VZDċLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLA

Transkript

Obsah
OBSAH - ORIENTAýNÍ
OBSAH - ORIENTAýNÍ .................................................................................................................................................... 1
OBSAH - PODROBNÝ ...................................................................................................................................................... 2
I. CHARAKTERISTIKA VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU .................................................................................... 15
II. UýEBNÍ PLÁN.......................................................................................................................................................... 20
UýEBNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLY, 1. - 9. ROýNÍK ........................................................................................ 22
III. UýEBNÍ OSNOVY PRO 1. - 9. ROýNÍK ............................................................................................................. 26
VZDċLÁVACÍ PROGRAM
ZÁKLADNÍ ŠKOLA
ýESKÝ JAZYK ......................................................................................................................................................... 27
CIZÍ JAZYK .............................................................................................................................................................. 56
MATEMATIKA......................................................................................................................................................... 69
PRVOUKA ............................................................................................................................................................... 102
PěÍRODOVċDA ..................................................................................................................................................... 118
VÝCHOVA KE ZDRAVÍ ....................................................................................................................................... 124
VLASTIVċDA ......................................................................................................................................................... 130
CHEMIE................................................................................................................................................................... 135
FYZIKA.................................................................................................................................................................... 144
PěÍRODOPIS .......................................................................................................................................................... 156
ZEMċPIS ................................................................................................................................................................. 170
DċJEPIS ................................................................................................................................................................... 180
OBýANSKÁ VÝCHOVA ....................................................................................................................................... 190
RODINNÁ VÝCHOVA........................................................................................................................................... 206
HUDEBNÍ VÝCHOVA ........................................................................................................................................... 215
VÝTVARNÁ VÝCHOVA ....................................................................................................................................... 223
PRAKTICKÉ ýINNOSTI....................................................................................................................................... 230
TċLESNÁ VÝCHOVA ........................................................................................................................................... 241
IV. DODATKY ............................................................................................................................................................. 272
Kompletní materiál se všemi doplĖky a úpravami.
Schválilo MŠMT dne 30.4. 1996 pod þj. 16 847/96 - 2 s platností od 1. 9. 1996.
ZnČní aktuální k 1. záĜí 2004
METODICKÝ POKYN K REALIZACI ROZVOJOVÉHO PROGRAMU ROZŠÍěENÍ UýEBNÍCH PLÁNģ
VZDċLÁVACÍCH PROGRAMģ PRO ZÁKLADNÍ VZDċLÁVÁNÍ O 2 VYUýOVACÍ HODINY...... 272
POKYN K ROZŠÍěENÍ UýEBNÍCH PLÁNģ VZDċLÁVACÍCH PROGRAMģ PRO ZÁKLADNÍ VZDċLÁVÁNÍ O 1 VYUýOVACÍ
HODINU OD ŠKOLNÍHO ROKU 2004/05 ................................................................................................................ 275
EKOLOGICKÝ PěÍRODOPIS ............................................................................................................................. 278
VOLITELNÉ PěEDMċTY VE VZDċLÁVACÍM PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA ................................ 289
ÚPRAVY A DOPLĕKY ZÁKLADNÍ PEDAGOGICKÉ DOKUMENTACE VZDċLÁVACÍHO
PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA................................................................................................................ 308
UýEBNÍ PLÁNY PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM VYUýOVÁNÍM NċKTERÉHO PěEDMċTU............... 326
MODELOVÉ RÁMCOVÉ UýEBNÍ OSNOVY PěEDMċTU INFORMATIKA A VÝPOýETNÍ TECHNIKA
PRO ŠKOLY S ROZŠÍěENOU VÝUKOU TOHOTO PěEDMċTU.......................................................... 340
ÚPRAVA ZÁKLADNÍ PEDAGOGICKÉ DOKUMENTACE „MODIFIKACE VZDċLÁVACÍHO
PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRO SPECIFICKÉ POTěEBY ROMSKÝCH DċTÍ“ ................... 345
VZDċLÁVACÍ OBLAST VÝCHOVA K VOLBċ POVOLÁNÍ......................................................................... 346
ZAýLENċNÍ TEMATIKY OCHRANY ýLOVċKA ZA MIMOěÁDNÝCH UDÁLOSTÍ DO
VZDċLÁVACÍCH PROGRAMģ .................................................................................................................... 350
UýEBNÍ OSNOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PěEDMċTU CIZÍ JAZYK PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM
VYUýOVÁNÍM JAZYKģ ............................................................................................................................... 352
PRVNÍ CIZÍ JAZYK (JAZYK ANGLICKÝ, FRANCOUZSKÝ, NċMECKÝ, RUSKÝ, ŠPANċLSKÝ)...................................... 352
DRUHÝ CIZÍ JAZYK (JAZYK ANGLICKÝ, FRANCOUZSKÝ, NċMECKÝ, RUSKÝ, ŠPANċLSKÝ).................................... 390
UýEBNÍ OSNOVY PRO ROZŠÍěENÉ VYUýOVÁNÍ HUDEBNÍ VÝCHOVY NA ZŠ................................. 418
UýEBNÍ OSNOVY MATEMATIKY PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM VYUýOVÁNÍM MATEMATIKY A
PěÍRODOVċDNÝCH PěEDMċTģ V RÁMCI VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA,
6. - 9. ROýNÍK .................................................................................................................................................. 428
UýEBNÍ OSNOVY VÝTVARNÉ VÝCHOVY PRO 1. - 9. ROýNÍK VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ALTERNATIVA A ..................................................................................................... 435
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ALTERNATIVA B...................................................................................................... 446
1
Obsah
Obsah
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ALTERNATIVA C ..................................................................................................... 457
NČmecký jazyk ......................................................................................................................................................... 63
1. etapa (4. a 5. roþ.) ..............................................................................................................................................................63
2. a 3. etapa (6. - 9. roþ.) ........................................................................................................................................................64
Ruský jazyk.............................................................................................................................................................. 65
1. etapa (4. a 5. roþ.) ..............................................................................................................................................................65
2. a 3. etapa (6. - 9. roþ.) ........................................................................................................................................................66
OBSAH - PODROBNÝ
OBSAH - ORIENTAýNÍ .................................................................................................................................................... 1
OBSAH - PODROBNÝ ...................................................................................................................................................... 2
Autorský kolektiv ..................................................................................................................................................... 14
I. CHARAKTERISTIKA VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU .................................................................................... 15
1. Východiska vzdČlávacího programu.................................................................................................................... 15
2. VzdČlávací cíle programu.................................................................................................................................... 16
3. UplatnČní vzdČlávacího programu ve vyuþování ................................................................................................ 17
4. Hodnocení žákĤ................................................................................................................................................... 18
II. UýEBNÍ PLÁN.......................................................................................................................................................... 20
Charakteristika funkce a obsahu povinných pĜedmČtĤ zahrnutých do uþebního plánu ZŠ ..................................... 20
UýEBNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLY, 1. - 9. ROýNÍK ........................................................................................ 22
Poznámky ................................................................................................................................................................ 23
III. UýEBNÍ OSNOVY PRO 1. - 9. ROýNÍK ............................................................................................................. 26
ýESKÝ JAZYK ......................................................................................................................................................... 27
Specifické cíle.......................................................................................................................................................... 27
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..................................................................................................................... 27
ýeský jazyk.............................................................................................................................................................. 28
1. roþník.................................................................................................................................................................................28
2. roþník.................................................................................................................................................................................29
3. roþník.................................................................................................................................................................................30
4. roþník.................................................................................................................................................................................32
5. roþník.................................................................................................................................................................................34
6. roþník.................................................................................................................................................................................36
7. roþník.................................................................................................................................................................................38
8. roþník.................................................................................................................................................................................41
9. roþník.................................................................................................................................................................................42
Psaní ....................................................................................................................................................................... 46
1. roþník.................................................................................................................................................................................46
2. roþník.................................................................................................................................................................................47
3. roþník.................................................................................................................................................................................48
4. - 5. roþník...........................................................................................................................................................................48
Tabule psacího písma ............................................................................................................................................................49
ýtení a literární výchova......................................................................................................................................... 49
1. roþník.................................................................................................................................................................................49
2. roþník.................................................................................................................................................................................50
3. roþník.................................................................................................................................................................................50
4. roþník.................................................................................................................................................................................51
5. roþník.................................................................................................................................................................................52
Literatura ................................................................................................................................................................ 53
6. - 7. roþník...........................................................................................................................................................................53
8. - 9. roþník...........................................................................................................................................................................54
CIZÍ JAZYK .............................................................................................................................................................. 56
Specifické cíle.......................................................................................................................................................... 56
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..................................................................................................................... 56
4. a 5. roþník ........................................................................................................................................................... 57
6. - 9. roþník ............................................................................................................................................................ 58
Rozpis mluvnického uþiva pro jednotlivé jazyky ..................................................................................................... 59
Anglický jazyk ......................................................................................................................................................... 59
1. etapa (4. a 5. roþ.) ..............................................................................................................................................................59
2. a 3. etapa (6. - 9. roþ.) ........................................................................................................................................................60
Francouzský jazyk ................................................................................................................................................... 61
1. etapa (4. a 5. roþ.) ..............................................................................................................................................................61
2. a 3. etapa ( 6. - 9. roþ.) .......................................................................................................................................................62
2
ŠpanČlský jazyk ....................................................................................................................................................... 67
1. etapa (4. a 5. roþ.) ..............................................................................................................................................................67
2. a 3. etapa (6. - 9. roþ.) ........................................................................................................................................................68
MATEMATIKA......................................................................................................................................................... 69
Specifické cíle.......................................................................................................................................................... 69
1. roþník .................................................................................................................................................................. 69
ýísla 0 až 20 ..........................................................................................................................................................................69
Orientace v prostoru ..............................................................................................................................................................70
2. roþník .................................................................................................................................................................. 70
ýíselný obor 0 až 100 ............................................................................................................................................................70
Násobení a dČlení pĜirozených þísel v oboru násobilek do 100 .............................................................................................71
Rýsování úseþek a mČĜení jejích délek ..................................................................................................................................72
Orientace v þase.....................................................................................................................................................................72
3. roþník .................................................................................................................................................................. 73
ýíselný obor 0 - 1 000 ...........................................................................................................................................................73
Násobení a dČlení v oboru násobilek a mimo obor násobilek v þíselném oboru do 100 ........................................................74
Rovinné obrazce. Obvod........................................................................................................................................................75
4. roþník .................................................................................................................................................................. 75
ýíselný obor do 1 000 000.....................................................................................................................................................75
Zlomky ..................................................................................................................................................................................77
RovnobČžky, rĤznobČžky, kolmice, kružnice. .......................................................................................................................77
SoumČrnost ............................................................................................................................................................................78
Obsah þtverce a obdélníku, síĢ kvádru a krychle ...................................................................................................................78
5. roþník .................................................................................................................................................................. 79
PĜirozená þísla........................................................................................................................................................................79
Desetinná þísla.......................................................................................................................................................................80
Rovinné obrazce, tČlesa .........................................................................................................................................................80
Tabulky, grafy, diagramy.......................................................................................................................................................81
6. roþník .................................................................................................................................................................. 82
Shrnutí a opakování uþiva z 1. - 5. roþníku............................................................................................................................82
Desetinná þísla.......................................................................................................................................................................82
DČlitelnost pĜirozených þísel .................................................................................................................................................83
Úhel a jeho velikost ...............................................................................................................................................................84
Osová soumČrnost..................................................................................................................................................................85
Trojúhelník ............................................................................................................................................................................85
Objem a povrch kvádru, krychle............................................................................................................................................86
7. roþník .................................................................................................................................................................. 87
Zlomky ..................................................................................................................................................................................87
Celá þísla, racionální þísla .....................................................................................................................................................87
PomČr. PĜímá a nepĜímá úmČrnost.........................................................................................................................................88
Procenta. Úroky. ....................................................................................................................................................................89
Shodnost, stĜedová soumČrnost..............................................................................................................................................90
ýtyĜúhelníky, hranoly ............................................................................................................................................................91
8. roþník .................................................................................................................................................................. 92
Druhá mocnina a odmocnina. Pythagorova vČta....................................................................................................................92
Mocniny s pĜirozeným mocnitelem .......................................................................................................................................92
Výrazy ...................................................................................................................................................................................93
Lineární rovnice.....................................................................................................................................................................93
Základy statistiky...................................................................................................................................................................94
Kruh, kružnice, válec.............................................................................................................................................................95
Konstrukþní úlohy .................................................................................................................................................................96
9. roþník .................................................................................................................................................................. 96
Lomený výraz. ěešení lineárních rovnic s neznámou ve jmenovateli ...................................................................................96
Soustavy lineárních rovnic se dvČma neznámými .................................................................................................................97
Funkce ...................................................................................................................................................................................97
Podobnost. Goniometrické funkce sinus a tangens v pravoúhlém trojúhelníku.....................................................................98
Jehlan, kužel, koule................................................................................................................................................................99
Základy finanþní matematiky ..............................................................................................................................................100
Základy rýsování (alternativní tématický celek)* ................................................................................................................100
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky................................................................................................................... 101
PRVOUKA ............................................................................................................................................................... 102
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 102
3
Obsah
Obsah
1. - 3. roþník .......................................................................................................................................................... 103
8. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 149
1. Jsem školák......................................................................................................................................................................103
2. Moje rodina......................................................................................................................................................................104
3. Domov .............................................................................................................................................................................105
4. Naše obec.........................................................................................................................................................................106
5. Krajina kolem nás ............................................................................................................................................................107
6. VČci a þinnosti kolem nás ................................................................................................................................................107
7. PĜíroda .............................................................................................................................................................................108
8. Život v pĜírodČ .................................................................................................................................................................109
9. ýlovČk..............................................................................................................................................................................110
10. Lidé a þas .......................................................................................................................................................................111
11. Práce a volný þas ...........................................................................................................................................................112
12. Lidé a technika...............................................................................................................................................................113
13. ýlovČk mezi lidmi..........................................................................................................................................................113
14. ýlovČk a zdraví..............................................................................................................................................................114
PěÍRODOVċDA ..................................................................................................................................................... 118
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 118
4. roþník ................................................................................................................................................................ 118
Rozmanitost pĜírody ............................................................................................................................................................118
Neživá pĜíroda, rostliny i živoþichové v zimČ......................................................................................................................119
PĜírodní spoleþenstva na jaĜe ...............................................................................................................................................120
5. roþník ................................................................................................................................................................ 120
TĜídČní organismĤ................................................................................................................................................................120
ZemČ ve vesmíru .................................................................................................................................................................121
Rozmanitost podmínek života na Zemi ...............................................................................................................................121
ýlovČk, jeho životní podmínky a vztahy k prostĜedí............................................................................................................122
VÝCHOVA KE ZDRAVÍ ....................................................................................................................................... 124
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 124
PĜístupy k obsahu a organizaci ............................................................................................................................. 124
4. - 5. roþník .......................................................................................................................................................... 125
Zdraví, osobní hygiena, režim dne, první pomoc.................................................................................................................125
Výživa a zdraví....................................................................................................................................................................126
Základy rodinné a sexuální výchovy ...................................................................................................................................126
Prevence zneužívání návykových látek ...............................................................................................................................128
Osobní bezpeþí ....................................................................................................................................................................128
VLASTIVċDA ......................................................................................................................................................... 130
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 130
4. - 5. roþník .......................................................................................................................................................... 130
1. Místo, v nČmž žijeme.......................................................................................................................................................130
2. Naše vlast.........................................................................................................................................................................131
3. ýeská republika, Evropa, svČt..........................................................................................................................................132
4. Obrazy z þeských dČjin ....................................................................................................................................................133
CHEMIE................................................................................................................................................................... 135
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 135
8. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 135
1. Úvod ................................................................................................................................................................................135
2. SmČsi ...............................................................................................................................................................................136
3. Složení látek a chemická vazba .......................................................................................................................................136
4. Chemické prvky...............................................................................................................................................................137
5. Chemické reakce..............................................................................................................................................................138
6. Oxidy a halogenidy..........................................................................................................................................................138
7. Kyseliny a hydroxidy.......................................................................................................................................................139
8. Soli...................................................................................................................................................................................140
9. Redoxní reakce ................................................................................................................................................................140
10. Uhlovodíky ....................................................................................................................................................................141
11. Deriváty uhlovodíkĤ ......................................................................................................................................................141
12. Chemie ve spoleþnosti ...................................................................................................................................................142
FYZIKA.................................................................................................................................................................... 144
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 144
6. - 7. roþník .......................................................................................................................................................... 144
1. Vlastnosti látek a tČles .....................................................................................................................................................144
2. Pohyby a vzájemné pĤsobení tČles...................................................................................................................................145
3. Mechanické vlastnosti kapalin a plynĤ ............................................................................................................................147
4
4. SvČtelné jevy....................................................................................................................................................................148
5. Elektromagnetické jevy ...................................................................................................................................................149
6. Energie, její pĜemČny a pĜenos.........................................................................................................................................151
7. Zvukové jevy ...................................................................................................................................................................153
8. Vesmír .............................................................................................................................................................................154
PěÍRODOPIS .......................................................................................................................................................... 156
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 156
6. roþník ................................................................................................................................................................ 156
ZemČ a život ........................................................................................................................................................................156
JednobunČþné organismy.....................................................................................................................................................157
MnohobunČþné organismy...................................................................................................................................................158
7. roþník ................................................................................................................................................................ 159
Vyšší rostliny.......................................................................................................................................................................159
První skupiny strunatcĤ .......................................................................................................................................................160
Nahosemenné rostliny .........................................................................................................................................................161
Ptáci .....................................................................................................................................................................................162
Krytosemenné rostliny.........................................................................................................................................................162
8. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 163
Savci ....................................................................................................................................................................................163
ýlovČk .................................................................................................................................................................................164
Stavba tČla a funkce jednotlivých orgánĤ þlovČka ...............................................................................................................165
Poškození lidského organismu.............................................................................................................................................166
Lidská populace...................................................................................................................................................................166
Rozmnožování organismĤ ...................................................................................................................................................167
ZemČ - naše planeta .............................................................................................................................................................167
ZmČny životních spoleþenstev, rušivý vliv þlovČka.............................................................................................................168
ZEMċPIS ................................................................................................................................................................. 170
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 170
6. - 7. roþník .......................................................................................................................................................... 170
1. Planeta ZemČ ...................................................................................................................................................................170
2. Glóbus a mapa .................................................................................................................................................................171
3. PĜírodní složky a oblasti ZemČ ........................................................................................................................................172
4. ZemČpis svČtadílĤ, oceánĤ a Ruska .................................................................................................................................173
8. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 174
5. Spoleþenské a hospodáĜské složky krajiny ......................................................................................................................174
6. Politická mapa dnešního svČta .........................................................................................................................................176
7. ZemČpis ýeské republiky.................................................................................................................................................177
RozšiĜující a doplĖující uþivo pro všechny roþníky zemČpisu:............................................................................................178
Praktický zemČpis................................................................................................................................................................178
DċJEPIS ................................................................................................................................................................... 180
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 180
6. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 181
Úvod do vyuþování dČjepisu................................................................................................................................................181
PravČk..................................................................................................................................................................................181
StarovČk...............................................................................................................................................................................182
StarovČké ěecko ..................................................................................................................................................................182
StarovČký ěím .....................................................................................................................................................................183
Systemizace poznatkĤ o pravČku a starovČku ......................................................................................................................184
StĜedovČk.............................................................................................................................................................................184
Systematizace poznatkĤ o stĜedovČku..................................................................................................................................185
NovovČk ..............................................................................................................................................................................185
Systemizace poznatkĤ od poþátku novovČku do 70. let l9. století .......................................................................................187
DČjiny od konce 19. století do souþasnosti ..........................................................................................................................187
Systemizace poznatkĤ o nejnovČjších dČjinách ...................................................................................................................189
ZávČreþná systemizace poznatkĤ.........................................................................................................................................189
OBýANSKÁ VÝCHOVA ....................................................................................................................................... 190
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 190
6. - 7. roþník .......................................................................................................................................................... 191
Naše škola, naše obec ..........................................................................................................................................................191
Náš region, naše vlast ..........................................................................................................................................................191
Kulturní dČdictví..................................................................................................................................................................192
Majetek, vlastnictví a hospodaĜení ......................................................................................................................................193
5
Obsah
Obsah
Život ve spoleþnosti.............................................................................................................................................................193
ýlovČk a morálka.................................................................................................................................................................194
ýlovČk a lidská práva...........................................................................................................................................................194
Globální problémy lidstva ...................................................................................................................................................195
ýlovČk a dospívání ..............................................................................................................................................................196
11. Práce s technickými materiály .......................................................................................................................................237
12. Elektrotechnika kolem nás.............................................................................................................................................237
13. Provoz a údržba domácnosti ..........................................................................................................................................238
14. PĜíprava pokrmĤ ............................................................................................................................................................239
15. SvČt práce ......................................................................................................................................................................240
8. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 197
ýlovČk a citový život ...........................................................................................................................................................197
ýlovČk a rodinný život.........................................................................................................................................................198
ýlovČk a pracovní život .......................................................................................................................................................199
ýlovČk a obþanský život ......................................................................................................................................................200
ýlovČk a právo.....................................................................................................................................................................200
Stát a právo ..........................................................................................................................................................................201
Stát a hospodáĜství...............................................................................................................................................................202
Nadnárodní spoleþenství......................................................................................................................................................203
Životní perspektivy..............................................................................................................................................................203
RODINNÁ VÝCHOVA........................................................................................................................................... 206
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 206
6. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 207
Rodina a širší sociální prostĜedí...........................................................................................................................................207
Rozvoj osobnosti .................................................................................................................................................................208
Péþe o zdraví, osobní hygiena, režim dne ............................................................................................................................208
Zdravá výživa ......................................................................................................................................................................209
Pohybová aktivita a zdraví...................................................................................................................................................210
Sexuální výchova.................................................................................................................................................................211
Prevence zneužívání návykových látek ...............................................................................................................................212
Osobní bezpeþí ....................................................................................................................................................................213
HUDEBNÍ VÝCHOVA ........................................................................................................................................... 215
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 215
1. roþník ................................................................................................................................................................ 216
2. roþník ................................................................................................................................................................ 216
3. roþník ................................................................................................................................................................ 217
4. roþník ................................................................................................................................................................ 218
5. roþník ................................................................................................................................................................ 219
6. roþník ................................................................................................................................................................ 219
7. roþník - 9. roþník ............................................................................................................................................... 220
VÝTVARNÁ VÝCHOVA ....................................................................................................................................... 223
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 223
1. - 3. roþník .......................................................................................................................................................... 224
Výtvarné vyjádĜení skuteþnosti............................................................................................................................................224
Užité práce dekorativní a prostorové ...................................................................................................................................224
Výtvarné umČní a životní prostĜedí......................................................................................................................................225
4. - 6. roþník .......................................................................................................................................................... 225
7. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 228
PRAKTICKÉ ýINNOSTI....................................................................................................................................... 230
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 230
1. - 5. roþník .......................................................................................................................................................... 231
1. Práce s drobným materiálem............................................................................................................................................231
2. Práce s modelovací hmotou .............................................................................................................................................231
3. Práce s papírem a kartonem .............................................................................................................................................232
4. Práce s textilem................................................................................................................................................................232
5. Práce montážní a demontážní ..........................................................................................................................................233
6. Lidové zvyky, tradice a Ĝemesla ......................................................................................................................................233
7. PČstitelské práce ..............................................................................................................................................................233
8. U nás doma ......................................................................................................................................................................234
6. - 9. roþník .......................................................................................................................................................... 235
9. Práce s poþítaþem ............................................................................................................................................................235
10. PČstitelství......................................................................................................................................................................235
6
TċLESNÁ VÝCHOVA ........................................................................................................................................... 241
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 241
Poznatky z TV a sportu, komunikace, organizace, hygiena a bezpeþnost v TV a sportu....................................... 242
1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................243
3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................243
6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................244
PrĤpravná, kondiþní, koordinaþní, kompenzaþní, relaxaþní, vyrovnávací, tvoĜivá a jiná cviþení........................ 245
1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................245
3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................246
6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................247
Gymnastika............................................................................................................................................................ 248
1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................248
3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................249
6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................249
Rytmické a kondiþní gymnastické þinnosti s hudbou, tanec .................................................................................. 251
1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................251
3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................251
6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................252
Úpoly..................................................................................................................................................................... 253
1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................253
3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................253
6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................253
Atletika .................................................................................................................................................................. 254
1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................254
3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................255
6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................256
Pohybové hry a netradiþní pohybové þinnosti....................................................................................................... 256
1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................256
3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................257
6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................258
Sportovní hry......................................................................................................................................................... 259
1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................259
3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................259
6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................260
Plavání .................................................................................................................................................................. 262
1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................262
3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................262
6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................263
Bruslení ................................................................................................................................................................. 264
1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................264
3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................264
6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................265
Lyžování ................................................................................................................................................................ 265
1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................266
3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................266
6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................267
Turistika a pobyt v pĜírodČ.................................................................................................................................... 268
1. a 2. roþník ........................................................................................................................................................................268
3. - 5. roþník.........................................................................................................................................................................269
6. - 9. roþník.........................................................................................................................................................................269
IV. DODATKY ............................................................................................................................................................. 272
METODICKÝ POKYN K REALIZACI ROZVOJOVÉHO PROGRAMU ROZŠÍěENÍ UýEBNÍCH PLÁNģ
VZDċLÁVACÍCH PROGRAMģ PRO ZÁKLADNÍ VZDċLÁVÁNÍ O 2 VYUýOVACÍ HODINY...... 272
Právní podklad metodického pokynu .................................................................................................................... 272
RozšíĜení uþebních plánĤ ...................................................................................................................................... 272
ZpĤsob využití navýšených vyuþovacích hodin...................................................................................................... 273
Financování .......................................................................................................................................................... 273
POKYN K ROZŠÍěENÍ UýEBNÍCH PLÁNģ VZDċLÁVACÍCH PROGRAMģ PRO ZÁKLADNÍ VZDċLÁVÁNÍ O 1 VYUýOVACÍ
HODINU OD ŠKOLNÍHO ROKU 2004/05 ................................................................................................................ 275
RozšíĜení uþebních plánĤ ...................................................................................................................................... 275
7
Obsah
Obsah
ZpĤsob využití navýšených vyuþovacích hodin...................................................................................................... 276
Financování .......................................................................................................................................................... 276
Doprovodné aktivity a opatĜení............................................................................................................................. 276
EKOLOGICKÝ PěÍRODOPIS ............................................................................................................................. 278
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 278
6. roþník ................................................................................................................................................................ 278
Technické þinnosti................................................................................................................................................. 304
Úvod - metody zkoumání pĜírody........................................................................................................................................278
Les .......................................................................................................................................................................................279
Voda a její okolí ..................................................................................................................................................................279
Louky, pastviny a pole.........................................................................................................................................................280
Regionální zvláštnosti pĜírody .............................................................................................................................................281
7. roþník ................................................................................................................................................................ 281
Lidská sídla a jejich okolí ....................................................................................................................................................281
Cizokrajné rostliny a živoþichové........................................................................................................................................282
Stavba a funkce organismĤ. BuĖka......................................................................................................................................282
Stavba a funkce hub, nižších a vyšších rostlin .....................................................................................................................283
Stavba a funkce tČl nižších živoþichĤ ..................................................................................................................................283
8. roþník ................................................................................................................................................................ 284
Stavba a funkce tČl obratlovcĤ.............................................................................................................................................284
Biologie þlovČka ..................................................................................................................................................................284
9. roþník ................................................................................................................................................................ 285
Zkoumání pĜírody ................................................................................................................................................................285
Podmínky života na Zemi ....................................................................................................................................................285
VČdecký názor na vznik a vývoj života ...............................................................................................................................286
Základ a trvání života ..........................................................................................................................................................286
Souþasná biosféra ................................................................................................................................................................287
Naše pĜíroda a ochrana životního prostĜedí .........................................................................................................................287
PĜístupy k obsahu a k organizaci výuky ................................................................................................................ 288
VOLITELNÉ PěEDMċTY VE VZDċLÁVACÍM PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA ................................ 289
Úvod ...................................................................................................................................................................... 289
Cizí jazyk ............................................................................................................................................................... 290
Charakteristika pĜedmČtu.....................................................................................................................................................290
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..................................................................................................................................290
Doporuþení tématické celky ................................................................................................................................................290
K jazykovým prostĜedkĤm...................................................................................................................................................290
Konverzace v cizím jazyce..................................................................................................................................... 291
Doporuþené tematické celky................................................................................................................................................291
K jazykovým prostĜedkĤm...................................................................................................................................................291
SemináĜ a praktika z pĜírodovČdných pĜedmČtĤ ................................................................................................... 292
Doporuþené tématické celky................................................................................................................................................292
SemináĜ ze spoleþenskovČdních pĜedmČtĤ ............................................................................................................ 295
Charakteristika pĜedmČtĤ.....................................................................................................................................................295
SemináĜ a praktikum ze zemČpisu ......................................................................................................................... 297
Informatika............................................................................................................................................................ 300
Základy ekonomiky a úþetnictví ............................................................................................................................ 301
Základy administrativy.......................................................................................................................................... 302
Technické kreslení................................................................................................................................................. 303
8
Domácnost ............................................................................................................................................................ 305
ÚPRAVY A DOPLĕKY ZÁKLADNÍ PEDAGOGICKÉ DOKUMENTACE VZDċLÁVACÍHO
PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA................................................................................................................ 308
Uþební plán ........................................................................................................................................................... 308
Poznámky k uþebnímu plánu ...............................................................................................................................................308
ýeský jazyk............................................................................................................................................................ 308
Jazykové vyuþování.............................................................................................................................................................309
Psaní ....................................................................................................................................................................................311
Literatura .............................................................................................................................................................................311
Cizí jazyk ............................................................................................................................................................... 311
Anglický jazyk.....................................................................................................................................................................312
NČmecký jazyk ....................................................................................................................................................................312
Matematika............................................................................................................................................................ 312
2. roþník...............................................................................................................................................................................312
3. roþník...............................................................................................................................................................................312
5. roþník...............................................................................................................................................................................312
Prvouka ................................................................................................................................................................. 313
Výchova ke zdraví ................................................................................................................................................. 313
PĜírodovČda .......................................................................................................................................................... 313
VlastivČda.............................................................................................................................................................. 314
Chemie .................................................................................................................................................................. 315
Fyzika.................................................................................................................................................................... 315
PĜírodopis ............................................................................................................................................................. 315
ZemČpis ................................................................................................................................................................. 316
DČjepis .................................................................................................................................................................. 317
Obþanská výchova................................................................................................................................................. 317
Rodinná výchova ................................................................................................................................................... 319
Hudební výchova................................................................................................................................................... 321
Výtvarná výchova .................................................................................................................................................. 322
Praktické þinnosti.................................................................................................................................................. 323
TČlesná výchova .................................................................................................................................................... 323
Uþební plán vzdČlávacího programu Základní škola ............................................................................................ 325
UýEBNÍ PLÁNY PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM VYUýOVÁNÍM NċKTERÉHO PěEDMċTU............... 326
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ, þj.
16333/96-22-21 ..................................................................................................................................................... 326
Poznámky k modelovému uþebnímu plánu vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním
jazykĤ ..................................................................................................................................................................................328
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním matematiky a
pĜírodovČdných pĜedmČtĤ, þj. 21968/96-22 .......................................................................................................... 329
Poznámky ............................................................................................................................................................................330
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním výtvarné
výchovy, þj. 21970/96-22....................................................................................................................................... 331
výtvarné výchovy ................................................................................................................................................................332
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním hudební
výchovy, þj. 21969/96-22....................................................................................................................................... 333
hudební výchovy..................................................................................................................................................................334
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním tČlesné
výchovy, þj. 29738/96-22-50 ................................................................................................................................. 335
tČlesné výchovy ...................................................................................................................................................................336
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním informatiky a
výpoþetní techniky, þj. 16845/2001-22 .................................................................................................................. 337
informatiky a výpoþetní techniky v 6. – 9. roþníku: ............................................................................................................339
MODELOVÉ RÁMCOVÉ UýEBNÍ OSNOVY PěEDMċTU INFORMATIKA A VÝPOýETNÍ TECHNIKA
PRO ŠKOLY S ROZŠÍěENOU VÝUKOU TOHOTO PěEDMċTU.......................................................... 340
Specifické cíle........................................................................................................................................................ 340
9
Obsah
6. - 7. roþník .......................................................................................................................................................... 340
I. Základní pojmy z Informatiky..........................................................................................................................................340
II. Základy práce s poþítaþem ..............................................................................................................................................340
III. VytváĜení a zpracování informací pomocí poþítaþových aplikací .................................................................................341
IV. Poþítaþové sítČ a Internet...............................................................................................................................................341
V. Algoritmizace a programování........................................................................................................................................342
8. – 9. roþník ......................................................................................................................................................... 342
I. Základní pojmy z Informatiky..........................................................................................................................................342
II. Prohloubení práce s poþítaþem........................................................................................................................................342
III. VytváĜení a zpracování informací pomocí poþítaþových aplikací .................................................................................343
IV. Poþítaþové sítČ a internet ...............................................................................................................................................343
V. Algoritmizace a programování........................................................................................................................................344
ÚPRAVA ZÁKLADNÍ PEDAGOGICKÉ DOKUMENTACE „MODIFIKACE VZDċLÁVACÍHO
PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA PRO SPECIFICKÉ POTěEBY ROMSKÝCH DċTÍ“ ................... 345
VZDċLÁVACÍ OBLAST VÝCHOVA K VOLBċ POVOLÁNÍ......................................................................... 346
Pojetí a charakteristika vzdČlávací oblasti............................................................................................................ 346
VzdČlávací cíle ...................................................................................................................................................... 346
Obsahové zamČĜení tematických okruhĤ ............................................................................................................... 347
1. Sebepoznání.....................................................................................................................................................................347
2. Rozhodování....................................................................................................................................................................347
3. Akþní plánování...............................................................................................................................................................347
4. Adaptace na životní zmČny..............................................................................................................................................347
5. Možnosti absolventa základní školy ................................................................................................................................347
6. Informaþní základna pro volbu povolání .........................................................................................................................347
7. Orientace v dĤležitých profesních informacích ...............................................................................................................347
8. Rovnost pĜíležitostí na trhu práce ....................................................................................................................................347
9. SvČt práce a dospČlosti.....................................................................................................................................................347
Doporuþené didaktické prostĜedky pro realizaci výuky ........................................................................................ 348
Metodické a pracovní materiály...........................................................................................................................................348
DoplĖující výukové prostĜedky............................................................................................................................................348
Obsah
1.1
1.2
1.3
1.4
1. etapa – 3. roþník.......................................................................................................................................................362
2. etapa – 4. a 5. roþník ................................................................................................................................................362
3. etapa – 6. a 7. roþník ................................................................................................................................................363
4. etapa – 8. a 9. roþník ................................................................................................................................................364
2. Jazykové prostĜedky .......................................................................................................................................... 364
2.1 Anglický jazyk...............................................................................................................................................................364
2.2 Francouzský jazyk .........................................................................................................................................................369
2.3 NČmecký jazyk ..............................................................................................................................................................375
2.4 Ruský jazyk ...................................................................................................................................................................381
2.5 ŠpanČlský jazyk .............................................................................................................................................................386
DRUHÝ CIZÍ JAZYK (JAZYK ANGLICKÝ, FRANCOUZSKÝ, NċMECKÝ, RUSKÝ, ŠPANċLSKÝ).................................... 390
ýást první.............................................................................................................................................................. 390
1. Cíl výuky............................................................................................................................................................ 390
2. Rozsah výuky ..................................................................................................................................................... 390
3. Charakteristika obsahu výuky ........................................................................................................................... 390
4. Etapy výuky ....................................................................................................................................................... 390
5. Výstupní požadavky ........................................................................................................................................... 391
5.1. ěeþové dovednosti........................................................................................................................................................392
5.2. Jazykové prostĜedky .....................................................................................................................................................393
5.3. Tematické zamČĜení......................................................................................................................................................393
6. Poznámky k pojetí a Ĝízení výuky ...................................................................................................................... 396
ýást druhá Rozvržení uþiva do jednotlivých etap ................................................................................................. 398
1. ěeþové dovednosti............................................................................................................................................. 398
1.1 1. etapa – 6. a 7. roþník ................................................................................................................................................398
1.2 2. etapa – 8. a 9. roþník ................................................................................................................................................399
2. Jazykové prostĜedky .......................................................................................................................................... 399
2.1 Anglický jazyk...............................................................................................................................................................399
2.2 Francouzský jazyk .........................................................................................................................................................402
2.3 NČmecký jazyk ..............................................................................................................................................................406
2.4 Ruský jazyk ...................................................................................................................................................................410
2.5 ŠpanČlský jazyk .............................................................................................................................................................414
Metodický pokyn k zaĜazení vzdČlávací oblasti Výchova k volbČ povolání do vzdČlávacích programĤ pro základní
vzdČlávání.............................................................................................................................................................. 348
ZAýLENċNÍ TEMATIKY OCHRANY ýLOVċKA ZA MIMOěÁDNÝCH UDÁLOSTÍ DO
VZDċLÁVACÍCH PROGRAMģ .................................................................................................................... 350
Pokyn MŠMT k zaþlenČní tematiky ochrany þlovČka za mimoĜádných událostí do vzdČlávacích programĤ ........ 350
UýEBNÍ OSNOVY PRO ROZŠÍěENÉ VYUýOVÁNÍ HUDEBNÍ VÝCHOVY NA ZŠ................................. 418
Organizace a obsah výuky: ................................................................................................................................... 418
1. roþník ................................................................................................................................................................ 419
Ochrana þlovČka za mimoĜádných událostí - dodatek k uþebním dokumentĤm pro základní školy, stĜední školy,
speciální školy a vyšší odborné školy .................................................................................................................... 351
2. roþník ................................................................................................................................................................ 420
ýl. 1 .....................................................................................................................................................................................350
ýl. 2 .....................................................................................................................................................................................350
ýl. 3 .....................................................................................................................................................................................350
ýl. 4 .....................................................................................................................................................................................350
ýl. 5 .....................................................................................................................................................................................350
ýl. 1 .....................................................................................................................................................................................351
ýl. 2 .....................................................................................................................................................................................351
ýl. 3 .....................................................................................................................................................................................351
ýl. 4 .....................................................................................................................................................................................351
ýl. 5 .....................................................................................................................................................................................351
ýl. 6 .....................................................................................................................................................................................351
UýEBNÍ OSNOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PěEDMċTU CIZÍ JAZYK PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM
VYUýOVÁNÍM JAZYKģ ............................................................................................................................... 352
PRVNÍ CIZÍ JAZYK (JAZYK ANGLICKÝ, FRANCOUZSKÝ, NċMECKÝ, RUSKÝ, ŠPANċLSKÝ)...................................... 352
ýást první.............................................................................................................................................................. 352
1. Cíl výuky............................................................................................................................................................ 352
2. Rozsah výuky ..................................................................................................................................................... 352
3. Charakteristika obsahu výuky ........................................................................................................................... 352
4. Etapy výuky ....................................................................................................................................................... 353
4.1
4.2
4.3
4.4
1. etapa – 3. roþník.......................................................................................................................................................353
2. etapa – 4. a 5. roþník ................................................................................................................................................353
3. etapa – 6 a 7. roþník .................................................................................................................................................353
4. etapa – 8. a 9. roþník ................................................................................................................................................354
5. Výstupní požadavky ........................................................................................................................................... 354
5.1. ěeþové dovednosti........................................................................................................................................................354
5.2. Jazykové prostĜedky .....................................................................................................................................................355
5.3. Tematické zamČĜení......................................................................................................................................................356
6. Poznámky k pojetí a Ĝízení výuky ...................................................................................................................... 359
ýást druhá Rozvržení uþiva do jednotlivých etap ................................................................................................. 362
1. ěeþové dovednosti............................................................................................................................................. 362
10
ZpČv a hlasová výchova.......................................................................................................................................................419
Intonace a sluchová výchova ...............................................................................................................................................419
HudebnČ pohybové þinnosti a rytmická výchova ................................................................................................................419
Hudební teorie a dČjiny hudby.............................................................................................................................................419
Instrumentální þinnosti ........................................................................................................................................................419
Poslech a poslechové þinnosti..............................................................................................................................................419
3. roþník ................................................................................................................................................................ 421
4. roþník ................................................................................................................................................................ 422
5. roþník ................................................................................................................................................................ 423
11
Obsah
6. roþník ................................................................................................................................................................ 424
7. – 9. roþník ......................................................................................................................................................... 426
Obsah
c) Hledisko tématických celkĤ.............................................................................................................................................448
3. Obsah uþiva....................................................................................................................................................... 448
a) Hledisko procesu rozvíjení osobnosti žáka v jejích strukturálních vazbách ....................................................................448
b) Hledisko obrazových znakových prostĜedkĤ ...................................................................................................................451
c) Hledisko tématických celkĤ.............................................................................................................................................455
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ALTERNATIVA C ..................................................................................................... 457
1. Východiska, charakteristika, smČĜování............................................................................................................ 457
2. PĜístupy k obsahu a organizaci výuky............................................................................................................... 458
2. 1 ZaþlenČní práce podle osnov pro individuální práci s žákem do výtvarnČ výchovného programu ...............................458
2. 2 ZpĤsob vĜazení žákĤ do práce podle osnov pro individuální práci s žákem .................................................................459
2. 3 PĜedpoklady realizace osnov pro individuální práci s žákem........................................................................................459
2. 4 ZajištČní práce s osnovami............................................................................................................................................459
UýEBNÍ OSNOVY MATEMATIKY PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM VYUýOVÁNÍM MATEMATIKY A
PěÍRODOVċDNÝCH PěEDMċTģ V RÁMCI VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ ŠKOLA,
6. - 9. ROýNÍK .................................................................................................................................................. 428
6. roþník ................................................................................................................................................................ 428
3. Obsah ................................................................................................................................................................ 460
1. Shrnutí a opakování uþiva z 1. - 5. roþníku......................................................................................................................428
2. Desetinná þísla.................................................................................................................................................................428
3. DČlitelnost pĜirozených þísel............................................................................................................................................428
4. Celá þísla .........................................................................................................................................................................428
5. Úhel a jeho velikost .........................................................................................................................................................429
6. Osová a stĜedová soumČrnost...........................................................................................................................................429
7. Trojúhelník ......................................................................................................................................................................429
8. Objem a povrch kvádru a krychle ....................................................................................................................................429
9. Základy kombinatoriky....................................................................................................................................................430
4. Podklady pro hodnocení výtvarnČ výchovného procesu.................................................................................... 465
Poznámka k použití alternativních uþebních osnov výtvarné výchovy .................................................................. 465
3. 1 ýinnosti senzibilizující .................................................................................................................................................460
3. 2 ýinnosti tematizované...................................................................................................................................................462
3. 3 Prezentace.....................................................................................................................................................................464
7. roþník ................................................................................................................................................................ 430
1. Racionální þísla................................................................................................................................................................430
2. Druhá mocnina a odmocnina. Pythagorova vČta. TĜetí mocnina a odmocnina. ...............................................................430
3. PomČr. PĜímá a nepĜímá úmČrnost...................................................................................................................................430
4. Procenta. Úrok .................................................................................................................................................................431
5. Shodnost. Shodná zobrazení ............................................................................................................................................431
6. ýtyĜúhelníky, mnohoúhelníky, hranoly ...........................................................................................................................431
7. Kruh, kružnice, válec.......................................................................................................................................................431
8. Základy statiky ................................................................................................................................................................432
8. roþník ................................................................................................................................................................ 432
1. Mocniny s celým mocnitelem..........................................................................................................................................432
2. Celistvé výrazy a jejich úpravy........................................................................................................................................432
3. Lineární rovnice...............................................................................................................................................................432
4. Funkce. Lineární funkce ..................................................................................................................................................432
5. Podobnost. Goniometrické funkce sinus a tangens v pravoúhlém trojúhelníku ...............................................................433
6. Konstrukþní úlohy ...........................................................................................................................................................433
7. Základy teorie pravdČpodobnosti.....................................................................................................................................433
9. roþník ................................................................................................................................................................ 433
1. Lomené algebraické výrazy. Lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli.....................................................................433
2. Soustavy lineárních rovnic se dvČma neznámými ...........................................................................................................433
3. Lineární nerovnice a jejich soustavy................................................................................................................................433
4. Funkce .............................................................................................................................................................................434
5. Jehlan, kužel, koule..........................................................................................................................................................434
6. Finanþní matematika........................................................................................................................................................434
7. Kombinatorika .................................................................................................................................................................434
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ALTERNATIVA A ..................................................................................................... 435
Úvod ...................................................................................................................................................................... 435
1. Charakteristika a cíle .......................................................................................................................................................435
2. PĜístupy k obsahu a organizaci výuky..............................................................................................................................436
Výtvarná výchova 1. - 3. roþník základní školy ..................................................................................................... 438
První klíþ .............................................................................................................................................................................438
Druhý klíþ............................................................................................................................................................................440
TĜetí klíþ ..............................................................................................................................................................................442
ZÁKLADNÍ ŠKOLA, ALTERNATIVA B...................................................................................................... 446
1. Charakteristika a cíle pĜedmČtu ........................................................................................................................ 446
2. PĜístupy k obsahu a organizaci výuky............................................................................................................... 447
a) Hledisko procesu rozvíjení osobnosti žáka v jejích strukturálních vazbách ....................................................................447
b) Hledisko obrazových znakových prostĜedkĤ ...................................................................................................................447
12
13
Obsah
Autorský kolektiv
Charakteristika vzdČlávacího programu
I. Charakteristika vzdČlávacího programu
gesce za jednotlivé þásti programu
Koncepce programu
ýeský jazyk
Cizí jazyk
Matematika
Prvouka
PĜírodovČda
VlastivČda
Chemie
Fyzika
PĜírodopis
ZemČpis
DČjepis
Obþanská výchova
Výchova ke zdraví
Rodinná výchova
Hudební výchova
Výtvarná výchova
Praktické þinnosti
TČlesná výchova
Ekologický pĜírodopis
PhDr. Jaroslav JeĜábek, CSc.
PhDr. Milan Rosenzweig, CSc.
PhDr. Adriena Smejkalová, CSc.
PaedDr. Eva Janoušková
Mgr. Jindra Šindlarová
PaedDr. Dagmar KovaĜovicová, CSc.
PhDr. Jana Müllerová, CSc.
PaedDr. Jan Tupý
PaedDr. JiĜí FronČk
RNDr. Josef Herink
PhDr. Václav Pumpr, CSc.
RNDr. Jan Maršák, CSc.
PaedDr. JiĜí FronČk
RNDr. Josef Herink
PaedDr. Václav Berkovec
PhDr. Viola Horská
PaedDr. Hana Pernicová
PaedDr. Hana Pernicová
PaedDr. František Mouryc
ak. mal. Marta PeĜinová
PaedDr. Eva Janoušková
PaedDr. Jan Tupý
RNDr. Libuše Kvasniþková
Autorský kolektiv dČkuje všem spolupracovníkĤm a oponentĤm za pomoc pĜi tvorbČ vzdČlávacího
programu.
14
1. Východiska vzdČlávacího programu
1. VzdČlávací program Základní škola usiluje o to, aby žáci v prĤbČhu devítileté školní
docházky získali kvalitní základy moderního všeobecného vzdČlání. Odpovídá na otázku, co by
mČli žáci poznat z hlavních oblastí lidské kultury a jakými dovednostmi by mČli být vybaveni, aby
mohli dále pokraþovat ve svém vzdČlávání, dorozumívat se s lidmi a uplatnit se v životČ.
Ve vzdČlávací perspektivČ programu je osobnost postupnČ vyzrávajícího mladého
þlovČka, který je schopen samostatnČ myslet, svobodnČ a autonomnČ se rozhodovat, projevovat se
jako demokratický obþan a jednat v souladu s obecnČ uznávanými životními a mravními hodnotami.
2. VzdČlávací program chápe obsah základního vzdČlání jako prostĜedek rozvoje
osobnosti žáka, jako nástroj jeho orientace v kulturních a civilizaþních výtvorech i jako klíþ k
pochopení spoleþenských a technických pĜemČn souþasnosti. Zahrnuje v pĜimČĜené rovnováze
poznatky a þinnosti vztahující se ke všem vzdČlávacím oblastem a oborĤm Standardu základního
vzdČlávání. Kritériem pro výbČr a zpracování obsahu je jeho významnost, využitelnost a
pĜimČĜenost. VzdČlávací program inovuje obsah vzdČlávání zejména v oblasti mravní výchovy,
výchovy ke zdravému životnímu stylu a k ochranČ životního prostĜedí.
3. Program zdĤrazĖuje pevné osvojení podstatných poznatkĤ v jejich tČsném spojení s
funkþními dovednostmi a se schopností aplikovat je pĜi Ĝešení úkolĤ, uþebních i bČžných životních
situací. Jde o zpĤsobilosti (kompetence), které si žák trvale osvojí a je pĜipraven je uplatĖovat v
dalším vzdČlávání i v životČ mimo školu. Program sleduje jak vytváĜení elementárních a
specifických dovedností a kompetencí, spjatých bezprostĜednČ s obsahem jednotlivých oblastí a
oborĤ (správné, jasné a srozumitelné vyjadĜování ústní a písemné, užití matematických pojmĤ,
znakĤ a pouþek, aplikace spoleþenskovČdních, pĜírodovČdních a jiných poznatkĤ apod.), tak i
rozvíjení prĤĜezových kompetencí, propojujících navzájem více vzdČlávacích oblastí a oborĤ a
tvoĜících základ celkové vzdČlanosti žákĤ (vyhledávání informací v rĤzných zdrojích, tĜídČní,
rozlišování podstatného od nepodstatného, zdĤvodĖování, zobecĖování, vyvozování závČrĤ,
vysvČtlování pracovních postupĤ apod.). Za dĤležité považuje program rozvíjení kompetencí
sociálních a komunikativních (naslouchání, porozumČní, spolupráce, vzájemná pomoc atd.).
DĤraz na kompetence se promítá do zpracování osnov jednotlivých pĜedmČtĤ a do pĜístupu k
hodnocení žákĤ.
4. VzdČlávací program chápe základní vzdČlávání v jednotČ jeho poznávací a hodnotové
stránky a uvádí žáky do mravních, obþanských a dalších životních hodnot dĤležitých pro utváĜení
jejich vztahu ke spoleþnosti, k lidem i k sobČ samým. SmČĜuje k tomu, aby si žáci osvojili hlavní
zásady a normy lidského jednání, aby se u nich postupnČ utváĜelo vČdomí obþanské odpovČdnosti
a aby získali nejdĤležitČjší dovednosti a návyky zdravého zpĤsobu života. Program považuje za
dĤležité nauþit žáky správnČ posuzovat jevy a situace, s nimiž se setkávají, a odpovČdnČ se
rozhodovat a jednat.
5. Program klade dĤraz na þinnostní pojetí vyuþování, v nČmž mají žáci dostatek
pĜíležitostí aktivnČ se podílet na vlastním vzdČlávání, samostatnČ se projevovat, získávat nové
vČdomosti vlastní þinností, Ĝešit úkoly, navozené situace i pĜirozené situace ze života mimo školu.
Se zĜetelem k tČmto zámČrĤm podporuje program uplatĖování postupĤ a forem práce, které
umožĖují žákĤm využívat maximálnČ vlastních zkušeností, provádČt jednoduché demonstrace a
pokusy, diskutovat, argumentovat, vyvozovat závČry.
6. Orientace na osobnost žákĤ, kterou program sleduje, vyžaduje také zĜetel k jejich
individuálním pĜedpokladĤm a možnostem, vyhraĖujícím se zájmĤm a rodícímu se životnímu
zamČĜení. V souladu s tím vytváĜí vzdČlávací program prostor jak pro využívání rĤzných
15
vzdČlávacích postupĤ a zpĤsobĤ, tak i pro uplatĖování diferencované výuky zejména na 2. stupni
základní školy (pružnost uþebního plánu, otevĜenost uþebních osnov, volitelné pĜedmČty).
7. VzdČlávací program svým pojetím a zpĤsobem zpracování poþítá s tím, že si školy
budou dotváĜet jeho podobu podle svých vlastních zámČrĤ a podmínek a vycházet pĜitom jak z
názorĤ a pĜání rodiþĤ, tak z možností, potĜeb a zájmĤ žákĤ.
života individuálního. Promítají se do postojové a motivaþní sféry žákĤ, postupnČ ovlivĖují jejich
rozhodování a jednání a vytváĜení hierarchie životních hodnot. Žáci mají:
získat orientaci v základních mravních hodnotách (úcta k životu a þlovČku, k pravdČ,
spravedlnosti), rozpoznávat je v každodenním životČ, ztotožĖovat se s nimi; odmítat takové
negativní jevy, jako je nespravedlnost, brutalita, násilí, lež a pĜetváĜka,
pochopit základní principy demokratické spoleþnosti (obþanská svoboda, odpovČdnost,
spolupráce, tolerance); poznat zpĤsoby, jak se projevovat jako aktivní a odpovČdný obþan,
projevovat úctu k právu a zákonĤm, pochopit nebezpeþí a dĤsledky protiprávního jednání,
vážit si svého domova a své vlasti; uvČdomovat si nebezpeþí a nehumánnost rĤzných
národnostních a rasových pĜedsudkĤ i rĤzných forem diskriminace,
pochopit význam a potĜebu mezinárodního dorozumČní, dodržování základních lidských práv a
ochrany lidské dĤstojnosti,
pochopit význam života a zdraví, osvojit si zásady zdravého životního stylu, nauþit se správnČ
rozhodovat a jednat ve prospČch svého zdraví i zdraví jiných,
vytvoĜit si pocit odpovČdnosti za životní prostĜedí a projevovat úctu k výsledkĤm lidské práce
minulosti i pĜítomnosti,
nauþit se dbát na sebe, projevovat se pozitivním zpĤsobem, získat pocit sebeúcty,
nauþit se respektovat ostatní, rozpoznávat rozdíly mezi lidmi, mezi jejich vlastnostmi a
charaktery, být otevĜený a zdvoĜilý vĤþi druhým lidem, ovládat své citové reakce,
získat schopnost pracovat ve skupinČ, spolupracovat, projevovat solidaritu a ochotu pomáhat
druhým.
VzdČlávací cíle programu se promítají do všech pĜedmČtĤ uþebního plánu základní
školy, které poskytují svým obsahem široké spektrum pĜíležitostí k jejich naplĖování. Realizují se
zde v rĤzných proporcích a v rĤzném poĜadí významnosti a nabývají zároveĖ konkrétnČjší podobu.
Tato konkretizace je v osnovách vyjádĜena ve specifických vzdČlávacích cílech jednotlivých
pĜedmČtĤ. MČla by být dále dotváĜena v reálném pedagogickém procesu podle daných podmínek
práce uþitele a ve vztahu k rĤzným skupinám žákĤ i k jednotlivcĤm.
Poþáteþní etapou naplĖování vzdČlávacích cílĤ programu je první stupeĖ základní
školy, který svým obsahem i zpĤsobem výuky buduje ucelený kulturní rámec pro další poznávací i
osobnostní rozvoj žákĤ.
V prĤbČhu 1. - 5. roþníku mají žáci:
získat základní nástroje kulturní komunikace (zvláštČ v oblasti jazykové výchovy a matematiky)
a s tím spojené dovednosti a kompetence,
vytvoĜit si na základČ elementárních poznatkĤ pĜirozenČ názorný, ale pĜitom ucelený obraz
pĜírodního a spoleþenské ho prostĜedí,
poznat a pĜimČĜenČ si osvojit základní pravidla a zpĤsoby mezilidského soužití (mezilidská
komunikace, sebekázeĖ, odpovČdnost, pĜátelství, uznání autority ap.),
získat elementární pĜedstavu o mravních a obþanských hodnotách, na nichž spoþívá zdravé
lidské spoleþenství a jež by se mČly stát i pevnou oporou jejich dalšího života.
2. VzdČlávací cíle programu
VzdČlávací cíle programu vyjadĜují jeho hlavní zámČry a urþují smČr pedagogického
pĤsobení ve vyuþovacích pĜedmČtech i v dalších vzdČlávacích þinnostech na 1. a 2. stupni základní
školy. PĜedstavují urþitý ideální stav, o jehož dosažení uþitelé spoleþnČ se žáky usilují. Žáci se jim
pĜibližují v souladu se svými individuálními pĜedpoklady a možnostmi.
VzdČlávací cíle programu jsou rozþlenČny:
a) na cíle poznávací a s nimi spjaté dovednosti a kompetence žákĤ,
b) na cíle hodnotové, orientované k formování osobnostních rysĤ a mravních vlastností žákĤ.
a) Poznávací cíle, dovednosti a kompetence
Tato skupina cílĤ tvoĜí jádro vzdČlávacích zámČrĤ programu. Jejich vyváženost a vzájemná
propojenost je základem funkþnosti a úþinnosti vzdČlávacího pĤsobení. Žáci (se, si) mají:
vytvoĜit pevnou soustavu klíþových poznatkĤ významných pro poznávací a praktické þinnosti,
užiteþných pro budoucí život, potĜebných pro dorozumívání s lidmi a pro orientaci v kulturních
a civilizaþních výtvorech a hodnotách,
chápat význam získaných vČdomostí ve vzájemných souvislostech a postupnČ si vytváĜet
ucelený obraz pĜírodní a spoleþenské skuteþnosti,
umČt aplikovat získané vČdomosti pĜi Ĝešení poznávacích a praktických úloh,
umČt jasnČ a srozumitelnČ vyjadĜovat, naslouchat, þíst s porozumČním, memorovat,
reprodukovat,
osvojit dovednost samostatnČ pracovat s uþebnicí a uþebními texty, vyhledávat informace, tĜídit
je a zpracovávat, dČlat si samostatnČ poznámky,
osvojit dovednost pracovat s pomĤckami (slovníky, pĜíruþní knihy, indexy, databanky,
audiovizuální pomĤcky, poþítaþe),
umČt Ĝešit pĜimČĜené poznávací problémy, klást otázky a formulovat jednoduché hypotézy,
vyvozovat závČry,
umČt vyjadĜovat své názory, diskutovat o nich, argumentovat, své závČry, stanoviska, názory
korigovat,
umČt uplatĖovat v rĤzných uþebních i praktických situacích základní myšlenkové operace
(analýza, syntéza, indukce, dedukce, zobecĖování),
osvojit další poznávací dovednosti (soustavné pozorování, srovnávání, rozbor a vyhodnocování,
rozlišování podstatného a vedlejšího, celku a þásti, užití údajĤ a poznatkĤ v nových
souvislostech),
osvojit poznatky a dovednosti spojené s estetickým vnímáním svČta, jeho ztvárĖováním a
prožíváním, umČt vnímat krásu a estetiku prostĜedí, þlovČka, jeho výtvorĤ, jednání, þinnosti,
pohybu ap.,
osvojit základní pohybové dovednosti a zpĤsoby manipulace se zatížením,
osvojit základní dovednosti a návyky k ovlivĖování aktivního zdraví.
3. UplatnČní vzdČlávacího programu ve vyuþování
Hodnotové cíle, na jejichž dosažení se vzdČlávací program zamČĜuje, se vztahují k
mravním hodnotám, k základním hodnotám spoleþenského a obþanského života i k hodnotám
ýinnostní pojetí vyuþování, na nČž vzdČlávací program klade dĤraz, pĜedpokládá soustavné
navozování uþebních situací, které otevírají široké spektrum pĜíležitostí pro naplĖování jak
poznávacích, tak hodnotových cílĤ vyuþování.
Pro poznávací stránku vyuþovacího procesu je dĤležité, aby žáci mČli pĜíležitost:
poznávat a v praktických aplikacích si ovČĜovat užiteþnost a významnost získávaných poznatkĤ
pro život, pro dorozumívání s lidmi i pro své další vzdČlávání,
pracovat samostatnČ, uspokojovat svou zvídavost a touhu po poznání, uplatĖovat svou tvoĜivost,
originalitu a fantazii v pĜirozených uþebních situacích,
16
17
b) Hodnotové cíle, postoje a motivy jednání žákĤ
využívat a uplatĖovat poznatky a zkušenosti získané ze života mimo školu (z domova a blízkého
prostĜedí, z þetby, ze sdČlovacích prostĜedkĤ, z rĤzných individuálních zájmových þinností),
dospívat k novým poznatkĤm cestou samostatného uvažování a vyvozování, hledáním rĤzných
možností a zpĤsobĤ Ĝešení problémĤ, pozorováním objektĤ z živé a neživé pĜírody, provádČním
pokusĤ, prací s literárními a jinými texty ap.,
demonstrovat vČdomosti a dovednosti v poznávacích a praktických úlohách a situacích (z
oblasti jazykové, matematicko - pĜírodovČdné, spoleþenskovČdní, estetickovýchovné, pracovnČ
technické, zdravotnČ preventivní) a pĜi práci s uþebními a jinými pomĤckami,
vytváĜet si dovednosti a kompetence dĤležité pro práci ve škole, pro další vzdČlávání i pro
orientaci v informaþních zdrojích, napĜ. samostatné záznamy z výkladu uþitele, vypracování
osnovy jednoduchého sdČlení, zjištČní údajĤ v mimoškolním prostĜedí (v knihovnČ, muzeu),
zpracování tabulky, schématu, grafu, zhotovení modelĤ, pĜíprava projektu dlouhodobého úkolu,
individuálního pracovního plánu, práce na krátkodobých úkolech s individuálním cílem,
ukázat, v þem vynikají nebo jsou schopni dosahovat uspokojivých výsledkĤ, prožívat radost z
uþení a tím získávat pozitivní vztah ke škole,
uplatĖovat své specifické pĜedpoklady ve spoleþné práci a vytváĜet si návyk spolupráce a
vzájemné pomoci.
Vyuþovací proces klade také základy hodnotové orientace žákĤ. Z toho dĤvodu by v jeho
prĤbČhu mČlo vznikat co nejvíce pĜíležitostí k tomu, aby žáci:
poznávali, že ve svém vzdČlávání se setkávají nejen s poznatky z rĤzných oblastí a oborĤ, ale i s
hodnotami, které lidé považují za dĤležité pro svĤj vlastní život i pro život celé spoleþnosti,
získávali pĜedstavu o nejdĤležitČjších oblastech tČchto hodnot (napĜ. hodnoty poznávací,
estetické, mravní, obþanské, hodnoty osobního a rodinného života, hodnoty vztahující se k svČtu
práce, k pĜírodČ a zdraví) a na konkrétních pĜíkladech si uvČdomovali jejich význam,
mohli komunikovat s uþitelem, ptát se ho, diskutovat o svých názorech, vyjadĜovat se k tomu,
co sami považují za hodnotné a cenné, þeho by chtČli dosáhnout, co by chtČli poznat, umČt, jací
by chtČli být a tím si postupnČ vytváĜet vlastní hodnotová kritéria,
rozlišovali skuteþné a zdánlivé hodnoty, pozitivní a negativní zpĤsoby jednání a aby získávali
schopnost orientovat se v rĤzných situacích, posuzovat je podle osvojených kritérií (napĜ. v
oblasti mravní kritérium dobra a zla), rozhodovat se a volit mezi alternativami.
Orientace na osobnost žáka, na jeho pĜedpoklady a možnosti je spojena s individualizací
a diferenciací vzdČlávacích postupĤ tak, aby vyuþování podnČcovalo všechny žáky, aby bylo
pĜimČĜené jejich možnostem a aby smČĜovalo k reálnČ dosažitelným výsledkĤm, znamenajícím
zĜetelný pĜínos pro jejich rozvoj.
PĜedpokladem individualizovaného pĜístupu k žákĤm je soustavný zĜetel k
psychologickým aspektĤm vzdČlávacího procesu. Významné je zvláštČ postižení pĜedČlu v
psychickém vývoji žáka na rozmezí 11 - 12 let, kdy se výraznČ mČní jeho poznávací, zájmová,
motivaþní, aspiraþní i prožitková sféra na prahu dospívání.V dlouhém období psychického vývoje a
zrání žáka od 6 do 15 let by mČl vzdČlávací proces pozornČ reagovat na promČny ve vztahu
konkrétního a abstraktního poznávání, poznávání opĜeného pĜedevším o individuální zkušenost,
živý názor, vzor, pĜíklad, zážitek a poznání orientujícího se již na rodící se prvky komunikace s
uþivem prostĜednictvím pojmĤ, symbolĤ a znakĤ. StejnČ tak je tomu u vývojových zákonitostí a
individuálních zvláštností v oblasti vnímání, pozornosti, pamČti, vyjadĜovacích schopností apod. K
významným psychologickým aspektĤm vyuþovacího procesu patĜí i zĜetel k všeobecnému a
individuálnímu tempu uþení žákĤ, k pĜirozeným rozdílĤm v psychickém, biologickém a sociálním
zrání chlapcĤ a dČvþat.
výsledkĤ dosahují. V tČchto pĜístupech a kritériích by se konkrétnČ mČlo obrazit, k þemu chce škola
žáky vést, jaké vČdomosti, dovednosti a kompetence mají ve vyuþování získávat a jaké vlastnosti se
mají u nich vytváĜet a upevĖovat.
Významným rysem tohoto pĜístupu k hodnocení je posilování kladného vztahu žákĤ k
vlastnímu vzdČlávání, oceĖování jejich pozitivních projevĤ, respektování pĜirozených rozdílĤ ve
zpĤsobu uþení i podnČcování a podporování jejich individuálních rozvojových možností.
Hodnocení žákĤ by mČlo být adresné a vyhýbat se jednostrannostem. V souladu s cíli
programu by se mČlo zamČĜovat na široké spektrum projevĤ žáka v oblasti poznávací,
þinnostní a hodnotové. PĜi hodnocení by mČl uþitel sledovat:
1. v jaké míĜe a kvalitČ si žák osvojuje poznatky, dovednosti a zruþnosti dané povahou
jednotlivých vyuþovacích pĜedmČtĤ, (jak pevnČ a trvale si osvojuje poznatky podstatné, dĤležité
pro sledování a pochopení dalšího uþiva, jak rozumí uþivu, jak chápe smysl a význam uþiva v
širších celcích) a zda projevuje zájem o obohacování svých vČdomostí a dovedností v nČkterých
pĜedmČtech a oborech;
2. jak dovede žák používat získané vČdomosti a dovednosti pĜi Ĝešení úkolĤ (slovních i
písemných), pĜi Ĝešení poznávacích a praktických situací a problémĤ, jak dovede osvojené a
získané vČdomosti, dovednosti a postupy demonstrovat na pĜíkladech a aplikovat v podmínkách
bČžného života;
3. jak žák ovládá základní komunikaþní prostĜedky, které mu umožĖují užívat a uplatĖovat
získané vČdomosti a dorozumívat se ve škole i mimo školu (jak umí naslouchat, jak umí
srozumitelnČ, souvisle a vČcnČ se vyjadĜovat, klást otázky, formulovat své myšlenky, zapojovat
se do rozhovoru), na jaké úrovni je jeho písemný projev, jakou má slovní zásobu a jak s ní
dovede pracovat v jednotlivých pĜedmČtech, jak dovede vyprávČt, sdČlovat své zkušenosti,
zážitky, vysvČtlovat své názory a pracovní postupy;
4. jak se u žáka projevují rysy samostatného myšlení (jak chápe souvislosti vČcí, faktĤ, jevĤ a
procesĤ, jak dovede tĜídit, rozlišovat podstatné od nepodstatného, hledat pĜíþiny a následky, jak
dovede zdĤvodĖovat, vyvozovat jednoduché závČry a zobecnČní), zda si tvoĜí o vČcech a jevech
samostatný úsudek a zda dovede tento úsudek opĜít o argumenty;
5. jak ovládá dĤležité uþební postupy a zpĤsoby samostatné práce (jak dovede pracovat s
uþebnicí, pracovními sešity a listy, s atlasy, tabulkami, slovníky, jak dovede vyhledávat
informace v rĤzných zdrojích a jednoduchým zpĤsobem je zpracovávat, zda a jak dovede
zhotovovat rĤzné nákresy, schémata, grafy, pĜehledy);
6. jak žák chápe a s jakým porozumČním pĜijímá mravní a obþanské hodnoty, s kterými se
setkává v prĤbČhu svého vzdČlávání a jsou významné pro jeho rozhodování a jednání v
dalším životČ (jak si žák utváĜí kritéria k rozeznávání dobrých a špatných názorĤ, postojĤ a þinĤ
lidí; v jaké míĜe je otevĜený a vnímavý k hodnotám národního spoleþenství, k národním
tradicím a k národní kultuĜe, jaký má vztah k svému domovu, k pĜírodČ, k životnímu prostĜedí,
jak dovede peþovat o své zdraví);
7. jak se žák projevuje, jaké má vlastnosti (jak spolehlivČ a odpovČdnČ plní své povinnosti, jak
je snaživý, zda dovede spolupracovat ve vyuþování, být vstĜícný a tolerantní ke svým
spolužákĤm, zachovávat elementární pravidla kulturního chování a lidského soužití).
PĜístupy k hodnocení žákĤ a jeho kritéria budou v praxi bezesporu ovlivnČny stylem
pedagogické práce uþitele; stejnČ významnČ by mČly být ovlivnČny i povahou a zpĤsobem
vzdČlávání na 1. a 2. stupni základní školy. VzdČlávací program poþítá s využitím rĤznorodých
forem hodnocení žákĤ; jejich spoleþným jmenovatelem by mČlo být upevĖování pozitivního vztahu
žákĤ ke škole a jejich motivace k dosahování dobrých výsledkĤ.
4. Hodnocení žákĤ
VzdČlávací program pĜedpokládá, že jeho východiska a zámČry se projeví také v pĜístupu k
hodnocení žákĤ a ve výbČru hlavních kritérií, podle nichž se posuzuje, jak ve škole pracují a jakých
18
19
Uþební plán
II. Uþební plán
Uþební plán 1. - 9. roþníku základní školy vytváĜí obsahové a organizaþní podmínky pro
realizaci zámČrĤ vzdČlávacího programu pĜi formování základĤ vzdČlanosti žákĤ. PĜihlíží k potĜebČ
kontinuálního a návazného vzdČlávacího pĤsobení na žáky po dobu jejich školní docházky i k
pedagogickým a psychologickým zvláštnostem 1. a 2. stupnČ základní školy.
Uþební plán:
výbČrem a skladbou vyuþovacích pĜedmČtĤ pokrývá všechny oblasti a obory Standardu
základního vzdČlávání a jím stanovené kmenové uþivo chápané jako jádro základní vzdČlanosti
žáka,
zaĜazením volitelných pĜedmČtĤ reaguje na potĜebu otevĜenosti vzdČlávací nabídky tím, že
jejich prostĜednictvím obohacuje a rozšiĜuje Standardem stanovený obsah základního vzdČlání
vzhledem k rĤznorodým zájmĤm a pĜedpokladĤm žákĤ,
pĜimČĜeným stupnČm pružnosti a variability umožĖuje jednak jeho další dotváĜení podle
pedagogických zámČrĤ a podmínek školy, jednak uplatĖování rĤzných zpĤsobĤ diferencované
výuky,
stanovuje týdenní hodinovou dotaci povinných vyuþovacích pĜedmČtĤ jak se zĜetelem ke
splnČní vzdČlávacích požadavkĤ na 1. a 2. stupni základní školy, tak se zĜetelem k potĜebČ
zdravého tČlesného a duševního rozvoje žákĤ.
Charakteristika funkce a obsahu povinných pĜedmČtĤ zahrnutých do
uþebního plánu ZŠ
Uþební plán
Širokou oblast života þlovČka v rĤzných spoleþenstvích i oblast mezilidských a sociálních
vztahĤ a hodnot zastupují v uþebním plánu komplexní pĜedmČty prvouka a vlastivČda na 1. stupni,
na 2. stupni pak pĜedmČty dČjepis a obþanská výchova. Zatím co na 1. stupni se obsah tČchto
pĜedmČtĤ orientuje pĜedevším na zkušenosti žákĤ v rodinČ, v blízkém prostĜedí, na obrazy života
lidí v minulosti a pĜítomnosti, na 2. stupni získávají žáci již ucelený pohled do národní minulosti a
do svČtových dČjin, do fungování sociálních, obþanských a státních institucí i do soustavy životních
hodnot a mravních norem.
PĜedmČt rodinná výchova na 2. stupni ZŠ smČĜuje k tomu, aby se žáci v návaznosti na
uþivo 1. stupnČ (v pĜedmČtu prvouka a v bloku pĜedmČtĤ pĜírodovČda a vlastivČda) orientovali v
základních otázkách zdraví, zdravého životního stylu, rodinného života i v širších problémech
mezilidských vztahĤ.
Oblast estetické výchovy je v uþebním plánu zastoupena pĜedmČty hudební výchova a
výtvarná výchova. Tyto pĜedmČty otevírají prostor pro pĜirozený muzikální a výtvarný projev
žákĤ, který dále kultivují, spojují s osvojováním pĜíslušných dovedností a technik i elementárních
poznatkĤ z teorie a dČjin hudby a výtvarného umČní.
ZamČĜení Standardu k pracovním þinnostem, þinnostnímu poznávání svČta a k životní
praxi žákĤ podporuje v uþebním plánu pĜedmČt praktické þinnosti. UmožĖuje žákĤm osvojení
rĤzných praktických dovedností, pracovních postupĤ a technik, pochopení rĤzných technologií,
rozvíjí jejich specifické tvoĜivé schopnosti, probouzí v nich zájem o rĤzné profese a uvádí je do
svČta práce.
PĜedmČt tČlesná výchova poskytuje žákĤm prostor k osvojování nových pohybových
dovedností, k ovládání a využívání rĤzných sportovních þinností a návody k rozvoji tČlesné
zdatnosti a ke zdravému zpĤsobu života.
Charakteristika je zpracována ve vazbČ na oblasti a obory Standardu základního vzdČlávání
a vyjadĜuje základní vzdČlávací linii, kterou svým pojetím a svou strukturou sleduje uþební plán.
ýelné místo v uþebním plánu zaujímá pĜedmČt ýeský jazyk. Ve své jazykové i
literárnČvýchovné þásti poskytuje žákĤm nezbytné pĜedpoklady a nástroje komunikace se
skuteþností, s lidmi a s kulturními výtvory. Podstatným zpĤsobem rozvíjí jejich myšlení a prožívání,
podmiĖuje jejich úspČšnost v dalších pĜedmČtech i v dalším vzdČlávání.
Výuka cizímu jazyku, kromČ svého praktického komunikativního poslání, nabývá na
významu i pro orientaci žákĤ ve stále výraznČji propojeném svČtČ.
Vedle þeského jazyka je druhým nosným pilíĜem základního vzdČlání matematika, která
prostĜednictvím matematických znakĤ, útvarĤ a pojmĤ uvádí žáky do þíselných a prostorových
vztahĤ ve skuteþnosti, uþí je logickému kritickému a pĜesnému myšlení a usuzování. Poznatky a
dovednosti získané v matematice jsou nezbytné pro životní praxi žáka i pro jeho další vzdČlávací
orientaci.
PĜírodovČdné vzdČlání zajišĢují v uþebním plánu na 1. stupni pĜedmČty prvouka a
pĜírodovČda, uvádČjící žáky prĤpravným a názorným zpĤsobem do celku živé a neživé pĜírody, a
specializované pĜedmČty pĜírodopis, fyzika a chemie na 2. stupni. V nich jsou žáci vedeni již k
systematickému poznávání biologických, geologických, fyzikálních a chemických jevĤ a procesĤ
vyskytujících se v pĜírodČ, v denním životČ a technické praxi, k hledání pĜíþin, souvislostí a vztahĤ
v pĜírodních faktech a jevech, k pochopení významu pĜírodovČdních oborĤ pro život þlovČka.
Geografické uþivo je zahrnuto v uþebním plánu do komplexního pĜedmČtu vlastivČda na 1.
stupni a do pĜedmČtu zemČpis na 2. stupni základní školy. Žáci se v nich postupnČ seznamují s
pĜírodními, hospodáĜskými a sociálními podmínkami života lidí v blízkém prostĜedí, v regionech,
na území ýeské republiky, v EvropČ a dalších svČtadílech a s hlavními údaji z politické geografie
svČta.
20
21
Uþební plán
UýEBNÍ PLÁN ZÁKLADNÍ ŠKOLY, 1. - 9. ROýNÍK
PĜedmČt
ýeský jazyk
Roþník
5.
6.
1.
2.
3.
4.
9
10
10
7
7
3
3
5
5
3
4
Cizí jazyk
Matematika
4
5
5
Prvouka
2
2
3
PĜírodovČda
7.
8.
9.
Minimum
6. - 9.
16
x)
x)
x)
x)
12
16
VlastivČda
Chemie
4
Fyzika
6
PĜírodopis
6
ZemČpis
6
DČjepis
6
Obþanská výchova
x)
x)
x)
x)
Rodinná výchova
Hudební výchova
1
1
1
Výtvarná výchova
1
1
1
1
1
1
TČlesná výchova
2
2
2
4
4
4
6
4
2
2
8
Volitelné pĜedmČty
6
Disponibilní dotace *)
Týdenní dotace
povinných pĜedmČtĤ
4
4
20
22
23
24
25
27
1
1
1
29
31
31
3
Nepovinné pĜedmČty
x) V 6. - 9. roþníku o þasové dotaci jednotlivých vyuþovacích pĜedmČtĤ rozhodne Ĝeditel školy tak,
aby se vyuþovalo všem pĜedmČtĤm uþebního plánu daného roþníku, byl naplnČn daný minimální
poþet hodin pro pĜedmČt a dodržena týdenní þasová dotace. U volitelných pĜedmČtĤ v 7. - 9.
roþníku Ĝeditel školy rozhoduje i o jejich zaĜazení do roþníku.
Minimální poþet hodin pro jednotlivé pĜedmČty v 6. - 9. roþníku: þeský jazyk - 16, cizí jazyk 12, matematika - 16, chemie - 4, fyzika - 6, pĜírodopis - 6, zemČpis - 6, dČjepis - 6, obþanská
výchova - 4, rodinná výchova - 4, hudební výchova - 4, výtvarná výchova - 6, praktické þinnosti
- 4, tČlesná výchova - 8, volitelné pĜedmČty - 6.
*) Disponibilní dotaci lze využít:
a) v 7. roþníku pouze na zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu nebo na
zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka ,
22
Uþební plán
b) v 8. a 9. roþníku pouze na zvýšení hodinové dotace nČkterého povinného pĜedmČtu, na
zvýšení hodinové dotace nČkterého pĜedmČtu s jeho souþasnou integrací s jiným pĜedmČtem,
na zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu nebo na zaĜazení volitelného
nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka .
Poznámky
1. V l. - 3. roþníku ZŠ lze vyuþovat pĜedmČtĤm v blocích, v menších þasových celcích než je 1
vyuþovací hodina a jednotlivé Ĝízené þinnosti kombinovat a propojovat pĜi zachování celkové
týdenní þasové dotace pro jednotlivé vyuþovací pĜedmČty.
2. ýeský jazyk
V 1. roþníku ZŠ má pĜedmČt komplexní charakter.
Ve 2. - 5. roþníku ZŠ má složky specifického charakteru
þtení a literární výchova
jazykové vyuþování
slohový výcvik
psaní
O þasové dotaci jednotlivých složek rozhodne vyuþující.
Ve 2. - 5. roþníku ZŠ se psaní vyuþuje v týdnu zpravidla v menších þasových celcích, než je celá
vyuþovací hodina.
V 6. - 9. roþníku ZŠ má složky specifického charakteru:
jazykové vyuþování
literatura
slohový výcvik
O þasové dotaci jednotlivých složek rozhoduje vyuþující.
3. Cizí jazyk
Ve 4. - 9. roþníku ZŠ škola organizuje výuku zpravidla jazyka anglického nebo nČmeckého
podle zájmu žáka a podmínek školy (dále viz poznámka 9).
4. PĜírodovČda, VlastivČda
Ve 4. a 5. roþníku ZŠ o þasové dotaci jednotlivých pĜedmČtĤ a o organizaci výuky
rozhodne Ĝeditel školy po dohodČ s vyuþujícím tak, aby se vyuþovalo obČma pĜedmČtĤm uþebního
plánu v daném roþníku.
V rámci dané þasové dotace se vyuþuje i uþivu z oblasti výchovy ke zdraví v rozsahu 40
hodin celkem za 4. a 5. roþník.
5. Hudební výchova, Výtvarná výchova, Praktické þinnosti
Ve 4. a 5. roþníku ZŠ o þasové dotaci jednotlivých pĜedmČtĤ a o organizaci výuky
rozhodne Ĝeditel školy po dohodČ s vyuþujícím tak, aby se vyuþovalo všem pĜedmČtĤm uþebního
plánu v daném roþníku.
6. Praktické þinnosti
V 1. – 9. roþníku ZŠ o výbČru jednotlivých témat uþiva a organizaci výuky v rámci
podmínek školy rozhodne Ĝeditel školy. V nČkterých vyuþovacích hodinách, podle charakteru
provádČné þinnosti, mĤže být tĜída dČlena na skupiny tak, aby byla zajištČna bezpeþnost žáka a
ochrana jeho zdraví.
23
Uþební plán
7. Obþanská výchova, Rodinná výchova
Podle podmínek školy lze vyuþovat obČma pĜedmČtĤm integrovanČ, a to jako jednomu
komplexnímu pĜedmČtu s názvem Obþanská a rodinná výchova pĜi zachování celkové þasové
dotace.
8. TČlesná výchova
Podle pokynu MŠMT ýR þj. 14697/98 - 50 využívat možností uþebního plánu ke zvýšení
poþtu hodin tČlesné výchovy všude tam, kde jsou pro to vytvoĜeny odpovídající podmínky.
Uþební plán
11. DČlení tĜíd na skupiny žákĤ se Ĝídí platným pokynem MŠMT ýR.
12. Ve tĜídách, které pracují podle Modifikace vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA
pro specifické potĜeby dČtí se sociálním nebo kulturním znevýhodnČním, þj. 13365/2001 - 22, se
doporuþuje vČnovat v 6. – 9. roþníku vyšší poþet vyuþovacích hodin zejména pĜedmČtĤm Rodinná
výchova a Praktické þinnosti.
9. Volitelné pĜedmČty
Volitelné pĜedmČty je možno zavádČt od 7. roþníku, v 8. a 9. roþníku je jejich zavedení
závazné. O výbČru a þasové dotaci volitelných pĜedmČtĤ rozhodne Ĝeditel školy; volitelným
pĜedmČtĤm se podle jejich charakteru vyuþuje po dobu nejménČ jednoho pololetí.
V pĜípadČ zavedení volitelného pĜedmČtu Cizí jazyk musí být jeho výuka zahájena již v 7.
roþníku. Pokud se od 4. roþníku ZŠ vyuþovalo anglickému nebo nČmeckému jazyku, pĜednostnČ se
nabízí jazyk francouzský, ruský a španČlský. Pokud se od 4. roþníku vyuþovalo francouzskému,
ruskému, španČlskému, pĜípadnČ jinému jazyku, jako druhý cizí jazyk se vždy zaĜazuje jazyk
anglický nebo nČmecký.
Soustavu níže uvedených doporuþených volitelných pĜedmČtĤ mĤže Ĝeditel školy podle
pedagogických zámČrĤ školy a potĜeb žákĤ doplnit o další pĜedmČty s podmínkou, že jejich
vzdČlávací obsah bude navazovat na Standard základního vzdČlávání a funkþnČ jej rozvíjet.
Cizí jazyk
Konverzace v cizím jazyce
SemináĜ a praktika z pĜírodovČdných pĜedmČtĤ
SemináĜ ze spoleþenskovČdních pĜedmČtĤ
Informatika
Základy ekonomiky a úþetnictví
Základy administrativy
Technické kreslení
Technické þinnosti
Domácnost
10. Nepovinné pĜedmČty
Od 1. roþníku ZŠ mohou být zavedeny nepovinné pĜedmČty, které se zaĜazují nad rámec
týdenní þasové dotace povinných pĜedmČtĤ. ěeditel školy mĤže koncipovat nepovinné pĜedmČty po
dohodČ s vyuþujícím podle podmínek školy a podle zájmu žákĤ. VýbČr a poþet nepovinných
pĜedmČtĤ není pro žáka omezen.
Cizí jazyk jako nepovinný pĜedmČt lze zavést až od 6. roþníku ZŠ.
Doporuþené nepovinné pĜedmČty:
1. roþník ZŠ
- pĜípravný zpČv
1. – 4. roþník ZŠ
- individuální logopedická péþe
- sborový zpČv
- instrumentální soubor
- literárnČ dramatická výchova
- užité výtvarné þinnosti
- další cizí jazyk
- odborné kursy (první pomoc, fotografování apod.)
- náboženství
- pohybové a sportovní aktivity
- zdravotní tČlesná výchova
24
25
Uþební osnovy
III. Uþební osnovy pro 1. - 9. roþník
Soubor uþebních osnov je uspoĜádán podle poĜadí vyuþovacích pĜedmČtĤ v uþebním plánu
pro 1. - 9. .roþník. Uþební osnovy jednotlivých pĜedmČtĤ obsahují nČkolik þástí. V úvodní þásti se
charakterizuje povaha pĜíslušného pĜedmČtu, jeho místo v celku základní vzdČlanosti i v pĜíslušné
vzdČlávací oblasti Standardu základního vzdČlávání. V návaznosti na obecné cíle základního
vzdČlávání jsou formulovány specifické vzdČlávací cíle pĜedmČtu, k nimž vyuþovací proces
smČĜuje a o jejichž dosažení usiluje u všech žákĤ v souladu s jejich pĜedpoklady a možnostmi.
Specifické vzdČlávací cíle vytváĜejí rámec pro pedagogickou þinnost uþitele, orientují jeho práci na
podstatné uþivo, které by si mČli žáci osvojit, na to, jaké dovednosti a kompetence by mČli získat a
jaké hodnotové orientace by si mČli vytvoĜit.
Do uþebních osnov jednotlivých pĜedmČtĤ je zaĜazena þást PĜístupy k obsahu a
organizaci výuky, ve které se vČnuje pozornost zpĤsobĤm organizace výuky, charakteristice etap
výuky vzhledem k rozvoji dČtí, k jejich zkušenostem a možnostem, pĜístupĤm k výbČru témat,
vazbám mezi složkami pĜedmČtu, tvoĜivé práci uþitele i pracovnímu prostĜedí a materiálnímu
vybavení. Souþástí této þásti osnov je volné doporuþení pro 6. - 9. .roþník k optimálnímu zaĜazení
tematických celkĤ do jednotlivých roþníkĤ.
Další þást osnov je vČnována vlastnímu uþivu uspoĜádanému do didaktického systému a
obsahových okruhĤ (témat) urþujících náplĖ vyuþování. V souladu s povahou pĜíslušného pĜedmČtu
zahrnuje toto uþivo soubor poznatkĤ, þinností a dovedností, v nichž se realizují vzdČlávací cíle
pĜedmČtu.
Aby byla zvýraznČna sledovaná funkþnost a praktická využitelnost vzdČlávání, navazuje na
celky uþiva rámcový nárys poznávacích a þinnostních kompetencí, které by mČli žáci v prĤbČhu
vzdČlávání získávat, nazvaný Co by mČl žák umČt. Formulace uvedených výstupĤ není normou
výkonu žáka; jde o preference, na nČž by se mČl uþitel orientovat pĜi zpracování uþiva. Uvedené
výstupy plní i funkci zpČtné vazby, jsou nástrojem vnitĜní evaluace vzdČlávacího procesu a tím i
jeho zdokonalování. Nejsou zamČĜeny na detaily, ale mají postihnout to, co by mČl žák trvale získat,
s þím by mČl umČt pracovat a co by mČl umČt používat v praxi. Proto se jeví jako dĤležité, aby
vyuþující pohlížel na þásti uþebních osnov Uþivo a Co by mČl žák umČt jako na vnitĜnČ
propojený celek.
Podle povahy jednotlivých pĜedmČtĤ a zpĤsobu zpracování osnov jsou ještČ za výþtem
uþiva, urþeného všem žákĤm, zaĜazeny PĜíklady rozšiĜujícího uþiva. Využití tČchto obsahových
prvkĤ závisí na stylu práce uþitele i na zájmech a zamČĜení žákĤ. Tato þást má doporuþující
charakter, mĤže sloužit i k diferenciaci výuky a není pro uþitele ani žáky závazná.
Z hlediska strukturálního a organizaþního je uþivo v osnovách zpracováno dvojím
zpĤsobem. Buć je uþivo pĜedmČtu utĜídČno po jednotlivých roþnících, nebo je zpracováno v bloku
pro dva þi více roþníkĤ. Uþitel pĜi organizaci výuky a zaĜazování tematických celkĤ do jednotlivých
roþníkĤ mĤže vycházet z uvedeného doporuþení nebo je sám rozvrhnout do návazných postupných
krokĤ v jednotlivých roþnících. Tento zpĤsob zpracování uþiva vyjadĜuje i tendenci ke zvýšení
pedagogických kompetencí škol a uþitelĤ, zvláštČ tam, kde lze využívat uvolnČné þasové dotace
pĜedmČtĤ a tím i uplatnČní diferenciaþních a specializaþních zĜetelĤ.
ýeský jazyk
ýESKÝ JAZYK
Specifické cíle
Kvalita osvojení a užívání mateĜského jazyka v jeho mluvené i písemné podobČ je
základním znakem úrovnČ všeobecné vzdČlanosti žákĤ základní školy, nástrojem funkþního
dorozumívání i nástrojem jejich integrace do lidských spoleþenství. Otevírá žákĤm svČt vyjádĜený
verbálními prostĜedky a umožĖuje jim komunikaci s kulturními výtvory a hodnotami. Jazykový
rozvoj žákĤ probíhá paralelnČ a ve vzájemné podmínČnosti s jejich rozumovým a emocionálním
zráním. ProstĜednictvím jazykové a literární výchovy získává žák schopnost vyjadĜovat své
myšlenky a city, vžívat se do myšlení a cítČní druhých lidí. Získává prostĜedky k tomu, aby chápal
význam nejdĤležitČjších literárních výtvorĤ v historii národní a evropské kultury a mohl se
orientovat v rĤzných formách slovesné produkce souþasnosti.
Ovládnutí jazykových prostĜedkĤ þeštiny je i základním pĜedpokladem úspČšného
vzdČlávání v dalších oblastech, zejména pĜi osvojování cizích jazykĤ.
Ve své jazykové þásti se výuka zamČĜuje pĜedevším na to, aby
si žáci v žádoucí míĜe kvality, trvalosti a správnosti osvojili techniku þtení a psaní a prokazovali
ji ve škole i mimo školu,
se nauþili souvisle vyjadĜovat a dovedli správnČ a kultivovanČ používat mateĜský jazyk v
bČžných situacích,
získali pro život významné dovednosti, spojené s mnohostrannou komunikací þlovČka v
moderní spoleþnosti (ústní a písemné zpĤsoby vyjadĜování ve vztahu k odlišným adresátĤm,
schopnost vyjadĜovat vlastní názory, vystupovat pĜed lidmi ap.),
poznávali bohatost þeského jazyka, jeho slovní zásoby a v praxi dovedli používat elementární
pravidla stylistiky,
si osvojili podstatné poznatky ze systému þeského jazyka a prakticky ovládli základy þeského
pravopisu.
V literárnČvýchovné þásti smČĜuje výuka k tomu, aby
se žáci, pĜimČĜenČ svému vČku, nauþili s porozumČním þíst a interpretovat pĜístupné texty z
literatury minulosti i souþasnosti a postupnČ si vytváĜeli základní þtenáĜské dovednosti a návyky,
získali elementární a použitelné literárnČvČdné poznatky, dĤležité pro pochopení þteného textu,
pro jeho rozbor a hodnocení,
se seznámili s nejdĤležitČjšími literárními žánry a formami a dovedli rozlišovat hodnotnou
literaturu od literatury konzumní a manipulaþní,
se na základČ þetby a dalších þinností utváĜel jejich þtenáĜský vkus a trvalý zájem o þetbu,
chápali funkci divadla, filmu, televize a ostatních médií, nauþili se orientovat v jejich
mnohostranné nabídce z hlediska kvality a významu pro vlastní život.
Významnou funkcí literární výchovy je prostĜednictvím þetby podporovat emocionální
zrání žákĤ a na pĜíkladech jim ozĜejmovat životní a mravní hodnoty, které ovlivĖují zpĤsoby
jednání a rozhodování lidí. Tím se jim otevírá i cesta k sebepoznání a k pozitivním životním
motivacím. PČstuje u žákĤ smysl pro krásu jazykového výrazu a umČleckého obrazu skuteþnosti,
probouzí v nich city lidské solidarity a spoluúþasti.
PĜístupy k obsahu a organizaci výuky
Uþitel využívá dostupných nebo vlastních materiálĤ a metod. Žáci se podílejí na výstavbČ
hodiny, uþí se pracovat s vlastními chybami. Znaþný význam má individuální pĜístup uþitele k
žákĤm.
26
27
ýeský jazyk
Orientovat se v jazyce se žáci uþí tak, že v hodinách þeského jazyka a literatury nebudou
ostré hranice mezi uþivem mluvnice, slohového výcviku a literární výchovy, ale že si žáci v každé
hodinČ þeského jazyka a literatury uvČdomí propojenost jazyka, stylistických prvkĤ i literárních
prvkĤ.
I když je ve stĜedu pozornosti uþivo právČ probíraného tématu, je tĜeba opakovat a
zdokonalovat vyjadĜovací schopnosti a dovednosti žákĤ. Proto se po celý rok zaĜazují jazykové
rozbory, cviþení pravopisná, lexikálnČ sémantická a stylizaþní a prĤbČžnČ se peþuje o zvukovou
stránku mluvnických projevĤ. Význam pravopisu nelze pĜeceĖovat, ale ani podceĖovat. Pozornost
se zamČĜuje na jevy základní, žáci se uþí užívat jazykových pĜíruþek: Pravidel þeského pravopisu,
Slovníku spisovné þeštiny a Struþné mluvnice þeské.
PĜi zadávání témat slohových prací uþitel pĜihlíží k znalostem a zájmĤm žákĤ.
Podstatou práce v literární výchovČ je, aby se žáci uþili pozornČ vnímat literární text,
rozumČt jeho významĤm a smyslu; porozumČní literárnímu textu spojené s kultivací citĤ a prožitkĤ
a s pochopením významu literatury pro život mladého þlovČka tvoĜí základ pro utváĜení trvalého
zájmu žákĤ o hodnotnou þetbu, divadlo i o hodnotnou filmovou a televizní produkci. Ve vyšších
roþnících základní školy by žáci pĜi práci s literárními texty a v dalších þinnostech mČli postupnČ
poznávat - v jednoduchém systému - prvky poetiky základních literárních žánrĤ, pochopit jejich
funkce v literárním textu a osvojených pojmĤ a poznatkĤ umČt používat pĜi rozboru, výkladu a
hodnocení literárního textu (díla). Konkrétní postup ve vyuþování (poĜadí témat, výbČr textĤ, dČl,
autorĤ) si vytváĜí uþitel; ten stanovuje, s pĜihlédnutím k zájmĤm žákĤ, i tituly souvislé þetby (2 - 3
knihy na roþník) a rozhoduje o výbČru a zaĜazení doplĖujícího uþiva.
ýeský jazyk
1. roþník
Jazykové vyuþování
Uþivo
VČta, slovo, slabika, hláska.
Písmeno malé, velké, tištČné, psané.
Teþka, þárka, stĜedník, dvojteþka, otazník, vykĜiþník, pomlþka, uvozovky.
Hlasité a tiché þtení.
ýlánek, nadpis, Ĝádek, odstavec.
Prosba, podČkování, omluva, blahopĜání.
*****
Rozlišení vČty, slova, slabiky a hlásky z hlediska potĜeb þtení a psaní.
Poznávání písmen abecedy ve vztahu jim odpovídajícím hláskám.
Rozvíjení znČlého hlasu, artikulování, srozumitelné mluvení.
UvČdomČlé þtení, plynulé spojování slabik a slova, výslovnost délky hlásek.
SdČlování krátkých zpráv.
Krátké mluvené projevy.
Co by mČl žák umČt
SpisovnČ se vyjadĜovat z hlediska slovní zásoby, gramatické správnosti a kultury mluveného
projevu odpovídajících možnostem žáka 1. roþníku.
Rozlišit vČty, slova, slabiky, hlásky (písmena).
SrozumitelnČ mluvit, uvČdomČle þíst, vyjádĜit svoji zkušenost.
ýeský jazyk
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva
VyprávČní pohádek a povídek, pĜednes básní, Ĝešení hádanek, úþast na dramatizaci pohádky
nebo povídky.
2. roþník
Uþivo
28
VČta a souvČtí.
ýeština - abeceda a písmo.
VČta - jednotka jazykového (Ĝeþového) projevu.
Grafická podoba vČty a souvČtí.
Spojení dvou nebo více vČt.
Spojky a jejich funkce.
PoĜádek vČt.
Druhy vČt podle postoje mluvþího.
VČta, slovo.
Slovní význam - slovo nadĜazené, podĜazené, souĜadné.
PoĜádek slov ve vČtČ.
Slovo, slabika, hláska, písmeno.
RozdČlení hlásek.
Samohlásky, souhlásky, dvojhlásky.
Souhlásky znČlé a neznČlé.
Slabikotvorné r, l.
Písmeno Č.
Význam slabiky pro dČlení slov.
Slovní druhy: podstatná jména a slovesa, pĜedložky.
Vlastní jména.
Základní formy spoleþenského styku.
DČj - základ vypravování.
Jednoduchý popis.
*****
VyjadĜování ústní a písemné.
Krátké souvislé projevy.
Rozlišování þeské vČty od jiných jazykĤ.
Procviþování v mluveném a þteném projevu; psaní jednoduchých vČt.
Spojování a oddČlování vČt.
Procviþování v užití nejfrekventovanČjších spojek.
Sled vČt v Ĝeþi mluvené a psané.
Odlišování a zdĤvodĖování druhĤ vČt, psaní vČt s náležitými znaménky.
TvoĜení vČt ze slov.
Rozlišování vČt podle postoje mluvþího.
Sestavování slov ve vČty.
TĜídČní slov.
Rozlišování nadĜazenosti a podĜazenosti slov.
Urþování poĜádku slov ve vČtČ.
Rozlišování hlásek; výslovnost dlouhých a krátkých samohlásek; psaní i/y po mČkkých a
tvrdých souhláskách.
Vyslovování a psaní souhlásek na konci a uvnitĜ slova.
Výslovnost a psaní slov se skupinČ dČ, tČ, nČ, bČ, pČ, vČ, mČ.
29
ýeský jazyk
DČlení slov na konci Ĝádku.
Seznámení s názvy slovních druhĤ.
Poznávání podstatných jmen, sloves a pĜedložek v textu.
Rozlišování obecných a vlastních jmen.
Procviþování pravopisu jmen místních.
Oslovení, pozdrav, podČkování.
Dodržování posloupnosti dČjĤ na základČ pozorování.
Pojmenovávání pĜedmČtĤ a jejich vlastností
Pracovat s vČtou jako jednotkou projevu.
Používat spojky v souvČtí i vČtČ jednoduché.
Dodržovat poĜádek slov ve vČtČ.
Rozeznávat vČty dle postoje mluvþího.
Orientovat se v rozdČlení hlásek, tvoĜení slabik (dČlení slov jednoduchých).
Dodržovat správnou výslovnost a psaní skupin dČ, tČ, nČ, bČ, pČ, vČ, mČ.
Poznávat podstatná jména a slovesa.
Rozlišovat obecná a vlastní jména.
PrĤbČžnČ se seznamovat s pravopisem jmen, uþit se respektovat základní formy spoleþenského
styku, cviþit se ve schopnosti vypravovat a popisovat.
Porovnávat jednoduché vČty v þeském jazyce s jiným jazykem (konkrétnČ tĜeba pozdrav,
podČkování, výzvy na silnici, ve vlaku apod.).
DČlení slov v textu dČtských þasopisĤ a knížek, objevování chyb zpĤsobených technikou
poþítaþového dČlení slov.
Hry se slovy konþícími na podobné hlásky (dub, dup).
DoplĖování znamének, slabik - individuální kartiþky pro žáky respektující zájmy dČtí v urþité
tĜídČ.
Popis domácího mazlíþka, þtyĜnohého kamaráda i s využitím obrázku.
Vypravování rĤzných pĜíhod. Líþení humorných i smutných situací.
3. roþník
Uþivo
VČta souvČtí.
VČta jednoduchá – její stavba.
Skladební dvojice.
Nauka o slovČ.
Slovo a skuteþnost.
Slova významem podobná, pĜíbuzná a protikladná.
Hláskosloví.
Stavba slov.
Slovní pĜízvuk.
Vyjmenovaná slova.
Druhy slov.
Ohebné a neohebné slovní druhy.
Vlastní jména.
Slovesa - pojmenování dČje.
30
ýeský jazyk
Tvary sloves - þasování.
Stylizace a kompozice.
Jazykové prostĜedky.
ýlenČní jazykového projevu.
Souvislé jazykové projevy.
Otázky a odpovČdi.
Reprodukce textu.
Vypravování.
Popis.
Osnova textu.
Spoleþenský jazyk a jeho formy.
*****
Urþování vČt a souvČtí.
Spojování vČt, doplĖování souvČtí.
TĜídČní slov podle významu.
Vyhledávání slov podobných a protikladných.
Rozlišování slabik, hlásek.
Urþování poþtu slabik.
Správné kladení slovního pĜízvuku.
PamČtní zvládnutí vyjmenovaných slov, jejich použití v textu.
Pravopis i/y po obojetných souhláskách.
Poznávání a rozlišování slovních druhĤ.
SkloĖování podstatných jmen.
Rozlišování þísla jednotného a množného rodu mužského, ženského a stĜedního.
UvČdomČlé zvládnutí jmen osob, vyhledávání jmen zvíĜat, mČst, vesnic, hor, Ĝek (výcvik
pravopisu).
Urþování osoby, þísla a þasu.
ýasování sloves v þase pĜítomném, budoucím i minulém.
Procviþování slovosledu.
VýbČr vhodných prostĜedkĤ.
Sestavování nadpisu a procviþování þlenČní projevu.
Pojmenovávání pĜedmČtĤ, dČjĤ.
VytváĜení dovednosti klást otázky.
Vypravování podle obrázkĤ.
Ústní i písemný popis jednoduchých pĜedmČtĤ a þinností.
Využívání jednoduché osnovy.
Požádání o informaci, podání struþné informace (i telefonicky).
Uvítání návštČvy, rozlouþení se.
SdČlování pĜání, pozdravĤ (ústní i písemné); pohlednice, dopis.
VýbČr vhodných výrazĤ.
Rozlišovat slabiky a hlásky.
Zvládnout pĜehled i užívání vyjmenovaných slov a s tím i pravopis po obojetných souhláskách.
Rozlišovat slovní druhy.
SkloĖovat podstatná jména.
Pracovat s mluvnickými kategoriemi podstatných jmen.
SprávnČ psát obvyklá vlastní jména.
Urþovat osobu, þíslo a þas u sloves, rozlišovat slova ohebná od slov neohebných.
31
ýeský jazyk
Odlišit vČtu od souvČtí, poznat skladební dvojice, všímat si významĤ slov.
Souvisle se vyjadĜovat a klást otázky.
Vypravovat dle názorných pomĤcek.
Popisovat jednoduché pĜedmČty i þinnosti.
Vyhledávání zajímavých vlastních jmen z okolí bydlištČ, z plánkĤ mČsta, z vlastní þetby.
Obecná jména lišící se použitím i/y, í/ý a jak je používat.
Jednoduché kĜížovky a hádanky.
Úryvky z beletrie - ilustrace vypravování, popisĤ.
SoutČže ze znalosti vyjmenovaných slov.
Pohotovost pĜi vyhledávání slov podobných þi protikladných.
Vtipné pĜání, rĤzné druhy pĜijatelných pozdravĤ, co se nemá Ĝíkat návštČvám, jak potČšit
kamaráda v nemoci apod.
Popis domácích prací; vypravování s vtipnou zápletkou.
4. roþník
Uþivo
Nauka o slovČ.
Hlásková podoba slova.
Význam slova.
Slova jednoznaþná a mnohoznaþná.
Slova spisovná a nespisovná.
Slova citovČ zabarvená.
Stavba slov.
KoĜen, pĜípona a pĜedpona.
PĜedložky.
Vyjmenovaná slova.
Slovní druhy.
Vzory podstatných jmen.
Infinitiv sloves.
Urþité slovesné tvary.
Slovesné zpĤsoby.
