Plán rozvoje - Domov důchodců Rokytnice nad Jizerou

Transkript

PLÁN ROZVOJE
KVALITY POSKYTOVANÝCH SOCIÁLNÍCH
SLUŽEB PRO DOMOV DŮCHODCŮ ROKYTNICE
NAD JIZEROU
NA OBDOBÍ 2011 – 2017
Poskytovatel:Domov důchodců Rokytnice nad
Jizerou, příspěvková organizace
Sociální služba: Domov pro seniory
Zde VLOŽTE FOTO svého zařízení.
/není podmínkou/
červen 2011
Je ZAKÁZÁNO vkládat jakákoliv LOGA
Zpracoval: MUDr. Olga Marešová, ředitelka
Rozvojový plán vznikl v rámci individuálního projektu Libereckého kraje „IP 2 – Podpora střednědobého plánování a
rozvoje kvality sítě sociálních služeb v Libereckém kraji“, reg. č. CZ.1.04/3.1.00/05.00032, financovaného
z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a ze státního
rozpočtu České republiky.
Pokud jste zpracovávali v roce 2006 rozvojový plán, prosím, proveďte stručné vyhodnocení jeho
naplňování.
Strategický cíl č.1
Plnění strategického cíle č. 2 – co
se podařilo do 31.12.2009:
Vytvoření standardů poskytování sociální služby a jejich zavedení do praxe
V r. 2009 proběhla inspekce poskytování sociálních služeb, nebylo splněno
pouze 1 zásadní kritérium.
Co se nepodařilo, čeho nebylo
dosaženo do 31.12.2009:
Popis překážek, které bránily
v dosažení strategického cíle:
Dlouhodobé cíle
Plnění dlouhodobého cíle č. 1 –
co se podařilo do 31.12.2009:
Jasné vymezení cílové skupiny
Vypracování pravidel pro poskytované služby
Poskytování služby podle vytvořených pravidel
Vytvoření koncepce sociální práce
Jasnou koncepci sociální práce se nepodařilo vytvořit
Chybí kvalifikovaní sociální pracovníci s vizí sociální práce
Zapojení DD do komunitního plánování
-1-
Vyhodnocení rozvojového plánu vytvořeného v roce 2006:
Strategický cíl č.2
Plnění strategického cíle č. 1 – co
se podařilo do 31.12.2009:
Zvýšení kvality poskytovaných služeb
Dlouhodobé cíle
Postupné snižování kapacity zařízení podle harmonogramu zřizovatele
Kapacita byla snížena, ale nebylo dosaženo plánované úrovně.
Zřizovatel na plánované snížení kapacity nepřistoupil.
Postupné zvyšování počtu zaměstnanců zařízení podle harmonogramu
zřizovatele
V plánu bylo zvýšení zaměstnanců z 67 na 80, výsledný počet byl 78.
Žádosti o zvýšení počtu zaměstnanců nebyly schváleny zřizovatelem.
Zřízení oddělení pro klienty s demencí, kteří narušují klidné soužití
Dokončení rekonstrukce jižního křídla
Zajištění dostatečného zdroje pitné vody
Realizace půdní vestavby (dílny klientů, zázemí sociálních pracovníků)
Byl vypracován projekt, získáno stavební povolení, které bylo několikrát
prodlouženo, ale k realizaci půdní vestavby nedošlo.
Dílny pro klienty se z důvodu opakovaného neschválení finančních prostředků
-2-
na půdní vestavbu v rámci rozpočtu organizace v průběhu let vytvořily místo
pokojů klientů přímo na jednotlivých odděleních (čímž se zvýšil počet
dvoulůžkových pokojů).
Půdní vestavba byla i nadále potřeba a to pro vytvoření zázemí pro sociální
pracovníky, vzniklo by zde několik pokojů (zvýšení počtu jednolůžkových
pokojů) a malý víceúčelový sál pro společenské akce klientů a vzdělávání
zaměstnanců. Ani tato varianta nebyla zřizovatelem podpořena.
Dokončení terénních úprav kolem domu a vybudování zahrady
Vyhodnocení plánu kapacity uživatelů a počtu pracovníků do 31.12.2009
Plánovaný počet uživatelů
v roce 2009
109
Plánovaný počet
pracovníků 2009
Plánovaný poměr
pracovníků/uživatelů 2009
80
K ODDĚLENÍ SLUŽEB
DOŠLO V R. 2008
80/109 – 0,73
Skutečný počet uživatelů v
roce 2009
70
Skutečný počet pracovníků
2009
Skutečný poměr
pracovníků/uživatelů 2009
42
42/70 – 0,6
Vyhodnocení plánu provozních podmínek v oblasti bydlení do 31.12.2009
Plánovaný počet jednolůžkových pokojů
44
Skutečný počet jednolůžkových pokojů
38
Plánovaný počet dvoulůžkových pokojů
10
Skutečný počet dvoulůžkových pokojů
16
Plánovaný počet tří a vícelůžkových
pokojů
0
Skutečný počet tří a vícelůžkových pokojů
0
Komentář k plnění tabulkové části rozvojového plánu:
Zde doplňte 
V RP bylo zřízení oddělení se zvláštním režimem pro klienty s demencí, kteří narušují klidné
soužití. Oddělení bylo zřízeno.
Ze zákona č.108/2006 o sociálních službách vyplynula nutnost zřízení služby Domov se zvláštním
režimem. Ostatní uživatelé služby DZR však bydleli společně s uživateli služby DS, obě služby
nebyly oddělené a péči zajišťovaly stejné týmy zaměstnanců.
V tabulkové části jsou uvedena čísla, která se týkají souhrnně obou služeb.
-3-
Vyplňujte pouze orámovaná políčka. Děkujeme
I. ÚVOD
Seznam členů pracovní skupiny a jejich pozicí uvnitř organizace, kteří se účastnili tvorby rozvojových plánů;
kontakt na zpracovatele písemného výstupu.
Zde doplňte 
Vlasta Adámková, vedoucí ošetřovatelské péče
Miroslava Doubková, vedoucí oddělení
Pavla Doubková, sociální pracovnice
Milena Čeřovská, vedoucí oddělení
Olga Marešová, ředitelka
Iveta Palmová, vedoucí sociální péče
Svatava Kučerová, ekonomka
Zpracovatel písemného výstupu: Olga Marešová,
e-mail: [email protected], tel.: 481 553366
Kdo je zodpovědný za vyhodnocování naplňování plánu
Zde doplňte 
Olga Marešová
Termíny hodnocení
Zde doplňte 
K 1.2. následujícího kalendářního roku
-4-
II. ANALYTICKÁ ČÁST
1. POSLÁNÍ
Uveďte poslání a cíle Vaší služby, definici cílové skupiny a principy poskytování služby (nezapomeňte na případné
územní vymezení poskytování služeb)
Zde doplňte 
Posláním služby Domov pro seniory, kterou zajišťuje Domov důchodců Rokytnice nad Jizerou,
příspěvková organizace Libereckého kraje, je poskytování celoročních pobytových sociálních
služeb v klidném prostředí se zahradou seniorům nad 65 let především z oblasti Západních
Krkonoš, kteří jsou plně odkázáni na pravidelnou pomoc jiné osoby, a jejichž stáří a snížená
soběstačnost jim nadále neumožňují setrvat v dosavadním prostředí. Služba podporuje udržení
zachovaných schopností a soběstačnosti seniora a vychází z jeho individuálních potřeb.
Cíle:
Poskytovat základní činnosti služby tak, aby byla v maximální míře podporována ještě
zachovaná soběstačnost a schopnosti klienta
Poskytnutí základní ošetřovatelské péče
Dietní stravování, možnost výběru jídel
Bezbariérové bydlení
Příjemné prostředí v domově i jeho okolí
Bydlení v převážně 1lůžkových pokojích, dvoulůžkové pro manžele
Podpora kontaktů s přirozeným společenským prostředím
Zachování spolupráce s rodinou
Poskytnutí pomoci při pozitivním hodnocení života, pomoc při nacházení smyslu života
na jeho sklonku a doprovázení v posledních dnech života
Zajištění ubytování osob blízkých klientovi
Cílová skupina:
Osoby, které dosáhly věku 65 let, mají sníženou soběstačnost a jsou plně odkázány na
pravidelnou pomoc jiné osoby, potřebují soustavnou péči a jejich snížená soběstačnost jim
nadále neumožňují setrvat v dosavadním prostředí, v případě že:
rodina již vyčerpala možnosti své péče
bydlí v odlehlých oblastech a v obci není dům s pečovatelskou službou a není zajištěna
pečovatelská služba
jejich věk, snížená soběstačnost a zdravotní stav způsobený věkem již neumožňuje vést
poměrně samostatný život v domech s pečovatelskou službou
jsou pro ně vzhledem ke snížené soběstačnosti a ke změnám zdravotního stavu
nedostačující služby pečovatelské služby nebo jiné terénní služby sociální péče
po stabilizaci zdravotního stavu během pobytu v léčebně dlouhodobě nemocných
potřebují komplexní péči, kterou nelze zajistit jiným způsobem
přednostně jsou umísťováni žadatelé z regionu Západních Krkonoš, protože domov je
dobře dopravně dostupný, klienti tak zůstávají ve svém přirozeném společenském
prostředí, v blízkosti svých příbuzných a známých, s nimiž nemusí přerušit vzájemný
kontakt. Uživatelé služeb pocházejí z vesnic a městeček, byli zvyklí na klid, který jim
poloha DD uprostřed přírody může zajistit i nadále. V závislosti na vlastním přání
zájemce, naléhavosti jeho sociální situace a nedostatku místních žadatelů mohou být
služby poskytnuty klientům z celého Liberecka.
Další specifikace
Nejsou přijímány osoby, které by nepotřebovaly využívat základní nabízené služby:
vaření, úklid, praní prádla a sociální péči.
Neposkytujeme služby klientům, kteří v průběhu pobytu v domově důchodců
onemocněli některým druhem demence a většinou narušují klidné soužití s ostatními
klienty.
-5-
Principy
přizpůsobení služeb potřebám klientů
podpory soběstačnosti klienta s využitím jeho zdrojů
odbornosti
respektování soukromí
respektování individuální volby
respektování zvyků
spolupráce s rodinou
Jakou nepříznivou sociální situaci poskytováním své služby řešíte? Popište širší souvislosti.
Zde doplňte 
Důvody uvedené žadateli před začátkem poskytování služby: neschopnost se o sebe postarat
(34x), osamocení a potřeba péče (8x), když rodina nezvládá (12x), jiné (12x)
Nepříznivá životní situace stejně jako kvalita života, znamená pro každého člověka něco jiného,
má 2 dimenze, objektivní a subjektivní. Objektivní znamená naplnění požadavků, které se týkají
sociálních a materiálních podmínek života, subjektivní souvisí s psychickou pohodou a se
všeobecnou spokojeností se životem.
Životní situace žadatele závislého na pomoci 2. osoby v domácím prostředí
1.
Objektivní (norma obvyklá ve společnosti), jak ji vidí vnější pozorovatel
Žadatel, který k nám přichází ze svého domácího prostředí:
je závislý na pomoci 2 osoby, není předpoklad, že se jeho závislost zlepší
není v jeho fyzických možnostech v zimě vyházet sníh, opatřit si topení, topit, nakoupit,
zařídit si úřední záležitosti (pošta, banka)
mívá pohybové omezení (pohybuje se s pomocí kompenzační pomůcky, invalidního
vozíku) nebo se sám nepohybuje vůbec (maximálně se z lůžka přesune na toaletní židli)
není schopen vykonávat běžné práce v domácnosti – vaření, mytí nádobí, úklid, praní a
žehlení prádla, často si neohřeje uvařené jídlo
má hlad, je mu zima, musí počkat, až někdo přijde a pomůže mu
nedostane se ven, není schopen používat veřejné dopravní prostředky
osobní hygienu provádí s pomocí nebo vůbec
používá pomůcky pro inkontinenci, ale pro jejich využití potřebuje asistenci další osoby
tráví čas ve svém bytě či domě (sociální izolace), žije osaměle nebo jen v kruhu rodiny,
jejíž členové chodí do zaměstnání nebo se odstěhovali do větších měst za prací, bez
společenských kontaktů s vrstevníky
má více druhů nemocí, proto potřebuje pravidelnou zdravotní péči, obává se, že si při
pádu, zhoršení zdravotního stavu nebo soběstačnosti nebude schopen přivolat pomoc
má strach, že se nedovolá pomoci, kdyby se cítil ohrožený
nezvládá manipulaci s telefonem z důvodů onemocnění kloubů nebo smyslového
omezení (zrak, sluch)
v dané oblasti není pečovatelská služba
Pečující osoby v ideálním případě:
zajistí nákup a léky
uvaření a podání stravy
úklid, praní prádla
zajištění topení
vyšetření u lékaře
úřední záležitosti
pomáhají s osobní hygienou (koupání 1 x v týdnu, ráno a večer)
zprostředkování kontaktu s jinými osobami (telefon, dopis, odvoz)
-6-
ale nemohou osobě zajistit:
pravidelnou pomoc nebo podporu při běžných činnostech, které by osoba zvládla
s jejich pomocí vykonat
okamžitou podporu nebo pomoc
bezbariérové prostředí
pocit bezpečí, že se osoba dovolá pomoci
cvičení pro udržení hybnosti
společnost během dlouhého dne, sociální začlenění
jiné sociální, psychické a duchovní potřeby (pocit užitečnosti, potřeba uznání,
příslušnost ke skupině)
Často o osobu pečují
Rodinní příslušníci, kteří se nemohou vzdát svého zaměstnání a nejsou v dosahu celý
den, nebo by celodenní péči z důvodu psychického a fyzického vypětí nezvládly. Často
mají i samy své zdravotní problémy.
