TERORISMUS VE SVůTů A CESTOVNć RUCH

Ale‰ Hejna studoval v letech 1996 – 1999 na Fakultû ekonomické Západoãeské univerzity. Od roku 2000 studuje na Vysoké ‰kole ekonomické v Praze, hlavní specializace Cestovní ruch. Diplomová práce Terorismus ve svûtû a cestovní ruch byla obhájena na Katedfie
cestovního ruchu a navrÏena do soutûÏe V·E Praha o Excelentní studentskou odbornou práci ESOP za rok 2003.
TERORISMUS VE SVùTù A CESTOVNæ RUCH
Ale‰ Hejma
1 Úvod
Souvislosti mezi terorismem a jeho dopady na cestování se ukázaly zvlá‰tû po záfií 2001 jako velice úzké. Po 11. 9. 2001 ãelil svût zesílené hrozbû dal‰ích teroristick˘ch útokÛ a ekonomického oslabení, coÏ zásadnû ovlivnilo i oblast cestovního ruchu. Zesílen˘ tlak na psychiku lidské spoleãnosti vytváfiel dojem, Ïe základní lidské potfieby jsou ohroÏeny. K nim patfií vnímání pocitu bezpeãí
a existenãních jistot, které jsou zároveÀ základními pfiedpoklady pro plynul˘ rozvoj cestovního ruchu.
Útoky na newyorské mrakodrapy nejsou osamocen˘mi teroristick˘mi ãiny ve
20. století, ale nejvíce obnaÏily zranitelnost demokratick˘ch systémÛ. Inklinace
k fie‰ení konfliktÛ silou existuje odpradávna, terorismus je jednou z forem krvav˘ch „fie‰ení“ a je aktuální hrozbou souãasné doby.
Oblast cestovního ruchu je úzce propojena s celou ekonomikou. Podle údajÛ satelitního úãtu o stavu svûtového cestovního ruchu, které pro Svûtovou radu cestovního ruchu (World Tourism & Travel Council) zpracovává organizace Oxford
Economic Forecasting, se odvûtví cestovního ruchu podílí na svûtovém HDP
3,7 %. Pokud pfiihlédneme k dopadÛm, které má cestovní ruch i na dal‰í odvûtví,
multiplikoval v roce 2002 podle Svûtové rady cestovního ruchu 10 % svûtového
HDP, coÏ pfiedstavuje penûÏnû 3 318 miliard dolarÛ. Pracovní pfiíleÏitosti vytvofiené ekonomikou cestovního ruchu se odhadují na 199 milionÛ míst, coÏ pfiedstavuje 7,8 % celkové zamûstnanosti. Na exportech se ekonomika cestovního ruchu
podílí 11,9 %.1)
Cestovní ruch a terorismus pfiedstavují dva fenomény, které jsou vzájemnû nesluãitelné jako voda a oheÀ. Voda pfiiná‰í Ïivotadárnou vláhu i do vysu‰en˘ch oblastí. Cestovní ruch pfiiná‰í prosperitu tam, kde jiná odvûtví nemívají ‰anci na úspûch. Plameny ohnû zapálené teroristy v‰ak mohou rychle vybudované hodnoty
spálit. Zatímco cestovní ruch lidské potfieby uspokojuje, terorismus je niãí. Jedná
se o jevy, které jdou proti sobû.
V roce 2001 do‰lo k teroristickému útoku na World Trade Center (WTC), kter˘
mûl dosud nejvût‰í vliv na cestovní ruch v jeho moderních dûjinách. ·lo o útok,
kter˘ zasáhl cel˘ svût, proto jeho dopady byly globální. Ve vût‰inû pfiípadÛ v‰ak
terorismus zasáhne cestovní ruch jen regionálnû ãi lokálnû. Turisté pak svÛj zájem
pfiesunou z jednoho místa na jin˘. V absolutních ãíslech tím cestovní ruch neutrpí. OhroÏeny jsou tak zemû, kde k teroristickému útoku do‰lo, a jejich okolí, kterému turista pfiisuzuje podobnû riskantní atmosféru.
Ukázkou místního a posléze regionálního dopadu je teroristick˘ útok v Egyptû
v roce 1997. Masakr v Luxoru byl navíc zamûfien právû na turisty, kter˘ch zde zahynulo 685). V roce 1997 byl tak pfiírÛstek mezinárodních pfiíjezdÛ do Egypta negativní (-13 %), coÏ oproti letÛm pfiedchozím (+20 %) znamenalo v˘razn˘ pokles.
V roce 1999 se v‰ak rÛst vrátil a pfiírÛstek mezinárodních pfiíjezdÛ byl 30 %6). JestliÏe dojde k útoku, jsou negativnû zasaÏeny oblasti napojené nejen ekonomicky,
ale i kulturnû a sociálnû. JestliÏe postfiílí arab‰tí fundamentalisté turisty v Luxoru
v Egyptû, jak se tomu stalo v roce 1997, stín padne nejen na Egypt, ale na v‰echny zemû, kde se islám v˘raznû prosazuje. Podobn˘ch pfiípadÛ s regionálními
a místními dopady bychom mohli najít mnohem více. V‰echny vykazují jeden podobn˘ rys. Cestovní ruch se rychle vzpamatuje a neztenãenou mûrou sílí dál.
Teroristické ãiny bezprostfiednû hrubû naru‰ují nabytou rovnováhu, naru‰ují pocit bezpeãí a jistoty. Lidské potfieby se po teroristick˘ch útocích soustfieìují na
primární potfieby fyziologického charakteru a potfiebu bezpeãí a jistoty. Staãí si
vzpomenout na situaci po záfií 2001 ve Spojen˘ch státech americk˘ch. Vût‰ina
AmeriãanÛ tehdy cítila zv˘‰enou míru nebezpeãí, coÏ se projevovalo napfiíklad
rostoucí poptávkou po trvanlivém jídle, lécích nebo sudech na de‰Èovou vodu
apod. Ameriãané, a nejen oni se snaÏili eliminovat nûjaká budoucí moÏná rizika,
snaÏili se posílit svou sobûstaãnost, a tím jistotu. V tu chvíli nemûli samozfiejmû
pomy‰lení nûkde cestovat.
3 Obecná charakteristika terorismu
2 Rozvoj cestovního ruchu v kontextu vlivu terorismu
K v˘raznému rozvoji celého odvûtví cestovního ruchu do‰lo po 2. svûtové válce.
Po válce se s rostoucím ekonomick˘m blahobytem, coÏ se t˘kalo jen nûkter˘ch
zemí, mûní struktura a hierarchie potfieb jedince. Roste v˘znam volného ãasu. Lidé více cestují. Pro srovnání, v roce 1950 vycestovalo za hranice své zemû pfiibliÏnû 25 milionÛ lidí, poãátkem 90. let jiÏ 300 milionÛ2) a na zaãátku 21. století
v roce 2002 ãíslo mezinárodních pfiíjezdÛ pfiesáhlo 700 milionÛ turistÛ3).
V druhé polovinû 20. století probûhla fiada teroristick˘ch útokÛ, únosÛ letadel,
atentátÛ apod. Jejich dopady na cestovní ruch mohou mít globální, regionální a lokální ráz. Teroristické akce nejsou jedin˘mi vlivy, které mají dopady na cestovní
ruch, proto se obtíÏnû zji‰Èuje samostatn˘ vliv terorismu na cestovní ruch.
V nûkter˘ch pfiípadech se negativní vlivy na cestovní ruch v daném roce kumulují. Tak tomu bylo i v roce 1982. Tehdy ãíslo mezinárodních pfiíjezdÛ slabû pokleslo a statistiky Svûtové organizace cestovního ruchu zaznamenaly v˘kyv, slabû negativní zmûnu v mezinárodních pfiíjezdech, v jinak strmû rostoucím odvûtví.
Válka o Falklandy, konflikt mezi Izraelem a Libanonem, stanné právo v Polsku
a druhá ropná krize, to v‰e mûlo vliv na úãast v cestovním ruchu. K dal‰ímu poklesu pfiíjezdÛ v mezinárodním cestovním ruchu do‰lo aÏ o dvû desetiletí pozdûji
v roce 2001.
Útoky na dominantu amerického mûsta New York nebyly prvními teroristick˘mi
ãiny a bohuÏel asi ani posledními. Pohledem zpût do 2. poloviny 20. století najdeme nûkolik podobn˘ch, i kdyÏ ne tak niãiv˘ch událostí, které mûly negativní
vliv aÈ uÏ na statistiky mezinárodních pfiíjezdÛ, ãi jen na bilance státÛ, kter˘ch se
bezprostfiednû t˘kaly.
V roce 1991 probûhla tzv. válka v Zálivu, se kterou se nejvíce srovnávala situace
po teroristick˘ch útocích v New Yorku. V roce 1991 se jednalo o vojensk˘ konflikt, kter˘ v sobû skr˘val rizika teroristick˘ch útokÛ, zatímco v roce 2001 o jeden velik˘ teroristick˘ atak. V roce 1991 poklesla míra rÛstu mezinárodních pfiíjezdÛ, a to na 1,2 %. Nedo‰lo tedy k úbytku poãtu mezinárodních pfiíjezdÛ, jako
tomu bylo v roce 2001, kdy mezinárodní pfiíjezdy oproti roku 2000 poklesly
o 0,6 %. V následujícím roce po válce v Zálivu v roce 1992 v‰ak byl pfiírÛstek uÏ
v˘raznû vy‰‰í, a to 8,2 %, cestovní ruch se tehdy rychle vzpamatoval4).
Teroristické útoky nejsou náhodné. Jsou dílem skupin ãi jednotlivcÛ, ktefií pro své
ãiny vût‰inou mají sice svébytné, ale pfiece jen ospravedlnûní. Motivace násilnû
ubliÏovat nûjak˘m zpÛsobem musí vznikat. AÈ uÏ v kontextu doby, ãi pÛsobením
okolí.
Pro co nejúãinnûj‰í prevenci teroristick˘ch útokÛ je podstatné co nejlépe poznat
motivy teroru, zpÛsob organizace teroristick˘ch skupin, jejich metody a cíle.
PakliÏe uÏ k nûjaké nepfiíjemné události dojde, lze ji do urãité míry pfiedvídat ãi
alespoÀ pfiipravit se na moÏné zpÛsoby jejího provedení. Odpovûdi na otázky typu:
Kam zaútoãí tentokrát? Jaké zbranû pouÏijí? lze ãásteãnû zodpovûdût dopfiedu.
Na stranû jedné mírumilovn˘ cestovní ruch, na stranû druhé násiln˘ terorismus.
V literatufie se objevuje ‰iroká ‰kála rÛznû pojat˘ch definic. Vût‰inou se v nich
opakují tfii podobné prvky, Ïe se jedná o cílevûdomé a plánované jednání proti
civilistÛm.
Chmelík7) charakterizuje terorismus jako extremistick˘ smûr, jehoÏ prostfiedkem
je teror vyuÏívající nátlaku formou psychického nebo fyzického násilí. Jako cílevûdomé pouÏívání organizovaného násilí proti objektÛm, vûcem nebo osobám,
které nejsou zainteresované na cíli teroristÛ, za úãelem dosaÏení politick˘ch, kriminálních, náboÏensk˘ch ãi jin˘ch cílÛ.
Rybka8) definuje terorismus jako násilí, které pfiekraãuje hranici aktivity k dosaÏení politick˘ch cílÛ.
Mezinárodní právo chápe mezinárodní teroristické akty jako v‰echny akty jiÏ pokryté antiteroristick˘mi konvencemi, nebo takové, které jsou identifikované základní vût‰inou svûtového spoleãenství jako nepfiípustné9).
Stále v‰ak chybí, jak pfiipomíná Zbofiil10) v Hospodáfisk˘ch novinách, mezinárodnû platná definice terorismu, a to i pfiesto, Ïe se vût‰ina evropsk˘ch zemí shodla
na rámcovém vymezení. „Co jedni povaÏují za terorismus, je pro druhé bojem za
svobodu nebo národní emancipaci, co se nûkter˘m zdá projevem individuálního ãi
masového ‰ílenství, je pro druhé zoufal˘m odporem.“
5)
6)
The Travel & Tourism Economy 2002, Special End Year 2002 Update, zpráva
WTTC. Prognózy z 90. let v˘znam cestovního ruchu je‰tû posilovaly. Jejich v˘chodiskem je ale klidn˘ v˘voj. Nakolik siln˘m vlivem bude ten kter˘ teroristick˘ ãin, rozhoduje aÏ ãas.
2) PetrÛ, Z. – Holubová J.: Ekonomika cestovního ruchu. Idea servis, Praha
1994.
3) World Tourism in 2002: Better than expected, zpráva WTO 27.1.2003.
4) World Tourism in 2002: Better than expected, zpráva WTO 27.1.2003.
1)
COT Business ~ 9 ~ 2003
7)
8)
9)
10)
Frouzová, M.: V Egyptû vrcholí sezóna. Bez turistÛ. Lidové noviny 1.11.
2001: str. 16.
Vulneralibities of Bali’s Tourism Economy, zpráva Svûtové banky, 1.11. 2002.
Chmelík, J.: Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty. Linde Praha
a.s., Praha 2001.
Rybka, V. – a kolektiv: Mezinárodní organizovan˘ zloãin v âR. Koniasch latin Press, Praha 1997.
Luká‰ek, L.: Fenomén mezinárodního terorismu ve svûtle souãasného mezinárodního práva. ZâU, PlzeÀ 1999.
Zbofiil, Z.: Terorismus a ãesk˘ extremismus. Hospodáfiské noviny 10. 9.
2002: str. 11.
I
Na podobn˘ rozpor reaguje i Îantovsk˘11) v Mladé frontû. Kritizuje postoje palestinského velvyslance v âeské republice, kter˘ by nejradûji jako teroristické ãiny chápal i úsilí Izraele hájit svou existenci na Blízkém v˘chodû. Îantovsk˘ definuje terorismus jako vûdomé a cílené násilí proti civilnímu obyvatelstvu s politick˘mi nebo ideologick˘mi cíli.
