rovná daň versus efektivní sazba daně

PREGNANTNÍ INDIKÁTOR PRO KOMPARACI DAŇOVÉHO ZATÍŢENÍ PRÁCE –
ROVNÁ DAŇ VERSUS EFEKTIVNÍ SAZBA DANĚ
CONCISE INDICATOR FOR THE COMPARISON OF THE TAX BURDEN OF
WORK – EQUAL TAX OR EFFECTIVE TAX RATE
Marcela Prausová
Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné
[email protected]
Abstrakt: Česká republika se zařadila mezi země, které upustily od progresivního zdanění práce a zavedla, tzv. rovnou
daň.
Zda
tato
skutečnost
přispěla
k tolik
ţádnému
zjednodušení
a efektivitě inkasa daně z příjmu fyzických osob a zprŧhlednění výnosu z této daně je vděčným tématem pro laickou i
odbornou veřejnost. Názory jednotlivých skupin se rŧzní. Co je však zřejmé, rovná sazba daně z příjmŧ fyzických osob
není vhodným ukazatelem pro komparaci daňového zatíţení práce v jednotlivých ekonomikách. A právě touto
problematikou se zabývá následující příspěvek.
Klíčová slova: zdanění práce, rovná daň, efektivní zdanění, zdravotní a sociální pojištění
Abstract: The Czech Republic has ranked among the countries which had abandoned the progressive work taxation
and had established the equal tax. Whether this step has contributed to the simplification and effectivity of the
encashment of the person income tax and to the transparency of these proceeds or not, has become a talking point not
only for the experts but also for the laymen. Nevertheless, the views of particular groups diverse. What is evident,
however, is that the equal personal income tax rate is not a suitable indicator for the comparison of the tax burden of
work in individual economics. And this is the topic of the following report.
Key words: work taxation, equal tax, effective taxation, Health Insurance, Social Insurance
JEL Classification: H 20, H 21, H 24
1.
Úvod
Jednou z dotčených oblastí podléhající zdanění je i naše práce. Kaţdý zaměstnanec očekává za vykonanou práci pro
zaměstnavatele odměnu – mzdu či plat, jenţ mu je na základě příslušné právní normy dané země a metodiky výpočtu
poskytována. Odměna je vyplacena v okamţiku uplatnění daňové procedury, která na jedné straně sníţí dŧchod
zaměstnanci, na straně druhé, se vyčíslená daňová povinnost stává příjmem veřejného rozpočtu. Vyplacená mzda
představuje nejvýznamnější náklady zaměstnavatele – tzv. mzdové náklady. Tyto náklady zahrnují daň z příjmu
fyzických
osob,
současně
i
odvody
na
zdravotní
a sociální pojištění, které výrazně navyšují celkové daňové zatíţení práce.
Česká republika patří k zemím, v kterých bylo progresivní zdanění práce nahrazeno metodikou rovného zdanění, tj.
Česká republika zavedla tzv. rovnou daň. Rovná sazba daně z příjmŧ fyzických osob ve výši 15% je v ČR aplikována od
1.1.2008. Zda bylo její zavedení přínosem, je velmi diskutovaným tématem politické reprezentace, odborné i laické
veřejnosti. Názory jednotlivých skupin se rozcházejí. Co je však zřejmé, rovná sazba daně z příjmŧ fyzických osob není
relevantním ukazatelem pro komparaci daňového zatíţení práce v jednotlivých ekonomikách.
Cílem příspěvku je na příkladech demonstrovat elementární odlišnost v ekonomické praxi uţívaných termínŧ – rovná
daň a efektivní sazba daně (efektivní zdanění) v kontextu se zdaněním práce a simulovat dopady rovného a efektivního
zdanění na samotného poplatníka daně v ČR a na Slovensku.
2.