Rodina se snaží, pečuje o osobu nepřetržitě několik měsíců nebo i let, bez možnosti
odpočinku a je vyčerpaná.
Pečovatelská služba, která obvykle nefunguje v noci a ve volných dnech
Sousedi, kteří poskytují služby nepravidelně
děti by o rodiče pečovaly, ale jejich životní situace jim to nedovoluje, protože bydlí
daleko
2. Situace z pohledu žadatele:
Objektivní situaci si uvědomuje, ale:
je doma, ve svém prostředí, jinam nechce, bojí se změny
ví, kde co má, zná sousedy, výhled z okna, pustí si televizi, kdy chce, nikoho neruší …
má rád svůj klid, nikdo ho neruší, případný hluk je známý a už si na něj zvykl (možná je
to i druh aktivizace a orientace v čase - jede autobus, sousedi jdou do práce, děti ze
školy)
má svůj pořádek a řád, může např. kouřit v kuchyni, trávit den o svém
chce zůstat doma, když to nezvládne, rezignuje, obviňuje okolí, vyžaduje více péče, je
agresivní
cítí se užitečný, když se aspoň částečně obstará, má tím vyplněný celý den
Společná nepříznivá situace (doma i v DD)
soužití generací neexistuje, dnešní senioři ho už nezažili
málo se pěstují vztahy, generace žijí odděleně ve svých bytech a svým způsobem
života
s dětmi a vnuky si senioři nemají o čem povídat, je to spíš o technických a provozních
záležitostech
během několika desetiletí došlo k velkému technickému a technologickému pokroku.
Mladí mají mnohem více informací a staří jim v tomto tempu nestačí (mobilní telefony,
internet), učí se od mladých a potřebují pomoci s novými situacemi (v obchodě, u
lékaře)
mladí nemají čas, mají hodně povinností (práce, starost o děti), staří to těžko nesou a
vyčítají jim, že si na ně čas nenajdou
senioři nemají nové pracovní a sociální podněty, mluví totéž dokola, potřebují, aby jim
někdo naslouchal, mladí mají jiné zájmy, nemají trpělivost a společnou řeč, staří se
nezajímají o problémy mladých a naopak
senioři nemají komu předat svoje životní zkušenosti, celý život žili jen svojí prací, o
jejich životní zkušenosti nemá nikdo zájem, životní styl je jiný
společnost není nastavená na naslouchání a předávání moudrosti, ale na výkon a
seberealizaci, vzpomínky seniorů nikoho nezajímají
senioři ztrácí úctu už doma, rezignují, opouštějí postupně své role (přišli už o roli
pracovní, sociální, v zařízení SS opouštějí roli být sami sebou); chtěli by i dál podávat
výkony, ale již nemají sílu ani smysl života, cítí se neužiteční a zbyteční, nikdo je
nepotřebuje, služba jim toto všechno nedokáže vrátit
stáří už není v dnešní době považováno za moudré ve smyslu jak dobře prožít život, aby
-7-
byl naplněný a dobře zakončený
ve svém životě se většinou nesetkali s umíráním, mají strach ze smrti, cítí bezmoc, neví
si rady se svým stářím
umírání bylo odsunuto do ústavů, nekonají se rozloučení v širším okruhu, např.
dlouholetý hasič by si zasloužil vystrojení rozloučení s celým útvarem, ale rodina na to
nemá finanční prostředky a zájem…. i naši senioři mají obavy, jak dopadne jejich
rozloučení a poslední věci….
nemůžou ven (zima, sníh, led)
Nepříznivá situace v DD vč. praxe přijímání klientů
a) Klient je vytržený z přirozeného prostředí
b) V hlavní budově je 14 nevyhovujících malých dvoulůžkových pokojů o ploše cca
2
12m . Je těžké je obsadit:
na péči pro osoby zcela závislé na pomoci 2. osoby není manipulační prostor
klienti si stěžují na nedostatek prostoru a soukromí
dochází k porušování práv klientů a ke střetu zájmů
žadatelé chtějí samostatný pokoj
c) Uvolní-li se místo v jednolůžkovém pokoji, přestěhuje se tam stávající klient
z dvoulůžkového pokoje. O malý dvoulůžkový pokoj není zájem, noví klienti tedy
nejsou přijímáni. Z dvoulůžkového pokoje tímto způsobem vznikne jednolůžkový pokoj.
Kapacita se tak oproti kapacitě uvedené v registraci postupně snižuje, zároveň se
snižují příjmy z úhrad za pobyt.
d) Nemůžeme přijímat žadatele se stupněm příspěvku III. a IV., protože řešíme problém
nevyhovujících malých 2lůžkových pokojů. Kapacitu na přijetí nového klienta máme,
ale není k dispozici vhodný pokoj.
e) Snižování příjmů služby – nižší úhrady za pobyt od nižšího počtu klientů a nižší úhrady
na příspěvcích na péči.
f) 5 uživatelů, kteří nesplňují cílovou skupinu (nejsou zcela odkázáni na pomoc druhé
osoby), dočasně bydlí ve vedlejší budově bez výtahu, kde je společné hygienické
zařízení pro všechny obyvatele, včetně zaměstnanců. Jejich přestěhováním z hlavní
budovy se mohl snížit počet malých nevyhovujících dvoulůžkových pokojů. Stav
soběstačnosti těchto klientů se postupně zhoršuje a časem se budou muset vrátit do
hlavní budovy.
2. UŽIVATELÉ
68
Průměrný počet uživatelů za rok 2009
70
Kapacita služby uvedená v registraci
Kapacita nebyla naplněna vzhledem k nevyhovujícím rozměrovým parametrům některých dvoulůžkových pokojů,
do nichž nelze umístit klienty zcela závislé na pomoci 2 osoby, protože není manipulační prostor pro péči o ně, a
nově příchozí klienti v nich nechtějí bydlet
Věkové rozložení uživatelů:
7
dospělí v produktivním věku do 65
(pobírající invalidní důchod)
33
Mladší senioři 65 – 80 let
28
Starší senioři nad 80 let
Dále k 30.6.2011
Žadatelé:
65
Nesplňují cílovou skupinu (věkem nebo
-8-
soběstačností)
11
Splňují cílovou skupinu
10
Splňují cílovou skupinu, ale nepřejí si
bydlet ve 2 lůžkovém pokoji
3. OCHRANA PRÁV UŽIVATELŮ
5
Počet uživatelů, kteří jsou zbaveni způsobilosti k právním úkonům
3
Počet uživatelů, kteří jsou omezeni ve způsobilosti k právním úkonům
5
Počet uživatelů, kterým je stanoven veřejný opatrovník (obec)
0
Počet uživatelů, jejichž opatrovníkem je pracovník zařízení nebo zařízení
Popište,
jakým
způsobem řešíte
tuto situaci 
18
Počet uživatelů, kteří sami hospodaří se svými prostředky (mají peníze u sebe)
68
Počet uživatelů, kteří mají u sebe občanský průkaz
Uveďte, která práva uživatelů mohou být v souvislosti s poskytováním Vaší služby omezována?
Zde doplňte 
Právo na soukromí (prostor a vybavení pokoje, ve společné koupelně)
Právo na svobodu a svobodnou volbu (jídlo, aktivity, večerní toalety)
Právo na přiměřené riziko (volný pohyb, finanční hospodaření, dodržování diety)
Důstojnost (oslovení, úcta i v nepřítomnosti, nálepkování, vzhled, v očích POP jsou klienti někdy
jen objektem péče, vlastnění klienty – mocenské postoje), nemocniční model přístupu k
umírajícímu
Ochrana citlivých údajů, listovní (telefonní) tajemství
V jakém dokumentu jsou uvedena práva uživatelů?
Zde doplňte 
SQ 2, Domácí řád
Ke kterým střetům zájmů může ve Vašem zařízení dojít?
Zde doplňte 
1. Mocenský přístup - nucení stravy, nucení aktivit, nucení našeho názoru x klient může mít
jiný zájem
2. Málo POP, únava POP z důvodu častých manipulací s klienty, oblékání, koupání, změna
polohy a opatření proti proleženinám
3. Režimová opatření x samostatnost klienta
4. Snaha ochránit klienta, nést odpovědnost, neriskovat x klient je přepečováván,
zneschopňován, připadá si nemožný
5. Možnosti personálu x zájem klienta, aby se mu sloužilo, vynucování pozornosti jen pro
sebe
6. Klidné soužití v zařízení x klient narušuje soužití s ostatními alkoholem, výtržnostmi,
hlukem, nedovolenými návštěvami jiných klientů, krádežemi nebo zápachem
Co byste chtěli v oblasti ochrany práv a možných střetů zájmů ve Vaší službě zlepšit?
Zde doplňte 
1. Hledání cest k většímu soukromí klientů – 16 dvoulůžkových pokojů změnit na
-9-
jednolůžkové
2. Pokračování ve změně mocenského přístupu personálu na partnerský model (důstojný
přístup ke klientovi, uvědomování si vlastních hranic personálu)
3. Dostatek personálu pro individuální přístup ke klientovi (věnovat klientů víc času i ve
dnech pracovního volna)
4. Dát klientům větší svobodu jednání, právo na riziko
5. Podpořit klienty v uvědomění si a ochraně svých práv
6. Více kontaktů s veřejností
7. Právo na důstojné umírání
8. Zprůhlednění ceny služby pro klienta
7
Kolik stížností od uživatelů evidujete za posledních 12 měsíců?
Co byste potřebovali zlepšit pro to, aby uživatelé využívali možnosti stěžovat si a dávat připomínky ke kvalitě
služby?
Zde doplňte 
1. více informací pro klienty, co mohou a nemohou od služby očekávat
2. ujasnění si „naší“ kvality
3. personál, který se nemstí za stížnost a přitom se umí obhájit, je-li v právu
•
nastavit hranice, kdy služba označí sdělení klienta za stížnost zvláště u lidí, kteří se
verbálně nevyjadřují
•
využít podněty klientů v záznamech a hodnoceních o realizaci služby, které mohou
sloužit jako důležitý zdroj informací pro rozvoj služby a pracovat s nimi
•
vést záznamy, jak byly stížnosti a připomínky využity ke kvalitě služby
4. ROZSAH A ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB
30
Počet uživatelů, kteří nesplňují kritérium III. a IV. stupně závislosti
4
Počet uživatelů, kteří nástupem řeší nevhodné bydlení (topení uhlím, bariérovost atd.)
21
Počet uživatelů, pro které není k dispozici odpovídající sociální služba
Napište,
jaké
služby
schází
uveďte pro kolik
uživatelů
byste
daný druh služby
potřebovali, 
1.
Pečovatelská služba v kombinaci s bezbariérovým bydlením a dálkovým vytápěním,
poskytovaná minimálně 12 hod denně včetně sobot a nedělí pro 9 uživatelů
2.
Podpora samostatného nebo chráněného bydlení pro 14 uživatelů (pro uživatele
s psychickým onemocněním 11 a 3 pro uživatele s mentální retardací)
3.
Odlehčovací služby pro 2 uživatele
14
Počet uživatelů, kteří by mohli žít s podporou terénních služeb ve svém domácím prostředí
Napište,
jaké
podmínky schází,
kvantifikujte 
V horské oblasti nefunguje v řadě obcí terénní pečovatelská služba zajišťovaná 12 hodin denně
včetně sobot a nedělí.
Pozn. k vysokému počtu uživatelů, kteří nesplňují kritérium III. a IV. stupně závislosti:
a) Příbuzní žadatelů často dávají žádost o přiznání příspěvku na péči až v době, kdy se soběstačnost jejich
příbuzného natolik zhorší, že už se stanou pacienty léčebny dlouhodobě nemocných, není tedy možné
posoudit soběstačnost v přirozeném prostředí osoby. V našem zařízení má klient uspokojeny všechny
základní potřeby, proto se jeví podstatně soběstačnější než v domácím prostředí.
b) V procesu přiznávání stupně příspěvku na péči se klade velký důraz na zdravotní stav klienta, který však
nemusí souviset se stavem soběstačnosti klienta. Lékaři obvykle nemají o soběstačnosti svých pacientů
ponětí.
c)
Vyřízení žádosti o přiznání nebo zvýšení PP trvá několik měsíců. Zemře-li klient, mívá obvykle vysoký PP, a
přijmeme klienta, který je nesoběstačný a opět má teprve žádost o přiznání nebo zvýšení PP.
- 10 -
Převážná část klientů, kteří nesplňují CS, se k nám dostala variantou a).
35
Počet uživatelů, kteří jsou zcela závislí na pomoci druhé osoby
24
Počet uživatelů, kteří mají obtíže v komunikaci
31
Počet uživatelů, u kterých je zajišťována pomoc při podávání stravy
39
Počet uživatelů, u kterých je zajišťována pomoc při osobní hygieně
4
Počet uživatelů, kteří se podílejí na úklidu svého pokoje a je jim při této činnosti poskytována
podpora pracovníků
2
Počet uživatelů, kteří se podílejí na přípravě svého jídla a servírování a je jim při této činnosti
poskytována podpora pracovníků
0
Počet uživatelů, kteří se podílejí na péči o své oblečení (např. praní, žehlení, zašívání) a je jim
při této činnosti poskytována podpora pracovníků
31
Počet uživatelů, kterým je poskytována podpora při pohybu po zařízení
41
Počet uživatelů, kterým je poskytována podpora při pohybu mimo areál zařízení
36
Počet uživatelů, kterým je poskytována podpora při hospodaření se svými prostředky
64
Počet uživatelů, kterým je zajišťována podpora při využívání veřejných služeb (např. nákupy,
pošta, zdravotní prohlídky)
Které oblasti potřeb uživatele pokrýváte při poskytování služby?