3.1 Struãná historie terorismu
Poãátky terorismu se váÏou ke vzniku lidstva samého a k jeho inklinaci fie‰it konflikty násilím. Doprovází jej aÏ dodnes.
První zaznamenané pfiípady moderního terorismu jsou spjaty s Velkou francouzskou revolucí (1789). Za terorismus byla pokládána vláda násilí a zastra‰ování
prostfiednictvím násilí. Ov‰em odli‰it teror od jin˘ch násiln˘ch aktÛ v té dobû je
obtíÏné. V roce 1798 se poprvé objevilo slovo terorismus, a to v Dodatku ke slovníku francouzské akademie, jeho v˘znam v‰ak neodpovídal úplnû tomu dne‰nímu12).
Bûhem 19. století a první poloviny 20. století, kdy se zaãínají formovat souãasné
evropské státy, dochází k odporu utlaãovan˘ch v souvislosti s ‰ir‰ím uplatÀováním sociálních a národnostních práv. Teror byl povaÏován za nutnou a zákonitou
reakci na zvÛli mocn˘ch.
V období po 2. svûtové válce je v˘raz terorismus pouÏíván pfiedev‰ím v souvislosti s protivládní povstaleckou ãinností. V˘raznû se projevuje tzv. separatistick˘
terorismus napfiíklad v Izraeli, AlÏírsku, Baskicku a Irsku13).
V 70. letech teroristé zejména v západní Evropû volili jako terã v˘znamné osobnosti státu bojující proti terorismu. Postupnû se roz‰ífiily na diplomaty a zastupitelské úfiady. Poãátkem roku 1975 jsou zaznamenány první úspû‰né pokusy teroristÛ o mezinárodní koordinaci.
Cílem se stávají zranitelnûj‰í objekty – civilní dopravní letadla, nádraÏí, metra,
ru‰ná místa apod. Terorismus zaãal zneuÏívat nejnovûj‰í vûdní poznatky v komunikaci, vojenské technice, nejnovûji internet14).
V 90. letech 20. století se zdálo, Ïe intenzita teroristick˘ch útokÛ klesá, jak to ukazují rÛzné statistiky napfiíklad v ãlánku ãasopisu Newsweek15). Na druhou stranu
se ale zvy‰uje prÛmûrn˘ poãet obûtí útokÛ.
Stfiet civilizací. V rozhovoru pro Hospodáfiské noviny uvedl: „Nemyslím si, Ïe lidská morálka zaznamenala za ta staletí pokrok. Lidské bytosti jsou smûsicí dobra a zla a nevidím nic, co by svûdãilo o zmûnû.“
Teroristé plánují své akce vûdomû a moderní telekomunikaãní prostfiedky s volnû pfiístupn˘mi informacemi jim to lehce umoÏÀují. Plánují je vût‰inou detailnû,
i kdyÏ pfii ãinu mohou své chování impulzivnû zmûnit. Násilí je prostfiedkem
k dosaÏení cíle. Terorismus tak úmyslnû ubliÏuje civilistÛm. V praxi se jedná
podle Luká‰ka20) o fyzické pouÏití síly k usmrcení, zpÛsobení zranûní ãi ‰kody.
Hrozba násilím nebo jeho reálná hrozba vyvolává ve spoleãnosti deprivaãní syndrom, kter˘ mÛÏe vést k naru‰ení mezilidsk˘ch vztahÛ a destabilizaci spoleãnost.
Svou roli hraje i okamÏik pfiekvapení21).
Sv˘m jednáním teroristické organizace sledují konkrétní cíle. AÈ uÏ jde o cíle
hmatatelné, to znamená o fyzické terãe sv˘ch útokÛ, ãi o cíle my‰lené ideologické, náboÏenské apod.
Cílem teroristÛ, lhostejno jde-li o skupinky ãi reÏimy, je militarizovat situaci
v cílové zemi pomocí atmosféry strachu, pfiipravit podmínky k likvidaci vlády zákona prostfiednictvím zákonÛ sam˘ch nebo jejich dÛsledkÛ a nakonec diktovat
podmínky22).
V mnoh˘ch pfiípadech jsou mezi obûÈmi teroristÛ i turisté. Ve vût‰inû pfiípadÛ
v druhé polovinû 20. století ale nebyli turisté zam˘‰leni jako hlavní obûÈ teroristÛ. V posledním desetiletí v‰ak pfiípadÛ, kdy si teroristé jako svou cílenou obûÈ vybrali turisty, pfiib˘vá. Ve statistikách teroristick˘ch útokÛ je obtíÏné nalézt ty útoky, jimiÏ teroristé chtûli napadnout pfiímo turisty. Teroristé jsou vût‰inou po útocích také jednou z obûtí, a tak se jejich motivy obtíÏnû zji‰Èují.
V roce 2002 do‰lo ke tfiem v˘raznûj‰ím teroristick˘m útokÛm – v Tunisku, na Bali a v Keni, z ãehoÏ prokazatelnû jen na Bali byli cílen˘mi obûÈmi turisté. V Tunisku mohl terorista pociÈovat napfiíklad nenávist vÛãi ÏidÛm, stejnû tak v Keni,
coÏ mohl b˘t hlavní motiv teroristÛ. I kdyÏ se mÛÏe zdát, Ïe poãet teroristick˘ch
útokÛ pfiímo proti turistÛm roste, tato tendence není zatím prokazatelná.
Milníkem terorismu je zfiejmû záfií 2001, datum dosud nejniãivûj‰ího teroristického ataku, kter˘ odstartoval politickou diskuzi a celosvûtovû koordinovan˘ postup
proti tomuto fenoménu.
Motivy proã zaútoãit jsou rÛznorodé. Bruce Hoffman23) ve své knize Inside Terrorism napsal: „Pro náboÏensky motivované teroristy je násilí nejsvûtûj‰ím ãinem
nebo boÏskou povinností, kterou vykonává v pfiímé návaznosti na nûjak˘ boÏsk˘
pfiíkaz ãi poÏadavek. Terorismus tím získává duchovní rozmûr a jeho vykonavatelé jsou osvobozeni od tlaku, kter˘m by na nû mohla pÛsobit jejich morálka a svûdomí.“
Terorismus není jev, kter˘ by samovolnû vznikal. K jeho rozvoji dochází z nûjak˘ch pfiíãin. DÛvody vedoucí ke vzniku terorismu lze nalézt a popsat.
Podle Uwe Möllera16), pfiedsedy ¤ímského klubu, lze semeni‰tû ‰ífiícího se násilí
snadno identifikovat. Je v‰ude tam, kde se objevuje diskriminace, potlaãování
práv a vykofiisÈování z etnick˘ch, náboÏensk˘ch ãi socioekonomick˘ch dÛvodÛ,
tam vzniká frustrace a je pfiipraven konflikt. Chudoba ve spojení s animozitami
a rozpory se pravdûpodobnû zvrhnou v devastující násilí a konflikty.
Aãkoli jistû chudoba s eskalací násilí souvisí, nemusí b˘t jedin˘m spou‰tûãem teroru. JestliÏe se pojem chudoba pfievede do ekonomicky srovnatelnûj‰ích pojmÛ,
jako je ekonomická síla ãi úroveÀ, získají se srozumitelnûj‰í motivy.
Ekonomická síla aÈ uÏ státu, ãi jiné organizace zosobÀuje moc. PfiestoÏe pojem
„moc“ pfiedstavuje pro obyãejného ãlovûka spí‰e abstraktní pojem, nelze existenci „tíhnutí k moci“ popfiít.
Teroristické skupiny se snaÏí ovlivnit nositele moci, s trochou nadsázky je lze pfiirovnat k lobbyistick˘m nátlakov˘m organizacím, které k prosazení sv˘ch cílÛ
pouÏívají jen ponûkud drastiãtûj‰í zpÛsoby.
Podobnû vysvûtluje Huntington17) podhoubí antiamerick˘ch postojÛ: „Arabská
ulice si myslí, Ïe západní kultura je zkaÏená a dekadentní, a dívají se na nás svrchu. Cítí se b˘t morálnû nadfiazeni a velmi se jich dot˘ká jejich hospodáfiská a vojenská slabost.“
Pokud existuje riziko útoku, je dÛleÏité umût se teroru vyvarovat ãi dokázat v pfiípadû krize racionálnû reagovat, tj. budovat úãinnou obranu proti terorismu.
Nejpfiirozenûj‰ím zpÛsobem, jak se vypofiádat s terorismem, by bylo odstranit pfiíãiny jeho vzniku, které uÏ byly analyzovány a popsány. BohuÏel v souãasnosti se
spí‰e neÏ na prevenci soustfieìuje na hledání viníkÛ.
JestliÏe existuje riziko útoku, je tfieba zpracovat preventivní program ãinnosti, pfii
nûmÏ je nutné odpovûdût na otázky: Proã je zájem o teroristick˘ útok na objekt,
osobu? Co zavdalo pfiíãinu zájmu?
Preventivní program ãinnosti pro nadstátní uskupení v USA pfii ochranû pfied terorismem, jak jej publikoval Luká‰ek24), by mûl vypadat následovnû:
•
v˘vojová studie oblasti, která pfiedstavuje teoretick˘ nebo praktick˘ zájem
teroristick˘ch skupin;
•
seznam v‰ech vytipovan˘ch úfiadÛ a podnikÛ, které by pfiicházely v úvahu jako cíl teroristick˘ch akcí;
•
program osobní bezpeãnosti zamûstnancÛ;
•
komunikaãní program;
•
program pfieÏití rukojmí;
•
stav ohroÏení bombov˘m útokem a tréninková opatfiení proti této hrozbû;
•
kontrola dopravní ãinnosti organizace;
•
plán konkrétní ochrany organizace a objektÛ.
3.2 Vlastnosti souãasného terorismu
V knize Terorismus a my, v kapitole Jak se chovat v pfiípadû teroristick˘ch akcí
rozebírá Du‰an Slávik25) z Hasiãského záchranného sboru konkrétní postup pfii
teroristickém útoku. NejdÛleÏitûj‰í je mít dostatek informací. Je potfieba jasnû fiíci, jaká jsou pravdûpodobnostní rizika vzniku takov˘ch mimofiádn˘ch situací, jak
je lze rozpoznat a jak bychom se mûli pfii jejich vzniku chovat. Nejvût‰í hodnotu
má lidsk˘ Ïivot a zdraví a aÏ potom záchrana majetku. Varování je potfieba ‰ífiit
do okolí, pomoc uvítají sousedé, zejména star‰í a nemocní. Na tísÀové volání je
napojen integrovan˘ záchrann˘ systém. Pohromy zpÛsobené terorismem mohou
mít rÛznou formu – podezfielá zásilka, anonymní oznámení o uloÏení bomby, chemick˘ ãi biologick˘ únik, jaderná havárie apod. Podle formy terorismu je tfieba
pfiimûfienû reagovat, to znamená napfiíklad volit ochrann˘ odûv, evakuaãní zavazadlo aj. Jako varování pfied nebezpeãím se spou‰tí varovn˘ signál, potfiebné in-
Pokud bude vyuÏita definice terorismu jakoÏto ãinnosti vûdomé, cílené, násilné
s politick˘mi ãi ideologick˘mi cíli, lze získat hned nûkolik zásadních vlastností
terorismu.
Grandona18) tvrdí, Ïe ãlovûk je svou podstatou agresivní, kaÏdá generace okou‰í opojení z násilí, a aÏ se válkou nasytí, odpoãívá – tomuto odpoãinku se fiíká mír.
V podobn˘ch vlnách pÛsobí i terorismus.
Îe by tomu mûlo b˘t v budoucnosti jinak, zatím nic nenasvûdãuje. Soudí tak
i Huntigton19), autor ãásteãnû pfiedjímající velké teroristické útoky ve své knize
11)
12)
13)
14)
15)
16)
17)
18)
II
Îantovsk˘, M.: Co je a co není terorismus. MF Dnes 23. 10. 2001: str. A/6.
Luká‰ek, L.: Fenomén mezinárodního terorismu ve svûtle souãasného mezinárodního práva. ZâU, PlzeÀ 1999.
Luká‰ek, L.: Fenomén mezinárodního terorismu ve svûtle souãasného mezinárodního práva. ZâU, PlzeÀ 1999.
Rybka, V. a kolektiv: Mezinárodní organizovan˘ zloãin v âR. Koniasch latin
Press, Praha 1997.
Thomas, E. – Hirsh, M.: The Future of Terror. Newsweek January 10, 2000:
str. 31-33.
Möller, U.: Terrorism and Poverty. Deutsche Gessellchaft Club of 17) Rome,
Club Forum 3./4. Quartal 2001: str. 8-13.
IN: KlvaÀa, T.: Ameriku ãeká dal‰í velk˘ teroristick˘ útok. Hospodáfiské noviny 22.5. 2002: str. 6.
IN: Luká‰ek, L.: Fenomén mezinárodního terorismu ve svûtle souãasného
mezinárodního práva. ZâU, PlzeÀ 1999
19)
20)
21)
22)
23)
24)
25)
IN: KlvaÀa, T.: Ameriku ãeká dal‰í velk˘ teroristick˘ útok. Hospodáfiské noviny 22.5. 2002: str. 6.
Luká‰ek, L.: Fenomén mezinárodního terorismu ve svûtle souãasného mezinárodního práva. ZâU, PlzeÀ 1999.
Chmelík, J.: Extremismus a jeho právní a sociologické aspekty. Linde Praha
a.s, Praha 2001.
·vácha, Z.: Budeme mít terorismus na vûky vûkÛ? MF Dnes 25.5. 2002: str.
B/4.
