Českoslovenští letci na východní frontě

Komentáře

Transkript

Českoslovenští letci na východní frontě
Českoslovenští letci na východní frontě - Historicky Kaleidoskop - Historicky Kaleidoskop
Pondělí, 25 Leden 2010 17:25
Výstava Vítězný boj československých a spojeneckých letců a paradesantní brigády je
věnovaná 60. výročí jejich bojů ve 2. světové válce. Trvalá přenosná expozice dokládá
originálními dobovými snímky a dokumenty protifašistický odboj Čechů a Slováků na východní
frontě, především v SNP, Karpatech a v Moravsko-ostravské operaci.
Výstava také zaznamenává mezinárodní účast příslušníků 32 národů a národností v SNP a
vojenskou pomoc povstání ze strany spojeneckých mocností. Zvláštní pozornost věnuje vzniku
a bojům čs. letectva, paradesantní brigády a zejména 1. čs. smíšené letecké divize na různých
úsecích východní fronty. Mobiliář expozice tvoří 25 panelových konstrukcí s 390 snímky, 35
modely letadel a dokumenty. Množství schémat, mapy cílů a barevná identifikace v jazyce
českém, slovenském, ruském a anglickém umožňuje návštěvníkům rychle se orientovat v dané
problematice. Rádi bychom přiblížili slovy a několika obrázky výstavu těm, kteří ji neměli
možnost navštívit.
Mnichovská zrada
Vojenská expanze hitlerovského Německa uvrhla svět do nejstrašnějšího kataklyzmatu 20.
století, jemuž padly za oběť miliony lidských životů. Jedním z prvních mocenských snah
Německa bylo Československo. Mnichovská dohoda z 29. září 1938, která byla bezohledným
diktátem čtyř mocností vůči Československu, uzavřela celou první kapitolu československých
dějin. Československo, jak ho vytvořila Versailleská mírová smlouva po 1. světové válce, tím
zaniklo, a co z něho zbylo, představovalo takzvanou druhou republiku, která se od 19. listopadu
nazývala Česko-Slovensko. Podmínky mnichovské dohody, které Československo 30. září
1938 přijalo, jej hluboko zasáhly, a nejen územním poničením. Měly za následek jeho vnitřní
přetvoření, které znamenalo i konec československé demokracie. Po půlroční existenci tzv.
druhé republiky došlo v polovině března 1939 k její likvidaci. V režii Berlína byl na Slovensku
vyhlášen samostatný stát, celou Podkarpatskou Rus i část východního Slovenska obsadila
armády horthyovského Maďarska. Zbývající území Čech a Moravy okupovali nacisté, kteří je
16. března 1939 výnosem A. Hitlera začlenili jako Protektorát Čechy a Morava do
Velkoněmecké říše.
Nový státní útvar byl zbaven vlastní armády a zahraničního zastoupení, v oblasti
společenského, politického, hospodářského a kulturního života nahradily demokratická práva
totalitní režim a tzv. vůdcovský princip. Nacisté se snažili co nejrychleji zapojit ekonomiku
protektorátu do svých služeb a zcela ji podřídit válečným cílům. A pro budoucnost chtěli
cílevědomou germanizační politickou zčásti asimilovat, zčásti fyzicky likvidovat český národ a
české země beze zbytku „vtělit“ do Říše.
I pro slovenský národ byla závislost na hitlerovském Německu faktem, který v blízké
1/7
Českoslovenští letci na východní frontě - Historicky Kaleidoskop - Historicky Kaleidoskop
Pondělí, 25 Leden 2010 17:25
budoucnosti musel nutně vést k neštěstí a zkáze. Proto přimknutí k protihitlerovské koalici, v níž
významné místo po 22. červnu 1941 zaujal Sovětský svaz, bylo pro naše národy historickou
nezbytností.
Slovenské národní povstání
Odboj na Slovensku, vrcholící Slovenským národním povstáním, neměl jen vojenský význam.
Řešil také národní dilema: jasně deklarovat, že přes existenci „samostatného“ slovenského
státu v době fašistického útlaku je slovenský národ pro dílo obnovy a upevnění
Československa. Do SNP se zapojili příslušníci 32 národů ze čtyř kontinentů v počtu 8400
osob. Účastnili se bojů v různých partyzánských jednotkách, do kterých přicházeli ze
zajateckých, pracovních a koncentračních táborů z Polska, Německa, Maďarska a Rakouska.
Celkem bylo v povstání zapojeno 60 000 vojáků, 20 000 partyzánů, 40 000 příslušníků
