. mobilním dojicím zařízením
a zařízením jednotkovým, přenosným s programovým řízením procesu dojení a úpravou
k zavěšení.
Mobilní dojicí zařízení /obr. 20/
Jeho základní nosnou částí je vozík, obvykle rámové konstrukce, který je zavěšen
prostřednictvím kladek na pojezdovou dráhu, po které je při dojení a po jeho skončení ručně
99
posouván. Vlastní dojicí zařízení tvoří dvě dojicí soupravy, v provedení domácího výrobce se
synchronními elektromagnetickými pulzátory a indikátory průtoku mléka. Po nasazení dojicí
soupravy se
dojí do
odměrných nádob, které umožňují kontrolu užitkovosti. Použití
odměrných nádob příznivě ovlivňuje stabilitu podtlaku v dojicí soupravě. Ukončení dojení je
odvozeno od impulzu z indikátoru průtoku. Je realizováno ukončením pulzace ve fázi stisku a
současnou světelnou signalizací
Obr. 20 Mobilní dojicí zařízení
1 – dojicí souprava, 2 – elektromagnetický
pulzátor, 3 – odměrná nádoba, 4 – indikátor
průtoku mléka, 5 – pojezdová dráha, 6 –
kladky, 7 – uzávěry mléčných a podtlakových
hadic, 8 – nádrž na teplou vodu, 9 – koncovka
Mléko po nadojení je poté ručním přestavením polohy páky uzávěru přečerpáno do mléčného
potrubí. Existuje i verze zařízení, kde odměrná nádoba je nahrazena plnoprůtokovým
průtokoměrem v kombinaci s identifikací čísla stání. Ve vozíku je zabudována i nádrž na
teplou vodu a ostatní pomůcky potřebné pro přípravu dojnice k dojení. Jeden dojič obsluhuje
obvykle dva vozíky tj. dojí čtyřmi dojícími soupravami
.
Jednotková přenosná zařízení s programovým řízením procesu dojení
Přenosná automatická zařízení k dojení ve vazných stájích jsou již také vybavována
řídící elektronikou s vestavěným zdrojem . Skládají se obvykle z dojicí soupravy
s elektromagnetickým, asynchronním pulzátorem, indikátoru průtoku mléka, elektronické
řídící jednotky s vestavěným zdrojem, podtlakového zařízení pro snímání strukových násadců
a závěsu. Připojení k mléčnému a podtlakovému potrubí lze provést dvojuzávěrem nebo
speciálními kohouty. V těchto zařízeních je pomocí vloženého programu zabezpečeno
ukončení dojení není-li spouštěno mléko nad konvenční hodnotu (0,2 l.min-1) určitou dobu
(jak na počátku, tak i na konci dojení) a také strojní dodojování. Ukončení dojení nastává po
impulzu od elektronicky řízeného indikátoru průtoku mléka automatickým sejmutím
100
strukových násadců. Dodojování je obvykle řešeno pomocí tzv. čekací fáze, při které je
programem zařazena prodleva, ve které je sejmutí oddáleno po určitou dobu
(15 s). Obnoví-li se v určeném intervalu objemový průtok mléka nad konvenční hodnotu
k sejmutí nedojde. Tento postup se opakuje a tím lze získat i zbytkové mléko.
3.6 Dojírny
Dojírny jsou zvláštní prostory oddělené od stájí, v nichž se dojnice dojí. Pro tento účel
je dojírna vybavena dojicími stáními, která omezují pohyb zvířete při dojení a dojicím
zařízením pro dojení do potrubí . Dojírny jsou zřizovány při technologii volného ustájení
dojnic. Dojení v dojírně dává nejlepší předpoklady pro získávání kvalitního mléka při
dodržení nejvyšší stability všech hlavních parametrů dojicího procesu a při vysoké
produktivitě práce. Dojicí zařízení používaná v současných dojírnách jsou vybavena řídící
elektronikou, která byla popsána v předchozí části, a která umožňuje vyloučit tzv. dojení
nasucho, řídit proces dodojování a zakončit dojení automatickým sejmutím strukových
násadců. Programy, kterými jsou současné moderní dojírny vybaveny, lze spustit zvlášť pro
normální dojnice, pro dojnice těžko dojitelné popřípadě obsahují program pro dojení
nezávislé na toku mléka. Běžná je komunikace dojírny s řídícím počítačem ve spojení s již
dříve popsanou automatickou identifikací dojnic. Do potrubí je dojené mléko přiváděno přes
odměrnou nádobu, nebo u nejmodernějších systémů přes plnoprůtokový průtokoměr, který
předává údaje přímo řídícímu počítači.