IN: Lemann, N.: What Terrorists Want. The New Yorker October 29, 2001:
str. 36-41.
Luká‰ek, L.: Fenomén mezinárodního terorismu ve svûtle souãasného mezinárodního práva. ZâU, PlzeÀ 1999.
Slávik, D. – a kolektiv: Terorismus a My. Computer Press, Praha 2001.
COT Business ~ 9 ~ 2003
formace by mûl vysílat rozhlas a televize. Doporuãuje se mít u sebe rádio na baterie pro pfiípadnou poruchu elektrické sítû. Tato pravidla by mûla platit jak doma,
tak v zahraniãí.
V cizím prostfiedí je nutné své kroky váÏit je‰tû peãlivûji. Cestování v urãit˘ch zemích obná‰í vÏdy jistou míru rizika. Ve varovn˘ch doporuãeních americk˘ch úfiadÛ pro obãany26) se objevuje, jak se chovat v rizikov˘ch zemích a situacích. Pfiednû je tfieba fiíci, Ïe by se ãlovûk radûji nemûl do míst, kde je nebezpeãno, vydávat.
PakliÏe se ãlovûk v takové zemi octne, nebo v ní pfiímo Ïije, mûl by zachovávat
nejvût‰í opatrnost. CoÏ zahrnuje v pfiípadû Izraele – vyvarovat se místÛm, kde se
shromaÏìuje vût‰í poãet lidí, jako jsou restaurace, kavárny, obchody, pû‰í zóny,
vefiejné dopravní prostfiedky, autobusové zastávky, demonstrace apod.; nepouÏívat
stále stejné trasy, stfiídat je; nevyãnívat ze skupiny ap.
4 Teroristické útoky z 11. 9.
V dobû fiízeného pádu letadel na vûÏe Svûtového obchodního centra a Pentagon
byl krásn˘ den, slunce Ïhnulo ze sytû modré oblohy bez jediného mráãku. V danou chvíli v‰ak uÏ posádky a cestující ãtyfi americk˘ch letadel svádûli marn˘ boj.
V ten okamÏik asi telefonoval z letadla, které se pozdûji zabofiilo do polí Pensylvánie, manÏel domÛ. Louãil se a pronesl pozdûji ãasto citované: „Let’s roll,“ pobídku k dal‰ím ãinÛm.
Arab‰tí fundamentalisté unesli ãtyfii dopravní letadla. 11. záfií 2001 dvû z nich nalétla do vûÏí svûtového obchodního stfiediska (World Trade Center – WTC) v New
Yorku, jedno na vládní budovu Pentagon ve Washingtonu a jedno do neobydlené
ãásti amerického státu Pensylvánie. Svûtové obchodní stfiedisko se zhroutilo, pfiiãemÏ zahynuly témûfi tfii tisíce lidí.
Teroristické útoky na New York ukázaly, jak citlivá je svûtová ekonomika na události tohoto druhu. Staãí teror nûkolika jedincÛ a vût‰ina odvûtví se ocitá v útlumu. Citlivû a okamÏitû reagoval i cestovní ruch.
V dÛsledku teroristick˘ch útokÛ se ukázalo, kolik staãí, aby byÈ nakrátko v‰echny v˘dobytky padly pod stÛl a ãlovûk s hrÛzou v oãích hledûl jen na záchranu
vlastního Ïivota. V tu chvíli jako by se otfiásl cel˘ svût.
Teroristické útoky z 11. záfií zcela ochromily leteckou dopravu. Strach cestovat
a obavy zaãali pociÈovat lidé po celém svûtû. Nejistotu prohlubovaly pfiípadné dal‰í teroristické útoky a plánovaná odvetná opatfiení Spojen˘ch státÛ americk˘ch.
To v‰e spolu s celkovû slab‰í ekonomickou situací zhor‰ilo spotfiebitelskou dÛvûru.
První reakce turistÛ byla vrátit se domÛ, jak nejrychleji je to moÏné. Následovala
vlna ru‰ení rezervací, pfiedev‰ím ze vzdálen˘ch destinacích, jako je Severní Amerika, nûkter˘ch asijsk˘ch zemí (Japonsko) a ze západní Evropy. Tato fáze probûhla rychle. Na konci fiíjna 2001 se cestovní ruch ãásteãnû vzpamatoval, ale byl poznamenán nov˘m chováním turistÛ – opoÏdûn˘mi rezervacemi a tendencí odkládat rozhodování o cestování.
Krize nejvíce poznamenala cestovní ruch destinací, kam se musí daleko cestovat,
letecké pfiepravce, rekreaãní lodní pfiepravce, hotely (vícehvûzdiãkové), velké cestovní kanceláfie a profesnû orientovan˘ cestovní ruch. Nejvíce trpûly destinace,
které byly primárnû závislé na pfiíjezdech z USA, a destinace spojované s terorismem. DÛsledkem toho docházelo ke krachÛm spoleãností, omezování kapacit,
pracovní doby a propou‰tûní.
Cestování v rámci urãitého regionu, domácí cestovní ruch, cestování po Ïeleznici
a silnici, nízkorozpoãtovou leteckou pfiepravu a individuálnû plánované cestování krize nezasáhla, spí‰e z ní tûÏily na úkor jin˘ch druhÛ cestovního ruchu. Velká
odolnost je patrná také u segmentÛ se silnou motivací, jako je sportovnû, kulturnû, spoleãensky a venkovsky orientovan˘ cestovní ruch27).
Na bezprostfiední dopady teroristick˘ch ãinÛ na cestovní ruch nûjak˘m zareagovala vût‰ina subjektÛ cestovního ruchu nov˘mi opatfieními.
4.1 Opatfiení v reakci na útlum v cestovním ruchu po teroristick˘ch útocích
Po teroristick˘ch útocích se odvûtví cestovního ruchu dostalo do krize. Úãastníci
cestovního ruchu pociÈovali nejistotu a nebezpeãí, a proto omezili své cesty, a tím
i v˘dûlky subjektÛ cestovního ruchu. Opatfiení, která by reagovala na novou situaci se ukázala jako nezbytná.
Reakcí mnoha vlád bylo zachovat stávající kapacity oblasti cestovního ruchu,
zvlá‰tû v letecké pfiepravû, coÏ probíhalo vût‰inou formou vládních subvencí postiÏen˘m firmám. Jakkoli je státní pomoc vhodná na pfieklenutí krátkodobé krize,
dlouhodobá pomoc mÛÏe ‰kodit celému cestovnímu ruchu – jeho konsolidaci,
která ozdravuje cel˘ trh. Pomoc firmám, které dlouhodobû nedokáÏou obstát na
trhu, nekonkurenceschopnost jen posiluje. Tyto firmy by radûji mûly z trhu odejít
a uvolnit místo schopnûj‰ím podnikatelÛm.
S propadem spotfiebitelské dÛvûry v cestování bylo nutné provést opatfiení, která by vedla k její rehabilitaci, coÏ bylo provedeno vût‰inou zlep‰en˘mi bezpeãnostními opatfieními a informováním o nich. Soukromé spoleãnosti se stavûly
spí‰e zdráhavû k zvy‰ování bezpeãnosti. Iniciativu v zavádûní nov˘ch bezpeãnostních standardÛ a uji‰Èování spotfiebitelÛ o bezpeãnosti pfievzaly ãásteãnû nadoborové organizace. Napfiíklad vlády samostatnû i v koordinaci zaãaly pfiijímat
úpravy ve své legislativû a zlep‰ovat ãinnost v˘konn˘ch orgánÛ, coÏ mûlo slouÏit
k efektivnûj‰ímu potírání mezinárodního terorismu. Provádûní kontrol na leti‰tích
také vypl˘valo pfiedev‰ím z nafiízení a doporuãení vlád. Organizace hájící pfiímo
zájmy cestovního ruchu, jako je napfiíklad Svûtová organizace cestovního ruchu
(WTO) ãi národní centrály cestovního ruchu, se snaÏily komunikovat s vefiejností a napravovat „image“ cestovního ruchu.
Svûtová rada cestovního ruchu (WTTC)28), která zastupuje nejv˘znamnûj‰í spoleãnosti na trhu cestovního ruchu, zafiadila po útocích mezi své krátkodobé cíle:
•
propagovat zavádûní zlep‰en˘ch bezpeãnostních opatfiení;
•
nabádat lidi k cestování;
•
podtrhnout dÛleÏitost garance, Ïe rozvoj cestovního ruchu je udrÏiteln˘.
V pfiímé souvislosti s tûmito cíli zorganizovala WTTC reklamní kampaÀ, která
mûla obecnû podpofiit cestování. Jmenovala se „There’s a World of Travel Waiting“ (âeká na vás svût pln˘ cestování) a „It’s Time You Met Your Neighbors“ (Je
ãas poznat své sousedy). Z názvÛ je patrné, Ïe mûla souãasnû podpofiit pocit sounáleÏitosti lidí z celého svûta. Tato celostránková reklama se objevila napfiíklad
v americkém ãasopise Newsweek. Zintenzívnûnou komunikací s vefiejností se vûnovala vût‰ina organizací vefiejn˘ch i soukrom˘ch organizací cestovního ruchu
postiÏen˘ch útoky. Marketing by mûl b˘t provádûn odbornû ve spolupráci soukromého a vefiejného sektoru. Podrobnû se tomuto tématu vûnuje mnoho specializovan˘ch publikací, proto marketingové nástroje zde nebudou rozebrány.
V situacích nejistoty úãastníci cestovního ruchu ãasto reagují iracionálnû. Mají tendenci neoprávnûnû zev‰eobecÀovat a spojovat incidenty, jako byly ty ze záfií 2001, s celou kulturou nebo náboÏenstvím.Tento pfiístup zhor‰uje dopady teroristick˘ch útokÛ v destinacích, které s incidenty nemají jakoukoli spojitost. Toto
nepfiimûfiené, ale velmi ãasté chování úãastníkÛ cestovního ruchu vyÏaduje okamÏité a pravdivé informování – komunikaci.
Komunikaci pfiímo k úãastníkovi cestovního ruchu pfiedstavovala, jak uÏ bylo popsáno, napfiíklad kampaÀ WTTC, kterou by mûla doplÀovat komunikace s médii
a komunikace mezi subjekty cestovního ruchu navzájem. Komunikace je nejlep‰ím zpÛsobem jak minimalizovat úãinky krize a pfiekonat ji. Proaktivní pfiístup,
kter˘ zaji‰Èuje objektivní, upfiímné a transparentní informace, zvy‰uje dÛvûryhodnost cestovního ruchu. Bûhem prvních mûsícÛ po útocích na New York zpÛsobilo zkreslené podávání zpráv velkou újmu cestovnímu ruchu. Napfiíklad informování médii, které zásobují pfiíjemce sv˘ch zpráv pfiedev‰ím negativními událostmi a dopady, pÛsobí dojmem, Ïe v‰e je v krizi, i kdyÏ tomu tak v‰ude není.
Organizace cestovního ruchu by mûly informovat pravdivû, ale do záplavy ‰patn˘ch zpráv by souãasnû mûly vysílat pozitivní poselství a pozitivní události utváfiet. To mÛÏe moÏná pÛsobit ãásteãnû jako pfietváfiení skuteãnosti, je dÛleÏité ale
mít na pamûti, Ïe nejde o v˘mysly, ale o opravdové události – pravdivé informování, jak se jím zab˘vá obor public relations.
Svûtová organizace cestovního ruchu (WTO) vidí v této oblasti nedostatky a mífií do vlastních fiad, podle WTO29) chybí vypovídající statistiky domácího cestovního ruchu a statistiky zapojení a pÛsobení odvûtví cestovního ruchu na globální ekonomiku – tzv. satelitní úãty. (Organizace WTTC má tuto metodologii
mnohem více zpracovanou, i kdyÏ jen v odhadech satelitních úãtÛ.) Pokud by totiÏ existovaly vûrné statistiky domácího cestovního ruchu, ukázalo by se zfiejmû,
Ïe se poptávka po cestování v souvislosti s teroristick˘mi útoky tolik neumen‰ila,
jen se pfielila právû napfiíklad do domácí turistiky. Podobnû málo informací existuje o individuálních cestovatelích nebo o tûch, ktefií pouÏívají alternativní formy
ubytování mimo hotely.
Na druhé stranû státy mají právo a povinnost informovat své obãany o okolnostech a nebezpeãích, se kter˘mi se mohou setkat pfii cestování v zahraniãí. Mají ale informovat odpovûdnû, bez pfiedsudkÛ a tak, aby neoprávnûnû nepo‰kodily
cestovní ruch v jin˘ch zemích a i své vlastní firmy, které s tûmito zemûmi spolupracují.
Nejenom konkurence v trÏním prostfiedí, ale i spolupráce a koordinace pfiedstavují dÛleÏitou rovinu pfiispívající k ekonomické prosperitû. Po teroristick˘ch útocích se ukázala spolupráce jako velmi úãinn˘ a potfiebn˘ pomocník fie‰ení krize.