Efektivní sazba daně
Míru zdanění práce je moţné vyjádřit dvěma zpŧsoby:
50
a)
Efektivní sazbou daně (SE %), jenţ vyjadřuje podíl skutečně zaplacené daně na hrubém dŧchodu
zaměstnance14
b)
Efektivním zdaněním (ED %), které je vyjádřeno podílem celkového daňového zatíţení (úhrn daňové sazby,
odvody na zdravotním a sociálním zabezpečení) na hrubém dŧchodu zaměstnance
Efektivní sazba daně z příjmŧ fyzické osoby se v České republice pohybuje od 0 % do 20 %. Významným kritériem pro
určení efektivního zdanění je výše hrubé mzdy a moţnost uplatnění slev na dani. Základní uplatňovanou slevou sniţující
daňovou povinnost poplatníka je sleva na poplatníka ve výši 1 970 Kč a sleva na vyţivované dítě ve výši 967 Kč15.
Kromě jmenovaných slev je moţné uplatnit také slevu na studenta, manţelku s ročním příjmem do 68 000 Kč a
invaliditu.
Níţe
uvedená
tabulka
simuluje
výpočet
efektivní
sazby
daně
a efektivního zdanění práce při určeném hrubém příjmu zaměstnance.
Tabulka 1: Efektivní zdanění při dané výši hrubé mzdy u bezdětného zaměstnance
Hrubá měsíční mzda
DPFO v roce 2011
Efektivní sazba daně
Efektivní zdanění
8 000 Kč
0 Kč
0%
11,0%
15 000 Kč
1 045 Kč
7,0%
17,8%
25 000 Kč
3 055 Kč
12,2%
23,2%
35 000 Kč
5 065 Kč
14,5%
25,5%
50 000 Kč
8 080 Kč
16,2%
27,2%
Zdroj: autor, vlastní výpočet
Tabulka 1 demonstruje zdanění práce u zaměstnance, který si neuplatňuje slevu na dítě, jeho jedinou slevou je základní
sleva na poplatníka ve výši 1 970 Kč uplatněná ze zjištěné daňové povinnosti. Z údajŧ vyplývá, ţe efektivní zdanění
práce v České republice převyšuje sazbu DPFO u nadprŧměrně příjmových poplatníkŧ (25 000 Kč a výše) o 8% a více
procent v závislosti na výši hrubého dŧchodu zaměstnance.
V tabulce 2 budeme simulovat výpočet efektivního zdanění práce ze stejné výše hrubých příjmŧ jako v předchozí
tabulce 1, současně budeme uplatňovat slevu na jedno dítě.
Pokud si vybereme zaměstnance s hrubou mzdou 25 000 Kč, pak se jeho celkové daňové zatíţení sníţí o 3,8%.16
V případě, ţe by si zaměstnanec uplatňoval slevu při stejném hrubém příjmu na dvě děti, efektivní sazba daně by se
sníţila na 4,5% a efektivní zdanění by činilo 15,5%, tedy o 7,7% méně.
Tabulka 2: Efektivní zdanění při dané výši hrubé mzdy u zaměstnance s jedním dítětem
Hrubá měsíční mzda
DPFO v roce 2011
8 000 Kč
Efektivní sazba daně
Efektivní zdanění
0 Kč
0%
11,0%
15 000 Kč
78 Kč
0,5%
11,5%
25 000 Kč
2 088 Kč
8,4%
19,4%
35 000 Kč
4 098 Kč
11,7%
22,7%
50 000 Kč
7 113 Kč
14,2%
25,2%
Zdroj: autor, vlastní výpočet
14
ŠIROKÝ, J.: Daňová
ISBN 978-80-7400-005-8.
15
16
teorie
s praktickou
aplikací.
Praha:
C.
H.
Sleva na poplatníka 1 970 Kč, sleva na vyţivované dítě 967 Kč - údaje platné k 1.1.2011
Viz. výpočet tabulka 2
51
Beck,
2008.
S.
128.
