Přiložený soubor

,,Zlatá padesátá”
Antonín Novotný-druhý
kumunistický prezident ČSR,
působící v čele státu v letech
1953-1957.
Rudé právo-jediné oficiálně
vydávané noviny za dob
socialistického Československa.
Popis doby:
Padesátá léta začla v Československu vlastně už rokem 1948 v únoru, kdy se
zde na konci února komunisté chopili moci. Začátkem padesáých let komunisté
nedosahovali slibů, které před volbami slíbili, a lidé začali “střízlivět”. Neuběhlo
ani pár let a komunisté začali dělat činy, které dnes již všichni známe: byla
zahájena kolektivizace, znárodňování majetku, měnová reforma, likvidace
odboje, justiční vraždy a zavedení cenzury. Ve společnosti panoval strach a
napětí, lidé se báli otevřeně mluvit o současné situaci v republice. Toto se
projevilo i v kulturní složce, kde nebyla povolena publikace nekomunistických
autorů, nevznikala tak žádná zásadní díla. V tomto období se vytřídali dva
českoslovenští prezidenti, Klement Gottwald a Antonín Novotný.
1
Jiří Lábus
Jiří Lábus se narodil 26.ledna.1950 v Praze kde poději v roce 1973 vystudoval DAMU. Později
nastoupil ke svému prvnímu divadelnímu angažmá do dnes již legendárního divadla Studio
Ypsilon, kde stále hraje. Jedná se o vynikajícího herce a komika. Je
jeden z nejvýraznějších českých herců své generace. Je to bratr
českého architekta Ladislava Lábuse. Svůj především komediální
talent za více než třicet let uplatnil v dlouhé řadě filmových i
televizních rolí. V průběhu osmdesátých let se vryl divákům do
paměti také jako součást komické dvojice Lábus-Kaiser. Získal si
sympatie také díky namluvením plyšového moderátora Jů z TV
pořadu Studio Kamarád.
Milada Horáková
Milada Horáková se narodila 25.12. 1901. Byla to česká právnička a politička, členka čs. strany
národních socialistů. Roku 1939 se zapojila do protinacistického odboje. Od roku 1944 do roku 1945
byla vězněna, poté byla předsedkyně Rady čs. žen a místopředsedkyně Svazu osvobozených
politických vězňů. Roku 1949 byla zatčena a roku 1950 byla ve vykonstruovaném soudním procesu
odsouzena k trestu smrti oběšením. Milada
horáková odmítla žádat o milost, ale její dcera a
advokát tak učinili. Nepomohly ani dopisy pro
prezidenta Gotwalda od známých osobností jako
je např. Albertem Einsteinem, Winstonem
Churchilem a Eleanor Roosevelt. M. Horáková
byla oběšena 27. června 1950 ve 2:30 v
Pankrácké věznici. Od nezákonného rozsudku
byla očištěna v roce 1968 a plně rehabilitována
!
byla až v roce 1990.
2
Milada Horáková u soudu.
Vznik cirkusu Humberto
Cirkus Humberto byl jeden z nejslavnějších a největších československých cirkusů. Původně
vznikl v roce 1951. Námětem byl román Cirkus Humberto od Eduarda Basse. Prvních 10 let
účinkoval cirkus pouze v Československu. V roce
1962 se poprvé dostal za hranice. Vystoupil
v NDR, Polsku, Maďarsku a Bulharsku. Cirkus
Humberto se stal natolik slavný, že o 37 let od
založení vznikl i stejnojmenný televizní seriál.
Jeho příběh se odehrává v letech 1826-1924 a
vypráví o šesti generacích cirkusové rodiny.