Napfiíklad WTO zfiídila specializovanou komisi (Tourism Recovery Committee),
která sledovala v˘voj cestovního ruchu po útocích, navrhovala a hodnotila opatfiení, sestavovala prognózy pro nejbliωí období. Jin˘m pfiíkladem je tzv. Globální
koalice (Global Coalition) organizace WTTC, která jednotn˘m hlasem lídrÛ svûtového cestovního ruchu promlouvala k vládám, médiím a vefiejnosti. Uskuteãnilo se souãasnû mnoho setkání a konferencí, aÈ uÏ na národní, nebo mezinárodní
úrovni, kde problémy cestovního ruchu po teroristick˘ch útocích byly hlavním tématem. Prvky poselství, které tato spoleãenstva manifestovala, bylo:
•
cestovní ruch se brzy vzpamatuje a toto odvûtví bude opût silnû rÛst;
•
cestovní ruch je dÛleÏitou sloÏkou místní, národní, regionální a celosvûtové
ekonomiky; zamûstnanost vytvofiená cestovním ruchem má velk˘ strategick˘ v˘znam obzvlá‰tû v zemích, kde nejsou jiné pracovní pfiíleÏitosti;
•
je základním lidsk˘m právem objevovat Zemi a tû‰it se z na‰í planety, nav‰tûvovat jeden druhého a obchodovat po celém svûtû beze strachu;
•
cestovní ruch je symbolem pfiátelství a kooperace; spolupráce na spoleãn˘ch
projektech posiluje vazby mezi kulturami a zdÛrazÀuje jejich blízkost; komise WTO pateticky dodává: „cestovní ruch pomáhá lidstvu porozumût, Ïe
má více spoleãného, neÏ toho, co nás rozdûluje, a k tomuto porozumûní cestovní ruch velkou mûrou pfiispívá30)“
•
bezpeãnostní opatfiení podporují obnovení dÛvûry spotfiebitelÛ v cestování.
28)
29)
26)
27)
Travel Warnings and Consular Information Sheets, zprávy Bureau of Consular Affairs USA.
Tourism after 11 September 2001, zpráva WTO listopad 2001.
COT Business ~ 9 ~ 2003
30)
Travel & Tourism after September 11, zpráva WTTC 2001.
The Impact of the September 11th attacks on tourism, zpráva WTO duben
2002.
The Impact of the September 11th attacks on tourism, zpráva WTO duben
2002.
III
Spolupráce se neomezovala na nadstátní uskupení, ale probíhala i na národních
a místních úrovních. Jedním z takov˘ch pfiíkladÛ byla spoleãná kampaÀ mûsta
New York, státu New York a firem pÛsobících v tomto velkomûstû v kampani
„Namalujte mûsto ãervenû, modfie a bíle“, která je podrobnûji popsána v kapitole
vûnované Spojen˘m státÛm americk˘m.
Ve vzájemné souvislosti mezi dopady a opatfieními se utváfiely nové tendence a pochody, které daly vzniknout nov˘m trendÛm jak na stranû poptávky, tak nabídky,
které budou pravdûpodobnû dotváfiet cestovní ruch v nastupujícím 21. století.
4.2 Trendy reagující na situaci po teroristick˘ch útocích
Teroristické útoky na New York odstartovaly nebo uspí‰ily rÛzné trendy. Ty nejv˘raznûj‰í jsou obsahem kapitol, které popisují oblasti cestovního ruchu nejvíce
postiÏené teroristick˘mi útoky. Mezi nejzfietelnûj‰í trendy patfií:
•
zv˘‰ená citlivost na v˘‰i ceny, pfiedev‰ím mezi obchodními cestujícími;
•
vznik nízkonákladov˘ch leteck˘ch pfiepravcÛ;
•
jsou Ïádány krat‰í, ale ãastûj‰í dovolené (1-3 noci);
•
nárÛst domácího cestovního ruchu a posílení cestování v rámci regionÛ, pfiedev‰ím pozemní dopravou;
•
opoÏdûné rezervace, vût‰í vyuÏívání „last minute“ nabídek;
•
nezávisleji plánované cestování posiluje a s ním jen ãásteãnû zabalené „package“;
•
s tím souvisí rostoucí vyuÏívání internetu jako nástroje posouzení vlastních
variant cestování;
•
vût‰í zájem o aktivní a autentické dovolené, které nabízejí silné záÏitky jako
ekoturismus ãi poznávání místní kultury;
•
rostoucí poÏadavky na zaji‰tûní bezpeãnosti.
Teroristické útoky v˘raznû poznamenaly oblast cestovního ruchu, nûkteré vlivy byly krátkodobého charakteru, jako bezprostfiední dopady související s citlivûj‰ím vnímáním nejistot a nebezpeãí, nûkteré vlivy se promítají do celkové
struktury oblasti cestovního ruchu, jako jsou nové trendy, které vznikly coby reakce na zmûnûné podmínky. Oblast cestovního ruchu nebyla zasaÏena rovnomûrnû, jednou z nejpostiÏenûj‰ích oblastí byla letecká osobní pfieprava.
5 Vliv teroristick˘ch útokÛ na leteckou pfiepravu
Létání dnes jiÏ neodmyslitelnû patfií ke standardu moderní zemû. Îivot bez nûj je
uÏ takfika nemoÏn˘ ãi nepfiedstaviteln˘. UmoÏÀuje rychlou obsluhu mezinárodního obchodu, je dopravním prostfiedkem do míst, kam jiné druhy infrastruktury nedosáhly, a tak jedin˘m spojením se svûtem, umoÏÀuje rozvoj cestovního ruchu.
Poãet letecky pfiepraven˘ch osob pfiibliÏnû kopíruje statistiky mezinárodních pfiíjezdÛ. PrÛmysl leteck˘ch pfiepravcÛ rostl v 90. letech bûÏnû o 4 aÏ 6 % roãnû. Ve
stejném období letecká doprava pfiedstavovala 43% podíl z celosvûtového objemu
mezinárodní dopravy v cestovním ruchu31).
V tûsném závûsu za teroristick˘mi útoky na New York se v˘raznû zhor‰ila situace na leteckém nebi. Poãet pfiepravovan˘ch osob se zmen‰il a letecké spoleãnosti
se po zbytek roku 2001 dotahovaly na pÛvodní úroveÀ. U vût‰iny firem se omezila letecká pfieprava o desítky procent. Doprava nûmecké Lufthansy podle jeho v˘konného fieditele klesla o 25 aÏ 35 %. V fiíjnu 2001 obsazenost letadel Lufthansy klesla o 10 aÏ 15 %. Poãet pasaÏérÛ se sníÏil o 20 %32). ZároveÀ znepokojivû rostl poãet neohlá‰en˘ch stornování letu (no-show) a ru‰ení rezervací.
Obdobnû tomu bylo i u jin˘ch spoleãností.
S takovou situací Ïádná z firem nepoãítala a samozfiejmû tratí. Spoleãnost Lufthansa, i kdyÏ její portfolio sluÏeb je pomûrnû ‰iroké (nákladní letecká pfieprava,
cestovní operátor, údrÏba leteck˘ch strojÛ) pfii‰la podle odhadÛ bûhem prvních
‰esti dnÛ po útocích o 80 milionÛ euro. Bûhem záfií celkem o 180 milionÛ euro33).
Tváfií v tváfi krizi hledaly firmy cesty, jak u‰etfiit. Do‰lo k ru‰ení letÛ a propou‰tûní zamûstnancÛ. Na vzniklou situaci citlivû reagovaly i burzy cenn˘ch papírÛ, na
kter˘ch je vût‰ina velk˘ch leteck˘ch firem obchodována (viz tabulka 1). Propad
v cenû akcií (o 97 %) je v˘raznû vidût u spoleãnosti Swissair, která pozdûji svoji
tíÏivou situaci neunesla a zkrachovala. Spoleãnû s ní skonãila i belgická Sabena,
kde Swissair Group vlastnil 49,5 % akcií.
Tabulka ã. 1: Zmûna poãtu zamûstnancÛ a cen akcií aerolinií
Spoleãnost
American Airlines
United Airlines
Delta Airlines
Continental Airlines
US Airways
Swissair
British Airways
Air Canada
Alitalia
KLM
Austrian Airlines
Poãet oznámen˘ch
propou‰tûní (fiíjen 2002)
20000
20000
13000
12000
11000
9000
7000
5000
2500
2000
800
Zmûna cen akcií
od 10. 9. do 25. 10. 2001
-33 %
-51 %
-35 %
-55 %
-57 %
-92 %
-37%
-57 %
+8 %
-27 %
-43 %
Zdroj: Hospodáfiské noviny 25. 10. 2001: str. 23.
31)
32)
IV
Cestovní ruch a doprava – 12.6.2002, zpráva spoleãnosti Mag Consulting.
Michaels, D.: Weber keeps Lufthansa flying. The Wall Street Journal Europe
October 15: str. 25, 30.
V obdobné situaci se ocitly âeské aerolinie. âSA zaznamenaly podle prezidenta
aerolinií Miroslava KÛly34) v záfií 2001 pokles zisku o 300 milionÛ korun. Omezování nákladÛ nefie‰ily jako mnoho jin˘ch linek propou‰tûním, náklady se jim
podafiilo zredukovat o 100 milionÛ korun. âSA zru‰ily nûkteré linky, napfiíklad do
Spojen˘ch státÛ, které byly nejvíce postiÏeny odlivem cestujících. Od 20.11.2001
byly napfiíklad zru‰eny pravidelné lety na leti‰tû Newark v New Yorku a dál se létá jen na leti‰tû JFK. V listopadu 2001 se pohybovala vytíÏenost âSA kolem 50 aÏ
60 % (pfied záfiím 2001 kolem 90 %).
Podobné vyznûní mají i statistiky pfiíjezdÛ a v˘jezdÛ do a z âeské republiky leteckou dopravou. Zatímco pfiírÛstky pfiíjezdÛ leteckou dopravou koncem srpna
2001 byly oproti stejnému mûsíci loÀského roku +21,6 %, ve zb˘vajících mûsících se projevil pokles o 8 %. Dynamika v˘jezdÛ trvala aÏ do konce fiíjna
(+35,3 %). Ale v listopadu a prosinci se propadla o 28,3 %35).
Celkovû podle pfiedbûÏn˘ch údajÛ z konce 2. poloviny roku 2002 vykázaly letecké spoleãnosti pokles hrub˘ch pfiíjmÛ o 7,1 % na 305,3 mld. dolarÛ, hrubé provozní náklady se sníÏily jen nepatrnû o 0,5 % na 316,2 mld. dolarÛ, coÏ pfiedstavuje provozní ztrátu 10,9 mld. dolarÛ (3,6 % z celkov˘ch v˘nosÛ). Osobní letecká doprava za rok 2001 poklesla o 3 %. Nejv˘raznûji se pokles projevil v Severní
Americe. Provozní ztráta se odhaduje na 8,7 % z celkov˘ch v˘nosÛ, oproti provoznímu zisku v rok pfiedtím 5,1 %36).
Teroristické útoky nejsilnûji dolehly na osobní leteckou pfiepravu. Bezprostfiednû rapidnû poklesl poãet cestujících a ti se jen pomalu navraceli zpût k letecké pfiepravû. Leteãtí pfiepravci se z toho dÛvodu pot˘kaly se zhor‰enou ekonomickou situací, kterou se snaÏily nûjak˘m zpÛsobem fie‰it. Nûkteré spoleãnosti
v‰ak fie‰ení nenalezly a musely z trhu odejít.
5.1 Krize jako cesta ke konsolidaci trhu
Nesoulad mezi náklady a pfiíjmy vedl u nûkter˘ch spoleãností aÏ ke krachu. ·lo
vût‰inou o spoleãnosti napojené na státní rozpoãet, kter˘m tak ãásteãnû chybûl
motiv k prosperitû. V Evropské unii probûhla deregulace v letecké pfiepravû v roce 1993, ov‰em vlády nûkter˘ch zemí drÏí své aerolinie pravdûpodobnû ze strategick˘ch dÛvodÛ nad vodou ãasto za cenu masivních dotací.
Krize v letecké pfiepravû tak uspí‰ila nûkteré pochody, proãistila a „ozdravila“
trh. Chorobné chování nûkter˘ch spoleãností komentoval v fiíjnu 2001 Jürgen
Weber37) v˘konn˘ fieditel Lufthansy slovy: „Letecké spoleãnosti se musí vrátit
k normálnímu podnikatelskému uvaÏování. To znamená, jestliÏe nûjak˘ problém
zpÛsobí pokles trhu, musí se omezit kapacity. JestliÏe problém stojí peníze, musí
se zvednout ceny sluÏeb, aby se problém vyfie‰il. Letecké spoleãnosti v‰ak ãiní nûco zcela opaãného. Dostanou na problém peníze od státu, coÏ je motivuje ke zv˘‰ení kapacity (kupováním nov˘ch letadel a pfiidáváním nov˘ch letÛ). Pak si uvûdomí, Ïe jejich letadla jsou prázdná, takÏe aby nalákaly cestující, sníÏí ceny, coÏ
je jeden z dÛvodÛ, proã tenhle prÛmysl nevydûlal v posledních 40 letech Ïádné peníze.“
Aãkoliv je Weber k ostatním spoleãnostem nekompromisní, Lufthansa se chovala podobnû ãi se o to alespoÀ pokou‰ela a Ïádala Evropskou unii o kompenzaci
‰kod souvisejících z teroristick˘mi útoky.
Pfiesnû v 11.30 7.11.2001 pfiistál na bruselském leti‰ti stroj Sabeny, byl to poslední let této spoleãnosti, na Sabenu tehdy soud oficiálnû vyhlásil konkurz. Na zemi
tak nedobrovolnû zÛstalo 5 300 jejích posledních pasaÏérÛ. Pozdûji následovaly
Sabenu dal‰í spoleãnosti – Swissair, Air Afrique, US Airways, Vanguard Airlines.
Aãkoliv se vlády tyto firmy snaÏily zachránit a investovaly do nich na poslední
chvíli dal‰í finance, nezachránilo je to.
Zaãal proces, na jehoÏ potfiebu upozorÀovali odborníci uÏ po mnoho let. Men‰í
konkurence neschopné firmy bankrotovaly nebo fúzovaly s vût‰ími spoleãnostmi.
Trh se konsoliduje, pfieÏívají silnûj‰í aerolinie nebo aliance.
Globální aliance se budou podle pfiedsedy SdruÏení zástupcÛ leteck˘ch spoleãností v âesku Jana ·trupa38) tvofiit kolem velmi siln˘ch vlastních trhÛ letecké dopravy domovské zemû, pfiiãemÏ rozhodující budou velké trhy evropské.