Závěry plynoucí z výpočtu:
Celková daňová povinnost poplatníka je přímo odvislá od výše jeho hrubého příjmu
a moţnosti uplatnění slev. Jeho efektivní míra zdanění se bude měnit v závislosti na typu uplatněné slevy. Slevy na dani
tedy ovlivňují výslednou efektivní sazbu daně. Z výpočtu je zřejmé, ţe bezdětný zaměstnanec uplatňující pouze základní
slevu na poplatníka bude daňově více zatíţen, neţ zaměstnanec se stejným hrubým příjmem, který si bude uplatňovat
slevu na jedno či více dětí. Z toho plyne, ţe existence a adekvátní aplikace slev na dani je významným kritériem pro
stanovení celkové daňové povinnosti zaměstnance a samotná sazba daně z příjmu fyzických osob není relevantním
ukazatelem pro komparaci skutečného zdanění poplatníkŧ DPFO.
3.
Efektivní zdanění práce v ČR a ve světě
Zdanění příjmŧ ze závislé činnosti se v zemích OECD výrazně liší. Dŧvodem jsou významně odlišné metodiky zdanění
příjmŧ. Země západní Evropy preferují progresivní zdanění, postkomunistické země inklinují k rovnému zdanění práce.
Jednotlivé země aplikují rozdílné slevy na dani, nezdanitelné části daně a odčitatelné poloţky od základu daně. Nelze
také opomenout zpŧsob stanovení základu daně. I tento aspekt se ve sledovaných ekonomikách významně liší.
Například Česká republika stanovuje za daňový základ tzv. superhrubou mzdu, která významně navyšuje daňovou
povinnost poplatníka.
Pokud budeme provádět komparaci efektivního zdanění ve sledovaných zemích, vycházejme z prŧměrného hrubého
dŧchodu zaměstnance dané země.
Z tabulky 3 vyplývá, ţe Česká republika se řadí mezi země s nejniţším efektivním zdaněním práce17. Výrazně niţší je
například v Mexiku s 5,3% či v Korey s 11,8%. Naopak nejvyšší efektivní zdanění u prŧměrného měsíčního hrubého
příjmu je v Belgii a Německu, a to 41,5%.18
Tabulka 3: Efektivní zdanění práce ve vybraných zemích OECD (rok 2009)
Průměrná
měsíční hrubá
mzda
Země
Švýcarsko
Efektivní
zdanění v %
Průměrná
čistá měsíční
mzda
Čistá mzda v
EURO
6 281 CHF
21,5
4 931CHF
3 712 EUR
Norsko
38 152 NOK
29,3
26 973NOK
3 318 EUR
Austrálie
5 284 AUD
22,0
4 122 AUD
3 021 EUR
Lucembursko
4 037 EUR
26,4
2 971 EUR
2 971 EUR
405 575 JPY
20,1
324 055 JPY
2 917 EUR
Kanada
3 631 EUR
22,8
2 803 EUR
2 803 EUR
Irsko
3 314 EUR
20,9
2 622 EUR
2 622 EUR
31 263 DKK
39,4
18 945 DKK
2 542 EUR
Nizozemí
3 718 EUR
31,8
2 535 EUR
2 535 EUR
Velká Británie
2 812 GBP
25,3
2 101GBP
2 486 EUR
Japonsko
Dánsko
Švédsko
29 727 SEK
25,3
22 206 SWE
2 388 EUR
Finsko
3 185 EUR
29,2
2 255 EUR
2 255 EUR
Rakousko
3 321 EUR
32,7
2 235 EUR
2 235 EUR
Itálie
3 015 EUR
29,3
2 132 EUR
2 132 EUR
Německo
3 411 EUR
41,3
2 002 EUR
2 002 EUR
Vycházíme z prŧměrné měsíční mzdy ve sledovaných zemích za dané období u bezdětného zaměstnance. Při uplatnění
slev aplikovaných v dané ekonomice by se efektivní zdanění významně změnilo.