Stavba vČty.
PodmČt a pĜísudek.
Shoda pĜísudku s podmČtem.
PĜímá Ĝeþ - Ĝeþ mluvþího.
Stylizace a kompozice.
Osnova, nadpis, þlenČní projevu.
Vypravování – dČjové složky.
Popis rostlin, zvíĜat, vČcí.
Formy spoleþenského styku.
*****
Zkoumání rĤzných podob slova.
Rozlišování slov dle významĤ.
Rozlišování slov spisovných a nespisovných.
Poznávání rĤznČ citovČ zabarvených slov, porovnávání se slovy spisovnými.
Poznávání koĜenu a rozlišování þásti pĜíponové a pĜedponové.
32
ýeský jazyk
Rozlišování pĜedpon a pĜedložek.
UvČdomČlé používání i/y po obojetných souhláskách u vyjmenovaných i pĜíbuzných slov.
Urþování slovních druhĤ.
SkloĖování podstatných jmen.
Urþování infinitivu.
Urþování osoby, þísla a þasu sloves.
ýasování sloves oznamovacího zpĤsobu.
Urþování slovesného zpĤsobu v textu.
Rozlišování vČty jednoduché a souvČtí.
Spojování vČt v souvČtí spojovacími výrazy.
Urþování podmČtu a pĜísudku.
Psaní i/y v pĜíþestí minulém (bez ovČĜování).
Rozlišování Ĝeþi pĜímé a vČty uvozovací; dramatizace textu.
Využívání vhodných jazykových prostĜedkĤ.
Sestavování osnovy, tvoĜení nadpisu, þlenČní textu na odstavce.
Dodržování následnosti dČjových složek.
Procviþování rĤzných popisĤ.
Sestavování telegramu, telefonování.
Psaní dopisu vþetnČ adresy.
Porovnávat význam slov, všímat si spisovné podoby slov a porovnávat ji s užívanými
nespisovnými slovy, znát stavbu slov.
UvČdomČle používat i/y po obojetných souhláskách.
Urþovat slovní druhy.
SkloĖovat podstatná jména, þasovat slovesa, respektovat shodu pĜísudku s podmČtem.
Rozlišovat vČtu jednoduchou a souvČtí, pracovat s holou vČtou, odlišovat Ĝeþ pĜímou a vČtu
uvozovací.
Sestavovat osnovu projevu, þlenit text na odstavce.
Znát rĤzné druhy popisĤ.
Sestavit text telegramu.
UmČt výstižnČ a struþnČ telefonovat.
Napsat dopis s vhodným oslovením a správnou adresou.
Vypravovat s použitím plnovýznamových sloves a využitím vhodných spojek.
VyjadĜovat se též pomocí souvČtí.
VČty s podmČtem, který není vyjádĜen podstatným jménem, holé vČty s neslovesným pĜísudkem
(napĜ. Mlþeti zlato).
Vyhledávání nevhodných jazykových prostĜedkĤ v bČžném mluveném projevu a nahrazování
vhodnými spisovnými výrazy.
Nezvyklá slova objevovaná pĜi þetbČ dĜíve vydávaných knížek pro dČti, význam a objasĖování
archaismĤ.
SoutČživé hry na rychlost správného urþení slovního druhu.
Popis kvČtiny, kterou doma pČstujeme.
Proþ se nČkteĜí lidé bojí zvíĜat ?
Dopis psaný do nemocnice.
Domácí oslava - pĜání pro maminku - báseĖ.
Obsah pohlednic.
33
ýeský jazyk
5. roþník
Uþivo
Národní jazyk (mateĜský jazyk) nejdĤležitČjší prostĜedek dorozumívání.
Stavba slova.
Odvozování pĜíponami a pĜedponami.
ýásti slova.
KoĜen - spoleþný pro všechna pĜíbuzná slova.
Souhláskové skupiny na styku pĜedpony nebo pĜípony a koĜene.
PĜídavná jména odvozená od jmen zakonþených na - s/ - ský, - ští.
Zdvojené souhlásky.
PĜedpony s - , z - , vz - .
PĜedložky s, z.
Skupiny bČ/bje, vČ/vje, pČ, mČ/mnČ (bje, vje, tam, kde se setká pĜedpona ob - a v - s koĜenem na
je - ).
DČlení slov na konci Ĝádku.
Pravopis i/y po obojetných souhláskách (mimo koncovku).
Tvarosloví - slovní druhy.
Mluvnické kategorie podstatných jmen.
Druhy pĜídavných jmen.
Slovesa - mluvnické kategorie.
PodmiĖovací zpĤsob.
Zájmena - seznámení s jejich druhy.
Zájmena osobní.
ýíslovky.
Druhy þíslovek.
Skladba - základní vČtné þleny.
PodmČt vyjádĜený i nevyjádĜený.
PodmČt nČkolikanásobný.
PĜísudek slovesný.
VČta jednoduchá.
SouvČtí.
Interpunkce u Ĝeþi pĜímé.
Sloh
Reprodukce jednoduchých textĤ.
Vypravování.
Popis pĜedmČtu, dČje, pracovního postupu.
Dopis.
Telegram.
Tiskopisy - poštovní poukázka, prĤvodka, podací lístek.
*****
PrĤbČžné osvojování jazyka jako nástroje dorozumívání.
VytváĜení vztahu k jazyku.
Urþování koĜene, pĜedpon, pĜípon.
Vyznaþování slovotvorných základĤ, jak byla slova odvozena.
Výcvik v pravopise – užití správných koncovek.
DoplĖování pĜedpon podle smyslu.
34
ýeský jazyk
OdĤvodĖování pravopisu s pĜihlédnutím ke zpĤsobu tvoĜení slov
Osvojování spisovné výslovnosti a pravopisu souhláskových skupin.
Osvojování si základního významu pĜedpon.
Používání pĜedložek s, z.
Procviþování uþiva (neukonþené) skupin bČ/bje, vČ/vje, pČ, mČ/mnČ.
Procviþování dČlení slov po slabikách.
Užívání vyjmenovaných slov (i u frekventovaných slov pĜíbuzných).
Osvojování slovních druhĤ, jejich užívání.
Urþování pádĤ, þísla, rodu, vzoru, skloĖování jmen podle vzorĤ.
Rozlišování druhĤ pĜídavných jmen pravopis.
Urþování mluvnických kategorií sloves.
Prvotní procviþování tvarĤ podmiĖovacího zpĤsobu.
Nahrazování podstatných a pĜídavných jmen zájmeny.
Urþování zájmen osobních.
Rozlišování þíslovek v textu.
SkloĖování þíslovek základních.
Urþování základních vČtných þlenĤ.
Vyhledávání rĤzných podmČtĤ.
Užívání podmČtu nČkolikanásobného ve vČtách.
Osvojování shody pĜísudku s podmČtem.
Urþování vČty jednoduché.
Spojování vČt v souvČtí.
Využívání interpunkce ve slohovém výcviku (s pomocí Pravidel þeského jazyka a Struþné
mluvnice þeské).
Sloh
Sestavování osnovy textĤ.
Odlišování tvrzení od mínČní.
Procviþování vypravování.
Vlastní popis.
Psaní dopisu - jeho þástí.
Podávání telegramu.
VyplĖování tiskopisĤ.
Využívat jazyka jako nástroje k ústnímu i písemnému dorozumívání jak ve škole, tak v bČžném
životČ.
Užívat prĤbČžnČ spisovnou výslovnost a pravopis.
Využívat pĜídavná jména pĜi stylistickém projevu ústním i písemném.
NezamČĖovat kategorie podstatných jmen a sloves.
Pracovat s rĤznými typy souvČtí.
Znát základní pravidla interpunkce a umČt jich využívat v praxi.
Pracovat s Pravidly þeského pravopisu.
Orientovat se v encyklopediích urþených dČtem a mládeži.
Poradit si v bČžném spoleþenském styku, zvládnout vyplĖování bČžných tiskopisĤ.
Vypravovat, popisovat, rozšiĜovat si slovní zásobu.
Vyhledávání vČt jednoduchých a souvČtí ve 100+1 zahraniþní zajímavost, využívání pĜi vČtném
rozboru.
35
ýeský jazyk
PĜímá Ĝeþ v knížkách pro dČti.
Popisy pĜedmČtĤ z televizního vysílání.
BlahopĜejné telegramy a tvoĜivé texty.
Pozorování pĜírody v souvislosti s vyhledáváním nČkolikanásobného podmČtu.
Dopis, který nČco Ĝíká. Psaníþka ve škole.
Moje poklady a druhy þíslovek. ýíslovka v roli podmČtu.
Nadbyteþné užívání zájmen v bČžné mluvČ.
Interpunkce v dopise.
Zvláštnosti telegramĤ.
ProblematiþtČjší tiskopisy.
6. roþník
Uþivo
Úvod o þeském jazyce
Rozvrstvení národního jazyka.
NáĜeþí.
Obecná þeština.
Jazykové pĜíruþky.
ýeský jazyk
Úvod o þeském jazyce
Práce s ukázkami spisovného a nespisovného jazyka.
Rozlišování útvarĤ národního jazyka.
Používání jazykových pĜíruþek.
Zvuková stránka jazyka
Opakování o hláskách.
ýtení zdvojených souhlásek.
Používání pauzy, dĤrazĤ, tempa pĜízvuku.
Skladba
UpevĖování vČdomostí.
Urþování rozvíjejících vČtných þlenĤ.
TvoĜení vČt s podmČtem vyjádĜeným podstatným jménem.
Urþování vČty hlavní a vedlejší.
Spojování vČt spojovacími výrazy.
Procviþování interpunkce v jednoduchých souvČtích.
Tvarosloví
Seznamování s uþivem informativnČ.
Rozlišování jmen obecných a vlastních.
SkloĖování jmen v regionu.
Urþování pĜídavných jmen, vþetnČ procviþování pravopisu.
Procviþování pravopisu jmenných tvarĤ pĜídavných jmen (pĜ. z literární výchovy).
SkloĖování a stupĖování pĜídavných jmen.
Využívání rĤzných pĜípon stupĖovaných pĜídavných jmen.
Vyhledávání a urþování zájmen.
SkloĖování zájmen ukazovacích a pĜivlastĖovacích – orientaþnČ.
Užívání spisovných tvarĤ podmiĖovacího zpĤsobu.
Spisovná a nespisovná výslovnost.
Skladba
Základní vČtné þleny.
Rozvíjející vČtné þleny.
VČta jednoduchá.
SouvČtí.
Interpunkce v souvČtí.
Tvarosloví
Slovní druhy.
Druhy podstatných jmen: konkrétní, abstraktní, pomnožná, hromadná a látková, obecná a
vlastní.
Jména osobní a místní.
Druhy pĜídavných jmen: tvrdá, mČkká, pĜivlastĖovací.
Jmenné tvary pĜídavných jmen.
StupĖování pĜídavných jmen, 2. a 3. stupeĖ pĜídavných jmen.
Zájmena - ten, náš, on, ona, ono, mĤj, tvĤj, svĤj, její.
Slovesa - tvary podmiĖovacího zpĤsobu pĜítomného a minulého.
Sloh
Procviþování vypravování.
Sestavování osnovy: a) heslovitČ, b) pomocí vČt.
Zpracování popisu.
Zpracovávání jednoduchého pracovního postupu.
Sestavování zpráv a oznámení.
Výpisky ze snadného odborného textu, výtah z odborného þlánku.
Psaní dopisĤ rĤzným adresátĤm………….
Sloh
Vypravování - þasová posloupnost.
Osnova vypravování.
Popis a jeho funkce.
Význam pracovního postupu.
Zpráva a oznámení.
Výpisky a výtah.
Hlavní myšlenky textu.
Dopis - osobní a úĜední.
*****
Pracovat s abstraktními typy podstatných jmen, s jednotlivými slovními druhy, s dalšími typy
vlastních jmen.
Užívat jmenných tvarĤ pĜídavných jmen bez pravopisných obtíží.
SkloĖovat zájmena a nezamČĖovat jejich tvary.
VhodnČ používat slovesné tvary.
Neustále prohlubovat poznatky o vhodných jazykových prostĜedcích používaných pĜi
písemných stylistických pracích, sestavit zprávy þi oznámení.
Pracovat s odborným textem, najít hlavní myšlenku textu, poĜizovat si potĜebné výpisky, výtahy.
Nastylizovat dopis soukromého i dopis úĜedního charakteru.
Užívat základní principy skladby.
36
37
ýeský jazyk
ýeský jazyk
Zkracování slov - zkratky, zkratková slova.
Sestavování kĜížovek, zámČny vČt hlavních s vedlejšími, sledování frekvence rĤzných slovních
druhĤ v literárních žánrech, hra se slovy - u hry "zemČ, mČsto, zvíĜe, rostlina, vČc" doplĖovat
vzory použitých podstatných jmen ap.
Odvozovat neurþitá zájmena od zájmen tázacích (z 5 - na 25).
Všeobecné vČtné rozbory; podmiĖovací zpĤsob v lidových písních; rĤzná þeská a moravská
náĜeþí a jejich užití v literárním díle; jmenné tvary pĜídavných jmen v názvech (ulic, mČst,
vesnic); vznik vlastních jmen a zemČpisných názvĤ; práce s etymologickým slovníkem; návody
u rĤzných pracovních nástrojĤ a pomĤcek; tČžší pracovní postupy v domácnosti; hlavní
myšlenky zajímavých textĤ z rĤzných oblastí.
Sloh
Popis.
Charakteristika.
Charakteristika literárních postav.
Líþení.
Výtah.
Žádost.
Životopis.
Vypravování.
*****
7. roþník
Uþivo
Skladba
Druhy vČt podle postoje mluvþího (oznamovací, tázací, rozkazovací, pĜací), vČty zvolací.
Otázky doplĖovací a zjišĢovací.
VČty dvojþlenné a jednoþlenné (i s nevyjádĜeným podmČtem).
Základní vČtné þleny holé, rozvité, nČkolikanásobné.
VyjádĜení podmČtu rĤznými slovními druhy.
VyjádĜení pĜísudku (slovesný, jmenný).
Rozvíjející vČtné þleny: pĜívlastek, pĜedmČt, pĜísloveþné urþení, pĜístavek, doplnČk.
Seznámení s druhy vedlejších vČt: podmČtná, pĜedmČtná, pĜísloveþná (místní, þasová,
zpĤsobová, mČrová, pĜíþinná - dĤvodová, úþelová, podmínková a pĜípustková), pĜívlastková,
doplĖková a pĜísudková.
Tvarosloví
Psaní velkých písmen.
SkloĖování zájmen (jenž).
Slovesný rod (þinný a trpný).
Další slova neohebná - pĜísloveþné spĜežky.
StupĖování pĜíslovcí.
PĜedložky, spojky, þástice, citoslovce.
Nauka o významu slov
Slovo a sousloví.
Rþení.
Jednoznaþná slova.
Mnohoznaþná slova.
Odborné názvy, názvosloví.
Synonyma.
Homonyma.
Slova citovČ zabarvená.
Odborné názvy.
Nauka o tvoĜení slov
Slovní zásoba - zpĤsoby jejího obohacování.
TvoĜení slov - odvozováním, skládáním a zkracováním.
Odvozování podstatných a pĜídavných jmen pĜedponou a pĜíponou.
Slovesa - jejich odvozování.
TvoĜení slov skládáním.
38
Skladba
Urþování druhĤ vČt.
Urþování prostĜedkĤ charakteristických pro jednotlivé vČty.
Urþování vČt na základČ zvládnutí základních vČtných þlenĤ.
Vyhledávání a urþování základních vČtných þlenĤ.
Urþování podmČtu a slovního druhu, kterým je vyjádĜen.
Urþování pĜísudku a slovního druhu, kterým je vyjádĜen.
RĤzné typy pĜívlastkĤ, pĜísloveþná urþení a jejich urþování.
Rozlišování hlavní a vedlejší vČty.
Nahrazování vČtných þlenĤ vedlejšími vČtami.
Vyhledávání spojovacích výrazĤ.
Tvarosloví
Procviþování a ovČĜování správného psaní velkých písmen.
Procviþování tvarĤ jenž, jež.
PĜevádČní sloves do trpného rodu.
PĜevádČní sloves do þinného rodu.
Rozlišování neohebných slov.
Využívání pĜísloveþných spĜežek.
Nahrazování pĜíslovcí s opaþným významem.
Rozlišování neohebných slov.
Vyhledávání v textu.
Nauka o významu slov
Urþování vČcných významĤ slov.
Práce se Slovníkem spisovné þeštiny; práce v knihovnČ.
Vyhledávání rþení, vysvČtlování (využití v mluvených projevech).
Vyhledávání slov jednoznaþných a mnohoznaþných.
Využívání termínĤ z ostatních vyuþovacích pĜedmČtĤ.
Užívání ve vČtách (výcvik).
Volba vhodných slov.
Využívání ve slohových a literárních útvarech.
Využívání termínĤ z jiných vyuþovacích pĜedmČtĤ.
UvádČní názvĤ osob, zvíĜat, prostĜedkĤ, dČjĤ, vlastností a pod.
RĤzné zpĤsoby tvoĜení slov (uvádČní názvĤ nositelĤ vlastností a pod.).
PĜechylování podstatných jmen, uvádČní názvĤ osob, míst, respektování regionálních názvĤ.
Odvozování od podstatných jmen a pĜídavných jmen a od sloves.
39
ýeský jazyk
Vyhledávání slov odvozených.
Spojování slov s rĤznými pĜedponami a užívání ve vČtách.
Užívání složenin.
Rozlišování zkratek a zkratkových slov.
Sloh
Popis výrobkĤ, umČleckých dČl, pracovních postupĤ.
Vystižení povahy þlovČka, jeho schopností, zájmĤ, zvláštností.
VyjadĜování pomocí rþení.
Využívání pĜirovnání, pĜísloví a poĜekadel.
Rozlišování charakteristiky (vnČjší a vnitĜní).
Procviþování subjektivnČ zabarveného popisu.
Zpracování výtahu z odborného textu výbČr vhodných jazykových prostĜedkĤ.
Formulování ústní a písemné žádosti.
Sestavování životopisu.
Vypravování - scény ze hry, z filmu, ukázky z knihy.
Využívat znalosti o podstatných jménech konkrétních, abstraktních v projevu ústním i
písemném.
Vyhledávat obtížnČjší tvary slov v jazykových pĜíruþkách.
Nepoužívat nadbyteþnČ zájmena ukazovací ve svém projevu a rozlišovat vhodné užívání zájmen
vztažných.
Volit nejvhodnČjší pĜedložky a spojky v souvČtích.
Orientovat se v rĤzných typech vedlejších vČt, rozlišovat vedlejší vČtné þleny a správnČ je
urþovat.
Respektovat pĜi písemném dČlení slov koĜeny slov.
Ovládat pravopis lexikální, tvaroslovný a skladební.
Ovládat interpunkci ve vČtČ jednoduché i v souvČtí.
Prohlubovat poznatky o vhodných jazykových prostĜedcích pĜi komunikaci s vrstevníky i
s dospČlými.
Sestavit vlastní životopis.
Sepsat žádost.
Vhodné a nevhodné jazykové prostĜedky v bČžné komunikaci, nahrazování nevhodných
prostĜedkĤ vhodnČjšími.
Rozlišování podstatných jmen konkrétních a abstraktních – práce s etymologickým slovníkem.
Zvláštnost pĜedložky za - pojí se se tĜemi pády (2. , 4. a 7. p.), kde se setkáváme s pĜedložkou za
ve spojení s 2. p. nejþastČji ?
Slovní druhy používané rĤznými našimi spisovateli - ukázka z díla K. ýapka, F. Nepila, R.
KĜesĢana, O. Neffa aj.
Jazyk literatury sci - fi.
DoplnČk ve sportovních zprávách.
SouvČtí v rĤzných slohových útvarech.
ýeský jazyk
8. roþník
Uþivo
Skladba
VČta jednoduchá a souvČtí.
Druhy vedlejších vČt.
Významový pomČr mezi souĜadnČ spojenými vČtami hlavními.
SouvČtí souĜadné: hlavní vČty v pomČru sluþovacím, odporovacím, stupĖovacím, vyluþovacím,
pĜíþinném (dĤvodovém), dĤsledkové.
Významový pomČr mezi jednotlivými þleny v nČkolikanásobném vČtném þlenu.
SouvČtí souĜadné a podĜadné.
Obohacování slovní zásoby.
Slova pĜejatá, jejich výslovnost a pravopis
PĜejímání slov z cizích jazykĤ.
Tvarosloví
SkloĖování jmen pĜejatých a cizích jmen vlastních.
Slovesný vid.
Obecné výklady o þeském jazyce
Slovanské jazyky (západní, jižní a východní).
Útvary þeského jazyka a jazyková kultura.
Sloh
Líþení.
Jednoduchý výklad.
Výtah.
Jednoduchá úvaha.
Souhrnné pouþení o slohu.
*****
Skladba
Opakování a procviþování uþiva.
Procviþování vedlejších vČt.
Urþování významového pomČru mezi vČtami, doplĖování spojovacích výrazĤ.
Použití souĜadných spojek, vztažných zájmen a pĜíslovcí.
Vyhledávání rĤzných pĜíkladĤ spojovacích výrazĤ.
Urþování významového pomČru mezi þleny nČkolikanásobného vČtného þlenu.
Rozlišování souvČtí souĜadného a podĜadného.
OddČlování vedlejších vČt vložených do vČt hlavních.
Procviþování rĤzných zpĤsobĤ tvoĜení slov.
Slova pĜejatá, jejich výslovnost a pravopis
Vyhledávání slov cizího pĤvodu.
Nahrazování pĜejatých slov slovy domácími.
Psaní a výslovnost frekventovaných obecných jmen a cizích jmen vlastních.
40
41
ýeský jazyk
Tvarosloví
Využívání Pravidel þeského pravopisu, Slovníku spisovné þeštiny a jiných slovníkĤ a
jazykových pĜíruþek.
Urþování slovesného vidu; vidové dvojice.
Obecné výklady o þeském jazyce
Seznamování s ukázkami slovanských jazykĤ s výchovným využitím.
Rozlišování spisovného jazyka, náĜeþí, obecné þeštiny.
PĜevádČní textu z nespisovné podoby do spisovné a naopak.
Sloh
Rozlišování charakteristiky vnČjší a vnitĜní.
Zpracování osnovy a procviþení subjektivnČ zabarveného popisu.
VýbČr vhodných jazykových prostĜedkĤ.
Výtah z uþební látky jiného pĜedmČtu.
Zpracování úvahy na vhodné téma, uplatnČní vlastních zkušeností, názorĤ a postojĤ.
RĤzné slohové útvary (v literárních ukázkách).
Využívat znalostí o významovém pomČru mezi souĜadnČ spojenými hlavními vČtami pĜi
komunikaci.
Rozlišovat rĤzné druhy souvČtí, vČtu hlavní a vedlejší.
PorozumČt slovĤm cizího pĤvodu a nahrazovat je slovy domácími.
Pracovat s rĤznými typy slovníkĤ a jazykových pĜíruþek.
Mít pĜehled o slovanských jazycích.
PĜevádČt text z nespisovné podoby jazyka do spisovné.
Odlišovat prvky vypravování, líþení, popisu a pod.
Používat vhodné jazykové prostĜedky pro výklad, úvahu a ostatní stylistické útvary.
VyjádĜit postoj a názor odpovídajícími stylistickými a jazykovými prostĜedky.
Podstatná jména s významem životným skloĖující se jako neživotná (napĜ. národ, život) a
podstatná jména s životnými koncovkami (napĜ. snČhuláci, draci).
Vzory podstatných jmen obecných, i jmen vlastních (napĜ. JiĜí - jarní, Jirka - pĜedseda, vrátný mladý).
Nahrazování podstatných jmen v množném þísle podstatnými jmény hromadnými (napĜ.
kameny - kamení).
Nezvyklá pĜíjmení a jejich skloĖování.
Výslovnost pĜejatých slov - práce s rĤznými þlánky odborných þasopisĤ.
Slovesné tvary v publicistickém stylu a v bČžné komunikaci.
SouvČtí v odborném textu a v umČlecké literatuĜe.
RĤzné typy životopisĤ a jejich umČlecké zpracování.
9. roþník
Uþivo
Obecné výklady o jazyce
ěeþ, jazyk, projev mluvený psaný.
Slovanské jazyky.
Vývoj jazyka (neologismy).
42
ýeský jazyk
Útvary þeského jazyka.
JazykovČda.
Jazyková kultura.
Pravopis
Lexikální, tvaroslovný, skladební.
Hlásky, souhlásky, spodoba znČlosti, slova neslabiþná.
PĜízvuk.
VČtná melodie.
Slovní zásoba a význam slova
Slovo a sousloví.
Rozvoj slovní zásoby.
Jádro slovní zásoby.
Odborné názvy.
Význam slova - synonyma, homonyma, antonyma.
Význam základu, druhotný, obrazný.
Slova domácí, mezinárodní.
TvoĜení slov
Stavba slova, odvozování, skládání a zkracování slov koĜen - pĜípona – pĜedpona a koncovka
slova.
Tvarosloví
Slovní druhy, slova ohebná, neohebná, podstatná jména konkrétní, abstraktní, pomnožná,
hromadná, látková.
Podstatná jména obecná, vlastní.
PĜídavná jména a jejich druhy.
StupĖování pĜídavných jmen.
Druhy zájmen a þíslovek.
Pomocné sloveso být.
Druhy pĜíslovcí, stupĖování, pĜísloveþné spĜežky.
Druhy pĜedložek a spojek.
Krácení kmenové samohlásky.
Mluvnické významy jmen a sloves.
Skladba
VČty podle postoje mluvþího.
Mluvnický zápor.
VČta jednoduchá a souvČtí.
Skladební dvojice.
Shoda, Ĝízenost, pĜimykání.
VČty dvojþlenné a jednoþlenné.
Sponová slovesa.
PĜívlastek tČsný, volný.
DoplnČk a jeho zvláštnosti.
VČta hlavní a vedlejší.
VČta Ĝídící a závislá.
SouvČtí souĜadné a podĜadné.
Druhy vedlejších vČt (doplĖková a pĜísudková).
43
ýeský jazyk
Druhy významového pomČru mezi souĜadnými spojenými vČtami nebo vČtnými þleny.
Složité souvČtí.
ěeþ pĜímá a nepĜímá.
Samostatný vČtný þlen (oslovení, vsuvka, vČta neúplná).
PoĜádek slov.
Sloh
Popis.
Charakteristika.
Líþení.
Jednoduchý výklad.
Jednoduchá úvaha.
Vypravování.
Fejeton.
Proslov.
Diskuse.
Funkþní styly: hovorový, odborný, umČlecký, administrativní, Ĝeþnický.
Slohové útvary.
*****
Seznamování s ukázkami slovanských jazykĤ.
Práce s rĤznými ukázkami textu literatury starší a souþasné.
Disciplíny jazykovČdy.
ProhĜešky proti spisovnému jazyku.
Pravopis
Procviþování ú/Ĥ, z/s, i/y, bČ/bje, vČ/vje, pČ, mnČ/mČ a dČlení slov.
Správná výslovnost hlásek, hláskových skupin.
Správné kladení pĜízvuku.
Melodie vČty, význam tempa a tvoĜení pauz v bČžné komunikaci.
Slovní zásoba a význam slova
Urþování vČcných významĤ slov.
Práce se slovníky.
Encyklopedický slovník.
Etymologický slovník.
Termíny vyuþovacích pĜedmČtĤ.
Hry se slovy, volba podobných slov.
Práce s PĜíruþním slovníkem jazyka þeského.
Ukázky z rĤzných slovníkĤ.
Slovník cizích slov.
TvoĜení slov
Procviþování rĤzných zpĤsobĤ tvoĜení slov.
Hledání koĜene slov – použití pĜi písemném dČlení slov.
Tvarosloví
SkloĖování rĤzných jmen.
Slohové využití jmen.
ýeský jazyk
ZaĜazování jmen hromadných ke vzorĤm, pravopis jmen vlastních.
Úskalí pĜídavných jmen pĜivlastĖovacích.
Pravopis stupĖování pĜídavných jmen.
SkloĖování zájmen a þíslovek.
Tvary slovesa být ve slohových pracích a jejich nahrazování plnovýznamovými slovesy.
Vyhledávání pĜíslovcí, užívání pĜísloveþných spĜežek.
Správné užívání neohebných slov.
UvádČní pĜíslovcí se zkrácenou kmenovou samohláskou.
Procviþování tvaroslovného pravopisu.
Skladba
Urþování druhu vČt, pravopis rĤzných typĤ vČt.
Vyhledávání záporu v textu.
Rozdíly ve stavbČ vČty a souvČtí.
Urþování vČtných þlenĤ.
PĜíklady shody, Ĝízenosti, pĜimykání.
Vyhledávání rozdílu mezi vČtou dvojþlennou a jednoþlennou.
VČty se sponovým slovesem.
Pravopis ve shodČ pĜísudku s podmČtem.
Interpunkce u rĤzných pĜívlastkĤ.
Odlišování doplĖku od pĜísloveþného urþení.
Urþování vČty hlavní a vedlejší.
Vyhledávání vČt Ĝídících a závislých v souvČtí.
Vymezení souvČtí podĜadného.
Poþet vČt hlavních v souvČtí.
Urþování vedlejších vČt.
Výskyt vČty doplĖkové a pĜísudkové.
Specifikace významového pomČru hlavních vČt a vČtných þlenĤ.
Vyhledávání pomČrĤ mezi vČtami.
Výskyt složitého souvČtí v odborném textu.
Pravopis Ĝeþi pĜímé v textu.
Urþování samostatného vČtného þlenu.
PoĜádek slov v þeské vČtČ.
Sloh
Popis složitČjších pracovních postupĤ, umČleckých dČl.
Vystižení povahy þlovČka, jeho schopností, zájmĤ, zvláštností.
Rozlišování charakteristiky (vnČjší a vnitĜní).
Procviþování subjektivnČ zabarveného popisu.
Zpracování osnovy výkladu na základČ výbČru vhodných jazykových prostĜedkĤ.
Zpracování úvahy – uplatnČní zkušeností, názorĤ a postojĤ.
Vypravování scény ze hry, z filmu, ukázky z knihy.
Zvláštnosti fejetonu v þeské literatuĜe.
PĜíprava krátkého proslovu (k blízké osobČ).
UspoĜádání diskuse na aktuální téma dle zájmu žákĤ.
Vyhledávání rĤzných stylĤ z uþebnic, beletrie, novin, þasopisĤ a jejich procviþování.
VýbČr dle zájmu žákĤ.
SkloĖovat podstatná jména obecná i vlastní.
44
45
ýeský jazyk
Užívat frekventovaná pĜejatá slova (vþetnČ skloĖování).
SkloĖovat a stupĖovat pĜídavná jména.
Používat správnČ tvary zájmen a þíslovek (vþetnČ pravopisu).
Rozeznávat a vhodnČ používat neohebná slova.
Ovládat mluvnické kategorie sloves.
Využívat rĤzné slovní druhy vhodné jako spojovací výrazy ve vČtČ jednoduché a v souvČtí.
Dbát na kladení správného pĜízvuku u slov a vČt.
Nezapomínat na grafické odlišení vČt, pĜímé Ĝeþi.
ýlenit text do odstavcĤ dle osnovy.
Pracovat s odborným textem.
Orientovat se v encyklopedických a jazykových pĜíruþkách.
Pronikat do logiky skladby þeského jazyka.
Respektovat interpunkci i ve vČtších stylistických projevech.
Mít pĜehled o þlenČní složitého souvČtí.
Využívat znalostí o oslovení, vsuvce, vČtČ neúplné.
Dbát na ustálený poĜádek slov.
Orientovat se v rĤzných slohových útvarech a využívat vhodné slovní zásoby.
Dodržovat pravidla týkající se zvukové stránky þeského jazyka.
Rozlišovat spisovný jazyk, náĜeþí a obecnou þeštinu.
TvoĜení souvČtí dle grafĤ (napĜ. Ss: AH1, V1 pĜívlastková, BH1, ale H2, a proto H3; Sp: V1
pĜísloveþná þasová, H1, V2 podmČtná) apod.
Synonyma v tvorbČ K. ýapka.
Vlastní jména v díle V. ýtvrtka.
Jednoslabiþná slova v pohádce J. Wericha.
Jazyk V. Vanþury.
Slovní zásoba v díle B. Hrabala.
RĤzné typy milostných dopisĤ (poklady þeské literatury).
Úvahy na rĤzná témata - volba jazykových prostĜedkĤ.
Interpunkce v denním tisku.
ýeský jazyk
Psaní velkých poþáteþních písmen vlastních jmen a prvního slova vČty.
VytváĜení základĤ rukopisu: þitelnost, úhlednost a celková úprava písemného projevu.
Psát správné tvary písmen a þíslic ve vČtší velikosti a liniatuĜe.
Psát a spojovat písmena, slabiky a slova, interpunkci, znaménka.
Dodržovat správné poĜadí písmen a úplnost slova.
PĜevádČt slova a vČty z podoby mluvené do polohy psané.
Dodržovat þitelnost a úhlednost psaného projevu pĜi zachovávání základních hygienických a
pracovních návykĤ.
2. roþník
Uþivo
Nácvik psaní velkých tiskacích písmen pro výuku geometrie.
Psaní psacích písmen podle tvarových skupin s dĤrazem na štíhlost písmen, zvláštČ oválných
s oblouky a kliþkami, na dodržování stejnomČrné výšky písmen tvarovČ si podobných (e, l, v, V,
c, C, þ, ý, ch, Ch, o, O, z, Z, ž, Ž) a na rozestupy písmen ve slovech.
Procviþování spojování písmen o, v, b s ostatními písmeny, zvláštČ s písmeny e, r, z,
prohloubením a protažením háþku.
Spojování písmen vratným tahem.
UmísĢování diakritických znamének.
Dodržování jednotlivých tvarĤ písmen.
Aplikaþní cviþení: psaní adres, dopisu.
Úprava písemnosti - nadpis, odstavec.
þtení.
Tvarové skupiny písmen a þíslic:
1. skupina: l, e, é, Č, b, f, h, k, d, ć, t, Ģ, þíslice 1, 4, 7;
2. skupina: U, u, ú, Ĥ, i, í, r, Ĝ, N, n, M, m, V, v, y, ý, (W, w, Y);
3. skupina: C, c, ý, þ, Ch, ch, E, þíslice 6;
4. skupina: O, Ó, o, ó, A, a, á, d, ć, G, g, þíslice 0, 9 (Q, q);
5. skupina: j, p, G, g, y, ý, (Q, Q);
6. skupina: I, J, H, K, (X, x), þíslice 8, 4;
7. skupina: P, B, R, ě, T, ġ, F, þíslice 3, 5, 8;
8. skupina: S, s, Š, š, L, D, Z, z, Ž, ž, þíslice 2;
9. skupina: I, V, X, L, C, D, M;
10.skupina: . : , ; , , ! ? - = x ( )
Uþivo
Psaní
1. roþník
V 1. roþníku je psaní organickou souþástí pĜedmČtu þeský jazyk a je tČsnČ spjato s výukou
ýinnosti a pĜípravné cviky pro uvolĖování ruky k psaní a kresebné cviky velkých tvarĤ.
Základní hygienické návyky: sezení, držení tužky, umístČní sešitu a jeho sklon, hygiena zraku.
Zacházení s grafickým materiálem.
Psaní jednotlivých prvkĤ písmen a þíslic (þáry, oblouky, zátrhy, ovály, kliþky, vlnovky).
Orientace v liniatuĜe. Individuální použití pomocné liniatury.
Kvalitativní znaky písma.
Poznávání psaní a osvojování písmen, slabik, slov.
Psaní krátkých slov a jednoduchých vČt.
Opisování podle pĜedlohy, pĜepisování, diktát, autodiktát.
46
Psát písmena a þíslice podle normy psaní v pĜirozené velikosti a liniatuĜe a dodržovat sklon
písma.
SprávnČ spojovat písmena, slabiky, zachovávat rozestup písmen, psát jednoduchý text.
SprávnČ užívat velká písmena ve slovech i vČtČ a diakritická znaménka.
Dodržovat požadavky na þitelnost, úhlednost, celkovou úpravu projevu a hygienické a pracovní
návyky.
Napsat adresu, pĜání.
47
ýeský jazyk
3. roþník
ýeský jazyk
Tabule psacího písma
Uþivo
UpevĖování správných tvarĤ písmen a þíslic v souladu s normou psaní.
OdstraĖování individuálních nedostatkĤ v kvalitativních i kvantitativních znacích písma.
Automatizace psacího pohybu, dodržování hygienických návykĤ správného psaní.
Osobitý rukopis - plynulý, rychlý, úhledný projev.
Kontrola vlastního projevu.
ěímské þíslice - þtení a psaní.
Užití v praxi - letopoþty.
Celková úprava písemného projevu v sešitČ, zápisky, pracovní poznámky.
VyplĖování poštovních formuláĜĤ: podací lístek, poštovní poukázka, telegram.
Psát podle normy psaní v pĜirozené velikosti a liniatuĜe, s dodržením sklonu písma (75°) a
rozestupĤ písmen.
Psát þitelnČ, úhlednČ a pĜimČĜenČ hbitČ.
ProvádČt kontrolu vlastního projevu.
VyjádĜit se v jednoduchých formách psaného projevu.
Napsat krátký dopis.
ýtení a literární výchova
4. - 5. roþník
Uþivo
1. roþník
Písemné formy spoleþenského styku: psaní adres, pohlednic, blahopĜání, korespondenþní lístek správné a úþelné rozvržení daného prostoru.
Psaní dopisĤ s jednoduchým obsahem (pozvání, oznámení).
Formální úprava dopisu, úhlednost, þitelnost.
Písemné formy úĜedního styku: vyplĖování tiskopisĤ.
Jednoduchá objednávka, pĜihláška.
Písemné vyjádĜení vzkazu, informace.
Kultura písemného vyjadĜování: struþné zápisy z uþebního textu - úþelnost, struþnost, þitelnost.
Zápisy do sešitĤ, poznámky.
Výpisy údajĤ ze slovníku.
Popis postupu dČje, popis þinnosti, místnosti apod.
Zacházet s grafickými a psacími materiály a pomĤckami a dodržovat základní hygienické a
pracovní návyky.
Psát podle normy psaní v pĜirozené velikosti a liniatuĜe se správným sklonem písma (75°) a
rozestupem.
UplatĖovat svĤj osobitý rukopis pĜi dodržení úhlednosti, þitelnosti a plynulosti písemného
projevu a respektování základĤ kultury.
Opisovat a pĜepisovat text, psát diktát a autodiktát, provádČt kontrolu napsaného textu.
VyjadĜovat se v jednoduchých formách spoleþenského a úĜedního styku.
Uþivo
Uþíme se þíst
Výcvik þtení - pĜípravná cviþení sluchová a zraková, správné þtení slabik a uvČdomČlé þtení
snadných slov a krátkých vČt se zĜetelnou spisovnou výslovností.
Hlasité þtení ukázek ze SlabikáĜe, þítanek a þasopisĤ.
Pracujeme s literárním textem
Poslech literárních textĤ pro dČti a mládež.
Rozpoþítávadla, hádanky, Ĝíkadla, pĜísloví.
BásnČ pro dČti a o dČtech.
PĜednes Ĝíkadel, krátkých básní.
VyprávČní, pohádka.
Povídáme si nad literárním textem, nad knihou
Co rádi posloucháme. Co rádi þteme.
Poznáváme postavy pohádky a seznamujeme se s postavami povídky ze života dČtí.
Hodnotíme vlastnosti postav.
VyjadĜujeme své pocity z þetby.
Seznamujeme se se základy literatury
Uþíme se porozumČt pojmĤm a výrazĤm pĜi praktické þinnosti: Ĝíkadla, rozpoþítadla, hádanka,
pohádka, báseĖ, loutkové divadlo, maĖáskové divadlo, spisovatel, kniha, þasopis, ilustrace.
Plynule þíst jednoduchý text s porozumČním.
48
49
ýeský jazyk
Recitovat kratší básnický text.
Znát nČkterá rozpoþítávadla, Ĝíkanky.
Orientovat se v textu SlabikáĜe, þítanky a j. textu pro dČti.
Všímat si ilustrací literárních dČl pro dČti.
Znát nČkterý dČtský þasopis.
VyprávČní pohádky nebo povídky.
PĜednes básnČ nebo úryvku prózy.
Dramatizace pohádky, povídky nebo básnČ s dČjem.
PovČsti místní, regionální.
Knížka, kterou máme rádi.
Hledáme podstatu pĜíbČhu a jeho smysl.
Charakterizujeme literární postavy.
Líþíme atmosféru pĜíbČhu.
VyjadĜujeme své postoje ke knize.
Myšlenky, které se nám líbí.
Knihy do knihovniþky.
2. roþník
Uþivo
Uþíme se þíst
Plynulé þtení jednoduchých vČt.
Užívání správného slovního pĜízvuku.
UplatnČní pĜirozené intonace.
Hlasité a tiché þtení s porozumČním.
Poezie: báseĖ s dČjem; pĜirovnání, zosobnČní.
Próza: povČst, povídka, postava, dČj, prostĜedí.
Divadlo: dČjství (jednání), herec.
Literatura umČlecká a vČcná.
Skuteþnost a její umČlecké vyjádĜení, autor a jeho fantazie.
Výtvarný doprovod: ilustrace, ilustrátor.
Poslech þetby poezie a prózy.
Spojování obsahu textu s ilustrací.
VyprávČní pohádek a povídek o dČtech.
PĜednes básní.
ěešení hádanek a slovních hĜíþek.
Dramatizace pohádky nebo povídky.
Co rádi þteme. Orientujeme se v pohádkách.
Seznamujeme se s knihami o pĜírodČ a vČcech.
Doporuþujeme knihu spolužákovi.
Poezie: báseĖ, verš, rým, rytmus, pĜízvuk, pĜednes (recitace).
Próza: vyprávČní , vypravČþ, pĜíbČh, dČj.
Divadlo: jevištČ, herec, divák, maĖásky, loutky.
Výtvarný doprovod - ilustrace, ilustrátor.
ýeský jazyk
Využívat získaných þtenáĜských dovedností a návykĤ pĜi þetbČ jednoduchých textĤ.
Recitovat básnický text.
Orientovat se v textu knih urþených dČtem.
Rozeznávat rĤzné typy vyjadĜování autorĤ píšících pro dČti.
Domýšlet pĜíbČhy.
VyjádĜit svĤj postoj k pĜeþtenému textu.
Chápat þetbu jako zdroj informací o svČtČ i o sobČ.
4. roþník
Uþivo
Plynule þíst s porozumČním.
Recitovat báseĖ.
Domýšlet jednoduché pĜíbČhy.
PĜevyprávČt pĜíbČh.
Orientovat se v textu þítanky a jiném textu pro dČti.
Všímat si spojitosti textu s ilustrací.
3. roþník
Uþivo
Uþíme se þíst
Plynulé þtení souvČtí a vČt, þlenČní textu a vČtného pĜízvuku.
Rychlé þtení tiché. Hlasité þtení, pĜedþítání.
ýetba umČleckých, populárních a naukových textĤ s dĤrazem na upevĖování þtenáĜských
dovedností a návykĤ.
50
Zdokonalujeme se ve þtení, pracujeme s textem
Výcvik ve þtení: správné a plynulé þtení umČleckých a populárnČ - nauþných textĤ (uþebnice
pro rĤzné pĜedmČty) se správným pĜízvukem slovním i vČtným, s pĜirozenou intonací a
správným frázováním.
UvČdomČlé a dostateþnČ rychlé þtení tiché.
Recitace.
Reprodukce obsahu textu.
Odlišení verše od prózy.
Hodnocení postav literárního díla a urþení jejich vzájemného vztahu.
Povídáme si o knihách, divadle, rozhlasových a televizních poĜadech
Proþ þteme a o þem.
Hledáme motivy þinĤ literárních postav.
Jaké ilustrace nás zaujaly a proþ.
Všímáme si rĤzných vydání stejných knih (i ilustrace).
ýím nás zaujal rozhlasový poĜad.
51
ýeský jazyk
Které hrdiny dČtských seriálĤ obdivujeme a proþ.
Kterou knihu þi divadelní pĜedstavení mĤžeme doporuþit jiným.
Chodíme do divadla, vyprávíme si o pĜedstaveních, hercích, životČ divadla.
Poznáváme základy literatury
Poezie: lyrika (píseĖ), epika, jednoduché pojmenování, rytmus básní.
Próza: povČst, povídka, hlavní a vedlejší postavy.
Divadlo: jednání, konflikt a jeho Ĝešení.
Film: rĤzné druhy filmĤ - televizní inscenace
Kulturní život regionu - významní autoĜi
ýíst plynule a správnČ.
Prokázat, že textu porozumČl.
Využívat poznatkĤ z þetby v dalších školních þinnostech.
VyjádĜit své pocity z þetby, z poslechu poĜadu, z divadelního þi televizního pĜedstavení.
Vyhledávat informace v uþebnicích, dČtských encyklopediích.
Všímat si rozdílĤ zpracování textu krásné literatury a literatury umČleckonauþné.
RozumČt literárním pojmĤm (pĜirovnání, zosobnČní, bajka, dramatizace, próza, poezie,
encyklopedie) pĜi praktické þinnosti.
5. roþník
Uþivo
Zdokonalujeme se ve þtení, pracujeme s textem
Výrazné þtení umČleckých textĤ (vþetnČ knih), studijní þtení naukových textĤ.
PĜedþítání, recitace.
Reprodukce textu - rozlišování podstatného od ménČ podstatného, klíþová slova a pojmy.
Hlavní myšlenka literárního díla nebo ukázky.
Veršovaná poezie, poetická próza.
PĜedþítáme z þasopisĤ urþených dČtem.
Povídáme si o knihách, divadle, rozhlasových a televizních poĜadech
Co nás v knihách zajímá.
Všímáme si postojĤ literárních postav.
Porovnáváme ilustrace rĤzných výtvarníkĤ.
Hodnotíme rĤzná vydání knih.
Co nám pĜináší rozhlasový poĜad a televizní vysílání.
ýím nás zaujala televizní inscenace pĜíbČhu ze života dČtí.
Porovnáváme rĤzné typy divadelních pĜedstavení (loutky, maĖásky, živí herci), všímáme si
práce hercĤ, hovoĜíme o životČ divadla.
Poznáváme základy literatury
Poezie: lyrika, epika (bajka), pĜenášení významu: pĜirovnání, básnický pĜívlastek, zosobnČní.
Próza: þas a prostĜedí dČje povídky, hlavní a vedlejší postavy, Ĝeþ autora, Ĝeþ postav.
Divadlo: konflikt a jeho Ĝešení - komické, tragické.
Film: loutkový, kreslený, hraný.
Televizní inscenace - scénáĜ.
Kulturní život regionu, vČtších mČst, kulturní instituce.
52
ýeský jazyk
HovoĜit souvisle o pĜeþteném textu, vyjádĜit své názory a pocity.
Odlišit vyprávČní literárního od faktického.
Vyhledávat informace ve slovnících a dalších rĤzných textech.
Orientovat se v nabídce dČtské literatury.
Využívat pro vlastní þetbu školní a místní knihovnu.
Zaznamenávat si zajímavé myšlenky.
Literatura
6. - 7. roþník
Uþivo
Literatura a skuteþnost.
Poezie, próza, drama - lyrika, epika, drama.
Lyrika - lyrický subjekt (hrdina) a jeho vlastnosti,
lyrika pĜírodní, milostná, vlastenecká, politická, náboženská, reflexívní
jazyk básnČ - obrazné vyjadĜování, pĜenesený význam, pĜirovnání, zosobnČní, básnický
pĜívlastek, alegorie, ironie
žánry a formy - píseĖ, báseĖ, epigram, lidová tvorba
ukázky z lyrické tvorby významných þeských a svČtových básníkĤ - spisovatelĤ
Epika - veršovaná, psaná prózou, dČj a jeho þas, prostĜedí, vypravČþ, vypravování v 1. a 3.
osobČ
epické žánry
pohádky klasické a moderní
pohádky þeské a jiných národĤ
bajky veršované a prozaické
mýty antické a biblické
lidové báje o svČtČ
povČsti þeské a jiných národĤ, povČsti regionální
legendy - hrdinové þeských stĜedovČkých legend v þeské literatuĜe 19. a 20. století
povídky - historické, dobrodružné, ze souþasnosti, humoristické, detektivní (v þeské i
svČtové tvorbČ), významní povídkáĜi
anekdoty, citáty rĤzných autorĤ
Lyricko - epické žánry - lidové a umČlé balady u nás v 19. a 20. století
Žánry vČcné literatury - cestopis, fejeton, ukázky z kronik
Drama - monolog, dialog, dramatické postavy
kompozice dramatu, komedie, tragédie
jednání dČtských hrdinĤ, jejich vztah k vrstevníkĤm, k ostatním lidem, ke zvíĜatĤm, k
rostlinám a vČcem
významní autoĜi þeského a svČtového dramatu
Filmová tvorba pro dČti a mládež, oblíbení hrdinové.
Televizní tvorba - seriály pro dČti a mládež.
Knižní ilustrace - práce rĤzných ilustrátorĤ.
Knihy a jejich vydavatelství.
Školní, místní, mČstská knihovna (pro dČti a mládež).
Literární poĜady a výstavy poĜádané knihovnou – muzeem.
Literární þasopisy pro dČti a mládež.
53
ýeský jazyk
ýinnosti
Interpretace ukázek z knih, þasopisĤ, divadelních pĜedstavení.
Individuální þetba a její okruhy.
Besedy o þetbČ, o pĜedstavení, o inscenaci.
Besedy se spisovateli, malíĜi - ilustrátory, pĜekladateli.
Orientace v knihovnČ - katalog autorĤ, názvĤ knih.
Práce s encyklopediemi a literárními þasopisy.
NávštČvy kulturních akcí.
Pracovat s literárním textem.
PorozumČt literárním pojmĤm.
PĜiĜadit literární text k pĜíslušnému žánru.
Uvést pĜíklad spisovatelĤ jednotlivých žánrĤ.
Formulovat vlastní názory k þetbČ, k divadelnímu þi televiznímu pĜedstavení.
UvČdomovat si význam literatury v minulosti i v souþasnosti.
Chápat smysl kulturních akcí.
Orientovat se v knihovnČ.
Obohatit vlastní jazykovou kulturu.
8. - 9. roþník
Uþivo
Filmová, rozhlasová, televizní tvorba.
Adaptace literárních dČl.
Literatura hodnotná a konzumní.
Hlavní vývojová období evropské a þeské literatury, významné osobnosti.
Regionální literatura.
Literatura národní.
Nakladatelství knih.
Literární þasopisy.
ýinnosti
ýeský jazyk
Literatura (fikce) - skuteþnost (realita).
Autor - literární text - þtenáĜ - þtenáĜský zážitek, výklad (interpretace) textu.
Významová a tvarová výstavba textu.
Lyrika - lyrický subjekt - rĤzné druhy lyriky.
Verš, strofa, rým, rytmus, metrum.
Jazyk básnČ, básnické figury (stylistické, zvukové).
Prvky kompozice: kontrast, opakování, gradace.
Žánry a formy: píseĖ, elegie, sonet, pásmo, epigram.
Ukázky z tvorby významných básníkĤ.
Staroþeská lyrika - ukázky.
Epika - Ĝeþ autora, Ĝeþ postav.
Epické žánry.
Pohádky pro dospČlé. Bajky.
Mytologie národĤ.
Legendy v þeské a svČtové literatuĜe.
Epos hrdinský a rytíĜský.
RĤzné typy povídek. Novela. Romaneto.
Významní autoĜi povídek, novel, romanet.
Román - typy románĤ podle literárních smČrĤ, prostĜedí, tematického zamČĜení.
Významní romanopisci.
Lyricko - epická poema v þeské a svČtové literatuĜe.
Žánry vČcné literatury - literatura faktu, memoáry, biografie, autobiografie, esej.
Drama - absurdní drama.
Autorské divadlo.
HudebnČdivadelní žánry.
Významní autoĜi þeského a svČtového dramatu.
54
RĤzné formy práce s literárním textem.
Diskuse o þetbČ, rĤzných pĜedstaveních.
Zaujímání postojĤ ke konfliktním situacím vyplývajícím z jednání literárních postav.
Práce v knihovnČ - bibliografie, anotace.
Práce s rĤznými informatikami.
TvĤrþí a interpretaþní aktivity.
Sledování kulturního dČní souþasnosti.
Orientovat se ve struktuĜe literárního textu.
RozumČt významu a smyslu literárního textu.
Vybírat si hodnotnou þetbu.
PĜiĜadit literární text k literárnímu žánru.
Charakterizovat jednotlivé literární žánry.
Mít pĜehled o významných pĜedstavitelích þeské a svČtové literatury.
Formulovat názory na diskutované problémy.
Chápat literaturu jako významného pomocníka pĜi získávání životních hodnot.
55
Cizí jazyk
CIZÍ JAZYK
Specifické cíle
Výuka cizím jazykĤm na základní škole vytváĜí pĜedpoklady pro budoucí zapojení žákĤ do
vzájemné komunikace mezi národy v rámci Evropy i svČta, pĜipravuje je jak k praktickému užívání
jazyka, tak k objevování a chápání skuteþností, které se nacházejí i mimo oblast zkušeností
zprostĜedkovaných mateĜským jazykem.
Vyuþovací þinnost uþitele by mČla vytváĜet podmínky k tomu, aby
se u žákĤ postupnČ rozvíjela schopnost chápat a správnČ interpretovat slyšené i þtené
cizojazyþné texty a pĜimČĜenČ na nČ reagovat, schopnost vést rozhovor i souvisle hovoĜit v rámci
nejbČžnČjších situací každodenního života, a to jazykovČ správnČ a z hlediska výslovnosti co
nejblíže normČ, schopnost písemnČ zformulovat nejbČžnČjší typy sdČlení s respektováním
základních pravopisných pravidel,
se žáci seznamovali se základními poznatky z reálií zemí pĜíslušné jazykové oblasti, s
nejbČžnČjšími zvyky a sociální mi konvencemi,
si žáci osvojovali uþební postupy potĜebné k efektivnímu studiu cizích jazykĤ,
žáci mČli pĜíležitost zvyšovat celkovou úroveĖ svého vyjadĜování i vzájemného chování a
souþasnČ rozvíjet intelektuální, etickou, emocionální a estetickou složku osobnosti,
si rozšiĜovali všeobecný kulturní obzor, který je pĜedpokladem k formování postojĤ vedoucích k
vytváĜení porozumČní mezi národy, k pČstování vzájemné tolerance a respektu, k úctČ ke
kulturním hodnotám jiných národĤ.
Výuku cizího jazyka na základní škole lze rozþlenit do tĜí dvouletých vzájemnČ
propojených etap.
1. etapa (4. a 5. roþník) tvoĜí úvod do cizojazyþného vzdČlávání. Jde pĜedevším o
probuzení zájmu o studium cizího jazyka a vytváĜení pozitivního vztahu k tomuto pĜedmČtu.
Pozornost se soustĜećuje na osvojení zvukové podoby pĜíslušného jazyka, zvládnutí vztahĤ mezi
jeho zvukovou a grafickou stránkou na podkladČ rozvíjení základĤ Ĝeþových dovedností, dále na
první seznámení s nČkterými typickými jevy života a kultury zemí pĜíslušné jazykové oblasti.
Žáci se uþí jednoduše a pĜirozenČ reagovat v nejbČžnČjších situacích každodenního života
pĜimČĜených jejich vČku. Dovednosti porozumČt vyslechnutému sdČlení a ústnČ se vyjadĜovat jsou
nadĜazeny dovednostem þíst a písemnČ se vyjadĜovat; k tČmto dvČma grafickým dovednostem se
pĜistupuje teprve až po dĤkladném audioorálním procviþení jazykových jevĤ. Výklad prvkĤ
gramatického systému je omezen na nezbytné minimum, slovní zásoba je volena pĜedevším na
základČ frekvence a zájmu dČtí tohoto vČku.
Metody a formy práce jsou založeny na pozorování, poslechu, imitaci, tvoĜivých
þinnostech a hĜe. Výuka je výraznČ propojena nejen s mateĜským jazykem, ale též s hudební,
pohybovou, výtvarnou a dramatickou výchovou, z nichž pĜebírá nČkteré techniky a obohacuje je
novými prvky (viz napĜ. hraní rolí, dramatické improvizace ap.), využívá se nahrávek, Ĝíkanek,
básniþek, písniþek aj. textĤ v interpretaci rodilých mluvþích. Vyuþující rozvíjí pĜedstavivost dČtí,
podnČcuje a oceĖuje jejich aktivitu a invenci, jejich tvĤrþí pĜístup k þinnostem.
Ve 2. etapČ (6. a 7. roþník) jde již více o osvojování cizího jazyka jako prostĜedku
dorozumívání a prostĜedku získávání dalších poznatkĤ. Pozornost se vČnuje rozvoji všech Ĝeþových
dovedností, þtení a písemné vyjadĜování nabývá postupnČ na významu. Žáci si zaþínají uvČdomovat
odlišnosti struktur studovaného cizího jazyka a mateĜského jazyka.
Cizí jazyk
Spolu s uplatĖováním metod a forem práce z pĜedchozí etapy, se zavádČjí i takové, které
vyžadují uvČdomČlý pĜístup k osvojování gramatického a lexikálního uþiva a samostatnou práci
žákĤ.
Ve 3. etapČ (8. a 9. roþník) se výuka soustĜećuje na komplexní rozvoj Ĝeþových
dovedností, pĜiþemž se na rozvoj þtení s porozumČním a písemné vyjadĜování klade ještČ vČtší
dĤraz než v pĜedchozí etapČ. Stále více se pracuje i s autentickými materiály rĤzného druhu
(zvukovými i tištČnými), uplatĖuje se snaha využívat informací z cizojazyþných zdrojĤ pro
obohacení výuky nČkterých pĜedmČtĤ, dochází tak k výraznČjšímu propojení jak s mateĜským
jazykem, tak s dalšími humanitními i pĜírodovČdnými pĜedmČty. Ve stále vČtším rozsahu se žáci
seznamují s reáliemi dané jazykové oblasti vþetnČ pĜíslušných sociokulturních aspektĤ.
S rozšiĜováním rozsahu osvojovaného uþiva a se zvyšováním celkové intelektuální úrovnČ
žákĤ se dále obohacují zavedené metody a formy práce, více se uplatĖuje logiþnost a tvoĜivá
samostatná práce žákĤ. Soustavná pozornost se vČnuje osvojování úþinných studijních dovedností a
návykĤ, vþetnČ uplatĖování autokorekce a zpĤsobĤ skupinové práce (napĜ. zpracování rĤzných
jednoduchých projektĤ).
V posledním roce výuky dochází i k logickému utĜídČní uþiva všech šesti let.
4. a 5. roþník
(1. etapa)
Uþivo
základní pravidla výslovnosti, pĜízvuk, vázání, rytmus, vČtná melodie
slovní zásoba (pĜibližnČ 500 - 700 lexikálních jednotek produktivnČ)z tematických okruhĤ:já a
moje rodina, domov, škola, mČsto, denní a týdenní program, pĜíroda, styky s pĜáteli, zemČ
pĜíslušné jazykové oblasti a ýR - a situací: pozdravy, pĜedstavení, seznámení, podČkování,
prosba, omluva, blahopĜání, vyjádĜení souhlasu, nesouhlasu, radosti, lítosti, poskytování
základních místních, þasových aj. informacím, domluva setkání, nákupy rĤzného zboží ap.
základní podoba vČt oznamovacích, tázacích, rozkazovacích, konstrukce sloužící k vyjádĜení
záporu, základních þasových a prostorových vztahĤ
pravopis produktivnČ osvojených slov a tvarĤ, základní poznatky o psaní velkých písmen, o
dČlení slov a o interpunkci
základní geografické údaje týkající se nejvýznamnČjších zemí pĜíslušné jazykové oblasti, známá
mČsta, nČkteré kulturní památky, rĤzné zajímavosti ze života dČtí, odlišné zvyky ap.
*****
poslouchat s porozumČním bČžné pokyny a jednoduchý souvislý projev vyuþujícího, poslouchat
reprodukovaný projev (v pĜirozeném tempu i s nČkolika neznámými výrazy snadno
pochopitelnými z kontextu nebo situace)
þíst nahlas plynule a foneticky správnČ jednoduché audioorálnČ pĜipravené texty, þíst potichu
jednoduché texty obsahující pĜevážnČ známé jazykové prostĜedky, vybrat z jednoduchého textu
základní informace, pĜi þetbČ používat abecední slovník uþebnice
reprodukovat a obmČĖovat pamČtnČ osvojené mikrodialogy, formulovat otázky a odpovídat na
nČ, vyžádat si a podat jednoduchou informaci, reagovat ve vymezených situacích a vést
jednoduchý dialog v rámci vymezených tematických okruhĤ, recitovat zpamČti nČkolik Ĝíkanek,
básniþek a reprodukovat je se správnou výslovností, popĜ. zazpívat nČkolik písní
písemnČ obmČĖovat krátké probrané texty, formulovat jednoduché otázky a odpovídat na nČ, po
audioorální pĜípravČ sestavit jednoduché sdČlení (pozdrav, vzkaz, blahopĜání, krátký dopis).
V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ
56
57
Cizí jazyk
Cizí jazyk
dopis, pozdrav, pozvánka, telegram, informaþní letáþek apod.), vyplnit jednoduchý formuláĜ,
používat slovník, mluvnické a jiné pĜíruþky
porozumČt krátkému vyslechnutému sdČlení,
jednoduše se ústnČ vyjadĜovat,
zvládnout základy techniky þtení a psaní.
6. - 9. roþník
(2. a 3. etapa)
Uþivo
pravidla výslovnosti, upevĖování správných výslovnostních návykĤ, prĤbČžná korekce
zjištČných nedostatkĤ
slovní zásoba (pĜibližnČ dalších 1000 lexikálních jednotek produktivnČ) z prohlubujících se
tematických okruhĤ z 1. etapy, z nových tematických okruhĤ: cestování a turistika, sport,
technika, oblékání, péþe o zdraví, o životní prostĜedí, péþe o potĜebné (dČti, postižené, staré lidi)
vzdČlávání a kulturní život u nás a v zemi studovaného jazyka;
s vazbou na nČkterá témata zemČpisu, dČjepisu, obþanské výchovy se dotknout stykĤ naší zemČ
s evropskými státy a se zemČmi jiných svČt dílĤ (úþast na výstavách, festivalech, sportovních
soutČžích apod.),
závažných celosvČtových problémĤ (nebezpeþí drog, rasová, národnostní a názorová
nesnášenlivost apod.); a situací: napĜ. pĜekvapení, pochybnost, nadČje, návrh, doporuþení,
návštČva v rodinČ, návštČva u lékaĜe, telefonování, fax, nákup dalších druhĤ zboží, jízdenek,
letenek, vstupenek, podání dopisu, telegramu, balík aj., receptivnČ další slovní zásoba v
souvislosti s poslechem a þtením, mnohoznaþnost a spojovatelnost slov, synonyma, antonyma,
homonyma, slova mezinárodnČ užívaná
mluvnické uþivo ze skladby a tvarosloví podle rozpisu uþiva pro jednotlivé cizí jazyky (viz
pĜíloha)
pravopis dalších produktivnČ osvojených slov, pravopisné zmČny, k nimž dochází pĜi tvoĜení
mluvnických tvarĤ (skloĖování, þasování, stupĖování) základní pravidla interpunkce, psaní
velkých písmen a dČlení slov
další geografické údaje ze zemí studovaného jazyka, navštČvovaná místa, mČsta, oblasti,
zvyklosti, každodenní život, základní srovnání v oblasti školství, trávení volného þasu, bydlení,
významné aktuální informace z kulturní a spoleþenské oblasti, seznámení s nČkolika
významnými pĜedstaviteli umČní, vČdy, politiky ap.
*****
poslouchat s porozumČním souvislé projevy uþitele, monologické i dialogické projevy rodilých
mluvþích pĜímé i reprodukované ze zvukového záznamu nebo videozáznamu (s nČkolika
neznámými výrazy snadno pochopitelnými z kontextu, pĜíp. na základČ elementárních znalostí o
tvoĜení slov)
þíst tiše i nahlas rĤznorodé uþebnicové texty adaptované, neadaptované texty (napĜ. návody,
prospekty, inzeráty), vþetnČ textĤ umČleckých a nauþných, vyhledávat v textu odpovČdi na
otázky, uplatĖovat logický odhad neznámých výrazĤ, pĜi þetbČ používat pĜekladový a výkladový
slovník a další informativní literaturu (mluvnické pĜíruþky, encyklopedie ap.)
pohotovČ, pĜirozenČ a jazykovČ správnČ reagovat v dialogických situacích každodenního života,
samostatnČ vést jednoduchý dialog, vyjadĜovat vlastní názor, sdČlit základní informace þi hlavní
myšlenky z krátkého vyslechnutého nebo pĜeþteného textu, reprodukovat vyslechnutý nebo
pĜeþtený text, souvisle pohovoĜit na známá témata, vþetnČ témat z oblasti reálií cizích i našich,
dokonþit zapoþaté souvislé vyprávČní, recitovat zpamČti nČkolik básní, pĜíp. úryvkĤ z prózy,
popĜ. znát nČkolik písní,
písemnČ zachytit hlavní myšlenky ze snadného vyslechnutého projevu nebo pĜeþteného textu,
písemnČ vyjádĜit vlastní myšlenky ve formČ krátkého dopisu þi jiného sdČlení (odpovČć na
58
rozumČt pĜimČĜeným projevĤm našich i rodilých mluvþích, a to pĜímým i reprodukovaným,
pohotovČ se vyjadĜovat v bČžných každodenních situacích,
struþnČ vyjádĜit svĤj vlastní názor ústnČ i písemnČ,
využívat þetby k získání nových poznatkĤ
pracovat se slovníky a dalšími pĜíruþkami,
znát nejdĤležitČjší informace o zemích studovaného jazyka.
Rozpis mluvnického uþiva pro jednotlivé jazyky
Anglický jazyk
1. etapa (4. a 5. roþ.)
Mluvnice
Skladba
pevný slovosled anglické vČty
skladba vČty jednoduché - nutnost vyjádĜit v anglické vČtČ podmČt; základní slovosled anglické
vČty dvojþlenné
vazba there is/are
vČty oznamovací, rozkazovací a tázací
vyjadĜování záporu ve vČtČ
spojování jednoduchých vČt v souvČtí (and, but, or)
Tvarosloví
Podstatná jména
základní pravidla užívání þlenĤ
konkurence þlenĤ a pĜivlastĖovacích a ukazovacích zájmen
pravidelné množné þíslo
nepravidelné množné þíslo frekventovaných podstatných jmen
vyjadĜování þeských pádĤ (slovosledem i pĜedložkami)
pĜivlastĖovací pád
PĜídavná jména
stupĖování jednoslabiþných a dvojslabiþných pĜídavných jmen pomocí pĜípon
Zájmena
zájmena osobní a pĜivlastĖovací nesamostatná
zájmena ukazovací a tázací, neurþitá
ýíslovky
základní þíslovky 1 - 100
Slovesa
sloveso be, have (got); otázka a zápor
slovesa modální: can, must, need not
dČj obvyklý: pĜítomný þas prostý; otázka a zápor pomocí do
dČj aktuální: pĜítomný þas prĤbČhový
vyjadĜování budoucnosti: budoucí þas prostý
59
Cizí jazyk
vyjadĜování minulosti: minulý þas prostý sloves be, have, do
minulé tvary pravidelných sloves
nepravidelná slovesa dle výskytu v uþebnici a komunikativních potĜeb
plné a stažené slovesné tvary
Další slovní druhy dle zaĜazení v uþebnici a komunikativních potĜeb
Cizí jazyk
tvoĜení pĜíslovcí pĜíponou - ly, pravidelné stupĖování
Další slovní druhy dle zaĜazení v uþebnici a komunikativních potĜeb.
Francouzský jazyk
1. etapa (4. a 5. roþ.)
2. a 3. etapa (6. - 9. roþ.)
Mluvnice
Mluvnice
Skladba
souvČtí podĜadné
vedlejší vČty vztažné (se zájmeny vztažnými i bez zájmen) pĜísloveþné, þasové, místní, pĜíþinné
a úþelové (zkrácené infinitivem); souvČtí podmínkové - splnitelná podmínka
Ĝeþ pĜímá a nepĜímá (mimo souslednost þasĤ)
slovosled nepĜímé otázky
nepĜímý rozkaz
pĜedložka na konci doplĖovací otázky
dovČtky
Tvarosloví
Podstatná jména
základní principy užívání þlenĤ v kontextu
další pĜípady užívání pĜivlastĖovacího pádu (go to the chemist´s)
konkurenþní zpĤsoby vyjadĜování þeského 2. pádu: konstrukce s of x pĜivlastĖovací pád
kvantifikace nepoþitatelných podstatných jmen (a piece of, cup of)
vyjadĜování kvantity u poþitatelných a nepoþitatelných podstatných jmen
PĜídavná jména
stupĖování víceslabiþných pĜídavných jmen
stupĖování nepravidelné
Zájmena
užívání osobních a pĜivlastĖovacích zájmen u podstatných jmen oznaþujících osoby obou rodĤ
(a doctorhe, she; his, her)
zástupné one
zájmena pĜivlastĖovací samostatná
zájmena zvratná
zájmena neurþitá: konkurence other x another, others x the others
Slovesa
slovesa modální: jistotní modalita (It can°t be John)
tvoĜení minulého þasu modálních sloves a opisné modální konstrukce
should - doporuþení a rada (s pĜítomným infinitivem)
nepravidelné tvary frekventovaných významových sloves
budoucí þas: blízká budoucnost going to
další slovesné þasy: prĤbČhové tvary minulého a budoucího þasu, pĜedpĜítomný þas prostý
trpný rod sloves s pĜedmČtem pĜímým v pĜítomném a minulém þase prostém
gerundium s fázovými slovesy a slovesy "libosti a nelibosti"
verbonominální konstrukce (have a chat)
nejfrekventovanČjší frázová slovesa
vyjádĜení zmČny stavu: get, turn, become
PĜíslovce
60
Skladba
základní vČtné vztahy a vČtné þleny (podmČt, pĜísudek, pĜedmČt, pĜívlastek, pĜísloveþné urþení)
poĜádek slov ve francouzské vČtČ; jednoduchá inverze
jednoduchá vČta oznamovací, tázací, rozkazovací a zvolací
vČty kladné a záporné; vČtný zápor (ne...pas)
existenciální vazba il y a
souvČtí souĜadné: sluþovací (et), odporovací (mais)
souvČtí podĜadné (que ve významu že, parce que)
Tvarosloví
Podstatná jména a þlen
rod a þíslo podstatných jmen; pravidla pro tvoĜení množného þísla
þlen urþitý a neurþitý, jejich tvary, základní pravidla o jejich užívání a absenci; stahování þlenu
le, les s pĜedložkami de, a
PĜídavná jména
rod a þíslo pĜídavných jmen, pravidelné a nejfrekventovanČjší nepravidelné tvary pĜi tvoĜení
ženského rodu a množného þísla
shoda pĜídavných jmen s podstatnými jmény a zájmeny (jako pĜívlastek, jako jmenný pĜísudek)
Zájmena
osobní zájmena nesamostatná (v podmČtu) i samostatná
zvratné zájmeno se
ukazovací a pĜivlastĖovací zájmena nesamostatná (= urþovatelé)
tázací zájmena qui, que (qu°est - ce que), quoi, quel, le (= urþovatel) - neurþitá zájmena on,
quelque chose, quelqu°un, tout
ýíslovky
základní þíslovky 1 – 1 000 000, Ĝadové þíslovky první - desátý
Slovesa
kategorie osoby a þísla
pravidelná slovesa na - er, slovesa se zmČnami kmenových samohlásek a s pravopisnými
zmČnami typu acheter, s°appeler, commencer, corriger
pomocná a nepravidelná slovesa etre, avoir, aller, faire, dire écrire, lire prendre (apprendre,
comprendre)
zvratná slovesa
neosobní výrazy il est, il fait, il faut
þasy a zpĤsoby: indikativ pĜítomného þasu (présent de l°indicatif), opis pro vyjádĜení blízké
budoucnosti (futur proche - aller + infinitiv), rozkazovací zpĤsob, podmiĖovací zpĤsob
pĜítomný, kondicionál (conditionnel présent) pouze vybrané tvary je voudrais, je pourrais,
j°aimerais jako lexikalizované jednotky
PĜíslovce, pĜedložky
61
Cizí jazyk
Cizí jazyk
nejfrekventovanČjší pĜíslovce a pĜedložky v souladu s rozsahem slovní zásoby a s probíranými
místními, þasovými, event. dalšími vztahy
Spojky
(viz skladba - probírané typy souvČtí)
UvádČcí výrazy
voici, voil¸, c°est, ce sont
Slovesa
pravidelná slovesa na - ir
další slovesa se zmČnami kmenových hlásek a s pravopisnými zmČnami (essayer, payer,
nettoyer, s°inquiéter)
nepravidelná slovesa conduire, connaitre, courir, croire, dormir, envoyer, mettre, ouvrir, partir,
pouvoir, rire, savoir, venir, vivre, voir, vouloir
skupina nepravidelných sloves na - re
þasy a zpĤsoby: jednoduchý budoucí þas (futur simple), minulý þas složený (passé composé),
souminulý þas, imperfektum (imparfait), jednoduchý þas minulý (passé simple) - pouze
receptivnČ, podmiĖovací zpĤsob pĜítomný (conditionnel présent)
nefinitní tvary slovesné: infinitif; pĜíþestí minulé (participe passé) a jeho shoda s podmČtem i
pĜedmČtem
kategorie rodu: trpný rod
PĜíslovce, pĜísloveþná sousloví
odvozování pĜíslovcí zpĤsobu od pĜídavných jmen
pravidelné stupĖování pĜíslovcí
nepravidelné stupĖování pĜíslovcí bien, beaucoup, peu
další pĜíslovce þasu, místa, zpĤsobu, míry, souhlasu a nesouhlasu s rozšiĜováním slovní zásoby
PĜedložky, pĜedložková sousloví
další frekventované pĜedložky (v souladu s vyjadĜováním místních, þasových aj. vztahĤ a s
rozsahem slovní zásoby)
Spojky a spojková sousloví
viz probrané typy souvČtí
Citoslovce
receptivní osvojení nejbČžnČjších citoslovcí
2. a 3. etapa ( 6. - 9. roþ.)
Mluvnice
Opakování a prohlubování uþiva osvojeného v prĤbČhu 1. etapy a jeho rozšíĜení o další jevy
Skladba
souvČtí souĜadná (další typy, napĜ. odporovací, dĤsledkové)
souvČtí podĜadná s dĤrazem na vČty vztažné a spojkové vČty pĜedmČtné (que ve významu aby),
þasové (avant que, quand, lorsque, pendant que, aprüs que aj.), pĜíþinné (parce que, puisque,
comme), úþelové (pour que), podmínkové (si + présent, si + imparfait)
polovČtné konstrukce podmČtové (napĜ. il est inutile de + infinitif, il est temps de + infinitiv),
þasové (avant de + infinitif), pĜedmČtové (napĜ. Je suis content de + infinitif, Je te prie de +
infinitif, Il m a dit de + infinitif), úþelové (pour + infinitif), zpĤsobové (au lieu de + infinitif,
sans + infinitif)
slovesné opisy: commencer Ě + infinitif, continuer Ě + infinitif, etre en train de + infinitif, se
mettre á + infinitif, avoir á + infinitiv, ne pas arriver á + infinitif, faire + infinitif
souslednost þasĤ v oznamovacím zpĤsobu (vyjádĜení souþasnosti a následnosti)
Ĝeþ/otázka pĜímá a nepĜímá (s vazbou na souslednost þasĤ)
poĜádek slov ve francouzské vČtČ (postavení vČtných þlenĤ ve složitČjších strukturách)
zdĤrazĖovací rámcová konstrukce (c°est... qui, c°est...que)
Tvarosloví
Podstatná jména
dČlivý þlen
další frekventované pĜípady absence þlenu
nejužívanČjší pĜípady nepravidelného tvoĜení množného þísla
nejužívanČjší zkratky, zkratková slova a substantivní kompozita
PĜídavná jména
další nepravidelnosti pĜi tvoĜení ženského rodu a množného þísla pĜídavných jmen
pĜídavná jména beau, nouveau, vieux
stupĖování pĜídavných jmen, srovnávání
Zájmena
osobní zájmena nesamostatná v pĜedmČtu (vþetnČ kombinace dvou zájmenných pĜedmČtĤ)
ukazovací zájmena samostatná (i s pĜíklonkami)
vztažná zájmena qui, que, dont, quoi
souvztažná zájmena ce qui, ce que, de quoi
neurþitá zájmena tout (shrnutí), chaque, chacun, meme, autre, plusieurs
záporná neurþitá zájmena aucun, rien, personne, n°importe, qui/quoi
zájmenná pĜíslovce en, y (ve funkci pĜíslovce místa i zájmena)
ýíslovky
základní poþetní úkony
þtení zlomkĤ a desetinných þísel
þíslovky hromadné
62
NČmecký jazyk
1. etapa (4. a 5. roþ.)
Mluvnice
Skladba
jednoduchá vČta oznamovací, tázací, rozkazovací, rámcová konstrukce
slovosled v tČchto vČtách
vyjadĜování záporu vþetnČ kein
Tvarosloví
Podstatná jména
používání þlenu urþitého a neurþitého
1. , 3. a 4. pád þ. jedn. a množ. - zpoþátku pĜevážnČ lexikálnČ
PĜídavná jména
v pĜísudku
skloĖování a stupĖování pouze lexikálnČ podle komunikativních potĜeb
Zájmena
osobní, pĜivlastĖovací, záporná
dtto - skloĖování kromČ 2. pádu
tázací W - napĜ. zájmena wer, was
ýíslovky
63
Cizí jazyk
Cizí jazyk
základní do tisíce
Ĝadové (lexikálnČ podle komunikativních potĜeb)
datum
Slovesa
þasování: pravidelná slovesa, pomocná, zpĤsobová a nejužívanČjší, nejfrekventovanČjší
nepravidelná slovesa a slovesa s pĜedponami odluþitelnými
zvratná slovesa pouze lexikálnČ
oznamovací zpĤsob: pĜítomný þas
rozkazovací zpĤsob
vazba ich möchte
vyjádĜení budoucnosti tvarem pĜítomného þasu
PĜíslovce
obdobnČ jako u pĜídavných jmen
tázací W - pĜíslovce wo, wann, wie, warum, wieviel
PĜedložky
nejfrekventovanČjší se 4. a 3. pádem, splývání se þlenem
Spojky
frekventované souĜadící spojky
Citoslovce
lexikálnČ (wau, miau, muh, pfui, nanu ...)
Slovesa
další nepravidelná slovesa
préteritum pravidelných, nepravidelných sloves a sloves zpĤsobových
použití slovesa werden k vyjádĜení budoucnosti, zmČny stavu a použití jako významového
slovesa
vyjádĜení trpného rodu (vČty s man a opisné pasívum)
slovesné vazby
konjunktiv préterita sloves sein, haben a zpĤsobových
würde + infinitiv
zvratná slovesa
další slovesa s odluþitelnými pĜedponami
PĜíslovce
stupĖování
zájmenná pĜíslovce
PĜedložky
další pĜedložky se 3. , se 4. , se 3. a 4. pádem
splývání se þlenem
pĜedložky s 2. pádem receptivnČ
Spojky
frekventované souĜadící a podĜadící
2. a 3. etapa (6. - 9. roþ.)
Ruský jazyk
Mluvnice
1. etapa (4. a 5. roþ.)
Skladba
slovosled vČty vedlejší
vazba es gibt
vyjadĜování záporu nicht mehr, kein mehr
infinitiv prostý a závislý
vČty s neurþitým zájmenem man
Skladba
jednoduché vČty oznamovací, tázací, rozkazovací s hlavním zĜetelem k strukturám odlišným od
þeštiny
vyjádĜení vykání
Tvarosloví
Podstatná jména
v návaznosti na 1. etapu též 2. pád þ. jedn., mn.
množné þíslo - prohloubení a systematizace
skloĖování vlastních jmen
vyjadĜování þeských pádĤ skloĖováním, pĜedložkami a skládáním, pĜivlastĖovací pád
zpodstatnČlá pĜídavná jména
PĜídavná jména
skloĖování po þlenu urþitém a neurþitém
stupĖování pravidelné a nepravidelné
pĜídavná jména zemČpisná
Zájmena
frekventovaná tázací, ukazovací, neurþitá a vztažná
skloĖování nejpoužívanČjších zájmen
ýíslovky
skloĖování Ĝadových þíslovek
zlomky, desetinná þísla
Tvarosloví
Podstatná jména
rod podstatných jmen se zĜetelem k rozdílĤm proti þeštinČ (lexikálnČ)
praktické užívání tvarĤ podstatných jmen typĤ - zavod, škola, pravilo v rámci frekventovaných
syntaktických struktur a souhrnný pĜehled tČchto vzorĤ
frekventovaná nesklonná podstatná jména, napĜ. - metro, kino
PĜídavná jména
1. a 4. pád jednotného a množného þísla typu - novyj, molodoj
Zájmena
praktické užívání tvarĤ osobních zájmen ve frekventovaných syntaktických strukturách
zájmena pĜivlastĖovací a ukazovací v 1. a 4. pádČ jednotného a množného þísla
skloĖování zájmen - kto, þto
ýíslovky
základní þíslovky 1 - 100 lexikálnČ
vyjadĜování celých hodin (2 - 4 þasa, 5 þasov) a rokĤ (2 - 4 goda, 5 let) lexikálnČ
Slovesa
þasování sloves typu - þitaĢ, govoriĢ v pĜítomném, budoucím a minulém þase
Mluvnice
64
65
Cizí jazyk
praktické používání tvarĤ nejfrekventovanČjších sloves se zmČnou souhlásek - pisaĢ, skazaĢ v
pĜítomném, budoucím a minulém þase
þasování nepravidelných sloves - moþ, chotČĢ, žiĢ, jechaĢ
frekventované tvary zvratných sloves (lexikálnČ podle komunikativní potĜeby)
frekventované tvary rozkazovacího zpĤsobu (lexikálnČ podle komunikativní potĜeby)
2. a 3. etapa (6. - 9. roþ.)
Mluvnice
Skladba
vyjádĜení poþítaného pĜedmČtu po þíslovkách s dĤrazem na vazby s þíslovkami 2, 3, 4 s
podstatnými jmény
frekventované slovesné vazby odlišné od þeštiny, napĜ. – uþastvovaĢ v þem, intČresovaĢ v þem
(lexikálnČ)
nejfrekventovanČjší struktury vyjadĜující nutnost , možnost (nemožnost) a potĜebnost ve všech
þasech, zejména - dolžen, nado, nužno
struktury s infinitivem typu - kak projti k vokzalu
praktické používání základních typĤ souvČtí (v souladu s komunikativními potĜebami)
frekventované pĜedložkové vazby s dĤrazem na rozdíly proti þeštinČ, napĜ. - dlja, protiv, po,
okolo
Tvarosloví
Podstatná jména
v návaznosti na vzory - zavod, škola, pravilo skloĖování podst. jmen typĤ - dČĖ, nČdČlja,
zadanije, tČtrać
frekventované tvary typĤ - tramvaj, armija (lexikálnČ podle komunikativních potĜeb)
nejfrekventovanČjší odchylné tvary podst. jmen, napĜ. - druzja, goroda, rebjata
PĜídavná jména
skloĖování pĜídavných jmen typĤ - novyj, (molodoj), letnij
tvary 2. a 3. stupnČ frekventovaných pĜídavných jmen se slovy - boleje, samyj - pĜevážnČ
lexikálnČ podle komunikativních potĜeb
Zájmena
skloĖování zájmen osobních, pĜivlastĖovacích, ukazovacích, tázacích
ýíslovky
základní þíslovky od 100 výše v 1. a 4. pádČ
tvoĜení a skloĖování þíslovek Ĝadových
Slovesa
þasování frekventovaných sloves se zmČnami souhlásek typĤ - pisaĢ, chodiĢ (ve všech þasech)
þasování zvratných sloves
þasování frekventovaných nepravidelných sloves, napĜ. - jesĢ, piĢ, peĢ, daĢ, davaĢ, moþ, vzjaĢ,
otkryĢ
rozkazovací zpĤsob
podmiĖovací zpĤsob
rozlišování frekventovaných sloves dokonavého a nedokonavého vidu (lexikálnČ)
PĜíslovce
frekventované tvary 2. a 3. stupnČ pĜevážnČ lexikálnČ podle komunikativních potĜeb
66
Cizí jazyk
ŠpanČlský jazyk
1. etapa (4. a 5. roþ.)
Mluvnice
Skladba
základní vČtné vztahy a vČtné þleny (podmČt, pĜísudek, pĜedmČt, pĜísloveþné urþení, pĜívlastek)
poĜádek slov ve vČtČ
jednoduchá vČta oznamovací, tázací, rozkazovací
vČty kladné a záporné
vČty vztažné
hay
souvČtí souĜadné sluþovací (y), odporovací (pero),
souvČtí podĜadné (que - ve významu že, porgue, si - ve významu zda)
využívání syntaktické podobnosti se strukturou þeské vČty
Tvarosloví
rod a þíslo podstatných jmen, pravidla tvoĜení množného þísla
þlen urþitý, neurþitý a nulový, základní pravidla o jejich užívání
stažené tvary urþitého þlenu - el - s pĜedložkou - de - (del), - a - (al)
þlen nulový pĜi oslovení, u jednoslovných názvĤ mČst a zemí
PĜídavná jména
rod a þíslo pĜídavných jmen
pĜechylování pĜídavných jmen
shoda pĜídavných jmen s podstatnými jmény a zájmeny (jako pĜívlastek, jako jmenný pĜísudek)
pĜídavná jména oznaþující národnost
apokopa bueno, malo, grande, alguno, primero, tercero
Zájmena
osobní ve funkci podmČtu i pĜedmČtu (pĜímého i nepĜímého)
pĜivlastĖovací nesamostatná
ukazovací (i v samostatném postavení)
tázací (que, quién, cuánto)
vztažné que
neurþitá zájmena algo, alguién, alguno, todo, otro
ýíslovky
základní (1 - 1 000 000), Ĝadové (1. – 10.)
Slovesa
pravidelná slovesa na - ar, - er, - ir
nepravidelná slovesa ser, tener, estar, querer, poder, ir, hacer, dar, decir, saber
slovesa se zmČnami kmenových samohlásek e - ie, o - ue
zvratná slovesa
þasy a zpĤsoby: indikativ pĜítomného þasu (presente), vyjádĜení blízké budoucnosti opisem ir +
infinitiv
rozkazovací zpĤsob (tykání) v kladném tvaru
PĜedložky
vyjadĜování tzv. pádových vztahĤ a místních a þasových funkcí a, de, con, en, para
67
Cizí jazyk
PĜíslovce
nejfrekventovanČjší pĜíslovce v rámci probírané slovní zásoby
Spojky
y, que, porque, pero, si (viz skladba)
2. a 3. etapa (6. - 9. roþ.)
Mluvnice
Skladba
další typy souvČtí s dĤrazem na vČty pĜísloveþné þasové /cuando, antes (de), que, depués (de)
que, úþelové (para que), podmínkové (si + pĜítomný þas)/
dvojí zápor ve vČtČ
Ĝeþ pĜímá a nepĜímá
infinitivní vazby: para + infinitiv, al + infinitiv, antes de + infinitiv, después + infinitiv
opisné vazby slovesné: comentar a + infinitiv, acabar de + infinitiv, terminar de + infinitiv, estar
+ gerundio
využívání syntaktické identity se strukturou þeské vČty
Tvarosloví
þlen urþitý ve funkci ukazovací a odkazovací
þlen urþitý pĜi stupĖování pĜídavných jmen a pĜíslovcí
þlen neurþitý pĜi vyjádĜení pĜibližnosti u þíselných údajĤ
PĜídavná jména
zmČna významu pĜídavných jmen v závislosti na jejich postavení
pĜídavná jména se slovesy ser o estar
stupĖování pravidelné a nepravidelné mayor, menor, mejor, peor
superlativ absolutní s muy
Zájmena
skupiny osobních zájmen nesamostatných, osobní zájmena po pĜedložkách
pĜivlastĖovací zájmena samostatná
zájmena neurþitá a záporná (cada, uno, nada, nadie, ninguno)
zájmena zvratná s pĜedložkou con
zájmena vztažná
ýíslovky
nejfrekventovanČjší neurþité þíslovky
Slovesa
nepravidelná s dalšími hláskovými zmČnami (v závislosti na volbČ slovní zásoby)
další nepravidelná slovesa: conocer, oír, venir, ver
slovesné þasy a zpĤsoby: budoucí þas (futuro), jednoduché perfektum (pretérito perfecto
simple), složené perfektum (préterito perfekto compuesto), imperfektum (imperfecto),
kondicionál jednoduchý (condicional), subjunktiv pĜítomný (presente de subjuntivo po výrazech
a slovesech vyjadĜujících nutnost, pĜání, pocity, v rozkaze), rozkazovací zpĤsob kladný a
záporný, gerundio (ve spojení s estar)
PĜedložky a spojky
v rámci slovní zásoby
PĜíslovce
odvozování pĜíponou – mente
68
Matematika
MATEMATIKA
Specifické cíle
Matematika spolu s výukou þeského jazyka tvoĜí osu vzdČlávacího pĤsobení základní
školy. Matematika poskytuje žákĤm vČdomosti a dovednosti potĜebné pro orientaci v praktickém
životČ a vytváĜí pĜedpoklady pro úspČšné uplatnČní ve vČtšinČ oborĤ profesionální pĜípravy i
rĤzných smČrĤ studia na stĜedních školách. Rozvíjí intelektuální schopnosti žákĤ, jejich pamČĢ,
pĜedstavivost, tvoĜivost, abstraktní myšlení, schopnost logického úsudku. SouþasnČ pĜispívá k
vytváĜení urþitých rysĤ osobnosti jako je vytrvalost, pracovitost, kritiþnost.
Poznatky a dovednosti získané v matematice jsou pĜedpokladem k poznávání
pĜírodovČdných oborĤ, ekonomiky, techniky a využití poþítaþĤ.
Vyuþování matematice smČĜuje k tomu, aby se žáci nauþili:
provádČt poþetní výkony s pĜirozenými desetinnými þísly a zlomky, a to pamČtnČ i písemnČ; pĜi
Ĝešení složitČjších úloh užívat racionálnČ kapesní kalkulátor,
Ĝešit úlohy z praxe s užitím poþetních výkonĤ, vþetnČ užití procentového poþtu a jednoduchého
úrokování,
provádČt odhady výsledkĤ Ĝešení a posuzovat jejich reálnost, provádČt potĜebné zaokrouhlení,
þíst a užívat jednoduché statistické tabulky a diagramy,
užívat promČnnou, chápat její význam, Ĝešit rovnice a nerovnice a užívat je pĜi Ĝešení úloh,
zapisovat a graficky znázornit závislosti kvantitativních jevĤ v pĜírodČ a ve spoleþnosti a
pracovat s nČkterými konkrétními funkcemi pĜi Ĝešení úloh z praxe,
Ĝešit metrické geometrické úlohy, vypoþítat obvody a obsahy rovinných obrazcĤ, povrchy a
objemy tČles, užívat základní vztahy mezi rovinnými obrazci (shodnost, podobnost)
orientovat se v rovinČ a v prostoru, užívat soustavu souĜadnic, chápat vztah mezi þísly a body
jako základ poþítaþových znázornČní a projektĤ,
dokazovat jednoduchá tvrzení a vyvozovat logické závČry z daných pĜedpokladĤ.
1. roþník
ýísla 0 až 20
Uþivo
ýíselná Ĝada.
Vztahy menší, vČtší, rovno.
ýíslice.
Znaménka >, <, =, +, - .
Souþet þísel (bez pĜechodu pĜes desítku).
Rozdíl þísel (bez pĜechodu pĜes desítku).
*****
Poþítání pĜedmČtĤ v daném souboru. Vybírání rĤzných konkrétních souborĤ o daném poþtu
prvkĤ.
ýtení a psaní þísel.
Porovnávání þísel.
ěešení a vytváĜení slovních úloh na porovnávání þísel.
Sþítání a odþítání v oboru do dvaceti bez pĜechodu pĜes desítku.
ěešení a vytváĜení slovních úloh na sþítání a odþítání.
ěešení slovních úloh s využitím vztahĤ o n - více a o n - ménČ.
69
Matematika
Matematika
Spoþítat prvky daného konkrétního souboru do 20 - ti (vþetnČ).
VytvoĜit konkrétní soubor (korálky, kuliþky apod.) s daným poþtem prvkĤ do 20ti (vþetnČ).
Porovnávat þísla a soubory prvkĤ s poþtem prvkĤ do 20 - ti.
PĜeþíst a zapsat þísla 0 až 20.
Sþítat a odþítat þísla v oboru 0 - 10, v oboru 10 - 20 bez pĜechodu pĜes desítku.
Používat sþítání a odþítání pĜi Ĝešení praktických situací.
ěešit slovní úlohy vedoucí k porovnávání þísel v oboru 0 - 20.
ěešit slovní úlohy vedoucí ke sþítání a odþítání þísel v oboru 0 - 20 bez pĜechodu desítky.
ěešit slovní úlohy vedoucí ke vztahĤm o n - více (ménČ) v probíraném oboru.
Sþítání a odþítání þísel v oboru 0 - 20 s pĜechodem desítky.
Vztahy mezi sþítáním a odþítáním.
ěešení složitČjších slovních úloh v oboru do dvaceti.
MČĜení délek na dílky (na centimetry).
Orientace v prostoru
Uþivo
Geometrické pojmy: vpravo, vlevo; pod; nad; pĜed; za; hned pĜed; hned za.
Rovinné obrazce: trojúhelník, þtverec, obdélník, kruh.
TČlesa: krychle, kvádr, válec, koule
*****
Konkrétní orientace v prostoru.
Užití dČtských skládanek a stavebnic.
Orientovat se v prostoru (vpravo, vlevo, vpĜed, za).
Rozeznávat geometrické útvary: trojúhelník, þtverec, obdélník, kruh, krychle, kvádr, válec.
*****
Sþítání a odþítání s pĜechodem pĜes desítku.
Poþítání po desítkách, po jedné (v oboru do 100).
ýtení a zápis þísel.
ěešení a vytváĜení slovních úloh na porovnávání þísel.
Sþítání a odþítání násobkĤ deseti.
Sþítání a odþítání v oboru do 100.
Sþítat a odþítat v oboru do 20ti s pĜechodem pĜes desítku.
Spoþítat prvky daného konkrétního souboru do 100 (vþetnČ).
VytvoĜit konkrétní soubory (na poþítadle, penČzi, ve þtvercové síti, apod.) s daným poþtem
prvkĤ do 100.
Porovnávat þísla do 100 a vztahy mezi nimi zapsat pomocí symbolĤ.
Zaokrouhlit dané þíslo na desítky.
Orientovat se na þíselné ose.
Sþítat a odþítat þísla v oboru do 100 s pĜechodem pĜes desítku.
Používat sþítání a odþítání pĜi Ĝešení praktických úloh.
ěešit slovní úlohy vedoucí k porovnávání þísel v oboru do 100.
ěešit slovní úlohy vedoucí ke sþítání a odþítání þísel v oboru do 100.
ěešit slovní úlohy s užitím vztahĤ o n - více (ménČ) v oboru do 100.
Sþítání více než dvou þísel.
Odþítání více než jednoho þísla.
ěešení a vytváĜení slovních úloh na sþítání více než dvou þísel a odþítání více než jednoho þísla.
ěešení slovních úloh s nadbyteþnými nebo nepostaþujícími údaji.
Násobení a dČlení pĜirozených þísel v oboru násobilek do 100
Uþivo
VystĜíhávání obrazcĤ.
Jehlan, kužel.
2. roþník
ýíselný obor 0 až 100
Uþivo
ýíselná Ĝada.
ýíselná osa.
Zaokrouhlování þísel na desítky.
Souþet a rozdíl þísel.
Souþet. Rozdíl.
Závorky.
Násobek.
Násobení jako opakované sþítání.
ýinitel.
ZámČna þinitelĤ.
Násobilky 2, 3, 4, 5.
DČlení v oboru tČchto násobilek.
Vztahy mezi násobením a dČlením v oboru tČchto násobilek.
*****
Názorné zavedení násobení a dČlení na souborech rĤzných pĜedmČtĤ.
ěady násobkĤ daného þísla.
Automatizace násobilek 2, 3, 4, 5.
Automatizace dČlení v oboru probraných násobilek.
ěešení a vytváĜení slovních úloh na násobení a dČlení v oboru násobilek.
ěešení a vytváĜení slovních úloh s využitím vztahĤ n - krát více, n - krát ménČ.
Spoje násobilek 2, 3, 4, 5.
70
71
Matematika
DČlit v oboru násobilek 2, 3, 4, 5.
Užívat násobení a dČlení v praktických situacích.
ěešit slovní úlohy na násobení.
ěešit slovní úlohy na dČlení.
ěešit slovní úlohy vedoucí ke dvČma poþetním výkonĤm (napĜ. sþítání, násobení).
Užívat závorky.
ěešit slovní úlohy na vztahy n - krát více, n - krát ménČ.
Vlastnosti násobení a dČlení.
Další spoje násobilek.
SložitČjší slovní úlohy napĜ. s nadbyteþnými údaji, s více Ĝešeními apod.
Úlohy kombinatorické povahy.
Jednoduché dichotomické tĜídČní.
Rýsování úseþek a mČĜení jejích délek
Úseþka.
Lomená þára.
Délka úseþky.
Jednotky centimetr, metr.
Oznaþení bodĤ a úseþek.
*****
Kreslení kĜivých a rovných þar.
Rýsování úseþek.
MČĜení délky úseþky.
Užití rĤzných stavebnic ke stavbám podle obrázkĤ.
Modelování tČles.
*****
ýtení údajĤ na hodinách vþetnČ digitálních.
Sledování jednoduchých závislostí na þase napĜ. zmČna teploty bČhem dne; pĜíchod a odchod do
školy; délka vyuþovací hodiny; délka pĜestávky; doba snídanČ, obČda, veþeĜe; délka spánku.
ýasové jednotky hodina, minuta, sekunda.
ýíst þasové údaje na rĤzných typech hodin.
Závislost rĤzných þinností na prĤbČhu þasu bČhem dne, grafické znázornČní.
Závislost rĤzných þinností bČhem týdne, mČsíce.
3. roþník
ýíselný obor 0 - 1 000
Uþivo
Matematika
Kreslit kĜivé a rovné þáry.
Odhadnout délky úseþky na decimetry, centimetry.
MČĜit délku úseþky na centimetry.
Poznávat geometrická tČlesa v praxi.
Vymodelovat tČlesa (napĜ. krychli, kvádr).
Strana rovinného obrazce, mČĜení délky stran, obvod obrazce.
Hrana tČlesa, mČĜení délky hrany tČlesa.
SložitČjší geometrické útvary (rovinné, prostorové).
Uþivo
ýíselná Ĝada.
Zápis þísel.
ýíselná osa.
Zaokrouhlování þísel na stovky, desítky.
Rozklad þísla v desítkové soustavČ.
Souþet a rozdíl þísel.
Písemné algoritmy sþítání a odþítání.
Odhad a kontrola výsledku.
*****
Poþítání po stovkách, desítkách a jednotkách.
ýtení a zápisy trojciferných þísel.
ZnázornČní trojciferných þísel na þíselné ose.
Porovnávání þísel pomocí þíselné osy.
ěešení úloh na porovnávání trojciferných þísel.
Sþítání a odþítání násobkĤ sta.
Sþítání a odþítání þísel bez pĜechodu násobkĤ sta.
Sþítání a odþítání þísel s pĜechodem násobkĤ sta.
Písemné sþítání dvou sþítancĤ, kontrola výsledku zámČnou sþítancĤ.
Písemné odþítání, kontrola výsledku sþítáním.
ýíst a psát trojciferná þísla.
VytvoĜit konkrétní soubor (penČzi, milimetrovým papírem apod.) s daným poþtem prvkĤ do
1 000.
Zakreslit obraz daného þísla na þíselné ose.
Porovnávat þísla do 1 000.
Používat sþítání a odþítání v daném oboru pĜi Ĝešení praktických úloh.
PísemnČ sþítat a odþítat dvČ trojciferná þísla.
Orientace v þase
Uþivo
Den - 24 hodin.
Hodina - 60 minut.
Minuta - 60 sekund.
72
73
Matematika
ProvádČt kontrolu svého výpoþtu.
ěešit slovní úlohy na porovnávání dvou trojciferných þísel, sþítání a odþítání dvou trojciferných
þísel, na vztahy o n - více (ménČ).
ProvádČt pĜedbČžný odhad výsledku Ĝešení.
PamČtné sþítání a odþítání trojciferných þísel, ve kterých jsou alespoĖ dvČ þíslice rĤzné od nuly,
napĜ. 205 + 350; 720 - 105 apod.
Písemné sþítání tĜí a více trojciferných þísel.
ěešení složitČjších slovních úloh.
Násobení a dČlení v oboru násobilek a mimo obor násobilek v þíselném oboru do
100
Uþivo
Násobilky 6, 7, 8, 9.
DČlení v oboru tČchto násobilek.
Násobení deseti.
Násobení a dČlení dvouciferných þísel jednociferným.
DČlení se zbytkem.
Souþin, podíl, zbytek.
*****
Automatizace všech spojĤ násobilek.
Automatizace dČlení v oboru násobilek.
PamČtné násobení dvouciferného þísla jednociferným mimo obor násobilek.
Násobení a dČlení souþtu nebo rozdílu dvou þísel.
Užití závorek.
ěešení a vytváĜení slovních úloh se dvČma rĤznými poþetními výkony.
Automaticky užívat spoje všech násobilek.
Násobit pamČtnČ dvojciferné þíslo jednociferným v jednoduchých pĜípadech.
DČlit dvojciferné þíslo jednociferným mimo obor násobilek.
Urþovat neúplný podíl a zbytek v jednoduchých pĜípadech.
ýíst a sestavovat tabulky násobkĤ.
Užívat tabulkové zápisy v praxi (napĜ. ceny zboží, vzdálenosti apod.).
Užívat násobení a dČlení pĜi Ĝešení praktických úloh.
ěešit a vytváĜet slovní úlohy vedoucí k násobení dvojciferného þísla jednociferným a dČlení
dvojciferného þísla jednociferným.
ProvádČt odhad výsledku.
ěešit slovní úlohy vedoucí k užití vztahĤ n - krát více, n - krát ménČ.
Násobení a dČlení trojciferného þísla jednociferným, pĜíklady typu 930 : 3, 150 : 5 apod.
ěešení a vytváĜení složitČjších slovních úloh vedoucích ke tĜem až þtyĜem poþetním výkonĤm.
ěešení slovních úloh s nadbyteþnými údaji.
ěešení slovních úloh vedoucích k více Ĝešením.
Rozlišování sudých a lichých þísel.
74
Matematika
Rovinné obrazce. Obvod.
Uþivo
PĜímka.
PolopĜímka.
Vzájemná poloha dvou pĜímek.
RovnobČžky, rĤznobČžky.
PrĤseþík dvou rĤznobČžek.
ýtvercová síĢ.
Rovinné obrazce - trojúhelník, þtverec, obdélník, þtyĜúhelník.
Strana rovinného obrazce.
Obvod.
Jednotky délky milimetr, kilometr.
*****
Rýsování pĜímek.
Oznaþování prĤseþíku rĤznobČžek.
Vyznaþování polopĜímek.
Kreslení a rýsování rovinných obrazcĤ ve þtvercové síti.
MČĜení úseþek s pĜesností na milimetry.
Odhad délky úseþky.
Rýsování úseþky dané délky (napĜ. v centimetrech a milimetrech).
MČĜení délek stran rovinných obrazcĤ.
Výpoþet obvodu rovinných obrazcĤ seþtením délek jejich stran.
ProvádČní odhadĤ délek rĤzných úseþek a vzdáleností.
MČĜení délek hran tČlesa.
Modelování staveb tvaru kvádru, krychle, apod. podle daného plánu (užívání stavebnic,
krabiþek od sýrĤ apod.).
Oznaþit bod, krajní body úseþky, prĤseþík dvou pĜímek.
MČĜit délku úseþky s pĜesností na milimetry.
Sestrojit úseþku dané délky s užitím jednotky milimetr.
PĜevádČt jednotky délky s užitím mČnitele 1 000, 100, 10.