Jeho slova potvrzuje i souãasná situace – hlavní evrop‰tí pfiepravci British Airways, Lufthansa a Air France jsou jedniãkami v t˘mech – One World, Star Alliance a SkyTeam.
V˘hody ãlenství men‰ích aerolinií v aliancích jsou tak nesporné, coÏ potvrzuje
prezident spoleãnosti âSA (v záfií 2002) Miroslav KÛla39): „Pro malé spoleãnosti
je ãlenství v alianci klíãovou záleÏitostí. Spolupráce v rámci SkyTeamu se nám velmi osvûdãila. Spolupráce s Air France nám pfiinesla pûtinásobn˘ nárÛst poãtu
prodan˘ch letenek u tohoto dopravce a devítinásobn˘ nárÛst letenek prodan˘ch
Deltou. Pfiínos ãlenství ve SkyTeamu je jednoznaãn˘ a bez nûj by dopad krize byl
vût‰í.“
Je‰tû vût‰ímu proãi‰tûní trhu v osobní letecké pfiepravû brání urãit˘m zpÛsobem
strnulé postoje z minulosti, kdy byla letecká flotila povaÏována za strategickou
souãást státního zfiízení, a proto si ji stát snaÏil udrÏet za kaÏdou cenu. Ve vût‰ích
33)
34)
35)
36)
37)
38)
39)
Michaels, D.: Weber keeps Lufthansa flying. The Wall Street Journal Europe
October 15: str. 25, 30.
IN: Hlou‰ek, A.: Krize leteck˘ch pfiepravcÛ uspí‰í konsolidaci trhu. Hospodáfiské noviny 25.10. 2001: str. 23.
Cestovní ruch a doprava – 12.6.2002, zpráva spoleãnosti Mag Consulting.
Cestovní ruch a doprava – 12.6.2002, zpráva spoleãnosti Mag Consulting.
IN: Michaels, D.: Weber keeps Lufthansa flying. The Wall Street Journal Europe October 15: str. 25, 30.
IN: Hlou‰ek, A.: Krize leteck˘ch pfiepravcÛ uspí‰í konsolidaci trhu. Hospodáfiské noviny 25.10. 2001: str. 23.
IN: Mrázek, T.: Zaznamenali jsem dramatick˘ pokles v poãtu cestujících.
Hospodáfiské noviny 10.9. 2002: str.
COT Business ~ 9 ~ 2003
nadstátních uskupeních v‰ak tento postoj ztrácí v˘znam.
V Evropû brání úplné konsolidaci i nûkteré smûrnice Evropské unie o fúzích
a akvizicích. Pfiikazují, aby vlastník letecké spoleãnosti pocházel ze zemû, odkud
tato letadla vzlétají nebo pfiistávají40). Pfievzetí men‰í aerolinie spoleãností vût‰í
v rámci Evropské unie je zatím nemoÏné. Dal‰ím zádrhelem v Evropské unii je
nesmlouvav˘ postoj komisafie pro hospodáfiskou soutûÏ.
SníÏení poptávky po letecké pfiepravû pfiivedlo nûkteré spoleãnosti ke krachu.
S nepfiíznivou situací se ale pot˘kala vût‰ina aerolinií, i kdyÏ tfieba neukonãily
svou ãinnost, musely provádût ve sv˘ch rozpoãtech zmûny, aby na‰ly dodateãné
rezervy pro svÛj provoz.
5.2 Hledání úspor a dodateãn˘ch pfiíjmÛ
Urãitá opatfiení ‰krtající nûkteré poloÏky nákladÛ byla uÏ uvedena – jako propou‰tûní zamûstnancÛ ãi omezování spojÛ. Do podobné kategorie ‰krtÛ patfií omezení investic do letového parku, odloÏení nákupu nov˘ch letadel, coÏ má zase negativní dopady na v˘robce letadel. Z hlediska dlouhodobého trendu v cestovním
ruchu, kter˘ má podle mnoha prognóz stále v˘razn˘ rÛst, je to krok zpátky. Kapacity v cestovním ruchu by tak v budoucnu mohly chybût.
K dal‰ím opatfiením, které mûly získat pfiepravcÛm vedlej‰í pfiíjmy, patfií zv˘‰ené
poplatky za zavazadla, sníÏení váhového limitu zavazadel, ru‰ení slev pro dûti
a seniory, omezení podávání jídel ãi nápojÛ bûhem letu, sníÏení komise cestovním
kanceláfiím a agentÛm, omezená moÏnost manipulace s letenkami.
U zaveden˘ch leteck˘ch spoleãností mÛÏou uvedená opatfiení spí‰e zpÛsobit odliv zákazníkÛ, protoÏe po‰kozují „image“ spoleãnosti, se kter˘m se identifikují
spí‰e movitûj‰í cestující.
Nûkteré spoleãnosti si v‰ak moÏností hledání úspor v‰imli uÏ dfiíve a stalo se jejich
hlavní strategií k získávání zákazníkÛ. Jde o tzv. nízkonákladové spoleãnosti.
Vznik nízkonákladov˘ch pfiepravcÛ (low-cost carriers), nûkdy naz˘van˘ch také nízkocenoví pfiepravci (low-fare carriers), se váÏe k ekonomickému poklesu,
ke kterému do‰lo uÏ pfied teroristick˘mi útoky. Lidé zaãali více ‰etfiit, a proto tyto spoleãnosti nabídly niωí ceny, spolu s niωí úrovní servisu. Útoky na New
York v‰ak jasnûji ukázaly, Ïe i v situaci – pro aerolinie tak svízelné – lze prosperovat a rÛst. Útoky na New York nástup trendu nízkonákladov˘ch pfiepravcÛ
urychlily a akcelerovaly.
Zatímco poãty cestujících u vût‰iny spoleãností klesaly, britská aerolinie Easy Jet
v fiíjnu 2001 zaznamenala zv˘‰en˘ prodej letenek o 27 %41). Podobnû se vedlo i irské spoleãnosti Ryanair. Mezi linky podobného typu patfií je‰tû napfiíklad AirTran,
JetBlue, SkyEurope a Southwest.
Tyto „diskontní“ aerolinie hledají jakékoli cesty jak sníÏit náklady. Vûnují se trasám, o které je nejvût‰í zájem. VyuÏívají men‰í leti‰tû, kde nejsou poplatky tak
vysoké. Jejich letadla jsou vyuÏita v maximálnû moÏné mífie. Stravování na palubû se pfiiplácí zvlá‰È. Rezervace se provádûjí prostfiednictvím internetu, takÏe
se ‰etfií personál a souãasnû odpadá ti‰tûní letenky.
Podle názoru viceprezidenta spoleãnosti Lufthansa Ulricha Wachtera42) by se nízkorozpoãtoví dopravci nemûli stát pro zabûhnuté aerolinie primárním konkurentem. Nabízejí totiÏ niωí rozsah sluÏeb neÏ tradiãní pfiepravci.
Jin˘mi slovy zamûfiují se na jin˘ segment trhu, kter˘ se teprve utváfií. MÛÏe se ale
stát, Ïe nízkonákladoví pfiepravci získají velkou ãást trhu i od klasick˘ch aerolinií. Svûdãí o tom i údaje z prosince 2002, podle kter˘ch spoleãnosti Easy Jet
vzrostl poãet pasaÏérÛ meziroãnû o více neÏ tfietinu (38,6 %). To znamená, Ïe
v prosinci 2002 pfiepravila 1,433 milionu osob43). Rozmach tohoto druhu pfiepravy dokazuje i obchod z ledna 2003, kter˘ se uskuteãnil mezi âeskou republikou
a spoleãností Ryanair. Nízkonákladov˘ pfiepravce Ryanair koupil b˘valé vojenské
leti‰tû Milovice a chce z nûj vybudovat civilní leti‰tû s komerãní zónou a mezinárodním nákladním leteck˘m terminálem. Podobnû jako Milovice koupil Ryanair b˘valou americkou základnu Hahn poblíÏ Frankfurtu44). Nemusí to tedy uÏ
dlouho trvat a âe‰i budou létat do PafiíÏe za 1000 korun, tolik totiÏ pfiibliÏnû stojí letenka Ryanairu z Frankfurtu do Lond˘na.
Letecké spoleãnosti byly pfiinuceny na jedné stranû hledat úspory, na stranû druhé musely provádût opatfiení, která jim v‰ak náklady v nûkter˘ch oblastech zvy‰ovala. ·lo pfiedev‰ím o bezpeãnostní opatfiení.
5.3 Bezpeãnostní opatfiení
Jakmile bylo jen trochu jasné, jak˘m zpÛsobem unesli teroristé letadla, která zneuÏili pfii útocích na New York – porcelánov˘mi noÏi odzbrojili posádku a pfievzali fiízení, pfiistoupila vût‰ina spoleãností k pfiísnûj‰ím bezpeãnostním opatfiením,
která mûla zabránit, aby se nûjak˘ podezfiel˘ ãlovûk ãi pfiedmût dostal na palubu
letadla.
Nejvíce byly v tomto smûru kritizovány Spojené státy americké, které na bezpeãnost sv˘ch vnitrostátních linek moc nedbaly, v˘jimkou nebylo odbavení 20 minut
40)
41)
42)
43)
44)
Hlou‰ek, A.: Krize leteck˘ch pfiepravcÛ uspí‰í konsolidaci trhu. Hospodáfiské
noviny 25.10. 2001: str. 23.
Poãet pasaÏérÛ letecké easyJet stoupl o tfietinu. Lidové noviny 9.1. 2003: str. 16.
IN: Hlou‰ek, A.: Aerolinie se stále vyrovnávají s loÀsk˘m záfiím. Hospodáfiské noviny 10.9. 2002: str. 18.
Poãet pasaÏérÛ letecké easyJet stoupl o tfietinu. Lidové noviny 9.1. 2003: str.
16.
Kincl, P.: Místo migÛ budou hfimít nad Milovicemi boeingy. Lidové noviny
30.1. 2003: str. 13.
COT Business ~ 9 ~ 2003
pfied odletem ãi ‰patnû za‰kolen˘ nízko placen˘ personál. Situace byla odli‰ná
u spoleãností, které provozovaly mezinárodní dálkové lety, tam byla opatfiení dÛkladná jiÏ pfied 11. záfiím 2001, ale po nûm dÛslednost je‰tû vzrostla.
Bezpeãnostní opatfiení se zpfiísÀovala i bûhem celého roku 2002, kdy zpravodajské rozvûdky, potaÏmo média vypou‰tûly strach nahánûjící informace o dal‰ích
plánovan˘ch teroristick˘ch ãinech. Leteãtí pfiepravci a provozovatelé leti‰È tak jen
plnili jakousi spoleãenskou objednávku. Kontroly na leti‰tích vlastnû utvrzovaly
pasaÏéry a jejich pocity, Ïe se zaji‰Èuje jejich bezpeãí a plynul˘ let. Strachu z letecké pfiepravy se cestující zbavovali jen pomalu a byl jedním z nejpfievaÏujících
pocitÛ po 11. záfií 2001.
Doba mezi pfiíchodem na leti‰tû a samotn˘m odletem se v˘raznû prodlouÏila.
V prvních mûsících po útocích na New York doporuãovaly letecké spoleãnosti dorazit na leti‰tû minimálnû 3 hodiny pfiedem (pozdûji 2 hodiny).
Rozhovory pfied odletem se zamûstnanci aerolinek a bezpeãnostních agentur jsou
del‰í, stejnû tak prohlídky zavazadel a ‰atstva. Potenciálnû nebezpeãné pfiedmûty (napfi. nÛÏky) jsou zabaveny. Hledí se na celkové chování, jakékoli pochybnosti, podivnosti jsou ihned pro‰etfiovány. Linky ãasto vylétají s opoÏdûním, napfiíklad kvÛli tomu, Ïe do letadla nenastoupí majitel zavazadel, která jsou uÏ uvnitfi, ta jsou vyloÏena s podezfiením na jejich pfiíli‰ v˘bu‰n˘ obsah. Na poÏádání je
budoucí cestující povinen se zout a jeho podráÏky jsou provûfieny, zda neobsahují niãivé látky.
K procedurám s náhodnou kontrolou obuví se pfiistoupilo asi po zku‰enostech
z transatlantického letu z 22. prosince 2001, kdy na pravidelné lince jeden z cestujících chtûl odpálit náloÏ v podpatku své boty. Okolnosti tohoto pfiípadu jsou zajímavé z hlediska chování teroristy, a proto následuje malá odboãka, která popí‰e, jak v‰e probíhalo.
Let ãíslo 63 se jako obvykle vznesl v prosincové dopoledne na svou trasu PafiíÏ –
Miami. Pozornost stewardÛ upoutal zanedlouho snûd˘ pasaÏér, kter˘ odmítal jíst
a pít, coÏ je pfii aÏ 10hodinovém letu zvlá‰tní. Obsluha se ho nûkolikrát ptala a byla znovu odmítnuta, coÏ je‰tû posílilo její podivení nad chováním pasaÏéra. Po
dvou hodinách letu cestující zaãali cítit nûjak˘ zápach. Ukázalo se, Ïe je to z míst,
kde sedí ten podivn˘ pasaÏér. Pokou‰el se zapálit sirku. Letu‰ka ho tedy upozornila, Ïe v letadle se nekoufií. Po chvíli se situace témûfi opakovala, aÏ na to, Ïe se
zápalkou Reid pokou‰el podpálit svou botu, z které ãouhaly dráty. Stewardi se
s ním zaãali o botu pfietahovat, Reid se jedné letu‰ce zakousl do ruky. Pomáhali
i ostatní cestující, aÏ se jim Reida podafiilo pfiipoutat k sedadlu. Nejistota ale trvala dál, protoÏe nikdo nevûdûl, zda nemá v letadle komplice45).
Pfiedchozí odstavec mnoho kuráÏe k cestování potenciálním turistÛm asi nepfiidá.