3.6.1 Rozdělení dojíren
Dojírny rozdělujeme na dojírny s nepohyblivými stáními a na dojírny se stáními pohyblivými.
Důležité je rozlišování druhů dojíren podle uspořádání dojicích stání:
●
dojírny tandemové – autotandemové
●
dojírny paralelní – Side by side
●
dojírny rybinové (průchozí dojicí stání šikmo vedle sebe)
●
dojírny polygonové
101
Je třeba uvést, že tato uspořádání jsou možná jak u dojíren s nepohyblivými, tak i u
dojíren s pohyblivými stáními. U dojíren s nepohyblivými stáními jsou možné i kombinace
např. tandemové nebo paralelní uspořádání může být podle místních dispozic řešeno ve dvou
paralelních řadách, ale i ve tvaru trojúhelníka nebo písmen L nebo U. Polygonová dojírna
může mít stání tandemová nebo rybinová.
A. Dojírna tandemová – autotandemová Obr. 21 A
Nepohyblivá dojicí stání jsou uspořádána za
sebou. Dojnice stojí bokem do pracovní, snížené
chodby pro dojiče, která je zapuštěna o cca 0,75 m
pod úroveň stání. Nejběžnější je uspořádání ve
dvou řadách s pracovní chodbou uprostřed např.
2x4 stání. Příchod a odchod dojnic je možný
postranními chodbami, takže je možno dojnice nezávisle vpouštět a vypouštět z dojírny /obr.
21 A/.
B. Dojírna paralelní – Side by side
Nepohyblivá dojicí stání uspořádaná vedle sebe tak, že
dojnice stojí zadní částí do snížené chodby pro dojiče. Dojnice vcházejí do dojírny po obou
stranách rovnoběžně s chodbou pro dojiče a vystupují ve směru svých stání. Počet dojicích
stání může být např. 1x3 až 2x10 i více
/obr. 22/.
Obr. 22 Paralelní dojírna (side by side)
102
C. Dojírna rybinová
Má nepohyblivá dojicí stání, která jsou průchozí a uspořádaná šikmo (pod úhlem cca
35˚) vedle sebe na zapuštěnou pracovní chodbu pro dojiče. Dojení je skupinové a předpokládá
vyrovnané stádo. Během dojení jedné skupiny nastupuje a je připravována skupina druhá.
Tento způsob umožňuje vyšší stupeň využití strojního zařízení, než oba předchozí. Optimální
využití výhod této dojírny nastává, když je možno vytvořit skupiny dojnic (při vyšších
koncentracích zvířat) s přibližně stejnou dobou nutného pobytu na stání. Tyto dojírny se staví
s počtem 2x3 až 2x12 stání /obr. 22 B/.
Obr. 22 C Rybinová dojírna
D. Dojírna polygonová
Tento typ dojírny vznikl v USA a poměrně rychle se rozšířil i do Evropy. Nabízejí se
polygonové dojírny se 4x4, 4x5, 4x6, 4x7 nebo 4x8 dojicími stáními a s různým vybavením.
Za přednosti polygonové dojírny ve srovnání s řadou dojíren s průchodnými dojicími stáními
šikmo vedle sebe lze považovat:

menší skupiny dojnic umožňují rychlejší nástup dojnic do dojicích stání a při případném
delším dojení některé dojnice je menší zdržení (čtyři skupiny dojnic v polygonové dojírně
místo dvou skupin v řadové dojírně se stejným počtem dojicích stání)

dojiči mají lepší přehled o dojnicích v dojicích stáních,

pracovní prostředí je vhodnější (prostornější pracoviště dojičů)
103

při poruše dojicího zařízení lze (ovšem v závislosti na jeho uspořádání) obvykle dojit ve
zbývajících řadách dojicích stání
Obr. 23 Polygonová dojírna
E. Dojírny s pohyblivými dojicími stáními
Obr. 24 Kruhová dojírna
104
Tento typ dojíren se postupně rozšiřoval zejména v 70. letech. Jejich zavádění se
zdůvodňovalo usnadněním práce cestou omezení přecházení a tedy zvýšení produktivity tím,
že se vytvoří “stacionární” pracoviště pro dojiče.