závodních a národních revolučních výborů. Z jiných národů bojovalo v SNP přibližně 3000
sovětských občanů, 2000 Čechů, 700 Maďarů, 250 Francouzů, 200 Němců, 100 Poláků, 80
Jugoslávců, 50 Američanů a Angličanů, 50 Rumunů, 40 Bulharů a dalších.
Pomoc spojenců
Za povstání působily při velitelství 1. čs. armády na Slovensku tři vojenské mise spojeneckých
mocností: Sovětská mise 1. ukrajinského frontu pod velením mjr. Ivana Ivanoviče
Skripky-Studentského, Americká vojenská mise v čele s por. Jamesem Holtem Greenem,
Britská vojenská mise vedená mjr. Seymourem. Vojenskou materiální pomoc poskytl Sovětský
svaz. Přímou pomoc povstání zabezpečoval 5. Orelský bombardovací sbor sovětského letectva
vzdušným mostem. V období od 4. 9. do 24. 10. 1944 uskutečnil 1199 letů a dopravil na
povstalecké území 1928 osob a 639,1 tuny materiálu. Letadla letectva USA Boeing B-127,
B-17G Flying Fortress ze 483. bombardovací skupiny dopravila z italské základny v Bari na
letiště Tri Duby 17. 9. a 7. 10. 1944 celkem 24 tuny vojenského materiálu. V rámci britské
pomoci v operaci „Manganese Windproof“ shodila v prostoru Tri Duby posádka letadla Halifax
ze 148. perutě RAF v noci z 19. na 19. 9. 1944 kontejnery s radiomateriálem, zdravotnickými
potřebami a vysadila čtyřčlennou skupinu SOE. Celková hmotnost výsadku byla 1680 kg. S
britskou misí přiletěla také skupina Amsterdam, složená ze židovských dobrovolníků, vedených
Chaivou Reikovovou.
Československé letectvo v SSSR
Historie čs. leteckých jednotek v SSSR tvoří zvláštní kapitolu dějin, protože vznikla za velice
zajímavých a složitějších podmínek než pozemní jednotky. Po rozbití Československa v roce
1939 směřovaly cesty mnoha letců na východ, zejména do Polska a Sovětského svazu, odkud
byli v letech 1939-1941 odsunuti na Západ, kde zakotvili v Britském královském letectvu.
Vybudovat čs. letecké jednotky v SSSR do léta 1943 nebylo reálné. Umožnil to až obrat ve
válečné situaci na rusko-německé frontě a vítězný nástup sovětské armády. Sladěním zájmů
čs. exilové vlády v Londýně, čs. vojenské mise v Moskvě a vrchního velení Rudé armády vznikl
2/7
Českoslovenští letci na východní frontě - Historicky Kaleidoskop - Historicky Kaleidoskop
Pondělí, 25 Leden 2010 17:25
prostor pro její realizaci, a to za předpokladu, že bude k dispozici vycvičený letecký personál.
V září 1943 bylo vrchní velení Rudé armády ochotno poskytnout pro vytvoření letecké jednotky
potřebný materiál včetně 32 letounů i pozemního leteckého personálu za podmínky, že
vycvičené piloty dodají čs. letecké jednotky z Velké Británie. Zároveň však také začal výcvik
leteckých odborníků z náhradního praporu: 25 pilotů se připravovalo v sovětské pilotní škole ve
Vjaznikách, 10 leteckých mechaniků ve Volsku, 90 mužů z řad 1. čs. armádního sboru
procházelo základním leteckým výcvikem v Telavi. V lednu 1944 bylo z RAF uvolněno 20
stíhačů a jeden důstojník pozemní letecké služby, které vybralo čs. exilové ministerstvo obrany.
V tomto období, po Vánoční dohodě v roce 1943, začaly na Slovensku ilegální přípravy na
ozbrojené vystoupení vyúsťující v celonárodní povstání. V Banské Bystrici působila pevně
organizovaná skupina důstojníků v čele s pplk. J. Golianem, která připravovala povstání po
vojenské stránce. Organizační strukturu povstalecké armády tvořilo šest taktických skupin a
jedna skupina letecká pod krycím názvem Kollár. V organizování leteckých příprav sehrál
rozhodující úlohu mjr. gšt. J. Tóth, který prosadil novou koncepci: přesun části letecké výstroje a
výzbroje pro potřebu branců povolaných do Letecké školy v Banské Bystrici do Hájník u
Zvolena, kde bez německého zásahu mohl výcvik probíhat. Paralelně s činností mjr. gšt. Tótha
po linii mjr. letectva O. Ďumbaly a stotníka let. Kubicy probíhaly postupně od jara do léta 1944
ilegální přípravy na letišti Tri Duby. Pro nedostatek letounů se některé letecké jednotky zapojily
do povstání jako pěší. V rámci celé letecké skupiny spolu bojovalo celkem 3449 mužů, z toho