ProvádČt odhad délky, vzdálenosti.
Urþit obvod jednoduchého obrazce (trojúhelník, þtverec, obdélník) seþtením délek jejho stran.
Konstrukþní sþítání a odþítání úseþek.
Urþování obvodu složitČjších obrazcĤ.
4. roþník
ýíselný obor do 1 000 000
Uþivo
Posloupnost pĜirozených þísel do 1 000 000.
Zápis þísel v desítkové soustavČ.
Porovnávání þísel do 1 000 000.
75
Matematika
ýíselná osa.
Zaokrouhlování þísel na statisíce, desetitisíce, tisíce, sta, desítky.
Sþítání a odþítání þísel v daném oboru.
Vlastnosti sþítání a odþítání.
Vztahy mezi sþítáním a odþítáním.
Násobení a dČlení þísel v daném oboru.
Vztahy mezi násobením a dČlením.
Písemný algoritmus násobení a dČlení.
Odhad výsledku.
Kontrola výpoþtu.
Vlastnosti násobení.
PoĜadí poþetních výkonĤ.
*****
Poþítání po statisících, desetitisících, tisících.
ýtení a zápis þísel.
Modelování daného þísla v zjednodušené formČ.
ěešení jednoduchých nerovnic s užitím þíselné osy.
Rozklad þísla v desítkové soustavČ.
Zaokrouhlování s danou pĜesností.
Vyznaþování intervalĤ na þíselné ose patĜících k danému zaokrouhlenému þíslu.
Poþetní operace a jejich procviþování v oboru do miliónu.
PamČtní sþítání a odþítání pĜirozených þísel (sþítání nebo odþítání þísel majících nejvýše tĜi
þíslice rĤzné od nuly napĜ. 500 200 - 300 198 apod.).
PamČtné násobení a dČlení jednociferným þíslem.
Písemné násobení jedno- a dvouciferným þinitelem.
Písemné dČlení jednociferným dČlitelem.
ěešení slovních úloh na porovnávání þísel, na poþetní výkony, na vztahy o n - více (ménČ), n krát více (ménČ).
Vymezení základních vlastností poþetních výkonĤ.
Užívání závorek.
Poþítat do 1 000 000 po statisících, desetitisících, tisících.
ýíst, psát a zobrazit þísla na þíselné ose.
Porovnávat þísla do 1 000 000 a Ĝešit pĜíslušné nerovnice.
Zaokrouhlovat þísla na statisíce, desetitisíce, tisíce, sta, desítky.
Rozkládat þísla v desítkové soustavČ.
PamČtnČ sþítat a odþítat þísla, která mají nejvýše dvČ þíslice rĤzné od nuly.
PísemnČ sþítat a odþítat (sþítat alespoĖ tĜi þísla, odþítat od jednoho þísla dvČ þísla, od souþtu
dvou þísel jedno þíslo).
PamČtnČ násobit a dČlit þísla do 1 000 000 nejvýše se dvČma rĤznými þíslicemi) jednociferným
þíslem.
PísemnČ násobit jedno a dvojciferným þinitelem.
PísemnČ dČlit jednociferným dČlitelem.
ProvádČt odhad a kontrolu svého výpoþtu.
ěešit slovní úlohy vedoucí k porovnávání þísel, provádČní poþetních výkonĤ s þísly v daném
oboru a na vztahy o n - více (ménČ), n - krát více (ménČ).
ěešit slovní úlohy na dva až tĜi poþetní výkony.
76
Matematika
Dvojková þíselná soustava.
ěešení slovních úloh na více poþetních výkonĤ.
ěešení slovních úloh s nadbyteþnými nebo nedostaþujícími údaji.
ěešení slovních úloh kombinatorické povahy.
Zlomky
Uþivo
Celek, þást, zlomek.
ýitatel, jmenovatel, zlomková þára.
Polovina, þtvrtina, tĜetina, pČtina, desetina.
*****
Využití názorných obrázkĤ k urþování 1/2, 1/4, 1/3, 1/5, 1/10 celku.
ěešení a vytváĜení slovních úloh k urþování 1/2, 1/4, 1/3, 1/5, 1/10 daného celku.
VyjádĜení celku z jeho dané poloviny, þtvrtiny, tĜetiny, pČtiny, desetiny.
Sþítání zlomkĤ se stejným jmenovatelem v jednoduchých pĜípadech napĜ. 1/2 +1/2; 2/5 +3/5.
NázornČ vyznaþit polovinu, þtvrtinu celku.
ěešit jednoduché slovní úlohy na urþení poloviny, tĜetiny, þtvrtiny, pČtiny, desetiny daného
poþtu.
Sþítat zlomky se stejným jmenovatelem napĜ. 1/2 + 1/2; 2/3 + 1/3.
NázornČ vyznaþit celek z dané poloviny, þtvrtiny, tĜetiny, pČtiny, desetiny.
Zlomky s þitatelem rĤzným od jedné (napĜ. 3/4; 2/5), jejich konkrétní modely.
Smíšená þísla na konkrétních pĜíkladech (1 1/2 l, 2 1/2 h, 3 1/2 kg).
SložitČjší slovní úlohy vedoucí k rozdČlování celku na þásti a výpoþtu celku z daných þástí.
RovnobČžky, rĤznobČžky, kolmice, kružnice.
Uþivo
Vzájemná poloha dvou pĜímek v rovinČ, rovnobČžky, rĤznobČžky – prĤseþík.
Kolmice, kolmost.
Kružnice, kruh.
StĜed a polomČr kružnice.
*****
Kreslení a rýsování rovnobČžek a rĤznobČžek.
Vyznaþování prĤseþíku.
Rýsování libovolného rovnobČžníku.
Rýsování kolmice pomocí trojúhelníku s ryskou.
Rýsování libovolného obdélníku.
Rýsování kružnice s daným stĜedem a daným polomČrem.
Urþit vzájemnou polohu dvou pĜímek.
Sestrojit rovnobČžku s danou pĜímkou.
77
Matematika
Sestrojit kolmici (pomocí trojúhelníku s ryskou) k dané pĜímce.
Narýsovat kružnici s daným stĜedem a daným polomČrem.
RovnobČžné a rĤznobČžné roviny (modelování na tČlesech).
Kolmost rovin (modelování na tČlesech).
Matematika
ěešit jednoduché slovní úlohy na výpoþty obsahu obdélníku a þtverce.
Vymodelovat síĢ kvádru, krychle.
Vymodelovat kvádr, krychli z dané sítČ.
SoumČrnost
PĜevody jednotek obsahu.
SložitČjší slovní úlohy na výpoþet obsahu obdélníku a þtverce napĜ. v kombinaci s výpoþtem
obvodu.
Uþivo
5. roþník
Osa soumČrnosti.
SoumČrné útvary.
Rovnoramenný trojúhelník.
Rovnostranný trojúhelník.
*****
Urþování os soumČrnosti pĜekládáním papíru na názorných obrázcích - hvČzda, motýl, apod.
Urþování roviny soumČrnosti na modelech krabiþky apod.
SoumČrné útvary ve þtvercové síti.
Konstrukce soumČrného útvaru ve þtvercové síti.
Modelování soumČrných útvarĤ.
Poznat soumČrný útvar.
Urþit osu soumČrnosti modelováním, pĜekládáním apod.
Nakreslit soumČrný útvar.
Urþení os soumČrnosti þtverce, obdélníku, kruhu.
Rovina soumČrnosti. Rovinová soumČrnost.
Urþování rovin soumČrnosti na modelech jednoduchých tČles.
Obsah þtverce a obdélníku, síĢ kvádru a krychle
Uþivo
Obsah þtverce a obdélníku ve þtvercové síti.
Jednotky obsahu cm2, m2, mm2. .
SíĢ kvádru, krychle.
*****
Urþování obsahĤ rovinných obrazcĤ pomocí þtvercové sítČ.
Užití základních jednotek obsahu cm2, mm2, m2. ..
ěešení jednoduchých slovních úloh na výpoþty obsahĤ obdélníkĤ a þtvercĤ.
RĤzné pohledy na tČlesa (shora, zpĜedu, z boku).
SíĢ kvádru a krychle rozložením krabiþky.
Modelování kvádru, krychle ze sítČ.
Urþení povrchu kvádru (krychle) souþtem obsahĤ stČn.
Urþovat obsah rovinných obrazcĤ pomocí þtvercové sítČ.
78
PĜirozená þísla
Uþivo
PĜirozená þísla do 1 000 000 a pĜes milión.
Posloupnost pĜirozených þísel.
ýíselná osa.
Zápis pĜirozeného þísla v desítkové soustavČ.
Poþetní výkony s pĜirozenými þísly a jejich vlastnosti.
Písemné algoritmy poþetních výkonĤ.
Odhady výsledkĤ.
Kontrola výpoþtu.
*****
ýtení a zápis þísel vČtších než milión.
Porovnávání pĜirozených þísel.
Zobrazování pĜirozených þísel na þíselné ose.
ěešení jednoduchých nerovnic.
Zaokrouhlování pĜirozených þísel na milióny, statisíce, tisíce, sta, desítky.
Užití þíselné osy.
PamČtné sþítání a odþítání pĜirozených þísel.
Užití písemných algoritmĤ.
PamČtné násobení a dČlení pĜirozených þísel.
Užití písemných algoritmĤ násobení (až þtyĜciferní þinitelé), dČlení jedno a dvojciferným
dČlitelem.
ěešení slovních úloh na jeden až dva poþetní výkony.
Užití vlastností poþetních výkonĤ (komutativnost, asociativnost, distributivnost).
ProvádČní odhadĤ a kontroly výpoþtĤ.
Porovnávat pĜirozená þísla a zobrazovat je na þíselné ose.
Zaokrouhlovat pĜirozená þísla s požadovanou pĜesností.
Zapsat dané pĜirozené þíslo v požadovaném tvaru v desítkové soustavČ.
Sþítat a odþítat pĜirozená þísla zpamČti (sþítaná nebo odþítaná þísla mají nejvýše dvČ þíslice
rĤzné od nuly).
PísemnČ sþítat tĜi až þtyĜi pĜirozená þísla.
PísemnČ odþítat dvČ pĜirozená þísla.
PamČtnČ násobit a dČlit pĜirozená þísla v jednoduchých pĜípadech.
PísemnČ násobit až þtyĜciferným þinitelem.
79
Matematika
PísemnČ dČlit jedno a dvouciferným dČlitelem.
ěešit jednoduché a složené slovní úlohy vedoucí k jednomu nebo dvČma výpoþtĤm s
pĜirozenými þísly.
Matematika
Rýsování rovnobČžek a kolmic daným bodem.
Rýsování pravoúhlého trojúhelníku.
Rýsování obdélníku a þtverce.
Rýsování rovnostranného a rovnoramenného trojúhelníku.
Výpoþty obvodu a obsahu obdélníka a þtverce.
Odhady obvodu obsahu.
Užití a pĜevody jednotek obsahu.
ěešení úloh z praxe.
Výpoþty povrchĤ kvádru a krychle seþtením obsahu jejich podstav a stČn.
Modelování tČles - urþování spotĜeby jednotkových krychlí.
Propedeutika pojmu objem.
Desetinná þísla
Uþivo
Zlomky se jmenovatelem 10, 100 a jejich zápis desetinným þíslem.
Desetinná þárka.
Desetina, setina.
*****
Praktické modely desetinných þísel - peníze, hmotnosti, délky.
Psaní a þtení desetinných þísel (desetina, setina).
Zobrazování desetinných þísel Ĝádu desetin a setin na þíselné ose.
Porovnávání tČchto desetinných þísel.
Písemné sþítání a odþítání desetinných þísel Ĝádu desetin a setin.
Násobení a dČlení desetinných þísel Ĝádu desetin a setin deseti a stem.
Násobení a dČlení desetinných þísel Ĝádu desetin a setin pĜirozeným þíslem menším než deset.
ěešení a vytváĜení slovních úloh vedoucích k užití desetinných þísel v jednoduchých pĜípadech.
Zápis libovolnČ velkých þísel v desítkové soustavČ.
Dvojková þíselná soustava.
Další þíselné soustavy napĜ. osmiþková.
Užití kapesního kalkulátoru pĜi provádČní poþetních výkonĤ s pĜirozenými þísly.
Vlastnosti poþetních výkonĤ a jejich užití.
Zapsat a pĜeþíst dané desetinné þíslo Ĝádu desetin a setin.
Zobrazit dané desetinné þíslo Ĝádu desetin na þíselné ose.
Zaokrouhlit dané desetinné þíslo Ĝádu desetin na celky.
Sþítat a odþítat desetinná þísla Ĝádu desetin a setin.
Násobit a dČlit desetinné þíslo deseti.
Užít desetinné þíslo v praktických situacích.
ěešit jednoduché slovní úlohy na užití desetinných þísel.
Desetinná þísla Ĝádu tisícin.
SložitČjší slovní úlohy s užitím desetinných þísel.
Rovinné obrazce, tČlesa
SítČ kvádru, krychle, hranolu, válce.
Modelování tČles z daných sítí.
RĤzné stavby z krychlí.
Urþování jejich objemu pomocí jednotkové krychle.
ěešení složitČjších slovních úloh na výpoþty obvodĤ, obsahĤ a povrchĤ.
Tabulky, grafy, diagramy
Uþivo
PromČnná, nezávisle promČnná, závisle promČnná.
Grafy.
Soustava souĜadnic.
*****
Dosazování za promČnou.
ýtení a sestavování tabulek rĤzných závislostí.
ýtení a sestavování sloupcových diagramĤ.
Zakreslování jednoduchých grafĤ závislostí napĜ. prĤbČh jízdy autem, zmČna teploty bČhem dne
apod.
Uþivo
Narýsovat obdélník, þtverec, pravoúhlý trojúhelník.
Vypoþítat obvod a obsah obdélníku a þtverce.
Znát a umČt pĜevádČt jednotky obsahu cm2, mm2, m2, ha.
ěešit slovní úlohy na výpoþty obsahĤ obdélníku a þtverce.
Vypoþítat povrch kvádru a krychle seþtením obsahĤ jejich podstav a stČn.
ěešit úlohy z praxe na výpoþty obsahĤ obdélníku a þtverce, povrchu kvádru a krychle.
Konstrukce obdélníku, þtverce.
Další jednotky obsahu (a, ha, km2, mm2).
Povrch kvádru a krychle.
Propedeutika pojmu objem tČlesa pomocí rĤzných stavebnic (jednotková krychle).
*****
80
DoplĖovat Ĝady þísel, doplĖovat tabulky.
ýíst a sestrojovat sloupcový diagram.
Sestrojit a þíst jednoduché grafy v soustavČ souĜadnic.
Jízdní Ĝády.
81
Matematika
Grafikony.
RĤzné figurální diagramy.
6. roþník
Shrnutí a opakování uþiva z 1. - 5. roþníku
Uþivo
Aritmetika
PĜirozená þísla a jejich zápis v desítkové soustavČ.
Zobrazení pĜirozených þísel na þíselné ose.
ýíslo nula.
Porovnávání pĜirozených þísel.
Zaokrouhlování pĜirozených þísel.
Poþetní výkony s pĜirozenými þísly vþetnČ dČlení jedno a dvouciferným dČlitelem.
ěešení slovních úloh vedoucích na jeden až dva poþetní výkony s pĜirozenými þísly.
Desetinná þísla Ĝádu desetin a setin, jejich sþítání a odþítání.
Užití desetinných þísel na konkrétních modelech (peníze, hmotnosti, délky).
Zlomek jako þást celku, znázornČní zlomku.
Sþítání zlomkĤ se stejným jmenovatelem v jednoduchých pĜípadech.
Geometrie
Rozeznávání rovinných obrazcĤ (trojúhelník, obdélník, þtverec, þtyĜúhelník, kruh).
MČĜení délek úseþek - jednotky délky mm, cm, dm, m, km a jejich pĜevody.
Sestrojování úseþek dané délky.
Obvod obrazce.
Sestrojování rovnobČžky s danou pĜímkou, kolmice k dané pĜímce (pomocí trojúhelníku s
ryskou).
Sestrojování kružnice s daným stĜedem a polomČrem.
Konstrukce obdélníku, þtverce a pravoúhlého trojúhelníku.
Urþování obsahu obrazce pomocí þtvercové sítČ.
Výpoþet obsahu obdélníku a þtverce.
Jednotky obsahu mm2, cm2, dm2, m2, ha.
Rozeznávání prostorových útvarĤ (krychle, kvádr, hranol, válec, jehlan, kužel, koule).
SíĢ kvádru a krychle.
Výpoþet povrchu kvádru a krychle seþtením obsahĤ jejich podstav a stČn.
ěešení slovních úloh vedoucích k jednoduchým výpoþtĤm obvodĤ a obsahĤ obdélníku a
þtverce.
Desetinná þísla
Uþivo
Desetinná þísla.
Porovnávání desetinných þísel.
Sþítání a odþítání desetinných þísel.
Násobení a dČlení desetinných þísel pĜirozeným þíslem.
Násobení a dČlení desetinných þísel.
Písemné algoritmy.
Vlastnosti poþetních výkonĤ s desetinnými þísly.
82
Matematika
*****
RozšíĜení pojmu desetinné þíslo.
ZnázorĖování desetinných þísel na þíselné ose.
Porovnávání desetinných þísel.
Zaokrouhlování desetinných þísel na desetiny, setiny.
Sþítání a odþítání desetinných þísel.
Násobení a dČlení desetinného þísla 10, 100, 1 000.
PĜevádČní jednotek délky, obsahu, hmotnosti.
Násobení a dČlení desetinného þísla desetinným þíslem zpamČti v jednoduchých pĜípadech napĜ.
1,2 . 0,2; 0,4 : 0,1 apod.
Písemné násobení desetinných þísel.
Písemné dČlení pĜirozených þísel, kde dČlenec je menší než dČlitel.
Písemné dČlení desetinných þísel.
Užití kalkulátoru pĜi výpoþtech s desetinnými þísly.
Užití vlastností poþetních výkonĤ s desetinnými þísly.
ěešení úloh z praxe vedoucích k poþetním výkonĤm s desetinnými þísly.
Zaokrouhlovat desetinná þísla na daný Ĝád.
Násobit a dČlit desetinná þísla 10, 100, 1 000.
PĜevádČt jednotky délky a hmotnosti.
PísemnČ sþítat, odþítat, násobit a dČlit desetinná þísla.
Užívat kapesní kalkulátor.
ěešit slovní úlohy z praxe vedoucí k výpoþtĤm s desetinnými þísly, a to vþetnČ úloh na výpoþet
obvodĤ a obsahĤ þtverce a obdélníka a povrchĤ kvádru a krychle.
ProvádČt odhad a kontrolu výsledkĤ Ĝešení úloh.
Užití pamČti kalkulátoru.
Sþítání více sþítancĤ.
Odþítání více menšitelĤ.
Násobení desetinných þísel, v nichž jsou až þtyĜi þíslice rĤzné od nuly.
DČlení troj a þtyĜciferným dČlitelem.
SložitČjší slovní úlohy.
DČlitelnost pĜirozených þísel
Uþivo
Násobek, dČlitel.
Znaky dČlitelnosti 2, 3, 5, 10.
Prvoþísla.
Rozklad þísla na prvoþinitele.
Spoleþný dČlitel, nejvČtší spoleþný dČlitel (D).
Spoleþný násobek, nejmenší spoleþný násobek (n).
ýísla soudČlná a nesoudČlná.
*****
Urþování násobkĤ a dČlitelĤ daného þísla.
Užití znakĤ dČlitelnosti 2, 3, 5, 10 pĜi úpravách zlomkĤ.
Urþování spoleþného násobku 2 - 3 pĜirozených þísel.
83
Matematika
Urþování nejmenšího spoleþného násobku 2 - 3 pĜirozených þísel.
Urþování spoleþného dČlitele 2 - 3 pĜirozených þísel.
Urþování nejvČtšího spoleþného dČlitele 2 - 3 pĜirozených þísel.
ěešení slovních úloh s využitím nejvČtšího spoleþného dČlitele a nejmenšího spoleþného
násobku 2 - 3 pĜirozených þísel.
Rozeznat prvoþíslo a þíslo složené.
Provést rozklad pĜirozeného þísla na prvoþinitele.
Urþit þísla soudČlná a nesoudČlná.
Urþit nejvČtší spoleþný dČlitel dvou až tĜí pĜirozených þísel.
Urþit nejmenší spoleþný násobek dvou až tĜí pĜirozených þísel.
ěešit jednoduché slovní úlohy vedoucí k urþení nejmenšího spoleþného násobku 2 - 3
pĜirozených þísel, nebo nejvČtšího spoleþného dČlitele 2 - 3 pĜirozených þísel.
Znaky dČlitelnosti þtyĜmi, šesti, osmi, devíti.
ěešení nároþnČjších slovních úloh vedoucích k využití vlastností dČlitelnosti pĜirozených þísel.
Úhel a jeho velikost
Uþivo
Úhel, osa úhlu.
Velikost úhlu.
StupeĖ, minuta.
ÚhlomČr.
PĜímý, ostrý, pravý, tupý úhel.
Vedlejší a vrcholové úhly.
Sþítání a odþítání úhlĤ a jejich velikostí.
Násobení a dČlení úhlĤ a jejich velikostí dvČma.
*****
PĜenášení úhlu.
Konstrukce osy úhlu.
MČĜení velikosti úhlu.
Užití úhlomČru.
Rýsování úhlu dané velikosti.
Rozeznávání a rýsování pĜímého úhlu, pravého úhlu, ostrého úhlu, tupého úhlu.
PĜevody a užití jednotek velikosti úhlu.
Odhady velikosti úhlu.
Grafické sþítání a odþítání úhlĤ.
Sþítání a odþítání velikosti úhlĤ.
Grafické násobení a dČlení úhlĤ dvČma.
Urþování velikosti vedlejších a vrcholových úhlĤ.
Narýsovat úhel dané velikosti urþené ve stupních.
ZmČĜit velikost úhlu pomocí úhlomČru.
Užívat jednotky stupeĖ, minuta.
Odhadnout velikost úhlu.
84
Matematika
Graficky sþítat a odþítat úhly.
Sþítat a odþítat velikosti úhlĤ udané ve stupních a minutách.
Násobit dČlit úhel a jeho velikost dvČma.
Vyznaþit vrcholové, vedlejší úhly. Urþit jejich velikosti.
Souhlasné a stĜídavé úhly.
Jednotka úhlu vteĜina a její užití.
Násobení úhlu pĜirozeným þíslem graficky.
DČlení úhlu dvČma, þtyĜmi, osmi graficky.
Konstrukce pomocí kružítka (bez úhlomČru) úhlĤ velikostí 60° , 45° , 30° , 15°.
Osová soumČrnost
Uþivo
Shodnost geometrických útvarĤ.
Osová soumČrnost.
Osa soumČrnosti.
OsovČ soumČrné obrazce.
*****
Shodnost rovinných obrazcĤ - ovČĜování pomocí prĤsvitky.
Konstrukce obrazu v osové soumČrnosti.
Urþování osy osovČ soumČrných obrazcĤ.
Osa úseþky.
Urþit, zda jsou dva rovinné obrazce shodné.
Sestrojit obraz rovinného obrazce v osové soumČrnosti.
Urþit osu soumČrnosti osovČ soumČrného obrazce.
Poþet os soumČrnosti daného rovinného obrazce.
Rovinná soumČrnost.
Rovina soumČrnosti.
Trojúhelník
Uþivo
VnČjší a vnitĜní úhly trojúhelníku.
Rovnoramenný a rovnostranný trojúhelník.
Výšky trojúhelníku.
TČžnice trojúhelníku. TČžištČ.
Kružnice vepsaná a opsaná trojúhelníku.
Trojúhelníková nerovnost.
*****
Popis rĤzných trojúhelníkĤ a jejich vlastnosti.
Urþování velikostí vnitĜních úhlĤ trojúhelníkĤ.
Sestrojování os vnitĜních úhlĤ trojúhelníkĤ, sestrojování os stran.
85
Matematika
Matematika
Sestrojování kružnice opsané a vepsané trojúhelníku.
Konstrukce trojúhelníku ze tĜí stran.
7. roþník
Zlomky
TĜídit a popsat trojúhelníky.
Sestrojit výšky a tČžnice trojúhelníku.
Sestrojit kružnici opsanou a vepsanou trojúhelníku.
Urþit velikost vnitĜního úhlu trojúhelníku, jsou - li dány velikosti dalších dvou vnitĜních úhlĤ
trojúhelníku.
TČžištČ trojúhelníku a jeho vlastnosti.
StĜední pĜíþka trojúhelníku.
Mnohoúhelníky.
Objem a povrch kvádru, krychle
Uþivo
Objem tČlesa v krychlové síti.
Jednotky objemu: cm3, m3, dm3, mm3, hl, dl, cl, ml.
Objem krychle a kvádru.
SíĢ krychle a kvádru.
Povrch krychle a kvádru.
StČnová a tČlesová úhlopĜíþka.
Volné rovnobČžné promítání.
*****
Objem krychle a kvádru v krychlové síti.
Jednotky objemu.
PĜevádČní jednotek objemu.
Výpoþty objemu kvádru a krychle ve slovních úlohách.
Výpoþet povrchu kvádru a krychle ve slovních úlohách.
Zobrazování krychle a kvádru ve volném rovnobČžném promítání.
Sestrojit obraz kvádru, krychle ve volném rovnobČžném promítání.
Vypoþítat objem a povrch kvádru a krychle.
Znát a umČt pĜevádČt jednotky objemu.
Sestrojit síĢ kvádru, krychle.
ěešit úlohy z praxe na výpoþty objemĤ a povrchĤ kvádru, krychle.
Uþivo
Zlomek, základní tvar zlomku.
RozšiĜování a krácení zlomkĤ; rovnost zlomkĤ.
Poþetní operace se zlomky.
Spoleþný jmenovatel.
PĜevrácené þíslo.
Smíšená þísla.
*****
Porovnávání zlomkĤ.
Zobrazování zlomkĤ na þíselné ose.
Sþítání a odþítání zlomkĤ (pĜevádČní na spoleþného jmenovatele).
Násobení a dČlení zlomkĤ.
PĜevádČní smíšených þísel na zlomky.
PĜevádČní zlomku na desetinné þíslo a naopak.
ěešení slovních úloh na využití poþetních výkonĤ se zlomky.
Uvést daný zlomek na základní tvar.
Porovnat dva zlomky.
Zobrazit daný zlomek na þíselné ose.
Urþit spoleþného jmenovatele dvou až tĜí zlomkĤ.
Sþítat a odþítat dva až tĜi zlomky.
Násobit a dČlit dva zlomky.
Upravit smíšené þíslo na zlomek.
Urþit pĜevrácené þíslo k danému zlomku.
PĜevést zlomek na desetinné þíslo a naopak.
Užívat zlomky pĜi Ĝešení praktických situacích.
ěešit slovní úlohy vedoucí k základním operacím se zlomky.
Sþítání a odþítání smíšených þísel.
Sþítání a odþítání více než tĜí zlomkĤ.
Úpravy složených zlomkĤ.
ěešení slovních úloh vedoucích k provádČní dvou až tĜí operací se zlomky.
Celá þísla, racionální þísla
SložitČjší slovní úlohy na výpoþty objemu kvádru a krychle.
Pravoúhlé promítání kvádru, krychle na dvČ k sobČ kolmé prĤmČtny.
Uþivo
86
ýísla kladná, záporná.
ýísla navzájem opaþná.
Absolutní hodnota þísla.
UspoĜádání celých þísel.
Sþítání a odþítání celých þísel.
Násobení a dČlení celých þísel.
87
Matematika
Záporná desetinná þísla.
Racionální þísla.
UspoĜádání racionálních þísel.
Poþetní operace s racionálními þísly.
*****
Užití záporných þísel v praxi.
Zápis záporného þísla.
Kladná þísla a jejich vztah k pĜirozeným þíslĤm.
Urþování opaþného þísla k danému þíslu.
Dvojí význam znaménka mínus.
Urþování absolutní hodnoty daného þísla (geometrický model).
Porovnávání celých þísel.
Sþítání a odþítání celých þísel.
Násobení a dČlení þíslem -1.
Násobení a dČlení celých þísel.
ěešení slovních úloh vedoucích na poþetní výkony s celými þísly.
Zobrazování záporných desetinných þísel na þíselné ose.
VyjadĜování racionálních þísel zlomkem nebo desetinným þíslem.
Zobrazení racionálních þísel na þíselné ose.
Porovnávání racionálních þísel.
Poþetní operace s racionálními þísly.
ěešení slovních úloh v oboru racionálních þísel.
Zapsat záporné a kladné þíslo a zobrazit je na þíselné ose.
Urþit opaþné þíslo k danému þíslu.
Zobrazit dané racionální þíslo na þíselné ose.
Porovnat dvČ racionální þísla.
Urþit absolutní hodnotu racionálního þísla pomocí þíselné osy.
Sþítat a odþítat celá þísla.
Sþítat a odþítat dvČ racionální þísla.
Násobit a dČlit celá þísla.
Násobit a dČlit dvČ racionální þísla.
Užívat poþetní výkony s celými a racionálními þísly v praxi.
ěešit slovní úlohy na užití celých a racionálních þísel.
ěešení složitČjších poþetních výkonĤ s více než dvČma racionálními þísly.
Vlastnosti poþetních výkonĤ s racionálními þísly.
Periodická þísla.
Algebraické pojetí absolutní hodnoty þísla. Užití absolutní hodnoty.
ěešení složitČjších slovních úloh vedoucích k výpoþtĤm s celými a racionálními þísly.
PomČr. PĜímá a nepĜímá úmČrnost
Matematika
MČĜítko plánĤ a map.
PĜímá úmČrnost.
Soustava souĜadnic; osy souĜadnic.
Graf pĜímé úmČrnosti.
NepĜímá úmČrnost.
Graf nepĜímé úmČrnosti.
Trojþlenka.
*****
VyjádĜení pomČru dČlením, zlomkem.
Krácení a rozšiĜování pomČru.
Urþování pĜevráceného pomČru k danému.
DČlení celku na þásti v daném pomČru.
ZvČtšování a zmenšování v daném pomČru.
ěešení slovních úloh vedoucích k užití pomČru.
Urþování mČĜítka plánĤ a map.
Rýsování jednoduchých plánkĤ.
Zápis vztahĤ pĜímé a nepĜímé úmČrnosti pomocí tabulek.
Urþování zda daný vztah je nebo není úmČrnost.
Užití soustavy souĜadnic.
ýtení souĜadnic bodu.
Zakreslování bodu s danými souĜadnicemi.
Sestrojování a þtení grafĤ pĜímé a nepĜímé úmČrnosti.
ěešení slovních úloh z praxe na využití pĜímé a nepĜímé úmČrnosti.
Užití postupu Ĝešení slovních úloh trojþlenkou.
Porovnat dvČ veliþiny pomČrem.
ZvČtšit (zmenšit) danou hodnotu v daném pomČru.
RozdČlit celek na dvČ (tĜi) þásti v daném pomČru.
Daný pomČr zjednodušit krácením.
ěešit slovní úlohy z praxe s využitím pomČru.
Využívat dané mČĜítko pĜi zhotovování jednoduchých plánĤ a þtení map.
Zapsat tabulku pĜímé, nepĜímé úmČrnosti.
Urþit zda daná závislost je nebo není pĜímá (nepĜímá) úmČrnost a své tvrzení zdĤvodnit.
Zakreslit bod s danými souĜadnicemi v pravoúhlé soustavČ souĜadnic.
PĜeþíst souĜadnice bodu vyznaþeného v pravoúhlé soustavČ souĜadnic.
Narýsovat graf pĜímé (nepĜímé úmČrnosti).
ěešit slovní úlohy s využitím vztahĤ pĜímé a nepĜímé úmČrnosti.
ěešit slovní úlohy pomocí trojþlenky.
Využití pomČru více než tĜí veliþin.
ěešení složitČjších slovních úloh s využitím trojþlenky.
Procenta. Úroky.
Uþivo
Uþivo
PomČr.
PĜevrácený pomČr.
Postupný pomČr.
Procento, základ, procentová þást, poþet procent.
Úrok.
88
89
Matematika
*****
Výpoþet 1 %, výpoþet základu, výpoþet procentová þásti, výpoþet poþtu procent (provádČní
výpoþtĤ pomocí pĜechodu pĜes 1 %, pomocí úmČry, pomocí desetinných þísel).
ěešení slovních úloh.
Jednoduché úrokování.
Urþit kolik procent je daná þást z celku.
Urþit jak velkou þást celku tvoĜí daný poþet procent.
Urþit celek z dané þásti a pĜíslušného poþtu procent.
ěešit slovní úlohy na výpoþet poþtu procent, procentové þásti, celku.
ěešit jednoduché pĜíklady na výpoþet úrokĤ.
Promile.
Užití pojmu promile ve slovních úlohách.
Sestavování a þtení rĤzných diagramĤ a grafĤ, v nichž jsou jednotlivé položky vyjádĜené v
procentech.
Shodnost, stĜedová soumČrnost
Uþivo
Shodnost geometrických útvarĤ.
Shodnost trojúhelníkĤ.
VČty o shodnosti trojúhelníkĤ.
Shodná zobrazení, stĜedová soumČrnost.
Samodružný bod.
Útvar stĜedovČ soumČrný.
*****
Urþování shodných útvarĤ pomocí prĤsvitky.
Užití vČt o shodnosti trojúhelníkĤ.
Konstrukce trojúhelníkĤ podle vČt sss, sus, usu.
Opakování osové soumČrnosti.
Konstrukce obrazu útvaru ve stĜedové soumČrnosti.
Užití vlastností stĜedovČ soumČrných obrazcĤ.
Urþit shodné útvary.
Užívat vČty o shodnosti útvarĤ sss, sus, usu.
Sestrojit trojúhelník zadaný sss, sus, usu.
Sestrojit obraz útvaru v osové a ve stĜedové soumČrnosti.
Urþit osu osovČ soumČrného rovinného obrazce.
Urþit stĜed soumČrnosti stĜedovČ soumČrného rovinného obrazce.
Užít shodná zobrazení (osovou a stĜedovou soumČrnost) v praxi.
Matematika
Otoþení.
Konstrukce obrazu v posunutí.
Konstrukce obrazu v otoþení v kladném i záporném smyslu.
Konstrukce obrazu útvaru ve shodném zobrazení s užitím soustavy souĜadnic.
ýtyĜúhelníky, hranoly
Uþivo
RovnobČžník a jeho vlastnosti.
Výšky a úhlopĜíþky rovnobČžníku.
Obdélník, kosodélník, þtverec, kosoþtverec.
Obvod a obsah rovnobČžníku.
Obsah trojúhelníku.
LichobČžník. Vlastnosti lichobČžníku.
Obvod a obsah lichobČžníku.
Hranol.
Objem a povrch hranolu.
*****
Konstrukce výšky a úhlopĜíþky rovnobČžníku.
Rozlišování rĤzných druhĤ rovnobČžníkĤ podle jejich vlastností.
Výpoþty obvodĤ a obsahĤ rovnobČžníkĤ.
ěešení slovních úloh vedoucích k výpoþtĤm obvodĤ a obsahĤ rovnobČžníkĤ.
Výpoþty obvodu a obsahu trojúhelníkĤ.
Konstrukce rovnobČžníkĤ z daných prvkĤ.
Rozlišování rĤzných druhĤ lichobČžníkĤ a jejich vlastnosti.
Výpoþty obvodĤ a obsahĤ lichobČžníkĤ.
Konstrukce lichobČžníkĤ z daných prvkĤ.
ěešení slovních úloh na výpoþty obvodĤ a obsahĤ trojúhelníkĤ, rovnobČžníkĤ a lichobČžníkĤ.
Hranoly s rovnobČžníkovou, trojúhelníkovou a lichobČžníkovou základnou.
Výpoþty objemĤ a povrchĤ tČchto hranolĤ.
Úlohy z praxe na výpoþty objemĤ a povrchĤ tČchto hranolĤ.
SítČ tČchto hranolĤ.
Rozlišovat jednotlivé druhy rovnobČžníkĤ a znát jejich vlastnosti.
Rozlišovat jednotlivé druhy lichobČžníkĤ a znát jejich vlastnosti.
Sestrojit rovnobČžník v jednoduchých pĜípadech.
Vypoþítat obvod a obsah rovnobČžníku.
Sestrojit lichobČžník v jednoduchých pĜípadech.
Vypoþítat obvod a obsah lichobČžníku.
ěešit slovní úlohy z praxe vedoucí k výpoþtu obvodu a obsahu rovnobČžníku, lichobČžníku a
trojúhelníku.
Sestrojit síĢ hranolu s rovnobČžníkovou, trojúhelníkovou nebo lichobČžníkovou základnou.
Vypoþítat povrch a objem hranolu s rovnobČžníkovou, trojúhelníkovou nebo lichobČžníkovou
základnou.
Posunutí.
Vzorec pro výpoþet obsahu kosoþtverce pomocí délek úhlopĜíþek.
90
91
Matematika
Matematika
SložitČjší slovní úlohy z praxe na výpoþet obvodĤ a obsahĤ rovnobČžníkĤ a lichobČžníkĤ,
objemĤ a povrchĤ hranolĤ.
Deltoid.
Hranol s deltoidovou základnou.
Zapsat dané þíslo v desítkové soustavČ pomocí mocnin deseti a ve zkráceném tvaru a.10n, kde
1<=a<10.
8. roþník
Druhá mocnina a odmocnina. Pythagorova vČta.
Uþivo
Druhá mocnina.
Druhá odmocnina.
Pythagorova vČta.
*****
Urþování druhé mocniny pomocí tabulek a kalkulátoru.
Urþování druhé odmocniny pomocí tabulek a kalkulátoru.
ěešení slovních úloh z praxe na užití urþování druhé mocniny a druhé odmocniny.
ěešení úloh s geometrickou tematikou.
Pythagorova vČta, její algebraický a geometrický význam.
ěešení úloh z praxe na užití Pythagorovy vČty.
Mocniny se záporným celým mocnitelem.
Urþování tĜetí a vyšších mocnin pomocí kapesního kalkulátoru.
Geometrické sestrojování odmocnin.
Urþovat druhou mocninu a druhou odmocninu pomocí tabulek a kapesního kalkulátoru.
Znát Pythagorovu vČtu.
Užívat Pythagorovu vČtu v praxi.
ěešit slovní úlohy vedoucí k užití Pythagorovy vČty.
Iracionální þísla.
Reálná þísla, osa reálných þísel (intuitivní pojmy).
Mocniny s pĜirozeným mocnitelem
Uþivo
Mocniny s pĜirozeným mocnitelem.
Operace s mocninami s pĜirozeným mocnitelem a jejich vlastnosti.
Zápis þísel v desítkové soustavČ pomocí mocnin deseti.
*****
Sþítání a odþítání mocnin s pĜirozeným mocnitelem.
Násobení a dČlení mocnin s pĜirozeným mocnitelem.
Mocnina souþinu.
Mocnina zlomku.
Mocnina mocniny.
ýtení a psaní rozšíĜeného zápisu þísel v desítkové soustavČ pomocí mocnin þísla deset.
Výrazy
Uþivo
ýíselný výraz.
Hodnota þíselného výrazu.
PromČnná.
Výraz s promČnnou.
Celistvý výraz.
Mnohoþlen.
*****
Urþování hodnot þíselných výrazĤ.
Výrazy s promČnnou.
Dosazování do výrazu.
Zápis slovního textu pomocí výrazĤ.
Mnohoþlen.
Sþítání a odþítání mnohoþlenĤ.
Násobení mnohoþlenu jednoþlenem.
Vytýkání pĜed závorku.
Násobení mnohoþlenu mnohoþlenem.
Užití vzorcĤ (a ± b)2, a2 - b2.
Urþit hodnotu daného þíselného výrazu.
Zapsat slovní text pomocí výrazĤ s promČnnými v jednoduchých pĜípadech.
Sþítat a odþítat celistvé výrazy.
Násobit výraz jednoþlenem.
Upravit výraz vytýkáním pĜed závorku.
Násobit dvojþlen dvojþlenem, trojþlen trojþlenem.
Užívat vzorce (a ± b)2, a2 - b2 ke zjednodušení výrazĤ.
DČlení mnohoþlenu jedno a dvojþlenem.
Užití vzorcĤ (a ± b)3, a3 – b3, a3 + b3.
Rozklad výrazu na souþin koĜenových þinitelĤ.
Geometrická znázornČní úprav výrazĤ.
Lineární rovnice.
Uþivo
Urþovat mocniny s pĜirozeným mocnitelem.
UmČt provádČt základní poþetní operace s mocninami.
Rovnost, vlastnosti rovnosti.
92
93
Matematika
Lineární rovnice s jednou neznámou, koĜen (Ĝešení) lineární rovnice.
Ekvivalentní úpravy lineárních rovnic.
Zkouška.
*****
ěešení jednoduchých lineárních rovnic pomocí ekvivalentních úprav.
ProvádČní zkoušky správnosti Ĝešení.
ěešení slovních úloh vedoucích k Ĝešení lineárních rovnic.
Výpoþet neznámé ze vzorce.
Matematika
Urþit z dané tabulky modus a medián.
ýíst a sestrojovat rĤzné diagramy a grafy s údaji uvedenými v procentech.
ěešit lineární rovnice pomocí ekvivalentních úprav.
ProvádČt zkoušku správnosti svého Ĝešení.
Vypoþítat hodnotu neznámé ze vzorce po dosazení þíselných hodnot všech daných veliþin.
ěešit slovní úlohy vedoucí k Ĝešení lineární rovnice.
Užít Ĝešení lineární rovnice v praxi.
Diskuse Ĝešení lineární rovnice.
ěešení nároþnČjších slovních úloh.
Lineární nerovnice s jednou neznámou.
Soustava lineárních nerovnic s jednou neznámou.
Kruh, kružnice, válec
Uþivo
Základy statistiky
Uþivo
Statistický soubor.
Statistické šetĜení.
Jednotka, znak, þetnost.
Aritmetický prĤmČr.
Medián, modus.
Diagramy - sloupkový, kruhový.
*****
Konkrétní provádČní statistických šetĜení.
TĜídČní podle kvantitativních nebo kvalitativních znakĤ.
Zápis zjištČných údajĤ do tabulky.
Urþování þetnosti hodnot daného znaku.
Užití þárkovací metody.
Výpoþet aritmetického prĤmČru.
Urþování mediánu a modusu a jejich užití v praxi.
ýtení a sestrojování sloupkového diagramu a kruhového diagramu.
ýtení a sestrojování rĤzných diagramĤ s údaji zadanými v procentech.
ProvádČt jednoduchá statistická šetĜení a zapisovat jeho výsledky formou tabulky nebo je
vyjadĜovat sloupkovým (pĜípadnČ kruhovým) diagramem.
ýíst tabulky a grafy a umČt je interpretovat v praxi.
Urþit þetnost jednotlivých hodnot a zapsat ji do tabulky.
Vypoþítat aritmetický prĤmČr.
94
Histogram.
VyšetĜování více poþetných statistických souborĤ.
Standardní odchylka, rozptyl.
Základní pojmy z pravdČpodobnosti: náhodný jev, pravdČpodobnost náhodného jevu p (vzorec
p(A) = n(A)/n, kde n(A) je poþet pĜípadĤ pĜíznivých jevĤ A, n je poþet všech možných pĜípadĤ),
jev možný, nemožný, opaþný.
Kruh, kružnice, vzájemná poloha kružnice a pĜímky - teþna, seþna, vnČjší pĜímka.
TČtiva.
Vzájemná poloha dvou kružnic.
VnČjší a vnitĜní dotyk dvou kružnic, stĜedná.
Obsah kruhu, délka kružnice.
ýíslo pí.
Válec. SíĢ válce, podstavy a plášĢ válce.
Objem a povrch válce.
*****
Sestrojování kružnice daného polomČru.
Konstrukce teþny kružnice v daném bodČ kružnice.
Konstrukce prĤseþíkĤ pĜímky a kružnice (i v soustavČ souĜadnic).
Urþování vztahĤ polomČrĤ dvou kružnic a stĜedné.
Thaletova vČta.
Konstrukce teþny ke kružnici z daného bodu ležícího vnČ kružnice.
Výpoþty obsahu kruhu, obvodu kruhu a délky kružnice.
Slovní úlohy na výpoþet obsahu kruhu, obvodu kruhu.
Modelování válce.
Konstrukce sítČ válce.
Výpoþty povrchu a objemu válce.
ěešení slovních úloh na výpoþty objemu a povrchu válce.
Sestrojit teþnu ke kružnici v daném bodu kružnice.
Sestrojit teþnu ke kružnici z daného bodu ležícího vnČ kružnice.
Užít Thaletovu vČtu v praxi.
Urþit vzájemnou polohu pĜímky a kružnice.
Urþit vzájemnou polohu dvou kružnic.
Vypoþítat obsah a obvod kruhu, délku kružnice.
Sestrojit síĢ válce.
Vypoþítat objem a povrch válce.
Užít pojmy kruh, kružnice, válec v praktických situacích.
ěešit slovní úlohy vedoucí k výpoþtĤm obsahu a obvodu kruhu, délky kružnice, objemu a
povrchu válce.
95
Matematika
Oblouk kružnice a jeho délka.
Kruhová výseþ a její velikost.
Kruhová úseþ.
SložitČjší slovní úlohy.
Konstrukþní úlohy
Množiny bodĤ dané vlastnosti.
Základní konstrukþní úlohy
Konstrukce trojúhelníkĤ a þtyĜúhelníkĤ.
*****
Základní pravidla pĜesného rýsování a jejich užití v praxi.
Sestrojování množin bodĤ dané vlastnosti.
ěešení konstrukþních úloh na sestrojování trojúhelníkĤ, rovnobČžníkĤ, lichobČžníkĤ.
Rozbor konstrukþní úlohy.
Zápis postupu konstrukce.
Provedení konstrukce.
Používat základní pravidla pĜesného rýsování.
Sestrojit osu úseþky, osu úhlu.
Sestrojit rovnobČžky s danou pĜímkou v dané vzdálenosti.
Sestrojit soustĜedné kružnice.
Sestrojit teþnu ke kružnici v daném bodČ, teþnu ke kružnici z daného bodu ležícího vnČ
kružnice.
Sestrojit trojúhelník podle vČt sss, sus, usu.
Sestrojit trojúhelníky a þtyĜúhelníky zadané rĤznými prvky v jednodušších pĜípadech.
Zápis postupu Ĝešení konstrukþní úlohy pomocí symboliky.
DĤkaz správnosti Ĝešení.
Diskuse poþtu Ĝešení.
SložitČjší konstrukþní úlohy (užití polomČrĤ opsaných a vepsaných kružnic, tČžnic, úhlopĜíþek
apod.)
9. roþník
Urþovat podmínky, za kterých má daný lomený výraz smysl.
Krátit a rozšiĜovat lomené výrazy.
Sþítat a odþítat dva až tĜi lomené výrazy.
Násobit a dČlit dva lomené výrazy.
PĜevést složený lomený výraz na násobení dvou lomených výrazĤ.
ěešit jednoduché lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli.
ěešit slovní úlohy vedoucí k jednoduchým lineárním rovnicím s neznámou ve jmenovateli.
Podrobný rozklad podmínek, za kterých má daný lomený výraz smysl.
Poþetní operace s více lomenými výrazy.
Užití dalších vzorcĤ pro úpravy celistvých a lomených výrazĤ.
Slovní úlohy vedoucí k Ĝešení obtížnČjších lineárních rovnice s neznámou ve jmenovateli.
Soustavy lineárních rovnic se dvČma neznámými
Uþivo
Soustava dvou lineárních rovnic se dvČma neznámými.
*****
ěešení soustavy dvou lineárních rovnic se dvČma neznámými metodou dosazovací.
ěešení slovních úloh vedoucích k Ĝešení soustavy lineárních rovnic.
ěešení slovních úloh nazývaných slovní úlohy "na pohyb", "na spoleþnou práci", "na smČsi".
ěešit soustavu dvou lineárních rovnic se dvČma neznámými dosazovací metodou.
ProvádČt zkoušku Ĝešení.
ěešit soustavu dvou lineárních rovnic se dvČma neznámými sþítací metodou v jednoduchých
pĜípadech.
ěešit slovní úlohy pomocí soustav dvou lineárních rovnic se dvČma neznámými.
Lomený výraz. ěešení lineárních rovnic s neznámou ve jmenovateli
Uþivo
Krácení a rozšiĜování lomených výrazĤ.
Sþítání a odþítání lomených výrazĤ.
Násobení a dČlení lomených výrazĤ.
Úprava složených lomených výrazĤ.
ěešení lineárních rovnic s neznámou ve jmenovateli.
ěešení slovních úloh.
Uþivo
Matematika
Diskuse Ĝešení soustavy dvou lineárních rovnic.
ěešení nároþnČjších slovních úloh.
Funkce
Lomený výraz.
Definiþní obor výrazu.
Poþetní operace s lomenými výrazy.
Složený lomený výraz.
Lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli.
*****
Uþivo
Funkce.
Definiþní obor funkce.
Množina hodnot funkce.
96
97
Matematika
Závislá a nezávislá promČnná.
Graf funkce.
Rostoucí a klesající funkce.
Konstantní funkce.
Lineární funkce a její vlastnosti.
Graf lineární funkce.
PĜímá úmČrnost jako zvláštní pĜípad lineární funkce.
Grafické Ĝešení soustavy dvou lineárních rovnic.
Kvadratická funkce y = ax2 a její graf.
NepĜímá úmČrnost y = k/x a její graf.
*****
Urþování z tabulek a grafĤ rĤzných závislostí, které jsou zadáním funkce.
Sestrojování grafĤ funkce podle daných tabulek.
Rozlišování lineární funkce od ostatních funkcí a sestrojování jejího grafu.
Urþování, kdy je funkce rostoucí, kdy klesající a proþ.
Grafické Ĝešení soustavy dvou lineárních rovnic.
Užití grafu lineární funkce k Ĝešení úloh z praxe.
Sestrojování grafu kvadratické funkce y = ax2.
Užití grafu kvadratické funkce k Ĝešení úloh z praxe.
Graf funkce y = k/x.
Užití této funkce k Ĝešení úloh z praxe.
Rozeznat funkþní vztah od jiných vztahĤ.
Urþit definiþní obor funkce a množinu hodnot funkce.
Sestrojit graf lineární funkce, kvadratické funkce y = ax2, nepĜímé úmČrnosti y = k/x.
ěešit graficky soustavu dvou lineárních rovnic.
Užívat probrané funkce pĜi Ĝešení úloh z praxe.
Kvadratická funkce y = ax2+ bx + c a její graf.
Vlastnosti kvadratické funkce.
Lineární lomená funkce y = k/(x + a) a její graf.
Funkce y = |x| a její graf.
Podobnost. Goniometrické funkce sinus a tangens v pravoúhlém trojúhelníku
Uþivo
Podobnost.
PomČr podobnosti.
Podobnost trojúhelníkĤ.
VČty o podobnosti trojúhelníkĤ.
DČlení úseþky v daném pomČru.
Technické výkresy, plány a mapy.
PomČr stran v podobných trojúhelnících.
Goniometrické funkce jako pomČry stran v pravoúhlého trojúhelníku.
Funkce sinus, kosinus, tangens.
Užití funkce sinus a tangens.
98
Matematika
*****
Urþování podobných útvarĤ v rovinČ.
Urþování pomČru podobnosti.
Užití vČt o podobnosti trojúhelníkĤ ke zjišĢování jejich podobnosti.
Praktické zmenšování a zvČtšování rovinných obrazcĤ v daném pomČru.
Užití podobnosti pĜi konstrukci plánĤ, výpoþtĤ délky cest podle map, zhotovování modelĤ.
Odvození goniometrických funkcí ostrých úhlĤ jako pomČrĤ stran podobných pravoúhlých
trojúhelníkĤ.
Užívání tabulek pro urþování hodnot tČchto funkcí pro ostré úhly a urþování úhlu pro známou
hodnotu funkce.
Užití funkce sinus a tangens k Ĝešení úloh z praxe.
Urþit podobné útvary v rovinČ.
Urþit a použít pomČr podobnosti.
Sestrojit rovinný obraz podobný danému.
RozdČlit úseþku dané délky v daném pomČru.
Užívat pomČr podobnosti pĜi práci s plány a mapami.
Sestrojovat grafy funkcí sinus a tangens pro hodnoty úhlĤ v intervalu <0°, 90°>.
Užívat goniometrické funkce sinus a tangens ostrého úhlu pĜi Ĝešení úloh z praxe.
Užívat goniometrické funkce sinus a tangens pĜi výpoþtech objemĤ a povrchĤ tČles.
Urþit hodnoty tČchto funkcí pomocí tabulek nebo kalkulátoru.
Funkce kosinus a kotangens ostrého úhlu a jejich užití.
Vztahy mezi goniometrickými funkcemi.
Stejnolehlost.
Konstrukce obrazu rovinného útvaru ve stejnolehlosti.
Goniometrické funkce v intervalu <0°, 360°>.
Jehlan, kužel, koule
Uþivo
Jehlan, kužel.
SíĢ jehlanu.
Objem a povrch jehlanu a kužele.
Koule, polomČr koule.
Objem a povrch koule.
*****
Modelování jehlanu a kužele.
Konstrukce sítí jehlanu a kužele.
Výpoþty objemu a povrchu jehlanu a kužele.
ěešení úloh z praxe na výpoþty objemu a povrchu jehlanu a kužele i s užitím goniometrických
funkcí sinus a tangens.
Užití vzorcĤ pro objem a povrch koule v praktických úlohách.
Sestrojit síĢ jehlanu.
Vypoþítat objem a povrch jehlanu v jednoduchých pĜípadech.
99
Matematika
Matematika
Vypoþítat objem a povrch kužele.
Užít goniometrické funkce sinus a tangens pĜi výpoþtu povrchu a objemu jehlanu a kužele v
jednoduchých pĜípadech.
Vypoþítat objem a povrch koule.
Procviþování rýsování rĤzných druhĤ þar.
Užití technického písma.
Zobrazování a kótování plochých tČles hranatých a zaoblených s kulatými a þtvercovými
dírami.
Užití kót ve stavebnictví.
Pravoúhlé promítání na dvČ vzájemnČ kolmé prĤmČtny.
Sestrojování pĤdorysu a nárysu kvádru, krychle, šestibokého hranolu a válce v jednoduchých
pĜípadech.
Sestrojit síĢ kužele.
ěešit nároþnČjší úlohy z praxe na výpoþty povrchĤ a objemĤ kužele, jehlanu a koule.
Komolý jehlan, komolý kužel. Jejich sítČ, povrch a objem. Užití v praxi.
Základy finanþní matematiky
Rýsovat rĤzné druhy þar a znát jejich užití.
Užívat kóty v jednoduchých pĜípadech ve strojírenství.
Sestrojit sdružené prĤmČty kvádru, krychle, válce v jednoduchých pĜípadech.
Uþivo
Úrok.
Jistina.
Úroková doba.
Úrokovací období.
Úroková míra.
Složené úrokování.
*****
Výpoþet úroku, urþování poþtu dní úrokové doby.
Složené úrokování.
ěešení slovních úloh z praxe.
Vypoþítat úrok z dané jistiny za urþité období pĜi dané úrokové míĜe.
Urþit hledanou jistinu.
ProvádČt složené úrokování.
Vypoþítat úrok z úroku.
ěešení konkrétních problémĤ z praxe rodiþĤ.
Valuty, devizy, pĜevody mČn.
ěešení úloh kombinovaného úrokování.
Základy rýsování (alternativní tématický celek)*
Uþivo
Druhy þar.
Technické písmo.
Kótování.
Kóty ve strojírenství.
Kóty ve stavebnictví.
Pravoúhlé promítání.
Sdružené prĤmČty hranolu a válce.
*****
100
Sdružené prĤmČty jehlanu a kužele.
Technické námČty ze strojírenství podle skuteþnosti.
* Tento celek mĤže vyuþující zaĜadit podle svého uvážení a skladby žákĤ ve tĜídČ místo nČkterého z
algebraických celkĤ 9. roþníku nebo jeho þásti (napĜ. místo celku Lomený výraz).
Matematické pojmy a vztahy je tĜeba vytváĜet systematicky od 1. roþníku, a to v oblasti
aritmetiky, algebry, geometrie i statistiky a užití výpoþetní techniky.
Matematika tvoĜí systém (konstrukci), kterou nelze v žádném roþníku pĜerušit, proto jsou
nedílnou souþástí výuky každého roþníku "Souhrnná cviþení" v prĤbČhu roþníku a "ZávČreþné
opakování" na konci každého roþníku.
Z dĤvodu zajištČní návaznosti mezi 1. a 2. stupnČm základní školy je na zaþátek 6. roþníku
zaĜazen tématický celek Shrnutí a opakování uþiva 1. - 5. roþníku, a to jak z aritmetiky, tak
geometrie. Toto opakování zajistí též stmelení nového kolektivu žákĤ a vyrovnání jejich vČdomostí
a dovedností.
Ve výuce matematice se každý pojem postupnČ vyvíjí a dotváĜí, proto jednotlivé tématické
celky musí na sebe navazovat, a to vþetnČ symboliky i dikce.
Typickým rysem vyuþování matematice je samostatné Ĝešení úloh a problémĤ vyžadujících
matematické postupy. Výuka matematice musí probíhat systémem "zpČtné vazby", založené na
tvoĜivosti každého žáka a reakci uþitele, který zobecĖuje "objevy" žákĤ.
Žáky je tĜeba postupnČ uþit tlumoþení kvantitativních a logických vztahĤ každodenního
života do jazyka matematiky, tak aby byli schopni po ukonþení základní školy své vČdomosti a
dovednosti osvojené bČhem výuky užívat pĜi Ĝešení problémĤ a úloh na nČ kladených.
Do 9. roþníku je zaĜazen tématický celek Rýsování, který není povinným celkem pro
všechny žáky, ale je možno jej alternativnČ zaĜadit místo nČkterého obtížného algebraického celku
nebo jeho þásti. ZaĜazení tohoto celku závisí na rozhodnutí vyuþujícího podle skladby žákĤ ve tĜídČ.
101
Prvouka
PRVOUKA
Specifické cíle
Prvouka uvádí žáky do prostĜedí školy a Ĝádu školního života a pomáhá jim pĜeklenout
nároþné období, kterým je pro nČ zahájení pravidelné školní docházky. VytváĜí pĜedpoklady pro
formování základních pracovních i režimových návykĤ a dává podnČty k rozvoji schopností úþelnČ
organizovat þas práce, zábavy a odpoþinku podle vlastních potĜeb i oprávnČných nárokĤ jiných.
PĜedmČt však pĜedevším žákĤm pĜedkládá nové poznatky a dovednosti z rĤzných oblastí
života. VytváĜí základní pĜedstavy o nejbČžnČjších skuteþnostech a zákonitostech v pĜírodČ i
spoleþnosti, o lidských þinnostech, výtvorech a vztazích i o nejdĤležitČjších podmínkách života.
NámČty spojuje do jednoduchého systému základních poznatkĤ, vztahĤ a zpĤsobilostí, otevírá
prostor pro jejich praktické ovČĜení ve škole a pro porovnání se zkušenostmi ze života v rodinČ, z
þinností mimo školu, z pĜedškolní výchovy.
VytváĜí a posiluje u žákĤ vnímavý vztah k jejich okolí. Pomáhá jim formovat základní
vztah k životu, vlastní osobČ, jiným lidem a živoþichĤm, k lidským þinnostem, k pĜedmČtĤm, které
lidé vytvoĜili, k životnímu prostĜedí domova a pĜírody nejbližšího okolí. Uþí je jednat a rozhodovat
se v bČžných i ménČ obvyklých životních situacích, spoléhat na sebe, ale i na možnou pomoc
jiných.
Formuje základní vČdomí odpovČdnosti žákĤ za vlastní zdraví a bezpeþnost, za své
chování, jednání a rozhodování, za plnČní zadaných úkolĤ, za svČĜené a spoleþné pĜedmČty, rostliny
nebo zvíĜata. PČstuje tak u nich jak základy uvČdomování si vlastní individuality (individuální
výluþnosti), tak i potĜebné vČdomí sounáležitosti s lidmi, pĜírodou, vČcmi a dČji kolem nich.
Svým obsahem i výchovným zamČĜením otevírá prvouka cestu k utváĜení základních
potĜebných životních postojĤ a hodnotových orientací žáka.
Vyuþování žákĤ se zamČĜuje pĜedevším na to, aby:
si osvojili schopnost vnímavČ sledovat život kolem sebe, orientovali se v nČm, chápali ho jako
urþité uspoĜádání skuteþností, které na sebe navazují nebo se ovlivĖují a které pro nČ mohou být
pĜíznivé a rozvíjející, ale i omezující,
se nauþili vyjadĜovat vlastní názory v pĜimČĜené mezilidské komunikaci a respektovat názory
druhých,
si osvojili potĜebné základní vČdomosti o sobČ, jiných lidech, živoþiších a rostlinách, o škole,
rodinČ a životČ v nejbližším okolí, o þinnostech a výtvorech lidí, o vztazích mezi lidmi, vztazích
þlovČka k pĜírodČ a ke zdraví, orientovali se v potĜebných souvislostech a samostatnČ nebo za
pomoci dospČlých je využívali v každodenním životČ,
si osvojili základní dovednosti a návyky potĜebné pro plnČní vzdČlávacích i jiných povinností a
úkolĤ, pro snadnou a bezkonfliktní komunikaci s okolím, pro ochranu svého zdraví a
bezpeþnosti i pro pĜíjemný odpoþinek a naplnČní volného þasu,
chápali význam spolupráce, pomoci i odpovČdnosti a dávali pĜednost þinnostem postavených na
tČchto vztazích,
hledání a objevování nového pro nČ bylo pĜirozené a ve všech þinnostech spojených s
poznáváním i ovČĜováním poznaného nalézali radost a uspokojení.
Prvouka je koncipována jako soubor vzdČlávacích námČtĤ, které jsou podle obsahové
pĜíbuznosti þlenČny do jednotlivých témat, ale ve své podstatČ tvoĜí jeden celek vnitĜnČ propojený
zĜejmými souvislostmi a vztahy.
102
Prvouka
Znamená to, že uþivo prvouky není striktnČ rozdČleno do jednotlivých roþníkĤ a uþitel sám
vybírá a sestavuje ve shodČ se svými pedagogickými zámČry, svými zkušenostmi, pĜípadnČ
používanými uþebnicemi z konkrétních témat souvislý program vzdČlávání.
Základním principem þlenČní uþiva prvouky je roþní cyklus, který v každoroþním
opakování pĜináší žákĤm nové námČty, a žák - þlovČk, který pĜírodou v jejích promČnách
"prochází", uþí se jí rozumČt, chránit ji, žít v ní.
Výuka logicky zaþíná s poznatky a þinnostmi, které jsou žákĤm nejznámČjší a nejbližší
(Moje rodina, Domov, Naše obec) nebo ho od vstupu do školy významnČ ovlivĖují (Jsem školák,
Práce a volný þas, Zdraví, nemoc, denní režim, osobní hygiena, první pomoc, Osobní bezpeþí ap.).
PostupnČ s opakováním a rozšiĜováním "základních" témat se dochází k tématĤm obecnČjším a k
námČtĤm ménČ známým.
VýbČr uþiva se Ĝídí i dalšími skuteþnostmi, jako je umístČní školy, realita nejbližšího okolí,
její promČny ap. Do výbČru uþiva se promítá i úroveĖ a zájem žákĤ, jejich zkušenosti a postupné
vývojové a rozvojové zmČny, které navozují i zdĤvodĖují opakovaný návrat k nČkterým tématĤm, k
jejich rozvíjení a uplatĖování v nových vztazích, stejnČ jako možné využití rozšiĜujícího uþiva.
RámcovČ je možné Ĝíci, že v 1. roþníku je vhodné þerpat pĜedevším z témat 1 - 4, 7, 10, 11, 13, 14,
ve 2. roþníku 2 - 5, 7, 9 - 11, 13, 14, ve 3. roþníku pak z výše uvedených i ostatních témat.
PĜedložené uþební osnovy tvoĜí obsahový rámec, v nČmž uþitel v každodenním styku se
žáky rozhoduje o koneþném výbČru uþiva, o prostoru, který jednotlivým námČtĤm vČnuje, o
možném obohacení uþiva o rozšiĜující námČty, pĜípadnČ o zdĤvodnČné redukci tématu.
Osvojování uþiva prvouky je založeno pĜedevším na rĤzných þinnostech a hrách
podporujících tvoĜivé poznávání, osvojování potĜebných dovedností a utváĜení vztahu k okolnímu
svČtu. Základem je pozorování, pojmenovávání a porovnávání skuteþnosti, její zachycení a
hodnocení ve vlastních výtvorech a názorech, sledování životních situací, jejich "napodobování" a
rozvíjení v modelových hrách (scénkách), výmČna zkušeností a zážitkĤ žákĤ apod. Uþitel má
možnost doporuþené þinnosti dále doplĖovat, dotváĜet a rozvíjet.
Významnou roli ve výuce prvouky hraje také schopnost uþitele (školy) vytváĜet vhodný
pracovní režim a klima, které by žákĤm umožnily ovČĜit si vlastní poznatky a dovednosti v praxi a
sladit základní životní potĜeby a fyziologické funkce s realitou výuky i života školy. Takové
podmínky a vztahy vedou k atmosféĜe dĤvČry, dávají možnost ptát se, porovnávat zkušenosti,
nalézat pochopení pro vlastní pohled na objevování svČta, pro osobní problémy apod. V tomto
smČru je velmi dĤležitá i spolupráce uþitele s rodiþi žákĤ a dalšími výchovnými pracovníky (na
škole i mimo školu).
1. - 3. roþník
1. Jsem školák
Uþivo
vstup do školy - zmČna v dosavadním zpĤsobu života
nové vztahy - ke spolužákĤm, uþitelĤm, pracovníkĤm školy
uþení - základní þinnost ve škole (poznávání, nové návyky, dovednosti, spolupráce, úkoly ap.);
pomĤcky, vhodné obleþení
prostory školy a jejich funkce - uþebny, šatny, Ĝeditelna, sborovna, kabinety, odpoþinkové
prostory, sportovištČ, okolí školy
školní režim a Ĝád, jak je škola organizována - rozvrh hodin, pĜestávky, volné dny, prázdniny;
stravování, pohyb v prostorách školy aj.
vhodné prostĜedí pro práci a odpoþinek ve škole, zdravé pracovní a odpoþinkové návyky sezení, stání, nošení školní tašky, pohybová aktivita aj.
103
Prvouka
Prvouka
bezpeþná cesta do školy a ze školy; þinnost chodce v silniþním provozu
*****
poznávání prostorĤ školy, orientace ve škole a nejbližším okolí
bezpeþný pĜíchod do školy a odchod ze školy podle dopravních znaþek a svČtelné signalizace
osvojování vhodného chování ke spolužákĤm (k chlapcĤm, dívkám), uþitelĤm, jiným osobám;
zpĤsoby vstupu do rĤzných místností ve škole, chování v jídelnČ ap.
osvojování zpĤsobĤ a možností vyjádĜit svá pĜání, názory, problémy
ukázky nejvhodnČjších pracovních a odpoþinkových poloh, správného nošení aktovky, vhodné
relaxace ap.
upevĖování základních režimových návykĤ - stravování, pitný režim, osobní hygiena ap.
orientovat se rámcovČ v profesi svých rodiþĤ
pĜimČĜenČ se chovat ke starším a mladším þlenĤm rodiny, domácím zvíĜatĤm, rostlinám,
vlastnímu i spoleþnému majetku
uplatĖovat vhodné chování ve škole a pĜi þinnostech mimo budovu školy jako výraz
"reprezentace" rodiny
projevovat radost se zdaĜilých rodinných akcí a událostí, umČt o nich vyprávČt, znázorĖovat je
kresbou, dramatickou scénkou ap.
svČĜit se s osobním problémem vzniklým mimo školu
dojít (dopravit se) bezpeþnČ a nejkratší cestou do školy a zpČt
orientovat se ve škole a v blízkém okolí školy
vČdČt, že i ve škole a jejím okolí jsou místa (vznikají situace), kde mĤže docházet k úrazĤm
(konfliktĤm); vČdČt, jak se chovat, aby se podílel na pĜíznivé atmosféĜe ve tĜídČ a nedocházelo k
ohrožení jeho zdraví
vytváĜet si svĤj nejvhodnČjší zpĤsob práce a odpoþinku; dodržovat základní režimové návyky v
prĤbČhu dne a týdne (s pomocí uþitele a rodiþĤ)
vhodnČ se chovat ke spolužákĤm a uþitelĤm, umČt se obracet na uþitele o radu a pomoc, svČĜit
se s problémem, udržovat poĜádek, neniþit vybavení školy
použít nejdĤležitČjší spojení na rodiþe - adresy, telefony
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva:
oblíbené þinnosti jednotlivých þlenĤ rodiny, þím jim udČlám radost
rodina o víkendu
historie rodiny, rodinné tradice
opuštČné, osiĜelé, adoptované dČti; dČti v dČtských domovech, vesniþkách SOS, nových
rodinách; osamČlí lidé, domovy dĤchodcĤ - rĤzné formy pomoci
další témata týkající se života rodiny a postavení žáka (dítČte) v rodinČ - starší a mladší
sourozenci ap.
3. Domov
V tématu je tĜeba pamatovat na rozdíly mezi vesnickým a mČstským prostĜedím.
Uþivo
informace o þinnostech školy - nástČnky, školní þasopis, školní rozhlas atd.
þinnosti mimo vyuþování - školní družina, zájmové kroužky; soutČže, výlety ap.
volná témata související s chodem školy a s rolí žáka ve škole - co se mi ve škole líbí, nelíbí a
proþ, jak bych to zmČnil, co bych rád ve škole dČlal atd.
2. Moje rodina
Uþivo
pĜíbuzenské vztahy v rodinČ - otec, matka, syn, dcera, bratr, sestra, prarodiþe, širší pĜíbuzenské
vztahy; podobnosti ve vzhledu, zvycích ap.
vztahy mezi þleny rodiny - úcta, pomoc, vzájemné pochopení, ochrana, chování k mladším a
starším þlenĤm rodiny, komunikace s blízkým þlenem rodiny a s ménČ známou osobou
život rodiny - Ĝád (pravidla) rodinného života, rozdČlení rolí v rodinČ, práva a povinnosti þlenĤ
rodiny, jejich podíl na chodu domácnosti, spoleþné þinnosti rodiny, péþe o nemocné a
handicapované þleny rodiny, péþe o domácí zvíĜata a rostliny, péþe o vybavení bytu, majetek ap.
významné události v rodinČ - narození nového þlena, setkávání, oslavy
problémy v rodinČ - rozchod rodiþĤ, smrt þlena rodiny aj.
*****
vyjadĜování pĜíbuzenských vztahĤ v rodinČ a þinností jednotlivých þlenĤ rodiny (slovem,
kresbou, dramatizací)
významné události v rodinČ, život v rodinČ (vyjádĜení vlastních zážitkĤ slovem, kresbou ap.)
rozlišovat základní i širší pĜíbuzenské vztahy
charakterizovat rozdČlení rolí v rodinČ, pojmenovat základní povinnosti a úkoly þlenĤ rodiny
104
domov - místo, kde bydlím, kde nalézám ochranu, pochopení, soukromí, radost
bydlištČ - adresa, telefon
dĤm - jeho oznaþení, þlenČní; byt - jednotlivé místnosti, jejich funkce a vybavení
okolí bydlištČ - nejbližší ulice, parky, námČstí, významné budovy, místo pro hry; nejbližší
stanice hromadné dopravy, pošta (telefon), zdravotní zaĜízení, obchody ap.
prostĜedí v okolí bydlištČ, þinnosti zlepšující a zhoršující prostĜedí - ochrana zelenČ, úklid;
odpady, niþení budov, soch ap. (malování, rozbíjení)
vztahy v místČ bydlištČ - kamarádské, sousedské, neosobní; host, hostitelské povinnosti, chování
k hostĤm; dĤvČra a opatrnost v osobních vztazích
spoleþné þinnosti rodiny vytváĜející pocit domova - stolování, domácí práce, hra, vyprávČní,
návštČva kina, divadla, ZOO, výlety, víkendové pobyty atd.
*****
popis domova a jeho okolí (slovem, kresbou)
porovnávání (výmČna) zkušeností z rodinných þinností, návštČv (slovem, kresbou, scénkou)
co v okolí mého bydlištČ zlepšuje, zhoršuje životní prostĜedí, jak já mohu pĜispČt (výmČna
nápadĤ, vlastních zkušeností, ukázky vhodných a nevhodných pĜíkladĤ pĜi vycházkách)
zážitky z návštČv kina, divadla, výstavy, výletu ap. (slovem, kresbou, scénkou ap.)
uvést plnou adresu a telefon, vČdČt, že není vhodné sdČlovat tyto informace cizím lidem
orientovat se v þlenČní domu a bytu, znát funkce jednotlivých prostorĤ domu a bytu
bezpeþnČ se orientovat v nejbližším okolí bydlištČ, v pĜípadČ pochyb se zeptat na cestu, znát
nejkratší a nejbezpeþnČjší trasu domov - škola
pĜimČĜenČ svému vČku se chovat na ulici, hĜišti, v parku, dopravních prostĜedcích
umČt použít domácí, pĜípadnČ veĜejný telefon
projevit snahu pĜispČt ke zlepšení prostĜedí domova (za pomoci uþitele a rodiþĤ)
105
Prvouka
zaĜízení bytu, výzdoba; mĤj samostatný (spoleþný) pokoj
další volná témata související s domovem a bydlením; þinnosti vhodné a ménČ vhodné, zdravé a
nezdravé
bydlení dĜíve a nyní
pamČtihodnosti v místČ bydlištČ
širší pojetí domova - spoleþná zem, jazyk, tradice
4. Naše obec
Uþivo
název obce a jejích þástí, poloha v krajinČ, smČry do sousedních obcí (þástí obce)
oznaþení obce, centrum, význaþné orientaþní body v obci
hlavní komunikaþní síĢ - oznaþení ulic, orientaþní a informaþní tabule, hromadná a osobní
doprava, nejþastČjší dopravní znaþky v obci, svČtelná signalizace
významná místa v obci a jejich význam - obecní (mČstský) úĜad, policie, hasiþi, nemocnice,
pošta, nádraží, obchody, výrobní podniky - oznaþování významných budov, dĤležitá telefonní
þísla 150, 155, 158
kulturní a spoleþenský život v obci - škola, knihovna, muzeum, kostel, kino, divadlo, sportovištČ
aj.
historická a památná místa v obci - zámek, radnice ap.
životní prostĜedí v obci – ochrana zelenČ, péþe o památky, zneþišĢující vlivy
*****
základní orientace v obci nebo její nejbližší þásti, poznávání významných míst (pĜi vycházkách,
na fotografiích ap.)
konkrétní pomoc pĜi udržování životního prostĜedí obce, napĜ. starost o þást zelenČ v blízkosti
školy ap.
zážitky z návštČvy kulturních a historických míst, ze spoleþenských, kulturních a sportovních
akcí v obci (slovem, kresbou, dramatizací)
vytváĜení kartiþek (osobních seznamĤ, které mohu mít stále u sebe) s dĤležitými telefonní mi
þísly
vytváĜení jednoduchých orientaþních náþrtkĤ obce
pojmenovat nejdĤležitČjší þásti a místa obce
orientovat se v obci, urþit základní smČry do jiných þástí obce (do jiných obcí) a umístČní
význaþných budov a objektĤ - úmČrnČ k velikosti obce
znát dopravní prostĜedky v obci a bezpeþnČ cestovat bez pĜestupu do nepĜíliš vzdáleného místa znát nejdĤležitČjší telefonní þísla na záchrannou službu, policii, hasiþe a umČt telefonicky
pĜivolat jejich pomoc
projevit zájem o významná místa v obci, poznávat je a chovat se k nim ohleduplnČ, s úctou (pod
vedením uþitelĤ, rodiþĤ); být schopen o nich vyprávČt, vyjadĜovat své dojmy
další významná místa v obci a jejím okolí - galerie, výstavní síĖ, synagoga ap.
symboly obce, významná výroþí obce, významné tradice, povČsti - významné osoby a funkce v
obci - starosta, Ĝeditel školy, Ĝeditel továrny, lékaĜ, pĜedstavitelé církví, význaþní umČlci,
sportovci, politici ap.
106
Prvouka
rekreaþní místa v obci a blízkém okolí
práce se slepým a poloslepým plánkem obce
volná témata související s problematikou obce
5. Krajina kolem nás
Uþivo
krajina v okolí obce, typ krajiny - rovina, pahorkatina, hory
povrch krajiny - tváĜnost krajiny, vodní toky a plochy, rostlinný kryt, živoþichové v místní
krajinČ
osídlení, doprava, prĤmyslové stavby, využití pĤdy, rekreaþní oblasti
lidské zásahy v krajinČ, jejich vliv na životní prostĜedí, ochrana krajiny, chránČné oblasti
orientace ve volné krajinČ podle pĜírodních úkazĤ, kompasu, buzoly, urþování svČtových stran
*****
pozorování a popis místní krajiny
urþování svČtových stran podle pĜírodních úkazĤ, kompasu nebo buzoly
vyhledávání orientaþních bodĤ v krajinČ, zhotovování jednoduchých náþrtkĤ, chĤze k blízkému
objektu podle kompasu, turistického znaþení
práce s mapou, plánem - porovnávání se skuteþností, þtení základních údajĤ z plánu obce,
turistické mapy
práce s pískovým modelem krajiny
ukázat hlavní zemČpisné dominanty v místní krajinČ, vodní toky a plochy, silnice, železniþní
traĢ, lesní a rekreaþní oblasti a uvést jejich názvy
popsat základní þinnosti þlovČka v krajinČ a jejich vlivy na životní prostĜedí krajiny
urþit hlavní svČtové strany podle kompasu nebo buzoly
urþit svČtové strany na mapČ, znát význam barev na mapČ
chápat nebezpeþí osamoceného pohybu v krajinČ - srázy, vodní toky a plochy, rozsáhlost lesĤ,
promČnlivost poþasí, sníh atd.
okolní krajina dĜíve a nyní, jak se krajina mČní - obrazy, fotografie, þetba textĤ z historie
regionu
krajina v jiných þástech naší zemČ, v jiných zemích
moje cesta do zahraniþí, srovnávání s místní krajinou
další volná témata související s krajinou a jejími vlastnostmi
6. VČci a þinnosti kolem nás
Uþivo
rĤzné materiály kolem nás - dĜevo, papír, látka, kov, umČlá hmota atd.; jak se získávají, vyrábČjí,
k þemu se používají
pĜedmČty denní potĜeby - obleþení, hygienické potĜeby, potĜeby na vaĜení a stolování, psací
potĜeby, nábytek atd.
pĜedmČty pro zábavu a zkrášlení života - hraþky, knihy, hudební nástroje, obrazy, fotografie
filmy, sportovní náþiní aj.
107
Prvouka
Prvouka
jak se lidé baví a tráví volný þas - divadla, kina, muzea, galerie, sportovištČ, taneþní zábavy,
cesty do pĜírody ap.
informace v životČ lidí - noviny, þasopisy, televize, rozhlas, dopisy, poþítaþe atd.
jak lidé cestují - kola, auta, vlaky, autobusy, tramvaje, metro, letadla, lodČ ap.
jak lidé nakupují - rĤzné obchody; prodavaþ a zákazník; rĤzné zpĤsoby nákupu (pĜímo, podle
katalogu ap.) a úhrady zboží (penČzi, platební kartou ap.)
služby - lékaĜ, veterináĜ, knihovna, opravny, úklid, odvoz odpadkĤ, pĤjþovny atd.
vkusné a nevkusné, vhodné a nevhodné vČci kolem nás
*****
poznávání rĤzných materiálĤ a jejich využití
práce a manipulace s pĜedmČty denní potĜeby
poznávání bČžného života na vycházkách v obci a okolí, na výletech, ve filmech atd.; Ĝešení
nČkterých praktických þinností (odeslání dopisu, nákup aj.) v modelových, pĜípadnČ skuteþných
situacích
vyjadĜování zkušeností ze svČta, který žáky obklopuje, a událostí, které zažili (vyprávČní,
kresba, dramatizace)
ukázky výsledkĤ zájmové þinnosti - hra na hudební nástroj, modely, ruþní práce, sbírky ap.
vztah þlovČka a pĜírody, citlivé a úþelné využívání pĜírody, necitlivé zásahy do pĜírody, ochrana
pĜírody, péþe o pĜírodu
základní vlastnosti pĜedmČtĤ: skupenství, tvar, rozmČr, hmotnost, teplota, struktura (povrch),
barva, lesk, vĤnČ aj.
*****
pozorování promČn pĜírody v jednotlivých roþních obdobích, pravidelné pozorování poþasí prĤbČžné zaznamenávání kalendáĜ pĜírody
pozorování a porovnávání vlastností vody, vzduch, pĜírodnin
jednoduché fyzikální a chemické pokusy s použitím základních mČĜících pomĤcek: vah,
teplomČrĤ, mČĜítka (pásma), zkumavek, kalibrovaných nádobek ap. - vyjádĜení, zaznamenání
zjištČných skuteþností (slovem, písemnČ, kresbou)
pozorování a porovnávání pĜedmČtĤ a jejich vlastností
vnímavČ pozorovat svČt kolem sebe, vyprávČt o nČm, ptát se na vČci, které nechápe
rozpoznat rĤzné materiály a orientovat se v jejich výrobČ a použití; tvoĜivČ je využívat ve své
þinnosti
rozlišovat pĜedmČty denní potĜeby, pĜedmČty pro práci a zábavu, orientovat se v jejich využití
znát a chápat nejrozšíĜenČjší þinnosti lidí - práce, zábava, umČní, cestování, nakupování,
získávání informací atd.
zaĜídit jednoduché záležitosti - napĜ. podat dopis; nakoupit nČkteré bČžné pĜedmČty - potraviny,
noviny aj.
chápat, že existují pČkné a nepČkné (nevkusné) vČci, vhodné a nevhodné chování, estetický a
neestetický pohyb atd. (s pomocí uþitele se snažit je odlišovat)
popsat promČny pĜírody v jednotlivých roþních obdobích, chápat pĜíþiny nČkterých pĜírodních
dČjĤ a zákonitostí
popsat vlastnosti nČkterých látek a jejich zmČn na základČ pozorování a pokusĤ
vysvČtlit základní význam vody, vzduchu, ohnČ, nerostĤ, hornin, pĤdy pro život þlovČka
provádČt elementární pokusy s rĤznými látkami pĜi použití jednoduchých mČĜících pomĤcek a
dodržování zásad bezpeþnosti
rozmanitost pĜírody, pĜírodní jevy, dČje, zákonitosti
pitná, užitková a odpadová voda - šetĜení vodou
sledování þistoty vzduchu a omezení þinností pĜi smogovém zamoĜení
podnebí a poþasí v jiných þástech svČta, pĜírodní živelné pohromy
podnebí, rozdíly v nČkterých þástech svČta, vliv podnebí na pĜírodu a život organismĤ (vlastní
zkušenosti z pĜípadných cest do zahraniþí ap.)
další volná témata související s pĜírodou
8. Život v pĜírodČ
co lidé používali dĜíve, co dnes
jak se mČní život v obci a okolí
život v jiných þástech svČta, rĤzné odlišné zvyky
další vhodná témata podporující poznávání okolního svČta
Uþivo
živá pĜíroda, jedineþnost života na Zemi, podmínky života organismĤ
promČny pĜírody v jednotlivých roþních obdobích, reakce organismĤ na roþní období
neživá pĜíroda, pĜírodniny
voda, její výskyt, vlastnosti, formy, þistota a úprava vody, ochrana vodních zdrojĤ
vzduch, jeho vlastnosti, proudČní vzduchu, þistota a ochrana ovzduší - poþasí, zmČny poþasí
oheĖ, jeho vlastnosti; ochrana pĜed požáry, popálením, ochrana pĜed bleskem
nejznámČjší nerosty a horniny, které se vyskytují v blízkém okolí, jejich vlastnosti a výskyt,
hospodáĜsky dĤležité horniny a nerosty
pĤda, její vznik a vlastnosti, využívání a ochrana pĤdy
život, jeho rĤzné podoby a formy
rostliny - znaky života rostlin, jejich životní potĜeby a projevy, prĤbČh života rostlin
známé a snadno dostupné druhy rostlin, stavba tČla a jeho þástí u nČkterých druhĤ rostlin,
funkce jednotlivých þástí rostlin
význam rostlin pro þlovČka - okrasné, užitkové; péþe o rostliny v pĜírodČ, v domácnosti;
chránČné, ohrožené rostliny
živoþišná Ĝíše - znaky života živoþichĤ, jejich životní potĜeby a projevy, prĤbČh a zpĤsob života
živoþichĤ
základní skupiny živoþichĤ, stavba tČla vybraných živoþichĤ, funkce jednotlivých þástí tČla
živoþichové ve volné pĜírodČ
živoþichové chovaní lidmi - užitková, hospodáĜská, domácí zvíĜata
chránČné a ohrožené druhy živoþichĤ, péþe o živoþichy v pĜírodČ a v zajetí
*****
sledování života rostlin, jejich reakce na svČtlo, teplo, vodu; samostatné pČstování nČkteré
rostliny
108
109
7. PĜíroda
Uþivo
Prvouka
pozorování práce na poli, v sadu, parku, zahradČ ap. (podle podmínek školy); popis
pozorovaných skuteþností (slovem, kresbou)
popis a urþování nČkterých rostlin a jejich þástí podle charakteristických znakĤ, práce s obrazy,
modely kvČtĤ a plodĤ
pozorování a porovnávání životních projevĤ rĤzných živoþichĤ v pĜírodČ v rĤzných roþních
obdobích (podle podmínek školy); vyjádĜení pozorovaných skuteþností (slovem, kresbou)
popis a urþování známých zvíĜat podle typických znakĤ, práce s obrazy, modely zvíĜat
péþe o drobná nenároþná zvíĜata ve škole, doma – zaznamenávání rĤstu a projevĤ živoþichĤ
(slovem, kresbou)
uvést nejznámČjší rostliny a živoþichy vyskytující se v obci a jejím okolí, urþit je podle
nČkterých þástí (list, kvČt, plod - tvar hlavy tČla ap.)
poznat zástupce jednotlivých rostlin a živoþichĤ i z jiných oblastí podle jejich typických znakĤ
vysvČtlit rozdíly mezi dĜevinami, bylinami, houbami - savci, ptáky, plazy, rybami,
obojživelníky, hmyzem ap.
oznaþit nČkteré okrasné, užitkové a chránČné rostliny - volnČ žijící hospodáĜská i domácí zvíĜata
a uvČdomovat si rozdíly jejich existence
vysvČtlit význam chránČných území, zoologických zahrad, botanických zahrad
vypČstovat nenároþnou rostlinu
vhodnČ zacházet s drobnými domácími zvíĜaty, znát pravidla bezpeþnosti pĜi kontaktu s
neznámými (jedovatými) rostlinami a zvíĜaty
závislost rostlin a živoþichĤ na sobČ, pĜirození nepĜátelé, pĜírodní rovnováha, potravní ĜetČzec
význam zelenČ pro život na zemi
práce na zahradČ
zajímavosti (rekordy) ze života rostlin a zvíĜat
další témata ze života rostlin a zvíĜat
9. ýlovČk
Uþivo
þlovČk nejinteligentnČjší živoþich; spoleþné a odlišné znaky, potĜeby a projevy þlovČka a jiných
živoþichĤ - Ĝeþ, myšlení
vrozené biologické rozdíly mezi lidmi - vČk, pohlaví, výška, barva pleti, barva vlasĤ a oþí ap.
lidská postava, stavba tČla a jeho þástí, nejdĤležitČjší vnČjší a vnitĜní ústrojí a orgány, jejich
funkce
lidské smysly - zrak, sluch, hmat, þich, chuĢ
prĤbČh (etapy) lidského života
základní životní potĜeby a projevy þlovČka
*****
urþování jednotlivých þástí tČla, které je vidČt, jejich popis podle skuteþnosti nebo modelu
(slovem, kresbou)
pozorování lidí, nalézání rozdílĤ a podobností mezi nimi; rozdíly mezi lidmi a jinými živoþichy
sledování vlastních projevĤ, dovedností, vlastností; rozpoznávání a porovnávání rozdílĤ
þinnosti pĜibližující význam smyslĤ, þinnosti s omezením smyslĤ (poznávání vČcí se
zavázanýma oþima, v rukavicích ap.)
110
Prvouka
popsat základní rozdíly mezi lidmi, mezi lidmi a jinými živoþichy
urþit základní þásti lidského tČla, vþetnČ nejdĤležitČjších vnitĜních ústrojí, orgánĤ a orgánových
soustav a orientovat se v jejich funkci
orientovat se v etapách prĤbČhu lidského života (dČtství, dospívání, dospČlost, stáĜí), v lidských
potĜebách a životních projevech
pĜíznivé a škodlivé vlivy pĜírody a prostĜedí na þlovČka
s þím se þlovČk narodí, co mĤže a nemĤže bČhem života ovlivnit
rozdíly mezi lidmi rĤzných þástí svČta
co þlovČk zvládne - rĤzné významné výkony, schopnosti
jak si þlovČk vylepšuje smysly a schopnosti - brýle, dalekohled, mikroskop, letadla, ponorky ap.
další volná témata spojená s poznáváním þlovČka
10. Lidé a þas
Uþivo
den, þásti dne - þinnosti v prĤbČhu dne, noc, dny v týdnu, pracovní dny, dny volna, svátky Vánoce, Velikonoce aj. nejznámČjší regionální slavnosti
hodiny, minuty, sekundy - mČĜení þasu
mČsíce, roþní období, rok - kalendáĜní, školní prázdniny
kalendáĜ, datum, letopoþet
základní orientace v þase: teć, pĜed chvílí, za chvíli, dĜíve, pozdČji, vþera, zítra, pĜed týdnem, za
týden, loni, letos, pĜíští rok, v budoucnu, dávno atd.
rytmus života - fáze života od narození do stáĜí, pravidelnČ opakované þinnosti lidí - práce,
odpoþinek, spánek, strava aj.; opakované dČje v pĜírodČ
þasové vztahy v životČ - vrstevníci, mladý, dospČlý, starý
respektování þasových potĜeb vlastních, ale i jiných lidí, zvíĜat a rostlin v rodinČ, ve škole
*****
orientace v þase podle hodin a kalendáĜe, podle pravidelných denních þinností
sestavení vlastního režimu dne (s pomocí uþitele a rodiþĤ), poznávání výhod pravidelností v
denním režimu a možností Ĝídit se þasem - skuteþným, fyziologickým
návyk na pravidelnČ opakované þinnosti ve škole
sledování významných dat (rodiny, školy, státu) v kalendáĜi
orientovat se v þase, chápat rozdíl mezi dČjem v minulosti, v pĜítomnosti a v budoucnosti
urþovat þas podle hodin a kalendáĜe
pojmenovat názvy dnĤ, mČsícĤ, roþních období a jejich sled (v týdnu, roce), umČt
charakterizovat mČsíce a roþní období
dodržovat základní pravidelné þinnosti denního režimu i jejich vhodnou délku - þas k zahájení a
ukonþení uþení, práce, hry, odpoþinku, þas k návratu domĤ apod.; þas vhodnČ využívat (za
pomoci uþitelĤ a rodiþĤ)
používat kalendáĜ; sledovat data narození þlenĤ rodiny i data jiných významných dnĤ a vČdČt,
co se s nimi pojí - pĜání, dárek atd.
111
Prvouka
Prvouka
volná témata spojená s prací a odpoþinkem
þasové posloupnosti známých událostí, vlastních zážitkĤ, pĜíbČhĤ jiných lidí, pohádek, povČstí
ap.
jak vypadal život, když byli rodiþe (prarodiþe) malí - rodinná alba, deníky, fotografie ap.
život v dávné minulosti, památky na minulá období - stavby, obrazy, muzea, památné chránČné
stromy atd.
další volná témata spojená s þasovými vztahy
11. Práce a volný þas
Uþivo
pracovní þinnosti lidí, rĤzná povolání, tČlesná a duševní práce, stálá a sezónní práce, dČlba
práce, nezamČstnanost
výsledky práce a jejich ochrana - pĜedmČty, nápady, jiné hodnoty
práce pro sebe, pro jiné, organizace práce, pracovní vztahy, vedoucí a podĜízení, odpovČdnost za
výsledky práce
úcta k práci, odmČna za práci - mzda, plat, ocenČní, radost z práce
pracovní režim, doba práce a odpoþinku, pracovní volno, dovolená, prázdniny
pracovní prostĜedí a jeho vliv na kvalitu práce, vhodné a nevhodné (škodlivé) prostĜedí
volný þas a jeho využití - hry, kulturní zájmy, koníþky, cestování a poznávání jiných zemí,
sporty ap.
vhodnČ a nevhodnČ trávený volný þas, aktivní a pasivní odpoþinek, zpĤsoby rekreace, dostatek
pohybových aktivit
*****
poznávání jednotlivých povolání pĜi vycházkách v obci
znázorĖování pĜedstav o jednotlivých profesích (slovem, kresbou, pohybem, dramatizací)
pĜedávání vzájemných informací (zkušeností) z provozování rĤzných pracovních a zájmových
þinností
v jakém prostĜedí pracuji, hraji si (slovem, kresbou)
co dČlám ve volném þase (výmČna zkušeností - slovem, scénkou, kresbou, ukázkami vlastních
výtvorĤ ap.)
rozlišovat rĤzné pracovní þinnosti (povolání), uvČdomovat si je jich význam, zvlášĢ u lidí ve
svém okolí
poznat dobrou a špatnou práci, odsoudit niþení výsledkĤ práce (za pomoci uþitele)
zhodnotit svĤj režim dne a náplĖ volného þasu, snažit se o pĜípadné zlepšení - zaĜazení
rozmanitých aktivních þinností (s pomocí uþitele a rodiþĤ)
chápat význam pohybových þinností pro zdraví a odpoþinek, naplnit svĤj volný þas 2 - 3
hodinami aktivního pohybu dennČ potĜebných pro rozvoj zdatnosti a zdraví (s pomocí uþitele a
rodiþĤ)
12. Lidé a technika
Uþivo
technika jako výsledek lidského vývoje, snahy vyĜešit problém - objevy a vynálezy, tvĤrþí práce
rĤzné druhy techniky - dopravní, stavební, zemČdČlská, výrobní atd.
nástroje a stroje, pracovní postupy
zásady bezpeþnosti pĜi práci se známými nástroji a pĜístroji, první pomoc pĜi poranČní
*****
seznámení s použitím a s obsluhou jednoduchých pĜístrojĤ - telefon, radiopĜijímaþ, televizor aj.)
tvĤrþí þinnost rĤzného charakteru jako základ poznání tvoĜivého hledání a vymýšlení (v
návaznosti na Praktické þinnosti)
sledování þinnosti rĤzných strojĤ pĜi vycházkách do okolí školy, odhadování rychlosti
dopravních prostĜedkĤ ap.
ošetĜení drobných pracovních poranČní
orientovat se ve svČtČ techniky, který ho bezprostĜednČ obklopuje, znát význam a potĜebu
nČkterých nástrojĤ, pĜístrojĤ a strojĤ
vČdČt, jak bezpeþnČ zacházet z nejbČžnČjšími nástroji a pĜístroji v domácnosti; umČt obsluhovat
jednoduché pĜístroje denního použití fungující na baterie nebo ovládané v bezpeþné vzdálenosti
od elektrického zdroje - hraþky na baterie, telefon, radiopĜijímaþ, televizor, MG a CD pĜehrávaþ,
vysavaþ aj.
chápat nebezpeþí nevhodné manipulace s elektrickými spotĜebiþi, neznámými pĜedmČty;
uvČdomovat si škodlivé vlivy dlouhodobého používání televize, poþítaþe atd., regulovat délku
pobytu u tČchto pĜístrojĤ (s pomocí uþitele, rodiþĤ)
chápat nebezpeþí nevhodného chování v dopravČ (ve funkci chodce, cyklisty, spolujezdce,
pasažéra)
ošetĜit drobná poranČní (odĜeniny, drobné Ĝezné rány)
technika a energie, zdroje energie a surovin, využívání a ochrana pĜírody
další technika þasto vidČná na televizních obrazovkách, þasopisech kosmická, spojová,
výpoþetní ap.
klady a zápory technického pokroku
technika dĜíve a dnes
významné osobnosti ve svČtČ techniky - vynálezci (pĜedevším naši)
zajímavosti ze svČta techniky, technické rekordy
další témata spojená s technikou
13. ýlovČk mezi lidmi
Uþivo
vliv vČku nemocí, alergií, trvalého postižení ap. na schopnost vykonávat urþité práce, vČnovat se
nČkterým zájmĤm
pracovní vlastnosti - píle, odpovČdnost, vytrvalost, lenost, nezájem atd.
která práce se mi líbí, þím bych chtČl být
mé pracovní prostĜedí doma
mé zájmy a koníþky
þlovČk tvor spoleþenský, potĜeba vzájemné pomoci, dorozumČní, poznávání jiných
vzájemné seznamování lidí - blízkých, známých, cizích;
podobnost a odlišnost lidí - pĤvod, barva pleti, jazyk, povolání a spoleþenské zaĜazení,
schopnosti, povahové vlastnosti (kladné a záporné)
112
113
Prvouka
Prvouka
vztahy mezi lidmi - pĜátelské, neutrální, nepĜátelské; konflikty mezi lidmi, smírné a násilné
Ĝešení
základní spoleþenská pravidla chování mezi lidmi - ve škole, doma, na veĜejnosti; negativní
projevy chování, jejich pĜíþiny, pĜedcházení, usmČrĖování
*****
praktické zpĤsoby seznamování a komunikace mezi lidmi
procviþování základĤ spoleþenského chování - v modelových i konkrétních situacích, ve škole i
mimo školu
pĜíklady Ĝešení konfliktních situací mezi lidmi (ve tĜídČ) dohodou, nenásilným zpĤsobem
pĜíklady bezpeþnosti pĜi práci v rĤzných profesích (na vycházce, na obrázcích, vlastní
zkušenosti ap.)
pravidelné provádČní základních hygienických návykĤ a péþe o zevnČjšek v prĤbČhu denního
režimu
nácvik dechových a pohybových kompenzaþních cviþení využitelných ve vyuþovacích hodinách
i pĜi sedavých þinnostech doma
pozdravit, pĜivítat se se známou osobou, pĜedstavit se osobČ, se kterou se setkává poprvé,
rozlouþit se, umČt odpovídat na pĜimČĜené otázky, umČt se zeptat na vše, co ho zajímá
vhodnČ se chovat v rĤzných situacích a uplatnit základní pravidla slušného chování (za pomoci
uþitele a rodiþĤ)
snažit se Ĝešit spory nenásilným zpĤsobem, nevynucovat si požadavky násilím, respektovat
odlišné názory a zájmy jiných, jejich soukromí ap. (za pomoci uþitele a rodiþĤ)
chápat nevhodnost neslušných, hrubých a urážlivých výrazĤ a nepoužívat je v rozhovoru s
jiným þlovČkem
poukázat na nevhodné chování, diskutovat o nČm
uplatĖovat základní návyky osobní a intimní hygieny a pravidelnČ je Ĝadit do denního režimu
chápat, že dostateþný spánek, odpoþinek a aktivní pohyb má velký význam pro zdraví þlovČka
rozpoznat obvyklé pĜíznaky bČžných nemocí - bolest, nechuĢ k jídlu, malátnost, zimnice,
prĤjem aj., vþas o nich informovat dospČlé; zmČĜit si teplotu
dodržovat zásady podávání lékĤ - neužívat žádné léky bez vČdomí rodiþĤ, lékaĜe, uþitele;
dodržovat pĜi nemoci pokyny lékaĜe, rodiþĤ
dojít v pĜípadČ potĜeby do nejbližšího zdravotnického zaĜízení, pĜivolat telefonem první pomoc
poskytnout první pomoc pĜi drobném poranČní a krvácení; znát zpĤsob sebeochrany pĜed
nakažením krví (pĜenosem viru HIV/AIDS) - dĤsledné používání gumových rukavic nebo jiných
náhradních pomĤcek pĜi styku s krvácejícím poranČním;
znát umístČní obvazového materiálu, gumových rukavic - doma i ve škole
rĤzné druhy nemocí, pĜenos nemocí, možnost nakažení od zvíĜat
léþení dĜíve a dnes
další volná témata související s nemocemi, hygienou a denním režimem
Výživa a zdraví
pomoc starým, nemocným a zdravotnČ postiženým lidem (co mĤžeme zvládnout ve svém vČku)
základní lidská práva, práva dítČte (Úmluva o právech dítČte)
mír, pĜátelské vztahy mezi lidmi rĤzných zemí
základy olympijské myšlenky, chování fair play ve sportu (konkrétní ukázky a aplikace v
pohybových þinnostech dČtí)
sdružování lidí do spolkĤ a zájmových skupin, spoleþná zájmová þinnost
zajímavosti o lidech v jiných zemích
další témata týkající se vzájemných vztahĤ mezi lidmi
Uþivo
14. ýlovČk a zdraví
Zdraví, nemoc, denní režim, osobní hygiena, první pomoc
Uþivo
zdraví a nemoc, bČžné nemoci a jejich obvyklé pĜíznaky, ochrana proti nemocem, oþkování
chování nemocného doma, u lékaĜe a v nemocnici
základní pravidla pĜi užívání lékĤ, nebezpeþí nevhodného užívání lékĤ
zdravotnická zaĜízení v nejbližším okolí a jejich þinnost
zdravý denní režim - práce, odpoþinek, pohyb, stravování, spánek aj.
základní hygienické návyky, intimní hygiena, péþe o zevnČjšek
drobná poranČní, první pomoc, uložení materiálu pro první pomoc v domácnosti (ve škole),
pĜivolání pomoci dospČlého - lékaĜe
*****
nácvik pĜivolání první pomoci a komunikace s lékaĜem – pĜesné popsání poranČní
mČĜení teploty, ošetĜení drobných poranČní, stavČní krvácení
114
rozmanitost stravy - potraviny rostlinné a živoþišné, tekutiny, pochutiny
vliv stravy na zdraví, preference urþitých druhĤ potravin - celozrnné peþivo, ryby, ovoce,
zelenina
denní stravovací a pitný režim, jeho význam pro zdraví
rodinný stĤl a stolování
nákup, pĜenášení a skladování potravin
*****
zaĜazování jednotlivých potravin do skupin - masové, mléþné výrobky, obiloviny, luštČniny,
zelenina, ovoce aj.
sestavení seznamu potravin a nápojĤ prospívajících a neprospívajících zdraví
sestavování jednoduchého jídelníþku z potravin podporujících zdraví, jeho porovnávání s
vlastním jídelníþkem (s pomocí uþitele)
orientovat se ve stravČ rostlinného a živoþišného pĤvodu, v pochutinách a nápojích; dávat
pĜednost potravinám nezbytným pro zdraví (s pomocí uþitele a rodiþĤ)
chápat škodlivé vlivy sladkých, tuþných aj. pokrmĤ a jejich nadmČrné konzumace; snažit se je
odmítat (s pomocí uþitelĤ a rodiþĤ)
uplatĖovat zásady zdravého stravovacího a pitného režimu (s pomocí uþitelĤ a rodiþĤ)
pĜimČĜenČ se chovat u rodinného stolu, ve školní jídelnČ, v restauraci i pĜi stravování v pĜírodČ
nakoupit základní potraviny, rozlišovat mezi þerstvými, starými - zkaženými potravinami (s
pomocí rodiþĤ)
115
Prvouka
jídlo þerstvé a upravované
množství jídla a pití, které potĜebujeme bČhem dne a pĜi rĤzných þinnostech
rozdíly ve stravování kojencĤ, malých dČtí a dospČlých
úprava stravy pĜi nemocích - dieta
rozdíly ve stravČ lidí a zvíĜat - co je vhodné pro lidi nemusí být vhodné pro zvíĜata a naopak
další témata související se stravováním a stolováním
Návykové látky a zdraví
Uþivo
pĜírodní látky, jejich prospČšnost, škodlivost - léþivé minerální vody, léþivé rostliny, jedovaté
rostliny a houby ap.
bČžné léky, vitaminy, zásady jejich užívání, riziko užívání lékĤ bez doporuþení lékaĜe a vČdomí
rodiþĤ
chemické prostĜedky užívané v domácnosti a správná manipulace s nimi - lepidla, mycí a þisticí
prostĜedky, barvy, laky, rozpouštČdla aj.; oznaþování zdraví škodlivých výrobkĤ a výrobkĤ
ekologicky a zdravotnČ nezávadných
tabák, alkohol, káva, drogy a jejich škodlivé úþinky na zdraví
dar od cizího þlovČka jako možný zdroj škodlivých látek
instituce pomáhající pĜi problémech s návykovými látkami
dČtská krizová centra, linky dĤvČry
*****
poznávání jedovatých rostlin - na vycházkách, obrazech, modelech
nácvik dovednosti odmítat cigarety, alkohol a drogy (Ĝešení modelových situací)
poznávání základních údajĤ o domácích pĜípravcích podle údajĤ na obalech
komunikace s linkou dĤvČry, dČtským krizovým centrem (modelové situace)
znát nejznámČjších léþivé a jedovaté rostliny (houby), pĜedevším ty, které se nejþastČji vyskytují
v okolí; chápat nutnost sbČru plodĤ a hub jen v pĜítomnosti dospČlých osob
chápat nebezpeþí lékĤ užívaných bez vČdomí lékaĜe, rodiþĤ, uþitele a odmítat jakékoli pilulky
(bonbóny ap.) od spolužákĤ nebo cizích osob; vþas upozornit na takového þlovČka
bezpeþnČ zacházet s bČžnými mycími a þistícími prostĜedky používanými v domácnosti; znát
rizika lepidel, barev, Ĝedidel aj. chemických látek a jejich používání bez dozoru dospČlých
chápat zdravotní rizika tabáku a alkoholu, nápojĤ a pochutin obsahujících kofein i jiné
návykové látky, rozhodnČ odmítat jejich užívání a experimentování s nimi (za pomoci uþitele a
rodiþĤ)
Prvouka
tČlesný vzhled - mužský a ženský pól v pĜírodČ, základní anatomické odlišnosti mužského a
ženského tČla, správné pojmy pro oznaþení jednotlivých þástí tČla, vþetnČ pohlavních orgánĤ
vznik a vývoj jedince - poþetí, narození chování k novorozenci (elementární informace)
(sexuální) chování mezi lidmi - mazlení, objímání, líbání
sexuální zneužívání, zásady bezpeþného chování na veĜejnČ pĜístupných místech;
*****
sledování péþe rodiþĤ v živoþišné Ĝíši o potravu pro mláćata, jejich zdraví a bezpeþí (v pĜírodČ,
ve filmu)
jednotliví þlenové rodiny v základních rolích a vztazích (situaþní hry)
osvojování zpĤsobĤ pĜátelského (uctivého) chování ve tĜídČ a mimo školu - ke kamarádĤm, k
dívkám, tČhotným ženám, novorozencĤm, starým lidem ap.
osvojování asertivního chování, vyjednávání v kontaktu se spolužáky (interakþní hry)
osvojování dovednosti Ĝíci "NE" nabídkám neznámých lidí, chování a dotýkání, které nechci (v
modelových situacích)
Osobní bezpeþí
Uþivo
bezpeþné chování v rĤzných prostĜedích - sám doma, sám na ulici, sám v dopravních
prostĜedcích, výtahu atd.
bezpeþné chování pĜi rĤzných þinnostech - pĜi práci, sportu, zábavČ atd.
nebezpeþí zneužití mladšího a slabšího - šikanování, týrání, zastrašování atd.
nebezpeþí pramenící z neznalosti vČcí, prostĜedí, situace, osob
brutalita ve filmech a kreslených seriálech
*****
osvojování zpĤsobĤ bezpeþného chování pĜi rĤzných þinnostech (pĜi vycházkách mimo školu v
nácvik vhodného chování pĜi snaze neznámého þlovČka o navazování kontaktĤ (v modelových
situacích)
osvojování rozhodných zpĤsobĤ odmítání rĤzných návrhĤ a lákání cizími osobami (v
procviþování dovednosti pĜivolat pomoc dospČlého a policie
Základy rodinné a sexuální výchovy
vČdČt, že existují lidé, kteĜí jsou schopni zámČrnČ ublížit
vČdČt, že nesmí bez svolení nikam odejít, pĜedevším s neznámou osobou, zĤstávat sám s cizí
osobou, otevírat byt cizí osobČ, brát cokoli od neznámého atd.; použít nejzákladnČjší zpĤsoby
chování zajišĢující bezpeþnost v rĤzných þinnostech a situacích (s pomocí dospČlého i
samostatnČ)
svČĜit se rodiþĤm, uþiteli, pĜíbuzným, lince dĤvČry nebo dČtskému krizovému centru s pĜípady
ohrožování, šikanování i s jakýmikoli pocity vlastního ohrožení
pĜivolat pomoc policie, zdravotníkĤ, záchranáĜĤ ap.
vnímat nevhodnost brutálních filmĤ s projevy násilí, zabíjení ap. a odmítat je (za pomoci
uþitele, rodiþĤ)
Uþivo
rodina ve svČtČ zvíĜat – biologické a sociální funkce
lidská rodina - kdo do ní patĜí, funkce rodiny, typy rodin, rodinná atmosféra
vztahy mezi lidmi - kamarádství, láska
policie a její význam pĜi ochranČ lidí a majetku
další volná témata týkající se osobní bezpeþnosti
setkání se škodlivinami - nehoda, zvČdavost, zámČr
volná témata doplĖující problematiku návykových látek
116
117
PĜírodovČda
PěÍRODOVċDA
Specifické cíle
PĜírodovČda jako syntetický pĜedmČt opírající se o vybrané poznatky z rĤzných
pĜírodovČdných oborĤ je svým pojetím zamČĜena na to, aby v procesu výuky žáci získávali takové
vČdomosti a dovednosti a rozvíjeli se ty jejich schopnosti, které jim umožní aktivnČ poznávat
pĜírodu, þlovČka a jím vytvoĜený svČt i prostĜedí, ve kterém þlovČk pracuje a žije.