Nejsnadněji realizovatelný pohyb je pohyb po kružnici, proto převládaly dojírny
s rotačním pohybem dojicích stání tzv. karuselové. Za dobu trvání jednoho úplného otočení
karuselu musí být dojnice vydojena (cca 10 min.). Stání na karuselu mohou být uspořádána
obdobně jako u dojíren s pevnými stáními tj. za sebou, vedle sebe i šikmo vedle sebe. Firemní
označení těchto systémů je např. rototandem, rotolaktor /obr. 22 C/.
V současné době lze u výrobců dojicí techniky zaznamenat zřetelný trend, který
představuje odklon od výroby dojíren s pohyblivými stáními. Důvodem jsou velmi vysoké
pořizovací i provozní náklady.
3.7 Sanitace dojících zařízení
Kvalita nadojeného mléka je značně závislá na stupni čistoty dojicího stroje, zejména
na těch jeho
součástech, které přicházejí do bezprostředního styku s mlékem. Praxe
potvrzuje, že při strojním dojení lze dosáhnout vysoké kvality mléka, je však nutné zabránit
jeho kontaminaci nedokonalou čistotou mléčných cest. Čistí se bezprostředně po dojení, před
dojením se obvykle proplachuje. K čistění se používá studená a horká voda, dezinfekční a
čistící – odmašťovací prostředky a různě upravené kartáče. Po dojení se nejprve proplachuje
studenou vodou, protože teplá voda vysráží nejprve tuk a bílkoviny, které se pak mohou
usazovat na méně přístupných místech.
105
Konvové dojicí stroje
se čistí proudem vody při použití čistícího popř. dezinfekčního prostředku s částečnou nebo
úplnou demontáží. Pro čištění dojicích souprav lze využít zařízení na okružní dezinfekci /obr.
24/
Obr. 24 Dezinfekční zařízení pro dojicí soupravy
1 – podtlakové potrubí, 2 – pulzátor, 3 – sběrná skleněná nádoba, 4 – dezinfekční rozvod,
5 – nálevka se zpětným ventilem, 6 – držák víka, 7 – dlouhá mléčná hadice, 8 – dezinfekční
vana, 9 – baterie s teplou a studenou vodou, 10 – víko pulzátoru
Potrubní dojicí stroje
Dřívější způsob čištění byl založen na používání tzv. dezinfekční nádoby. Voda resp.
roztok čistícího a dezinfekčního prostředku se odsával pod tlakem z nádoby přes strukové
násadce, sběrače mléka, mléčné hadice, dvojuzávěry, mléčné potrubí do sběrné podtlakové
nádoby a odtud čerpadlem zpět do dezinfekční vany. Okružní čistící a dezinfekční zařízení
kladně ovlivňovalo kvalitu mléka. Doba okružního proplachování se řídí údaji výrobce
čistícího a dezinfekčního přípravku.
106
V současné době se pro čištění a dezinfekci potrubních dojicích strojů (jak pro dojení ve stáji,
tak i v dojírnách) používají programovatelná, plně automatizovaná zařízení.
Vlastnosti mléka (emulze), zvláště obsah tuku, si vynucují aktivní čištění a to buď
mechanicky (upravenými kartáči) za podpory vody (dezinfekčního roztoku), do níž jsou
součásti ponořovány, nebo hydraulicky tj. využitím proudu kapaliny. Prvý způsob je velmi
náročný na ruční práci, proto je používán jen u konvových dojicích zařízení. Čištění proudem
kapaliny je využíváno u potrubních strojů, neboť zde jsou součástí a skupiny s těžko
přístupnými místy. Účinnost hydraulického čištění závisí na způsobu proudění kapaliny.
Čistící automat - se obvykle skládá z nádoby, do které elektromagnetické ventily umožňují
napouštění vody, automatické dávkování tekutých čistících a dezinfekčních prostředků
(kyselého, alkalického). Programový spínač umístěný na panelu zapíná zvolený program.
Programy jsou orientovány na:
●
předběžné čištění (proplachování studenou popř. vlažnou vodou cca 35˚C),
●
hlavní oběhové čištění (s předchozím nadávkováním čistícího prostředku a ohřevem),
●
konečný proplach soustavy (studenou vodou s připouštěním turbulentního vzduchu),
●
po zapnutí automatu se spouští současně i vývěva. Tím je umožněno ovládání ventilů
pro běh a vypouštění. Přídavným zařízením lze automaticky zvýšit podtlak např. o 10
kPa. Automat střídavě nasává vodu a vzduch a tím generuje výhodné podmínky pro
silnou turbulenci v potrubí. To je pro kvalitní odstranění zbytků mléka rozhodující.