JZD Slušovice
JZD Slušovice bylo založeno roku 1952. Zemědělci vytvořili spolek, který se úspěšně
zabýval pěstováním rostlin, produkcí mléka a v pozdější době i výrobou počítačů. Od roku
1963 až do roku 1990 řídil toto družstvo František Čuba. Za jeho vedení bylo družstvo
považováno za hospodářský zázrak. Slušovické obchody byly velmi dobře zásobeny zbožím,
což lákalo k nákupům i lidi z jiných
oblastí. Současně s rozvojem tohoto
družstva probíhala i modernizace obce
(koupaliště, hřiště, základní škola,
zdravotnické středisko atd.)
Spisovatele Stanislava Váchu toto
JZD inspirovalo k napsání románu
Hauři. Tento román byl později i
zfilmován režisérem Júliusem
Matulou. 3
Pohádka Pyšná princezna
Pohádka Pyšná Princezna byla zfilmována roku 1952 v Československu.
Předlohou byla kniha od známé české spisovatelky Boženy Němcové. Tuto
pohádku zrežioval pán Bořivoj Zeman. Film získal Cenu za film pro děti na VII.
MFF Karlovy Vary v roce 1952. Poprvé byla vysílaná v televizi až po 13 letech
natočení. Příběh je o princezně
Krasomile, která odmítne šlechtice,
!
který ji žádal o ruku. On se vydá do
jejího království v přestrojení
zahradníka. Princezna se do něj
zamiluje a uprchnou spolu, ale
královští poslové je najdou.
Princezna zjistí jeho pravou tvář a
příjme nabídku k sňatku.
Začátek vysílání Československé televize
1. května 1953 začalo první testovací vysílání Československé televize. Plánem bylo
vysílat 3 dny v týdnu. První vysílač, který byl použit pro účely Československé televize,
byl adaptován z pražské rozhledny na Petříně. Obsah byl samozřejmě cenzurován
komunistickým režimem. To tedy znamenalo, že byla velmi prokomunisticky zaměřená,
tedy velmi subjektivní. Postupně tedy Československá
televize vysílala od listopadu roku 1953 čtyřikrát do týdne,
od roku 1955 šestkrát a od 29. prosince 1958 sedmkrát.
V roce 1965 byly sečteny 2 miliony platících diváků.
Československá televize se rozšířila postupem času např. do:
Ostravy, Brna, Košic a Bratislavy.
4
Tesla 4001A
Jedná se o vůbec první televizor oficiálně dostupný a vyráběný na území tehdejšího
Československa. Prodej byl zahájen v průběhu roku 1953, kdy bylo na obrazovce možné
sledovat 1. program Československé televize. Cena televizoru činila 4000 Kč, což byla, při
tehdejší průměrné mzdě okolo 1000 Kčs, velmi vysoká částka. Během prvních pěti měsíců
prodeje bylo celkem prodáno asi 500 televizorů. To mělo za následek razantní zlevnění
televizoru o polovinu ceny na 2000 Kčs, tím byl prodej zvednut na dostačujících 13000
kusů za rok 1954. Největší podíl na tehdejších prodejích měli zákazníci, kteří nakupovali
televizory do veřejných místností, bylo tak možné sledovat televizi v různých čekárnách,
knihovnách, restauracích a na mnoha dalších místech. Samotný televizor měl obrazovku o
úhlopříčce okolo 30 cm s černobílým obrazem a čtyři
hlavní ovládací knoflíky (ostrost, jas, kontrast, hlasitost).
Později byl prodáván po boku typu 4001A i televizor
s označením 4002A, který byl schopný kromě příjmu
televizního signálu přijmout i signál rozhlasový.
(Na obrázku je možné spatřit, jak probíhalo rodinné sledování
televize v jejích začátcích. V tomto případě se jedná o
základní typ 4001A.)
Československá měnová reforma
Pojem měnová reforma znamená to, že stát nahradí svou stávající měnu jinou nebo změní její hodnotu.
