semestr02 - kromě sítí ()

Transkript

20. 4. 2015
Angličtina pro ICT | Pomocník
Pomocník ICT koordinátorů z Brna
Domů
Odkazy »
Informace pro nás »
1. semestr »
2. semestr »
Úkoly
–– Angličtina pro ICT
Angličtina pro ICT
Většina lidí si při představě studia cizího jazyka vybaví klasickou knihu, sešit a možná pracovní sešit
plný atraktivních obrázků. Zapomeňte na učebnice. Učit se cizímu jazyku můžeme i jinak.
K dispozici je nepřeberné množství aplikací, online služeb a zajímavých webů. <break> Ještě
než se dáme do výuky cizího jazyka, jste si jistí, že umíte správně česky? Navštivte web Umíme česky
a udělejte si pár testů.
Nové technologie a jejich možnosti
Možnosti technologií při rozpoznávání mluveného slova jsou obrovské. Online překlady v reálném
čase, nebo ovládání počítače pomocí mluvených příkazů se stávají realitou. To, co nám před pár lety
připadalo jako ze SCIFI filmu, si nyní můžeme vyzkoušet sami a hlavně to používat v běžném životě.
Firma Google má své Google Now, asistentka na zařízeních Apple se jmenuje Siri a Microsoft
pojmenoval svého hlasového asistenta Cortana.
To, že Google Translate umí přeložit slova a věty z libovolného jazyka, zřejmě všichni víme a
používáme. Už nás nepřekvapuje, že dokáže jednotlivá slovíčka či celé věty vyslovit, ale nově Google
naučil svoji aplikaci Google Translate překládat v reálném čase. Zapněte si na dotykovém zařízení
simultánní překlad a otestujte to.
Věděli jste, že s pomocí fotoaparátu ve vašem mobilu či tabletu si můžete přeložit cedule a texty v
reálném čase? Vyfoťte si třeba ceduli s azbukou a získáte okamžitý překlad. Ani firma Microsoft
nezahálí. Připravuje podobnou funkci pro svůj komunikační program Skype. Doba, kdy budeme do
mikrofonu mluvit česky a protistrana nás uslyší třeba v angličtině, se blíží.
Nové funkce Google Translate
Skype překlady
Funkce online rozpoznávání psaných znaků nejsou k dispozici pro všechny jazyky. Ale i pro takové
exotické jazyky, jako je hindština nebo čínština můžeme Google Translate použít. Stačí zakreslit znak
pomocí režimu „psaní rukou“ a pokud se zhruba trefíte, znak bude rozpoznán a přeložen. Podívejte se
na krátké instruktážní video.
>Co Google Translate zvádá překvapivě dobře, jsou živé simultánní překlady. Vyzkoušíme si je v
http://www.slovanrosice.cz/?page_id=263
Page 1 of 207
1/7
20. 4. 2015
rámci kurzu.
Online kurzy, komunitní učení a jiné
I pro samostudium nabízí web a aplikace pro dotyková zařízení nekonečný přehled materiálů, aplikací
a inspirace. Nedávno jsem se o tom rozepsal v článku Pot a slzy při studiu hindštiny.
Fenomén MOOC
Do MOOC aneb massive open online course (hromadný otevřený online kurz) se může zapsat
opravdu každý. V jednom takovém právě studuji sám. Podrobnosti o studiu a vlastní zkušenosti
připravuji pro samostatný článek.
Na konkrétní MOOC se podívejte zde: Futurelearn
Orientaci v nepřeberné nabídce kurzů MOOC by vám mohl usnadnit rozcestník https://www.class
central.com.
Komunitní učení
Níže, v jiné kapitole článku, uvádím přehled zajímavých webů pro výuku jazyka. Tři služby ze všech
odkazovaných webů bych chtěl zvýraznit, protože si to skutečně zaslouží. Následující jazykové weby
jsou velkým hitem, mají intuitivní ovládání, dobrou grafiku, jsou zdarma a nabízejí výuku, testy,
rozpoznání mluvené řeči i prvky sociální sítě.
Duolingo
Výuka na serveru Duolingo je postavena na jednoduchém doplňování slovíček – ze začátku stačí
poznávat obrázky, postupně se propracujete k vlastnímu překládání a nakonec budete skládat věty.
V pozdějších lekcích se dostanete k mluvení, jehož rozpoznávání funguje překvapivě dobře.
Babbel
Babbel bohužel nemá jako výchozí jazyk češtinu. Pokud ale vládnete jiným světovým jazykem,
můžete se zde učit s dalšími 20 miliony studentů. Na rozdíl od Duolinga jsou pozdější lekce
zpoplatněny.
Memrise
Memrise obsahuje komunitní kurzy, které jsou tvořené samotnými uživateli. Vyberte si z nekonečné
nabídky angličtiny, němčiny nebo třeba zkuste netradiční jazyk, jako je třeba Hindština
http://www.memrise.com/courses/english/?q=hindi
Instremia
Tento jazykový web bere videa z Youtube a přidává k nim interaktivní titulky. Videa jsou přehrávána
po jednotlivých částech, které si můžete pustit opakovaně. Pod každou sekcí videa pak najdete
příslušný text.
Zajímavé weby a zdroje materiálů pro výuku jazyka
Page 2 of 207
2/7
20. 4. 2015
Zajímavé slovníky
Existují také jiné slovníky a překladače než Google Translate. Tento vám například nabídne různá
synonyma,užití ve větě, slovesa nebo přídavná jména se slovem spojená a více.
http://skell.sketchengine.co.uk/run.cgi/skell
Netradiční jazyky
http://dsal.uchicago.edu/dictionaries
http://www.shabdkosh.com
Naučte se Devanagari http://www.avashy.com/hindiscripttutor.htm
Weby, které by vás mohly zajímat
http://www.readwritethink.org/classroomresources/studentinteractives/wordmoverb
30964.html
http://www.english4u.de/
nácvik výslovnosti http://international.ouc.bc.ca/pronunciation/
http://www.eslgold.com/ úžasnééééé
http://www.realenglish.com/
http://www.esllab.com/
http://www.englishtest.net/
Mnohem rozsáhlejší přehled zajímavých jazykářských webů najdete v samostatném článku.
Jazyk s podporou profesionální organizace
Například britská BBC má dlouhou tradici v podpoře jednak pro studenty angličtiny tak i pro učitele,
kteří hledají hotové sety příprav.
http://www.bbc.co.uk/learningenglish/
Podcasty
Trvá vám cesta do práce nebo do školy delší dobu? Stáhněte si podcasty nebo audioknihy a učte se
cizí jazyk.
http://www.eslpod.com/website/index_new.html
http://www.podcast.de/
http://www.podcastsinenglish.com/pages/freesample.shtml
Audioknihy v cizím jazyce
http://audioteka.cz/anglickanejuzivanejsislova,audiokniha.html
Knihy v cizím jazyce
Google books či Amazon jsou velmi snadným zdrojem, kde si můžete stáhnout do své čtečky knihy v
cizím jazyce. Mnohé z nich jsou zdarma. Také mobily a tablety mohou být vaší přenosnou
cizojazyčnou knihovnou.
Page 3 of 207
3/7
20. 4. 2015
Netvořte to, co je již jinde hotové
Komplexní přípravy
British Council http://learnenglishteens.britishcouncil.org/?
_ga=1.116748099.49247794.1423417100
http://www.bbc.co.uk/worldservice/learningenglish/teach/
Englishtime.eu – Legrační vrána a výborný Steve, videa a materiály
http://www.helpforenglish.cz/ klasika, kterou zají všichni učitelé angličtiny
http://www.english4u.de
http://www.newsinlevels.com/ velmi zajímavý web, který prezentuje videozprávy a k nim texty
s různou obtížností jazyka
Flashcards
Quizlet je můj dlouhodobý favorit. Umí vytvořit flashcards na pár kliků včetně testů, pracovního listu
a jednoduchých her se slovíčky. Vyzkoušejte jej. Budete překvapení snadností používání a kvalitou
výsledku.
Ukázka Quizlet 1 http://quizlet.com/70232230/pracestextemflashcards
Ukázka Qzizlet 2 http://quizlet.com/36086345/project2lesson3bourholidayflashcards
http://www.flippity.net je služba, která vám pomocí šablony pro Google Tabulky vygeneruje
kartičky se slovíčky.
Principem zajímavé služby Flippity je tvorba flashcards z seznamu slovíček v Tabulkách Google na
Disku. V připravené šabloně doplníte slovíčka, publikujete je formou webové stránky a
vygenerovanou URL pak přidáte do Flippity. Server vám obratem
Pro mobil a tablet
Určitě už máte ve vašem mobilu nějakou vlastní oblíbenou aplikaci, ať už je to slovník nebo něco pro
výuku. O Google Translate jsem již psal. Umí pracovat i v offline režimu. Abyste k překladům
nepotřebovali připojení k Internetu, je nutné stáhnout si konkrétní krétní jazykový balíček. Stačí v
kontextové nabídce vstoupit do Nastavení, kde klepnete na položku Správa offline jazyků.
Z ostatních programů bych zmínil třeba Offline slovníky DICo jsou mezi českými uživateli
dostatečně populární. Otestujte třeba Anglickočeský offline slovník
Při cestě do exotických zemí se vám může hodit i jiný jazyk než angličtina.
Hindština na tabletu
Stáhněte si do mobilu hindský nebo čínský slovník. Možná vám pak na cestách usnadní komunikaci s
domorodci. Ne všichni ovládají angličtinu.
https://play.google.com/store/apps/details?id=com.shabdkosh.android
mandarínská čínština http://www.chineseskill.com
Komunitní učení
Váš učitel cizího jazyka nemusí být ze stejné ulice jako vy. Nemusí žít dokonce na stejném kontinentu
a přeci se můžete od něj učit gramatiku, výslovnost nebo jen tak prostě konverzovat.
Page 4 of 207
4/7
20. 4. 2015
Najděte si svého učitele na http://helpouts.google.com. Lekce jsou placené, ale mnoho těchto online
lektorů nabízí ukázkové lekce zdarma.
Mystery Hangout nebo Mystery Skype jsou aktivity, při kterých se na dálku spojí dvě školy a řeší
společné kvízy a hledají odkud je protější stana. Více o aktivitě najdete v nedávném článku zde. Ke
komunitě se můžete připojit na stránkách G+. Národní jazykové instituty
Podrobnější informace k jazykům hledejte na stránkách jednotlivých národních institutů.
Pro angličtinu http://www.britishcouncil.org
Pro němčinu https://www.goethe.de
Pro španělštinu http://www.cervantes.es
Závěrem
Všechny tyto úžasné technologie a nové metody se za nás jazyk nenaučí. Možná nám pomohou
v tom, že jsou svým způsobem atraktivní a studium nám zpříjemní. Ty nezbytné hodiny tvrdé
práce už tomu musíme dodat sami.
Více materiálů a aktivit pro podporu cizího jazyka v samotném kurzu. Těším se.
Search
Nejnovější příspěvky
test číslo 4 doplněný o správné odpovědi
test č. 2 doplněný o správné odpovědi
Nejnovější komentáře
Franta Pokorný u Tvorba ICT plánu , integrace ICT a RVP
Martin Bradna u Tvorba ICT plánu , integrace ICT a RVP
Franta Pokorný u Rozvrh 2. semestr
Franta Pokorný u Úkoly
Franta Pokorný u Vzdělávání dospělých
Archiv
Březen 2015
Page 5 of 207
5/7
20. 4. 2015
Základní informace
Přihlásit se
RSS (příspěvky)
RSS (komentáře)
Čeština pro WordPress
Klíče k zápisu do jednotlivých předmětů
Hygiena a ergonomie: HEB
Volnočasové aktivity: PVC
Tvorba ICT plánu školy: ICTplan
Moderní technologie Google: GEG
Počítačové sítě: Pos2015
Angličtina pro ICT: INDI
Moderní technologie didaktické hry: HRA
Zajímavosti ze studia
Pokud chcete ostatním zpřístupnit vaše řešení úkolu, pošlete jej Frantovi Pokornému
([email protected]), já ho přidám. Věřte, je to nejjednodušší způsob, jak se s
ostatními podělit.
Nabídka oborových didaktik SSŠ Brno
OBOROVÉ DIDAKTIKY 10.4.2015
Každý z nás se napsal na volnočasové aktivity nebo zeměpis v termínu 10.4.2015. Z nabídek
níže si my koordinátoři musíme vybrat ještě dvě další, metodici tuším jednu (ale to nevím jistě).

CIZÍ JAZYK
20.4.2015 9.00 13.00 h
18.5.2015 13.30 17.30 h

Další termíny OBOROVÝCH DIDAKTIK PRO VOLNÝ ČAS:
1. termín 15. 5. 2015 od 9.00 h ([email protected])
2. termín 26. 5. 2015 od 13.00 h ([email protected])
Pokud využijete některý z termínů, pošlete prosím přihlášku přímo na uvedené kontakty, v
kopii také na email paní Knapové.

A DALŠÍ NABÍDKA OBOROVÝCH DIDAKTIK:
Matematika pondělí 27.4.2015 od 13.00 h, SSŠ Brno, lektor Mgr. Petr Drahoš , garant:
[email protected]
Chemie čtvrtek 14.5.2015 od 14.00 h, SSŠ Brno, lektor Mgr. Josef Mach, garant:
[email protected].
1.st.ZŠ 15.5.2015 od 9.00h na SSŠ Brno.

A JEŠTĚ JEŠTĚ DALŠÍ na SSŠ Brno
Page 6 of 207
6/7
20. 4. 2015
CIZÍ JAZYK
20.4.2015 9.00 13.00 h Garant akce: [email protected]
18.5.2015 13.30 17.30 h OBSAZENO Garant akce: [email protected]
1. STUPEŇ ZŠ
15.5.2015 9.00 – 13.00 h Garant akce: [email protected]
12.6.2015, 1. stupeň ZŠ od 13.30 h na SSŠ Brno, Ing. Ludmila Brestičová, garant akce:
[email protected]
VOLNÝ ČAS
MATEMATIKA
27.4.2015 13.0017.00 h Garant akce: [email protected]
CHEMIE
14.5.2015 14.00 18.00 Garant akce: [email protected]
PŘÍRODOPIS
26.5.2015, přírodopis od 14.oo h na SSŠ Brno, Mgr. Pavel Hodál, garant
akce: [email protected]
© 2015 Pomocník
Powered by WordPress | Theme Designed by: o2 signal boosters | Thanks to ici, mobile phone
booster o2 and r43ds.fr
Page 7 of 207
7/7
Hygiena, ergonomie a bezpečnost
práce s ICT
Page 8 of 207
Bezpečnost práce
1.
2.
V počítačové učebně
Při akcích mimo učebnu
Page 9 of 207
Bezpečnost práce
v počítačové učebně
Page 10 of 207



Kromě vhodného pracovního prostředí zabraňujícího
poškozování zdraví žáků, je nutné také stanovit obecná
pravidla pro práci v učebně tak, abychom předcházeli
možným úrazům a poškození hardwarového vybavení
učebny.
Pravidla by také měla jednoznačně upravovat možnosti
uživatelů zasahovat do sw vybavení a konfigurace pracovních
stanic.
V neposlední řadě je třeba zmínit přístup k Internetu a vše co
s tím souvisí, zejména stahování souborů a navštěvování
stránek s „problematickým“ obsahem.
Page 11 of 207
 Porovnáním
pravidel provozu v počítačových
učebnách na různých školách lze vysledovat
na jedné straně často se opakující zákazy
(jídlo a pití, manipulace s hardwarem, …),.
 Na druhé straně se pravidla značně liší
například možností „volného“ vstupu žáků do
učebny v době mimo vyučování od naprosté
volnosti po naprostý zákaz.
Page 12 of 207
Pravidla provozu učebny IVT





V učebně je zakázáno jíst a pít, jídlo a pití si studenti nesmí
nosit na počítačové pracoviště.
S veškerou technikou je třeba zacházet maximálně šetrně.
Pro skupiny, které navštěvují učebnu pravidelně, je
stanoven zasedací pořádek. Žáci jsou povinni jej dodržovat.
Studenti nesmí instalovat programy ani kopírovat pro svoje
využití, výjimky pro volně šiřitelné programy povoluji
vyučující.
Instalaci nových programů provádí výhradně pověření
pracovníci školy, studentům je tato činnost zakázána.
Page 13 of 207




Každý student zahajuje práci přihlášením se výhradně ke
svému uživatelskému účtu.
Je zakázáno bezdůvodně manipulovat s kabely, přenášet
přístroje a otevírat je.
Je zakázáno připojovat nebo odpojovat přídavná zařízení.
Učebna je určena pro studium – proto zde platí absolutní
zákaz hraní her.
Page 14 of 207



Při příchodu na pracoviště každý student zkontroluje jeho
stav a případné závady okamžitě hlásí vyučujícímu.
Při jakékoli závadě nebo problému (nejde monitor, počítač
„zamrzne“, apod.) žáci informují vyučujícího, který rozhodne
o dalším postupu.
Při práci v počítačové síti je třeba dodržovat zásady
slušného chování („netiketu“), zejména nerozesílat SPAMy,
řetězové e-maily a neomezovat ostatní při práci v síti.
Page 15 of 207



Studenti jsou povinni řídit se předpisy bezpečnosti práce,
seznámit se s Pravidly pro přístup do školní počítačové sítě
a sítě Internet.
Při nedodržení těchto pravidel může být studentovi
správcem sítě zrušen, pozastaven nebo omezen přístup
k síti!
Po skončení práce žáci uklidí své pracoviště.
Page 16 of 207
Metodický pokyn k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví
dětí, žáků a studentů ve školách
Page 17 of 207
Čl.19 Poučení žáků

Škola zajistí, aby žáci byli poučeni o možném ohrožení zdraví a
bezpečnosti při všech činnostech, jichž se účastní při vzdělávání nebo
v přímé souvislosti s ním. Žáky zároveň seznámí s konkrétními pokyny,
právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
žáků a se zásadami bezpečného chování, s možnými riziky a
odpovídajícími následnými opatřeními, se kterými se mohou žáci setkat ve
škole, jejím okolí a při činnostech mimo školu (například nebezpečí od
neznámých lidí, nebezpečí násilí a šikany, nálezy nebezpečných
předmětů apod.). Dále žáky seznámí s ustanoveními předpisů a pokynů
k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, pokud se vztahují na
příslušnou činnost, akci nebo pracoviště a průběžně také s ustanoveními
školního řádu, vnitřního řádu, řádů dílen, laboratoří, odborných pracoven,
sportovních zařízení, tělocvičen a hřišť a jiných pracovišť a s dalšími
opatřeními školy, jež mohou mít bezpečnostně preventivní význam.
(1)
Page 18 of 207


(2) Dokladem o provedeném poučení je záznam poučení
(např.: v třídní knize), přílohou je osnova poučení. Pokud to
stanoví předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví,
nebo je-li to odůvodněno rizikem činnosti, budou znalosti
žáků ověřeny.
(3) Žáky, kteří nebyli v době poučení přítomni, je třeba
v nejbližším vhodném termínu poučit. Ve složitějších
případech, zejména při seznámení se s obsahem důležitých
předpisů, pokynů a norem o bezpečnosti technických
zařízení, se pořídí zápis podepsaný žáky, z něhož lze podle
potřeby zjistit konkrétní obsah provedeného poučení.
Page 19 of 207
Čl. 10
Dozor nad žáky
 dozor
15 minut před dobou shromáždění na
určeném místě. Po skončení akce dozor končí
napředem určeném místě a v předem
stanoveném čase. Místo a čas shromáždění
žáků a skončení akce oznámí škola nejméně
jeden den před konáním akce, buď zákonným
zástupcům žáků, nebo přímo zletilým žákům.
Page 20 of 207
Dozor mimo školu
 (6)
Pedagogičtí pracovníci vykonávají podle
pokynů ředitele dozor i mimo školu, např. při
praktickém vyučování, při praktické přípravě,
při kurzech, exkurzích a jiných činnostech
vyplývajících ze školních vzdělávacích
programů, při účasti na soutěžích, přehlídkách
popřípadě při jejich přípravě a na jiných akcích
organizovaných školou.
Page 21 of 207
Čl. 19
Bezpečnost žáků při soutěžích a
přehlídkách
V průběhu soutěže zajišťuje bezpečnost a ochranu
zdraví žáků organizátor.
 (2) Po dobu vlastní soutěže přebírá náležitý dohled
nad žáky organizátor soutěže.
 Vyhlašuje počátek a konec soutěže nebo přehlídky a
zajišťuje podmínky pro bezpečnou účast žáků
poskytnutím případných ochranných prostředků,
náležitým vybavením laboratoří, jiných soutěžních
míst a současně přihlédne k věku, fyzickému a
rozumovému rozvoji žáků.