18 OECD: Kde jsou nejvyšší čisté mzdy? Finance [online]. Poslední úprava 7. Prosince 2010 [cit. 2011-07-4]. Dostupné z:
http://www.finance.cz/zpravy/finance/290168/
17
52
Francie
2 755 EUR
27,7
USA
3 327 USD
Belgie
3 310 EUR
Nový Zéland
1 992 EUR
1 992 EUR
22,4
2 582USD
1 937 EUR
41,5
1 936 EUR
1 936 EUR
3 975 NZD
18,4
3 244 NZD
1 850 EUR
2 891 371 WON
11,8
2 550 189WON
1 682 EUR
Španělsko
1 995 EUR
19,7
1 602EUR
1 602EUR
Řecko
2 095 EUR
25,1
1 569 EUR
1 569 EUR
Portugalsko
1 388 EUR
22,3
1 079 EUR
1 079 EUR
Česko
23 598 CZK
22,4
18 317 CZK
741 EUR
Turecko
1 601 TRY
27,2
1 165TRY
588 EUR
746 EUR
21,3
587EUR
587EUR
Korea
Slovensko
Polsko
Maďarsko
Mexiko
2 956 PLN
24,3
2 237PLN
562 EUR
206 397 HUF
38,2
127 554 HUF
461 EUR
6 962 MXN
5,3
6 593MXN
397 EUR
Zdroj: OECD, 2009
Metodika zdanění práce v České republice prošla za období její existence několika novelami. Prozatím finální podobou
je zavedení rovné daně v roce 2008 ve výši 15%. Zde se však daňovým základem stala tzv. superhrubá mzda, tedy
hrubá mzda poplatníka navýšená o odvody na pojistném zaměstnavatele ve výši 34%. Spolu se zavedením superhrubé
mzdy a přechodu na rovné zdanění byl zaveden „balík“ slev na dani, který má za úkol kompenzovat zvýšení daně pro
nízko příjmové skupiny poplatníkŧ.
Tabulka 4: Vývoj sazby daně z příjmu fyzických v ČR v období let 1993 - 2011
Rok
Sazba daně
Rok
Sazba daně
1993
15 aţ 47%
2003
15 aţ 32%
1994
15 aţ 44%
2004
15 aţ 32%
1995
15 aţ 43%
2005
15 aţ 32%
1996
15 aţ 40%
2006
12 aţ 32%
1997
15 aţ 40%
2007
12 aţ 32%
1998
15 aţ 40%
200819
15 (23,1)%
1999
15 aţ 40%
2009
15 (23,1)%
2000
15 aţ 32%
2010
15 (23,1)%
2001
15 aţ 32%
2011
15 (23,1)%
2002
15 aţ 32%
Zdroj: ČTK, 2011
Tabulka 4 naznačuje vývoj sazby daně z příjmŧ fyzických v České republice v období let 1993 – 2011. Z údajŧ vyplývá,
ţe Česká republika od svého vzniku preferovala progresivní zdanění práce, přičemţ nejniţší dolní sazba daně byla
19
Sazba DPFO je 15%, při zavedení superhrubé mzdy činí ve skutečnosti 23,1%.
53
v roce 2006 – 2007 ve výši 12%. Touto sazbou byli zatíţeni poplatníci s nejniţšími příjmy, kdy základem daně byla
hrubá mzda. Nejvyšší horní sazba daně ve výši 47% pak byla uvalena na poplatníky s nejvyššími příjmy v roce 1993.
Trendem posledních let je daňové zatíţení práce sniţovat a motivovat tím úsilí daňových poplatníkŧ hledat si práci,
nesetrvávat na úřadech práce a eliminovat tak moţnost podílet se zvyšování nezaměstnanosti.20 Tato skutečnost
vyplývá z údajŧ uvedených v tabulce 5, kde je naznačena komparace vývoje horní sazby DPFO v roce 2000 a 2010. V
ČR se od roku 2000 sníţila horní sazba DPFO o 17% (od roku 1993 o 32%), na Slovensku je to ještě více, a to o 23%.