Zde doplňte 
Ubytování, poskytnutí stravy, úklid, praní prádla, zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu,
pomoc při hygieně, společenské prostředí, aktivizační činnosti, pomoc při uplatnění práv, zájmů
a obstarávání osobních záležitostí.
67 k 31.12.2010
Počet uživatelů, kteří mají uzavřenou smlouvu o poskytování služeb
Ano
Je smlouva zpracována ve formě srozumitelné všem uživatelům z Vaší cílové skupiny?
Ano,ale jen
rámcově
Máte ve smlouvě vyspecifikováno jaké konkrétní služby, v jakém rozsahu uživateli a za jakou
úhradu uživateli poskytujete?
Které
poskytované
služby a jejich
rozsah jsou ve
smlouvách
upraveny? 
a)
ubytování
úkony péče v rozsahu podle § 49 odst. 2 písm. c) až h)
67 k 31.12.2010
Počet uživatelů, se kterými je vytvořen individuální plán poskytování služeb
Ano
Máte ustaveny klíčové pracovníky?
Komentář 
Klíčového pracovníka má každý klient, zde v DD se používá označení „důvěrník“
b) stravování
Kdo všechno může zastávat roli klíčového pracovníka? Uveďte zařazení pracovníků
Zde doplňte 
Pracovníci sociální péče ve 4. – 7. třídě, sociální pracovnice, metodik
1-4
Pro kolik uživatelů obvykle zajišťuje pracovník individuální plánování?
Jakým proškolením klíčový pracovník musí projít?
Zde doplňte 
Nový pracovník je seznámen zaškolujícím pracovníkem s pravidly a postupy individuálního
- 11 -
plánování a s rolí důvěrníka. Stávající důvěrníci jsou vedeni metodikem DD formou schůzek a
dopisů.
Jakým způsobem se uživatel podílí na plánování služby?
Zde doplňte 
Při jednání se zájemcem o službu sdělí zájemce svá očekávání a požadavky na službu, při přijetí
dává podklady k vytvoření předběžného individuálního plánu, v době adaptace a v průběhu
služby si objednává s pomocí důvěrníka potřebnou péči v souladu s využitím svých zdrojů
soběstačnosti. Dále s pomocí důvěrníka plánuje své osobní cíle. Klient má právo odmítnout
plánování svého osobního života, určí jen nezbytné činnosti podpory od služby.
Jakým způsobem je zajištěno provádění zdravotnických služeb? (prohlídky praktického lékaře, denně poskytované
zdravotnické úkony, fyzioterapie atd.)
Zde doplňte 
Praktický lékař dochází do zařízení 3x týdně, podle potřeby navštěvuje klienty na jejich pokojích
nebo klienti docházejí do ordinace, která je umístěna v budově. V ordinaci 1x měsíčně působí
diabetolog a podle potřeby oční lékařka. Celodenní zdravotní péči zajišťují zdravotní sestry,
které jsou zaměstnankyněmi zařízení. Za stomatologem klienti dojíždějí.
Jaké návazné služby využívají Vaši uživatelé (sociální, zájmové, veřejné, zdravotnické apod.)?
Zde doplňte 
Využívají převážně služby zdravotní péče (stomatolog, gynekolog), poštu, banku, obchody a
kulturní akce konané v okolních obcích, kdy podporu a pomoc poskytují pracovníci zařízení.
Případné využití jiných služeb zajišťuje rodina.
Možnosti cestování – naše cílová skupina vůbec nevyužívá veřejnou dopravu vzhledem k velké
míře nesoběstačnosti. Pokud potřebnou přepravu osobním automobilem nezajistí rodina,
mohou použít odvoz služebním autem za úhradu – např. nákup, úřady, lékař, cesta na určité
místo apod.
DD pořádá výlety do okolí, návštěvy divadel, kulturních akcí, kam klientům odvoz zajistí
služebním autem.
Do DD dochází kadeřnice, pedikérka, kněží, někteří lékaři a dobrovolníci, pořádáme kulturní
akce.
5. PROVOZNÍ PODMÍNKY
Popište způsob ubytování (samostatné pokoje, vícepokojové buňky s WC a koupelnou atd.)
Zde doplňte 
Klienti bydlí převážně v jednolůžkových pokojích, kdy jsou obvykle 2 pokoje propojené
společnou průchozí koupelnou.
Vyhovující dvoulůžkové pokoje mají vlastní koupelnu a původním záměrem bylo je využít pro
manželské páry.
Většina dvoulůžkových pokojů je malých a zcela nevyhovujících s nedostatkem prostoru a
soukromí.
Všechny pokoje jsou samostatné a vchází se do nich z centrální chodby. Jsou vybavené
základním nábytkem (vestavěná skříň, postel, noční stolek, stůl, židle, skříňka na televizi), nikde
není kuchyňská linka (nepředpokládáme, že by osoby z cílové skupiny samostatně vařily).
11 – společná WC,
28 – společné
sprchy
Pro kolik uživatelů jsou společné umývárny a WC
46
Počet uživatelů, kteří bydlí na jednolůžkovém pokoji
20
Počet uživatelů, kteří bydlí ve dvoulůžkovém pokoji
0
Počet uživatelů, žijící ve vícelůžkovém pokoji
Kolik pokojů z celkového počtu pokojů je vybaveno vlastním sociálním zařízením (umývadlo, sprcha, WC?)
- 12 -
Zde doplňte 
6 dvoulůžkových s vlastní koupelnou (sprcha. umyvadlo a toaleta)
28 jednolůžkových pokojů má koupelnu obvykle společnou pro 2 klienty
U 10 pokojů je samostatné WC, ale společná koupelna na chodbě
6 pokojů nemá ani WC ani koupelnu
Odpovídá vybavení zařízení potřebám uživatelů? Zhodnoťte a uveďte, jaké vybavení pro osobní potřebu uživatele
nebo vybavení společných prostor Vám schází (netýká se technických provozů)
Zde doplňte 
Vybavení osobních a společných prostor téměř vyhovuje potřebám uživatelů, nevytváří však
domácí prostředí. Svoje pokoje si klienti mohou dovybavit vlastními drobnějšími předměty
(křesla, obrazy).
Zhodnoťte prostorové podmínky pro poskytování služby
Zde doplňte 
Hlavní budova domova je bezbariérová a po celkové rekonstrukci, základní dispozice však
zůstala zachována – z dlouhé chodby se vchází do jednotlivých pokojů. Z chodby se jakýkoliv
hluk nese do pokojů.
Vedlejší budova, kde jsou dočasně ubytování klienti, kteří nespadají do cílové skupiny, je bez
výtahu a s dalšími bariérami, k bydlení pro cílovou skupinu klientů je nevyhovující.
Jednolůžkové pokoje jsou malé, ale klienti mají své soukromí a na nedostatek místa si nestěžují.
2
V 16 malých dvoulůžkových pokojích, které mají velikost cca 14m je nedostatek místa na
umístění nábytku, nezbývá místo na křesla, není přístup k oknu, není kam odložit kompenzační
pomůcky nebo invalidní vozík, není prostor na použití technických prostředků ulehčujících péči
o klienta.
Příklad vhodné velikosti pokojů viz Kritéria transformace … vybraných služeb sociální péče:
2
2
Min. velikost pokoje pro 2 osoby 20 m (25 m pro osoby trvale upoutané na lůžko či invalidní
vozík). U bytů nebo domů pořizovaných jinak než výstavbou je možné se od tohoto rozměru
2
2
odchýlit směrem dolů maximálně o 4 m . Min. velikost pokoje pro 1 osobu 12 m2 (14 m pro
uživatele trvale upoutaného na lůžko či invalidní vozík). U bytů nebo domů pořizovaných jinak
2
než výstavbou je možné se od tohoto rozměru odchýlit směrem dolů maximálně o 2 m .
V průběhu let došlo k velkému snížení soběstačnosti klientů. Budova je 4 patrová, oddělení pro
seniory jsou ve 3. a 4. podlaží a výtahy kapacitně pro přemísťování klientů.
1. evakuační výtah nevede k jídelně, k hlavnímu vchodu budovy, kam přijíždí i sanita, na dvůr a
do zahrady. Je umístěný v technických prostorách na konci budovy se nedá pro běžný provoz
využít.
2. osobní výtah kapacitně nestačí pro přemísťování špatně pohyblivých klientů, nevejde se do
něj lůžko.
3. Chybí další výtah, který by zajistil o dopravu klientů do jídelny a před budovu a mohla se
v něm přepravovat lůžka.
Stávající výtahy nestačí kapacitou pro evakuaci klientů v případě požáru.
Klienti si stěžují na absenci balkónů, (je pro ně nepohodlné dopravovat se daleko ven na dvůr,
chybí blízkost WC) kde by mohli odpočívat na čerstvém vzduchu a měli výhled na Krkonoše.
Domníváte se, že jsou provozní podmínky pro uživatele a pro pracovníky vyhovující? Umožňují provozní podmínky
poskytování služeb na základě individuálních potřeb uživatele? (např. výdej stravy, směnný provoz)
Zde doplňte 
Podmínky pro uživatele a pracovníky jsou NEVYHOVUJÍCÍ. Pracovní doba zaměstnanců je co
nejvíce přizpůsobena potřebám klientů, ale pracovníků v přímé péči je na pokrytí potřeb klientů
nedostatečný počet.
Nevyhovující podmínky:
Službu na základě individuálních potřeb uživatelů nemůžeme zcela poskytovat, neboť
jsme omezeni:
- 13 -
o
Počtem pracovníků ve směně, kteří se mohou klientům věnovat pouze
omezenou dobu, aby stihli uspokojit alespoň částečně i potřeby ostatních
klientů. O 35 klientů na 1 oddělení pečuje 10 pracovníků přímé obslužné péče
ve směnném provozu a 1 vedoucí oddělení. Celkem tedy 22 pracovníků
v přímé péči. To znamená, že na 1 oddělení jsou na 35 klientů v denní směně
2 pečovatelky ( do 18.45) a do 15.30 2 aktivizační pracovnice
o
Odpolední směna pracovníků končí v 18.45, do té doby je u většiny klientů
provedena večerní hygiena a klienti jsou již obvykle na lůžku. 1 pracovník
v noční směně může vyhovět pouze drobným individuálním požadavkům
klientů. Bylo by třeba, aby odpolední směna pracovala alespoň do 22 hodin,
ale na to v současné době není dostatek pracovníků.
o
Ranní hygienu u klientů provádí nastupující ranní směna, proto pomůcky pro
inkontinenci se klientovi vyměňují po 12 hodinách (nebo i po delší době) a
takovou zátěž žádná pomůcka nevydrží. Z tohoto důvodu je potom třeba
převléknout celé lůžko včetně klienta a je podstatně věší spotřeba prádla,
které se musí vyprat.
o
Hygienickými předpisy, které se týkají doby skladování uvařeného jídla
o
Dlouhodobě nemáme vyřešený problém s nákupy pro klienty (účtování o
nákupech klientů, nedostatek pracovníků, kteří by klientům mohli nakupovat,
malý obrat v bufetu – nájemce se neuživil apod.)
Vzdělávání zaměstnanců – nemáme místnost, kde by vzdělávání mohlo probíhat.
Jediným prostorem je společná jídelna, kde se kromě stravování klientů a zaměstnanců
někteří klienti dívají na televizi, a odehrávají se tu všechny společenské akce. Prostor je
pro účely vzdělávání nevyhovují a často dochází ke střetu zájmů (př. klient si chce po
obědě posedět u stolu a musí odejít kvůli jiné akci).
Zdravotní sestry nemají šatnu a sprchu. Převlékají se na chodbě.
Chybí zázemí pro sociální pracovníky.
6. PRACOVNÍCI
42,8
Celkový počet pracovníků poskytovatele sociální služby
24
Počet pracovníků, kteří přímo pracují s uživateli
2
Počet sociálních pracovníků
20 (+ 2 vedoucí
odděllení)
Počet pracovníků v sociálních službách
4,8
Počet pracovníků, kteří poskytují odborné zdravotní úkony
0
Počet fyzioterapeutů
0,114 (8/70)
Poměr pracovníků v přímé práci a uživatelů v denním provozu
0,028 (2/70)
Poměr pracovníků v přímé práci a uživatelů v nočním provozu
Jiní
pracovníci,
specifikujte 
Ostatní pracovníci: uklízečky, kuchaři, pradleny, administrativa
0
Počet dobrovolníků, se kterými má zařízení uzavřenou smlouvu o dobrovolnické pomoci +
počet hodin, který měsíčně pro zařízení odvádějí
Jakou činnost
vykonávají,
specifikujte
Předčítání klientům, besedy s klienty
2
Počet dobrovolníků, kteří jednorázově (nahodile) pomohli v zařízení v roce 2009
- 14 -
7. VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ
2
42
30,5
Počet pracovníků, kteří nesplňují požadavky na kvalifikaci dle zákona o soc. službách
Počet hodin dalšího vzdělávání, který připadá na jednoho sociálního pracovníka
Počet hodin dalšího vzdělávání, který připadá na jednoho pracovníka v přímé péči
43
Počet pracovníků, kteří mají vytvořeny vzdělávací plány
26
Kolikrát byla realizována další odborná podpora (supervize, kasuistický seminář, konzultace
nezávislého odborníka atd.)