Page 22 of 207
Nařízení vlády, kterým se stanoví
podmínky ochrany zdraví
zaměstnanců při práci
Citace: 178/2001 Sb. Částka:
68/2001 Sb.
Page 23 of 207
Děkuji za pozornost
Prezentace vznikla s podporou OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
CZ.1.07/1.3.00/19.0016 Inovace studia k výkonu specializovaných činností ‒
koordinace v oblasti ICT
Page 24 of 207
Hygiena, ergonomie a bezpečnost
práce s ICT
Page 25 of 207
Hygiena, ergonomie a
bezpečnost práce s ICT
Page 26 of 207
Aplikace na podmínky školství a
oblast ICT
• Vlivu práce s výpočetní technikou na
zdraví a výkonnost studentů a žáků.
• Pracovní podmínky učitele.
Page 27 of 207
Problematika se týká zejména:
•
•
•
•
•
člověka a jeho zrakové i psychické
zátěže;
vlastní zobrazovací jednotky (VDU);
ergonomického uspořádání pracoviště;
obecných hygienických požadavků (na
osvětlení, hluk, mikroklima);
vybavení pracoviště a pravidla pohybu
na pracovišti v souladu s BOZP.
Page 28 of 207
Člověk a jeho zraková i
psychická zátěž
Schéma
Page 29 of 207
Rušivé vlivy
Celková zátěž
NÁROČNOST
EMOČNÍ VLIVY smyslového vnímání
PSYCHICKÉ NÁROKY
Nálady, motivace
mezilidské vztahy
na myšlení
Zraková
na pozornost
Rozlišení detailu
Akomodace
Adaptace
na paměť
Sluchová
na rozhodování
Hmatová
Chuťová
Čichová
Osvětlení
Page 30 of 207
Zraková zátěž
• kromě vykonávané zrakové činnosti ji ovlivňuje
přirozená proměnlivost denního světla, vytváření
vhodných jasových a barevných kontrastů pro
rozlišování potřebných detailů a dostatečné
světelné podmínky pro adaptaci zraku.
• Pro vytvoření zrakové pohody je potřeba
eliminovat světlem vyvolávané rušivé vlivy
(např. míhání světla nebo nevhodné prostorové
či časové rozložení) a současně zajistit další
související podmínky jako např. vizuální
kontakt s venkovním okolím.
Page 31 of 207
Psychická zátěž
• Emoce (nálady) – vyvolané např. motivací
nebo vzájemnými mezilidskými vztahy,
může ovlivnit i nedostatek denního světla
(např. známý syndrom nemocných budov)
nebo působení různých barev světla.
• Psychické nároky (např. na soustředění
či rychlost rozhodování) – mohou být
zvyšovány například i odváděním
pozornosti při nevhodném osvětlení.
Page 32 of 207
Zobrazovací jednotka (Visual
dispay unit)
• Na počátku rozvoje osobních počítačů –
zdroj neionizujícího záření (ve velmi
širokém vyzařovacím spektru). Úroveň
elektrického a magnetického záření byla
vždy nízká a závislá na druhu a velikosti
obrazovky.
Page 33 of 207
• Současné monitory svojí konstrukcí obrazovky
splňují velmi přísné normy pro vyzařování (MPR
II nebo TCO (např. 03), iniciátorem Švédská
konfederace profesionálních zaměstnanců).
• Při dodržení běžných provozních podmínek
(např. při pozorovací vzdálenosti > 0,35 m)
nepohlíží na obrazovku jako na zdroj hygienicky
nebezpečného NIZ (popř. obrazovky typu LCD
již nevyzařují vůbec!).
Page 34 of 207
Poznámka
• Vlivem elektrostatického pole obrazovky
může dojít ke zvýšenému usazovaní
prachu na obličeji, což může vyvolat i
nepříznivé kožní reakce. Je nutné
dodržovat čistotu a dostatečnou vlhkost
prostředí.
Page 35 of 207
• Významným problémem, se kterým se
dnes pracovníci potýkají, je syndrom
počítačového vidění (CVS), který může
způsobit bolesti hlavy, únavu očí, bolest
krku a zad a citlivost ke světlu.
Page 36 of 207
• Zásadní u obrazovek je, aby se nevyskytovaly
závady jako je kmitání, plavání či poskakovaní
znaků, řádků, střídaní jasů apod.
• Jas a kontrast mezi znaky a pozadím na
obrazovce musí být snadno regulovatelný. Jas
obrazovky nesmí být menší než 35 cd/m2 a
doporučuje se pozitivní nastavení (tmavé znaky
na světlém pozadí – kladná polarita)!
• Výhodou je, když můžeme regulovat velikost
rozlišovaných znaků.
Page 37 of 207
• Doporučovaná vzdálenost obrazovky od
očí pracovníka má být minimálně 40 cm
a obrazovka musí být volně posunovatelná
s možností výškové nastavitelnosti.
• Nejvhodnější umístění je horizontálně i
vertikálně kolmé na pohled pracovníka.
• Horní okraj obrazovky má být ve výši oka
sedícího pracovníka nebo níž.
Page 38 of 207
Umístění monitoru
• Horní řádka textu na obrazovce by měla být nepatrně
pod úrovní očí. To proto, že jakákoliv část obrazovky nad
úrovní očí zvyšuje napětí v krku a ramenech.
• Pokud máte obrazovku moc vysoko, protože např. leží
na počítači, investujte do závěsu na počítač, který se
umístí pod stůl. Umístění pod stůl umožní nejenom lepší
pozici obrazovky, ale také vytvoří více prostoru na stole.
A naopak, pokud je monitor umístěný moc nízko,
uvažujte o podložce nebo nastavitelném rameni pro
monitor, umožňující jeho zvednutí nad stůl.
Page 39 of 207
• Obrazovka by měla být umístěna v jedné přímce
s klávesnicí, aby se minimalizovalo otáčení krku a/nebo
těla. Udržování symetrie těla je dalším důležitým
faktorem správných pracovních návyků.
Page 40 of 207
• Instalace účelového osvětlení na každém
pracovišti je dalším způsobem boje s CVS.
• Osvětlení není většinou dostatečně jasné pro
většinu prací za stolem.
• V kabinetech: bodová světla problém řeší
přímým osvětlením místa, kde je ho potřeba
nejvíce – na práci nebo na ruce. Dobrá bodová
světla umožňují široký okruh nastavení, aby se
zabránilo záření na monitor, pracovní plochu a
dokumenty. Ty nejlepší mají také asymetrický
design, který redukuje záření.
Page 41 of 207
Opatření omezující rizika
• Práce musí být přerušována
bezpečnostními přestávkami nebo
změnami činnosti.
• Přestávky 5 až 10 minut po každých dvou
hodinách práce.
Page 42 of 207
• Součástí požadavků je i oddělení
klávesnice od obrazovky tak, aby byly
umožněny co nejvhodnější pohyby při
ovládání a pracovní poloha.
• Povrch klávesnice musí být matný, aby
nevznikaly rušivé odrazy a znaky na
tlačítkách musí být dobře čitelné.
Page 43 of 207
Ergonomické uspořádání
pracoviště
Pracovištěm se rozumí soustava
zahrnující zobrazovací jednotku,
popřípadě vybavenou klávesnicí či jiným
vstupním zařízením a nebo softwarem
určujícím rozhraní člověk / počítač,
volitelným příslušenstvím, tiskárnou,
včetně stojanu na dokumenty, pracovního
sedadla, pracovního stolu nebo desky
a bezprostředního pracovního prostředí.
Page 44 of 207
Pracoviště má být prostorově i plošně
řešeno tak, aby byl umožněn pracovníkům
snadný přístup, změna pracovní polohy,
střídání pohybů a volný pohyb na
pracovišti.
Page 45 of 207
Pracovní místo
• Pracovní místo musí být uspořádáno tak, aby
odpovídalo tělesným rozměrům pracovníka a
aby nedocházelo k fyziologicky nepřijatelným
polohám.
• Výška pracovní desky a prostor pro dolní
končetiny má umožnit pohodlnou pracovní
polohu.
• Rozměry desky mají dostačovat na proměnlivé
uspořádání obrazovky a dalších zařízení.
• Deska i další zařízení mají být matné, aby na
nich nevznikaly nepříznivé reflexy.
Page 46 of 207
• Konstrukce sedadla má být stabilní,
s výškově nastavitelným sedákem.
• Zádová opěrka sedadla má být
nastavitelná jak výškově, tak i úhlem
sklonu.
• Způsob sezení!
Page 47 of 207
Syndrom ruky při práci s myší
• Práce s myší je vysoce přesná a musí být
prováděna při jemné motorické kontrole.
• Repetitive Strain Injury (RSI) nebo někdy
Repetitive stress injury je v dnešní době jedna
z nejčastějších příčin přiznání nemoci
z povolání v kancelářských profesích.
• Jedná se o soubor poškození, která jsou
vyvolána prací v neergonomickém prostředí.
Mezi nejčastější patří: tenisový loket, poškození
hybnosti ramenních pletenců, poškození šlach
prstů atd.
Page 48 of 207
Klávesnice a myš
Správná poloha při práci s myší a klávesnicí:
• Průzkum prokázal, že nejvýhodnější poloha
klávesnice je pod úrovní stolu šikmo od
uživatele, zápěstí zůstanou v rovině a úhel
v lokti se zvětší na více než 90°.
• Nejlepším způsobem, jakým docílit tuto pozici, je
používání kloubového držáku na klávesnici
(výsuvného kloubového mechanismu pro
klávesnici) s možností nastavení negativního
sklonu. Tato poloha klávesnice také napomáhá
k lepšímu držení těla.
Page 49 of 207
• Podložka pro dlaně by se měla užívat
pouze jako odpočívadlo pro dlaně během
přestávek při psaní. Nikdy by neměla být
opěrou pro zápěstí během doby psaní.
Udržujte myš v oblasti neutrální zóny
dosahu. Vyvarování se extrémních pozic
držení těla snižuje možnost vychýlení
ramen a ohyb ruky v zápěstí.
Page 50 of 207
• Vyvarujte se svírání myši. Kromě špatné polohy
může být i samotná myš velkým rizikovým
faktorem.
• Uživatelé by měli sledovat práci s myší a
okamžitě vyměnit ruce při prvních náznacích
bolesti nebo brnění rukou.
• Myš by v zásadě měla být symetrická, aby šla
lehce používat oběma rukama. Stejně tak deska
pro klávesnici by měla umožnit práci s myší po
obou stranách klávesnice.
Page 51 of 207
Obecné hygienické požadavky
• Pracoviště s obrazovkou mají mít
vyhovující denní osvětlení pro pobyt
(neosvětlujeme obrazovku, ale příslušné
pracoviště), provedené a uspořádané tak,
aby okna popř. i jiné osvětlovací otvory
(světlíky, či světlo propouštějící stěny)
nezpůsobovaly přímé oslnění, ani odrazy
na obrazovkách.
Page 52 of 207
Umělé osvětlení
• Pro celkové umělé osvětlení je vhodné používat cloněná
zářivková svítidla (popř. s rozptylovou mřížkou), nejlépe
s plynulou regulací jak osvětlenosti, tak i přímé a
nepřímé složky (vyvážené osvětlení – Em ~ 500 lx).
• Svítidla orientovat podélnou osou rovnoběžně s plochou
okna (co nejmenší možnost oslnění). Podle potřeby
doplnit celkové osvětlení místním přisvětlením (stolním
svítidlem ovládaným z pracovního místa).
• Parametry celkového i místního osvětlení pracoviště musí
odpovídat normovým hodnotám (ČSN EN 12464-1).
Page 53 of 207
Umístění dokumentů
• Vzhledem k důležitosti symetrie těla při práci by
měly být všechny dokumenty, se kterými
pracujeme, umístěny v jedné přímce
s klávesnicí a monitorem, aby se zabránilo
asymetrickým pohybům krku.
• Pokud nemáte přímý stojan na dokumenty a
místo toho položíte dokumenty k jedné straně
obrazovky, měňte umístění těchto dokumentů
z jedné strany obrazovky na druhou, vyvarujete
se tím nebezpečím plynoucím z dlouhodobého
jednostranného pohybu.
Page 54 of 207
Požadované akustické a
mikroklimatické podmínky
• Hladina hluku na pracovišti musí být snížena na
co nejnižší rozumně dosažitelnou úroveň, nesmí
však překračovat hygienické limity (85 dB);
většinou se jedná o duševní práci vyžadující
značnou pozornost, soustředění, s možností
snadného dorozumění – odpovídá korekci
v rozsahu 20 – 30 dB (A).
• Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek
jsou stanoveny v závislosti na tepelné produkci
organismu, dané charakterem vykonávané
práce, viz vyhláška č. 410/2005 Sb.
Page 55 of 207
Příloha č. 3 k vyhlášce
č. 410/2005 Sb.
Intenzita větrání čerstvým
vzduchem a parametry
mikroklimatických podmínek
Page 56 of 207
Parametry mikroklimatických podmínek:
a) Zima
• učebny, pracovny, družiny a další místnosti
určené k dlouhodobému pobytu:
• průměrná výsledná teplota v místnosti 22 ± 1 °C,
• minimální výsledná teplota v místnosti tgmin =
19 °C,
• rozdíl výsledné teploty v úrovni hlavy a kotníků
nesmí být větší než 3 °C
Page 57 of 207
• při poklesu teploty vzduchu v učebnách
určených k dlouhodobému pobytu dětí a
žáků ve třech po sobě následujících dnech
pod 18 °C, ne však méně než na 16 °C,
nebo při poklesu teploty vzduchu v těchto
učebnách v jednom dni pod 16 °C musí
být provoz zařízení pro výchovu a
vzdělávání zastaven.
Page 58 of 207
b) Léto
• učebny, pracovny, družiny, tělocvičny a další
místnosti určené k dlouhodobému pobytu:
• průměrná výsledná teplota v místnosti 28 °C,
• maximální výsledná teplota v místnosti 31 °C,
Page 59 of 207
• při extrémních venkovních teplotách, kdy
maximální venkovní teplota vzduchu je
vyšší než 30 °C a kdy je maximální teplota
vyšší než 31 °C, musí být přerušeno
vyučování nebo zajištěno pro žáky jiné
náhradní opatření, např. jejich pobytem
mimo budovu a zajištěním pitného režimu.
Page 60 of 207
Děkuji za pozornost
Prezentace vznikla s podporou OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
CZ.1.07/1.3.00/19.0016 Inovace studia k výkonu specializovaných činností
koordinace v oblasti ICT
Page 61 of 207
Úvod do problematiky
Hygiena práce se zabývá pracovními podmínkami a jejich vlivem na zdraví a pracovní
výkonnost člověka.
Ergonomie je věda zabývající se studiem optimálních pracovních podmínek.
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) je mezivědní obor. Souhrn opatření
stanovených legislativou nebo zaměstnavatelem, která mají předcházet ohrožení nebo
poškození lidského zdraví v pracovním procesu.
Důležité dokumenty a odkazy
• Směrnice rady EU z 29.5.1990 (90/270/EHS) – o minimálních požadavcích na bezpečnost a
ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami
• Platné znění Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví
zaměstnanců při práci ve znění Nařízení vlády Č. 523 ze dne 14. října 2002, (kterým se mění
nařízení vlády č. 178/2001 Sb. s účinností od 1. ledna 2003) -- http://www.tzb-info.cz/pravnipredpisy/zakon-c-258-2000-sb-a-souvisejici-predpisy#p313
• ČSN EN 29241–3 Ergonomické požadavky na kancelářské práce se zobrazovacími
terminály – Část 3: Požadavky na zobrazovací displeje (83 3582 říjen 1995);
• ČSN EN 12464-1 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní
pracovní prostory (36 0450 březen 2004);
• Matoušek O., Baumruk J., Ergonomické požadavky na práce se zobrazovacími jednotkami,
Státní zdravotní ústav Praha, 2000, ISBN 80-7071-162-0
Ergonomie
Pojem ergonomie je převzat z anglického „ergonomics“, který vznikl spojením řeckých slov ergo práce, nomos – zákon, pravidlo.
Definice ergonomie:
a) Ergonomie je vědní obor, který komplexně a systémově řeší systém člověk – technika – prostředí s
cílem optimalizovat psychicko-fyzickou zátěž člověka a zajistit rozvoj jeho osobnosti při maximální
efektivitě jeho činnosti.
b) Ergonomie je interdisciplinární obor studující vztah člověka a pracovních podmínek při uplatnění
Page 62 of 207
nejnovějších poznatků věd biologických, technických a společenských. Jejím cílem je optimalizace
postavení člověka v pracovních podmínkách, a to ve smyslu dosažení zdraví, pohody, bezpečnosti a
optimální výkonnosti.
c) (definice ergonomie podle Mezinárodní ergonomické asociace z roku 2000)
Ergonomie je vědecká disciplina založena na porozumění interakcí člověka a dalších složek systému.
Aplikací vhodných metod, teorie i dat zlepšuje lidské zdraví, pohodu i výkonnost. Přispívá k řešení
designu a hodnocení práce, ůkolů, produktů, prostředí a systémů, aby byly kompatibilní s potřebami,
schopnostmi a výkonnostním omezením lidí. Ergonomie je systémově orientovaná disciplina, která
prakticky pokrývá všechny aspekty lidské činnosti. V rámci holistického přístupu zahrnuje faktory
fyzické, kognitivní, sociální, organizační, prostředí a další relevantní faktory.
Tabulka 1: Přehled základních rizikových činností (WAC 296-62-051, Ergonomics)
Nevhodná poloha
1. Činnost s rukou (rukama) nad hlavou nebo s lokty nad rameny déle než 2 hodiny za směnu.
2. Činnost s náklonem krku nebo zad s úhlem větším než 30° (bez opory a bez možnosti střídat
polohu) déle než 2 hodiny za směnu.
3. Činnost v dřepu déle než 2 hodiny za směnu.
4. Činnost v kleku déle než 2 hodiny za směnu.
Vysoká síla ruky
5. Držení nepodepřeného předmětu o váze 0,9 kg a více stiskem prstů nebo vyžadující sílu 18 N
pro stisk prstů jedné ruky déle než 2 hodiny za směnu.
6. Držení nepodepřeného předmětu o váze 4,5 kg a více sevřením (dlaní) jedné ruky nebo
vyžadující sílu stisku ruky 45 N déle než 2 hodiny za směnu.
Vysoká opakovatelnost pohybů
7. Opakování stejných pohybů krkem, lokty, zápěstím nebo rukama s malou nebo žádnou
změnou (s výjimkou činnosti s tlačítky) po několika vteřinách déle než 2 hodiny za směnu.
8. Vykonávání intenzivní činnosti s použitím tlačítek déle než 4 hodiny za směnu.
Opakované údery
9. údery (nárazy) rukou (dlaní) nebo nohou (patou nebo kolenem) k překonání odporu více než
10krát za hodinu déle než 2 hodiny za směnu.
Obtížnost, četnost nebo nevhodnost zvedání
Page 63 of 207
10. Zvedání břemen těžších než 34 kg jednou za směnu nebo těžších než 25 kg a více 10krát za
směnu.
11. Zvedání břemen těžších než 4,5 kg častěji než dvakrát za minutu déle než 2 hodiny za směnu.
12. Zvedání břemen těžších než 11 kg nad úroveň ramen, pod úrovní kolen nebo s nataženými
pažemi více než 25krát za směnu.
Účinek vysokých vibrací na ruce a paže
13. Použití ručních nástrojů s vysokou úrovní vibrací více než 30 minut za směnu.
14. Použití ručních nástrojů se střední úrovní vibrací více než 2 hodiny za směnu.
Ergonomie pracovního místa
Dobré profesní vztahy a dostatečně nadimenzovaná kancelář tvoří teprve základ, na kterém je nutné
vybudovat uspokojivé pracovní místo pro každého zaměstnance. Podstata úspěchu tkví ve správně
zvoleném zařízení a jeho uspořádání. Faktorem, na který je v ergonomických studiích kladen stěžejní
důraz, je stabilita a především nastavitelnost nábytku (zejména židle), které uživateli umožňují
svobodné přizpůsobení jeho specifickým tělesným proporcím a potřebám.
Doporučené rozměry běžného počítačového pracoviště
Výška pracovní desky a prostor pro dolní končetiny musí umožňovat zaměstnanci pohodlnou
pracovní polohu. Rozměry desky stolu musí být zvoleny tak, aby bylo možné proměnlivé uspořádání
obrazovky, klávesnice a dalších zařízení. Desky pracovního stolu a dalších zařízení musejí být matné,
aby na nich nevznikaly reflexy. Držák pro písemnosti musí být umístěn co nejblíže obrazovce, tak aby
pohyby hlavy a očí byly omezeny na minimum. Konstrukce pracovního sedadla musí být stabilní, s
výškově nastavitelným sedákem, snadno čistitelným. Zádová opěrka musí být nastavitelná jak
výškově, tak úhlem sklonu. Opěrka pro dolní končetiny musí být poskytnuta každému, kdo ji
vyžaduje.
V případě, že je pracoviště určeno pro osobu s omezenou schopností pohybu (např. vozíčkáře), je
pochopitelně nutné parametry přizpůsobit tělesnému postižení dotyčného. Návod lze najít ve
vyhlášce ministerstva pro místní rozvoj č. 369/2001 Sb. o obecných technických požadavcích
zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
Koledujete si o problémy?
Je načase nastínit, jaká rizika podstupují ti, kteří svým jednáním (nebo vlivem okolí) vybočují ze
základních ergonomických standardů. Vzhledem k tomu, že všechna tato doporučení vyplývají jen a
pouze z lidské přirozenosti, jakýkoliv krok stranou přináší časem následky, které v některých
případech prokazatelně vedou k dlouhodobé pracovní neschopnosti, hospitalizaci a nezřídka až k
chirurgickým zákrokům.
Celková doba „práce se zobrazovací jednotkou“ (jak tuto činnost označuje naše legislativa) nemá
překročit čtyři hodiny. Praxe je přitom jiná, uvádí se, že ti, pro které je PC hlavním pracovním
nástrojem, s ním tráví naprostou většinu své pracovní doby (a například firma Microsoft k tomu
Page 64 of 207
uvádí, že osmihodinový denní úvazek pravidelně překračuje více než 20 % zaměstnaných). Naštěstí i
na to pamatují zákony, a tak má zaměstnanec pracující souvisle s počítačem právo využít každé dvě
hodiny až desetiminutovou přestávku, která je na rozdíl od pauzy na oběd hrazená.
Zásady uspořádání pracovního místa s počítačem
Důležitou a účinnou prevencí je vytvoření takového pracovního prostředí, v kterém se budeme cítit
co nejlépe a co nejméně budeme vystaveni škodlivým vlivům.
Nejdříve si upravte židli, pokud možno ze sedu. Lýtko by mělo se stehnem svírat v koleni úhel
90°. Chodidlo by se mělo celé dotýkat podlahy. Pokud jste nižší postavy, můžete použít pro
větší pohodlí opěrku pod nohy.
Když máte upravenou židli, upravte si výšku pracovní plochy tak, aby zápěstí zůstalo rovné a
přímé pří práci s myší a klávesnicí. úhel v lokti mezi předloktím a paží by měl být v rozmezí
70-90 °. Pokud je to nezbytné použijte oporu zápěstí pod klávesnici.
Různé názory existují na opěrky předloktí na sedačkách. Při léčbě již existujících potíží mohou
výrazně pomoci držet paže ve správné poloze bez zbytečného dodatečného úsilí. Na druhé
straně však mohou svým tlakem na loket a předloktí vyvolávat potíže vyvolané sevřením
ulnárního nervu, zvláště jsou-li z tvrdého materiálu. Některé prvky používané pro zlepšení
ergonomie práce tak mohou působit i negativně.
Pro minimalizaci odlesků umístěte obrazovku monitoru kolmo ke zdrojům světla a oknům.
Neumísťujte monitor před okno nebo rovnoběžně se zdroji světla. Naklonění obrazovky
mírně vpřed pomůže snížit odlesky. Pro subjektivní snížení efektu odlesku také pomůže
snížení jasu a zvýšení kontrastu.
Upravte si výšku monitoru tak, aby linie pohledu při správném posedu byla blízká úrovni
vršku obrazovky. Musíte být schopni přehlédnout obsah celé obrazovky bez naklánění hlavy
dopředu a dozadu 60-ti stupňovým zorným úhlem normální linie pohledu. U menších
monitorů to může znamenat použití podstavce. U větších monitorů bude možná nutné
zvětšit vzdálenost obrazovky.
Tyto kroky musí být provedeny pokaždé, když na pracoviště přijde nový uživatel.
RSI
Postižení vyvolané opakovanými pohyby malého rozsahu při práci s počítačem - RSI, Repetition Strain
Injury - se může projevit jako některý ze zdravotních problémů, patřících do relativně široké třídy
chorob. Často se jedná o problémy projevující se v různých částech těla současně. Při intenzívní práci
na vstupech rozsáhlých dat se např. mohou současně projevovat potíže se zápěstími i rameny
současně, jejichž příčina je stejná. Společným jmenovatelem těchto obtíží je však vždy značná
bolestivost. Všechny pohyby různých částí těla jsou způsobovány stahováním a uvolňováním svalů,
které jsou upoutány na kosti pomocí šlach. Při velmi často opakovaných drobných pohybech může
docházet k zanícení obalů šlach, při práci s klávesnicí nebo s myší k tomu nejčastěji dochází na
šlachách v rukách a v zápěstích, ale častá jsou i postižení loktů a ramen či dokonce i nohou (při práci s
nožním pedálem). Choroba takto vyvolaná, tendosynovitida, je podle britských údajů druhá
nejčastější choroba, na kterou jsou předepisovány léky, a je mezi nejčastějšími důvody zdravotních
neschopenek. Je poměrně zajímavé, že díky pozvolnému nárůstu bolestí se většinou postižení snaží
bolestem uhýbat, což vede k činnostem vyvolávajících jiné potíže, a jen zřídka se proto
Page 65 of 207
tendosynovitida objevuje jako samostatné onemocnění bez kombinace s jinými problémy. Zánět
šlachy, tendinitida, vyvolává podobné symptomy jako tendosynovitida. V pokročilé formě mohou
zanícené šlachy téměř zcela znemožnit pohyb postižených prstů, rukou nebo paží - často může
postihnout jen jednotlivé prsty, zejména palec. Zánětem výčnělku nadkloubního (epikondylu) na
spodní části kosti pažní vzniká tenisový loket (epikondilitida), což zdaleka není choroba vyvolaná jen
oddáváním se tenisu, ale stačí jen práce s klávesnicí nebo s myší - v obou těchto případech je příčinou
práce prstů. Nevhodně umístěná klávesnice způsobuje trvalé napětí v zápěstích, což může vést k
výraznému tlaku na mediánový nerv v oblasti karpálního tunelu v zápěstí. Výsledkem tohoto tlaku na
mediánový nerv může být syndrom karpálního tunelu, projevující se bolestí, slabostí či necitlivostí v
ruce a brněním v palci, ukazováku, prostředníku a vnitřní straně prsteníku. Důležitou prevencí je v
tomto případě správné umístění klávesnice na stole, které předchází práci s trvale ohnutým zápěstím.
Syndrom karpálního tunelu se často projevuje v kombinaci s jinými postiženími nervu při průběhu od
míchy přes horní končetinu. Jednotlivá postižení mají tendenci kumulovat svůj účinek. Svalová napětí
a problémy působící na nerv v oblasti nad loktem a kolem ramene mohou být příčinou zhoršených
projevů syndromu karpálního tunelu. Problémy v kloubech vedou k zánětům. Ty mohou dále působit
na nervy, které v okolí kloubů procházejí. Výsledkem může být bolest projevující se v jiné části
končetiny - zejména to platí třeba pro problémy způsobené zánětlivými procesy v rameni. Poslední z
problémů vyvolávaným pohyby při práci s počítači, o kterém se zmíníme, je trvalé statické napětí
svalů, které přímo nepůsobí pohyb (jedná se o stabilizaci jedné části těla, aby jiná mohla vykonávat
pohyb - např. pro práci se šroubovákem je třeba zpevnit bez pohybu rameno a loket, podobně při
práci s počítačem dochází ke statickému zpevnění zad a ramen). Toto statické napětí je kupodivu
náročnější než aktivní práce svalů, proto často vede k RSI. Je důležité předcházet trvalému statickému
napětí svalů častou změnou polohy těla, aktivním posezem při práci s počítačem a častými
přestávkami v práci.
Monitor
Pod vlivem paprsků
Pracoviště vybavené větším množstvím výpočetní techniky, společně se současným „digitálním“
životním stylem, samo o sobě skýtá teoretická rizika vyplývající z působení elektromagnetického
vyzařování, produkovaného používanou elektronikou. Korektní stanovení těchto vlivů na zdraví
člověka je poměrně choulostivé a v rámci veřejného mínění může být ovlivňováno lobbyistickými
potřebami výrobců těchto zařízení. Podle některých odborníků může trvalé působení
elektromagnetického záření dokonce přispět ke zhoubnému bujení tkání (jistý výzkum v roce 1993
například prokázal, že „magnetická pole indukovaná kmitočtem sítě potlačují schopnost melatoninu
zvládat růst buněk lidského karcinomu prsu, a to dokonce i u mužů“). Toto nebezpečí lze dnes
naštěstí snadno výrazně zredukovat výměnou klasického monitoru za LCD panel, protože
nejvýznamnějším zdrojem elektromagnetického záření jsou staré CRT monitory.
Na druhou stranu, spolehlivě je prokázáno, že se kolem obrazovky uvolňují kladné ionty, jejichž
působení může při vyšších koncentracích, způsobených nedostatečným větráním, zapříčinit zvýšenou
produkci hormonu serotoninu, což má za následek únavu a depresivní stavy. Statický elektrický náboj
zároveň podporuje dráždění pokožky prachovými částicemi a může vést i k vyrážkám či pocitu
zdánlivého úžehu.
Page 66 of 207
Jak nepřijít o zrak
Až tři čtvrtiny osob pracujících celodenně s počítačem si stěžují na problémy se zrakem. Jejich
příčinou je zraková únava, která se u většiny lidí začne projevovat už po 2 hodinách hledění na
monitor. Naštěstí má pouze dočasný charakter a po dostatečné relaxaci (nejlépe spánek) odezní.
Příčin vedoucích k tomuto stavu je několik. Předně je na vině už sama podstata práce s PC, která je
pro zrak nepřirozená a značně namáhavá. Je prokázáno, že při soustředění se na monitor člověk mrká
třikrát méně, než je běžné a pro oči potřebné. Tím dochází k vysušování očních tkání a vzniku
nepříjemných pocitů sucha a pálení. Oči jsou zároveň nuceny dlouhodobě zaostřovat na určitou a
stále stejnou vzdálenost, fokusní mechanismus navíc zatěžuje častý pohyb sledovaného obrazu (např.
rolování stránky s textem).
Nepříjemné pocity v očích mohou vést až k bolestem hlavy a zpravidla jsou doprovázeny ještě
vizuálními vadami, jako rozostřeným nebo zdvojeným viděním. Zjištěny byly ale i poměrně kuriózní
druhotné potíže – jako třeba to, že delší soustředění se na příliš malá písmena vede ke zvýšení
krevního tlaku a podrážděnosti.
Říká se, že jednou vidět znamená víc než desetkrát slyšet, a zrak se u zdravého jedince na vnímání
okolního světa podílí na úkor ostatních smyslů z celých čtyř pětin. Proto je skutečně žádoucí chránit si
ho, jak se dá. Počítačové pracoviště by proto mělo být optimálně osvětleno, monitor umístěn tak, aby
nedocházelo k odleskům na obrazovce a uživatel se při pohledu na něj nemusel vytáčet z přirozené
polohy. Pracovník by měl ve vlastním zájmu sledovat, zda se jeho zrak nezhoršuje a v případě, že se
tak děje, tuto situaci řešit návštěvou lékaře a vhodnými korekcemi dioptrií.
V ergonomii použití monitoru hraje roli několik faktorů: jeho poloha ovlivňuje polohu těla při práci s
ním, spolu s optickými vlastnostmi ovlivňuje značně zátěž očí a sekundárně i např. krevní tlak, a
konečně koncentrace iontů kolem obrazovky může vyvolávat alergické reakce kůže a vznik kožních
problémů.
Z hlediska fyzického umístění by monitor měl být zhruba 50-70 cm od očí, 15-20 ° pod úrovní očí
(horní část monitoru může být velmi zhruba ve výšce očí). Pro minimalizaci nadměrné zátěže očí při
práci s monitorem je nutné volit režimy zobrazení, které mají dostatečnou frekvenci obnovy obrazu,
tj. vertikální frekvenci alespoň 70Hz (u levnějších monitorů to může znamenat nutnost vyvarovat se
grafických režimů s velkým rozlišením). Pro dosažení maximální optické pohody při práci s
obrazovkou můžeme použít následující doporučení:
jedna z nejméně vhodných barevných kombinací je primární barva modrá zobrazená na
temném pozadí,
jasnost pozadí by měla být ztlumena natolik, že není možné rozeznat rastr obrazovky,
velikost zobrazeného písma by měla být co největší - studie z roku 1989 ukázaly, že používání
menšího typu písma vede ke zvýšení krevního tlaku a vyšší úrovni stresování uživatelů,
není vhodné používat příliš temné pozadí na obrazovce, protože kontrast mezi úrovní jasu
obrazovky a dalších pracovních ploch v zorném poli uživatele (zejména např. bílého papíru)
může způsobovat potíže při čtení písemných dokumentů, se kterými pracujeme - minimální
úroveň jasu pozadí na obrazovce by měla být 300-500luxů,
celkový charakter osvětlení pracovního místa by měl zamezit odrazu na obrazovce nebo
jasných plochách kolem ní, což může vést k oslnění - vhodné je použití antireflexních filtrů,
pro sezení před obrazovkou není vhodná poloha proti oknu ani zády k němu,
Page 67 of 207
nejvhodnější je nepřímé osvětlení, při kterém dochází k nasvětlení stropu a odrazu světla od
něho (není-li výška stropu menší než 2,5m); není-li možné tento způsob osvětlení použít,
musejí být všechna světla opatřena alespoň členy, které světlo rovnoměrně rozptylují,
nábytek a stěny místnosti musejí být z málo odrazivých materiálů zamezujících vzniku
odlesků a odrazů,
okna je nutno osadit regulovatelnými stínidly (žaluziemi) umožňujícími upravovat množství
světla přicházejícího zvenku.
Pracovníci používající brýle mohou zvážit i možnost pořízení speciálních brýlí „vyladěných“ na
prakticky fixní vzdálenost, ve které pracují po dlouhé časové úseky. Zpravidla je použití speciálních
brýlí vhodnější než bifokální čočky. V zemích Evropského společenství se začíná uplatňovat legislativa
přikazující zaměstnavatelům uhradit svým pracovníkům u monitorů speciální brýle všude tam, kde
brýle používané pro normální účely nevyhovují.
Co se negativních vlivů práce s monitory na zrak týče, existuje překvapivě málo efektů, které by byly
dostatečně dobře prokázány. Není to tím, že by tyto efekty neexistovaly nebo nebyly dostatečně
silné, ale tím že přirozený rozptyl očních vad je natolik velký, že výsledné statistiky nehovoří
dostatečně průkazně. Silně podezřelé jsou zejména negativní změny schopnosti oka ostřit,
poškozování optického nervového systému v míře rostoucí s délkou doby práce s monitory, chronické
změny očních čoček, či náchylnost ke vzniku zákalů.
Dalším průvodním negativním jevem je působení kladných iontů, které se kolem obrazovky uvolňují.
U organismu vystaveného jejich vlivu se může zvýšit produkce neurohormonu serotoninu, který je
spojován s únavou a depresivními stavy. Statický elektrický náboj umožňuje dráždivé působení
prachových částic na pokožku a působí kožní vyrážky, svědění, loupání pokožky a pocity podobné
slabému úžehu (elektrostatické pole na tváři pracovníka před obrazovkou může dosahovat hodnot až
100 V/cm2; působení stresu může tyto projevy dále zesilovat. Kombinace ústředního vytápění,
klimatizace a přítomnosti většího počtu elektrických a elektronických přístrojů může vést k značnému
poklesu vlhkosti vzduchu, což dále zvyšuje negativní působení na pokožku.
Švédský národní ústav pro choroby z povolání uvádí následujících 10 bodů jako doporučení pro
omezení nepříznivého působení elektrických a elektronických přístrojů:
Kupujte pouze zobrazovací jednotky s nízkou úrovní vyzařování vyhovující doporučením pro
úroveň emitovaného elektromagnetického pole.
Omezte dobu strávenou u monitoru.
Uspořádejte pracoviště tak, aby se minimalizovalo vystavení pracovníků do blízkosti
obrazovek.
Osaďte všechny používané obrazovky filtry, které omezují nízko- i vysokofrekvenční záření a
generované elektromagnetické pole.
Odstraňte všechna nepotřebná elektrická zařízení, jako např. psací stroje, elektrické
kalkulačky nebo rádia, z pracovního prostoru operátora počítače.
Tiskárny a kopírky umísťujte mimo obecně používané pracovní prostory.
Osvětlení pracoviště změňte ze zářivek na žárovky. (U nás je doporučováno alespoň zapojení
zářivek s přirozenými spektrálními charakteristikami na různé fáze - pozn. autora.)
Dbejte na správné uzemnění veškeré techniky.
Vypínejte všechna zařízení, která nejsou používána. (Jak vidno, co svědčí člověku, nemusí
nutně svědčit strojům - pozn. autora.)
Page 68 of 207
Uvažujte o možném přechodu z klasických obrazovek na obrazovky založené na tekutých
krystalech.
Nejproblematičtějším v této souvislosti zřejmě zůstává popularita a používání osobních počítačů
dětmi a mládeží ať již jako koníček, prostředek výuky nebo jen pro hraní elektronických her.
Vzhledem k tomu, že se pro tyto účely zpravidla používají stroje, které nejsou zcela na špičce
současného technického vývoje, jsou těmito vlivy, pokud jsou skutečně reálné, nejhůře postihovány
právě věkové vrstvy populace, které jsou k nim potenciálně nejcitlivější.
Kam umístit monitor?
Důležité je, aby měl stůl hloubku alespoň 70 cm (zvlášť pokud ještě používáte „klasický“ rozměrný
CRT monitor), a byla tak zaručena minimální vzdálenost očí od obrazovky 50 cm. Obrazovka by měla
umožňovat nastavení výšky a polohy, pokud k tomu není monitor dostatečně vybaven, lze výšku a
polohu ovlivnit třeba úpravou stolu. Je nutné, aby i při použití sebevětší obrazovky stále na stole
zůstával dostatek místa pro klávesnici a myš.
Žádoucí je též, aby tyto periferie ležely s tělem a monitorem v jedné ose a pracovník s počítačem
nemusel opakovaně otáčet hlavou při pohledu z klávesnice na monitor a zpět. Co do výškového
umístění lze doporučit, aby horní hrana monitoru zhruba korespondovala s rovinou očí (u dříve
používaných menších, např. 14“ monitorů se doporučovala výška hrany níž asi o 20° pod úrovní očí).
V rámci pracovny je dobré umístit jakoukoliv obrazovku bokem k postranním zdrojům světla, velmi
nevhodná je poloha zády nebo čelem k oknu, protože tím dochází k odleskům na obrazovce, oslnění
pracovníka a zvýšenému namáhání zraku.
Samozřejmostí musí být bezvadný technický stav monitoru a ignorace jakýchkoliv závad zobrazení je
zcela nepřípustná (např. nedostatečný kontrast, viditelné chvění či kmitání obrazu v důsledku nízké
obnovovací frekvence, příliš malé písmo kvůli přemrštěnému rozlišení atd.). Použití starých,
opotřebovaných a mnohdy již „vypálených“ klasických monitorů, které ještě nejsou vybaveny
funkcemi pro snížené vyzařování a jejichž obrazovky postrádají antireflexní vrstvy, byste se měli
nejlépe úplně vyvarovat. Část problémů s těmito zařízeními lze eliminovat použitím dodatečných
filtrů, ovšem s poměrně diskutabilními výsledky.
Pro moderní kancelář existuje jen jedno doporučení, které šetří zdraví a v konečném důsledku i
peníze – LCD monitor. LCD technologie jsou dnes již natolik vyspělé, aby dokázaly uspokojivě suplovat
i funkce monitorů profesionální třídy, a tak není mnoho důvodů, proč nesnížit výdaje za elektřinu a
nadále se vystavovat vlivům potenciálně nebezpečného elektromagnetického záření.
Klávesnice a myš
Důležitou roli v prevenci RSI hraje samozřejmě i používaná klávesnice - nejen její poloha, ale i
mechanické vlastnosti. Je pozoruhodné, do jaké míry je moderní elektronická klávesnice odlišná od
mechanické klávesnice klasických psacích strojů a jak hůř v jejich srovnání vychází vzhledem k vlivu na
Page 69 of 207
vznik RSI.
Postižení RSI je známo i u jisté části písařek používajících psací stroje s klasickou mechanickou
klávesnicí. Přesto se tyto potíže vyskytují mnohem častěji u uživatelů elektronických klávesnic a
zejména pak u uživatelů či operátorů počítačů. Obecně se soudí, že tato disproporce není náhodná a
že elektronické klávesnice a prostředí, ve kterých jsou používány, podstatně zvyšují riziko vzniku
zdravotních postižení. Elektronické klávesnice mají klávesy reagující již na velmi jemný tlak prstů a
mají větší počet kláves rozmístěných po větší ploše, než je tomu u klávesnice klasického psacího
stroje. Jejich použití ve spojení s prací s počítačem odstraňuje jinak běžné prodlevy běžné při psaní na
psacím stroji - výměnu papíru, odstraňování překlepů pomocí korekčních vodiček, čekání na posun
válce při přechodech na nový řádek. Výsledný změněný rytmus práce má podstatný vliv na dva
faktory, které jsou spojeny s RSI: opakování a statické zatížení.
Každý, kdo při práci s počítačem pociťuje bolest v prstech, zápěstí, pažích, loktech nebo ramen, je
potenciální obětí takto vyvolaných problémů. V počátečních fázích jsou tyto bolesti obvykle
pociťovány spíš jen jako nepohodlí než jako zdravotní postižení, a většinou proto bývají podceňovány
a ignorovány.
Při práci s klávesnicí a myší tak lze doporučit především správné držení těla, kdy platí „pravidlo
devadesáti stupňů“: chodidla mají celou plochou spočívat na podlaze (případně na speciální, k tomu
určené ergonomické podložce), lýtka se stehny by měla svírat pravý úhel stejně jako paže s
předloktím. Ruce musejí zaujímat při psaní neutrální polohu (tj. měli byste být uvolnění a nijak
křečovitě nevytáčet dlaně z os rukou). Vhodné je použití speciálních podložek, ať už plastových či
gelových, někdy již dodávaných v základní výbavě klávesnice. Opřením zápěstí se přenese tíha rukou
do podložky, čímž významně ulevíte svým zádům. Avšak pozor – tyto podložky jsou určeny pouze pro
odpočinek rukou ve chvíli, kdy na klávesnici zrovna nepíšete. Při samotném psaní by opření zápěstí o
podložku vyvolalo jejich strnulost a z toho plynoucí další komplikace.
Odpočinek prstů na klávesnici
Na mechanickém psacím stroji spočívají prsty písařek v klidové poloze na klávesnici. Elektronické
klávesnice však mají často velmi malý odpor kláves a standardní rozložení prstů písařky je možné
realizovat jen tehdy, spočinou-li prsty ve zpevněné poloze napětím svých vlastních svalů nebo
zpevněním zápěstí a nadlehčením vlastní ruky, aby se tak zabránilo skutečně volnému spočinutí plné
váhy prstů na klávesnici. Výsledkem je větší zatížení šlach v prstech.
Síla úderu
Větší síla, kterou písařky na mechanických psacích strojích musí vynakládat při úderu prstu na
klávesu, aby překonaly odpor mechanických pružin, vede k tomu, že jejich svaly a šlachy v prstech
Page 70 of 207
jsou mnohem lépe vytrénované a silnější ve srovnání s uživateli elektronických klávesnic, které
vyžadují mnohem menší sílu pro to, aby klávesy reagovaly. Slabší svaly a šlachy jsou však méně
odolné možným poškozením způsobeným prací s klávesnicí.
Dopad kláves
V mechanických psacích strojích je reakce dopadu klávesy do spodní polohy tlumena pružností
mechanických převodů, které jsou s ní spojeny. Elektronické klávesnice často způsobují náraz prstu
do podložky při plném stlačení klávesy. Tím dochází k velkému zatížení kloubních spojení v prstech.
Přispívá k tomu i to, že mnoho písařek původně zvyklých na mechanický psací stroj má automaticky
snahu vyvinout při úderu do klávesy větší sílu, než je nezbytně nutné, aby měly jistotu, že skutečně
dojde k funkčnímu stisku klávesy. Silový moment, který tak působí, vyvolává v prstech a zápěstí
pravidelně se opakující průchod miniaturních rázových vln po každém takovém úhozu.
Často se doporučují klávesnice, které zajišťují, že jejich uživatelé mají zpětnou informaci o tom, že
došlo k plně funkčnímu stlačení klávesy, např. prostřednictvím mechanického zvuku (cvaknutí) při
zaznamenání impulsu z klávesy nebo mechanické konstrukce kláves takové, že tlak klávesy povolí v
okamžiku jejího dostatečného stlačení. Při práci v místnostech s více pracovníky však mohou být
cvakající klávesnice výrazným rušivým prvkem a dobrou mechanickou konstrukci s měnícím se
odporem kláves je tak možné výrazně upřednostňovat.
Rozložení kláves
Standardní klávesnice navržená před více než 100 lety pro mechanické psací stroje (podle sledu
kláves z pravé části první řady písmen se často označuje jako QWERTZ nebo v anglické variantě
QWERTY ) byla úmyslně navržena tak, že znemožňuje příliš vysokou rychlost psaní. Konstrukce
psacího stroje by totiž vedla při jiném rozložení kláves k častému výskytu mechanických kolizí typů
dopadajících na papír. Samo rozložení kláves na této klávesnici vede k nerovnoměrnému zatížení
různých prstů a částí ruky. Tyto nerovnoměrnosti mohou být dále zvýrazněny použitím funkčních
kláves, numerických klávesnic a dalšími prvky používanými na elektronických klávesnicích
připojených k počítačům. Výsledkem je vyšší míra působení opakovaných pohybů i dalšího namáhání
na některé části prstů a ruky. Na americkém trhu jsou dnes k dostání speciální klávesnice navržené
tak, aby rozložení zátěže bylo rovnoměrné (např. změnou kladu kláves), v Evropě a zejména u nás
však zatím prakticky neexistují.
SBíRKA ZáKONŮ : VýTAŽEK
Page 71 of 207
výtažek podle 178 sbírky zákonů z roku 2001 - Nařízení vlády, který se stanoví podmínky ochrany
zdraví zaměstnanců při práci ze dne 18.dubna 2001
Část druhá:
Rizikové faktory pracovních podmínek a minimální opatření k ochraně zdraví zaměstnanců
§ 3 - Osvětlení:
1. Konstrukce a uspořádání pracovišť se řeší tak, aby bylo zajištěno denní osvětlení pracovišť a byla
omezována tepelná zátěž zaměstnanců slunečním zářením.Osvětlovací otvory musí být musí být
upraveny tak,aby vnitřníprostory pracoviště byly dostatečně chráněny proti přímému slunečnímu
záření.Osvětlení nesmi být příčinou oslňování.
2. Osvětlení pracovišť denním,umělým,popřípadě sdruženým osvětlením musí odpovídat nárokům
vykonávané práce na zrakovou činnost,pohodu vidění a bezpečnost zaměstnanců v souladu s
normovými hodnotami. Normovou hodnotu se rozumí konkrétní technický požadavek obsažený v
příslušné české technické normě.
3. Pracoviště,na kterých nemohou být splněny normové hodnoty pro denní nebo sdružené osvětlení,
apředpokládaná doba pobytu zaměstnance na těchto pracovištích je delší než 4 hodiny za směnu
(dále jen trvalá pracoviště).
§ 10 - Práce ve vnuceném tempu , monotoní práce a psychická zátěž související s prací
2. Monotoní prácí se rozumí práce, která je spojena po dobu více než polovinu směny a trvale se
opakujícími stejnými úkony.
3. Mimo práce uvedené v odstavcích 1a 2 v§10 sb. jsou pracemi spojenými s psychickou zátěží též
trvalé vkládání dat do počítače
Zdravotní rizika práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami a opatření k ochraně zdraví
§ 11
1. Prací na zařízení se zobrazovacími jednotkami se rozumí práce na soustavě zařízení obsahující
zobrazovací jednotku, klávesnice či jiné vstupní zařízení, software a další volitelné příslušenství
včetně pracovního stolu nebo pracovní plochy, pracovního sedadla a bezprostředního pracovního
okolí.
2. Hodnocení rizika práce na zařízení se zobrazovacími jednotkami musí zahrnovat zejména zjištění a
vyhodnocení možnosti nepříznivého vlivu této práce na zrak a psychickou zátěž, jakož i možnosti
vzniku obtíží pohybového aparátu z nevhodně uspořádaného pracovního místa. Hodnocení rizika
musí dále přihlédnout k tomu, že současné působení jednotlivých faktorů může zvyšovat závažnost
výsledného působení.
§12
1. Práce na zařízeních se zobrazovacími jednotkami musí být během pracovní směny přerušována
bezpečnostními přestávkami nebo změnami činnosti,jejich účelem je snížit pracovní zátěž vyplývající
z povahy práce se zobrazovací jednotkou. Bezpečnostní přestávky v délce 5 až 10 minut musí být
zařazeny po každých dvou hodinách nepřetržité práce.
2. Požadavky na pracoviště se zobrazovacími jednotkami jsou upraveny v příloze č. 7 k tomuto
nařízení.
Příloha č. 7 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
Page 72 of 207
Požadavky na pracoviště se zobrazovací jednotkou.
1. Na obrazovce se nesmí vyskytovat závady jako je kmitání,plavání či poskakování znaků,řádků
střídání jasů a podobně. Jas a kontrast mezi znaky a pozadím na obrazovce musí být snadno
regulovatelným i vzhledem k okolním podmínkám. Obrazovka musí svou konstrukcí umožňovat
posunutí,natáčení a naklánění podle potřeby zaměstnance. Musí být umístěna tak aby na ní
nevznikaly reflexy svítidel či jiných zdrojů jako jsou okenní otvory, světlé stěny nábytek a podobně.
Vzdálenost obrazovky od očí pro obvyklé kancelářské práce nesmí být menší než 400mm, jas
obrazovky nesmí být menší než 35cd/m2.
2. Klávesnice musí být oddělena od obrazovky, aby zaměstnanci umožnila zvolit nejvhodnější
pracovní pohyby a polohu. Volná plocha mezi předním okrajem desky stolu a spodní hranou
klávesnice musí umožňovat opření rukou (zápěstí). Povrch klávesnice musí být matný, aby na něm
nevznikaly reflexy. Písmena, číslice a symboly na tlačítkách musí být dobře čitelné, kontrastní proti
pozadí.
3. Výška pracovní desky a prostor pro dolní končetiny musí umožňovat zaměstnanci pohodlnou
pracovní polohu. Rozměry desky stolu musí být zvoleny tak, aby bylo možné proměnlivé uspořádání
obrazovky, klávesnice a dalších zařízení. Deska pracovního stolu a dalších zařízení. Deska pracovního
stolu a dalších zařízení musí být matné, aby na nich nevznikaly reflexy. Držák pro písemnosti musí být
umístěn co nejblíže k obrazovce, tak aby pohyby hlavy a očí byly omezeny na minimum.
4. Konstrukce pracovního sedadla musí být stabilní, s výškově nastavitelným sedákem, snadno
čistitelným. Zádová opěrka musí být nastavitelná jak výškově, tak úhlem sklonu. Opěrka pro dolní
končetiny musí být poskytnuta každému kdo ji vyžaduje.
5. Pracoviště musí být plošně i prostorově řešeno tak, aby zaměstnancům umožňovalo snadný
přístup, změnu pracovní polohy a střídání pohybů a volný pohyb na pracovišti.
6. Parametry celkového a místního osvětlení pracoviště musí odpovídat normovým hodnotám.
Svítidla musí být umístěna tak, aby nedocházelo k oslnění a k odrazům na obrazovkách.
7. Pracoviště musí být provedeno a uspořádáno tak, aby okna a jiné otvory, průhledné či světlo
propouštějící stěny a barevně světlé stěny nezpůsobovaly přímé oslnění a dorazy na obrazovkách.
Okna musí být vybavena regulovatelnými žaluziemi k tlumení denního vnějšího světla.
Příloha č. 6 k nařízení vlády č. 178/2001 Sb.
Prostorové požadavky na pracoviště
1. Pro jednoho zaměstnance musí být na pracoviště volná podlahová plocha nejméně 2m2. mimo
zařízení a spojovací cesty. šíře volné plochy pro pohyb nesmí být v žádném místě zúžena pod 1m.
4. Světlá výška přechodných pracovišť nesmí být nižší než 2,1m.
Na pracovištích musí na jednoho zaměstnance připadnout nejméně:
a) 12m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané vsedě,
b) 15m3 vzdušného prostoru při práci vykonávané vstoje
c) 18m3 vzdušného prostoru při těžké tělesné práci.
Stanovený vzdušný prostor nesmí být zmenšen stabilními provozními zařízeními.
Dítě u počítače
Ačkoliv domácí počítačové pracoviště bývá dětmi doslova okupováno, jen zřídka je přizpůsobeno
Page 73 of 207
dětským požadavkům správného sezení, spíše se vychází z potřeb rodičů. Na nich záleží, zda poloha
židle, monitoru či výšky pracovního stolu a úhlu klávesnice budou snadno nastavitelné tak, aby si je
dítě mohlo v případě potřeby samo a hlavně rychle přizpůsobit.
Složitost se nevyplácí. Příliš komplikované nastavovací systémy u nábytku, hlavně u židlí, nechávají
bez povšimnutí i dospělé, natož děti.
Kromě výšek nábytku vadí i počítačová myš. Ta bývá pro malou ruku dítěte příliš velká a nutí dítě
držet ruku v nepřirozené vytočené pozici. Na našem trhu lze již nalézt i myši menší velikosti nebo
trackballs, které jsou u dětí oblíbené právě pro své snadnější ovládání.
Zásady při práci s počítačem
Počítač je pouze stroj, který slouží a významně pomáhá lidem. Aby svou funkci pomocníka plnil
spolehlivě a co nejdéle, je potřeba o něj pečovat. Dobrým umístěním a správným přístupem si šetříte
zdraví také vy:pokažený počítač je možné vyměnit - lidské tělo nikoliv.
Jak šetřit počítač
Neumísťujte počítač do míst s velkými teplotními rozdíly. Rychle se měnící teplota počítačí
škodí. Nevhodné jsou také prostory s vysokou vlhkostí vzduchu.
Počítač umístěte na pevném stole. Stálé otřesy počítači nesvědčí.
Page 74 of 207
Do zásuvky s počítačem nezapínejte další el. spotřebiče (el.konvice a pod.).Proudové nárazy
mohou poškodit citlivé integrované obvody.
Počítači nesvědčí prašné prostředí. Je prokázáno, že prach (i cigaretový kouř) rapidně snižují
životnost počítače.
Při zapínání počítače nejprve zapněte všechny periferie,( tiskárnu, monitor atd.) a v poslední
řadě teprve samotný počítač. Při vypnutí postupujte naopak - nejprve vypněte počítač a
následně všechny periferie.
Periferie připojujte k počítací ve vypnutém stavu.
Jak šetřit sebe
Pokud trávíte u počítače nepřetržitě delší dobu, umístěte monitor s ohledem na to, že
největší vyzařování je v oblasti za monitorem. V učebně s více počítači se proto nedoporučuje
klasické uspořádání "lavicového" charakteru (počítače za sebou), ale kolem zdi. Pokud však v
učebně trávíte cca hodinu denně, nemá toto opatření význam.
Na monitor by nemělo dopadat přímé světlo. Není vhodné umísťovat monitor za okno. Škodí
to vašim očím.Stejně tak není vyhovující umístění monitoru naproti oknu.
Kontrast a jas monitoru nenastavujte příliš velký.
Při práci s počítačem používejte ergonomickou židli s podpěrkami pro ruce.
Monitor by měl být umístěn přímo před očima. Pokud se na monitor musíte dívat dolů nebo
nahoru, podstatně si tím kazíte páteř.
Dodržujte doporučenou vzdálenost od monitoru (liší se podle uhlopříčky).Měla by být
alespoň taková, abyste celou plochu monitoru přehlédli bez nutnosti otáčet hlavou.
Jestliže opisujete text, doporučuje se, aby textová předloha byla umístěna v úrovni monitoru.
Opakované vyvracení hlavy na předlohu a monitor není dobré pro krční páteř a pro oči,
protože musí neustále přeostřovat.
Pracujete-li dlouhodobě s počítačem, doplňujte statickou činnost cvičením nebo občasným
protažením.
ANSI standard
V následující tabulce jsou uvedeny doporučené hodnoty pro úpravu pracoviště. Tyto hodnoty byly
stanoveny Americkým institutem pro standardizaci.
ANSI/HFS 100-1988 Běžné pracoviště s obrazovkou
Menší žena Průměrný uživatel Vyšší muž
Hodnota
cm
cm
cm
Výška sedačky
40.6
46.3
52.0
Výška pracovní plochy
(myš klávesnice)
58.5
64.75
71.0
Výška roviny pohledu
103.1
118.1
133.1
Vzdálenost obrazovky
>30.5
>30.5
>30.5
Page 75 of 207
Zorný úhel
0-60°
0-60°
0-60°
Význam jednotlivých parametrů je vysvětlen na následujícím obrázku. Jako menší žena je brána
osoba s výškou přibližně 150 cm. Vysoký muž pak měří asi 185 cm.
Page 76 of 207
Částka 107
Sbírka zákonů č. 343 / 2009
Strana 4803
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 410/2005 Sb.
Page 77 of 207
Strana 4804
Částka 107
41. Příloha č. 2 zní:
,,Příloha č. 2 k vyhlášce č. 410/2005 Sb.
Page 78 of 207
Částka 107
Strana 4805
Page 79 of 207
Strana 4806
Částka 107
Čl. II
Přechodné ustanovení
vých, jejichž užívání bylo povoleno přede dnem nabytí
účinnosti této vyhlášky.
Ustanovení § 3 odst. 1 až 3, § 4 odst. 4, § 4a
odst. 4 a 5, § 11 odst. 1 a § 18 odst. 4 vyhlášky ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky se nevztahují na stavby zařízení pro výchovu a vzdělávání
a provozovny pro výchovu a vzdělávání dětí a mladist-
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti 15. dnem po jejím
vyhlášení.
Ministryně:
Mgr. Jurásková Ph.D., MBA v. r.
Page 80 of 207
Ročník 2009
SBÍRKA ZÁKONŮ
Č E SKÁ R EP UBLI KA
Částka 107
Rozeslána dne 8. října 2009
Cena Kč 24,–
O B S A H:
343. V y h lá š k a , kterou se mění vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven
pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých
Page 81 of 207
Strana 4798
Částka 107
343
VYHLÁŠKA
ze dne 25. září 2009,
kterou se mění vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory
a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých
Ministerstvo zdravotnictví v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvem
práce a sociálních věcí stanoví podle § 108 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění
zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 392/2005 Sb. a zákona
č. 110/2007 Sb., k provedení § 7 odst. 1 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven
pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, se mění
takto:
1. V § 1 odst. 1 větě první se za slova „rejstříku
škol a školských zařízení1),“ vkládají slova „s výjimkou
zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a dále“.
2. V § 1 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou
č. 4 zní:
„(2) Požadavky na pracoviště praktického vyučování žáků středních škol, které se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních a na pracovištích fyzických
nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti
související s daným oborem vzdělávání a uzavřely se
školou smlouvu o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování, stanoví zvláštní právní předpis4).
4
) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky
ochrany zdraví při práci.“.
3. V § 2 písm. j) se za slovo „hodnotou“ vkládají
slova „nebo normovým požadavkem“.
4. § 3 včetně poznámek pod čarou č. 4a a 5 zní:
„§ 3
(1) Nezastavěná plocha pozemku pro zařízení pro
výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu
a vzdělávání určená pro pobyt a hry dětí předškolního
věku, včetně travnaté plochy, musí činit nejméně 4 m2
na 1 dítě. V zařízeních pro děti vyžadující okamžitou
pomoc a ve školských zařízeních pro výkon ústavní
nebo ochranné výchovy musí činit nezastavěná plocha
pozemku určená pro pobyt a hry dětí nejméně 4 m2
na 1 dítě bez ohledu na věk dětí. Pozemek musí být
oplocen z důvodu ochrany zdraví a zajištění bezpečnosti dětí.
(2) Pozemek zařízení pro výchovu a vzdělávání
a provozoven pro výchovu a vzdělávání poskytující základní vzdělání musí mít k dispozici zpevněnou plochu
a travnatou plochu pro přestávkový pobyt žáků, dále
plochu pro tělovýchovu a sport; povrch této plochy
musí odpovídat normovým požadavkům české technické normy upravující kvalitu a bezpečnost povrchu4a). Pozemek musí být oplocen z důvodu ochrany
zdraví a zajištění bezpečnosti žáků.
(3) Pozemek zařízení pro výchovu a vzdělávání
a provozoven pro výchovu a vzdělávání poskytující
střední vzdělání musí mít k dispozici plochu pro tělovýchovu a sport a povrch této plochy musí odpovídat
normovým požadavkům české technické normy upravující kvalitu a bezpečnost povrchu4a).
(4) Při volbě rostlin a dřevin vysazovaných na pozemky určené pro zařízení pro výchovu a vzdělávání
a provozovny pro výchovu a vzdělávání musí být zohledněna ochrana zdraví dětí a žáků. Dřeviny nesmí
způsobit snížení parametrů denního osvětlení ve výukových a pobytových místnostech pod požadovaný
limit12). Vzdálenost sázené dřeviny od obvodové zdi
budov musí být stejná, jako je její předpokládaná maximální výška. Vysazené rostliny, travnaté plochy a dřeviny musí být řádně udržovány. Pro údržbu musí být
užívána voda alespoň I. třídy jakosti odpovídající české
technické normě upravující jakost vody pro závlahu5).
4a
) ČSN EN 1177.
5
) ČSN 757143.“.
5. V § 4 odstavec 1 zní:
„(1) Prostorové podmínky a vnitřní uspořádání
v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozoven
pro výchovu a vzdělávání dětí předškolního věku musí
umožňovat výuku, volné hry dětí, jejich odpočinek,
osobní hygienu s otužováním, tělesná cvičení a zajištění
stravování, pokud toto není zajištěno v jiném stravovacím zařízení. Na 1 dítě musí plocha denní místnosti
užívané jako herna a ložnice činit nejméně 4 m2; je-li
ložnice, jídelna nebo tělocvična stavebně oddělená,
Page 82 of 207
Částka 107
musí plocha denní místnosti činit nejméně 3 m2 na
1 dítě. Plocha na 1 lehátko nebo lůžko pro spánek musí
činit nejméně 1,7 m2 na 1 dítě. Lehátko nebo lůžko
musí poskytovat pevnou oporu zad. Prostor pro ukládání lehátek a lůžkovin musí umožňovat jejich řádné
provětrávání a oddělené uložení lůžkovin pro každé
dítě. Každé dítě musí mít k dispozici individuálně přidělené, označené lůžkoviny.“.
6. V § 4 odst. 2 se věta třetí zrušuje a ve čtvrté větě
se slovo „specifickými“ nahrazuje slovem „speciálními“.
7. V § 4 odst. 3 větě první se slova „školách a školských zařízeních“, slova „včetně bezbariérového prostředí7)“ a poznámka pod čarou č. 7 včetně odkazů na
poznámku pod čarou zrušují.
č. 8 zní:
„(4) Podlahy v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání musí
odpovídat charakteru činnosti upravené zvláštním
právním předpisem o technických požadavcích na
stavby8) a musí být snadno čistitelné. Ve výukových
místnostech musí být podlahové krytiny matné a světlé.
8
) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na
stavby.“.
9. Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které včetně
poznámky pod čarou č. 9a znějí:
„§ 4a
(1) Zařízení pro výchovu a vzdělávání musí
být vybavena šatnami podle požadavků upravených
zvláštním právním předpisem8). Pro jednoho žáka musí
být zajištěna podlahová plocha 0,25 m2. Požadavky na
počty a vybavení hygienických zařízení jsou upraveny
v příloze č. 1 k této vyhlášce. Záchody a umývárny se
zřizují odděleně podle pohlaví a musí být osvětleny
a větrány. Požadavky na větrání jsou upraveny v příloze
č. 3 k této vyhlášce.
(2) V provozovnách pro výchovu a vzdělávání
musí být pro žáky zřízeny osvětlené a větrané šatny.
Pro jednoho žáka musí být zajištěna podlahová plocha
0,25 m2. Požadavky na počty a vybavení hygienických
zařízení jsou upraveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.
Záchody a umývárny se zřizují odděleně dle pohlaví
a musí být osvětleny a větrány. Požadavky na větrání
jsou upraveny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(3) V zařízeních pro výchovu a vzdělávání a v provozovnách pro výchovu a vzdělávání dětí předškolního
věku musí být záchody a umývárny přístupné ze šatny
a denní místnosti dětí, nedělí se podle pohlaví a musí
Strana 4799
být osvětleny a větrány. Požadavky na počty a vybavení
hygienických zařízení jsou upraveny v příloze č. 1
k této vyhlášce. Požadavky na větrání jsou upraveny
v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(4) Ve výukových prostorách provozoven pro výchovu a vzdělávání musí být umístěno alespoň jedno
umyvadlo s přívodem studené pitné vody. Pokud je
zavedena teplá voda, pak u výtoků v dosahu žáků nesmí mít teplotu vyšší než 45 °C.
(5) Ve výukových prostorách zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání musí být v učebnách výtvarných oborů umístěn
rovněž dřez s přívodem tekoucí pitné studené a teplé
vody.
§ 4b
V zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání musí být dodrženy normové hodnoty podle příslušné české technické normy
upravující optimální doby dozvuku9a).
9a
) ČSN 730527.“.
10. § 5 až 7 znějí:
„§ 5
(1) Prostory k výuce tělesné výchovy a tělocvičny
v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách
pro výchovu a vzdělávání musí svými stavebně technickými podmínkami umožňovat realizaci tělesné výchovy. Tyto prostory musí být větratelné; požadavky
na větrání jsou upraveny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
Ovládání ventilačních otvorů musí být dosažitelné
z podlahy. Podlaha musí být pružná při statickém i dynamickém zatížení, snadno čistitelná, s protiskluzovou
úpravou povrchu8). Stěny a tělesa topení musí být zabezpečeny takovým způsobem, aby nebylo ohroženo
zdraví dětí a žáků, svítidla a okenní tabule musí být
zabezpečena proti rozbití. Další požadavky na tělocvičny v zařízeních pro výchovu a vzdělávání upravuje
zvláštní právní předpis o technických požadavcích na
stavby8).
(2) U tělocvičny musí být zřízena šatna, umývárna
a záchody s předsíní a umyvadlem, oddělené pro
chlapce a dívky, v případě potřeby i nářaďovna. Šatny
musí být vybaveny věšáky a lavicemi; počítá se 0,4 m
délky lavice na 1 žáka. Umývárna musí být přístupná ze
šatny, musí umožňovat odkládání mycích potřeb, ručníků a prádla; pro maximálně 8 žáků musí být instalována 1 sprchová růžice.
Page 83 of 207
Strana 4800
§6
Při výuce pracovní výchovy v základních školách,
pokud prostory nejsou součástí školy, musí být žákům
k dispozici prostor pro odkládání civilního oděvu a pro
mytí rukou a záchod s předsíňkou a umyvadlem oddělený pro dívky a pro chlapce. Požadavky na jejich
vybavení jsou upraveny v příloze č. 1 bodu 8 k této
vyhlášce.
§7
Prostory pro pobyt žáků v zařízeních pro zájmové
vzdělávání a provozovnách pro zájmové vzdělávání se
upravují a zařizují tak, aby svými stavebně technickými
podmínkami umožňovaly činnost, pro kterou jsou zřízeny. Nejmenší plocha místnosti se stanoví rozměrem
2 m2 na 1 žáka. Pokud prostory pro pobyt ve školní
družině a školním klubu nejsou součástí školy nebo
školského zařízení pro výchovu a vzdělávání, musí
být k dispozici vyčleněný prostor pro odkládání oděvů
a obuvi, dále záchod s předsíňkou a umyvadlem oddělený pro dívky a chlapce a zázemí pro pedagogické
pracovníky podle zvláštního právního předpisu4). Požadavky na vybavení hygienických zařízení jsou upraveny v příloze č. 1 bodu 8 k této vyhlášce.“.
11. § 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou
č. 9b zní:
„§ 8
Školy v přírodě
9b
(1) Ve školách v přírodě ) se výuka zajišťuje v pobytové místnosti s plochou minimálně 1,5 m2 podlahové plochy na 1 žáka. Pokud se volný čas tráví ve
vnitřních prostorách, musí jít o pobytové místnosti
s plochou minimálně 1,5 m2 na 1 žáka nebo minimálně
3 m2 na 1 dítě předškolního věku.
(2) Pro ubytování ve škole v přírodě se stanoví
minimální podlahová plocha 3 m2 na 1 osobu.
9b
) § 117 odst. 1 písm. c) zákona č. 561/2004 Sb.“.
12. § 9 se zrušuje.
13. § 10 včetně nadpisu zní:
„§ 10
Ubytování
(1) Pro ubytování v domovech mládeže, internátech, v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc
a ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné
výchovy a preventivně výchovné péče (dále jen „ubytovací zařízení“) je nejmenší ubytovací plocha ložnice
6 m2 na 1 ubytovaného. Ve školských zařízeních pro
Částka 107
výkon ústavní a ochranné výchovy a preventivně výchovné péče musí být zřízen obývací pokoj s podlahovou plochou nejméně 3 m2 na 1 ubytovaného, v domovech mládeže a internátech nejméně 1,5 m2 na 1 ubytovaného. V ubytovacím zařízení domova mládeže
musí být zřízena studovna, v níž se stanoví nejméně
1,5 m2 na 1 žáka.
(2) V ubytovacím zařízení musí být zřízeny čajová
kuchyňka, oddělený sklad čistého a sklad použitého
prádla, prostory pro sušení oděvů a pro uskladnění
a čištění obuvi, úklid a sklady sezónních potřeb. Součástí ubytovacího zařízení je zázemí pro vychovatele4).
Požadavky na hygienická zařízení a jejich vybavení
jsou upraveny v příloze č. 1 k této vyhlášce.“.
14. V § 11 odst. 1 se na konci první věty doplňují
slova „a podporuje správné držení těla“, druhá věta se
nahrazuje větou „Židle a stoly pro děti a žáky musí
splňovat normové hodnoty české technické normy
upravující velikostní ukazatele nábytku9c) a musí
umožňovat dodržování ergonomických zásad práce
žáků v sedě, které jsou upraveny v příloze č. 2 k této
vyhlášce.“ a ve větě čtvrté se slova „dodržen zrakový
úhel maximálně 30 stupňů od zadní hrany pracovní
plochy“ nahrazují slovy „dodržena vzdálenost minimálně 2 m od přední hrany“.
Poznámka pod čarou č. 9c zní:
„9c) ČSN EN 1729-1.“.
č. 11 zní:
„(2) Vybavení nábytkem v ubytovacích zařízeních
musí odpovídat charakteru zařízení a věku dětí nebo
žáků. Patrová lůžka se zřizují jen v odůvodněných případech s ohledem na tělesné a rozumové schopnosti
ubytovaných a musí odpovídat normovým požadavkům české technické normy upravující rozměry a bezpečnost patrových lůžek11). Vstup na horní lůžko musí