Voda se z potrubí vrací přes mléčné čerpadlo a je sváděna do odpadu. V režimu
konečného proplachu je voda z potrubí posléze vysáta vstupem vzduchu popřípadě
pomocí stěrek. Po odsátí posledních zbytků vody mléčným čerpadlem je proces čištění
automaticky ukončen.
3.7.1 Robotizace dojení
Značný kvalitativní posun představovalo zavedení dojicích strojů, u nichž se dojení
ukončuje automaticky a tedy s výrazným omezením důsledků plynoucích z tzv. dojení
nasucho. Dalším krokem vpřed bylo pak zavedení a rozšíření zařízení pro automatické
snímání dojicí soupravy po uplynutí čekací fáze spojené se strojním dodojováním.
107
Nasazování dojicí soupravy zůstává jedním z posledních úkolů, které nejsou dosud zcela
uspokojivě dořešeny:
●
při řízení robota počítačem je výchozím prvkem automatická identifikace zvířat,
●
fixace zvířete při robotizovaném nasazování dojicí soupravy je nezbytná
●
strukové násadce se nasazují současně nebo postupně, současné nasazení je podstatně
rychlejší, proto perspektivnější,
●
prostorové souřadnice struků každé dojnice jsou pro zjištění uloženy v datovém
registru počítače, tvoří výchozí základ pro většinu vyvíjených systémů
●
poloha strukových násadců ovládaných mechanickou rukou robotu před nasazením se
koriguje mechanicky (pružinové hmatadlo), opticky (paprsek laseru) popř. též
ultrazvukem.
3.7.2 Automatický sběr dat
V oblasti strojního získávání mléka podobně jako v jiných oborech, se stále ve větší
míře uplatňují mikroelektronické elementy (snímače, senzory, mikročipy, mikroprocesory).
V zahraničí i u nás jsou zdokonalovány systémy automatizovaného sběru dat o jednotlivých
zvířatech. Jedná se především o informace o příjmu krmiv, množství nadojeného mléka,
tělesné teplotě, příznaků změn zdravotního stavu apod. Některé z těchto údajů lze získat
přímým měřením prostřednictvím čidel (např. teplota a vodivost mléka, pohybová aktivita
zvířat) jiné je možno získat nepřímo na základě signifikantních příznaků např. zvýšená teplota
mléka se zvýšenou měrnou vodivostí signalizují možnou říji.
Je zřejmé, že pro plynulý přechod na plnou automatizaci dojení, musí být postupně
automatizována i ta část kontrolní činnosti, kterou dosud provádí dojič. Vývoj senzorové
techniky umožňuje automatické stanovení odchylek. Pro zavedení automatické identifikace
zvířat byla stanovena ta místa a technologické funkce, kde dochází k aktivitě zvířat, tj. při
krmení a dojení. Zde získávají senzory důležitá data vztahující se ke zvířeti. Přenos a
vyhodnocování informací probíhá pomocí stanovených programů.
Jsou vyvinuty senzory pro rozpoznání nemocných a březích zvířat. Ústav IMAG ve
Wageningenu vyvinul spolu s průmyslem senzory pro včasné rozpoznání mastitidy. Senzor
108
obsahuje také teplotní čidlo, které hlásí změny teploty mléka, která je při normálním stavu
zvířete shodná s teplotou těla. Odchylky znamenají onemocnění nebo zabřeznutí zvířete.
Dále je vyvinut senzor, který hodnotí aktivitu zvířete. Výzkumně byl zjištěn vztah mezi
aktivitou a nastupující březostí. Počítač aktivity zvířete – actometr (krokoměr, který je
upevněn na noze zvířete). Actometry snižují ztráty vyplývající z prodlužování cyklu mezi
otelením a náročností na sledování zvířat.
Pro získávání těchto důležitých údajů je velmi vhodné dojicí stání v kombinaci
s automatickým krmným boxem. Je tedy možné konstatovat, že zejména proces dojení se
postupně stává centrem automatického sběru dat o jednotlivých zvířatech. Vývoj technických
prostředků předstihuje současný stupeň poznání objektivních, fyziologicky limitovaných
potřeb zvířat.
3.8 Zařízení pro ošetřování mléka, systém řízení stáda
3.8.1 sledování mléčné užitkovosti
Na farmách se kontroluje mléčná užitkovost. Tím se kontroluje efektivita celého
výrobního procesu a sleduje se zdravotní stav dojnic.