4
Kolikrát v roce měli vedoucí pracovníci manažerskou supervizi
8. EKONOMIKA
53
Počet uživatelů, jejichž příjem nestačí na úhradu za poskytované služby
1 093 826
Částka, kterou musí zařízení uhradit z jiných zdrojů z důvodu nízkého příjmu uživatelů
5 603 405
Souhrn příjmů z příspěvků na péči
6 608 493
Souhrn příjmů úhrad za ubytování a stravu
20 384 134
27 719
Rozpočet zařízení
Příjem z fakultativních služeb
Jaké fakultativní služby poskytujete?
Zde doplňte 
Vlastní televize, telefon nebo lednice na pokoji, doprava, úkony péče pro klienty, kterým nebyl
přiznán příspěvek na péči.
Příjmy z jiných zdrojů
specifikujte
1.
Dotace MPSV
2.
Dotace zřizovatele -Libereckého kraje
3.
Úhrady od zdravotních pojišťoven
4.
Sponzorské dary, účelově určené
5.
Podíl rodin na úhradě za pobyt klienta
9. HODNOCENÍ KVALITY
Ano
Byla ve Vašem zařízení provedena inspekce kvality sociálních služeb?
118
Kolik jste získali bodů?
1
Kolik zásadních kritérií se Vám nepodařilo naplnit?
Hodnocení kvality
pro KÚ v r. 2003
Prošli jste jiným systémem hodnocení kvality?
Máte zaveden systém interního hodnocení kvality? Popište, jak funguje
Zde doplňte
Ne, zatím hodnotíme nahodile podle potřeby, na systému se pracuje.
- 15 -
III. SHRNUTÍ ANALÝZY
SILNÉ STRÁNKY SLUŽBY
Zde doplňte 
Cílová skupina:
noví klienti jsou přijímání v souladu s definicí cílové skupiny (jejich závislost na pomoci
2. osoby je na úrovni III. nebo IV. stupně, ale příspěvek na péči jim v této výši nebyl
přiznán)
žadatelům jsou poskytovány dostatečné informace, mohou si prohlédnout celé zařízení
Klienti:
návštěvy v domácnosti klienta před jeho přijetím se účastní sociální pracovnice a
pečovatelka daného oddělení. Tímto způsobem je zajištěna návaznost péče a je
zjištěno, jaké bylo domácí prostředí budoucího klienta, jeho schopnosti, potřeby, přání
a cíle
jsou vytvořena pravidla individuálního plánování
každý klient má stanovený individuální plán. Plánováno je společně s klientem,
respektujeme odmítnutí ze strany klienta, hodnocení probíhá pravidelně
dobře začíná fungovat role důvěrníka (klíčový pracovník) – důvěrníci jsou pravidelně
vzděláváni a spolupracují s klientem na tvorbě jeho individuálním plánu, aktualizaci i
hodnocení
plánuje se v týmu s klientem, příp. s jeho blízkými nebo opatrovníkem, pokud
nekomunikuje, využíváme pozorování a zkušenosti okolí
mohou si své pokoje dovybavit vlastními drobnými předměty a vytvořit si tak osobnější
prostředí
prostředí je pro ně bezpečné – vždy se dovolají pomoci (signalizace na každém pokoji i
WC, sousední klienti, volání), mají někoho na blízku
do zařízení pravidelně dochází praktický lékař, po domluvě i oční lékař a diabetolog
klientům můžeme poskytnout dopravu a doprovod, chtějí-li se někam přemístit
mohou mít denní kontakt s rodinou (návštěvy, telefon, elektronická pošta, dopisy)
nabídka volnočasových a aktivizačních činností (trénink paměti, ruční práce, kino,
zpívání, bohoslužby)
pobyt nebo procházky na zahradě a v okolí DD samostatně nebo s doprovodem
dietní stravování, množství a úprava podle potřeb klienta, narozeninové obědy, chutná
strava na talíři vkusně upravená
při stravování mají možnost si vybrat z určitých variant, podílejí se na rozhodování o
skladbě jídelníčku
Personál:
kvalifikovaný personál pracuje podle zavedených standardů sociálních služeb,
standardy vyhovují, mají strukturu, hodně je podchyceno
umí poskytnout klientovi dobrou péči (často zlepšení soběstačnosti u klientů
přicházejících z LDN)
snaží se vyhovět individuálním potřebám klientů s využitím jejich zdrojů, snaží se
umožnit klientovi vrátit se k běžnému způsobu života
pracovní týmy zahrnují pracovníky různých oborů (pečovatelky, sociální pracovník,
aktivizační pracovník, uklízečka)
stabilní kolektiv vytváří pro klienty bezpečnější prostředí, víc s klienty žije a vytváří
domáčtější atmosféru
stabilních sehrané týmy pracovníků na 1 oddělení, nepřecházejí mezi jednotlivými
odděleními, znají dobře „své“ klienty a vytvářejí prostor pro komunikaci s klienty
zaměstnanci se navzájem respektují
výměna informací na pravidelných infoschůzkách
dobrá mezioborová spolupráce
- 16 -
kvalifikovaný zdravotnický personál, který má velmi dobré výsledky s hojením ran,
dekubitů a bércových vředů
dobrá péče o diabetiky
všechny zdravotní sestry znají zdravotní stav všech klientů
začínající odklon od zdravotního modelu péče
všichni zaměstnanci ovládají práci s počítačovým programem, který potřebují ke své
práci na úrovni odpovídající jejich pracovní pozici
elektronické zaznamenávání realizace péče
daří se nám rozklíčovat úkony služeb, které klienti odebírají
Vzdělávání zaměstnanců:
je průběžně realizováno podle potřeb zaměstnanců nebo zaměstnavatele
pravidelně se vypracovávají a hodnotí plány rozvoje pracovníka
pracovníci se aktivně zapojují do vzdělávacích akcí v zařízení (vedou semináře)
pravidelná týmová supervize na všech odděleních, možnost individuální supervize
podle individuálních potřeb a zájmu jednotlivých pracovníků
videotrénink zatím pro zájemce
školící akce pořádané v DD jsou otevřené místním organizacím s podobným zaměřením
činnosti
Aktivizace klientů:
každé oddělení má svého aktivizačního pracovníka, společné aktivizační činnosti
organizují pracovníci oddělení podle zájmu klientů, zúčastňují se klienti oddělení
společné pečení podle zájmu klientů
snaha o zapojování klientů do běžných denních činností
podpora přirozené aktivizace (např. doprovod při pomalé chůzi, jen podpora při péči o
sebe)
pravidelné bohoslužby různých církví
jiné společenské a kulturní akce
Prostorové podmínky:
bezbariérová budova i část okolí
klienti bydlí převážně v jednolůžkových pokojích
kolem budovy je zahrada dostatek parkovacích míst pro návštěvy
možnost ubytování v dvoulůžkovém pokoji např. pro manžele, přátele
zdravotní dokumentace všech klientů, zdravotní pomůcky a léky jsou soustředěny na
jednom místě
klienti mají možnost využít služeb, které přijdou za nimi do zařízení (kadeřnice,
pedikérka, masérka)
Prostředí
čisté, svěží ovzduší
upravená zahrada s altánky s bezbariérovým přístupem, kterou klienti a návštěvy rádi
využívají
možnost střídat soukromí ve svém pokoji a využít kontakty s vrstevníky při akcích, ve
společných prostorách a venku
Provoz
technická zařízení pro manipulaci s imobilními klienty
polohovací postele, invalidní vozíky a křesla k zapůjčení pro klienty zdarma
opakovaně potvrzené splnění hygienických norem na všech pracovištích
- 17 -
třídění odpadu
Vztah k veřejnosti:
klienti se účastní akcí v okolních obcích
pravidelně se pořádá den otevřených dveří
žadatelé se mohou s prostředím domova dopředu seznámit formou osobní návštěvy
klienti jsou podporováni při udržování vztahů s rodinou a kontaktů s okolím
poskytování sociálního poradenství (jaké možnosti může rodina využít při péči svého
seniora)
návštěvy veřejnosti v DD (Základní umělecká škola, Mateřská škola, hudební
vystoupení)
dojíždějící prodejci drogérie, oblečení
Financování:
získávání účelově určených sponzorských darů pro zlepšení kvality života klientů
některé rodiny klientů, kteří nemají dostatečné prostředky na úhradu pobytu v plné
výši, se na úhradě podílejí
dobré výsledky ve vykazování úkonů zdravotní pojišťovně
SLABÉ STRÁNKY SLUŽBY
Zde doplňte 
Cílová skupina:
v DD žijí klienti, kteří nastoupili před účinností zákona a nesplňují podmínky cílové
skupiny. Pocházejí původně z okolních obcí, ale nyní mají trvalé bydliště v Rokytnici
nad Jizerou a není v možnostech obce jim zajistit službu, která by odpovídala jejich
možnostem soběstačnosti (město Rokytnice nemá dům s pečovatelskou službou pro
muže, většina těchto klientů by potřebovala pouze bydlení)
ne všichni noví klienti mají přiznaný 3. nebo 4. stupeň závislosti
a) do malých dvoulůžkových pokojů klienty se 3. nebo 4. stupněm závislosti
nemůžeme pro nedostatek míst na manipulaci umístit
b) pro nedostatek pracovníků nemůžeme přijímat pouze klienty se 3. nebo 4.
stupněm závislosti, protože při stávajícím počtu pracovníků zvládneme zajistit
jejich základní, ale už ne individuální potřeby
c) občas se stane, že máme volné místo, ale mezi žadateli není žádný se 3. nebo 4.
stupeň závislosti
d) i osoba se 2. stupněm závislosti je v případě nefunkčnosti terénní pečovatelské
služby nebo rodiny sociálně vyloučená a hrozí jí smrt hladem nebo chladem
žijí zde klienti s psychickým onemocněním, kteří rovněž nejsou naší cílovou skupinou,
často narušují klidné soužití s ostatními klienty. Jsou téměř fyzicky soběstační, vyžadují
však služby, které nepotřebují, když jsou jim odmítnuty, zhorší se jejich psychický stav
máme nejasnosti v poskytování služeb žadatelům, kteří by mohli být ve svém domácím
prostředí, kdyby v místě dobře fungovala pečovatelská služba a rodina, ale protože
nefunguje, jsou tyto osoby ohrožené sociálním vyloučením a bez poskytnutí služeb
naším zařízením by doma často nepřežily (umrzly nebo zemřely hlady). Situace se
obecně řeší umístěním osoby v LDN, kde je však pobyt omezený na 3 měsíce. Jakmile
se přestěhují do DD, mají zajištěné všechny základní životní potřeby (teplo, stravu,
čisto, léky) a jeví se jako zcela soběstačné. V případě, že jim nebyl zvýšen PP za doby
jejich pobytu doma, u nás jim už zvýšen není.
3 klienti bydlí v prostorách služby DZR, nemají zájem se přestěhovat, jsou ve svém
pokoji zvyklí, tím ale zabírají prostor klientům DZR
5 soběstačnějších klientů, kteří nespadají do cílové slupiny, bydlí ve vedlejší bariérové
- 18 -
budově, jejich stav se postupně zhoršuje a budou se muset přestěhovat zpět do hlavní
budovy, čímž se zvýší počet malých nevyhovujících 2 lůžkových pokojů
nemáme kompetence k udržení klienta v přirozeném prostředí, můžeme mu
v nepřirozeném prostředí pobytové služby přirozené prostředí pouze přiblížit
obvykle to je rodina, která shání službu pro svého seniora, protože už je z péče
vyčerpaná. My můžeme poskytnout základní sociální poradenství, ale je na rodině, jak
s informacemi naloží a péči si zorganizuje. Každá rodina má jiné možnosti.