být bezpečný a horní lůžko musí být opatřeno zábranou proti pádu, jakož i nepropustnou podložkou pod
matrací. Patrová lůžka nelze použít v zařízeních pro
výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu
a vzdělávání dětí předškolního věku a v školských ubytovacích zařízeních pro děti a žáky mladší 7 let. Každé
lůžko musí poskytovat pevnou oporu zad v průběhu
spánku a mít samostatný prostor na uložení lůžkovin.
Každý pokoj musí být vybaven dále stolem a počtem
židlí podle počtu ubytovaných.
11
) ČSN EN 747-1 (910603).“.
16. V § 11 odst. 3 větě druhé se slova „jiném než
obvyklém“ zrušují, na konci textu věty druhé se doplňují slova „a aby byly dodrženy požadavky na úro-
Page 84 of 207
Částka 107
veň osvětlení“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Při
uspořádání lavic jiném než čelem k tabuli je nutné zajistit pravidelné stranové střídání sezení žáků.“.
17. V § 12 odst. 1 větě první se slovo „hodnotám“
nahrazuje slovem „požadavkům“ a za větu první se
vkládají věty „U užívaných staveb je po předchozím
projednání s orgánem ochrany veřejného zdraví výjimečně možné použít celkové sdružené osvětlení. Toto
osvětlení musí být v souladu s normovými požadavky
české technické normy upravující sdružené osvětlení13).“.
18. V § 12 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou
„Dále je možné celkové sdružené osvětlení použít v případech s jiným uspořádáním lavic než čelem k tabuli
nebo v dílnách při potřebě osvětlit stíněné povrchy.“.
19. V § 12 odst. 3 se slovo „hodnotám“ nahrazuje
slovy „požadavkům české technické normy upravující
požadavky na osvětlení pro vnitřní pracovní prostory“
a na konci odstavce se doplňují věty „Barevný tón umělého světla volit pro hodnoty Ēm £ 200 lx teple bílý;
200 lx < Ēm £ 1000 lx neutrálně bílý; Ēm > 1000 lx
chladně bílý podle normových požadavků14). Rovnoměrnost umělého osvětlení na chodbách a schodištích
musí být větší než 0,2.“.
„(4) Osvětlení tabule musí odpovídat normovým
požadavkům české technické normy upravující požadavky na osvětlení pro vnitřní pracovní prostory14).
Osvětlenost bílé tabule musí mít nejméně stejnou úroveň jako osvětlenost učebny. Tabule musí mít matný
povrch, což se nevztahuje na tabule, na které se nepíše
křídou. Ze všech pracovních míst ve směru pohledu na
tabuli musí být vyloučeno zrcadlení svítidel na tabuli.
Ve stěně za tabulí nesmí být osvětlovací otvor (okno
nebo střešní okno), v opačném případě musí být zakryt
neprůsvitným materiálem, jehož činitel odrazu světla se
blíží hodnotě činitele odrazu této stěny.“.
21. V § 13 odst. 3 věta první zní: „Vzdálenost
zobrazovací jednotky od očí musí být regulovatelná,
nejméně 0,5 m od horního okraje zobrazovací jednotky
ve výši očí.“.
„(1) Pro většinu zrakových činností v zařízeních
pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu
a vzdělávání se vyžaduje směr denního osvětlení zleva
a shora. Svítidla u soustav umělého osvětlení se umísťují
na strop rovnoběžně s okenní stěnou, pokud to umožňuje stavební dispozice místnosti, zejména klenby nebo
překlady.“.
23. V § 15 odst. 3 písm. a) se za slova ,,v zaříze-
Strana 4801
ních“ vkládají slova ,,pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání“.
24. V § 15 odst. 3 písm. b) a d) se za slovo ,,osvětlení“ vkládají slova ,,v zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání
žáků“.
25. V § 15 odst. 3 písm. c) se za slova ,,v zařízeních“ vkládají slova ,,pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání“ a slova „0,45 m
nad podlahou“ nahrazují slovy „dána převládající výškou stolů, v ostatních prostorách herny a v ložnici
úrovní podlahy“.
26. V § 15 odst. 4 se slovo „blízké“ nahrazuje slovem „bezprostřední“ a slova „úkolu14)“ a „úkolu15)“ se
nahrazují slovem „úkolu“.
27. V § 15 odst. 5 se slova ,,písm. d) až f)“ nahrazují slovy ,,písm. e)“.
28. V § 16 se odstavec 3 zrušuje.
29. V § 17 odst. 1 se za slovo ,,nebyla“ vkládají
slova ,,po celý rok“, za slovo „vzduchu“ se vkládají
slova „v místnosti“ a slova „ , a to jak v letním, tak
v zimním období roku“ se zrušují.
30. § 18 zní:
„§ 18
(1) Prostory zařízení pro výchovu a vzdělávání
a provozoven pro výchovu a vzdělávání určených k pobytu musí být přímo větratelné. Požadavky na větrání
čerstvým vzduchem (výměna vzduchu) v době využití
interiéru jsou upraveny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Při poklesu teploty vzduchu v učebnách určených k pobytu dětí a žáků ve třech po sobě následujících dnech pod 18 °C, ne však méně než 16 °C, nebo
při poklesu teploty vzduchu v těchto učebnách v jednom dni pod 16 °C musí být provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání zastaven.
(3) Při extrémních venkovních teplotách, kdy maximální venkovní teplota vzduchu je vyšší než 30 °C
nebo kdy je výsledná teplota kulového teploměru
tg max vyšší než 31 °C, musí být přerušeno vyučování
a zajištěno jiné náhradní opatření pro děti a žáky s možností pobytu mimo budovu včetně zajištění pitného
režimu.
(4) Pokud venkovní stav prostředí neumožňuje
využít přirozené větrání pro překročení přípustných
hodnot škodlivin ve venkovním prostředí, musí být
mikroklimatické podmínky a větrání čerstvým vzduchem zajištěny vzduchotechnickým zařízením.
Page 85 of 207
Strana 4802
Částka 107
(5) Centrální šatny dětí a žáků bez přirozeného
větrání musí být větrány nuceně podtlakově s výměnou
vzduchu v souladu s požadavky upravenými v příloze
č. 3 k této vyhlášce.
a na konci textu písmene se doplňují slova „a světelných
zdrojů“.
(6) Přirozené větrání musí být v případě těsných
oken zajištěno systémy mikroventilace nebo větracími
štěrbinami.“.
36. V § 22 se na konci textu písmene g) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno h), které
zní:
„h) pravidelnou údržbou nuceného větrání nebo klimatizace a čištěním vzduchotechnického zařízení
podle návodu výrobce nebo dodavatele.“.
32. V § 21 odst. 2 větě první se za slovo ,,zařízeních“ vkládají slova ,,pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání“ a ve větě poslední se slovo „provádět“ nahrazuje slovy „přenést
výchovnou“ a slova „ve venkovním prostředí pozemku i“ se nahrazují slovy „do venkovního prostředí
nebo“.
35. V § 22 písm. f) se na konci textu písmene doplňují slova „zařizovacích předmětů,“.
37. V § 23 odst. 2 větě druhé se za slovo „praní“
vkládá slovo „nebo“.
38. V § 23 odst. 3 se slovo „uzavřených“ nahrazuje slovem „samostatných“ a za slovo „skladech“ se
vkládá slovo „nebo“.
33. V § 21 se odstavec 3 zrušuje.
34. V § 22 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou
Page 86 of 207
Částka 107
Strana 4803
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 410/2005 Sb.
Page 87 of 207
Strana 4804
Částka 107
Page 88 of 207
Částka 107
Strana 4805
Page 89 of 207
Strana 4806
Částka 107
Čl. II
Přechodné ustanovení
vých, jejichž užívání bylo povoleno přede dnem nabytí
účinnosti této vyhlášky.
Ustanovení § 3 odst. 1 až 3, § 4 odst. 4, § 4a
odst. 4 a 5, § 11 odst. 1 a § 18 odst. 4 vyhlášky ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky se nevztahují na stavby zařízení pro výchovu a vzdělávání
a provozovny pro výchovu a vzdělávání dětí a mladist-
Čl. III
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti 15. dnem po jejím
vyhlášení.
Ministryně:
Mgr. Jurásková Ph.D., MBA v. r.
Page 90 of 207
Částka 107
Sbírka zákonů 2009
Strana 4807
Page 91 of 207
Strana 4808
Částka 107
Page 92 of 207
Částka 107
Strana 4809
Page 93 of 207
Strana 4810
Částka 107
Page 94 of 207
Částka 107
Strana 4811
Page 95 of 207
Strana 4812
Částka 107
09
8 591449 107013
ISSN 1 211-1244
Vydává a tiskne: Tiskárna Ministerstva vnitra, p. o., Bartůňkova 4, pošt. schr. 10, 149 01 Praha 415, telefon: 272 927 011, fax: 974 887 395 – Redakce:
Ministerstvo vnitra, Nám. Hrdinů 1634/3, pošt. schr. 155/SB, 140 21 Praha 4, telefon: 974 817 287, fax: 974 816 871 – Administrace: písemné
objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků – MORAVIAPRESS, a. s., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, fax: 519 321 417,
e-mail: [email protected]. Objednávky ve Slovenské republice přijímá a titul distribuuje Magnet-Press Slovakia, s. r. o., Teslova 12,
821 02 Bratislava, tel.: 00421 2 44 45 46 28, fax: 00421 2 44 45 46 27. Roční předplatné se stanovuje za dodávku kompletního ročníku včetně rejstříku
z předcházejícího roku a je od předplatitelů vybíráno formou záloh ve výši oznámené ve Sbírce zákonů. Závěrečné vyúčtování se provádí po dodání
kompletního ročníku na základě počtu skutečně vydaných částek (první záloha na rok 2009 činí 5 000,– Kč, druhá záloha činí 3 500,– Kč) – Vychází
podle potřeby – Distribuce: MORAVIAPRESS, a. s., U Póny 3061, 690 02 Břeclav, celoroční předplatné – 516 205 176, 516 205 175, objednávky
jednotlivých částek (dobírky) – 516 205 175, objednávky-knihkupci – 516 205 175, faxové objednávky – 519 321 417, e-mail – [email protected],
zelená linka – 800 100 314. Internetová prodejna: www.sbirkyzakonu.cz – Drobný prodej – Benešov: Oldřich HAAGER, Masarykovo nám. 231;
Brno: Ing. Jiří Hrazdil, Vranovská 16, SEVT, a. s., Česká 14; České Budějovice: SEVT, a. s., Česká 3, tel.: 387 319 045; Cheb: EFREX, s. r. o.,
Karlova 31; Chomutov: DDD Knihkupectví – Antikvariát, Ruská 85; Kadaň: Knihařství – Přibíková, J. Švermy 14; Kladno: eL VaN, Ke Stadionu
1953, tel.: 312 248 323; Klatovy: Krameriovo knihkupectví, nám. Míru 169; Liberec: Podještědské knihkupectví, Moskevská 28; Litoměřice: Jaroslav
Tvrdík, Štursova 10, tel.: 416 732 135, fax: 416 734 875; Most: Knihkupectví „U Knihomila“, Ing. Romana Kopková, Moskevská 1999; Olomouc:
ANAG, spol. s r. o., Denisova č. 2, Zdeněk Chumchal – Knihkupectví Tycho, Ostružnická 3, Knihkupectví SEVT, a. s., Ostružnická 10; Ostrava:
LIBREX, Nádražní 14, Profesio, Hollarova 14, SEVT, a. s., Denisova 1; Otrokovice: Ing. Kučeřík, Jungmannova 1165; Pardubice: LEJHANEC,
s. r. o., třída Míru 65; Plzeň: Typos, tiskařské závody s. r. o., Úslavská 2, EDICUM, Bačická 15, Technické normy, Na Roudné 5, Vydavatelství
a naklad. Aleš Čeněk, nám. Českých bratří 8; Praha 1: NEOLUXOR, Na Poříčí 25, LINDE Praha, a. s., Opletalova 35, NEOLUXOR s. r. o.,
Václavské nám. 41; Praha 4: SEVT, a. s., Jihlavská 405; Praha 5: SEVT, a. s., E. Peškové 14; Praha 6: PPP – Staňková Isabela, Puškinovo nám. 17,
PERIODIKA, Komornická 6; Praha 8: Specializovaná prodejna Sbírky zákonů, Sokolovská 35, tel.: 224 813 548; Praha 9: Abonentní tiskový servis-Ing. Urban, Jablonecká 362, po – pá 7 – 12 hod., tel.: 286 888 382, e-mail: [email protected], DOVOZ TISKU SUWECO CZ, Klečákova 347;
Praha 10: BMSS START, s. r. o., Vinohradská 190, MONITOR CZ, s. r. o.,Třebohostická 5, tel.: 283 872 605; Přerov: Odborné knihkupectví,
Bartošova 9, Jana Honková-YAHO-i-centrum, Komenského 38; Sokolov: KAMA, Kalousek Milan, K. H. Borovského 22, tel./fax: 352 605 959;
Tábor: Milada Šimonová – EMU, Zavadilská 786; Teplice: Knihkupectví L & N, Kapelní 4; Ústí nad Labem: PNS Grosso s. r. o., Havířská 327,
tel.: 475 259 032, fax: 475 259 029, Kartoon, s. r. o., Solvayova 1597/3, Vazby a doplňování Sbírek zákonů včetně dopravy zdarma, tel.+fax:
475 501 773, www.kartoon.cz, e-mail: [email protected]; Zábřeh: Mgr. Ivana Patková, Žižkova 45; Žatec: Simona Novotná, Brázda-prodejna
u pivovaru, Žižkovo nám. 76, Jindřich Procházka, Bezděkov 89 – Vazby Sbírek, tel.: 415 712 904. Distribuční podmínky předplatného: jednotlivé
částky jsou expedovány neprodleně po dodání z tiskárny. Objednávky nového předplatného jsou vyřizovány do 15 dnů a pravidelné dodávky jsou
zahajovány od nejbližší částky po ověření úhrady předplatného nebo jeho zálohy. Částky vyšlé v době od zaevidování předplatného do jeho úhrady
jsou doposílány jednorázově. Změny adres a počtu odebíraných výtisků jsou prováděny do 15 dnů. Reklamace: informace na tel. čísle 516 205 175.
V písemném styku vždy uvádějte IČO (právnická osoba), rodné číslo (fyzická osoba). Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou, s. p.,
Odštěpný závod Jižní Morava Ředitelství v Brně č. j. P/2-4463/95 ze dne 8. 11. 1995.
Page 96 of 207
Vyhláška 343/2009 Sb. výňatky
§ 4 Prostorové podmínky
(2) V prostorech zařízení pro výchovu a vzdělávání s výjimkou škol v přírodě a provozoven
pro výchovu a vzdělávání musí na 1 žáka připadnout v učebnách nejméně 1,65 m2, v
odborných pracovnách, laboratořích a počítačových učebnách, v jazykových učebnách a
učebnách písemné a elektronické komunikace nejméně 2 m2.
Ve školách uskutečňujících vzdělávací program pro žáky se specifickými vzdělávacími
potřebami se stanoví plocha na 1 žáka v teoretických učebnách nejméně 2,3 m2
(3) Pro žáky se zdravotním postižením musí být ve školách uskutečňujících vzdělávací
program pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, školách a školských zařízeních
zajištěny podmínky podle druhu jejich zdravotního postižení včetně bezbariérového prostředí.
V učebnách musí být vytvořeny relaxační koutky s odpovídajícím vybavením umístěné mimo
prostor lavic. Vyčleňuje se prostor pro odkládání a uložení kompenzačních pomůcek.
§ 11 Vybavení nábytkem a rozsazení žáků
(1) Zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovny pro výchovu a vzdělávání musí být
vybavena nábytkem, který zohledňuje rozdílnou tělesnou výšku dětí a žáků. Velikostní typy
školního nábytku a ergonomické zásady práce žáků vsedě jsou upraveny v příloze č. 2 této
vyhlášky. Pracovní stoly musí mít matný povrch. Při používání tabule musí být dodržen
zrakový úhel maximálně 30 stupňů od zadní hrany pracovní plochy prvního stolu žáka před
tabulí. Pro žáky s těžším či kombinovaným zdravotním postižením se používají ortopedické
vertikalizační školní lavice podle doporučení odborného rehabilitačního pracovníka s
možností jejich polohování.
(3) Rozsazení žáků v učebně se řídí podle jejich tělesné výšky; dále se přihlíží ke speciálním
vzdělávacím potřebám, případným zrakovým a sluchovým vadám a jinému zdravotnímu
postižení žáků. Při jiném než obvyklém uspořádání lavic se dbá na to, aby u žáků nedocházelo
k jednostrannému zatížení svalových skupin.
Osvětlení
§ 12
(1) Ve vnitřních prostorech budov zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro
výchovu a vzdělávání, určených k dlouhodobému pobytu žáků, musí být vyhovující denní
osvětlení odpovídající normovým požadavkům. Místa žáků v lavicích musí být v učebnách
orientována tak, aby žáci nebyli v zorném poli oslňováni jasem osvětlovacích otvorů a ani si
nestínili místo zrakového úkolu.
Page 97 of 207
(3) Parametry umělého osvětlení ve vnitřních prostorech budov zařízení pro výchovu a
vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání musí odpovídat normovým
požadavkům české technické normy upravující požadavky na osvětlení pro vnitřní pracovní
prostory.
Barevný tón umělého světla volit pro hodnoty Çm £ 200 lx teple bílý; 200 lx < Çm £ 1000 lx
neutrálně bílý; Çm > 1000 lx chladně bílý podle normových požadavků14). Rovnoměrnost
umělého osvětlení na chodbách a schodištích musí být větší než 0,2.
(4) Osvětlení tabule musí odpovídat normovým požadavkům české technické normy
upravující požadavky na osvětlení pro vnitřní pracovní prostory14). Osvětlenost bílé tabule
musí mít nejméně stejnou úroveň jako osvětlenost učebny. Tabule musí mít matný povrch,
což se nevztahuje na tabule, na které se nepíše křídou. Ze všech pracovních míst ve směru
pohledu na tabuli musí být vyloučeno zrcadlení svítidel na tabuli.
Ve stěně za tabulí nesmí být osvětlovací otvor (okno nebo střešní okno), v opačném případě
musí být zakryt neprůsvitným materiálem, jehož činitel odrazu světla se blíží hodnotě činitele
odrazu této stěny.
§ 13
(1) Úroveň denního i umělého osvětlení prostorů se zobrazovacími jednotkami musí být v
souladu s normovými hodnotami.
(2) Pracoviště u zobrazovacích jednotek musí být umístěna tak, aby žáci nebyli oslňováni
jasem osvětlovacích otvorů a ani se jim tyto otvory nezrcadlily na zobrazovací jednotce.
Svítidla musí být vhodně rozmístěna a mít takové rozložení jasů a úhly clonění, aby se
nezrcadlila na zobrazovací jednotce a nedocházelo ke ztížení zrakového úkolu.
(3) Vzdálenost zobrazovací jednotky od očí musí být regulovatelná, nejméně 0,5 m od
horního okraje zobrazovací jednotky ve výši očí.
U pracovišť se zobrazovacími jednotkami musí být pro zachování dobrých podmínek vidění,
zrakové pohody i vyhovující pracovní polohy zajištěna pro všechny uživatele možnost úprav
pracovního místa podle jejich individuálních potřeb (zejména podle tělesné výšky a
prováděných činností) a regulace denního osvětlení.
Mikroklimatické podmínky § 18
(1) Prostory zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání
určených k pobytu musí být přímo větratelné. Požadavky na větrání čerstvým vzduchem
(výměna vzduchu) v době využití interiéru jsou upraveny v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(2) Při poklesu teploty vzduchu v učebnách určených k pobytu dětí a žáků ve třech po sobě
následujících dnech pod 18 °C, ne však méně než 16 °C, nebo při poklesu teploty vzduchu v
těchto učebnách v jednom dni pod 16 °C musí být provoz zařízení pro výchovu a vzdělávání a
provozoven pro výchovu a vzdělávání zastaven.
Page 98 of 207
(3) Při extrémních venkovních teplotách, kdy maximální venkovní teplota vzduchu je vyšší
než 30 °C nebo kdy je výsledná teplota kulového teploměru tg max vyšší než 31 °C, musí být
přerušeno vyučování a zajištěno jiné náhradní opatření pro děti a žáky s možností pobytu
mimo budovu včetně zajištění pitného režimu.
(4) Pokud venkovní stav prostředí neumožňuje využít přirozené větrání pro překročení
přípustných hodnot škodlivin ve venkovním prostředí, musí být mikroklimatické podmínky a
větrání čerstvým vzduchem zajištěny vzduchotechnickým zařízením.
Konkrétní hodnoty mikroklimatických podmínek jsou dány Přílohou č. 3 k vyhlášce č.
410/2005 Sb. Intenzita větrání čerstvým vzduchem a parametry mikroklimatických podmínek
Parametry mikroklimatických podmínek pro léto a zimu jsou uvedeny v kapitole Hygiena a
hygienické podmínky pracoviště
Page 99 of 207
Prezentace
Počítačové formy projekce jsou:
• promítání snímků na obrazovce počítače,
• promítání snímků z počítače na plátno,
• využití interaktivní tabule.
Postup při tvorbě prezentace I
1. Stanovení cílů.
2. Vymezení publika.
3. Výběr prezentační metody:
o vedená prezentace,
o automatická prezentace,
o interaktivní prezentace.
Postup při tvorbě prezentace II
4. Vytvoření obsahové náplně
5. Výběr vhodné šablony a formátu
prezentace.
6. Vylepšení grafického ztvárnění snímků.
Postup při tvorbě prezentace III
7. Doplnění multimediálních efektů.
8. Vytvoření tištěných podkladů.
9. Vyzkoušení prezentace.
10. Předvádění prezentace.
Příprava prezentace
Stanovení cíle
Naše
představy
Požadavky
účastníků
Možnosti
(časové,
technické, …)
Technika SMART
•
•
•
•
•
S –specifický,
M – měřitelný,
A – akceptovatelný,
R – reálný,
T – termínovaný.
Výběr pomůcek a techniky
• „Běžná“ prezentace
• Interaktivní prezentace
• Online prezentace
• Výběr software
• Pomůcky (dataprojektor, interaktivní
zařízení, vizualizér, mikrofon, …)
Příprava struktury
• Úvod (představení, seznámení
s obsahem a cílem)
• Hlavní část
• Závěr (shrnutí, zpětná vazba, kontakty)
Tvorba vedené
prezentace
Základní prvky snímků jsou:
•
•
•
•
•
•
•
•
souvislý text,
textové body,
textové efekty,
tabulky,
obrázky,
fotografie,
diagramy,
grafy,
• odkazy,
• objekty z jiných
aplikací,
• zvuk,
• hudba,
• animace,
• video,
• poznámky.
Pravidla tvorby snímků – text
• Text na snímku by měl být nejméně 6 až
7 mm na výšku, což odpovídá fontu 24
až 26.
• V případě, že část publika bude sedět od
promítací plochy dále než 15 metrů, je
vhodné použít písmo 15 mm (tj. font 60).
• Na jednom snímku je doporučované
maximum 30 slov (pro dospělé).
Velikost písma
•
Nadpisy písmem o 2 stupně větším.
•
Nepoužívat souvislý text.
• Pokud je to nutné, potom členit na odstavce.
10
16
20
• Vhodně zvolit způsob zápisu textu s ohledem
na pravidla pravopisu a správné úpravy textu.
• Nepoužívat zkratky.
32
• Volit významová slovesa.
40
28
Pravidla tvorby snímků – text
• Nadpisy písmem o 2 stupně větším.
• Nepoužívat souvislý text, pokud je to
nutné, potom členit na odstavce.
• Vhodně zvolit způsob zápisu textu
s ohledem na pravidla pravopisu a
správné úpravy textu.
• Nepoužívat zkratky.
Pravidla tvorby snímků – textové
body
• Obsahují jen klíčová slova, čtení by
nemělo trvat déle než 10 sekund.
• Hesla – maximálně ve dvou sloupcích,
šest až osm řádků.
• Při jednosloupcové úpravě čtyři až pět
odrážek.
• Stručně, bez zbytečných pomocných
slov.
Typografie a kompozice I
• Lepší čitelnost zajišťují patková písma,
elegantnější vzhled, zaručují písma
bezpatková.
• Jsou-li položky seznamu nevětné, píší se
s malým písmenem, oddělují čárkami a za
poslední se píše tečka.
• Jsou-li položky seznamu větné, píší se jako
věty – s velkým písmenem na začátku a
s tečkou na konci.
Typografie a kompozice II
• Všechny body jedné úrovně by měly mít
stejné písmo i stejný řez písma.
• Podřadnost textu se vyjadřuje písmeny,
číslicemi i jinými znaky. Označujeme-li
pořadí písmeny, píší se za verzálkami
tečky, za minuskami závorky.
Kombinace písem
• Soulad – písmo jedné rodiny
• Konflikt – dva druhy písma, které jsou
podobné a ne příliš odlišné
• Kontrast – několik různých písem a
prvků, které jsou vzájemně rozdílné
• Pozor na výběr fontu!
Nejjistější výsledek zajišťuje soulad.
Tabulky
• Tabulky a grafy jsou důležité pro srozumitelnou
prezentaci numerických dat.
• Tabulka s obsahem nad 5 řádků a sloupců je
nepřehledná.
• Písmo v tabulce by mělo odpovídat základnímu
písmu, jak font, tak velikost.
• Popisky v hlavičce se píší s počátečním velkým
písmenem.
• Mezi textem a čísly nechávejte „oddechový
prostor“.
Tvorba grafu
• Graf by neměl obsahovat více než
4 křivky nebo přímky, které by měly být
barevně odlišené.
• V případě sloupcového grafu maximálně
6 sloupců.
• Koláčový 6 až 7 klínků, s popisy vně.
• Každý graf má mít popis os i název.
Užití obrázků a fotografií
Doporučení:
• Obrázky umísťovat na snímky bez
obrazové předlohy.
• Pokud lze, sjednotit velikost.
• Volit zarovnání.
• Maximální počet obrázků, pokud nejsou
pouze ilustrativní: 4.
• Doplnit popis.
Grafika v prezentacích
•
•
•
•
•
•
•
Grafy
Organizační schémata
Fotografie
Kliparty
Vlastní obrázky
Doplňková grafika
Grafika na pozadí
Úprava a uspořádání obrázků
•
•
•
•
•
•
Mřížka
Vodítka
Velikost obrázku (rozměr, rozlišení)
Úprava obrázku po použití v prezentaci
Zarovnávání skupiny
Popis
Multimédia v prezentaci
• Hudba a zvuk
• Video
• Animace
I zde platí autorská práva!
Hudba a zvuk
Zvuk může tvořit:
Doprovodné mluvené slovo
Názor významné osoby
Hudba na pozadí
Dynamické zvukové efekty
Způsoby začlenění zvuku
•
•
•
•
•
Vložení zvuku jako ikony
Přiřazení zvuku k objektu
Přiřazení zvuku k animačnímu efektu
Přiřazení zvuku k přechodu snímku
Přehrání skladby ze souboru
Odkazy v prezentacích
• Na jiné místo ve stejné prezentaci
• Na jinou prezentaci
• Na web
• Na začátek
• Jak prezentovat
Video
• Video sekvence
• Odkazy na video ukázky
• Animované obrázky gif
Barva
• Estetika barev a jejich vztahy
• Základní skupiny barev
Studené a teplé
Příjemné a agresivní
Syté a pastelové
Barva
Studené a teplé
Syté a pastelové
Barva
Studené a teplé
Syté a pastelové
Barvy, výplň přechodová
Studené a teplé
Syté a pastelové
Barva, užití textury
Studené a teplé
Syté a pastelové
Užití obrázku na pozadí
Studené a teplé
Syté a pastelové
Užití barev
• Barvy v textu nebo diagramu se užívají
ke zvýraznění informací.
• Na jeden snímek se hodí pouze dvě až tři
různé barvy (+ černá a bílá).
• Doporučení: používat pomůcky pro
míchání barev.
Zásady:
• Pro příjemný pocit se užívají modré a
zelené odstíny.
• Pro zdůraznění a zaujetí – snímky
s červeným nebo žlutým pozadím.
• Při projekci prezentace na počítači
působí lépe tmavá pozadí a světlé texty.
• Barva, která vypadá dobře na monitoru,
nemusí vypadat stejně při promítání.
Užití efektů
• Závisí na účelu prezentace.
• Méně je více!
• Při zvoleném obrazovém pozadí, raději
efektů ještě méně.
• Zvukové efekty jen v opodstatněných
případech.
Předvedení prezentace
Zásady prezentování
•
•
•
•
•
příchod,
zakotvení,
ční kontakt,
pozdrav, oslovení,
zaujetí, motivace,
• struktura hodiny
(prezentace),
• oční kontakt,
• gesta,
• pohyb v prostoru,
• zakotvení na závěr,
ukončení.
Závěr
Další (podrobnější) informace:
• Andrew Bradbury: Jak úspěšně
prezentovat a přesvědčit,
• Roger C. Parker: Profesionální design
v reklamě,
• Robin Williamsová: Grafická úprava pod
vedením profesionálů,
• a řada dalších publikací.
1
Page 141 of 207
Obsah
Předmluva ...................................................................................................................................................................................................................... 5
Úvod ............................................................................................................................................................................................................................... 6
1
Předmět normy .................................................................................................................................................................................................. 7
2
Citované dokumenty .......................................................................................................................................................................................... 7
3
Termíny a definice .............................................................................................................................................................................................. 7
3.1
zpracování textu ........................................................................................................................................................................................... 7
3.2
textový procesor ........................................................................................................................................................................................... 7
3.3
jednotný vizuální styl .................................................................................................................................................................................... 7
3.4
základní text ................................................................................................................................................................................................. 7
3.5
okraj ............................................................................................................................................................................................................. 7
3.6
hlavička dokumentu ..................................................................................................................................................................................... 8
3.7
záhlaví........................................................................................................................................................................................................... 8
3.8
zápatí ............................................................................................................................................................................................................ 8
3.9
písmo rodina písma ...................................................................................................................................................................................... 8
3.10
bod ......................................................................................................................................................................................................... 8
3.11
patka serif ............................................................................................................................................................................................... 8
3.12
patkové písmo serifové písmo ............................................................................................................................................................... 8
3.13
bezpatkové písmo bezserifové písmo ..................................................................................................................................................... 8
3.14
verzálky ................................................................................................................................................................................................... 8
3.15
minusky .................................................................................................................................................................................................. 8
3.16
ligatura slitek .......................................................................................................................................................................................... 8
3.17
styl .......................................................................................................................................................................................................... 8
3.18
řádkování ................................................................................................................................................................................................ 9
3.19
odstavcová zarážka ................................................................................................................................................................................. 9
3.20
zarovnání vlevo ....................................................................................................................................................................................... 9
3.21
zarovnání vpravo .................................................................................................................................................................................... 9
3.22
zarovnání na střed .................................................................................................................................................................................. 9
3.23
zarovnání do bloku ................................................................................................................................................................................. 9
3.24
pevná mezera ......................................................................................................................................................................................... 9
3.25
povinný spojovník ................................................................................................................................................................................... 9
3.26
nerozdělitelný spojovník ......................................................................................................................................................................... 9
3.27
podmíněný spojovník.............................................................................................................................................................................. 9
4
Jednotná úprava ................................................................................................................................................................................................. 9
5
Znaková sada a výměna dat.............................................................................................................................................................................. 10
6
Interpunkční znaménka a spojovník ................................................................................................................................................................. 10
6.1
Tečka, čárka, dvojtečka, středník, vykřičník, otazník................................................................................................................................... 10
6.2
Psaní více interpunkčních znamének po sobě ............................................................................................................................................ 10
6.3
Spojovník a pomlčka ................................................................................................................................................................................... 10
6.3.1
Spojovník ........................................................................................................................................................................................ 11
6.3.2
Spojovník a pomlčka v místních jménech ....................................................................................................................................... 11
6.3.3
Pomlčka .......................................................................................................................................................................................... 11
6.4
Závorky a uvozovky..................................................................................................................................................................................... 12
6.5
6.5 Lomítko ................................................................................................................................................................................................. 13
6.6
Odsuvník ..................................................................................................................................................................................................... 14
7
Zkratky .............................................................................................................................................................................................................. 14
7.1
Zkracování slov a psaní zkratek................................................................................................................................................................... 14
7.2
Zkratky titulů, hodností a certifikací ........................................................................................................................................................... 15
7.3
Zkratky označující typ právnické osoby ...................................................................................................................................................... 15
8
Značky a znaky .................................................................................................................................................................................................. 15
8.1
Obecně ....................................................................................................................................................................................................... 15
8.2
Značky jednotek.......................................................................................................................................................................................... 16
8.3
Značky měn................................................................................................................................................................................................. 16
8.4
Matematické znaky .................................................................................................................................................................................... 16
8.5
Exponenty a indexy..................................................................................................................................................................................... 17
8.6
Rozměry a tolerance ................................................................................................................................................................................... 17
8.7
Měřítko a poměr......................................................................................................................................................................................... 17
8.8
Skóre........................................................................................................................................................................................................... 17
8.9
Procento a promile ..................................................................................................................................................................................... 18
8.10
Průměr .................................................................................................................................................................................................. 18
8.11
Úhlový stupeň, úhlová minuta a úhlová vteřina ................................................................................................................................... 18
8.12
Stopy a palce......................................................................................................................................................................................... 18
8.13
Teplotní stupně a teplota ..................................................................................................................................................................... 18
8.14
Paragraf ................................................................................................................................................................................................ 18
8.15
Ampersand ........................................................................................................................................................................................... 18
8.16
Znak číslo .............................................................................................................................................................................................. 19
8.17
Znaky pro narození a úmrtí ................................................................................................................................................................... 19
9
Čísla a číslice ..................................................................................................................................................................................................... 19
9.1
Členění čísel ................................................................................................................................................................................................ 19
9.2
Spojení čísel se slovy nebo s písmeny a znaky ............................................................................................................................................ 19
9.3
Zlomky ........................................................................................................................................................................................................ 19
2
Page 142 of 207
9.4
9.5
9.5.1
9.5.2
9.6
9.6.1
9.6.2
9.7
9.8
9.9
9.10
9.10.1
9.10.2
9.11
10
10.1
10.2
10.3
10.4
10.5
10.6
10.6.1
10.6.2
10.6.3
10.7
11
11.1
11.2
11.3
11.3.1
11.3.2
11.3.3
11.4
11.4.1
11.4.2
11.4.3
11.5
11.5.1
11.5.2
11.5.3
11.5.4
11.6
11.7
11.8
11.9
11.10
12
12.1
12.2
12.3
12.4
12.5
12.5.1
12.5.2
12.5.3
12.5.4
12.6
12.7
12.8
12.9
12.9.1
12.10
13
13.1
13.2
13.3
13.4
13.5
13.6
13.7
13.8
13.9
13.10
Sestavy čísel ................................................................................................................................................................................................ 20
Kalendářní data .......................................................................................................................................................................................... 20
Číselné vyjádření kalendářního data ............................................................................................................................................... 20
Číselně-slovní vyjádření kalendářního data .................................................................................................................................... 20
Časové údaje .............................................................................................................................................................................................. 20
Čas jako denní doba ........................................................................................................................................................................ 21
Čas jako doba trvání........................................................................................................................................................................ 21
Spojený údaj data a času ............................................................................................................................................................................ 21
Peněžní částky ............................................................................................................................................................................................ 21
Telefonní a faxová čísla ............................................................................................................................................................................... 22
Čísla bankovních účtů ........................................................................................................................................................................... 22
Číslo bankovního účtu v České republice .................................................................................................................................. 22
Mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN) ............................................................................................................................... 22
Římské číslice ........................................................................................................................................................................................ 22
Vyznačování...................................................................................................................................................................................................... 22
Obecně ................................................................................................................................................................................................. 22
Změna řezu písma................................................................................................................................................................................. 23
Změna velikosti písma, barvy písma nebo změna písma ...................................................................................................................... 24
Umístění na samostatný řádek ............................................................................................................................................................. 24
Prostrkávání .......................................................................................................................................................................................... 24
Podtržení .............................................................................................................................................................................................. 25
Obecně...................................................................................................................................................................................... 25
Vyznačování hypertextových odkazů ........................................................................................................................................ 25
Vyznačování podtržením ........................................................................................................................................................... 25
Vyznačování verzálkami nebo vkládáním do uvozovek ......................................................................................................................... 25
Členění textů a označování jejich částí ............................................................................................................................................................. 25
Obecně ................................................................................................................................................................................................. 25
Věty ...................................................................................................................................................................................................... 25
Odstavce ............................................................................................................................................................................................... 26
Obecně...................................................................................................................................................................................... 26
Členění odstavců mezerou mezi odstavci ................................................................................................................................. 26
Členění odstavců odstavcovou zarážkou................................................................................................................................... 26
Výčty ..................................................................................................................................................................................................... 26
Psaní výčtů ................................................................................................................................................................................ 26
Označování položek výčtů ......................................................................................................................................................... 27
Úprava výčtů ............................................................................................................................................................................. 27
Označování částí textu .......................................................................................................................................................................... 28
Obecně...................................................................................................................................................................................... 28
Číselné označování částí textu .................................................................................................................................................. 28
Abecedně-číselné označování částí textu.................................................................................................................................. 28
Odkazy na čísla oddílů a pododdílů v textu ............................................................................................................................... 29
Nadpisy ................................................................................................................................................................................................. 29
Dílčí nadpisy .......................................................................................................................................................................................... 29
Titulky a popisky obrázků, tabulek a jiných prvků ................................................................................................................................. 30
Číslování obrázků, tabulek a jiných prvků ............................................................................................................................................. 30
Poznámky pod čarou ............................................................................................................................................................................ 30
Úprava dokumentů........................................................................................................................................................................................... 31
Formát a okraje strany .......................................................................................................................................................................... 31
Písmo a velikost písma .......................................................................................................................................................................... 31
Řádkování ............................................................................................................................................................................................. 31
Zarovnání textu..................................................................................................................................................................................... 31
Dělení slov ............................................................................................................................................................................................ 31
Obecně...................................................................................................................................................................................... 31
Dělení složených slov a výrazů se spojovníkem......................................................................................................................... 32
Dělení slov ve výrazech s lomítkem........................................................................................................................................... 32
Dělení webových adres a podobných údajů.............................................................................................................................. 32
Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku ..................................................................................................................... 32
Shrnutí pravidel o psaní mezer ............................................................................................................................................................. 33
Používání grafických efektů textových procesorů ................................................................................................................................. 34
Číslování stran....................................................................................................................................................................................... 34
Obecně...................................................................................................................................................................................... 34
Umístění čísla strany ............................................................................................................................................................................. 34
Tabulky ............................................................................................................................................................................................................. 34
Obecně ................................................................................................................................................................................................. 34
Nadpis a název tabulky ......................................................................................................................................................................... 34
Měřicí jednotka..................................................................................................................................................................................... 35
Používání linek a barev ......................................................................................................................................................................... 35
Záhlaví tabulky ...................................................................................................................................................................................... 35
Sloupce ................................................................................................................................................................................................. 35
Řádky .................................................................................................................................................................................................... 35
Vyznačování v tabulce .......................................................................................................................................................................... 36
Součty ................................................................................................................................................................................................... 36
Obecná poznámka k tabulce ................................................................................................................................................................. 36
3
Page 143 of 207
13.11
Zvláštní poznámky k údajům v tabulce ................................................................................................................................................. 36
13.12
Vyjádření úplnosti údajů v tabulce ....................................................................................................................................................... 36
13.13
Dělení slov v tabulkách ......................................................................................................................................................................... 36
13.14
Umístění tabulky ................................................................................................................................................................................... 36
14
Poštovní adresy ................................................................................................................................................................................................ 37
14.1
Umístění poštovních adres na obálkách ............................................................................................................................................... 37
14.2
Umístění poštovních adres v dopisech ................................................................................................................................................. 37
14.2.1
Poštovní adresa odesílatele ...................................................................................................................................................... 37
14.2.2
Poštovní adresa adresáta .......................................................................................................................................................... 37
Tabulka 1 – Rozměry oblastí pro napsání adresy adresáta v dopise............................................................................................................................. 38
14.3
Obsah poštovních adres ....................................................................................................................................................................... 38
14.3.1
14.3.2
14.4
Úprava poštovních adres ...................................................................................................................................................................... 39
14.4.1
14.4.2
14.4.3
Psaní poštovní adresy v souvislém textu ................................................................................................................................... 40
15
Obchodní a úřední dopisy................................................................................................................................................................................. 40
15.1
Formát a okraje strany .......................................................................................................................................................................... 40
15.2
Hlavička dopisu ..................................................................................................................................................................................... 41
15.3
Poštovní adresa adresáta ...................................................................................................................................................................... 41
15.4
Odvolací údaje ...................................................................................................................................................................................... 41
15.4.1
Sloupcové odvolací údaje.......................................................................................................................................................... 41
15.4.2
Řádkové odvolací údaje ............................................................................................................................................................ 41
15.4.3
Zjednodušená úprava odvolacích údajů .................................................................................................................................... 41
15.5
Datum ................................................................................................................................................................................................... 42
15.6
Předmět ................................................................................................................................................................................................ 42
15.7
Oslovení ................................................................................................................................................................................................ 42
15.8
Text dopisu ........................................................................................................................................................................................... 43
15.9
Pozdrav ................................................................................................................................................................................................. 43
15.10
Razítko .................................................................................................................................................................................................. 43
15.11
Podpis ................................................................................................................................................................................................... 43
15.12
Parafování............................................................................................................................................................................................. 44
15.13
Přílohy dopisu ....................................................................................................................................................................................... 44
15.14
Rozdělovník .......................................................................................................................................................................................... 44
15.15
Doplňující údaje .................................................................................................................................................................................... 44
15.16
Několikastránkové dopisy a číslování stran dopisů ............................................................................................................................... 45
15.17
Parametry pro úpravu dopisů ............................................................................................................................................................... 45
15.18
Poznámky k informativním přílohám s ukázkami obchodních a úředních dopisů ................................................................................. 47
16
Dopisy zasílané prostřednictvím datových schránek ........................................................................................................................................ 47
17
Osobní dopisy ................................................................................................................................................................................................... 47
18
Dopisy fyzických osob právnickým osobám a úřadům ...................................................................................................................................... 48
19
Soukromé dopisy .............................................................................................................................................................................................. 48
20
Dopisy do zahraničí........................................................................................................................................................................................... 48
21
E-maily .............................................................................................................................................................................................................. 48
21.1
Úprava e-mailu ..................................................................................................................................................................................... 48
21.2
Přílohy e-mailu...................................................................................................................................................................................... 49
21.3
Bezpečnost ........................................................................................................................................................................................... 49
22
Úpravy textu a korektury .................................................................................................................................................................................. 49
23
Příprava textů pro další zpracování .................................................................................................................................................................. 49
Příloha A (normativní) .................................................................................................................................................................................................. 50
4
Page 144 of 207
Předmluva
Změny proti předchozí normě
V porovnání s předchozím vydáním normy:

byly provedeny některé změny v termínech a definicích;

byl zaveden princip jednotné úpravy dokumentů a doplněn text o výkladu požadavků normy při vytváření jednotného vizuálního stylu nebo při přípravě jiných pokynů pro úpravu dokumentů;

byla upravena pravidla pro psaní spojovníku a interpunkčních znamének, zejména pomlčky, závorek, uvozovek a lomítka;

byly zařazeny doplňky do kapitoly o psaní zkratek;

byla upravena pravidla pro psaní měřítek a poměrů, vypuštěna stejnítka a provedeny další změny v kapitole o psaní značek
a znaků;

byla upravena pravidla pro psaní kalendářních dat a časových údajů a byly provedeny další změny v kapitole o psaní čísel
a číslic;

byla upravena pravidla pro vyznačování v textu;

byla upravena pravidla pro psaní výčtů, nadpisů a pevných spojení a byly provedeny další změny v kapitole o členění textů
a v kapitole o úpravě dokumentů (dříve o textovém sloupci),

byly provedeny změny v kapitolách o úpravě tabulek, psaní adres, úpravě dopisů a e-mailů;

byl doplněn článek o úpravě dokumentů doručovaných prostřednictvím datových schránek;

byla vypuštěna pravidla pro úpravu utajovaných dokumentů;

byly doplněny kódy vybraných znaků a upraveny možnosti náhrady některých znaků jinými.
Obdobné zahraniční normy
DIN 5008:2011 Schreib- und Gestaltungsregeln für die Textverarbeitung
(Pravidla pro psaní a úpravu při zpracování textů)
ÖNORM a 1080:2007 Richtlinien für die Textgestaltung
(Pravidla pro úpravu textů)
STN 01 6910:2011 Pravidlá písania a úpravy písomností
(Pravidla pro psaní a úpravu písemností)
Souvisící ČSN
ČSN 50 6406:2001 Obálky a velké tašky
ČSN 88 4674:2000 Dopisnice a pohlednice
Souvisící právní předpisy
Vyhláška č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Souvisící jazykové příručky
Akademická příručka českého jazyka, Academia, Praha 2014
Pravidla českého pravopisu, Academia, Praha 1994 (akademické vydání)
Pravidla českého pravopisu, Fortuna, Praha 1999 (rozšířené školní vydání)
Patentová práva
Upozorňuje se na možnost, že některé prvky tohoto dokumentu mohou být předmětem patentových práv. ÚNMZ nelze činit odpovědným za identifikaci jakéhokoli nebo všech patentových práv.
Vypracování normy
Zpracovatel: Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., IČO 68378092,
Ing. Petr Lozan, DiS., PhDr. Markéta Pravdová, Ph.D.
Pracovník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví: PhDr. Věra Vlková, CSc.
5
Page 145 of 207
Úvod
Cílem této revize ČSN 01 6910 bylo uvést ustanovení normy do souladu se zvyklostmi úpravy textů a vývojem zpracování textů na
počítačích, zachovat přiměřenou návaznost na předchozí vydání této normy a přitom zvýšit soulad mezi ustanoveními normy a pravidly pro úpravu textů psaných v českém jazyce. Požadavky na řešení některých prvků normy se různí, a proto text normy někdy
dovoluje více variant řešení.
Normu ČSN 01 6910 využívá široký okruh uživatelů. Všem typům uživatelů je třeba umožnit efektivní práci, a proto pravidla pro
úpravu dokumentů stanovená touto normou nemohou být příliš podrobná ani komplikovaná. Pro potřeby obchodní a úřední praxe
byla zjednodušena a stanovena tak, aby umožňovala snadné a rychlé pořizování textů i jejich uspokojivou úpravu pomocí textových
procesorů, jejichž současným technickým možnostem byl obsah normy přizpůsoben.
ČSN 01 6910 nepředpokládá určitý textový procesor, ale stanovuje pravidla použitelná v různých textových procesorech, a proto
v normě nejsou uvedeny postupy, kterými lze požadavky normy splnit. Aby bylo možné ukázat určité případy názorněji, jsou v některých příkladech použita různá písma, jejich použití však neznamená, že jsou vhodnější než písma jiná. Užití normy by měly usnadnit také příklady, které jsou v tomto vydání vyznačeny barevně.
Ustanovení normy se řídí Pravidly českého pravopisu, Akademickou příručkou českého jazyka a současnými doporučeními Ústavu
pro jazyk český Akademie věd České republiky. v některých případech jsou dovoleny odchylky v úpravě a zvláštní způsoby zápisu
zavedené předchozími vydáními této normy a souvisícími normami.
6
Page 146 of 207
1
Předmět normy
Tato norma stanovuje obecná pravidla pro úpravu textů, které jsou zpracovávány pomoci textových procesorů, a zásady formálního
uspořádání administrativních dokumentů, zvláště obchodní a úřední korespondence.
Pravidla pro psaní znaků, používání mezer a další pravidla se mohou mezi jednotlivými jazyky výrazně lišit, proto se uplatňují pravidla
podle jazyka upravované části textu. Tato norma se uplatňuje pouze na texty nebo části textů psané v českém jazyce.
Při úpravě zvláštních dokumentů – např. právních, technických či utajovaných – a zpracování textů v grafickém průmyslu, nakladatelstvích a vydavatelstvích je třeba řídit se příslušnými předpisy, normami, směrnicemi, pravidly nebo zvyklostmi úpravy, které mohou některé prvky a požadavky na jejich úpravu stanovené touto normou řešit odlišně.
POZNÁMKA
Používat tuto normu pro sazbu v grafickém průmyslu nemusí být vždy vhodné, protože ustanovení této normy nezahrnují pokročilé
možnosti úpravy textů a dokumentů, které jsou v textových procesorech nedostupné nebo jejichž dosažení není při vytváření obchodních a úředních dokumentů v textových procesorech dostatečné jednoduché na to, aby mohly být při každodenní administrativní práci používány s přiměřeným úsilím.
2
Citované dokumenty
V této normě jsou normativní odkazy na následující citované dokumenty (celé nebo jejich části), které jsou nezbytné pro její použití.
u datovaných citovaných dokumentů se používají pouze datované citované dokumenty. u nedatovaných citovaných dokumentů se
používá pouze nejnovější vydání citovaného dokumentu (včetně všech změn).
ČSN ISO 2145:1997 (01 0184) Dokumentace – Číslování oddílů a pododdílů psaných dokumentů
ČSN EN ISO 3166-1:2007 (97 1002) Kódy pro názvy zemí a jejich částí – Část 1: Kódy zemí
ČSN ISO 4217 (97 1003) Kódy pro měny a fondy
ČSN ISO 690:2011 (01 0197) Informace a dokumentace – Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů
ČSN ISO 8601:2005 (97 9738) Datové prvky a formáty výměny – Výměna informací – Zobrazení data a času
ČSN ISO 80000-1:2011 (01 1300) Veličiny a jednotky – Část 1: Obecně
ČSN ISO 80000-2:2012 (01 1300) Veličiny a jednotky – Část 2: Matematické znaky a značky užívané v přírodních vědách a technice
ČSN 88 0410:2004 Korekturní znaménka pro sazbu – Pravidla používání
3
Termíny a definice
Pro účely této normy platí dále uvedené termíny a definice:
3.1
zpracování textu
provádění operací s textem, např. jeho pořizování, úprava, třídění, vyhledávání, ukládání, zobrazování nebo tisk
3.2
textový procesor
program umožňující uživateli zpracovávat text, nespecializovaný pro sazbu a stránkovou montáž v grafickém průmyslu, nakladatelstvích a vydavatelstvích
3.3
jednotný vizuální styl
specifikace požadavků na prezentaci organizace nebo produktu zaměřená na vzhled prezentace nebo produktu, popřípadě i jeho
technické provedení
POZNÁMKA 1 k heslu
Jednotný vizuální styl obvykle obsahuje specifikaci značky organizace nebo produktu (výrobku, služby, události aj.),
jejího užití, používání písem, barev a grafických prvků, závazné řešení úpravy vybraných dokumentů, metodické pokyny a další údaje podle potřeby, např. řešení označování různých objektů, popřípadě i používané materiály apod.
3.4
základní text
text dokumentu bez prvků, jako jsou nadpisy a poznámky
POZNÁMKA 1 k heslu
Základní text je obvykle převažujícím textem běžného dokumentu a jeho odstavce nejsou zahrnovány do obsahu
nebo seznamů obsahu (např. seznamů obrázků a tabulek).
3.5
okraj
oblast ležící mezi oblastí pro hlavní sdělení na straně nebo obrazovce a kteroukoli ze čtyř hran vymezujících stranu nebo obrazovku
POZNÁMKA 1 k heslu
Na okraje je možné umístit záhlaví a zápatí stran, čísla stran, poznámky na okraji a jiné prvky.
[ZDROJ: ISO/IEC 2382-23:1994, 23.06.08, modifikováno]
7
Page 147 of 207
3.6
hlavička dokumentu
část dokumentu, v níž jsou uvedeny grafická značka nebo název organizace, popřípadě další zpřesňující údaje o organizaci, která
dokument vyhotovila
POZNÁMKA 1 k heslu
3.7
Hlavička dokumentu je umístěna při horním okraji strany, údaje však mohou být na straně umístěny i jinde.
záhlaví
oblast využívaná k dokumentu
3.8
zápatí
oblast využívaná k dokumentu
3.9
písmo
rodina písma
souhrn řezů obvykle označovaných společným základním názvem, které sdílejí stejné tvarové prvky kresby, zahrnující základní písmo
i jeho vyznačovací a kresebné verze, jestliže existují
POZNÁMKA 1 k heslu
PŘÍKLAD
3.10
Písmo (rodina písma) obvykle obsahuje alespoň tyto řezy písma – základní, tučný, kurzivu a tučnou kurzivu.
Arial, Calibri, Cambria, Times New Roman
bod
jednotka často používaná pro měření velikosti písma
POZNÁMKA 1 k heslu
3.11
Bod je 1/72 palce, tj. přibližně 0,35 mm. [ZDROJ: ČSN EN 13619:2003, 2.54, modifikováno]
patka
serif
vodorovné, svislé nebo šikmé zakončení tahu písmena, které se liší od tahu před serifem
POZNÁMKA 1 k heslu
3.12
Viz příklady patkových písem v 3.12.
patkové písmo
serifové písmo
písmo, které má patky (serify)
PŘÍKLAD
3.13
Cambria, Garamond, Gentium, Georgia, Minion Pro, Palatino Linotype, Times New Roman
bezpatkové písmo
bezserifové písmo
písmo, které nemá patky (serify)
PŘÍKLAD
3.14
Arial, Candara, Calibri, Gill Sans, Myriád Pro, PT Sans, Verdana
verzálky
velká písmena abecedy
3.15
minusky
malá písmena abecedy
3.16
ligatura
slitek
spojení dvou nebo více písmen v jeden znak, který lze používat místo původních písmen
flétnistky a flétnisté České filharmonie (ligatury písma Constantia nahrazující „fl“ a „fi“)
PŘÍKLAD
3.17
styl
pojmenovaná množina nastavení určujících formátování, kterou lze k přiřazení stejných vlastností formátování používat opakovaně
POZNÁMKA 1 k heslu
nebo tabulky.
Textové procesory umožňují nastavovat a používat různé styly pro různé prvky, např. pro znaky, odstavce, seznamy
POZNÁMKA 2 k heslu
upravovaného dokumentu.
Styly pomáhají sjednotit vzhled dokumentu používáním jednotného formátování na všechny odpovídající prvky
8
Page 148 of 207
3.18
řádkování
poměr vzdálenosti mezi základnami dvou za sebou následujících řádků v odstavci a výchozí výšky řádku odvozené od velikosti písma
POZNÁMKA 1 k heslu
Výchozí výška řádku, která bývá označována jako jednoduché řádkování nebo řádkování 1, je v textových procesorech obvykle větší než velikost písma.
3.19
odstavcová zarážka
prázdné místo na začátku prvního řádku textu v odstavci
POZNÁMKA 1 k heslu
3.20
Odstavcová zarážka se někdy označuje jako odsazení prvního řádku.
zarovnání vlevo
zarovnání odstavce, při němž počátky všech řádků začínají ve stejné vzdálenosti od levého okraje; konce řádků rozdílné délky jsou
nezarovnané
3.21
zarovnání vpravo
zarovnání odstavce, při němž konce řádků končí ve stejné vzdálenosti od pravého okraje; počátky řádků rozdílné délky jsou nezarovnané
3.22
zarovnání na střed
zarovnání odstavce, při němž je každý řádek odstavce rovnoměrně umístěn vůči určené svislé ose a začíná a končí ve stejné vzdálenosti od ní; počátky i konce řádků rozdílné délky jsou nezarovnané
3.23
zarovnání do bloku
zarovnání odstavce, při němž jsou začátky řádků odstavce a konce řádků odstavce zarovnány; poslední řádek je zarovnán vlevo
POZNÁMKA 1 k heslu
Poslední řádek se někdy zarovnává na střed či vpravo; toto řešení není při úpravě běžných dokumentů v textových
procesorech obvyklé a některé textové procesory tuto možnost neposkytují.
3.24
pevná mezera
mezera konstantní šířky, která odpovídá výchozí šířce běžné mezislovní mezery a zabraňuje zalomení řádku v místě této mezery
POZNÁMKA 1 k heslu
S ohledem na předmět normy, technický stav a snadno využitelné možnosti textových procesorů tato norma nerozlišuje pevnou mezeru a nerozdělitelnou mezeru.
3.25
povinný spojovník
spojovník vyžadovaný pravopisem slova nebo víceslovného výrazu nezávisle na poloze slova nebo víceslovného výrazu na řádku
PŘÍKLAD
moucha tse-tse, zemědělsko-potravinářský, labsko-oderský, Praha-západ
3.26
nerozdělitelný spojovník
spojovník, před nímž ani za nímž textový procesor nemůže provést zalomení řádku
POZNÁMKA 1 k heslu
Zatímco za spojovníkem textový procesor může řádek podle potřeby zalomit, při použití nerozdělitelného spojovníku k zalomení řádku v daném místě nedojde.
POZNÁMKA 2 k heslu
3.27
Nerozdělitelný spojovník se někdy označuje jako pevný spojovník.
podmíněný spojovník
znak vložený do slova k označení místa, kde lze slovo rozdělit; jestliže je slovo na konci řádku kvůli nedostatku místa textovým procesorem rozděleno, zobrazí se tento znak jako rozdělovací znaménko
POZNÁMKA 1 k heslu
Podmíněný spojovník obvykle určuje výjimku z běžného dělení slov prováděného textovým procesorem. Umožňuje
na konci řádku rozdělit slovo i v místě, které textový procesor jako místo vhodné k dělení slova původně nerozlišil nebo v něm slovo nerozdělil.
POZNÁMKA 2 k heslu
Podmíněný spojovník se někdy označuje jako volitelné rozdělení.
4
Jednotná úprava
Formátování částí textů má odpovídat jejich významu v dokumentu. Části textu stejného významu nebo druhu mají být v celém
dokumentu formátovány stejným způsobem.
Jestliže norma dovoluje více způsobů úpravy stejného jevu, např. různé možnosti zápisu znaku pro vyjádření téže skutečnosti, použije se v celém upravovaném dokumentu pouze jeden z možných způsobů.
9
Page 149 of 207
Doporučuje se, aby organizace a další uživatelé využili normu při tvorbě vlastních pravidel pro úpravu textů a tam, kde norma dovoluje více možností, si jednu, popřípadě více z nich vybrali. Taková pravidla mohou zahrnovat doplňující pokyny pro zpracování textů
a předlohy dokumentů včetně opakovaně využitelných textů a prvků nebo jiné prostředky pro zajištění jednotné úpravy dokumentů.
Používané druhy písma, velikost písma, způsoby vyznačování v textu, mezery mezi odstavci a další náležitosti určující vzhled dokumentů mají být stanoveny jednotným vizuálním stylem nebo jinými pokyny pro úpravu dokumentů. Příloha a uvádí, jak lze požadavky a doporučení této normy vykládat při vytváření jednotného vizuálního stylu nebo při přípravě jiných pokynů pro úpravu dokumentů.
POZNÁMKA
Ukázky dopisů, příklad e-mailu a příklady tabulek uvedené v přílohách B až G nestanovují závaznou podobu řešení a žádné z písem
použitých v příkladech není stanoveno jako závazné nebo doporučené.
5
Znaková sada a výměna dat
Při výměně dat je nutné zvolit vhodný datový formát a respektovat možnosti příjemce. Doporučuje se, aby písma a datové formáty
používané při výměně dat vyhovovaly ISO/IEC 10646.
POZNÁMKA
6
6.1
Vybrané znaky použité v této normě a jejich kódy podle ISO/IEC 10646 jsou uvedeny v příloze H.
Interpunkční znaménka a spojovník
Tečka, čárka, dvojtečka, středník, vykřičník, otazník
Tečka, čárka, dvojtečka, středník, vykřičník a otazník se připojují k předcházejícímu slovu, zkratce, značce, znaku nebo číslu bez mezery, za těmito interpunkčními znaménky následuje mezera. Výjimkou jsou případy, v nichž se tato znaménka považují za součást
uceleného nebo zvláštního zápisu (např. tečka ve webových a e-mailových adresách nebo dvojtečka pro naznačení matematického
dělení, poměru, měřítka, skóre a při psaní časových údajů).
POZNÁMKA
Přehled případů, ve kterých se nepíší mezery, viz 12.7; používání dvojtečky viz také 8.4, 8.7, 8.8, 9.6.
PŘÍKLAD 1
Čalouníme nábytek. Chcete si vybrat látku? Obraťte se na nás! E-mail: [email protected].
PŘÍKLAD 2
zákon č. 109/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů
Na konci věty se píše pouze jedna tečka, i když věta končí řadovou číslovkou zapsanou číslicí nebo zkratkou s tečkou.
PŘÍKLAD 3
Pražská univerzita byla pojmenována podle svého zakladatele Karla IV.
PŘÍKLAD 4
Inzertní rubriky se týkají výměny bytů, nabídky služeb apod.
Jestliže věta končí názvem, jehož součástí je otazník nebo vykřičník, tečka se na konci věty nepíše.
PŘÍKLAD 5
Nakladatelství Academia připravilo dotisk knihy Jsme v češtině doma?
PŘÍKLAD 6
K tendenčním dílům československé kinematografie 70. let patří např. rodinný film Leť, ptáku, leť!
6.2
Psaní více interpunkčních znamének po sobě
Následuje-li více interpunkčních znamének za sebou, píše se mezera pouze za posledním z nich; mezerou se však od předcházejícího
nebo následujícího znaménka oddělují pomlčka, lomítko a dvojtečka v případech, ve kterých se kolem pomlčky, lomítka či dvojtečky
píší mezery (viz 6.3.3, 6.5, 8.4, 8.7); mezery se píší také mezi interpunkčním znaménkem a třemi tečkami v případech uvedených
v 6.6.
PŘÍKLAD 1
KAKTUS, spol. s r. o., Ústí n. Orl., Pardubický kraj
PŘÍKLAD 2
zákon č. 109/2011 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů
PŘÍKLAD 3
Ivana Nováková, DiS., zástupkyně starosty
PŘÍKLAD 4
„Náhradní ubytování bylo zajištěno pro všechny občany,“ dodala starostka obce.
Mezera se píše mezi interpunkčním znaménkem a počáteční závorkou nebo mezi interpunkčním znaménkem a počátečním uvozovacím znaménkem.
PŘÍKLAD 5
V pěti oceánech je soustředěno téměř 98 % veškeré vody na Zemi. (Největší je Tichý oceán, který zaujímá 46 % vodních ploch.)
PŘÍKLAD 6
Studenti se seznámí s novými možnostmi počítačové kultury. „Softmoderna“, jako např. interaktivní internetové romány na
pokračování, patří k novým trendům multimediální literatury.
6.3
Spojovník a pomlčka
Spojovník (-) a pomlčka (–) se liší svým používáním i podobou; pomlčka je delší než spojovník. Na rozdíl od pomlčky a ostatních
znamének uvedených v kapitole 6 spojovník není interpunkční znaménko, a proto se při používání spojovníku uplatňují odlišná pravidla pro psaní mezer.
POZNÁMKA
Pravidla pro psaní spojovníku jsou v tomto článku uvedena spolu s pravidly pro používání pomlčky, aby byly zdůrazněny rozdíly ve
funkci a v pravidlech používání spojovníku a pomlčky.
10
Page 150 of 207
6.3.1
Spojovník
Spojovník (-) se používá k naznačení těsného spojení; často se používá i jako oddělovač při psaní různých kódů. Části složeného slova
nebo výrazy spojuje bez mezer.
PŘÍKLAD 1
česko-italský slovník, technicko-ekonomický odbor, malíř-lakýrník (malíř a lakýrník v jedné osobě), ping-pong, propan-butan, kyselina 2-hydroxy-4-methylthiobutanová, chcete-li (ale zdali), x-násobný, n-tý, n-krát (ale 25násobný, 25. = dvacátý pátý, 25krát), 2014-06-21, ISBN
978-80-200-2327-8
Spojovník se píše v místních jménech a názvech správních oblastí (viz také 6.3.2).
PŘÍKLAD 2
Frýdek-Místek, Ostrava-Poruba, Lipová-lázně, Plzeň-jih
Mezera se píše za spojovníkem následujícím po první části nedokončeného slova a před spojovníkem předcházejícím poslední části
neúplného slova.
PŘÍKLAD 3
dvou- a třípatrové domy, přípona -ismus
Vzniká-li po sňatku nové příjmení složené ze dvou samostatných jmen, podle současných právních předpisů se jména v příjmení
oddělují mezerou.
PŘÍKLAD 4
Jana Krátká Musilová, Michal Beneš Nový
V domácích příjmeních složených ze dvou jmen se spojovník píše pouze v případě, že tak příjmení bylo zapsáno již před změnou
souvisících právních předpisů nebo že jde o zachování rodinné tradice či jméno umělecké.
PŘÍKLAD 5
Jaroslava Pondělíčková-Mašlová. František Jílek-Oberpfalcer, Karel Matěj Čapek-Chod
Spojovník se píše také v některých cizích rodných jménech a příjmeních.
PŘÍKLAD 6
Jean-Paul, Hans-Georg, Shirley Temple-Blacková, Mao Ce-tung, Henri de Toulouse-Lautrec
Při dělení slov na konci řádků (12.5) se spojovník připojuje bez mezery. Ve složených slovech a výrazech spojených spojovníkem,
jsou-li rozděleny v místě povinného spojovníku, se spojovník opakuje – uvádí se na konci řádku za první částí výrazu i na počátku
řádku následujícího.
POZNÁMKA
Zalomení řádku v místě spojovníku lze zabránit použitím nerozdělitelného spojovníku. v případě potřeby lze slovo dodatečné rozdělit pomocí podmíněného spojovníku. Pro zopakování spojovníku na začátku řádku lze použít podmíněný spojovník a nerozdělitelný spojovník
současné.
6.3.2
Spojovník a pomlčka v místních jménech
Je-li alespoň jeden z výrazů v místním jménu víceslovný, je dovoleno nahradit spojovník pomlčkou (6.3.3) s mezerami. Za samostatné
slovo se považuje i číselné označení části. Jestliže je důležitý soulad textu s podobou uvedenou v registru územní identifikace, adres
a nemovitostí nebo jiným stanoveným způsobem zápisu, náhrada spojovníku pomlčkou s mezerami se nepoužije.
PŘÍKLAD 1
PŘÍKLAD 2
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Brandýs nad Labem – Stará Boleslav
Český Těšín 5-Chotěbuz
Český Těšín 5 – Chotěbuz
Liberec Vll-Horní Růžodol
Liberec VII – Horní Růžodol
Praha 1-Malá Strana
Praha 1 – Malá Strana
Plzeň 7-Radčice
Plzeň 7 – Radčice
Brno-Královo Pole
Brno – Královo Pole
Náhrada spojovníku pomlčkou s mezerami se nepoužije, jestliže by mohlo dojít k významové nejednoznačnosti (např. při zápisu
dopravních spojení a tras, je-li pomlčky s mezerami použito jako oddělovače jednotlivých uzlů trasy) nebo jestliže bytím byla narušena jednota úpravy nebo uložení záznamů.
PŘÍKLAD 3
traťový úsek Praha-Velká Chuchle – Praha-Radotín – Černošice – Černošice-Mokropsy – Všenory – Dobřichovice – Řevnice
Řešení zápisu místních jmen s víceslovnými výrazy musí být v celém dokumentu jednotné; je však dovoleno kombinovat zápis se
spojovníkem při psaní tras a cest se zápisem s pomlčkou a mezerami v ostatním textu.
6.3.3
Pomlčka
Jestliže se části textu oddělují pomlčkou (–), před pomlčkou a za ní se píší mezery.
PŘÍKLAD 1
Najednou jsme spatřili ryby, které jsme tu dosud jen marné hledali – tlamovce.
PŘÍKLAD 2
U nevýrazné nebo pastelově zbarvených ryb – jako jsou tlamovci – lze spatřit několik zástupců téhož druhu současné, někdy spolu
dokonce plavou v těsně sevřených formacích.
Vyskytne-li se v textu vedle sebe pomlčka a čárka, postačí napsat pomlčku. Pomlčka i čárka se mají zachovat, jestliže by vynechání
čárky mělo vliv na srozumitelnost nebo zřetelnost větné stavby. v takovém případě se mezi pomlčkou a čárkou nepíše mezera.
11
Page 151 of 207
PŘÍKLAD 3
Nietzsche se domnívá, že lidé bez ducha se nepodílejí na vznikání kultury a nepřispívají ke zrození génia – to znamená k cíli veškeré
kultury –, nýbrž že jsou tu spíše překážkou.
Řádek nemá začínat pomlčkou, nejde-li o pomlčku použitou jako znak odrážky ve výčtech, pomlčku použitou pro opakování hesla
v rejstříku nebo pro naznačení počátku přímé řeči na novém řádku. v uvedených případech, v nichž řádek pomlčkou začínat může,
musí být mezera za pomlčkou použitou ke stejnému účelu stejně široká.
Pomlčka označující rozsah („až“, „od do“) nebo nahrazující výrazy „a“ či „versus“ se píše bez mezer a nesmí stát na začátku ani konci
řádku; jestliže se pomlčka na začátku nebo konci řádku při zpracování textu vyskytne, nahradí se slovním vyjádřením.
PŘÍKLAD 4
60–80 km, strana 125–142, v letech 1914–1918, 11.–18. září, 1.–3. 6. 2014, pondělí–pátek 8.00–12.30 h, dvojice Suchý–Šlitr, utkání
Sparta–Slavia
Je-li alespoň jeden z výrazů spojených pomlčkou označující rozsah nebo nahrazující výrazy „a“ či „versus“ víceslovný, je dovoleno
psát pomlčku s mezerami; při psaní s mezerami pomlčka nesmí stát na začátku řádku, ale smí se ponechat na konci řádku. Způsob
zápisu víceslovných výrazů s pomlčkou označující rozsah nebo nahrazující výrazy „a“ či „versus“ musí být v celém dokumentu jednotný, s mezerami nebo bez mezer.
PŘÍKLAD 5
PŘÍKLAD 6
1.6.–23.7.2014
1.6. – 23.7.2014
silnice Havlíčkův Brod–Pelhřimov
silnice Havlíčkův Brod – Pelhřimov
Jiří Suchý–Jiří Šlitr
Jiří Suchý – Jiří Šlitr
vztah malý muž–velká žena
vztah malý muž – velká žena
utkání Karlovy Vary–Plzeň
utkání Karlovy Vary – Plzeň
POZNÁMKA 1 Jestliže pomlčka označující rozsah nebo nahrazující výrazy „a“ či „versus“ spojuje výrazy jednoslovné, píše se vždy bez mezer.
Použije-li se pomlčka při zápisu dopravních spojení a tras, odděluje se z obou stran mezerami. Je-li to z důvodu jednotnosti úpravy
textu nezbytné, použije se toto pravidlo i v případě spojení dvou jednoslovných názvů.
PŘÍKLAD 7
z důvodu výluky na trati Břeclav – Přerov budou cestující v úseku Otrokovice – Staré Město u Uherského Hradiště – Moravský Písek
– Rohatec – Hodonín přepraveni náhradní autobusovou dopravou.
POZNÁMKA 2 Používání pomlčky při psaní místních jmen s víceslovnými výrazy viz 6.3.2.
V případě možnosti záměny pomlčky za znaménko minus se v textu má používat slovní vyjádření. Slovní vyjádření lze používat místo
pomlčky i v jiných případech.
PŘÍKLAD 8
−3 až +4 °C, od 4. 5. do 8. 6. 2014, od 20. prosince 2013 do 5. ledna 2014, Jiří Suchý a Jiří Šlitr, utkání Karlovy Vary versus Plzeň (lze
i utkání Karlovy Vary vs. Plzeň)
Pomlčka může vyjadřovat peněžní částku bez desetinných míst, používání tohoto způsobu zápisu peněžních částek se však nedoporučuje (9.8).
Kromě pomlčky (–) je dovoleno používat také pomlčku dlouhou (—). Používání znaku pomlčky a dlouhé pomlčky musí být v textu
dokumentu jednotné.
6.4
Závorky a uvozovky
Závorky a uvozovky přiléhají bez mezer k začátku a konci výrazu, který je do nich vložen.
6.4.1 Závorky
Rozlišují se závorky kulaté (), hranaté [ ], složené {} a lomené 〈 〉 , v textu se používají přednostně závorky kulaté.
Jestliže se v závorkách uvádí pouze část věty, klade se koncová závorka před tečku, čárku, středník, otazník nebo vykřičník za tímto
úsekem.
PŘÍKLAD 1
tory).
Vnímavost dítěte rozvíjejí interaktivní a didaktické hračky (např. dětské kaleidoskopy, kapesní mikroskopy a vesmírné fotoprojek-
Jestliže je v závorce uvedena celá věta, koncová závorka se umísťuje za interpunkční znaménko, které tuto větu ukončuje.
PŘÍKLAD 2
Výběru dětských hraček rodiče často věnují velkou pozornost. (Zvlášť pokud si s nimi chtějí hrát sami.)
Hranaté závorky se v textu uplatňují zejména jako závorky vnořené. Není-li vnořování závorek nezbytné, doporučuje se místo vnořených závorek používat pomlčky (6.3.3).
PŘÍKLAD 3
Adresa příjemce poštovní zásilky se píše latinkou (používá-li se v zemi určení jiné písmo [např. cyrilice], píše se adresa tímto písmem, místo a země určení se však uvádí i latinkou).
Hranaté závorky se rovněž používají pro uvedení výslovnosti slov.
PŘÍKLAD 4
laser [lejzr]
12
Page 152 of 207
Závorky se používají také při uvádění bibliografických odkazů. Pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů upravuje ČSN ISO 690.
6.4.2 Uvozovky
Počáteční a koncová uvozovací znaménka se od sebe liší svým umístěním a tvarem. Jako základní uvozovky se v českém jazyce používají uvozovky dvojité („text“).
Jestliže se do textu začleňuje bez uvozovací věty část jiného textu v uvozovkách, klade se druhé uvozovací znaménko před tečku,
čárku, středník, otazník nebo vykřičník za tímto úsekem.
PŘÍKLAD 1
Dobrá hračka podporuje přirozenou touhu dětí „přicházet věcem na kloub“.
Jestliže jsou přímá řeč nebo citát přerušeny uvozovací větou, označuje se uvozovkami dole a nahoře každý úsek přímé řeči nebo
citátu a koncové uvozovací znaménko se píše až za tečku, čárku, otazník nebo vykřičník.
PŘÍKLAD 2
„Současnou prioritou,“ prohlásila starostka, „je vybudování kanalizace v celé obci.“
PŘÍKLAD 3
Předseda organizačního výboru řekl: „S prvním utkáním si začnu šampionát užívat.“ Častým příkladem osobnostních otázek je věta:
„Jaké jsou vaše silné a slabé stránky?“
PŘÍKLAD 4
„Statistická analýza nás upozornila na dosud opomíjené jevy,“ řekl ředitel. „Kolik hodin denně spíte?“ zeptal se lékař.
PŘÍKLAD 5
Heslo „Nebát se a nekrást!“ je přisuzováno T. G. Masarykovi.
Jako vnořené uvozovky se používají uvozovky jednoduché (,text‘).
PŘÍKLAD 6
Karel Čapek napsal: „Čtenář novin považuje sebe sama prosté za veřejnost, a čte-li, že ‚požár přilákal množství diváků‘, cítí s uspokojením, že nebyl přehlédnut.“
V českém textu je dovoleno používat také špičaté uvozovky (»text«) a jednoduché špičaté uvozovky (›text‹), pro které platí stejná
pravidla. Špičaté uvozovky v českém textu směřují svými hroty k textu, který je v nich uveden, a přiléhají k němu bez mezer.
PŘÍKLAD 7
»Čtenář novin považuje sebe sama prosté za veřejnost, a čte-li, že ›požár přilákal množství diváků‹, cítí s uspokojením, že nebyl
přehlédnut,« napsal Karel Čapek.
Je dovoleno používat špičaté uvozovky jako uvozovky vnořené do běžných uvozovek a naopak, používání zvolených znaků pro uvozovky však musí být v celém dokumentu jednotné.
6.5
6.5 Lomítko
Lomítko (/) se používá pro zápis jednotek a zlomků, naznačení alternativ, při zápisu různých označení apod.
PŘÍKLAD 1
60 km/h, 385 Kč/ks, pan/paní, tel./fax, číslo jednací Pa/3456/07, faktura č. 2059/02, dostupnost služby 24/7, školní rok 2014/2015,
Ostrovní 245/18c
Jsou-li výrazy po obou stranách lomítka jednoslovné, před lomítkem a za ním se nepíše mezera.
PŘÍKLAD 2
zapnuto/vypnuto
Je-li alespoň jeden z výrazů složen z více slov, doporučuje se před lomítkem a za ním psát mezeru.
PŘÍKLAD 3
ve městě / o městu
PŘÍKLAD 4
sanace / dekontaminace / chemické čištění potrubí
Lomítko je dovoleno používat také ke grafickému oddělení výrazů. v takovém případě se z obou stran lomítka píše mezera bez ohledu na to, zda lomítko odděluje jednoslovné, nebo víceslovné výrazy.
POZNÁMKA 1 K oddělení výrazů se obdobně používá pomlčka, někdy také svislá čára nebo zvětšená mezera.
Při úsporné citaci poezie se lomítkem oddělují verše a dvěma lomítky sloky; v těchto případech se z levé a pravé strany lomítka nebo
dvou lomítek píše mezera. Stejným způsobem se naznačuje zalomení řádků, popřípadě odstavců v běžném textu (viz použití lomítka
k naznačení zalomení řádků v textu článku 12.6). Naznačují-li dvě lomítka konec sloky nebo odstavce, musí obě stát na stejném
řádku.
Jestliže mezi výrazy oddělenými lomítkem bez mezer dojde k zalomení řádku, lomítko se ponechává na konci řádku; do dvou řádků
se však nikdy nerozděluje zápis jednotek s lomítkem (např. km/h, Kč/ks).
POZNÁMKA 2 K zalomení řádku za lomítkem psaným bez mezer lze použít znak mezera nulové šířky (viz tabulka H.1).
Jestliže mezi výrazy oddělenými lomítkem s mezerami dojde k zalomení řádku, doporučuje se ponechávat lomítko na konci řádku.
Stojí-li lomítko na konci řádku, na následujícím řádku se nemusí opakovat a opakování lomítka se nedoporučuje. Ve webových adresách a podobných zápisech se při zalamování řádků lomítko neopakuje (viz 12.5.4).
POZNÁMKA 3 S výjimkou webových adres a podobných zápisů se lomítko na novém řádku někdy opakuje při sazbě textů v grafickém průmyslu,
nakladatelstvích a vydavatelstvích. Na rozdíl od dělení slov v místě povinného spojovníku, při kterém se spojovník na novém řádku opakuje, opakování lomítka není z hlediska srozumitelnosti textu potřebné.
6.6 Tři tečky
13
Page 153 of 207
Tři tečky (...) naznačují vynechaný text. Zapisují se pomocí znaku tři tečky; není-li to technicky možné, zapisují se pomocí tří po sobě
následujících teček. v celém dokumentu musí být způsob zápisu tří teček jednotný.
POZNÁMKA
Znak tři tečky se někdy označuje také jako výpustka.
Jestliže tři tečky nahrazují položku nebo položky vynechané z výčtu a nejde o položku poslední, oddělují se z obou stran čárkami;
mezi čárkou a následujícími třemi tečkami se píše mezera, čárka následující po třech tečkách se k nim připojuje bez mezery.
PŘÍKLAD 1
Při pomalém výdechu počítejte do deseti: jedna, dva, ..., deset.
Jestliže tři tečky naznačují nedokončený výčet, píše se před nimi čárka a mezera (příklad 2). Není-li třeba rozlišit, že tři tečky naznačují
nedokončený výčet a nikoli nedokončenou poslední položku výčtu, je dovoleno čárku vypustit a psát tři tečky těsně za poslední
uvedenou položku výčtu (příklad 3).
PŘÍKLAD 2
Koupil čerstvé rohlíky, plnotučné mléko, sýr, tři papriky, ...
PŘÍKLAD 3
Koupil čerstvé rohlíky, plnotučné mléko, sýr, tři papriky...
Jestliže tři tečky naznačují zámlku nebo přerývanou řeč, připojují se k předcházejícímu textu bez mezery. Psaní velkého nebo malého
písmena po třech tečkách se řídí větným kontextem.
PŘÍKLAD 4
Usedneme na pískový přesyp... Nevidíme nic... Neslyšíme nic.. a přece něco září v tichu...
PŘÍKLAD 5
Ta tvá liška... její uši… ty se trochu podobají růžkům... a jsou hrozné dlouhé!
Tři tečky před slovem se oddělují mezerou; na začátku věty, řádku nebo odstavce je dovoleno tuto mezeru vypouštět.
PŘÍKLAD 6
... všechny další připomínky jsou oprávněné.
Od předcházejícího interpunkčního znaménka se tři tečky oddělují mezerou, nejde-li o počáteční závorku, počáteční uvozovací znaménko nebo pomlčku či lomítko v případech, kdy se kolem pomlčky či lomítka nepíší mezery
(viz 6.3.3, 6.5).
PŘÍKLAD 7
Projekt stál 2,1 mil. … a tato investice se vyplatila.
Jestliže se v textu vedle sebe vyskytnou tři tečky a pomlčka, je obvykle vhodné text přeformulovat.
Za tři tečky se další tečka nepřipojuje. Následuje-li za třemi tečkami jedno nebo více interpunkčních znamének, použijí se pravidla
uvedená v 6.1.
Jestliže se při zkrácené citaci vypouští delší úsek textu, uzavírají se tři tečky jednotně v celém dokumentu do kulatých (...), popřípadě
hranatých [...] závorek, které se od okolních slov oddělí z obou stran mezerami, aby bylo zřejmé, že nejde o vypuštění konce jedné
věty nebo prostou zámlku.
PŘÍKLAD 8
v případě poškození zásilky (...) musí provozovatel uhradit smluvenou přepravní cenu v plné výši.
Používání tří teček nepřispívá k jednoznačnému vyjadřování – s výjimkou zkracování citací je používání tří teček v textech administrativní povahy nevhodné.
6.6
Odsuvník
Odsuvník (apostrof) má obvykle podobu čárky pozvednuté k hornímu okraji písmen (ʼ). Používá se např. ve slovech přejatých z jiných
jazyků, v cizích osobních a zeměpisných jménech.
PŘÍKLAD 1
nʼest-ce pas, hors ďœuvre, lʼart pour lʼart, OʼHara, dʼArtagnan. Sanʼá, Saint Johnʼs
V některých textech, zejména v poezii, se odsuvníkem naznačuje vypuštění hlásky na konci slova, nejčastěji v příčestích činných.
PŘÍKLAD 2
7
7.1
Jsa zastřelen, bídné padʼ. Smuten lehʼ si ku pramenu.
Zkratky
Zkracování slov a psaní zkratek
Způsob zkracování slov a psaní zkratek stanovují Pravidla českého pravopisu a Akademická příručka českého jazyka, psaní některých
zkratek může být stanoveno zákonem nebo jiným předpisem. Zkratka má být v dokumentu psána jednotným způsobem a její význam má být v dokumentu jednoznačný.
Zkratky, které se tvoří začátkem zkracovaného slova, končí souhláskou a píše se za nimi tečka.
PŘÍKLAD 1
p. (pan, paní), popř. (popřípadě), r. (rok), zvl. (zvláště), ml. (mladší), st. (starší), J. (Jan, Jana, Jaromír, Jaromíra, Jaroslav, Jaroslava
aj.), Jar. (Jaromír, Jaromíra, Jaroslav, Jaroslava aj.)
Ve zkratkách složených z více zkratek se píše tečka a mezera za každou zkratkou.
PŘÍKLAD 2
a. s. (akciová společnost), t. r. (toho roku. tohoto roku), v. r. (vlastní rukou), př. n. I. (před naším letopočtem), n. m. (nad
mořem), ak. mal. (akademický malíř, akademická malířka), dr. h. c. (doctor honoris causa)
Některé ustálené zkratky jsou tvořeny tak, že se píší jen určité souhlásky daného slova.
14
Page 154 of 207
PŘÍKLAD 3
mld. (miliarda), rtg. (rentgen), rkp. (rukopis), vs. (versus)
Za iniciálovými zkratkami se tečka nepíše. Rozlišující malá písmena se ponechávají tam, kde by se iniciálové zkratky různých názvů
jinak shodovaly.
PŘÍKLAD 4
ČR, MZ, NG, NTK, ČD, EU, USA, OSN, UNICEF
PŘÍKLAD 5
ČRo, MZe, PřF UK, PedF UK
Některé zkratky dvou nebo více slov se píší dohromady, popřípadě je možný dvojí způsob psaní.
PŘÍKLAD 6
tj. (to je), tzn. (to znamená), aj. (a jiné), atd. (a tak dále), atp. (a tak podobně), apod. (a podobné)
PŘÍKLAD 7
č. j. – čj. (číslo jednací), č. p. – čp. (číslo popisné), P. S. – PS (post scriptum), P. F. – PF (pour féliciter), T. G. M. – TGM (Tomáš Garrigue Masaryk)
Po kontrakčních (stažených) zkratkách, které se tvoří z prvního písmena a konce zkracovaného slova zakončeného samohláskou, se
tečka nepíše.
PŘÍKLAD 8
ca, cca (circa), fa (firma, faktura), fy (firmy, faktury), fce (funkce), bří (bratři), pí (paní)
V textu psaném verzálkami je dovoleno psát velkými písmeny i zkratky.
PŘÍKLAD 9
UTKÁNÍ SPARTA VS. SLAVIA, AK. ARCH. MARTIN BÍLÝ
POZNÁMKA 1
Požadavky a doporučení týkající se zkratek a zalamování řádků jsou uvedeny v 12.6.
POZNÁMKA 2
Slovo „viz“ je tvar rozkazovacího způsobu slovesa „vidět“, nikoli zkratka, proto se za ním tečka nepíše.
%
7.2
Zkratky titulů, hodností a certifikací
Zkratky titulů, policejních, vojenských a akademických hodností a podobné zkratky uvedené před jménem se neoddělují čárkou.
Uvádí-li se hodnost i akademický titul, píše se nejdříve hodnost.
PŘÍKLAD 1
doc. PaedDr. Karla Pechová, akad. arch. David Bradáč, Ing. arch. Eva Vostrá, Ing. Bc. Michal Novotný, mjr. Mgr. Zuzana Koubková,
pplk. Pavel Vondráček
Uvádějí-li se dva shodné tituly z různých škol nebo oborů, použije se spojka „et“ nebo ampersand (8.15).
PŘÍKLAD 2
Mgr. et Mgr. Jana Ohlídalová, Bc. & Bc. Aleš Vosátka
Tituly a zkratky vědeckých hodností, zkratky certifikací a jiná označení absolventů vzdělávacích programů uváděné za jménem se od
jména nebo předcházející zkratky titulu oddělují čárkou.
PŘÍKLAD 3
prof. RNDr. Ivana Bendová, dr. h. c.; MUDr. Jiří Novák, DrSc.; MVDr. Markéta Dvořáková, CSc.; Mgr. Tereza Nová, Th.D.; PhDr. Jaromír Nemyl, MBA; JUDr. Kateřina Malířové, DiS.; Ing. Tomáš Hrdina, CISA
Jestliže za zkratkou uváděnou za jménem věta pokračuje, oddělí se zkratka titulu čárkou z obou stran.
PŘÍKLAD 4
Ředitelka úřadu Ing. Martina Suchá, Ph.D., MPA, vyhlašuje stážistou měsíce pana Jana Koláře, DiS., z oddělení interního auditu.
POZNÁMKA
Způsob zápisu titulů udělovaných v zahraničí může být odlišný.
7.3
Zkratky označující typ právnické osoby
Zkratka právní formy uvedená za názvem se odděluje čárkou.
PŘÍKLAD 1
Economia, a. s.; Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.; Česká společnost pro ochranu netopýrů, z. s.
V textu se zkratka právní formy odděluje čárkou z obou stran.
PŘÍKLAD 2
Sponzory výstavy jsou Slunečnice, spol. s r. o., Kormorán, a. s., a LAGUNA, v. o. s.
Zkratka právní formy uvedená před názvem subjektu se od názvu čárkou neodděluje.
PŘÍKLAD 3
Festival Jeden svět je projektem o. p. s. Člověk v tísni.
V textech, kterými se upravují právní vztahy, nebo v textech, u nichž je to důležité z jiných důvodů, je dovoleno, aby označení právnických osob odpovídalo zápisu v obchodním rejstříku nebo obdobné evidenci, i kdyby toto označení bylo pravopisně nesprávné.
8
8.1
Značky a znaky
Obecně
Psaní značek veličin a jednotek i matematických znaků upravují ČSN ISO 80000-1 a ČSN ISO 80000-2. Značky se obvykle používají ve
spojení s číselným údajem, jinak se označení jednotky vypíše slovem.
PŘÍKLAD Bude třeba několik metrů látky.
Za značkou nenásleduje tečka, nestojí-li značka na konci věty ukončené tečkou.
15
Page 155 of 207
V technicky zaměřených textech se značky jednotek píší písmem stojatým a značky fyzikálních veličin kurzívou bez ohledu na řez
písma použitý v ostatním textu.
8.2
Značky jednotek
Značky jednotek se uvádějí za číselný údaj a oddělují se od něho mezerou. Číslo a značka jednotky musí stát na stejném řádku.
PŘÍKLAD 1
13 km; 60 m2; 30 mm3; 6 V; 8,78 kg; 0,25 I; 60 W; 10 A; 8,25 h; 12,5 min; 30 s
Výjimkou z tohoto pravidla jsou značky jednotek pro stupeň, minutu a vteřinu rovinného úhlu (8.11), kde se v textovém procesoru
ve spojení čísla a značky jednotky mezislovní mezera nepíše.
PŘÍKLAD 2
úhel 20°, spád 7° 13'
Tvoří-li značku dva nebo více znaků, následují za sebou bez mezery.
PŘÍKLAD 3
°C, °F, kWh, mA, µm, kPa
Jestliže se číslicí nebo číslicemi a značkou zapisuje přídavné jméno, píše se takový výraz bez mezery a číslice se nečlení.
PŘÍKLAD 4
6V baterie = šestivoltová baterie, 12° pivo = dvanáctistupňové pivo, 24" displej = čtyřiadvacetipalcový displej
Jednotky se uvádějí v zavedené podobě i v případech, kdy se okolní text píše verzálkami.
PŘÍKLAD 5
8.3
PŘI TLAKOVÉ ZKOUŠCE BYL DOSAŽEN TLAK 16,632 MPa.
Značky měn
V sestavách se značky měn píší za peněžní částkou a oddělují se od ní mezerou, v textech se značky měn v některých případech
uvádějí za částkami, v některých případech před částkami (9.8).
PŘÍKLAD 1
400 Kč, 250 €, 6 zł, 800 Ft, 150 ¥
V bankovní praxi se měnové jednotky vyjadřují třípísmennými kódy podle ČSN ISO 4217.
PŘÍKLAD 2
8.4
CZK, EUR, PLN, HUF, JPN
Matematické znaky
Matematickým znakem je např. plus (+), minus (−), plus minus (±), krát (×, popřípadě ·), děleno nebo v poměru k (: nebo /), menší
než (<), menší než nebo rovno (≤), rovná se (=), větší než nebo rovno (≥) a větší než (>).
Znak minus (−) je stejně dlouhý a je položen stejně vysoko jako vodorovná čárka ve znaku plus (+). v textech administrativní povahy
je dovoleno znak minus nahrazovat pomlčkou; používání této náhrady se nedoporučuje v rovnicích nebo je-li v blízkosti jiný matematický znak umístěný na středu řádku.
PŘÍKLAD 1
45 − 15 + 10 = 40
Znaky násobení (×, popřípadě ·) jsou položeny do stejné výšky jako znak minus a rovnítko. Znak krát (×) je v korespondenci dovoleno
nahrazovat malým písmenem „x“; náhrada znakem „x“ se nepoužije, jestliže matematický výraz současně obsahuje písmeno x.
PŘÍKLAD 2
5 × 16 = 80
u • v=z
2x + 3y = z − 4
Pro zápis dělení se v celém dokumentu používá jednotně dvojtečka, popřípadě lomítko.
PŘÍKLAD 3
200 : 10 = 20
200 / 10 = 20
Matematické znaky se oddělují z obou stran mezerami.
PŘÍKLAD 4
45 − 40 + 5 = 10
x+y<z
Mezera se však nepíše:

po znacích plus a minus, vyjadřují-li kladnou a zápornou hodnotu čísla;

po znaku plus minus pro mezní úchylku uvedenou odděleně od výchozí hodnoty nebo zcela samostatné (8.6);

před znakem krát (×) následujícím po číslici v zápisu výrazu označujícího několikanásobek;

z levé a pravé strany lomítka, naznačuje-li lomítko číselný zlomek (9.3).
Ve všech případech uvedených ve výčtu musí stát matematický znak, číslo, popřípadě značka na stejném řádku.
PŘÍKLAD 5
+5 mm, −10 °C, s relativní tolerancí ±5 % (ale 50 °C ± 5 °C), 150× (stopadesátkrát), 2/5 (dvě pětiny)
Jestliže je výraz rozdělován do více řádků:

řádek se zalamuje před znaky nebo za znaky =, +, ±, v případě nutnosti je dovoleno řádek zalamovat také před znaky nebo za
znaky ×, ·, : nebo /, pokračující řádky rozdělených výrazů se doporučuje odsadit;
16
Page 156 of 207

matematický znak, za kterým došlo k zalomení řádku, se na následujícím řádku v souladu s požadavky ČSN ISO 80000-2 neopakuje; jestliže je to zvykem, je dovoleno znak opakovat, má se však vyloučit, aby opakování znaménka minus vedlo k mylné
interpretaci znamének (místo opakování znaménka minus lze použít znaménka plus a minus);

řádek se nemá zalamovat uvnitř výrazu v závorkách, není-li to nezbytné;

způsob řešení zalamování řádků musí být v celém dokumentu jednotný, pokud jde o zalamování před znaky nebo za znaky,
odsazování pokračujících řádků a opakování znamének.
Psaní matematických znaků a značek podrobněji upravuje ČSN ISO 80000-2.
POZNÁMKA
v textech, které využívají mnoho matematických znaků, z nichž některé nejsou součástí zvoleného písma a musely by být nahrazeny
znaky z písma jiného, může být vhodné psát všechny matematické znaky náhradním písmem, které má podobný vzhled matematických znaků jako
písmo původní, ale na rozdíl od něj obsahuje všechny potřebné znaky.
8.5
Exponenty a indexy
Exponenty a indexy se připojují k číslici, písmenu nebo jinému znaku bez mezery, od následujícího výrazu v textu se výraz s exponentem nebo indexem odděluje mezerou nebo interpunkčním znaménkem.
PŘÍKLAD 1
Skleníkovými plyny jsou např. CO2, CH4, N2O a O3. Kolik gramů CO2 vznikne spálením 1 m3 zemního plynu?
Pro zápis exponentů a indexů se používají funkce textového procesoru pro horní a dolní index (příklad 2) nebo znaky písma pro
exponenty a indexy (příklad 3).
POZNÁMKA
Některá písma neobsahují znaky pro exponenty a indexy nebo obsahují jen vybrané znaky pro exponenty a indexy, například pouze
číslice dva a tři v poloze exponentu.
8.6
Rozměry a tolerance
Při zápisu rozměrů a tolerancí se ke každému číslu připojuje značka jednotky nebo se čísla uvádějí v závorce a značka jednotky společná všem údajům se uvádí až za závorkou.
PŘÍKLAD 1
300 mm × 20 mm × 5 mm, (300 × 20 × 5) mm
PŘÍKLAD 2
230 v ± 11,5 V, (230 ± 11,5) V
Jestliže veličiny nepatří do stejné kategorie vzájemně porovnatelných veličin, nemá se mezi nimi při vyjadřování relativních mezních
hodnot používat znak plus minus a odchylka se uvede až za slovním vyjádřením.
PŘÍKLAD 3
230 v s relativní tolerancí ±5 %
Z důvodu úspornosti je dovolen i zjednodušený zápis rozměrů a tolerancí bez použití závorek tak, že se jednotka společná číselným
údajům uvádí pouze za posledním z nich.
PŘÍKLAD 4
300 × 20 × 5 mm
PŘÍKLAD 5
50 ± 5 °C
Při zjednodušeném zápisu je dovoleno psát znak plus minus i mezi veličinami odlišných kategorií.
PŘÍKLAD 6
230 v ± 5 %
Zjednodušený zápis rozměrů a tolerancí se nepoužije, jestliže by se tím mohla snížit srozumitelnost textu.
Výrazy neobsahující slovní údaje (viz příklady 1, 2 a 4, 5, 6) mají stát na stejném řádku. Jestliže je z důvodu zarovnání odstavce
nezbytné, aby byl výraz rozdělen do dvou řádků, řádek se zalomí před znakem krát nebo znakem plus minus.
V korespondenci je dovoleno nahrazovat znak krát (x) písmenem „x“ (8.4).
8.7
Měřítko a poměr
Při psaní měřítek a poměrů se čísla od dvojtečky oddělují mezerami. Mezera před dvojtečkou a za dvojtečkou musí být stejně široká;
čísla a dvojtečka musí stát na stejném řádku.
PŘÍKLAD 1
PŘÍKLAD 2
PŘÍKLAD 3
8.8
mapa v měřítku 1 : 50 000
ředění koncentrátu v poměru 1 : 10
po hlasování s těsným výsledkem 50 : 49 bylo rozhodnutí přijato
Skóre
Při psaní skóre se čísla od dvojtečky mezerami neoddělují, čísla a dvojtečka musí stát na stejném řádku.
PŘÍKLAD 1
výsledek utkání Finsko–Česko 2:2
17
Page 157 of 207
PŘÍKLAD 2
8.9
Nadal–Berdych 6:4, 7:6 (7:3), 6:2
Procento a promile
Při psaní procent (%) a promile (‰) se mezi číslem a znakem pro procenta nebo promile píše mezera, nejde-li o složené přídavné
jméno. Číslo a znak pro procenta nebo promile musí stát na stejném řádku.
PŘÍKLAD 1
sleva 50 % = sleva padesát procent, 50% sleva = padesátiprocentní sleva
PŘÍKLAD 2
2 ‰ alkoholu v krvi = 2 ml alkoholu v litru krve
Procenta a promile lze vyjádřit také desetinným číslem, v souvislém textu je však obvykle vhodnější použít znaky pro procenta a promile nebo slovní vyjádření.
8.10
Průměr
Mezi znakem pro průměr (Ø) a číslem se píše mezera; znak pro průměr a číslo musí stát na stejném řádku.
PŘÍKLAD 1
horolezecké lano Ø 9,7 mm, 30 m, červené
V souvislém textu se doporučuje místo znaku pro průměr používat slovní vyjádření.
PŘÍKLAD 2
Jednoduchá horolezecká lana mívají průměr 9–11 mm.
POZNÁMKA
Znak průměr se používá výhradně pro udání rozměru, nikoli pro označení průměrné hodnoty ve statistice.
8.11
Úhlový stupeň, úhlová minuta a úhlová vteřina
Mezi číslem a následující značkou úhlového stupně (°), úhlové minuty (′) nebo úhlové vteřiny (″) se v textovém procesoru mezera
nepíše. Při společném zápisu se stupně, minuty a vteřiny rovinného úhlu oddělují mezerou a musí stát na stejném řádku.
PŘÍKLAD 1
úhel 90°, spád 17° 15′
Při zápisu zeměpisných souřadnic se v textovém procesoru mezi jednotlivými složkami mezera nepíše.
PŘÍKLAD 2
50°5′5″ severní šířky a 14°24′10″ východní délky
POZNÁMKA
Tato norma nestanovuje způsob označení zeměpisné šířky a délky ani počet míst, kterými se jednotlivé složky při zápisu zeměpisných souřadnic uvádějí.
8.12
Stopy a palce
Mezi číslem a následujícím znakem pro stopy (′) a palce (″) se v textovém procesoru mezera nepíše. Při společném zápisu stop
a palců se mezi oběma údaji píše mezera a stopy i palce musí stát na stejném řádku.
PŘÍKLAD 1
12′ 3″ (dvanáct stop a tři palce)
Místo uvedených znaků lze používat také značky jednotek ft (stopa) a in (palec) nebo slovní vyjádření. Mezi číselnou hodnotou
a značkou se píše mezera; číslo a značka musí stát na stejném řádku.
PŘÍKLAD 2
8.13
12,25 ft = 147 in; 12,25 stopy = 147 palců
Teplotní stupně a teplota
Znak pro stupeň (°) se připojuje těsně k označení stupnice, nepoužívá se pro teploty udávané v Kelvinově stupnici. Mezi číslem
a označením stupnice se píše mezera; číslo a označení stupnice musí stát na stejném řádku.
PŘÍKLAD
8.14
−3 °C; 72 °F; 273,15 K
Paragraf
Znak paragraf (§) se píše před číslo označující určitý paragraf nebo určité paragrafy. Uvádí-li se odkaz na více paragrafů, znak se píše
jen jednou. Znak paragraf a číslo musí stát na stejném řádku.
PŘÍKLAD 1
§ 58; § 12, 13 a 20; § 121–123; § 121 až 123; podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 227/2000 Sb.
Nejde-li o odkaz na určitý paragraf, používá se slovní vyjádření.
PŘÍKLAD 2
8.15
Novelizovaný zákon obsahuje o 217 paragrafů více než dříve.
Ampersand
Ampersand (&) se používá ve významu spojky „a“ v některých názvech a spojeních, např. při uvádění shodných titulů jedné osoby
(7.2).
Od okolních výrazů se ampersand zpravidla odděluje mezerou.
PŘÍKLAD 1
Voskovec & Werich, Hapka & Horáček, Hennes & Mauritz AB
V ustálených spojeních jednopísmenných výrazů se ampersand někdy píše i bez mezer.
18
Page 158 of 207
PŘÍKLAD 2
V&W, H&H, obchodní domy H&M
V případě značek se respektuje registrovaný, popřípadě jinak stanovený či obvyklý tvar zápisu.
Dojde-li ve výrazu s ampersandem k zalomení řádku, řádek se přednostně zalomí před ampersandem; neodporuje-li to uplatňovaným požadavkům na psaní obchodních názvů a značek, lze ampersand nahradit spojkou „a“.
Jednopísmenné výrazy psané bez mezer se do dvou řádků nerozdělují.
POZNÁMKA 1
Znak ampersand vznikl z latinské spojky „et“, v některých písmech má podobu
POZNÁMKA 2
Ve významu spojky „a“ se někdy obdobně jako ampersand používá znak plus.
8.16
.
Znak číslo
Znak číslo (#) nahrazuje slovo „číslo“; v různých oborech může mít jiné významy i odlišný způsob psaní mezer.
POZNÁMKA
Tento znak se někdy označuje jako dvojitý kříž nebo mřížka.
Ve významu „číslo“ se tento znak používá jen ve spojení s následujícím číslem psaným číslicemi. Od čísla se odděluje mezerou. Znak
číslo a číslo musí stát na stejném řádku.
PŘÍKLAD 1
pokrývky # 215, zájezd # 318
V souvislém textu se doporučuje místo znaku # vypsat výraz, který nahrazuje, celým slovem nebo zkratkou.
PŘÍKLAD 2
8.17
Pokrývky č. 215 již nevyrábíme. Zájezd kat. č. 318 byl pro nedostatek zájemců zrušen.
Znaky pro narození a úmrtí
Pro označení data narození lze používat hvězdičku (*), pro označení data úmrtí křížek (†). Znaky hvězdička a křížek se od následujícího údaje o datu narození nebo úmrtí oddělují mezerou. Znak a datum musí stát na stejném řádku.
PŘÍKLAD Ferdinand Peroutka, * 6. 2. 1895, † 20. 4. 1978 Agatha Christie (* 1890, † 1976)
9
Čísla a číslice
9.1
Členění čísel
Desetinné části čísel se od jednotek oddělují desetinnou čárkou. Před desetinnou čárkou ani za ní se nepíše mezera. Jestliže se
desetinná čísla píší za sebou, doporučuje se oddělovat je středníkem.
PŘÍKLAD 1
112,6; 4,30; 0,006
Čísla se člení do skupin po třech číslicích vlevo a vpravo od desetinné čárky. Trojice řádů se oddělují mezerami, všechny skupiny číslic
členěného čísla musí stát na stejném řádku.
PŘÍKLAD 2
10 517 408
105,174 08
10 517,408
10,517 408
1 051,740 8
0,105 174 08
Je dovoleno, aby v souvislém textu nebyla členěna čtyřmístná celá čísla, je-li řešení v celém dokumentu jednotné. Tato čísla se však
musí členit v sestavách a tabulkách, jestliže je to nutné pro zarovnání řádů uvedených údajů.
Nečlení se letopočty a čísla popisná.
PŘÍKLAD 3
rok 2014, Ambrožova 1433/2
Pro některé číselné údaje může být členění zakázáno nebo může být stanoveno členění podle jiných pravidel. Skupiny číslic použité
v označeních a kódech se v textu uvádějí v původní podobě bez jakýchkoli změn v rozdělení skupin číslic.
PŘÍKLAD 4
9.2
registrační značka 4A2 3000, vlak Os 5859, norma ČSN 01 6910, požadavky ISO 14001:2004
Spojení čísel se slovy nebo s písmeny a znaky
Mezera ani spojovník se nepíší tam, kde se spojuje číslo se slovem nebo s písmenem či znakem v jedno slovo nebo v jednu značku.
PŘÍKLAD
9.3
10násobek, 20násobný, 14denní, 5krát, 25×, 15% (patnáctiprocentní), odd. IVd, formát A4
Zlomky
Ve zlomcích se před šikmou zlomkovou čárou nebo lomítkem ani za nimi nepíší mezery.
PŘÍKLAD 1
1/2, 1/2, 3/4, ⅗
Ve smíšených zlomcích se celé číslo od zlomku odděluje mezerou, je-li zlomek zapsán lomítkem a číslicemi (příklad 2); mezera se
však nedělá, je-li zlomek zapsán pomocí šikmé zlomkové čáry (příklad 3). Celé číslo a zlomek musí stát na stejném řádku.
PŘÍKLAD 2
2 2/3, 8 11/12 ha
PŘÍKLAD 3
19
Page 159 of 207
9.4
Sestavy čísel
V sestavách se číslice píší pod sebe podle řádu; vychází se od desetinné čárky a za ní se přednostně uvádí stejný počet míst. Nejsouli u některých čísel udány desetinné hodnoty, píší se nuly, jestliže to nevede k nepřijatelnému zkreslení uvedených údajů.
Dílčí a závěrečné výpočty se od hodnot, které do nich vstupují, oddělují jednoduchou linkou nad každým řádkem obsahujícím výpočet. Linka musí být tak dlouhá, aby zahrnovala i matematické znaky před čísly (+, − a další) spolu s čísly a připojenými jednotkami.
Výpočty lze vyznačit tučně, závěrečné výpočty popřípadě podtržením dvojitou čarou.
Místo linek je dovoleno používat změnu pozadí dílčích a závěrečných výpočtů, dílčí a závěrečné výpočty v tomto případě mají být
vyznačeny tučně.
PŘÍKLADY
2 150,10 kg
700,00 kg
354,50 kg
3 204,60 kg
9.5
10.560,20 €
11.380,10 €
21.940,30 €
9 536,70 Kč
− 3 792,00 Kč
5 744,70 Kč
Kalendářní data
Kalendářní datum se vyjadřuje číselně nebo číselně-slovně. Oba způsoby mohou být v jednom dokumentu používány současně,
kalendářní data obdobného významu nebo účelu se však v dokumentu mají psát jednotně číselně, nebo číselně-slovně.
9.5.1
Číselné vyjádření kalendářního data
Při číselném vyjádření kalendářního data se uplatňuje vzestupný nebo sestupný zápis.
Při vzestupném zápisu data je pořadí údajů den, měsíc, rok. První až devátý den měsíce a první až devátý měsíc se píší jednomístně,
den a měsíc musí stát na stejném řádku a za pořadové číslo dne a měsíce náleží tečka a mezera. Rok se nečlení a zápis roku se nesmí
zkrátit – jestliže se rok uvádí, musí být uvedeny všechny číslice letopočtu.
PŘÍKLAD 1
9. 3. 1984, 28. 5. 2000, 6. 11. 2013, 31. 12. 2014
V textech administrativní povahy je dovolen také vzestupný zápis data, v němž jsou den a měsíc uváděny dvoumístně a po tečkách
za dnem a měsícem se nepíše mezera.
PŘÍKLAD 2
09.03.1984, 28.05.2000, 06.11.2013, 31.12.2014
Při sestupném zápisu data se použije rozšířený formát zápisu kalendářního data podle ČSN ISO 8601. Pořadí údajů při sestupném
zápisu data je rok, měsíc, den; rok se uvádí čtyřmístně, měsíc a den dvoumístně, údaje se oddělují spojovníkem.
PŘÍKLAD 3
1984-03-09, 2000-05-28, 2013-11-06, 2014-12-31
S výjimkou vložených záznamů, sestav a citací, které mohou používat rozdílné zápisy kalendářních dat, se pro číselné vyjádření data
používá v celém dokumentu pouze jeden z možných způsobů.
V datových prvcích při výměně dat a tam, kde to je pro počítačové zpracování vhodné, se používá zápis kalendářního data v souladu
s ČSN ISO 8601.
9.5.2
Číselně-slovní vyjádření kalendářního data
Při číselně-slovním vyjádření kalendářního data se datum píše vzestupně v pořadí údajů den, měsíc, rok. Den se píše řadovou číslovkou, název měsíce se vypisuje slovem ve tvaru 2. pádu; mezi dnem a měsícem nesmí dojít k zalomení řádku. Rok se nečlení a zápis
roku se nesmí zkrátit – jestliže se rok uvádí, musí být uvedeny všechny číslice letopočtu.
Číselně-slovní vyjádření kalendářních dat je vhodné pro použití v souvislém textu, v právních dokumentech, na peněžních dokladech
a v osobních dopisech.
PŘÍKLAD 1
Zásilka odeslaná 1. dubna 2014 byla vrácena jako nedoručitelná.
PŘÍKLAD 2
Odpovídáme na Váš dopis z 5. října t. r.
9.6
Časové údaje
Při zápisu časových údajů se rozlišuje mezi uvedením času jako denní doby a času jako doby trvání.
20
Page 160 of 207
V datových prvcích při výměně dat a tam, kde to je pro počítačové zpracování vhodné, se používá zápis časových údajů v souladu
s ČSN ISO 8601.
9.6.1
Čas jako denní doba
Hodiny a minuty v časových údajích označujících denní dobu se oddělují tečkou, hodiny 0-9 se píší jednomístně, minuty dvojmístně.
PŘÍKLAD 1
0.00, 7.05, 9.30, 12.00, 23.59
Místo tečky je při zápisu času jako denní doby dovoleno používat jako oddělovač hodin a minut dvojtečku. Při použití dvojtečky jako
oddělovače je dovoleno hodiny 0-9 psát také dvoumístně.
PŘÍKLAD 2
0:00, 7:05, 9:30, 12:00, 23:59; lze také 00:00, 07:05, 09:30
Pro označení hodin, minut a sekund se používají celá slova, značky h, min, s nebo zkratky jednotek (hod., h., min.). Označení časových
jednotek má být v celém dokumentu jednotné.
PŘÍKLAD 3
9.00 hodin, 9.00 h, 9.00 hod.
S výjimkou vložených záznamů, sestav a citací, které mohou používat rozdílné zápisy času, se v celém dokumentu používá pouze
jeden z možných způsobů zápisu času jako denní doby.
9.6.2
Čas jako doba trvání
Při zápisu doby trvání a časového údaje v průběhu této doby se hodiny, minuty a sekundy oddělují dvojtečkami. První uvedená složka
časového údaje se přednostně píše jednomístně, další složky vždy dvoumístně.
Jednotka času se musí uvést tam, kde není z větného kontextu zřejmá; jestliže se jednotka uvádí, píše se jednotka první uvedené
složky. Jednotka se nemusí uvádět, jsou-li hodiny, minuty a sekundy uvedeny současně.
PŘÍKLAD 1
10 km uběhla v čase 1:01:23,6, ale 1 km uběhla za 6:08 min, 40 km by uběhla asi za 4:06 h
Desetinná část se uvádí pouze u poslední z uvedených složek časového údaje.
PŘÍKLAD 2
2:45:23,123 h = 2 h 45 min 23,123 s; 3:00:20,13 h = 3 h 20,13 s; 7:35,34 min = 7 min 35,34 s
Jestliže se hodiny, minuty a sekundy píší odděleně, čísla 0-9 se píší jednomístně.
PŘÍKLAD 3
3 h 8 min 5 s; 6 h 7 min; 9 min 2 s
V souvislém textu se jednotky pro samostatně uvedený údaj vypisují přednostně slovem.
PŘÍKLAD 4
Zkouška materiálu probíhá po dobu 5 minut. Chcete-li upravit předvolby zařízení, stiskněte červené tlačítko a držte je stisknuté po
dobu 3 sekund.
9.7
Spojený údaj data a času
Pro počítačové zpracování dat lze datum a čas psát dohromady jako jeden výraz ve formátech stanovených ČSN ISO 8601.
PŘÍKLAD 1
20140521T162542 (základní formát)
PŘÍKLAD 2
2014-05-21T16:25:42 (rozšířený formát)
9.8
Peněžní částky
Při psaní peněžních částek je dovoleno zaokrouhlená čísla a přibližné částky uvádět bez desetinných míst stejně jako čísla celá,
značka měny nebo vypsaný název měny se obvykle uvádí za částkou. V peněžních částkách je dovoleno členit skupiny tří číslic místo
mezery tečkou; způsob členění musí být v celém dokumentu jednotný.
PŘÍKLAD 1
2 350 000 Kč, 3 115,80 €, 100 000 eur, 25 dolarů (lze také 2.350.000 Kč, 3.115,80 €, 100.000 eur)
Jestliže se má omezit možnost snadného pozměnění peněžní částky uvedené v textu, doporučuje se místo používání teček k oddělování skupin tří číslic vypsat částku také slovy.
Vypisuje-li se peněžní částka slovy, každé slovo se píše zvlášť. Jen ve výjimečných případech, např. na složenkách, je dovoleno psát
všechna slova peněžní částky dohromady, značka měny se píše vždy zvlášť.
PŘÍKLAD 2
Za zhotovení díla v souladu s požadavky článku IV zaplatí objednatel zhotoviteli odměnu ve výši 2 350 000 Kč (slovy: dva miliony tři
sta padesát tisíc korun českých).
POZNÁMKA v případě elektronického dokumentu lze pro zajištění vyšší úrovně ochrany používat druh elektronického podpisu, který je k dokumentu
připojen takovým způsobem, že je možno zjistit jakoukoli následnou změnu dat.
Při psaní peněžních částek lze používat také třípísmenné kódy měn podle ČSN ISO 4217. Píší se verzálkami za částku; je-li to v oboru
zvykem, mohou se uvádět před částkami, vždy však jednotně před částkami anebo za částkami v celém dokumentu.
PŘÍKLAD 3
2 350 000 CZK, 3 115,80 EUR, 25 USD
Používání pomlčky k zápisu peněžních částek bez desetinných míst se nedoporučuje.
21
Page 161 of 207
9.9
Telefonní a faxová čísla
Česká telefonní a faxová čísla obsahující šest nebo devět číslic se člení po trojicích; pětimístná čísla se obvykle člení zleva na trojici
a dvojici číslic, popřípadě se nečlení; čtyřmístná čísla se nečlení, popřípadě se člení do dvojic.
PŘÍKLAD 1
721 742 679, 141 12, 1180
Zapisuje-li se určité číslo jednotným způsobem a odlišné členění může přispět ke snazšímu používání čísla, je dovoleno zvolit i jiné
členění.
PŘÍKLAD 2
800 11 22 33, 87 777
Mezinárodní telefonní předvolba se uvádí před číslem.
PŘÍKLAD 3
9.10
+420 251 566 363
Čísla bankovních účtů
9.10.1
Číslo bankovního účtu v České republice
Číslo bankovního účtu v České republice se skládá ze tří částí. První část (předčíslí) má nejvýše šest číslic. Druhá, základní část čísla
účtu má nejméně dvě a nejvýše 10 číslic. Třetí část – kód banky – má vždy čtyři číslice.
Jestliže číslo bankovního účtu obsahuje předčíslí, od základní části čísla bankovního účtu se předčíslí oddělí spojovníkem. Kód banky
se odděluje lomítkem.
PŘÍKLAD
19-2000145399/0800, 1127092023/3030
9.10.2
Mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN)
Mezinárodní číslo bankovního účtu (IBAN) se skládá ze tří částí – dvou velkých písmen kódu země podle ČSN EN ISO 3166-1, dvou
číslic kontrolního čísla a nejvýše 30 číslic a velkých písmen reprezentujících banku a číslo účtu v této bance. Délku a uspořádání poslední části IBAN určuje každá země sama.
V textech se IBAN člení zleva do skupin o čtyřech znacích, jednotlivé skupiny se oddělují mezerou; poslední skupinu tvoří zbývající,
nejvýše čtyři znaky. Při elektronické výměně dat nebo je-li to jinak účelné, se IBAN píše jako souvislý řetězec velkých písmen a číslic
bez mezer.
PŘÍKLAD 1
IBAN CZ76 0300 0000 0000 7632 7632
PŘÍKLAD 2
IBAN FR14 2004 1010 0505 0001 3M02 606
PŘÍKLAD 3
IBAN GB29 NWBK 6016 1331 9268 19
PŘÍKLAD 4
IBAN LI21 0881 0000 2324 013A A
9.11
Římské číslice
Římské číslice se píší velkými písmeny abecedy: i = 1, V = 5, X = 10, L = 50, C = 100, D = 500, M = 1 000; menší číslo před větším se
odečítá (XL = 40), menší číslo za větším se přičítá (CX = 110).
V sestavách se římské číslice uvádějí od levé svislice pod sebou nebo se zarovnají podle interpunkční tečky či posledního znaku
číslice. Následující text se píše od nové svislice.
PŘÍKLAD 1
PŘÍKLAD 2
Teplotní pásy na zemském povrchu
Teplotní pásy na zemském povrchu
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
rovníkový
vnější tropický
subtropický
mírný
subpolární
polární
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
rovníkový
vnější tropický
subtropický
mírný
subpolární
polární
Používají-li se římské číslice pro číslování položek, např. seznamů či výčtů, je dovoleno psát je malými písmeny abecedy. Používání velkých nebo malých písmen abecedy pro číslování položek stejné povahy musí být v dokumentu jednotné.
10 Vyznačování
10.1
Obecně
Vyznačování v textu dokumentu má být systematické a údaje shodné povahy mají být vyznačeny shodným způsobem. k zajištění jednotného vzhledu vyznačovaných částí textu se v textovém procesoru doporučuje používat znakové a odstavcové
styly.
Části textu lze vyznačit například:
22
Page 162 of 207