Nejvýznamnější sníţení proběhlo v Bulharsku, kde v porovnání s rokem 2000 klesla horní sazba DPFO o 30%.
Postupné sniţování daní v České republice se odrazilo na inkasu DPFO. V roce 2009 byl zaznamenán výnos v celkové
výši 127 547 mil. Kč, coţ je v porovnání s rokem 2005 o 14 884 mil. Kč méně.
Tabulka 5: Vývoj horní sazby daně z příjmu fyzických osob v zemích EU
Země
Horní sazba
daně v %
Horní sazba daně
v%
rok 2000
rok 2010
Rozdíl v %
Bulharsko
40
10
-30
Česko
32
15
-17
Litva
33
15
-18
Rumunsko
40
16
-24
Slovensko
42
19
-23
Estonsko
26
21
-5
Lotyšsko
25
26
1
Kypr
40
30
-10
Polsko
40
32
-8
Malta
35
35
0
EU 27
44,7
37,5
-7,2
Lucembursko
47,2
39
-8,2
Maďarsko
44
40,6
-3,4
Irsko
44
41
-3
Slovinsko
50
41
-9
Portugalsko
40
42
2
Španělsko
48
43
-5
Řecko
45
45
0
45,9
45,2
- 0,7
Itálie
Francie
59
45,8
-13,2
53,8
47,5
-6,3
Finsko
54
48,6
-5,4
Rakousko
50
50
0
Velká Británie
40
50
10
59,7
51,5
-8,2
Německo
Dánsko
20
KUBÁTOVÁ, K.: Daně a daňová politika. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-205-2
54
Nizozemí
60
52
-8
Belgie
60,6
53,7
-7
Švédsko
51,5
56,4
4,9
Zdroj: Eurostat, Press realeses, STAT/10/95
3.1.
Rovná daň v celosvětovém kontextu
Rovná daň nazývaná téţ jako proporční (anglicky flat tax nebo proportional tax) představuje takový zpŧsob zdanění, při
němţ jsou všechny subjekty spadající pod rovnou daň, zdaněny vţdy stejnou sazbou daně. Myšlenku rovné daně začali
poprvé zpracovávat na začátku 80. let ekonomové Robert Hall a Alvin Rabuschka. Tato myšlenka dostala v roce 1985
podobu jejich společné práce The flat tax a přispěla k ovlivnění hospodářské politiky USA za vlády Donalda Reagana
v rámci sníţení daní. Později se téma rovné daně stalo součástí volební kampaně prezidentského kandidáta Steve
Arbese.21
Rovná daň je nejčastěji aplikována při zdanění příjmŧ fyzických a právnických osob. Vnímáme ji jako ucelenou a
komplexní reformu daňového systému, která eliminuje speciální daňové výjimky v podobě sniţování daňového základu
například z dŧvodu splácení úvěru ze stavebního spoření, přispívání na charitu, … Podoba rovného zdanění není
standardním modelem, jeho součástí je většinou institut nezdanitelného minima, který vlastně rovnou daň přibliţuje
progresivnímu zdanění, přičemţ podstatou progrese je – čím vyšší je příjem, tím vyšší je zdanění. Zavedení rovné daně
je především otázkou politickou. Část politické reprezentace obhajuje efektivnost a spravedlnost rovného zdanění,
současně ukazuje na eliminaci demotivace pracovat při zdanění progresivním. Odpŧrci myšlenky rovného zdanění vidí
v tomto modelu bezprecedentní experiment, ve světě nedostatečně odzkoušený, současně odsuzují výraznou úlevu
bohatým, která zpŧsobí citelný propad v příjmech do státní pokladny.