V tomto pfiípadû posádka situaci zvládla, i kdyÏ nemûla Ïádné speciální ‰kolení
ohlednû jednání s teroristy. Pomohla jí v tom intuice letu‰ek, kter˘m nervózní
chování Richarda Reida bylo od poãátku podezfielé. Intuice sama o sobû v‰ak nestaãí, aerolinie musí cílenû cviãit zamûstnance pro jednání v krizov˘ch situacích a souãasnû provûfiovat jejich dÛvûryhodnost.
Deník Washington Post v˘stiÏnû napsal: „Jako pasaÏér nadále uÏ nejste jen zákazník. Jste potenciální hrozbou.“ Zpoãátku brali cestující kontroly jako záruku bezpeãnosti letu. Pozdûji uÏ jim pfii‰ly ãásteãnû na obtíÏ, alespoÀ se tak vyjádfiil William Gailard z Mezinárodní agentury pro leteckou dopravu (IATA): „Cestující sice uÏ
nemají obavy o bezpeãnost letu, ale mají strach z bezpeãnostních provûrek46)“.
V Evropû není neochota podfiizovat se zv˘‰en˘m bezpeãnostním nárokÛm pfiíli‰
roz‰ífiená. V USA tomu mÛÏe b˘t trochu jinak, zejména proto, Ïe opatfiení byla zavedena náhle. Urãitému podráÏdûní lze porozumût, zvlá‰tû na základû následující
absurdní komické pfiíhody. Orgány na leti‰ti ve Washingtonu ‰okovaly matku, která nechtûla za letu kojit, a proto dala své mléko do kojenecké láhve. Na jejich pfiíkaz z ní musela upít, aby prokázala, Ïe nepfieváÏí v˘bu‰n˘ tzv. MolotovÛv koktejl47).
Zv˘‰ená bezpeãnostní ostraha zv˘‰ila souãasnû náklady aerolinek. Vût‰ina z nich
proto zavedla tzv. bezpeãnostní poplatek, jehoÏ zavedení si vyÏádaly poji‰Èovny.
V pfiípadû ãeského pfiepravce âSA se jedná o 2,4 dolaru na kaÏd˘ úsek letu.
Na závûr kapitoly alespoÀ nûjakou relativnû pozitivní zprávu. David G. Meyers48)
z Hope College v Michiganu USA vypoãítal, Ïe teroristé by museli unést a zniãit nejménû 50 letadel roãnû, aby létání bylo nebezpeãnûj‰í neÏ fiízení automobilu na stejnou vzdálenost. Zorn˘m úhlem tohoto zji‰tûní by se v‰echna bezpeãnostní opatfiení
mohla zdát hysterická a iracionální. Letadla na obloze tedy je‰tû budou dále létat.
5.4 Vyhlídky a trendy v letecké pfiepravû
Poãátkem roku 2002 se odliv zákazníkÛ od leteck˘ch firem zastavil. âeské aerolinie pfiepravily v prvním ãtvrtletí roku 2002 o 85 tisíc lidí více neÏ rok pfiedtím.
Podle prezidenta âSA Miroslava KÛly49) je oÏivení patrné v‰ude ve svûtû.
I kdyÏ v roce 2002 nûkolikrát teroristé znovu zaútoãily (Tunisko, Bali, KeÀa), nejednalo se o útoky, které by byly provedeny pomocí letadel, jak tomu bylo v roce
2001. „Image“ aerolinií zÛstala neporu‰ená.
Pokud nedojde k nûjaké negativní události s globálním dosahem, mûla by letecká pfieprava opût silnû rÛst podobnû jako celá oblast cestovního ruchu.
Trendy v odvûtví letecké dopravy, které vznikly v pfiímé souvislosti s teroristick˘mi útoky, jsou následující:
•
cestující jsou více citliví na v˘‰i ceny, s tím souvisí i vznik nízkonákladov˘ch pfiepravcÛ;
45)
46)
47)
48)
49)
Thomas, C. B.: Courage in the Air. Time September 11 2002: str. 88-90.
Prchal, M.: KaÏd˘ pasaÏér americk˘ch leti‰È je jiÏ pfiedem podezfiel˘. Hospodáfiské noviny 10.9. 2002: str. 18.
Prchal, M.: KaÏd˘ pasaÏér americk˘ch leti‰È je jiÏ pfiedem podezfiel˘. Hospodáfiské noviny 10.9. 2002: str. 18.
IN: Kinsley, M.: How to Live a Rational Life. Time September 9 2002: str. 91.
IN: Lidé znovu vûfií letadlÛm, âSA na tom vydûlávají. MF Dnes 28.6. 2002.
V
•
men‰í spoleãnosti jsou pohlcovány vût‰ími leteck˘mi spoleãnostmi, ãi se seskupují do aliancí, nejslab‰í krachují;
strach z létání pfiinesl vût‰í dÛraz na bezpeãnost;
rozhodování o koupi letenky se oddaluje, coÏ pfiiná‰í spoleãnostem problémy s cash-flow.
•
•
Letecká pfieprava nebyla jedinou oblastí, kterou velmi postihly teroristické útoky.
Nejvíce byly postiÏeny záfiijov˘mi událostmi podle komise WTO, která mûla za úkol
zkoumat dopady terorismu na cestovní ruch50), ty organizace a místa, které byly:
•
vnímány a spojovány s konfliktem a s terorem 11. záfií 2001 a následujícím
taÏením proti nûmu;
•
závislé na pfiíjezdech z USA;
•
závislé na letecké dopravû z velk˘ch vzdáleností;
Velké ubytovací komplexy, jeÏ byly primárnû závislé na hostech ze vzdálen˘ch
zemí, ktefií odtud museli pfiicestovat leteckou dopravou, silnû pocítily pokles obsazenosti ve sv˘ch hotelech. Nûkteré hotely reagovaly na sníÏenou poptávku sníÏením ceny. Hotely se souãasnû musely vyrovnat se zv˘‰en˘mi nároky na bezpeãnost sv˘ch zákazníkÛ. Spotfiebitelé sluÏeb ubytovacích zafiízení reagovali po
útocích opoÏdûn˘m objednáváním sv˘ch pobytÛ, které zároveÀ zkrátili na 1 aÏ
3 noci. S dopady teroristick˘ch útokÛ se museli vyrovnávat i dal‰í poskytovatelé
sluÏeb cestovního ruchu.
Pfiíjmy z mezinárodního cestovního ruchu poklesly o 10 miliard dolarÛ na 463,6
miliardy. Témûfi jedna polovina pfiíjmÛ putuje do evropsk˘ch státÛ. Spojené státy
americké i pfies krizi mají stále nejvût‰í pfiíjmy z mezinárodního cestovního ruchu
(72,3 mld.). Na druhém místû je ·panûlsko (32,9 mld), následuje Francie
(30 mld.), Itálie (25,8 mld.) a na pátou pozici vystoupala âína53).
Koncem prosince 2002 zvefiejnila Svûtová organizace cestovního ruchu pfiedbûÏné údaje o mezinárodním cestovním ruchu v roce 200254). Poprvé v historii se ãíslo mezinárodních pfiíjezdÛ dostalo pfies hodnotu 700 milionÛ turistÛ. CoÏ znamená rÛst o 3,1 % oproti roku 2001. Konkrétnû je to 715 milionÛ mezinárodních
turistick˘ch pfiíjezdÛ, coÏ je o 22 milionÛ více neÏ v roce 2001 a o 19 milionÛ
více neÏ v roce 2000.
Evropa zÛstává v poãtech pfiíjezdÛ stále vpfiedu, ale na druhém a tfietím místû se
pofiadí zmûnilo, Amerika byla pfiedstiÏena oblastí V˘chodní Asie a Pacifiku. Mezinárodní pfiíjezdy do Afriky a na Stfiední v˘chod zaznamenaly mírnû nadprÛmûrn˘ rÛst, celkovû jejich hodnoty pfiíjezdÛ jsou stále nízké a nesrovnatelné napfiíklad
s Evropou.
âitelné rozdíly pfied teroristick˘mi útoky a po nich lze zaznamenat ve zmûnách
podílÛ mezinárodních pfiíjezdÛ turistÛ podle regionÛ Evropa, Amerika, V˘chodní
Asie a Pacifik, Afrika, Stfiední v˘chod, Afrika.
V roce 2000, tedy pfied teroristick˘mi útoky, byl podíl Evropy 57,8 %, Ameriky
18,4 %, V˘chodní Asie a Pacifiku 15,7 % (viz následující graf) z celkové hodnoty 696,7 milionÛ mezinárodních turistick˘ch pfiíjezdÛ.
S negativními dopady po teroristick˘ch útocích se velmi pot˘kal i profesnû orientovan˘ cestovní ruch, rekreaãnû orientovaná lodní pfieprava a velké cestovní kanceláfie. Jejich potíÏe vypl˘valy z nepruÏné reakce na novou situaci, se kterou se lépe a flexibilnûji vyrovnávaly men‰í cestovní kanceláfie a agentury. Propad
nezaznamenaly pfiíli‰ ãeské cestovní kanceláfie, coÏ zfiejmû vypl˘vá z vût‰í rezistence ãesk˘ch úãastníkÛ cestovního ruchu na zhor‰enou bezpeãnostní situaci.
Podíly svûtov˘ch regionÛ na mezinárodních
turistick˘ch pfiíjezdech turistÛ 2000
6 Vliv terorismu na souãasn˘ mezinárodní cestovní ruch
Útoky na New York probûhly v druhé polovinû roku 2001 – v záfií. Do konce roku zb˘valo pfiibliÏnû ãtvrt roku. Ve vût‰inû letoviscích jsou vrcholem sezony pfiedchozí letní mûsíce.
Mezinárodní statistiky cestovního ruchu sledují celé roãní období, ale nejv˘raznûj‰í vliv na v˘kyvy tûchto statistik mûly hlavnû události kolem 11. záfií 2001.
Pro posouzení okamÏit˘ch ãi krátkodob˘ch vlivÛ (1-3 mûsíce) se dají tedy pouÏít
napfiíklad statistiky Svûtové organizace cestovního ruchu (WTO) za rok 2001.
I kdyÏ bûhem roku pÛsobily i dal‰í faktory, je jasné, Ïe nejv˘raznûj‰í dopad na statistiky WTO – je zde vyuÏito dat z publikace Tourism Highlights 200251) – mûly
teroristické útoky.
V roce 2001 zaznamenaly mezinárodní pfiíjezdy turistÛ poprvé od roku 1982 pokles, a to -0,6 %. Tato hodnota je uvozena k roku 2000, kdy byl zaznamenán v˘razn˘ nárÛst pfiíjezdÛ oproti letÛm minul˘m (7,4 %). Hodnota -0,6 % je tedy ãásteãnû nadprÛmûrn˘mi v˘sledky roku 2000 „zkreslena“.
Hodnota z roku 2001 zpÛsobila men‰í pokles, neÏ se bezprostfiednû po útocích poãítalo. WTO oãekávala zfiejmû dramatiãtûj‰í pokles, i kdyÏ ve speciální zprávû, kterou pfiipravila „Ozdravná komise“ (Travel and Tourism Recovery Committee) pfii
WTO, uvádí ve své listopadové prognóze52) pro rok 2001 rÛstov˘ údaj kolem 1 %.
V ãíslech pÛsobí v‰ak mezinárodní pfiíjezdy stále impozantnû: 692,6 milionÛ turistÛ v roce 2001 oproti 696,8 milionÛ turistÛ v roce 2000.
Do nejvût‰ího útlumu se dostal americk˘ kontinent, pokles o 6 %. Negativní míru
rÛstu zaznamenala i oblast JiÏní Asie (-4,5 %), Stfiední v˘chod (-2,5 %) a Evropa
(-0,7 %). V rÛstu pokraãovala V˘chodní Asie a Pacifik (5,5 %) a Afrika (4,3 %).
Pfies mírn˘ pokles rÛstu v Evropû je Star˘ kontinent stále místem, kam jezdí nejvíce turistÛ, a to 399,7 milionÛ, coÏ pfiedstavuje 57,7 % z celkového poãtu mezinárodních turistick˘ch pfiíjezdÛ.
Zdroj: Tourism Highlights 2002, statistiky WTO za rok 2001, ze záfií 2002.
V roce 2001 byly teroristick˘mi útoky nejvíce zasaÏeny regiony Ameriky, Stfiedního v˘chodu, JiÏní Asie a ãásteãnû Evropy. To se promítlo i do statistik mezinárodních turistick˘ch pfiíjezdÛ a podílÛ jednotliv˘ch regionÛ (viz následující graf).
Z grafu je patrné, Ïe nejvíce klesl podíl regionu Ameriky o 1 %, coÏ pfiedstavovalo úbytek -6,92 milionÛ mezinárodních pfiíjezdÛ. Regiony Stfiedního v˘chodu,
JiÏní Asie a Evropy stagnovaly ãi zaznamenaly slab˘ pokles v podílu na svûtovém
trhu. Z krize roku 2001 naopak profitoval region V˘chodní Asie a Pacifiku, kter˘
svoji pozici na trhu posílil o necelé jedno procento. Vzrostl také slabû podíl Afriky na 4,1 %.
Podíly svûtov˘ch regionÛ na mezinárodních
turistick˘ch pfiíjezdech turistÛ 2001
Rozdûlí-li se mezinárodní pfiíjezdy podle zemí (viz tabulka 2), na ‰pici se stále drÏí Francie (76,5 mil. turistÛ), následována ·panûlskem (49,5 mil.), které odsunulo na tfietí pozici USA (45,5 mil.).