změnou řezu písma (kurzívou, tučně);

změnou velikosti písma, barvy písma nebo změnou písma;

umístěním na samostatný řádek;

prostrkáváním (nedoporučuje se);

podtržením (nedoporučuje se, nejde-li o hypertextové odkazy);

verzálkami nebo vložením do uvozovek.
Různé způsoby vyznačování je možno kombinovat.
Příliš mnoho způsobů vyznačování, nejsou-li opodstatněné rozdílnou povahou údajů, nebo příliš časté vyznačování snižují
přehlednost sdělení, a proto se má vyznačování používat střídmě.
Pravidla pro vyznačování interpunkčních znamének jsou uvedena v odpovídajících článcích této kapitoly; párová interpunkční
znaménka (uvozovky a závorky) před vyznačeným výrazem a za ním musí být vyznačena shodně, protože obě buď náleží, nebo
nenáleží do vyznačovaného výrazu.
POZNÁMKA
Vzhledem k technické realizaci vyznačování kapitálkami v současných textových procesorech tato norma používání kapitálek
k vyznačování neupravuje, není však vyloučeno.
10.2
Změna řezu písma
V textu odstavce se vyznačování změnou řezu téhož písma preferuje před jinými způsoby vyznačování. V textu psaném základním řezem se vyznačuje zejména kurzívou, tučně, výjimečně tučnou kurzívou. V textu psaném kurzívou se vyznačuje základním řezem, tučnou kurzívou, výjimečně tučně.
Vyznačování kurzívou je méně výrazné, proto se hodí v případě častějšího vyznačování i v delším textu. Vyznačování tučně je
velmi výrazné a má být používáno pouze pro nejdůležitější výrazy (např. nové pojmy v textu, významné údaje v korespondenci).
Spojky nebo interpunkční znaménka se do vyznačení změnou řezu písma nezahrnují, nejsou-li nedílnou součástí vyznačovaného výrazu.
POZNÁMKA 1 Spojky mezi jednotlivými vyznačovanými výrazy a interpunkční znaménka, která oddělují vyznačovaný výraz od nevyznačeného textu nebo jednotlivé vyznačené výrazy mezi sebou, se nevyznačují, protože nejsou součástí vyznačovaného výrazu.
POZNÁMKA 2 Nedílnou součástí vyznačovaného výrazu není interpunkční znaménko ukončující větu, není-li tato věta vyznačena jako celek
nebo není-li na konci věty vyznačena zkratka ukončená tečkou.
POZNÁMKA 3 Jestliže vyznačovaný výraz obsahuje spojky nebo interpunkční znaménka – například při vyznačování výrazu v uvozovkách,
souvislého úseku textu nebo části věty – jsou tyto spojky nebo interpunkční znaménka součástí vyznačovaného výrazu.
PŘÍKLAD 1
kvality.
Česká softwarová společnost hledá obchodní zástupce, analytiky podnikových procesů, databázové specialisty a manažera
Vysvětlení k příkladu – čárky oddělující názvy pracovních pozic, spojka „a“ ani tečka nejsou tučné, protože slouží k členění
věty a nejsou součástí vyznačovaných výrazů (pracovních pozic).
PŘÍKLAD 2
Jména zakončená ve výslovnosti na souhlásku tvrdou nebo obojetnou skloňujeme podle tvrdého mužského vzoru „pán“,
resp. podle podvzoru „hoch“.
Vysvětlení k příkladu – uvozovky i čárka jsou vyznačeny, protože jsou součástí vyznačovaného výrazu, kterým je souvisle vyznačovaná část věty; tečka za větou vyznačena není, protože ukončuje větu, která není vyznačena jako celek.
PŘÍKLAD 3
Nominativ (z lat. nominativus [casus] od nominare = nazývat) je mluvnický pád vyjadřující základní tvar jména. Ptáme se na
něj pádovými otázkami kdo?, co?
Vysvětlení k příkladu – kulaté závorky a čárka mezi pádovými otázkami nejsou součástí vyznačovaných výrazů, proto nejsou
vyznačeny; hranaté závorky a otazníky jsou součástí vyznačovaných výrazů, proto jsou vyznačeny.
PŘÍKLAD 4
OSTRAVA!!! je marketingová značka, kterou se město prezentuje v ČR i v zahraničí.
Vysvětlení k příkladu – vykřičníky jsou tučně, protože jsou součástí vyznačovaného výrazu „OSTRAVA!!!“.
V korespondenci je dovoleno změnou řezu písma vyznačit také interpunkční znaménka a spojky mezi vyznačovanými výrazy
(např. ve výčtu); poslední interpunkční znaménko se však nevyznačuje, náleží-li do členění věty, která není vyznačena jako
celek.
Při vyznačování kurzívou, je-li okolní text základním řezem, a při vyznačování tučnou kurzívou, je-li okolní text tučně, je dovoleno vyznačovat i interpunkční znaménka mezi vyznačenými výrazy. Způsob vyznačování interpunkce při vyznačování kurzívou
musí být v celém dokumentu jednotný.
23
Page 163 of 207
10.3
Změna velikosti písma, barvy písma nebo změna písma
Používání různých písem nebo různých velikostí písma v jednom dokumentu má být střídmé.
Odlišnou velikostí písma, popřípadě i odlišným písmem, se vždy jednotné pro daný prvek zpravidla vyznačují nadpisy, titulky,
popisky, poznámky a podobné údaje, které mají v porovnání se základním textem odlišný význam nebo účel.
Interpunkční znaménka se do vyznačení změnou velikosti písma, změnou barvy nebo změnou písma nezahrnují, nejsou-li
nedílnou součástí vyznačovaného výrazu.
PŘÍKLAD 1
Hledáme obchodního zástupce s komunikativními znalostmi anglického a německého jazyka.
Vysvětlení k příkladu – tečka není změnou barvy vyznačena, protože není součástí vyznačovaného výrazu, je však tučné, protože tučné je vyznačena celá věta.
V souvislém textu není vyznačování změnou velikosti písma obvykle vhodné, v textech administrativní povahy se zpravidla
neužívá. Vyznačování změnou písma se má používat pouze tehdy, jsou-li obé písma dostatečně odlišná svou kresbou (např.
je-li použito bezpatkové písmo pro vyznačování v textu psaném patkovým písmem) a současně mají-li obě písma velmi podobnou, nejlépe shodnou výšku malých a velkých písmen.
PŘÍKLAD 2
ISEC, spol. s r. o., Majerského 2047/1, 149 00 Praha 11
Zveme Vás na kurz
Řízení bezpečnosti informací podle ISO/IEC 27001
V upravovaném textu dokumentu by neměla být používána více než tři rozdílná písma.
Je vhodné uvážit, zda vyznačení barvou může být zobrazováno a tištěno a zda ho může příjemce vnímat. Vyznačený text musí
být dostatečně zřetelný a s ohledem na možnost poruchy barevného vidění příjemce by vyznačování barvou nemělo být používáno pro odlišení zásadních skutečností, není-li možné je odlišit i bez vnímání barev.
Vyznačování barvou je obvykle vhodné kombinovat s vyznačováním změnou řezu (barevný text se pak vyznačí např. také
tučně), popřípadě s používáním popisků, znaků nebo obrazových prvků objasňujících význam vyznačení.
10.4
Umístění na samostatný řádek
Text je dovoleno vyznačit umístěním na samostatný řádek a zarovnáním vlevo, odsazením nebo zarovnáním na střed; od
předcházejícího a následujícího textu se odděluje mezerou mezi odstavci, přičemž mezera nad vyznačovaným textem musí
být nejvýše stejně veliká jako mezera pod ním. Následuje-li za textem interpunkční znaménko nebo interpunkční znaménka,
píší se na konec řádku za vyznačovaný výraz.
PŘÍKLAD
V letošním roce zahajujeme výrobu nových typů obráběcích strojů. Můžeme Vám nabídnout
vrtačky VR2 a soustruhy MS40.
Budete-li mít o naše výrobky zájem, rádi poskytneme podrobnější informace o jednotlivých strojích.
Vysvětlení k příkladu – tečka za označením MS40 není tučně, protože náleží do členění věty. v případě, že text „vrtačky VR2
a soustruhy MS40“ nebude považován za jeden vyznačovaný výraz, spojka „a“ se tučně nevyznačí.
10.5
Prostrkávání
Vyznačování prostrkáváním se nedoporučuje. Jestliže je přesto použito, prostrkává se i písmeno „ch“, mezi- slovní mezery,
připojená interpunkční znaménka i mezera před vyznačeným výrazem a za ním. Na stejné úrovni textu musí být v celém dokumentu použito stejně velké prostrkání. Neprostrkávají se čísla, iniciálové zkratky a text vyznačený kurzívou nebo tučnou
kurzívou; při vyznačování prostrkáváním se v textu nepoužívají ligatury.
PŘÍKLAD
Hledáme obchodního zástupce pro oblast J i n d ř i c h ů v H r a d e c . Nástup od 1. září 2014.
Prostrkávání se provádí odpovídající funkcí textového procesoru; prostrkávání mezislovními mezerami v elektronických dokumentech není dovoleno.
POZNÁMKA 1 Prostrkávání mezislovními mezerami znemožňuje účinné vyhledávání v elektronických dokumentech, proto bylo používání
mezislovních mezer k prostrkávání vyloučeno.
POZNÁMKA 2 Prostrkávání bývá v textových procesorech někdy označováno jako proložení nebo prokládání.
24
Page 164 of 207
10.6
Podtržení
10.6.1
Obecně
S výjimkou vyznačování hypertextových odkazů na webových stránkách, popřípadě v jiných elektronických dokumentech, se
podtržení k vyznačování textu nemá používat.
10.6.2
Vyznačování hypertextových odkazů
Na webových stránkách, někdy také v elektronických dokumentech, se podtržením jednoduchou linkou zpravidla vyznačují
hypertextové odkazy.
PŘÍKLAD 1
Internetovou jazykovou příručku najdete na http://prirucka.uic.cas.cz. (aktivní odkaz uvedený na webové stránce)
Vysvětlení k příkladu – tečka za hypertextovým odkazem není součástí odkazu, proto není podtržena.
Jestliže hypertextové odkazy nejsou aktivní (např. odkazy uvedené v textu dopisu, který má být vytištěn a odeslán) nebo by
jejich vyznačení bylo vzhledem k účelu dokumentu rušivé, nemají se podtrhávat, ale vyznačit jednotně jiným způsobem, nejlépe změnou řezu písma (např. kurzivou).
PŘÍKLAD 2
mentu)
Kontaktujte nás na adrese [email protected]. (odkaz uvedený v textu tištěného dopisu, popřípadě v elektronickém doku-
POZNÁMKA Textové procesory vyznačují odkazy podtržením často automaticky. Pro zrušení podtržení a vyznačení odkazů jiným způsobem
jednotně v celém dokumentu obvykle postačuje upravit odpovídající znakový styl.
10.6.3
Vyznačování podtržením
Vyznačování podtržením se nedoporučuje. Jestliže je přesto použito, používá se jednoduchá linka.
Podtržení začíná pod prvním a končí pod posledním znakem vyznačeného textu. Víceslovný text nebo věta se podtrhávají
souvisle, o podtrhávání interpunkčních znamének a spojek se rozhoduje podle členění věty (příklad 1), nebo se podtrhne
souvisle celý úsek textu (příklad 2). Poslední interpunkční znaménko se nevyznačuje, náleží-li do členění věty, která není vyznačena jako celek.
PŘÍKLAD 1
Obsah evakuačního zavazadla lze rozčlenit do pěti skupin – jídlo a pití, cennosti a dokumenty, léky a hygiena, oblečení a vybavení pro přespání, drobná elektronika a „zábava“.
PŘÍKLAD 2
Osobní dokumenty – rodný list, občansky průkaz, cestovní pas, karta zdravotní pojišťovny; jiné důležité dokumenty – pojistné
smlouvy, stavební spoření, smlouvy o investicích, akcie; peníze v hotovosti a platební karty patří spolu s pravidelně užívanými léky k nejdůležitějším předmětům, které je třeba zabalit.
10.7
Vyznačování verzálkami nebo vkládáním do uvozovek
Psaní verzálkami (velkými písmeny abecedy) a vyznačení vložením do uvozovek je vhodné používat, jestliže nelze volit jiné
způsoby vyznačování – např. v e-mailech, jsou-li psány ve formátu prostého textu.
Vyznačování verzálkami se často používá pro různá označení (např. stupně utajení dokumentu, nadepsání obálek výběrového
řízení) nebo jiná krátká důrazná sdělení či upozornění; pro běžné vyznačování v základním textu se nedoporučuje.
Vyznačování uvozovkami se uplatňuje, jestliže se uvádí doslovné znění textu.
PŘÍKLAD
Stupeň utajení „PŘÍSNĚ TAJNÉ“, „TAJNÉ“, „DŮVĚRNÉ“ nebo „VYHRAZENÉ“ se vytiskne na každé straně.
11 Členění textů a označování jejich částí
11.1
Obecně
Delší texty získávají na přehlednosti členěním na oddíly, pododdíly a odstavce i používáním výčtů. K zajištění jednotného
vzhledu částí textu se v textovém procesoru používají odstavcové styly.
11.2
Věty
Věta nemá začínat zkratkou, za níž se píše tečka, ani číslicí, není-li součástí názvu.
PŘÍKLAD 1
Akciová společnost TCL Consulting byla založena v roce 1996.
PŘÍKLAD 2
První český filmový festival Filmové žně se uskutečnil v roce 1940 ve Zlíně.
PŘÍKLAD 3
Dne 15. února 2012 došlo k zemětřesení.
PŘÍKLAD 4
XV. všesokolský slet se konal 1. až 6. července 2012 v Praze.
25
Page 165 of 207
11.3
Odstavce
11.3.1
Obecně
Po sobě následující odstavce stejné úrovně textu, které mají jinak shodnou úpravu, se člení mezerou mezi odstavci, popřípadě
odstavcovou zarážkou. k vyznačení odstavců se nemá používat mezera mezi odstavci a odstavcová zarážka současně.
Pokračuje-li odstavec na další straně, na konci strany i na začátku následující strany musí být nejméně dva řádky odstavce.
POZNÁMKA k tomuto účelu je vhodné používat funkci textového procesoru pro kontrolu osamocených řádků, popřípadě funkci pro svázání
řádků na počátku odstavce a na konci odstavce, místo odřádkování nebo jiných řešení.
11.3.2
Členění odstavců mezerou mezi odstavci
K vyznačení nového odstavce mezerou mezi odstavci se používá mezera o výšce nejméně jedné čtvrtiny výšky řádku základního textu, v obchodních a úředních dokumentech se obvykle uplatňuje mezera o výšce jednoho řádku; mezera mezi odstavci
nemá být větší než výška řádku základního textu (řádkování).
Při řádkování 2 nebo ještě větších rozestupech mezi řádky se nové odstavce vyznačují odstavcovými zarážkami a mezery mezi
odstavci se neužívají.
11.3.3
Členění odstavců odstavcovou zarážkou
Velikost odstavcové zarážky má odpovídat jednomu až dvěma, nejvýše třem násobkům velikosti písma základního textu. Vyskytují-li se v dokumentu odstavce s různou velikostí písma (např. základní text a poznámky), používá se stejně velká zarážka,
jejíž velikost se určí podle velikosti písma základního textu.
Odstavec pod nadpisem nemusí mít odstavcovou zarážku. Poslední řádek odstavce má být delší než velikost odstavcové zarážky.
Odstavcová zarážka se v textovém procesoru nastavuje jako vlastnost formátování odstavce, tabulátor ani mezery se jako
odstavcová zarážka na počátku odstavce nepoužívají.
POZNÁMKA Výchozí odstavcová zarážka v textových procesorech bývá obvykle příliš široká. Vhodnou velikost odstavcové zarážky lze získat
tak, že se velikost písma základního textu vynásobí řádkováním. Tuto velikost odstavcové zarážky a její násobky bývá vhodné používat i pro
další odsazení odstavců v upravovaném dokumentu, např. ve výčtech.
11.4
Výčty
11.4.1
Psaní výčtů
Při psaní výčtů a jejich položek se uplatňují následující pravidla:
a)
jestliže výčet obsahuje položky nevětného charakteru, začínají malým písmenem a ukončují se čárkou (příklad 1); dlouhé
položky, v jejichž vnitřním členění jsou použity čárky, se oddělují středníkem; poslední položka se ukončuje tečkou;
b)
jestliže položky výčtu obsahují celé věty, začínají velkým písmenem a ukončují se tečkou (příklad 2); psaní s malým písmenem na začátku položek a jejich ukončení čárkami (popřípadě středníkem) je rovněž dovoleno, poslední položka se
ukončuje tečkou;
c)
pokud výčet obsahuje položky větného a nevětného charakteru, položky výčtu začínají malými počátečními písmeny
a ukončují se čárkou nebo středníkem (příklad 3), poslední položka se ukončuje tečkou.
26
Page 166 of 207
PŘÍKLAD 1
Střední průmyslové školy textilní otevírají např. tyto obory:
 textilní technologie,
 oděvnictví,
 pletařství.
PŘÍKLAD 2
U dodaného zboží reklamujeme tyto závady:
 Barva prahu u dveří neodpovídá objednávce.
 Lak na dveřích je oprýskaný.
 V zásilce chybí technická dokumentace.
PŘÍKLAD 3
Do závorek dáváme:
 vložené výrazy, kterými vysvětlujeme, objasňujeme nebo doplňujeme obsah výpovědi. v takových případech se mohou někdy místo závorek používat i pomlčky nebo čárky;
 výrazy, které nenáleží k vlastnímu projevu, jako např. scénické poznámky v divadelních textech, jméno autora, výrazy ohlasu u posluchačů
při zápisu řeči (potlesk, projevy nevole, poznámky).
Výčet nemusí být uvozen dvojtečkou, není-li její použití z jazykových důvodů nezbytné. Jestliže jsou body výčtu vizuálně odlišeny a jednotlivé body jsou nevětného charakteru, interpunkční znaménka se na konci řádku psát nemusí, nekončí-li řádek
zkratkou s tečkou.
PŘÍKLAD 4
Dodáváme v prvotřídním provedení, rychle a za velmi výhodné ceny
 kancelářský nábytek
 kancelářské potřeby
 propagační předměty
11.4.2
Označování položek výčtů
Jednotlivé položky výčtu se označují čísly, písmeny abecedy, pomlčkami nebo jinými odrážkami. Doporučuje se používat systematické, střídmé a u stejného typu výčtu jednotné řešení v celém dokumentu.
Číslování se používá pro položky, u nichž naznačuje pořadí, v ostatních případech je vhodnější používat písmena abecedy (obvykle pro naznačení možností nebo snazší odkazování) nebo pomlčky či odrážky.
11.4.3
Úprava výčtů
Začátek a konec výčtu se od předcházejícího a následujícího textu doporučuje oddělovat svislou mezerou o výšce odpovídající
mezeře mezi odstavci okolního textu, nejvýše o výšce jednoho řádku okolního textu; mezera před výčtem musí být menší než
mezera za výčtem nebo stejně velká.
Výčet se umísťuje od levého okraje, od zarážky, výjimečně na střed řádku (např. v pozvánkách, menu a podobných zvláštních
dokumentech). Jestliže je při zarovnání položek výčtu na střed členění položek výčtu jinak zřejmé, je dovoleno jednotlivé
položky výčtu neoznačovat.
PŘÍKLAD 1
Mezi čtyři základní vlastnosti auditu patří:
1.
2.
3.
4.
komplexnost,
objektivnost,
nezávislost,
formalizovanost.
Jestliže některá z položek výčtu obsahuje více řádků, je pro větší přehlednost dovoleno oddělovat položky výčtu mezerou
mezi odstavci o velikosti nejméně jedné pětiny velikosti písma výčtu a nejvýše výšky řádku písma výčtu nebo mezery před
výčtem či za výčtem.
Svislá mezera mezi body výčtu musí být shodná pro všechny body téhož výčtu a má být na dané úrovni výčtu shodná pro
všechny výčty stejného typu v celém dokumentu. Shodnou mezeru se doporučuje používat pro oddělení položek i ve výčtech,
jejichž položky nemají více řádků.
PŘÍKLAD 2
Výhody studia na škole:
 v nových oborech zavádíme specializované studium (audit, controlling, řízení informatiky, management
společenské odpovědnosti, CRM atd.);
27
Page 167 of 207
 studentům ze vzdálenějších míst poskytujeme ubytování v moderně vybaveném domově mládeže.
11.5
Označování částí textu
11.5.1
Obecně
Delší texty se podle obsahu dělí na části (např. oddíly, kapitoly), které lze označovat číselně nebo abecedně-číselně. Tyto
způsoby označování částí textu lze používat také pro přehledy a výčty.
Pro označování částí dokumentu se doporučuje číselné označování částí textu (11.5.2).
POZNÁMKA
v některých dokumentech se používá označování částí textu, při němž jsou části na první úrovni členění označovány
římskými číslicemi, popřípadě velkými písmeny abecedy či kombinací římských číslic a velkých písmen abecedy; číselné označení podle 11.5.2
je v těchto dokumentech uplatňováno až pro členění na nižších úrovních textu.
11.5.2
Číselné označování částí textu
Číselné označování částí textu vychází z ČSN ISO 2145 a zahrnuje všechny druhy částí textu, hlavní kapitoly, podkapitoly, oddíly, pododdíly, popřípadě i odstavce. Úprava se řídí těmito pravidly:

části textu se označují vzestupně arabskými číslicemi, jednotlivé úrovně se člení tečkami;

za tečkou v číselném označení se nepíše mezera; na konci číselného označení se tečka nepíše;

číslování na každé úrovni začíná jedničkou;

text se od čísla odděluje mezerou o šířce nejméně dvou běžných mezislovních mezer;

v obsahu, přehledech nebo výčtech se označení i texty položek píší od jednotných svislic.
POZNÁMKA Čísla v číselném označení se čtou jako číslovky základní, např. 11.5.2 [jedenáct pět dva].
PŘÍKLAD
Nabídka zboží na tuzemském trhu
1
…
2
2.1
2.1.1
2.1.2
2.1.2.1
2.1.2.2
…
2.1.2.9
2.1.2.10
Potravinářské zboží
11.5.3
Abecedně-číselné označování částí textu
Průmyslové zboží
Potřeby pro domácnost
Nábytek a bytový textil
Elektrické spotřebiče
Pračky
Ledničky
Vysavače
Mixéry
Při využití velkých a malých písmen, římských a arabských číslic se používá buď posloupnost římské číslice, velká písmena,
arabské číslice, malá písmena, nebo posloupnost velká písmena, římské číslice, arabské číslice, malá písmena. Lze používat
pouze arabské číslice, pouze malá písmena, označit další výčet odrážkami apod., uvedená posloupnost se však používá jednotně v celém dokumentu a uplatňují se při tom tato pravidla:

za velké písmeno, za římskou a arabskou číslici náleží tečka;

za malé písmeno náleží pravá kulatá závorka;

za tečkou i závorkou za písmenem nebo číslem se píše mezera;
 k označení se nepoužívá „ch“ ani písmena s diakritickými znaménky; je dovoleno používat též označení aa, bb, cc,... nebo
aa, ab, ac,...;
 v obsahu, přehledech nebo výčtech s více úrovněmi se jednotlivé úrovně odsazují (příklad 1), popřípadě se označení
i texty položek zarovnávají od jednotných svislic bez ohledu na úroveň položek (příklad 2); pro texty stejné povahy se v dokumentu používá jednotné řešení.
28
Page 168 of 207
PŘÍKLAD 1
PŘÍKLAD 2
A.
…
B.
I.
…
II.
A.
1.
2.
a)
b)
I.
1. Nábytek a bytový textil
2. Elektrické spotřebiče
a) Pračky
b) Ledničky
11.5.4
Nábytek a bytový textil
Elektrické spotřebiče
Pračky
Ledničky
Odkazy na čísla oddílů a pododdílů v textu
Odkazy na čísla oddílů, pododdílů a další části textu mají být v celém dokumentu psány jednotným způsobem, s použitím
celého slova nebo zkratky označující příslušnou část textu; mimo to je dovoleno odkazovat také číselným odkazem bez označení části textu slovem nebo zkratkou.
PŘÍKLAD 1
v kapitole 2 – v kap. 2; viz 1.2.2.1, odst. 3 – viz 3. odstavec v 1.2.2.1; článek 3.1 – čl. 3.1 – viz 3.1
Označení částí textu musí být pro danou úroveň jednotné.
PŘÍKLAD 2
kapitola 2, článek 2.1 – kapitola 3, článek 3.2; oddíl 1, kapitola 1.5 – oddíl 3, kapitola 3.10
Při abecedně-číselném označování částí textu je ve zkrácených odkazech dovoleno závorku za posledním malým písmenem
vynechat. Závorka se v odkazu uvádí, jsou-li odkazované části uvedeny slovem.
PŘÍKLAD 3
viz 5.1 a) i viz 5.1 a – viz písmeno a) kapitoly 5.1; viz 5.1, písmeno a)
POZNÁMKA Tato norma neupravuje označení částí textu. Označení uvedená v příkladech jsou pouze informativní.
11.6
Nadpisy
Nadpisy lze vyznačovat různým způsobem (viz kapitola 10), pro nadpisy na stejné úrovni se používá shodná úprava.
Doporučuje se zarovnání nadpisů vlevo. Číselně nebo abecedně označené nadpisy začínají od stejné svislice jako základní text,
popřípadě od zarážky. Další řádky víceřádkových nadpisů obvykle začínají pod začátkem textu nadpisu od nové svislice.
Neoznačené nadpisy je dovoleno zarovnávat na střed, v případě označených nadpisů se takové řešení uplatňuje výjimečné,
např. pro nadpisy oddílů, popřípadě článků smluv.
Zarovnání do bloku ani dělení slov se v nadpisech nemá používat. Jestliže nadpisy nejsou zarovnávány do bloku, doporučuje
se nenechávat na konci řádku krátké předložky ani krátké spojky a psát je na následující řádek s navazujícím textem (viz také
12.6).
Za nadpisem se nepíše tečka, ani kdyby obsahoval více vět.
Nadpisy se od předcházejícího, popřípadě i následujícího textu oddělují přiměřenou mezerou mezi odstavci; nad nadpis náleží
mezera větší než pod nadpis. Doporučuje se, aby mezera nad nadpisem nebyla větší než trojnásobek výšky řádku základního
textu.
Jestliže se mezera pod nadpisem použije, má být stejná nebo větší než mezera použitá pro členění odstavců základního textu.
Pro nadpisy hlavních částí nebo kapitol je dovoleno zvolit odlišné řešení a ponechat nad nadpisem umístěným na počátku
strany menší mezeru než pod nadpisem.
Nadpis musí být svázán s následujícím odstavcem, k němuž náleží. Strana nesmí končit nadpisem, jestliže nejde o nadpis,
kterým text stránky začíná i končí (např. nadpis označující oddíl nebo jinou část dokumentu uvedený na samostatné straně
dokumentu).
11.7
Dílčí nadpisy
Dílčí nadpisy je dovoleno psát na začátek odstavce, v tom případě se vyznačují a ukončují tečkou, zvětšenou mezislovní mezerou nebo vhodným písmovým znakem či grafickým prvkem. Text pak následuje bezprostředně za nadpisem.
PŘÍKLAD
Přehled kurzů
Základy bezpečného používání informačních technologií pro uživatele. Získáte přehled o největších hrozbách a jejich možných následcích.
Dozvíte se, jak chránit svá data, rozpoznat i vyhodnotit bezpečnostní událost a reagovat na ni.
Řízení bezpečnosti informací podle ISO/IEC 27001. V tomto kurzu pro manažery se naučíte identifikovat Vaše informační aktiva i související
hrozby, vyhodnotit rizika, určit opatření a vytvořit systém managementu bezpečnosti informací (ISMS).
29
Page 169 of 207
11.8
Titulky a popisky obrázků, tabulek a jiných prvků
Titulek obrázku, tabulky nebo jiného prvku se obvykle skládá z názvu prvku, popřípadě také jeho označení a čísla. Úprava
titulků musí být v celém dokumentu jednotná, včetně způsobu vyznačování a oddělení označení a názvu (např. mezerou, tečkou a mezerou, pomlčkou s mezerami, mezerou a změnou řezu).
POZNÁMKA v titulku „Tabulka H.1 – Kódy vybraných znaků“ je text „Tabulka H.1“ označením a text „Kódy vybraných znaků“ názvem. Pomlčka
použitá jako oddělovač označení a názvu tabulky není normou stanovena.
Na konci titulku se tečka nepíše, ani kdyby obsahoval více vět.
Za popisky, které nemají větnou povahu, se nepíše tečka. Mají-li popisky větnou povahu, obvykle se ukončují tečkou; na konci
popisků se tečka nemusí psát, řešení však má být v celém dokumentu jednotné.
Titulky a popisky se obvykle umísťují pod prvek, ke kterému náleží (úprava nadpisů tabulek viz 13.2).
Jestliže titulky a popisky nejsou zarovnávány do bloku, doporučuje se nenechávat na konci řádku krátké předložky a spojky
a psát je na následující řádek s navazujícím textem. Zarovnání do bloku se pro krátké titulky a popisky nedoporučuje.
Pro popisky se obvykle používá menší písmo než písmo základního textu.
11.9
Číslování obrázků, tabulek a jiných prvků
Číslování obrázků, tabulek a jiných prvků i odkazování na ně musí být v celém dokumentu jednotné.
Obrázky, tabulky, rovnice a další obdobné prvky, na něž se v textu odkazuje, se číslují průběžně vzestupně arabskými číslicemi;
je-li to účelné pro pochopení nebo používání dokumentu, mohou být tyto prvky označovány také písmeny abecedy, římskými
číslicemi nebo jinak, popřípadě mohou zahrnovat i označení části textu (např. číslo kapitoly).
PŘÍKLAD
tabulka 3, tab. 4, obrázek 5, obr. 6, mapa 1, schéma 4
Pro číslování se mají používat funkce číslování textového procesoru, protože mohou usnadnit následné úpravy a zpracování
textů.
11.10 Poznámky pod čarou
Poznámky pod čarou se číslují průběžné v celém textu nebo po oddílech arabskými číslicemi psanými v poloze horního indexu;
psaní závorky za číslem se nedoporučuje. Pro vkládání poznámek pod čarou se používají funkce textového procesoru.
Odkaz na poznámku pod čarou se umísťuje za výraz, ke kterému se vztahuje. Mezi výrazem a odkazem na poznámku pod
čarou se nepíše mezera.
a)
Jestliže se poznámka týká věty nebo odstavce, umísťuje se odkaz za poslední interpunkční znaménko věty nebo odstavce.
b)
Jestliže se poznámka týká části věty nebo slova, umísťuje se odkaz za tuto část nebo slovo. Pokud za touto částí věty
nebo slovem následuje interpunkční znaménko, které náleží do členění věty, nikoli k výrazu, ke kterému se vztahuje
poznámka, umísťuje se odkaz na poznámku před toto interpunkční znaménko.
Jestliže je výraz, k němuž se poznámka váže, vyznačen (viz kapitola 10), odkaz na poznámku netvoří součást vyznačovaného
výrazu a nevyznačuje se.
PŘÍKLAD 1
Jak ukázal předběžný průzkum1, postoje k některým prvkům řešeným v ČSN 01 6910 se různí. Například znaky stupně (°) a palce ("), nejde-li
o přídavná jména, by se k předcházejícímu číslu měly podle 44 % respondentů připojovat bez mezer, 30 % by tyto znaky v textovém procesoru
připojovalo bez mezer, ale v sazbě je oddělilo zúženou mezerou a 26 % by psalo mezery i v textovém procesoru. Při psaní zeměpisných souřadnic volí 54 % respondentů zápis bez mezer (49°054'59,58“) a 46 % zápis s mezerami (49° 54' 59,58“).2
1
Průzkumu se zúčastnilo přes 40 redaktorů, editorů, lingvistů, grafických designérů, typografů a dalších vybraných profesionálů.
2
V jiném případě byly výsledky poměrné jednoznačné. Například číselný zápis data s mezerami považuje za správný 83 % respondentů a zápis času jako denní
doby s tečkou považuje za správný 69 % respondentů.
Jestliže je nezbytně nutné umístit číselný odkaz na poznámku pod čarou bezprostředně za číslici v exponentu, doporučuje se
odkaz rozepsat slovy.
PŘÍKLAD 2
Zkoušku jsme provedli na ploše 29 m2 (viz poznámka pod čarou 3).
Poznámky pod čarou se umísťují k dolnímu okraji strany, a to i na neúplně popsaných stranách.
30
Page 170 of 207
12 Úprava dokumentů
12.1
Formát a okraje strany
Pro obchodní a úřední dokumenty se obvykle používají listy papíru formátu A4 (210 mm × 297 mm). Pravý a levý okraj nemá
být menší než 20 mm.
Je-li dokument určen k tisku a svázání, má se předpokládaná vazba dokumentu při stanovení okrajů zohlednit tak, aby byl text
od místa vazby dostatečně vzdálený a nebylo znesnadněno jeho čtení.
12.2
Písmo a velikost písma
Text se má psát dobře čitelným a nezdobným stojatým písmem o velikosti alespoň 10 bodů. Některá písma byla vytvořena
pro optimální zobrazení na obrazovce, jiná zejména pro tisk.
Volba písma i jeho velikosti, včetně úpravy nadpisů, způsobů vyznačování apod., mají být pro opakované vytvářené typy dokumentů stanoveny jednotným vizuálním stylem nebo obdobnými pokyny pro úpravu dokumentů.
Při volbě písma je vhodné posoudit, zda písmo obsahuje všechny potřebné znaky, zda je možné ho používat pro vytváření
elektronických dokumentů, např. zda licenční podmínky písma umožňují jeho vkládání nebo částečné vkládání do souborů
PDF, a zda splňuje další požadavky na kvalitu písma.
12.3
Řádkování
Pro řádkování základního textu se zpravidla volí řádkování jednoduché nebo mírně zvětšené. Řádkování musí být pro všechny
odstavce stejné povahy jednotné a mělo by působit vyrovnaně v celém dokumentu.
12.4
Zarovnání textu
Pro text na stejné úrovni se používá jednotné zarovnání. Pro základní text a nižší úrovně textu se používá zarovnání vlevo
nebo do bloku, v případě zvláštních dokumentů je dovoleno uplatňovat i jiné druhy zarovnání; úprava nadpisů je podrobněji
stanovena v 11.6.
Při zarovnání do bloku se má používat automatické dělení slov (viz 12.5).
Zarovnání do bloku se nedoporučuje používat pro velmi krátké odstavce (např. nadpisy nebo seznam definic či literatury,
v němž mají jednotlivé položky obvykle jeden řádek, výjimečně dva až pět řádků), i kdyby byl základní text zarovnán do bloku.
Ve velmi úzkých sloupcích o délce řádku přibližně do 30 znaků se zarovnání do bloku nemá používat, v e-mailových zprávách
se zarovnání do bloku nepoužívá (viz 21.1).
V důsledku zarovnání odstavce nemá na žádném řádku textu dojít ke znatelnému rozšíření nebo zúžení znaků nebo mezer
mezi znaky ani k výraznému rozšíření nebo zúžení mezislovních mezer.
Zarovnání na střed a zarovnání vpravo se nehodí pro delší texty a má se používat střídmě, např. pouze ve zvláštních dokumentech nebo jako grafické řešení kratších částí textů uvedených v dokumentu (např. významných citací).
V sestavách a tabulkách se zarovnání textu volí podle druhu uváděných údajů (viz 13.6).
12.5
12.5.1
Dělení slov
Obecně
Úhlednějšího vzhledu dokumentu se zarovnáním do bloku lze dosáhnout používáním automatického dělení slov, které omezuje přílišné zvětšování běžných mezislovních mezer na řádcích. Při zarovnání vlevo není nutné dělení slov používat, ale může
omezit rozdíly v délce jednotlivých řádků, a vytvořit tak zarovnanější pravý okraj textu. Při zarovnání vpravo a na střed se
dělení slov nedoporučuje. Pro text e-mailu se dělení slov nepoužívá.
Slova se dělí v souladu s pravopisnými pravidly jazyka, v němž je text psán.
POZNÁMKA 1
Pro správné dělení slov je nezbytné, aby slova, která mají být dělena, měla v textovém procesoru přiřazena jazyk, ve
kterém jsou napsána.
Na konci řádku a na počátku řádku následujícího musí stát nejméně dva znaky děleného slova.
V případě potřeby lze slovo i při automatickém dělení slov rozdělit ručně. K ručnímu dělení slov se používá výhradně znak
podmíněného spojovníku.
Má-li se v místě povinného spojovníku předejít rozdělení výrazu, použije se nerozdělitelný spojovník.
Doporučuje se, aby rozděleným slovem končily nejvýše tři bezprostředně po sobě následující řádky v odstavci. Toto doporučení se neuplatňuje, jestliže textový procesor neposkytuje odpovídající možnosti nastavení automatického dělení slov nebo
jestliže by při zarovnání do bloku vedlo k nepřiměřenému zvětšování mezislovních mezer.
31
Page 171 of 207
POZNÁMKA 2
Obvykle se vyžaduje, aby při dělení slov text strany nekončil rozděleným slovem. s ohledem na technická řešení dostupná v současných textových procesorech a možné vedlejší dopady uživatelských řešení tato norma nestanovuje žádné souvisící požadavky
ani doporučení.
Nemají se dělit slova v nadpisech, nápisech a tabulkách, popřípadě v dalších částech textu obsahujících velmi krátké odstavce
(přibližně do pěti řádků) zarovnané vlevo, vpravo nebo na střed. Uplatnění dělení slov musí být na dané úrovni textu jednotné.
12.5.2
Dělení složených slov a výrazů se spojovníkem
Složené slovo, jehož části jsou spojeny spojovníkem, se přednostně rozděluje za spojovníkem a spojovník se opakuje na následujícím řádku.
PŘÍKLAD 1
technicko-ekonomický
POZNÁMKA Pro zopakování spojovníku na začátku řádku lze použít znaky podmíněný spojovník a nerozdělitelný spojovník.
V nedokončených a neúplných slovech se spojovník neopakuje.
PŘÍKLAD 2
dvoua třípatrové domy
přípona
-ismus
Jestliže by na řádku zarovnaném do bloku vznikly příliš velké mezislovní mezery, složené slovo se rozdělí v souladu s pravopisnými pravidly na jiném místě.
PŘÍKLAD 3
12.5.3
Dělení slov ve výrazech s lomítkem
Jestliže se dělí výrazy oddělené lomítkem v místě lomítka, spojovník se neužívá – jeho funkci nahrazuje lomítko samo. Slova
oddělená lomítkem však mohou být rozdělena i na jiném místě.
PŘÍKLAD
stav přijato/
zamítnuto
stav přijato/zamítnuto
POZNÁMKA
Výrazy s lomítkem, které nesmějí být děleny, a další požadavky a doporučení týkající se zalamování výrazů s lomítkem jsou
uvedeny v 6.5.
12.5.4
Dělení webových adres a podobných údajů
Je-li dělení webové adresy nezbytné, adresa se nedělí mezi písmeny abecedy nebo číslicemi. Při dělení webové adresy na
jiných místech se nepoužívá spojovník a do adresy nesmí být vložen žádný znak, který by v adrese nebyl uveden, jestliže by
stála na jediném řádku – spojovníky, lomítka ani jiné znaky se při dělení webových adres na počátku řádku nesmějí opakovat.
Jestliže se dokument bude používat v elektronické podobě, doporučuje se při rozdělování adres zvolit takové technické řešení,
které nenaruší funkčnost odkazů.
Tato pravidla se používají i pro jiné internetové adresy, názvy souborů, složek a další podobné údaje, v nichž by použití spojovníku k naznačení dělení nebo opakování znaků mohlo vést k nejednoznačnosti.
12.6
Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku
Na některých místech nemá docházet k zalomení řádku, aby text plynule navazoval, jeho členění bylo přehledné a čtení pohodlné. Řádek se nesmí zalamovat v mezislovních mezerách, které jsou použity:
a)
ve spojení předložek k, s, v, z, o, u (K, S, V, Z, O, U) s následujícím slovem (k mostu, s bratrem, v Plzni, z nádraží, o zákoníku, u zdroje) a spojek a, i (A, I) s výrazem, který po nich následuje (vlk a liška i medvěd);
b)
pro členění čísel (2 500; 3 000 000; 25,325 2; 0.009 23), v telefonních, faxových a jiných číslech členěných mezerou
(+420 800 123 987, 723 456 789, 800 11 22 33, poštovní směrovací číslo 100 00);
c)
mezi číslem a souvisícím znakem (13 %, § 23, # 26, † 2000);
d)
mezi číslem a písmennou značkou měr, jednotek a měn (100 m, 10 kg, 16 h, 19 °C, 1 000 Kč, 500 €);
e)
mezi číslem a názvem počítaného jevu nebo jeho zkratkou (13 metrů, 365 dní, 500 eur, Praha 6, Liberec VII, 7. kapitola,
II. patro, Karel IV., číslo 9, č. 5, 24 hodin, 8 hod., 533 str., strana 2, s. 2, tabulka 3, tab. 3); má-li však číslo alespoň dvě
číslice a počítaný jev nebo jeho zkratka alespoň tři znaky, je dovoleno řádek zalomit;
32
Page 172 of 207
f)
v kalendářních datech mezi dnem a měsícem, ale rok oddělit lze (21.6. / 2014, 21. června / 2014); jestliže text není zarovnán do bloku, je při číselném zápisu vhodné rok od dne a měsíce neoddělovat;
g)
při naznačení dělení, v poměrech a v měřítkách (dělení 8 : 2, poměr hlasů 5 : 3, mapa v měřítku 1 : 50 000);
h)
ve složených zkratkách, ustálených spojeních a různých kódech (a. s., s. r. o., n. m., př. n. I., ÚP ČR, FF UK, ČSN 01 6910);
sdružené zkratky a delší označení se v případě nutnosti doporučuje dělit podle dílčích významových celků (ČSN / EN /
ISO 9001, ÚJČ / AV ČR, nikoli ČSN EN ISO / 9001, ÚJČ AV / ČR), v některých případech lze zkratku rozepsat;
i)
mezi zkratkami rodných jmen a příjmeními (Fr. Dobrota, H. Součková, F. X. Šalda), je však dovoleno oddělit příjmení od
vypsaného jména (František / Dobrota, Helena / Součková, František / Xaver / Šalda);
j)
mezi zkratkou oslovení, hodnosti nebo titulu uváděnou před osobním jménem a tímto jménem (p. Čečetka, mjr. Veselá,
Ing. Poliaková), lze však oddělit titul a jméno od příjmení (Ing. Ivana / Poliaková).
Na konci ani na začátku řádku nesmí stát pomlčka (6.3.3) označující rozsah nebo nahrazující výrazy „a“ a „versus“, píše-li se
bez mezer; v případě nevyhnutelného zalomení řádku se tato pomlčka nahrazuje slovním vyjádřením.
Podobně je možné řešit i další nevhodná zalomení řádků, např. rozepsáním zkratky, značky jednotky nebo názvu měsíce
a vhodným rozdělením vzniklého slova.
Jestliže je řádek zalomen v místě pomlčky, která je oddělena z obou stran mezerami, pomlčka se ponechává na konci řádku.
Zalomení řádku v místě mezery lze v textovém procesoru zamezit použitím pevné mezery (3.24) místo běžné mezery. Jestliže
je text určen k začlenění do jiného dokumentu nebo k dalšímu zpracování, doporučuje se:

ve výrazech, pro něž tato norma stanovuje, že mají stát na stejném řádku, vkládat pevné mezery místo běžných mezer;

pro řešení výrazů na konci řádku nerozepisovat zkratky a značky jednotek a nenahrazovat pomlčku slovním vyjádřením,
protože při dalším zpracování dokumentu tyto výrazy už nemusí stát na konci řádku.
Je dovoleno, aby v pevných spojeních uživatelé zvolili i jiný vhodný druh mezery, než je mezera běžná nebo pevná, je-li používání takového druhu mezery v celém dokumentu jednotné.
12.7
Shrnutí pravidel o psaní mezer
Mezera se zpravidla píše za slovem, zkratkou, značkou, číslem nebo interpunkčním znaménkem. Mezera se nepíše:
a)
za tečkou při zápisu času (12.30 h), ve dvoumístném zápisu dat (05.04.2014), v internetových a e-mailových adresách
a v internetových doménách (www.hearth.net, [email protected], internetová národní doména České republiky je .cz), v peněžních částkách při oddělování řádů tečkou (120.000.000 Kč), v jednotkách (80 g.m-2), při číselném označování částí
textu a verzí programů (odstavec 2.1.3.1, Adobe Reader 11.0.3), v příponách souborů (dokument obchodni-podminky.pdf, obrázek s příponou .png), v síťových adresách IPv4 (192.168.0.1) a uvnitř některých titulů (Ph.D., Th.D., ale
Ing. arch., dr. h. c. apod.);
b)
za čárkou k vyznačení desetinných míst (210,5 mm) a v názvech chemických látek (1-fenyl-2,3-dimethyl-4-iso-propylamino-5-pyrazol);
c)
před dvojtečkou a za dvojtečkou při psaní časových údajů (12:30 hod., 13:26:23), v internetových adresách (http://prirucka.ujc.cas.cz), při vyjádření skóre (4:3), v zápisu síťových adres IPv6 a podobných speciálních zápisech;
d)
před spojovníkem a za spojovníkem (2002-06-09, česko-ukrajinský, chcete-li, kuchař-číšník, Brno-Židenice), jestliže nenaznačuje nedokončená či neúplná slova (dvou- a třípatrové domy, přípona -ismus);
e)
před pomlčkou a za pomlčkou označující rozsah nebo nahrazující výrazy „a“ a „versus“ (1939–1945, str. 5–9, pondělí–
pátek, Sparta–Slavia), v případě víceslovných výrazů však lze psát před pomlčkou a za ní také mezery (6.3.3);
f)
před třemi tečkami, naznačují-li zámlku nebo přerývanou řeč (Uzavřít tuto smlouvu... nebylo snadné.);
g)
za počáteční závorkou a počátečním uvozovacím znaménkem a před koncovou závorkou a koncovým uvozovacím znaménkem (Soutěžící doručí svou přihlášku spolu se soutěžním návrhem v řádně uzavřené obálce označené slovy „Neotvírat – Výběrové řízení na jednotný vizuální styl“.);
h)
před lomítkem a za lomítkem (100 km/h, účet číslo 1226464099/2310, číslo jednací Na/56231/2014, nad/pod průměrem), jestliže však lomítko odděluje víceslovné výrazy, doporučuje se před lomítkem a za ním psát mezery (6.5);
i)
následuje-li více interpunkčních znamének za sebou (Hráli „Mou vlast“, a přesto jsem se tam necítil doma.);
j)
při psaní indexů a exponentů (H2O, C6H12O6, 600 m3), před odkazem na poznámku pod čarou (11.10) a při psaní značek
úhlových stupňů, minut a vteřin a značek palců a stop (úhel 45°, displej o úhlopříčce 24");
k)
za znaménky +, − a ±, vyjadřují-li hodnotu čísla (+29 °C, −3 °C);
33
Page 173 of 207
l)
při psaní složených slov, která vznikají spojením číslovky psané číslicí nebo číslicemi s jiným slovem (přídavným jménem,
podstatným jménem či příslovcem), značkou nebo znakem (95letá, 10násobek, 32krát, 50km – 50kilometrový – padesátikilometrový, 9% – 9procentní – devítiprocentní).
Výše uvedený seznam není úplný, mohou existovat i další případy zvláštních zápisů, při nichž se mezera za vypsaným slovem,
zkratkou, značkou, číslem nebo interpunkčním znaménkem nepíše. V takovém případě se postupuje podle příslušných předpisů a zvyklostí.
12.8
Používání grafických efektů textových procesorů
Nemají se používat takové grafické efekty, které mohou snižovat čitelnost textu nebo přehlednost tabulek, grafů, schémat
nebo jiných prvků. Například v grafech se nemá používat perspektivní a prostorové zobrazení, jestliže zkresluje zobrazené
vztahy mezi údaji.
12.9
Číslování stran
12.9.1
Obecně
Strany dokumentu se průběžně číslují arabskými číslicemi, titulní strana dokumentu se nečísluje, nezačíná-li na ní hlavní text
dokumentu. Není-li číslování stran dokumentu účelné, nemusí se používat. Má-li dokument pouze jedinou stranu, obvykle se
nečísluje.
První číslo v souvisle číslované části dokumentu má odpovídat hodnotě 1. Číslo strany se neuvádí na úvodních stranách s výjimkou stran textových, na prázdných stranách a v tiráži. Číslo strany se nemusí uvádět na poslední textové straně, na stranách
s celostránkovými obrázky a na stranách obsahu, je-li uveden na konci dokumentu.
Strany obsahu, předmluvy, příloh a doplňků je dovoleno číslovat římskými číslicemi psanými velkými písmeny, popřípadě malými písmeny. Při změně způsobu číslování se následující část dokumentu čísluje znovu od počátku.
POZNÁMKA
Pro některé typy dokumentů – například dokumenty, které jsou součástí řízené dokumentace – se mohou uplatňovat odlišná
pravidla pro číslování stran a uvádění čísel stran. Číslo strany se v těchto dokumentech obvykle uvádí na všech stranách, na nichž jsou v záhlaví
nebo v zápatí zobrazeny další údaje identifikující dokument.
12.10 Umístění čísla strany
Číslo strany se umísťuje v zápatí strany, popřípadě v záhlaví strany, zarovná se k pravému okraji, na střed, popřípadě k levému
okraji. Číslo strany se v záhlaví neumísťuje, jestliže záhlaví neobsahuje žádné jiné údaje.
Jestliže je dokument určen k tisku a vazbě po celé délce levé strany formátu:

umísťují se čísla stran v zápatí, popřípadě v záhlaví strany, přednostně naproti vazbě – při jednostranném tisku vpravo,
při oboustranném tisku střídavě vpravo a vlevo tak, aby se čísla stran po vytištění a svázání při listování vždy nacházela
na vnějších okrajích stran;

je při oboustranném tisku obvyklé, že strany, které se po rozevření vazby nacházejí z pohledu čtenáře vpravo, mají lichá
čísla.
Čísla stran je dovoleno umístit i na jiných místech stran, v souladu s grafickým návrhem dokumentu.
13 Tabulky
13.1
Obecně
Tabulky stejného typu se upravují v celém dokumentu jednotně. S výjimkou pravidel závislých na obsahu tabulky se tam, kde
norma dovoluje různé možnosti, zvolí pro jeden dokument pouze jedna z možností.
Příklady tabulek jsou uvedeny v příloze G.
13.2
Nadpis a název tabulky
Nadpis tabulky (titulek tabulky) je tvořen jejím názvem, popřípadě také jejím označením a číslem (např. Tabulka 1, Tab. 2).
Úprava označení tabulek a jejich názvů musí být v celém dokumentu jednotná, včetně způsobu oddělení označení a názvu.
Nadpis tabulky začíná velkým písmenem a nekončí tečkou. V názvu tabulky se nemá uvádět slovo „tabulka“ nebo „přehled“,
není-li to nezbytně nutné pro srozumitelnost názvu.
Nadpis tabulky se obvykle píše nad tabulku. Zarovnává se obvykle jako tabulka, vlevo nebo na střed ve vztahu k okolnímu
textu; je-li tabulka zarovnána na střed, může být nadpis tabulky zarovnán vlevo.
Mezi nadpisem a tabulkou se vynechává mezera o velikosti nejméně 4 bodů, ne však menší než jedna čtvrtina výšky řádku
základního textu. Mezera mezi nadpisem a tabulkou nemá být větší než mezera mezi nadpisem tabulky a okolním textem.
34
Page 174 of 207
V odborných textech se nadpisy tabulek někdy umísťují pod tabulky, jestliže se tak umísťují i titulky dalších prvků (viz 11.8).
Úprava nadpisů tabulek, včetně jejich zarovnání, se v takovém případě řídí úpravou zvolenou pro ostatní prvky, které jsou
opatřovány titulky.
13.3
Měřicí jednotka
Jsou-li v tabulce všechny číselné údaje uváděny ve stejné měřicí jednotce, píše se její značka nebo název do závorek pod
nadpis tabulky a zarovnává se shodně jako nadpis nebo se uvádí za nadpisem tabulky.
Jestliže jsou v jednotlivých sloupcích údaje v různých měřicích jednotkách, píší se značky nebo názvy jednotek do závorek pod
nadpisy sloupců, popřípadě vedle nadpisů. Jestliže jsou nadpisy vyznačeny a jednotky vyznačeny nejsou, jednotky uváděné
pod nadpisy se nemusejí uvádět v závorkách.
13.4
Používání linek a barev
Tabulky se obvykle člení linkami. Doporučuje se, aby všechny linky v tabulce měly shodnou sílu tahu, k orámování tabulky,
záhlaví tabulky nebo součtů, popřípadě členění záhlaví a součtů, je však dovoleno použít odlišnou sílu tahu.
Používání linek mezi řádky, mezi sloupci nebo pro vyznačení částí tabulky, záhlaví tabulky a součtů není povinné, je-li z úpravy
tabulky zřejmé její členění. Místo linek anebo společně s linkami je dovoleno používat např. volný prostor a zarovnání, barvy
a podbarvení buněk nebo řádků a sloupců tabulky.
Při používání barev je třeba volit takové barvy, jejich světlost a vzájemné kombinace barev, které při zobrazení tabulky zajistí
dostatečný kontrast a čitelnost údajů. Doporučuje se volit barvy tak, aby tabulka byla dobře čitelná i při využití černobílého
tisku.
13.5
Záhlaví tabulky
Názvy sloupců a řádků označují jejich obsah. Názvy sloupců se zarovnávají vlevo nebo shodně jako údaje, které označují (viz
13.6).
Text se píše vodorovně, jen u velmi úzkých sloupců je dovoleno psát text názvů sloupců tabulky zdola nahoru (natočený o 90°
doleva), popřípadě je dovoleno text natočit doleva o jiný úhel mezi 0° a 90°, vždy však o tentýž úhel pro všechny natočené
texty.
Názvy začínají zpravidla velkým počátečním písmenem; podnázvy, které jsou pokračováním hlavního názvu, písmenem malým.
13.6
Sloupce
Šířka sloupců se volí podle nejdelšího údaje ve sloupci, obvykle je to název sloupce nebo součet. Jestliže to dovoluje šířka
tabulky, doporučuje se, aby číselné a popřípadě i další sloupce s údaji přibližně podobné délky měly shodnou šířku.
Slovní údaje se zarovnávají vlevo, krátké slovní údaje popřípadě na střed. Slovní údaje v prvním sloupci zpravidla popisují další
údaje uváděné na řádku.
Text v řádcích začíná velkým nebo malým písmenem, pro položky na stejné úrovni se používá jednotná úprava. Jestliže je text
příliš dlouhý, píše se do dvou i více řádků buňky tabulky.
Číselné údaje se píší přednostně pod sebe podle řádu; zarovnávají se vpravo, podle desetinné čárky nebo na střed sloupce,
popřípadě vlevo.
Ve všech sloupcích má být vzdálenost mezi textem a svislými linkami vlevo i vpravo alespoň 1 mm.
POZNÁMKA
13.7
Používání linek mezi sloupci není povinné (viz 13.4).
Řádky
Jednotlivé řádky se nemusí oddělovat vodorovnou linkou – postačují linky v záhlaví (jestliže se člení), linka pod záhlavím a linka
nad součtem a pod součtem (jestliže se součet v tabulce vyskytuje). V některých případech se linkami oddělují skupiny řádků,
které k sobě obsahově náleží. Obsahuje-li tabulka mnoho sloupců, mezi řádky se linky používají. Řádky je dovoleno odlišovat
stínováním podkladu.
Tabulka se ukončí linkou za posledním řádkem, jestliže je linka použita nad záhlavím tabulky. Tabulku se doporučuje ukončit
linkou také v případě, že je linka použita pod záhlavím tabulky a mezi řádky tabulky.
Vzdálenost mezi textem a vodorovnými linkami nahoře i dole má být alespoň 1 mm.
35
Page 175 of 207
13.8
Vyznačování v tabulce
Hodnoty nebo části textů v tabulkách lze vyznačit (viz kapitola 10).
Při vyznačování v tabulkách je dovoleno používat i podbarvení buněk, tento způsob vyznačování však má být používán pouze
v případě, že usnadňuje porozumění obsahu či významu vyznačovaných údajů.
Při používání barev se doporučuje uplatnit ustanovení uvedená v 10.3 a 13.4.
13.9
Součty
Součty se obvykle uvádějí v posledním řádku nebo sloupci, popřípadě v posledním řádku i sloupci.
Jestliže je na součet kladen důraz, může být uveden v prvním řádku. Je-li součet v následujících řádcích rozveden úplně, uvádějí se položky výrazem „v tom“, jedná-li se o dílčí výčet, nadepisují se položky výrazem „z toho“.
13.10 Obecná poznámka k tabulce
Obecná poznámka se vztahuje k celé tabulce a uvádí se pod tabulkou. Poznámka ve formě věty se zakončuje tečkou, za nevětnými poznámkami se tečka nepíše. Text poznámky nemá přesahovat šířku tabulky. Je-li to nezbytné, rozdělí se do více
řádků.
PŘÍKLAD 1
Pozn.: Údaje byly čerpány ze Statistické ročenky České republiky 2013, s. 574–576.
PŘÍKLAD 2
Zdroj: Hospodářské noviny, 13. 9. 2013
13.11 Zvláštní poznámky k údajům v tabulce
Zvláštní poznámky obsahují vysvětlující text k některým údajům v tabulce. Poznámky se uvádějí pod tabulku za obecnou poznámku. Text poznámek nemá přesahovat šířku tabulky. Je-li to nezbytné, rozdělí se do více řádků.
Zvláštní poznámky k údajům v tabulce se přednostně označují malými písmeny abecedy, aby nedocházelo k záměně s odkazy
na poznámky pod čarou k textu, popřípadě arabskými číslicemi či jinými grafickými prvky. Psaní závorky za označením poznámky se nedoporučuje, hrozí-li však záměna některého označení poznámky s exponentem, označení poznámek se závorkou
obvykle ukončují.
Číselná i abecední označení se v tabulce umísťují pořadově shora dolů a zleva doprava; jestliže to usnadňuje čtení tabulky, je
dovoleno umísťovat označení i zleva doprava a shora dolů.
Odkaz na poznámku se u příslušného údaje uvádí v poloze horního indexu:
a)
odkaz následující po znaku v horním indexu či exponentu se od předcházejícího znaku odděluje mezerou;
b)
odkaz následující po číslici je dovoleno oddělovat od číslice mezerou, řešení však musí být v celém dokumentu jednotné.
Odkazuje-li se od jednoho údaje na více zvláštních poznámek, jednotlivé odkazy se oddělují mezerou, popřípadě čárkou a mezerou.
Z tabulek lze odkazovat i na poznámky pod čarou k textu (viz 11.10).
13.12 Vyjádření úplnosti údajů v tabulce
Pro vyjádření úplnosti údajů v tabulce lze podle potřeby používat následující znaky:
– (pomlčka)
případ se nevyskytuje
0 (nula)
číselná hodnota je tak malá, že ji nelze vyjádřit podle pravidla o zaokrouhlování čísel
× (krát), popřípadě x
údaj by byl v daném místě nelogický
. (tečka)
údaj není k dispozici nebo není věrohodný
13.13 Dělení slov v tabulkách
Slova v nadpise tabulky, záhlaví tabulky, řádcích, sloupcích a dalších částech tabulky se nedělí, jestliže tabulka neobsahuje
velmi dlouhé texty. Pro obecné a zvláštní poznámky k tabulce je dovoleno dělení slov používat, jestliže se používá i v základním textu.
13.14 Umístění tabulky
Tabulka umístěná do textu se zarovnává doleva nebo na střed. Text v tabulce nesmí přesahovat šířku textu, v němž je tabulka
umístěna, tabulka však může přesahovat několik sloupců textu. Obtékání tabulky textem se nedoporučuje, jestliže narušuje
šířku sloupců textu.
36
Page 176 of 207
Nad tabulkou a pod tabulkou se vynechává mezera o výšce alespoň jednoho řádku základního textu. Přednostně se tabulka
umísťuje na straně dokumentu tak, aby nemusela být rozdělena. Jestliže se tabulka na stranu nevejde a musí být rozdělena,
hlavička tabulky se opakuje na každé straně, na které tabulka pokračuje. Zabrání-li to rozdělení tabulky, je dovoleno do textu
vložit odkaz na tabulku a umístit ji na stejnou stranu před text, který na ni odkazuje, nebo na stranu následující.
Jestliže se tabulka umísťuje na samostatnou stranu, umísťuje se od počátku strany, popřípadě se spolu se svým nadpisem
odsazuje od horního okraje tak, aby mezera nad nadpisem tabulky byla menší než mezera pod tabulkou a odsazení tabulky
od horního okraje bylo pokud možno jednotné v celém dokumentu.
14 Poštovní adresy
14.1
Umístění poštovních adres na obálkách
Poštovní adresy odesílatele a adresáta musí být napsány na adresní straně obálky, tj. na té straně obálky, na které nejsou
chlopně. Píší se rovnoběžně s delší stranou obálky, na obálkách C4 je dovoleno psát adresy i rovnoběžné s kratší stranou
obálky.
Oblast pro poštovní adresu odesílatele se nachází v levém horním rohu adresní strany obálky. Je-li od poskytovatele poštovních služeb vyžadováno potvrzení o podání zásilky, musí být poštovní adresa odesílatele na obálce uvedena.
Adresové pole je oblast vyhrazená pro umístění poštovní adresy adresáta. Na obálkách bez okénka se nachází v pravé dolní
čtvrtině obálky.
Adresové pásmo pro vepsání poštovní adresy adresáta se nachází v pravé polovině adresového pole, pouze u okénkových
obálek je dovoleno umístění i v levé polovině – v tomto případě nelze vpravo od okénka provádět žádný potisk ani přítisk.
v adresním okénku obálky musí být viditelná pouze poštovní adresa adresáta.
Oblast pro záznamy pošt se nachází v levé horní části obálky pod poštovní adresou odesílatele. Umísťují se sem poznámky
nebo nálepky týkající se zvolené poštovní služby.
Rozmístění oblastí na obálce DL ukazuje obrázek 1.
Oblast pro poštovní adresu odesílatele, grafickou značku odesílatele,
popřípadě reklamní sdělení, číslo jednací aj.
Oblast pro známku, otisk výplatného
(vzdálenost od pravého kraje obálky
minimálně 74 mm)
(výška 40 mm)
Pole pro poštovní adresu adresáta (šířka přes celou obálku odleva doprava, vzdálenost od levého
a od pravého kraje obálky minimálně 15 mm, výška 40 mm)
Adresní okénko (minimální rozměr 70 mm x 35 mm, maximální rozměr 105 mm x 43 mm)
(výška 27 mm)
Oblast pro kódový přepis PSČ
Obrázek 1 – Rozmístění oblastí na obálce DL
14.2
14.2.1
Umístění poštovních adres v dopisech
Poštovní adresa odesílatele
Poštovní adresa odesílatele se obvykle uvádí v hlavičce nebo při dolním okraji strany dopisního papíru.
14.2.2
Poštovní adresa adresáta
Adresové pole je prostor vyhrazený pro umístění poštovní adresy adresáta. Na dopisech se sloupcovými nebo řádkovými
odvolacími údaji může být adresové pole vpravo nebo vlevo. Na dopisech se zjednodušenou úpravou odvolacích údajů se
poštovní adresa adresáta píše obvykle vlevo od stejné svislice jako text.
Při používání okénkových obálek se adresa adresáta umísťuje podle toho, na které straně obálky je okénko, a prostor odpovídající výšce 12 bodů shora adresového pole a prostor odpovídající výšce 24 bodů zdola adresového pole musí zůstat prázdný,
aby se zajistilo, že se v okénku při posunu obsahu zásilky neobjeví žádný nepatřičný záznam.
Adresové pásmo je oblast uvnitř adresového pole určující maximální plochu, do které se při používání okénkových obálek píše
poštovní adresa.
37
Page 177 of 207
POZNÁMKA
Výška adresového pole byla stanovena tak, aby do něj bylo možné vepsat 9 řádků o výšce řádku 12 bodů. Výška adresového pásma byla stanovena tak, aby do něj bylo možné vepsat 6 řádků o výšce řádku 12 bodů.
Údaje pro vymezení adresového pole a adresového pásma v dopisech jsou uvedeny v tabulkách 1, 2 a 3. Pokud se neužívají
okénkové obálky, umístění adresy adresáta v dopise nemusí odpovídat požadavkům tohoto článku ani souvisícím údajům
uvedeným v odkazovaných tabulkách.
Tabulka 1 – Rozměry oblastí pro napsání adresy adresáta v dopise
Rozměry v milimetrech
Název
Šířka
Výška
adresové pole
100
40
adresové pásmo
76
26
Adresové pole a adresové pásmo mohou být naznačeny značkami nebo jiným způsobem. Používané značky a další doplňující
údaje jsou uvedeny v 15.17.
14.3
Obsah poštovních adres
14.3.1
Poštovní adresa obsahuje jednoznačné označení odesílatele dopisu – u fyzických osob jméno a příjmení odesílatele, popřípadě jeho hodnost, titul nebo tituly, u podnikatelských subjektů obchodní firmu, u jiných subjektů název nebo oficiálně používanou zkratku.
V poštovní adrese odesílatele se uvádí adresa jeho sídla, a jestliže odesílatel vlastní poštovní přihrádku, také adresa poštovní
přihrádky. Jestliže je poštovní přihrádka zřízena na jiné adresní poště, než která přísluší k sídlu odesílatele, uvádí se pouze PSČ
adresní pošty, na níž je poštovní přihrádka zřízena; adresa sídla odesílatele se v tomto případě uvádí slovy: „se sídlem v“,
„bytem v“ a jiné PSČ v ní nesmí být uvedeno (viz příloha C.2).
Na poštovní zásilce může být uvedena značka dopisu, číslo jednací, spisová značka nebo jiná obdobná poznámka odesílatele
týkající se obsahu zásilky.
14.3.2
Označení adresáta
Dopisy právnickým osobám obsahují:

obchodní firmu, název nebo oficiálně používanou zkratku adresáta;

slovo „firma“, jestliže by označení právnické osoby mohlo být považováno za označení fyzické osoby;

obor podnikání, je-li to účelné;

podle potřeby označení organizační složky (např. oddělení, odbor) nebo jméno pracovníka.
V dopisech fyzickým osobám se uvádí:

oslovení (např. Vážený pan, Vážená paní);

(hodnost, titul) jméno a příjmení adresáta;

funkce adresáta, je-li to vhodné;

podle potřeby zpřesňující údaj (např. „u p. Jana Nováka“).
Místní údaje
a)
Místo dodání nebo způsob dodání se určují těmito údaji:

název ulice, třídy, náměstí, nábřeží, sadů apod.; slovo „ulice“ ani zkratka „ul.“ se v adrese nepíše; uvádí se číslo
popisné nebo evidenční a číslo orientační, přitom číslo orientační se uvádí za číslo popisné a odděluje se od něj lomítkem;

název části obce se uvádí pouze tehdy, není-li totožný s názvem obce; pokud se název části obce ani název ulice
neuvádí, před číslem popisným se uvádí text „č. p.“ nebo „čp.“ a před číslem evidenčním se uvádí text „č. ev.“;

číslo bytu, je-li potřebné pro rozlišení adresátů;

jestliže adresát disponuje dodávací schránou nebo poštovní přihrádkou, píše se do adresy adresáta pouze údaj „dodávací schrána“ nebo „poštovní přihrádka“ či jiný obdobný údaj doplněný číslem, PSČ a název adresní pošty, na které
je dodávací schrána nebo poštovní přihrádka zřízena, nikoli název veřejného prostranství ani číslo domu;
38
Page 178 of 207
b)

fyzickým osobám je možné adresovat poštovní zásilku poste restante, taková adresa obsahuje jméno a příjmení
adresáta, údaj „poste restante“, poštovní směrovací číslo pošty, která byla pro vyzvednutí poštovní zásilky zvolena,
a název této pošty; podobné služby mohou existovat i pro jiné druhy adresátů;

název obce, která nemá vlastní adresní poštu, a další zpřesňující údaje (např. název lokality) se píší na předposlední
řádek; název okresu se neuvádí.
Poštovní směrovací číslo a název adresní pošty nebo obce se uvádějí takto:

poslední řádek poštovní adresy musí obsahovat PSČ a název adresní pošty nebo obce;

PSČ se člení na trojčíslí a dvojčíslí jednou mezerou; mezi PSČ a název adresní pošty nebo obce náleží mezera o šířce
dvou běžných mezislovních mezer.
c) Místní údaje uvedené podle § 6 vyhlášky č. 359/2011 Sb., o základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí,
jsou využitelné k doručování poštovních zásilek a považují se za místní údaje zapsané v souladu s ČSN 01 6910, ačkoli nemusí
odpovídat požadavkům na psaní místních údajů, které jsou touto normou stanoveny.
PŘÍKLADY
Česká pojišťovna
Závod mezinárodních pojištění
právní odbor
Na Rybníčku 2
110 00 Praha 1
Vážená paní
Anna Soukupová
Městský úřad Chrastava
nám. 1. máje 5
463 31 Chrastava
Odbor bytového hospodářství
p. Jiří Zachystal
nám. 1. máje 5
463 31 Chrastava
Zdravotnické zařízení ANNA
odd. chirurgie
Ambrožova 1433/2
130 00 Praha 3
Obecní úřad Lukov
p. starosta Suchánek
Lukov 51
669 02 Znojmo 2
AUTOMONT, a. s.
ekonomický náměstek
nábř. Bratrství 14
602 00 Brno 2
KRAKSO, a. s.
zásobovací odd., paní Nová
poštovní přihrádka 135
566 01 Vysoké Mýto
Vážená paní
Ing. Alena Přibylová
Obvodová 3656/15
767 01 Kroměříži
Firma
Michal Drtina
č. p. 117
561 85 Česká Rybná
Český telekomunikační úřad
odbor pro oblast Praha
poštovní přihrádka 02
225 02 Praha 025
Vážený pan
Josef Kubíček
dodávací schrána B/52
398 11 Protivín
Vážená paní
Zuzana Večeřová
poste restante
746 01 Opava 1
POZNÁMKA 1
Je-li v poštovní adrese uvedena na prvním místě právnická osoba a na druhém místě fyzická osoba, za adresáta se považuje právnická osoba.
POZNÁMKA 2
Je-li v poštovní adrese uvedeno na prvním místě jméno a příjmení fyzické osoby a na druhém místě označení právnické
osoby, za adresáta se považuje fyzická osoba.
POZNÁMKA 3
Je-li v poštovní adrese místo jména a příjmení určité fyzické osoby uvedena pouze její funkce v právnické osobě, za adresáta se považuje právnická osoba.
POZNÁMKA 4
Je-li v poštovní adrese uvedeno několik fyzických osob jmény a příjmeními nebo společným označením, např. „manželé“,
za adresáta se považuje kterákoli z nich.
POZNÁMKA 5
14.4
14.4.1
Oslovení „slečna“ se v obchodní a úřední korespondenci používá jen výjimečně.
Úprava poštovních adres
Úprava adresy odesílatele není normou stanovena. Na obálce je v oblasti určené pro adresu odesílatele dovoleno umístit
grafickou značku (logo) odesílatele, otisk razítka, číslo jednací, reklamní sdělení nebo jiné údaje. Tyto údaje nesmí zasahovat
do pole vyhrazeného pro adresu adresáta.
39
Page 179 of 207
14.4.2
Pro úpravu poštovních adres platí tato pravidla:

poštovní adresa začíná velkým písmenem;

jsou-li na jednom řádku dva nebo více údajů, oddělí se čárkou;

na konci řádků se nepíší žádná interpunkční znaménka, nekončí-li řádek výrazem zakončeným interpunkčním znaménkem (např. zkratkou zakončenou tečkou);

všechny řádky začínají od jednotné svislice – PSČ se nepředsazuje, píše se od stejné svislice jako ostatní řádky adresy.
Adresy sloužící k doručování
Jestliže je poštovní adresa užívána poskytovatelem poštovních služeb při doručování hmotných zásilek – je uvedena na zásilce
nebo je viditelná skrze obal zásilky – platí dále tato pravidla:

poštovní adresa se píše stojatým, nezdobným písmem s výškou písmen nejméně 2,5 mm;

řádkování adresy musí být rovnoměrné – mezi řádky adresy se používají shodné mezery, volný prostor mezi řádky musí
být nejvýše 5 mm, nemá být menší než 1 mm;

v adrese se nevyznačuje podtržením, prostrkáváním ani jiným způsobem; název organizace nebo jméno adresáta je však
dovoleno vyznačit tučné;

název adresní pošty nebo obce musí být napsán do jednoho řádku, podle potřeby je nutné krácení;