Tabulka 6: Země střední a východní Evropy s rovnou sazbou daně
Země
Zavedení daně
Sazba
Litva
od 1.1.1995
15%
Estonsko
od 1.1.1994
21%
Lotyšsko
od 1.1.1995
26%
Slovensko
od 1.1.2004
19%
Česká republika
Od 1.1.2008
15%
Rusko
od 1.1.2001
13%
Ukrajina
od 1.1.2004
15%
Bulharsko
Od 1.1.2008
10%
Zdroj: OECD, 2010
Rovné zdanění je zavedeno také v Černé Hoře ve výši 15 %, Gruzii 19 % a Makedonii 10 %. Obecně je rovná daň
typická pro země východní Evropy. Západní země jsou v tomto směru konzervativní, po dlouhá desetiletí je zachováno
ve většině z nich progresivní zdanění. Výjimkou tvoří například Island. Zde je aplikována rovná sazba daně ve výši
24,1%.22
21
22
HALL, R. RABUSHKA, A. Low Tax, Flat Tax, Simple Tax. New York: McGraw-Hill, 1983
LÁCHOVÁ, L.: Daňové systémy ve světě. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-320-1.
55
3.2. Rovné zdanění práce v kontextu České republiky
Jedním z nejvýznamnějších propagátorŧ rovné daně v České republice byl prezident Václav Klaus. On i řada ekonomŧ
se shodují na tom, ţe rovná daň je pro ekonomiku přínosem, představující systémové zlepšení pro samotné poplatníky i
stát. On i někteří další ekonomové vnímají rovnou daň jako spravedlivější, prostřednictvím níţ je daní zatíţen kaţdý bez
rozdílu a tím také omezuje daňové úniky.
Primárním dŧvodem zavedení rovné daně z příjmŧ v ČR bylo zprŧhlednění a zjednodušení daňového systému, který je
v současné době (i v dobách nedávno minulých) oprávněně kritizován pro nepřehlednost, sloţitost (především pro
daňového poplatníka) a neefektivnost výběrového aktu. Samotná daňová procedura je finančně nákladným procesem
leţícím na bedrech poplatníkŧ, poskytuje navíc široký prostor pro daňové úniky. Impuls k realizaci daňových únikŧ dává
především nekonzistence, nejednoznačnost a nepřehlednost celého daňového systému České republiky. Tato slabá
místa jsou typická i pro ostatní země, kde vznikají tzv. šedá místa, která jsou zneuţívána daňovými poplatníky, ale i
úředníky daňových úřadŧ. Jedinou cestou z tohoto bludného kruhu je zjednodušení českého daňového systému
a k tomu mŧţe přispět právě rovná daň.
Aplikace rovné daně je typická především pro země východní Evropy. V následujícím příkladu bude demonstrováno
zdanění práce v ČR a na Slovensku u zaměstnance s prŧměrným hrubým příjmem, který si uplatňuje pouze základní
slevu na poplatníka (nezdanitelnou část).