Tabulka 2: Mezinárodní pfiíjezdy turistÛ podle zemí 2000, 2001
Pofiadí
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
Francie
·panûlsko
USA
Itálie
âína
Velká Británie
Rusko
Mexiko
Kanada
Rakousko
Nûmecko
Maìarsko
Polsko
Hongkong
Mezinárodní pfiíjezdy
turistÛ (v milionech)
2000
2001
75,6
76,5
47,9
49,5
50,9
45,5
41,2
39,1
31,2
33,2
25,2
22,8
21,2
20,6
19,8
19,7
19,7
18,0
18,2
19,0
17,9
15,6
15,3
17,4
15,0
13,1
13,7
% zmûna
TrÏní podíl
2001/2000
1,2
3,4
-10,7
-5,2
6,2
-9,4
-4,0
0,2
1,1
-5,9
-1,5
-13,8
5,1
11,0
7,1
6,6
5,6
4,8
3,3
2,9
2,8
2,6
2,6
2,2
2,2
2,0
Zdroj: Tourism Highlights 2002, statistiky WTO za rok 2001, ze záfií 2002.
VI
Zdroj: Tourism Highlights 2002, statistiky WTO za rok 2001, ze záfií 2002.
50)
51)
52)
53)
54)
The Impact of the September 11th attacks on tourism, zpráva WTO duben 2002.
Tourism Highlights 2002, statistiky WTO za rok 2001, záfií 2002.
Tourism after 11 September 2001, zpráva WTO listopad 2001.
Tourism Highlights 2002, statistiky WTO za rok 2001, záfií 2002.
World Tourism in 2002: Better than expected, zpráva WTO 27.1.2003.
COT Business ~ 9 ~ 2003
V roce 2002 zapoãaté ub˘vání podílu mezinárodních pfiíjezdÛ turistÛ klasick˘ch
turistick˘ch velmocí pokraãovalo (viz následující graf). Uvedené hodnoty v grafu je tfieba brát s jistou rezervou, protoÏe jsou urãeny na základû pfiedbûÏn˘ch odhadÛ WTO. Podíl zejména Ameriky na svûtovém trhu s cestovním ruchem opût
slábl o pfiibliÏnû 0,7 %, Evropa také o nûkolik desetin ustoupila ze sv˘ch pozic,
zde je ale tfieba fiíci, Ïe pfiedev‰ím postavení Evropy mûlo oslabovat i bez vlivu teroristick˘ch útokÛ. Stále více se zaãíná podílet na mezinárodním cestovním ruchu
region V˘chodní Asie a Pacifiku, jehoÏ podíl narostl o 0,8 %. Celkové mezinárodní pfiíjezdy turistÛ byly v roce 2002 pfiibliÏnû 715 milionÛ, coÏ znamená nárÛst
o 23 milionÛ mezinárodních turistick˘ch pfiíjezdÛ.
Podíly svûtov˘ch regionÛ na mezinárodních
turistick˘ch pfiíjezdech turistÛ 2002*
Zdroj: Tourism Highlights 2002, statistiky WTO za rok 2001, ze záfií 2002.
Zdroj: World Tourism in 2002: Better than expected, zpráva WTO 27. 1. 2003.
SoubûÏnû se Svûtovou organizací cestovního ruchu (WTO) existují i jiné organizace, které prosazují a hájí zájmy subjektÛ cestovního ruchu. Jednou z nich je
Svûtová rada cestovního ruchu (World Travel & Tourism Concil – WTTC), která
rovnûÏ zvefiejÀuje hodnocení cestovního ruchu v uplynul˘ch období a sestavuje
predikce pro období budoucí. Ve sv˘ch dokumentech se více neÏ WTO zamûfiuje
na ekonomick˘ vliv odvûtví cestovního ruchu na ekonomiku – na satelitní úãet cestovního ruchu. WTO tuto metodiku nemá tak zpracovanou. Ve sv˘ch hodnoceních se proto mnohdy li‰í a tûÏko se srovnávají.
Svûtová rada cestovního ruchu (WTTC) neuvádí odhady mezinárodních pfiíjezdÛ
jen odhady satelitního úãtu cestovního ruchu, ve sv˘ch odhadech55) pro rok 2002
není tak pfiímoãafie optimistická jako WTO, která se raduje z pfiekroãení hranice
700 milionÛ pfiíjezdÛ. WTTC upozorÀuje, Ïe poptávka, kterou generuje cestovní
ruch, poklesla o -0,1 % oproti roku 2001, coÏ v penûÏním vyjádfiení pfiedstavuje
4 236 milionÛ dolarÛ. Oãekávání WTTC bylo je‰tû pesimistiãtûj‰í, v bfieznu 2002
se odhad poptávky pro rok 2002 pohyboval kolem -1,6 %. V roce 2001 poklesla
poptávka, kterou generuje cestovní ruch, v celé ekonomice o -4,4 %. Pfiíznaãn˘ je
pokles cestovního ruchu, kter˘ obsluhuje svûtov˘ obchod. Profesnû orientovan˘
cestovní ruch (Business Travel) poklesl o -3,5 %, coÏ je dáno chováním firem,
které hledají úspory ve sv˘ch v˘dajích.
Markantnû lze úbytky zahraniãních hostÛ, potaÏmo turistÛ pozorovat ve statistikách ubytovacích zafiízení cestovního ruchu v âeské republice za leden aÏ srpen
2002. V tomto období, tj. v prvních osmi mûsících v roce, se poãet hostÛ zmen‰il
na hodnotu kolem 85 % vÛãi stavu ke stejnému období roku 2001.
Úbytek zaznamenaly souãasnû v˘jezdy obãanÛ âeska do zahraniãí, a to o -5,1 %
(na celkem 36,2 milionÛ osob), coÏ potvrzuje tendenci i let minul˘ch, tj. kaÏdoroãní úbytky o cca 5 %. Na v˘jezdech se 11. záfií 2001 podepsalo v mûsících listopadu a prosinci, tj. meziroãní mûsíãní úbytky o 13 %. Letecká doprava i ve v˘jezdech pfies negativní vlivy v závûru roku vykázala nárÛst 126,7 %58).
Zatímco pfiíjezdy a v˘jezdy slábly, devizové pfiíjmy ze zahraniãního cestovního
ruchu âeska vzrostly oproti roku 2000 o 4,2 % na 3105,7 mil. dolarÛ. DÛvodem
pravdûpodobnû bylo, Ïe podnikatelé na ãeském trhu s cestovním ruchem zfiejmû
efektivnûji pracují.
V lednu 2002 se uskuteãnil v Praze mezinárodní summit „Stfiední Evropa – bezpeãná destinace“, kter˘ reagoval na situaci v cestovním ruchu po útocích. Jeho konání ukázalo, Ïe se dûje opravdu nûco mimofiádného, co vyÏaduje fie‰ení. Úãastníci summitu pfiijali deklaraci v níÏ poukazují na mezioborov˘ vliv cestovního ruchu, apelují na vlády a organizace, aby prosazovaly bezpeãnost, spolupráci
a obnovení dÛvûry v cestování59). Souãasnû je toto setkání dÛkazem, Ïe spolupráce v krizov˘ch momentech probíhala.
Bûhem jara 2002 se pfiíjezdy zaãaly vracet k normálnímu stavu, kolísavû rostoucím pfiírÛstkÛm, bfiezen +9,5 %, duben -1,2 %, kvûten +3,3 %. V ãervnu, ãervenci oproti stejn˘m mûsícÛm v roce 2001 pfiíjezdy poklesly, coÏ je uÏ vliv nekonkurenceschopnosti cestovního ruchu âeské republiky. Zbytek roku byl v˘raznû poznamenán niãiv˘mi povodnûmi v âesku. Rok 2002 skonãila âeská republika
s v˘raznû negativními ãísly t˘kajícími se pfiíjezdÛ a zÛstala pod hranicí 100 milionÛ náv‰tûvníkÛ. Na základû souhrnn˘ch údajÛ âeské centrály cestovního ruchu60) za rok 2002 byly pfiíjezdy zahraniãních náv‰tûvníkÛ v roce 2002 kolem
98 milionÛ osob, coÏ je 95 % oproti roku 2001, kter˘ byl sám o sobû díky teroristick˘m útokÛm krizov˘, a 94 % oproti roku 2000.
Podle statistik shrnujících poãty hostÛ v mûsících leden aÏ srpen 2002 se tedy uÏ
ãásteãnû projevuje vliv povodní, nejvíce omezili cestování do âeska oproti stejnému období roku 2001 obãané Nûmecka (86,9 %), Polska (87,9 %), Itálie (78,4
%), Nizozemí (78,9 %), USA (77,7 %), Izraele (63,4 %), Dánska (71 %), ·védska (76,2 %). Zatímco pfiíjezdy obãanÛ z Velké Británie, Francie, Rakouska, ·panûlska, Ruska, Japonska zÛstaly na podobné úrovni ãi slabû rostly61).
Na celoroãnû nízká ãísla mûly zejména vliv povodnû v âesku a souãasnû ekonomická a bezpeãnostní situace ve svûtû. MÛÏe v‰ak jít o hlub‰í trend t˘kající se
pouze âeské republiky, coÏ by bylo alarmující. Ve srovnání s v˘sledky mezinárodního cestovního ruchu jde o kontratrend. Mezinárodní pfiíjezdy turistÛ v roce 2002 rostly pfies trvající recesi a neklid v rÛzn˘ch ãástech svûta o 3,1 %62).
Negativní dopady zpÛsobené teroristick˘mi útoky se nevyhnuly ani âeské republice. Nejcitelnûji se to projevilo u subjektÛ cestovního ruchu, které se vûnovaly zahraniãní klientele. Pfiíjezdy do âeska zaãaly klesat, coÏ se projevilo nejen v roce
2001, ale i v roce 2002. V˘jezdy obãanÛ âeské republiky do zahraniãí mají podobnou tendenci – klesají.
Vyhlídky âeské republiky tak nejsou bez mráãku. Jaromír Beránek63) z agentury
Mag Consulting, která se zab˘vá cestovním ruchem, poãítá v roce 2003 se stagnací cestovního ruchu. Rok 2003 bude zároveÀ podle nûj bojem o hosty, pfieÏijí
jen ti nejsilnûj‰í, ktefií jsou sdruÏeni v rÛzn˘ch rezervaãních systémech a franchizách.
Konkrétnûj‰í údaje o vlivu teroristick˘ch útokÛ na podnikatele v ãeském cestovním ruchu pfiinesla anal˘za vlastního dotazníkového ‰etfiení mezi organizacemi,
které pÛsobí na ãeském trhu s cestovním ruchem.
7 Vliv terorismu na cestovní ruch âeské republiky
Situaci v âeské republice ovlivÀovala bûhem roku 2001 fiada faktorÛ, nejen teroristické útoky. Byla to pfiedev‰ím silná koruna a souãasnû pociÈovan˘ nepomûr
mezi cenou a kvalitou. Zatímco cena leckdy dosahuje uÏ na úroveÀ srovnatelnou
se svûtem, u kvality sluÏeb tomu tak ãasto není.
Lidové noviny 10. fiíjna 2001 napsaly: „âesko zatím postihl témûfi 15 % pokles zájmu.NejpostiÏenûj‰í jsou hotely, které se orientují na zahraniãní klientelu, kde je
odhadovan˘ propad témûfi o polovinu.56)“ ·patnû na tom byli pfiedev‰ím tam, kde
se soustfiedí na zahraniãní turisty, ktefií musí pfiicestovat z vût‰í dálky.
Pfiíjezdy zahraniãních náv‰tûvníkÛ v roce 2001 tak zaznamenaly úbytek oproti roku 2000, a to v mífie -1,1 %. To pfiedstavuje celkem 103,7 milionÛ náv‰tûvníkÛ
(viz tabulka 3). Není to sice dno, na které dosáhl ãesk˘ cestovní ruch v roce 1999
(100,8 milionÛ náv‰tûvníkÛ), ale pfiedstavuje varovnou tendenci57). Zmûny v pfiíjezdech totiÏ vykazovaly statistiky uÏ pfied útoky z 11.9.2001, které v‰ak pokles
je‰tû prohloubily (prosinec 2001, leden 2002) meziroãní mûsíãní úbytky o 8-9 %.
Aãkoli se útoky dotkly zejména zahraniãních turistÛ ze vzdálen˘ch zemí, ktefií
vût‰inou pfiicestují letadlem, letecká pfieprava vykázala pfiesto rÛst 110,4 %, a to
díky prvním 8 mûsícÛm.
1996
109,4
111,6
1997
107,8
98,54
1998
102,8
95,36
1999
100,8
98,05
2000
104,3
103,5
âeské subjekty cestovního ruchu postihl v záfií 2001 v˘razn˘ pokles v poãtu
zákazníkÛ. V záfií bezprostfiednû po teroristick˘ch útocích klesly témûfi v‰em
dotazovan˘m subjektÛm poãty zákazníkÛ, v polovinû pfiípadÛ ‰lo o slab‰í pokles do 15 %, v druhé polovinû o v˘raznûj‰í pokles nad 15 %. Koncem listopadu
2001 se situace ãásteãnû uklidnila a pokles vût‰í neÏ 15 % v poãtech zákazníkÛ
postihl ménû neÏ polovinu firem. Na konci ãervence 2002 zaznamenalo pfies 40 %
dotázan˘ch rÛsty v poãtech klientÛ, souãasnû v‰ak se stále vût‰ina subjektÛ cestovního ruchu pot˘kala s rÛzn˘mi poklesy v poãtu klientÛ, i kdyÏ ne tak dramatick˘mi jako tûsnû po útocích.
Mírnû pfies polovinu dotázan˘ch uvedlo, Ïe jejich spoleãnosti uãinily opatfiení,
které reagovaly na zhor‰enou situaci po útocích. Nejvíce se tato opatfiení t˘ka56)
57)
58)
Tabulka 3: Pfiíjezdy zahraniãních náv‰tûvníkÛ do âeska
Rok
Mil. osob
Index: n/(n-1)
8 Závûry vypl˘vající z Vlastního prÛzkumu o vlivu terorismu na
subjekty cestovního ruchu v âeské republice
2001
103,7
98,75
2002*
98,2
95,34
Zdroj: Cestovní ruch v âeské republice 2001. Ministerstvo pro místní rozvoj âR, Praha 2002.