Zařízení pro zjišťování množství nadojeného mléka lze rozdělit např. do těchto skupin:
A. Zařízení, v nichž se shromažďuje celé množství nadojeného mléka
Do této skupiny patří různé druhy odměrných nádob, které jsou opatřeny stupnicí a
umožňují tak okamžitý odečet nadojeného objemu /obr. 25 A/. Tato zařízení se často
využívají v dojírnách a také při dojení ve stájích pomocí mobilního dojicího zařízení. Jejich
nevýhodou při vnitřním užitečném objemu 25 l jsou velké rozměry. Při dojení vyžadují další
operaci spojenou s přesátím získaného mléka do mléčného potrubí. Nejsou vhodné pro
dojírny s automatickým sběrem dat.
109
B. Zařízení, v nichž se odděluje jen určitý podíl protékajícího množství mléka při
průtoku z dojicí soupravy do mléčného potrubí /obr. 25 B/
Pak se odměřuje podle objemu (součástí zařízení je odměrný válec opatřený stupnicí udávající
v litrech proteklé množství mléka.
Obr. 25 Zařízení pro zjišťování množství
nadojeného mléka
A – Odměrná nádoba (25 litrů), B –
Poměrový průtokoměr
1 – hadička, 2 – rám na zavěšení, 3 –
odrážecí plocha, 4 – trubička odvádějící
podíl mléka do odměrného válce, 5 –
trubka spojující hadičku (1) s prostorem
nádoby, 6 – ventil nad odměrným válcem,
7 – gumová čepička, 8 – výstupní hubice,
9 – nádobka pro vzorek mléka, 10 –
trubička pro odsátí mléka z odměrného
válce (12), 11 – přívodní trubka pro
přívod mléka, 12 – odměrný válec, 13 – sítko, 14 – uzávěr odměrného válce, 15 – vstupní
hubice
C. Zařízení, která objemově odměřují protékající množství mléka (vlastní průtokoměry,
v nichž se neshromažďuje žádné mléko)
Plnoprůtokové průtokoměry
Perspektivní se jeví zařízení, uvedená ve třetí skupině, která se nazývají plnoprůtokové
průtokoměry.
Známá uspořádání, podmíněná režimem chovu s AI (automatickou identifikací zvířat)
vycházejí z principu plnění komory o kalibrovaném objemu. Objem naplněné komory je
mžikově vyprázdněn se současnou elektronickou registrací prováděnou on-line v jednotce PC.
110
Tato jednotka vedle průběžného sledování dojivosti řídí i další operace např. krmení jádrem
ve spojení s AKB, sledování zdravotního stavu zvířat a popř. shromažďuje a vyhodnocuje
další , pro chov významné údaje.
Průtokový měřič pro průběžné sledování dojivosti (MIELE)
Jedná se o vysoce přesný průtokový měřič nadojeného množství mléka, který poskytuje
každodenně důležité podklady pro chovatele dojnic. Malý počet pohyblivých dílů zaručuje
vysokou provozní spolehlivost /obr. 26/.
Obr. 26 Průtokový měřič pro průběžné sledování dojivosti (MIELE)
1 – mléčné potrubí, 2 – vtok mléka, 3 – přípojka pro vakuum, 4 – oddělovací komora, 5 –
vyrovnávací ventil, 6 – vyrovnávací trubka, 7 – oddělovací ventil, 8 – měřící komora, 9 –
plovák, 10 – odvzdušňovací trubka, 11 – spínací kontakt, 12 – odvzdušňovací ventil, 13 –
odtok mléka, 14 – odtokový oblouk
111
Měřič se skládá ze dvou komor. Horní slouží k oddělování vzduchu a je propojena vtokem
mléka s dojicí soupravou a přes vakuovou přípojku s mléčným potrubím. Dolní komora
(měřící) je přes odtokový oblouk rovněž propojena s mléčným potrubím. Tím je dosaženo
rovnoměrného rozložení vakua v oddělovací i měřící komoře. Nadojená směs mléka a
vzduchu vstupuje do oddělovací komory, vzduch je částečně odsáván a mléko vtéká
otevřeným oddělovacím ventilem do měřící komory. Vzestupný tvar odtokové trubky
způsobuje nashromáždění mléka v odtokovém oblouku a v měřící komoře. Stoupající hladina
mléka současně zvedá plovák, volně nesený odvzdušňovací trubkou. Mléko může tedy volně
vstupovat do měřící komory, dokud plovák nezpůsobí přepnutí spínacího kontaktu. Toto
nastává v okamžiku, když se v měřící komoře nashromáždilo 200 g mléka. Odvzdušňovací
ventil řízení tímto kontaktem přes mikropočítač krátce sepne a uzavře vstupujícím vzduchem
oddělovací ventil mezi komorami a současně dopraví mléko do potrubí. Po opětném uzavření
odvzdušňovacího ventilu nastane vyrovnání tlaku v obou komorách a oddělovací ventil
propustí opět další mléko do měřící komory – měřící postup se opakuje. Z každého
průtokového měřiče lze samostatně odebírat kontrolní vzorek mléka.