žadatelé se podrobují přání rodiny a je obtížné zajistit jejich svobodné rozhodnutí o
přestěhování do DD
Klienti po přestěhování do DD:
žijí v nepřirozeném prostředí (mezi samými starými lidmi a zaměstnanci, kteří se
střídají ve službách)
jsou vytrženi ze svého sociálního prostředí
těžko se sžívají s novým prostředím, citově strádají, stýská se jim, nemají kolem sebe
známé osoby, služba jim v této oblasti nedovede pomoci
všechno je nové a neznámé, cizí prostředí, cizím nábytek, cizí postel, ztratili orientační
body
jiný rytmus života než měli doma, my se zatím nemáme dostatek času na každého
klienta, abychom se přizpůsobili jeho tempu
mají stanovený individuální plán péče, ale z důvodu nedostatku personálu není na
uspokojení potřeb klienta vždy dostatek času. Mnozí klienti si stěžují, že jim není
věnováno tolik času, kolik by si představovali. Čekají, až na ně dojde řada.
neumí nebo nechtějí plánovat, přání většiny je mít klid
v IP nemáme dobře stanoveno, co má klient rád a co ne (= jak to chcete)
nedostatek soukromí a prostoru k pohybu a poskytování péče na malých
dvoulůžkových pokojích, vzniká problém soužití dvou klientů, klienti odmítají v v těchto
pokojích bydlet, proto byla v loňském roce nenaplněná kapacita služby
velká kapacita jednotlivých oddělení
není vždy je možnost výběru z jídel, klient nemůže s jídlem samostatně nakládat
mají jen malou možnost a sílu využívat veřejné služby
- ani doma je nevyužívali
- jsou daleko a nejsou bezbariérové
- na fakultativní činnost (dopravu) nemají dostatek finančních prostředků a ani
služba nemá dostatečnou kapacitu zaměstnanců (je zatěžující tuto službu
poskytovat)
velký počet osamocených klientů (nedostatek personálu, který by se jim mohl věnovat)
aktivizace – co je přesný obsah pojmu (hledáme cesty, jak zajistit „běžný způsob
života“ – srovnání s tím, co by bylo běžné doma
základní potřeby jsou uspokojené, co doma nezvládli, je uděláno za ně (teplo, čisto,
prádlo, jídlo), na ostatní situace má po ruce podporu a pomoc. Není vyčerpaný
z nezvládání běžných činností, jeví se soběstačnější, má najednou nadbytek volného
času bez možností běžné aktivizace a pocit neschopnosti postarat se o sebe se mění
v pocit neužitečnosti
hledání umělých aktivizací - potřeba učit se nové věci (keramika, proutí, internet) musí
vyjít z klienta, my mu je můžeme zprostředkovat podle našich možností, ale ne
vymýšlet za něj, předkládat mu je hotové nebo vnucovat. Má právo říct, že se nechce
učit nové věci.
běžná aktivizace v DD není vyřešena, ti nejsoběstačnější klienti si aktivizační pracovnici
obvykle stáhnou pro sebe. Mají však své možnosti – umí číst, pustit si televizi, někam
zajít, popovídat si. Aby byli více aktivizováni (nad rámec běžného života ve společnosti,
- 19 -
je nadstandard)
Problémy služby:
1. aktivizace řeší nečinnost klientů zde - nepřirozené prostředí pobytového zařízení,
poskytování plošné péče (jídlo, úklid, prádlo)
2. pro AP je pohodlnější starat se o aktivnější klienty
3. ostatní klienti zůstávají dál osamocení na pokojích
4. větší problém s vyplněním volného času je u mužů než u žen, které byly zvyklé na
ruční práce
hledání cest ke spolupráci s rodinou klientů
dost dlužíme v otázce důstojného umírání (ve velkém zařízení)
nejistota spolupráce s praktickými lékaři (původní lékaři nechtějí dojíždět sem, klienti
za nimi, místní PL se chystá do starobního důchodu a je otázka, převezme-li jeho
nástupce DD)
konzultace s odbornými lékaři probíhají obvykle pouze po telefonu
Co klienta ve službě omezuje:
a) ústavní režim - nový klient, který se nepoddal režimu DD, není svázaný a chce si udržet
svoje kompetence
má motivaci:
o př. má možnost jezdit na víkendy domů, udržuje se v pohybu, aby mohl
podstoupit operaci kloubů
o vlastní myšlení, plánuje, organizuje si život, má vědomí vlastní hodnoty,
postará se o sebe nejvíc
o žije si svůj život, je tak ještě zvyklý
o vzor jiného klienta (chce se mu vyrovnat)
o podpora, uznání snahy od personálu
a) Nemožnost jiné životní volby - pasivita
1. nesnesitelné pomyšlení přestěhovat se do DD, chce být doma, ale nemá o něj kdo
pečovat. Objektivní podmínky se mohou zlepšit, ale subjektivně je to velké
zhoršení.
2. menší zlo než zůstat doma (příbuzní ho přebalují, nesnese to)
b) rezignoval na to zvládat svůj život doma dál, je mu to jedno
c) kl. vyhovuje, když za něj někdo rozhoduje, vzdává se svých kompetencí
d) ostatní klienti jsou na tom stejně nebo hůř, nadšení a motivace být soběstačný
upadává
e) nemožnost jiné životní volby – agresivita – slovní, vynucování pozornosti, shazování
viny na personál, na blízké
Postoje klientů ke změnám ve stáří:
1. všechno se snaží dokázat sám, o pomoc si neřekne
- je hrdý na to, co zvládne sám, život má pro něj kvalitu, dokud může a zvládne sám
- ví, že pomoc potřebuje, ale nechce obtěžovat, chce být dobrý, ale řekne, že ví, že
kdyby nemohl, se postaráme, někdo pomůže bez říkání
- nepokojený je, když mu budeme dávat najevo, že péči potřebuje nebo dělat za
něj to, co zvládne
- důležité ocenit, že se snaží zvládat sám a ujistit ho, že pomůžeme ochotně s tím,
co nezvládne
2. přijme pomoc – hlavním důvodem přijetí bylo mít někoho na blízku, pocit bezpečí
leccos zvládne sám, o pomoc si řekne v pravý okamžik
přijme pomoc, kterou potřebuje – je vděčný a rád
s pomocí má kvalitnější život než doma
3. kvalita života je pro ně to, že ho máme obsluhovat, což naráží principy a limit služby
zneužívá si pomoci
subjektivně se kvalita jeho života sníží, když mu nechceme posluhovat, protože
pomáhat je podle něj naše povinnost, ale tam nesahají možnosti naší služby,
nebudeme k pocitu dobré kvality jeho života přispívat, bude nespokojený,
- 20 -
-
klient je nespokojený, protože
o
mu neposkytujeme, co by chtěl
o
nutíme ho k využití jeho zdrojů (to zvládnete)
jsme ochotni jít na přiměřenou hranici toho, co je běžná kvalita života v domácím prostředí
v naší společnosti i v DD u dalších klientů.
Personál:
není velká možnost vybírat si zaměstnance, povolání pracovníka v sociálních službách
nemá zatím prestiž a je špatně placené
počet pracovníků v přímé péči nestačí na pokrytí potřeb klientů a na individuální
přístup k nim, proto stále ještě fungují některá režimová opatření (jídlo ve stejnou
dobu, organizační požadavky kuchyně, brzké večerní toalety a uléhání do postele, jinak
by klienti usnuli bez večerní hygieny a nepřebalení a museli by se budit, klient nemůže
samostatně nakládat s jídlem – servírovat si ho, mýt nádobí, podílet se na péči o své
oblečení, společenské akce brzy po obědě), avšak klienti ani mnohdy klienti neprojevují
vlastní zájem
ohrožení pracovníků vyčerpáním - pracovníci jsou uhonění, nemohou pracovat v klidu a
věnovat klientovi tolik času, kolik by potřeboval k podpoře využívání svých schopností
buzení klientů pro podávání léků
nedostatek personálu v přímé péči při naplnění kapacity klienty závislými na pomoc po
24 hod (příspěvek 3. a 4. Stupně)
aktivizační rehabilitační pracovník nepokryje potřeby všech klientů
zdravotní sestra dochází, není členkou týmu, informace se většinou předávají
v písemné podobě, nedostatečný osobní kontakt s ostatními pracovníky
organizace činností pracovníků oddělení ještě zcela neprobíhá v návaznosti na
individuální plány z důvodu nedostatku pracovníků. Pracovníci pracují ve stresu.
nevíme si moc rady s individuálním přístupem – umíme správně vyplnit IP v poč.
programu, vytvářet statistiky a přehledy …, klient dostane to, co ostatní, u něčeho si
může vybrat, ale musíme se naučit řešit nepříznivou situaci klienta celkově – garance
od sociálních pracovníků
tendence zaměňovat cíle klientů s cíli personálu
komunikace personálu navzájem nebo s klienty není vždy ideální
někdy personál nerespektuje autonomii klienta a neprojevuje klientům dostatečnou
úctu
v některých případech klienty přepečovává a zneschopňuje, někdy i na přání klienta
(udělat je rychlejší a jednodušší než motivovat a dát prostor)
obtíže v rozpoznání hranice mezi potřebou klienta a zjednodušováním práce personálu
dělá se hodně věcí najednou (průběžné změny v individuální plánování, pracovní
postupy, standardy)
pracují ve stabilních týmech na svém oddělení, ale nemohou plnohodnotně zastoupit
chybějícího pracovníka na jiném oddělení, protože neznají jiné individuální plány
nemáme postup na řízený rozhovor s klientem – připravené otázky k tomu, aby každý
klient našel v sobě řešení, nesmíme mu podsouvat náš nápad
špatná dostupnost lékařů – specialistů, praktický lékař do zařízení pouze dochází
jako doprovod k lékaři musíme posílat s klientem zaměstnance, což ubírá pracovní sílu
pro péči
Vzdělávání zaměstnanců:
ne všichni zaměstnanci dovedou použít získané znalosti a dovednosti ve své práci
nedostatek praktického vzdělání o bazální stimulaci
Aktivizace klientů:
- 21 -
tvoří se nová koncepce aktivizačních činností
problémem je zapojení klientů do běžných denní činností – klienti by chtěli, aby o ně
bylo pečováno
mnoho klientů prožívá velkou část dne osamoceně na pokoji
spor: umělá aktivizace vs. to, na co byl klient zvyklý doma
v bezprostředním okolí domova nejsou dostupné služby, které by mohli soběstačnější
klienti sami využívat (např. obchody, pošta)
Prostorové podmínky:
budova s velkou kapacitou klientů
dlouhé chodby
malé dvoulůžkové pokoje, kde klienti nemají soukromí a prostor pro pohyb
klienti nemají možnost chovat zvířata (např. pro petterapii)
zdravotní sestry se převlékají na chodbě, nemají šatnu
chybí zázemí pro sociální pracovníky
chybí prostor, kde by mohlo probíhat vzdělávání zaměstnanců
nedostatek technických prostor – chybí sklady invalidních vozíků a kompenzačních
pomůcek (momentálně nepoužívané jsou umístěné ve sprchách)
Vztah k veřejnosti
nevyužití spolupráce s organizacemi dobrovolníků – není možnost, v blízkém okolí není
dobrovolnická organizace, zařízení stojí stranou většího města
nedostatečná informovanost široké veřejnosti, nepřesnosti v povědomí o službě
nedostatečná informovanost rodin klientů o službě
kulturní akce jsou otevřené veřejnosti, ale veřejnost se jich nezúčastňuje (je to daleko
nebo nedostatečná propagace?)
hledání možností, jak by klient mohl vyřizovat své úřední záležitosti co nejsamostatněji
s podporou SP (doručování pošty, hospodaření s financemi)
Financování:
těžko se obsazují dvoulůžkové pokoje, klienti v nich nemají zájem bydlet pro malý
prostor a nedostatek soukromí. Na dvoulůžkovém pokoji bydlí 1 klient, čímž se snižují
příjmy organizace (příspěvek na péči, úhrady na bydlení a náklady na výrobu stravy),
zvyšují náklady na 1 klienta a zvyšuje požadavek na dotaci
není přesně stanoveno, za co konkrétně klient platí (př. bydlení – zahrnuje každodenní
úklid a praní osobního prádla a je hrazen z úhrad za bydlení nebo z příspěvku na péči,
protože doma by i to také musel zaplatit)
PŘÍLEŽITOSTI VE VNĚJŠÍM PROSTŘEDÍ
Zde doplňte 
se zavedením příspěvků na péči si některé rodiny přeorganizují čas a možnosti a o svoje
seniory se dlouhodobě starají. O umístění seniora do pobytového zařízení usilují
většinou až při úplné nesoběstačnosti, která odpovídá 3. nebo 4. stupni
v některých obcích dobře funguje pečovatelská služba ve spolupráci s terénní
zdravotnickou službou nebo charitou
v některých obcích dobře fungují domy s pečovatelskou službou, pracovníci jsou
schopni poskytnout jejich obyvatelům péči odpovídající 2. někdy i 3. stupni závislosti
na pomoci druhé osoby
zřizování nových služeb v souladu s komunitním plánem
posilování informovanosti občanů o možnosti sociálních služeb
standardy a inspekce, které nutí služby poskytovat kvalitu a kompetence, důstojnost
klientům
vzdělávání zaměstnanců, změny myšlení, nové pečovatelské přístupy
supervize a konzultace nezávislých odborníků, stáže v jiných zařízeních pro sbírání
- 22 -
zkušeností dobré praxe
využití moderních kompenzačních pomůcek a technických zařízení pro usnadnění péče
využití možností v okolí, které nemáme (petterapie)
rodiny klientů začínají chápat výši nákladů na péči a někteří se podílejí na úhradě za
pobyt nebo poskytují finanční dary na zlepšení prostředí, v němž jejich blízcí žijí
Liberecký kraj se začíná snažit o zprůhlednění financování, podporuje zapojení obcí do
sociální péče a deklaruje snahu o převod některých zařízení SS na neziskové subjekty
financování technických úprav zřizovatelem
z vysokých škol se zaměřením na sociální začíná vycházet více kvalifikovaných
sociálních pracovníků
zapojení veřejnosti ke zmírnění ústavního nepřirozeného prostředí (návštěvy, akce
otevřené pro veřejnost...)