jednotky letecké skupiny povstalecké armády, včetně 1. čs. samostatného stíhacího leteckého
pluku škpt. F. Fajtla po jeho příletu ze SSSR dne 17. 9. 1944, dosáhly počtu 954 osob.
Bojová činnost Kombinované letky
Po projevu gen. F. Čaltoše dne 29. 8. 1944 v 19.05 hodin, v němž oznámil příchod německých
okupačních jednotek na Slovensko, byli všichni příslušníci letiště Tri Duby uvedeni do nejvyšší
bojové pohotovosti. Velitelem letiště byl stotník let. Belo Kubica a jeho zástupcem npor. let. M.
Šinglovič. Na letišti se již v prvních dnech povstání soustřeďovali letci z různých částí
Slovenska, a tak také zde vznikla povstalecká Kombinovaná letka, která se významně zapsala
do historie SNP jako první letecká jednotka na území Slovenska, která bránila vzdušný prostor
nad celým povstaleckým územím.
Letka, jejímž velitelem byl npor. let. M. Šinglovič, byla sice vyzbrojená zastaralou technikou, ale
proti nepřátelské přesile poskytovala významnou pomoc a podporu pozemním jednotkám
povstaleckého vojska. Měla 29 pilotů, 15 pozorovatelů, 30 technických a leteckých mechaniků a
dalších. K dispozici měla 13 bojových letounů, z toho devět bojeschopných, mimo školních,
dopravních a průzkumných. Současně s funkcí stíhacího a bombardovacího letectva
vykonávala letka také průzkumné a kurýrní lety ve prospěch obklíčených a odříznutých jednotek
na Oravě.
Bez naváděcího a kontrolního systému dokázali letci ve vzdušných soubojích sestřelit sedm
nepřátelských letounů. Na zemi poškodili tři německé Ju 87. Často způsobili nepříteli ztráty při
útocích na pozemní cíle, vykonávali celou řadu průzkumných a spojovacích letů, jejichž význam
se vymyká statistickému hodnocení. Při bombardování letiště Tri Duby německou luftwaffe
zahynuli dva piloti a 21 příslušníků letky.
Činnost letky neskončila odletem velitele letiště ani velitele letky a dalších jejích příslušníků do
SSSR. Velení letky i funkci velitele letiště převzal npor. V. Kriško. Navzdory zredukovanému
3/7
Českoslovenští letci na východní frontě - Historicky Kaleidoskop - Historicky Kaleidoskop
Pondělí, 25 Leden 2010 17:25
počtu plnili letci všechny činnosti a bránili Tri Duby až do 25. 10. 1944, kdy se přemístili na
Donovaly, odkud se ráno 28. 10. vydali na partyzánský způsob boje do hor, ve směru na Kozí
hřbet. V SNP vykonali letci Kombinované letky celkem 350 operačních letů v trvání 460 hodin.
Kromě operační činnosti se létající personál intenzivně podílel na budování vzdušného mostu
mezi letišti na území SSSR a letištěm Tri Duby, kterým proudila vojenská materiální pomoc
SNP.
Stíhači v SSSR
Po skončení výcviku čs. letci z RAF vytvořili 128. československou samostatnou peruť. Za den
jejího vzniku byl označen 3. květen 1944, kdy českoslovenští piloti na letišti Ivanovo poprvé
vzlétli na sovětských strojích La-5FN. Dne 18. května 1944 přelétla peruť na letiště Kubinka,
kde koncem měsíce dokončila pilotní výcvik. Letecký pozemní personál tvořili příslušníci Rudé
armády. Dnem 1. června 1944 byl zřízen 1. čs. samostatný stíhací letecký pluk v SSSR.
Protože se zpozdil výcvik frekventantů ve Vjaznikách, kteří měli doplnit předepsané stavy, byl
pluk organizovaný do dvou perutí s celkovým počtem 22 pilotů a 22 stíhacích letounů La-5FN.
Podřízen byl sovětské 2. letecké armádě (2. LA) genplk. S. A. Krasovského, bojující v rámci 1.
ukrajinského frontu v prostoru Proskurov. Jeho velitelem se stal škpt. let. F. Fajtl, zástupcem
škpt. let. J. Klán. Ve dnech 20. – 22. 7. 1944 se příslušníci pluku přesunuli na letiště Proskurov.
Zde se dozvěděli o vypuknutí SNP a na vlastní žádost a po schválení velením 2. LA zasáhl
jejich pluk významně do bojů v SNP. Operačně působil v týlu nepřítele z letiště Zolná a později i
z letiště Tri Duby až do 25. 10. 1944. Pluk chránil vzdušný prostor nad povstaleckým územím,
podporoval pozemní jednotky, ničil nepřátelské pozemní cíle a plnil také úkol daný osobně gen.