Spojování vlastních zkušeností žákĤ s osvojovanými poznatky a dovednostmi umožĖuje
vytváĜet ve vyuþování dostatek pĜíležitostí k tomu, aby žáci zejména
získávali základní vČdomosti o Zemi, þlovČku a technice,
poznávali základní jevy a vztahy v pĜírodČ,
poznávali souvislosti mezi organismy navzájem, mezi organismy a prostĜedím i mezi þlovČkem
a ostatní biosférou,
rozvíjely se jejich schopnosti s pomocí uþitele i samostatnČ poznávat, pozorovat a zkoumat
pĜírodu a Ĝešit pĜimČĜenČ nároþné úkoly a problémy,
utváĜeli si kladný vztah k pĜírodČ, ke svému zdraví a zdravému zpĤsobu života i k ochranČ
životního prostĜedí jako celku.
PĜírodovČda
Rozlišit základní orgány rostlin (koĜen, stonek, list), jejich funkce a uvést pĜíklady pĜizpĤsobení
orgánĤ prostĜedí.
HovoĜit samostatnČ o pĜípravČ živoþichĤ a rostlin na zimu (hmyz, obratlovci, zimní spánek,
opad listĤ, oddenky, hlízy).
Další druhy rostlin a hub rostoucí v regionu.
OdrĤdy ovoce (výstavka), zelenina na zahrádce.
Neživá pĜíroda, rostliny i živoþichové v zimČ
Uþivo
4. roþník
Rozmanitost pĜírody
Uþivo
Rozmanitost rostlin a hub na podzim: poznávání stavby tČla (orgány) a zpĤsobu života, životní
podmínky, pĜizpĤsobování zmČnám prostĜedí, závislost výskytu na podmínkách prostĜedí.
Výživa rostlin; rostlina kulturní a planá, bylina jednoletá, dvouletá, vytrvalá; dĜeviny (keĜe,
stromy jehliþnaté a listnaté); rostliny jedovaté, užitkové, léþivé.
Plevele a jejich poznávání.
Druh a odrĤda.
Houby (základní stavba, výživa); jedlé, nejedlé a jedovaté houby.
Poznávání rostlin a hub v naší pĜírodČ.
PĜíprava živoþichĤ na zimu.
*****
Poznávání rostlin kulturních, jednoletých, dvouletých, vytrvalých, jedovatých, užitkových,
léþivých.
Rozlišování plevelĤ, keĜĤ, jehliþnatých a listnatých stromĤ.
Odlišování nČkolika odrĤd (napĜ. ovoce).
Rozlišit vybrané jedovaté a jedlé druhy hub, kulturní a plané rostliny (z nich nČkteré jednoleté,
dvouleté a vytrvalé byliny, nČkteré keĜe, listnaté a jehliþnaté stromy, jedovaté rostliny (znát
jejich nebezpeþnost), léþivky a bČžné plevele (podle místních podmínek).
Rozlišit nČkteré rostliny podle diakritických znakĤ, (napĜ. jabloĖ - hrušeĖ, smrk - modĜín), uvést
pĜíklady odrĤd kulturních rostlin (napĜ. brukve zelné).
CílenČ pozorovat pĜírodniny.
Uvést rozdíly mezi výživou zelených rostlin a hub.
118
MČĜení vlastností látek - praktické uplatĖování a využívání poznatkĤ a dovedností.
Magnet, magnetická síla, kompas.
Vlastnosti vzduchu, vody, hornin a nerostĤ, pĤdy (opakování a rozšiĜování vČdomostí).
ZmČny neživé pĜírody (roþní období, délka dne).
Domácí zvíĜata - koþka, pes (etologie, chov).
Živoþichové v pĜírodČ v zimČ (stavba tČla, zpĤsob života, význam v pĜírodČ a pro þlovČka na
vybraných pĜíkladech s využitím regionálních možností).
Rostliny v pĜírodČ v zimČ, napĜ. jehliþnany, trvalky (pĜeþkávání nepĜíznivých podmínek na
pĜíkladech).
*****
Práce s magnety a kompasem.
Praktické mČĜení hmotnosti, objemu, þasu, teploty, rozpouštČní látek, zjištČní vzlínavosti pĤdy.
Pozorování srsti savcĤ.
Vyvozování závČrĤ s pozorování.
ZmČĜit hmotnost tČlesa na vahách (v g, kg), mČĜit objem odmČrným válcem (v ml, l), teplotu
teplomČrem (ve °C), þas hodinkami a stopkami.
Zacházet s kompasem a magnety a využívat je v praxi (napĜ. pĜi pochodu terénem, pĜi dČlení
smČsí).
Poznat vybrané nerosty (napĜ. sĤl kamennou, kĜemen) a horniny (napĜ. žulu, pískovec) a
vysvČtlit pĜíþiny jejich zvČtrávání; vznik pĤdy.
Popsat nČkteré zmČny v pĜírodČ, k nimž dochází v prĤbČhu dne i roku.
Pozorovat život rostlin a živoþichĤ v zimČ a vyvozovat z pozorování závČry (pĜizpĤsobení
nepĜíznivým podmínkám, výživa, úkryty, vztahy mezi organismy).
Vést si o pozorováních struþný záznam.
Poznávání dalších nerostĤ a hornin.
ZpĤsoby chovu domácích zvíĜat.
KalendáĜ pĜírody (napĜ. rozlišení stop, "þtení" stop, chování živoþichĤ v pĜírodČ, pĜílet a odlet
ptákĤ, probouzení ovocných stromĤ, vývin obilnin).
119
PĜírodovČda
PĜírodní spoleþenstva na jaĜe
Urþit nČkteré zástupce bezobratlých a obratlovcĤ (napĜ. saranþe þárkované, cvrþek polní,
kobylka zelená, þmelák zemní, žížala obecná, mandelinka bramborová, vþela medonosná; zajíc
polní, krtek obecný, kos obecný, vlašĢovka obecná, jiĜiþka obecná, koþka domácí).
Uþivo
Rozmanitost života ve vybraných pĜírodních celcích (napĜ. les, potok, rybník, louka, zahrada,
pole)
PĜíklady nejþastČjších jarních rostlin, živoþichĤ a hub ve sledovaných pĜírodních celcích a
spoleþenstvech, jejich poznávání.
Vzájemná závislost organismĤ a neživé pĜírody v pĜírodních spoleþenstvech.
Vlivy þlovČka na pĜírodní spoleþenstva.
Význam pĜírodních celkĤ pro þlovČka (zemČdČlství, lesnictví a vodní hospodáĜství).
*****
Pozorování života jednotlivých organismĤ, jejich rozlišování.
Vycházka a pozorování polních prací, života lesa, rybníka apod.
Rozlišovat základní ekosystémy (les, potok, rybník, louka, zahrada, pole) a uvést jejich
charakteristiku (žijící organismy, vztahy mezi nimi).
Rozeznávat nČkteré z vybraných jarních rostlin a hub (napĜ. muchomĤrku zelenou, žampion
ovþí).
VysvČtlit vztahy organismĤ a neživé pĜírody (napĜ. získávání potravy, úkryty, ochrana pĜed
nepĜáteli).
Popsat nČkteré základní práce v zemČdČlství, vodním hospodáĜství a lesnictví (napĜ. sázení
stromkĤ) podle regionální praxe a sezonního principu.
Zasadit stromek nebo keĜ, vypČstovat nČkterou z bČžných zelenin.
PĜíklady pĜíbuzných druhĤ organismĤ v rĤzných podmínkách, jejich pĜizpĤsobení.
ZemČ ve vesmíru
Uþivo
Slunce a jeho planety, postavení ZemČ.
Pohyb ZemČ kolem Slunce a otáþení ZemČ kolem osy.
StĜídání roþních období a stĜídání dne a noci.
Model ZemČ - globus.
Slunce jako zdroj svČtla a tepla - základních podmínek života.
*****
Práce s globusem, znázornČní pohybu planet (hra).
NávštČva planetária (podle možnosti).
VysvČtlit význam Slunce pro život na Zemi a popsat postavení ZemČ ve vesmíru.
Uvést dĤsledky pohybu ZemČ kolem své osy a kolem Slunce na život a jeho rytmus.
Ukázat pohyb ZemČ a jeho dĤsledky na globusu.
PĜírodovČda
Práce s atlasy rostlin, živoþichĤ a hub.
PoĜizování sbírek þástí rostlin.
Lisování celých rostlin (zakládání herbáĜĤ), poĜízení sbírky šišek jehliþnanĤ.
NávštČva pĜírodovČdné stanice, muzea, arboreta, botanické zahrady.
Gravitaþní síla a její projevy.
Rozmanitost podmínek života na Zemi
Uþivo
Základní oblasti ZemČ (studené, mírné, teplé) a rozdíly v rozvoji života v tČchto oblastech.
Podnebí, poþasí.
Rozmanitost pĜírody v EvropČ a ve svČtČ.
Botanické a zoologické zahrady.
*****
Samostatné vyhledávání organismĤ žijících v rĤzných þástech svČta (atlasy, mapy, literatura).
SoutČže, kvízy (napĜ. zaĜazování organismĤ do jednotlivých podnebných pásĤ).
5. roþník
TĜídČní organismĤ
Uþivo
Principy tĜídČní pĜírodnin a jeho význam pro poznávání pĜírody.
Výtrusné a semenné rostliny (stavba tČla, rozmnožování; byliny, dĜeviny).
TĜídČní živoþichĤ podle jejich pĜíbuznosti a podobnosti (bezobratlí a obratlovci).
*****
Rozlišovat organismy podle diakritických znakĤ uvedené skupiny.
Uþit se poznávat další rostliny a živoþichy.
Uvést pĜíklady organismĤ žijících v rĤzných oblastech Evropy a svČta.
Uvést nČkteré z pĜíþin pĜizpĤsobování organismĤ vnČjším podmínkám.
Užívat tĜídČní organismĤ na skupiny podle diakritických znakĤ. Rozlišovat rostliny na výtrusné
a semenné (byliny a dĜeviny), živoþichy na bezobratlé a obratlovce a svá urþení zdĤvodnit.
Tropické ovoce.
Zásahy þlovČka do ekosystémĤ v jiných zemích, ohrožené druhy.
Negativní dĤsledky pĜenášení organismĤ þlovČkem do jiných oblastí (napĜ. mandelinka
bramborová, krysy, králíci).
120
121
PĜírodovČda
ýlovČk, jeho životní podmínky a vztahy k prostĜedí
PĜírodovČda
což umožĖuje i co nejvíce þinností s pĜírodninami i práci pĜímo v terénu (školní zahrada, blízké
okolí školy).
Uþivo
Charakteristické znaky þlovČka,
Lidský organismus a jeho vztahy k prostĜedí; povrch tČla, opora tČla, pohyb, Ĝízení tČla; pĜíjem
látek - soustava trávicí, význam zdravé potravy a þisté vody; soustava dýchací, význam þistého
vzduchu, soustava vyluþovací a význam þistoty a hygieny prostĜedí.
ýlovČk a technika - síla; pĜíklady jednoduchých strojĤ - páka, naklonČná rovina, kladka, kolo a
jeho význam, parní stroj a elektĜina, (látky vodivé a nevodivé, ochrana pĜed úrazy); pĜíjem
informací a jejich význam pro život lidí.
ýlovČk a pĜírodní zdroje (neživé a živé zdroje a jejich využívání).
PotĜeba energie pro život, nutnost šetĜení energií.
PĜíklady rĤzných výrob a jejich význam, nezbytnost spolupráce lidí.
Vlivy þlovČka na prostĜedí, ochrana pĜírody a prostĜedí.
*****
Práce se silomČrem, pákou, kladkou, naklonČnou rovinou, kolem.
Pozorování povrchu tČla lupou.
Sledování dýchání ve vztahu k námaze.
Praktické rozlišování kostí (ploché, dlouhé, krátké).
ZjišĢování reakcí tČla a jeho þidel podráždČní.
Popsat základní stavbu a funkce povrchu tČla þlovČka, jeho trávicí soustavy a Ĝídících soustav.
Pracovat se silomČrem, vysvČtlit co je síla a jak se využívá jednoduchých strojĤ (páka, kladka,
naklonČná rovina, kolo).
Popsat a prakticky pĜedvést využití bezpeþných elektrospotĜebiþĤ (napĜ. televize, magnetofonu,
pĜípadnČ poþítaþe), znát zásady bezpeþné práce s elektrickými zaĜízeními.
Popsat na pĜíkladech význam energie pro život, (pĜírodní zdroje surovin, potrava) a nutnost
šetĜení energií (ekologický princip).
Uvést pĜíklady zásad ochrany pĜírody a životního prostĜedí jako celku a uplatĖovat je v
praktickém životČ.
Návody na konkrétní šetĜení energií ve svém okolí (doma, ve škole).
Zásady racionální výživy.
PĜírodovČda navazuje organicky svým obsahem na uþivo prvouky v 1. až 3. roþníku.
Jednotlivá témata je možno pĜeskupovat, avšak vzhledem k sezónnímu principu je ve 4.
roþníku nejvýhodnČjší naznaþený postup od tématických celkĤ Rozmanitosti pĜírody (podzim), pĜes
Zkoumání a pozorování neživé pĜírody, rostlin a živoþichĤ v zimČ, k PĜírodní spoleþenstva na jaĜe.
Ze stejného dĤvodu je vhodné vzít v úvahu i pĜedložené uspoĜádání uþiva 5. roþníku.
UvádČné námČty k þinnostem nejsou povinné, realizují se vždy ty, pro které jsou na škole
podmínky a pomĤcky.
Osvojování uþiva je založeno pĜevážnČ na pozorování, srovnávání a dalších aktivních
þinnostech. UplatĖují se též ekologické hry, modelové situace (scénky) i vlastní zkušenosti žákĤ
(napĜ. z domova, chaty, poslechem rozhlasu, televize). DĤslednČ se využívá regionálního principu,
122
123
Výchova ke zdraví
VÝCHOVA KE ZDRAVÍ
Výchova ke zdraví
4. - 5. roþník
Zdraví, osobní hygiena, režim dne, první pomoc
Specifické cíle
Výchova ke zdraví, realizovaná ve 4. a 5. roþníku v rámci þasové dotace vymezené pro
pĜedmČty pĜírodovČda a vlastivČda, tvoĜí dĤležitou souþást vzdČlávání žákĤ na 1. stupni základní
školy. Svým pojetím a obsahem otevírá prostor pro lepší porozumČní základním potĜebám zdravého
vývoje þlovČka (s dĤrazem na období poþátku dospívání), pro osvojení vybraných poznatkĤ a
nČkterých praktických zdravotnČ preventivních dovedností. VytváĜí tak u žákĤ pĜedpoklady pro
odpovídající postavení "zdraví" v jejich aktuálním i perspektivním žebĜíþkĤ hodnot.
V souladu s vývojovými pĜedpoklady, poznávacími možnostmi a postupnČ získávanými
zkušenostmi žákĤ z každodenního života smČĜuje výuka výchovy ke zdraví k tomu, aby:
se žáci postupnČ orientovali v otázkách aktivního zdraví a osvojené dovednosti umČli uplatĖovat
ve vztahu k vlastní osobČ i k jiným lidem,
chápali fyziologické, psychické a sociální zmČny spojené s dospíváním, umČli na nČ adekvátnČ
reagovat a v této souvislosti i kultivovali svoje chování,
se dovedli orientovat v krizových situacích (zneužívání návykových látek, osobní bezpeþí),
umČli je rozpoznávat, pĜedcházet jim, zaujímat žádoucí postoje a volit správná rozhodnutí ve
prospČch svého zdraví,
za pomoci dospČlých umČli organizovat svĤj denní pracovní i odpoþinkový režim ve smyslu
zdravého životního stylu.
PĜístupy k obsahu a organizaci
Výchova ke zdraví je v souladu s vývojem žákĤ, jejich poznávacími možnostmi a
rozšiĜujícími se životními prožitky a zkušenostmi koncipována jako cílené upevĖování a rozšiĜování
základních poznatkĤ a dovedností v oblasti péþe o zdraví, osobní hygieny, vztahĤ mezi lidmi,
osobního bezpeþí atd., které žáci získali v prvouce a ve vlastní rodinČ. Z hlediska nastupující
prepuberty a zaþínajícího zájmu o druhé pohlaví se v tomto období klade zvýšený dĤraz na základy
rodinné a sexuální výchovy a etiky dospívání.
Vzhledem k cílovému zamČĜení výchovy ke zdraví, která má vedle základní orientace v
otázkách zdraví navozovat správné reakce žákĤ a jejich adekvátní jednání a chování v konkrétních
životních situacích, je velmi dĤležité pĜedevším soustavné pĤsobení na žáky tak, aby docházelo k
neustálému upevĖování potĜebných návykĤ, vČdomostí a postojĤ. DČje se tak pĜedevším pĜi
osvojování komunikaþních technik a zpĤsobĤ jednání v situaþních hrách a pĜi Ĝešení modelových
situací.
Obsahové námČty jednotlivých témat nejsou þlenČny do roþníkĤ a uþitel sám sestavuje
konkrétní vzdČlávací plán pro jednotlivé roþníky tak, aby se uþivo v obou roþnících cyklicky
opakovalo, doplĖovalo, pĜípadnČ rozšiĜovalo podle vyspČlosti žákĤ a jejich zájmu. Navržené
þinnosti jsou dĤležitou souþástí výuky a nácviku potĜebných dovedností a postojĤ žákĤ, tvoĜí však
pouze urþitý modelový rámec, který mĤže uþitel využívat, pĜetváĜet a doplĖovat podle vlastních
zkušeností a podmínek školy.
V souvislosti s potĜebou soustavného pĤsobení na žáky v prĤbČhu celého školního roku se
doporuþuje rozložit celkovou þasovou dotaci (40 hodin) rovnomČrnČ do obou roþníkĤ.
PĜestože výchova ke zdraví není koncipována jako samostatný vyuþovací pĜedmČt, je tĜeba
získané poznatky, dovednosti a pĜedevším postoje žákĤ ke zdravému životnímu stylu, vþetnČ
uplatĖování zpĤsobĤ chování podporujících zdraví, citlivým zpĤsobem posuzovat a hodnotit, a tím
žáky motivovat k utváĜení pevných hodnotových postojĤ ve prospČch vlastního zdraví.
124
Uþivo
zdraví a jeho ochrana; vlastní péþe o zdraví, lékaĜská péþe (preventivní, léþebná)
nemoci, jejich pĜíznaky, cesty pĜenosu; imunitní systém (þím se tČlo brání proti nemocem)
infekþní nemoci
oþkování, karanténa, izolace
osobní, intimní hygiena dívek a chlapcĤ v období dospívání; péþe o pleĢ, vlasy, ruce, nohy atd.
prostĜedky osobní hygieny a kosmetické pĜípravky
hygiena odívání
pracovní den žáka a jednotlivých þlenĤ rodiny; stĜídání práce (zátČže) a odpoþinku; hygiena
práce, pracovní prostĜedí
duševní hygiena
pohybový režim žáka
masmédia, videotechnika a PC v denním režimu žáka (možná zdravotní rizika)
tČlesnČ a smyslovČ postižení jedinci ve spoleþnosti
úrazy dČtí, zásady pĜi poskytování první pomoci, základy obvazové techniky
*****
mČĜení teploty, pĜíprava bylinného þaje, pĜiložení obkladu aj.
osvojení zpĤsobĤ podávání nápojĤ a základních lékĤ pĜi bČžném onemocnČní
hodnocení reklamy na prostĜedky osobní hygieny a kosmetické pĜípravky
vytváĜení samostatných návrhĤ propagujících zdravý životní styl
praktická cviþení zamČĜená na ošetĜení pleti, vlasĤ, rukou aj.
sestavení návrhu denního režimu žáka
vzájemné posuzování záznamĤ žákĤ o využívání volného þasu (s pomocí uþitele)
nácvik nČkterých relaxaþních a regeneraþních postupĤ
nácvik pĜivolání lékaĜské pomoci
ošetĜování bČžných poranČní, úrazĤ
chránit své zdraví dodržováním základních hygienických zásad, nČkterých zdravotnČ
preventivních opatĜení a uplatĖováním zdravého zpĤsobu života (za pomoci rodiþĤ a uþitele)
poskytnout základní péþi nemocnému þlenu rodiny (jen úkony odpovídající vČku žákĤ)
dbát o pravidelnou tČlesnou a intimní hygienu a uvČdomovat si zdravotní dĤsledky jejich
zanedbávání nebo nesprávného provádČní
vhodnČ naplĖovat svĤj denní režim - uplatĖovat zásady zdravé výživy, dostatek odpoþinku,
optimální délky spánku, pĜimČĜeného množství tČlesného pohybu aj. (s pomocí uþitele a rodiþĤ)
poskytnout první pomoc u lehþích poranČní a ovládat základní obvazovou techniku
otužování jako prostĜedek ke zvyšování celkové odolnosti organismu
vhodné a nevhodné prostĜedí, obleþení a vybavení (pro pohybové þinnosti, odpoþinek, práci)
125
Výchova ke zdraví
Výživa a zdraví
Uþivo
základní živiny a jejich význam v organismu - bílkoviny, tuky, sacharidy, vitamíny, nerostné
látky
denní množství potravin a tekutin (energetická potĜeba organismu, vhodný pitný režim)
zásady zdravé výživy, vliv stravování na zdraví þlovČka, souþasné smČry ve výživČ
nabídka rychlého obþerstvení, preferování potravin zdravé výživy
reklama vers. výživová doporuþení odborníkĤ
nákup a skladování poživatin (jakost, datum spotĜeby, stav obalĤ aj.)
rodinný stĤl, zpĤsob podávání stravy, kultura stolování
*****
sestavování pĜehledĤ nejdĤležitČjších zdrojĤ bílkovin, tukĤ, sacharidĤ, vitamínĤ a nerostných
látek za pomoci uþitele)
sestavení jednoduchého jídelníþku a seznamu nápojĤ podle zásad zdravé výživy (pro dČti a
dospívající)
sestavení seznamu poživatin s negativním vlivem na zdraví (vysoký obsah tuku, soli, cukru) s
ohledem na odstraĖování vlastních chybných stravovacích návykĤ
situaþní hry zamČĜené na praktické uplatĖování zásad zdravé výživy (odmítání sladkostí aj.)
praktické posuzování informací na potravináĜských výrobcích (posuzování jakosti, nezávadnosti
ap.)
posuzování konkrétních reklam v souvislosti s platnými zásadami zdravé výživy
osvojování spoleþenského chování u stolu
uvést základní složky potravin a orientovat se v jejich významu pro organismus
uvést základní zdroje bílkovin, tukĤ, sacharidĤ a vitamínĤ
uvČdomovat si souvislosti mezi vysokou spotĜebou tuþných, sladkých, slaných pokrmĤ a
civilizaþními chorobami (obezita, srdeþní choroby aj.)
uvČdomovat si rozdíly mezi stravovacími zvyklostmi v rodinČ a doporuþovanými zásadami
zdravé výživy
umČt zhodnotit reklamu z hlediska výživy podporující zdraví (s pomocí uþitele)
zkontrolovat pĜi nákupu a skladování poživatin v domácnosti datum výroby, záruþní lhĤtu,
neporušenost obalĤ aj.
uplatĖovat základní pravidla spoleþenského chování pĜi stolování
pĜíprava jednoduchého pohoštČní a úprava stolu - prostírání a kladení inventáĜe
nákup a skladování poživatin, hygienické požadavky na skladování
Základy rodinné a sexuální výchovy
Uþivo
rodina - funkce a vývoj rodiny, výchovné vlivy, rodinné role; náhradní rodinná péþe
vztahy mezi lidmi - kamarádství, láska, manželství, rodiþovství, pĜíbuzenství
komunikace v rodinČ, mezi lidmi
konflikty v mezilidských vztazích (hádky, rozvod aj.) - mezi pĜáteli, v rodinČ
etika dospívání - anatomicko - fyziologické a psychosociální zmČny v pubertČ, tČlesný vzhled,
menstruace, poluce
126
Výchova ke zdraví
vznik života a narození dítČte; péþe o novorozence a kojence v rodinČ
sexuální chování - pocity, pĜedstavy, touhy, láska a její pĜirozené projevy
pohlavnČ pĜenosné choroby - HIV/AIDS; pĤvodce nákazy, cesty pĜenosu, ochrana
sexuální zneužívání - ochrana pĜed sexuálním a jiným zneužíváním, linky dĤvČry, krizová centra
sexualita a násilí ve sdČlovacích prostĜedcích
*****
modelové situace zamČĜené na osvojování projevĤ respektu, úcty, vzájemné pomoci, vcítČní se
do problémĤ druhých aj.
diskuse o pĜíkladech dobrých vztahĤ mezi dČtmi a dospČlými
modelové situace zamČĜené na nácvik dovedností kultivované komunikace v sexuálních
vztazích chlapcĤ a dívek
modelové situace rozvíjející dovednosti otevĜenČ hovoĜit o intimních záležitostech s rodiþi,
uþiteli a vrstevníky
modelové situace zamČĜené na nácvik dovedností odbýt ráznČ cizího þlovČk v souvislosti s
ochranou vlastní osoby
chápat význam dobrého soužití pro vytváĜení spoleþných mravních zásad a pravidel chování v
rodinČ - vzájemná pomoc, dĤvČra a úcta, zabezpeþení zdravého vývoje dČtí, jejich ochrana a
péþe o nČ
porozumČt skuteþnosti, že složení rodiny se v prĤbČhu života mČní, všichni þlenové rodiny
nemusí žít stále pohromadČ; že vČtši na lidí se rozhoduje s nČkým trvale žít a uzavĜít manželství,
které nČkdy selže a v krajním pĜípadČ se Ĝeší rozvodem
uvČdomovat si základní práva a povinnosti jednotlivých þlenĤ rodiny a vČdČt, že jejich
naplĖování pĜispívá k dobrým rodinným vztahĤm
orientovat se ve vztazích mezi lidmi a chápat, že pĜátelství je založeno na dĤvČĜe, pomoci,
spoleþných zájmech a umČní odpouštČt
chovat se asertivnČ, tj. umČt otevĜenČ a klidnČ Ĝíci, jak se cítím, co potĜebuji, co chci a nechci,
umČt ustoupit nebo Ĝešit situaci kompromisem
znát základní rozdíly ve stavbČ tČla muže a ženy, vþetnČ pohlavních orgánĤ
uvČdomovat si zmČny probíhající v tČle dívek a chlapcĤ v období puberty (druhotné pohlavní
znaky, menstruace, poluce) a chápat zmČny v jejich chování
orientovat se v otázkách vývoje dítČte pĜed narozením a pĜi jeho pĜíchodu na svČt
uvČdomovat si, že dospČlí lidé, kteĜí se mají rádi a patĜí k sobČ, se þasto líbají, objímají a laskají
a dávají si tak najevo svou lásku
vČdČt, že o intimních záležitostech se na veĜejnosti bČžnČ nehovoĜí, a uvČdomovat si nevhodnost
vulgárních slov, pĜedevším v souvislosti s pojmenováním pohlavních orgánĤ
znát základní pĜíþiny onemocnČní AIDS - virus HIV a cesty pĜenosu
uvČdomovat si, že jen nČkteĜí dospČlí jsou oprávnČni dotýkat se tČla dítČte - rodiþe pĜi koupání,
oblékání nebo lékaĜ pĜi vyšetĜování; že k pohlavnímu zneužití dochází, jestliže starší nebo
silnČjší osoba si prohlíží nebo se dotýká pohlavních orgánĤ dítČte, aniž by k tomu byla
oprávnČna; že všechny pohlavní aktivity s dítČtem, které nedovršilo l5 let, jsou trestné
vČdČt, že nČkteré informace o lásce, pĜátelství a rodiþovství ztvárnČné v televizi (þasopisech ap.)
neodpovídají bČžné skuteþnosti
antikoncepce - základní informace o možnostech zabránČní poþetí
jedinec a spoleþnost - vliv spoleþnosti na jedince, jeho postupné zaþleĖování do spoleþnosti,
význam rodiny v procesu socializace
127
Výchova ke zdraví
Prevence zneužívání návykových látek
simulaþní hry typu "Co, kdy by..?" zamČĜené na osvojování potĜebné sebejistoty a schopnosti
zvládat rĤzné nebezpeþné situace
modelové situace zamČĜené na nácvik zpĤsobĤ chování v rĤzných krizových situacích
Uþivo
Výchova ke zdraví
preference pozitivní životních cílĤ
legální a nelegální návykové látky a rizika jejich zneužívání
ochrana dítČte pĜed návykovými látkami
odmítání návykových látek
návykové látky a bezpeþnost v dopravČ
centra odborné pomoci (linky dĤvČry, pedagogicko - psychologické poradny aj.)
*****
modelové situace zamČĜené na nácvik asertivního zpĤsobu chování (rozhodování, zpĤsobĤ
komunikace, zpĤsobĤ vyjednávání v situacích spojených s návykovými látkami)
hledání vhodnČjších þinností, než jsou kouĜení, pití alkoholu a zneužívání jiných návykových
látek
modelové situace zamČĜené na nácvik dovedností, jak odmítat cigarety, alkohol a jiné návykové
látky
vytváĜení vlastních návrhĤ reklamy propagující zdravý zpĤsob života a odmítající návykové
látky
orientace v seznamu dĤležitých adres a telefonĤ služeb odborné pomoci
modelové situace zamČĜené na nácvik komunikace na lince dĤvČry pĜi problémech s
návykovými látkami
rozpoznávat možná nebezpeþí ohrožující zdraví a vČdČt, že dítČ má právo na své bezpeþí a nikdo
mu nesmí ubližovat, ani ho týrat; svČĜit se dĤvČryhodné dospČlé osobČ
úþelnČ se chovat v pĜípadČ osobního ohrožení, tj. kĜiþet, rychle odejít, utéci, použít neþekaný
protiútok aj.
uvČdomovat si, že nČkteĜí lidé využívají rĤzné "triky", aby pĜimČli dČti k urþitému chování
chápat, že setkání s lidmi agresivními, pod vlivem alkoholu a drog znamená pro dČti možné
nebezpeþí
vČdČt o nebezpeþných místech v blízkém okolí a svým chováním umČt pĜedcházet možným
nebezpeþím
používat adresy a telefonní þísla odborných institucí poskytují cích pomoc v nesnázích a
kontaktovat se s nimi v pĜípadČ potĜeby
respektovat skuteþnost, že léky proti bolestem, na spaní, na uklidnČní a léky pĜedepsané jiné
osobČ nesmí užívat bez doporuþení lékaĜe a vČdomí (souhlasu) rodiþĤ
vČdČt o škodlivých úþincích legálních a nelegálních návykových látek na zdraví
uvČdomovat si, že zneužívání návykových látek ohrožuje bezpeþnost v dopravČ
þelit tlaku vrstevníkĤ pĜi nabízení návykových látek a ovládat nČkteré zpĤsoby odmítání
(cigaret, alkoholu aj.)
vyhledat adresy a telefonní þísla odborných služeb a kontaktovat se s nimi
Osobní bezpeþí
Uþivo
výbČr kamarádĤ z hlediska osobního bezpeþí a bezpeþné chování v sociálním kontaktu s
vrstevníky
ochrana dítČte a jeho bezpeþné zpĤsoby chování v rĤzných prostĜedích - výtah, schodištČ, sklep,
veĜejné toalety, dopravní prostĜedky aj.
krizové situace - šikanování, kontakt s deviantní osobou, dealerem aj.
pĜivolání pomoci v situacích ohrožení osobního bezpeþí
dČtská krizová centra, linky dĤvČry
*****
upevĖování bezpeþného chování v sociálním kontaktu s vrstevníky - pĜi hrách, pohybových
aktivitách, výletech aj.
uplatĖování odpovČdného chování chodce pĜi pĜesunech a þinnostech žákĤ mimo budovu školy
procviþování zpĤsobĤ tísĖového volání
vytypovávání nebezpeþných místa situací
vytypování dĤvČryhodných osob (doma, ve škole, v nejbližším okolí)
128
129
VlastivČda
VLASTIVċDA
Specifické cíle
VlastivČda v návaznosti na prvouku pĜináší žákĤm základní poznatky o významných
pĜírodních, hospodáĜských, spoleþenských, kulturních a historických okolnostech života lidí a o
výsledcích jejich þinnosti, s dĤležitými událostmi a významnými osobnostmi regionálních a
národních dČjin. Integruje poznatky, dovednosti a zkušenosti z vyuþování a osobního života žákĤ s
dalšími informacemi z tisku, rozhlasu a televize a ze zájmových oblastí, tyto podnČty pĜístupnČ
vysvČtluje, uvádí do souvislostí a v potĜebné míĜe zobecĖuje. Formuje u žákĤ vČdomí pĜíslušnosti k
vlastnímu národu, pČstuje žádoucí hodnotové orientace, rozvíjí zájem žákĤ o poznávání života,
tradic, zvyklostí a zvláštností spoleþenství v rĤzných historických obdobích a v rĤzných kulturních
oblastech svČta. Na pĜíkladech ze života lidí, na základČ zkušeností žákĤ a prostĜednictvím
rozmanitých þinností získávají pojmy domov a vlast konkrétní vČcný, ale i mravnČ a citovČ
zabarvený obsah.
Vyuþování smČĜuje zejména k tomu,
aby žáci poznali rĤzné druhy lidské práce a uþili se chápat jejich souvislost s pĜírodními
podmínkami, rozpoznávat, jak se þinnosti lidí obrážejí v tváĜnosti krajiny, v charakteru staveb a
v rozmanitých památkách,
aby žáci podrobnČji poznávali místní krajinu a místní oblast a vytváĜeli si tak poþáteþní
ucelenou pĜedstavu o ýeské republice i o jejích jednotlivých oblastech,
aby si žáci utvoĜili poþáteþní ucelenou pĜedstavu o pĜírodČ, kultuĜe, historii a o životČ lidí i o
výsledcích jejich þinnosti na rĤznČ velkých územích naší vlasti,
aby si žáci utvoĜili základní pĜedstavu o zpĤsobu života svých pĜedkĤ v rĤzných historických
obdobích i o zpĤsobu života lidí v sousedství vlasti,
aby se žáci nauþili orientovat v terénu, pracovat s rozmanitými druhy map, používat získané
vČdomosti v praktických situacích,
aby se u žákĤ rozvíjela schopnost pozorovat, analyzovat, srovnávat, výstižnČ pojmenovávat
vČci, jevy a dČje, souvisle o nich vyprávČt,
aby žáci získali odpovČdný vztah ke kulturnímu bohatství vlasti, k jejímu pĜírodnímu prostĜedí,
kulturnímu dČdictví a historickým památkám.
4. - 5. roþník
VlastivČda
regionální zvláštnosti, regionální tradice, lidová tvorba.
konkretizovat pojmy území, poloha, místní krajina, místní oblast, územní celek,
vyjádĜit svými slovy územní pojmy obec, okres, region,
vyjádĜit polohu místní krajiny a místní oblasti vzhledem k vyšším územním celkĤm ýeské
republiky,
s pomocí vhodných map charakterizovat zemČpisné a pĜírodní prvky místní krajiny a místní
oblasti,
charakterizovat zvláštnosti osídlení místní krajiny, uvést a charakterizovat významná mČsta,
místa a stavby regionu,
uvést a charakterizovat významné atraktivity cestovního ruchu regionu a stĜediska rekreace a
cestovního ruchu v regionu,
uvést a charakterizovat významné zemČdČlské, prĤmyslové, rekreaþní a chránČné oblasti místní
oblasti, regionu,
uvést a charakterizovat významné hospodáĜské aktivity v místní krajinČ a místní oblasti,
uvést nČkteré významné výrobní podniky a služby v regionu,
charakterizovat stav životního prostĜedí regionu, uvést pĜíklady poškozování, ochrana a tvorby
životního prostĜedí, jmenovat pĜíklady chránČných území pĜírody v regionu,
uvést významné rodáky a pĜedky, kulturní a historické památky regionu, významné události a
jejich místa,
vysvČtlit s porozumČním význam regionálních tradic a symbolĤ,
pracovat s turistickou mapou místní krajiny, porozumČt její barevné grafice a smluvním
znaþkám.
PĜíklady doplĖujícího uþiva
rozlišení územního a správního celku, správní (samosprávné) celky rozmanitých územních
velikostí (obce, okresy, regiony),
správní orgány (obecní, mČstské, okresní, státní),
významné osobnosti regionu v souþasnosti.
2. Naše vlast
Uþivo
obec ve vyšším územním celku; místní krajina, místní oblast, okres, region,
zemČpisná poloha a pĜírodní tváĜnost místní krajiny a regionu (povrch, podnebí, vodstvo,
rostlinstvo, živoþišstvo, využití pĤdy); seznámení s mapou místní oblasti,
významné obce a mČsta, spoleþenské, hospodáĜské, historické a technické objekty v místní
krajinČ; dopravní síĢ, cestovní ruch v regionu, atraktivity cestovního ruchu regionu,
významné zemČdČlské, prĤmyslové, rekreaþní a chránČné oblasti regionu, významná kulturní
stĜediska regionu, místní stavební, umČlecké aj. památky,
hospodáĜské aktivity v místní krajinČ, významné výrobní podniky a služby v regionu; práce,
bydlení, odpoþinek a zájmové vyžití v regionu; význam regionu,
životní prostĜedí místní krajiny a regionu, dĤležité údaje o jeho narušení, ochranČ a tvorbČ,
náš region v minulosti, místní povČsti, významné události a jejich místa, významní pĜedkové
regionu,
domov, vlast, národ, národní hrdost, vlastenectví, cizina,
soužití národĤ a národností v jedné zemi, rovnocennost národĤ a národností, nejdĤležitČjší
národnostní menšiny ýeské republiky,
národní bohatství (pĜírodní zdroje, kulturní památky, národní tvoĜivost), národní zvyklosti,
tradice a symboly,
þeská státnost, státní symboly (znak, hymna, vlajka), státní svátky, státní instituce, základní
státoprávní pojmy (prezident, parlament, poslanec, vláda, ministr, premiér, volby),
významné osobnosti politického života ýeské republiky,
naše vlast - ýeská republika; její poloha v EvropČ, pĜírodní podmínky území, podnebí, vodstvo,
rostlinstvo a živoþišstvo,
oblasti ýeské republiky, jejich zemČpisná tváĜnost, pĜírodní podmínky, významná místa,
významné památky,
významná mČsta, významná zemČdČlská, prĤmyslová, rekreaþní a kulturní stĜediska, chránČné
oblasti pĜírody naší vlasti,
pĜírodní a spoleþenské atraktivity cestovního ruchu a rekreace v jednotlivých oblastech ýeské
republiky,
130
131
1. Místo, v nČmž žijeme
Uþivo
VlastivČda
VlastivČda
souþasný stav životního prostĜedí v ýeské republice.
4. Obrazy z þeských dČjin
Uþivo
vysvČtlit svými slovy pojmy vlast, cizina,
vyjmenovat a popsat státní symboly ýeské republiky,
používat s porozumČním základní státoprávní pojmy: stát, prezident, parlament, vláda, volby,
demokracie,
uvést jména prezidenta a premiéra ýeské republiky,
struþnČ charakterizovat pĜírodní tváĜnost území ýeské republiky,
orientovat se na vlastivČdné mapČ ýeské republiky, vyhledat zde jednotlivé oblasti ýeské
republiky, vyjádĜit jejich polohu a charakterizovat významné a typické pĜírodní prvky,
popsat pĜevažující charakter sídel v jednotlivých oblastech ýeské republiky, vyhledat na
vlastivČdné mapČ hlavní sídelní stĜediska,
uvést a popsat hlavní pĜírodní a spoleþenské atraktivity cestovního ruchu a rekreace v oblastech
ýeské republiky,
popsat souþasný stav a aktuální problémy životního prostĜedí v ýeské republice,
uvést nejvýznamnČjší velkoplošná chránČná území pĜírody v ýeské republice.
nejstarší osídlení naší vlasti, zpĤsob života SlovanĤ; staré þeské povČsti a historická skuteþnost,
první státní útvary na našem území; Velká Morava, þeský pĜemyslovský stát, poþátky
kĜesĢanství, Cyril a MetodČj, svatý Václav; poþátky þeského království,
ýeský stát za Karla IV.; hospodáĜský rozkvČt, rozvoj vzdČlanosti a kultury; zpĤsob života lidí,
þeské zemČ a zpĤsob života v dobČ husitství a v dobČ JiĜího z PodČbrad,
þeské zemČ a zpĤsob života v období habsburské monarchie, nejvýznamnČjší události a
osobnosti,
poþátky utváĜení novodobého þeského národa; národní obrození a jeho významní pĜedstavitelé,
þeské zemČ ve druhé polovinČ 19. století; nástin hospodáĜského, politického, spoleþenského a
kulturního rozvoje,
první svČtová válka, vznik ýeskoslovenské republiky; nástin hospodáĜského, spoleþenského,
politického a kulturního života; významné osobnosti,
druhá svČtová válka, zánik ýeskoslovenské republiky, þeské zemČ v období nacistické okupace,
obnovení republiky,
ýeskoslovenská republika po druhé svČtové válce: pováleþná léta, období totality, obnova
demokratického vývoje, vznik a rozpad ýeské a Slovenské Federativní Republiky, vznik ýeské
republiky,
charakteristika souþasné vývojové etapy ýeské republiky.
PĜíklady doplĖujícího uþiva
znaky þeských mČst, znaky naší zemČ,
pĜehled regionĤ podle mapy a obrazových materiálĤ,
jazyková, kulturní a historická odlišnost a svébytnost národĤ a národností na území ýeské
republiky,
nejdĤležitČjší politické strany ýeské republiky,
3. ýeská republika, Evropa, svČt
Uþivo
sousední státy ýeské republiky, jejich poloha, pĜírodní podmínky, hospodáĜská a spoleþenská
vyspČlost,
oblasti cestovního ruchu na území sousedních státĤ ýeské republiky, vzájemné vztahy mezi
ýeskou republikou a jejími sousedy,
ýeská republika na mapČ Evropy; významné evropské státy, významná evropská mČsta a
stĜediska cestovního ruchu,
ýeská republika na mapČ svČta; orientaþní seznámení s polohou svČtadílĤ a oceánĤ na Zemi.
popsat polohu ýeské republiky v EvropČ,
orientovat se na mapách stĜední Evropy a Evropy,
urþit a lokalizovat na mapách sousední státy ýeské republiky,
popsat polohu sousedních státĤ ýeské republiky, struþnČ posoudit jejich pĜírodní tváĜnost,
hospodáĜskou a spoleþenskou vyspČlost,
vyhledat na mapách známé oblasti cestovního ruchu na území sousedních státĤ ýeské republiky,
vyjmenovat a vyhledat na mapách významné evropské státy, významná evropská mČsta a
stĜediska cestovního ruchu,
vyjmenovat a vyhledat na mapČ svČta jednotlivé svČtadíly a oceány na Zemi
132
charakterizovat svými slovy zpĤsob života starých SlovanĤ,
vyjádĜit rozdíl mezi povČstí a historickou skuteþností,
jmenovat první státní útvary na našem území,
charakterizovat hospodáĜský a kulturní rozvoj ýeského státu za Karla IV., popsat zpĤsob života
jednotlivých vrstev obyvatelstva (život ve stĜedovČké vsi, ve mČstČ, na hradČ, v klášteĜe),
pospat období husitských válek, jmenovat významné osobnosti této doby (Hus, Žižka) a nastínit
zpĤsob života lidí v této dobČ a za vlády JiĜího z PodČbrad,
popsat zpĤsob života lidí, nejvýznamnČjší události, nejvýznamnČjší osobnosti období
habsburské monarchie (Rudolf II., Valdštejn, Komenský, Marie Terezie, Josef II.),
posoudit zmČny ve zpĤsobu života v novovČku, vyložit význam vČdy a techniky pro rozvoj
výroby,
charakterizovat svými slovy spoleþenský, politický a kulturní život þeských zemí koncem 19. a
poþátkem 20.století,
objasnit vznik ýeskoslovenské republiky a posoudit s porozumČním demokratické principy
budování státu, uvést nejvýznamnČjší osobnosti (Masaryk, Beneš),
posoudit život v þeských zemích v dobČ nacistické okupace a význam obnovení ýeskoslovenské
republiky,
charakterizovat zpĤsob života v pováleþném období, v období totality a po obnovení
demokracie.
ýinnosti
pozorování, orientace a cviþení v terénu místní krajiny,
kresba jednoduchých plánkĤ, schémat, tabulek, náþrtkĤ apod.,
þinnosti s rozmanitými druhy map, plánĤ a plánkĤ, þtení map,
orientace na plánech obcí, mČst, na mapách regionĤ, na mapách ýeské republiky, Evropy a na
mapČ svČta,
133
VlastivČda
þinnosti s rozmanitými obrazovými materiály, audiovizuálními poĜady, písemnými památkami,
diapozitivy, modely apod.,
besedy k rozhlasovým a televizním poĜadĤm,
þetba vhodné umČlecké i vČcné literatury.
Podle podmínek školy, obce a regionu
exkurze do významných výrobních podnikĤ regionu,
návštČva významných rekreaþních oblastí a chránČných území pĜírody regionu,
návštČva tradiþních regionálních slavností, regionálních muzeí, galerií, výstav apod.,
besedy s pĜedstaviteli spoleþenského a kulturního života obce, regionu, s pĜedstaviteli rĤzných
profesí, s pamČtníky.
PĜedmČt vlastivČda je koncipován jako upevnČní a rozšíĜení elementárních vČdomostí a
dovedností ze spoleþenskovČdní oblasti, které žáci získali v prvouce a nabyli osobní zkušeností.
Obsah pĜedmČtu je þlenČn do koncentrovaných tematických celkĤ, v jejichž rámci není uþivo dále
dČleno do roþníkĤ, ale pouze do orientaþních blokĤ základního uþiva. Uþivo tematického celku
Obrazy z þeských dČjin nelze chápat jako systematickou výuku historie, ale jedná se o pĜiblížení
nČkterých významných událostí þeských dČjin a hlavních etap vývoje þeské spoleþnosti. Uþivo ve
vlastivČdČ tak vytváĜí pĜirozené základy pro výuku dČjepisu, zemČpisu a obþanské výchovy ve
vyšších roþnících základní školy.
PĜedpokládá se, že si uþitel vypracuje vlastní þasovČ tematický plán. Rozsah a hloubku
výkladu i rychlost postupu vyuþující zváží s ohledem na aktuální úroveĖ poznávacích schopností
žákĤ a jejich dosavadní životní zkušenost, uþivo vybírá s pĜihlédnutím ke konkrétním místním
podmínkám i k potĜebám a zájmĤm žákĤ. V souvislosti s tím se doporuþuje nČkterá témata se
spoleþnými prvky vhodnČ a funkþnČ propojovat.
Vyuþující vhodnČ integruje poznatky žákĤ z jiných zdrojĤ a osobního života do
komplexnČjší pĜedstavy o rozmanitých oblastech spoleþenské skuteþnosti, usiluje o vytvoĜení jejího
plastického obrazu. K tomu využívá názorného materiálu, vhodnČ vybraných úryvkĤ z literatury,
praktických þinností s rozliþnými mapami, mapkami a plánky, v terénu apod.
Chemie
CHEMIE
Specifické cíle
Vyuþování chemie vede žáky k poznávání vybraných chemických látek a reakcí, které jsou
souþástí pĜírody a jejich každodenního života. Žáci získávají informace o bezpeþném, úþelném a
ekonomickém zacházení s chemickými látkami a jsou vedeni k ochranČ pĜírody a vlastního zdraví.
Výuka je cílevČdomČ Ĝízena tak, aby žáci postupnČ:
získávali základní poznatky z rĤzných oborĤ chemie;
osvojovali si dovednosti spojené s pozorováním vlastností látek a chemických reakcí, s
provádČním jednoduchých chemických pokusĤ a uþili se nacházet vysvČtlení chemických jevĤ,
zdĤvodĖovat vyvozené závČry a uvádČt je do širších souvislostí s praktickým využitím;
poznávali zásady bezpeþné práce s chemikáliemi (zejména s bČžnČ prodávanými hoĜlavinami,
žíravinami, zdraví škodlivými a jedovatými látkami) a umČli poskytnout první pomoc pĜi
úrazech zpĤsobených tČmito látkami;
byli seznamováni s mnohostranným využitím chemie v nejrĤznČjších oblastech lidské þinnosti
(v prĤmyslu, zemČdČlství, energetice, zdravotnictví, potravináĜství a ve výživČ þlovČka).
Uþební pĜedmČt chemie má poskytnout žákĤm co nejvíce pĜíležitostí k tomu, aby
pochopili, že bez základních znalostí o chemických látkách a jejich reakcí se þlovČk neobejde v
žádné z oblastí své þinnosti, aby si uvČdomovali, významné uplatnČní chemie v budoucnosti, aby
poznávali nezbytnost ochrany životního prostĜedí a vlastního zdraví.
Výuka chemie, tak jako ostatní pĜírodovČdné pĜedmČty významnČ pĜispívá k rozvoji
poznávacích schopností žákĤ. Uþí je hledat pĜíþinné souvislosti a Ĝešit problémy související s
poznáváním pĜírody a s praktickým životem.
8. - 9. roþník
1. Úvod
Uþivo
Látky a tČlesa.
Chemie jako jedna z pĜírodních vČd, její charakteristika a význam pro spoleþnost.
PĜíklady výrobkĤ chemického prĤmyslu.
Pokus jako dĤležitý postup v chemii.
Pravidla bezpeþné práce pĜi školních pokusech.
*****
Nácvik cíleného pozorování a popisu vlastností látek a jejich pĜemČn.
Rozlišování látek podle jejich vlastností (rozpustnost, zmČny látek pĜi jejich zahĜívání).
Co by žák mČl umČt
Rozlišovat látky a tČlesa.
Popsat vlastnosti látek (napĜ. barva, skupenství, rozpustnost ve vodČ, popĜ. v jiných
rozpouštČdlech).
Základní pravidla bezpeþnosti práce s chemickými látkami.
Rozpoznávat u bČžnČ známých dČjĤ, kde dochází k pĜemČnám látek.
134
135
Chemie
Jádro atomu, elektronový obal, valenþní elektrony.
Chemická vazba. Molekuly.
Kationty a anionty.
Chemické prvky (názvy a znaþky).
Protonové þíslo.
Chemické slouþeniny.
Chemické látky.
*****
Vyhledávání protonového þísla uvedeného prvku v tabulkách a naopak, na základČ známého
protonového þísla prvku urþování jeho názvu.
Psaní názvĤ a znaþek prvkĤ (Ag, Al, Au, Br, C, Ca, Cl, Cr, Cu, F, Fe, H, He, I, K, Li, Mg, Mn,
N, Na, Ne, O, P, Pb, Pt, S, Si, Sn)
Historie chemie (alchymie).
MČĜení teploty varu a teploty tání.
2. SmČsi
Uþivo
SmČsi a jejich složky.
SmČsi v pĜírodČ a každodenním životČ. RĤznorodé smČsi. Stejnorodé smČsi - roztoky a jejich
složení (vyjádĜení pomocí hmotnostního zlomku).
KoncentrovanČjší a zĜedČnČjší roztok, nasycený roztok.
OddČlování složek smČsí (usazování, odstĜećování, filtrace, destilace, krystalizace).
Voda v pĜírodČ. Pitná a užitková voda (jejich charakteristika). Odpadní vody.
Vzduch a jeho složení. ýistota ovzduší a zdroje jeho zneþišĢování.
Teplotní inverze, smog.
*****
Správná volba metod k oddČlování složek konkrétních smČsí.
Usazování, filtrace, destilace a krystalizace ve školních podmínkách, popĜ. v domácnosti.
ěešení výpoþtových úloh na výpoþet hmotnostního zlomku.
ZjišĢování konkrétních pĜíkladĤ o zneþišĢování ovzduší a vody v okolí bydlištČ a školy.
Rozlišovat smČsi (o známém složení) a þisté (chemické) látky.
V souvislostech správnČ používat termíny koncentrovanČjší, zĜedČnČjší, nasycený a nenasycený
roztok.
VysvČtlit princip usazování, filtrace, destilace a krystalizace a správnČ z nich vybírat pĜi
oddČlování složek známých smČsí.
Vypoþítávat hmotnostní zlomek složek v roztocích.
SamostatnČ provést filtraci a destilaci ve školních podmínkách.
Popsat princip výroby pitné vody ve vodárnách.
Rozlišovat správné používání destilované, pitné a užitkové vody.
Aplikovat v úlohách závislost rozpustnosti vČtšiny plynných a pevných látek ve vodČ v
závislosti na její teplotČ.
Uvést složení vzduchu a popsat vznik teplotní inverze a smogu.
Chemie
Suspenze, emulze, pČna, aerosoly.
Rektifikace, sublimace, extrakce, chromatografie.
Destilace za sníženého tlaku, destilace s vodní párou.
MČkká a tvrdá voda.
Chemické a biologické þištČní vody.
Získávání dusíku a kyslíku destilací vzduchu.
Popsat složení atomu (atomového jádra a elektronového obalu).
VysvČtlit pojem protonové þíslo a užívat ho k urþení prvkĤ a poþtu protonĤ a elektronĤ v
atomech prvkĤ.
Uvést obsah pojmu chemický prvek a zaþít používat chemické znaþky vybraných prvkĤ.
Rozlišovat význam pojmĤ kation a anion, používat je ve správných souvislostech a zapisovat
chemickou rovnicí vznik jednoatomových kationtĤ a aniontĤ z atomĤ prvkĤ.
Charakterizovat obsah pojmu chemická vazba.
VysvČtlit pojem molekula, ze vzorce urþit poþet atomĤ prvkĤ v molekule a správnČ používat
pojem molekula v souvislostech.
Rozlišovat význam pojmĤ smČs a chemická látka (chemické prvky a chemické slouþeniny).
Elektronové vrstvy, model atomu.
Nukleonové þíslo. Nuklidy. Izotopy.
Psaní názvĤ a znaþek nČkterých dalších prvkĤ.
4. Chemické prvky
Uþivo
Železo (litina, ocel), hliník, mČć, zinek, stĜíbro, zlato, alkalické kovy (Li, Na, K).
Slitiny kovĤ (mosaz, bronz, dural).
Vodík, kyslík, halogeny, síra, uhlík.
Periodická soustava chemických prvkĤ, periody, skupiny.
Periodický zákon.
*****
ZjišĢování nČkterých vlastností kovĤ a nekovĤ a jejich používání ve svém okolí.
Orientace v periodické soustavČ chemických prvkĤ.
Zpracování referátĤ na zajímavé využití nČkterých prvkĤ v prĤmyslu i praktickém životČ.
3. Složení látek a chemická vazba
Psát znaþky vybraných chemických prvkĤ a naopak ze znaþek prvkĤ uvádČt jejich názvy.
Rozlišovat kovy a nekovy a popsat vlastnosti a použití výše uvedených chemických prvkĤ.
Používat v souvislostech pojmy hustota, teplota varu, teplota tání, skupenství, vodivost tepla a
elektrického proudu pĜi popisu vlastností prvkĤ.
Orientovat se v periodické soustavČ chemických prvkĤ.
Uþivo
DČlitelnost látek, atomy jako þástice látek.
Protony, neutrony, elektrony.
136
137
Chemie
Chemie
Diskuse nad použitím chloridu sodného v posypech silnic a v potravČ.
Olovo, cín, fosfor.
Polokovy (kĜemík, germanium).
5. Chemické reakce
Uþivo
Chemické reakce. Výchozí látky (reaktanty) a vzniklé chemické látky (produkty).
Chemické rovnice.
Zákon zachování hmotnosti.
Látkové množství, mol.
Molární hmotnost.
*****
ProvádČní jednoduchých chemických reakcí ve školních podmínkách a jejich zápis chemickými
rovnicemi.
Výpoþty molárních hmotností chemických slouþenin a výpoþty z chemických rovnic.
Provést jednoduchou chemickou reakci v baĖce nebo ve zkumavce.
Rozlišovat výchozí látky a produkty chemické reakce.
Zapsat jednoduché chemické rovnice pĜi zadání názvĤ a vzorcĤ výchozích látek a produktĤ.
Aplikovat zákon zachování hmotnosti.
Používat veliþinu látkové množství a jednotku mol pĜi þtení chemických rovnic.
Vypoþítat molární hmotnost slouþeniny (o známém vzorci) z molárních hmotností chemických
prvkĤ.
ěešit nejjednodušší výpoþtové úlohy z chemických rovnic (vypoþítávat hmotnost reaktantu
nebo produktu ze známé hmotnosti jiného reaktantu nebo produktu).
SložitČjší výpoþty s využitím chemických rovnic.
Faktory ovlivĖující prĤbČh chemických reakcí.
Katalyzátory.
Látková koncentrace.
Rychlost chemické reakce.
Aktivaþní energie.
ProvádČní a zápis složitČjších chemických reakcí.
6. Oxidy a halogenidy
Uþivo
Oxidy (oxid siĜiþitý, oxid dusnatý a oxid dusiþitý, oxid vápenatý - pálené vápno, oxid uhelnatý,
oxid uhliþitý – skleníkový efekt, oxid kĜemiþitý - sklo).
Názvosloví oxidĤ.
Halogenidy (chlorid sodný, chlorid draselný).
Názvosloví halogenidĤ.
*****
Experimentální zjišĢování vlastností oxidĤ.
Zapisování názvĤ i vzorcĤ oxidĤ a halogenidĤ.
138
Zapisovat z názvĤ vzorce oxidĤ a halogenidĤ a naopak ze vzorcĤ jejich názvy.
Urþovat oxidaþní þíslo atomĤ prvkĤ v oxidech a v halogenidech.
Popsat nejvýznaþnČjší vlastnosti a použití výše uvedených oxidĤ a halogenidĤ.
Popsat zpĤsob pomoci þlovČku pĜiotráveného oxidem uhelnatým.
Uvést, co mĤže zpĤsobovat "skleníkový efekt".
Oxid hlinitý (rubíny, safíry).
Bromid stĜíbrný, þernobílá fotografie.
Srážecí reakce, iontový zápis chemické rovnice.
Sulfidy (galenit, sfalerit).
Názvosloví sulfidĤ.
7. Kyseliny a hydroxidy
Uþivo
Kyselina chlorovodíková (vzorec, vlastnosti, použití).
Kyselina sírová (vzorec, vlastnosti, princip výroby, použití).
Kyselina dusiþná (vzorec, vlastnosti, použití).
Kyselé deštČ.
Hydroxid sodný, draselný (vzorce, vlastnosti, princip výroby, použití - hašené vápno).
pH. Indikátory pH.
ŠtČpení kyselin a hydroxidĤ ve vodných roztocích.
*****
ěedČní kyselin, rozpouštČní hydroxidu sodného ve vodČ.
MČĜení pH.
Diskuse o pĜíþinách kyselých dešĢĤ.
Nácvik první pomoci pĜi zasažení pokožky roztoky kyselin a hydroxidĤ.
Rozlišovat kyselé a zásadité roztoky pomocí indikátorĤ a uvést pĜíklady takovýchto roztokĤ.
ZmČĜit pH roztokĤ s užitím univerzálního indikátorového papírku a urþit zda se jedná o kyselý
nebo zásaditý roztok.
SprávnČ Ĝedit roztoky kyselin a hydroxidĤ.
Poskytnout první pomoc pĜi zasažení pokožky roztokem silné kyseliny nebo hydroxidu.
Zapsat vzorce a popsat vlastnosti a použití kyselin sírové, chlorovodíkové, dusiþné a hydroxidĤ
sodného, draselného a vápenatého.
SlovnČ vyjádĜit a chemickými rovnicemi zapsat princip výroby kyseliny sírové a hydroxidu
vápenatého.
Názvosloví kyselin a hydroxidĤ.
Kyselina fosforeþná (vzorec, vlastnosti, použití).
Amoniak.
Silné, stĜednČ silné a slabé kyseliny.
Kyselinotvorné a zásadotvorné oxidy.
139
Chemie
8. Soli
Chemie
Suchý þlánek.
OlovČný akumulátor.
Uþivo
Neutralizace. Využití neutralizace v bČžném životČ.
Soli.
PĜíprava solí (neutralizací, reakcí kovu s nekovem a reakcí kovu s kyselinou).
Vlastnosti a použití vybraných solí.
PrĤmyslová hnojiva, stavební pojiva (sádra, cement), keramika.
*****
Sledování prĤbČhu neutralizace hydroxidu kyselinou (s použitím univerzálního indikátoru).
Zapisování neutralizace chemickými rovnicemi.
Rozeznávat neutralizaci mezi ostatními chemickými reakcemi.
ExperimentálnČ provést a zapsat neutralizace známých kyselin a hydroxidĤ chemickými
rovnicemi.
Popsat podstatu první pomoci pĜi poleptání pokožky roztokem kyseliny nebo hydroxidu.
Zapsat chemickými rovnicemi pĜíklady výše uvedených zpĤsobĤ pĜípravy solí, které jsou
odvozeny od kyselin sírové, chlorovodíkové a dusiþné.
Uvést pĜíklady solí, které se používají jako dusíkatá a draselná prĤmyslová hnojiva.
Popsat vlastnosti a použití sádry, cementu a keramiky.
Zapsat chemické reakce pĜi výrobČ hydroxidu vápenatého a tvrdnutí vápenné malty.
10. Uhlovodíky
Uþivo
Alkany - methan, ethan, propan, butan.
Alkeny - ethylen, propylen.
Alkiny - acetylen.
Areny - benzen, naftalen.
Uhlí, ropa a její frakce, zemní plyn.
Fosilní paliva, vyrábČná paliva.
Exotermické a endotermické reakce.
*****
Nácvik bezpeþné práce s tČkavými a hoĜlavými látkami.
Hodnocení ropy, jejích frakcí a zemního plynu z hlediska užiteþnosti, bezpeþnosti a škodlivosti
vzhledem k životnímu prostĜedí.
Hodnocení spalování pĜírodních i prĤmyslovČ vyrobených paliv z hlediska péþe o životní
prostĜedí.
9. Redoxní reakce
Zapsat vzorce, popsat výskyt, vlastnosti a použití výše uvedených alkanĤ, alkenĤ, alkinĤ, arenĤ.
Zapsat chemickou rovnicí spalování methanu, ethanu a propanu.
Uvést základní frakce ropy a jejich použití.
Vyjmenovat alespoĖ po 3 pĜíkladech fosilních a vyrábČných paliv.
Zhodnotit z ekologického hlediska využívání rĤzných paliv (vþetnČ pohonných látek pro
automobily).
VysvČtlit význam používání automobilových katalyzátorĤ.
Popsat nebezpeþí a zásady bezpeþného užívání topných plynĤ v domácnosti.
Uþivo
Redoxní reakce (oxidace, redukce) a jejich praktický význam.
Koroze.
*****
ProvádČní redoxních reakcí.
ZjišĢování oxidace a redukce pĜi redoxních reakcích.
Diskuse na téma vlivu rĤzných þinitelĤ na rychlost koroze a zpĤsoby ochrany ocelových
pĜedmČtĤ.
Názvosloví a vzorce solí.
Hydrogensoli.
Hydráty solí.
Rozeznávat redoxní reakce mezi ostatními chemickými reakcemi a urþovat v zápisu
nejjednodušších chemických rovnic oxidaci a redukci.
Popsat alespoĖ dva þinitele ovlivĖující rychlost koroze a zpĤsoby ochrany ocelových pĜedmČtĤ
pĜed korozí.
Elektrolýza a její prĤmyslové využití (výroba hliníku, chloru, vodíku a hydroxidu sodného).
Galvanické pokovování.
140
Oktanové þíslo benzínĤ.
Názvosloví alkanĤ, alkenĤ, alkinĤ.
Styren.
Dieny (butadien).
Karbonizace uhlí.
Krakování.
VýhĜevnost paliv.
Syntezní plyn.
Termochemické rovnice. Molární teplo reakce.
11. Deriváty uhlovodíkĤ
Uþivo
Uhlovodíkový zbytek.
Charakteristická skupina, derivát uhlovodíku.
Alkoholy (methanol, ethanol, glycerol).
Kyseliny (mravenþí, octová).
Esterifikace. (Ethylester kyseliny octové.)
141
Chemie
Chemie
Sacharidy (glukosa, sacharosa, glykogen, škrob, celulosa).
Tuky. Mýdla. Saponáty.
Bílkoviny (výskyt, vlastnosti).
*****
Diskuse na téma nebezpeþí požívání alkoholických nápojĤ.
Formulování shodných a odlišných vlastností žákĤm známých organických a anorganických
kyselin na základČ pozorování, pokusĤ i zkušeností z bČžného života.
Nácvik rozlišování esterifikace a neutralizace.
Diskuse o zdraví prospČšných složkách lidské potravy.
Hodnocení používání syntetických vláken z hlediska maþkavosti, barvitelnosti, ale i z hledisek
zdravotních.
Diskuse na téma drogy s využitím informací ze školy i shromáždČných zpráv ze sdČlovacích
prostĜedkĤ, popĜ. populárnČ nauþné literatury.
Diskuse na téma správné složení potravy a vhodné zpĤsoby konzervace potravin.
Shromažćování zpráv (jejich hodnocení) o zneþišĢování životního prostĜedí v okolí školy.
Napsat vzorce, uvést vlastnosti a použití výše uvedených alkoholĤ a kyselin.
Rozeznávat esterifikaci mezi ostatními typy chemických reakcí.
Popsat zdroje a vlastnosti tukĤ a jejich vhodný obsah ve stravČ þlovČka.
SlovnČ vyjádĜit složení mýdel a uvést výhody a nevýhody používání mýdel a saponátĤ v
domácnosti.
Uvést výchozí látky, produkty a podmínky prĤbČhu fotosyntézy.
Popsat zdroje, vlastnosti a použití výše uvedených sacharidĤ.
Vyjmenovat pĜíklady zdrojĤ bílkovin a uvést dĤvody a obecné zásady pro jejich zaþlenČní do
stravy.
Uvést pĜíklady surovin a meziproduktĤ pĜi výrobČ alespoĖ tĜí chemikálií, vysvČtlit pojem
sekundární surovina, uvést pĜíklady takovýchto surovin a jejich význam z hlediska péþe o
životní prostĜedí.
Vyjmenovat pĜíklady plastĤ a syntetických vláken, uvést jejich vlastnosti a znát jejich výhody i
nevýhody pĜi jejich používání.
Popsat pĜíklady volnČ i nezákonnČ prodávaných drog a uvést pĜíklady nebezpeþí, kterým se
vystavuje jejich konzument.
Uvést pĜíklady volnČ prodávaných hoĜlavin a zásady bezpeþné práce s tČmito látkami.
VysvČtlit princip hašení požárĤ, znát telefonní þíslo hasiþĤ, zpĤsob ohlašování požárĤ a popsat
zásady pro uložení hasicích pĜístrojĤ.
Hodnotit složení jídla z hlediska obecnČ uznávaných zásad zdravé výživy.
Uvést alespoĖ pČt zpĤsobĤ konzervace potravin.
Halogenderiváty uhlovodíkĤ (chlorethan, tetrachlormethan).
Ethylenglykol.
Karbonylové slouþeniny - aldehydy, ketony (formaldehyd, acetaldehyd, aceton).
Kyselina palmitová, stearová, olejová.
Aminokyseliny (kyselina aminooctová).
Enzymy, vitaminy, hormony.
Nukleové kyseliny.
Výroba sacharozy, škrobu, buniþiny a papíru.
Biotechnologie a jejich souþasný význam (výroba piva).
12. Chemie ve spoleþnosti
Uþivo
Chemie a spoleþenský pokrok.
Chemický prĤmysl v ýR.
Cirkulace a recyklace surovin.
Plasty (polyethylen, polyvinylchlorid, polystyren) – princip výroby, vlastnosti, použití.
Syntetická vlákna (silon, polyester) - vlastnosti, použití.
Otravné a jedovaté látky.
HoĜlaviny. ZpĤsoby hašení požárĤ.
Freony.
Drogy.
Potraviny, konzervace potravin.
Rovnováha látek v pĜírodČ.
*****
Spojování "školních" poznatkĤ s praktickými zkušenostmi žákĤ.
Hodnocení používání plastĤ z hlediska péþe o životní prostĜedí.
142
Fáze výrob. Automatizace výroby.
"Bezodpadové" technologie.
Léþiva.
Pesticidy.
Uþební osnovy jsou koncipovány tak, aby umožĖovaly diferenciaci obsahu i rozsahu
výuky vzhledem k rĤzným vzdČlávacím potĜebám žákĤ. Ve své kmenové þásti obsahují minimum
teoretického uþiva, vþetnČ minima chemických výpoþtĤ. Obsahem této þásti není napĜ. také systém
názvosloví anorganických kyselin, hydroxidĤ a solí.
PĜi výuce všech žákĤ se naopak klade dĤraz na experimentální þinnosti a na Ĝešení
problémových úloh, které mají vztah k praxi, nebo k dČjĤm, které nás obklopují. Typickým rysem
vyuþování chemii podle tČchto uþebních osnov by mČlo být: ménČ uþiva vykládaného uþitelem více nácvik tvoĜivosti a správné orientace žákĤ v bČžném životČ.
V uþebních osnovách není specifikován obsah laboratorních prací. Konkrétní úkoly pro
laboratorní práce (cca 5 za rok) si zvolí vyuþující v souladu s užívanou uþebnicí, vybavením školy a
s ohledem na zruþnosti žákĤ.
Posloupnost probíraného uþiva není v uþebních osnovách závazná. Pouze se
doporuþuje probrat v 8. roþníku uþivo do kapitoly Soli (vþetnČ), v 9. roþníku pak ostatní uþivo. V
závČru 9. roþníku je nezbytné vČnovat dostatek þasu opakování a upevĖování celého uþiva chemie
Ĝešením úloh, vþetnČ úloh s mezipĜedmČtovou tematikou.
143
Fyzika
FYZIKA
Specifické cíle
V pĜedmČtu fyzika si žáci osvojují, pĜedevším na základČ pozorování, mČĜení a
experimentování, nejdĤležitČjší fyzikální pojmy, veliþiny a zákonitosti potĜebné k porozumČní
fyzikálním jevĤm a procesĤm, vyskytujícím se v pĜírodČ, v bČžném životČ i v technické þi
technologické praxi. VýznamnČ pĜispívá k rozvoji rozumových schopností žákĤ, k pĜechodu od
pĜevážnČ názorného poznání k poznání reflektujícímu prvky vČdeckého poznání, uþí žáky pĜesnému
vyjadĜování, rozvíjí jejich specifické zájmy a uvádí je do možností a perspektiv moderních
technologií.
Výuka se orientuje zejména na to,
aby si žáci osvojili dĤležité poznatky z vybraných okruhĤ uþiva (vlastnosti látek a tČles, pohyby
a vzájemné pĤsobení tČles, mechanické vlastnosti kapalin a plynĤ, pĜemČny a pĜenos energie,
zvukové, elektromagnetické a svČtelné jevy, vesmír) a na základČ jejich osvojování mČli
možnost poznávat význam a pĜínos fyziky pro vytváĜení vČdeckého obrazu svČta a pro rozvoj
moderních technologií;
aby si osvojili prvky základních metod práce, kterých fyzika používá pĜi poznávání fyzikálních
objektĤ a procesĤ (pozorování, mČĜení, vytváĜení experimentĤ, zpracování získaných údajĤ,
jejich hodnocení, vyvozování závČrĤ z tČchto údajĤ);
aby získávali dovednost využívat osvojených poznatkĤ a dovedností pĜi Ĝešení fyzikálních
problémĤ a úloh, pĜi objasĖování podstaty fyzikálních jevĤ vyskytujících se v pĜírodČ, denním
životČ i technické þi technologické praxi, pĜi samostatném provádČní jednoduchých pokusĤ;
aby žáci mČli co nejvíce pĜíležitostí, k rozvíjení svého logického uvažování a myšlení, aby se
uþili pracovat s jasnČ vymezenými pojmy a aby se uþili získané þi pĜedložené informace kriticky
hodnotit a ovČĜovat je z rĤzných hledisek (pĜedevším z hlediska jejich správnosti, pĜesnosti a
spolehlivosti);
aby si osvojovali základní pravidla bezpeþné práce pĜi provádČní fyzikálních pozorování,
mČĜení a experimentĤ.
Spolu s ostatními pĜírodovČdnými pĜedmČty smČĜuje výuka fyziky i k tomu, aby si žáci
uvČdomovali bohatost a mnohotvárnost skuteþnosti i existenci souvislostí a zákonitostí v ní, aby si
uvČdomovali hodnotu vČdeckého poznání i potĜebu jeho využívání ku prospČchu jedince i lidské
spoleþnosti.
Fyzika
pozorování difúze jako indikátoru neustálého neuspoĜádaného pohybu þástic
pozorování charakteristických vlastností látek plynných, kapalných a pevných (stlaþitelnost,
roztažnost, tvar ap.) a jejich porovnání
mČĜení délky, objemu a hmotnosti tČles
mČĜení hustoty látek
pozorování zmČn rozmČrĤ (objemu) tČles pĜi jejich zahĜívání þi ochlazování
mČĜení teploty tČles.
6. - 7. roþník
1. Vlastnosti látek a tČles
Uþivo
tČlesa a látky, látky (tČlesa) pevné, kapalné a plynné, þásticová stavba látek
atom, molekula, neustálý, neuspoĜádaný pohyb þástic látek, složení atomu, proton, elektron,
neutron a druhy jejich elektrického náboje, iont, charakter þásticového složení pevných
(krystalických), kapalných a plynných látek
fyzikální veliþina, þíselná hodnota a jednotka veliþiny, délka, objem, hmotnost a jejich jednotky,
hustota látky a její jednotka, aritmetický prĤmČr, zmČna objemu tČlesa pĜi jeho zahĜívání þi
ochlazování, teplota tČlesa.
*****
pozorování okolních tČles a látek
144
rozlišit na pĜíkladech mezi pojmy tČleso a látka
zjistit, zda daná látka (tČleso) patĜí mezi látky (tČlesa) plynné, kapalné þi pevné
urþit vodorovnost plochy libelou
uvést složení atomu (þástice tvoĜená jádrem a elektrony, které ho obklopují) i jádra atomu
(protony a neutrony)
uvést druh elektrického náboje protonu (kladný), elektronu (záporný) a neutronu (bez náboje)
urþit (na základČ znalosti druhu náboje), zda dvČ tČlesa se budou elektricky pĜitahovat,
odpuzovat þi zda na sebe nebudou elektricky pĤsobit
urþit, ze znalosti poþtu protonĤ v jádĜe a poþtu elektronĤ v atomovém obalu, zda jde o kladný þi
záporný iont nebo o neutrální atom
charakterizovat molekulu jako þástici tvoĜenou z dvou þi více atomĤ
charakterizovat pojem neustálého a neuspoĜádaného pohybu þástic a uvést jevy (napĜ. difúzi),
které jej potvrzují
charakterizovat hlavní rozdíly mezi þásticovým složením látek pevných, kapalných a plynných
vyjadĜovat výsledek mČĜení veliþiny þíselnou hodnotou a jednotkou
urþit aritmetický prĤmČr z namČĜených hodnot dané veliþiny
uvést hlavní jednotku délky (m) , nČkteré její díly a násobky (mm, cm, dm, km), vyjádĜit délku
pĜi dané jednotce jinou délkovou jednotkou, zmČĜit danou délku délkovým mČĜidlem a zapsat
výsledek (s urþením odchylky þtení)
uvést hlavní jednotku objemu (m3), nČkteré její díly a násobky a vyjádĜit objem pĜi dané
jednotce jinou objemovou jednotkou, zmČĜit objem tČlesa odmČrným válcem a zapsat výsledek
(s urþením odchylky þtení)
uvést hlavní jednotku hmotnosti (kg), nČkteré její díly a násobky a vyjádĜit hmotnost pĜi dané
jednotce jinou jednotkou hmotnosti; zmČĜit hmotnost tČlesa na váhách a zapsat výsledek
uvést jednotky hustoty kg/m3 a g/cm3 a vyjádĜit hustotu pĜi dané jednotce jinou jednotkou
hustoty, experimentálnČ urþit hustotu látky ze zmČĜené hmotnosti a objemu, používat vztahu ró
= m:V (þi ró = m/V) pro hustotu pĜi Ĝešení problémĤ a úloh, vyhledávat hustoty látek v tabulkách
usoudit, zda se objem tČlesa pĜi dané zmČnČ teploty zvČtší þi zmenší a využívat této znalosti pĜi
Ĝešení problémĤ a úloh
uvést jednotku teploty °C, zmČĜit teplotu i rozdíl teplot teplomČrem a zapsat výsledek
mezinárodní soustava jednotek (SI)
2. Pohyby a vzájemné pĤsobení tČles
Uþivo
pohyb a klid tČlesa jako zmČna resp. stálost jeho polohy vzhledem k jiným tČlesĤm, dráha jako
délka trajektorie uražená tČlesem, þas a jeho jednotka, rychlost rovnomČrného a prĤmČrná
rychlost nerovnomČrného pohybu, jednotka rychlosti
145
Fyzika
Fyzika
vzájemné pĤsobení tČles a jeho projevy, síla, její jednotka a znázornČní síly, gravitaþní síla,
vztah mezi gravitaþní silou pĤsobící na tČleso a hmotností tČlesa, gravitaþní pole, svislý smČr,
tlaková síla, tlak a jeho jednotka, síla (smykového) tĜení, a její souvislost s tlakovou silou,
obsahem drsností a materiálem tĜecích ploch
skládání dvou sil stejných a opaþných smČrĤ pĤsobících na tČleso, rovnováha sil pĤsobících na
tČleso, tČžištČ tČlesa a jeho vlastnosti
pohybové zákony - první, druhý, tĜetí
rameno síly, moment síly a jeho jednotka, páka a její vlastnosti, pevná kladka a její vlastnosti
*****
pozorování klidu a pohybu konkrétních tČles
mČĜení dráhy a þasu
pozorování konkrétních rovnomČrných a nerovnomČrných pohybĤ
pozorování rĤzných pĜípadĤ vzájemného pĤsobení konkrétních tČles
mČĜení síly
pozorování úþinkĤ gravitaþní, tlakové, tĜecí síly
pokusné urþení svislého smČru
experimentální ovČĜení souvislosti mezi velikostí tĜecí a tlakové síly, mezi velikostí tĜecí síly a
drsností tĜecích ploch, jejich obsahem a materiálem, jež je tvoĜí
mČĜení tlaku
experimentální skládání dvou sil
pozorování rovnováhy sil
experimentální urþování tČžištČ tČlesa
pozorování konkrétních experimentĤ potvrzujících platnost pohybových zákonĤ
mČĜení momentu síly
experimentální ovČĜení rovnováhy na páce a pevné kladce
pracovat s veliþinou g jako charakteristikou gravitaþního pole (v jeho daném místČ) a její
jednotkou N/kg
urþit pomocí olovnice svislý smČr
charakterizovat tlakovou sílu (síla pĤsobící kolmo k ploše)
uvést hlavní jednotku tlaku (Pa), nČkteré její násobky a díly a vyjádĜit tlak pĜi dané jednotce
jinou jednotkou tlaku a používat vztah pro tlak (p = F/S) pĜi Ĝešení problémĤ a úloh
využívat poznatek o tom, že tĜecí síla je pĜímo úmČrná tlakové síle, souvisí s materiálem a
drsností styþných ploch, ale ne s jejich obsahem
urþit graficky i výpoþtem výslednici dvou sil pĤsobících na tČleso ve stejných þi opaþných
smČrech
objasnit podstatu prvního pohybového zákona (na této úrovni kvantifikace: pokud na tČleso
nepĤsobí výsledná síla, zĤstává v klidu nebo pohybu rovnomČrném pĜímoþarém)
objasnit podstatu druhého pohybového zákona (na této úrovni kvantifikace: a) þím vČtší pĤsobí
na tČleso výsledná síla, tím více v dané dobČ zmČní rychlost; b) þím je hmotnost tČlesa vČtší, tím
je zmČna jeho rychlosti, pĜi pĤsobení dané výsledné síly a daném þase, menší)
objasnit podstatu tĜetího pohybového zákona (na této úrovni kvantifikace: síly, jimiž na sebe
pĤsobí dvČ tČlesa, jsou stejnČ velké, ale opaþné)
použít pohybové zákony pro objasĖování bČžných situací i pĜi Ĝešení problémĤ a úloh
urþit rameno síly, je - li dáno pĤsobištČ síly a osa otáþení tČlesa
použít vztah pro moment síly (M = F.r) pĜi Ĝešení problémĤ a úloh a uvést hlavní jednotku
momentu síly (N.m)
experimentálnČ urþit moment síly ze zmČĜené síly a ramene síly
poznat zda síly pĤsobící na tČleso jsou v rovnováze
vyjádĜit rovnováhu na páce a pevné kladce pomocí sil a momentĤ sil a využít toho k
objasĖování funkce páky a pevné kladky v praxi
charakterizovat tČžištČ tČlesa jako pĤsobištČ gravitaþní síly pĤsobící na tČleso a urþit
experimentálnČ tČžištČ tČlesa
využít poznatek, že poloha tČžištČ v tČlese závisí na rozložení látky v nČm, pro objasĖování
praktických situací
objasnit klid a pohyb tČlesa jako stálost resp. promČnnost jeho polohy vzhledem k jinému tČlesu
þi tČlesĤm a z konkrétního pĜíkladu poznat, zda tČleso je v klidu þi pohybu vzhledem k jinému
tČlesu
zmČĜit dráhu uraženou tČlesem a zapsat výsledek
uvést jednotky þasu (sekunda, minuta, hodina, den, rok) a vyjádĜit þas pĜi dané jednotce jinou
þasovou jednotkou a zmČĜit þas (dobu i þasový okamžik) a zapsat výsledek
rozeznat na základČ pĜedložených þi zmČĜených hodnot dráhy a odpovídajících hodnot þasu, zda
jde o pohyb rovnomČrný þi nerovnomČrný
experimentálnČ urþit rychlost rovnomČrného þi prĤmČrnou rychlost nerovnomČrného pohybu ze
zmČĜené dráhy a doby, používat vztah v = s:t resp. v = s/t pro rychlost pĜi Ĝešení problémĤ a
úloh a vyjadĜovat rychlost pĜi dané jednotce pomocí jiné jednotky rychlosti
vyjádĜit grafem závislost dráhy na þase pĜi rovnomČrném pohybu a odeþítat z nČho hodnoty
dráhy, þasu nebo rychlosti
posoudit v konkrétní situaci, které dva objekty na sebe pĤsobí
uvést pĜibližnou charakteristiku hlavní jednotky síly Newton (síla, kterou ZemČ pĜitahuje tČleso
pĜibližnČ o hmotnosti 0,1 kg) a nČkteré násobky þi díly této jednotky; vyjadĜovat velikost síly pĜi
dané jednotce jinou jednotkou síly
znázornit orientovanou úseþkou sílu o známé velikosti, smČru a pĤsobišti a urþit z orientované
úseþky velikost pĤsobící síly a zapsat výsledek
zmČĜit danou sílu silomČrem a zapsat výsledek
charakterizovat gravitaþní sílu jako pĤsobení gravitaþního pole, které je kolem každého tČlesa
používat vztah mezi gravitaþní silou a hmotností (Fg = m.g) pĜi Ĝešení problémĤ a úloh
146
okamžitá rychlost tČlesa
skládání dvou (popĜ. více) rĤznobČžných sil a urþení jejich výslednice
rozklad síly na složky
souþinitel (smykového) tĜení
valivý odpor
kladka volná a kladkostroj
naklonČná rovina
3. Mechanické vlastnosti kapalin a plynĤ
Uþivo
pĤsobení tlakové síly na kapalinu v klidu, PascalĤv zákon, pĤsobení gravitaþní síly na kapalinu
v klidu, hydrostatický tlak, pĤsobení gravitaþní síly na atmosféru, atmosférický tlak;
vztlaková síla v kapalinách a plynech, ArchimédĤv zákon, podmínky plování, vznášení se a
potápČní tČles jako dĤsledek konkrétního vztahu mezi gravitaþní silou pĤsobící na tČleso v
tekutinČ a vztlakovou silou
tlak plynu v uzavĜené nádobČ, pĜetlak a podtlak.
*****
pozorování jevĤ potvrzujících PascalĤv zákon
147
Fyzika
pozorování projevĤ hydrostatického a atmosférického tlaku, mČĜení tČchto veliþin
pozorování vzniku vztlakové síly v kapalinách a plynech
experimentální ovČĜení Archimédova zákona
pozorování podmínek za nichž se tČlesa vznášejí, potápČjí þi plovou
pozorování pĜetlaku a podtlaku v uzavĜené nádobČ a mČĜení tČchto veliþin
objasnit podstatu Pascalova zákona (na této úrovni kvantifikace: pĤsobí - li na hladinu klidné
kapaliny v nádobČ vnČjší tlaková síla, vyvolá v kapalinČ všude stejný tlak) a používat ho pĜi
Ĝešení problémĤ a úloh (pĜedevším tČch, které souvisejí s principem hydraulického lisu)
charakterizovat hydrostatický tlak jako tlak zpĤsobený gravitaþní silou pĤsobící na klidnou
kapalinu v nádobČ a používat vztah p = h .ró.g pro hydrostatický tlak pĜi Ĝešení problémĤ a úloh
objasnit vznik vztlakové síly pĜi ponoĜení tČlesa do kapaliny þi plynu, urþit její velikost a smČr v
konkrétních situacích
objasnit podstatu Archimédova zákona (na této úrovni kvantifikace: gravitaþní síla pĤsobící na
kapalinu vytlaþenou tČlesem a vztlaková síla pĤsobící na tČleso jsou si co do velikosti rovny) a
používat ho pĜi Ĝešení problémĤ a úloh
charakterizovat atmosférický tlak jako tlak v atmosféĜe vyvolaný v ní gravitaþní silou a objasnit
podstatu jeho urþení pomocí Torricelliho pokusu
zmČĜit atmosférický tlak aneroidem
z porovnání velikostí gravitaþní síly a vztlakové síly pĤsobících na tČleso v kapalinČ (þi plynu)
urþit, zda se tČleso bude potápČt, vznášet nebo plovat
urþit ze znalosti tlaku v uzavĜené nádobČ a tlaku atmosférického, zda v nádobČ je pĜetlak þi
podtlak
zmČĜit tlak v uzavĜeném prostoru manometrem
hustomČry a jejich využití
proudČní tekutin (souvislost rychlosti proudící tekutiny a tlaku v ní, laminární a turbulentní
proudČní, obtékání tČles tekutinou, základy fyziky letu letadla)
princip þerpadla, kompresoru a vývČvy
základy meteorologie
4. SvČtelné jevy
Uþivo
zdroje svČtla, bodový a plošný zdroj svČtla, šíĜení svČtla v rĤzných optických prostĜedích,
rozbíhaný a rovnobČžných svazek svČtla, clona, stín a jeho vznik, zatmČní Slunce a MČsíce,
rychlost svČtla a její souvislost s prostĜedím, v nČmž se svČtlo šíĜí, prostĜedí opticky hustší a
opticky Ĝidší
odraz svČtla na rozhraní dvou optických prostĜedí, zobrazení zrcadly (rovinným, kulovým), lom
svČtla na rozhraní dvou prostĜedí, ohnisko a ohnisková vzdálenost kulového zrcadla
lom svČtla na rozhraní dvou prostĜedí, lom ke kolmici a od kolmice; þoþky, spojka a rozptylka,
ohnisko a ohnisková vzdálenost þoþky, lupa, optické vlastnosti oka
rozklad bílého svČtla optickým hranolem, spektrum
*****
pozorování zdrojĤ svČtla
pozorování šíĜení svČtla v prostĜedí
pozorování rozbíhavého a rovnobČžného svazku svČtla, pozorování funkce clony
pozorování vzniku stínu
148
Fyzika
pozorování optického zobrazení pĜedmČtu rovinným i kulovým (dutým a vypuklým) zrcadlem a
(tenkou) þoþkou (spojkou a rozptylkou)
mČĜení ohniskové vzdálenosti tenké þoþky
pozorování rozkladu svČtla optickým hranolem
charakterizovat zdroj svČtla jako tČleso, jež samo vysílá svČtlo, rozlišit mezi zdrojem svČtla a
tČlesem pouze svČtlo odrážejícím a charakterizovat bodový a plošný zdroj svČtla
charakterizovat optické prostĜedí þiré, prĤhledné, prĤsvitné, neprĤhledné, stejnorodé a
nestejnorodé
objasnit a naþrtnout vznik rozbíhavého a rovnobČžného svazku paprskĤ pomocí clony, objasnit
vznik stínu za tČlesem a objasnit a naþrtnout vznik zatmČní Slunce a MČsíce
uvést, že rychlost svČtla (jakékoli barvy) je koneþná a nejvČtší ve vakuu
uvést, že opticky hustší (Ĝidší) je to prostĜedí, v nČmž je rychlost svČtla menší (vČtší)
charakterizovat zákon odrazu svČtla (odražený a dopadající paprsek leží v jedné rovinČ a úhel
odrazu je roven úhlu dopadu) a použít ho pĜedevším pĜi objasĖování principu zobrazení
pĜedmČtu rovinným a kulovým zrcadlem
charakterizovat pojem ohniska a ohniskové vzdálenosti kulového zrcadla
charakterizovat (srovnáním úhlu dopadu a úhlu lomu paprsku na rozhraní dvou prostĜedí þi
srovnáním rychlostí svČtla v tČchto prostĜedích) lom svČtla ke kolmici a od kolmice
urþit ze znalosti úhlu dopadu a úhlu lomu paprsku na rozhraní dvou prostĜedí þi znalosti
rychlostí svČtla v tČchto prostĜedích, zda nastává lom od kolmice þi ke kolmici
použít uvedené znalosti o lomu svČtla hlavnČ pĜi objasĖování principu zobrazení pĜedmČtu
tenkou þoþkou (spojkou a rozptylkou)
charakterizovat pojem ohniska a ohniskové vzdálenosti tenké þoþky a ohniskovou vzdálenost
zmČĜit
objasnit princip zobrazení lupou a oþní þoþkou
objasnit krátkozrakost a dalekozrakost oka a podstatu jejich odstranČní brýlemi
objasnit lom svČtla na optickém hranolu a objasnit rozklad bílého svČtla hranolem (bílé svČtlo
tvoĜí barevné složky a ty se na hranolu lámou rĤznČ)
zorný úhel a úhlové zvČtšení pĜi optickém zobrazování
princip mikroskopu, dalekohledu, fotografického pĜístroje a filmové kamery
principy promítacích pĜístrojĤ (zpČtného projektoru, diaprojektoru, epiprojektoru, filmového
projektoru)
laserové svČtlo
princip skládání barev
8. - 9. roþník
5. Elektromagnetické jevy
Uþivo
elektrický náboj a jeho jednotka, elektrická síla a elektrické pole, elektrické napČtí a jeho
jednotka
vodiþe a izolanty, elektrický þlánek, elektrický obvod a jeho hlavní souþásti
elektrický proud – stejnosmČrný a jejich základní charakteristiky, tepelné úþinky elektrického
proudu
149
Fyzika
Fyzika
OhmĤv zákon pro kovy, odpor vodiþe a jeho jednotka, souvislost odporu vodiþe s délkou,
prĤĜezem, materiálem a teplotou vodiþe, podstata vedení elektrického proudu v kovech
(usmČrnČný pohyb volných elektronĤ)
výsledné napČtí, proud a odpor vodiþĤ spojených za sebou a vedle sebe, reostat
magnety pĜírodní a umČlé, magnetické pole magnetu a cívky s proudem v magnetickém poli
stejnosmČrný elektromotor, elektromagnetická indukce, transformátor, primární a sekundární
cívka transformátoru, jednofázový alternátor
podstata vedení elektrického proudu v kapalinách (usmČrnČný proud volných kladných a
záporných iontĤ), plynech (usmČrnČný proud volných iontĤ a elektronĤ a polovodiþích
usmČrnČný proud volných elektronĤ a dČr), polovodiþová dioda
*****
pozorování úþinkĤ elektrického pole
mČĜení elektrického napČtí a proudu v elektrickém obvodu
pozorování tepelných úþinkĤ elektrického proudu
experimentální ovČĜení Ohmova zákona
mČĜení elektrického odporu
pozorování souvislosti mezi odporem vodiþe a jeho délkou, prĤĜezem, materiálem a teplotou
vodiþe
spojování vodiþĤ za sebou a vedle sebe
pozorování existence magnetického pole magnetu a cívky s proudem
pozorování chování cívky s proudem v magnetickém poli
pozorování jevu elektromagnetická indukce
pozorování funkce transformátoru a alternátoru
pozorování vedení elektrického proudu v kapalinách, plynech, polovodiþích, pozorování
usmČrĖovacího úþinku polovodiþové diody
objasnit podstatu reostatu a použít ho k regulaci proudu
urþit výsledné napČtí, proud a odpor vodiþĤ spojených za sebou a vedle sebe z odpovídajících
veliþin na jednotlivých vodiþích
ovČĜit existenci magnetického pole v daném místČ a charakterizovat magnetickou sílu jako
pĤsobení magnetického pole na tČleso
uvést druhy magnetických pólĤ (severní a jižní) u magnetu a cívky s proudem
charakterizovat magnetické pole ZemČ
urþit druh daného magnetického pólu u konkrétního magnetu þi cívky s proudem
popsat þi naþrtnout prĤbČh indukþních þar u daného magnetu a cívky s proudem a popsat
stejnorodé a nestejnorodé magnetické pole
objasnit podstatu složení a funkce stejnosmČrného elektromotoru
objasnit podstatu elektromagnetické indukce (pĜi vzájemném pohybu cívky a magnetického pole
vzniká v jejím okolí indukované pole elektrické
charakterizovat stĜídavý proud (jako proud u nČhož se, na rozdíl od proudu stejnosmČrného,
mČní jeho velikost a smČr) a princip jeho vzniku (pĜi otáþení závitu ve stejnorodém
magnetickém poli)
charakterizovat periodu stĜídavého elektrického proudu þi napČtí (jako dobu, za níž se prĤbČh
proudu þi napČtí opakuje)
charakterizovat kmitoþet stĜídavého proudu þi napČtí (jako pĜevrácenou hodnotu periody) a
uvést jeho jednotku (Hz)
urþit kmitoþet ze znalosti periody a naopak
v uvedeném þasovém prĤbČhu (harmonického) stĜídavého proudu (napČtí) vyznaþit jeho periodu
a libovolnou okamžitou hodnotu
charakterizovat efektivní proud (napČtí) jako proud (napČtí) zjištČný ampérmetrem (voltmetrem)
urþeným pro mČĜení stĜídavého proudu (napČtí)
zmČĜit efektivní proud (napČtí)
objasnit podstatu stavby a funkce transformátoru a užít vztahu mezi poþtem závitĤ na jeho
cívkách a napČtím na nich pĜi Ĝešení problémĤ a úloh
objasnit podstatu stavby a funkce (jednofázového) alternátoru
objasnit podstatu PN pĜechodu, podstatu stavby a funkce polovodiþové diody a zapojit ji v
závČrném a propustném smČru do obvodu
pracovat s voltampérovou charakteristikou polovodiþové diody (odeþítat z ní hodnoty napČtí þi
proudu)
objasnit a dodržovat pravidla bezpeþné práce s elektrickými zaĜízeními
ovČĜit existenci elektrického pole a charakterizovat elektrickou sílu jako pĤsobení elektrického
pole na tČleso
uvést hlavní jednotku elektrického náboje (C), nČkteré její díly a vyjadĜovat náboj pĜi dané
jednotce jinou jednotkou náboje
uvést hlavní jednotku napČtí (V), nČkteré její díly a násobky, vyjadĜovat napČtí pĜi dané jednotce
jinou jednotkou napČtí a mČĜit stejnosmČrné napČtí v elektrickém obvodu voltmetrem
rozlišit pokusnČ vodiþ od izolantu
sestavit jednoduchý i rozvČtvený obvod podle schématu a nakreslit schéma daného reálného
elektrického obvodu
uvést hlavní jednotku elektrického proudu (A), nČkteré její díly a násobky, vyjadĜovat proud pĜi
dané jednotce jinou jednotkou proudu a mČĜit stejnosmČrný proud v elektrickém obvodu
ampérmetrem
obecnČ charakterizovat elektrický proud jako usmČrnČný pohyb volných nabitých þástic a
objasnit jeho podstatu u kovĤ (usmČrnČný pohyb volných elektronĤ), kapalin (pohyb iontĤ),
plynĤ (pohyb volných elektronĤ a iontĤ), polovodiþĤ (pohyb volných elektronĤ a dČr)
objasnit podstatu Ohmova zákona pro kovy (na této úrovni kvantifikace: proud procházející
vodiþem je pĜímo úmČrný napČtí na koncích vodiþe) a používat jej pĜi Ĝešení problémĤ a úloh
uvést hlavní jednotku elektrického odporu (:), nČkteré její násobky, vyjadĜovat odpor pĜi dané
jednotce jinou jednotkou odporu, používat vztah R = U/I pro odpor vodiþe pĜi Ĝešení problémĤ a
úloh a urþovat odpor ze zmČĜeného napČtí a proudu
uvést, že odpor vodiþe se zvČtšuje se zvČtšující se délkou a teplotou vodiþe, zmenšuje se se
zvČtšujícím obsahem jeho prĤĜezu, závisí na mate vodiþe a využít tČchto poznatkĤ pĜi Ĝešení
problémĤ a úloh
150
trojfázový proud a trojfázový generátor
trojfázový elektromotor
termistor, fotodioda, fotorezistor
tranzistor
6. Energie, její pĜemČny a pĜenos
Uþivo
práce, výkon, pohybová a polohová energie a jejich jednotky vzájemné pĜemČny a pĜenos
pohybové a polohové energie
vnitĜní energie tČlesa a její souvislost s teplotou tČlesa, zmČna vnitĜní energie konáním práce a
tepelnou výmČnou, teplo a jeho jednotka, teplo pĜedané tČlesu (bez zmČny skupenství) a jeho
souvislost se zmČnou teploty tČlesa, jeho hmotností a mČrnou tepelnou kapacitou látky, z níž je
tČleso
151
Fyzika
Fyzika
pĜemČny skupenství látek: tání a tuhnutí krystalické látky, teplota tání, skupenské teplo tání,
vypaĜování a var, teplota varu, kapalnČní, souvislost zmČn vnitĜní energie tČles a zmČn jejich
þásticové stavby se zmČnami jejich skupenství
elektrická práce, elektrický výkon, elektrický spotĜebiþ, výroba elektrické energie, elektrárna,
pĜenosová soustava elektrické energie
jaderná energie, jaderné záĜení, radionuklidy, štČpení jader uranu, ĜetČzová reakce, jaderný
reaktor, jaderná elektrárna
výroba elektrické energie a její vlivy na životní prostĜedí
*****
pozorování dráhového úþinku síly
pozorování pĜemČn polohové a pohybové energie a jejich pĜenosu
pozorování zmČny vnitĜní energie tČlesa
pozorování skupenských pĜemČn látek
mČĜení bodu tání krystalické látky
mČĜení elektrické práce (energie) a výkonu
charakterizovat elektrický spotĜebiþ (jako zaĜízení, v nČmž se elektrická energie mČní na jiné
formy) a tepelný (elektrický) spotĜebiþ (elektrická energie se v nČm mČní hlavnČ na vnitĜní
energii)
uvést hlavní složky soustavy výroby a pĜenosu elektrické energie (elektrárna, pĜenosové vedení,
transformátory) a jejich funkce
charakterizovat jadernou energii (jako energii nukleonĤ jádra atomu)
charakterizovat radionuklidy a uvést jejich rozdČlení na pĜirozené a umČlé
charakterizovat jaderné záĜení a zpĤsoby ochrany pĜed ním
charakterizovat štČpení jádra atomu jako jeho rozpad na více þástí
charakterizovat ĜetČzovou reakci a uvést hlavní þásti jaderné elektrárny (jaderný reaktor,
primární a sekundární okruh)
charakterizovat nepĜíznivé vlivy výroby elektrické energie v tepelných elektrárnách na životní
prostĜedí (zneþišĢování ovzduší, vody ap.)
uvést hlavní jednotku práce (J) resp. výkonu (W), uvést nČkteré jejich díly a násobky, vyjádĜit
práci resp. výkon pĜi dané jednotce jinou jednotkou a použít vztah W = F.s pro práci þi vztah
P = W/t pro výkon (resp. vztahy W = U.I.t, P = U.I pro elektrickou práci a elektrický výkon) pĜi
Ĝešení problémĤ a úloh
zmČĜit elektrickou práci þi výkon
objasnit souvislost mezi konáním práce a pohybovou resp. polohovou energií tČlesa
co do velikosti porovnat pohybové energie tČlesa (tČles) na základČ znalosti jeho (jejich)
rychlostí þi hmotností a využít tČchto znalostí pĜi Ĝešení problémĤ a úloh
užívat vztah Ep = m.g.h pro polohovou gravitaþní energii tČlesa pĜi Ĝešení problémĤ a úloh
urþit ze zadané hodnoty vzrĤstu (poklesu) polohové energie tČlesa pokles (vzrĤst) jeho energie
pohybové
charakterizovat vnitĜní energii tČlesa jako celkovou polohovou a pohybovou energii jeho þástic
porovnat vnitĜní energie tČlesa (tČles) ze znalosti teplot tČlesa (tČles)
charakterizovat možnosti zmČny vnitĜní energie a uvést pĜíklady z praxe
charakterizovat teplo jako zmČnu vnitĜní energie pĜi tepelné výmČnČ
urþit pĜijaté (odevzdané) teplo tČlesem (pĜi jeho stálém skupenství) ze znalosti hmotnosti tČlesa,
zmČny jeho teploty a mČrné tepelné kapacity látky, z níž je tČleso
charakterizovat nČkteré z forem tepelné výmČny (vedením, tepelným záĜením) a uvést pĜíklady
z praxe
uvést základní skupenské pĜemČny (tání, tuhnutí, kapalnČní, vypaĜování) látek, charakterizovat
souvislost tČchto pĜemČn se zmČnami vnitĜní energie a þásticové struktury látek a využít
uvedených znalostí pĜi objasĖování jevĤ v pĜírodČ i v každodenní praxi
vyhledat teploty skupenských pĜemČn v tabulkách
charakterizovat skupenské teplo tání a pĜi Ĝešení problémĤ a úloh využívat poznatku, že
skupenské teplo tání je pĜímo úmČrné hmotnosti tČlesa
charakterizovat hlavní faktory, na nichž závisí rychlost vypaĜování kapaliny (druh kapaliny,
obsah jejího povrchu a teplota), a využít tČchto poznatkĤ pĜi Ĝešení problémĤ a úloh
charakterizovat hlavní faktory, na nichž závisí teplota varu kapaliny (druh kapaliny, tlak nad
povrchem kapaliny), a využívat tyto poznatky pĜi Ĝešení problémĤ a úloh
charakterizovat nasycenost vzduchu vodní parou a objasnit na tomto základČ jevy spojené s
kapalnČním vodní páry ve vzduchu
charakterizovat elektrickou energii (jako energii elektrického pole)
152
principy tepelných motorĤ
anomálie vody
mČrné skupenské teplo
využití radionuklidĤ v praxi (v lékaĜství, ve výrobČ ap.)
termonukleární reakce
7. Zvukové jevy
Uþivo
podstata vzniku zvuku, zdroj zvuku, šíĜení zvuku v rĤzných prostĜedích, rychlost zvuku a její
souvislost s druhem prostĜedí, v nČmž se zvuk šíĜí, a teplotou prostĜedí
tón, výška tónu, hlasitost zvuku, hluk a jeho negativní vliv na zdraví þlovČka
odraz zvuku na pĜekážce, zvuková ozvČna
*****
vytváĜení a pozorování zdrojĤ zvuku
pozorování šíĜení zvuku v prostĜedí
pozorování tónu, jeho výšky a hlasitosti zvuku
pozorování odrazu zvuku
charakterizovat zdroj zvuku jako chvČjící se tČleso vyvolávající v prostĜedí sluchem vnímatelný
rozruch (zvuk)
charakterizovat šíĜení zvuku v prostĜedí jako proces zhušĢování a zĜećování prostĜedí, spojený s
pĜenosem energie
uvést, že rychlost zvuku závisí na druhu prostĜedí, v nČmž se zvuk šíĜí, a na teplotČ prostĜedí a
využívat tČchto poznatkĤ pĜi Ĝešení problémĤ a úloh
charakterizovat tón jako zvuk vznikající pravidelným chvČním tČles a výšku tónu jako jeho
kmitoþet (poþet kmitĤ pravidelnČ se chvČjícího tČlesa za sekundu)
charakterizovat hlasitost zvuku jako energii zvukového rozruchu s ohledem na citlivost našeho
sluchového ústrojí a uvést, že hlasitost zvuku závisí na vzdálenosti našeho ucha od zdroje zvuku
a na prostĜedí, v nČmž se zvuk šíĜí
charakterizovat hluk jako zvuk vznikající nepravidelným chvČním tČles a možnosti potlaþování
nadmČrného hluku v našem životním prostĜedí
153
Fyzika
Fyzika
charakterizovat odraz zvuku jako odraz zvukového rozruchu od pĜekážky a objasnit vznik
ozvČny
úloh). Racionální (teoretická) složka žákova poznávání se formuje v prĤbČhu uþitelova výkladu
rĤzných fyzikálních jevĤ, procesĤ a zákonitostí, bČhem Ĝešení fyzikálních problémĤ a úloh a v
diskusích k nejrĤznČjším fyzikálním otázkám. Je však zĜejmé, že v reálném procesu výuky fyziky se
racionální i empirická složka poznávání budou u žáka prĤbČžnČ prolínat a vzájemnČ ovlivĖovat.