zákonodárství - odstraňování starého, nefunkčního a drahého systému, směřování
k cíli, aby byly služby poskytovány jen těm, kteří to potřebují a jak to potřebují
RIZIKA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ
Zde doplňte 
Společnost:
vývoj demografické křivky – jaký bude věk a soběstačnost osob, které budou
potřebovat naši službu na konci období RP, posouvá se věk přiznání starobního
důchod, zvyšují se možnosti medicíny a vyvíjejí se nové technické pomůcky (do r. 2017
snad k velkému posunu nedojde)
stát má postupně méně prostředků na financování služeb pro seniory
prodlužuje se produktivní věk, oddaluje se doba, kdy děti mohou plně pečovat o své
nesoběstačné rodiče (pracují na svůj důchod)
ubývá rodin s dětmi a početnějších rodin, o rodiče se nebude mít kdo starat
bezdětní senioři
nemají nikoho, kdo by o ně pečoval
nemají finanční rezervy, které by mohli použít na financování péče o vlastní
osobu
rostou požadavky na garantovanou zdravotní a sociální péči
nízká prestiž práce v sociálních službách
nedostatek kvalifikovaných zájemců o práci v sociálních službách
nedostatek sociálních pracovníků
personál je přetížen, dochází k vyhoření, není dobrá možnost vyměnit aspoň na rok
toto zaměstnání za jiné a vrátit se
služba nezvládá řešit problémy společnosti ve vztahu k seniorům (úcta ke stáří)
rodiny nepěstují vztahy, nemají motivaci pomáhat seniorovi, věnovat mu svůj čas, jsou
zaměřené jen na praktickou pomoc – prohlubování osamělosti seniorů v domácím
prostředí
Obce:
často nezřizují terénní pečovatelskou službu
je-li zřízená, nefunguje o víkendech a svátcích
nemívají domy s pečovatelskou službou, když ano, bývá tam problém (pouze pro ženy,
řešení převážně bytové otázky …)
má-li obec peč. službu nebo DPS, poskytuje služby občanů pouze své obce, občan z jiné
obce se do DPS nedostane
nemáme možnost donutit obce, aby zřizovaly funkční pečovatelskou službu nebo DPS,
spoléhají na to, že uživatele přijmou pobytové služby
Zákonodárství a financování
stát se snaží ušetřit peníze na vyplácených příspěvcích na péči a po službě je
požadována péče o klienty s co nejvyšším příspěvkem na péči
zákonem není jasně daná definice seniora (pouze v lékařství a medicíně)
časté změny legislativy (nejen sociální, ale veškeré, která s poskytování sociálních
- 23 -
služeb souvisí)
stát zákonem omezuje výši úhrady a zároveň nedostaneme dotaci ve výši, o jakou
žádáme (př. horní hranice u bydlení nestačí, dotace by měly být na úhradu chybějících
nákladů)
nevíme, kolik dotací dostaneme
zaměstnanci nemají jistotu práce a stálého příjmu (každoročně se řeší nedostatek
provozních finančních prostředků)
zákonem nejsou přesně definovány služby, které patří mezi základní (co přesně obnáší
bydlení, strava a úkony péče)
není definován standard rozsahu péče na počet zaměstnanců (př. výkony hrazené
zdravotní pojišťovnou mají svůj rozsah, i když ne vždy ideálně odpovídá skutečnosti)
neumíme předpokládat, jak se bude vyvíjet příspěvek na péči
vyjasnění si mezi přiznavatelem (poskytovatelem) příspěvku na péči a poskytovatelem
péče, na co je PP poskytnut a co si klient hradí sám, není systém kontroly čerpání
příspěvku na péči (příjemce si často myslí, že jsou to jeho peníze na přilepšenou nebo
za PP nejsou poskytnuty odpovídající služby)
PP na péči je pouze finanční příspěvek, je stanovený státem v určité výši, ale péči naši
zaměstnanci provádění a uhradit ji musíme (mzdy zaměstnanců) – nejistota
financování chybějících částek
zařízení sociální péče dostane od zdravotních pojišťoven za stejnou vykonanou péči
podstatně méně finančních prostředků než zdravotnické zařízení
není jistota ve výši úhrad od zdravotních pojišťoven (snižuje se ohodnocení bodu,
snižuje celková úhrada za provedené výkony)
obce podle původního trvalého bydliště by se měly finančně podílet na nákladech na
sociální službu svých občanů v případě, že ji neposkytují
klient má neuhrazeno, nemá osoby blízké, které by se o něj staraly, ev. doplácely do
plné výše úhrady, ale má nemovitost, kterou prodá nebo peníze na VK … a my na něj
sháníme dotace (stejně je nedostaneme v plné výši, omezujeme provoz i péči, trpí tím
ostatní klienti)
není jasné, co se rozumí individuální plánem a co je osobní cíl uživatele služby – různé
výklady různých vzdělavatelů
Zřizovatel:
schvaluje rozpočet a určuje počet pracovníků a investice x předložíme návrh rozpočtu,
zdůvodníme potřebnost zvýšení počtu zaměstnanců, snížení kapacity zařízení, potřebu
investic, vypracováváme rozvojové plány, ale výsledek závisí pouze na zřizovateli…
Nemůžeme tedy podle zákona zvyšovat kvalitu služby, když na to nemáme podmínky
není jednotné metodické vedení
nejistota financování
nedodržování dlouhodobých plánů
Cílová skupina
většina žadatelů se nechce přestěhovat do pobytové služby, raději by byli doma, ale nic
jiného jim nezbývá
definovali jsme cílovou skupinu, ale soběstačnost klienta závisí na pomoci rodiny,
sousedů nebo obce. V tomto kontextu neznamená, že osoba zcela závislá na
pravidelné pomoci 2. osoby má stupeň nesoběstačnosti 3 nebo 4 (např. osoba se
stupněm závislosti 2 může být bez pomoci nejen sociálně vyloučená, ale i ohrožená na
životě)
rodina – z definice CS vypouštíme ustanovení o péči rodiny – nemáme kompetenci
posuzovat možnosti péče rodiny, není v naší kompetenci přimět rodinu, aby pečovala
nebo aby s ní senior chtěl spolupracovat (zvlášť, když rodina tvrdí, že už možnosti a
kapacitu vyčerpala)
se zřízením příspěvku na péči se více rodin o své seniory stará a do zařízení přijdou až
na konci života. Průměrná doba pobytu klienta ve službě je 10 měsíců. V r. 2010 začala
být služba poskytována 58 klientům, z toho 9 nových klientů zemřelo do 1 měsíce a 3
klienti do 3 měsíců. Služba začíná mít charakter hospicové péče.
- 24 -
máme volné místo, nemáme vhodného žadatele s přiznaným 3. nebo 4. stupně
závislosti
- 25 -
IV. VIZE ROZVOJE
Poznámka.: Vize je popis, jak organizace vypadá na konci realizovaného strategického plánu.
Činnost organizace
Zde doplňte 
Služba bude za úhradu poskytovat klientům plně odkázaným na pravidelnou pomoc jiné osoby
na základě Smlouvy o poskytnutí sociální služby:
1.
2.
3.
Bezbariérové celoroční bytování pro 54 klientů odkázaných na pomoci druhé osoby v
jednolůžkových a v dvoulůžkových pokojích na přání nebo manželům s vlastním
hygienickým zařízením v klidném prostředí se zahradou
Celodenní stravování (včetně dietního), cílová skupina není schopná si sama vařit
Podporu v udržení zachovaných schopností a soběstačnosti, která vychází z individuálních
potřeb klienta:
Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu
Pomoc při osobní hygieně
Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím
Aktivizační činnosti
Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních
záležitostí
4. Zajištění zdravotní péče
Cílové skupiny uživatelů
Zde doplňte 
Osoby, které dosáhly věku 65 let, plně odkázány na pravidelnou pomoc jiné osoby na úrovni III.
nebo IV stupně příspěvku na péči, potřebují soustavnou péči a jejich snížená soběstačnost jim
nadále neumožňují setrvat v dosavadním prostředí.
Nepříznivá sociální situace žadatelů:
nejsou uspokojeny jejich základní potřeby (příjem potravy, vylučování, teplo, čisto)
není v jejich fyzických možnostech dostat se ven, používat veřejné dopravní
prostředky, vyřídit si úřední záležitosti, nakoupit, uvařit, uklidit, vyprat, zvládnout
osobní hygienu, najíst se)
žijí osaměle bez společenských kontaktů s vrstevníky nebo jen v kruhu rodiny, jejíž
členové chodí do zaměstnání
mají více druhů nemocí, proto potřebují pravidelnou zdravotní péči, obávají se, že si při
pádu, zhoršení zdravotního stavu nebo soběstačnosti nebude schopen přivolat pomoc
nezvládá manipulaci s telefonem z důvodů onemocnění kloubů nebo smyslového
omezení (zrak, sluch)
v dané oblasti není pečovatelská služba nebo nepomáhá rodina
Způsob poskytování
Zde doplňte 
Hlavním záměrem služby do r. 2017 je zajištění důstojného prostředí a zacházení a podpora
individualizace péče (podle zákona č. 108/2007 Sb.).
Kapacita služby: 54 klientů odkázaných na pravidelnou pomoc jiné osoby na úrovni III. nebo IV.
stupně PP ve dvou patrech budovy. Dojde ke snížení uživatelů z původních 70 klientů o 16
z důvodu zrušení malých nevyhovujících dvoulůžkových pokojů.
Klienti budou bydlet ve 42 jednolůžkových pokojích a 6 dvoulůžkových pokojích.
Péče bude individualizovaná a časová organizace služeb pracovníků v přímé péči i v pomocných
provozech se přizpůsobí potřebám klientů.
Další plánované prostorové změny: dva dvoulůžkové pokoje bez toalety budou sloužit jako sklad
zvedáků a momentálně nepoužívaných invalidních vozíků.
- 26 -
Personální zajištění chodu jednotlivých oddělení:
Provoz budou zajišťovat 2 týmy pracovníků (po jednom na každém oddělení), kteří
klientům poskytují individuální podporu nebo pomoc přiměřenou jejich
nesoběstačnosti a vlastním zdrojům
Denní směnu (od 6.00 do 22.00) by měly v jednom týmu zajišťovat na každém
oddělení 3 pracovnice (průměrně 1 pracovnice na 9 klientů), noční směnu jedna PSP a
v ranní směně by v každém týmu pracovala aktivizační pracovnice a vedoucí oddělení,
tedy 4 pracovníci v denní směně + VO.
Celkem by bylo potřeba 26 pracovníků v přímé péči (pečovatelky a aktivizační
pracovnice, včetně střídání dovolených). V současné době péči zajišťuje 20 pracovníků,
noční směna trvá od 18.45. do 6.45, což nutí pracovníky připravit klienty na spaní již do
konce odpolední směny. Zvýšení počtu pracovníků dojde ke zlepšení poměru
zaměstnanci /klienti, klientům bude moci být poskytnuta individuálnější péče
s omezením nutných režimových opatření vyplývajících z nedostatku pracovníků.
Plánujeme upravit harmonogramy a délky směn, aby se mohlo více vyhovět
individuální potřebám klientům hlavně ve večerních hodinách.
Počet sociálních a zdravotnických pracovníků zůstane zachovaný.
Služby budou poskytovány na principech:
odbornosti
přizpůsobení služeb potřebám klientů
respektování zvyků klienta
spolupráce s rodinou
podpory soběstačnosti klienta
respektování soukromí
respektování individuální volby
pro všechny klienty stejně
S cílem
poskytovat:
- základní činnosti služby tak, aby byla v maximální míře podporována ještě
zachovaná soběstačnost a schopnosti klienta
- základní ošetřovatelskou péči a zajistit nezbytnou lékařskou péči
- dietní stravování, možnost výběru jídel
- bezbariérové bydlení
- bydlení v převážně 1lůžkových pokojích, dvoulůžkové pro manžele nebo jiné
zájemce
vytvořit standardy péče a pracovat podle nich
realizovat službu v definované míře
klientů ví přesně kolik a za jaké služby platí
zajistit klientům respektování jejich práv
podporovat kontakty klientů s přirozeným společenským prostředím
zajistit ubytování osob blízkých klientovi
vytvářet příjemné prostředí v domově i jeho okolí
doprovázet klienta v posledních dnech jeho života
zvýšit kvalitu života klientů oproti životu doma
vytvořit podmínky pro vyjádření spokojenosti se službou klientům i jejich osobám
blízkým
- 27 -
prezentovat službu na veřejnosti
vytvoření dobrého jména organizace na veřejnosti
pravidelně informovat spolupracující organizace o činnosti
zvýšit zájem o službu
vytvořit optimální podmínky pro zaměstnance, aby věděli, co mají dělat, byli
kontrolovatelní, spokojení s penězi za vykonanou práci, cítili se respektovaní a práce si
vážili
vyhovět zákonům, předpisům a kontrolám
zajistit dostatek finančních prostředků na provoz
obhájit poskytování služby odpovídající standardům kvality sociálních služeb
Kvalita života v DD
je o subjektivním pocitu klienta, který se snažíme zjistit, nástroje: sociální šetření a
individuální plán
každý potřebuje jinou míru podpory. Jestliže vzrůstá míra podpory, může se klient
dostat do střetu s limity služby (balancování mezi požadavky klienta a limity služby)
objektivní podmínky jsou lepší než v přirozeném prostředí, záleží na tom, jak situaci
klient subjektivně vnímá, je-li pro něj péče služby přínosem
Základem úspěchu je změna, transformace vlastních individuálních hodnot klienta, přizpůsobení
se dané situaci.
Služba je ochotná jít do hranice objektivní společenské normy, aby klient žil kvalitně jako jeho
vrstevník se srovnatelnou nesoběstačností s pomocí sociální služby doma nebo i v DD.
Důležité je v IP popsat zdroje klienta a vyzkoušené možnosti a podmínky, za jakých je schopen
lépe využívat svoje zdroje.
Financování
Zde doplňte 
Přímá péče
Z důvodů zvýšení kvality služby usilujeme o:
-
-
snížení počtu dvoulůžkových pokojů a tím i o snížení počtu klientů. Dojde proto
ke snížení příjmů na úhradách za pobyt (cca 700 000,-)
přijímání klientů v souladu s cílovou skupinou, tj. na úrovni III. a IV. stupně
nesoběstačnosti, dojde ke zvýšení příjmů z příspěvků na péči na jednoho klienta,
ale celkově příjmy zůstanou v přibližně stejném objemu
individualizaci péče změnou časové struktury služeb a péče a přizpůsobení počtu
pracovníků v přímé péči potřebám klientů včetně dnů pracovního volna (zvýšení
počtu pracovníků přímé péče o 6 POP z důvodu individualizace péče, dojde ke
zvýšení výdajů na mzdy (cca 1 800 000,-), se stávajícím počtem pracovníků nelze
péči o klienty se III. a IV. stupněm PP zajistit) a ochrana pracovníků před
přetížením
Další důsledky:
Sníží se o 380 600,- náklady na potraviny klientů.