R. Viestem: všestranně podporovat ze SSSR letecky přesunované jednotky 2. čs. paradesantní
brigády a udržet stůj co stůj letiště Tri Duby. Pluk měl v operační činnosti 22 stíhaček La-5FN,
22 stíhacích pilotů a 84 příslušníků pozemního personálu.
Za téměř čtyřicetidenního působení pluku na povstaleckém území sestřelili stíhači devět
nepřátelských letounů, pravděpodobně ještě další tři a vážně poškodili sedm letadel ve
vzdušných soubojích. Na zemi zničili šest letounů německé luftwaffe. O bojové produktivitě
pluku svědčí i množství úspěšných zásahů na pozemní cíle. Při náletech na pozemní cíle
zahynuli tři piloti, další pilot pluku por. Borovec padl v pozemních bojích s nepřítelem v horách.
Spolu sním padli i mladší lejtěnant (podpor.) Medveděv a staršina Šapošnikov.
Pluk celkem uskutečnil 563 operačních letů v trvání 376 hodin a 10 minut.
První čs. samostatný stíhací letecký pluk právě tak jako Kombinovaná letka vedl bojovou
činnost v SNP až do 25. 10. 1944. Na rozkaz sovětského velení a z rozhodnutí velitelství
letecké skupiny Kollár přeletělo 11 letounů pluku a letu schopné letouny KL na sovětskou
stranu. Pozemní sledy obou jednotek přešly na partyzánský způsob boje do hor. Po návratu
pluku do SSSR probíhalo po reorganizaci a doplnění jeho další nasazení v rámci 1. čs. smíšené
letecké divize.
Parašutisté v bitvě o Karpaty a v SNP
Významnou jednotkou, která byla budována na území SSSR, byla 2. čs. paradesantní brigáda,
první takticko-operační výsadková jednotka v historii čs. armády. Zformovala se v Jefremově
4/7
Českoslovenští letci na východní frontě - Historicky Kaleidoskop - Historicky Kaleidoskop
Pondělí, 25 Leden 2010 17:25
(Tulská oblast) v lednu 1944. Tvořili ji příslušníci první slovenské pěší divize, kteří u Melitopolu v
počtu 2807 vojáků a důstojníků přešli dobrovolně na sovětskou stranu, a příslušníci záložního
útvaru vyslaného z Buzuluku. V prosinci 1943 v táboře Usmani (Voroněžská oblast) vznikl pluk
slovenských dobrovolníků, který byl v lednu 1944 přesunut do Jefremova. Z pluku se začala
formovat vojenská jednotka v čele s velitelem pplk. V. Přikrylem. Den vydání prvního rozkazu
velitele brigády 19. 1. 1944 v Jefremově je současně dnem vzniku 2. čs. paradesantní brigády v
SSSR. Začátkem dubna 1944 doplnili řady příslušníků brigády volyňští Češi z vesnic a měst
osvobozených sovětskou armádou na Ukrajině.
Od 1. 2. do 15. 4. 1944 prošla brigáda tvrdým výcvikem, v němž absolvovala 16 500 seskoků s
úrazovostí nepřesahující jedno procento. Od 30. 4. do 17. 5. 1944 se brigáda postupně
přesunula do Proskurova a následně do Przemyšlu, kde jí byl 4. září vydán rozkaz k nástupu na
určený úsek karpatského frontu. Tehdy měla brigáda 2933 osob. Vzdálenost 128 km na bojový
úsek do Karpat překonala brigáda pěšky za 48 hodin. Bez odpočinku postupně vystřídala 121.
střeleckou divizi a převzala 20 km široký úsek na čáře Haczow-Sanoczek na levém křídle 38.
sovětské armády, kde sehrála významnou úlohu v souvislosti s přenesením hlavního úderu z
centra na levé křídlo 38. armády. V době 11. – 19. září 1944 brigáda prolomila tři dobře
vybudovaná a urputně bráněná nepřátelská postavení, pronikla do hloubky 12 km a osvobodila
12 polských obcí. Utrpěla však značné ztráty: 143 mrtvých, 438 raněných a 49 nezvěstných.
Její stav se snížil o 630 mužů.
Po bojích v Karpatech se parabrigáda soustředila 22. 9. 1944 v Kroščenku k přípravě odletu na
pomoc SNP. V té době měla brigáda v bojové pohotovosti 2144 příslušníků. Přesun se
uskutečnil postupně od 25. 9. do 15. 10. 1944. Jednotky brigády byly nasazovány na nejtěžší
úseky bojů u Jalné, Kozelníku, Dobré Nivy, Pliešovcu, Sásy a Detvy a v ústupových bojích u
Brezna, Šalkové, Sliače, Badína, v Moštenické dolině, na Kozím hřbetu. S jejím jménem jsou
spojena místa bojů na Solisku, Lazisku, v Krpáčové, Dolní Lehotě, Mýtě pod Ďumbierom a také
osvobození Čierneho Balogu. Po vojenské stránce vnesla brigáda do povstaleckých bojů