PSČ musí být napsáno do stejného řádku jako název adresní pošty nebo obce, nikoli pod název adresní pošty nebo obce;

poštovní adresa se píše takovým prostředkem, aby nemohlo dojít k jejímu vymazání, pozměnění nebo ke ztrátě její čitelnosti; všechny znaky musí být úplné, čisté, ostré, tmavé a jednotně vytištěné; musí být použita kontrastní tmavá barva,
zakázána je barva červená nebo luminiscenční;

poštovní adresa se tiskne na hladký bílý podklad, který se nesmí lesknout, dovoleny jsou i velmi světlé barvy podkladu;
na zásilkách, jejichž obal je tmavší barvy nebo vzorovaný, musí být nalepen bílý adresní štítek, popřípadě štítek velmi
světlé barvy, o rozměrech nejméně 140 mm × 90 mm;

je-li adresa psána rukou, nesmí být napsána tužkou a musí být psána čitelně a bez přepisování, název adresní pošty nebo
obce se při psaní rukou musí psát velkými písmeny abecedy.
Uvádění přepravních údajů
Uvádění přepravních údajů (specifikace požadované služby) se řídí těmito pravidly:

poznámky typu „Doporučeně“ se buď píší s velkým počátečním písmenem a ostatní písmena jsou malá, nebo velkými
písmeny; nevyznačují se prostrkáváním, podtržením ani tučným tiskem; nepíše se za nimi žádné interpunkční znaménko;

na obálku se tyto údaje umísťují vlevo pod poštovní adresu odesílatele; v dopisech se nadepisují nad adresové pole od
stejné svislice jako poštovní adresa adresáta, při používání okénkových obálek nejméně 10 mm nad horní hranici adresového pole.
14.4.3
Psaní poštovní adresy v souvislém textu
Jestliže se adresa píše na jeden řádek nebo je součástí souvislého textu, jednotlivé adresní údaje se oddělují interpunkční
čárkou; pokračuje-li adresa přes více řádků, dílčí část adresy (např. ulice a číslo domu, název města a číslo městské části nebo
PSČ a název adresní pošty) má být přednostně uvedena na stejném řádku. PSČ se do dvou řádků nerozděluje.
PŘÍKLAD 1
Point, s. r. o., Václavské nám. 846/1, 110 00 Praha 1
PŘÍKLAD 2
Ing. Antonín Potužník, Kryštofovo Údolí 117, 460 01 Liberec
15 Obchodní a úřední dopisy
15.1
Formát a okraje strany
Pro obchodní a úřední dopisy se používá formát A4 na výšku. Významné údaje včetně kontaktních údajů, odvolacích údajů
a vlastního sdělení mají být nejméně 20 mm od kraje strany, aby se zajistilo, že při děrování nedojde k narušení obsahu sdělení.
40
Page 180 of 207
15.2
Hlavička dopisu
V hlavičce dokumentu se často uvádí název a úplná poštovní adresa odesílatele (viz 14.3.1, 14.4.1), může zde být uveden také
údaj o zápisu subjektu v obchodním rejstříku nebo v jiné evidenci, identifikační číslo a údaje o spojení. Tyto údaje mohou být
umístěny také při dolním okraji strany nebo jinde (viz také 15.15).
15.3
Umístění, obsah a úprava adresy adresáta viz 14.2.2, 14.3.2, 14.4.2. Příklady řešení jsou uvedeny v informativních přílohách
B–E.
15.4
Odvolací údaje
Obchodní dopisy lze opatřit například těmito odvolacími údaji: Vaše značka nebo Váš dopis značky, ze dne, naše značka,
vyřizuje, telefon (popřípadě linka), mobil, e-mail a datum. Jestliže to je obvyklé, uvádí se počet stran dopisu a počet příloh.
V úředních dopisech se místo údaje Vaše značka nebo Váš dopis značky a ze dne obvykle uvádí číslo jednací a spisová značka,
popřípadě údaj o počtu stran a počtu příloh (samostatně nebo jako sdružený údaj oddělený např. lomítkem).
Pro popisky sloupcových a řádkových odvolacích údajů, popřípadě i odvolací údaje, je vhodné používat menší velikost písma
než pro text dopisu.
Za popisky odvolacích údajů není nutné uvádět dvojtečku, jsou-li popisek odvolacího údaje a příslušný údaj jinak dostatečně
vizuálně odlišeny (např. zarovnáním údajů od stejné svislice).
15.4.1
Sloupcové odvolací údaje
Sloupcové odvolací údaje se umísťují vlevo nebo vpravo od adresového pole. Člení se do tří skupin oddělených svislou mezerou; popisky i údaje se zpravidla píší od jednotných svislic.
V první skupině je pořadí údajů pevné. v obchodním dopisu se uvádí značka dopisu, na který se reaguje, jeho datum a značka
dopisu, kterým se odpovídá, v úředním dopisu se uvádí číslo jednací a spisová značka. Na konci skupiny je dovoleno uvést
také počet stran a příloh.
Druhá skupina začíná jménem pracovníka, který dopis vyřizuje; údaje o spojení s ním je dovoleno upravit – vypustit nebo
doplnit podle potřeb organizace (např. uvádět další kontaktní údaje nebo číslo místnosti).
Třetí skupinu tvoří datum.
PŘÍKLAD 1
PŘÍKLAD 2
Váš dopis zn.
Ze dne
Naše značka
To/115
2014-05-09
Pe/213/21
Číslo jednací:
Spisová zn.:
Počet stran:
Počet příloh:
P10-104417/2014
SZ P10-104375/2014/Za
10
3
Vyřizuje
Telefon
Mobil
E-mail
Ing. Jana Petrů
223 221 256
602 216 267
[email protected]
Vyřizuje:
Tel.:
E-mail:
Mgr. Zachystal
233 423 233
[email protected]
Datum
2014-05-13
Datum:
13. 5. 2014
15.4.2
Řádkové odvolací údaje
Řádkové odvolací údaje se uvádějí do řádku pod adresové pole. Počet sloupců je dovoleno upravit, jednotlivé údaje je dovoleno seskupovat podle potřeby.
Odvolací údaj se začíná psát pod prvním písmenem popisku odvolacího údaje, nesmí přesahovat pod další popisek. Je-li údaj
delší, píše se do dvou, výjimečně tří řádků.
PŘÍKLAD
Váš dopis značky / Ze dne
Naše značka
Vyřizuje
Datum
Lk/Zn/85/2014-05-19
Ja/115/33
Ing. Eva Janoušková
tel. 561 521 258
2014-05-23
Jestliže jsou obvykle uváděné odvolací údaje příliš dlouhé, doporučuje se řádkové odvolací údaje nepoužívat a pro úpravu
dopisů zvolit sloupcové odvolací údaje.
15.4.3
Zjednodušená úprava odvolacích údajů
Jestliže se odvolací údaje neupravují podle 15.4.1 nebo 15.4.2, na první straně dopisu se jako první řádek pod hlavičkou nebo
záhlavím uvádí značka dopisu, číslo jednací nebo spisová značka, podle potřeby také další údaje (např. kdo dopis vyřizuje
a spojení); údaj nebo údaje jsou na řádku zarovnány vlevo.
41
Page 181 of 207
PŘÍKLAD 1
Pe/213/21
PŘÍKLAD 2
P10-104417/2014
SZ P10-104375/2014/Za
Mgr. Zachystal
tel. 233 423 233
Uvádí-li se pouze značka dopisu, číslo jednací nebo spisová značka, je dovoleno umístit je rovněž pod datum. Jestliže se uvádí místo
odeslání dopisu, píše se před datem a neodděluje se od něj čárkou. Místo odeslání se doporučuje psát v 1. pádě. Datum, popřípadě
místo odeslání a spisová značka nebo číslo jednací, se umísťují vlevo nebo vpravo.
PŘÍKLAD 3
Praha 30. 5. 2014
č. j. KAV-1690/P/2014
Při zjednodušeně úpravě odvolacích údajů (viz také ukázky v přílohách C, D, E) se počet vynechaných řádků nad adresou a pod
adresou a počet vynechaných řádků nad datem a pod datem může řídit též délkou dopisu, tak aby text dopisu začínal přibližně ve
třetině výšky strany shora.
15.5
Datum
V odvolacích údajích se datum píše sestupně se spojovníky, vzestupně s mezerami nebo vzestupně dvoumístným zápisem dne a měsíce bez mezer (viz 9.5.1); dovoleno je také číselně-slovní vyjádření data (viz 9.5.2).
PŘÍKLAD 1
2014-06-13, 13. 6. 2014, 13.06.2014
V textu dopisu se doporučuje vyjádřit měsíc slovem.
PŘÍKLAD 2
Dne 13. června 2014 byl případ uzavřen. Zaslali jsme Vám upomínku 5. září t. r.
Číselný i číselně-slovní zápis kalendářního data je možno používat v textu současně. Při číselném vyjádření měsíce v textu je dovoleno používat kterýkoli ze způsobů zápisu kalendářního data uvedených v tomto článku, zvolený způsob číselného zápisu kalendářního data však musí být jednotný.
15.6
Předmět
Heslovité vyjádření obsahu dopisu (věc, předmět) se podle toho, co je níže, píše pod dolní hranicí adresového pole nebo pod posledním řádkem odvolacích údajů, a to po vynechání mezery odpovídající nejméně dvěma řádkům základního textu. Je-li dopis vkládán do okénkových obálek, mezera mezi dolní hranicí adresového pole a předmětem musí být nejméně 10 mm.
Předmět se píše od levého okraje, začíná velkým písmenem, neukončuje se tečkou a vyznačuje se, zpravidla tučně. Popisek „věc“
nebo „předmět“ se před heslovité vyjádření obsahu dopisu nepíše.
PŘÍKLAD 1
Urgence opravy elektrického zámku
Heslovité vyjádření obsahu úředního dokumentu (např. oznámení, rozhodnutí, usnesení) je dovoleno zarovnat na střed.
PŘÍKLAD 2
OZNÁMENÍ
15.7
Oslovení
Mezi předmětem a oslovením se vynechává mezera o výšce odpovídající dvěma řádkům základního textu dopisu. Oslovení se píše
od levého okraje a končí čárkou, navazující text dopisu (viz 15.8) začíná malým písmenem.
Oslovení náleží do každého dopisu. V dopisech adresovaných podniku, úřadu nebo jiné organizaci se oslovuje např. takto:
PŘÍKLAD 1
Vážené dámy, vážení pánové, ... Vážená paní, vážený pane, ... Vážené paní / Vážení pánové
Vážení obchodní partneři, ... Vážení zákazníci, ... Váženi klienti, ...
Oslovuje se 5. pádem. Při oslovování funkcí, hodností nebo titulem se příjmení neužívá; ženy se oslovují přechýleným tvarem funkce,
hodnosti nebo titulu. Preferuje se oslovování pracovní funkcí před vojenskou a policejní hodností nebo akademickým titulem.
PŘÍKLAD 2
Vážený pane Doležale, Vráno, Kopecký, Tachecí, ... Vážená paní Doležalová, Vránová, Kopecká, Tachecí, ...
PŘÍKLAD 3
Vážený pane ministře, poslanče, předsedo, řediteli, soudce, primáři, ...
Vážená paní ministryně, poslankyně, předsedkyně, ředitelko, soudkyně, primářko, ...
PŘÍKLAD 4
Vážený pane plukovníku, majore, kapitáne, poručíku, ... Vážená paní plukovnice, majorko, kapitánko, poručice, ...
42
Page 182 of 207
PŘÍKLAD 5
Vážený pane profesore, docente, doktore, magistře, inženýre, ... Vážená paní profesorko, docentko, doktorko, magistro, inženýrko, ...
15.8
Text dopisu
Mezi oslovením a textem dopisu se obvykle vynechává mezera o výšce jednoho řádku.
V obchodní a úřední korespondenci se považuje za základní řádkování jednoduché, popřípadě mírně zvětšené.
Odstavce se doporučuje členit mezerou mezi odstavci. Při členění odstavců zarážkami je v korespondenci dovoleno používat mezeru
i odstavcovou zarážku současně (srov. 11.3). Používá se zarovnání textu vlevo nebo do bloku (viz 12.4).
POZNÁMKA
Tvary osobních a přivlastňovacích zájmen Vy, Vám, Váš se v korespondenci píší jako vyjádření úcty a zdvořilosti s velkým počátečním písmenem, ať už je dopis určen jednotlivci, několika osobám, nebo kolektivu.
15.9
Pozdrav
Pozdrav se považuje za samostatný odstavec, začíná od stejné svislice jako předcházející odstavce. Od posledního řádku textu dopisu
se odděluje mezerou o výšce jednoho řádku.
Závěrečný pozdrav může být součástí poslední věty nebo souvětí. Jestliže je nevětné povahy nebo pokračuje na dalším řádku, interpunkční znaménko se za ním nepíše (příklad 1); je-li povahy větné, píše se za ním tečka, popřípadě jiné interpunkční znaménko
ukončující větu (příklad 2).
PŘÍKLAD 1
S pozdravem
PŘÍKLAD 2
Těšíme se na brzké setkání a zdravíme.
15.10 Razítko
Jestliže se použije hranaté razítko organizace, otiskne se nad vlastnoruční podpis tak, aby ho nepřekrývalo. Kulatá razítka se otiskují
doprostřed pod text.
15.11 Podpis
Podpis se umísťuje vlevo. Jestliže je datum umístěno vpravo, je dovoleno umístit podpis také vpravo.
Pod podpisy odpovědných pracovníků se uvádí jejich titul, jméno, příjmení a funkce. Vždy se uvádí napřed jméno a pak příjmení,
jméno se nezkracuje.
Pro vlastnoruční podpis se nad vytištěným jménem a příjmením vynechává počet řádků podle potřeby.
Při umístění podpisu vlevo se jméno a funkce zarovnávají vlevo a začínají od stejné svislice jako pozdrav; při umístění podpisu vpravo
se pod jméno a příjmení píše funkce na střed nebo od stejné svislice jako jméno a příjmení. Je-li adresa uvedena vpravo, podpis
umístěný vpravo se přednostně zarovnává od stejné svislice jako řádky adresy. Jestliže se umísťují dvojice podpisů, zarovnávají se
všechny podpisy jednotně.
Jsou-li uvedeny dva podpisy, vlevo se podepisuje pracovník funkčně vyšší, vpravo pracovník funkčně nižší. Jestliže jsou pracovníci
funkčně na stejné úrovni, následují podpisy za sebou v abecedním pořadí. Podepisují-li dokument představitelé dvou organizací,
vpravo je podpis té organizace, která dopis vyhotovila.
Jestliže je uvedeno více podpisů, umísťují se vždy dva vedle sebe a mezi dvojicemi podpisů nebo poslední dvojící a posledním podpisem se vynechává mezera o výšce tři až čtyři řádky.
PŘÍKLAD 1
PŘÍKLAD 2
Příklad podpisů umístěných vlevo:
(vlastnoruční podpis)
Ing. Eva Novotná
ředitelka
Radim Kutilek
ekonomický náměstek
Příklad podpisů umístěných vpravo, se zarovnáním jmen a funkcí na střed:
Vojtěch Lada
starosta
Michala Šťastná
tajemnice
Není-li nutné opatřit dokument vlastnoručním podpisem nebo je-li dopis zasílán prostřednictvím datových schránek (viz kapitola 16),
lze za jméno odpovědného pracovníka připojit zkratku v. r. (vlastní rukou).
PŘÍKLAD 3
Mgr. Renata Budilová v. r.
43
Page 183 of 207
Jestliže dopis místo uvedené osoby podepisuje osoba pověřená jejím zastupováním v době nepřítomnosti, uvádí před svůj vlastnoruční podpis poznámku v z. nebo zkratku vz. (v zastoupení).
PŘÍKLAD 4
15.12 Parafování
Neodesílané kopie dokumentů se mohou parafovat, jestliže s jejich obsahem má vyjádřit souhlas někdo jiný než ten, kdo dokument
podepíše. Neodesílané kopie mohou být předkládány k parafování např. tomu, kdo dokument sestavil, právníkovi nebo překladateli.
Parafa se umísťuje do levého dolního okraje.
15.13 Přílohy dopisu
Upozornění na přílohy, které se k dopisu přikládají, se uvádí od levého okraje pod podpisem, a to po vynechání mezery o výšce
nejméně jednoho řádku, obvykle dvou nebo tří řádků.
Přílohy se mohou:
a)
uvést počtem, jsou-li vyjmenovány v textu a počet příloh není součástí odvolacích údajů – počet příloh se v tomto případě
vyznačuje změnou řezu, obvykle tučně (příklad 1); je-li příloha pouze jedna, postačí místo počtu uvést vyznačené slovo „Příloha“
(příklad 2);
b)
vyjmenovat (při malém počtu) – vyjmenované přílohy se vyznačují změnou řezu, obvykle tučně (příklad 3);
c)
vyjmenovat pod nadpisem Přílohy – nadpis se vyznačuje změnou řezu, obvykle tučně, jednotlivé přílohy se již nevyznačují (příklad 4). Za nadpisem Přílohy se nepíše žádné interpunkční znaménko.
PŘÍKLAD 1
2 přílohy
PŘÍKLAD 2
Příloha
PŘÍKLAD 3
Katalog produktů
Ceník
PŘÍKLAD 4
Přílohy
Výpis z evidence nemovitostí
Snímek z pozemkové mapy
Nákres studny
15.14 Rozdělovník
Upozornění, že kopie dopisu byla zaslána někomu jinému na vědomí, se uvádí od levého okraje:
a)
Jestliže dopis neobsahuje přílohy, uvádí se rozdělovník pod podpisem po vynechání mezery o výšce nejméně jednoho řádku,
obvykle dvou nebo tří řádků.
b)
Jestliže dopis přílohy obsahuje, uvádí se rozdělovník pod upozorněním na přílohy po vynechání mezery obvykle o výšce nejméně jednoho řádku, ne však větší mezery, než byla vynechána mezi podpisem a upozorněním na přílohy.
Nadpis Na vědomí, Rozdělovník nebo Kopie se vyznačuje změnou řezu, obvykle tučně, nepíše se za ním žádné interpunkční znaménko. Výčet adresátů se píše pod nadpis.
PŘÍKLAD
Na vědomí
Magistrát města Liberec
Městský úřad Česká Lípa
Pokud se používá seznam příloh vyjmenovaných pod nadpisem Přílohy, seznam příloh a rozdělovník mají být upraveny shodně. Při
nedostatku místa je dovoleno rozdělovník umístit vpravo, vedle seznamu příloh.
15.15 Doplňující údaje
Jako doplňující údaje se uvádějí informace vztahující se k celé organizaci, např. údaj o sídle organizace, identifikující údaj (identifikační číslo osoby), daňové identifikační číslo, údaj o zápisu podnikatele v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, telefonní číslo, emailová adresa, webová adresa a bankovní spojení, popřípadě i další údaje, které se nemusí vztahovat k celé organizaci.
Povinnost uvádět některé údaje může být předepsána zákonem.
POZNÁMKA Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v § 435 odst. 1 a 2 stanoví, že každý podnikatel musí uvádět v obchodních listinách a v rámci
informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede na
obchodní listině také údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do tohoto
44
Page 184 of 207
rejstříku; podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Jestliže byl podnikateli přidělen identifikující údaj,
uvede i tento údaj. Uvádět lze i další údaje, nejsou-li způsobilé vyvolat klamavý dojem.
15.16 Několikastránkové dopisy a číslování stran dopisů
Dopisy se číslují arabskými číslicemi od své první strany a doporučuje se, aby každá strana obsahovala číslo strany i celkový počet
stran (např. 1/3 nebo 1 / 3). Jestliže má dopis pouze jednu stranu, doporučuje se ji nečíslovat. První strana vícestránkového dopisu
nemusí číslo strany zobrazovat.
Na pokračovacím listě se v záhlaví nebo v zápatí uvádí číslo strany, popřípadě také značka dopisu, číslo jednací nebo spisová značka.
Pokračovací listy dopisů mohou mít v záhlaví nebo na jiném místě uveden také název odesílatele či další údaje.
PŘÍKLAD
LADA, spol. s r. o.
ZA/Li/159/33
strana 2 / 3
Na poslední straně dopisu se píší alespoň dva řádky textu kromě pozdravu.
15.17 Parametry pro úpravu dopisů
Vymezení adresového pole pomáhá uživateli zajistit, aby při používání okénkových obálek nebyl v okénku viditelný jiný údaj než
adresa adresáta; vymezení adresového pásma mu usnadňuje správné umístění adresy. Jestliže se používání okénkových obálek nepředpokládá, vymezuje se v předloze obvykle pouze místo pro vepsání adresy.
Značky nebo jiné pomocné prvky se do předlohy dopisu vkládají tak, aby při psaní dopisu byly použitelné na obrazovce, ale nebyly
tištěny nebo převáděny do výstupního elektronického dokumentu. Značky nemusí být použity, pokud je jejich funkce v předloze
nahrazena jinak.
Značky mohou být vytištěny na dopisních papírech s předtištěnými prvky. K vymezení adresového pole značkami se obvykle používají čtyři orientační body, k vymezení adresového pásma tři orientační růžky.
Při používání okénkových obálek musí nad horní hranicí adresového pole a pod dolní hranicí adresového pole zůstat prázdné místo
o výšce nejméně 10 mm. Mezi svislou hranicí adresového pole a sloupcovými odvolacími údaji, umístěnými vlevo nebo vpravo, se
ponechává mezera nejméně 7 mm.
Značky pro skládání a děrování mají podobu tenké plné linky a umísťují se od levého kraje papíru.
Čtyři body vymezující adresové pole, tři růžky ohraničující adresové pásmo i značky pro skládání a děrování dopisu jsou vytištěny
v informativní příloze B.1.
45
Page 185 of 207
Tabulka 2 – Vzdálenosti od levého a pravého kraje formátu A4
Vzdálenost
od levého kraje
papíru
Vzdálenost
od pravého kraje
papíru
levá značka adresového pole
×
110
pravá značka adresového pole
×
10
levá značka adresového pásma
×
96
pravá značka adresového pásma
×
20
25 (20)
×
93
×
levá značka adresového pole
20
×
pravá značka adresového pole
120
×
levá značka adresového pásma
24
×
pravá značka adresového pásma
100
×
začátek popisků
×
80
konec psaných údajů (max.)
×
20
začátek prvního sloupce
25 (20)
×
začátek druhého sloupce
75a
×
začátek třetího sloupce
×
95a b
začátek čtvrtého sloupce
×
47a
levý okraj (začátek řádků)
25 (20)
×
pravý okraj (konec řádků)
×
25 (20)
Název
Adresa vpravo
Sloupcové odvolací údaje vlevo
začátek popisků
konec psaných údajů (max.)
Adresa vlevo
Sloupcové odvolací údaje vpravo
Řádkové odvolací údaje
Text
V závorkách jsou uvedeny nejmenší doporučené hodnoty.
a
Označuje navrhovanou výchozí vzdálenost od kraje papíru formátu A4.
Vzdálenost od kraje papíru se volí s ohledem na délku předchozího popisku odvolacího údaje a předpokládanou délku údajů, které pod ním budou obvykle uváděny, tak aby bylo rozmístění údajů přibližné rovnoměrné.
b
Jestliže je adresa umístěna vpravo, preferuje se, aby popisek a odvolací údaj
v tomto sloupci začínaly od stejné svislice jako řádky adresy, pokud to nepovede
k příliš nerovnoměrnému rozmístění odvolacích údajů.
46
Page 186 of 207
Tabulka 3 – Vzdálenosti od horního kraje formátu A4
Název
Vzdálenost
dolní hranice záhlaví
30,0
horní značky adresového pole (body)
38,0
horní značky adresového pásma (růžky)
42,0
dolní značka adresového pásma (růžek vpravo)
68,0
dolní značky adresového pole (body)
78,0
sloupcové odvolací údaje (základna prvního řádku)
42,0
popisky řádkových odvolacích údajů (základna prvního řádku)
90,0
první značka pro skládání
99,0
značka pro děrování
148,5
druhá značka pro skládání
198,0
základna posledního řádku doplňujících údajů
287,0
15.18 Poznámky k informativním přílohám s ukázkami obchodních a úředních dopisů
Při psaní obchodních a úředních dopisů se zjednodušeným uváděním odvolacích údajů (viz přílohy C.1 a C.2) lze adresu umístit
vpravo, jestliže dopis bude vkládán do okénkové obálky s okénkem vpravo.
O umístění adresy vlevo nebo vpravo nerozhoduje, zda jsou doplňující údaje uvedeny v záhlaví nebo v zápatí.
16 Dopisy zasílané prostřednictvím datových schránek
Úprava dopisů zasílaných prostřednictvím datových schránek se neliší od úpravy obchodních a úředních dopisů (viz kapitola 15),
dopis se však nerazítkuje ani vlastnoručně nepodepisuje. Místo vlastnoručního podpisu se používá zkratka v. r. za jménem a příjmením, u úředních dokumentů také „otisk úředního razítka“ uvedený v závorce nad jménem a příjmením.
PŘÍKLAD
(otisk úředního razítka)
Ing. Marie Strejčkové v. r.
tajemnice
POZNÁMKA
Datové schránky jsou upraveny zákonem č. 300/2008 Sb.
17 Osobní dopisy
Osobní dopisy vedoucích pracovníků mohou být dopisy společenského styku i dopisy se zaměřením pracovním.
POZNÁMKA 1
Dopisy společenského styku jsou např. pozvání, blahopřání, poděkování, omluvy, projevy soustrasti; pracovní dopisy jsou např.
doporučení, jmenování pracovníka do funkce, žádosti o obchodní jednání, finanční příspěvek, poskytnutí mimořádného termínu nebo mimořádných
podmínek smlouvy.
Na dopisním papíru se uvádí název organizace, na rozdíl od běžných obchodních a úředních dopisů jsou však v horní části strany
dopisního papíru nebo jako součást hlavičky obvykle uvedeny jméno, příjmení a funkce vedoucího pracovníka.
Datum odeslání se doporučuje psát číselně-slovním zápisem (9.5.2). Uvádí-li se místo odeslání dopisu, píše se před datem a neodděluje se od něj čárkou. Místo odeslání se doporučuje psát v 1. pádě. Místo odeslání a datum se umísťují vlevo nebo vpravo. Pod
datem nebo místem odeslání a datem se v případě potřeby píše číslo jednací.
PŘÍKLAD
Znojmo 16. prosince 2014
Dopis začíná oslovením, umístěným od levého okraje. Mezi oslovením a textem se vynechává mezera o výšce jednoho řádku.
Odstavce se doporučuje členit mezerou mezi odstavci. Při členění odstavců zarážkami je dovoleno používat mezeru i odstavcovou
zarážku současně (srov. 11.3).
Mezi posledním řádkem textu dopisu a pozdravem se vynechává mezera o výšce jednoho řádku.
Pod pozdravem se odesílatel vlastnoručně podepíše. Odesílatel se podepíše vlevo nebo vpravo. Pod jeho podpis se jméno, příjmení
a funkce obvykle neuvádějí.
Jméno a pracoviště nebo adresa adresáta se uvádějí zpravidla v dolní třetině listu pod textem dopisu od levého okraje, u vícestránkových osobních dopisů se údaje o adresátovi uvádějí na posledním listu dopisu vlevo dole. Nad jménem adresáta se uvádí oslovení
(např. Vážená paní).
POZNÁMKA 2
Tento typ dopisů nelze zaměňovat se soukromými dopisy (viz kapitola 19) ani s obchodními a úředními dopisy (viz kapitola 15).
47
Page 187 of 207
18 Dopisy fyzických osob právnickým osobám a úřadům
Dopisy fyzických osob jsou např. žádosti, objednávky, urgence, reklamace a stížnosti (viz příloha C.2).
Dopis se píše na formát A4 na výšku, začíná úplnou adresou odesílatele (včetně PSČ), lze připojit např. telefonní číslo nebo e-mailovou adresu. Adresa odesílatele se píše od levého okraje. Pod adresou odesílatele se uvádí adresa adresáta. Píše se v souladu s požadavky uvedenými v 14.3.2 a 14.4.2.
Datum odeslání se doporučuje psát číselně-slovním zápisem (9.5.2). Uvádí-li se místo odeslání dopisu, píše se před datem a neodděluje se od něj čárkou. Místo odeslání se doporučuje psát v 1. pádě. Místo a datum odeslání se umísťují vlevo nebo vpravo. Pod
datem nebo místem odeslání a datem se v případě potřeby píše číslo jednací.
Pro úpravu předmětu dopisu a pro úpravu textu dopisu platí ustanovení uvedená v 15.6 a 15.8. Uvádí se oslovení a pozdrav (viz 15.7
a 15.9).
Odesílatel se podepíše vlastnoručně, vlevo nebo vpravo. Jméno a příjmení odesílatele se v textovém procesoru pod textem dopisu
obvykle neuvádějí.
19 Soukromé dopisy
Úprava soukromých dopisů není normou stanovena. Pro dopisy, které si občané posílají mezi sebou, lze zvolit úpravu podle kapitoly 18.
20 Dopisy do zahraničí
Pro psaní dopisů do zahraničí se používají hlavičkové papíry a zjednodušená úprava odvolacích údajů (15.4.3) nebo dopisní papíry
s odvolacími údaji přeloženými do příslušného jazyka. Forma osobního dopisu se nepoužívá. Při psaní dopisů do zahraničí lze uplatnit
obdobné zahraniční normy, z nichž některé jsou uvedeny v předmluvě k této normě.
Adresy na dopisech do zahraničí se píší v souladu s požadavky poskytovatelů poštovních služeb, země určení se píše v některém
z mezinárodně známých jazyků verzálkami na posledním řádku adresy. Jestliže adresa není psána latinkou, uvedou se na zásilce
místo a země určení také v latince.
PŘÍKLADY
Vážený pán
Alojz Hórka
Alexyho 8
949 11 Nitra 11
SLOVENSKO
Sonnenhotels Garmisch GmbH
Frau Martina Müller
Sonnenstralie 1
82467 Garmisch-Partenkirchen
DEUTSCHLAND
Multimedia Design Co. Ltd
4 Albion Road
London SE1 8DD
UNITED KINGDOM
POZNÁMKA 1
Tato norma nestanovuje způsob psaní zahraničních adres podrobně a nemá být v tomto ohledu považována za závaznou.
POZNÁMKA 2
Doporučené vzory psaní adres do vybraných zemí jsou uvedeny na webových stránkách České pošty, s. p.
Vzhledem k odlišnému způsobu psaní dat v různých zemích se v kalendářních datech doporučuje vypisovat měsíce slovně.
POZNÁMKA 3
Pravidla pro psaní interpunkčních znamének a dalších znaků mohou být v různých jazycích odlišná a mohou se lišit od pravidel,
která jsou uvedena v této normě vztahující se na texty psané v českém jazyce.
21 E-maily
21.1
Úprava e-mailu
Požadavky a doporučení tohoto článku se uplatňují pouze při psaní e-mailů, které se používají obdobně jako obchodní a úřední
dopisy.
Součástí hlavičky e-mailu je e-mailová adresa odesílatele a adresáta, předmět (věc), popřípadě kopie a skrytá kopie. E-mailová adresa odesílatele, datum a čas odeslání se vyplní automaticky.
Text zprávy začíná oslovením (15.7). Úprava textu se shoduje s úpravou textu v obchodních a úředních dopisech, ale nepoužívá se
zarovnání do bloku ani dělení slov a doporučuje se oddělovat odstavce mezerou mezi odstavci místo odstavcové zarážky.
Zpráva končí pozdravem, za ním se píše jméno a funkce odesílatele. V zakončení zprávy se uvádí název a adresa odesílající organizace a kontaktní údaje odesílatele (např. číslo telefonu, e-mail nebo odkaz na webové stránky).
Jestliže je velmi obtížné nebo technicky nemožné psát správný znak, je v textu e-mailu dovoleno nahrazovat uvozovky znakem "
nebo ' a pomlčku spojovníkem, popřípadě používat další nezbytná zjednodušení.
Pro e-mail se používá HTML nebo prostý text. Při použití HTML se přednostně používá bílé pozadí a černá nebo jiná vhodná barva
písma, aby byl text snadno čitelný. Na pozadí za textem e-mailu nemá být žádný motiv ani vzorek, který by mohl čtení textu znesnadnit.
48
Page 188 of 207
21.2
Přílohy e-mailu
Dokumenty delšího nebo závažnějšího obsahu (nabídky, objednávky, smlouvy, faktury), tabulky a grafy se obvykle zasílají v příloze
e-mailu. Na přílohu se upozorňuje se v textu e-mailu; vhodné je specifikovat i její obsah.
Formát souboru přílohy se volí podle požadovaného způsobu zpracování přílohy příjemcem:
a)
Jestliže se nepožaduje, aby příjemce obsah dokumentu upravoval, preferuje se předávání dokumentů ve formátu PDF (ISO
32000, popřípadě v souladu s jinou specifikací formátu PDF verze 1.3 nebo vyšší vydanou společností Adobe Systems) nebo
PDF/A (ISO 19005). Není-li to účelem takového souboru PDF, má být soubor PDF nezávislý na zdrojích mimo tento soubor, např.
má obsahovat zdroje všech použitých písem nebo vložené podmnožiny znaků písem, jsou-li potřebné pro vykreslení obsahu
dokumentu. Je-li to účelné, přílohou souboru PDF může být také soubor nebo soubory, z kterých byl soubor PDF vytvořen.
b)
Má-li se příjemce přílohy podílet na úpravách obsahu přílohy, dohodne se formát výměny dat předem. Jestliže taková předchozí
dohoda s příjemcem neexistuje, nemá odesílatel předpokládat, že příjemce dovede doručené soubory náležitě zobrazit a zpracovat, ani když zvolí obecně používané formáty souborů.
Při předávání souborů většího datového objemu se doporučuje používat vhodné úložiště a sdělit příjemci odkaz ke stažení nebo
vyzvednutí souborů. Při využití takového úložiště musí být zajištěno, že budou zachovány požadavky na bezpečnost a ochranu údajů
obsažených v přílohách a že bude vhodně zabezpečeno i předání údajů umožňujících přístup k souborům v úložišti.
21.3
Bezpečnost
Pro elektronickou výměnu dat je někdy důležitá průkaznost identity partnera a zabezpečení informací před neoprávněným přístupem, zobrazením a úpravami.
Datové zprávy (e-maily i dokumenty) mohou být opatřeny vhodným typem elektronického podpisu, který umožňuje ověřit identitu
partnera nebo zjistit jakoukoli následnou změnu dat, a časovým razítkem, popřípadě mohou být chráněny šifrováním.
22 Úpravy textu a korektury
Jestliže na dokumentu pracuje více osob, doporučuje se při provádění úprav textu a korektur v elektronické podobě využívat funkce
textových procesorů nebo jiných programů pro záznam změn textu a dalších úprav. Není-li výměna těchto změn předmětem spolupráce s příjemcem, musí být všechny zaznamenané změny vyřízeny před odesláním textu příjemci.
Pro korektury prováděné na výtiscích se doporučuje uplatňovat ČSN 88 0410.
23 Příprava textů pro další zpracování
Dokumenty připravované podle této normy svou konečnou podobu získávají v textovém procesoru. Vybraná doporučení pro přípravu textů, které jsou určeny k dalšímu zpracování v grafickém průmyslu, nakladatelstvích a vydavatelstvích, jsou uvedena v příloze I.
49
Page 189 of 207
Příloha A (normativní)
Výklad požadavků normy při vytváření jednotného vizuálního stylu
nebo při přípravě jiných pokynů pro úpravu dokumentů
Při vytváření jednotného vizuálního stylu nebo při přípravě jiných pokynů pro úpravu dokumentů je dovoleno změnit rozměry uvedené v normě i další prvky grafické úpravy, jako např. velikost okrajů, řádkování a velikosti mezer mezi odstavci a jednotlivými prvky
dokumentů a dopisů (adresa, oslovení aj.), velikosti písem, síly tahů linek, používání barev nebo způsob vyznačování prvků dopisů.
Nedoporučuje se odchylovat se od požadavků na úpravu a psaní adres, které slouží poskytovateli poštovních služeb k doručování
zásilek.
Při změnách rozměrů a jiných prvků grafické úpravy je vhodné zajistit, aby byly zachovány předpokládané požadavky na dobrou
čitelnost a aby v případě dokumentů, které mohou být tištěny, zpracovávány a uchovávány v papírové podobě, byly respektovány
možnosti předpokládaných tiskových zařízení a systémů pro zpracování a archivaci dokumentů. Například okraje mají být stanoveny
s ohledem na běžné potisknutelnou plochu papíru a mají být tak široké, aby při případném děrování nedošlo k narušení obsahu
sdělení.
Ačkoli tato norma uvádí různé příklady písem, žádné konkrétní písmo nestanovuje jako závazné ani doporučené. Pro obchodní
a úřední dokumenty nebo delší texty není vhodné používat písma, která mají sadu znaků nedostačující pro správné psaní potřebných
znaků, mají sníženou čitelnost nebo charakterem neodpovídají povaze dokumentu, jako např. písma napodobující písmo ruční
a písma zdobná.
Je dovoleno, aby pokyny pro úpravu dokumentů odvozené od této normy stanovovaly jiný vhodný druh mezery tam, kde tato norma
vyžaduje, doporučuje nebo předpokládá používání mezery pevné, nebo tam, kde vyžaduje psaní mezer při zápisu značek, znaků
a čísel.
50
Page 190 of 207
51
Page 191 of 207
52
Page 192 of 207
53
Page 193 of 207
54
Page 194 of 207
55
Page 195 of 207
56
Page 196 of 207
57
Page 197 of 207
58
Page 198 of 207
59
Page 199 of 207
60
Page 200 of 207
61
Page 201 of 207
62
Page 202 of 207
63
Page 203 of 207
64
Page 204 of 207
65
Page 205 of 207
Příloha I (informativní)
Příprava textů pro další zpracování v grafickém průmyslu, nakladatelstvích a vydavatelstvích
Při přípravě textů určených pro další zpracování v grafickém průmyslu, nakladatelstvích a vydavatelstvích se doporučuje dodržovat
pravidla uvedená v této příloze normy.
1.
Předem se zjistí požadavky navazujícího zpracovatele a respektují se, i kdyby byly odlišné od informací uvedených v této normě
včetně této přílohy.
2.
Dodržuje se zásada jednotnosti úpravy a všechny prvky stejného typu se píší jedním z možných způsobů.
3.
Používá se zarovnání textu vlevo, nepoužívá se dělení slov.
4.
Na začátek odstavce se nevkládá tabulátor ani mezery.
5.
Nepoužívají se prázdné odstavce (odřádkování), je však dovoleno používat mezery mezi odstavci nebo odstavcové zarážky,
jestliže jsou uplatňovány prostřednictvím odstavcových stylů.
6.
Klávesa Enter se používá výhradně k ukončení odstavce, nikoli k zalomení řádku.
7.
Uplatňují se pravidla pro psaní interpunkčních znamének, zkratek, značek, znaků a čísel uvedené v kapitolách 6, 7, 8 a 9 této
normy; nejde-li o přídavná jména a zeměpisné souřadnice, dělá se mezi čísly a znaky (°), (') a (") mezera.
8.
Pro zápis se používají správné znaky (spojovník, pomlčka aj.), včetně správných znaků jiných jazyků.
9.
Jestliže se při psaní použije náhrada znaku za jiný znak nebo skupinu znaků, mají být náhradní znaky nebo skupiny znaků používány jednotné v celém textu a mají se vybrat takové znaky nebo skupiny znaků, které se v textu jinak nevyskytují a umožní
zpracování funkcemi pro vyhledávání a nahrazování textu bez dohledu navazujícího zpracovatele a bez narušení ostatního
textu.
10. Používají se odstavcové styly pro nadpisy a další části textu, a to tak, aby byla jednoznačně zachycena struktura textu a jeho
členění.
11. Formátování textu se neupravuje jinak než používáním stylů, v jednotlivých odstavcích je však dovoleno vedle vyznačování
znakovými styly používat také vyznačování změnou řezu v textovém procesoru (tučně, kurzívou nebo tučnou kurzívou). Při
používání znakového stylu se formátování textu nesmí dodatečně měnit místními úpravami formátování.
12. Vyznačování textu se provádí systematicky. K vyznačování se používají styly přednostně pojmenované podle vyznačované skutečnosti (např. styly pojem, definice, autor, název díla). Při vyznačování interpunkčních znamének se neuplatňují zjednodušení,
která tato norma dovoluje v korespondenci.
13. Při vyznačování textu se nepoužívají jiné způsoby vyznačování než změna řezu písma, není-li tak dohodnuto s navazujícím zpracovatelem, popřípadě změna velikosti písma pro nadpisy. Jestliže se uplatňuje vyznačování prostrkáváním, nesmí se prostrkávat
mezislovními mezerami.
14. K vyznačování částí textu se nepoužívá psaní velkými písmeny (verzálkami), protože tak zaniká informace o velkých a malých
písmenech, která může být důležitá, jestliže se při řešení grafické úpravy textu navazujícím zpracovatelem způsob vyznačování
změní.
15. K číslování (nadpisů, obrázků aj.), tvorbě seznamů a tabulek, vkládání poznámek pod čarou, křížových odkazů a označování
hesel rejstříku se používají odpovídající funkce textového procesoru.
16. Vzhled textu se neformátuje jiným způsobem, než bylo uvedeno, a nepoužívají se funkce upravující rozložení textu a rozdělení
textu na strany.
17. Spolu s grafy se uchovávají a předávají jejich zdrojová data, aby bylo možné grafy upravit odlišně.
18. Obrázky se uchovávají mimo textový dokument, jejich kvalita se nesnižuje ztrátovou kompresí, jejím opakovaným používáním
nebo jinými zásahy. Obrázky se k dalšímu zpracování předávají v původní nebo smluvené obrazové kvalitě.
19. Veškeré podklady (texty, obrázky, popřípadě další zdroje) musí být k dalšímu zpracování předávány v souladu s požadavky na
ochranu duševního vlastnictví.
20. Navazujícímu zpracovateli se předává text a další obsah, který je věcně i jazykově správný a jednoznačný, např. neobsahuje
nepřijaté zaznamenané změny. Jazyková korektura má být provedena před předáním textu ke grafickému zpracování nebo k
sazbě.
66
Page 206 of 207
Název
Klávesová zkratka
(Unicode - napiš číslo a pak Alt + X)
&
ampersand
Levý Alt + 0038
<
menšítko/menší než
Ctrl + Alt + , nebo Levý Alt + 0060
>
většítko/větší než
Ctrl + Alt + . nebo Levý Alt + 0062
pevná mezera
Levý Alt + 0160
–
„klasická“ pomlčka
Levý Alt + 0150
—
„dlouhá“ pomlčka
Levý Alt + 0151
‰
promile
Levý Alt + 0137
€
Euro
Levý Alt + 0128
„
dolní česká uvozovka
Levý Alt + 0132
“
horní česká uvozovka
Levý Alt + 0147
‚
dolní česká jednoduchá uvozovka
U 201A
‘
horní česká jednoduchá uvozovka
Levý Alt + 0130
’
apostrof
Levý Alt + 0146 U 0027
»
levá lomená (francouzská) uvozovka
Levý Alt + 0187
«
pravá lomená (francouzská) uvozovka
Levý Alt + 0171
×
krát
Levý Alt + 0215
…
tři tečky, výpustka
Levý Alt + 0133
−
minus
U 2212
±
plus minus
Levý Alt + 0177
°
stupeň
Levý Alt + 0176
©
copyright
Levý Alt + 0169
®
registrovaná obchodní značka
Levý Alt + 0174
™
obchodní značka
Levý Alt + 0153
ß
ostré S
Levý Alt + 0223
⌀
průměr
U 2300
"
palcová míra
U 0022
{
složená závorka levá
U 007B
}
složená závorka pravá
U 007D
⟨
lomená závorka levá
U 27E8
⟩
lomená závorka pravá
U 27E9
✝
křížek (úmrtí)
U 271D U 2020
1.1.1
Jak zjistit a zapsat znak ze znakové sady UNICODE
http://unicode-table.com/en/
Kód Unicode můžete zjistit v programu charmap (Win+R (nabídka Start - Spustit) - charmap, například symbol
autorských práv © - U+00A9 v MS Word můžeme zapsat jako: 00A9 neuděláme mezeru, kurzor stojí hned za
kódem a pak stiskneme pravý Alt+X. Podmínkou je, že pracujete s anglickou klávesnicí (s českou to nejde).
Přepnout se na ní můžete levý Alt+Shift. Takto nelze zapisovat znaky v Poznámkovém bloku, i když jste dali
ukládat do Unicode.
Pokud už máte znak napsaný v dokumentu a chcete k němu zjistit šestnáctkový kód sady Unicode, nastavte
kurzor bezprostředně za tento znak a stiskněte stejnou kombinaci kláves jako u zápisu unicodovéhop znaku pravý ALT+X. Opět je vyžadována anglická klávesnice.
Page 207 of 207