59)
60)
61)
62)
55)
The Travel & Tourism Economy 2002, Special End Year 2002 Update, zpráva WTTC.
COT Business ~ 9 ~ 2003
63)
Rulí‰ková, M.: Do âeska pfiijede zfiejmû ménû turistÛ. Lidové noviny 10.10.
2001: str. 15.
Cestovní ruch a doprava – 12.6.2002, zpráva spoleãnosti Mag Consulting.
Cestovní ruch v âeské republice 2001. Ministerstvo pro místní rozvoj âR,
Praha 2002.
Deklarace, pfiijatá pfii ukonãení summitu Stfiední Evropa – bezpeãná destinace 25. 1. 2001.
Zahraniãní cestovní ruch v âeské republice v lednu – listopadu 2002, zpráva
âCCR, prosinec 2002.
Pokraãující pokles cestovního ruchu, zpráva spoleãnosti Mag Consulting,
19.11. 2002.
World Tourism in 2002: Better than expected, zpráva WTO 27.1.2003.
IN: Znamenáãková, J.: Cestovky: LoÀsk˘ rok slab‰í. Lidové noviny 13.1.
2003: str. 13.,
VII
la tvorby ceny, marketingové strategie, hledání nov˘ch partnerÛ a zlep‰ení
informovanosti klientÛ. Opatfiení spí‰e provádûly spoleãnosti specializující se na
zahraniãní klientelu. Úãinnost opatfiení byla vy‰‰í u cestovních kanceláfií
a agentur neÏ u ubytovacích zafiízení.
Zákazníci zmûnili po útocích své chování, nejvíce to bylo zfiejmé ve skuteãnostech, jako je strach z letecké pfiepravy a obava z nûkter˘ch destinací, zejména tûch destinací spojovan˘ch s terorismem a islámem. U ãeského spotfiebitele je
ale tfieba vzít v potaz jeho vût‰í rezistenci k nejistotám.
Zmûnil se celkovû i segment, kterému ãeské subjekty cestovního ruchu nabízejí
své sluÏby, a to pfiedev‰ím u spoleãností, jeÏ mají spí‰e zahraniãní zákazníky,
a to vût‰inou zámofiské. Dotazovaní pozorovali, Ïe jejich zákazníci jsou více ‰etrní a mají zv˘‰ené nároky na svou bezpeãnost.
Terorismus a jeho vliv na cestovní ruch je vnímán i jako hrozba pro budoucnost.
Podle 45 % dotázan˘ch mÛÏe mít v budoucnu terorismus nepatrn˘ negativní vliv
na cestovní ruch v âeské republice, 48 % si myslí, Ïe bude mít dokonce podstatn˘ negativní vliv.
Nastartované trendy, které vidíme i jinde ve svûtû, se objevují i v âeské republice jako dÛraz na bezpeãnost ãi snad uÏ pfiekonan˘ strach z cestování. âeské firmy
na zhor‰enou situaci vût‰inou podle míry potfieby reagovaly a jejich opatfiení byla z 80 % úspû‰ná, coÏ je pfiíznivé a snad ukazuje na pfiipravenost utkat se i s jin˘mi nepfiíznûmi, které moÏná pfiijdou.
S v˘sledky dotazníkového ‰etfiení se lze podrobnûji seznámit na internetové adrese http://olles.cz/teror.htm
9 MoÏnosti regenerace cestovního
ruchu po teroristick˘ch útocích
V nûkter˘ch dokumentech a anal˘zách se objevuje ãasto obava, potaÏmo nadûje,
která se obvykle skr˘vá pod sugestivní otázkou: Jsou dopady terorismu na cestovní ruch doãasné, nebo permanentní? Na jednoduchou otázku jednoduchá odpovûì. Pokud hrozba terorismu rychle pomine, rychle pominou i pfiíznaky, které
negativnû poznamenávají cestovní ruch. Pokud doba nejistoty bude trvat déle,
stejnû tak dlouho se bude cestovní ruch vypofiádávat s tímto neduhem.
RÛst poptávky po produktech cestovního ruchu, jak se zdá z pováleãného v˘voje,
stále trvá a limitní vrchol je stále v nedohlednu. Vût‰ina zemí svûta má je‰tû rezervy v uspokojení potfieb svého obyvatelstva, proto rozvoj cestovního ruchu mÛÏe je‰tû pomûrnû dlouho pokraãovat, souãasnû by mûlo jít o „udrÏiteln˘“ rozvoj.
ZároveÀ je cestovní ruch pfiíli‰ zabudován do Ïivotních stylÛ moderního ãlovûka
Stále rostoucí v˘znam cestovního ruchu v Ïivotû lidí je jedním z faktorÛ, proã
cestovní ruch krize rychle pfiekonává. Druh˘m faktorem, kter˘ je moÏná je‰tû zásadnûj‰í, je pruÏnost, s jak˘m se celá oblast cestovního ruchu vyrovnává s negativními i pozitivními podnûty, jak rychle nabízející strana dokáÏe pfiizpÛsobit svÛj
produkt zmûnûn˘m nárokÛm a potfiebám strany poptávající.
Souãasnû strana poptávky vût‰inou nereaguje na celkovû zhor‰enou atmosférou
na trhu omezením své spotfieby, jen ji vût‰inou pfiesune, redistribuuje poptávku.
Teroristické útoky z 11.9. 2001 mûly globální pfiesah, vût‰ina v‰ak zapÛsobí jen
místnû, jako napfiíklad teroristické útoky na Bali v roce 2002. Poptávka po produktech cestovního ruchu se tak má tendenci spí‰e pfiemisÈovat, neÏ úplnû mizet.
To tedy platí hlavnû o poptávce po urãit˘ch destinacích. Jednodu‰e fieãeno, dojdeli k teroristickému útoku v USA, lidé tam na urãitou dobu pfiestanou jezdit, ale
souhrnnû své cestovní aktivity neomezí, vyberou si jen jiné místo na Zemi, kde je
podle nich momentálnû bezpeãnûji, pojedou napfiíklad do Thajska. Podobnou
my‰lenkovou konstrukci lze analogicky odvodit i pro jednotlivé sluÏby cestovního ruchu. Pokud bude letecká doprava spojována s urãit˘m rizikem, aÈ uÏ oprávnûnû, ãi nikoli, lidé budou radûji cestovat pozemní dopravou.
Pfiípadnû mohou tyto jevy probíhat souãasnû, jako tomu bylo po 11. záfií 2001. Lidé mûli strach jak z letecké dopravy, tak souãasnû z nûkter˘ch destinací (USA,
arabské zemû), napfiíklad lidé z Evropy tedy radûji cestovali po zemi v rámci regionÛ, posílil tak domácí a regionální cestovní ruch.
Samozfiejmû nelze pfiijmout tuto my‰lenku absolutnû. Vnímání rizik a jistot je
individuální. Síla vnímání tûchto pocitÛ je také ãásteãnû urãena pÛvodem, národností, vûkem, vzdûláním a dal‰ími podobn˘mi charakteristikami. Z tûchto atributÛ úãastníka cestovního ruchu je moÏné utvofiit stejnû naladûné segmenty
a efektivnû tuto znalost vyuÏívat na trhu s cestovním ruchem – segmentovat zákazníky.
64)
10 Prognózy budoucího v˘voje cestovního ruchu
Útoky z 11. záfií 2001 byly sv˘m rozsahem v˘jimeãné. Vût‰inou teroristické útoky ochromí nûjakou oblast pouze lokálnû. Po záfií 2001 se s dopady pot˘kal cel˘
svût. Hrozba podobn˘ch útokÛ uÏ asi nezmizí, pfiesto lze vyjádfiit nadûji, Ïe v budoucích letech teroristické útoky nebudou tak niãivé, a pokud se uskuteãní, postihnou jen urãitou oblast, kam teroristé zaútoãí. Je ale moÏné, Ïe útokÛ bude pfiib˘vat a provedení teroristick˘ch ãinÛ bude násilnûj‰í a prÛmûrnû s vût‰ím poãtem
obûtí.
Nelze vylouãit moÏnost nûjakého nového váleãného konfliktu, kter˘ by svou ideologizací – bojem dobra proti zlu mohl vtáhnout vût‰inu svûta a tím zpomalil globálnû ekonomick˘ rÛst, na nûmÏ a na celkové ekonomické situaci je cestovní ruch
rovnûÏ silnû závisl˘.
RÛst mezinárodních pfiíjezdÛ v roce 2002, kter˘ byl +3,1 %, opût ukázal, Ïe se cestovní ruch rychle dokáÏe vzpamatovat a Ïe se opût vrací ke sv˘m obvykl˘m tempÛm rÛstu. Pokud tedy nedojde k nûjaké globálnû zasahující a pusto‰ivé události,
pravdûpodobnû se v˘voj cestovního ruchu bûhem nejbliωích let vrátí ke scénáfii,
kter˘ popsala Svûtová organizace cestovního ruchu (WTO), k roãním pfiírÛstkÛm
kolem 4 %.
Tato vize64) zasahuje aÏ do roku 2020 a pfiedpovídá, Ïe mezinárodní pfiíjezdy dosáhnou v roce 2020 hodnoty 1,56 miliardy turistÛ. Z tohoto poãtu má cestovat
1,18 miliardy v rámci regionÛ a 377 milionÛ turistÛ do vzdálenûj‰ích destinací.
Nejvíce nav‰tûvovaná bude Evropa s 46 % (v roce 2001 podíl 58 %), za ní následuje region V˘chodní Asie a Pacifiku s 25 % (v roce 2001 podíl 16 %) a Amerika s 18 % (v roce 2001 podíl 17 %). Regiony V˘chodní Asie a Pacifiku, JiÏní Asie,
Stfiedního v˘chodu a Afriky budou rÛst o 5 % roãnû oproti svûtovému prÛmûru
4,1 %.
Cestovní ruch nemusí rÛst pfiímoãafie, je moÏné, Ïe trh s cestovním ruchem v budoucích letech ãekají dal‰í v˘kyvy, ale celková tendence bude stále rostoucí. RovnûÏ rozloÏení v rámci regionÛ mÛÏe b˘t trochu jiné, neÏ jak jej popsala WTO. Teroristické útoky ãi jiné pohromy mohou zasáhnout lokálnû sice jen nûkter˘ z regionÛ. Potom by zfiejmû do‰lo k redistribuci cestovního ruchu do jin˘ch ãástí
svûta.
Stále je tfieba mít na mysli pfiedpoklady tohoto rozvoje – klid a stabilitu, kterou ale
mohou naru‰ovat nové nejistoty a nebezpeãí. Pokud nejistoty kolem napfiíklad
války v Iráku budou trvat, pfietrvá i slab˘ rÛst cestovního ruchu. Prognózy t˘kající se cestovního ruchu tak velkou mûrou ovlivÀuje budoucí politick˘ v˘voj ve
svûtû, kter˘ sám o sobû je velmi tûÏko pfiedvídateln˘.
Útûchou mÛÏe b˘t rostoucí zku‰enost lidí, ktefií se zapojují do cestovního ruchu
jak na stranû poptávky, tak na stranû nabídky, a to Ïe dokáÏou nástrahám spojen˘ch napfiíklad s terorismem lépe vzdorovat, uãit se z nich a tolik jim nepodléhat.
11 Závûr
Cíle práce, které byly stanoveny v úvodní ãásti, byly splnûny. Byl objasnûn mechanismus pÛsobení terorismu na cestovní ruch globálnû, regionálnû a místnû; byla popsána pruÏnost, s jakou se vyrovnává cestovní ruch s krizovou situací po teroristick˘ch útocích; byla popsána reakce úãastníkÛ cestovního ruchu a konkrétní
opatfiení subjektÛ cestovního ruchu po teroristick˘ch útocích; byly podrobeny
anal˘ze nové trendy v cestovním ruchu, jeÏ vznikly v souvislosti s útoky v záfií
2001.
Problematika interakce terorismu a cestovního ruchu bude zfiejmû podrobnû zkoumána i v budoucnosti. Nabízí se zde fiada dal‰ích moÏností pro bádání, jichÏ se tato práce jen dotkla. Zajímavé a pfiínosné by bylo rozebrat úãinky terorismu na cestovní ruch v urãit˘ch zemích, jako je tfieba Egypt ãi Izrael, a jejich zpÛsoby, kter˘mi se s tûmito jevy vyrovnávají. Pozornost by zasluhovaly i jednotlivé sluÏby
cestovního ruchu a jejich souÏití s terorismem. V neposlední fiadû by stály za hlub‰í prozkoumání dané globální trendy, jeÏ vznikají díky terorismu.
Pfii sepisování celé práce bylo pfiihlíÏeno i k jejímu konkrétnímu vyuÏití, a to jak
studenty pfii hlub‰ím studiu cestovního ruchu, tak i organizacemi pracujícími v cestovním ruchu. Práce popisuje celistvû vlivy terorismu na cestovní ruch a reakce
cestovního ruchu po teroristick˘ch útocích. Z tûchto souhrnnû zpracovan˘ch poznatkÛ lze ãerpat a hledat paralely, které mohou pomoci pfii fie‰ení podobn˘ch situací v budoucnu.
Tourism Highlights 2002, statistiky WTO za rok 2001, záfií 2002.
Název práce: Terorismus ve svûtû a cestovní ruch
Autor: Ale‰ Hejna
Vedoucí diplomové práce: Doc. Ing. Vlasta Malá, CSc., V·E Praha,
Katedra cestovního ruchu
Oponent: Doc. PhDr. V. Prorok, CSc., V·E Praha, Katedra politologie
Ale‰ Hejna
Waltrova 16, 318 10 PlzeÀ
tel.: 737 862 784
e-mail: [email protected]
VIII
COT Business ~ 9 ~ 2003