3.9 Požadavky na ošetření mléka a chlazení
Mléko se ošetřuje zásadně ve speciálně upravené místnosti, v mléčnici. Ošetřování mléka po
nadojení upravuje ČSN 46 6104 Ošetření a uchování syrového mléka po nadojení.
3.9.1 Filtrování mléka
Filtrování mléka je vhodnější, protože odstraňuje i jemnější nečistoty. Hlavní součástí
mléčného filtru je filtrační vložka (sáček např. typ LAKTONA – výměna po podojení 100 až
130 dojnic).
112
3.9.2 Čištění mléka odstřeďováním
Čištění mléka působením odstředivé síly má proti předcházejícím způsobům mnoho
výhod. Hlavní výhodou je to, že množství vyčištěného mléka bez přerušení práce je podstatně
vyšší a kvalita čištění je lepší. K čištění mléka odstředivou silou se používají čistící
odstředivky. Působením odstředivé síly se mléko čistí na základě rozdílné měrné hmotnosti
mléka a nečistot. Mléko se čistí v rychle se otáčejícím bubnu odstředivky. Odstředivou silou
se nečistoty, které mají větší měrnou hmotnost než mléko, oddělí do odstředivkového kalu.
Na vnitřní stěně odstředivkového bubnu se kal usadí ve tvaru prstence. Odstředivkový kal
může obsahovat mnoho choroboplodných zárodků a musí se proto spalovat.
3.9.3 Požadavky na zchlazení mléka
Množení mikroorganizmů se zamezí ochlazením mléka na teplotu 5˚C. ČSN 46 6104
Ošetřování a uchování syrového mléka po nadojení stanoví
●
mléko se musí ošetřovat ihned po nadojení v mléčnici,
●
chladící nádrže nebo chladící tanky musí zajistit zchlazení mléka z počáteční teploty
30 - 35˚C za 20 minut na teplotu 5˚C,
●
průtokové chladiče musí zajistit zchlazení přitékajícího mléka z teploty až 35˚C již při
jeho průtoku tak, aby z chladiče vytékalo mléko o teplotě 5˚C,
●
je nežádoucí mísit zchlazené mléko s mlékem nezchlazeným, pokud je nezbytné je
mísit, nesmí teplota při mísení přestoupit 10˚C,
●
při skladování se musí mléko udržovat až do odvozu na teplotě do 7˚C.
113
KOMPRESOROVÁ CHLADÍCÍ JEDNOTKA
/obr. 27/
Obr. 27 Kompresorová chladící jednotka
1 – spojovací potrubí, 2 – chladící nádrž, 3 – výparník, K – kompresor, S – kondenzátor, Č –
čistič chladiva, RV – expanzní ventil
Popis
Kompresorová chladící jednotka se skládá z kompresoru, kondenzátoru, sběrače kondenzátu,
expanzního ventilu a výparníku, které jsou vzájemně propojeny potrubím tak, že tvoří
uzavřený obvod, v němž cirkuluje chladivo.
Chladiva
Podstata strojního chlazení spočívá ve využití změn stavu pracovního media, při které se
spotřebovává teplo. Takovou změnou je izobarické vypařování kapaliny za bodu varu.
Pro oběhové – kompresorové chlazení se užívá syntetických směsí kapalin, tzv. chladiv.
Dříve se jako chladiva používaly plně halogenové fluorbrom-chlorované uhlovodíky
všeobecně nazývané freony. V minulých letech patřil k rozšířeným univerzálním chladivům
freon 12.
114
Funkce kompresorové chladící jednotky
Kompresor nasává páry chladiva a stlačuje je na 0,9 až 1,4 Mpa, přičemž jejich teplota
stoupá až na 45˚C. Stlačené páry se vedou do kondenzátoru, kde se jim odebírá teplo
chlazeným vzduchem nebo vodou. Páry zkapalní při konstantním tlaku a kondenzát se dále
ochlazuje. Kapalné chladivo se přetlakem par tlačí k expanznímu ventilu, řízenému
termostaticky, ve kterém se tlak chladiva snižuje na 100 až 300 kPa a který zároveň reguluje
množství chladiva podle potřeby chladícího procesu. Chladivo se za sníženého tlaku
intenzivně odpařuje ve výparníku, který je tepelně izolován od vnějšího prostředí. Teplo
potřebné k odpaření se odebírá od vnějšího prostředí. Teplo potřebné k odpaření se odebírá
buď přímo z mléka, nebo se vytváří ledová voda, která mléko chladí nepřímo. Páry chladiva
se nasávají zpět kompresorem, takže se obvod uzavře /obr.28/.