ofenzivní chápání boje, dokázala, že i s relativně malými silami lze dosáhnout vynikajících
bojových úspěchů a že i přes několikanásobnou převahu nepřítele je možno docílit významných
výsledků na každém svěřeném úseku. 28. 10. 1944 vydal velitel parabrigády rozkaz k přesunu
přes Kečku-Kozí hřbet na Prašivou. Tímto dnem přešla brigáda na partyzánský způsob boje, v
němž pokračovala až do samotného konce války.
Letci v Moravsko-ostravské operaci
Myšlenka vybudovat vyšší čs. leteckou jednotku v SSSR se začala uskutečňovat v druhé
polovině roku 1944. Tehdy již byly zkušenosti z činnosti a bojů povstalecké Kombinované letky
a 1. čs. stíhacího leteckého pluku „Zvolenského“ v SNP, probíhal výcvik 25 pilotů v pilotní škole
ve Vjaznikách, 90 osob z 1. čs. armádního sboru přicházelo k základnímu leteckému výcviku v
Telavi a 10 leteckých mechaniků ve Volsku. Dále do SSSR přeletěla Skupina vzdušných zbraní,
základ slovenského vojenského letectva. Začátkem října 1944 byla do SSSR odsunuta skupina
letců, kteří bojovali v SNP jako pěšáci, a další letci ze Slovenska, kteří přeletěli na sovětskou
stranu jednotlivě. Po soustředění všech letců, kteří se po přeletu na sovětskou stranu dostali do
pásma 1. ukrajinského frontu, který podporovala 2. letecká armáda, její velitel genplk. S. A.
Krasovský souhlasil s okamžitým přecvičením jedné stíhací a jedné bitevní letky určených na
pomoc SNP.
5/7
Českoslovenští letci na východní frontě - Historicky Kaleidoskop - Historicky Kaleidoskop
Pondělí, 25 Leden 2010 17:25
Vyšší letecká jednotka v SSSR se na základě souhlasu vrchního velení Rudé armády, v
souladu s rozhodnutím čs. exilové vlády v Londýně a za podpory spojenců formovala již v rámci
Čs. letecké skupiny v SSSR, vzniklé ve druhé polovině roku 1944 a podřízené velitelství 2. LA
genplk. Krasovského. Zahrnovala všechny čs. letecké jednotky a složky včleněné do
organizační struktury 2. LA. Velitel 2. LA dostal za úkol zabezpečit materiálně-technické
vybavení, dokončit výcvik a přecvičení na sovětskou leteckou techniku. Výcvik probíhal v
prostoru Przemyšl: 1. čs. slp na letouny La-5FN (letiště Przeworsk), 2. čs. slp na letouny
La-5FN (letiště Przemyšl) a 3. čs. bilp na letouny Il-2m3 (letiště Stubno), a to i za velmi
nepříznivých povětrnostních podmínek. Štáb 2. LA rozhodl dne 1. 11. 1944 o reorganizaci, resp.
vzniku 1. čs. stíhacího leteckého pluku (velitel mjr. F. Fajtl), 2. čs. stíhacího leteckého pluku
(velitel mjr. I. Haluzický) a 3. čs. bitevního leteckého pluku (velitel mjr. M. Guljanič). S postupem
fronty přešla Čs. letecká skupina dnem 7. 12. 1944 do podřízenosti sovětské 8. LA genpor.
Ždanova. Zde z rozhodnutí generálního štábu byl dán souhlas k organizaci čs. letecké divize o
třech plucích, skládající se z velitelství divize a tří leteckých pluků s příslušnými jednotkami.
Velením byl pověřen pplk. L. Budín, zástupcem mjr. let. J. Trnka.
Vznikem 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR se zintenzívnila i příprava štábu divize a bojová
připravenost pluků k aktivní účasti v bojích za přímé osvobození Československa. V dubnu
1945 došlo k přesunu blíže k frontě, kde se letcům divize jako největšímu seskupení čs. letců
bojujících v zahraničí dostalo cti bojovat na jednom z nejdůležitějších směrů v určeném
bojovém prostoru Moravsko-ostravské operace. Tento den, 14. duben, patří k nejvýznamnějším
mezníkům v historii divize.
Na frontě
Z polního letiště Poremba, vzdáleného od linie fronty jen 18 km, směřovaly na bojiště první vlny
bitevních a stíhacích letounů. Bojová činnost divize spočívala v podpoře a ochraně vojsk za
přímé součinnosti s nimi a v taktickém průzkumu. Od svítání do setmění čs. letci neúnavně
napadali zuřivě se bránícího nepřítele a pomáhali tak vojskům sovětské armády a 1. čs.
tankové brigádě v postupu vpřed. Nepřítel se úporně bránil, za podpory mohutné protiletadlové
palby kladl přímo fanatický odpor. Prostor Moravské Ostravy a přístupy k ní bránilo na 50