Třetí měnová reforma na našem území nastala 1. června 1953. Reformou chtěla vláda odstranit
znehodnocení měny, přídělový systém a černý trh. Byl zrušen přídělový systém a byly stanoveny nové
ceny na volném trhu. Měnová reforma z roku 1953 rozhodně nepomohla nastartovat hospodářství, jak
to tehdejší vláda chtěla. Lidé si mohli vyměnit své peníze v poměru 50 Ksč starých peněz za 1 Ksč
nových peněz. V konečném důsledku byla oloupena většina obyvatel, kteři v danou dobu měli
peníze. Dále proběhlo také zvýšení cen u zboží v obchodech, jako například původní cena másla byla
16,50 Kčs a po měnové reformě to bylo 42 Kč. (Měnová reforma
byla provedena bez souhlasu Mezinárodního měnového fondu. Byly
tak porušeny základní závazky vůči této organizaci a po nátlaku bylo
členství Československa v MMF v roce 1954 ukončeno.)
5
Mistrovství světa v ledním hokeji 1953
20. mistrovství světa a 31. mistrovství Evropy v ledním hokeji probíhalo ve dnech 7. - 15. března
1953 ve švýcarských městech Curych a Basilej. Obešlo se bez Kanady a Ameriky. Přihlásilo se
13 první skupiny týmy Finska, Polska a Norska. Během tohoto turnaje v Československu zemřel
prezident Klement Gottwald. Byl vyhlášen státní smutek a
ČSR po druhém utkání s Německem předčasně opustilo
turnaj. Výsledky ČSR byly anulovány. Trenér české
reprezentace byl touto dobou Antonín Vodička.
Na prvním místě nakonec skončilo Švédsko následováno
Německem a Švýcarskem.
Máj 57
Vznik Máje 57 je výrazným přelomem v českém poválečném výtvarném umění. Jeho vystoupení
představuje po letech vlády tvrdé totalitní linie první úspěšný pokus mladé generace o prosazení vlastního
nároku na svobodnou tvorbu. Máj 57 sdružoval v druhé polovině 50. a první polovině 60. let 20. století
mladé a nekonformní umělce, kteří odmítali diktát totalitní moci v umění a kladli důraz na uměleckou
svobodu a právo umělce vystavovat bez politického omezení.
Máj 57 čítal přes třicet členů byli mezi nimi např. Zbyněk Sekal, Robert Piesen, Jiří Balcar, Zdeněk Palcr,
Stanislav Podhrázský, Andrej Bělocvětov, Jan Švankmajer.
Společná jim byla absence jakéhokoliv uměleckého programu, členové nikdy nevytvořili žádný manifest
ani společné prohlášení a respektovali navzájem své individuální přístupy.
Jejich první výstava Mladé umění – skupina Máj 57 v Obecním domě
byla první soubornou výstavou českého soudobého moderního umění
po roce 1948 a měla pro české umění velký význam.
Máj 57 se od ostatních skupin lišil především širokým názorovým
rozpětím a programovou otevřeností. Tím, že umělci vycházeli z
modernistických tradic českého a světového umění do roku 1948,
udrželi kontinuitu moderního umění i v době totality.
6
!
Spartakiáda
Spartakiáda byl název pro hromadné tělocvičné vystoupení. Spartakiády spočívaly v
hromadných gymnastických vystoupeních i soutěžích v amatérském i profesionálním sportu.
Spartakiáda probíhala každých pět let, od roku 1955 do roku 1985. První spartakiády
organizovala za první republiky levicová odnož dělnických tělovýchovných jednot. Tradice
navazovala na všesokolské slety, pro které byl v roce 1926 postaven Velký strahovský stadion a
na 1. dělnickou spartakiádu, kterou pořádala levicová
Federace dělnických tělovýchovných jednot roku
1921 na pražských Maninách. Spartakiády se
nekonaly pouze v ČSR, ale také v Sovětském svazu.
Na cvičení spartakiády se sjížděli lidé z celého ČSR.
V současné době velkolepé masové tělocvičné
přehlídky s ideologickým podtextem pěstuje zejména
Severní Korea a Čína.