Tabulka 7: Výpočet zdanění práce v ČR u průměrné mzdy 25 803 Kč (4. čtvrtletí 2010) v metodice rovného zdanění –
bezdětný zaměstnanec 23
Hrubá mzda: 25 803 Kč (1 057,7 €)
Zdravotní pojištění:
Sociální pojištění:
Superhrubá mzda (daňový základ):
Sleva na dani:
Daňové zvýhodnění:
Daň po slevách:
Daňový bonus:
Čistá mzda bez daňového bonusu:
Čistá mzda:
Mzdové náklady zaměstnavatele:
Zaměstnanec
Zaměstnavatel
1 162Kč
(47,63 EUR)
1 678 Kč
(68,78 EUR)
34 600 Kč
(1 418,32 EUR)
2 070 Kč
(84,85 EUR)
0 Kč
(0 EUR)
3 120 Kč
(127,90 EUR)
0 Kč
(0 EUR)
19 843 Kč
(813,40 EUR)
19 843 Kč
(813,40 EUR)
34 576 Kč
(1 417,33 EUR)
2 323 Kč
(95,22 EUR)
6 451Kč
(264,43 EUR)
Efektivní zdanění
23,1 %
Efektivní sazba daně
12,1 %
Zdroj: vlastní výpočet autora, kurz k 15.3.2011- 24,395 Kč/1€
Rozhodné období – rok 2010
Mzdy a náklady práce. ČSÚ [online]. Poslední úprava 9. března 2011. [cit. 2011-07-4]. Dostupné z:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prace_a_mzdy_prace
23
56
Graf 1: Rozloţení hrubé mzdy ve výši 25 803 Kč
Rozložení hrubé mzdy v Kč
Hrubá mzda
25803
Čistá mzda
19843
Daň
Sociální pojištění
Zdravotní pojištění
3120
1678
1162
Zdroj: autor, data z výpočtu mzdy
Tabulka 8: Výpočet zdanění práce na Slovensku při hrubé mzdě 1 057,7
v České republice ve 4. čtvrtletí 2010) v metodice rovného zdanění – bezdětný zaměstnanec24
Hrubá mzda: 1 057,7 €
Zaměstnanec
42,30 EUR
105,77EUR
Sociální pojištění:
99,30 EUR
266,20 EUR
Daňový základ:
916,10 EUR
335,47 EUR
Daň po slevách:
110,31 EUR
Čistá mzda bez daňového bonusu:
Čistá mzda:
Mzdové náklady zaměstnavatele:
mzda
0 EUR
Nezdanitelná část:
Daňový bonus:
(průměrná
Zaměstnavatel
Zdravotní pojištění:
Sleva na dani:
EUR
0 EUR
805,79 EUR
805,79 EUR
1 429, 67EUR
Efektivní zdanění
23,82 %
Efektivní sazba daně
10,43 %
Zdroj: vlastní výpočet autora, kurz k 15.3.2011- 24,395 Kč/1€
Rozhodné období – rok 2010
Slovensko v roce 2010 vykazovalo prŧměrnou mzdu ve výši 744,50 EUR, přičemţ efektivní míra zdanění dosahovala 21,3%.
24
57
Graf 2: Rozloţení hrubé mzdy ve výši 1 057,7 €
Rozložení hrubé mzdy v €
Hrubá mzda
1057,7
Čistá mzda
805,79
Daň
110,31
Sociální pojištění
Zdravotní pojištění
99,3
42,3
Zdroj: autor, data z výpočtu mzdy
Závěry plynoucí z výpočtu:
Z výpočtŧ v tabulce 7 a 8 vyplývá, ţe procentuální sazba daně z příjmŧ FO v ČR je 15%, efektivní zdanění práce však
činí 23,1%. Na Slovensku je aplikována rovná sazba daně ve výši 19%, skutečné daňové zatíţení mzdy zaměstnance
činí 23,82%. Základnou pro simulaci výpočtu efektivního zdanění v obou případech byla prŧměrná mzda v České
republice ve IV. čtvrtletí 2010, tedy 25 803 Kč (1 057,7 EUR).25 Vyšší efektivní zdanění práce na Slovensku je
zpŧsobeno vyššími odvody na pojistném – slovenský zaměstnanec odvádí celkem 141,6 euro na zdravotní a sociální
pojištění, coţ je o 25,19 euro více proti českému zaměstnanci.