německých baterií protiletadlového dělostřelectva a na 200 letounů Fw 190 a Me- 109 chránilo
bojovou sestavu nacistických vojsk.
Letci divize prováděli bitevní údery v taktické hloubce nepřátelské obrany ve skupinách 6 – 8 letadel Il-2m3 tak, že zatímco se jedna skupina vracela z bojiště, druhá, chráněná stíhači 1. slp,
startovala na svůj úkol. Den co den rostl počet uskutečněných letů a vyšplhal se i přes stovku.
Například 15. dubna bylo provedeno 107 operačních vzletů a stíhač rtn. Kostík v souboji
poškodil Fw 190. Dne 16. dubna bojová činnost čs. letců ještě zintenzívnila. S úspěchy rostl i
bojový elán letců. Na letounu Il-2 palubní střelec rtn. R. Husman, ač sám raněn, sestřelil jeden
Fw 190. Rovněž kpt. Koza v těžkém, nerovném souboji se čtyřmi Me- 109 jeden poškodil a sám
byl střelbou dalšího zasažen. Boj si vyžádal i oběti. Letoun Il-2 s osádkou rtm. Slatinský – pilot a
des. Bilka – střelec byl 19. dubna zasažen hustou palbou protiletadlového dělostřelectva.
Letoun se v plamenech zřítil a na zemi shořel. Z posledního letu nad Ostravou před jejím
osvobozením se nevrátil na základnu pilot rtn. Gucman. Zasažen PLD přelétl v hořícím letounu
linii fronty, ale při přistání vybuchla benzinová nádrž a pilot, který již neměl dost sil vyprostit se z
kabiny, uhořel. Střelec des. Valko vyvázl s těžkým zraněním. Zahynulo devět letců divize. Dva z
6/7
Českoslovenští letci na východní frontě - Historicky Kaleidoskop - Historicky Kaleidoskop
Pondělí, 25 Leden 2010 17:25
nich, Slatinský a Bilka, spočinuli v rodné zemi. Minka, Mudroň, Gucman, Vaculík, Síč, Chromek
a Markech jsou pochováni na hřbitovech v příhraničí Polské republiky.
Zátěž osádek, létajících na frontu 3 – 4x denně, byla značná. O nic menší nebyla ani zátěž
letecko-technického personálu. Až 40 % letounů se vracelo z boje na základnu značně
poškozených silnou nepřátelskou protiletadlovou palbou. Letouny se musely i za mrazivého
počasí opravovat venku a znovu připravovat k nasazení do boje. Poslední bojovou akcí byl 2.
května 1945 nálet bitevníků na nádraží v Těšíně (sedm bojových vzletů). Poprvé byla nad cílem
použita automatická fotokamera a pořízeny snímky.
Divize provedla 587 operačních vzletů v trvání 504 hodiny mimo lety uskutečněné ve prospěch
8. LA. Osvobozením Ostravy a Těšína skončila operace, která měla za cíl osvobodit
moravsko-ostravský průmyslový region a urychlit kapitulaci německých vojsk, a která v bojích o
osvobození vlasti přímo na její půdě byla jednou z nejtěžších. V uznání bojových zásluh byla 1.
čs. smíšená letecká divize v SSSR třikrát citována v rozkazu vrchního velení Rudé armády za
dobytí Opravy, Ostravy a Těšína a navržena k vyznamenání.
Návrat do vlasti
Osvobozením Nového Jičína sovětskými vojsky 9. 5. 1945 skončily boje i pro 1. čs. smíšenou
leteckou divizi v SSSR a její bojové nasazení ve 2. světové válce. Počínaje 10. květnem se
všechny tři její pluky přesunuly na půdu osvobozené vlasti na letiště Albrechtičky (dnešní
Mošnov), kde byly provedeny přípravy k přesunu divize do Prahy. Ten se uskutečnil 14. května
1945 (letiště Kbely a Letňany). Pozemní sledy divize dorazily do Prahy 22. 5. 1945. Společně s
nimi se přesunul i 2. čs. stíhací pluk z Balice, v němž k 1. 5. 1945 ukončilo bojovou přípravu 23
letců.
Národ by nikdy neměl zapomenout na to, co se dělo v letech války. Bojové vystoupení letců a 2.
čs. paradesantní brigády na východní frontě a území okupované vlasti stále ještě čeká na své
objektivní historické zhodnocení. Jeho účastníci, z nichž nemálo po útrapách válečných prožilo i
mírové, propouštění z armády, nezákonný postih a věznění, si to nezaslouží. Zatímco oni, a
naši váleční veteráni vůbec, neváhali dát pro svou vlast v sázku i oběť krve, vlast k nim není tak
velkorysá a zůstává jim mnoho dlužná.
Doc. Ing. Ján Daňko, CSc.
Foto: VHÚ Praha, HM SNP Banská Bystrica, VHÚ Trnava, archiv Sdružení čs. zahraničních
letců – Východ, osobní archivy Antonína Droppy, Jána Daňka, Vladimíra Švárného
7/7