V tomto projektu fyziky není konkrétnČ vymezován obsah laboratorních úloh. Ten je
zapotĜebí na každé škole pĜizpĤsobit vybavení školy uþebními pomĤckami, požívaným uþebnicím
fyziky a nakonec i psychomotorickému stupni rozvoje žákĤ v té þi oné tĜídČ. Pokud jde o poþty
laboratorních úloh, doporuþujeme v 6. a 9. roþníku vČnovat laboratorním úlohám v každém z nich
alespoĖ dvČ vyuþovací hodiny a v 7. a 8. roþníku po þtyĜech vyuþovacích hodinách v každém z
nich.
Fyzika jako vČda je základem všech ostatních pĜírodovČdných i technologických disciplín.
Jakýkoli hmotný objekt má totiž vždy urþité fyzikální vlastnosti (hmotnost, energii ap.) a Ĝídí se
urþitými fyzikálními zákonitostmi. Z tohoto dĤvodu je fyzika potĜebná pro úplný popis hmotných
objektĤ jakéhokoli druhu (nejen tedy fyzikálních, ale i chemických, biologických, technologických
a jiných). Tento fakt má pĜirozenČ svĤj odraz i v didaktickém systému vyuþovacích pĜedmČtĤ, kde
fyzika je základem všech ostatních pĜírodovČdných pĜedmČtĤ v obdobném smyslu jako fyzika vČda v systému pĜírodních vČd. Uvedené skuteþnosti pak naznaþují i potĜebu úzké koordinace
výuky fyziky s výukou ostatních pĜírodovČdných pĜedmČtĤ (a samozĜejmČ i s výukou dalších
pĜedmČtĤ, v nichž se fyzikální poznatky využívají). Tato koordinace však nemusí být nutnČ þasová,
ale mČla by být vždy obsahová, metodologická a terminologická (stejná interpretace pĜíslušných
pojmĤ þi zákonĤ ve všech pĜedmČtech, v nichž se tyto pojmy a zákony vyskytují, koordinace
používaných metod práce, napĜ. pĜi provádČní laboratorních úloh, užívání stejné terminologie ap).
Posloupnost uþiva tak, jak je navržena v tomto projektu, není pro vyuþujícího
závazná. Doporuþujeme však, vzhledem k možnému pĜechodu žákĤ ze základní školy na šestileté
gymnázium, aby byly v 6. a 7. roþníku probrány ty okruhy uþiva, které navrhujeme výše.
Jedním z hlavních cílĤ tohoto projektu výuky fyziky je, aby žáci osvojené poznatky a
dovednosti umČli aktivnČ využívat pĜi Ĝešení problémĤ a úloh. Je proto dĤležité jednak vytváĜet ve
výuce fyziky takové podmínky, které umožĖují vČnovat Ĝešení problémĤ a úloh dostatek þasu, a
jednak používat ty metody a formy práce se žáky, které v nich budou podporovat jejich aktivní
zapojení do procesu uþení.
pohlcování (absorpce) zvuku
nucené chvČní a rezonance
vznik tónĤ v hudebních nástrojích
infrazvuk a ultrazvuk, jejich využití v praxi
8. Vesmír
Uþivo
sluneþní soustava a její složení, charakteristika pohybĤ planet ve sluneþní soustavČ, obČžná doba
planety
orientace na obloze podle význaþných nebeských objektĤ (planet, hvČzd, souhvČzdí)
hvČzdný a sluneþní den
hvČzdy, podstata jejich složení a vyzaĜování
svČtelný rok
*****
orientace na mapČ hvČzdné oblohy
Co by žák mČl umČt:
uvést, že sluneþní soustava je tvoĜena Sluncem, devíti planetami, které kolem nČj obíhají pod
vlivem jeho gravitaþního pole po uzavĜených kĜivkách, dále mČsíci planet, dalšími malými
planetkami, meteroidy a kometami
vyhledat základní charakteristiky o Slunci a jeho planetách v tabulkách
orientovat se v mapČ hvČzdné oblohy a využívat ji k orientaci na obloze (vyhledat podle ní na
obloze význaþné nebeské objekty)
charakterizovat pojem obČžné doby planety a pojmy hvČzdného a sluneþního dne
charakterizovat hvČzdy jako vesmírná plynná tČlesa, v nichž je vysoký tlak a teplota a která
vysílají záĜení vznikající pĜi sluþování jader atomĤ jež ve hvČzdách probíhá
charakterizovat Slunce jako hvČzdu
charakterizovat pojem svČtelného roku jako dráhu, uraženou svČtlem za rok a používat tento
pojem pĜi Ĝešení problémĤ a úloh
PĜíklady rozšiĜujícího uþiva:
základní pĜedstavy o struktuĜe vesmíru a jeho vývoji
vysílání umČlých tČles do vesmíru
Fyzikální poznávání má vždy složku racionální (teoretickou) a empirickou, které nejsou
vzájemnČ zamČnitelné a nelze proto jednu z nich nahradit druhou. Pouze neustálá konfrontace
teoretických a empirických poznatkĤ a jejich vzájemná kontrola zabezpeþují (relativnČ) spolehlivé a
vyvíjející se fyzikální poznávání. Uvedená povaha fyzikálního poznávání proto vyžaduje, aby i
výuka fyziky tuto skuteþnost respektovala, tzn. aby v ní byla zabezpeþena urþitá rovnováha mezi
poznáním racionálním a empirickým.
Empirická složka žákova poznávání se ve výuce fyziky bude vytváĜet jednak pĜi sledování
demonstraþních experimentĤ, jednak vlastnoruþním provádČním, pokusĤ (vþetnČ laboratorních
154
155
PĜírodopis
PěÍRODOPIS
PĜírodopis
VysvČtlit význam Slunce, vody, kyslíku a oxidu uhliþitého pro život na Zemi.
Specifické cíle
Další látky na Zemi.
PĜírodopis jako vyuþovací pĜedmČt je založen na funkþní integraci poznatkĤ z
biologických a z dalších pĜírodovČdných oborĤ. Obsah uþiva je vybrán a strukturován tak, aby si v
prĤbČhu vzdČlávání žáci vytvoĜili ucelenou pĜedstavu o vztazích mezi živou a neživou pĜírodou,
seznámili se s mnohotvárnými formami života na Zemi a nauþili se správnČ chápat spjatost þlovČka
a jeho života s pĜírodou a jejími zákonitostmi.
Spojením uþení se zkušenostmi a dovednostmi získávanými pĜi pozorování a srovnávání
souþástí pĜírody i pĜi provádČní vlastních pokusĤ jsou vytváĜeny potĜebné pĜedpoklady a podmínky
pro to, aby v prĤbČhu vzdČlávání žáci
získali pĜehled o vzniku a vývoji ZemČ a života, o podmínČném pĜizpĤsobování organismĤ
vnČjším podmínkám a o jejich vzájemných vztazích,
získali základní poznatky o stavbČ tČl a životČ vybraných organismĤ vþetnČ þlovČka, o
nerostech, horninách, vesmíru a Zemi,
uvČdomili si dĤležitost citlivého vztahu k okolnímu prostĜedí, odpovČdnost þlovČka za
zachování života na Zemi i svého zdraví a v souvislosti s tím i význam biologických vČd,
osvojili si takové poznatky, dovednosti a metody pozorování živé a neživé pĜírody, jichž by
mohli využívat jak ve svém dalším vzdČlávání, tak ve svém praktickém denním životČ.
K dosažení tČchto cílĤ je tĜeba aby (si) žáci
vytvoĜili dovednosti pozorovat lupou i mikroskopem, využívat dostupné literatury a ze
získaných poznatkĤ vyvozovat závČry,
pracovali aktivnČ s pĜírodninami, všímali si podmínek jejich existence a respektovali je,
hodnotili kriticky jednání své i jiných lidí ve vztahu k životnímu prostĜedí jako celku i k druhým
lidem a nauþili se odstraĖovat negativní vlivy ohrožující zdravý tČlesný i duševní vývoj lidí.
JednobunČþné organismy
Uþivo
ZemČ a život
Bakterie, jejich vývoj a význam.
Tlení, hnití jako následky þinností bakterií a hub.
PĤdní, hnilobné bakterie jako pĜíklady reducentĤ, soužití bakterií ve stĜevech savcĤ a koĜenech
rostlin (bobovité), choroboplodné bakterie - pĜíklad cizopasníkĤ.
Význam hygieny.
Rostlinné þásti planktonu jako zdroje potravy jiných organismĤ.
Krásnooþko (fotosyntéza, dýchání, dČlení); princip výživy (s fotosyntézou i bez ní).
Pojem producent.
Kolonie - možný pĜechod k mnohobunČþným živoþichĤm (napĜ. váleþ).
Poznávání pĜírody (lupa, mikroskop).
ZrnČnka jako pĜíklad rostlinné buĖky (stavba), základní projevy života a jejich realizace v buĖce
(pĜijímání potravy a její pĜemČna, dýchání, rozmnožování).
Nálevníci, jejich srovnávání s rostlinnou buĖkou.
Trepka (pohyb, rozmnožování).
Pojem konzument.
MČĖavka, živoþišná þást planktonu.
Potravní pyramidy.
Kvasinky a jejich význam (peþivo, víno).
*****
Pozorování Ĝas a rostlinných bunČk (lupou, mikroskopem).
Pozorování nálevníkĤ, srovnání s buĖkou rostlin.
Pokusy s fotosyntézou.
Pozorování kynutí tČsta, množení kvasinek (pod mikroskopem.)
Uþivo
RĤzné názory lidí na vznik života.
Vznik atmosféry, hydrosféry.
Slunce - zdroj energie pro život (svČtlo, teplo).
Vznik prvních bunČk a podmínky jejich života.
Fotosyntéza (elementární princip).
Ozonosféra a její význam pro život.
*****
Vyhledávání literatury s popisem vzniku ZemČ a života, diskuse.
Jednoduché pokusy s organickými a anorganickými látkami (napĜ. hoĜení, rozpustnost).
Zacházet s lupou a mikroskopem (pĜipravit mikroskopický preparát), nakreslit jednoduché
schéma živoþišné a rostlinné buĖky, popsat je a vysvČtlit jejich rĤzný zpĤsob výživy.
VysvČtlit základní projevy života (v jednobunČþných organismech) a doložit je pĜíklady.
Popsat stavbu tČla a život zrnČnky, (vþetnČ principu fotosyntézy), trepky, krásnooþka zeleného,
bakterií (pĤdní, hnilobné, cizopasné), kvasinky (v peþivu, vínČ).
Objasnit pojmy prvok, cizopasník, jednobunČþný organismus, reducent (napĜ. bakterie, houba),
spoleþenstvo, producent, konzument, biologie.
6. roþník
Orientovat se v názorech na vznik ZemČ i života (stvoĜení, vývoj).
Rozlišovat vybrané organické a anorganické látky (bílkoviny, cukry, tuky, voda, vzduch, kyslík,
dusík, uhlík).
Odlišit atmosféru, hydrosféru, vysvČtlit funkci ozonosféry pro trvání života organismĤ na Zemi.
156
Rozsivky, sinice, viry.
Biosféra.
Možnosti pĜemČny soužití v cizopasnictví pĜi zhoršených životních podmínkách (u bakterií).
157
PĜírodopis
MnohobunČþné organismy
Uþivo
MnohobunČþné Ĝasy (šroubatka).
Postupný vznik pĜirozených ekosystémĤ (moĜe, Ĝeky).
PlíseĖ hlaviþková.
Vybraný zástupce hub (výživa, stavba tČla, rozmnožování); naše bČžné houby, jejich význam a
prostĜedí (les, travní spoleþenstva, lidská sídlištČ).
Soužití houby s Ĝasou - lišejníky.
Stavba stélky.
Predátor nezmar hnČdý (stavba tČla - láþka jako pĜíklad orgánu), puþení, nervová soustava.
MoĜští žahavci (sasanky, medusy).
VnitĜní cizopasník (tasemnice), možnosti nákazy, hostitel.
VnČjší cizopasník (pijavka).
Reducenti (nítČnka, žížala - stavba tČla, tkáĖ, orgán, orgánová soustava).
Kroužkovci.
Zástupci našich mČkkýšĤ - stavba tČla a orgánové soustavy; pohyby, dýchání, pĜijímání potravy,
ulity, lastury; MoĜští mČkkýši (plži, mlži, hlavonožci).
Trilobiti; zkamenČliny a jejich význam.
ýlenovci (vnČjší kostra, þlánkovité konþetiny).
Druh, rod, tĜída, kmen.
Potravní ĜetČzce a potravní pyramidy ve vodním ekosystému.
Naši raci.
PĜechod korýšĤ na souš (stinky, svinky).
Pavouci (stavba tČla, mimotČlní trávení, projevy života).
Sekáþi, roztoþi.
RĤznost zpĤsobĤ výživy þlenovcĤ, (pĜizpĤsobení pohybu, pĜijímání potravy); dýchací soustava,
rozmnožování, orientace v prostĜedí, obranné mechanismy.
ŠkĤdci a otázka "škodlivosti a užiteþnosti"; biologická rovnováha, biologické postupy proti
škĤdcĤm.
Životní prostĜedí hmyzu (pĜizpĤsobivost a obrovská rozmnožovací schopnost).
Užitkové a chránČné druhy hmyzu.
Necitlivé zásahy þlovČka do pĜírody a jejich vliv na hmyz.
*****
Pozorování Ĝas, hub, kroužkovcĤ (výbČr).
Urþování jednotlivých druhĤ korýšĤ, pavoukĤ, sledování trvalých mikroskopických preparátĤ
(výbČr).
Pozorování stavby tČla a reakcí rĤzných druhĤ hmyzu, mikroskopování þástí jejich tČl (výbČr).
Zhotovování mikroskopických preparátĤ þástí tČl þlenovcĤ, pozorování trvalých preparátĤ.
Ekologické hry.
VypČstování plísnČ hlaviþkové nebo jiné plísnČ, její pozorování.
Urþování hub, výstavka.
Zacházet s lupou a mikroskopem, pĜipravovat jednoduché mikroskopické preparáty, pozorovat a
kreslit pĜipravené nebo trvalé mikropreparáty.
Rozlišovat jednobunČþné a mnohobunČþné organismy, popsat stavbu a život nižších rostlin - Ĝas,
z nich nČkteré druhy poznat (napĜ. šroubatka, zrnČnka, zelenivka).
158
PĜírodopis
Popsat (nakreslit) stavbu tČla a rozmnožování hub, z nich poznat nČkolik vybraných druhĤ
(napĜ. muchomĤrka þervená, závojenka olovová, hĜib dubový, bedla vysoká, holubinka
nazelenalá, klouzek obecný, liška obecná, kĜemenáþ osikový, kozák bĜezový, hĜib hoĜký, hĜib
satan).
Zacházet s houbami a s pokrmy z nich, rozlišit známČjší jedovaté houby od jedlých.
Charakterizovat postupy vzniku ekosystémĤ (vody, souš).
VysvČtlit pojem soužití na pĜíkladu lišejníkĤ, urþit nČkteré druhy lišejníkĤ (napĜ. terþovka
bublinatá, dutohlávka sobí, mapovník zemČpisný).
VysvČtlit pojmy predátor, vnČjší a vnitĜní cizopasník na konkrétních pĜíkladech (napĜ. nezmar,
pijavka, tasemnice).
Charakterizovat struþnČ znaky, stavbu a život vybraných žahavcĤ (napĜ. nezmar hnČdý, sasanka
moĜská, medúza), ploštČncĤ (napĜ. tasemnice), kroužkovcĤ (napĜ. pijavka lékaĜská, pijavka
koĖská, nítČnka obecná), mČkkýšĤ (napĜ. hlemýžć zahradní, plovatka bahenní, slimáþek polní,
perlotvorka moĜská, sépie moĜská).
VysvČtlit pojmy tkáĖ, orgán, orgánová soustava, zkamenČlina, trilobit, vnČjší kostra, þlánkované
tČlo, potravní ĜetČzec, potravní pyramida, biologická ochrany (napĜ. mandelinka - mšice).
Popsat vnČjší a vnitĜní stavbu tČla þlenovcĤ (rozdČlení na korýše, pavoukovce, hmyz), nČkteré
druhy z nich urþit, (pĜi respektování regionálního principu).
Pozorovat projevy života þlenovcĤ.
Provést záznam pozorování a schematické znázornČní pozorovaného objektu.
VysvČtlit otázku "škodlivosti a užiteþnosti" organismĤ.
HnČdé a þervené Ĝasy.
MČkkýši v dávných dobách.
PloštČnci, hlísti, buchanky, perlooþky, moĜští korýši.
Stavby tČla þlenovcĤ ve srovnání s korýši a kroužkovci; entomologie.
ZaĜazování organismĤ do systému.
7. roþník
Vyšší rostliny
Uþivo
PĜechod rostlin na souš.
Stavba tČl mechĤ (lodyžka s lístky, pĜíchytná vlákna) a jejich funkce (získávání živin a vody,
dýchání).
Rozmnožování a význam mechĤ (výtrusy, zadržování vody, obrana pĜed erozí pĤdy, zvlhþování
vzduchu).
PravČké kapradiny (prvohorní lesy, ekosystém). Dnešní kapradiny (stavba tČla, výtrusnice,
výtrusy)
Pletiva, orgány, dĜevní a lýková þást cévních svazkĤ.
PlavunČ (stavba tČla); chránČné rostliny.
*****
Poznávání mechĤ, mikroskopování þástí jejich tČl.
Pozorování výtrusnic a výtrusĤ kapradin (mikroskopování, práce s lupou).
PĜíprava preparátu s pĜíþným Ĝezem Ĝapíkem listu kapradiny (pozorování cévních svazkĤ).
Urþování nČkterých léþivých a chránČných rostlin rostoucích v regionu.
Jednoduché schematické kresby þástí rostlin.
159
PĜírodopis
PĜírodopis
Pozorovat lupou a mikroskopem mechy a jejich þásti (napĜ. náznaky cévních svazkĤ), kreslit je
a popisovat.
Rozlišit základní orgány vyšších rostlin - mechĤ (lodyžka s lístky), kapradin (koĜen, podzemní
stonek, list), rozlišovat dĜevní a lýkovou þást jejich cévních svazkĤ, objasnit pojem vyšší
rostliny (v porovnání s nižšími rostlinami).
Urþit nČkolik druhĤ mechĤ (napĜ. ploník ztenþený, pokryvnatec SchreberĤv, bČlomech sívý),
kapradin (napĜ. kaprać samec), plavuĖ vidlaþku a pĜesliþku rolní.
VysvČtlit význam prvohorních ekosystémĤ pro vývoj dalšího života i pro dnešek (þerné uhlí,
zkamenČliny).
PravČké ryby, lalokoploutvé ryby, dvojdyšné ryby (možnost obojího dýchání). První
obojživelníci.
Dávní plazi.
Další druhy ryb, obojživelníkĤ, plazĤ (pĜi použití klíþe k urþování nebo atlasĤ).
Naše rybníkáĜství.
Cizokrajní plazi.
Nahosemenné rostliny
Uþivo
PlavunČ, pĜesliþky a kapradiny v prvohorách.
RĤzné druhy kapradin, léþivých rostlin a chránČných rostlin, jejich význam.
První skupiny strunatcĤ
Uþivo
PĤvod názvu strunatci, obratlovci.
Stavba tČla ryb (kostra, tkáĖ, orgán, orgánová soustava) a jejich pĜizpĤsobení prostĜedí; život,
ryb, jejich vývin, rozmnožování.
Naše nejbČžnČjší ryby.
ýistota vod.
PĜizpĤsobení obojživelníkĤ prostĜedí, stavba jejich tČla, ochrana.
Stavba tČla a tĜídČní plazĤ, jejich pĜizpĤsobení prostĜedí.
První pomoc pĜi uštknutí hadem.
*****
Pozorování þástí tČl ryb (ploutve, šupiny, kosti, kĤže, plynový mČchýĜ).
Mikroskopování tkání ryb, obojživelníkĤ, plazĤ.
Pozorování života ryb, obojživelníkĤ, plazĤ.
Urþování ryb, obojživelníkĤ, plazĤ podle diakritických znakĤ (druhy).
Ekologické hry (napĜ. pĜedvádČní pohybu, vzájemné vztahy organismĤ, urþování, kvízy,
soutČže).
VysvČtlit rozdíl mezi strunatci (struna hĜbetní), a obratlovci (obratle).
Nakreslit jednoduchý náþrt tČla ryby, popsat stavbu a funkci vnitĜních orgánových soustav a
srovnat je s bezobratlými; vysvČtlit pĜizpĤsobení ryb prostĜedí.
Urþit nČkteré z našich i moĜských ryb (napĜ. pstruh obecný, lipan podhorní, lín obecný, ouklej
obecná, sumec velký, okoun Ĝíþní, sleć obecný, sardinka obecná, makrela obecná, treska velká).
Srovnávat diakritické znaky rĤzných druhĤ ryb, zjišĢovat jejich odlišnosti ve srovnání s
obojživelníky, zhodnotit význam obojživelníkĤ v pĜírodČ, urþit nČkteré zástupce a vysvČtlit
dĤvody jejich ochrany.
Porovnat obojživelníky s plazy (vnČjší a vnitĜní stavba).
Urþit vybrané druhy našich i jinde žijících plazĤ (napĜ. želva bahenní, krokodýl nilský, aligátor
severoamerický, ještČrka obecná, slepýš kĜehký, užovka obojková, zmije obecná, kobra indická,
hroznýš královský).
Poskytnout první pomoc pĜi uštknutí hadem.
160
Souþasné nahosemenné rostliny (stavba tČla).
KoĜen, jeho stavba a význam.
Opylení (pyl), oplození, semeno.
PĜehled našich bČžných jehliþnanĤ (napĜ. borovice lesní, smrk ztepilý, jedle bČlokorá, modĜín
opadavý, borovice þerná, vejmutovka, jalovec obecný, zerav západní).
Les, jeho význam a ochrana.
Ekosystém - spoleþenstvo.
*****
Poznávání a pozorování jehliþnanĤ.
Pozorování bČžných druhĤ nebo jejich þástí (jehlice, šišky, semena, kĤra, dĜevo).
Jednoduché nákresy zkoumaných þástí tČl nahosemenných rostlin.
Mikroskopování pylu nahosemenných rostlin.
PĜíprava sbírek vzorkĤ dĜev.
Urþování bČžných druhĤ nahosemenných rostlin.
Kreslení nebo fotografování þástí lesa nebo samostatnČ rostoucích jehliþnatých stromĤ.
Pracovat samostatnČ podle popisu práce, pĜipravit si materiál pro mikroskopování;
mikroskopovat.
Objasnit pojmy nahosemenná rostlina, spoleþenstvo, ekosystém, botanika.
Popsat stavbu a funkci koĜene rostlin.
VysvČtlit (nakreslit) rozdíl mezi opylením a oplozením.
Rozlišovat semena jehliþnanĤ a znát jejich stavbu (s uvedením pĜíkladĤ).
Urþit nČkteré druhy jehliþnanĤ (napĜ. jalovec obecný, zerav západní, modĜín opadavý, jedle
bČlokorá, borovice þerná).
VysvČtlit význam lesa pro pĜírodu i pro lidi.
Cykasy.
TĜetihorní nahosemenné rostliny, jejich vznik a význam.
Užití rĤzných dĜev (napĜ. smrk, jedle, modĜín).
Urþování dalších nahosemenných rostlin (napĜ. zeravec východní, tis þervený, borovice
vejmutovka).
161
PĜírodopis
Ptáci
Uþivo
První ptáci (Archeopteryx) - ilustrace.
Stavba ptaþích tČl, život ptákĤ, (potrava, výchova mláćat, pĜizpĤsobení prostĜedí).
Škodlivé látky.
Chování ptákĤ jako pĜíklad etologie (orientace v prostĜedí, potravní chování, komunikace,
sociální chování, ptaþí tahy).
Biologická rovnováha.
Život a význam nČkterých druhĤ ptákĤ (napĜ. labuĢ velká, racek chechtavý, þáp bílý, skĜivan
polní havran polní, konipas luþní, výr velký, jestĜáb lesní, strakapoud velký, kavka obecná,
vrabec domácí, holub).
ěády ptákĤ (diakritické znaky).
*****
Pozorování ptaþího peĜí, kostí, vajíþek (vnitĜní složení, zkouška na uhliþitan vápenatý).
Pozorování života ptákĤ v pĜírodČ (napĜ. pĜílet stČhovavých ptákĤ, stavba hnízd, výchova
mláćat).
Mikroskopování tkání ptákĤ (trvalé preparáty).
Ekologické hry.
Urþit bČžné ptáky, zejména žijící v regionu.
Pozorovat, kreslit a popisovat ptaþí pera, skoĜápky vajec ptákĤ, popsat stavbu tČl ptákĤ (vnČjší a
vnitĜní), porovnat je s dalšími obratlovci, rozlišit zdroje potravy ptákĤ (potravní ĜetČzce,
potravní pyramidy).
VysvČtlit nebezpeþí škodlivých látek pro ptáky, objasnit principy biologické rovnováhy a cesty
jejího narušování.
Charakterizovat výrazné etologické rysy ptákĤ (komunikace, sociální chování; ptaþí tahy).
VysvČtlit pojmy ekologie a etologie, biologická rovnováha.
Vývojové meziþlánky mezi plazy a ptáky.
Denní aktivita ptákĤ.
Ptaþí let, hnízdČní ptákĤ, ochrana pĜed dravci (pĜizpĤsobení).
PĜíklady nČkterých þeledí, v nich vybraných druhĤ rostlin. (napĜ. pryskyĜníkovité,
hvČzdnicovité, rĤžovité, brukvovité, miĜíkovité, lilkovité, bobovité, vrbovité, bĜízovité,
lipnicovité, amarylkovité).
HospodáĜsky dĤležité rostliny (napĜ. obilniny, lilek brambor, Ĝepka olejka, ovocné dĜeviny).
Ochrana pĜírody, botanické a zoologické zahrady.
PĜírodní parky a další chránČná území v ýeské republice.
*****
Rozbory kvČtĤ.
Urþování rostlin (atlasy, pĜípadnČ i klíþe).
PĜíprava herbáĜĤ.
Pozorování þástí kvČtĤ lupou i pod mikroskopem.
Pozorování pĜírody (napĜ. hustota výskytu druhĤ, zastoupení druhĤ, vztahy rostlin apod.)
SoutČže v urþování rostlin, Kimovy hry, kvízy.
Sledování pĜizpĤsobení rostlin v daném ekosystému napĜ. travní spoleþenstva.
PČstování vybrané rostliny, srovnávací pokusy.
Popsat kvČt (okvČtí, kalich, koruna, tyþinky, pestík).
Rozlišovat nČkterá kvČtenství (napĜ. klas, úbor, okolík).
VysvČtlit pojmy nahosemenné, krytosemenné, jednodČložné, dvoudČložné, jednodomé a
dvoudomé rostliny (uvést charakteristické pĜíklady).
Urþit bČžné druhy bylin a dĜevin krytosemenných rostlin ze svého okolí.
Pracovat s atlasy k urþování rostlin (pĜípadnČ s klíþi k urþování).
Uvést základní údaje o významu a pČstování hospodáĜsky významných rostlin (zejména
obilniny, lilek brambor, druhy zeleniny, ovocné dĜeviny).
Rozlišovat druhy stonkĤ (stéblo, stvol, lodyha, kmen), popsat (pĜípadnČ nakreslit) jejich stavbu,
pĜipravit mikroskopický preparát pĜíþného Ĝezu stonkem jednodČložných a dvoudČložných
bylin.
Nakreslit a popsat list.
VysvČtlit, které látky rostlina pĜijímá a které vznikají pĜi fotosyntéze a dýchání.
Rozlišovat nČkterá semena a plody nahosemenných rostlin a popsat jejich složení (pĜípadnČ je
nakreslit).
VysvČtlit funkci zoologických a botanických zahrad.
ZdĤvodnit (pĜípadnČ i doložit) nutnost ochrany pĜírody.
Krytosemenné rostliny
Uþivo
PĜírodopis
Základní orgány rostlin.
KoĜen, jeho tvary a druhy.
Stonek (rozlišení, oddenek, odlišná stavba stonkĤ, rĤst).
List - stavba, tvary, funkce; fotosyntéza, dýchání.
Rozmnožování rostlin, semena a plody.
KvČty jako pĜemČnČné listy (stavba kvČtĤ s okvČtím, kališními a korunními lístky).
Pojem krytosemenná rostlina.
Opylení, oplození, semeno, plod.
Rostliny jednodČložné, dvoudČložné, jednodomé, dvoudomé (rozdíly).
Rostliny v dosud známých ekosystémech a jejich pĜizpĤsobení prostĜedí.
TĜídČní rostlin, doplnČní pojmu þeleć.
162
PĜemČny stonku (úponky, trny).
Rostliny cizích zemí (napĜ. bambus, cukrovník lékaĜský).
Další hospodáĜsky dĤležité rostliny (regionální pĜístup).
8. - 9. roþník
Savci
Uþivo
ýtvrtohorní savci v krajinČ.
Vývoj savcĤ od druhohor (na pĜehledu).
PĜizpĤsobení savcĤ prostĜedí, získávání potravy, vzájemné vztahy.
163
PĜírodopis
Stavba kostry a vnitĜních orgánĤ savcĤ na pĜíkladu nČkterého zástupce.
Kriticky ohrožené druhy (napĜ. panda velká, šimpanz, gorila, plejtvákovec obrovský, bobr
evropský, sysel obecný, vlk).
Savci žijící u nás (vody, lesy, travní spoleþenstva) s dĤrazem na region.
Savci jednotlivých svČtových biomĤ (tropický deštný les, savana a step, poušĢ a polopoušĢ, lesy
mírného pásu, tajga a tundra), vþetnČ nČkterých tam rostoucích rostlin.
*****
Pozorování þástí tČl savcĤ (pomocí lupy, mikroskopu).
Srovnávání chlupĤ, chrupu, koster savcĤ.
Vyhledávání znakĤ pĜizpĤsobení savcĤ prostĜedí.
Kreslení pozorovaných objektĤ (þástí tČl savcĤ, napĜ. konþetin, tvaru uší, oþí).
Poznávání jednotlivých druhĤ vybraných savcĤ (atlasy, klíþe k urþování).
Vyhledávání vhodné literatury, výpisky.
PĜíprava samostatných krátkých referátĤ nebo informací o uvádČných živoþiších, pĜípadnČ i o
rostlinách (napĜ. v biomech).
PĜírodopis
Historie vývoje þlovČka, jeho pokusy o ovládnutí pĜírody (þlovČk sbČratel, lovec, zemČdČlec;
poþátky výroby, industrializace, zásahy do pĜírody, urbanizace - návaznost na dČjepis).
Stavba tČla a funkce jednotlivých orgánĤ þlovČka
Uþivo
Znaky jednotlivých ĜádĤ savcĤ a jejich postavení ve vývoji.
Savci a rostliny jednotlivých svČtadílĤ a ekosystémĤ v nich.
Celkový pĜehled o vývoji obratlovcĤ.
OpČrná a pohybová soustava (stavba a funkce) – pĜedlékaĜská první pomoc pĜi zlomeninách a
dalších poranČních, péþe o zdravou kostru a svaly.
ObČhová soustava (stavba a funkce) - imunita, transfuze, civilizaþní vlivy, prevence a první
pomoc pĜi zástavČ srdce.
Dýchací soustava (stavba a význam).
UmČlé dýchání pĜi zástavČ dechu.
Emise, imise, kyselé deštČ.
Trávicí soustava, pĜemČna látek a energií, racionální výživa, zdravý životní styl.
Vyluþovací a rozmnožovací soustava (stavba a funkce); odpovČdné rodiþovství, nebezpeþí
pohlavních chorob a AIDS.
KĤže, nebezpeþí poškození.
ěídící soustavy (stavba a funkce); hormony, nervová soustava.
Žlázy s vnitĜním vymČšováním, mozek, smyslové orgány, vyšší nervová þinnost.
*****
Rozlišování kostí a svalĤ.
Mikroskopování tkání tČla.
Nácvik pĜedlékaĜské první pomoci pĜi zástavČ srdce a krvácení.
Praktické provádČní umČlého dýchání z plic do plic (resuscitaþní loutka).
Poskytování pĜedlékaĜské první pomoci pĜi rĤzných poškozeních tČla (zlomeniny, vymknutí,
poranČní páteĜe, hrudníku).
Nacviþování odsunu ranČného (i improvizovaného).
Pokusy s trávením potravy, se smyslovým vnímáním.
Nácvik jednoduchých cvikĤ proti únavČ a bolestem páteĜe.
Mikroskopování tkání tČla.
Samostatné kratší práce jednotlivým bodĤm zdravotnické problematiky (napĜ. zdravý život,
rodina a její funkce, hygiena jednotlivých soustav, alkohol, drogy apod.)
ýlovČk
Uþivo
Popsat struþnČ stavbu a funkci tČla þlovČka (vþetnČ vnitĜních orgánĤ).
Popsat zásady hygieny jednotlivých orgánových soustav a prevence chorob a realizovat je ve
svém životČ.
Objasnit pojmy imunita, transfuze, prevence, infarkt, alergie, racionální výživa, pĜemČna látek a
energií, zdravý životní styl.
VysvČtlit možné vlivy emisí, imisí, kyselých dešĢĤ, narušování ozonosféry a stresu na zdraví
þlovČka.
Jednoduché cviky proti únavČ a bolestem páteĜe.
Shromažćovat samostatnČ údaje o problematice zdravého životního stylu a zpracovávat je (sám
nebo se spolužáky).
VyprávČt o životČ vybraných druhĤ savcĤ, jejich pĜizpĤsobování prostĜedí a o jejich výživČ s
ohledem na potravní ĜetČzce.
Popsat kostru, orgány a orgánové soustavy vybraných savcĤ.
Porovnat kostry, orgány a orgánové soustavy ostatních tĜíd obratlovcĤ se savci, vytknout
rozdíly.
Urþit vybrané typické zástupce savcĤ z jednotlivých ekosystémĤ u nás (pĜedevším žijících v
regionu) i ve svČtČ.
Uvést nČkteré z kriticky ohrožených druhĤ savcĤ u nás i ve svČtČ.
Objasnit pojmy predátor, reducent, zoologie, paleontologie.
Pozorovat lupou i mikroskopem þásti tČl savcĤ (vþetnČ trvalých preparátĤ), pĜipravovat sbírky
(napĜ. kostí, chlupĤ), vyhledávat samostatnČ literaturu, vypracovat z ní výpisky a krátké zprávy.
Názory na vznik þlovČka (stvoĜení - vývoj).
Živoþišný pĜedchĤdce, australopiték, þlovČk zruþný, þlovČk vzpĜímený, þlovČk rozumný
(praþlovČk), þlovČk rozumný (pĜedvČký, souþasný).
*****
Vyhledávání publikací s názory na vznik þlovČka.
PĜíprava samostatného referátu na dané téma.
Uvést pĜíklady názorĤ na vznik þlovČka a struþnČ charakterizovat hlavní etapy jeho vývoje.
První pomoc pĜi rĤzných dalších poškozeních tČla.
Alergie a ochrana pĜed ní.
164
165
PĜírodopis
PĜírodopis
Poškození lidského organismu
Rozmnožování organismĤ
Uþivo
Uþivo
Nemoc, pĜenos a vstupní brány nemoci, nakažlivé nemoci, epidemie, karanténa, prevence.
Vlivy kouĜení, drog, pĜepínání, stresu na lidský organismus.
Duševní hygiena.
Úrazy a první pomoc.
*****
Poskytování pĜedlékaĜské první pomoci a transport pĜi rĤzných poranČních.
Seznámení s pĤvodci nemoci (foto, dia apod.).
Beseda s hygienikem.
Rozlišovat vstupní brány nemoci, zachovávat zásady prevence.
Poskytnout pĜedlékaĜskou první pomoc v bČžných situacích, vþetnČ transportu postiženého.
Objasnit pojmy infekce, epidemie, karanténa.
Pandemie (v souvislosti s AIDS).
Improvizovaná pĜedlékaĜská první pomoc.
Dárcovství krve.
Zdravý životní styl.
VysvČtlit rozdíl mezi pohlavním a nepohlavním rozmnožováním (s uvedením pĜíkladĤ), objasnit
princip pohlavního rozmnožování i pĜenosu dČdiþných vlastností a jeho dĤsledkĤ ve
šlechtitelství a chovatelství (s uvedením pĜíkladĤ).
Objasnit pojmy chromozóm, promČnlivost, pohlavní aktivita, gen, genetika.
Lidská populace
Uþivo
Zvyšování poþtu lidí a jeho dĤsledky, rovnost lidských ras.
Závislost þlovČka na pĜírodČ a ostatních lidech (potravní a surovinové zdroje, vzduch, voda,
dČlba práce).
Nutnost ochrany životního prostĜedí.
*****
Sbírání podkladĤ pro krátké referáty s touto tematikou, jejich zpracování, pĜednes.
Doložit fakty závislost þlovČka na pĜírodČ a nutnost její ochrany.
Zaujímat stanoviska k ekologickým problémĤm souþasného svČta, pĜípadnČ pĜispívat podle
svých možností k jejich Ĝešení (napĜ. péþe o životní prostĜedí, ochrana pĜírody).
Hodnotit získané poznatky o pĜírodČ a životním prostĜedí z jiných než školních zdrojĤ,
zpracovávat je a písemnČ nebo ústnČ pĜedkládat spolužákĤm.
Mendelovy zákony.
Genofond, genové inženýrství.
Biotechnologie a jejich význam.
ZemČ - naše planeta
Uþivo
Zachování rodu, pohlavní a nepohlavní rozmnožování (shrnutí).
Fysiologie rozmnožování (chromozómy, dČlení bunČþného jádra).
Geny, genetika.
PromČnlivost a dČdiþnost.
Šlechtitelství a chovatelství.
Pohlavní aktivita a etologie živoþichĤ.
*****
Porovnávání rĤzných šlechtČných odrĤd a kultivarĤ (rostliny i živoþichové).
Rozlišování pohlavního a nepohlavního rozmnožování.
Jednoduché grafické znázornČní pohlavního rozmnožování.
Hledání pohlavního dimorfismu u živoþichĤ, srovnání s rostlinami.
Rozbory kvČtĤ a jejich pozorování (pyl, semena, plody).
Pokusy s kĜížením (izolace, kastrace, pĜenášení pylu na kvČt jiného druhu).
Praktické provádČní vegetativního rozmnožování rostlin.
Aleš Hrdliþka.
Listina práv a svobod.
Stav životního prostĜedí u nás a ve svČtČ.
Problémy lidstva (ve spolupráci s obþanskou výchovou).
166
Zrození planety ZemČ (stavba, vývoj).
Vznik života, vývoj organismĤ (napĜ. srovnávací anatomie) - shrnutí.
Geologické éry, geologické vČdy.
Neživé faktory životního prostĜedí (teplota, svČtlo, voda, pohyb prvkĤ v pĜírodČ).
Nerosty (fyzikální a chemické vlastnosti, tĜídČní).
VnitĜní a vnČjší geologické dČje; sopeþná þinnost, vyvĜelé horniny; zvČtrávání, usazené horniny,
pĜemČnČné horniny.
Vzájemná propojenost; vlivy zemské tíže, vody a organismĤ na horniny a nerosty; chemické
zvČtrávání (krasové jevy).
Pedologie (vznik, typy a význam pĤd a pĤdních organismĤ).
Pohyby kontinentĤ (vznik a zánik zemské kĤry, zemČtĜesení, zlomy, vrásnČní, poklesy).
Geologická stavba ýeské republiky (ýeský masiv, Karpatská soustava), suroviny (výzkum a
tČžba), ekologické dĤsledky tČžby.
*****
Srovnávání kostí a koster obratlovcĤ, jejich vnitĜních orgánĤ, rozmnožování a vývinu.
ZjišĢování fyzikálních vlastností nerostĤ a hornin a jejich urþování.
Terénní prĤzkum v okolí školy.
167
PĜírodopis
Vyhledávání doplĖující literatury a její zpracování.
Grafické znázorĖování pohybĤ prvkĤ v pĜírodČ.
ProvádČní jednoduchých rozborĤ pĤd (podle místních možností).
Diskutovat o základních názorech na vznik ZemČ a složení vesmíru, shrnout poznatky o
geologických obdobích, naznaþit pohyb alespoĖ jednoho prvku v pĜírodČ.
Urþit a struþnČ popsat bČžné horniny a nerosty (zejména ze svého regionu) a vysvČtlit jejich
pĤvod.
Rozlišit nČkteré typy pĤd a objasnit jejich vznik.
VysvČtlit pĤvod sopeþné þinnosti a zemČtĜesení a vyhledávat o nich potĜebné údaje.
Orientovat se v geologickém složení ýeské republiky.
Objasnit pojmy: hornina - nerost, vyvĜelé horniny, zvČtrávání, usazené horniny, pĜemČnČné
horniny, zlomy, vrásnČní, poklesy, geologické éry, geologické vČdy.
Limitující faktory jednotlivých látek pro organismy.
Krystalové struktury nerostĤ (jejich dČlení). Krystalové soustavy.
Plutonity, vulkanity.
Geologické složení regionu (místní krajiny).
ZmČny životních spoleþenstev, rušivý vliv þlovČka
Uþivo
PĜirozené zmČny v pĜírodČ a zmČny vyvolané þlovČkem.
PĜíþiny zhoršování životního prostĜedí, prohĜešky þlovČka (odlesĖování a eroze, zneþišĢování
ovzduší, vody, nežádoucí pĜetváĜení krajiny, unáhlená urbanizace).
Ekologické katastrofy a jejich pĜedcházení.
Možnosti zastavení negativního narušování a zlepšení souþasného stavu životního prostĜedí.
*****
ProvádČní terénního prĤzkumu v okolí školy.
PĜíprava obrazové a fotografické þi jiné dokumentace k problematice životního prostĜedí.
ZjišĢování obsahu dusíku v zeleninČ þi jiných rostlinách.
ZjišĢování vlivu SO2 na rostliny.
Prašnost a prach na rostlinách (mikroskopování).
Shromažćování konkrétních údajĤ o životním prostĜedí v místČ školy, bydlištČ - nebo regionu.
Sledování stavu životního prostĜedí v okolí.
PĜírodopis
PĜírodopis je koncipován tak, aby podal pĜehled o složitostech vývoje ZemČ a života na ní,
o vývojovČ podmínČném pĜizpĤsobování organismĤ vnČjším podmínkám, postupném tvoĜení
spoleþenstev a ekosystémĤ v rĤzných geologických obdobích i neustálém systémovém spojení živé
a neživé pĜírody zejména ve spojení se znalostmi z ostatních pĜírodovČdných oborĤ. V tomto
kontextu se ukazuje také i postavení þlovČka a jeho vztah k pĜírodČ i okolnímu životnímu prostĜedí.
S ohledem na vývojový princip by zĜejmČ nebylo vhodné zásadnČ mČnit sled jednotlivých
navržených tématických celkĤ, a to zejména proto, že je tĜeba co nejvíce zachovávat regionální
princip a sezónní dostupnost pĜírodních materiálĤ.
Konkrétní þasová i obsahová realizace uþiva zĤstává na škole a uþiteli. UvádČné námČty k
þinnostem nejsou povinné, uþitel si vybírá ty, které mu vyhovují a má pro jejich realizaci pomĤcky.
Obsah laboratorních prací není uvádČn, uþitelé si je mohou volit podle místních podmínek
a podle námČtĤ v používaných uþebnicích. Jejich celkový poþet za 4 roky by mČl být 16 - 20 podle
poþtu zvolených vyuþovacích hodin (pĜi jedné vyuþovací hodinČ v týdnu celkem 3 za školní rok, pĜi
dvou vyuþovacích hodinách 5).
Tam, kde je to možné, vychází obsah uþiva jednoznaþnČ z vlastního pozorování a
zkušeností žákĤ, pĜípadnČ z vyhledávání textĤ z literatury. UplatĖují se však také ekologické hry,
dramatické scénky, samostatnČ založené pokusy, sledování vývinu rostlin a práce s nimi, exkurze,
vycházky nebo výstavky. Osvojování uþiva je tedy založeno pĜedevším na rĤzných þinnostech
podporujících tvoĜivé poznávání.
Poznámka: V platnosti jsou rovnČž osnovy pĜírodopisu s výrazným ekologickým
zamČĜením, které schválilo MŠMT ýR dne 27.5.1992 pod þj. 18357/92-21, s platností od 1.9.1993
jako alternativní osnovy pĜírodopisu na 2. stupni základní školy (tj. v 6. – 9. roþníku základní
školy).
Popsat zmČny v pĜírodČ vyvolané þlovČkem, objasnit jejich dĤsledky pro kvalitu životního
prostĜedí.
VysvČtlit, jakým zpĤsobem se mĤže každý þlovČk aktivnČ podílet na zhoršování þi zlepšování
životního prostĜedí.
Vliv radioaktivních látek na organismy.
Stav životního prostĜedí v ýR, v okrese.
ChránČná území v nejbližším okolí.
168
169
Obþanská výchova
ZEMċPIS
Specifické cíle
ZemČpis obohacuje v návaznosti na prvouku a na vlastivČdu celkový vzdČlanostní rozhled
žákĤ uvedením do hlavních pĜírodních, hospodáĜských a sociálních podmínek a faktorĤ života lidí v
blízkém území místní krajiny, místní oblasti (regionu), na území ýeské republiky, v EvropČ a
dalších svČtadílech. UmožĖuje žákĤm orientovat se v souþasném svČtČ a v globálních problémech
souþasného lidstva, uvČdomovat si civilizaþní rizika a perspektivy budoucnosti lidstva i vlastní
spoluzodpovČdnost za kvalitu života na Zemi a vztahĤ lidí k jejich pĜírodnímu i spoleþenskému
prostĜedí.
Výuka zemČpisu se zamČĜuje pĜedevším na to,
aby si žáci osvojili základní vČdomosti o Zemi jako vesmírném tČlese, o krajinné sféĜe a jejích
hlavních složkách a aby si uvČdomovali význam pĜírodních podmínek pro existenci lidské
spoleþnosti,
aby si vytvoĜili pĜedstavy o jedineþnostech nČkterých geografických objektĤ, jevĤ a procesĤ v
krajinné sféĜe, ale také pĜedstavy o jejich urþitých pravidelnostech, zákonitostech a vzájemných
podmínČnostech a souvislostech,
aby se nauþili orientovat v zemČpise svČtadílĤ, ve zvláštnostech jejich obyvatelstva, aby získali
informace o významných státech, jejich politickém zĜízení, hospodáĜském a kulturním významu,
aby získali ucelený obraz pĜírodních, hospodáĜských a sociálních pomČrĤ v naší vlasti a v
jednotlivých jejích oblastech a v souvislosti s tím, aby si uvČdomovali postavení naší zemČ v
EvropČ a ve svČtČ, možnosti její prosperity a uplatnČní v rozvojových procesech v pĜítomnosti a
v blízké budoucnosti.
NaplnČní vzdČlávacích cílĤ pĜedmČtu a využití jeho širších formativních možností se
projevuje i tím,
že si žáci osvojují dovednosti samostatnČ pracovat s rĤznými druhy map, grafy, statistickými
materiály, vysvČtlovat údaje v nich obsažené, orientovat se v souþasném dČní u nás i ve svČtČ,
spojovat poznatky z výuky s dalšími informacemi, získanými v tisku, rozhlasových a televizních
relacích, v populárnČ nauþných þasopisech a zároveĖ i používat získané vČdomosti v
praktických situacích,
že se uþí posuzovat a srovnávat sociální a hospodáĜské jevy ve vlastní zemi s obdobnými þi
odlišnými jevy v evropském a celosvČtovém mČĜítku, chápat kulturní i mentální zvláštnosti
rĤzných lidských ras, národĤ a kultur, vážit si jejich pĜínosu pro všelidský myšlenkový, mravní i
hospodáĜský rozvoj lidské spoleþnosti, že si uvČdomují význam tolerance, dorozumČní a
uplatĖování pravidel mezilidského a mezinárodního soužití ve stále více propojených svČtových
civilizaþních procesech,
že se u nich vytváĜí smysl pro jedineþnost a krásu pĜírodních objektĤ a jevĤ i lidských výtvorĤ,
že získávají trvalý zájem o poznávání rĤzných zemí a regionĤ, života, tradic, zvykĤ a zvláštností
jejich obyvatel, že se probouzí jejich touha cestovat, poznávat z vlastní zkušenosti svou vlast i
zemČ v zahraniþí jako souþást životního zpĤsobu moderního þlovČka.
Obþanská výchova
MČsíc.
ZemČ jako vesmírné tČleso. Tvar a rozmČry ZemČ. Pohyby ZemČ.
*****
Informativní seznámení se školním globusem a s kosmickým snímkem ZemČ a MČsíce.
ýinnost s mapami ve školním atlase svČta. HvČzdná obloha. Planeta ZemČ. Sluneþní soustava
Charakterizovat na elementární úrovni vesmír a sluneþní soustavu (hvČzdná podstata Slunce,
velikost Slunce, postavení Slunce ve vesmíru a ve sluneþní soustavČ, pohyby Slunce,
mechanismus sluneþní soustavy, planety sluneþní soustavy a jejich postavení vzhledem ke
Slunci),
pracovat s porozumČním s pojmy: planetky, družice planet (mČsíce planet), meteorická tČlesa,
komety, Galaxie, Mléþná dráha, cizí galaxie,
charakterizovat polohu, povrch a pohyb MČsíce, jednotlivé fáze MČsíce, zdĤvodnit rozdílnost
teplot na pĜivrácené a odvrácené stranČ MČsíce,
posoudit postavení ZemČ ve vesmíru, tvar a rozmČry ZemČ,
objasnit dĤsledky pohybĤ ZemČ kolem zemské osy a kolem Slunce pro život na Zemi, pro
stĜídání dne a noci a stĜídání roþních období,
2. Glóbus a mapa
Uþivo
Glóbus. MČĜítko globusu.
Poledníky a rovnobČžky. ZemČpisná síĢ.
Trvání dne a noci.
Roþní období.
Urþování zemČpisné polohy. ZemČpisné souĜadnice, zemČpisná délka a šíĜka.
ýasová pásma na Zemi.
Mapy, podstata a mČĜítko map.
Plány a jejich mČĜítko.
Obsah map. ZnázorĖování výškopisu a polohopisu na mapách.
Druhy map.
ZemČpisné atlasy.
*****
Demonstrace poledníkĤ a rovnobČžek na školním globusu.
Urþování zemČpisné polohy na globusu a na mapách.
Urþování þasu a þasových pásem na Zemi s pomocí školního atlasu svČta.
Praktické þinnosti s mapami a plány: orientace mapy, výpoþty skuteþných vzdáleností podle
mČĜítka map a plánĤ, obsah map, znaþkový klíþ.
Jednoduché náþrtky a plánky
6. - 7. roþník
1. Planeta ZemČ
Uþivo
Vesmír. Vznik vesmíru. Vývoj poznávání vesmíru.
Slunce a sluneþní soustava.
170
v þinnostech prokázat porozumČní pojmĤm: glóbus, mČĜítko glóbusu, poledníky, místní
poledník, hlavní poledník, rovnobČžky, zemČpisná síĢ, zemský rovník, nadhlavník, obratníky,
polární kruhy, letní slunovrat, zimní slunovrat, jarní rovnodennost, podzimní rovnodennost,
polární den, polární noc, zemČpisné souĜadnice, zemČpisná délka, zemČpisná šíĜka, þasová
pásma, smluvený þas,datová mez,
vysvČtlit délku dnĤ a nocí na Zemi v závislosti na zemČpisné šíĜce a pravidelné stĜídání roþních
období v mírných podnebných pásech,
171
Obþanská výchova
Obþanská výchova
urþovat zemČpisnou polohu na mapách podle údajĤ zemČpisné šíĜky a zemČpisné délky,
vysvČtlit pĜíþiny rozdílného þasu jednotlivých míst na Zemi, pochopit podstatu, smysl a úþel
þasových pásem na Zemi, úlohu hlavního (nultého) poledníku a 180. poledníku (výchozího pro
datovou mez) pro urþování þasu na Zemi,
rozeznávat druhy map podle mČĜítka a obsahu map, vyjádĜit zpĤsob znázornČní výškopisu a
polohopisu na mapách, charakterizovat vysvČtlivky - znaþkový klíþ map a v souvislosti s tím
s porozumČním pracovat s pojmy: výškopis, vrstevnice, výšková kóta, nadmoĜská výška,
hloubnice, polohopis, smluvené znaþky,
aplikovat na konkrétních pĜíkladech praktické þinnosti s mapami: urþování svČtových stran na
mapách, orientace mapy podle svČtových stran, þtení obsahu map, mČĜení na mapách,
orientovat se v zemČpisných atlasech (rĤzné druhy atlasĤ, jejich funkce, použití rejstĜíku apod.).
orientovat se v objektech, jevech a procesech a v rozložení prvkĤ v pedosféry, používat
s porozumČním pojmy: složení pĤdy, pĤdní profil, humus, mateþná hornina, typy a struktura
pĤd, eroze a úbytek pĤd, význam a ochrana pĤd,
lokalizovat na mapách pĜibližný rozsah nejvýznamnČjších pĤdních typĤ a charakterizovat jejich
hospodáĜské využití,
orientovat se v objektech, jevech a procesech a v rozložení prvkĤ biosféry v geografických
šíĜkových pásmech na Zemi, urþit a lokalizovat a s porozumČním charakterizovat tato pásma na
mapách (tropické lesy, savany, pouštČ a polopouštČ, stepi, lesostepi, lesy mírného pásu, tundra a
lesotundra),
objasnit uspoĜádání rostlinstva a živoþišstva v závislosti na zemČpisné šíĜce a nadmoĜské výšce
v jednotlivých pĜírodních oblastech ZemČ a vlivy þlovČka na pĜírodní prostĜedí.
3. PĜírodní složky a oblasti ZemČ
4. ZemČpis svČtadílĤ, oceánĤ a Ruska
Uþivo
Uþivo
Geografická (krajinná) sféra.
PĜírodní sféra a její složky.
Litosféra.
Atmosféra.
Hydrosféra.
Pedosféra.
Biosféra.
PĜírodní oblasti ZemČ.
*****
Praktické demonstrace uþiva podle vybraného obrazového materiálu, audiovizuálních poĜadĤ a
na mapách.
Okamžité pozorování poþasí v místČ školy a bydlištČ, výpoþet denní prĤmČrné teploty.
SvČtadíly a oceány.
PĜehled oceánĤ.
Polární kraje.
Afrika.
Austrálie a Oceánie.
Amerika.
Asie.
Rusko.
Evropa.
Politické a hospodáĜské rozdČlení Evropy.
Jižní Evropa.
Západní Evropa.
Severní Evropa.
StĜední Evropa.
Východní Evropa.
Jihovýchodní Evropa.
*****
Orientace na atlasových a nástČnných mapách, þtení map.
ýinnosti se zemČpisnými pracovními sešity.
ýinnosti s vybranými obrazovými materiály, statistickými podklady, audiovizuálními poĜady a
vybranou literaturou.
vysvČtlit s porozumČním pojem geografická (krajinná) sféra jako soubor všech krajin na
zemském povrchu tvoĜený pĜirodou a lidskou spoleþností a výsledky její þinnosti,
urþit jednotlivé složky pĜírodní sféry,
orientovat se v objektech, jevech a procesech v litosféĜe, v rozložení prvkĤ litosféry: objasnit s
porozumČním stavbu zemského tČlesa, dna oceánĤ, proces zemČtĜesení a sopeþné þinnosti, vznik
pohoĜí, proces zvČtrávání, þinnost vČtru a pĤsobení povrchové tekoucí vody, ledovcĤ a ledu na
utváĜení zemského povrchu,
orientovat se v objektech, jevech a procesech v atmosféĜe a v rozmístČní prvkĤ atmosféry,
pracovat s porozumČním s pojmy: poþasí, meteorologické prvky, celkový obČh vzduchu
v atmosféĜe, tlak vzduchu, proudČní vzduch, podnebí, podnebné pásy na Zemi, vítr, pasáty,
monzuny, ochrana ovzduší,
urþit a vyhledat na mapách podnebné pásy na Zemi: tropický pás, subtropické pásy, mírné pásy,
polární pásy,
objasnit elementárním zpĤsobem planetární obČh vzduchu v atmosféĜe, vytvoĜit si pĜedstavu o
vlivu teploty a tlaku vzduchu na proudČní vzduchu z oblastí vyššího tlaku do oblastí nižšího
tlaku vzduchu,
orientovat se v objektech, jevech a procesech a rozložení prvkĤ v hydrosféĜe, pracovat
s porozumČním s pojmy: oceány a moĜe, pohyby moĜské vody, voda na pevninČ, vodní toky,
ledovce, podpovrchová voda, prameny, bezodtokové oblasti, jezera, bažiny, umČlé vodní nádrže,
vyhledat na mapách svČtové oceány, nejvýznamnČjší svČtová moĜe, Ĝeky, jezera a nejvČtší
pĜehradní nádrže, nejrozsáhlejší pevninské ledovce a bezodtokové oblasti,
172
vyjmenovat a vyhledat na mapČ svČta jednotlivé svČtadíly na Zemi, urþit jejich zemČpisnou
polohu a porovnat jejich rozlohu,
charakterizovat význam a hospodáĜské využité oceánĤ, stav a problémy životního prostĜedí
oceánĤ,
urþit a vyhledat na mapách zemské polární oblasti, uvést jejich mimoĜádný význam pro tvorbu a
ochranu životního prostĜedí na Zemi,
posoudit význam mezinárodní politické a vČdecké spolupráce pĜi výzkumu a využívání
polárních oblastí,
charakterizovat polohu, rozlohu, þlenitost pobĜeží, povrch, podnebí, charakter a rozmístČní
vodstva, rostlinstva, živoþišstva, pĜírodních zdrojĤ, obyvatelstva a hospodáĜských aktivit v
Africe, Austrálii a Oceánii, Americe, Asii a v Rusku,
173
Obþanská výchova
vyhledat na mapách a charakterizovat jednotlivé zemČpisné oblasti Afriky, urþit nejvýznamnČjší
státy tČchto oblastí,
s pomocí mapy lokalizovat a pĜeþíst jednotlivé státy a teritoria Australského svazu, urþit hlavní
oblasti a nejvýznamnČjší státy Oceánie,
uvést a vyhledat na mapách nejvýznamnČjší hlavní a ostatní velká africká mČsta, hlavní mČsto a
nejvČtší mČsta Australského svazu a hlavní mČsto Nového Zélandu,
vyjmenovat, vyhledat na mapách a charakterizovat jednotlivé kulturní a zemČpisné oblasti
Ameriky,
urþit, vyhledat na mapách a charakterizovat státy Severní Ameriky,
uvést a vyhledat na mapách významné oblasti koncentrace obyvatelstva, zemČdČlské a
prĤmyslové oblasti Kanady a USA, hlavní mČsta a nejvýznamnČjší mČsta Kanady a USA,
vyjmenovat, vyhledat na mapách a charakterizovat nejvýznamnČjší státy Latinské Ameriky,
vyhledat na mapách a charakterizovat významné oblasti koncentrace obyvatelstva, hlavní
prĤmyslové a zemČdČlské oblasti, urþit a vyhledat hlavní a nejvČtší mČsta uvedených státĤ,
urþit, vyhledat na mapách a charakterizovat kulturní a zemČpisné oblasti Asie, jejich
nejvýznamnČjší státy, hlavní koncentrace obyvatelstva, hospodáĜské oblasti, urþit a vyhledat
hlavní a nejvýznamnČjší mČsta,
zdĤvodnit mimoĜádné hospodáĜské postavení Japonska v asijském regionu, charakterizovat
hospodáĜský rozvoj novČ industrializovaných zemí Jižní a Jihovýchodní Asie,
posoudit aktuální demografickou, politickou a hospodáĜskou pozici ýíny v Asii a ve svČtČ,
urþit, vyhledat na mapách a charakterizovat zemČpisné oblasti Ruska: evropskou oblast,
asijskou oblast,
objasnit aktuální politické a hospodáĜské postavení Ruska ve svČtČ,
vyhledat na mapách a charakterizovat významné oblasti koncentrace obyvatelstva a
hospodáĜských aktivit v Rusku, urþit a vyhledat hlavní mČsto a další významná ruská mČsta.
popsat zemČpisnou polohu a rozlohu Evropy, þlenitost pobĜeží, povrch, podnebí, rozložení
vodstva, rostlinstva a živoþišstva, pĜírodních zdrojĤ, obyvatelstva a hlavních hospodáĜských
aktivit v EvropČ,
objasnit aktuální politické a hospodáĜské rozdČlení Evropy,
urþit a vyhledat na mapách jednotlivé zemČpisné a kulturní oblasti Evropy, hlavní soustĜedČní
obyvatelstva a hospodáĜství,
vyjmenovat, vyhledat na mapách a charakterizovat hospodáĜsky a politicky nejvýznamnČjší
státy jednotlivých oblastí Evropy, hlavní a nejvČtší mČsta tČchto státĤ,
rozlišovat více zemČpisných podrobností o státech stĜední Evropy, zejména o sousedních státech
ýeské republiky,
zhodnotit pĜehlednČ aktuální stav životního prostĜedí v jednotlivých zemČpisných oblastech
Evropy a místní rizikové faktory ovlivĖující životní prostĜedí,
vyhledat na mapách nejvýznamnČjší oblasti rekreace a cestovního ruchu v EvropČ, posoudit
pĜírodní a spoleþenské þinitele cestovního ruchu v tČchto územích,
8. - 9. roþník
5. Spoleþenské a hospodáĜské složky krajiny
Uþivo
Lidé na Zemi.
SvČtové hospodáĜství.
SvČtové zemČdČlství, rybolov, lesní a vodní hospodáĜství.
SvČtový prĤmysl.
RozmístČní dopravy a spojĤ.
174
Obþanská výchova
Služby obyvatelstvu.
Cestovní ruch.
SvČtový trh a mezinárodní obchod.
Ekologie a zemČpis.
Krajina, základní složky, základní pojmy.
Krajina a þinnost lidské spoleþnosti.
SvČtové (globální) ekologické problémy.
*****
Orientace na atlasových a nástČnných mapách obyvatelstva a hospodáĜství svČta.
ýinnosti se statistickými materiály a podklady, srovnávání absolutních a relativních údajĤ o
obyvatelstvu a svČtovém hospodáĜství.
ýinnosti s vybranými obrazovými a audiovizuálními poĜady.
Konkretizace složek krajiny a pojmĤ z krajinné ekologie: ekologie, krajina, životní prostĜedí.
ZjišĢování pĜevažující funkce a typu místní krajiny a oblasti.
Pozorování a zjišĢování vlivu spoleþenských a hospodáĜských aktivit na krajinu a životní
prostĜedí na pĜíkladČ místní krajiny.
ýinnosti se statistickými materiály, grafickými a mapovými podklady zobrazujícími aktuální
stav životního prostĜedí.
Soustavná aktualizace globálních ekologických problémĤ.
Referáty.
orientovat se v poþtu a rozmístČní lidí na Zemi, v údajích o rĤstu poþtu obyvatel svČta, o
stČhování a ukazatelích spoleþenského a hospodáĜského pohybu obyvatelstva, o existenci a
rozmístČní lidských ras, národĤ, jazykĤ a náboženství na Zemi, o charakteru, funkci a rozmístČní
lidských sídel, o rozmístČní nejvýznamnČjších mČstských aglomerací a velkomČst svČta,
charakterizovat úlohu a hlavní odvČtví svČtového hospodáĜství podle sektorĤ, urþit a vyhledat na
mapách hlavní oblasti svČtového hospodáĜství,
zhodnotit hlavní charakter, funkci a rozmístČní svČtového zemČdČlství, rybolovu, lesního a
vodního hospodáĜství,
konkretizovat význam, charakter a rozmístČní svČtové prĤmyslové výroby podle odvČtví,
lokalizovat nejvýznamnČjší prĤmyslové oblasti svČta,
charakterizovat význam a postavení dopravy ve svČtČ, urþit hlavní svČtové dopravní cesty a
dopravní uzly, druhy dopravy, þinitele ovlivĖující rozvoj dopravy a spojĤ,
posoudit význam sektoru služeb v dnešním svČtČ, urþit þinitele ovlivĖující rozmístČní rekreace a
cestovního ruchu ve svČtČ, vyhledat na mapách nejvýznamnČjší oblasti cestovního ruchu a
rekreace v EvropČ a mimo Evropu,
zhodnotit význam a hlavní smČry svČtového trhu a mezinárodního obchodu pro další rozvoj
svČtového hospodáĜství,
používat s porozumČním pojem ekologie, vyjmenovat pĜíklady hlavních ekologických oborĤ,
vysvČtlit svými slovy vzájemný vztah ekologie a zemČpisu (geografie) pĜi spolupráci na
výzkumu ekologie krajiny,
používat s porozumČním pojmy: geografická (krajinná) sféra, pĜírodní (fyzickogeografická)
sféra, spoleþenská, hospodáĜská, technická sféra, krajina, pĜírodní krajina, kulturní krajina,
pĜírodní prostĜedí, životní prostĜedí,
urþit a pojmenovat jednotlivé složky životního prostĜedí krajiny: neživé (abiotické) složky
pĜírodního prostĜedí, živé (biotické) složky pĜírodního prostĜedí, pĜírodní, spoleþenské a
hospodáĜské prvky v obytném, pracovním a rekreaþním prostĜedí,
používat s porozumČním a uvést konkrétní pĜíklady pojmĤ: populace, spoleþenstvo (biocenóza),
ekotop, ekosystém,
175
Obþanská výchova
Obþanská výchova
slovnČ vyjádĜit projevit, že ekosystém je základní stavební a funkþní jednotka pĜírody,
pojmenovat krajinotvorné þinitele a hlavní krajinotvorné procesy,
urþit a charakterizovat typy souþasných krajin na Zemi: pĜírodní krajiny, kulturní krajiny,
urþit a uvést konkrétní pĜíklady typĤ kulturních krajin podle stupnČ pĜemČny lidskou þinností,
pojmenovat a charakterizovat kulturní krajiny z hlediska pĜevažující funkce jejich využití,
posoudit, jak spoleþenské a hospodáĜské vlivy lidské spoleþnosti pĤsobí dlouhodobČ v prostoru
a v þase na krajinu a životní prostĜedí, uvést kladné a záporné konkrétní pĜíklady, zejména v
místní krajinČ a v místní oblasti,
objasnit dĤsledky tČžby nerostných surovin na krajinu a životní prostĜedí, uvést konkrétní
pĜíklady z vlastní zkušenosti,
urþit a charakterizovat pĤsobení prĤmyslových aktivit na krajinu a životní prostĜedí, uvést
konkrétní pĜíklady,
zhodnotit vlivy a dopady zemČdČlské výroby a lesnictví na krajinu a životní prostĜedí, uvést
konkrétní pĜíklady,
objasnit vlivy a dopady urbanizace, dopravy, cestovního ruchu a rekreaþních aktivit na krajinu a
životní prostĜedí, uvést konkrétní pĜíklady na základČ vlastních zkušeností a zpráv ze
sdČlovacích prostĜedkĤ,
zdĤvodnit, že poškozování krajiny a životního prostĜedí vlivem dlouhodobého úþinku
uvedených spoleþenských a hospodáĜských aktivit vzniká spolupĤsobením a násobením všech
tČchto þinitelĤ, uvést takové konkrétní pĜíklady poškozování ovzduší, vod a pĤd,
pojmenovat a objasnit hlavní souþasná civilizaþní rizika a svČtové ekologické problémy,
naznaþit hlavní ekologické pĜístupy k Ĝešení problematiky životního prostĜedí, vysvČtlit pojem
trvale udržitelný rozvoj lidské spoleþnosti,
vyjádĜit svými slovy hlavní zásady ochrany pĜírody a životního prostĜedí,
znát chránČná území ochrany pĜírody v místní krajinČ a v místní oblasti, nejvýznamnČjší
velkoplošná chránČná území pĜírody v ýeské republice (národní parky a pĜíklady chránČných
krajinných oblastí), nČkteré pĜíklady nejvýznamnČjších pĜírodních národních parkĤ ve svČtČ,
PoĜizování jednoduchých srovnávacích náþrtkĤ pro územní kritéria podobnosti a odlišnosti státĤ
svČta.
6. Politická mapa dnešního svČta
Uþivo
Státy na Zemi, spoleþné a odlišné znaky.
Státy svČta podle svrchovanosti.
Státy svČta podle polohy a územní rozlohy.
Státy svČta podle poþtu a pĤvodu obyvatel.
Státy svČta podle prĤbČhu a tvaru státních hranic.
Státy svČta podle správního þlenČní.
Státy svČta podle státního zĜízení a formy vlády.
Státy svČta podle politického systému a podle politické moci.
Politická a hospodáĜská seskupení státĤ svČta, mezinárodní organizace, OSN.
Státy svČta podle stupnČ rozvoje.
Souþasná ohniska politický národnostních a náboženský konfliktĤ.
Nové státy na mapČ svČta.
*****
Orientace na fyzickogeografických, politických a hospodáĜských mapách svČta.
ýtení map: konkrétní pĜíklady státĤ svČta podle uvedených kritérií odlišnosti a podobnosti.
ýinnosti se zemČpisnými pracovními sešity.
ýinnosti s aktuálními vybranými materiály ze sdČlovacích prostĜedkĤ a poĜadĤ.
Samostatné referáty žákĤ k tematice.
176
Co by mČl žák umČt:
uvést orientaþnČ aktuální poþet státĤ souþasného svČta,
uvést pĜíklady kritérií vzájemné odlišnosti a podobnosti souþasných státĤ svČta,
rozeznávat státy svČta podle hlediska svrchovanosti: nezávislé (suverénní, svrchované) státy,
závislá území,
rozlišovat státy svČta podle zemČpisné polohy: pĜímoĜské státy, ostrovní a souostrovní státy,
vnitrozemské státy,
rozeznávat orientaþnČ nejvČtší a nejmenší státy svČta podle územní rozlohy,
rozlišovat státy svČta podle poþtu a pĤvodu obyvatel, uvést orientaþnČ nejlidnatČjší a málo
zalidnČné státy svČta, pĜíklady pĜesídleneckých státĤ,
posuzovat státy svČta podle prĤbČhu a tvaru státních hranic: pĜírodní státní hranice, umČlé
hranice, pĜímoþaré (geometrické) umČlé hranice,
rozeznávat státy svČta podle správního þlenČní: jednotné (unitární) státy, federativní (složené,
spolkové) státy,
rozlišovat státy svČta podle státního zĜízení a formy vlády: republiky, monarchie, pracovat
s porozumČním s pojmy: ústava, prezidentský typ vlády, parlamentní typ vlády, monarcha,
monarchistický typ vlády, absolutistická monarchie, ústavní (konstituþní) monarchie a uvádČt
konkrétní územní pĜíklady k tČmto pojmĤm,
jmenovat konkrétní územní pĜíklady státĤ s demokratickým politickým systémem, státĤ s
parlamentní demokracií, státĤ s totalitním politickým systémem, s diktaturou, s vládou jedné
politické strany,
uvést, vyhledat na mapách a charakterizovat pĜíklady státĤ podle stupnČ rozvoje: nejvyspČlejší
státy svČta s tržním hospodáĜstvím, stĜednČ rozvinuté státy, málo rozvinuté - rozvojové státy,
uvést pĜíklady nejvýznamnČjších politických, vojenských a hospodáĜských seskupení a sdružení
státĤ svČta, charakterizovat v elementární podobČ cíle, zásady a þinnost Organizace spojených
národĤ (OSN), Evropské unie a Severoatlantického paktu (NATO),
objasnit pojem neutrální (nestranná) státní politika, uvést územní pĜíklady neutrálních státĤ,
lokalizovat na politické mapČ svČta aktuální pĜíklady politických, národnostních a
náboženských konfliktĤ ve svČtČ,
urþit a vyhledat na politické mapČ svČta novČ vzniklé státy a oblasti, o kterých se aktuálnČ
hovoĜí v souvislostmi s politickými, hospodáĜskými, kulturními a jinými významnými událostmi
ve svČtČ.
7. ZemČpis ýeské republiky
Uþivo
ýeská republika na mapČ Evropy.
PĜírodní podmínky ýeské republiky.
Obyvatelstvo a sídla.
HospodáĜství.
Oblasti ýeské republiky.
MĤj domov.
*****
Orientace na atlasových a nástČnných mapách ýeské republiky.
ýinnosti s vybranými obrazovými materiály, diapozitivy, filmy a videopoĜady, se statistickými
podklady.
ýinnosti s pracovními sešity.
177
Obþanská výchova
ZemČpisná cviþení a pozorování v místní krajinČ.
charakterizovat zemČpisnou polohu a rozlohu území ýeské republiky v kontextu Evropy a
StĜední Evropy, urþit sousední státy ýeské republiky,
orientovat se v pĜírodních podmínkách ýeské republiky, popsat povrch a jeho þlenČní, vznik a
vývoj reliéfu, urþit a vyhledat na mapách hlavní horopisné celky, charakterizovat podnebí,
rozmístČní vodstva a pĤd, rostlinstva a živoþišstva,
posoudit aktuální otázky životního prostĜedí na území celé ýeské republiky,
uvést hlavní údaje o rozmístČní obyvatelstva a sídel v ýeské republice,
zhodnotit údaje o rozmístČní hlavních hospodáĜských aktivit v ýeské republice: prĤmysl,
zemČdČlství, doprava a spoje, služby obyvatelstvu, rekreace a cestovní ruch, zahraniþní obchod,
pojmenovat a vyhledat na mapách jednotlivé geografické oblasti popĜ. vyšší územnČ
samosprávné celky v ýeské republice a charakterizovat jejich pĜírodní, sídelní a hospodáĜské
pĜedpoklady, osobitosti, zvláštnosti a kulturní zajímavosti,
urþit a vyhledat na mapách nejvýznamnČjší sídelní stĜediska jednotlivých oblastí ýeské
republiky,
posoudit souþasnou funkci jednotlivých oblastí v ýeské republice,
charakterizovat hlavní pĜírodní a kulturní pĜedpoklady jednotlivých oblastí ýeské republiky pro
domácí i zahraniþní cestovní ruch a rekreaci,
vymezit a konkretizovat území místní krajiny a regionu místní oblasti a charakterizovat
pĜírodní, sídelní, hospodáĜské, kulturní a ekologické pomČry tČchto území.
RozšiĜující a doplĖující uþivo pro všechny roþníky zemČpisu:
Praktický zemČpis.
NámČty pro zemČpisná pozorování a cviþení v terénu a pro zemČpisné exkurze ve všech
roþnících povinné výuky zemČpisu :
Praktická topografie pĜi pohybu v terénu.
Praxe s mapami a atlasy.
Druhy map.
Obsah map.
Klíþ smluvených znaþek.
Druhy atlasĤ.
Orientace v geografických atlasech.
Železniþní a autobusový jízdní Ĝád.
Zásady pohybu a pobytu v pĜírodČ.
Azimut - pochodový úhel.
Situaþní náþrtky a plánky v krajinČ.
Výstroj, výzbroj, dorozumívací technika pĜi pobytu v pĜírodČ.
Stany, pĜírodní úkryty a pĜístĜešky.
OhnČ a vaĜení ve volné pĜírodČ.
Bezpeþnost pĜi pohybu a pobytu v pĜírodČ.
*****
Urþování svČtových stran pomocí kompasu, busoly i jinými zpĤsoby.
Orientace podle význaþných objektĤ v krajinČ.
Urþování a odhad vzdáleností.
ýtení pochodových a turistických znaþek.
Orientace mapy.
178
Obþanská výchova
Urþování objektĤ v terénu podle mapy, urþování vlastního stanovištČ.
ýinnosti s turistickými mapami.
MČĜení na mapách.
Práce s rejstĜíkem v atlasech.
Urþování pásmového þasu.
ýinnosti s jízdními Ĝády.
Urþování azimutu v terénu, azimutové hry.
Praktické þinnosti a ukázky chování pĜi pohybu a pobytu ve volné pĜírodČ, nácvik modelových
situací a zásad bezpeþnosti.
Obsah zemČpisu je v tomto projektu koncipován jako cyklus celkem sedmi vzájemnČ
propojených a na sebe navazujících tematických okruhĤ, pro jejichž výuku zajišĢuje uþební plán
základní školy v 6. - 9. roþníku minimální týdenní þasovou dotaci.O nadstandardní þasové dotaci
a vlastní organizaci výuky zemČpisu v každém roþníku rozhoduje Ĝeditel školy po dohodČ s uþiteli.
Uvedený obsah uþiva respektuje kmenové uþivo stanovené ve Standardu základního
vzdČlávání. Uþivo zemČpisu se doporuþuje realizovat na školách ve dvou kompaktních blocích, v 6.
- 7. roþníku a v 8. - 9. roþníku. Vymezení a posloupnost Ĝazení okruhĤ uþiva, stejnČ jako Ĝazení
pojmĤ, poznatkĤ a þinností není závazné, netvoĜí chronologicky uspoĜádaný systém uþiva, ale
jen vČcnČ a logicky utĜídČný a koncentrovaný obsah. Doporuþuje se však, vzhledem k možnému
pĜechodu žákĤ základní školy na šestileté gymnázium, aby se v 6. - 7. roþníku realizovala výuka v
tČch tematických okruzích, které jsou v tomto projektu navrženy.
PĜedpokládá se, že si uþitel vypracuje vlastní þasovČ tematický plán s ohledem na místní
podmínky své školy. RozšiĜující a doplĖující uþivo zemČpisu pro 6. - 9. roþník, obsahující námČty
a doporuþené þinnosti praktického zemČpisu vþetnČ zemČpisných cviþení a pozorování v terénu a
zemČpisných exkurzí, je uvedeno v závČreþné þásti uþebních osnov. V systému výuky zemČpisu se
doporuþuje uskuteþĖovat zemČpisná cviþení a pozorování v terénu ve všech roþnících a ve všech
obdobích školního roku s pĜihlédnutím na tematiku výuky a provozní a technické možnosti na
školách. Celodenní zemČpisné exkurze lze doporuþit na závČr každého školního roku. MĤže to být
exkurze se speciálním nebo komplexním zemČpisným zamČĜením. Speciálními tématy mohou být
rĤzná zamČĜení na fyzickogeografickou nebo socioekonomickou problematiku místní krajiny.
Komplexní exkurzi lze realizovat i ve spojení s ostatními pĜírodovČdnými pĜedmČty, zejména s
ohledem na problematiku životního prostĜedí místní krajiny, ale také s dČjepisem a obþanskou
výchovou ve vztahu ke komplexnímu kulturnímu obrazu místního regionu.
179
Obþanská výchova
DċJEPIS
Specifické cíle
Výuka dČjepisu otevírá žákĤm pohled na hlavní období dČjinného vývoje lidstva a
vlastního národa, seznamuje je s významnými historickými událostmi a osobnostmi, které ovlivnily
život pĜedcházejících generací a mají význam i pro orientaci v souþasném spoleþenském životČ.
Vyuþovací þinnost uþitele by mČla vytváĜet podmínky k tomu,
aby žáci poznali, jak se postupnČ mČnil zpĤsob života lidí v nejdĤležitČjších epochách dČjinného
vývoje,
aby se dovedli orientovat v kontinuitČ národních dČjin a v jejich významných obdobích, aby
chápali smysl událostí a þinĤ osobností, které ovlivĖovaly jejich bČh a spoleþenský vývoj,
aby chápali souvislosti celospoleþenského dČní se životem lidí vlastního regionu i souvislosti
národních a svČtových dČjin,
aby se nauþili zaĜazovat události do chronologické následnosti a vysvČtlovat jejich vzájemné
vztahy (pĜíþiny a dĤsledky),
aby mČli pĜíležitost (i s využitím poznatkĤ ze své mimoškolní þinnosti) o tČchto událostech
souvisle vyprávČt,
aby umČli výstižnČ charakterizovat a vysvČtlovat nejdĤležitČjší historické události a zaujímat k
nim vlastní stanovisko.
K specifickým možnostem výuky dČjepisu na základní škole patĜí i formování takových
postojĤ, jako je úcta ke kulturnímu dČdictví lidstva a vlastního národa, k duchovním a materiálním
výtvorĤm minulosti, snaha o ochranu historických a kulturních památek, smysl pro etnické,
náboženské a kulturní odlišnosti jiných národĤ, jejich respektování, pochopení pĜínosu tČchto
národních specifik pro souþasný multikulturální svČt, pochopení potĜeby života v míru jako
prvoĜadé potĜeby a jako jediné humánní možnosti Ĝešení souþasných globálních problémĤ lidstva.
VýbČr uþiva a jeho strukturalizace vychází z chronologického pojetí, které je funkþnČ
kombinováno s tematickým.
VýbČr uþiva je proveden tak, aby žáci získali celistvý a objektivní obraz historie v její
mnohostrannosti a rĤznorodosti.
DĤraz je položen pĜedevším na hlubší poznání dČjin vlastního národa v kontextu s
evropským a svČtovým vývojem, dČjin kultury (vČdy, techniky, zpĤsobu života, náboženství,
umČní), a pĜínosu jednotlivých státĤ, oblastí a civilizací pro rozvoj vzdČlanosti.
V každém období vyuþující vybere jedno nebo nČkolik témat (událostí, spoleþenských
jevĤ, významných osobností ap.), která objasní hloubČji v širších vztazích a souvislostech
s využitím výsledkĤ samostatné práce žákĤ a poznatkĤ získaných v jiných pĜedmČtech a z jiných
zdrojĤ. Témata vybírá podle jejich dĤležitostí s pĜihlédnutím k zájmu žákĤ a k místním
podmínkám.Tematické okruhy zaĜazuje i pĜi upevĖování a systemizaci uþiva na závČr každého
tematického celku, roþníku a hlavnČ na závČr dČjepisného vyuþování.
Vyuþující se zamČĜí na výklad uþiva urþeného k trvalému osvojení a nezatČžuje žáky
podrobnostmi (tradiþním popisem þasto i nepodstatných historických událostí a spoleþenských jevĤ,
neúmČrným množstvím þasových údajĤ, jmen, pojmĤ atd.). Tím pĜispívá ke komplexnČjšímu
pohledu na historii, k hlubšímu poznání jednotlivých období, k pochopení vzájemných vztahĤ mezi
dČjinami regionu, národa, okolních zemí a svČta, k intenzivnČjšímu citovému vztahu žákĤ k
poznávanému a k rozvoji jejich samostatného a kritického myšlení.
180
Obþanská výchova
Orientací na podstatné uþivo jsou vytváĜeny podmínky pro seznamování žákĤ s historií
zpĤsobem odpovídajícím jejich poznávacím schopnostem (dodržování správného pomČru mezi
konkretizací historického vývoje a jeho zobecnČním, líþení historických událostí, života a významu
významných osobností atd.), pro rozvíjení jejich schopností samostatnČ získávat poznatky z
rĤzných zdrojĤ a pro dialog, v nČmž prokazují schopnost hodnotit historické události a obhajovat
své názory a stanoviska.
TČmto cílĤm odpovídají formy práce, vyuþovací metody a pracovní postupy. K
nejefektivnČjším patĜí výklad, práce s uþebnicí, historickými mapami, pĜístupnČjšími historickými
dokumenty, odbornou literaturou apod., dialogické metody a Ĝešení pĜimČĜených úkolĤ s
využíváním poznatkĤ, které žáci získali v jiných pĜedmČtech, z þetby historické beletrie, z
divadelních her, rozhlasových a televizních poĜadĤ, návštČv historických expozic, výstav, muzeí,
kulturních památek atd.
ZávČr dČjepisného vyuþování tvoĜí výklad tematických okruhĤ dĤležitých jednak k
podrobnČjšímu objasnČní dané problematiky a jednak k upevnČní základních poznatkĤ a jejich
zaþlenČní do širších souvislostí. Vzhledem k tomu, že témata pĜesahují rámec jednotlivých období a
v nČkterých pĜípadech i regionĤ, bude vyuþující objasĖovat vývojovČ s vysvČtlením specifik
v jednotlivých obdobích a oblastech. VýbČr témat úžeji nebo šíĜeji koncipovaných, pĜípadnČ
zaĜazení i dalších, je plnČ v pravomoci vyuþujících.
Do 6. a 7. roþníku doporuþujeme zaĜadit uþivo o pravČku, starovČku, stĜedovČku a poþátku
novovČku a do 8. a 9. roþníku výklad historie od 18. století do souþasnosti.
6. - 9. roþník
Úvod do vyuþování dČjepisu
Uþivo
Proþ a jak poznáváme minulost - úkol historické vČdy, práce historika.
Hmotné a písemné prameny - archivy, muzea, galerie, knihovny.
Vnímání historického þasu. Hlavní období historie.
vysvČtlit cíl a zpĤsob poznávání historie, poslání a hlavní úkoly archivĤ, muzeí, knihoven,
galerií
orientovat se v historickém þase (urþit století pĜ. n. l. a po n.l.)
vyjmenovat hlavní období historie
zamČĜení regionálních archivĤ, muzeí, knihoven, galerií
práce historika
základní historická literatura
PravČk
Uþivo
Výklad vzniku svČta a þlovČka v mýtech a náboženstvích.
VČdecký výklad vzniku svČta a þlovČka.
Charakteristika paleolitu, neolitu a doby kovĤ (nástroje, zpĤsob obživy, spoleþenská organizace,
zpĤsob života, umČní).
Vývoj þlovČka.
181
Obþanská výchova
Hlavní rasy a jazyky.
Významná archeologická nalezištČ v naších zemích a v EvropČ.
struþnČ charakterizovat souþasný vČdecký názor na vznik svČta a þlovČka
charakterizovat paleolit, neolit a období kovĤ
struþnČ popsat pravČké osídlení Evropy a našich zemí
pĜehled dĜívČjších a souþasných výkladĤ vzniku a vývoje svČta a þlovČka
hlavní rasy a jazyky
vývoj þlovČka - vzájemný vztah prostĜedí a þlovČka
vývoj nástrojĤ, zpĤsob obživy, spoleþenské organizace
pravČké umČní
práce archeologa
pravČké dČjiny regionu
StarovČk
Uþivo
PĜehled státĤ starovČkého východu: Egypt, státy v oblasti Mezopotámie a PĜedního východu,
Indie, ýína (obecné rysy a specifické zvláštnosti jejich hospodáĜského, spoleþenského,
politického a kulturního vývoje).
Kultura státĤ starovČkého východu (písmo, základy vČd, zpĤsob života, náboženství, umČní).
PĜínos starovČkých státĤ pro rozvoj svČtové kultury.
objasnit vliv pĜírodních pomČrĤ na vývoj starovČkých státĤ
uvést obecné znaky a specifické zvláštnosti jejich hospodáĜského, spoleþenského, politického,
kulturního a náboženského vývoje
objasnit pĜínos starovČkých státĤ pro rozvoj svČtové civilizace
hospodáĜství starovČkých státĤ - zemČdČlství, Ĝemeslná výroba, obchod
vČda a umČní starovČkých státĤ
historie jednotlivých státĤ a jejich pĜínos pro rozvoj svČtové kultury
StarovČké ěecko
Uþivo
Nejstarší období Ĝeckých dČjin. Báje a povČsti - Ilias a Odyssea. Náboženství, zpĤsob života,
hospodáĜství.
NámoĜní obchod a kolonizace.
Význam stykĤ s okolním svČtem.
Státní zĜízení a zpĤsob života v mČstských státech - Sparta, Atény. Významné osobnosti.
ěecko - perské války.
Boj o nadvládu v ěecku. Peloponéská válka.
ěecká kultura - písmo, vČda (filozofie, historie, pĜírodní vČdy), umČní (divadlo, literatura,
architektura, sochaĜství, malíĜství), sport a hry. Významné osobnosti.
182
Obþanská výchova
Ovládnutí ěecka Makedonií. ěíše Alexandra Makedonského.
Helenistická kultura.
PĜínos Ĝecké a helenistické kultury pro rozvoj evropské civilizace.
objasnit vliv pĜírodních pomČrĤ na rozvoj Ĝecké spoleþnosti
objasnit úlohu bájí, povČstí a náboženství v životČ ěekĤ
vysvČtlit význam stykĤ ěekĤ s okolním svČtem
porovnat státní zĜízení a zpĤsob života ve SpartČ a v Aténách
charakterizovat pĜínos Ĝecké a helenistické kultury pro rozvoj evropské civilizace
charakterizovat dílo a odkaz významných osobností
krétská a mykénská kultura
Ĝecká a helenistická kultura - hlubší seznámení s vybranými vČdními a umČleckými obory
charakter mČstských státĤ
významné osobnosti Ĝeckých dČjin
vývoj ve vybraném mČstském státČ
historické památky
StarovČký ěím
Uþivo
PĜírodní pomČry a osídlení Apeninského poloostrova. Etruská kultura.
Nejstarší období Ĝímských dČjin v bájích, povČstech a ve svČtle vČdeckých poznatkĤ.
Boj o ovládnutí Apeninského poloostrova a StĜedomoĜí.
ěím v období republiky - státní zĜízení, územní rozsah, složení spoleþnosti; krize republiky,
obþanské války, povstání otrokĤ (Spartakus).
ěím v období principátu a císaĜství - státní zĜízení, rozšiĜování Ĝíše, postavení provincií, boj
proti barbarĤm, kolonát.
Vznik a podstata kĜesĢanství.
Krize Ĝímské Ĝíše - její rozdČlení, pád západoĜímské Ĝíše.
ěímská kultura - (vČda, umČní, zpĤsob života, náboženství) a její pĜínos pro rozvoj evropské
civilizace. Významné osobnosti.
popsat pĜírodní pomČry a objasnit jejich vliv na vývoj Ĝímské spoleþnosti
charakterizovat dobu královskou, období republiky a císaĜství
vysvČtlit podstatu a význam kĜesĢanství
objasnit vliv Ĝímské kultury na evropskou civilizaci
charakterizovat dílo a odkaz významných osobností
Ĝímská kultura - hlubší seznámení s vybranými vČdními a umČleckými obory
dílo a odkaz osobností Ĝímských dČjin z oblasti politického, vČdeckého a umČleckého života
charakteristika vývoje jednotlivých období
naše zemČ ve starovČku
183
Obþanská výchova
Systemizace poznatkĤ o pravČku a starovČku
PĜíklady tematických okruhĤ
hospodáĜství starovČkých státĤ - úroveĖ zemČdČlství, Ĝemeslné výroby a obchodu
spoleþnost a zpĤsob života jednotlivých vrstev
vývoj spoleþenské organizace
charakter státního zĜízení
vzdČlanost, vČda a umČní starovČkých státĤ
náboženství a jeho úloha v životČ starovČkých státĤ
pĜínos starovČkých státĤ pro rozvoj civilizace
významné umČlecké památky
StĜedovČk
Uþivo
StĜedovČk od 5. do l2. století
Osídlení Evropy po rozpadu ZápadoĜímské Ĝíše.
ZpĤsob života "barbarských" kmenĤ a jejich romanizace.
PĜijímání kĜesĢanství.
ěíše franská a byzantská.
Pokusy o podmanČní evropské civilizace - Arabové, Normané, východní koþovníci.
Slovanské kmeny. Poþátky politické organizovanosti SlovanĤ. Sámova Ĝíše. Velkomoravská Ĝíše
- územní rozsah, politický vývoj, christianizace, CyrilometodČjská misie, kultura.
Poþátky a rozvoj þeského státu za prvních PĜemyslovcĤ.
ŠíĜení kĜesĢanství. Poþátky kĜesĢanské kultury.
PĜehled významných evropských státĤ - Svatá Ĝíše Ĝímská. Poþátky anglického a francouzského
království, polského a uherského státu. Kyjevská Rus. Arabská Ĝíše. Islám.
KĜížové výpravy do Svaté zemČ.
Románská kultura v našich zemích a v EvropČ.
StĜedovČk od l3. do l5. století
ZemČdČlství, Ĝemeslná výroba a obchod. Vznik mČst.
Struktura stĜedovČké spoleþnosti a zpĤsob života jednotlivých vrstev (šlechta, rytíĜi,
mČšĢanstvo, knČžstvo, mnišské Ĝády, poddaní).
Kultura rytíĜská a církevní.
ýeský stát za posledních PĜemyslovcĤ a LucemburkĤ.
HospodáĜský a kulturní rozvoj za Karla IV..
Gotická kultura v naších zemích a v EvropČ.
Husitství - prĤbČh, výsledky, významné osobnosti.
Vývoj v EvropČ - konflikt mezi Anglií a Francií, turecké výboje, osvobození Ruska z tatarské
nadvlády, vyhnání ArabĤ z Pyrenejského poloostrova, poþátky expanze ŠpanČlska a Portugalska
do zámoĜí.
ýeský stát v období podČbradském a jagellonském - hospodáĜské, politické, náboženské a
kulturní pomČry.
Pozdní gotika, poþátky humanismu a renesance v naších zemích a v EvropČ.
popsat osídlení Evropy po rozpadu ZápadoĜímské Ĝíše a zpĤsob života "barbarských" kmenĤ
184
Obþanská výchova
charakterizovat první státní útvary na našem území (Sámova Ĝíše, Velká Morava, poþátky
þeského státu)
charakterizovat významná období vývoje þeského státu (období vlády posledních PĜemyslovcĤ,
dobu vlády Karla IV. a Václava IV., husitství, období vlády JiĜího z PodČbrad a období
jagellonské) v kontextu s evropským vývojem
popsat hospodáĜství, strukturu stĜedovČké spoleþnosti a zpĤsob života jednotlivých vrstev
charakterizovat vývoj v jednotlivých þástech Evropy
objasnit postavení a úlohu církve ve stĜedovČké spoleþnosti
popsat hlavní události ve vývoji významných evropských státĤ
charakterizovat románskou, gotickou, pozdnČ gotickou a renesanþní kulturu
spoleþnost a kultura Velké Moravy
historie jednotlivých evropských státĤ
kultura stĜedovČké spoleþnosti
náboženské pomČry v EvropČ
dČjiny regionu ve stĜedovČku
významné osobnosti þeských a evropských dČjin
Systematizace poznatkĤ o stĜedovČku
vznik, vývoj a charakter stĜedovČkých státĤ - vzájemné srovnání
složení stĜedovČké spoleþnosti - postavení a zpĤsob života jednotlivých vrstev
úloha vČdy a umČní ve stĜedovČké spoleþnosti - charakteristika jednotlivých vČdních a
umČleckých oborĤ
vzdČlanost ve stĜedovČku - školy, univerzity
úloha náboženství ve stĜedovČké spoleþnosti - charakteristika náboženských pomČrĤ v EvropČ
významné kulturní památky v EvropČ, v našich zemích a v regionu
NovovČk
Uþivo
Poþátky novovČku
Objevné cesty - prĤbČh a výsledky. Poznávání nových civilizací. DĤsledky pro Evropu.
Zaostávání stĜední a východní Evropy za Evropou západní.
Vzestup ŠpanČlska. Zápas Nizozemí o svou nezávislost.
Renesanþní humanismus a náboženská reformace.
Poþátky absolutních monarchií v Anglii a ve Francii. Svatá Ĝíše národa nČmeckého.
ýeský stát v pĜedbČlohorské dobČ.
Vznik habsburské monarchie.
Postavení þeských zemí v habsburské monarchii.
TĜicetiletá válka a její dĤsledky pro naše zemČ a stĜední Evropu.
Obþanská válka v Anglii.
DČjiny od 2. poloviny 17. do konce 18. století
Habsburská monarchie a þeské zemČ po tĜicetileté válce - hospodáĜské, náboženské, národnostní
a kulturní pomČry. UpevĖování nadvlády HabsburkĤ.
Barokní kultura (životní styl, architektura, malíĜství, sochaĜství, umČlecké Ĝemeslo, literatura,
hudba, školství).
185
Obþanská výchova
Osvícenství - rozvoj vzdČlanosti, vČdy, techniky a umČní.
Habsburská monarchie a þeské zemČ v 18. stol. - vláda a reformy Marie Terezie a Josefa II..
HospodáĜský a kulturní rozvoj þeských zemí.
Vývoj v Anglii, Francii, Rusku a Prusku.
StĜet parlamentarismu s absolutismem.
Vznik USA.
DČjiny od konce 18. století do 70. let 19. století
Francouzská revoluce - pĜíþiny, prĤbČh a výsledky.
Vliv francouzské revoluce a napoleonských válek na evropské zemČ. UspoĜádání Evropy po
VídeĖském kongresu.
Vznik rakouského císaĜství. MetternichĤv absolutismus.
PrĤmyslová revoluce v naších zemích, Rakousku a v EvropČ.
Vznik a formování obþanské spoleþnosti.
Národní obrození - charakteristika jednotlivých etap a hlavních pĜedstavitelĤ.
Liberalismus, nacionalismus a poþátky socialistických teorií.
Politický život v þeských zemích. Formování politického programu.
PrĤbČh a výsledky revoluce v roce 1848 v naších zemích a v EvropČ.
ýeské zemČ v dobČ Bachova absolutismu a v 60. letech.
Hlavní pĜedstavitelé þeského politického života.
Vznik Rakousko - Uherska.
Obþanská válka v USA.