Kondenzátor je výměník tepla, ve kterém se odvádí teplo z par chladiva do okolního
prostředí, přičemž páry kondenzují.
Výparník je výměník tepla, ve kterém se snížením tlaku dosahuje vypařování kapalného
chladiva, a to při nižší teplotě, než má látka, kterou je třeba ochlazovat. Přitom se teplo
potřebné k vypařování odebírá látce, která se ochlazuje.
Přívod chladiva do výparníku řídí automaticky termostatický expanzní ventil. Prostor nad
membránou je spojen s čidlem, které je umístěno ve výparníku. Když se ve výparníku zvýší
teplota, odpaří se větší množství kapaliny v čidle a zvýší se tlak v čidle i v prostoru nad
membránou. Membrána se prohne a otevře jehlový ventil. Tím se zvětší průtok chladiva do
výparníku a intenzita chlazení se zvýší.
CHLADÍCÍ ZAŘÍZENÍ
Chladící
zařízení
je
tvořeno
zejména
kompresorovou chladící jednotkou a chladící
nádrží (tankem) nebo průtokovým chladičem.
115
Obr. 28 Linka na chlazení mléka
1 – přerušovač podtlaku, 2 – sběrná nádrž, 3 – čerpadlo, 4 – deskový předchladič, 5 – úchovná
nádrž, 6 – podstava, 7 – chladící nádrž, 8 – kompresorová chladící jednotka
Obr. 29 Chladící nádrže – způsoby chlazení
A – přímý odpar chladiva, B – Akumulace
chladu ve stěnách, C – Rozstřikování ledové
vody
1 – tepelná izolační vrstva, 2 – výparník, 3 –
voda, 4 – led namrzlý na trubkách, 5 – tryska
rozstřikující vodu, 6 – čerpadlo ledové vody, 7
– nádrž na mléko, 8 – míchadlo, 9 – víko
nádrže na mléko
Chladící nádrže
Chladící nádrže /obr.29/ na
mléko mají konstrukční řešení podle způsobu
chlazení. Používají se nádrže s přímým a
nepřímým chlazením. Objem chladících nádrží
bývá 500 l, 1000 l, 2 000 l i více. Tvar nádrží
může být válcovitý nebo hranolovitý.
Chladící nádrž se skládá z nádrže na mléko, vnějšího pláště s tepelnou izolací, víka a
míchadla mléka. Podle způsobu chlazení je součástí chladící nádrže kondenzační chladící
jednotka, popřípadě ještě akumulátor chladu s čerpadlem ledové vody.
Prostor mezi pláštěm a nádrží na mléko je přizpůsoben způsobu chlazení:
●
způsob chlazení přímým odparem chladiva – v prostoru je výparník kondenzační
chladící jednotky, mezi ním a nádrží na mléko je vodivá hmota,
116
●
způsob chlazení s akumulací chladu přímo mezi stěnami nádrže – prostor je nádrží na
vodu, v níž je volně zasunutý výparník chladící jednotky,
●
způsob chlazení s rozstřikováním ledové vody – na stěny nádrže s mlékem se
rozstřikuje ledová voda čerpaná z akumulátoru chladu umístěného pod nádrží nebo
vedle nádrže, u horního okraje nádrže je kolem celého jejího obvodu trubka s otvory,
do níž se čerpá ledová voda, která se otvory rozstřikuje na stěny nádrže a stéká po nich
dolů.
Chladící tanky
Chladící tanky /obr. 30/ tvoří jeden konstrukční celek s kompresorovou chladící jednotkou.