Podobné dokumenty

Stiahnuť súbor - Vojenský historický ústav

Stiahnuť súbor - Vojenský historický ústav československém vojenském zpravodajství. Personální krize v Moravcově zpravodajské „jedenáctce“, s. 11-19; Kudrna, Ladislav: Čechoslováci na okrajových bojištích druhé světové války v roce 1941, s....

Více

KOLOKOL NENAPODOBUJTE!

KOLOKOL NENAPODOBUJTE! letadly nás doprovází již zmíněný počet třiceti lidí technického personálu. Seznam náhradních dílů a příslušenství asi není nutný, ale chtěl bych podotknout, že jsme ještě ani jednou neposílali dop...

Více

10 / 2011

10 / 2011 obrazy z československé / české a slovenské minulosti (řekněme od nástupu komunismu až do současnosti, kdy všichni nad vším naříkají) a po nejasném zlomu (na premiéře dokonce vyvolal závan potlesku...

Více

Test znalostí o Polské republice

Test znalostí o Polské republice Adam Mickiewicz (spisovatel)

Více

Legionarsky smer 3 2014 - Československá obec legionářská

Legionarsky smer 3 2014 - Československá obec legionářská 8. října si v Památný den sokolstva Česká obec sokolská připomene památku a odkaz všech sokolů, kteří ve více než 150leté historii sokolského hnutí přinesli v boji za demokracii, národní samostatno...

Více