Požadavek na dotaci se zvýší o cca 2 400 000,-.
Zvýší se náklady na jednoho klienta (teplo v 1 pokoji stojí stejně pro 1 nebo pro 2
klienty, náklady na výrobu jídel se při snížení počtu klientů nesníží – nelze snížit počet
zaměstnanců ve stravovacím provozu, nepokryly by se směnové služby, apod.).
2010
- 28 -
2017
Počet klientů
69
54
Počet pracovníků sociální péče
20
26
Mzdy pracovníků sociální péče
6 037 200
7 848 400
Souhrn příjmů z příspěvků na péči
5 603 405
5 400 000
6 767
10 000
69 /42/21
98/80/38
celkem 132
celkem 216
6 798 000
6 072 000
8 210
9 370
27 719
100 000
800 687
1 000 000
20 374 218
21 805 000
24 606
33 650
6 626 000
8 980 000
Průměrný PP/klienta/měsíc
Čas na klienta v minutách ve dne
v pracovní dny (7.00-19.00)/ve dnech
pracovního volna /v noci
Souhrn příjmů úhrad za ubytování a
stravu
Průměrná úhrada / klienta/měsíc
Příjem z fakultativních služeb
Příjem od zdravotních pojišťoven
Rozpočet zařízení
Náklady na 1 klienta / měsíc
Dotace
Provoz
Je nutné provést některé stavební úpravy:
o
o
o
o
o
postavit další výtah z hlediska požární bezpečnosti a bezbariérového přístupu
do všech částí budovy
balkóny pro pobyt klientů na čerstvém vzduchu
hlavní budova je po celkové rekonstrukci v r. 2001, nyní je již 10 let v provozu
a do r. 2017 budou třeba opět některé zásadní opravy (kotelna, TEDOM,
kanalizace, elektroinstalace, okna)
některé části budov jsou z r. 1980, rekonstrukcí neprošly, neustále se opravují,
ale z nedostatku peněz se opakovaně provádějí jen nejnutnější opravy a
technický stav budov se zhoršuje (střechy, kanalizace, některé rozvody vody a
el. energie)
snížení energetické náročnosti vedlejší budovy cestou stavebních úprav
(výměna oken, zateplení fasády)
Možnosti financování chybějících nákladů:
Vlastní zdroje:
1. Přijímání klientů se 3. nebo 4. stupněm příspěvku na péči
2. Zvýšení příjmů za fakultativní služby (upřesnit, které úkony patří mezi základní služby a
které jsou už fakultativní)
3. Na financování služeb se pravidelně v rámci zákonných podmínek podílí:
o klient, který neplatí plnou úhradu za pobyt, z důvodu, že mu pravidelný příjem
nestačí, doplácí ze svých úspor
o využití možnosti vyživovací povinnosti dětí k rodičům
o má-li klient rodinu, která si nechá jeho majetek, doplatí do plné úhrady
o zvýšení vykazovaní zdravotní péče zdravotním pojišťovnám
4. Investiční fond organizace
5. Finanční dary
- 29 -
6. Efektivní využití, vytápění a osvětlení prostor
Legislativní možnosti:
o
o
o
Zrovnoprávnění úhrad za poskytnutou zdravotní péči se zdravotnickými zařízeními
Obec, ze které klient pochází, by měla hradit náklady na péči do plné výše
Povinnost klienta podílet se na úhradě ze svého majetku
Vnější zdroje:
o
o
Zřizovatel – provoz, opravy budovy, investice
MPSV – chybějící finanční prostředky na péči a pobyt klientů
- 30 -
V. POPIS JEDNOTLIVÝCH STRATEGICKÝCH ZÁMĚRŮ
Poznámka: Strategických záměrů může být více, stejně jako o etapových kroků. Tabulku je možno kopírovat dle Vaší
potřeby
Strategický záměr č. 1
Název:
Stručný popis:
(Proč byl tento záměr přijat, jaké jsou předpoklady
úspěšné realizace, jak přispívá k naplnění stanoveného
poslání)
Oddělení služeb Domov pro seniory a Domov se zvláštním
režimem
Do r. 2009 bydleli klienti obou služeb, kromě klientů
z oddělení se zvláštním režimem, kteří narušovali klidné
soužití, ve stejných prostorách a pečovaly o ně stejné týmy
pracovníků. V současné době jsou podle doporučení členů
inspekčního týmu (listopad 2009) obě služby téměř oddělené,
někteří klienti Domova pro seniory však stále ještě bydlí
v prostorách Domova se zvláštním režimem.
Většina klientů si přeje bydlet v jednolůžkových pokojích,
dvoulůžkové pokoje jsou prostorově nevyhovující a klienti zde
mají nedostatek soukromí. Přestěhováním klientů do prostor
DS se snižuje kvalita bydlení seniorů, neboť se zvyšuje počet
nevyhovujících malých dvoulůžkových pokojů a přestěhováním
z jednolůžkového pokoje do dvoulůžkového klienti ztrácejí
soukromí.
Garant strategického záměru
Jméno, příjmení, pozice
Dlouhodobý cíl č. 1.1
Snížení počtu dvoulůžkových pokojů
Název:
Popis kroků
Krok 1
Odpovědný
pracovník
Termín
Předpoklady realizace
Žádost o snížení kapacity DS zřizovateli
Ředitelka
Březen
2011
Postupné přirozené snižování kapacity
nepřijímáním nových klientů se stupněm
závislosti 2. nebo 1. na kapacitu 62 klientů
Sociální pracovnice
Od dubna
2011
Souhlas zřizovatele
Vedoucí oddělení
Prosinec
2011
Naplánování
přestěhování s klientem,
spolupráce s důvěrnými
pracovníky
Práce s týmy pracovníků v přímé péči na
plánovaných změnách
Vedoucí sociální péče
Průběžně
do
ukončení
změn
Změna důvěrných
pracovníků u
přestěhovaných klientů,
profesionální přístup
zaměstnanců
Změna registračních podmínek (snížení
kapacity)
Ředitelka
Prosinec
2011 2016
Postupné snižování kapacity na 50 klientů
rušením malých nevyhovujících
dvoulůžkových pokojů a změnou užívání
pokojů bez hygienického zařízení
Prosinec
2016
Krok 7
Zřízení 1 hospicového pokoje na každém
oddělení
Vedoucí oddělení
Červenec
2017
Krok 8
Klienti bydlí v jednolůžkových pokojích, ve
Prosinec
Krok 2
Krok 3
Přestěhování klientů z prostor DZR do
prostor DS při neobsazení volného pokoje
v DS novým klientem (musí splňovat
podmínky cílové skupiny)
Krok 4
Krok 5
Krok 6
- 31 -
Realizace plánovaných
dvoulůžkových manželé nebo ti, kteří si to
přejí
Popis kroků
Motivace klientů Domova pro seniory k
přestěhování
Krok 2
Zahrnutí stěhování do IP
Krok 3
Postupně přestěhování klientů
Odpovědný pracovník
Vedoucí oddělení
Březen
2012
Spolupráce klientů
Splnění kroku 1
Vedoucí oddělení
Květen
2013
Volné pokoje
v prostorách DS
Zvýšení kvality poskytované péče
Stručný popis:
(Proč byl tento záměr přijat, jaké jsou předpoklady úspěšné
realizace, jak přispívá k naplnění stanoveného poslání)
Péče má být klientům poskytována individuálně
kvalifikovaným personálem na profesionální úrovni cestou
Profesionalizace personálu
Název:
Popis kroků
Všichni noví zaměstnanci budou splňovat kvalifikační
předpoklady podle zákona 108/2006
Odpovědný
pracovník
Termín
Personalistka
Průběžně
Kvalifikovaní zájemci o práci
Další vzdělávání zaměstnanců podle potřeb
organizace, vzdělávací plán pro každý rok a jeho
realizace
Personalistka
Průběžně
Dostatek finančních
prostředků, ev. vzdělávání
vlastními zaměstnanci do
povolené míry
Průběžná suprervize
Personalistka
Průběžně
Nabídka vhodných nezávislých
odborníků, kteří budou mít
důvěru zaměstnanců
Krok 3
Krok 4
Vzdělání specialistů z řad vlastních zaměstnanců pro
jednotlivé oblasti péče
Vedoucí
sociální péče
Prosinec
2013
Zaměstnanci ochotní se
vzdělávat, schopni předat
dovednosti ostatním a vzít
odpovědnost za kvalitu péče
v dané oblasti
Vytvoření metodik pro dané oblasti péče
Odborní
zaměstnanci
Prosinec
2014
Spolupráce s vedoucí
ošetřovatelské péče a
vedoucími oddělení
Proces vymezení kompetencí odborných
zaměstnanců a zvnitřnění těchto kompetencí všemi
Vedoucí
pracovníci
Prosinec
2015
Vzdělávání zaměstnanců a
převzetí zodpovědnosti za svoji
Krok 5
Krok 6
Duben
2011
Název:
Krok 2
Termín
Důvěrní pracovníci
Strategický záměr č.2
Krok 1
změn
Přestěhování klientů DS z prostor DZR
Název:
Krok 1
2017
- 32 -
pracovníky v přímé péči
práci
Uspokojení potřeb a využití zdrojů klientů
Název:
Krok 1
Krok 2
Krok 3
Popis kroků
Odpovědný
pracovník
Termín
Metodika zjišťování potřeb a zdrojů klientů
Vedoucí
sociální péče
Prosinec
2011
Spolupráce
s
vedoucími
oddělení a sociální pracovnicí
Zavedení metodik do práce pracovníků v přímé péči
Vedoucí
oddělení
Prosinec
2013
Možnosti
a
zaměstnanců
Aktivizace klientů zapojením do běžného života „jako
doma“
Vedoucí
oddělení
Prosinec
20014
Společná snaha zaměstnanců o
změnu stávajícího konceptu
aktivizace klientů
Aktualizace standardů kvality sociálních služeb
Název:
Odpovědný
pracovník
Popis kroků
Krok 1
Krok 2
Krok 3
Krok 4
Krok 5
schopnosti
Termín
Pravidelné metodické skupiny
Vedoucí
sociální péče
Od února
Aktualizace pracovních postupů
Vedoucí
oddělení
Do konce
r. 2012
Práce se stávajícími pracovními postupy
Dořešení nedostatků z inspekce vytvoření chybějících metodických
postupů
Vedoucí
sociální péče
2014
Práce se závěrečnou inspekční zprávou,
vzdělávání sebe i podřízených
Zavedení
standardů
kvality
sociálních služeb do praxe formou
interních seminářů a v rámci
seminářů standardy aktualizovat
Vedoucí
sociální péče
2015
Práce se stávajícími standardy
Ověřování metodických pokynů a
pracovních postupů a jejich
aktualizace po týmech v rámci
stanovených termínů
Vedoucí
sociální péče
2017
Podle pracovních postupů a metodických
pokynů se pracuje
2011
Spolupráce vedoucích pracovníků
Zvýšení počtu jednolůžkových pokojů
Název:
Popis kroků
Krok 1
Žádost zřizovateli
Krok 2
Snižování
pokojů
počtu
Odpovědný
pracovník
dvoulůžkových
Název:
Popis kroků
Termín
Ředitelka
Březen
2011
Vedoucí
oddělení
Průběžně
Souhlas zřizovatele se snížením kapacity
zařízení
Individualizace péče změnou časové struktury služeb a péče a
přizpůsobení počtu pracovníků v přímé péči potřebám klientů
Odpovědný
pracovník
Termín
Krok 1
Analýza úkonů péče v průběhu dne
a jejich časové náročnosti
Vedoucí
oddělení
Červenec
2011
Analýza potřeb klientů a využití jejich zdrojů
+pečlivé záznamy realizace péče PSS
Krok 2
Časové snímky dne + hodnocení
výkonnosti zaměstnanců
Vedoucí
oddělení
Září 2011
Pečlivě vedené záznamy + pravidelné
hodnocení zaměstnanců
- 33 -
Krok 3
Přizpůsobení časové organizace
služeb potřebám klientů
Vedoucí
sociální péče
2017
Krok 4
Stanovení
potřebného
personálu v přímé péči
Vedoucí
sociální péče
Srpen
2012
Krok 5
Žádost o zvýšení počtu
zaměstnanců v přímé péči
Ředitelka
Září 2011
Krok 6
Přizpůsobení časové organizace
služeb potřebám klientů
Vedoucí
sociální péče
Od ledna
2012
Krok 7
Průběžné ověřování provedených
změn
Vedoucí
sociální péče
Prosinec
2013
Personalistka
Od ledna
2014
Dostatečný počet zaměstnanců
Vedoucí
oddělení
Leden
2015
Zaběhnutý harmonogram služeb
Sociální
pracovnice
Průběžně
Spolupráce s vedoucími oddělení a vedoucí
sociální péče, práce se všemi druhy stížností
klientů individuálními plány
Sociální
pracovnice
Průběžně
Vytvoření metodiky
počtu
Změna harmonogramu služeb
Krok 8
Vytvoření
systému
komunit klientů
Krok 9
Zjišťování rizik a porušování práv
klientů
Krok 10
menších
Monitoring
a
vyhodnocování
individuální péče a změn její
organizace ze strany klientů a
zaměstnanců
Objektivní podklady od VO, příklady dobré
praxe z jiných domovů pro seniory
Při zvýšení počtu zaměstnanců v přímé péči
Zkvalitnění sociální práce
Název:
Odpovědný
pracovník
Popis kroků
Termín
Krok 1
Návrh koncepce vytvořený
současnými sociálními
pracovnicemi
Sociální
pracovnice
Leden
2011
Aktivita sociálních pracovnic
spolupracovat
Krok 2
Konzultace sociální práce v jiných
pobytových službách pro seniory a
hledání vyhovujícího modelu
Ředitelka
Březen
2011
Spolupráce sociálních pracovníků jiných
domovů pro seniory
Revize náplní práce a skutečně
vykonávané
práce
sociálních
pracovníků
Ředitelka
Březen
SP budou zaznamenávat provedené úkony
pomocí čtečky či do sešitu
Krok 4
Stanovení podílů sociálních
pracovníků na individualizaci péče
Sociální
pracovnice
Březen
2011
Krok 5
Návrh místa sociálních pracovníků
v organizační struktuře organizace
Sociální
pracovnice
Duben
Krok 6
Hodnocení schopností a výkonnosti
SP
Ředitelka
Červen
2011
Pravidelné
oddělení
Krok 7
Obměna
pracovníků
Ředitelka
Prosinec
2011
Kvalifikovaní zájemci o práci
Krok 8
Zavedení nového systému sociální
práce
Ředitelka
Prosinec
2012
Aktivní sociální
Ověřování funkčnosti nastaveného
systému a jeho přizpůsobování
měnícím se podmínkám
Ředitelka
Prosinec
2017
Aktivní sociální
Krok 3
Krok 9
týmu
sociálních
- 34 -
2011
2011
Spolupráce s vedoucí sociální péče
Konzultace s ředitelkou
hodnocení
pracovníci
pracovníci
SP
vedoucími
Zlepšení spolupráce s pomocnými provozy
Název:
Odpovědný
pracovník
Popis kroků
Krok 1
Krok 2
Krok 3
Krok 4
Ředitelka
Mapování možností v souvislosti
s předpisy, kterými jsou tyto
provozy povinné se řídit
Vedoucí
oddělení
Do konce
r. 2012
Znalost příslušných předpisů
Vytvoření
návrhů
možností
přizpůsobení pomocných provozů
individuálním potřebám klientů a
stanovení hranic přizpůsobení se
Vedoucí
provozu
2013
Dodržování příslušných předpisů
Stanovení nezbytných režimových
prvků v péči o klienty
Vedoucí
sociální péče
2014
Hledisko souvislosti se standardy
pracovními postupy přímé péče
Název:
Popis kroků
Krok 2
a
Investice a opravy
Odpovědný
pracovník
Termín
2017
Dostatek investičních prostředků, souhlas
zřizovatele
Projekt a realizace balkónů
Ředitelka
2017
Dostatek investičních prostředků, souhlas
zřizovatele
Postupné opravy majetku
Technický
pracovník
2017
Dostatek provozních prostředků
(Proč byl tento záměr přijat, jaké jsou
předpoklady úspěšné realizace, jak přispívá
k naplnění stanoveného poslání)
Název:
Popis kroků
Krok 3
Spolupráce c vedoucími pracovníky
pomocných provozů
Ředitelka
Název:
Krok 2
2011
Projekt a realizace výtahu na dvůr
Strategický záměr č. 3
Krok 1
Březen
Seznámení pomocných provozů
s koncepcí rozvoje zařízení
Krok 1
Termín
Zprůhlednění financování sociální služby
Není přesně stanoveno, co všechno je zahrnuto v úhradách za pobyt a
příspěvku na péči. Klient má právo vědět kolik přesně a za co platí.