Obr. 30 Chladící tank
1 – potrubí pro vodní oběh, 2 – vstupní
otvor,
3
–
motor
míchadla,
4
–
rozstřikovač vody,
5 – plnicí, popřípadě odvzdušňovací
otvor, 6 – stavoznak, 7 – přípoj
vodovodního
potrubí
a
elektrického
vodiče, 8 – výparník, 9 – míchadlo, 10 – tepelná izolace, 11 – výškově stavitelné nohy, 12 –
kondenzační chladící jednotka
117
4 Seznam požité literatury
Použitá literatura – kapitola Sklízecí mlátičky:
1. Prospekty firmy Biso
2. Prospekty firmy Case
3. Prospekty firmy Claas
4. Prospekty firmy Deutz – Fahr
5. Prospekty firmy Elho
6. Prospekty firmy Fendt
7. Prospekty firmy Fortschrit
8. Prospekty firmy McCormic
9. Prospekty firmy Optigép
10. Prospekty firmy Pottinger
Použitá literatura - kapitola Stroje pro základní zpracování půdy:
1. Prospekty firmy Farmet
2. Prospekty firmy Jympa
3. Prospekty firmy Krajský
4. Prospekty firmy Kverneland
5. Prospekty firmy Lemken
6. Prospekty firmy Overum
7. Prospekty firmy Sukov
Použitá literatura - kapitola Dojení a chlazení mléka:
1. Prospekty firmy Agrostroj Pelhřimov
2. Prospekty firmy Alfa laval
3. Prospekty firmy Farmtek
4. Prospekty firmy Miele
5. Prospekty firmy Packo
6. Prospekty firmy Westfalia
118
5 Seznam zdrojů obrázků
obrázek na straně č. 8
– propagační materiály firmy DEUTZ-FAHR
obrázek na straně č. 10
– propagační materiály firmy CLAAS
obrázek na straně č. 12
– propagační materiály firmy DEUTZ-FAHR
obrázek na straně č. 13
– propagační materiály firmy CLAAS
obrázek na straně č. 14
– propagační materiály firmy CASE
2x obrázek na straně č. 30
– propagační materiály firmy BISO
obrázek na straně č. 31
– propagační materiály firmy BISO
obrázek na straně č. 32
– propagační materiály firmy CASE
obrázek na straně č. 33
– propagační materiály firmy CLAAS
obrázek na straně č. 34
– propagační materiály firmy BISO
obrázek na straně č. 35
– propagační materiály firmy CASE
obrázek na straně č. 36
– propagační materiály firmy OPTICER
obrázek na straně č. 37
– propagační materiály firmy HONSCH
obrázek na straně č. 38,39
– propagační materiály firmy BISO
obrázek na straně č. 40
– propagační materiály firmy CLAAS
3x obrázek na straně č. 41
– propagační materiály firmy CLAAS
obrázek na straně č. 42
– propagační materiály firmy CLAAS
obrázek na straně č. 43
– propagační materiály firmy CLAAS
obrázek na straně č. 44
– propagační materiály firmy FENDT
obrázek na straně č. 45
– propagační materiály firmy FENDT
obrázek na straně č. 46
– propagační materiály firmy CLAAS
2x obrázek na straně č. 60
– propagační materiály firmy ELHO
3x obrázek na straně č. 61
– propagační materiály firmy ELHO
1x obrázek na straně č. 66
– www.jarnet.cz
1x obrázek na straně č. 66
– www.zemedelskastroje.cz
obrázek na straně č. 67
– www.kvernelanddroup.cz
obrázek na straně č. 68
– www.farnet.cz
1x obrázek na straně č. 69
– www.jympa.com
1x obrázek na straně č. 69
– www.zumpa.cz
obrázek na straně č. 76
– www.lemken.com
1x obrázek na straně č. 77
– www.sukov.cz
1x obrázek na straně č. 77
– www.overum.cz
1x obrázek na straně č. 78
– www.lemken.cz
1x obrázek na straně č. 78
– www.kvernelandgroup.cz
1x obrázek na straně č. 89
– propagační materiály firmy AGROSTROJ Pelhřimov
1x obrázek na straně č. 89
– propagační materiály firmy Vestfalia
obrázek na straně č. 91,93,96,100,102,103
– propagační materiály firmy Vestfalia
obrázek na straně č. 104,110
– propagační materiály firmy Alfadelaval
obrázek na straně č. 115
– propagační materiály firmy Miele
obrázek na straně č. 117
– propagační materiály firmy PACHO
- autorem obrázků neuvedených v tomto seznamu je Ing. Miloš
119
120

Podobné dokumenty

Podmítače a kypřiče na ploše letiště

Podmítače a kypřiče na ploše letiště s hloubkovým kypřičem od španělské firmy Jympa. Pod označením SJ5M4E má pracovní šířku 2,4 m a je schopen zahloubit svá dláta až do hloubky 70 cm (2), a tak rozruší půdu pod ornicí. Kypřicí zuby ma...

Více