Sjednocení NČmecka a Itálie.
popsat hlavní objevné cesty a vysvČtlit jejich význam
objasnit hospodáĜské a kulturní zmČny v EvropČ
charakterizovat postavení þeských zemí v habsburské monarchii
charakterizovat barokní kulturu a životní styl jednotlivých spoleþenských vrstev
porovnat vývoj v jednotlivých þástech Evropy
objasnit vliv osvícenství na hospodáĜský, spoleþenský a kulturní rozvoj našich zemí a ostatních
státĤ Evropy
s využitím poznatkĤ získaných v jiných pĜedmČtech charakterizovat národní obrození a objasnit
úlohu jednotlivých osobností.
objasnit vliv francouzské revoluce na evropský vývoj
popsat uspoĜádání Evropy po VídeĖském kongresu, prĤbČh a výsledky revoluce l848/49 v
našich zemích, Rakousku a ostatních státech
charakterizovat vývoj v našich zemích a v EvropČ v padesátých a šedesátých letech
charakterizovat dílo a odkaz významných osobností našich a svČtových dČjin
historické události a osobnosti našich, evropských a svČtových dČjin
historie vybraných státĤ
historie regionu
hospodáĜský rozvoj - úroveĖ zemČdČlství, Ĝemeslné, manufakturní a prĤmyslové výroby a
obchodu
kulturní vývoj - charakteristika renesance, humanismu, baroka, osvícenství
Obþanská výchova
Systemizace poznatkĤ od poþátku novovČku do 70. let l9. století
významné historické události ovlivĖující vývoj v našich zemích, v EvropČ a ve svČtČ
významné osobnosti politického, vČdeckého a umČleckého života
vývoj v þeských zemích v kontextu se stĜedoevropským a evropským vývojem
náboženské, národnostní a sociální pomČry v našich zemích v EvropČ a zpĤsob jejich Ĝešení
charakteristika vČdy, techniky a umČní
struktura novovČké spoleþnosti a zpĤsob života jednotlivých vrstev
DČjiny od konce 19. století do souþasnosti
Uþivo
DČjiny od konce 19. století do 1. svČtové války
PrĤmyslová revoluce v EvropČ a v našich zemích - zmČny v oblasti hospodáĜské, spoleþenské,
politické a kulturní.
Formování moderní obþanské spoleþnosti.
Postavení þeských zemí v Rakousko - Uhersku.
ýeská politika koncem 19. a poþátkem 20. stol. - hlavní politické strany a jejich pĜedstavitelé.
ýeská kultura - vČda, umČní, školství, ediþní a kulturní þinnost.
Charakteristika vývoje v západní, východní a jihovýchodní EvropČ, v USA a Japonsku.
Vývoj v koloniálních a závislých zemích.
Mezinárodní vztahy. Vznik blokĤ - Trojspolek, Trojdohoda.
Kultura obþanské spoleþnosti - rozvoj vČdy, techniky, vzdČlanosti, umČní.
ýeskoslovensko a svČt v dobČ svČtových válek
První svČtová válka - cíle jednotlivých válþících státĤ. PrĤbČh války. Ruské revoluce.
Domácí a zahraniþní odboj.
Výsledky války.
Vznik ýeskoslovenska a jeho mezinárodní postavení.
Politický systém - hlavní politické strany, jejich cíle a pĜedstavitelé.
VnitĜní a zahraniþní politika.
ýeskoslovensko, Evropa a svČt ve 20. a 30. letech.
Vývoj ve Francii, Anglii, USA, NČmecku a Itálii.
Vznik SSSR. Projevy a dĤsledky stalinismu.
SvČtová hospodáĜská krize. Nástup fašismu.
Boj demokratických sil v ýeskoslovensku a v EvropČ proti totalitním režimĤm.
Krize versailleského systému - pĜedehra 2. svČtové války.
Mnichovská konference a její dĤsledky.
PrĤbČh 2. svČtové války - pĜepadení Polska, západní Evropy, SSSR, válka v TichomoĜí, v
severní Africe, Itálii, obrat ve válce, otevĜení druhé fronty, postupné osvobozování okupovaných
zemí, vítČzství protihitlerovské koalice.
Protektorát ýechy a Morava. Vývoj na Slovensku.
Domácí a zahraniþní odboj. ýinnost þeskoslovenské vlády v exilu.
Vznik þeskoslovenských vojenských jednotek v zahraniþí a jejich úþast v osvobozovacích
bojích.
Výsledky 2. svČtové války.
ýeskoslovensko a svČt ve 2. polovinČ 20. století
Pováleþné uspoĜádání svČta - Postupimská konference.
186
187
Obþanská výchova
Obþanská výchova
Mezinárodní postavení ýeskoslovenska a jeho zahraniþní politika. Postupné zaþleĖování
ýeskoslovenska do sféry vlivu SSSR.
MarshallĤv plán a jeho odmítnutí.
ěešení hospodáĜských, národnostních a kulturních problémĤ.
Politický systém - cíle jednotlivých politických stran a jejich pĜedstavitelé.
Zápas demokratických sil s komunisty.
Nastolení komunistické totality - únor 1948.
Pováleþný vývoj v SSSR a v zemích pod jeho vlivem.
Pováleþný vývoj v západní EvropČ, NČmecku, Japonsku a USA.
HospodáĜská a politická situace v zemích "tĜetího svČta".
Rozpad protihitlerovské koalice. RozdČlení svČta do blokĤ - NATO, Varšavská smlouva.
ZostĜení mezinárodního napČtí. Období studené války.
Vývoj v SSSR a v zemích "tábora socialismu" - první krizové jevy(události v Maćarsku,
Polsku, berlínská krize, karibská krize), ekonomické problémy a jejich Ĝešení.
Rozpad SSSR a pád komunistických režimĤ.
HospodáĜský, politický a kulturní vývoj v EvropČ, USA a v Japonsku. Integraþní procesy.
ZemČ tĜetího svČta.
Vývoj mezinárodních vztahĤ od konce 50. let. Úloha OSN .
Vztahy mezi USA a SSSR.
ýeskoslovensko v období totality.
Nastolení totalitního politického systému (teror, procesy, tĜídní boj).
ZmČny v prĤmyslu a zemČdČlství (likvidace soukromého sektoru a tržní ekonomiky, centrální
plánování a Ĝízení).
UvolnČní politického nátlaku koncem 50. a v 60. letech.
Pokus o reformu v roce 1968. Vznik federace.
Období normalizace - zesílení politického nátlaku a provádČní politických þistek.
Zhroucení a pád komunistického režimu.
Obnovení pluralitního politického systému a demokracie.
Obnovení tržního hospodáĜství.
Vznik ýR - Ĝešení hospodáĜských, politických, národnostních a kulturních problémĤ.
Kultura 20. století.
VČda a technika - rozvoj prĤmyslu, vznik nových prĤmyslových odvČtví.
UmČní a jeho úloha v životČ þlovČka.
Pluralismus kultur. Poznávání a vzájemné ovlivĖování jednotlivých civilizací.
Globální problémy lidstva (tvorba a ochrana životního prostĜedí, zajištČní míru a bezpeþnosti,
lidských práv, výživy, vzdČlání, zdraví) a jejich Ĝešení.
s využitím poznatkĤ z jiných pĜedmČtĤ charakterizovat základní globální problémy lidstva a
jejich Ĝešení
postavení þeských zemí v rámci Rakousko - Uherska
vývoj v ýeskoslovensku
významné osobnosti 20. století
významné události 20. století
dČjiny regionu
rozvoj vČdy a techniky
hlavní umČlecké proudy
náboženství
Systemizace poznatkĤ o nejnovČjších dČjinách
rozvoj vČdy a techniky
moderní umČlecké proudy
mezinárodní vztahy - konfliktní situace a jejich Ĝešení, formy spolupráce, integraþní procesy
totalitní režimy
historie regionu
náboženství a jeho úloha ve spoleþnosti
globální problémy lidstva a jejich Ĝešení
ZávČreþná systemizace poznatkĤ
þlovČk a pĜíroda
vývoj spoleþenské organizace od pravČku do souþasnosti
zpĤsob života v jednotlivých obdobích
vývoj zemČdČlství, Ĝemeslné výroby a prĤmyslu, dopravy a obchodu
vývoj kultury - vČdy, techniky, umČní
historie vybraných státĤ (oblastí)
historie regionu
významné osobnosti regionálních, národních a svČtových dČjin
úloha náboženství
významné historické události a spoleþenské procesy
charakterizovat hlavní zmČny koncem 19. a poþátkem 20.století v oblasti hospodáĜské,
spoleþenské, kulturní a v mezinárodních vztazích
vysvČtlit pĜíþiny vzniku ohnisek napČtí v EvropČ a v koloniálních zemích
objasnit postavení þeských zemí v Rakousko - Uhersku a hlavní cíle þeské politiky
popsat pĜíþiny, prĤbČh a výsledky obou svČtových válek a postavení a úlohu þeského národa v
nich
charakterizovat vývoj v ýeskoslovensku, v EvropČ a ve svČtČ ve 20. a 30. letech
charakterizovat výsledky boje demokratických sil proti totalitním režimĤm u nás a ve svČtČ
charakterizovat vývoj v ýeskoslovensku v kontextu s evropským a svČtovým vývojem v letech
1945 - 1948, v období totalitní vlády a po pádu komunistického režimu
s využitím poznatkĤ z jiných pĜedmČtĤ charakterizovat rozvoj vČdy, techniky, vzdČlanosti a
umČní
188
189
Obþanská výchova
OBýANSKÁ VÝCHOVA
Obþanská výchova
6. - 7. roþník
Naše škola, naše obec
Specifické cíle
Obþanská výchova smČĜuje k postupnému formování a rozvíjení obþanského profilu žákĤ.
V návaznosti na uþivo prvouky, vlastivČdy a dalších pĜedmČtĤ orientuje žáky ve významných
okolnostech spoleþenského života a seznamuje je s postavením jednotlivcĤ ve struktuĜe
spoleþenských vztahĤ. Integruje poznatky, dovednosti a zkušenosti z výuky a osobního života žákĤ
s informacemi z dalších zdrojĤ, dílþí podnČty hloubČji objasĖuje, zdĤvodĖuje a dále rozšiĜuje.
Pomáhá utváĜet vztahy žákĤ ke skuteþnosti, formuje jejich vnitĜní postoje k dĤležitým oblastem
lidského života, pozitivní hodnotové orientace a žádoucí modely chování. UtváĜí a rozvíjí
zpĤsobilost žákĤ k mravnČ odpovČdnému jednání, formuje u žákĤ vČdomí odpovČdnosti za vlastní
život a další životní dráhu, za dĤsledky svého rozhodování, za kvalitu svČĜené práce, mezilidských
vztahĤ a životního prostĜedí. Otevírá cestu k sebepoznávání a k pĜijímání pozitivních životních
hodnot.
Vyuþování se orientuje zejména na to,
aby si žáci utvoĜili ucelenou pĜedstavu o mravních a právních pĜedpokladech mezilidského a
spoleþenského soužití, o hospodáĜském životČ spoleþnosti a o demokratických postu pech pĜi
rozhodování o veĜejných záležitostech a pĜi Ĝízení státu,
aby se žáci nauþili posuzovat a srovnávat spoleþenské jevy ve vlastní zemi s obdobnými þi
odlišnými jevy v evropském a celosvČtovém mČĜítku, aby si utvoĜili pĜedstavu o lokálních i
globálních problémech souþasné spoleþnosti a o zpĤsobech jejich Ĝešení na národní i
mezinárodní úrovni,
aby se žáci nauþili orientovat v rozmanitých situacích osobního, citového, rodinného,
pracovního a obþanského života a v základních životních hodnotách, které jim budou oporou pĜi
Ĝešení životních situací a pĜi utváĜení vztahĤ k druhým lidem a ke spoleþenstvím, v nichž budou
prožívat dospČlost,
aby si žáci osvojili dovednost pĜimČĜené mezilidské komunikace a spoleþenského styku,
schopnost vyjadĜovat a zdĤvodĖovat vlastní názory, respektovat práva a názory druhých,
kriticky vnímat a hodnotit veĜejné záležitosti, jednání druhých lidí i své vlastní projevy, Ĝešit
rozmanité životní situace v souladu s vlastním svČdomím,
aby žáci získali použitelné poznatky z oblasti práva, nauþili se orientovat v dĤležitých právních
otázkách a prakticky aplikovat zásady odpovČdného rozhodování, aby poznali cesty, jak se
projevovat jako odpovČdný a aktivní obþan demokratické spoleþnosti a jak utváĜet vlastní
mravní profil v souladu s obecnČ uznávanými mravními hodnotami.
PĜedmČt obþanská výchova rozšiĜuje a prohlubuje dosavadní vČdomosti a dovednosti žákĤ
ze spoleþenskovČdní oblasti. Obsah pĜedmČtu je þlenČn do tematických celkĤ, v jejichž rámci je
uþivo dále dČleno do orientaþních blokĤ základního a doplĖujícího uþiva. Základní uþivo by mČlo
být naplnČno v celém rozsahu, výbČr doplĖujícího uþiva závisí na vyuþujícím a na konkrétních
podmínkách výuky.
Rozsah a hloubku výkladu i rychlost postupu vyuþující zváží s ohledem na aktuální úroveĖ
poznávacích schopností žákĤ a jejich dosavadní životní zkušenost, uþivo vybírá s pĜihlédnutím ke
konkrétním místním podmínkám i ke vzdČlávacím potĜebám a zájmĤm žákĤ. V souvislosti s tím se
doporuþuje, aby vyuþující nČkterá témata se spoleþnými prvky vhodnČ propojoval a využíval
aktivizujících forem a metod výuky.
190
Uþivo
život v naší škole, školní Ĝád, režim školy, tradice školy; význam a úkoly žákovské samosprávy
vklad základní školy pro život, všeobecné vzdČlání jako pĜíprava na osobní, rodinný, pracovní a
obþanský život
režim dne, zásady zdravé životosprávy, zásady a metody racionální pĜípravy na vyuþování,
využívání volného þasu
pĜíležitosti k zájmové þinnosti v naší obci (v našem mČstČ), kulturní a veĜejný život obce, místní
tradice
naše obec (mČsto) v minulosti a v pĜítomnosti, památky obce, významné události, významní
rodáci, místní povČsti
správní orgány obce, funkce a úkoly dĤležitých správních orgánĤ a úĜadĤ obce, záležitosti
obecního zájmu
demokratické prvky pĜi Ĝízení života obce; úkoly obecní samosprávy a obecního zastupitelstva,
komunální volby
vysvČtlit, proþ je tĜeba své chování a jednání ve škole podĜizovat školnímu Ĝádu a z nČj
vyplývajícím pravidlĤm
vysvČtlit, jaký význam má základní vzdČlání pro jeho vlastní vývoj a budoucí život v dospČlosti
na pĜíkladech popsat zásady racionální pĜípravy na vyuþování
uvést, jakých pĜíležitostí k realizaci svých zájmĤ mĤže využít ve své obci (ve svém mČstČ)
uvést pĜíklady místních tradic a zdĤvodnit, proþ je dobré je udržovat
na pĜíkladech popsat, þím se zabývá obecní (místní, mČstský) úĜad a s jakými problémy se na
nČj mĤžeme obracet
vysvČtlit, jaké dĤležité funkce a úkoly plní správní a samosprávní orgány a úĜady obce
vlastními slovy vyjádĜit, jaký význam mají komunální (místní) volby pro život obce (mČsta)
Náš region, naše vlast
Uþivo
náš region v minulosti a v pĜítomnosti, významná místa a památky regionu, významní rodáci,
významné události
regionální zvláštnosti (náĜeþí, zvyky, jídla, odČv), regionální tradice a zvyklosti (písnČ, tance
apod.)
co nás navzájem spojuje (spoleþná Ĝeþ, území, zvyky, dČjiny aj.), vztah k vlasti, þím je nám vlast
blízká
mateĜský jazyk, cizí jazyky, lidé rĤzných národností, národnostní menšiny; vlast a cizina,
cestování
povČsti o poþátcích národa, slavní pĜedkové, významná místa a události; co nás proslavilo,
národní hrdost
národní bohatství (pĜírodní zdroje, kulturní památky, lidová tvoĜivost aj.), národní zvyklosti a
tradice
rok v jeho promČnách a slavnostech, národní zvyky a obyþeje v prĤbČhu roku, dĤležité národní
(státní) svátky
191
Obþanská výchova
tradice þeské státnosti, dĤležité státní instituce a symboly; státní správa, prezident, parlament,
vláda, volby
na pĜíkladech vysvČtlit, þím se od sebe mohou odlišovat jednotlivé regiony, uvést, co je typické
pro region vlastní
uvést pĜíklady nejvýznamnČjších míst, památek, událostí, osobností a zvyklostí regionu, þeských
zemí, þeského národa
popsat nejdĤležitČjší regionální (národní) zvyky a obyþeje v prĤbČhu roku a zdĤvodnit, proþ je
slavíme
vyjádĜit, co nás navzájem spojuje v národ a co rozumíme pod pojmy vlast a vlastenectví
objasnit, proþ je tĜeba respektovat jiné národy a národnosti, vyložit význam vČty "cizí zemČ vlast jiného národa"
vysvČtlit význam základních státoprávních pojmĤ (stát, prezident, parlament, vláda, volby)
Kulturní dČdictví
Obþanská výchova
významné náboženské instituce v obci, regionu
Majetek, vlastnictví a hospodaĜení
Uþivo
peníze a majetek v životČ þlovČka, jejich místo mezi dalšími životními hodnotami, peníze jako
zdroj obživy a majetku
zdroje získávání majetku, tvorba majetku a zpĤsoby jeho využívání; zacházení s majetkem,
ochrana majetku
osobní, rodinný a obecní rozpoþet; kapesné, pĜíjmy a výdaje, pĤjþky, úspory, vklady; základní
typy úþtĤ, jejich úþel
osobní, rodinný, obecní a státní majetek; majetek soukromý a veĜejný; vlastnictví, jeho druhy,
ochrana vlastnictví
majetková nerovnost, kupní možnosti jedince, skupiny; životní úroveĖ, rozdíly v životní úrovni
racionální zpĤsoby hospodaĜení (s þasem, penČzi, vlastními silami, pĜírodními zdroji apod.)
Uþivo
projevy kultury v životČ jednotlivcĤ a spoleþnosti, kultura hmotná a duchovní; základní souþásti
kultury, jejich význam
kulturní instituce v rámci obce, regionu, státu, jejich význam, úkoly a náplĖ jejich þinnosti,
jejich pĜínos
zábavní kultura, kulturní prĤmysl; masová kultura, masmédia, jejich pĜínos a možná nebezpeþí
kulturní bohatství národa, kulturní památky, jazyková kultura (lidová slovesnost, lidové
písemnictví)
kulturní sounáležitost (spoleþný jazyk, zvyky, dČjiny), kulturní tradice, obyþeje a zvyky
svébytnost, rozmanitost a rovnocennost kultur, vzájemné obohacování kultur, problémy
prolínání kultur
tvorba a ochrana kulturních hodnot, pĜedávání kulturního dČdictví; význam vzdČlání pro život
þlovČka
rozlišovat, které projevy chování jednotlivce mĤžeme považovat za spoleþensky (kulturnČ)
vhodné a které nikoliv
uvést a na pĜíkladech charakterizovat základní souþásti kultury, vyjádĜit, jaký mají význam v
životČ þlovČka
na pĜíkladech popsat kulturní život svého bydlištČ (regionu), uvést své vlastní kulturní aktivity
uvést pĜíklady þinnosti dĤležitých kulturních institucí v místČ bydlištČ (v obci, blízkém mČstČ) a
v regionálním mČĜítku
objasnit možná nebezpeþí pĤsobení masmédií a masové kultury na þlovČka, uvést pĜíklady z
vlastního života
uvést pĜíklady nejvýznamnČjších kulturních tradic své rodiny (regionu) v prĤbČhu roku,
vysvČtlit, jaký význam má pro jednotlivce i pro spoleþnost jejich udržování
uvést a popsat zpĤsoby, jak se mĤže nezletilý jedinec (dospČlý þlovČk) osobnČ podílet na
ochranČ kulturních památek a kulturních hodnot
objasnit, jaké místo má majetek mezi dalšími životními hodnotami
správnČ rozeznat odlišnosti v zacházení s veĜejným a soukromým vlastnictvím a ve zpĤsobech
jeho využívání
na pĜíkladech správnČ vystihnout, z þeho vzniká rodinný rozpoþet a jakým zpĤsobem se pĜíjmy
rodiny dále pĜerozdČlují (stálé výdaje, úspory)
vysvČtlit, jak mohou kupní možnosti jedince (rodiny) ovlivnit rozhodování o nakládání s
osobním (rodinným) rozpoþtem
rozpoznat a z hlediska racionálního hospodaĜení s penČzi porovnat vhodné a nevhodné zpĤsoby
využívání osobního (rodinného) rozpoþtu (kapesné, rodinné pĜíjmy aj.)
zhodnotit pĜínos racionálního hospodaĜení (s þasem, vlastními silami, pĜírodními zdroji apod.)
pro svĤj vlastní život a pro život spoleþnosti
rodinný rozpoþet vícegeneraþní rodiny, novomanželĤ apod.
bohatství pĜírodní a kulturní, jejich ochrana
Život ve spoleþnosti
Uþivo
þlovČk a jeho zaþleĖování do spoleþnosti, postupy a pravidla sdružování lidí, typy sociálních
útvarĤ a skupin; skupiny, v nichž žijeme
spoleþenské vztahy, jejich typy; vztahy ve skupinách a mezi skupinami, spoleþenské role
þlovČka a jejich projevy v bČžných životních situacích
spoleþenské hodnoty a normy, spoleþenské vzorce chování; zásady spoleþenského styku,
pravidla kulturního chování
mezilidské vztahy, jejich projevy a druhy; dorozumívání mezi lidmi, zásady efektivní
mezilidské komunikace, asertivita
význam lidské spolupráce, její podmínky; vstĜícné zpĤsoby komunikace ve veĜejném,
pracovním a soukromém životČ þlovČka
významné vČdecké, umČlecké, sportovní aj. instituce (v obci, regionu a na státní úrovni), jejich
význam a pĜínos
významné postavy vČdy, kultury, techniky a sportu (z hlediska obce, regionu, státu)
192
193
Obþanská výchova
rozpoznat, v jakých spoleþenských vztazích je osobnČ zaþlenČn a jaké sociální role pro nČj z
tČchto vztahĤ vyplývají
vysvČtlit, jaký význam má pro život spoleþnosti i jednotlivce dodržování spoleþenských norem,
uvést, ve kterých oblastech spoleþenského života se uplatĖují; své vývody doložit na pĜíkladech
na pĜíkladech správnČ rozlišovat projevy nepĜimČĜeného chování a porušování spoleþenských
norem, popsat a objasnit možné dĤsledky nedodržování spoleþenských norem
objasnit význam dodržování zásad spoleþenského styku a kulturního chování pro svĤj vlastní
život
na pĜíkladech správnČ rozlišovat pĜípady asertivní a agresivní mezilidské komunikace
ýlovČk a morálka
Uþivo
þlovČk a mravnost, všelidské mravní hodnoty, zpĤsoby uplatĖování mravních hodnot v
praktickém životČ
mravní rozhodování, mravní odpovČdnost, svČdomí; mravní profil þlovČka, význam
sebevýchovy pro jeho utváĜení
význam osobní káznČ, sebekontroly a sebeovládání v soukromém a veĜejném životČ, zpĤsoby
jejich posilování
morálka v osobním a veĜejném životČ, její význam a podstata, vliv morálky na utváĜení
charakteru þlovČka
morálka a mravnost, morálka a právo, Ĝád spoleþnosti, svoboda þlovČka; mravní a právní normy,
jejich vzájemné vztahy
zdĤvodnit, proþ je dĤležité, aby þlovČk Ĝídil své jednání a rozhodování na základČ mravních
hodnot, vysvČtlit, jaký význam má v životČ jednotlivce a spoleþnosti mravní odpovČdnost za
vlastní þiny (jednání)
na pĜíkladech ze života objasnit úlohu svČdomí v situacích, které pĜedcházejí pĜed jednáním a
které po nČm pĜímo následují
vysvČtlit, jaký význam má osobní kázeĖ pro vlastní život, správnČ rozlišovat projevy a prožitky
vnČjší a vnitĜní káznČ
uvést a na pĜíkladech rozlišit pĜípady morálního a nemorálního jednání, zaujmout k nim vlastní
postoj
vysvČtlit a na pĜíkladech rozlišit, které jednání þlovČka je možné považovat za mravné a které
nikoliv
na pĜíkladech vysvČtlit, v þem spoþívá rozdíl mezi mravností, morálkou a právem a odlišnost
mezi mravní a právní normou
vysvČtlit, na þem je založena svoboda þlovČka
ýlovČk a lidská práva
Obþanská výchova
konkrétní úprava lidských práv v dokumentech (Všeobecná deklarace lidských práv, Ústavní
listina práv a svobod)
podmínky péþe o lidská práva, poškozování lidských práv, jejich ochrana; souþasné problémy v
oblasti lidských práv
respektování lidských práv a svobod jako základní pĜedpoklad možného zapojení státu do
mezinárodních struktur
uvést pĜíklady potĜebných lidí ve spoleþnosti a zpĤsoby, jak jim mĤže pomoci ulehþit životní
údČl nezletilá osoba
na pĜíkladech zdĤvodnit pĜíþiny a vysvČtlit význam sociální nerovnosti lidí
objasnit, jaký význam má úprava lidských práv v dokumentech, uvést nejdĤležitČjší dokumenty
upravující lidská práva
uvést pĜíklady nČkterých specifických lidských práv, zdĤvodnit, proþ je tĜeba lidská práva
upravovat podle rĤzných hledisek
popsat, která základní práva dítČte vymezuje Úmluva o právech dítČte, uvést pĜíklady
porušování nebo ohrožování práv dČtí
uvést, která základní lidská práva garantuje Ústavní listina práv a svobod, zdĤvodnit význam
tČchto práv pro vlastní život
vysvČtlit, jaký význam má pro život jednotlivce a spoleþnosti dodržování lidských práv,
zdĤvodnit význam jejich ochrany pro vlastní život
uvést pĜíklady situací, ve kterých se nejþastČji setkáváme s porušováním nebo ohrožováním
základních lidských práv a svobod
na pĜíkladech popsat a objasnit možné dĤsledky ohrožování nebo porušování základních
lidských práv a svobod
uvést pĜíklady možných zpĤsobĤ, jak se mĤže þlovČk domáhat svých lidských práv v pĜípadČ
jejich ohrožování nebo porušování
na pĜíkladech z nedávné minulosti a ze souþasnosti uvést a popsat nejzávažnČjší problémy v
oblasti lidských práv
popsat pĜíklady Ĝešení nČkterých problémĤ v oblasti lidských práv zákonnou cestou (napĜ.
prostĜednictvím mezinárodních iniciativ)
otevĜené otázky (právo na život, na sebeurþení, práva ekonomická, práva menšin apod.)
význam obþanských iniciativ pĜi ochranČ lidských práv a svobod (Charta 77, Helsinské hnutí)
péþe o postižené obþany v obci, regionu, zpĤsoby pomoci po stiženému spolužákovi,
spoluobþanovi
Globální problémy lidstva
Uþivo
vztahy ve spoleþenství; autorita, svoboda, soukromí, respekt ke svobodČ a soukromí druhého
þlovČka, dĤstojnost þlovČka
rovnost a nerovnost lidí, potĜební lidé ve spoleþnosti; druhy sociální nerovnosti, jejich pĜíþiny a
význam
lidská práva univerzální a specifická (práva dČtí, nezletilých, mladistvých, postižených,
nemocných, starých lidí aj.)
významné planetární problémy; zpĤsoby Ĝešení hlavních planetárních problémĤ na národní i
mezinárodní úrovni
vztah kultury a pĜírody, dČjinná odpovČdnost þlovČka za osud naší planety, ochrana planetárního
bohatství
dĤsledky lidských zásahĤ do pĜírody (vyþerpávání pĜírodních zdrojĤ, porušování pĜírodní
rovnováhy aj.)
problémy osidlování (devastace životního prostĜedí, zakládání skládek, odpady aj.), problémy
pĜelidnČní
úþinky industrializace mČst, prĤmyslová a technická kultura; problémy konzumní spoleþnosti
194
195
Uþivo
Obþanská výchova
problémy národnostní, náboženské aj. nesnášenlivosti
na pĜíkladu ýR uvést a charakterizovat nejzávažnČjší planetární problémy souþasnosti a
zpĤsoby jejich Ĝešení
na pĜíkladech þinnosti nČkterých významných mezinárodních spoleþenství objasnit význam
spoleþného Ĝešení nastalých problémĤ a uvést nČkteré významné formy zapojení ýR do
mezinárodních iniciativ
uvést a popsat zpĤsoby, jak se mĤže nezletilý jedinec (dospČlý þlovČk) osobnČ podílet na
ochranČ pĜírodního a kulturního prostĜedí svého bydlištČ (obce, regionu)
rozlišovat, které projevy konzumního chování jednotlivce je možné považovat z hlediska
zdravého životního stylu za nevhodné
rozeznat projevy národnostní, náboženské aj. nesnášenlivosti, uvést alespoĖ dva zpĤsoby, jak
lze tyto projevy zmírnit, ev. odstranit
vyjádĜit svĤj osobní postoj k uvedeným problémĤm
Obþanská výchova
rozlišovat kladné a záporné vlivy vrstevnických (ev. jiných) skupin na osobnost dospívajícího
þlovČka
objasnit, jaký význam má rozumná životospráva a vyvážený režim dne pro dospívajícího
þlovČka (pro vlastní tČlesné a duševní zdraví)
rozlišovat vhodné a nevhodné zpĤsoby trávení volného þasu
identita, osobnostní integrita, sebepojetí; vlastnosti kladného sebepojetí; které faktory ovlivĖují
sebepojetí
osobní zásady a zpĤsoby rozhodování, pĜedpoklady efektivního rozhodování o dĤležitých
životních otázkách
delikvence a kriminalita mládeže ve volném þase
8. - 9. roþník
ýlovČk a dospívání
ýlovČk a citový život
Uþivo
Uþivo
fáze lidského života, vývoj þlovČka v hlavních etapách života; tČlesné, duševní a sociální zmČny
v prĤbČhu života
promČny þlovČka v období dospívání a jejich prožívání; znaky a rozdíly tČlesné, duševní, citové
a sociální zralosti
osobní vlastnosti, dovednosti a schopnosti þlovČka; osobní nedostatky þlovČka, zpĤsoby jejich
pĜekonávání
charakter þlovČka, jeho utváĜení; kladné a záporné charakterové vlastnosti, zpĤsoby posilování
kladných vlastností
sebehodnocení, sebepoznání a sebevýchova; seberegulace, volní vlastnosti, volní aspekty
jednání, pČstování vĤle
pĤsobení malých a velkých sociálních skupin na osobnost dospívajícího; význam vrstevnických
skupin
volný þas, jeho význam pro tČlesné a duševní zdraví þlovČka; vhodné a nevhodné zpĤsoby
využívání volného þasu
životospráva a zdravý životní styl v období dospívání, pČstování kulturního životního stylu
chování, jednání a prožívání jako základní projevy lidského života; odlišnost lidí v prožívání
životních situací
základní znaky a druhy citĤ, vnČjší projevy citĤ; individuální zvláštnosti lidských citĤ, citové
vlastnosti þlovČka
citové stavy a nálady, jejich vliv na chování a jednání þlovČka; pĜíþiny citových výkyvĤ
dospívajících
citové vztahy þlovČka, jejich druhy, podoby, projevy a podstata; vrstevnické vztahy, pĜátelství
vhodné a nevhodné
vliv vnitĜního založení þlovČka na jeho osobní volby, mravní a právní dĤsledky nesprávné
osobní volby
vyšší city, jejich podoby; postoje, hodnoty a ideály, svČtový názor; význam mravních a
sociálních citĤ þlovČka
potĜeby, motivy a zájmy v citovém životČ þlovČka, konflikty potĜeb a zájmĤ; zpĤsoby Ĝešení
citových problémĤ
nároþné životní situace; stres, stresová situace, základní zpĤsoby a techniky úspČšného
vyrovnávání se se stresem
struþnČ charakterizovat hlavní etapy životního cyklu þlovČka z hlediska významných
vývojových a sociálních událostí (nástup do školy, do zamČstnání, založení rodiny apod.)
uvést alespoĖ tĜi þinitele, které ovlivĖují tČlesné, duševní, citové a sociální promČny þlovČka v
hlavních etapách je ho života
na pĜíkladech správnČ rozlišovat známky tČlesné, duševní, citové a sociální zralosti þlovČka
na pĜíkladech popsat a rozlišit projevy kladných a záporných charakterových vlastností þlovČka
uvést pĜíklady situací, ve kterých se nejþastČji setkáváme s projevy charakterových nedostatkĤ
þlovČka
na pĜíkladech popsat nČkteré zpĤsoby pĜekonávání osobních nedostatkĤ a posilování kladných
stránek osobnosti (schopností, dovedností apod.)
uvést pĜíklady situací, ve kterých se uplatĖuje vynakládání volního úsilí, vyložit, jak lze ovlivnit
pČstování kladných volních vlastností
na pĜíkladech vysvČtlit a zdĤvodnit, jaký význam má vĤle pĜi pĜekonávání pĜekážek, zhodnotit
význam vĤle pro vlastní život v dospČlosti
na pĜíkladech objasnit, proþ (a þím) se mohou lidé odlišovat v prožívání dĤležitých životních
situací (zklamání v pĜátelství, neúspČch v þinnosti apod.)
charakterizovat kladné a pro zdravý vývoj osobnosti dospívajícího dĤležité citové vlastnosti
uvést pĜíklady situací, ve kterých se projevuje citová odolnost þlovČka, rozpoznat a správnČ
rozlišovat rozdíl mezi citovou odolností a bezcitností (cynismem)
popsat, jakými zpĤsoby mĤže dospívající þlovČk pĜekonat pĜechodnou zmČnu citových stavĤ a
nálad (zpĤsobenou napĜ. roztržkou s kamarádem, selháním ve škole apod.)
uvést, v jakých citových vztazích se mĤže þlovČk v prĤbČhu svého života ocitat (jako dítČ,
sourozenec, spolužák, kamarád, partner, rodiþ apod.)
uvést pĜíklady kladných a záporných projevĤ chování a jednání v mezilidských vztazích,
objasnit jejich možné pĜíþiny a dĤsledky
na pĜíkladech správnČ rozlišovat pĜátelství vhodné a nevhodné, rozpoznat možné následky
nesprávné osobní volby pro vlastní život
196
197
Obþanská výchova
na pĜíkladech popsat a objasnit, jak se ve vzájemných vztazích odráží ohled k postojĤm,
potĜebám, zájmĤm a citĤm druhého þlovČka
uvést pĜíklady nejbČžnČjších stresových situací, popsat základní zpĤsoby, jak se jim vyhnout, ev.
jak jim þelit a jak je úþinnČ pĜekonat
hodnota pĜátelských vztahĤ, zpĤsoby jejich upevĖování
pĜedpoklady nekonfliktní mezilidské komunikace, znaky a projevy zralých mezilidských vztahĤ
problémy šikanování, osamČlosti, neúspČchu, ztráty aj., zpĤsoby obrany vĤþi rĤzným formám
citového vydírání
základní stresory v rozmanitých údobích lidského života
ýlovČk a rodinný život
Uþivo
mravní a právní pĜedpoklady pro uzavĜení manželství; zásady zodpovČdného výbČru životního
partnera
zodpovČdné rodiþovství, mravní, právní a ekonomické problémy nezralého rodiþovství,
možnosti a zpĤsoby jejich Ĝešení
vztah rodiþĤ k dítČti, mravní a právní odpovČdnost rodiþĤ za péþi o dČti a za jejich výchovu;
práva dítČte v rodinČ
konflikty v rodinných vztazích, produktivní a neproduktivní zpĤsoby Ĝešení neshod a konfliktĤ
v rodinČ (vztahu)
pĜíþiny rozvodovosti, mravní a právní dĤsledky rozvodu, vliv disharmonických vztahĤ mezi
rodiþi na dítČ
význam zákona o rodinČ, péþe státu o rodinu, mravní a právní ochrana manželství a rodiþovství
funkce a náplĖ þinnosti pĜedmanželských a manželských poraden, jejich význam pĜi Ĝešení
partnerských problémĤ
náhradní rodiþovská péþe, její mravní a právní aspekty; orgány sociální péþe o matku a dítČ
vysvČtlit, za jakých podmínek mĤže þlovČk uzavĜít manželství
objasnit, jaký význam má zodpovČdný výbČr životního partnera pro jeho budoucí život v
dospČlosti
zdĤvodnit význam hmotného zabezpeþení mladé rodiny, uvést pĜíklady možných problémĤ
hmotnČ nezajištČné rodiny mladistvých partnerĤ
uvést pĜíklady možných dĤsledkĤ pĜedþasnČ (neuváženČ) založené rodiny, charakterizovat
hlavní problémy citovČ (sociálnČ) nezralé rodiny
uvést, jaká základní práva mohou rodiþe uplatĖovat vĤþi sobČ navzájem a jaké základní
povinnosti mají vĤþi svým dČtem
popsat základní práva nezletilých dČtí v rodinČ, uvést pĜíklady základních povinností dospČlých
dČtí vĤþi svým rodiþĤm
popsat, jaký význam má mravní a právní ochrana dítČte v pĜípadČ rozvodu jeho rodiþĤ
objasnit, v þem spoþívá podstata právní ochrany rodiþovství, uvést pĜíklady péþe státu o mladou
rodinu
uvést pĜíklady þinnosti pĜedmanželských a manželských poraden, vysvČtlit, jaké problémy
mohou partnerĤm pomoci Ĝešit
vysvČtlit, jaký význam má pro dČti vyrĤstající mimo vlastní rodinu náhradní rodiþovská péþe
uvést pĜíklad vyhovující náhradní rodiny
Obþanská výchova
pĜedpoklady harmonického manželského soužití
porušování práv dítČte rodiþi, pĜíbuznými, cizími lidmi aj. (zneužívání, zanedbávání,
zastrašování, vykoĜisĢování apod.)
zvláštnosti péþe rodiþĤ o dítČ v jednotlivých vČkových obdobích; poradenské služby pro rodiþe
s dČtmi
ýlovČk a pracovní život
Uþivo
pĜíprava na obživu a osobní i spoleþenské uplatnČní; vzdČlání všeobecné a odborné, kvalifikaþní
nároky profese
profesní profil þlovČka, profesní zpĤsobilost, profesní zkušenost, profesionalita þlovČka;
profesní etika
pracovní pĜíležitosti v obci, regionu, možnosti osobního uplatnČní a výbČru zamČstnání; otázky
rekvalifikace
zásady zodpovČdné volby povolání, význam osobních pĜedpokladĤ, schopností, dovedností,
vlastností a zájmĤ
zpĤsoby získávání profesních informací, význam pracovních úĜadĤ a informaþních center pĜi
hledání zamČstnání
pracovní smlouva, vznik, zmČna a ukonþení pracovního pomČru; pracovní doba, pracovní
kázeĖ, pracovní Ĝád
pracovní prostĜedí, pracovní podmínky, nárok na mzdu a dovolenou; bezpeþnost a ochrana
zdraví v zamČstnání
základní práva a povinnosti zamČstnance, význam a funkce zákoníku práce v pracovním životČ;
problémy nezamČstnanosti
na pĜíkladech vyložit, které okolnosti a podmínky jsou rozhodující pro volbu vhodné profese,
zdĤvodnit, jaký význam má zodpovČdná volba povolání pro vlastní život
uvést, které významné okolnosti ovlivĖují rozhodování mladého þlovČka o volbČ další
vzdČlávací dráhy, vysvČtlit souvislost mezi dosaženým vzdČláním a vybraným povoláním
uvést pĜíklady nČkterých zpĤsobĤ, jak mĤže mladý þlovČk získat pĜedstavu o svých zájmech,
vlohách, vlastnostech, schopnostech a pĜedpokladech pro vybrané povolání
vysvČtlit, co všechno by mČl vČdČt mladý þlovČk, který se chce ucházet o zamČstnání, popsat,
jak by si mČl pĜi té pĜíležitosti poþínat a jak se chovat
popsat základní zpĤsoby získávání profesních informací, zdĤvodnit, které profesní informace
jsou vzhledem k možnému výbČru vhodného zamČstnání nejdĤležitČjší a proþ
uvést dĤležité pracovní úĜady v místČ bydlištČ (blízké obci) a na pĜíkladech jejich þinnosti
vysvČtlit, jaké problémy þlovČku pomáhají Ĝešit
objasnit, jaká vliv má dodržování pracovní káznČ na kvalitu odvedené práce a na její
ohodnocení, vyložit, v þem se projevuje profesionalita þlovČka
uvést, jaké má zamČstnanec základní povinnosti a práva a jakými zpĤsoby mĤže svá práva
uplatĖovat, kde mĤže hledat dĤležité informace o pracovnČprávních vztazích
popsat, jaké pozitivní možnosti má pĜed sebou nezamČstnaný þlovČk, na pĜíkladech vyložit, jaké
kroky mĤže pro zmČnu své situace podniknout
vyjádĜit své pĜedstavy o vlastní profesní dráze
profesionální image jako složka profesního profilu þlovČka
198
199
Obþanská výchova
Obþanská výchova
hmotné zabezpeþení zamČstnance v pracovní neschopnosti, podmínky hmotného odškodnČní
zamČstnance po pracovním úrazu
hmotné zabezpeþení nezamČstnaných, péþe o nezamČstnané
pracovní podmínky mladistvých
hlavní druhy práva, jejich uplatĖování v životČ spoleþnosti; charakteristika právního Ĝádu ýeské
republiky
þlovČk jako subjekt právních vztahĤ, zpĤsobilost þlovČka nabývat práva a povinnosti,
zpĤsobilost k právním úkonĤm
ochrana veĜejného poĜádku, orgány právní ochrany obþanĤ, je jich význam; úloha soudĤ,
prokuratury, advokacie, notáĜství
nejzávažnČjší protispoleþenské jevy, jejich hlavní pĜíþiny a projevy; postihy a prevence trestné
þinnosti
ýlovČk a obþanský život
Uþivo
þlovČk jako obþan, práva obþana; neoddČlitelnost práv a povinností, svobody a odpovČdnosti,
význam pravidel obþanského soužití, nezbytnost jejich dodržování
zpĤsoby nabývání obþanských práv a povinností, podmínky udČlování obþanství; základní práva
a povinnosti obþanĤ ýR
význam znalosti obþanských práv a povinností jako pĜedpoklad možného zaþlenČní þlovČka do
pracovního a veĜejného života
význam obþanského zákoníku pro obþanský život þlovČka; funkce obþanskoprávních vztahĤ v
životČ spoleþnosti
podmínky péþe o obþanská práva, poškozování obþanských práv, ochrana obþanských práv a
obþanskoprávních vztahĤ
typy smluv, jejich význam a využití; druhy pojištČní, jejich úþel a funkce; podmínky uzavírání
vybraných smluv
druhy sociálních pĜíspČvkĤ, význam sociálního zabezpeþení
vysvČtlit, jaký význam má pro život jednotlivcĤ a spoleþnosti jako celku dodržování pravidel
obþanského soužití, uvést, ve kterých oblastech spoleþenského života se uplatĖují
na pĜíkladech rozlišovat pĜípady porušování pravidel obþanského soužití, popsat a objasnit
jejich možné dĤsledky
uvést, ve kterých právních dokumentech mĤže obþan vyhledat dĤležité informace o
obþanskoprávních vztazích
uvést, jaká má obþan základní práva a vysvČtlit, jakým zpĤsobem je mĤže uplatĖovat nebo se
jich domáhat v pĜípadČ je jich porušování
uvést, jaké má obþan základní povinnosti, a na pĜíkladech vysvČtlit, jakým sankcím podléhá v
pĜípadČ jejich nedodržování nebo porušování
správnČ rozlišovat, k jakému úþelu se používají vybrané typy smluv, na pĜíkladech vysvČtlit,
jaká práva a povinnosti z nich pro obþana vyplývají
vysvČtlit a zdĤvodnit, jaký význam mají pro þlovČka rĤzné druhy pojištČní a sociálního
zabezpeþení, jaké výhody mu pĜinášejí
vysvČtlit, jaký význam má pro život jednotlivcĤ a spoleþnosti právní úprava nČkterých oblastí
spoleþenského života
objasnit, jaké úkoly by mČl vĤþi obþanĤm naplĖovat stát, který je postaven na právních
základech, vysvČtlit význam pojmu právní stát
používat ve správných souvislostech a rozlišovat pojmy právní pĜedpis, právní norma a zákon,
objasnit jejich význam
vysvČtlit, jaký význam má pro život spoleþnosti i jednotlivce dodržování právních norem, uvést,
ve kterých situacích se právní normy uplatĖují
na pĜíkladech popsat a z hlediska vlastního života objasnit možné dĤsledky nedodržování nebo
porušování právních norem
správnČ rozlišovat, ve kterých oblastech spoleþenského života se uplatĖuje právo obþanské,
pracovní, rodinné, trestní, správní a ústavní
uvést, kdy a za jakých okolností vzniká zpĤsobilost þlovČka k právním úkonĤm, popsat, jaká
základní práva a povinnosti tím pĜebírá
uvést pĜíklady nejzávažnČjších protispoleþenských jevĤ, objasnit jejich možné pĜíþiny a
dĤsledky, popsat jejich možné postihy
na pĜíkladech správnČ rozpoznat rozdíly mezi pĜestupkem a trestným þinem, popsat, jaké možné
sankce z nich pro þlovČka vyplývají
na pĜíkladech z bČžného života vysvČtlit, jaký význam a úlohu mají orgány právní ochrany
obþanĤ
objasnit význam a úkoly soudĤ, prokuratury, advokacie a notáĜství
souþasné problémy mezinárodního práva, mezinárodní terorismus a organizovaná zloþinnost
postihy trestné þinnosti mladistvých
Stát a právo
Uþivo
cílevČdomá pĜíprava na budoucí povolání a perspektivní rodiþovství jako souþást pĜípravy k
obþanskému životu
význam právní úpravy nČkterých oblastí spoleþenského života, úloha práva v životČ spoleþnosti;
právní kultura, právní vČdomí, vztah práva a spravedlnosti, právní stát
právní norma, zákon, jejich význam, dodržování a porušování, rovnost obþanĤ pĜed zákonem;
ústava, její struktura a obsah, význam ústavy, ústavní zákony, jejich funkce
stát, státní pĜíslušnost; vznik státu, typy státĤ a jejich znaky, politické zĜízení; symboly
suverenity státu
vznik práva jako státem vymezené normy, právní režimy státĤ; režimy autokratické a
demokratické, formy jejich vlády
demokratické základy státu, principy souþasného pojetí demokracie; principy uplatĖování státní
moci, dČlba státní moci
zákonodárné, výkonné, správní a soudní orgány státu, jejich funkce; souþinnost státní správy a
místní samosprávy
zastupitelské orgány, jejich význam, úrovnČ; volby do zastupitelských sborĤ, charakteristika
volební soustavy ýR
200
201
ýlovČk a právo
Uþivo
Obþanská výchova
pluralita politického života spoleþnosti, politické spektrum ýeské republiky, politické strany a
jejich programy
národy a národnosti ve státČ, jejich rovnoprávnost a rovnocennost; charakteristika národnostních
menšin v ýR
význam vnČjší a vnitĜní ochrany státu (policie, armáda)
vysvČtlit a zdĤvodnit, jaký význam mají symboly suverenity státu, uvést a popsat symboly
suverenity ýR
rozlišovat typické vlastnosti a charakteristické rysy režimĤ demokratických a autokratických,
uvést jejich pĜíklady
na pĜíkladu vztahu státní správy a samosprávy popsat základní principy a zpĤsoby
demokratického Ĝízení státu
objasnit rozdíly v þinnosti zákonodárných, výkonných, správních a soudních orgánĤ státu, uvést
pĜíklady jejich typických funkcí a úkolĤ
uvést pĜíklady nejdĤležitČjších zpĤsobĤ, jakými se mĤže obþan podílet na veĜejných
záležitostech
objasnit, jaký význam mají volby v demokratické spoleþnosti, vysvČtlit, jak mohou volby
ovlivnit tváĜnost politického zamČĜení státu
vyložit, co všechno potĜebuje obþan vČdČt k tomu, aby se mohl aktivnČ zapojit do voleb jako
voliþ
uvést pĜíklady dĤležitých politických stran ýR, rozlišovat jejich programy, zasadit jejich
politickou þinnost do správných souvislostí
objasnit význam vnČjší a vnitĜní ochrany našeho státu v minulosti a v souþasnosti, uvést
pĜíklady typických úkolĤ orgánĤ vnČjší a vnitĜní ochrany státu
uvést nejdĤležitČjší národnostní menšiny ýR
úkoly poslance zastupitelského sboru
volební procedury, volební zákony, volební právo
demokratické prvky v Ĝízení spoleþenských struktur
problémy soužití národĤ ve vícenárodnostních státech
Stát a hospodáĜství
Uþivo
lidské potĜeby (bydlení, odívání, strava aj.) a spotĜeba, druhy spotĜeby; smČna zboží, druhy
statkĤ, význam a funkce penČz, pojem hodnoty
dČlba práce, výroba a služby, velkovýroba, malovýroba, podnikání; cena zboží, výrobní náklady,
investice, zisk; neziskové organizace
tržní vztahy, nabídka a poptávka, tržní mechanismy; principy tržního hospodáĜství, typy trhu,
jejich vzájemné vztahy; trh práce v obci, regionu
struktura národního hospodáĜství z hlediska vlastnictví, zamČĜení a þlenČní na odvČtví; druhy a
funkce hospodáĜských sektorĤ
hospodáĜská politika státu, její cíle, nástroje; národní dĤchod, jeho složky, daĖový systém,
význam daní; státní rozpoþet, jeho souþásti, zpĤsoby využívání
sociální politika státu, její význam; sociální péþe, záchytná sociální síĢ pro rozmanité skupiny
obyvatel
postavení þeského hospodáĜství ve svČtové ekonomice
202
Obþanská výchova
vysvČtlit, jakou funkci má práce v životČ jednotlivce a spoleþnosti, popsat základní funkce a
principy dČlby práce v rodinČ a ve spoleþnosti
správnČ rozlišovat a v souvislostech používat pojmy nabídka a poptávka, na pĜíkladech jejich
vzájemného vztahu popsat a vysvČtlit, jak funguje trh zboží a trh práce
uvést pĜíklady významných výrobních a nevýrobních odvČtví národního hospodáĜství, rozpoznat
rozdíly v jejich úþelu a funkcích z hlediska významu pro spotĜebitele
zdĤvodnit význam zdravotnictví, soudnictví, školství a kultury pro život jednotlivce a
spoleþnosti, popsat jejich nejdĤležitČjší funkce
vysvČtlit, jaký význam mají danČ z hlediska financování spoleþensky dĤležitých nevýrobních
oblastí národního hospodáĜství
objasnit a zdĤvodnit význam stálé finanþní podpory pro þinnost institucí, které se zabývají
sociální péþí o postižené, nemocné a staré osoby
na pĜíkladech þinnosti nČkterých institucí záchytné sociální sítČ (napĜ. pro nezamČstnané)
vysvČtlit podstatu a význam sociální politiky státu
hmotné a duchovní bohatství
prĤzkum trhu, úþel a význam reklamy
bankovnické a spoĜitelní služby pro obþany
politika zamČstnanosti, odmČĖování za práci
mČnová a penČžní politika státu; mČna domácí a cizí
Nadnárodní spoleþenství
Uþivo
dĤvody zaþleĖování státĤ do mezinárodních struktur; integraþní snahy a procesy, problémy
evropské integrace
formy hospodáĜské a kulturní spolupráce mezi zemČmi Evropy; podmínky þlenství v EU (na
pĜíkladech zemí stĜední Evropy)
mezinárodní spolupráce na úrovni vládních a nevládních organizací; mezinárodní nadace,
mezinárodní obchod
interkulturní vztahy, interetnické konflikty a jejich podoby; pĜekonávání napČtí a konfliktĤ,
kolektivní bezpeþnost
nejvýznamnČjší mezinárodní spoleþenství a jejich orgány
na pĜíkladu ýR vyložit a zdĤvodnit podmínky þlenství v EU, uvést, jaké výhody, ale i nevýhody
mĤže toto þlenství ýR pĜinést
na pĜíkladech z nedávné minulosti a ze souþasnosti popsat funkce a objasnit význam OSN a
NATO pĜi Ĝešení významných interetnických konfliktĤ a pĜi zajišĢování kolektivní bezpeþnosti
uvést pĜíklady þinnosti nČkterých významných mezinárodních spoleþenství (ES, OSN,
UNESCO, UNICEF, WHO)
Životní perspektivy
Uþivo
citový, rodinný, pracovní a obþanský život jako rĤzné stránky lidského života, význam jejich
rovnováhy
203
Obþanská výchova
Obþanská výchova
životní aspirace, životní plány a cíle; plánování významných životních krokĤ, volba životního
cíle
význam informací pro možnost kompetentního rozhodování, zpĤsoby a metody efektivního
rozhodování
podmínky a možnosti reálného hodnocení vlastních dovedností, schopností, pĜedpokladĤ apod.
hledání smyslu lidského života, faktory ovlivĖující vytváĜení pĜedstav o budoucím životČ
význam životní zkušenosti; pestrost životních perspektiv jako pĜedpoklad zvládání životních
krizí a neúspČchĤ
problémy náhražkových forem životních aktivit, otázky konzumu, pokleslých forem osobního
života apod.
problémy a možná nebezpeþí pĤsobení náboženských sekt
práce se základními právními dokumenty (ústava, obþanský zákoník, zákoník práce, zákon o
rodinČ) a s dĤležitými právní mi pĜedpisy (sociální zabezpeþení, nemocenské pojištČní aj.)
Podle podmínek školy a zájmu žákĤ
návštČva významných kulturních památek, rozmanitých kulturních institucí, kulturních,
sportovních aj. akcí; návštČva místních výkonných, správních a soudních orgánĤ
beseda se zamČstnancem kulturní instituce, prĤmyslu, pojišĢovny, spoĜitelny, se zamČstnancem
pĜedmanželské poradny, pracovního úĜadu aj., s právníkem, ekonomem, ekologem apod.
beseda s pĜedstavitelem vČdy, kultury a techniky, s pĜedstavitelem státní správy (místní
samosprávy), s poslancem blízkého volebního obvodu, s pĜíslušníky rozmanitých politických
stran apod.
vlastními slovy vyjádĜit, jaký vliv má upĜednostnČní nČkteré stránky lidského života na duševní
zdraví þlovČka
zdĤvodnit, proþ je potĜeba plánovat si dĤležité životní kroky, popsat základní postupy pĜi
zodpovČdném rozhodování
vysvČtlit, jaký význam má pĜístup þlovČka k objektivním informacím pĜi rozhodování o
dĤležitých záležitostech
popsat základní podmínky reálného hodnocení vlastních dovedností, schopností, vlastností,
pĜedpokladĤ apod.
vyjádĜit svoji pĜedstavu o vlastní budoucnosti, struþnČ charakterizovat své nejbližší životní cíle
a plány
uvést pĜíklady základních faktorĤ, které ovlivĖují vytváĜení pĜedstav o budoucím životČ, popsat
zpĤsoby, jak lze korigovat pĜedstavy nereálné a nepĜimČĜené
zdĤvodnit, jaký význam má pro dospívajícího i dospČlého þlovČka stanovení rozmanitých
životních perspektiv
správnČ rozlišovat a na pĜíkladech z praxe popsat autentické a náhražkové formy životních
þinností
zdĤvodnit, jaký význam má pro vlastní život znalost možných nebezpeþí pĤsobení
náboženských sekt na osobnost þlovČka
uvést pĜíklady možných zpĤsobĤ úþinné ochrany pĜed vlivy náboženských sekt (jak jim þelit,
jak je pĜekonat)
instituce poskytující pomoc a radu v situacích životních neúspČchĤ a krizí, pĜi plánování
budoucnosti apod.
základní zpĤsoby zjišĢování a rozvíjení rozumových, citových a volních vlastností, osobních
schopností apod.
význam filosofie a náboženství v životČ þlovČka, nejvýznamnČjší svČtová náboženství
otázky celoživotního vzdČlávání
ýinnosti
vyplĖování jednoduchého osobního dotazníku apod.
simulaþní hry (napĜ. na zacházení s osobním majetkem, hospodaĜení s osobním rozpoþtem
apod.)
modelové situace na upevĖování návykĤ kulturního chování na veĜejnosti a na utváĜení sociálnČ
- komunikativních dovedností, schopnosti spolupracovat se spolužáky, schopnosti pĜimČĜenČ
reagovat v rozmanitých spoleþenských situacích (na kritiku, pĜi obhajobČ vlastního názoru
apod.)
204
205
Rodinná výchova
RODINNÁ VÝCHOVA
Specifické cíle
Rodinná výchova je vyuþovací pĜedmČt, jehož integrované pojetí vytváĜí prostor pro široké
formativní pĤsobení na dospívající žáky, a tím významnČ pĜispívá k jejich osobnostnímu a
sociálnímu rozvoji.
NejdĤležitČjšími obsahovými prvky pĜedmČtu jsou zdraví a rodina jako základní
pĜedpoklad utváĜení aktivního zdraví každého jedince a jeho sociálních vztahĤ. Komplexní
charakter pĜedmČtu dává možnost zabývat se jednotlivými tématy z rĤzných pohledĤ a naplĖovat je
uþivem podle vyspČlosti a zájmu žákĤ. Rodinná výchova sleduje pĜedevším aspekt zdravotnČ
preventivní s návody pro každodenní život. Tím pĜipravuje podmínky pro praktickou aplikaci
poznatkĤ a zkušeností v tČlesné výchovČ, praktických þinnostech nebo denním režimu školy.
Rodinná výchova ve svém výraznČ þinnostním pojetí umožĖuje uþiteli navazovat potĜebný
kontakt se žáky, vnést do školy více vzájemného lidského pochopení, pĜispČt k tolik potĜebnému
pĜiblížení školy a rodiny a zároveĖ vypČstovat nezbytné dovednosti, návyky a potĜebné životní
postoje.
V souladu s vývojovými pĜedpoklady, poznávacími možnostmi a postupnČ získávanými
zkušenostmi žákĤ z každodenního života smČĜuje výuka rodinné výchovy k tomu, aby:
si žáci uvČdomovali základní problémy a potĜeby v oblasti zdraví, zdravého životního stylu,
rodinného života, rodiþovství, osobního bezpeþí a umČli zaujímat vlastní postoje k uplatĖování
zdravého zpĤsobu života,
si osvojili a postupnČ kultivovali odpovČdné chování, rozhodování a komunikaci v situacích
souvisejících s aktivním zdravím, partnerskými vztahy, rodinným životem a rodiþovstvím a aby
jejich vstup do dospČlosti byl provázen odpovČdným pĜístupem ke zdraví a založení vlastní
rodiny,
se bezpeþnČ orientovali v konfliktních a krizových situacích souvisejících se zdravím,
mezilidskými vztahy a osobním bezpeþím, dovedli je rozpoznávat, umČli na nČ adekvátnČ
reagovat a pĜijímat odpovČdnost za bezpeþí své i druhých,
znali dostupné informaþní prameny týkající se problematiky zdravého zpĤsobu života,
ekologických a klimatických vlivĤ na zdraví a umČli využívat získaných poznatkĤ k ochranČ a
upevĖování svého zdraví.
Rodinná výchova
PoĜadí témat si volí uþitel podle vlastního uvážení, nedoporuþuje se však vždy vyuþovat
témata formou samostatnČ oddČlených blokĤ. Naopak, vzhledem k ĜadČ spoleþných prvkĤ je
vhodnČjší nČkterá témata vzájemnČ spojovat a prolínat (napĜ. zdravá výživa, péþe o zdraví, režim
dne apod.).
Specifický obsah pĜedmČtu a netradiþní didaktické metody pĜedpokládají uþitele s
pĜíslušnou aprobací a vyžadují úzkou a prĤbČžnou spolupráci s rodiþi žákĤ.
6. - 9. roþník
Rodina a širší sociální prostĜedí
Uþivo
rodina - postavení a role ženy a muže v rodinČ
vliv rodinného prostĜedí na rozvoj osobnosti
dospívající, jeho komunikace v rodinČ, mezigeneraþní konflikty, problémy spojené se vstupem
do samostatného života
zmČny v rodinČ (narození dítČte, adopce, nemoc, rozvod, úmrtí aj.)
pĜedþasná tČhotenství, manželství nezletilých a jejich dĤsledky
ekonomické a právní otázky rodinného života
potĜeby rodiny vzhledem k bydlení
potĜeba a právo na vlastní soukromí, estetické prostĜedí aj.
hygiena provozu domácnosti - úklid a údržba bytu
faktory ovlivĖující stabilitu rodiny
náhradní výchovná péþe
sociální komunikace - v rodinČ, ve škole, s kamarády, ve spoleþnosti dospČlých
*****
rozehrávání situaþních her, dialogĤ na téma: kamarádství, pĜátelství, láska, známosti, vþetnČ.
rozvíjení kladných partnerských vztahĤ a hledání pozitivních hodnot pro trvalé soužití
modelové situace zamČĜené na osvojení komunikaþních dovedností navozujících pĜíznivé klima
v rodinČ
sestavení návrhu hygienických požadavkĤ na bydlení a diskutování o nich
sestavení návrhu vhodného uspoĜádání jednotlivých þástí bytĤ
sestavení návrhu (seznamu) na technické vybavení, usnadĖující práci v domácnosti
PĜedmČt rodinná výchova, v návaznosti na výchovu ke zdraví ve 4. a 5. roþníku, rozvíjí a
prohlubuje daná témata o další specifické poznatky a dovednosti, které žákĤm umožĖují lépe
porozumČt rĤzným životním situacím a správnČ se rozhodovat v otázkách zdraví, partnerských
vztahĤ, rodinného života, rodiþovství a osobního bezpeþí.
Uþivo je vedle teoretických poznatkĤ stále více zamČĜováno na osvojení komunikaþních
technik, vhodné argumentace, chování a rozhodování ve prospČch zdraví, a to jak v modelových
situacích, tak v každodenním životČ školy, v rodinných a mimoškolních þinnostech. Proto je tĜeba
výukový program realizovat specifickými didaktickými formami s využitím netradiþních metod práce ve skupinách, didaktické situaþní hry, peer programy, Ĝízené a spontánní diskuse, využívání
videoprogramĤ, besedy s odborníky, exkurze aj.
Obsah témat je pro dívky a chlapce spoleþný. PĜi výuce nČkterých specifických oblastí
(napĜ. intimní hygiena dívek a chlapcĤ, antikoncepþní metody apod.) je možné prezentovat uþivo
oddČlenČ pro chlapce a dívky.
chápat, že v souvislosti s narozením dítČte, adopcí, dospíváním dČtí, rozvodem, úmrtím apod. se
struktura rodiny i její vnitĜní život mČní
uvČdomovat si, že manželství a celoživotní vČrnost vyžaduje od partnerĤ vzájemné pochopení,
toleranci, podobné zájmy a cíle (respektování zájmĤ partnera), vzájemnou podporu a sexuální
pĜitažlivost
znát hlavní dĤvody þastČjšího rozpadu nezralých manželství (uzavíraných v dĤsledku
pĜedþasných tČhotenství ap.)
vysvČtlit význam náhradní péþe pro dČti vyrĤstající mimo rodinu
vysvČtlit, proþ se potĜeby rodin vzhledem k bydlení v prĤbČhu þasu vyvíjejí a mČní
uplatĖovat nČkteré hygienické a bezpeþnostní požadavky na zaĜízení jednotlivých þástí bytu
uplatĖovat zásady hygieny a ochrany zdraví pĜi práci, vþetnČ dodržování zásad bezpeþného
bydlení
206
207
Rodinná výchova
pĜejímání pozitivních hodnot od rodiny, vrstevníkĤ a spoleþnosti
zanedbávání rodinné výchovy
krizové situace v rodinČ
Rozvoj osobnosti
Uþivo
osobnost þlovČka, rozdílné typy osobností, formování osobnosti, dČdiþné a získané faktory
osobnosti a možnosti jejich ovlivĖování; sebepoznávání a sebevýchova (sebeovlivĖování)
duševní a tČlesné zdraví, základní podmínky pro zachování a regeneraci sil (psychická a fyzická
zdatnost)
situace ohrožující zdravý vývoj osobnosti (možnosti jejich pĜedcházení, Ĝešení)
vyrovnávání se s problémem, "únik" do uzavĜenosti, agrese, toxikomanie atd.
*****
modelové situaþní hry zamČĜené na získávání dovedností asertivního jednání
psychologické hry zamČĜené na sebepoznávání a seberegulaci
relaxaþní a regeneraþní postupy vhodné pro zaþlenČní do režimu školy i života mimo školu
Rodinná výchova
sestavování návrhu režimu dne pro dČti a dospívající
výbČr vhodného obleþení dívek a chlapcĤ pro pobyt ve škole, doma, pĜi sportu, ve spoleþnosti
aj.
sestavování vlastních programĤ péþe o osobní zdraví na urþité þasové období
praktické zpĤsoby péþe o pleĢ, ruce a nohy
sestavování návrhĤ vlastních rozhodnutí podporujících zdravý zpĤsob života
sestavení pĜehledu o pohybových aktivitách v prĤbČhu posledních týdnĤ (mČsícĤ)
vedení záznamu o þase stráveném u televize, videa, poþítaþe a jeho srovnávání se záznamem o
þase vČnovaném pohybovým þinnostem
situaþní hry zamČĜené na rozvíjení dialogĤ na téma civilizaþní choroby, režim dne, integrace
zdravotnČ postižených mezi zdravou populaci aj.
chápat pojem osobnost a význam rozvoje rĤzných kvalit osobnosti
orientovat se ve zvláštnostech vývoje osobnosti, pĜedevším ve vČku základní školy
uvČdomovat si, co a do jaké míry lze pĜi utváĜení osobnosti mČnit, a snažit se o konkrétní
ovlivnČní nČkteré své stránky osobnosti (se kterou je nespokojen, pĤsobí mu problémy atd.)
znát základní zpĤsoby ovlivĖování negativních tČlesných a duševních stavĤ (pravidelný režim,
pohybové þinnosti, odpoþinek, regeneraþní a relaxaþní postupy, nekonfliktní zpĤsoby jednání,
odborná pomoc) a snažit se je využívat ve svém životČ - za pomoci uþitele a rodiþĤ
uvČdomovat si, že nekritické odmítání názorĤ dospČlých (zkušených) nebo únik od problému
situaci neĜeší, ale spíše ji zhoršuje
uplatĖovat ve vlastním denním režimu základní zásady pĜispívající k zachování a upevĖování
zdraví - osobní a duševní hygiena, zdravý zpĤsob stravování aj.
orientovat se v základních pĜíþinách nemocí a vhodným chováním omezit pĤsobení negativních
faktorĤ pĜispívajících ke vzniku civilizaþních chorob; chránit se pĜed infekþními chorobami,
vþetnČ nákazy virem HIV; pĜebírat odpovČdnost za zdraví vlastní i ostatních
uplatĖovat hygienické zásady a návyky vztahující se k osobní a intimní hygienČ, k základĤm
kosmetické péþe, k hygienČ odívání aj.
orientovat se v prostĜedcích osobní a intimní hygieny a ve zpĤsobech jejich používání
uplatĖovat zásady duševní hygieny v denním režimu a správnČ se rozhodovat v situacích
duševní nepohody a pracovního pĜetížení; optimálnČ rozvrhnout svĤj režim dne
zaĜazovat formy aktivního odpoþinku a zpĤsoby otužování do svého režimu dne; využívat
kompenzaþní a relaxaþní cviþení k pĜekonávání psychické únavy a stresu
orientovat se v biologických rytmech a optimálnČ využívat své výkonnosti v prĤbČhu dne i
týdne
chránit se podle možností pĜed škodlivými vlivy vnČjšího prostĜedí (ultrafialové záĜení,
cigaretový kouĜ, smog aj.)
chápat pocity a potĜeby lidí tČlesnČ a smyslovČ postižených
Péþe o zdraví, osobní hygiena, režim dne
Uþivo
hygienické zásady péþe o pleĢ, líþení, kosmetické pĜípravky, pomĤcky
práce s reklamou propagující zdravotní a kosmetické pĜípravky, návštČva kosmetické
provozovny
režim dne tČhotné ženy, starších osob, nemocných, handicapovaných
osobní hygiena v prĤbČhu tČhotenství a šestinedČlí
práce s populárnČ nauþnou literaturou a prĤbČžné sledování informací o zdravém zpĤsobu života
zdraví - psychické, fyzické, sociální; odpovČdnost za zdraví vlastní i ostatních
životní rytmy a zdraví; prostĜedí a zdraví
základní zdroje a pĜíþiny nemocí; další možné faktory vzniku onemocnČní, prevence
nemoc v rodinČ, ošetĜování nemocného þlena rodiny
etické vztahy k nemocnému a zdravotnČ postiženému
rekonvalescence po nemoci nebo úrazu
osobní hygiena, intimní hygiena dívek a chlapcĤ; prostĜedky osobní hygieny
základy kosmetické péþe, ochrana pleti pĜed klimatickými vlivy
hygiena odívání pĜi rĤzných pĜíležitostech a þinnostech
duševní hygiena - únava, stres; relaxace, regenerace, kompenzace, aktivní pohyb
promČny životního stylu v dĤsledku rozvoje civilizace; civilizaþní choroby a jejich prevence
režim dne - dČti, dospívající
biorytmy a negativní vlivy prostĜedí
*****
nácvik ošetĜování nemocného þlena rodiny (modelové situace); rozvíjení etických vztahĤ k
nemocným a zdravotnČ postiženým (návštČva zaĜízení sociální péþe)
vliv výživy a zpĤsobĤ stravování na zdravotní stav lidí; cizorodé látky v potravním ĜetČzci
(mykotoxiny, PCB, kovy aj.); civilizaþní choroby jako dĤsledek nesprávné výživy
výživová hodnota potravy, energetická potĜeba organismu
alternativní výživové smČry (makrobiotika, vegetariánství); biopotraviny; ovlivĖování
stravovacích zvyklostí obyvatelstva
zpĤsoby rychlého obþerstvení - zdravotní rizika
reklama vers. výživová doporuþení odborníkĤ
zásady sestavování jídelníþku - biologické, sociální, ekonomické faktory
208
209
Zdravá výživa
Uþivo
Rodinná výchova
Rodinná výchova
specifika stravování dČti a dospívajících
výbČr, nákup a správné skladování poživatin v domácnosti, s ohledem na jejich hygienickou
nezávadnost
zpĤsoby technologie zpracování jednotlivých druhĤ potravin ve vztahu ke zdravé výživČ
odborná a populárnČ nauþná literatura; názory odborníkĤ vers. úþelová propagace výrobcĤ
*****
sestavení návrhu denního stravovacího režimu v souladu se zásadami zdravé výživy
navržení reklamy propagující zásady zdravé výživy
sestavení pĜehledu cizorodých látek v poživatinách a zamýšlení se nad možnými zpĤsoby jejich
minimalizace - diskutování o souþasných stravovacích zvyklostech našeho obyvatelstva z
hlediska podpory zdraví (využití odborných pramenĤ)
zhodnocení jídelníþku v rodinČ, školní jídelnČ z hlediska zásad zdravé výživy a navržení
potĜebných zmČn
posuzování odlišností pohybových þinností lidí rĤzného vČku, pohlaví a výkonnosti,
zdĤvodĖování rozdílĤ (diskuse)
mČĜení srdeþní a dechové frekvence v klidu a po zátČži (ve spojení s tČlesnou výchovou)
návštČva pohybového centra, beseda s tČlovýchovným þi lékaĜským odborníkem
posoudit souþasné pĜevažující stravovací zvyklosti u nás s ohledem k zásadám zdravé výživy
chránit se vhodnou výživou proti civilizaþním chorobám - obezitČ, arteroskleróze, cukrovce
sestavovat jídelníþek pro rodinné stravování, zohlednit doporuþovaný pomČr základních živin,
omezit tuky, sĤl, cukr, obohatit stravu vitamíny a vlákninou - Ĝídit se pĜi sestavování jídelníþku
doporuþovanými gastronomickými pravidly
orientovat se rámcovČ v alternativních výživových smČrech (pĜednosti, nedostatky) a jejich
vlivech na zdraví þlovČka (za pomoci uþitele)
rozumČt cestám, kterými se cizorodé látky v potravním ĜetČzci dostávají do živoþišných a
rostlinných produktĤ
uvČdomovat si vhodnost (nevhodnost) jednoduchých technologických postupĤ pĜípravy pokrmĤ
v souvislosti se zdravou výživou
šetrnČ zacházet s potravinami a znát jejich zpĤsoby skladování
uvČdomovat si základní rozdíly v pohybové úrovni a výkonnosti rĤzných skupin lidí, rozumČt
jim a respektovat je
zmČĜit srdeþní frekvenci a vypoþítat orientaþní hodnotu SF pĜi vytrvalostním zatížení pro
konkrétní vČk
využívat základní pravidla bezpeþnosti, ochrany zdraví a hygieny pĜi pohybových þinnostech v
rĤzném prostĜedí, klimatických a ekologických podmínkách
chápat význam pravidelné kontroly zdravotního stavu a profesionální pomoci pĜi úpravČ
pohybové þinnosti v prĤbČhu života
zásady rozvoje zdatnosti
používání sportesterĤ
nevhodné polohy a nevhodné pohybové þinnosti (pro dČti, dospívající, pro dívky ap.)
Sexuální výchova
Uþivo
rozdíly mezi pohybovými þinnostmi chlapcĤ a dívek; dČtí, dospČlých, starých lidí; zdravých a
handicapovaných lidí
základní fyziologické parametry pĜi zdravotnČ vhodných pohybových þinnostech lidí rĤzného
vČku - srdeþní frekvence, krevní tlak aj., využití údajĤ pĜi regulaci pohybové zátČže
zásady fair play jednání a bezpeþnosti pĜi pohybových þinnostech (ochrana hlavy, prsĤ dČvþat,
kloubĤ, pohlaví ap.)
hygiena pohybové þinnosti (vhodné obleþení, obutí, cviþení pĜi menstruaci ap.)
instituce, kde je možné se vČnovat zdravotnČ zamČĜené a rekreaþní pohybové þinnosti - sport
pro všechny, pohybová studia, fitness centra
pravidelné zdravotní prohlídky jako pĜedpoklad zdravotnČ vhodné úpravy pohybových þinností
*****
vztahy mezi lidmi - k druhému pohlaví, partnerské vztahy, první sexuální kontakty, zakládání
rodiny
plánování rodiþovství - biologická, psychická a sociální zralost
probuzené pohlaví - zvýšený zájem o vlastní pohlavní orgány; masturbace (mýty, skuteþnost
oþima lékaĜĤ)
nekoitální aktivity - líbání, dotýkaní, mazlení
rozhodování v oblasti sexuálního chování - odložení startu do pohlavního života na období
sociální zralosti
metody antikoncepce - pĜirozená, bariérová, hormonální (vhodnost a nevhodnost vzhledem k
úþinnosti, použití, vČku ap.)
umČlé pĜerušení tČhotenství - zdravotní a etický problém
nemoci pĜenosné pohlavním stykem, vþetnČ viru HIV/AIDS; imunitní systém, zpĤsoby pĜenosu,
léþení, prevence
konflikty v mezilidských a partnerských vztazích; pĜedmanželské a manželské poradny
postoje k sexualitČ a sexuálnímu chování - sexuální orientace, promiskuita, prostituce,
pornografie; pĜedsudky a diskriminace; deviantní chování - sexuální zneužívání a zpĤsoby
ochrany pĜed ním
sexualita a zákon - sexuální obtČžování, znásilnČní, ohrožení mravního vývoje dČtí a mládeže
aj.; vČková hranice trestní odpovČdnosti
*****
modelové situace zamČĜené na osvojování pozitivních vztahĤ k druhému pohlaví
modelové situace zamČĜené na Ĝešení konfliktĤ v kamarádských a partnerských vztazích
vedení menstruaþního kalendáĜe (jen dČvþata)
situaþní hry zamČĜené na získání argumentĤ pro odložení pohlavního styku na období
biologické a psychosociální zralosti a ekonom. sobČstaþnosti
shromažćování informací o metodách plánovaného rodiþovství a diskuse o nich
210
211
stravování tČhotné a kojící ženy, nemocných aj., sestavení jídelníþku
porovnání výživové hodnoty stravy doporuþované jednotlivými alternativními smČry a
diskutování o jejich pĜednostech a nČkterých nedostatcích
historické a sociokulturní promČny stravy
pĜíprava jednoduchého pohoštČní ze studené kuchynČ a úprava stolu
Pohybová aktivita a zdraví
Uþivo
Rodinná výchova
Rodinná výchova
Ĝízený dialog k problematice pĤsobení médií v oblasti sexuality - pornografie, filmy, videofilmy
aj.
návštČva krizového centra, kojeneckého ústavu, pĜedmanželské poradny aj. (podle možností
školy)
beseda se sexuologem nebo dČtským a dorostovým gynekologem (podle podmínek školy)
centra odborné pomoci, linky dĤvČry aj.
opatĜení a zákony související s podáváním alkoholických nápojĤ dČtem a mladistvým;
legislativa ve vztahu k nákupu, držení a výrobČ drog
možné zpĤsoby pomoci pĜi otravČ alkoholem nebo jinými návykovými látkami
*****
vyhledávání pozitivních životních cílĤ a hodnot
modelové situace zamČĜené na nácvik zpĤsobĤ odmítání cigaret, alkoholu a jiných návykových
látek (osvojování sociálních dovedností)
modelové situace zamČĜené na procviþování komunikace s linkou dĤvČry
situace zamČĜené na nácvik dovedností, jak poradit vrstevníkovi pĜi problémech s návykovými
látkami
nácvik dovednosti pĜivolat nebo poskytnou první pomoc pĜi problémech s návykovými látkami
práce s reklamou - tvorba plakátĤ propagujících zdravý životní styl
chápat rozdíl mezi pouhou zamilovaností, krátkodobou erotickou známostí a plnČ rozvinutou
zralou lásku projevující se hlubokým trvalým citem
uplatĖovat ve svých citových projevech na veĜejnosti vhodnou míru zdrženlivosti (studu)
chápat, že probuzení touhy po sexuálním sblížení neznamená pĜipravenost pro zahájení
sexuálního života; uvČdomovat si, že organismus dospívající dívky není biologicky zralý pro
tČhotenství, porod a plný intimní život
chápat dĤležitost a pĜíþiny zmČn v psychice jedince v období puberty
uvČdomovat si možná rizika pĜi volbČ partnera - dČdiþné choroby, negativní osobnostní
vlastnosti, alkoholismus aj.
chápat, že pĜedpokladem souladu v manželství je vzájemná láska, vČrnost, tolerance,
nesobeckost, pomoc, sexuální pĜitažlivost aj.
vážit si životního poslání matky a otce - výchova dČtí, vštČpování morálních zásad aj.
chápat, že budoucí maminka by mČla pro zdravý vývoj svého dítČte zachovávat správnou
životosprávu, zĜíci se kouĜení, pití alkoholu apod.
pochopit význam a rizika antikoncepce - spolehlivost, vhodnost
uvČdomovat si zdravotní rizika pohlavnČ pĜenosných chorob (kapavka, pĜíjice, HIV/AIDS) a
chránit se pĜed nimi
chápat, že smyslovČ a tČlesnČ postižení lidé mají stejné sexuální pocity, potĜebu lásky, citu a
tČlesných intimností jako lidé zdraví
svČĜit se v pĜípadČ sexuálního zneužití rodiþĤm nebo jiné dĤvČryhodné osobČ; obrátit se na
dČtské krizové centrum, linku dĤvČry aj.
uvČdomovat si, že sexuálnímu znásilnČní lze pĜedcházet správným zhodnocením situace a
vhodným jednáním, napĜ. odmítnutím alkoholu, pozvání od neznámé osoby aj.
umČt kriticky posoudit poĜady v médiích, která vždy neukazují pĜátelství, lásku a rodiþovství ve
správné podobČ
poruchy plodnosti, asistovaná reprodukce
pohlavní pĜíslušnost, pohlavní orientace. pohlavní role
etická stránka sexuality, vliv postojĤ víry a morálky na sexuální chování
sexuálnČ motivovaná kriminalita
uvČdomovat si rizika zneužívání návykových látek - osobní realizace, partnerské vztahy, soužití
v rodinČ, nákaza virem HIV aj.
orientovat se v úþincích nejznámČjších návykových látek
uvČdomovat si mechanismy vzniku závislosti na návykových látkách
uvČdomovat si rizika rozvoje závislosti na výherních automatech a jiných hazardních hrách
chápat souvislosti mezi injekþní aplikaci návykových látek a možností nákazy virem HIV
orientovat se v nabídce specializované pomoci - krizová centra, ordinace AT, linky dĤvČry aj.
rozpoznávat taktiky reklamních agentur propagujících tabákové výrobky a alkoholické nápoje a
umČt k nim zaujmout správné stanovisko
uplatĖovat pĜesvČdþivou argumentaci vĤþi vrstevníkĤm v souvislosti s odmítáním návykových
látek
pomoci vrstevníkovi nebo jiné osobČ pĜi problémech s návykovými látkami - odkázání na
odbornou pomoc; pĜivolání pomoci pĜi otravČ návykovými látkami
chápat možná nebezpeþí pĤsobení náboženských sekt a snažit se jejich pĤsobení se jejich
pĤsobení bránit (za pomoci rodiþĤ, školy, krizových center)
hazardní hry a jejich psychosociální dĤsledky
anabolické steroidy a jejich rizika
drogová scéna - snižování poptávky a dostupnosti návykových látek
možná nebezpeþí a následky pĤsobení náboženských sekt na dospívajícího
autoregulaþní a relaxaþní techniky, jógová cviþení jako pozitivní alternativy zvládání problémĤ
vzniklých zneužíváním návykových látek
Prevence zneužívání návykových látek
Osobní bezpeþí
Uþivo
Uþivo
pozitivní životní cíle a hodnoty - podpora zdraví, pozitivní zájmy aj.
nejþastČji zneužívané návykové látky v ýR
rizika zneužívání návykových látek - dopad na zdraví jedince, osobní realizaci, partnerské a
rodinné soužití, tČhotenství, pĜenos infekce HIV/AIDS
návykové látky a rizikové skupiny populace
mechanismy vzniku rozvoje závislostí a možnosti léþení
propagace tabákových výrobkĤ a alkoholických nápojĤ formou reklamy - taktiky reklamních
agentur
212
bezpeþné chování v sociálním kontaktu s vrstevníky, odpovČdnost za bezpeþí své i ostatních
zpĤsoby chování pĜi pobytu v rĤzných prostĜedích - parky, veĜejná doprava, výlety, diskotéky aj.
zpĤsoby chování v krizových situacích - šikanování, deviantní osoby
chování v silniþním provozu v roli cyklisty, pĜípadnČ Ĝidiþe malého motocyklu (u 15letých žákĤ)
dČtská krizová centra, linky dĤvČry, policie (adresy, telefony)
poskytnutí první pomoci pĜi úrazu a jiných pĜíhodách ohrožujících lidský život
*****
213
Rodinná výchova
situaþní hry zamČĜené na procviþování zpĤsobĤ chování v rĤzných krizových situacích
zdokonalování nácviku komunikace s linkou dĤvČry a s jinými specializovanými službami
nácvik poskytování první pomoci pĜi ohrožení zdraví a života
nácvik jednání pĜi ohrožení, útoku (útČk, volání ap.)
rozpoznávat situace ohrožující jeho bezpeþnost
používat v situacích ohrožení osobního bezpeþí úþinné zpĤsoby chování
uplatĖovat pravidla bezpeþnosti pĜi pohybových aktivitách, v podmínkách silniþního provozu,
pĜi pobytu v pĜírodČ, na výletech, diskotékách aj.
komunikovat s linkou dĤvČry, policií a dalšími specializovanými službami
uvČdomovat si, že setkání s lidmi agresivními a pod vlivem alkoholu a jiných návykových látek
mĤže být nebezpeþné
poskytovat první pomoc pĜi stavech ohrožujících zdraví - krvácení, popálení, poranČní konþetin
a páteĜe aj.
prostĜedky a zpĤsoby sebeobrany
právní dĤsledky nepĜimČĜené obrany
Hudební výchova
HUDEBNÍ VÝCHOVA
Specifické cíle
Hudební výchova dává žákĤm pĜíležitost, aby projevovali a uspokojovali svou pĜirozenou
potĜebu setkávání s hudbou. Tuto potĜebu pĜedmČt podnČcuje, rozvíjí a kultivuje v organizaci
hudebnČ výchovných þinností s širším zámČrem obohacovat jejich estetické vnímání a prožívání
svČta.
V souladu s pĜirozeným fyziologickým, emocionálním a rozumovým rozvojem žákĤ
hudební výchova smČĜuje zvláštČ k tomu, aby žáci
kultivovali svou hudebnost v oblasti hudebního sluchu, zpČvního hlasu, smyslu pro rytmus,
melodického a harmonického cítČní, hudební pamČti, pĜedstavivosti a fantazie
rozvíjeli své receptivní, reprodukþní a þásteþnČ i produkþní schopnosti a dovednosti aktivitami
vokálními, instrumentálními, poslechovými a hudebnČ pohybovými
porozumČli hudebnČ vyjadĜovacím prostĜedkĤm a spoleþenským funkcím hudby jednotlivých
umČleckých epoch a postupnČ se orientovali v jejich základním slohovém a stylovém
rozvrstvení
získali vhled do hudební kultury þeské i jiných národĤ, seznámili se se schopností umČní
minulosti i dneška emocionálnČ pĤsobit a vytváĜet mosty mezi lidmi
Uþební osnovy hudební výchovy umožĖují konkretizovat uþivo i jeho nároþnost na základČ
uþitelovy znalosti úrovnČ hudebního rozvoje jednotlivých žákĤ a podmínek ve tĜídČ (odborné
uþebnČ). Také volba didaktických prostĜedkĤ je zcela závislá na jeho rozhodnutí.
HudebnČ výchovná práce je þlenČna do tĜí fází:
l. - 3. roþník - období hudebních her
4. - 6. roþník - období manipulace s hudebním materiálem, "hudební dílna" - manipulace s
hudbou
7. - 9. roþník - období "vhledĤ" do hudby a jejích spoleþenských funkcí
Hudební výchova se uskuteþĖuje prostĜednictvím pČveckých, instrumentálních,
poslechových a hudebnČ pohybových þinností, které jsou vzájemnČ provázány a navzájem se
doplĖují. Jejich obsahem je hlasová výchova, rozvoj rytmických a intonaþních dovedností,
jednohlasý a vícehlasý zpČv s doprovodem i bez doprovodu, osvojování hry na orffovské nástroje
(zobcovou flétnu atd.), nutné k instrumentálním doprovodĤm písní, hudebnČ pohybovému projevu a
ve vyšších roþnících ke hĜe nejjednodušších skladbiþek.
Je pracováno s tóny, motivy a tématy, hudebními formami a výrazovými prostĜedky hudby
(s rytmickou, tempovou a dynamickou složkou, pozornost je vČnována i vertikální a horizontální
organizaci hudby).
Hudba je osvojována pĜi vyuþování, návštČvou výchovných koncertĤ, na besedách o hudbČ
i samostatnČ v mimoškolních hudebních aktivitách. Žáci se o hudbČ a svých zážitcích z ní uþí
hovoĜit. Používají pĜi tom pojmy a hudebnČ naukové poznatky, které jsou vyvozovány ze znČjící
hudby a aplikovány ve všech hudebních aktivitách. Toto teoretické a biografické uþivo má pouze
podpĤrný charakter, slouží k osvČtlení hudebních problémĤ a rychlejší komunikaci mezi úþastníky
hudebních þinností. Jejich znalost není pĜedmČtem klasifikace.
PĜi hodnocení výsledkĤ práce žákĤ pĜihlíží vyuþující pĜedevším k jejich pĜístupu k celému
múzickému komplexu hudebních þinností, ke snaze spolupracovat s ostatními, a k úsilí o co nejlepší
výsledek (je však možné zohlednit i pĜípadnou jednostrannou zamČĜenost žáka na urþitý typ
hudebních þinností).
214
215
Hudební výchova
1. roþník
Uþivo
Zvuk - tón.
ěeþ - zpČv.
Tón dlouhý - krátký.
Hluboko - vysoko.
SilnČ - slabČ.
Pomalu - rychle.
Vesele - smutnČ.
Hlas mužský, ženský a dČtský.
Hudba vokální a instrumentální.
Ukolébavka.
Pochod.
*****
Dýchání, výslovnost, sjednocování hlasového rozsahu (c1 – a1), hlavový tón. Ukolébavka.
Hra nejjednodušších doprovodĤ na nástroje orffovského instrumentáĜe - rytmické (ve 2/4 a 3/4
taktu) a nástroje melodické (prodleva, dudácká kvinta, ostinato).
Pohyb podle hudby na místČ, vpĜed i vzad (ve 2/4 taktu), hra "na tČlo" (ve 2/4 a 3/4 taktu),
pohybové vyjádĜení vlastností tónu, tempa a emocionálního zážitku z hudby.
Rozlišování hlasĤ pĜi poslechu vokální hudby, u instrumentální hudby rozlišování hry na
zobcovou flétnu, klavír, housle a elektrickou kytaru. Poslech þeské státní hymny.
Vokální a instrumentální hry s rytmickou a melodickou ozvČnou i pĜi rytmizaci a melodizaci
slov a krátkých textĤ, hudebnČ pohybové hry (5 - 3, 5 - 6 - 5 - 3, 5 - 4 - 3 a obraty).
pracovat nejménČ s 10 písnČmi, nejménČ se 4 poslechovými skladbami a nejménČ 2 hudebnČ
pohybovými hrami
být schopen sluchovČ rozlišit, pČvecky, instrumentálnČ i pohybovČ realizovat a slovnČ vyjádĜit
hudební kontrasty
2. roþník
Uþivo
Melodie stoupá – klesá (sledování obrysu melodie v notovém zápisu).
Melodie - doprovod.
Lidová píseĖ - píseĖ vytvoĜená skladatelem (pro dČti).
Hudba k tanci.
p - mf - f
Zesilování - zeslabování.
Zrychlování - zpomalování.
Opakování.
Takt 2/4 a 3/4.
Nota þtvrĢová, osminová a pĤlová, pomlka þtvrĢová a osminová.
Kánon.
*****
216
Hudební výchova
Rozvíjení hlavového tónu, mČkké nasazení, výslovnost samohlásek na konci slov, vyrovnávání
vokálĤ. Sjednocování hlasového rozsahu (c1 – h1). Volný nástup 1. a 5. stupnČ.
Hra rytmických doprovodĤ. Rytmický kánon. Hra melodických doprovodĤ s využitím 1. a 5.
stupnČ (v souhlase s T a D).
Poskoþný krok, držení rukou pĜi taneþním pohybu (v bok, vedle sebe a proti sobČ). Pohybové
vyjádĜení stoupání a klesání melodie a její ukonþenosti. Kvapík jednotlivČ i ve dvojici.
Pohybové vyjádĜení tempa, dynamiky a emocionálního zážitku z hudby.
Poslech dČtského sboru ä cappella a s doprovodem. Poslech hry na trubku, klarinet, pozoun,
kontrabas, baskytaru, velký a malý buben
Vokální a instrumentální hry s využitím pentatoniky a kvintakordu (5 - 6 - 5 - 3 - 2 - 1, 1 - 3 - 5,
1 - 5 - 3 - 1 a obraty), crescenda a decrescenda. HudebnČ pohybové hry.
pracovat nejménČ s 10 písnČmi, nejménČ se 4 poslechovými skladbami a nejménČ 3 hudebnČ
pohybovými hrami
pĜi rytmizaci textĤ pracovat s þtvrĢovými a osminovým hodnotami v 2/4 a 3/4 taktu
být schopen sluchovČ rozlišit, pČvecky a instrumentálnČ realizovat jednoduchou melodii a
pohybovČ vyjádĜit její charakter
3. roþník
Uþivo
RozvážnČ - živČ.
Melodie postupující v krocích a skocích, melodie lomená.
Motiv (dvojtaktí).
PĜedvČtí – závČtí (þtyĜtaktová).
Hudba k slavnostním pĜíležitostem.
Orchestr - sólo.
Noty c1, d1, e1, f1, g1, a1.
Notová osnova, taktová þára.
Nota celá, pĤlová pomlka.
4/4 takt.
Menuet.
Rock a taneþní pohyb.
*****
Dýchání (v pauze, mezi frázemi pČvecké dČlení slov, sjednocování hlasového rozsahu (c1 – c2),
volný nástup 3. stupnČ v dur. Poþátky jednoduchého dvojhlasu. Jednoduchý kánon.
Hra doprovodĤ s použitím souzvuku dvou tónĤ. Rytmické doprovody ve 2/4 a 3/4 taktu (s
využitím hodnot þtvrĢových, osminových a pĤlových). Hra dvoutaktových meziher pĜi zpČvu
spolužákĤ.
Dvoudobá chĤze a tanec - v prĤpletu, pĜísuvný krok. Pohyb podle hudby na místČ, vpĜed i vzad
(ve 3/4 taktu). Pohybové vyjádĜení melodie, jejího charakteru, tempa, dynamiky a
emocionálního zážitku z hudby.
Rozlišování hry na violoncello, akordeon, lesní roh, tubu, cembalo (spinet), syntetizátor, þinely.
Menuet, polonéza, rocková hudba.
Vokální a instrumentální hry s doplĖováním a obmČĖováním þtyĜtaktové fráze, melodizace textu
v rozsahu sexty, využití durového kvintakordu pĜi melodizaci.
217
Hudební výchova
5. roþník
pracovat nejménČ s 10 písnČmi (v durové a mollové tóninČ), nejménČ se 4 poslechovými
skladbami a nejménČ 3 hudebnČ pohybovými hrami
pĜi rytmizaci a melodizaci textĤ pracovat s þtvrĢovými, osminovými a pĤlovými hodnotami ve
2/4, 3/4 a 4/4 taktu
rozlišovat charakter melodie (vzestupná, sestupná, lomená)
odlišovat hudbu urþenou k slavnostním pĜíležitostem od hudby populární
4. roþník
Uþivo
Hudební výchova
Repetice.
Legato - staccato.
Vztah pĜedvČtí a závČtí.
Téma.
Dvojhlas.
StupĖování (gradace uvnitĜ skladby).
Stupnice dur.
Tónika.
Osminová nota s teþkou, þtvrĢová s teþkou. G klíþ. Noty h1, c2, d2.
PĜedznamenání - bé, kĜížek.
Hudební forma malá (a, b; a, b, a) a rondo.
Polka.
Epizody ze života skladatelĤ poslouchané hudby.
*****
Prodlužování výdechu, vázání tónĤ, sjednocování hlasového rozsahu (c1 - d2). PĜenášení
slyšených vysokých a hlubokých tónĤ do hlasové polohy žákĤ. PrĤprava dvojhlasu. 8. stupeĖ a
spodní 5. stupeĖ.
Hra lidových písní na orffovské hudební nástroje (melodie v rozsahu sexty), doprovod dvČma
tóny na nástroje melodické a ad lib. na rytmické. Hra þtyĜtaktové pĜedehry, meziher a dohry.
Kroky se zhoupnutím ve 3/4 taktu (napĜ. sousedská). PĜedvČtí - závČtí a celá perioda,
realizované "hrou na tČlo". VyjádĜení charakteru poslouchané hudby a emocionálního zážitku
pohybem. Taktování na dvČ a tĜi doby.
Rozlišování melodie od doprovodu. Rozpoznávání dvojdílnosti a trojdílnosti v hudbČ (a, b;a, b,
a), rondo. Sledování vztahu pĜedvČtí a závČtí, ukonþení závČtí). Odlišování durového a
mollového tónorodu. Pikola, hoboj, fagot, saxofon, pČvecký sbor (dČtský, mužský, ženský,
smíšený). Poslech písnČ lyrické, žertovné a hymnické. Pochod. Polka a valþík (od B. Smetany a
A. DvoĜáka).
TvoĜivé hudební hry v dur s rozsahem oktávy a s využitím durového a mollového kvintakordu.
pracovat nejménČ s 10 písnČmi (v durové i mollové tóninČ, nejménČ s 8 poslechovými
skladbami (v dur a moll) a nejménČ s 4 hudebnČ pohybovými hrami
pĜi rytmizaci a melodizaci textĤ tvoĜivČ obmČĖovat hudební modely v dur v rozsahu sexty
vypracovávat notový záznam "svých" melodií
postupnČ nabýt povČdomí o významu B. Smetany a A. DvoĜáka
218
Uþivo
Hudební výraz.
Variace (princip).
Symfonický orchestr.
Dirigent, sbormistr, kapelník.
Stupnice moll (aiolská).
Dominanta.
Polyfonie.
Synkopa.
Celý tón a pĤltón.
Noty h, e2.
Skupiny not (osminových a šestnáctinových).
Koruna.
*****
UpevĖování vokálních dovedností osvojených v nižších roþnících. StĜídavý dech, sjednocování
hlasového rozsahu (h – d2). Poþátky dvojhlasu (lidový dvojhlas). 4. a spodní a vrchní 7. stupeĖ.
ZpČv þeské hymny (a okolnosti vzniku).
Hra jednoduchých lidových písní na orffovské nástroje melodické (v dur v rozsahu oktávy,
v moll sexty) a rytmické. Improvizace pĜedvČtí a závČtí. Doprovod písní tónikou a dominantou.
Skupinové pohybové vyjádĜení polyfonní hudby. Pohybové projevy odvozené z rytmické složky
hudby populární. VyjádĜení charakteru poslouchané hudby a emocionálního zážitku z ní
pohybem. Pohybové prvky menuetu, regionálního lidového tance a "jazzového" spoleþenského
tance (napĜ. charlestonu). Taktování na þtyĜi doby.
Rozlišování hudby polyfonní a homofonní. Hudba v chrámu, na zámku, v koncertní síni a k
tanci (dĜíve i dnes). Varhany, harfa. Lidová kapela, symfonický orchestr, velký jazzový orchestr,
rocková kapela. Poslech lidové kapely, menuetu, swingové hudby 30. let a rockové hudby z 60.
let.
TvoĜivé hudební hry v dur s rozsahem vČtším než oktáva, v moll s rozsahem sexty.
pracovat nejménČ s 10 písnČmi (v dur i moll), nejménČ s 8 poslechovými skladbami (v dur i
moll) a nejménČ 4 hudebnČ pohybovými hrami
obmČĖovat a tvoĜit hudební motivy a aplikovat je pĜi hĜe pĜedvČtí a závČtí, pracovat pĜitom s
notovým záznamem
pochopit základní spoleþenské funkce hudby
nabýt povČdomí o skladatelském významu J.S. Bacha, W. A. Mozarta a L. Janáþka, V. Nováka a
dalšími podle uvážení vyuþujícího)
6. roþník
Uþivo
Kontrast v hudbČ.
Skladebná vČta v cyklické skladbČ.
Arie, recitativ, operní pĜedehra. Libreto, partitura. instrumentální a vokální typ lidové písnČ.
Duo (dueto), trio (tercet), kvarteto atp.
219
Hudební výchova
Hudební výchova
Akord, terciová stavba (1, 3, 5, 7, 9).
Subdominanta.
PĜedtaktí.
PĜedznamenání - odrážka.
Nota a.
Mateník.
Variace jako skladebný útvar.
*****
Opakování: Nasazení tónu, dýchání, vokalizace, pČvecké dČlení slov, frázování. UplatĖování
dĜíve osvojených intonaþních dovedností v durovém a mollovém tónorodu (s oporou o tóny
kvintakordu). V dur i moll 6. stupeĖ. RozšiĜování hlasového rozsahu (h - e2). Jednoduchý
dvojhlas. UpevnČní znalosti þeské státní hymny.
Improvizace doprovodĤ v dur a moll (T a D). Hra (s oporou o notový zápis) pĜedehry, meziher,
doprovodĤ a dohry s využitím T, D a S. Hra jednoduchých skladbiþek (s pĜedtaktím).
Pohybové vyjádĜení kontrastu v hudbČ (dynamika, tempo, metrum, sólo a tutti). Hudby se
zmČnami taktu 2/4 a 3/4 a hudby s nepravidelnými takty (napĜ. u Stravinského, v jazzu u
Brubecka). Polka. Valþík. Pohybové vyjádĜení pĜedtaktí. VyjádĜení charakteru hudby a
emocionálního zážitku z ní pohybem.
Opera (vþetnČ þeské národní opery), opereta. Hudba k baletu a modernímu výrazovému tanci.
Muzikál. Melodram. Hudba v divadelní hĜe a filmu. Hudební klip. Hudební nástroje - role
nástroje sólového a doprovodného v hudbČ lidové, tzv. vážné (smyþcový kvartet, dechový
kvintet) a populární (malý dechový orchestr).
TvoĜivé hudební hry s lidovým dvojhlasem vokálnČ i instrumentálnČ. S melodiemi v krocích i
skocích, s rytmy v pravidelných a nepravidelných taktech.
KramáĜská píseĖ, lidovka, kabaretní píseĖ, šanson, country and western, jazz (tradiþní, swing,
be bop, atd.), rock and roll, rythm and blues, jazzrock, metal, stĜední proud, evergreen.
Epizody ze života skladatelĤ a interpretĤ hudby tzv. vážné a populární.
Lidový tanec.
Spoleþenský tanec.
Tanec v kabaretu a muzikálu.
Balet.
Moderní výrazový tanec.
Nadání - genialita.
Inspirace - epigonství.
UmČní a kýþ.
*****
UpevĖování již osvojených pČveckých dovedností hlasových, rytmických a intonaþních.
Hlasová hygiena v dobČ mutace. Terciové postupy v dur i moll. StĜídavý pĤltón vrchní a spodní.
Chromatické postupy. ZpČv jednotlivce, dvojhlas (s polyfonním vedením, lidový, volný),
poþátky trojhlasu. ZpČv písní lidových (þeských i jiných národĤ) vytvoĜených skladateli
z oblasti hudby tzv. vážné i populární a vokálních skladbiþek charakteristických pro jednotlivá
slohová období. Melodizace a rytmizace krátkých textĤ.
Lidová hudba (s dĤrazem na regionální hledisko). Hudba vyšších umČleckých aspirací (v
struþném pĜehledu zvukové podoby hudby jednotlivých umČleckých epoch a umČleckých smČrĤ
20. století. Hudební formy - fuga, velká trojdílná forma, sonátová forma, symfonická báseĖ,
kantáta a oratorium, instrumentální koncert.
Hudba populární (ve struþném pĜehledu zvukové podoby, stylotvorných hudebnČ výrazových
prostĜedkĤ a nástrojových seskupení). Hudební formy – dvoudílná a trojdílná, velká. Notový
zápis a improvizace. Vokální projev v hudbČ (diktát stylu, interpretaþní manýra). Moderní a
módní. Hodnoty, novátorství a epigonství v populární hudbČ. Zvukový záznam hudby (mg., CD,
video). PodnČty mimoevropských kultur pro hudbu evropskou tzv. vážnou a populární.
Hra a improvizování melodií, doprovodĤ a jednoduchých skladbiþek s využitím osminových,
þtvrĢových, pĤlových hodnot, teþkovaného rytmu, legata a staccata, synkop a triol, dynamiky, T,
D, S v dur a mollové tóninČ v pĤdorysu T, T, D, T, kadenþním vztahu a s využitím
harmonických vztahĤ typických pro populární hudbu (napĜ. T, VI. þi T, VI., II., D, T). Využití
prvkĤ zvukomalby.
Pohybové vyjádĜení hudebnČ vyjadĜovacích prostĜedkĤ a hudebního kontrastu. Taktování 2/4 ,
3/4 , 3/8 , 4/4 taktu, legata a staccata.
Vzájemné podnČty a vztahy v hudbČ (mezi lidovou a tzv. vážnou hudbou, jazzem a vážnou
hudbou, uvnitĜ jednotlivých hudebních druhĤ). ýlovČk a hudební dílo (autor hudebního díla,
interpret hudby, posluchaþ hudebního díla). Hudba a technika (hudební nástroje, elektronika,
zvukový záznam hudby).
PromČnlivost estetických norem v umČní.
pracovat nejménČ s 10 písnČmi (vþetnČ þs. hymny), nejménČ s 8 poslechovými skladbami a
nejménČ 4 hudebnČ pohybovými hrami.
obmČĖovat a tvoĜit jednoduché doprovody na orffovské hudební nástroje rytmické i melodické.
pochopit rozdílnost funkcí a forem spojení hudby a slova.
nabýt povČdomí o skladatelském významu J. Mysliveþka, B. MartinĤ, J. Ježka.
7. roþník - 9. roþník
Uþivo
Triola.
Harmonická moll.
Tóny akordické a neakordické.
Tónina. Transpozice.
UmČlecký smČr (20. století).
Protimelodie - riff.
Coda.
Skladebná technika.