Svatava Kučerová, ekonomka
Zajištění vyšších příjmů z úhrad za pobyt
Odpovědný
pracovník
Termín
Vytvoření postupu řešení situace
nedostatku klientů
Ředitelka
Červenec
2011
Konzultace se zřizovatelem
Přijímání klientů v souladu
s cílovou skupinou
Sociální
pracovnice
Květen 2011
Důkladné sociální šetření v domácnosti
žadatele, dostatek žadatelů v souladu
s cílovou skupinou
Mapování zdrojů a potřeb klientů
Vedoucí
Prosinec
Dobře vedené individuální lány klientů
- 35 -
v oblasti zajištění bydlení a
stravování, srovnání s normou
v běžném prostředí
sociální péče
2011
Krok 4
Klasifikace jednotlivých úkonů a
nacházení rezerv
Vedoucí
sociální péče
Prosinec
2012
Spolupráce s pomocnými provozy
Krok 5
Rozklíčení nákladů na pobyt a
stravování
Vedoucí
sociální péče
Červenec
2013
Spolupráce s ekonomkou
Krok 6
Podrobná kalkulace nákladů na
pobyt klientů
Ekonomka
Změna úhrad za pobyt
Ekonomka
Leden 2014
Podávání informací o nákladech
na 1 klienta klientů a jejich
rodinám
Sociální
pracovnice
Od března
2011
Vypovídající podklady od ekonomky
Krok 8
Stanovení cen za nové
fakultativní služby
Ekonomka
Březen 2014
Krok 9
Vyjednávání s klienty a jejich
rodinami na úhradě rozdílu mezi
skutečnými náklady za pobyt a
částkou, kterou může klient
hradit z pravidelných příjmů
Sociální
pracovnice
Od ledna
2012
Změna zákonných podmínek
Iniciace změny zákona
Ředitelka
2013
Vyživovací povinnost dětí vůči rodičům,
povinnost klienta použít na úhradu pobytu
své úspory
Klient platí úhradu za pobyt
v plné výši s využitím dalších
zdrojů svých a své rodiny
Sociální
pracovnice
2017
Zákonné podmínky
Krok 7
Prosinec
2013
Krok 10
Krok 11
Spolupráce s vedoucí sociální péče
Příspěvek na péči
Název:
Odpovědný
pracovník
Popis kroků
Termín
Krok 1
Analýza potřeby podpory a péče
u stávajících klientů
Vedoucí
oddělení
Prosinec
2011
Dobře vedené individuální plány klientů
stávajících klientů
Krok 2
Analýza potřeby podpory a péče
u žadatelů
Sociální
pracovnice
Prosinec
2011
Dobré sociální šetření u žadatele
Stanovení
časové
hodnoty
jednotlivých úkonů péče
Vedoucí
sociální péče
Prosinec
2011
Pečlivé zaznamenávání realizace péče,
spolupráce se sociální pracovnicí v úkonech
v oblasti sociálně právní
Stanovení finančního
jednotlivých úkonů
Vedoucí
sociální péče
Prosinec
2012
Stanovení nezávisle na výši příspěvků na
péči, vychází z nákladů na zaměstnance a
materiál, spolupráce se sociální pracovnicí
v úkonech v oblasti sociálně právní
Stanovení činností, kterou budou
prováděny
jako
fakultativní
služba
Vedoucí
sociální péče
Červen 2012
Vydefinování a oddělení úkonů v rámci
základních a fakultativních činností
Krok 6
Kalkulace úhrad za fakultativní
činnosti
Ekonomka
Září 2012
Iniciování vytvoření základního ceníku pro
všechny služby (APSS, MPSV)
Krok 7
Sledování funkčnosti zavedeného
systému, jeho dolaďování a
aktualizace
Vedoucí
sociální péče
2013
Systém je zaveden
Krok 3
Krok 4
Krok 5
hodnoty
- 36 -
Krok 8
Používání analýzy PP jako
podkladu pro podání žádosti o
zvýšení PP a jako důkazu pro
poskytnutí péče odpovídající výši
PP
Název:
Krok 2
Krok 3
2014
Zpracování metodiky analýzy
Úhrady od zdravotních pojišťoven
Odpovědný
pracovník
Termín
Analýza prováděných úkonů a
úhrad
Vedoucí
ošetřovatelské
péče
Červen 2011
Pečlivý záznam realizace zdravotnických
úkonů a úkonů péče
Stanovení úkonů, které budou
provádět PSS
Vedoucí
ošetřovatelské
péče
Září 2011
Dostatek PSS, kteří by úkony vykonávali
Stanovení optimálního počtu
zdravotnických pracovníků
Vedoucí
ošetřovatelské
péče
Zajištění ekonomicky vyvážených
úhrad od zdravotních pojišťoven
Vedoucí
ošetřovatelské
péče
Popis kroků
Krok 1
Sociální
pracovnice
Dlouhodobý cíl č 3.4
Název:
Popis kroků
Říjen
2011
Prosinec
2011
Počet pracovníků a jejich kompetence
Odpovědný
pracovník
Termín
Krok 1
Analýza potřeb klientů s využitím
časové hodnoty jednotlivých
úkonů péče
Vedoucí
sociální péče
Prosinec
2012
Dobře vedené individuální lány klientů,
dokončené stanovení časové hodnoty úkonů
péče
Krok 2
Analýza
pracovních
náplní,
kompetencí a výkonů pracovníků
přímé péče
Vedoucí
sociální péče
Prosinec
2013
Pravidelné
hodnocení
manažerská supervize
Stanovení optimálního počtu
pracovníků v přímé péči a jejich
kompetencí
Vedoucí
sociální péče
Prosinec
2014
Počet zaměstnanců odpovídá
individuálním potřebám péče
klientů
Vedoucí
sociální péče
Prosinec
2015
Krok 3
pracovníků,
Plán kapacity uživatelů služby a pracovníků
2010
2011
- 37 -
2012
2013
2014
2015
2016
2017
Počet uživatelů služby
69(70)
62
58
56
54
54
54
54
Počet pracovníků v přímé péči
20
20
21
23
26
26
26
26
Počet pracovníků celkem
43
43
44
46
49
49
49
49
Poměr pracovníků/uživatelů
0,623
0,693
0,758
0,821
0,907
0,907
0,907
0,907
KOMENTÁŘ:
S potupným snižováním počtu klientů dojde k postupnému zvyšování počtu zaměstnanců.
Plán provozních podmínek v oblasti bydlení
2010
2011
2012
2013
2014
2015
2016
2017
Počet jednolůžkových pokojů
42
42
42
42
42
42
42
42
Počet dvoulůžkových pokojů
14
10
8
7
6
6
6
6
Počet vícelůžkových pokojů
0
0
0
0
0
0
0
0
KOMENTÁŘ
Dvoulůžkové pokoje jsou velké se samostatným hygienickým zařízením a jsou určené pro manželské páry.
- 38 -
VI. NÁVRH ROZPOČTU REALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU A ZDROJE JEHO FINANCOVÁNÍ
STRATEGICKÝ ZÁMĚR ČÍSLO 1
PROVOZNÍ NÁKLADY
Zde doplňte 
Provozní náklady se v r. 2017 oproti r. 2010:
zvýší o náklady na mzdy pro zvýšený počet pracovníků (6 pracovníků – 1 800 000,-)
sníží se náklady na potraviny pro klienty (380 000,-)
celkově budou 21 800 000,Příjmy se sníží o:
úhrady za pobyt (700 000,-)
Požadavek na dotaci vzroste z 6 600 000 o 2 400 000,-, celkem na cca 8 800 000,-.
INVESTIČNÍ NÁKLADY
Zde doplňte 
0
NAVRHNĚTE MOŽNOSTI FINANČNÍHO KRYTÍ NAPLŇOVÁNÍ STRATEGICKÉHO ZÁMĚRU
Legislativní možnosti:
Zde doplňte 
o Zrovnoprávnění úhrad za poskytnutou zdravotní péči se zdravotnickými zařízeními
o Obec, ze které klient pochází, by měla hradit náklady na péči do plné výše
o Povinnost klienta podílet se na úhradě i ze svého majetku
o Možnost dofinancovat úhradu do výše skutečných nákladů na pobyt z případných
úspor nebo majetku klienta
Vnější zdroje:
o
o
Zřizovatel – provoz, opravy budovy, investice
MPSV – chybějící finanční prostředky na péči a pobyt klientů
UVEĎTE MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ PŘÍJMŮ ORGANIZACE
Zde doplňte 
1. Zvýšení úhrad od klientů:
Klient dofinancuje rozdíl mezi výší úhrady, kterou může platit ze svých příjmů a danou
výší úhrady za pobyt ze svých úspor nebo majetku
Spoluúčast rodiny na úhradě za pobyt do plné výše
Z výšení příjmů z PP
Přijímání klientů až po přiznání odpovídající stupně příspěvku na péči
Poskytování fakultativních služeb
2. Zvýšení příjmů od zdravotních pojišťoven
3. Finanční dary
PROVOZNÍ NÁKLADY
Zde doplňte 
Náklady na vzdělávání pracovníků: 150 000,Snížení počtu klientů a zvýšení počtu zaměstnanců je předmětem strategického záměru č. 1.
- 39 -
Zde doplňte 
Výstavba výtahu: 2 000 000,Výstavba balkónů:
Zde doplňte 
Investiční prostředky se postupně nashromáždí v investičním fondu
Zde doplňte 
0
PROVOZNÍ NÁKLADY
Zde doplňte 
0
Zde doplňte 
0
Zde doplňte 
-
Zde doplňte 
-
- 40 -

Plán rozvoje - Domov důchodců Rokytnice nad Jizerou

Transkript

Podobné dokumenty

je původní Schwarzenberský mlýn, ležící na samotě u lesa, který byl

domovinka

zde

letak

Další informace

Koláč pro Domácí hospicovou péči 2009