Pokud bychom měli provádět komparaci zdanění příjmŧ ze závislé činnosti u zaměstnance v ČR a na Slovensku u
prŧměrné mzdy pro dané období, pak by samotná nominální sazba DPFO nebyla vhodným kritériem. Rozdíl mezi DPFO
v České republice a na Slovensku je 4% ve prospěch České republiky. Z výpočtŧ však vyplývá, ţe efektivní sazba daně
u slovenského zaměstnance je 10,43%, u českého zaměstnance 12,1%. Rozdíl 1,67%. Dŧvod? Rozdílně stanovený
základ daně (v ČR je daňovým základem superhrubá mzda, na Slovensku hrubá mzda) a moţnosti uplatnění
nezdanitelné části daňového základu a slev na dani. Přesto ţe je sazba DPFO v ČR o 4% niţší neţ na Slovensku,
odvede český zaměstnanec na dani o 17,59 euro více.
Z toho jednoznačně vyplývá, samotná výše sazby daně z příjmŧ fyzických osob není přesným ukazatelem pro
komparaci daňového zatíţení práce ve sledovaných zemích.
4.
Závěr
Daň z příjmŧ fyzických osob představuje pro mnohé vyspělé ekonomiky jeden z nejvýznamnějších příjmŧ jejich
veřejných rozpočtŧ. I přesto, ţe je to poměrně „mladá“ daň, prochází opětovnými novelizacemi, které představují nejen
změnu metodiky výpočtu daně, ale také změnu její výše, tj. výše sazby daně. Samotná sazba DPFO však nemusí mít a
často také nemá správnou vypovídací schopnost. Dŧvodem jsou odlišnosti v daňových systémech jednotlivých zemí.
Zásadní otázku, která je primárním tématem politické reprezentace, ekonomŧ a daňových odborníkŧ představuje aspekt
definování základu daně, z kterého se samotná daňová povinnost zjišťuje. S tím souvisí moţnost uplatnění slev na dani
a započtení odčitatelných poloţek, které jsou samozřejmě v kaţdé zemi stanovené jinak, neopomenutelné jsou také
odvody na pojistném. Z toho jednoznačně vyplývá, ţe samotná výše sazby daně není vhodným ukazatelem pro
komparaci skutečného daňového zatíţení práce. Velmi často proto slyšíme o efektivním zdanění, které reprezentuje
skutečné zdanění práce. Efektivní sazba daně a efektivní zdanění dokáţe i přes rozdílnou daňovou koncepci a metodiku
25
Slovensko v roce 2010 vykazovalo prŧměrnou mzdu ve výši 744,50 EUR, přičemţ efektivní míra zdanění dosahovala
21,3%.
58
výpočtu v jednotlivých zemích zajistit relevantní informaci o skutečném zdanění poplatníkŧ rŧzných příjmových skupin.
Stává se tak vhodným kritériem pro komparaci zdanění práce v ČR a jiných sledovaných ekonomikách.
Verifikace tohoto tvrzení vychází ze zjištěných závěrŧ vyplývajících z výpočtŧ zdanění práce zaměstnance s rŧznou výší
hrubého příjmu při moţnosti uplatnění slev, současně z komparace zdanění prŧměrné mzdy v ČR a na Slovensku.
Samotná sazba DPFO se stává sekundárním kritériem pro srovnání daňového zatíţení mzdy zaměstnance.
Literatura
[1] HALL, R. RABUSHKA, A. Low Tax, Flat Tax, Simple Tax. New York: McGraw-Hill, 1983.
[2] KUBÁTOVÁ, K.: Daně a daňová politika. Praha: ASPI, 2006. ISBN 80-7357-205-2.
[3] LÁCHOVÁ, L.: Daňové systémy v globálním světě. Praha: ASPI, 2007. ISBN 978-80-7357-320-1.
[4] ŠIROKÝ, J.: Daňová teorie s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7400-005-8.
[5] OECD: Kde jsou nejvyšší čisté mzdy? Finance [online]. Poslední úprava 7. prosince 2010 [cit. 2011-07-4]. Dostupné
z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/290168/
[6] Mzdy a náklady práce. ČSÚ [online]. Poslední úprava 9. března 2011. [cit. 2011-07-4]. Dostupné z:
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/prace_a_mzdy_prace
59