Gotika, renesance, barok, klasicismus, romantismus.
(Národní divadlo).
Impresionismus, expresionismus.
Programní hudba a hudba bez mimohudebního programu.
220
pracovat nejménČ s 10 písnČmi, nejménČ 8 poslechovými skladbami a nejménČ 4 hudebnČ
pohybové projevy v každém roþníku (7. - 9. )
na úrovni svého hudebního rozvoje vokálnČ interpretovat vybrané skladbiþky jednotlivých
hudebních slohĤ a nČkterých žánrĤ populární hudby
obmČĖovat a tvoĜit pĜedehry, doprovody, mezihry a dohry na orffovské pĜípadnČ i klasické
hudební nástroje
hrát jednoduché skladbiþky a náznaky zvukové podoby hudby jednotlivých hudebních slohĤ
seznámit se se zvukovou podobou hudby tzv. vážné i populární
v nejelementárnČjší míĜe chápat promČnlivost estetických norem v hudbČ
221
Hudební výchova
Výtvarná výchova
být schopen formulovat své hodnotící soudy o hudbČ
nabýt povČdomí o skladatelském významu autorĤ stČžejních dČl, s kterými se seznámí
VÝTVARNÁ VÝCHOVA
Specifické cíle
Výtvarná výchova umožĖuje žákĤm poznávat okolní svČt i svĤj vnitĜní svČt
prostĜednictvím výtvarných þinností a postupnČ se formujícího výtvarného myšlení. Toto poznávání
smČĜuje jednak k tomu, aby se žáci uþili rozumČt výtvarnému umČní, rozumČt jeho jazyku a
významĤm, aby se uþili chápat výtvarnou kulturu v nejširším slova smyslu jako nedílnou souþást
svého duchovního života a bohatství spoleþnosti, jednak je zamČĜeno na kultivaci schopností žákĤ
svČt kolem sebe citlivČ vnímat, prožívat jej, objevovat v nČm estetické hodnoty, ty chránit, pĜípadnČ
i zmnožovat. Tím že žákĤm umožĖuje, aby si v þinnostech prakticky osvojovali potĜebné výtvarné
dovednosti a techniky, rozvíjí jejich pĜirozenou potĜebu vlastního výtvarného vyjádĜení, jejich
fantazii a prostorovou pĜedstavivost, smysl pro originalitu a vlastní výraz, þímž významnČ
napomáhá utváĜení kreativní stránky jejich osobnosti.
Všemi složkami svého pĤsobení výtvarná výchova usiluje zejména o to,
aby žáci získali praktické i teoretické poznatky o malbČ, kresbČ, grafických technikách, užitém
umČní, o práci s rĤznými materiály, o modelování a prostorovém vytváĜení;
aby se prakticky i teoreticky seznámili s rĤznými výtvarnými technikami a prostĜedky;
aby se rozvíjel a prohluboval jejich vztah k výtvarnému umČní a celé oblasti výtvarné kultury;
aby získali pĜedstavu o historickém vývoji výtvarného umČní, vþetnČ umČní užitého, lidového a
architektury;
aby byli schopni nalézat a vnímat krásu a estetické hodnoty v pĜírodČ a ve svČtČ vytvoĜeném
lidmi, uvČdomovat si jejich význam pro plnohodnotný život þlovČka;
aby byli schopni získaných poznatkĤ a dovedností využívat ve svém životČ.
Pro výtvarné þinnosti dČtí v 1. - 3. roþníku jsou charakteristickými rysy odvaha,
spontánnost, bezprostĜednost, uvolnČnost a emocionální pĜístup k svČtu, suverénnost a jistota
projevu, nedostatek zkušeností a malá kritiþnost vlastní výtvarné þinnosti. PĜetrvává široce
rozvinutá fantazie a pĜedstavivost, vnitĜní spĜíznČnost a blízkost svČta pohádek a bájí i vnitĜní
potĜeba vyjádĜení vlastního postoje k svČtu. Z metod a forem práce využívá proto uþitel pĜedevším
rĤzné hravé þinnosti a experimentování.
PĜi výtvarných þinnostech ve 4. - 6. roþníku zaþíná být dČtská fantazie a pĜedstavivost
korigována rozvíjejícím se intelektem. Žáci postupnČ pĜecházejí od hravých þinností k uvČdomČlejší
výtvarné práci. Jejich výpovČć o vztazích k okolnímu svČtu je stále bezprostĜední, zachovávají si
citový vztah k zobrazované skuteþnosti.
UtváĜí a rozvíjí se vztah žákĤ k volnému výtvarnému umČní, užité tvorbČ, lidovému umČní,
k ochranČ životního prostĜedí a kulturního dČdictví.
Ve výtvarných þinnostech žákĤ v 7. - 9. roþníku ubývá vzhledem k jejich mentálnímu
vývoji spontánnosti, bezprostĜednosti, fantazie a mizí hravost. Objevují se zábrany a ostych
zpĤsobené zvýšenou kritiþností k vlastní výtvarné þinnosti, vČtšími zkušenostmi a možností
srovnávání výtvarné úrovnČ. Žáci si více uvČdomují nedostatky svého výtvarného projevu.
Úlohou uþitele je proto posilovat sebevČdomí žákĤ, podporovat jejich vlastní výtvarné
vyjádĜení, podnČcovat jejich zájem o výtvarnou práci vhodnou motivací a volbou nároþnČjších
úkolĤ a technik, vyžadujících urþité znalosti a zruþnosti (napĜ. grafické techniky, poþítaþová grafika
ap.) a zaujmout je námČty vyžadujícími pĜemýšlení a uvažování, které odpovídá jejich rozvíjejícím
se rozumovým schopnostem. V teoretické složce pĜedmČtu je možno zaþít žáky systematiþtČji
seznamovat s problematikou výtvarné kultury, pĜedevším s vývojem výtvarného umČní.
222
223
Výtvarná výchova
Výtvarná výchova
Obsah uþiva je volnČ rozvržen na tĜíletá období. Uþitel si sám podle svého uvážení rozdČlí
uþivo do jednotlivých roþníkĤ. Praktické výtvarné þinnosti jsou vyjádĜeny ve dvou rovinách. TĜetí
rovinou je oblast výtvarné kultury jako teoretické složky pĜedmČtu. Vzájemný pomČr není pĜesnČ
vymezen, avšak výtvarná výchova je pĜedevším pĜedmČt þinnostní. Vzhledem k charakteru
výtvarné práce je pro výuku výtvarné výchovy doporuþována alespoĖ dvouhodinová dotace. ěeditel
mĤže podpoĜit výuku využitím disponibilních hodin.
Rytmické Ĝešení plochy s využitím rĤzných prvkĤ ve (2 - 3) svČtlých a tmavých barvách.
Kompozice plochy s použitím libovolných prvkĤ (napĜ. geometrických).
1. - 3. roþník
Aktivní práce s ilustrací (mezipĜedmČtové vztahy s literární výchovou). Doporuþení ilustrátoĜi:
Josef Lada, JiĜí Trnka, Josef ýapek, Ota Janeþek, KvČta Pacovská, Daisy Mrázková, Olga
ýechová, ZdenČk Smetana, Adolf Born, Eva BednáĜová a další.
Funkce ilustrací a jejich výrazových prostĜedkĤ (barva, linie, prostor). Poznávání rĤzných
vyjadĜovacích prostĜedkĤ porovnáváním ilustrací.
Hraþka, loutka, maĖásek v životČ dítČte (výtvarná hodnota, materiály, tvar). Hraþky souþasné i
minulé, krajové varianty lidových hraþek.
Seznamování s rĤznými druhy výtvarného umČní - malíĜstvím, grafikou, sochaĜstvím,
architekturou (využití vycházek - k objevování zajímavých staveb v okolí, výstav, galerií ap.).
Poznávání nČkterých aspektĤ kultury odívání a kultury bydlení.
PrĤbČžné rozvíjení smyslu pro krásu pĜírody a vztahu k životnímu prostĜedí.
NávštČvy galerií a výstav.
Využití témat této oblasti k besedám a k motivacím výtvarných þinností.
Výtvarné vyjádĜení skuteþnosti
Uþivo
Výtvarné vyjádĜení vjemĤ a postojĤ ke skuteþnosti na základČ vlastního prožitku dítČte,
pĜípadnČ podle vyprávČní, þetby, filmu. Rozvíjení dČtské pĜedstavivosti a fantazie ve výtvarném
vyjádĜení. Pozorování pĜírody a þinnosti lidí. Vztah postavy a prostĜedí.
Barvy základní a podvojné; barevný kontrast a harmonie.
Výtvarné vyprávČní, od popisu dČje k charakteristice postav, jejich vztahĤ, k vyjádĜení prostoru.
Pozorování pĜírodních útvarĤ, rozlišování a hodnocení tvarĤ, barvy, struktury (otiskování v
barvČ, frotáž, kresba, vrypy, dotváĜení a kombinace pĜírodních materiálĤ). Poznávání krásy
neživé i živé pĜírody na vycházkách.
Vyhledávání a výtvarné dotváĜení pĜírodnin na základČ pĜedstav. VytváĜení prostorových útvarĤ
seskupováním a kombinováním pĜírodních materiálĤ.
Sledování základních pĜírodních zákonitostí na tvarovČ zajímavých rostlinách, stromech ap.
Jejich výtvarné vyjádĜení formou hry.
Poznávání a zobrazování tvarĤ a funkcí vČcí jako zámČrných lidských výtvorĤ. Pozorování
tvaru a jeho závislosti na funkci a materiálu. Grafický záznam pohybu (kružnice, ovály, elipsy,
svislé, vodorovné a šikmé þáry jako prostĜedky rozvoje kreslíĜského pohybu ruky).
Pozorování tvaru rĤzných užitkových pĜedmČtĤ z hlediska jejich funkce a materiálu; pokusy o
jejich výtvarné vyjádĜení v ploše i prostoru.
Sledování a srovnávání tvarĤ pĜedmČtĤ stejného charakteru a funkce. Rozvíjení pozorovací
schopnosti a pamČti. PĜibližné vystižení proporþních vztahĤ zobrazovaných prvkĤ.
Užité práce dekorativní a prostorové
Uþivo
PĜi hĜe s barvou poznávání vlastností barev, vyvozování elementárních poznatkĤ o vlastnostech
barev a jejich výrazových možnostech. Barvy základní; husté, Ĝídké, svČtlé a tmavé. Barvy
kontrastní, doplĖkové; symbolické funkce barev ap. Výtvarné využití vzniklých náhodností a
pĜedstav.
PĜi hĜe s linií: poznávání rĤzných druhĤ linií a jejich výrazových možností. OvČĜování a
kultivace vedení linie v rĤzných plastických materiálech - pĜítlak, odlehþení, rovno bČžnost,
kĜížení ap., zhušĢování a zĜećování þar, násobení linie pĜi vyhledávání správného tvaru.
Poznávání základních vlastností plastických materiálĤ; vytváĜení objemu modelováním.
Poznávání a zkoušení pevnosti, tažnosti, ohebnosti plastických materiálĤ a jejich výrazové
možnosti. VyjadĜování se na základČ pĜedstav a fantazie.
Rozvíjení citu pro prostor - poznávání základních prostorových útvarĤ. Modelování podle
skuteþnosti. Získávání a uplatĖování poznatkĤ o reliéfní kompozici a jednoduchých
architektonických formách na základČ modelování a konstruování.
Rozvíjení smyslu pro výtvarný rytmus (rytmické Ĝazení rĤzných pĜírodních prvkĤ, jejich otisky
do plastických materiálĤ a odlití v sádĜe; Ĝazení rĤzných tvarĤ vystĜihovaných ap.).
224
Výtvarné umČní a životní prostĜedí
Uþivo
Doporuþené výtvarné prostĜedky a materiály
Kresba (uhel, rudka, tužka, dĜívko, tuš, kĜída aj.).
Malba (temperové a krycí vodové barvy, pastel, voskový pastel).
Kombinované techniky, koláž, tiskátka, monotyp, frotáž, dotváĜení, vrypy, kombinace
pĜírodních materiálĤ aj.
Modelovací hlína, modurit, tČsto. PĜírodní materiály (kaménky, kĤra, tráva, plody aj.).
Papír, dĜevČné odĜezky, špejle, krabiþky aj.
Jednoduché grafické techniky.
Panelové stavebnice, makety domĤ, stromĤ, obytný prostor, pískovištČ.
uvČdomČle zacházet s nČkterými prostĜedky a materiály, ovládat základní technické dovednosti,
užívat dĤležité pojmy, týkající se výtvarné formy, výtvarných materiálĤ a technik, vyvozené na
základČ vlastních výtvarných þinností
organizovat vlastní výtvarnou práci
Ĝešit pĜimČĜené úkoly v plošných i prostorových pracích, chápat vzájemné souvislosti
zobrazovaných pĜedmČtĤ a uplatĖovat pĜi práci pĜedstavivost a fantazii
rozeznávat rĤzný charakter lineární kresby
využívat základní klasifikaci barev, svČtlostní a teplotní kontrast, chápat výrazové vlastnosti
barvy
poznávat rozdíly ve výtvarném vyjadĜování malíĜĤ, zvláštČ ilustrátorĤ dČtských knih;
uvČdomovat si, že výtvarné umČní patĜí ke kulturnímu bohatství národa
4. - 6. roþník
Uþivo
Expresívní volný výtvarný projev doplĖovaný pozorováním skuteþnosti.
225
Výtvarná výchova
Výtvarná výchova
Výtvarné vyjádĜení kontrastu pĜírodních forem a pozadí. Základní kompoziþní principy.
VyjádĜení dČjového celku se vztahem k prostĜedí. Možnost použití redukované barevné škály.
Využití základních kompoziþních zákonitostí, vyjádĜení prostorových vztahĤ.
ZpĜesĖování vyjádĜení proporcí lidské postavy a hlavy konfrontací pĜedstavy se skuteþností.
Výtvarné vyjádĜení hlavy pohádkových bytostí (využití tvarové a barevné nadsázky).
Výtvarné vyjádĜení morfologických znakĤ, tvarĤ, barevnosti pĜírodních objektĤ (modelace).
Lineární a barevné vyjádĜení vnitĜní stavby a vnitĜního þlenČní pĜírodních objektĤ s pohledem
do jejich nitra. VyjádĜení morfologie rĤstu pĜi kresbČ a malbČ rostlin s možností dotváĜet
pĜírodní formy na základČ fantazie. Sledování rozvoje citlivé výtvarné linie.
Výtvarné vyjádĜení vČcí. Pozorování a vyjádĜení základních tvarových znakĤ a prostorových
principĤ pĜi zobrazování umČlých forem. ěešení barevných vztahĤ objektu a prostĜedí. Malba
vycházející ze skuteþnosti i z pĜedstav.
Rozvíjení prostorového vidČní, cítČní a vyjadĜování na základČ pozorování prostorových jevĤ a
vztahĤ (rovnobČžné zobrazování, perspektivní jevy v umČleckých dílech). OvČĜování
výtvarného výrazu vlastní þinností.
SochaĜství a pĜíroda - tvar pĜírodní a tvar opracovaný þlovČkem. Socha, plastika, sousoší, busta,
reliéf aj.
Volná grafika - základní druhy a techniky.
Architektura a užité umČní.
Kultura bydlení - umČní v bytČ (volné i užité).
Design a estetická úroveĖ pĜedmČtĤ denní potĜeby.
Lidové umČní a jeho dekor (vztah tvaru, funkce a dekoru).
Souþasná odČvní kultura, mládež a odívání.
Výtvarná úprava knihy. IlustrátoĜi dČtských knih a uþebnic - konfrontace výrazových prostĜedkĤ
jednotlivých umČlcĤ. Druhy ilustrace.
Písmo - jeho komunikativní a estetická funkce.
Krásy pĜírody a vztah k životnímu prostĜedí.
NávštČvy galerií, výstav, ateliérĤ, regionálních památek a zajímavostí; využití témat této oblasti
k besedám a k motivacím praktických þinností.
Doporuþené výtvarné materiály a techniky
Uþivo
Elementární pouþení o teorii barev.
ěešení úkolĤ dekorativního charakteru v ploše. Zjednodušení prvkĤ a jejich Ĝazení v tvarové a
barevné kompozici. Symetrická a asymetrická Ĝešení.
Seznámení s funkcí písma (sdČlnou i výtvarnou). Písmeno jako dekorativní prvek; psané,
kreslené, stĜíhané, vytrhávané. Základní tvary lineárního kresleného a plošného písma a jeho
Ĝazení v jednoduchých krátkých nápisech. OvČĜování výrazové možnosti písma v hravých a
experimentálních þinnostech s užitím hotového typografického písma.
UplatnČní výtvarného výrazu linie vytváĜené rĤznými nástroji v rĤzných materiálech. UplatnČní
kontrastu a vztahĤ tvarĤ, ploch a barev v plošné kompozici.
Poznávání výtvarných principĤ a možností nČkterých materiálĤ prostĜednictvím
experimentálních þinností se zamČĜením na užitou a dekorativní tvorbu v bytovém prostĜedí.
VýbČr a vhodnost materiálĤ a jejich výtvarného zpracování z hlediska úþelu, (v jednotČ
technických a estetických principĤ). Možnost zmČny pĤvodní užité a estetické funkce v jinou
funkci estetickou.
Rozvíjení citlivého vztahu k materiálu a k jeho zpracování s ohledem na úþel, užití a výtvarný
výraz na základČ experimentálních þinností. Využívání výrazových možností linie, plochy, tvaru
a struktury.
VytváĜení jednoduchých prostorových objektĤ a poznávání výtvarného výrazu v jednoduchých
prostorových tvarech na základČ hry a experimentování.
Poznávání smyslu, organizace, funkce a výtvarnČ estetického úþinku reliéfního Ĝešení plochy v
architektuĜe na základČ hravých a experimentálních výtvarných þinností. Funkce barev svČtlých
a tmavých, teplých a studených jako prostorových þinitelĤ.
Uþivo
Rozvíjení elementárního chápání odlišnosti umČleckého vyjadĜování skuteþnosti od vnČjší
optické podoby svČta na základČ poznávání a srovnávání druhĤ, pĜípadnČ žánrĤ souþasného a
historického výtvarného umČní. Vztahy umČní a skuteþnosti (proces a podmínky vzniku
umČleckého díla).
Druhy volného výtvarného umČní.
MalíĜství - rĤzné zpĤsoby umČleckého vyjádĜení skuteþnosti (figura, portrét, krajina, zátiší).
226
Kresba (pero, dĜívko, štČtec, tužka, uhel, rudka aj).
Malba (tempera, krycí barva, akvarel aj.).
Kombinované techniky; koláž; aplikované grafické techniky;textilní techniky. Modelování,
kašírování, prostorové vytváĜení (hlína, sádra, dĜevo, kamínky, plasty, textil, vlna, koudel ap.).
Papír - rĤzné druhy; pĜehýbání, skládání, maþkání, stĜíhání, trhání, vyklápČní, posouvání a další.
uplatĖovat ve vlastní výtvarné þinnosti teoretické a praktické poznatky a dovednosti s
výtvarnými výrazovými prostĜedky: s kresbou, rĤznými grafickými materiály a technikami,
malbou temperovými a krycími vodovými barvami, pastelem, kĜídou, akvarelem, koláží,
mozaikou, textilní aplikací; používat bČžných pojmĤ z nauky o barvČ
uplatĖovat výrazové vlastnosti linie, experimentovat s rĤznými druhy linie; orientovat se v
prostorových a barevných vztazích
seznámit se s proporcemi lidského tČla a hlavy
rozeznávat základní tvary lineárního a kresleného písma a jeho Ĝazení v krátkých nápisech a
užívat hotového písma
orientovat se v Ĝazení prvkĤ v tvarové a barevné kompozici, Ĝešit úlohy dekorativního
charakteru v ploše (symetrická, asymetrická, Ĝešení)
projevovat smysl a cit pro prostorové formy a pro jejich výtvarné kvality; rĤzné zpĤsoby
výtvarného zobrazování prostorových jevĤ a vztahĤ (hmoty, tvaru, struktury, svČtla, barvy);
modelace
poznávat rĤzné zpĤsoby umČleckého vyjádĜení skuteþnosti v malbČ (figura, portrét, krajina,
zátiší), v sochaĜství (socha, plastika, sousoší, busta, reliéf), ve volné grafice (základní druhy a
techniky), rĤzné zpĤsoby výtvarného zobrazování prostorových jevĤ a vztahĤ (hmoty, tvaru
struktury, svČtla barvy); používat bČžných pojmĤ z nauky o barvČ
orientovat se ve výtvarných principech užití nČkterých materiálĤ vþetnČ netradiþních a bČžných
nástrojĤ
rozlišovat užitkovou, materiální, technickou a estetickou stránku pĜedmČtĤ a chápat vzájemný
vztah mezi nimi
227
Výtvarná výchova
7. - 9. roþník
Uþivo
DČj a vlastní vztah k nČmu, dĤraz na citový zážitek. Fyzické a psychické stavy, dojmy a
prožitky vyjádĜené barvou v plošné kompozici - ilustrace. UplatnČní expresívní a emocionální
funkce barvy a poznávání jejího psychologického pĤsobení v tvarové a barevné nadsázce.
VyjádĜení dČjových a prostorových vztahĤ, základních proporcí a pohybu lidské postavy,
pĜedevším v grafických technikách. Využívání pĜedchozích náþrtĤ a skic.
Výtvarné vyjádĜení zajímavých a neobvyklých pĜírodních tvarĤ a jejich charakteristických rysĤ
ve studijních, pĜípadnČ fantazií dotvoĜených pracích.
Využití poznávání pĜírodních a umČleckých forem k rozvíjení pĜedstavivosti. Jejich volný
výtvarný pĜepis, transpozice a parafráze.
Výtvarné vyjádĜení velkých prostorových útvarĤ a krajinných motivĤ na základČ pozorování,
prožitkĤ a poznatkĤ.
Uþivo
Plošné dekorativní kompozice v užité grafice. Vazba dekoru na tvar (kruh, þtverec, prostorový
útvar). UplatnČní výtvarného zjednodušení - stylizace.
Zákonitosti výbČru a užití písma, jeho sdČlovací, výrazová a estetická funkce. UplatnČní Ĝazení a
kompozice písma v ploše v experimentálních úlohách a cviþeních. Aplikace hlavních zásad užité
grafické tvorby ve spojení písma a motivu.
OvČĜování zákonitostí užité grafiky, vizuální komunikace a písma v experimentálních
þinnostech a výtvarných studiích. UplatnČní poznání tČchto zákonitostí v jednoduchých
výtvarných návrzích ve spojení kompozice motivu a písma v ploše. Využívání hotového i volnČ
kresleného písma.
Pozorování zmČny výtvarné formy pĜi práci s rĤznými materiály prostĜednictvím
experimentálních þinností. Využívání výrazových možností materiálĤ, jejich struktury a barvy v
užité a dekorativní tvorbČ s ohledem na jejich funkci.
VyjádĜení jednoty materiálu, funkce, technologie zpracování a výtvarného výrazu v
experimentálních þinnostech a v návrzích.
Vztah funkce a formy objektu a jeho prostorotvorný výraz na základČ experimentace pĜi jejich
vytváĜení a pĜi poznávání výtvarnČ technických principĤ.
Bionika v architektuĜe - využití základních pojmĤ a poznatkĤ v praktických þinnostech.
Výtvarná výchova
Estetická a užitná hodnota výrobkĤ, prĤmyslový design a technická estetika. Estetická úroveĖ
reklamy.
Architektura a její podíl na formování životního prostĜedí.
Rozvíjení a prohlubování vztahu žákĤ k výtvarnému umČní, jeho prožívání a hodnocení hlubším
pochopením specifiþnosti a nezastupitelnosti umČní v životČ þlovČka a spoleþnosti. Chápání a
hodnocení prostorových architektonických forem z hlediska jejich praktické funkce, organizace
a vztahu k prostĜedí a jeho estetickým kvalitám.
Vliv estetiky obytného prostĜedí na þlovČka. Význam tvarĤ a barev v bytČ. Odívání, vkus.
Poznávání regionálních památek i krásy v pĜírodČ. NávštČvy galerií, výstav, ateliérĤ.
Doporuþené výtvarné materiály a techniky
Malba, kresba (uhel, rudka, štČtec, dĜívko, pero, tužka ap.), grafické a kombinované techniky,
koláž, monotyp.
Papír, dĜevo, hlína, plasty, kov, textil, prĤsvitné materiály, sádra, kĤže, kaménky aj. Výtvarné
konstruování, modelování, kašírování.
prakticky využívat ve vlastní tvoĜivé výtvarné þinnosti základních poznatkĤ o výtvarných
výrazových prostĜedcích
uplatĖovat pĜedstavivost, fantazii a výtvarné myšlení ve vlastním výtvarném projevu
citlivČ vnímat okolní skuteþnost umČleckou i mimoumČleckou; projevovat aktivní estetický
vztah k životnímu prostĜedí, k jeho tvorbČ a ochranČ
osvojit si základy dobrého vkusu a uplatĖovat je v praktickém životČ
orientovat se v oblasti výtvarné kultury, poznat vybraná základní umČlecká díla z národního i
svČtového výtvarného umČní
Uþivo
UmČní a jeho promČny v souvislosti s historickým vývojem lidské spoleþnosti.
Význam osobnosti umČlce ve vztahu k dobČ a spoleþnosti: dokumentace na významných
obdobích a osobnostech þeského výtvarného umČní (Velká Morava, románské , gotické a
renesanþní umČní, barok, umČní 19. a 20.stol.). Souvislosti se svČtovým umČním (významné
osobnosti svČtového výtvarného umČní minulosti i souþasnosti). Ilustraþní tvorba.
Rozvíjení estetického vztahu, chápání a hodnocení významu hmotné kultury, užité tvorby a
estetických aspektĤ životního prostĜedí.
228
229
PRAKTICKÉ ýINNOSTI
Specifické cíle
PĜedmČt Praktické þinnosti svými formami výuky a vymezeným obsahem uþiva,
využíváním znalostí získaných v jiných oblastech vzdČlávání i zkušeností nabytých v bČžném životČ
umožĖuje žákĤm získat nezbytný soubor vČdomostí, pracovních dovedností a návykĤ potĜebných v
bČžném životČ a formuje jejich osobnost rozvíjením nČkterých vlastností, motorických i tvoĜivých
schopností a dovedností.
Vyuþovací proces prostĜednictvím pracovních praktických þinností smČĜuje k tomu, aby
žáci
získali základní a praktické pracovní dovednosti a návyky z rĤzných oblastí, zejména pĜi ruþním
opracování dostupných a vhodných materiálĤ, elektrotechnických pracích, pČstitelských
þinnostech, základních þinnostech v domácnosti ap.,
poznali vybrané materiály a jejich užité vlastnosti, suroviny, plodiny, nauþili se volit a používat
pĜi práci vhodné nástroje, náĜadí, pomĤcky, pracovat s dostupnou technikou, vþetnČ techniky
výpoþetní (a to na základní uživatelské úrovni) a osvojili si jednoduché pracovní postupy
potĜebné pro bČžný život,
osvojili si zásady bezpeþnosti a ochrany zdraví pĜi práci, hygieny práce, základy organizace a
plánování práce a technologické káznČ,
vytváĜeli si aktivní vztah k ochranČ a tvorbČ životního prostĜedí a pozitivní postoj k Ĝešení
ekologických problémĤ,
získali orientaci v rĤzných oborech lidské þinnosti, formách fyzické a duševní práce,
vytváĜeli si pozitivní vztah k práci a racionální, odpovČdný a tvoĜivý postoj k vlastní þinnosti a
její kvalitČ,
získali prvotní poznatky a dovednosti významné pro jejich další životní a profesní orientaci.
Uþební plán vymezuje pro pĜedmČt Praktické þinnosti urþitou þasovou dotaci, umožĖuje
Ĝediteli školy rozhodnout v 1. - 9. roþníku ZŠ o organizaci výuky a o práci s tematickými celky
v jednotlivých roþnících v rámci podmínek školy.
Obsah uþiva a tematické celky jsou urþeny všem žákĤm, proto není nutné pro výuku dČlit
tĜídu na chlapce a dívky, ale dČlit ji na skupiny s respektováním bezpeþnostních pĜedpisĤ a
v souladu s platným pokynem MŠMT ýR. Z pedagogických hledisek se doporuþuje práce ve
skupinách, stĜídání jednotlivých þinností a Ĝešení problémových úkolĤ. Žáci mají pracovat ve
vhodném prostĜedí vybaveném potĜebným náĜadím a pomĤckami.
Obsah uþiva uvedený v uþebních osnovách je širší než jaký je možné v dané þasové dotaci
realizovat, neboĢ je nutné dát vyuþujícímu možnost pracovat s obsahem uþiva tvĤrþím zpĤsobem
podle podmínek a možností školy.
Tematické celky postihují široké spektrum praktických þinností, kterými by se žák mohl ve
školním prostĜedí zabývat. Bude zcela na vyuþujícím a jeho pedagogických zámČrech, jaké
tematické celky zaĜadí do roþníku, zda se k nČkterým okruhĤm uþiva bude cyklicky vracet, nebo je
bude naplĖovat v jednorázovém bloku, sezónnČ a podle podmínek školy i jakým zpĤsobem a v jaké
šíĜi a þasové dotaci je bude realizovat. Veškeré dovednosti a pracovní návyky žáci získávají v
pĜímých praktických þinnostech, které jsou dominantní v pojetí pĜedmČtu Praktické þinnosti. V
prĤbČhu praktických þinností získává žák základní pouþení o materiálech, pomĤckách a náĜadí,
které používá a o bezpeþnosti práce s nimi, a to v nezbytné míĜe a na uživatelské úrovni, s ohledem
na využití v praxi.
230
VýhradnČ þinnostní charakter má 1. - 8. tematický celek. Tyto tematické celky jsou urþeny
pro 1. - 5. roþník ZŠ. PĜi jejich realizaci lze uvažovat i o dílþí integraci praktických þinností s
obsahem uþiva nČkterých dalších vyuþovacích pĜedmČtĤ, napĜ. prvoukou, pĜírodovČdou, výtvarnou
výchovou.
Pro 6. - 9. roþník ZŠ je koncipován 9. - 15. tematický celek.
Tematické celky þ. 9, 10, 11 a 14 se jeví jako vhodnČjší pro 6. a 7. roþník ZŠ, ostatní celky
pak pro vyšší roþníky a to i s ohledem na mezipĜedmČtové vazby s ostatními vyuþovacími pĜedmČty
(napĜ.s fyzikou, s obþanskou i rodinnou výchovou).
Praktické þinnosti jsou základem všech tematických celkĤ; v prĤbČhu praktických þinností
jsou uvádČny jen základní informace o materiálech, pomĤckách a náĜadí a to jako nezbytné
poznatky s ohledem na využití v praxi. Tematický celek SvČt práce je urþen jen pro 8. nebo 9.
roþník ZŠ, má žákĤm poskytnout nezbytné informace pro jejich profesionální orientaci a umožnit
jim nahlédnout do nároþné problematiky technologií a systémĤ i výroby a Ĝízení pracovního
procesu. Vzhledem k informativnímu charakteru se nepĜedpokládá velká þasová dotace tématu.
ZaĜazení pĜedmČtu do roþníku, organizaci výuky pĜedmČtu, výbČr a Ĝazení tematických
celkĤ, jejich þasovou dotaci ap. je nutné v 6. - 9. roþníku ZŠ promýšlet komplexnČji, s ohledem na
podmínky školy a také v návaznosti na široké možnosti volitelných pĜedmČtĤ v této oblasti i na
zájmy, potĜeby a schopnosti žákĤ, které jsou již v 8. a 9. roþníku vyhranČny. Vhodnou volbou
tematických celkĤ pĜedmČtu Praktické þinnosti a cílenou nabídkou volitelných pĜedmČtĤ lze
formovat profesionální orientaci jednotlivých žákĤ.
Hodnocení žáka je provádČno v intencích zámČrĤ daného vzdČlávacího programu a v
souladu s platným pĜedpisem o hodnocení a klasifikaci žáka. Z tohoto hlediska se na pĜedmČt
Praktické þinnosti pohlíží jako na uzavĜený, nedČlitelný celek.
1. - 5. roþník
1. Práce s drobným materiálem
Uþivo
V praktických þinnostech:
stĜíhání, ohýbání, spojování, propichování, navlékání, svazování, slepování, lisování
urþování vlastností materiálu: tvar, barva, povrch, tvrdost
rozlišování pĜírodních a technických materiálĤ
seznamování se základními nástroji a pomĤckami, s jejich úþelem, zpĤsobem použití, s jejich
vlastnostmi
vytváĜení návyku organizace a plánování práce
osvojování si základĤ bezpeþnosti a hygieny práce
Materiál, nástroje a pomĤcky:
dĜívka, špejle, drátky, hadĜíky, krabiþky, korek, bužírka, papír, provázky, sláma, listy, šišky,
vČtviþky, plody a semena rostlin ap.,
nĤžky, tupá jehla, lepidlo, nit
2. Práce s modelovací hmotou
Uþivo
hnČtení, válení, stlaþování, pĜidávání, ubírání, ohýbání, sušení, vaĜení, dČlení na þásti; poznávání
vlastnosti materiálu: tvrdost, soudržnost, tvárnost, porovnávání materiálĤ a jejich vlastností;
231
ovládání a používání pracovních nástrojĤ a pomĤcek: zpĤsob použití, vhodný výbČr materiálĤ a
nástrojĤ
uplatĖování požadavkĤ bezpeþnosti a hygieny práce
5. Práce montážní a demontážní
modelovací hlína, plastelína, modurit, tČsto, vosk
podložka, špachtle, modelovací oþko, drát, nĤž, nĤžky
seznámení se s návodem a pĜedlohami stavebnice, s jednotlivými þástmi, možnostmi užití
sestavování modelĤ podle pĜedlohy i podle pĜedstavy z jednoduchých stavebnic
vytváĜení vlastních plošných i prostorových kompozic ze stavebnicových prvkĤ a volného
materiálĤ
práce se stavebnicemi z kartónových prvkĤ
sestavování jednoduchých modelĤ z konstrukþních stavebnic se spojovacími prvky a díly
sestavování jednoduchých pohyblivých modelĤ podle pĜedlohy i pĜedstavy
montáž, demontáž a údržba nČkterých jednoduchých pĜedmČtĤ
poznávání vlastností materiálĤ a jejich porovnávání, funkþní využití
osvojování si správných pracovních dovedností a návykĤ pĜi organizaci, plánování a vlastní
pracovní þinnosti pĜi zachování bezpeþnosti a hygieny práce
3. Práce s papírem a kartonem
Uþivo
pĜekládání, skládání, stĜíhání, trhání, vystĜihování, nalepování, slepování, rozĜezávání, sešívání,
odmČĜování.
vystĜihování jednoduchých symetrických tvarĤ z pĜeloženého papíru, obkreslování podle
šablony, jednoduché kartonážní práce, skládanky, vystĜihovánky
urþování vlastností papíru: tloušĢka, povrch, barva, pružnost, tvrdost, savost aj.
rozlišování a pojmenování druhĤ zpracovávaného papíru: novinový, balící, kanceláĜský,
kreslicí, karton ap., druhy papíru v bČžné praxi.
rozlišování tvarĤ a formátĤ urþování vhodného materiálu
pracovní nástroje a pomĤcky: vhodný výbČr, jejich funkce a zpĤsob používání
uplatĖování zásad bezpeþnosti a hygieny práce
papír rĤzných vlastností a kvality, vzorkovník papíru, karton
nĤžky, tužka, pravítko, lepidlo, nĤž, jehla
Uþivo
jednoduché stavebnice z plastĤ, stavebnice z kartónových prvkĤ, konstrukþní stavebnice se
spojovacími prvky a díly konstrukþní stavebnice umožĖující uplatnit pohyblivé prvky
karton, špejle, odĜezky dĜeva, lepidlo, brusný papír, spojovací prvky
nĤžky, nĤž, mČĜidlo, lepidlo, šroubovák, maticový klíþ
6. Lidové zvyky, tradice a Ĝemesla
Uþivo
lidové zvyky a tradice, lidová Ĝemesla: poznání na základČ pĜímých ukázek, videa a filmu,
návštČvy regionálních muzeí, exkurzí ap.
techniky zpracování - ukázky: tkaní, drhání, batikování, modrotisk, vizovické peþivo,
zpracování kraslic, práce se slámou, vyĜezávání ap.
4. Práce s textilem
Uþivo
odmČĜování a navleþení nitČ, uzlík
šití stehem: pĜedním, zadním, obnitkovacím, kĜížkovým, stonkovým
sešívání pĜedním a zadním stehem v jednoduchý šev, zarovnávání bavlnČnou tkaninu podle
vytažené nitČ, obruba, pĜišití háþku a oþka, poutka, navlékání gumy, šĖĤrky, látání
rozlišování textilií: bavlnČné, lnČné, hedvábné, vlnČné, z chemických vláken, rozlišování rubu a
líce tkaniny
textilní materiály: nitČ, bavlnky, stehovka, šĖĤrky, stužky, pĜíze, plsĢ, knoflík, háþky, spínátka
užívání vhodných nástrojĤ a pomĤcek, jejich výbČr, užité vlastnosti, zpĤsoby použití,
uživatelské dovednosti
práce s jednoduchým stĜihem jednoduché pracovní postupy, drobná oprava odČvu (poutko,
knoflík), jednoduchý výrobek z textilu
upevĖování návykĤ organizace a plánování práce a bezpeþnosti a hygieny práce
užití pĜírodnin a pĜírodních materiálĤ pro jednoduchou ozdobu, šperk, svícen, vánoþní ozdoba
ap.
užití nČkteré z technik zpracování napĜ. vykrývání kraslic, vizovické peþivo, práce se slámou,
tkaní, batika, drhání ap.
materiál, nástroje a pomĤcky volené podle charakteru vytváĜeného výrobku a zvolené techniky
zpracování
7. PČstitelské práce
Uþivo
textilie rĤzného druhu a kvality, šĖĤrky, stužky, plsĢ, knoflík, nitČ, háþky, spínátka, vyšívací a
látací bavlnky, pletací pĜíze
nĤžky, jehla, špendlíky, náprstek, kĜída, podložka na látání, krejþovský metr
ošetĜování pokojových kvČtin: zalévání, kypĜení, rosení, hnojení, rozmnožování, hydroponie,
Ĝez, jednoduchá vazba a úprava kvČtin
pČstování nČkterých plodin (napĜ. hrách, fazole, Ĝedkviþka, letniþky, zelenina); úprava pĤdy,
setí, sázení, ošetĜování bČhem vegetace, jednocení, hnojení, sklízení; poznávání semen, rostlin,
plodĤ, plevele
pokusy a pozorování: ovČĜování podmínek života rostlin, klíþivost, rĤst rostlin, rychlení,
rozmnožování, exkurze do zahradnictví, sadu, na pole
232
233
kvČtináþ, truhlík, konévka, kolíky, hrábČ, motyþka, lopatka, váza, nĤžky
pomĤcky pro hydroponii
(pro tematické celky 1. - 7. )
svou zamýšlenou praktickou þinnost na úrovni svého vČku na plánovat, organizovat: vybrat
vhodný materiál, pomĤcky a nástroje, pĜipravit si pracovní místo, pĜemýšlet o nejvhodnČjším
pracovním postupu z hlediska výsledku pracovní þinnosti
udržovat poĜádek na pracovním místČ a dodržovat zásady bezpeþnosti a hygieny práce
rozlišovat a pojmenovat druhy zpracovávaného materiálu, urþit vlastnosti materiálu, volit
vhodný materiál pro zvolenou praktickou þinnost, hospodárnČ s materiálem zacházet
pro þinnosti si vybírat vhodné pracovní nástroje a pomĤcky, umČt s nimi zacházet, udržovat je a
ukládat
provádČt pĜimČĜené základní praktické þinnost s drobným materiálem, papírem a kartónem,
modelovacími hmotami, textilem, provádČt jednoduché montážní a demontážní práce se
stavebnicemi, ovládat jednoduché pracovní postupy
poznávat pČstitelský materiál, náĜadí a pomĤcky a správnČ s nimi pracovat
provádČt jednoduché pČstitelské þinnosti, provádČt pozorování a pokusy v koutku pĜírody, na
školním pozemku apod.
provádČt základní úklid pracovních ploch a nádobí, bezpeþnČ zacházet se základními þistícími
prostĜedky (mytí nádobí, úklid pracovních ploch)
samostatnČ pĜipravit snídani, pĜesnídávku, jednoduché pohoštČní
upravit rodinný stĤl pro každodenní stolování, pĜípadnČ i pro rodinnou oslavu vþetnČ bČžné
obsluhy
spoleþensky se u stolu chovat
6. - 9. roþník
9. Práce s poþítaþem
Uþivo
8. U nás doma
základní informace o poþítaþi, jeho þinnosti a o možnostech jeho využití; programové vybavení
poþítaþe,
ovládání klávesnice, zahájení a ukonþení práce na poþítaþi,
uchování informací, pevný disk, disketa, kopírování,
obsluha pĜídavných zaĜízení (tiskárna ...)
obsluha poþítaþe pro hry,
práce s hotovými didaktickými programy,
osvojování si základních uživatelských dovedností
Uþivo
KuchynČ
základní vybavení kuchynČ, bezpeþná obsluha elektrických a plynových spotĜebiþĤ
udržování poĜádku a þistoty, þistící prostĜedky
orientovat se ve struktuĜe a þinnosti poþítaþe a znát možnosti jeho využití
zacházet s poþítaþem uživatelským zpĤsobem
pracovat s hotovými didaktickými programy
Potraviny a jejich jednoduchá úprava
výbČr a nákup potravin a jejich skladování
pĜíprava jednoduchých snídaní, pĜesnídávek
jednoduché pohoštČní ze studené kuchynČ
úprava ovoce, zeleniny za studena
nápoje
Úprava stolu a stolování
jednoduché prostírání - rodinný stĤl pro bČžné každodenní stolování
slavnostní prostírání - rodinný stĤl pro oslavu narozenin, vánoc (v souvislosti s regionálními
tradicemi)
obsluha a chování u stolu
zdobné prvky pĜi úpravČ stolu, vazba a úprava kvČtin
10. PČstitelství
Materiál, nástroje a pomĤcky
Podle podmínek a možností školy lze praktické þinnosti realizovat:
a) ve cviþné školní kuchyni s využitím jejího zaĜízení,
b) jen v podmínkách tĜídy a to v rozsahu, který prostor tĜídy umožní.
bezpeþnČ obsluhovat základní spotĜebiþe (vaĜiþ, sporák)
234
algoritmizace situací z bČžného života
základy programování
grafika na poþítaþi, práce s editorem
databáze
Uþivo
V praktických þinnostech s ohledem na pČstitelské podmínky školy:
PČstitelství ve vztahu k životnímu prostĜedí
základní podmínky pro pČstování rostlin; pĤda: prostĜedí pro pČstování rostlin, vlastnosti,
zpracování pĤdy; výživa rostlin: hnojení, agroekologické požadavky na pČstČní; ochrana rostlin
a pĤdy: pĜíklady chorob, škĤdcĤ, plevele; ochrana
*****
ochrana pĤdního fondu
využití biologických metod v ochranČ rostlin
Zelenina
poznávání osiva, sadby a výpČstkĤ,
základní vlastnosti osiva,
235
pČstování vybraných druhĤ zeleniny,
rychlení vybraného druhu
*****
charakteristika a rozdČlení zeleniny, význam pro zdraví,
zásady uplatĖované pĜi pČstování a rychlení zeleniny;skleník, fóliovník ap.,
podmínky pČstování na malém prostoru, doma, na balkonČ ap.,
zásady a bezpeþnost užití malé zahradní mechanizace
Okrasné rostliny
poznávání hlavních druhĤ,
pČstování vþ. množení vybraných zástupcĤ okrasných dĜevin a kvČtin,
rychlení cibulovin, hlíznatých kvČtin nebo letorostĤ dĜevin,
hydroponické pČstování pokojových rostlin, bonsaje,
používání okrasných rostlin v interiérech a exteriérech,
aranžování a vazba rostlin,
péþe o zeleĖ v blízkosti školy,
exkurze (napĜ.vzorová zahrádka, pĜedzahrádka, zahrádkáĜská kolonie, zahradnictví)
*****
základní zásady uplatĖované pĜi pČstování a vazbČ okrasných rostlin, pĜi aranžování živých i
suchých rostlin a pĜírodnin,
vliv rostlin na zdraví þlovČka a jeho psychiku,
pokojové rostliny, které mohou pĤsobit otravy a alergie
zahradní architektura, úprava balkonu, okna, pĜedzahrádky
Polní plodiny. Ovocné rostliny
poznávání a urþování polních plodin vþ. poznávání osiva, pČstování vybraného druhu
poznávání ovocných rostlin, pČstování a množení vybraného druhu (drobné ovoce)
exkurze
*****
základní práce v rostlinné výrobČ (setí, kultivace, hnojení, ochrana proti chorobám a škĤdcĤm,
sklizeĖ, zpracování produktĤ)
základní zásady pro výsadbu a pČstování ovoce
Léþivé rostliny, koĜení
pČstování vybrané, rostliny z výsevu
*****
léþivé úþinky rostlin, rostliny jedovaté;alergie
rostliny jako drogy a jejich zneužívání
podle potĜeby zvládnout jednoduché pracovní postupy práce na zahradČ, pĜi pČstování
okrasných rostlin doma a ve svém okolí, ošetĜovat pokojové rostliny, využít kvČtinu v interiéru
(aranžování)
organizovat a plánovat svou pracovní þinnost, dodržovat zásady bezpeþnosti a ochrany pĜi práci,
hygienu práce a technologickou kázeĖ
správnČ zacházet s používaným náĜadím: ošetĜování a ukládání
v podmínkách svého domova, okolí a školy projevit pozitivní vztah k pĜírodČ a životnímu
prostĜedí
každý žák v prĤbČhu školní docházky zasadí jeden keĜ, stromek
Alternativní a doplĖující uþivo
Chovatelství
chov zvíĜat v domácnosti (pes, koþka, morþe aj.)
chov akvarijních, terarijních a exotických živoþichĤ
podmínky pro chov, výbČr zvíĜete, krmení, ošetĜování, životní prostĜedí zvíĜete,
hygiena a bezpeþnost chovu.
*****
bezpeþnost práce se zvíĜaty
první pomoc pĜi úrazech zpĤsobených zvíĜaty
11. Práce s technickými materiály
Uþivo
rozeznávání rĤzných druhĤ materiálĤ: dĜevo - kov – plasty,
urþování základních vlastností materiálĤ; fyzikálních, technických, technická zpracovatelnost,
technický náþrt, þtení jednoduchého technického výkresu,
mČĜení, orýsování,
práce s vhodnými nástroji a náĜadím
Práce se dĜevem
mČĜení a orýsování, jednoduché Ĝezání, pilování a rašplování, broušení, vrtání, dlabání,
hoblování, spojování hĜebíky a vruty, lepení, povrchová úprava
Práce s kovem
mČĜení a orýsování, stĜíhání, Ĝezání, pilování, broušení, ohýbání, rovnání, vrtání, spojování
Práce s plasty
mČĜení a orýsování, Ĝezání, stĜíhání, pilování, broušení, vrtání, tvarování teplem, lepení
V prĤbČhu praktických þinností získává žák základní pouþení o materiálech, které používá
a o bezpeþnosti práce s nimi.V nezbytné míĜe a na uživatelské úrovni se zabývá vlastnostmi
technických materiálĤ a jejich praktickým použitím (napĜ.barvy, tmely, lepidla).
První pomoc
první pomoc pĜi úrazu náĜadím, materiálem,
pouþení o nebezpeþí ohrožení zdraví - laky, barvy ap.
Materiál:
Ĝezivo, dĜevaĜské polotovary: pĜekližka, laĢovka, dĜevovláknité desky,
mČkký drát, kovové fólie, tenký plech, drobné profily,
termoplasty - desky, fólie
NáĜadí a pomĤcky
pro ruþní opracování materiálu
12. Elektrotechnika kolem nás
Uþivo
Praktické þinnosti žákĤ se provádí výhradnČ v souladu s bezpeþnostními pĜedpisy v této
oblasti. Žák pracuje s materiálem, pomĤckami a pĜístroji, které odpovídají bezpeþnostním
pĜedpisĤm.
podle podmínek: pČstitelský pokus
236
237
V praktických þinnostech na základČ práce s elektronickými a elektrotechnickými stavebnicemi:
Jednoduché elektronické obvody:
þtení a kreslení základních elektrotechnických znaþek a schémat,
elektrotechnické souþástky, vlastnosti, užití, náĜadí a pomĤcky,
sestavení, zapojení, ovládání jednoduchých elektronických obvodĤ
Elektrická instalace v domácnosti
modelová montáž základních obvodĤ,
zjišĢování a odstraĖování drobných poruch s dodržením bezpeþného napČtí.
Elektrické spotĜebiþe v domácnosti:
základní spotĜebiþe pro domácí práce,
volný þas, sdČlovací technika: funkce a užití,
ovládání, bezpeþnost provozu, ochrana a udržování
získání uživatelských dovedností pro práci s nimi, ekonomika provozu spotĜebiþĤ
První pomoc
první pomoc pĜi zasažení elektrickým proudem
Materiál, pomĤcky a náĜadí:
elektrotechnické a elektronické stavebnice,
elektrotechnický materiál,
elektrické spotĜebiþe napĜ. vaĜiþe, mlýnky, vysavaþ, robot, mikrovlnná trouba; praþka, ledniþka,
žehliþka ap., radiopĜijímaþ, televizor, video ap., hifi vČž, ap., telefon, fax
(pro tematické celky 11. a 12. )
organizovat a plánovat svou pracovní þinnost, dodržovat zásady bezpeþnosti a ochrany pĜi práci,
hygieny práce a technologickou kázeĖ
osvojit si základní dovednosti související s pracemi s technickými materiály a pracemi
elektrotechnickými, ovládnout jednoduché pracovní postupy
Ĝešit jednoduché technické úkoly s vhodným výbČrem materiálĤ, pracovních nástrojĤ a náĜadí a
správným zacházením s nimi
prokázat uživatelské dovednosti v používání základních elektrických spotĜebiþĤ v domácnosti,
odhalování a odstraĖování jejich drobných zásad s ohledem však na bezpeþnost þinnosti
poskytnout první pomoc pĜi úrazu náĜadím, materiálem a elektrickým proudem
13. Provoz a údržba domácnosti
Uþivo
V praktických þinnostech
Provoz domácnosti
voda, teplo, svČtlo - funkþnost, ekonomika provozu, hygiena a bezpeþnost
Údržba a úklid v domácnosti
úklid bytu - þistící prostĜedky, pracovní postupy,
ekonomika, hygiena, bezpeþnost,
odpad a jeho ekologická likvidace
Údržba odČvĤ a textilií v domácnosti
prací a þistící prostĜedky: ekonomika, hygiena, bezpeþnost,
praní a žehlení prádla, drobné opravy,
238
ošetĜování podle vyznaþených symbolĤ,
ukládání a úschova prádla a odČvĤ
Drobná domácí údržba
zámeþnické práce - zámek, vložka zámku, dveĜní závČs ap.,
instalatérské práce - vodovodní ventil, kohoutek, splachovadlo, odpad,
zednické práce - práce se sádrou, upevnČní hmoždinky, pĜipevnČní dlaždice, tmelení ap.,
malíĜské práce - oprava malby, tapetování, nátČry, opravy nátČru ap.,
elektrikáĜské práce - žárovka, zásuvka, vidlice, jistiþ, domácí spotĜebiþe.
V prĤbČhu praktických þinností získává žák základní pouþení o materiálech, které používá
a o bezpeþnosti práce s nimi.
ovládat jednoduché pracovní postupy pĜi základních þinnostech v domácnosti,
používat vhodné pomĤcky a nástroje,
udržovat základní hygienické a bezpeþnostní pĜedpisy
14. PĜíprava pokrmĤ
Uþivo
V praktických þinnostech ve cviþné školní kuchyni s využitím jejího zaĜízení:
KuchynČ
základní vybavení kuchynČ, nádobí, náþiní, elektrické a plynové spotĜebiþe,
moderní domácnost: mikrovlnná trouba, horkovzdušná trouba, fritovací hrnec a další (alespoĖ
na informativní úrovni),
bezpeþnost a hygiena provozu,
udržování poĜádku a þistoty, mycí a þistící prostĜedky
Potraviny
výbČr, nákup a skladování poživatin, cena, jakost, hmotnost, množství, hygiena,
rozlišování potravin: druhy masa, ovoce a zeleniny,
nové výrobky: polotovary, zmrazené a konzervované potraviny, výrobky racionální výživy ap.,
sestavování jídelníþku.
PĜíprava pokrmĤ
úprava pokrmĤ za studena, studená kuchynČ,
základní zpĤsoby tepelné úpravy pokrmĤ,
základní postupy pĜi pĜípravČ pokrmĤ: snídanČ a pĜesnídávky, pĜedkrmy, polévky, úprava masa,
pĜíkrmy a pĜílohy, mouþníky, krémy, nádivky, zelenina a ovoce, saláty a kompoty, nápoje
První pomoc
první pomoc pĜi úrazech v kuchyni: opaĜení, popálení, polití rozpáleným tukem, Ĝezné rány
používat základní kuchyĖský inventáĜ a bezpeþnČ obsluhovat základní spotĜebiþe,
provádČt základní úklid pracovních ploch a nádobí, bezpeþnČ zacházet se základními þistícími
prostĜedky,
ovládat základní postupy pĜi pĜípravČ pokrmĤ a pĜipravit jednoduché pokrmy v souladu se
zásadami zdravé výživy,
kulturnČ stolovat a spoleþensky se pĜi stolování chovat,
poskytnout první pomoc pĜi úrazech v kuchyni
239
TČlesná výchova
15. SvČt práce
TċLESNÁ VÝCHOVA
(pro 8. a 9. roþník)
Uþivo
Specifické cíle
Uþební obory
Informace, ukázky z praxe prostĜednictvím medií, exkurze:
uþební obory, náplĖ jednotlivých Ĝemesel,
požadavky pro absolvování v daném oboru,
druhy stĜedních odborných škol a návaznost dalšího vzdČlávání,
možnosti podnikání v jednotlivých oborech
Drobné podnikání
V praktické þinnosti napĜ. formou vytvoĜení projektu pro drobné podnikání v dané oblasti s
ohledem na podmínky a potĜeby místa, tradice a tradiþní Ĝemesla:
projektování, organizování, Ĝízení pracovního procesu,
základní informace na uživatelské úrovni: zpĤsobilost k podnikání, podnikatelský zámČr,
administrativní podmínky, finance, úvČr, danČ, pojištČní, marketing, Ĝízení a organizace firmy,
poþítaþ v Ĝízení firmy, ekonomika provozu, náklady, ceny, výnosy, zisk
Technologie a systémy
výbČr z oblastí: strojírenství, stavebnictví, zemČdČlství, telekomunikací, dopravy
V praktické þinnosti:
vyhotovení funkþního modelu z vybrané oblasti, pĜedvedení a hodnocení z hlediska kvality,
nároþnosti, zhotovení, úþelnosti, originality Ĝešení, designu, ekonomických aspektĤ,
vyhotovení makety objektu, komplexu objektĤ (stavebnictví), systému (doprava) s dĤrazem na
technické, ekonomické, sociální, ekologické, estetické a další aspekty, hodnocení z hlediska
kvality, nároþnosti, originálnosti, designu, funkþnosti ap.
(na úrovni svého vČku)
orientovat se v získaných prvotních informacích o technologiích a organizaci práce, uvČdomit si
vztah þlovČka k technologiím a výrobním postupĤm a jejich možné zneužití,
posuzovat finální výrobek z hlediska kvality, funkþnosti, nároþnosti, z hledisek ekonomických,
ekologických, estetických (design)ap.,
projektovat, organizovat a Ĝídit pracovní proces s ohledem na získané informace,
vytvoĜit si základní pĜedstavy o drobném podnikání a jeho Ĝízení na základČ základních
právních a ekonomických informací
TČlesná výchova pĜedstavuje nejdĤležitČjší formu pohybového uþení a pohybové kultivace
žákĤ a je hlavním zdrojem poznatkĤ a námČtĤ pro zdravotní, rekreaþní i sportovní využití pohybu v
režimu školy i mimo školu.
V tČlesné výchovČ žáci nacházejí prostor k osvojování nových pohybových dovedností, k
ovládnutí a využívání rĤzného sportovního náþiní a náĜadí, k seznámení s návody pro pohybovou
prevenci þi korekci jednostranného zatížení nebo zdravotního oslabení, stejnČ jako pro zdravý
rozvoj tČlesné zdatnosti a výkonnosti. Uþí se uplatĖovat osvojené pohybové dovednosti v rĤzném
prostĜedí a s rĤznými úþinky, zvykají si na rozliþné sociální role, které vyžadují spolupráci,
tvoĜivost, pĜekonávání zábran, objektivnost, rychlé rozhodování, organizaþní schopnosti i nutnou
míru odpovČdnosti za zdraví své i svých spolužákĤ. Významné je propojování pohybových þinností
s dalšími oblastmi vzdČlání, jako je hudební výchova, estetika, poznávání a ochrana pĜírody,
dopravní kázeĖ, hygiena, úrazová zábrana, etika, právo atd.
HlavnČ však tČlesná výchova umožĖuje žákĤm poznat vlastní pohybové možnosti a
pĜednosti i zdravotní a pohybová omezení, rozumČt jim, respektovat je u sebe i jiných a aktivnČ je
využívat nebo cílenČ ovlivĖovat. Vede proto žáky od spontánního pohybu k Ĝízené pohybové
þinnosti (s narĤstajícím podílem žáka na tomto Ĝízení) a zpČt k vlastní pravidelné seberealizaci v
oblíbeném sportu nebo jiné pohybové aktivitČ. Takový vztah k pohybovým aktivitám lze rozvíjet
jen v atmosféĜe dĤvČry, úzké spolupráce a radostného prožitku z pohybového výkonu, který vychází
z aktuální pohybové úrovnČ jednotlivých žákĤ, z konkrétního splnitelného cíle, ze zmČny každého
žáka i jeho hodnocení vzhledem k této individuální zmČnČ.
V souladu s vývojovými pĜedpoklady a individuálními zvláštnostmi žákĤ smČĜuje
vyuþovací úsilí uþitele a uþební þinnost žákĤ v tČlesné výchovČ k tomu, aby:
si osvojili nové pohybové dovednosti, kultivovali svĤj pohybový projev i správné držení tČla a
postupnČ usilovali o optimální rozvoj zdravotnČ orientované zdatnosti,
se orientovali v základních otázkách vlivu pohybové aktivity na zdraví a práceschopnost
þlovČka, v problematice zjišĢování potĜebných ukazatelĤ zdatnosti a pohyblivosti a umČli své
poznatky využít pĜi zaþleĖování pohybu do denního režimu,
zvládali základní organizaþní, hygienické a bezpeþnostní zásady pro provádČní zdravotnČ
vhodné a bezpeþné sportovní þi jiné pohybové þinnosti ve známém i ménČ známém prostĜedí,
kladnČ prožívali osvojované pohybové þinnosti a využívali je s pomocí dospČlých nebo
samostatnČ jako prostĜedek pĜekonávání aktuálních negativních tČlesných þi duševních stavĤ a
dlouhodobČjší zdravotní prevence i jako pĜedpoklad pro vytváĜení trvalého vztahu k pohybovým
aktivitám,
si uvČdomovali význam sociálních vztahĤ a rolí ve sportu a jiných pohybových aktivitách a
umČli je využít pro hodnotné pohybové vyžití i pĜátelské meziosobní vztahy.
Všechny naznaþené cíle by mČly ústit do pozitivního vztahu žáka k pohybovým aktivitám
jako základnímu prostĜedku dlouhodobého ovlivĖování aktivního zdraví a projevit se v návyku
pravidelného využívání pohybových þinností rĤzného zamČĜení v každodenním životČ moderního
þlovČka, v jeho životním stylu.
Z hlediska vývoje žákĤ, jejich motorického rozvoje, adaptace na pracovní zátČž, zvýšené
potĜeby zdravotní prevence oslabení hybného systému, jejich konkrétní pohybové úrovnČ, zájmĤ
atd. je uþivo povinného pĜedmČtu tČlesná výchova þlenČno do samostatných na sebe navazujících
etap.
240
241
TČlesná výchova
1. a 2. roþník (vstup do školy, adaptace na pracovní režim a zátČž, utváĜení elementárních
pohybových dovedností, základní zdravotnČ pohybové, hygienické a organizaþní návyky, pĜevážnČ
hrové pojetí s dĤrazem na prožitek a zdravotní úþinek pohybových þinností), 3. - 5. roþník
(pĜedpoklady pro bouĜlivý rozvoj nových pohybových dovedností, pro uplatnČní obratnostních a
rychlostních pĜedpokladĤ, zvýšené nebezpeþí svalových oslabení, nárĤst zájmu o pohybové aktivity,
postupný návyk na efektivní didaktické metody - didaktické Ĝídící styly, výrazný podíl zdravotnČ
zamČĜených þinností) a 6. - 9. roþník (nástup puberty, zvyšující se uplatnČní silových a
vytrvalostních pĜedpokladĤ, vyhranČné þlenČní dívþích a chlapeckých zájmĤ a jejich
individualizace, soutČživost, vČtší samostatnost a možnost zapojení do Ĝízení výuky).
Obsah pĜedmČtu tČlesná výchova je pĜevážnČ vyuþován v koncentrovaných tematických
blocích. Proto jsou i osnovy þlenČny do tematických celkĤ. V jejich rámci je uþivo pĜedkládáno jako
ucelený soubor námČtĤ a výstupĤ pro výše uvedené vzdČlávací etapy a není dČleno do roþníkĤ.
Rozlišováno je pouze uþivo základní, které má uþitel pracující podle tohoto programu možnost
nabídnout všem žákĤm, aby zajistil naplnČní vzdČlávacího standardu a konkrétních vzdČlávacích
cílĤ, a uþivo rozvíjející (nezávazné), které má možnost v pĜípadČ rozšíĜené þasové dotace pĜedmČtu,
vyšší pohybové úrovnČ žákĤ a lepších podmínek školy nabídnout celé tĜídČ, skupinám žákĤ nebo
jednotlivcĤm. VýbČr základního i rozšiĜujícího uþiva je plnČ v pravomoci uþitele, který zná nejlépe
možnosti a potĜeby žákĤ, prostorové i materiální podmínky školy atd. Ten také vytváĜí konkrétní
vzdČlávací program pro jednotlivé roþníky (tĜídy, skupiny).
Z hlediska formálního þlenČní osnov je základní uþivo vyšší etapy rozšiĜujícím pro etapu
nižší. (Pro 6. - 9. roþník je rozšiĜující uþivo vymezeno samostatnČ.) Také opaþnČ je základní uþivo
nižší etapy automaticky souþástí základního uþiva vyšší etapy. Uþitel ho využívá k opakování, ke
zkvalitĖování pohybových dovedností nebo jako prĤpravu pro nácvik nároþnČjších þinností.
Základní uþivo jednou osnované se proto v další etapČ neopakuje. Jde o zámČr, který má vést uþitele
k tomu, aby se seznámil s obsahem uþiva nižší etapy, ovČĜil si úroveĖ zvládnutí daných þinností a v
pĜípadČ potĜeby je znovu zaĜadil k osvojování ve vyšší etapČ. Uþební osnovy je tĜeba z tohoto
pohledu chápat jako propojený celek a naznaþený výbČr a využívání uþiva jiné etapy (pĜi
respektování úrovnČ žáka a bezpeþnostních zásad), pĜípadnČ vypuštČní nČkterého námČtu (pĜi
nedostateþných prostorových a materiálních podmínkách školy a nižší úrovni žákĤ), jako krok,
který není v rozporu z právními a bezpeþnostními pĜedpisy.
Tematické celky, vyžadující zvláštní materiální, prostorové nebo klimatické podmínky
(plavání, lyžování, bruslení, turistika a pobyt v pĜírodČ), jsou do výuky Ĝazeny v pĜípadČ vhodných
podmínek školy ve formČ kursĤ, soustĜedČné výuky nebo v jiných organizaþních formách (viz
konkrétní témata).
Výuka do 5. roþníku probíhá zpravidla koedukovanČ, od 6. roþníku oddČlenČ. Pro nČkteré
þinnosti je však vhodné žáky spojovat i na 2. stupni základní školy (napĜ. pĜi lyžování, turistice,
tancích aj.).
Uþební plán stanovuje pro tČlesnou výchovu ve všech roþnících 2 vyuþovací jednotky v
týdnu. ZároveĖ však umožĖuje zaĜazovat i tĜetí vyuþovací jednotku tČlesné výchovy. Je v zájmu
žákĤ, aby byla tato možná þasová dotace využita, pĜedevším pak na 1. stupni ZŠ, kde se rozhoduje
o zdravotním základu žákĤ a jejich vztahu k pohybovým aktivitám.
TČlesná výchova tvoĜí pouze základ pro vzdČlávání v dané oblasti. Aby si mohli žáci
pohybové dovednosti upevnit a ovČĜit si jejich úþinnost, je potĜeba nabízet i další formy
pohybových þinností (volitelný a nepovinný pĜedmČt, pohybovČ rekreaþní pĜestávky, cviþení v
hodinách jiných pĜedmČtĤ ap.) a vytváĜet pro žáky celotýdenní pohybový program. K tomu je
nezbytná i úzká spolupráce s ostatními pedagogy a rodiþi.
Poznatky z TV a sportu, komunikace, organizace, hygiena a
bezpeþnost v TV a sportu
Osvojování poznatkĤ je spojováno dĤslednČ s praktickými pohybovými þinnostmi.
242
TČlesná výchova
1. a 2. roþník
Uþivo
význam pohybu pro zdraví a vývoj organismu žáka
vhodné množství pohybu a jeho rozložení v režimu dne
preventivní význam zdravotnČ zamČĜených þinností
pĜíležitosti pro TV a sport ve škole a mimo školu
základní pojmy (terminologie) spojené s osvojovanými þinnostmi, cviþebními prostory a
vybavením
smluvené povely, signály, znamení, gesta aj. prostĜedky komunikace pĜi TV a sportu
základní zásady bezpeþného pohybu a chování pĜi TV a sportu
první pomoc pĜi drobných poranČních, pĜivolání pomoci
sledování školních informací o tČlesné výchovČ a sportu
V návaznosti na jiné pĜedmČty
základní organizaþní þinnosti na smluvené povely, signály (zaujímání a zmČny míst ap.)
pĜíprava a úklid náĜadí a náþiní
pĜíprava pro pohybovou þinnost (obleþení, obutí atd.)
pravidelné mytí po pohybových aktivitách
bezpeþný pohyb a bezpeþné chování ve známých prostorech
ošetĜení drobných poranČní
Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a
zájmĤm žákĤ.
Co by mČl žák umČt (vČdČt)
ví, že pohyb je vhodný pro zdraví
ví, že by mČl aktivnČ cviþit 2 - 3 hodiny dennČ, a snaží se o to (za pomoci uþitele a rodiþĤ)
zná základní pravidla chování pĜi TV a sportu a Ĝídí se jimi (za pomoci uþitele)
umí reagovat na základní pokyny, signály a gesta uþitele
dovede se samostatnČ pĜevléct do cviþebního úboru a umýt se
umí ošetĜit drobná poranČní a pĜivolat pomoc
3. - 5. roþník
uþivem.
Poznatky a þinnosti pĜedchozí etapy jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím
Uþivo
rĤzné funkce pohybu ve zdravém životním stylu (rozvoj zdatnosti, dovedností, regenerace,
kompenzace jednostranného zatížení, vyrovnávání oslabení)
význam sledování základních tČlesných parametrĤ pro zdraví i pohybovou þinnost
význam pĜípravy organismu pĜed cviþením
vhodné a nevhodné prostĜedí pro TV a sport, vhodné a nevhodné pohybové þinnosti
základní pojmy (terminologie) spojené s novými pohybovými þinnostmi a prostĜedím
osobní hygiena pĜi rĤzných pohybových aktivitách
bezpeþný pohyb a chování i v ménČ známých prostorech (baz.), jednání fair play
základní zdroje informací o TV a sportu (þasopisy, knihy, televize, rozhlas aj.)
škodlivý vliv kouĜení, pití alkoholu a požívání drog na zdraví a pohybovou výkonnost
V návaznosti na jiné pĜedmČty
organizace nČkterých þinností a soutČží, rozhodování
243
TČlesná výchova
sledování základních výkonĤ a jejich záznam
cviþení v nástupovém a pochodovém tvaru
základní údržba náþiní a nČkterých þástí sportovišĢ
hygiena pĜi dalších pohybových aktivitách (plavání, turistika)
ošetĜení vČtších poranČní, pĜivolání lékaĜe
fair play chování pĜi TV a sportu
ekologické chování pĜi TV a sportu v pĜírodČ
Jako rozšiĜující mĤže být využito uþivo další vzdČlávací etapy pĜizpĤsobené úrovni a
zájmĤm žákĤ.
TČlesná výchova
RozšiĜující uþivo
všechny vhodné informace o TV a sportu ve zdravém životním stylu a jejich praktické aplikace
základy grafického záznamu pohybu
sbírání a tĜídČní informací z TV a sportu
další vhodné námČty reagující na místní, regionální i širší dČní v TV a sportu
základní informace z dČjin i souþasnosti TV a sportu
PrĤpravná, kondiþní, koordinaþní,
vyrovnávací, tvoĜivá a jiná cviþení
kompenzaþní,
relaxaþní,
ví, že vhodný pohyb pomáhá ke zdravému rĤstu, rozvoji srdce, kostí, svalĤ, plic aj.
uvČdomuje si rĤzné funkce pohybu a využívá je za pomoci uþitele a rodiþĤ v denním režimu
ví, že by se mČl aktivnČ pohybovat minimálnČ 2 hod. dennČ a snaží se o to (þásteþnČ
samostatnČ)
umí zaznamenat základní údaje o pohyb. výkonech a rozumí jim
zná zásady fair play chování i chování v pĜírodČ a snaží se je naplĖovat (za pomoci uþitele)
umí ošetĜit i vČtší poranČní a pĜivolat lékaĜe
ví, kde je možné získat informace o TV a sportu
6. - 9. roþník
uþivem.
Poznatky a þinnosti pĜedchozích etap jsou dále rozvíjeny a doplĖovány následujícím
Uþivo
význam biorytmĤ pro zdraví a pohybovou aktivitu
rozdíly mezi TV a sportem dívek a chlapcĤ, mladých a starých, zdravých a oslabených
pojmy (terminologie) osvojovaných þinností
význam hodnot srdeþní frekvence pĜi TV a sportu, praktické využití pro úpravu zátČže
zásady bezpeþnosti i v málo známém prostĜedí (hory, les)
význam rĤzných rolí ve sportu
rozdíly mezi rekreaþním, výkonnostním a vrcholovým (profesionálním sportem) v podmínkách,
zamČĜení, tréninku
V návaznosti na jiné pĜedmČty.
pĜebírání nČkterých organizaþních a hodnotících úkolĤ od uþitele
vystupování v roli soupeĜe, rozhodþího, zapisovatele, diváka
základní údržba cviþišĢ, péþe o náþiní a vlastní výstroj a výzbroj
ošetĜení vážných a život ohrožujících poranČní (i v nestandardních podmínkách), odsun
ranČných (ve spojení s jinými pĜedmČty)
pohybová þinnost pĜi rĤzném stupni zneþištČní ovzduší
umí zmČĜit srdeþní frekvenci a ví, jak využít údaj pro úpravu pohybové zátČže
umí si uspoĜádat svĤj pohybový režim pravidelnČ se vČnuje nČkterému sportu nebo jiné
pohybové aktivitČ
rozumí rozdílĤm mezi pohybovou þinností rĤzných skupin lidí a respektuje je
zvládá rĤzné sociální role v osvojovaných þinnostech
zvládá praktické jednání a rozhodování i ve vypjatých situacích (úraz, nevhodné klimatické a
ekologické podmínky)
244
1. a 2. roþník
Uþivo
základní pojmy spojené s jednotlivými druhy, cviþení osvojovanými þinnostmi, základními
polohami a pohyby (postupnČ se rozvíjí podle úrovnČ žákĤ)
základní význam jednotlivých druhĤ cviþení a jejich použití v denním režimu
správné držení tČla pĜi práci vsedČ, vstoje, pĜi zvedání bĜemen atd.
význam soustĜedČní pĜi cviþení, prožívání cvikĤ
pĜíprava organismu pro rĤzné pohybové þinnosti (samostatnČ s pomocí uþitele)
V návaznosti na vČdomosti a dovednosti osvojené v jiných pĜedmČtech
protahovací a napínací (streþinková) cviþení (volená podle úþelu následné nebo pĜedchozí
þinnosti a pohybové úrovnČ žákĤ)
rychlostnČ silová cviþení (provádČná v režimu pĜevažujícího neoxidativního alaktátového
metabolického krytí) po dobu 5 – 15 minut s maximální intenzitou s intervaly odpoþinku kolem
2 minut
vytrvalostní cviþení (provádČná v režimu pĜevažujícího oxidativního metabolického krytí) po
dobu nad 10 - 15 minut mírnou intenzitou
cviþení pro rozvoj kloubní pohyblivosti (flexibility) a pohybové obratnosti
cviþení dechová
cviþení kompenzaþní (po statické práci vsedČ, vstoje a po jiné jednostranné zátČži)
cviþení pro správné držení tČla v rĤzných polohách (pracovních a cviþebních)
cviþení vyrovnávací - korektivní (podle úrovnČ oslabení nebo ohrožení jednotlivých žákĤ)
psychomotorická cviþení
cviþení motivaþní, tvoĜivá, dobrodružná, napodobivá aj.
námČty pro cviþení v jiných pĜedmČtech (obsah, možný hudební doprovod se mČní podle vČku
žákĤ)
cviþení pro pĜípravu organismu pĜed rĤznými druhy pohybových þinností
cviþení pro "každý den" (podle vČku žákĤ)
V tomto tématu lze tČžko zachytit rozšiĜující uþivo, které je založeno na provádČní stejné
þinnosti na vyšší úrovni, v nových modifikacích apod.
chápe, že rĤzná cviþení mají rĤzné úþinky (s pomocí uþ. se o tom prakticky pĜesvČdþuje)
ví o svých pohybových pĜednostech a nedostatcích a s pomocí uþitele a rodiþĤ je ovlivĖuje
zná zásady správného sezení, držení tČla ve stoji, dýchání
ví, jak odstranit cviþením únavu pĜi výuce (s pomocí uþitele)
pravidelnČ zaĜazuje do svého režimu (ve škole a doma) zdravotní cviþení a vhodné pohybové
þinnosti osvojené pĜi TV (podle rad uþitele a rodiþĤ)
245
TČlesná výchova
TČlesná výchova
Podle potĜeby je v tomto tématu využíváno rĤzné náĜadí a náþiní, cviky na místČ i z místa,
þinnosti jednotlivcĤ, dvojic atd.
Podle potĜeby je v tomto tématu využíváno rĤzné náĜadí a náþiní, cviky na místČ i z místa,
þinnosti jednotlivcĤ, dvojic atd.
3. - 5. roþník
6. - 9. roþník
Uþivo
Uþivo
konkrétní úþinky jednotlivých druhĤ cviþení
základní technika jednotlivých cvikĤ
zpĤsoby rozvoje kondiþních a koordinaþních pĜedpokladĤ
podstata únavy, jednostranné zátČže a svalové nerovnováhy
vhodné podmínky pro jednotlivé druhy cviþení (ve škole, doma)
základní zpĤsoby kontroly jednotlivých cviþení (zrcadlo, spolužák, pocity atd.)
konkrétní úþinky jednotlivých druhĤ cviþení
základní technika jednotlivých cvikĤ
zpĤsoby rozvoje kondiþních a koordinaþních pĜedpokladĤ
podstata únavy, jednostranné zátČže a svalové nerovnováhy
vhodné podmínky pro jednotlivé druhy cviþení (ve škole, doma)
další zpĤsoby kontroly a korekce jednotlivých cviþení
využití audiovizuální techniky
2 minut
cviþení dechová
žákĤ)
individuální soubory cviþení pro rozvoj zdatnosti nebo korekci zdravotního oslabení
zná základní nevhodné þinnosti, které ohrožují jeho zdraví
zná základní zpĤsoby rozvoje kondiþních a koordinaþních pĜedpokladĤ a snaží se o zvyšování
jejich úrovnČ (s pomocí uþitele, rodiþĤ i samostatnČ)
zná nČkolik základních cvikĤ z každé osvojované oblasti a dovede je s pomocí uþitele seĜadit do
ucelené sestavy
dovede prožívat cviþení a soustĜedit se na správné a pĜesné provedení pohybu
dovede tvoĜivČ zacházet s pohybovými dovednostmi a vytváĜet vlastní pohybové pĜedstavy
246
2 minut
cviþení dechová
žákĤ)
zná bezpeþnČ základní zpĤsoby rozvoje pohybových pĜedpokladĤ i korekce svalových oslabení
a dovede je pĜevážnČ samostatnČ využívat
zná základní cviky a sestavy pro rĤzné úþely a dovede je pĜevážnČ samostatnČ využít v denním
režimu
dovede se pĜipravit samostatnČ pro rĤznou pohybovou þinnost
umí si vytvoĜit vhodné prostĜedí pro cviþení nebo relaxaci a využít i hudebního nebo rytmického
doprovodu
247
TČlesná výchova
TČlesná výchova
3. - 5. roþník
individuální soubory cviþení pro rozvoj zdatnosti nebo korekci zdravotního oslabení
cviþení po nároþné duševní þinnosti
cviþení pro kompenzaci zátČže rĤzných profesí
Gymnastika
1. a 2. roþník
Uþivo
pojmy: základní cviþební polohy, postoje, pohyby paží, nohou, trupu, názvy používaného náĜadí
a náþiní
vhodné obleþení pro gymnastiku
základní bezpeþnostní pravidla pĜi gymnastickém cviþení
svalové napČtí a uvolnČní celého tČla a jeho þástí
gymnastické držení tČla
soustĜedČní na cviþení
prĤpravná gymnastická cviþení
Akrobacie
prĤpravná cviþení pro zvládnutí kotoulu (vpĜed)
kotoul
prĤpravná cviþení pro zvládnutí kotoulu vzad
kotoul vzad
PĜeskok
prĤpravná cviþení pro nácvik gymnastického odrazu z trampolínky
skoky prosté odrazem snožmo z trampolínky
výskok do vzporu dĜepmo na sníženou švédskou bednu odrazem z trampolínky
Hrazda (jiné stavebnicové náĜadí se stejnou funkcí)
ruþkování ve visu
prĤpravná cviþení pro pĜešvihy ze shybu stojmo
Kladinka
chĤze s dopomocí
zájmĤm žákĤ.
ví, že gymnastika obsahuje základní druhy cviþení, které napomáhají ke správnému držení tČla,
ovlivĖování pohyblivosti, obratnosti a síly
zná alespoĖ pasivnČ základní pojmy osvojovaných cvikĤ a dovede pojmenovat základní
gymnastické náĜadí a náþiní
ví, že pĜi zpevnČní tČla se provádČjí gymnastická cviþení snáze
umí kotoul, prosté skoky snožmo z trampolínky a zvládá základy gymnastického odrazu
248
Uþivo
uþivem.
pojmy: základní cviþební polohy, postoje, pohyby paží, nohou, trupu, názvy používaného náĜadí
a náþiní (aktivnČ)
základní záchrana a dopomoc pĜi gymnastickém cviþení
prĤpravná cviþení pro ovlivĖování, pohyblivosti, obratnosti, síly, rychlosti a koordinace pohybĤ
atd. (s širším spektrem náþiní)
Akrobacie
kotoul vpĜed a jeho modifikace
kotoul vzad a jeho modifikace
prĤpravná cviþení pro zvládnutí stoje na rukou
stoj na rukou (s dopomocí)
akrobatické kombinace
PĜeskok
prĤpravná cviþení pro nácvik gymnastického odrazu z mĤstku
pĜeskok 2 - 4 dílĤ bedny odrazem z trampolínky
roznožka pĜes kozu našíĜ odrazem z mĤstku, trampolínky
skrþka pĜes kozu (bednu) našíĜ odrazem z mĤstku, trampolínky
Hrazda
shyb stojmo - odrazem pĜešvih do vzporu vzadu stojmo - stoj
shyb stojmo - pĜešvihy do svisu stĜemhlav (svisu závČsem levou - pravou v podkolení) a zpČt do
stoje
ze svisu stojmo - náskok do vzporu - sešin
kombinace cvikĤ
Kladinka
chĤze bez dopomoci
zájmĤm žákĤ.
zvládá základní pojmy aktivnČ
umí poskytnout základní dopomoc a záchranu pĜi cviþení
ví, že gymnastika je založena na pĜesném provádČní pohybĤ a snaží se o to
umí kotoul vĜed, vzad a stoj na rukou (s dopomocí) i ve vazbách
umí roznožku a skrþku pĜes náĜadí odpovídající výšky
6. - 9. roþník
Uþivo
uþivem.
pojmy: odvozené cviþební polohy, postoje a pohyby þástí tČla ve shodČ s osvojovanými
cviþebními tvary
záchrana a dopomoc i pĜi nároþnČjších cvicích
249
TČlesná výchova
gymnastka v domácích podmínkách
gymnastické soutČže, estetika gymnastického cviþení
prĤpravná cviþení
zapojení žákĤ do Ĝízení a samostatného hodnocení kvality
Akrobacie
kotoul letmo
kotoul vzad do zášvihu, stoje na rukou
stoj na lopatkách, stoj na rukou i s výdrží (samostatnČ)
pĜemet stranou (vlevo, vpravo)
rovnovážné polohy v postojích
skoky na místČ a z místa (pĜedevším D)
PĜeskoky
skoky odrazem z trampolínky (prosté, s pohyby nohou, s obraty)
roznožka pĜes kozu (bednu) našíĜ, nadél i s oddáleným odrazem
skrþka pĜes kozu (bednu) našíĜ i s oddáleným odrazem
TČlesná výchova
odboþka pĜes bednu našíĜ
Hrazda doskoþná
komíhání ve svisu (CH)
výmyk tahem - sešin (CH)
toþ jízdmo
Bradla po boky
ruþkování ve vzporu (CH)
komíhání ve vzporu - zánožka, pĜednožka i s obratem (CH)
kotoul (CH)
stoj na ramenou zákmihem i tahem (CH)
Kruhy
komíhání ve svisu
svis vznesmo, stĜemhlav
houpání s obraty u pĜedhupu a záhupu, u záhupu seskok
Hrazda po þelo
náskok do vzporu - zákmihem seskok, sešin
výmyk (odrazen jednonož, obounož)
pĜešvihy únožmo ve vzporu
podmet
Rytmické a kondiþní gymnastické þinnosti s hudbou, tanec
Kladina 1 m (pĜevážnČ D)
rĤzné druhy chĤze s doprovodnými pohyby paží a obraty
rovnovážné polohy
náskoky, seskoky (na vhodnou podložku)
klus, poskoky
jednoduché vazby a sestavy
základní pojmy spojené s hudebním a rytmickým doprovodem, osvojovanými prvky a
používaným náþiním
vhodné obleþení a obutí pro tanec a gymnastické þinnosti s hudbou
zásady bezpeþnosti pĜi gymnastických þinnostech s hudbou a tanci
soustĜedČní na hudební a rytmický doprovod, vnímání a prožívání rytmu, tempa a melodie
základní estetický pohyb tČla a jeho þástí (chĤze, bČh, poskoky, obraty, pohyby rĤzných þástí
tČla)
rytmizovaný pohyb
nápodoba pohybem
tvoĜivé vyjádĜení rytmu a melodie pohybem
tance založené na taneþní chĤzi a bČhu (klusu)
zájmĤm žákĤ.
1. a 2. roþník
Uþivo
zná aktivnČ osvojované pojmy
zvládá bezpeþnČ záchranu a dopomoc pĜi osvojovaných cvicích
umí cviþit podle slovních pokynĤ, pĜíp. grafického návodu
dovede stoj na rukou, pĜemet stranou, roznožku, skrþku pĜes náĜadí odpovídající výšky, výmyk
a pĜešvihy ve vzporu na hrazdČ, podmet, dívky základní cviþební prvky na kladinČ
dovede s osvojených cvikĤ pĜipravit krátké sestavy a zacviþit je
dovede využívat gymnastické cviky pro rozvoj své zdatnosti a pro správné držení tČla
Akrobacie
pĜemet vpĜed
pĜemet vzad
rondat
salto vpĜed (odrazem z mĤstku nebo trampolínky)
pĜešvihy skrþmo, odboþmo ve vzporu ležmo, kola únožmo (CH)
akrobatická cviþení ve dvojicích a ve skupinách
ví, že cviþení s hudebním a rytmickým doprovodem þi zpČvem pĜináší radost
umí pojmenovat základní postoje, pohyby, kroky, konkrétní osvojované tance
zvládá základní estetické držení tČla (snaží se o to)
umí vyjádĜit jednoduchou melodii, rytmus a hlasitost doprovodu pohybem
umí 2 - 3 základní taneþky založené na taneþní chĤzi a bČhu
3. - 5. roþník
Uþivo
uþivem.
názvy základních lidových a umČlých tancĤ
PĜeskoky
skrþka pĜes kozu nadél (D)
skrþka pĜes bednu nadél (CH)
250
251
TČlesná výchova
základní hudebnČ pohybové vztahy (rytmus, tempo, takt, melodie)
držení partnerĤ pĜi rĤzných tancích
vzájemné chování pĜi tanci
základy estetického pohybu tČla a jeho þástí v rĤzných polohách
zmČny poloh, obmČny tempa a rytmu
základy cviþení s náþiním (šátek, míþ aj.) pĜi hudebním nebo rytmickém doprovodu
základní taneþní krok 2/4, 3/4
základní tance založené na kroku poskoþném, pĜísunném, pĜemČnném
Jako rozšiĜující mĤže být vy užito uþivo další vzdČlávací etapy, pĜizpĤsobené úrovni a
zájmĤm žákĤ.
ví, že cviþení s hudbou má své zdravotní a relaxaþní úþinky na organismus
zná názvy nČkterých základních lidových a umČlých tancĤ, umí pojmenovat osvojované þinnosti
i cviþební náþiní
snaží se samostatnČ o estetické držení tČla
umí poznat hezký a nezvládnutý pohyb
dovede pohybem vyjadĜovat výraznČ rytmický a melodický doprovod
nestydí se pĜi tanci se žákem opaþného pohlaví
umí nČkolik lidových tancĤ, valþíkový a polkový krok
6. - 9. roþník
TČlesná výchova
zvládá základy aerobního cviþení s hudbou (pĜedevším D)
RozšiĜující uþivo (pĜevážnČ D)
cviþení s kuželi
základy jazzgymnastického pohybu
step aerobik (s využitím bedýnek)
rubberband (aerobik s gumovými proužky)
fitbal (aerobik s velkými gumovými míþi)
ropico (aerobik se švihadly)
kalanetika
break dance aj.
pokusy o samostatné pohybové skladby (s pomocí uþitele)
Úpoly
1. a 2. roþník
Uþivo
V rámci témat "Pohybové hry" a PrĤpravná kondiþní...cviþení je možné zaĜazovat
prĤpravné pĜetahy a pĜetlaky.
3. - 5. roþník
Uþivo
uþivem.
rĤzné druhy pohybu s hudebním a rytmickým doprovodem (tanec, balet, pohybové skladby,
aerobní a jiné formy cviþení)
význam jednotlivých forem pro správné držení tČla, estetiku, spoleþenský kontakt, zdatnost,
odpoþinek
specifika hygieny a bezpeþnosti pĜi osvojovaných formách cviþení s hudbou
základy tvorby jednoduchých pohybových skladeb, výbČr vhodného hudebního a rytmického
doprovodu
technika pohybĤ (kroky, skoky, obraty, cviky rovnováhy)
technika pohybĤ s náþiním (alespoĖ dva druhy - švihadlo, závoj, míþ, stuha, tamburína)
vyjádĜení dynamiky pohybem - jednoduché pohybové etudy
vlastní pohybová improvizace na hudební a rytmický doprovod
technika tancĤ (kroky, držení, pohyby - výbČr z lidových, spoleþenských, diskotékových,
country a jiných tancĤ)
aerobní gymnastika bez náþiní a náĜadí
Uþivo je urþeno pĜedevším D.
chápe zdravotnČ pohybové i kulturnČ estetické funkce pohybu s hudebním a rytmickým
doprovodem
zná základní druhy cviþení a pohybu s hudbou
umí rozlišit estetický a neestetický pohyb a naznaþit jeho pĜíþiny
ovládá základní cviþení alespoĖ se dvČma druhy náþiní (D)
umí 2 - 3 tance z osvojovaných skupin
252
Uþivo
V rámci témat "Pohybové hry" a PrĤpravná, kondiþní...cviþení je možné zaĜazovat
pohybové þinnosti z celé škály prĤpravných úpolĤ a zdĤrazĖovat význam vhodné aktivní obrany a
pĜípravy na ni.
zájmĤm žákĤ.
6. - 9. roþník
Uþivo
význam úpolových sportĤ pro sebeobranu a brannost
základní pojmy osvojovaných þinností, názvy úpolových sportĤ, výstroje, vybavení
základní filozofie bojových a sebeobranných þinností, právní aspekty využití a zneužití
úpolových þinností
základní principy uvolĖování a zpevĖování tČla a jeho þástí, uvČdomování si tČžištČ, správného
dýchání a pĜenosu energie
zásady bezpeþnosti pĜi úpolových cviþeních
PrĤpravné úpoly
pĜetahy, pĜetlaky, úpolové odpory
pády (vzad skulením do kolébky, kotoulem pĜes rameno (stranou, pĜevalem), navazování pádĤ
stĜehové postoje, držení a pohyb v postojích, odpory v nich
držení soupeĜe na zemi, boj o únik z držení na zemí (CH)
Judó
obrana proti objetí zpĜedu
253
TČlesná výchova
obrana proti škrcení
obrana proti úchopĤm zápČstí
poraz ógoši
Aikidó
obrana proti pĜidržení paže (výkruty, vytoþení zápČstí)
TČlesná výchova
uvČdomuje si význam sebeobranných þinností a své možnosti ve stĜetu s protivníkem
uvČdomuje si následky zneužití bojových þinností a chová se v duchu fair play
dovede pojmenovat osvojované þinnosti
zvládá základní postoje, úchopy a vyproštČní z držení
ví, že bČhy, skoky a hody jsou vedle plavání nejvhodnČjšími pĜirozenými þinnostmi, které
všestrannČ ovlivĖují organismus žáka
zná základní pojmy související s bČhem, skokem do dálky a hodem, dovede pojmenovat
základní atletické disciplíny
zná základní pravidla bezpeþnosti pĜi atletických þinnostech a za pomoci uþitele je dodržuje
zvládá základní techniku bČhu, skoku do dálky a hodu míþkem
Poznámka: Jako základní test pro bČžeckou vytrvalost žákĤ této vzdČlávací etapy se doporuþuje bČh
na 600 m, pro bČžeckou rychlost bČh na 30 - 50 m.
3. - 5. roþník
Uþivo
další sebeobranné þinnosti
uþivem.
pojmy: základní disciplíny, þásti bČžecké dráhy a skokanských sektorĤ, pomĤcky pro mČĜení
výkonĤ, úpravu doskoþištČ
základy techniky bČhĤ, skokĤ a hodĤ
startovní povely
základní zpĤsoby mČĜení a zaznamenávání výkonĤ
prĤpravná cviþení pro jednotlivé atletické þinnosti
Judó
obrana proti seku shora
Karatedó
pĜímý úder rovnostranný
vrchní, vnČjší kryt
kop vpĜed
BČh
bČžecká abeceda
rychlý bČh do 60 m
vytrvalý bČh do 1000 m na dráze (technika bČhu)
bČh v terénu až do 15 minut
nízký start (na povel) i z blokĤ, polovysoký start
Atletika
1. a 2. roþník
Uþivo
pojmy: základní pojmy týkající se bČhĤ, skokĤ a hodĤ, názvy þástí atletického hĜištČ
zjednodušené startovní povely a signály
vhodné obleþení pro atletické þinnosti
základy bezpeþnosti pĜi atletických þinnostech
prĤpravná cviþení pro ovlivĖování bČžecké rychlosti, bČžecké vytrvalosti, odrazové síly a
obratnosti
BČh
rychlý bČh na 20 až 60 m
motivovaný bČh v terénu až do 10 minut (bČh prokládaný chĤzí, souvislý bČh podle úrovnČ
žákĤ)
základy nízkého a polovysokého startu
Skok
skok do dálky z rozbČhu - odraz z pásma širokého 50 cm (ze 3 až 4 dvojkrokĤ)
spojení rozbČhu s odrazem
Hod
hod míþkem z místa, chĤze
zájmĤm žákĤ.
254
Skok
skok do dálky z rozbČhu - postupnČ odraz z bĜevna (5 až 7 dvojkrokĤ)
skok do výšky (skrþný, stĜižný) z krátkého rozbČhu
rozmČĜení rozbČhu
Hod
hod míþkem z rozbČhu
spojení rozbČhu s odhodem
zájmĤm žákĤ.
chápe význam vytrvalostního bČhu pro rozvoj zdatnosti a snaží se ho spontánnČ i uvČdomČle
Ĝadit do pohybového režimu (s pomocí uþ. a rodiþĤ)
zná aktivnČ základní osvojované pojmy
umí zmČĜit a zapsat výkony v osvojovaných disciplínách
zvládá základní techniku skoku do výšky
umí upravit doskoþištČ, pĜipravit start bČhu (þára, bloky) a vydat povely pro start
255
TČlesná výchova
6. - 9. roþník
Uþivo
uþivem.
pojmy: olympijské disciplíny, názvy náþiní i neosvojovaných disciplín
základní pravidla atletických soutČží, rozhodování o umístČní ve skocích, hodech atd.
základy organizace soutČží
základy techniky dalších osvojovaných disciplín
prĤpravná cviþení pro jednotlivé atletické þinnosti
BČh
speciální bČžecká cviþení
rychlý bČh do 100 m
vytrvalý bČh na dráze do 2000 m (D) a 3000 m (CH)
bČh v terénu až do 20 minut
štafetová pĜedávka, bČh v zatáþce
Skok
skok do dálky z optimálního rozbČhu
skok do výšky (flop) - pĜi vhodných podmínkách
Hod
koulaĜská gymnastika, vrh z místa, sun, spojení sunu a vrhu
vrh koulí - D do 3 kg, CH do 5 kg
chápe význam atletiky jako vhodné prĤpravy pro jiné sporty
umí zorganizovat jednoduchou soutČž a zmČĜit a zapsat potĜebné výkony
zvládá úpravu jednotlivých soutČžních sektorĤ
zná základní startovní povely
zvládá základní techniku vrhu koulí
pĜekážkový a štafetový bČh
prĤprava pro hody s otoþkou
skok do výšky (valivý zpĤsob)
atletický þtyĜboj (sprint, vytrvalostní bČh, skok do dálky nebo do výšky, hod míþkem n. koulí)
využití poþítaþe pro evidenci a hodnocení výsledkĤ
Pohybové hry a netradiþní pohybové þinnosti
1. a 2. roþník
Uþivo
pohybové hry pro osvojování rĤzných zpĤsobĤ lokomoce
pohybové hry pro manipulaci s rĤzným náþiním (podle vyspČlosti žákĤ)
pohybové hry pro ovlivĖování kondiþních a koordinaþních pĜedpokladĤ - bioenergetické
kapacity organizmu
pohybové hry pro zdokonalování nových pohybových dovedností (jako souþást jednotlivých
témat)
pohybové hry soutČživé a bojové (podle vyspČlosti žákĤ)
pohybové hry pro rozvoj pohybové pĜedstavivosti a tvoĜivosti (na základČ pohádek, vyprávČní,
pojmĤ, pocitĤ, pĜedstav)
pohybové hry kontaktní (pro prociĢování vzájemné energie, blízkosti)
pohybové hry se specifickým úþinkem (vyrovnávacím, relaxaþním, motivaþním aj.)
Jednotlivé druhy pohybových her jsou rozvíjeny na základČ pohybových dovedností,
zkušeností a zájmu žákĤ.
ví, že hra pĜináší radost a pĜíjemné zážitky
zná nČkteré pohybové hry a je schopen je hrát se spolužáky i mimo tČlesnou výchovu
uvČdomuje si možná nebezpeþí pĜi hrách a snaží se jim za pomoci uþitele zabránit
uvČdomuje si, že lze pohyb spojovat s hudbou, rytmem, pĜíbČhem (slovem), pĜedstavou,
zkušeností
umí k pohybové hĜe využít i hraþky a jiné pĜedmČty než tČlocviþné náþiní
3. - 5. roþník
Uþivo
TČlesná výchova
základní pojmy související s osvojovanými hrami a používaným náþiním
základní organizaþní povely pro realizaci her
základní pravidla osvojovaných her
bezpeþnost pĜi rĤzných druzích her a v rĤzných podmínkách
využití pĜedmČtĤ denní potĜeby k pohybovým hrám
256
uþivem.
základní pojmy související s funkcemi her, pravidly a používaným náþiním
variace her jednoho druhu
využití pĜírodního prostĜedí pro pohybové hry
využití netradiþního náþiní a námČty na pĜípravu vlastního náþiní
kapacity organizmu
témat)
chápe, že jsou pohybové hry s rĤzným zamČĜením a úþelem
zná minimálnČ 10 - 20 rĤzných pohybových her a ví jaké je jejich zamČĜení
dovede samostatnČ vytváĜet pohybové hry, hledat varianty známých her
257
TČlesná výchova
TČlesná výchova
umí pohybovČ vyjádĜit pĜedmČt, bytost, zvíĜe, tvar, náladu
umí si pro pohybovou hru vytvoĜit nové náþiní (samostatnČ nebo s pomocí rodiny, uþitele)
Sportovní hry
6. - 9. roþník
1. a 2. roþník
Uþivo
Uþivo
uþivem.
základní principy pro Ĝízení a rozhodování pohybových her
význam pohybových her pro ovlivĖování pohybových pĜedpokladĤ a osob. vlastností žáka
úkoly vyplývající z herních funkcí a rolí ve hĜe
radost ze hry, prožitek, spolupráce: nejvyšší cíl pohybových her
samostatnČ navržené a vyrobené (upravené) náþiní
kapacity organizmu
témat)
základní pojmy spojené s osvojovanými þinnostmi, náþiním, obleþením pro sportovní hry a
þástmi sportovního hĜištČ
základní sportovní hry
základy bezpeþnosti a hygieny pĜi sportovních hrách
držení míþe jednoruþ a obouruþ
manipulace s míþem odpovídající velikosti a hmotnosti (na místČ a v pohybu, vyvolenou i
opaþnou rukou, nohou)
základní pĜihrávky rukou a nohou (vyvolenou i opaþnou)
Uþivo je využíváno spíše jako souþást témat "PrĤpravná, kondiþní..cviþení" a "Pohybové
hry".
3. - 5. roþník
chápe význam pohybových her pro navazování a upevĖování mezilidských kontaktĤ
snaží se o fair play jednání pĜi hrách, má radost ze hry, ne z prohry jiného
umí nČkolik her z každé skupiny, dovede je zorganizovat a samostatnČ Ĝídit
uvČdomuje si, že ne každá hra je vhodná pro urþitý vČk, poþet hráþĤ, konkrétní složení hráþĤ,
prostĜedí atd.
umí pohybem vyjadĜovat nálady, city, myšlenky atd.
umí využívat pro pohybové hry pĜírodního prostĜedí
zná základní zásady bezpeþnosti pĜi pohybových hrách v rĤzném prostĜedí
umí si vyrobit a využít nové náþiní podle úþelu cviþení
jízda na koleþkových bruslích
jízda na scateboardu aj.
258
zná základní pojmy oznaþující používané náþiní, osvojované dovednosti, þásti hĜištČ a
nejznámČjší sportovní hry
zvládá základní zpĤsoby házení a chytání míþe (jiného náþiní) odpovídající velikosti a
hmotnosti
chápe þinnosti s míþem jako vhodné a emotivní þinnosti a využívá je v pohybovém režimu (za
pomoci uþitele, rodiþĤ)
Škola vybírá podle podmínek minimálnČ dvČ hry. Doporuþují se i softball, korfbal, ringo,
florbal, lední hokej, ringet, tenis, stolní tenis, lakros aj.
Uþivo
uþivem.
základní pojmy osvojovaných þinností, základní oznaþení a vybavení hĜišĢ, základní role ve hĜe,
pravidla zjednodušených sportovních her (miniher)
základní spolupráce ve hĜe
základní organizace utkání - losování, zahájení, poþítání skóre, ukonþení utkání
vhodné obutí a obleþení pro sportovní hry
prĤpravné sportovní hry, utkání podle zjednodušených pravidel (minifotbal, minibasketbal,
miniházená)
udržet míþ pod kontrolou družstva, dopravit míþ z obranné poloviny na útoþnou a zakonþit
stĜelbou, Ĝešit situaci jeden proti jednomu
pĜihrávka jednoruþ a obouruþ (vrchní, trþením), pĜihrávka vnitĜním nártem (po zemi, obloukem)
pohyb s míþem a bez míþe, zastavení
chytání míþe jednoruþ a obouruþ, tlumení míþe vnitĜní stranou nohy
vedení míþe (driblinkem, nohou)
stĜelba jednoruþ a obouruþ na koš, stĜelba jednoruþ ze zemČ na branku, stĜelba vnitĜním nártem
na branku (z místa i z pohybu, vyvolenou rukou, nohou)
zájmĤm žákĤ.
259
TČlesná výchova
uvČdomuje si význam sportovních her pro dovedností a herního myšlení (tvoĜivosti)
zná základní pojmy osvojovaných þinností
zvládá konkrétní hry se zjednodušenými pravidly a dovede je využívat (samostatnČ nebo za
pomoci uþitele)
dovede zaznamenat výsledek a pomáhat pĜi rozhodování
zvládá elementární herní þinnosti jednotlivce a umí je využít v základních kombinacích i v
utkání podle zjednodušených pravidel
chápe základní role a hráþské funkce v družstvu a dodržuje je v utkání (za pomoci uþitele),
uplatĖuje zásady fair play jednání ve hĜe
6. - 9. roþník
Uþivo
uþivem.
význam sportovních her pro rozvoj herních dovedností, herního myšlení, improvizace
herní role a funkce (brankáĜ, hráþ v poli, kapitán, rozhodþí - þasomČĜiþ, zapisovatel atd.)
základní pravidla sportovních her (osvojovaných i jiných), základní smluvená gesta rozhodþích
specifika bezpeþnosti a hygieny pĜi sportovních hrách
pĜíprava a organizace utkání
úprava rĤzných povrchĤ hĜišĢ
Házená
utkání
základy herních systémĤ:
postupný útok proti osobní obranČ, postupný útok s jedním pivotem
osobní obranný systém na celém hĜišti, územní obranný systém 0:6
herní kombinace:
útoþná kombinace založená na pĜihrávání, útoþná kombinace založená na pĜebíhání
obranná kombinace zajišĢování, proklouzávání
herní þinnosti jednotlivce:
uvolĖování bez míþe, s míþem
pĜihrávka vrchní jednoruþ (z místa, za pohybu, ve výskoku, po uvolnČní)
stĜelba vrchní jednoruþ: (ze zemČ, z náskoku, po uvolnČní 2 - 3 kroky)
obsazování s míþem a bez míþe
postoj brankáĜe, vyrážení a chytání stĜel z rĤzných prostorĤ
Fotbal
utkání
postupný útok, rychlý protiútok
územní obrana
herní kombinace:
útoþná kombinace založená na pĜihrávce, útoþná kombinace založená na "pĜihraj a bČž"
obranná kombinace založená na zajišĢování a pĜebírání do šíĜky a do hloubky
výbČr místa (uvolĖování, nabíhání), obsazování prostoru
260
TČlesná výchova
zpracování míþe (pĜevzetí, tlumení), vedení míþe
pĜihrávka po zemi na krátkou a stĜední vzdálenost, pĜihrávka hlavou na místČ
vhazování míþe
stĜelba z místa a po vedení míþe
uvolĖování, obcházení soupeĜe s míþem, obsazování
odebírání míþe
þinnost brankáĜe (chytání a vyrážení pĜízemních a polovysokých stĜel, výkop, pĜihrávání
rukou)
Basketbal
utkání
osobní obranný systém
útoþný systém založený na rozestavení útoþníkĤ bez míþe kolem útoþníka s míþem
herní kombinace:
obranná kombinace založená na proklouzávání
útoþná kombinace založená na poþetní pĜevaze útoþníkĤ, na akci "hoć a bČž"
uvolĖování bez míþe a s míþem (driblinkem, obrátkou)
pĜihrávka jednoruþ a obouruþ (na místČ a za pohybu)
stĜelba jednoruþ a obouruþ z místa, rozskok, vhazování
krytí útoþníka s míþem, bez míþe, prostoru
Volejbal (nejlépe od 7. roþníku)
utkání na zmenšeném hĜišti - 2 proti 2, 3 proti 3 atd.
hráþ, který nepĜijímá je nahrávaþem (2:2), stĜední u sítČ nahrávaþem (3:3 - 6:6)
herní kombinace:
s nahrávaþem u sítČ v zónČ III
postavení pĜi pĜíjmu podání
odbití obouruþ vrchem a spodem, jednoruþ (lob, v pádu)
podání spodní, vrchní
pĜihrávka, nahrávka
rozumí základním rozdílĤm mezi jednotlivými druhy sportovních her (kolektivní - individuální,
brankové, síĢové, pálkovací atd.)
rozumí základním pravidlĤm ovládá základy rozhodování pĜi hĜe
chápe role v družstvu a jedná pĜi hĜe v duchu fair play
zvládá základní údržbu náþiní a úpravu hĜištČ pĜed utkáním a po utkání
zvládá základní herní þinnosti jednotlivce a kombinace a uplatĖuje je ve hĜe
umí zvolit taktiku hry a dodržovat ji (za pomoci spoluhráþĤ, uþitele)
Házená
další zpĤsoby uvolĖování, pĜihrávání (ve výskoku), stĜelby (ve výskoku, v pádu)
trestný hod
vyrážení míþe brankáĜem v pádu
261
TČlesná výchova
Fotbal
osobní obranný systém na vlastní polovinČ hĜištČ
další zpĤsoby zpracování míþe (nohou, hlavou)
pĜihrávky na dlouhou vzdálenost, hlavou ve výskoku
stĜelba prvním dotykem, pokutový kop
chytání vysokých míþĤ, v pádu
Basketbal
další zpĤsoby pĜihrávek
stĜelba po pohybu, ve výskoku, stĜelba pĜes hlavu
trestný hod
doskakování odražených míþĤ
Volejbal
systém každý u sítČ v zónČ II nahrávaþem (5:5 a 6:6)
herní kombinace s nahrávaþem v zónČ II
další postavení pĜi pĜíjmu podání
odbití pĜes hlavu
smeþ, jednoblok, dvojblok
vrchní podání v boþ. postaven
Plavání
Uþivo tohoto tematického celku je zpravidla zaĜazováno do základní výuky ve 4. roþníku
ve formČ kurzu. V pĜípadČ vhodných podmínek se doporuþuje zaĜazovat plavání i v ostatních
etapách vzdČlávání.