Branický most
Branický most lidově známý tež Most iteligence.Tento most přemosťuje údolí Vltavy, v jižní části
Prahy, mezi Malou Chuchlí a Branikem. Budovaný v letech 1949-1955, ale byl sprovozněn pro
vlakovou dopravu, až 1964. Proč vlastně Most iteligence? Jednoduchá odpověď. Tento most stavěli
lidé, kteři nikdy nedrželi kladívko v ruce. Byli to právníci,lékaři,porodní asistenti,fyzikové atd. Byli
komunisty donuceni pracovat brigádně na této stavbě. Tento most byl stavěn, doslova iteligenci a proto
ten název. Ale pustme se do samé stavby mostu. Byl už dlouho plánován a to proto, aby odvedli
nakladní dopravu z centra města. Stavby se ujali komunisté, kteří vymysleli, že tento most, postaví
inteligenti. Most byl od zacatku zbytečný. Byl projektován jako dvoukolejový, ale nestalo se tomu tak.
Také měl být, nákladovou tepnou Prahy. Také se nestalo. Dnes i před 45 lety ,vlaky jezdí s itervali tři
hodiny. Je tu nedostavěná odbočka do tunelu, který
měl vést do Hlubočep a Jinonic. Most tedy byl
velkým fiaskem o kterem se ani nemluvilo ,ale
iteligenti to moc dobře veděli. Most neměl ani
slavnostní uvedení do provozu roku 1964. Až
pojedete směrem na Strakonice ,tak tento most není
jen tak obyčejný, je postaven iteligenty.
7
Divadlo Na zábradlí
Roku 1958 tuto scénu založili Helena Philippová, Ivan Vyskočil, Jiří Suchý a
Vladimír Vodička. První představení se konalo 9.prosince a jednalo se o leporelo
písniček a scének pod názvem "Kdyby tisíc klarinetů". V březnu 1959 sem přichází
skupina Ladislava Fialky, která zde uváděla syntetické
pantomimické divadlo - spojením klasické pantomimy
!
s moderními prvky vznikla pozoruhodná díla ("Etudy",
"Knoflík", "Devět klobouků pro Prahu", "Blázni",
"Lásky?"). Na počátku šedesátých let – s příchodem
režiséra Jana Grossmana a kulisáka, později
dramaturga a dramatika Václava Havla – začalo
Divadlo Na zábradlí rozvíjet českou podobu
absurdního divadla. Postupně se rozvinulo ve fenomén,
snímek zachycující Divadlo Na
zábradlí v období vzniku.
který významně ovlivňoval umělecké dění 60. let u nás.
Princezna se zlatou hvězdou
Film je z roku 1959. Natočil ji Martin Frič. Je to známá dobrá česká pohádka. V
hlavní roli František Smolík a Marie Kyselková. Všechny dialogy jsou pronášeny
ve verších. Příběh o princezně, která uteče
před králem Kazisvětem v oblečku myši do
vedlejšího království.
Ve vedlejším království se nechá zaměstnat u
kuchaře. Později na plese odloží přestrojení a
princ se do ní okamžitě zamiluje.
8
Obsah
2 Michaela Setinská - Jiří Lábus
2 Anna Jeřábková - Milada Horáková
3 Nina Vilčeková - Cirkus Humberto
3 Romana Vardanová - JZD Slučovice
4 Jana Štundová - Pyšná princezna
4 Albert Ruster - Československá televize
5 David Šíma - Tesla 4001A
5 Nikola Durdíková - Měnová reforma
6 Kristofer Filip - Mistrovství světa v ledním hokeji 1953
6 Kristýna Selmi - Máj 57
7 Jeroným Vnouček - Spartakiáda
7 Radovan Táborský - Branický most
8 Tereza Štenclová - Divadlo Na zábradlí
8 Kryštof Sýkora - Princezna se zlatou hvězdou na čele
9