1. a 2. roþník
Uþivo
V pĜípadČ vhodných podmínek je možné využívat základního uþiva z následující etapy
vzdČlávání, pĜizpĤsobené úrovni žákĤ.
3. - 5. roþník
Uþivo
pojmy: osvojované þinnosti, názvy þástí areálu a vybavení bazénu, smluvené signály pro
dorozumívání v prostĜedí bazénu
základní hygiena pĜi plaveckém výcviku
zásady bezpeþnosti pĜi plavání a pĜi pohybu v areálu bazénu
nebezpeþí pĜi plavání na volné vodČ, základní zásady záchrany tonoucího (pĜivolání pomoci)
prĤpravná cviþení na suchu (arytmická, achronická, asymetrická cviþení)
prĤpravná cviþení pro seznámení s vodou, pro orientaci ve vodČ a pod vodou, pro osvojení
plaveckých dovedností
splývání
dýchání do vody
pády a skoky do vody z nízkých poloh
jeden plavecký zpĤsob (z výbČru prsa, znak, kraul)
plavání úsekĤ od 10 m do 100 m
262
TČlesná výchova
obrátka
zájmĤm žákĤ.
ví, že plavání je jedná z nejzdravČjších pohybových þinností
umí pojmenovat základní þinnosti (plavecké zpĤsoby) ve vodČ
ví, jaké jsou zásady hygieny a bezpeþnosti pĜi plavání a dovede je za pomoci uþitele a rodiþĤ
uplatĖovat
uvČdomuje si, že nejnebezpeþnČjší je plavání v neznámé vodČ a pĜeceĖování vlastních sil
zvládá jeden plavecký styl, uplave 100 - 200 m, nebojí se vody, dovede reagovat na pĜekážku v
cestČ (plavce) a dosáhne bĜehu z kteréhokoli místa v bazénu
Platí v pĜípadČ, že bylo plavání zaĜazeno do tematického plánu konkrétní tĜídy.
6. - 9. roþník
Uþivo
uþivem.
význam plavání pro zdraví, regeneraci sil a zvyšování zdatnosti
základní plavecké disciplíny a základní pravidla plaveckých závodĤ
záchrana tonoucího a dopomoc unavenému plavci, dýchání s úst do úst (s pomocí znalostí z
jiných pĜedmČtĤ)
specifika hygieny - péþe o pleĢ, o nohy, plavání a menstruace (D)
prohloubení adaptace na vodní prostĜedí (rytmické dýchání, rĤzné pohyby ve splývavé poloze,
potápČní a lovení pĜedmČtĤ (do 10 s a do 2 m)
další plavecký styl (aby žák zvládal jeden na prsou a jeden naznak)
startovní skok z bloku
plavání úsekĤ od 10 m do 200 m
souvislé plavání na vytrvalost
Specifické dovednosti
šlapání vody (30 s - 60 s)
zmČny smČru plavání
tažení pĜedmČtĤ a dopomoc unavenému plavci
pády a seskoky do hloubky - prkno 1 m
uvČdomuje si zdravotní a rozvojový význam plavání
zná základní pojmy i neosvojovaných þinností a disciplín
zvládá 1 - 2 plavecké styly, startovní skok a obrátku
dovede pomoci pĜi záchranČ tonoucího a poskytnout dýchání z úst do úst (v návaznosti na jiné
pĜedmČty)
dovede zmČĜit a zaznamenat základní plavecké výkony
Platí v pĜípadČ, že bylo plavání zaĜazeno do tematického plánu konkrétní tĜídy.
startovní skok a obrátka podle plaveckého stylu
plavání do 800 m - 1000 m
263
TČlesná výchova
TČlesná výchova
štafetové plavání
plavání pod hladinou (do 10 až 25 m)
skok "do neznámé vody"
tažení a nesení pĜedmČtĤ
kombinace þinností
prvky synchronizovaného plavání
základy vodního póla
Bruslení
uvČdomuje si zdravotní a kondiþní význam pohybu na bruslích
zná zásady bezpeþnosti jízdy na bruslích a Ĝídí se jimi (s pomocí uþitele, rodiþĤ)
dovede se samostatnČ pĜipravit pro þinnosti na ledČ (obleþení, obutí)
zvládá jízdu vpĜed se schopností reagovat na pohyb jiného bruslaĜe zpomalením, zastavením
nebo zmČnou smČru jízdy
Platí v pĜípadČ, že bylo bruslení zaĜazeno do tematického plánu konkrétní tĜídy.
6. - 9. roþník
Uþivo tohoto tematického celku je zaĜazováno do výuky v pĜípadČ vhodných podmínek pro
bruslení.
1. a 2. roþník
Uþivo
nebezpeþní vstupu na zamrzlou pĜírodní vodní plochu
pohyb na ledu bez bruslí (odstraĖování zábran, strachu ze zamrzlé plochy)
klouzání vyvolenou nohou vpĜed
zvládá chĤzi po ledČ (s oporou, bez opory), klouzání
ví, že je nebezpeþné vstupovat na zamrzlou pĜírodní plochu bez dozoru dospČlých osob
zájmĤm žákĤ.
3. - 5. roþník
Uþivo
uþivem.
základní pojmy spojené s osvojovanými þinnostmi, výstrojí a výzbrojí, prostory pro bruslení
zásady hygieny a bezpeþnosti pĜi pohybu na ledČ, nebezpeþí bruslení na zamrzlé pĜírodní vodní
ploše
vhodné a bezpeþné obleþení pro pohyb na ledČ
samostatné obutí, obleþení (vzájemná pomoc)
chĤze v botách s bruslemi mimo led
vstup na led (s dopomocí)
prĤpravná cviþení pro osvojení rovnováhy na bruslích - chĤze, skluz, dĜepy, jízda na jedné
brusli, pĜednožování, zanožování, výskoky snožmo na místČ (u opory, bez opory)
jízda vpĜed - dvouoporová, jednooporová, bez opory
zastavení (jednostranným, oboustranným pĜívratem)
zatáþení na obou bruslích
jízda na rychlost do 20 m
jízda na vytrvalost do 400 m
zájmĤm žákĤ.
264
Uþivo
uþivem.
další pojmy spojené s osvojovanými dovednostmi a se sporty na ledČ
ošetĜování bruslí a bot
zpĤsoby záchrany a pĜivolání pomoci pĜi prolomení ledu na zamrzlé pĜírodní vodní ploše (v
návaznosti na jiné pĜedmČty)
jízda vpĜed, zastavení snožmo s pĤlobratem (hokejové)
odšlapování vpĜed
zatáþení pĜekládáním vpĜed
jízda vzad (prĤprava, s oporou, bez opory)
zmČna smČru z jízdy vpĜed do jízdy vzad
jízda na vytrvalost do 800 m až 1000 m
rytmizace jízdy podle hudebního doprovodu
chápat bruslení jako vhodnou pohybovou i spoleþenskou þinnost
vČdČt jak ošetĜovat brusle
vČdČt, že bezpeþné je bruslení na umČlých kluzištích
znát zpĤsoby pomoci (pĜivolání pomoci) pĜi prolomení ledu a ošetĜení pĜi úrazech na bruslích (s
využitím poznatkĤ z dalších pĜedmČtĤ)
zvládnout jízdu vpĜed i vzad, základní obrat a zastavení
obraty (trojkový snožmo, pĜestoupením - mČsícový)
zatáþení pĜekládáním vzad
pĜekládání vpĜed a vzad do osmiþky
jednoduchý skok (kadet)
jednoduché taneþní kroky (valþík aj.)
rytmizovaná jízda a jízda s hudebním doprovodem
jízda v páru
Lyžování
Uþivo tohoto tematického celku je zaĜazováno do základního vzdČlávání zpravidla v 7.
roþníku ve formČ týdenního kurzu. V pĜípadČ vhodných materiálních a klimatických podmínek je
vhodné zaĜazovat þinnosti na snČhu a lyžování i v ostatních etapách vzdČlávání.
265
TČlesná výchova
TČlesná výchova
1. a 2. roþník
6. - 9. roþník
Uþivo
Uþivo
V pĜípadČ vhodných podmínek je možné využívat základního uþiva z následující etapy
vzdČlávání, pĜizpĤsobené úrovni žákĤ.
uþivem.
pojmy související s osvojovanými dovednostmi, výstrojí a výzbrojí pro rĤzné lyžaĜské
disciplíny
základní pravidla lyžaĜských disciplín
zásady orientace v zimní krajinČ podle mapy, zásady bezpeþnosti pĜi pohybu v neznámém
terénu, chování na sjezdových a bČžeckých tratích, pokyny HS
ošetĜení i tČžších poranČní v improvizovaných podmínkách, improvizovaný svoz ranČného
péþe o výstroj a výzbroj
stravovací a pitný režim pĜi lyžování a zimní horské túĜe
obraty - pĜednožením, zanožením, pĜeskokem, výskokem
3. - 5. roþník
Uþivo
základní pojmy související s osvojovanými dovednostmi, specifickou výstrojí a výzbrojí,
terénem
základní informaþní a orientaþní znaþky
zásady pohybu v zimní krajinČ (ve skupinČ, družstvu), orientace v pĜehledné krajinČ
zásady bezpeþnosti pĜi lyžování
zásady mazání bČžeckých a sjezdových lyží
ochrana oþí a pokožky pĜed sluneþním záĜením
prĤpravné þinnosti pro seznámení se snČhem
nošení lyží, pĜipínání, odepínání lyží (na rovinČ, svahu)
výstupy - pĜídupem, stranou, šikmo stranou, oboustranným a jednostranným odvratem
obraty - pĜešlapováním, pĜívratem, odvratem
BČžecký výcvik
odšlapování, bruslení (na rovinČ z mírného svahu)
chĤze skluzem, sunem
jízda odpichem soupaž
pĜejíždČní terénních nerovností (na rovinČ, mírném svahu)
brzdČní a zastavování (jednostranným a oboustranným pĜívratem)
bČh stĜídavý dvoudobý
jízda v mírnČ až stĜednČ nároþném terénu (do 15 km)
Sjezdový nácvik
odšlapování, bruslení
pĜejíždČní terénních nerovností
brzdČní jednostranným a oboustranným pĜívratem
vlnovka (mírná, zvýraznČná)
základní kroþný oblouk (otevĜený, zavĜený) stĜední
jízda v brankách, sjíždČní upraveného svahu
jízda na vleku
zájmĤm žákĤ.
uvČdomuje si význam pohybu v zimní krajinČ pro zdraví
zná základní pojmy, smluvené znaþky, signály, zásady pohybu v zimní horské krajinČ
zná zásady pĜivolání pomoci
umí ošetĜit drobná poranČní v improvizovaných podmínkách
zvládá základní dovednosti na bČžeckých a sjezdových lyžích, které mu umožní bezpeþný
pohyb v nenároþném terénu
zvládá jízdu na vleku
Platí v pĜípadČ, že bylo lyžování zaĜazeno do tematického plánu konkrétní tĜídy.
266
BČžecký výcvik
bruslení do mírného protisvahu
skluzy na jedné lyži
zastavování smykem
bČh soupažný jednodobý a dvoudobý
bČh ve stopČ - D do 3 km, CH do 5 km
jízda ve stĜednČ nároþném terénu (do 25 km)
Sjezdový výcvik
pĜejíždČní terén. nerovností
brzdČní smykem
základní snožný oblouk (otevĜený, zavĜený) stĜední, dlouhý
modifikované oblouky
sjíždČní ve stĜednČ nároþných terénních podmínkách
jízda na sjezdovce, v brankách
chápe spojení kondiþnČ a dovednostnČ nároþné þinnosti na lyžích s úþinky zdravotními,
rekreaþními, poznávacími
zná nejdĤležitČjší pravidla pohybu v zimní krajinČ a chování na spoleþných zaĜízeních - vleky,
sjezdovky, bČžecké tratČ - a Ĝídí se jimi (pĜevážnČ samostatnČ)
ví, jak se pĜipravit na horskou túru, koho a jak informovat o zamýšlené cestČ
zvládá mazání lyží
umí ošetĜit bČžné úrazy v improvizovaných podmínkách (na základČ znalostí a dovedností z
jiných pĜedmČtĤ)
zvládá dovednosti na bČžeckých a sjezdových lyžích, které mu umožní bezpeþný pohyb ve
stĜednČ nároþném terénu
chápe význam a zpĤsoby ochrany krajiny pĜi zimních sportech a respektuje je
druhy a konstrukce lyží, bot, vázání, voskĤ
bruslení do svahu
obraty na prudkém svahu
krátký oblouk
sjíždČní v nároþných terénních a snČhových podmínkách
267
TČlesná výchova
nácvik sjezdu (v bezpeþném a pĜehledném terénu)
skok ze snČhového mĤstku
Turistika a pobyt v pĜírodČ
Uþivo tohoto tematického celku je zpravidla realizováno pĜi þinnostech (cviþení) v pĜírodČ.
Je vhodné ho však pĜi pĜíznivých podmínkách vkládat do výuky i v jiné formČ.
Osvojování uþiva v tomto tematickém celku navazuje na poznatky a dovednosti z jiných
pĜedmČtĤ.
V podstatČ jde o jejich aplikaci a spojení s pohybovými þinnostmi v pĜírodním prostĜedí.
PĜi pĜesunech do pĜírody a pobytu v pĜírodČ jsou podmínkou: bezpeþná znalost trasy, pĜepravy,
terénu, zdrojĤ pitné vody, možných nebezpeþí, umístČní zdravotních zaĜízení atd.
1. a 2. roþník
Uþivo
základní pojmy spojené s vycházkami, výlety do pĜírody, s používanými pomĤckami,
obleþením, orientací atd.
zpĤsob pohybu v terénu, chování v pĜírodČ
obleþení pro turistiku, obsah batohu
první pomoc pĜi drobných poranČních,
ochrana pĜed ohnČm, popálením
základní zásady bezpeþnosti a hygieny pĜi turistice a pobytu v pĜírodČ
základní dopravní a turistické znaþky
stravování a pití na turistické akci
orientace v pĜírodČ podle pĜírodních úkazĤ, aplikace znalostí o rostlinách, zvíĜatech,
elementární ochrana pĜírody
chĤze v terénu (ve skupinČ, pochodovém tvaru) do 8 km
chĤze, bČh po vyznaþené trase (s pĜekonáváním pĜimČĜených pĜírodních pĜekážek, s
vykonáváním rĤzných pohybových úkolĤ)
aplikace pohybových her v pĜírodním prostĜedí
jízda na kolobČžce
základní dovednosti spojené s táboĜením (pomoc dospČlému pĜi stavbČ stanu, pĜípravČ pokrmu,
rozdČlávání ohnČ
ošetĜení drobných poranČní v improvizovaných podmínkách
zájmĤm žákĤ.
ví, že turistika a pobyt v pĜírodČ patĜí k nejzdravČjším pohybovým aktivitám
zvládá základní techniku chĤze (i se zátČží)
umí se pĜipravit na turistickou akci (obléct, sbalit batoh) - i za pomoci dospČlých
dovede se orientovat v pĜírodČ podle znaþek a výrazných pĜírodních úkazĤ
uvČdomuje si možná nebezpeþí pĜi pĜepravČ, putování, táboĜení a chová se podle toho (s pomocí
uþitele)
dovede ošetĜit drobná poranČní, dovede pomoci pĜi pĜípravČ a likvidaci táboĜištČ
Platí v pĜípadČ, že byla turistika zaĜazena do tematického plánu konkrétní tĜídy.
TČlesná výchova
3. - 5. roþník
Uþivo
uþivem.
další pojmy spojené s pČší a lyžaĜskou turistikou, s orientací podle mapy a buzoly, výzbrojí a
výstrojí, pĜípravou táboĜištČ atd.
zpĤsob pohybu v nároþnČjším terénu
základy ochrany pĜírody
pĜeprava v rĤzných dopravních prostĜedcích
osobní lékárniþka a KPZ
þtení z mapy
zásady pĜípravy a dokumentace turistické akce
první pomoc pĜi závažnČjších úrazech
aplikace znalostí z jiných pĜedmČtĤ (stopy zvČĜe, druhy rostlin, historické dČje atd.)
chĤze v terénu do 15 km
chĤze a bČh po vyznaþené trase i podle mapy (v pĜehledném terénu)
aplikace pohybových dovedností s využitím pĜírodních pĜekážek a pĜedmČtĤ
jízda na kole - nasedání, sesedání, jízda v pĜímém smČru, zatáþení, odboþování, brzdČní,
zastavení
základní dovednosti spojené s táboĜením (zakládání táboĜištČ, zakládání a rušení ohnČ, pĜíprava
jednoduchých jídel, zacházení s nožem, oprava odČvu, vázání uzlĤ atd.)
ošetĜení závažnČjších poranČní
pĜíprava pochodové trasy, základní dokumentace o turistické akci (s pomocí uþitele)
zájmĤm žákĤ.
ví, že turistika a pobyt v pĜírodČ je vhodná víkendová a prázdninová þinnost
umí se pĜevážnČ samostatnČ pĜipravit na turistickou akci, naplánovat jednoduchou pochodovou
trasu, volit obleþení
umí se vhodnČ chovat v dopravních prostĜedcích
zvládá základy jízdy na kole a chování v silniþním provozu jako cyklista i chodec
zvládá základní pohyb v mírnČ nároþném terénu (v rĤzném období roku) i se zátČží
dovede se orientovat podle mapy a buzoly (s pomocí uþitele)
umí se chovat ohleduplnČ k pĜírodČ
zvládá základy stavby a likvidace táboĜištČ, dovede pĜipravit jednoduchý pokrm a nápoj (s
pomocí uþitele)
dovede ošetĜit i vČtší poranČní v improvizovaných podmínkách
dovede spojit turistiku s další pohybovou a poznávací þinností a zpracovat o akci jednoduchou
dokumentaci
Platí v pĜípadČ, že byla turistika zaĜazena do tematického plánu konkrétní tĜídy.
6. - 9. roþník
Uþivo
uþivem.
268
269
TČlesná výchova
TČlesná výchova
význam turistiky jako celoživotní aktivity pro zdraví, poznávací þinnost, rozvoj specifických
dovedností, sociální vztahy atd.
pojmy spojené s dalšími druhy turistiky (vodní, cyklo) a novými osvojovanými dovednostmi a
poznatky
zásady pĜípravy turistické akce, vyhledávání dopravních spojĤ, získávání informací o místČ
pobytu (putování)
další poznatky spojené s táboĜením
stavba improvizovaného pĜístĜešku, jednoduché opravy výstroje a výzbroje
orientace podle buzoly - pochodový úhel, osa
ochrana porostĤ, zdrojĤ pitné vody, znaþení
základní pravidla silniþního provozu
základní obrazová a jiná dokumentace (fotografie, nákresy)
první pomoc pĜi závažných úrazech, transport ranČného
základy orientaþního bČhu (do 30 minut)
aplikace pohybových dovedností i v nároþnČjším a neznámém terénu
orientace podle mapy, plánku, buzoly, znaþek a pĜírodních úkazĤ
rozvoj pohybových dovedností a kondiþních pĜedpokladĤ s využitím terénu a pĜedmČtĤ
pĜíprava podstatných þástí turistické akce
konkrétní þinnosti na ochranu a obnovu pĜírody a turistických znaþek
aplikace dovedností spojených s pĜípravou a likvidací táboĜištČ, pĜípravou pokrmĤ, hygienou
táboĜení,
jízda na kole, horském kole, pĜesun po trase mimo silnici
jízda na bČžeckých lyžích
ošetĜení závažných poranČní a improvizovaný transport ranČného
vytvoĜení kroniky turistické akce
uvČdomuje si, že turistika je vhodná celoroþní a celoživotní pohybová þinnost
umí pĜevážnČ samostatnČ zorganizovat jednoduchou turistickou akci s pohybovým a
poznávacím obsahem
zvládá pĜesun a pohyb i v nároþnČjším terénu se zátČží
umí jezdit na kole
umí postavit a likvidovat táboĜištČ podle všech zásad hygieny a ochrany pĜírody
umí pĜipravit i nároþnČjší pokrm, provádČt bČžné opravy výstroje a výzbroje
zná základní pravidla orientaþního bČhu a zvládá ho i v nároþnČjším a ménČ známém terénu
zvládá první pomoc pĜi vážnČjších úrazech v improvizovaných podmínkách
ví, kde je možné se pouþit o oblasti turistické akce
pĜekonávání i nároþnČjších pĜírodních pĜekážek pomocí lana, tyþe, prkna atd.
jízda obratnosti na kole, jízdČ skupinČ (i na silnici)
jízda na horském kole
výcvik na lezecké stČnČ
základy vodní turistiky - nasedání, vylézání, sezení v lodi (pramice, kánoe), základní zábČry,
otáþení, zmČny smČru jízdy, pĜistávání u bĜehu, jízda na tocích nejnižší obtížnostní klasifikace
modifikace orientaþního bČhu (na lyžích, na kole)
další turistické þinnosti vhodné pro vČk do 15 let
270
271
RozšíĜení uþebních plánĤ vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání o 2 vyuþovací hodiny
(4)
Cílem tohoto rozvojového programu je:
IV. Dodatky
a) zkvalitnČní vzdČlávání na 2. stupni základních škol (vþetnČ speciálních základních škol)
a vyrovnání vzdČlávacích pĜíležitostí žákĤ na základních školách a v nižších roþnících víceletých
gymnázií,
METODICKÝ POKYN K REALIZACI ROZVOJOVÉHO
PROGRAMU ROZŠÍěENÍ UýEBNÍCH PLÁNģ VZDċLÁVACÍCH
PROGRAMģ PRO ZÁKLADNÍ VZDċLÁVÁNÍ O 2 VYUýOVACÍ
HODINY
b) postupnČ vytvoĜit podmínky pro realizaci kurikulární reformy v souladu s Národním
programem rozvoje vzdČlávání.
Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy
þj. 31172/2002-22
V Praze dne 12. února 2003
ýl. 1.
Právní podklad metodického pokynu
Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy (dále jen „ministerstvo“) na základČ § 39 odst. 1
zákona þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský
zákon), ve znČní pozdČjších úprav a k zabezpeþení úkolĤ vyplývajících z Národního programu
rozvoje vzdČlávání (Bílá kniha), schváleného usnesením vlády þ. 113/2001 ze dne 7.2.2001 a dále
konkretizovaných v Dlouhodobém zámČru vzdČlávání a rozvoje výchovnČ vzdČlávací soustavy
ýeské republiky (vzat na vČdomí usnesením vlády þ. 393/2002 ze dne 17.4.2002) vydává k realizaci
rozvojového programu tento metodický pokyn.
ýl.2.
RozšíĜení uþebních plánĤ
(1) S platností od 1. záĜí 2003 se v uþebních plánech všech vzdČlávacích programĤ pro základní
vzdČlávání zvyšuje celkový týdenní poþet vyuþovacích hodin v 8. roþníku o 1 vyuþovací hodinu a
v 9. roþníku o 1 vyuþovací hodinu.
(2) Tato úprava se týká základních škol 1) a speciálních základních škol 2) (vyuþujících podle
upravených uþebních plánĤ pro základní vzdČlávání) všech zĜizovatelĤ (dále jen „škola“).
(3) Upravené uþební plány pro vzdČlávací programy Základní škola, Obecná škola a Národní
škola jsou v základní podobČ uvedeny v pĜíloze tohoto pokynu a jsou spolu s ostatní kompletní
pedagogickou dokumentací všech vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání v aktuálním
znČní zveĜejnČny na webových stránkách ministerstva (www.msmt.cz). Upravené uþební plány pro
rozšíĜenou výuku nČkterých pĜedmČtĤ v rámci vzdČlávacího programu Základní škola a Obecná
škola se pro svou obsáhlost zveĜejĖují pouze na webových stránkách ministerstva. Úprava se
provede obdobnČ, doplnČním disponibilní hodiny v 8. a 9. roþníku. Stejným zpĤsobem se na
webových stránkách ministerstva zveĜejĖují aktualizované uþební plány pro speciální základní
školy vyuþující podle upravených uþebních plánĤ pro základní vzdČlávání.
ýl. 3.
ZpĤsob využití navýšených vyuþovacích hodin
(1) Navýšené 2 vyuþovací hodiny se do uþebních plánĤ zaĜazují jako disponibilní þasová dotace.
(2) ěeditel školy použije navýšení podle jedné nebo více uvedených možností:
a) zvýšení hodinové dotace nČkterého povinného pĜedmČtu (napĜ. zvýšení celkového týdenního
poþtu vyuþovacích hodin dČjepisu),
b) zvýšení hodinové dotace nČkterého pĜedmČtu s jeho souþasnou integrací s jiným pĜedmČtem
(napĜ. integrace chemie a fyziky),
c) zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu (pro žáka se zvýší poþet hodin napĜ.
volitelného pĜedmČtu Informatika),
d) zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka (zvýší se poþet volitelných
pĜedmČtĤ, kterým je žák vyuþován, napĜ. o pĜedmČt Konverzace ve francouzštinČ).
(3) Jiný zpĤsob využití navýšení vyuþovacích hodin není možný.
(4) ZaĜazením navýšených vyuþovacích hodin do uþebního plánu musí dojít k reálnému zvýšení
týdenního poþtu vyuþovacích hodin u každého žáka 8. a 9. roþníku.
(5) Obsah výuky v navýšených hodinách bude zvolen tak, aby nepĜinesl nárĤst zátČže žákĤ.
Ministerstvo proto doporuþuje ĜeditelĤm škol, aby navýšené hodiny nepoužívali pro zvyšování
poznatkové þásti uþiva, ale pĜedevším pro rozvoj dovedností, zpĤsobilostí (kompetencí), k podpoĜe
výuky prĤĜezových témat. Doporuþujeme uplatĖovat vhodné metody a formy vzdČlávání, které
vedou k aktivizaci žákĤ a k podpoĜe þinnostního uþení.
ýl. 4.
Financování
Mzdové prostĜedky a z nich vyplývající ostatní výdaje (zákonné odvody) budou školám poskytnuty
ministerstvem cestou krajských úĜadĤ (magistrátĤ) nebo pĜímo z ministerstva (v závislosti na
zĜizovateli a v souladu s platnými pĜedpisy 3)), jako úþelové zdroje. Na realizaci programu pĜísluší
na jednu tĜídu 8. a 9. roþníku þástka 1250 Kþ/mČsíc úþelových rozpoþtových prostĜedkĤ (mzdové
prostĜedky a zákonné odvody).
ýl. 5.
Tento metodický pokyn nabývá úþinnosti dnem 1. záĜí 2003.
PaedDr. Jaroslav Müllner, v.r.
námČstek ministrynČ
skupiny regionálního školství
1)
podle § 5 a § 6 zákona þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol
(školský zákon), ve znČní pozdČjších úprav
2)
podle § 29 zákona þ. 29/1984 Sb.
272
3)
zejména zákon þ. 564/1990 Sb., zákon þ. 306/1999 Sb. a zákon þ. 218/2000 Sb.
273
RozšíĜení uþebních plánĤ vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání o 1 vyuþovací hodinu od šk. r. 2004/05
Poznámka: pĜíloha zmiĖovaná v textu pokynu zde není uvedena, zmČny jsou již zapracovány do
uþebních plánĤ
POKYN K ROZŠÍěENÍ UýEBNÍCH PLÁNģ VZDċLÁVACÍCH
PROGRAMģ PRO ZÁKLADNÍ VZDċLÁVÁNÍ O 1 VYUýOVACÍ
HODINU OD ŠKOLNÍHO ROKU 2004/05
þj. 21264/2004-22
V Praze dne 17. þervna 2004
Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy (dále jen „ministerstvo“) na základČ § 39 odst. 1
zákona þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský
zákon), ve znČní pozdČjších úprav a k zabezpeþení úkolĤ vyplývajících z Národního programu
rozvoje vzdČlávání (Bílá kniha), schváleného usnesením vlády þ. 113/2001 ze dne 7.2.2001 a dále
konkretizovaných v Dlouhodobém zámČru vzdČlávání a rozvoje výchovnČ vzdČlávací soustavy
ýeské republiky (vzat na vČdomí usnesením vlády þ. 393/2002 ze dne 17.4.2002) vydává tento
pokyn.
ýl. 1.
RozšíĜení uþebních plánĤ
(1) S platností od 1. záĜí 2004 se v uþebních plánech všech vzdČlávacích programĤ pro základní
vzdČlávání zvyšuje celkový týdenní poþet vyuþovacích hodin v 7. roþníku o 1 vyuþovací hodinu.
(2) Tato úprava se týká základních škol 4), speciálních základních škol 5) (vyuþujících podle
upravených uþebních plánĤ pro základní vzdČlávání), zvláštních škol 6) a pomocných škol 7), a to
všech zĜizovatelĤ (dále jen „škola“).
(3) Upravené uþební plány pro vzdČlávací programy Základní škola, Obecná škola a Národní
škola jsou v základní podobČ uvedeny v pĜíloze tohoto pokynu a jsou spolu s ostatní kompletní
pedagogickou dokumentací všech vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání v aktuálním
znČní zveĜejnČny na webových stránkách ministerstva (www.msmt.cz). Upravené uþební plány pro
rozšíĜenou výuku nČkterých pĜedmČtĤ v rámci vzdČlávacího programu Základní škola a Obecná
škola se pro svou obsáhlost zveĜejĖují pouze na webových stránkách ministerstva. Úprava se
provede obdobnČ, doplnČním disponibilní hodiny v 7. roþníku. Stejným zpĤsobem budou na
webových stránkách ministerstva zveĜejnČny aktualizované uþební plány pro speciální základní
školy, zvláštní školy a pomocné školy.
(4) Cílem úpravy uþebních plánĤ je:
a)
rozvíjení klíþových kompetencí žákĤ 7. roþníkĤ škol,
b) zkvalitnit vzdČlávání na 2. stupni základních škol (vþetnČ speciálních základních škol,
zvláštních a pomocných škol) a vyrovnání vzdČlávacích pĜíležitostí žákĤ na základních školách a v
nižších roþnících víceletých gymnázií,
c) postupnČ vytvoĜit podmínky pro realizaci kurikulární reformy v souladu s Národním
programem rozvoje vzdČlávání.
4)
podle § 5 a § 6 zákona þ. 29/1984 Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol
(školský zákon), ve znČní pozdČjších úprav
6)
7)
5)
274
275
ýl. 2.
ZpĤsob využití navýšených vyuþovacích hodin
(1) Navýšená 1 vyuþovací hodina se do uþebních plánĤ zaĜazuje jako disponibilní þasová dotace.
(2) ěeditel školy použije navýšení podle jedné z uvedených možností:
a) zvýšení hodinové dotace nČkterého volitelného pĜedmČtu (pro žáka se zvýší poþet hodin
volitelného pĜedmČtu),
b) zaĜazení volitelného nebo dalšího volitelného pĜedmČtu pro žáka (zvýší se poþet volitelných
pĜedmČtĤ, kterým je žák vyuþován).
(3) Jiný zpĤsob využití navýšení vyuþovacích hodin není možný.
(4) ZaĜazením navýšené vyuþovací hodiny do uþebního plánu musí dojít k reálnému zvýšení
týdenního poþtu vyuþovacích hodin u každého žáka 7. roþníku.
(5) Obsah výuky v navýšené hodinČ bude zvolen tak, aby nepĜinesl nárĤst zátČže žákĤ. Navýšená
hodina proto nebude použita pro zvyšování poznatkové þásti uþiva, ale pĜedevším pro rozvoj
dovedností, zpĤsobilostí (kompetencí), k podpoĜe výuky prĤĜezových témat. Doporuþujeme
uplatĖovat vhodné metody a formy vzdČlávání, které vedou k aktivizaci žákĤ a k podpoĜe
þinnostního uþení.
(6) Výuka ve školách se soustĜedí na rozvíjení klíþových kompetencí žákĤ, a to pĜedevším
schopnost komunikace v mateĜském i cizím jazyce, schopnost využívat informaþní a komunikaþní
technologie, schopnost se soustavnČ vzdČlávat (uþit se uþit), schopnost uþit se sociálním
dovednostem (být tolerantní k rĤznosti náboženské, etnické, kulturní), získat schopnost empatie,
práce v týmu, kritického myšlení. Získané kompetence pĜispČjí k usnadnČní a zlepšení pĜístupu žákĤ
k zaþlenČní do trhu práce.
(2) Vzhledem k mechanismĤm poskytování podpory z ESF bude Pedagogickým centrem Praha
realizováno hodnocení prĤbČhu projektu ESF na školách, zejména formou strukturovaných
dotazníkĤ a Ĝízených rozhovorĤ. ZároveĖ bude ýeskou školní inspekcí provedena tematická
inspekce zamČĜená na využití pĜidané vyuþovací hodiny.
ýl. 5.
Zrušuje se Metodický pokyn k realizaci rozvojového programu RozšíĜení uþebních plánĤ
vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání o 1 vyuþovací hodinu od školního roku 2004/05, þj.
12207/2004-22.
ýl. 6.
Tento pokyn nabývá úþinnosti dnem 1. záĜí 2004.
námČstek ministrynČ
skupiny regionálního školství
Poznámka: pĜíloha zmiĖovaná v textu pokynu zde není uvedena, zmČny jsou již zapracovány do
uþebních plánĤ
ýl. 3.
Financování
(1) Mzdové prostĜedky a z nich vyplývající ostatní výdaje (zákonné odvody) budou školám
poskytnuty ministerstvem prostĜednictvím krajských úĜadĤ (Magistrátu hl. m. Prahy) nebo pĜímo
z ministerstva (v závislosti na zĜizovateli a v souladu s platnými pĜedpisy 8)), jako úþelové dotace.
Na realizaci úpravy uþebního plánu pĜísluší na jednu tĜídu 7. roþníku þástka 1370,- Kþ/mČsíc
úþelových rozpoþtových prostĜedkĤ (mzdové prostĜedky a zákonné odvody).
(2) Finanþní prostĜedky budou þerpány v rámci projektu Evropského sociálního fondu (dále jen
„projekt ESF“).
(3) Finanþní prostĜedky budou školám pĜidČleny se zvláštním úþelový znakem a dále sledovány
v úþetnictví podle tohoto znaku. Kontrola využití finanþních prostĜedkĤ jako úþelové dotace bude
provádČna periodicky, standardními postupy, prostĜednictvím poskytovatele finanþních prostĜedkĤ.
ýl. 4
Doprovodné aktivity a opatĜení
(1) Souþástí projektu ESF je vytvoĜení uceleného systému metodické podpory uþitelĤm
7. roþníkĤ škol pro rozvíjení klíþových kompetencí žákĤ. Systém zahrnuje metodické a zkušenostní
semináĜe, metodické publikace a informaþní servis na rozšíĜených webových stránkách
Pedagogického centra Praha.
8)
zejména § 14 zákona þ. 218/2000 Sb., § 12 odst. 5 písm. a) a b) zákona þ. 564/1990 Sb.
276
277
EKOLOGICKÝ PěÍRODOPIS
Specifické cíle
Vyuþovací pĜedmČt PĜírodopis poskytuje ucelený pohled na pĜírodu a její þásti, na život,
jeho rozmanité projevy, podmínky a vývoj, na lidský organismus, pĜedpoklady jeho zdravého
vývinu a na vztahy þlovČka k pĜírodČ.
Ekologické pojetí zdĤrazĖuje myšlení ve vztazích, pozorování a poznávání nejen
jednotlivých pĜírodnin, ale také pĜírodních celkĤ a jejich zmČn, dĤslednČ sleduje postupné rozvíjení
poznatkĤ s respektem k vývoji mentálních schopností žáka i k utváĜení jeho citlivých a
odpovČdných vztahĤ k pĜírodČ, k životu, ke zdraví. Tomuto pojetí odpovídá struktura uþiva v cyklu
pĜírodovČdného vzdČlání i v jednotlivých roþnících.
Obsah uþiva pĜedpokládá maximální využívání aktivizujících vyuþovacích metod a forem,
uplatĖování aktuálních informací o regionálních a lokálních zvláštnostech pĜírody, o podmínkách
lidského života a zdraví. SmČruje nejen k získávání potĜebných vČdomostí, ale i dovedností a k
rozvíjení schopnosti sledovat a aktivnČ chápat souvislosti v základních ekosystémech pĜírody i mezi
þlovČkem, jeho prostĜedím a zpĤsobem života.
Uþení o pĜírodČ má dĤležitou
a) funkci komunikativní - objasĖuje a vyvozuje Ĝadu pojmĤ, které jsou souþástí základních
dorozumívacích schopností každého jedince a bez nichž obþan nemĤže s porozumČním pĜijímat
další informace týkající se pĜírody, jeho života, problematiky prostĜedí atd.,
b) funkci informativní - poskytuje ucelené vČdČní o pĜírodČ, o základních životních funkcích,
jejich souhĜe a Ĝízení, o složitosti a citlivosti živých struktur, o vztazích mezi organismy a
abiotickými pĜedpoklady v jejich dynamickém pojetí a vytváĜí pĜedpoklady pro schopnost
systémového myšlení, poskytuje informace o lidském organismu, zdraví a nemoci, uþí chápat
relativnost lidského poznání i praktický význam vČdy pro život lidí, obsahuje Ĝadu praktických
poznatkĤ a dovedností využitelných v každodenním životČ,
c) funkci formativní - ovlivĖuje žádoucím zpĤsobem rozvíjení racionální, emocionální i volnČ
aktivní stránky lidské osobnosti, vede k odpovČdnosti a k úctČ k životu, uþí vnímat krásu
pĜírody, a tím rozvíjet základní estetické cítČní, podnČcuje aktivní pĜístup k poznávání a
ochranČ pĜírody, a tím lásku k vlasti.
Uþení o pĜírodČ má velmi dĤležité a þetné vztahy k ostatním uþebním pĜedmČtĤm, zejména
k estetické výchovČ a k zemČpisu, ale nemČly by se opomíjet ani vztahy k matematice, k dČjepisu, k
þeskému jazyku a k obþanské nauce.
6. roþník
Charakteristika: systematické pozorování jednotlivých þástí základních pĜírodních
spoleþenstev naší pĜírody, poznávání pĜírodních celkĤ jako funkþních systémĤ s propojenými
vzájemnými vazbami, do nichž v rĤzné míĜe zasahuje þlovČk.
uvČdomit si zásady pro pozorování v pĜírodČ
pozorovat vybranou pĜírodninu (její þást) okem, lupou
popsat mikroskop, pĜipravit jednoduchý mikroskopický preparát, umČt ho malým zvČtšením
pozorovat a jednoduše nakreslit
orientovat se v uþebnici, umČt využívat rejstĜík
uvČdomit si základní zpravidla zakládání a sledování jednoduchého pokusu (v návaznosti na 1.
stupeĖ ZŠ)
pracovat s atlasy
vyhledávat literaturu o pĜírodČ v knihovnČ
Les
Uþivo
les: pĜíklad spoleþenstva a ekosystému
rostliny a houby našich lesĤ: pĜíklad Ĝas, hub, lišejníkĤ, mechĤ, kapradin, nahosemenných a
krytosemenných rostlin - popis vnČjší stavby tČla a zpĤsobu života na vybraných typech,
vyvození základních systematických jednotek
živoþichové našich lesĤ: pĜíklady živoþichĤ podle systematických jednotek: mČkkýšĤ,
kroužkovcĤ, þlenovcĤ, obratlovcĤ - popis vnČjší stavby tČla a zpĤsobu života na vybraných
typech, vyvození základních systematických znakĤ
vztahy rostlin a živoþichĤ v lese
lesní patra a život v nich, potravní vztahy, pĜíklady
les jako celek: rozmanitost lesĤ v závislosti na þlenitosti prostĜedí a dalších podmínkách
význam a ochrana lesĤ, nebezpeþí nadmČrného odlesĖování
rozlišit pojem spoleþenstvo a ekosystém
uvést pĜíklady rostlin, hub a živoþichĤ žijících v lese, zejména s ohledem na regionální
podmínky a praktický význam
prakticky poznávat lesní stromy, keĜe, byliny, houby a živoþichy, zejména jedovaz
uvést pĜíklady vztahĤ lesních organismĤ, uvČdomit si základní význam rostlin
struþnČ charakterizovat základní znaky vyvozených systematických jednotek
vysvČtlit vztahy lesa k neživým podmínkám prostĜedí
vysvČtlit význam lesa pro þlovČka, základní zpĤsoby využívání a ochrany lesa
Úvod - metody zkoumání pĜírody
zajímavosti o životČ lesa
zvláštnosti lesĤ v rĤzných oblastech republiky
rozmanitost lesĤ z hospodáĜského hlediska
Uþivo
Voda a její okolí
základní metody pozorování pĜírody
nástroje pro pozorování pĜírody: lupa, mikroskop
záznamy pozorování
práce s literaturou
jednoduchý pokus
278
Uþivo
voda jako prostĜedí života: voda tekoucí a stojatá, vlastnosti vody, význam její þistoty pro život
organismy rybníka a jeho okolí: pĜíklady rostlin a živoþichĤ podle jejich systematického
zaĜazování - aktivní zaĜazování do již vytvoĜených skupin a jejich další doplĖování
279
spoleþenstvo rybníka jako celek: vztahy mezi organismy, závislost na podmínkách prostĜedí,
zmČny v prĤbČhu roku, srovnání s tekoucí vodou
rozlišovat rĤzné podmínky pro vodní organismy
uvést pĜíklady organismĤ v rybníku a jeho okolí, zejména s ohledem na jejich význam a na
regionální podmínky, uvést pĜíklady organismĤ, které jsou souþásti planktonu
umČt struþnČ charakterizovat novČ vytvoĜené skupiny organismĤ
umČt aktivnČ zaĜazovat uvádČné organismy do hlavních vyvozených systematických skupin
uvést pĜíklady vztahĤ mezi vodními organismy, uvČdomit si základní význam rostlin
uvČdomit si význam þistoty vody pro život
rybniþní hospodáĜství u nás,
závislost života na rychlosti proudČní vody v Ĝece
Louky, pastviny a pole
Uþivo
charakteristika stepních (bylinných) spoleþenstev, jejich rozmanitost v závislosti na podmínkách
prostĜedí
organismy stepních spoleþenstev: pĜíklady podle systematických jednotek - aktivní zaĜazování a
doplĖování - vytváĜení pĜehledĤ systematických skupin
druhová rozmanitost v bylinných spoleþenstvech,
bylinné spoleþenstva a monokultury
srovnání pĜirozeného spoleþenstva jako celek
vztahy mezi organismy, potravní ĜetČzce a pyramidy, obČh látek
návaznost potravních ĜetČzcĤ, význam biologické regulace a její využití v zemČdČlství, vyvození
pojmu škĤdce
rĤzná míra vlivĤ þlovČka na pĜírodní spoleþenstva
využívat jednoduchý botanický klíþ
rozlišovat rĤzné typy bylinných spoleþenstev (pastvina, louka, horská louka, pole)
uvést pĜíklady organismĤ žijících v bylinných spoleþenstvech a jejich vztahĤ
poznat naše základní obilniny a nČkolik dalších bylin
aktivnČ zaĜazovat nové organismy do vyvozených systematických skupin
rozumČt pojmu škĤdce a plevel, uvést jejich pĜíklady
rozumČt pojmu monokultura a vČdČt, jak mohou být bylinná spoleþenstva obhospodaĜovaná
porozumČt principu používání urþovacího klíþe
Regionální zvláštnosti pĜírody
Uþivo
samostatnČ sestavovat pĜíklady potravních vztahĤ
aktivnČ využívat atlasy organismĤ
pozorovat rĤzná bylinná spoleþenstva, urþovat v nich rozmanitost druhĤ
hodnotit význam bylinných spoleþenstev pro þlovČka
280
porovnání probraných spoleþenstev, urþení jejich zastoupení v okolí
aplikace získaných poznatkĤ na samostatné zkoumání místního pĜírodního spoleþenstva,
hodnotit vlivy lidských þinností na druhové složení spoleþenstev a na vztahy v nich v okolí
ochrana pĜírody v místČ
sestavit si systematický pĜehled probraných organismĤ
urþovat rostliny a živoþichy podle atlasĤ a používat jednoduchý klíþ (za pomoci uþitele)
7. roþník
Charakteristika:
v první polovinČ roþníku poznávání ekosystémĤ podstatnČ ovlivĖovaných a Ĝízených þlovČkem
a cizokrajných ekosystémĤ
ve druhé þásti poznávání stavby a funkce organismĤ - rostlin a bezobratlých živoþichĤ
Lidská sídla a jejich okolí
Uþivo
ekosystémy utváĜené þlovČkem: sad, zelináĜská zahrada, okrasné zahrady, parky, sídlištní zeleĖ,
rumištČ a cesty
pĜíklady organismĤ v ekosystémech utváĜených þlovČkem, jejich systematické Ĝazení, vztahy
mezi organismy
význam umČlých ekosystémĤ pro þlovČka, jejich zámČrné ovlivĖování, význam šlechtČní,
nežádoucí organismy - vliv na zdraví (alergie)
organismy provázející þlovČka: bakterie, viry, houby, ploštČnci, hlísti, hmyz, savci - jejich
význam pro život þlovČka
ochrana pĜed pĤvodci a pĜenašeþi nemocí
organismy þlovČkem pČstované a chované - pokojové rostliny, estetický význam, živoþichové v
bytech - hygiena a mezilidské vztahy
živoþichové hospodáĜsky významní - zdomácĖování a chovy - etologie živoþichĤ
rozlišovat rĤzné typy ekosystémĤ utváĜených þlovČkem a jejich význam
umČt poznávat pĜíklady organismĤ v umČlých ekosystémech a systematicky je zaĜazovat
vČdČt, které organismy v umČlých ekosystémech jsou pro þlovČka užiteþné a které nikoliv
vČdČt, jak se chránit pĜed organismy nebezpeþnými pro þlovČka
vysvČtlit závislost þlovČka na ostatních organismech
podrobnČji se seznámit s nČkterým umČlým ekosystémem
hodnotit ekonomický význam umČlých ekosystémĤ
probrat hygienická pravidla týkající se ochrany pĜed parazity
seznámit se s životopisy objevitelĤ pĤvodcĤ infekþních onemocnČní
provést rozbor etologie nČkterého domácího zvíĜete - samostatná práce
281
Cizokrajné rostliny a živoþichové
Stavba a funkce hub, nižších a vyšších rostlin
Uþivo
Uþivo
závislost složení pĜírodních spoleþenstev na podmínkách prostĜedí
pĜíklady cizokrajných pĜírodních spoleþenstev a nejznámČjších organismĤ tČchto spoleþenstev pĜíklady vztahĤ
rozmanitost pĜírody, zásahy þlovČka do pĜírody - pĜíklady (problémy tropických lesĤ, šíĜení
pouští atd. - globální hledisko)
svČtová ochrana pĜírody, mezinárodní spolupráce
význam botanických a zoologických zahrad
význam cizokrajných rostlin u nás (plody, okrasné rostliny)
vČdČt, jak závisí rozmanitost života na podmínkách prostĜedí
vČdČt základní princip struktury ekosystému
umČt uvést pĜíklady potravních vztahĤ v rĤzných ekosystémech
umČt systematicky zaĜadit rĤzné organismy
vČdČt o významu ochrany pĜírody a mezinárodní spolupráce
informace o botanické a zoologické zahradČ - zejména s ohledem na regionální možnosti, jejich
návštČva
zajímavosti o organismech cizokrajných ekosystémĤ
informace o ohrožených druzích v globálním mČĜítku
Stavba a funkce organismĤ. BuĖka.
základní stavba rostlinné a živoþišné buĖky, srovnání
dČlení buĖky
jednobunČþné a mnohobunČþné organismy - základní rozdíl
bakterie, viry (charakteristika stavby - význam)
vysvČtlit, jaký je základní rozdíl mezi rostlinami a houbami
umČt poznat bČžné houby, zejména rozlišit jedovaté a jedlé
vČdČt o významu plísní a kvasinek
uvést pĜíklady nižších rostlin a vČdČt, jak se rozmnožují a kde rostou
popsat stavbu a funkci základních orgánĤ rostliny
uvést pĜíklady rĤzné stavby, koĜenĤ, stonkĤ, listĤ, kvČtĤ a plodĤ
vČdČt rozdíl mezi rostlinami jednodČložnými a dvoudČložnými a uvést jejich pĜíklady
vysvČtlit fotosyntézu a porovnat s dýcháním
vysvČtlit, jak se mČní život rostlin v roce
vČdČt rozdíl mezi rostlinami jednoletými, dvouletými a vytrvalými
objasnit význam ochrany rostlin a hub
pĜipravit a pozorovat mikroskopické preparáty - Ĝezy rostlinnými pletivy
zajímavosti ze života rostlin a jejich pĜizpĤsobení podmínkám prostĜedí (sukulenty, epifyty
apod.)
Stavba a funkce tČl nižších živoþichĤ
Uþivo
nižší rostliny a houby - srovnání
vyšší rostliny a orgány jejich tČla
koĜen, stonek, list, kvČt, plod: stavba funkce
základní životní dČje rostlin
vysvČtlit stavbu buĖky a porovnat buĖku rostlinnou a živoþišnou
vČdČt o jednodušší stavbČ bakterií a virĤ
pozorovat buĖku mikroskopem a provést její jednoduchý nákres
vČdČt o podstatČ dČlení buĖky
vysvČtlit rozdíl mezi jednobunČþnými a mnohobunČþnými organismy a uvést jejich pĜíklady
vČdČt, co poškozuje buĖky
podrobnČji stavba buĖky a její dČlení
význam jednotlivých bunČþných organel
historie poznání buĖky, J. E. PurkynČ, souþasné mikroskopy
Uþivo
hlavní skupiny nižších živoþichĤ: prvoci, žahavci, ploštČnci, mČkkýši, kroužkovci, þlenovci
stavba tČla a funkce na vybraných typech z hlavních skupin bezobratlých živoþichĤ
princip výmČny látek mezi organismem a prostĜedím - význam a vývoj základních orgánových
soustav
podstata životních dČjĤ - rozmanitost v jejím utváĜení
vČdČt hlavní skupiny bezobratlých živoþichĤ a pĜíklady druhĤ, které do nich patĜí
vysvČtlit na pĜíkladu, jaký význam mají základní orgánové soustavy ve vztazích organismu a
prostĜedí (soustava trávicí, dýchací, cévní, vyluþovací)
vysvČtlit význam Ĝízení organismu - nervové soustavy a smyslových orgánĤ - uvést jejich
pĜíklady
umČt popsat tČlo hmyzu
vČdČt, co je vnČjší oporou tČla hmyzu a jak hmyz dýchá
vČdČt o významu bezobratlých, zejména hmyzu
vysvČtlit pĜíklady vztahĤ bezobratlých organismĤ a význam jejich ochrany
zajímavosti o hmyzu a dalších bezobratlých
282
283
hospodáĜský význam hmyzu, aktuální informace
8. roþník
Charakteristika
v první þásti poznávání obratlovcĤ na základČ srovnávání jednotlivých skupin
v druhé širší þásti ucelený pohled na lidský organismus jako na souhru jednotlivých orgánových
soustav, zdĤraznČní specifických rysĤ þlovČka, významu hygienické a zdravotní výchovy,
výchovy k rodiþovství a k péþi o životní prostĜedí
Stavba a funkce tČl obratlovcĤ
Uþivo:
pĜehled jednotlivých tĜíd obratlovcĤ a výbČr typových organismĤ: ryby (kapr obecný),
obojživelníci (skokan zelený), plazi (ještČrka obecná), ptáci (kur domácí), savci (králík domácí)
srovnání orgánových soustav obratlovcĤ - jejich stavby a funkce
Ĝízení þinnosti obratlovcĤ a jejich vztahĤ k prostĜedí
rozmnožování a vývin jedince, péþe o potomstvo
prĤbČh života obratlovcĤ - základy etologie
ohrožení a ochrana obratlovcĤ
zdraví a nemoc: vnČjší a vnitĜní faktory ovlivĖující lidský život (prostĜedí a dČdiþnost)
rozmnožování, vývin jedince, rodiþovství, funkce rodiny
nebezpeþí pohlavních chorob a AIDS
hlavní období lidského života, druhotné pohlavní znaky
vztahy þlovČka k životnímu prostĜedí
vysvČtlit základní stavbu a funkci jednotlivých orgánových soustav a jejich vztahĤ
vysvČtlit podstatu Ĝízení lidského organismu a jeho vztahĤ k prostĜedí
vČdČt o rozmnožování þlovČka, o ochranČ pĜed pohlavními chorobami
hodnotit význam zdraví a potĜebu jeho ochrany, vČdČt o imunitním systému a jeho podpoĜe, o
nebezpeþí drog
uvČdomovat si své vztahy k prostĜedí, chápat nezbytnost komplexní péþe o životní prostĜedí a
vlastní odpovČdnosti v tomto smČru
další informace o zdraví, nemocích a jejích pĜíþinách, o zneužívání drog
další informace potĜebné z hlediska sexuální výchovy
další informace o vlivech prostĜedí, potravy a zpĤsobu života na þlovČka
9. roþník
uvést základní skupiny obratlovcĤ a pĜíklady jejich pĜedstavitelĤ
vysvČtlit význam jednotlivých orgánových soustav a jejich vzájemných souvislostí
vysvČtlit utváĜení orgánových soustav z vývojového hlediska a z hlediska vztahĤ k prostĜedí a
ke zpĤsobu života
rozlišit jednotlivé zpĤsoby rozmnožování obratlovcĤ
uvČdomovat si rĤznou složitost chování obratlovcĤ
vČdČt o hospodáĜském významu obratlovcĤ, o ohrožení mnoha druhĤ a o jejich ochranČ
Charakteristika: pĜipomíná se historický vývoj lidského poznání a jeho význam pro praxi,
uvádČjí se informace o pĤvodu života na Zemi, o základních podmínkách pro život na naší planetČ,
zdĤrazĖuje se jednotný princip života, jeho složitost a citlivost, rozmanitost souþasné biosféry,
platnost ekologických zákonitostí a v závČru krása naší pĜírody a odpovČdnost þlovČka za jednání
v prostĜedí.
Uþivo
zajímavosti o vnitĜní stavbČ tČl obratlovcĤ
zajímavosti z etologie obratlovcĤ
pĜíklady ohrožených druhĤ obratlovcĤ a informace o jejich zpĤsobu života a ochranČ
vývoj lidského poznání pĜírody - na pĜíkladu - pĜírodní vČdy a jejich tĜídČní - metody zkoumání
pĜírody: domnČnka, teorie, praxe
otevĜenost lidského poznání
Biologie þlovČka
Uþivo
chápat postupnost poznávání a relativnost poznání
rozlišit pojmy teorie a hypotézy
znát principy založení správného pokusu
postavení þlovČka v pĜírodČ, jednotný základ lidstva, rozšíĜení lidské populace
orgánové soustavy þlovČka - jejich stavba a funkce: soustava opČrná a pohybová, obČhová,
dýchací, trávicí, vyluþovací, kĤže, smyslové orgány, Ĝídící orgány - nervová a smyslová
soustava
vzájemné vztahy jednotlivých orgánĤ, vlivy prostĜedí na jejich funkci
ochrana zdraví, nebezpeþí poškození jednotlivých þástí lidského organismu, zásady první
pomoci
styk þlovČka s prostĜedím, zpČtná vazba
vyšší nervová þinnost: myšlení, pamČĢ, Ĝeþ, aktivní vztahy þlovČka k prostĜedí, hierarchie
životních hodnot
hygiena, vlivy kouĜení, alkoholu a drog, zneužívání lékĤ
284
Zkoumání pĜírody
zajímavosti o vČdeckých osobnostech spjatých s biologií
Podmínky života na Zemi
Uþivo
postavení ZemČ ve vesmíru - význam pro život
Slunce jako zdroj energie
285
stavba ZemČ - litosféra (nerosty, horniny, jejich vlastnosti a pĜemČny), hydrosféra, atmosféra význam pro život)
vývoj zemské kúry - geologický cyklus
pĤda, vznik pĤdy, její vlastnosti, význam pro život lidí
vysvČtlit význam podmínek na Zemi pro život
chápat význam sluneþního záĜení jako zdroje energie pro život
chápat vztahy jednotlivých zemských sfér k životu
vČdČt o ohrožování podmínek života globálními zmČnami
aktuální problémy ovzduší, vody, pĤdy
využívání sluneþního záĜení
VČdecký názor na vznik a vývoj života
rĤzné názory na vznik a vývoj života
vývoj života v jednotlivých geologických érách
promČny biosféry, zpČtný vliv života na ostatní zemské sféry
vývoj þlovČka
dĤkazy vývojové teorie, další možnosti poznání
sledování pĜenosu genetických informací podle Mendelových zákonĤ
význam a nebezpeþí genetického výzkumu
vlivy prostĜedí na dČdiþnost
Souþasná biosféra
Uþivo
organismy a jejich prostĜedí, princip ekologické pĜizpĤsobivosti
populace, spoleþenstva, ekosystémy, dynamická rovnováha v pĜírodČ
pĜehled základních oblastí biosféry
globální cykly (uhlík, dusík) a zásahy þlovČka do globálních dČjĤ
nebezpeþí ekologických katastrof (skleníkový efekt, snižování koncentrace ozónu, zneþišĢování
složek prostĜedí, šíĜení pouští, likvidace tropických pralesĤ atd.)
odpovČdnost lidí
znát a chápat zákon ekologické pĜizpĤsobivosti
vČdČt o vztazích v pĜírodČ na úrovni jedincĤ, populací i spoleþenstev
obecnČ objasnit vztahy mezi podmínkami prostĜedí a životem
vČdČt o ohrožování podmínek života
aktivnČ se úþastnit ochrany pĜírody
vČdČt o rĤzných názorech na vznik a vývoj života
mít pĜedstavu o souþasném vČdeckém názoru na vznik a vývoj života a þlovČka
chápat souvislosti mezi formami života a podmínkami prostĜedí v prĤbČhu geologických ér
pĜíklady vztahĤ v urþitých spoleþenstvech
pĜíklady porušování pĜírodní rovnováhy
ekologické problémy: místní, regionální, globální
Naše pĜíroda a ochrana životního prostĜedí
další informace o jednotlivých geologických érách
aktuální názory na vývoj þlovČka
pozorování sbírek v muzeu
Základ a trvání života
Uþivo
Uþivo
bunČþný základ organismĤ
souvislosti mezi stavbou a funkcí, princip zpČtné vazby
pĜenos dČdiþných informací - trvání života v þase - Mendelovy zákony
výzkum dČdiþnosti, význam pro þlovČka - ochrana zdraví, šlechtitelství
chápat buĖku jako základní strukturu života, uvČdomovat si její složitost a základní funkce
uvČdomovat si souvislost mezi dČdiþností a promČnlivostí organismĤ
uvČdomovat si význam souþasné genetiky pro život lidí
286
Uþivo
rozmanitost podmínek v naší republice: geologický podklad území republiky, klimatické
podmínky
vývoj a rozmanitost naší pĜírody
charakteristika hlavních typĤ ekosystémĤ u nás
pĜíroda nejbližšího okolí, samostatná pozorování,
nejbližší chránČné území, ochrana okolní krajiny,
pĜíklady regionálního charakteru
uvČdomovat si velkou rozmanitost podmínek života v naší republice
uvČdomovat si rozmanitost pĜírody v okolí
vČdČt o ochranČ pĜírody a její nezbytnosti
další informace o chránČných územích
další informace o ochranČ pĜírodnin
aktivity v ochranČ a zlepšování prostĜedí
287
exkurze, vycházky, besedy
PĜístupy k obsahu a k organizaci výuky
Strukturace obsahu uþiva odpovídá postupnému poznávání pĜírody a vztahĤ v ní. Od
vnČjšího popisu organismĤ, sledování jejich souvislostí se pĜechází k poznávání vnitĜní struktury a
funkce organismĤ. Od poznání biologického základu þlovČka ke struþnému seznámení s názory na
vznik a vývoj života a þlovČka, na obecné principy života s dĤrazem na dynamiku, význam a rozsah
zmČn v prostĜedí, které život ovlivĖují. Vždy se jedná o spirálovité rozvíjení pojmĤ, takže základní
poznatky se v nových souvislostech objevují nČkolikrát.
ýást vyuþovacích hodin je nutno probírat formou problémových úkolĤ a pĜímého
pozorování pĜírody. Je tĜeba využívat samostatné práce žákĤ, literatury, televize, rozhlasu apod.
Velký dĤraz je tĜeba klást na aktualizaci uþiva, na podnČcování zájmĤ o zkoumání pĜírody,
na ovlivĖování vztahĤ k pĜírodČ a k životnímu prostĜedí þlovČka, na úctu ke zdraví a ochranu pĜed
jeho ohrožováním.
PĜírodopis má pĜispČt nejen k získání urþité soustavy vČdomostí a dovedností, ale mĤže
významnČ ovlivnit i formování morálních zásad mladého þlovČka.
VOLITELNÉ PěEDMċTY VE VZDċLÁVACÍM PROGRAMU
ZÁKLADNÍ ŠKOLA
Úvod
Volitelné pĜedmČty zaĜazené do uþebního plánu vzdČlávacího programu Základní škola od
7. roþníku jsou jeho nedílnou souþástí a jsou rovnocenné s jinými vzdČlávacími pĜedmČty. DotváĜejí
skladbu povinných pĜedmČtĤ a ve své variantnosti jsou jedním z prvkĤ, kterým se vzdČlávací
program Základní škola odlišuje od jiných vzdČlávacích programĤ.
Hlavním smyslem zaĜazení volitelných pĜedmČtĤ je vytvoĜit ve vzdČlávání na základní
škole prostor pro dĤslednČjší rozvíjení zájmĤ a schopností žákĤ ve vybrané vzdČlávací oblasti, pro
rozvíjení jejich schopností a dovedností využívat novČ získané kvality ve školních þinnostech i
v praktickém životČ, pro profilaci jejich dalšího studijního zamČĜení atd.
Základní myšlenkou a didaktickým principem tČchto pĜedmČtĤ je:
integrovat dosavadní znalosti a dovednosti žákĤ získané ve škole i mimo školu a doplnit je
novými,
nabízet tak žákĤm další pohledy na oblast, o kterou se zajímají, a na možné pĜístupy k Ĝešení
teoretických i praktických otázek,
podnČcovat samostatné a netradiþní uvažování žákĤ pĜi Ĝešení aktuálních problémĤ,
navykat žáky na práci s rĤznými informacemi, podklady, materiály apod.,rozvíjet jejich
schopnost objektivnČ posuzovat rĤzné názory a postoje,
smČrovat žáky k tvoĜivé þinnosti a k praktickým aplikacím poznaného a osvojeného,
vést zároveĖ žáky k úþelnému a pozitivnímu rozhodování a zaujímání vhodných postojĤ.
Takové pojetí volitelných pĜedmČtĤ vyžaduje i variabilnČjší pĜístupy k organizaci výuky a
k volbČ didaktických metod a forem. DĤraz by mČl být kladen na samostatnou práci žáka i na
aktivní spolupráci žákovských skupin a týmĤ, na þinnosti ve standardních i promČnlivých
podmínkách, na myšlenkové i praktické experimentování atd.
Obsah uþiva volitelných pĜedmČtĤ je þlenČn do tematických celkĤ, které uþitel vybírá,
upravuje nebo doplĖuje ve shodČ se zájmy žákĤ a jejich konkrétní úrovní, s podmínkami školy,
s délkou zaþlenČní daného volitelného pĜedmČtu do výuky konkrétní tĜídy, se zásadami bezpeþnosti
a ochrany zdraví žákĤ i s vlastní specializací.
Volitelné pĜedmČty jsou zaĜazeny v uþebním plánu vzdČlávacího programu Základní škola
do 7.-9. roþníku v celkové minimální hodinové dotaci 6 vyuþovacích hodin. Pokud škola nevyužije
možnosti zavést volitelné pĜedmČty již v 7. roþníku, þasová dotace šesti vyuþovacích hodin se
posouvá do 8. a 9. roþníku s tím, že stanovená týdenní hodinová dotace výuky musí být v 7.,8. a 9.
roþníku zachována. Volitelné pĜedmČty lze (kromČ cizího jazyka) vyuþovat v minimálním þasovém
rozsahu jednoho pololetí školního roku a zvČtšovat tak variabilnost vzdČlávacího programu. ěeditel
školy mĤže ve shodČ s pedagogickými zámČry školy, s konkrétními podmínkami výuky a se zájmy
žákĤ þi rodiþĤ schválit a zaĜadit i jiné volitelné pĜedmČty, pokud jejich vzdČlávací obsah bude
navazovat na Standard základního vzdČlávání a funkþnČ jej rozvíjet.
Další základní informace o postavení volitelných pĜedmČtĤ v uþebním plánu o jejich
výbČru, þasové dotaci a organizaci výuky jsou v poznámkách i uþebnímu plánu.
Volitelné pĜedmČty vzdČlávacího programu Základní škola
Cizí jazyk
288
289
3. Mluvnice
SemináĜ a praktikum za zemČpisu
Informatika
AktivnČ se osvojuje základní mluvnické uþivo z tvarosloví (morfologické kategorie
slovních druhĤ s dĤrazem na slovesa, podstatná jména a zájmena) a ze skladby (základní
syntaktické konstrukce sloužící k vyjádĜení otázky, záporu, kvantity a kvality, základních þasových
a prostorových vztahĤ, základní prostĜedky vyjadĜování modálních významĤ) – v souladu
s rozsahem slovní zásoby a s charakterem pĜíslušného jazyka.
Základy administrativy Technické kreslení
Domácnost
4. Pravopis
Osvojuje se pravopis probírané slovní zásoby a pravopisné zmČny, k nimž dochází pĜi
tvoĜení mluvnických tvarĤ (skloĖování, þasování, stupĖování), dále základní pravidla interpunkce,
psaní velkých písmen a dČlení slov.
Cizí jazyk
Charakteristika pĜedmČtu
Volitelný pĜedmČt cizí jazyk umožĖuje žákĤm osvojit si vedle hlubších znalostí jednoho
cizího jazyka základy komunikace v dalším cizím jazyce. Tento pĜedmČt poskytuje pĜíležitost
rozvíjet individuální zájmy pĜedevším jazykovČ orientovaným žákĤm, pĜispívá k rozšíĜení jejich
jazykového vzdČlání a tím i k jejich celkovému intelektuálnímu a sociálnímu rozvoji.
Obsahem výuky je rozvíjení Ĝeþových dovedností (s dĤrazem na dovednosti porozumČt
vyslechnutým projevĤm a ústnČ se vyjadĜovat), které se realizuje na základČ osvojení pĜimČĜeného
rozsahu jazykových prostĜedkĤ a zemČvČdných poznatkĤ, a to v bČžných situacích a tematických
okruzích blízkých zájmĤm a vČku žákĤ. Situace a témata se volí z uþebních osnov 1. cizího jazyka
ve 4. – 9. roþníku základní školy, pĜi jejich výbČru se pĜihlíží k zamČĜení žákĤ a ke konkrétní situaci
v dané tĜídČ þi skupinČ. Ve výuce se uplatĖují obdobné metody a formy práce jako ve výuce 1.
cizího jazyka. V úvahu se bere vyšší vČk žákĤ, jejich jazyková zkušenost, znalosti a pracovní
návyky získané v procesu osvojování 1. cizího jazyka i mateĜského jazyka. Tyto zkušenosti ovlivní
charakter práce, významnČjší roli bude hrát uvČdomČlost, zvýší se rychlost postupu. Bohatší
poznatky, které žáci získají studiem jiných vyuþovacích pĜedmČtĤ (napĜ. dČjepisu, zemČpisu,
literatury, výtvarné a hudební výchovy) a z mimoškolních zdrojĤ poznávání, otevírají cesty
k nároþnČjším tématĤm zejména z oblasti reálií.
Doporuþení tématické celky
Pro oblast Ĝeþových dovedností se v podstatČ þerpá z uþebních osnov 1. cizího jazyka. Dále
se volí komunikativní situace a tematické okruhy spíše obecného charakteru (napĜ. situace –
pozdravy, podČkování, prosba, omluva …., témata typu rodina, domov, škola, mČsto, pĜíroda apod.),
více se pak pĜihlíží k zájmĤm a zamČĜení žákĤ. ěeþové dovednosti se rozvíjejí na základČ
jazykových prostĜedkĤ.
K jazykovým prostĜedkĤm
Konverzace v cizím jazyce umožĖuje žákĤm dokonalejší osvojení již studovaného cizího
jazyka, a to zejména pĜi poslechu s porozumČním a pĜi samostatném ústním vyjadĜování. Žáci mají
získat vČtší samostatnost a jistotu v užívání již známého jazykového materiálu v tematicky širších a
obsahovČ nároþnČjších projevech. PĜi rozvíjení poslechu se klade dĤraz pĜedevším na
zdokonalování schopnosti porozumČt projevu rodilého mluvþího proneseného v pĜirozeném tempu a
s pĜirozenou intonací. SouþasnČ se žáci pravidelnČ cviþí v odhadování neznámého slovního
materiálu. PĜi rozvíjení ústního vyjadĜování se zdokonaluje dovednost dorozumČt se v bČžných
každodenních situacích. SouþasnČ se cviþí schopnost vyjadĜovat myšlenky jednoduchou formou za
pomoci známého jazykového materiálu. V rámci poslechu i ústního vyjadĜování se vČnuje
pozornost nácviku prvkĤ tlumoþení v rozsahu probraných jazykových prostĜedkĤ. V návaznosti na
povinnou výuku a poznatky z ostatních pĜedmČtĤ žáci získávají další informace z oblastí reálií
pĜíslušných jazykových oblastí, prĤbČžnČ se uplatĖují výchovné složky cizojazyþného vyuþování.
Obsah výuky spoþívá v rozvíjení vČdomostí, dovedností a návykĤ žákĤ v rozmanitČjších i
ponČkud nároþnČjších þinnostech než v povinném pĜedmČtu. Jazykové prostĜedky, na jejichž
základČ se tyto þinnosti realizují, narĤstají pouze v oblastí slovní zásoby.
Ve výuce se pravidelnČ uplatĖují prostĜedky aktivizující þinnost žákĤ – hry, dramatizace,
recitace, zpČv, párové a skupinové formy práce, problémové úkoly aj. pro zživotnČní situací se
bohatČ využívá autentických materiálĤ rĤzného druhu (zvukových i vizuálních). Výuka by mČla být
poutavá, obsahem i formou zajímavá a pĜitažlivá, mČla by se vytváĜet pĜíznivá atmosféra pro
spontánní projevy žáka a vytváĜet situace, které podporují aktivitu žákĤ pĜi zvládání cizího jazyka.
Doporuþené tematické celky
1. Výslovnost
Osvojuje se zvuková stránka cizího jazyka (segmentální i suprasegmentální jevy)
s dĤrazem na jevy odlišné od mateĜského jazyka.
2. Slovní zásoba
AktivnČ se osvojuje slovní zásoba v rozsahu pĜibližnČ 1000 slov a slovních spojení
zahrnující základní výrazy z oblasti probíraných komunikativních situací a tématických okruhĤ.
ReceptivnČ se osvojuje pĜimČĜený poþet dalších lexikálních jednotek na základČ práce
s poslechovými i þtenými texty.
290
CelkovČ se vychází z tematických celkĤ povinného vyuþování, pĜihlíží se k zájmĤm a
zamČĜení dané skupiny žákĤ. PĜevažuje orientace na pĜirozené situace, které spojují školní
vyuþování se životem a prostĜedím žákĤ, Žáci si osvojují schopnost zaþínat konverzaci, udržovat ji
a zakonþit. Uþí se vyjadĜovat své osobní zkušenosti, pocity a názory prostĜednictvím osvojeného
jazykového materiálu.
K jazykovým prostĜedkĤm
1. Výslovnost
UpevĖují a automatizují se výslovnostní návyky získané v povinné výuce.
291
2. Slovní zásoba
Aktivní slovní zásoba narĤstá pĜibližnČ o 250 – 300 slovních spojení roþnČ. UplatĖují se
pĜedevším tematické okruhy uvedené v osnovách povinného pĜedmČtu. Navíc slovní zásoba narĤstá
i receptivnČ poslechem a þtením textĤ, zamČĜených zejména na oblast reálií apod.
3. Mluvnice
UpevĖují a automatizují se frekventované mluvnické jevy osvojované v povinné výuce.
Mluvnické uþivo se v tomto pĜedmČtu nerozšiĜuje.
4. Pravopis
Pravopisné návyky se upevĖují a automatizují prostĜednictvím pĜíležitostných písemných
záznamĤ slyšeného projevu nebo pĜi pĜípravČ jednoduchého vlastního projevu.
PĜedmČt má rozvíjet aktivní, samostatnou a tvĤrþí þinnost žákĤ.
Výuka je cílevČdomČ Ĝízena tak, aby u žákĤ postupnČ
rozvíjela dovednosti spojené se zámČrným pozorováním, a provádČním i složitČjších a þasovČ
nároþnČjších mČĜení a pokusĤ vþetnČ vyhodnocování jejich výsledkĤ a vyvozování závČrĤ;
rozvíjela logické a tvĤrþí myšlení Ĝešením problémových úloh (vþetnČ úloh s interdisciplinárním
zamČĜením) a využíváním myšlenkových pokusĤ;
vytváĜela schopnost obhajovat výsledky své práce a využívat je k orientaci v bČžném životČ.
PĜi realizaci tohoto volitelného pĜedmČtu by mČlo být alespoĖ 50 % þasu vČnováno
pozorovacím, mČĜícím a experimentálním þinnostem žákĤ. Zbývající þas se doporuþuje vČnovat
pĜedevším Ĝešení problémových úloh, nácviku práce s informacemi pĜi Ĝešení úkolĤ komplexnČjší
povahy, diskusím a zpracování referátĤ.
Doporuþené tématické celky ani jejich uvedený obsah nejsou závazné. Obsah tohoto
pĜedmČtu by se však nikdy nemČl zmČnit v douþování kmenového uþiva pĜíslušných povinných
pĜedmČtĤ. Vzhledem k þetnČjší a þasovČ nároþnČjší experimentální þinnosti se doporuþuje tento
pĜedmČt vyuþovat ve dvouhodinových blocích.
SemináĜ a praktika z pĜírodovČdných pĜedmČtĤ je možno vyuþovat tak, že se celý obsah
tvoĜí pouze jedno zamČĜení, nebo se v nČm vhodnČ kombinuje uþivo rĤzných zamČĜení.
Doporuþené tématické celky
fyzikální zamČĜení
1. MČĜení
MČĜení délek posuvným, popĜ. mikrometrickým mČĜidlem, diskuse o pĜesnosti mČĜení pĜi použití
tČchto mČĜidel.
Použití rĤzných metod mČĜení obsahu, objemu a hmotnosti tČles, diskuse o pĜesnosti mČĜení.
Experimentální urþování hustoty látek rĤznými metodami, praktické použití hustomČru pro mČĜení
hustoty kapalin.
292
2. TČlesa v pohybu
Okamžitá rychlost tČlesa a její urþování. Zrychlení tČlesa, pĜíklady zrychlení rĤzných druhĤ tČles
(dopravních prostĜedkĤ, živoþichĤ ap.). ěešení úloh s praktickými námČty.
3. Síly a jejich momenty. Moment setrvaþnosti
Pokusné skládání rovnobČžných i rĤznobČžných sil, rozklad síly na složky. ěešení problémových
úloh na skládání a rozklad sil.
Experimentální urþování tČžištČ stejnorodých i nestejnorodých tČles. Sledování souvislosti polohy
tČžištČ tČlesa a stability tČlesa, využití v praxi.
Praktická a technická využití páky, kladky, šroubu, naklonČné roviny a pĜevodĤ. ěešení
problémových úloh, hlavnČ konstrukþnČ technického typu.
Moment setrvaþnosti, setrvaþníky a jejich využití v praxi (gyroskopy, gyrokompasy ap.).
4. Energie a její pĜemČny
Zákon zachování energie, úþinnost stroje. ěešení problémových úloh, hlavnČ praktického zamČĜení.
Tepelné motory (spalovací motory pístové, tryskové, raketové, parní turbina), a jejich praktické
využití. Zpracování referátu, napĜ. na téma nepĜíznivého vlivu tepelných motorĤ na životní
prostĜedí a možností zmenšování tČchto vlivĤ.
5. ProudČní tekutin
ProudČní tekutin. Laminární a turbulentní proudČní tekutin. Rychlost proudČní tekutin.
Experimentální ovČĜení souvislosti mezi rychlostí proudČní tekutiny a tlakem v ní. Podtlak a pĜetlak
v proudící kapalinČ a jejich mČĜení. Technická využití proudČní tekutin (vodní vývČva, rozprašovaþ
ap.).
Obtékání tČles tekutinou. Odpor prostĜedí a odporová síla. Pokusné ovČĜení souvislosti odporové
síly a tvaru obtékaného tČlesa. Aerodynamický tvar a jeho praktické využití. Princip letu letadla.
Zpracování referátu na téma významu letecké dopravy a jejích pĜedností þi nedostatkĤ.
6. Elektromagnetické jevy
Trojfázový stĜídavý proud, trojfázový generátor a jejich praktické využití. Elektrická síĢ v domČ.
Experimentální studium vedení elektrického proudu v kapalinách, galvanické þlánky a akumulátory.
Elektrický obvod v autČ a jeho hlavní souþásti.
Experimentální studium vlastností rĤzných polovodiþových souþástek (polovodiþové diody,
termistoru, fotorezistoru, fotodiody, tranzistoru) pĜi jejich zapojení do elektrického obvodu a jejich
praktické využití. Integrované obvody. Poþítaþe. Zpracování referátu o využívání poþítaþĤ ve vČdČ,
technologii i v bČžném životČ.
7. NČkteré prostĜedky užívané pro vznik, pĜenos, záznam þi reprodukci obrazu a zvuku
Sestavení modelĤ mikroskopu a dalekohledu (Keplerova a Galileova), zobrazení pĜedmČtu tČmito
modely a zkoumání vlastností obrazĤ, jež v nich vznikají. Užití mikroskopu a dalekohledu v praxi.
Princip diaprojektoru a zpČtného projektoru, uživatelské zacházení s nimi.
Princip fotografického pĜístroje a vzniku i záznamu obrazu v nČm, uživatelské zacházení s
fotografickým pĜístrojem. Princip vzniku negativu a pozitivu. Základní pravidla správné techniky
fotografování.
Princip elektroakustických mČniþĤ, mikrofon a reproduktor. Telefon a jeho praktické použití.
Princip rádiového vysílaþe a pĜijímaþe. Princip televizního vysílání a televizního pĜijímaþe.
Princip magnetického záznamu zvuku a jeho reprodukce. Magnetofon a jeho praktické použití.
Princip magnetického záznamu obrazu i zvuku a jejich reprodukce. Videomagnetofon a jeho
praktické použití.
Princip záznamu zvuku na gramofonovou desku þi kompaktní disk a jeho reprodukce z nich.
Zpracování referátu o významu nČkterých z výše uvedených prostĜedkĤ.
293
chemické zamČĜení
1. Úvod
Organizace pĜedmČtu. Vlastnosti vybraných látek. MČĜení teploty varu, teploty tání a hustoty
vybraných látek.
2. SmČsi
Nácvik rĤzných technik oddČlování smČsí. Experimentální zjišĢování rozpustnosti látek. NároþnČjší
výpoþtové úlohy na složení roztokĤ. ěešení problémových úloh. Diskuse (popĜ. i zpracování
referátĤ) na téma jak lze pĜedcházet zneþišĢování vody a vzduchu.
3. Chemické prvky
PĜíprava a zjišĢování vlastností prvkĤ. Zpracování referátu na téma využití prvkĤ v prĤmyslu a v
praktickém životČ.
4. Chemické reakce
Experimentální ovČĜování vlivu teploty, koncentrace a katalyzátorĤ na rychlost chemických reakcí.
Zápisy složitČjších chemických rovnic a Ĝešení výpoþtových úloh.
5. Oxidy a halogenidy
Experimentální práce s halogenidy a oxidy, zápisy jejich reakcí chemickými rovnicemi. ěešení
problémových úloh.
6. Kyseliny, hydroxidy a soli
MČĜení pH roztokĤ rĤzných látek. Sledování prĤbČhu neutralizace. PĜíprava solí rĤznými postupy.
DĤkazy nČkterých solí. ěešení problémových úloh a zpracování referátĤ na téma využití
anorganických látek v rĤzných odvČtvích hospodáĜství.
7. Redoxní reakce
Praktické provedení elektrolýzy a galvanického pokovování. Experimentální zjišĢování nČkterých
faktorĤ na rychlost koroze a diskuse o zpĤsobech ochrany ocelových pĜedmČtĤ.
8. Uhlovodíky a jejich deriváty
DĤkazy prvkĤ vázaných v organických látkách. Práce s modely organických látek. PĜíprava esteru.
Vlastnosti a dĤkaz sacharidĤ, tukĤ a bílkovin. ěešení problémových úloh a diskuse na téma
automobilismus a životní prostĜedí, využívání rĤzných paliv a životní prostĜedí, biotechnologie a
jejich souþasný význam.
9. Chemie ve spoleþnosti
DĤkazy plastĤ a syntetických vláken a zjišĢování jejich vlastností. Zkoumání úþinnosti pracích
prostĜedkĤ a odstraĖování skvrn z odČvĤ. Diskuse na téma složení potravy, konzervace potravin,
užívání drog, správné používání hnojiv, pesticidĤ, léþiv a dalších látek v bČžném životČ.
2. ýlovČk a prostĜedí
RĤst populace i technické vyspČlosti lidí a s tím spojené zhoršování životního prostĜedí. PĜírodní
rovnováha a její narušování se zvláštním zĜetelem na region. Vliv þlovČka na potlaþování a zánik
mnohých druhĤ organismĤ. Konkrétní zjišĢování v okolí školy a v regionu.
3. Ohrožené a vzácné druhy rostlin a živoþichĤ
ýervená kniha ochrana genofondu. Seznámení s vybranými druhy chránČných druhĤ rostlin a
živoþichĤ v regionu. CelosvČtová ochrana pĜírody.
4. Životní prostĜedí a zdraví
Zdravotní stav ve spojení s životním prostĜedím u obyvatel, srovnání ýeské republiky s okolními
státy. Bioenergie, biotronika, homeopatie, dĤležitost zmČny životního stylu; léþivé rostliny a jejich
význam. SbČr léþivých rostlin, pĜíprava bylinných smČsí.
2. varianta: VYUŽÍVÁNÍ PěÍRODY ýLOVċKEM
1. PĤda
Základní fyzikální, biologické a chemické vlastnosti pĤdy.
Zásady udržování a zvyšování úrodnosti pĤdy.
Zpracování pĤdy.
2. PČstování užitkových, ovocných a okrasných rostlin
PČstování vybraných druhĤ kulturních rostlin(zelenin, ovocných a okrasných rostlin, kvČtin a
polních plodin, léþivých rostlin).
Aranžování a vazba rostlin.
Hydroponické pČstování okrasných, pĜípadnČ i jiných rostlin.
Hodnocení kvality produktĤ.
3. Chov drobných hospodáĜských a cizokrajných živoþichĤ
Základní chovatelská zaĜízení.
Zásady chovu vybraných druhĤ živoþichĤ.
4. ZpĤsoby zemČdČlského hospodaĜení
Moderní metody a formy zemČdČlství.
Základní formy zemČdČlského podnikání.
Ekologické zemČdČlství, biopotraviny.
Charakteristika pĜedmČtĤ
biologické zamČĜení
1. varianta: ýLOVċK A PěÍRODA
1. Organismy a prostĜedí
Spoleþenství, ekosystém, vztahy organismĤ navzájem i k prostĜedí. Abiotické a biotické faktory
prostĜedí, biotop, nika (v regionu).
Tolerance, valence, ekologické optimum, mezní faktory prostĜedí, biogeochemické cykly (uhlík,
kyslík, vodík, dusík, fosfor). DĤkazy látek v organismech.
Biomasa, populace a její zákonitosti (množivost, stČhování, sociální struktura, rozmístČní jedincĤ).
Etologie živoþichĤ. Praktické zjišĢování jednotlivých skuteþností v pĜírodČ (v terénu).
294
SemináĜ ze spoleþenskovČdních pĜedmČtĤ je volitelný pĜedmČtĤ je volitelný pĜedmČt
vytváĜený pro žáky se specifickým zájmem o historii i souþasnost rĤzných oblastí lidského života a
kultury, o problémy života v souþasném svČtČ, o praktické otázky života a vztahĤ mezi lidmi, o
hlubší poznání problémĤ souvisejících s utváĜením a rozvojem osobnosti mladého þlovČka apod.
Staví na zkušenostech a poznatcích žákĤ, které získali v prĤbČhu školního vzdČlávání
(zejména ve spoleþenskovČdních pĜedmČtech), ale i z vlastní þetby a studia dostupných dokumentĤ
a materiálĤ, ze sledování kultur spoleþenského a politického dČní i ze života v rodinČ, mezi
vrstevníky a v jiných sociálních skupinách.
295
SemináĜ si klade za cíl zejména:
propojit a utĜídit poznatky a dovednosti získané ve spoleþenskovČdních pĜedmČtech, pĜi rĤzných
þinnostech i v životČ mimo školu,
upevĖovat a rozvíjet specifické odborné i praktické zájmy žákĤ v dané oblasti, rozvíjet jejich
schopnosti a praktické dovednosti (napĜ. schopnosti a dovednosti pracovat s rĤznými
informaþními zdroje, kriticky posuzovat získané informace, hledat a formulovat zajímavé
problémy, diskutovat o nich, klást vhodné otázky, které vedou k pochopení tČchto problémĤ a
k jejich možnému Ĝešení atd.),
upevnit nČkteré základní životní orientace a postoje žákĤ potĜebné pro kulturnČ bohatý,
obþansky bezúhonný a mravnČ i citovČ nepokĜivený život v souþasné moderní spoleþnosti.
Obsah semináĜe tvoĜí vybrané tematické okruhy, které mají podobu doporuþení. Vyuþující
z nich mĤže vybírat, mĤže je rĤznČ Ĝadit, zaĜadit témata další, pĜípadnČ nČkteré téma vyĜadit. Obsah
témat je možno vhodnČ doplĖovat s pĜihlédnutím k zájmu žákĤ i místním podmínkám a rozvíjet je
podle þasových dispozic (zaĜazení pĜedmČtu pouze v jednom nebo více roþnících), dostupných
materiálĤ, regionálních památek atd. ŠíĜi, hloubku a zpĤsob prezentace obsahu rovnČž urþuje
vyuþující.
Základní myšlenkou výbČru a dotváĜení obsahových námČtĤ je, aby byly pro žáky
dostateþné pĜitažlivé, aby pĜi práci v semináĜi byly pro žáky dostateþné pĜitažlivé, aby pĜi práci
v semináĜi byly maximálnČ využity zájem a aktivita žákĤ a aby každé téma smČĜovalo k poznání
dané problematiky i adekvátních zpĤsobĤ jejího Ĝešení v konkrétních podmínkách jednotlivce,
rodiny, školy, regionu, celé naší spoleþnosti, pĜípadnČ jiných kulturních spoleþenství, a ústilo do
praktických zpĤsobĤ myšlení žákĤ, jejich jednání, sebepoznávání apod.
Urþitá výbČrovost pĜedmČtu a snaha využít zájem žákĤ navozuje i organizaþní formy
výuky a didaktické práce uþitele. MČlo by jít o práci skupinovou i individuální, ve tĜídČ i v jiném
vhodném prostĜedí (muzea, galerie, knihovny, spoleþenské instituce apod.). Mezi základní metody
mČly patĜit Ĝízený rozhovor, diskuse, besedy, situaþní a modelové hry, práce s dokumenty,
informacemi i s názory konkrétních osob (lidí z blízkého okolí, vrstevníkĤ, politikĤ aj.).
1. DČjiny a souþasnosti lidstva
Významné události svČtových a národních dČjin.
Myšlenkový odkaz významných osobností politického, vČdeckého a umČleckého života
v dČjinách národĤ.
Souþasné politické problémy ve svČtČ a u nás, jejich historické koĜeny, historické analogie a
souþasná Ĝešení.
Prognózy vývoje lidstva ve 21. století.
2. Kapitoly z dČjin a souþasnosti regionu
Významné události a osobnosti vybraných období dČjin regionu a jeho souþasného života.
Souþasné spoleþenské, kulturní, politické aj. problémy regionu – jejich Ĝešení.
Perspektivy regionu.
Vliv vČdy, techniky a umČní na vývoj zpĤsobu života lidských spoleþenství ve vybraných
obdobích.
VČda , technika a umČní v podmínkách života moderní spoleþnosti.
PĤsobení vČdy, techniky a umČní na vývoj morálky, práva a politiky.
4. Náboženství a filozofie
Hlavní náboženské a myšlenkové smČry v minulosti a souþasnosti.
Úloha náboženství v životČ jednotlivce a spoleþnosti.
Náboženství u nás, jejich hlavní myšlenky a zpĤsoby pĤsobení ve spoleþnosti a na jedince.
Náboženské sekty, jejich pĤsobení ve spoleþnosti, možná nebezpeþí jejich vlivu na osobnost
mladého þlovČka.
5. Etické problémy souþasnosti
UplatĖování etických zásad v osobním životČ (vybrané otázky sexuální etiky).
Morálka a mravnost ve veĜejném životČ spoleþnosti.
Morální stav soudobé spoleþnosti (etika sdČlovacích prostĜedkĤ, životní prostĜedí, profesní etika
aj.).
Etika v kritických fázích života: lékaĜská etika.
6. SociálnČ psychologické problémy vztahĤ mezi lidmi
Konkrétní projevy osobních vlastností v pĜátelských, partnerských a mezigeneraþních vztazích.
Vztahy nadĜízenosti, podĜízenosti, nerovnosti, závislosti aj. v pracovních vztazích a profesních
rolích.
Projevy kladných a záporných sociálních postojĤ ve vztazích mezi sociálními skupinami,
národnostmi a národy.
7. Vybrané otázky psychologie osobnosti
Podmínky reálného hodnocení a zpĤsoby zjišĢování osobních vlastností, dovedností, schopností
a pĜedpokladĤ.
Osobní pĜedpoklady pro výbČr vhodného partnera.
Osobní pĜedpoklady pro volbu vhodného povolání a pro výkon vybraných profesí.
Otázky sebevýchovy a celoživotního vzdČlávání a sebevzdČlávání.
8. Orientace v souþasném svČtČ
PromČny svČta na konci 20. století, jejich pĜíþiny a dĤsledky.
Konflikty souþasného svČta (národnostní, náboženské, sociální, hospodáĜské aj.).
Globální problémy souþasnosti (pĜelidnČní, negramotnost, civilizaþní choroby aj. ) a zpĤsoby
jejich Ĝešení.
Spolupráce mezi národy:integraþní procesy.
Interkulturní porozumČní a snášenlivost.
SemináĜ a praktikum ze zemČpisu
3. Kultura v minulosti a souþasnosti
Odlišnosti a spoleþenské znaky vybraných kultur, jejich specifický pĜínos pro rozvoj lidstva a
civilizace.
Hlavním cílem tohoto volitelného pĜedmČtu je rozvíjet spolu s povinným zemČpisem
aktivní, samostatné a tvĤrþí þinnosti žákĤ na základní škole.
Výuka semináĜe a praktika ze zemČpisu smČĜuje k tomu, aby se žáci postupnČ nauþili:
296
297
prakticky pracovat se základními zemČpisnými pomĤckami: s plány, mapami, atlasy, grafy,
informaþními tabulkami, se statistickými údaji a s jinými informaþními zdroji,
používat a interpretovat údaje z rĤzných pramenĤ, podkladĤ, literatury s geografickou
tematikou, z cestovních prĤvodcĤ, obrazových a audiovizuálních materiálĤ (obrazy, fotografie,
filmové záznamy, videozáznamy),
orientovat se v krajinČ a pracovat se základními orientaþními pomĤckami a pĜístroji (kompas,
busola), interpretovat pĜírodní úkazy,
rozvíjet vČdomosti a dovednosti spojené s cíleným pozorováním geografických objektĤ, jevĤ a
procesĤ,
rozvíjet logické a tvĤrþí myšlení Ĝešením problémových a modelových úloh pomocí
projektových her, pĜípadnČ jednoduchého geografického projektu,
obhajovat výsledky své práce a využívat je k orientaci v bČžném životČ.
Praktická topografie pĜi pohybu v terénu: urþování a odhad vzdáleností, náþrty, profily, pochodové
znaþky, turistické znaþky.
Zásady pobytu a pohybu v pĜírodČ (propojení s povinnou tČlesnou výchovou v tématu turistika a
pohyb v pĜírodČ, lze realizovat zejména na školách, kde jsou k tomu pĜírodní podmínky v
bezprostĜedním okolí): výstroj, výzbroj, obleþení, dorozumívací technika, pĜírodní úkryty a
pĜístĜešky, ohnČ a vaĜení, bezpeþnost a hygiena pĜi pobytu v pĜírodČ, zásady pĜežití v extrémních
pĜírodních podmínkách a situacích.
ýinnosti s atlasem a jízdními Ĝády: druhy atlasĤ, druhy tematických map, práce s rejstĜíkem v
atlasech, mČĜení na topografických a geografických mapách, pásmový þas, praktické þinnosti s
vlakovými a autobusovými jízdními Ĝády, vyplĖování údajĤ v letenkách a ve formuláĜích cestovních
kanceláĜí.
Základy a zásady moderní prostorové snímací techniky: fotografie, film, videosnímek.
2. Místní oblast a její postavení v ýeské republice
SemináĜ a praktikum ze zemČpisu lze realizovat v nabídce volitelných pĜedmČtĤ základní
školy jako samostatný volitelný pĜedmČt nebo ho podle potĜeby propojit se semináĜem a praktiky z
pĜírodovČdných pĜedmČtĤ nebo se semináĜem ze spoleþenskovČdních pĜedmČtĤ.
V semináĜi a praktiku ze zemČpisu se doporuþuje vČnovat alespoĖ 50 % þasové dotace
praktickým þinnostem žákĤ, pozorovacím, mČĜícím a experimentálním aktivitám. Zbývající
þas se doporuþuje využít k analytickým pracím s prameny, podklady a geografickou literaturou, k
diskusím a k vyhodnocení školních projektových her þi jednoduchého školního geografického
projektu.
Doporuþené tematické celky ani jejich uvedený obsah nejsou v semináĜi a praktiku ze
zemČpisu závazné. Obsah tohoto vyuþovacího pĜedmČtu by se však nikdy nemČl zmČnit
v douþování kmenového uþiva povinného zemČpisu. VýbČr uþiva je zcela v kompetenci školy a
závisí pouze na jejím rozhodnutí. Vzhledem k vČtším nárokĤm na praktické þinnosti se
doporuþuje vyuþovat tento pĜedmČt ve dvouhodinových blocích.
Urþitou novinkou mezi doporuþenými tematickými celky je v semináĜi a praktiku ze
zemČpisu zaĜazení školních projektových her (v nižších roþnících základní školy) nebo
jednoduchého školního geografického projektu (v nejvyšším roþníku) do výuky. Jde o velmi
efektivní a mnohostrannČ užiteþnou metodu pĜi realizaci problémové výuky, pĜedevším v geografii
vlasti a geografii místní krajiny a místní oblasti. VhodnČ zvolené školní projektové hry nebo školní
geografický projekt mohou podstatným zpĤsobem zvýšit zájem žákĤ o zemČpis i v podmínkách
základních škol. Dochází zde k tČsné souþinnosti uþitele a žákĤ pĜi celotĜídní, skupinové i
individuální práci v procesu neformálního a intenzivního uþení.
O organizaci a doporuþeném obsahu školních projektĤ se lze podrobnČ dozvČdČt v þlánku:
Kühnlová, H.: Školní geografický projekt. Geografické rozhledy, roþ. 3, 1993 - 1994, þ. 3, str. 72 73.
Geografické aplikace v podmínkách místní krajiny a místní oblasti:
Obec: sídlo, obec, obce, samospráva obcí, region (místní oblast) popĜípadČ vyšší územnČ
samosprávný celek.
Místní krajina a místní oblast: geografická poloha, pĜírodní charakteristika, sídelní funkce,
hospodáĜská funkce, stav a úroveĖ životního prostĜedí, hospodáĜské postavení v regionu. Kulturní
význam místní krajiny: kulturní a technické památky, poznávání stavebních slohĤ, chránČná území
pĜírody. SbČratelství a dokumentace.
3. ZemČpis cestovního ruchu
Rekreace a cestovní ruch jako souþást þinností sféry a služeb ve spoleþenském a hospodáĜském
zemČpise.
Podmínky a pĜedpoklady cestovního ruchu.
PĜírodní pĜedpoklady cestovního ruchu.
Spoleþenské pĜedpoklady cestovního ruchu, vybavenost oblastí cestovního ruchu.
Územní rozmístČní cestovního ruchu:
oblasti cestovního ruchu v ýeské republice,
oblasti cestovního ruchu v EvropČ,
hlavní oblasti svČtového cestovního ruchu.
Praktické zásady pĜi pĜípravČ, organizaci a realizaci rekreaþních pobytĤ a exkurzí v ýeské republice
i v zahraniþí: praktické þinnosti s turistickými mapami, prĤvodci, jízdními Ĝády, vyhledávání
informací, pĜíprava cestovních itineráĜĤ, cestovní doklady. Finanþní vybavení a hospodaĜení na
cestách. Amatérská fototechnika a videotechnika na cestách.
4. Lidé a jejich þinnosti na Zemi
UpevnČní zemČpisných þinností a dovedností:
Orientace v krajinČ a základy topografie: plány, mapy, vznik a tvorba map, obsah map, geografická
síĢ mapy a souĜadnice, klíþ smluvených znaþek, orientace mapy, orientace v terénu. ýinnosti s
mapami a s busolou: kompas a busola, urþování svČtových stran pomocí busoly, urþování svČtových
stran jinými zpĤsoby, urþení vlastního stanovištČ, urþování objektĤ v terénu podle mapy, þinnosti s
mapou v turistice.
Azimut - pochodový úhel: urþování azimutu v terénu, na mapách, azimutové hry.
Shrnutí a upevnČní uþiva:
Lidé na Zemi: lidé a pĜíroda, poþet, rĤst a rozmístČní obyvatel. Využívání pĜírodních zdrojĤ: vývoj
spotĜeby energie, paliva, výroba elektĜiny, rudy, ostatní suroviny, zemČdČlská pĤda, dĜevo.
SvČtové hospodáĜství: prvovýroba, druhovýroba, služby, územní rozmístČní prĤmyslu, zemČdČlství,
dopravy, cestovního ruchu.
OvlivĖování životního prostĜedí: zneþištČní ovzduší, vodstva, pĤd, ukládání a likvidace odpadĤ,
pĤsobení hluku, vznik a rozšíĜení civilizaþních chorob.
Globální problémy lidstva: nebezpeþí válek, problematika životního prostĜedí, pĜelidnČní ZemČ,
nedostatek potravinových, vodních, surovinových a energetických zdrojĤ.
298
299
1. Praktický zemČpis
5. Hlavní zmČny na mapČ svČta
Aktualizace uþiva základĤ politického zemČpisu:
Státy svČta: souþasný poþet státĤ svČta, nezávislé státy, závislá území, odlišovací znaky
jednotlivých státĤ svČta - geografická poloha, velikost a tvar území, poþet obyvatel, státoprávní
uspoĜádání, politický systém, hospodáĜská vyspČlost, hospodáĜské zamČĜení a organizace, životní
úroveĖ.
Souþasná politická a hospodáĜská seskupení státĤ svČta: mezinárodní politické a hospodáĜské
organizace, Organizace spojených národĤ.
Souþasná politická a hospodáĜská konfliktní svČtová ohniska.
Nové státy na mapČ svČta.
RozdČlení státĤ svČta podle stupnČ rozvoje : nejvyspČlejší státy s rozvinutým tržním hospodáĜstvím,
stĜednČ rozvinuté státy, málo rozvinuté - rozvojové státy.
Žádný z tématických celkĤ ani jejich obsah není závazný. Vyuþující mĤže modifikovat
jednotlivá témata v souladu s možnostmi školy, úrovní vČdomostí a aktuálními potĜebami žákĤ.
Doporuþujme rozdČlit žáky do skupin podle úrovnČ jejich znalostí a zkušeností z oblasti výpoþetní
techniky. RovnČž doporuþujeme vyuþovat pĜedmČt ve dvouhodinových blocích.
6. Význam zemČpisu a jeho souþasné úkoly
Syntéza školních zemČpisných poznatkĤ:
Význam zemČpisu pro poznávání svČta: praktický užitek zemČpisných znalostí v každodenním
životČ jednotlivce a spoleþnosti, konkrétní pĜíklady souþasných úkolĤ vČdecké geografie, uplatnČní
geografie v praxi v jednotlivých pĜírodních, spoleþenských a hospodáĜských oborech a profesích,
integrace s ostatními vČdeckými obory pĜi Ĝešení prostorových a územních projektĤ.
1. Co rozumíme pojmem informace. Významné informaþní zdroje a informaþní instituce.
Hodnota, cena informace a informaþní þinnosti.
Pokus o definici informace. Seznámení s dĤležitými informaþními zdroje na klasických i
magnetických nosiþích. DĤležité tuzemské i mezinárodní informaþní instituce. NávštČva nČkteré
dostupné informaþní instituce, poþítaþového pracovištČ. ZjištČní podmínek, za jakých se poskytují
informace (jak rychle, za jakou cenu). Co se rozumí pojmem cena, hodnota informace, informaþní
þinnosti.
2. Práce s textovými informacemi
Strukturovaná a nestrukturovaná organizace informací. Databázové a fulltextové systémy.
Databáze dokumentografické (obsahující texty dokumentĤ) a faktografické (obsahující texty
dokumentĤ) a faktografické (obsahující pĜímo fakta o skuteþnosti).
7. Školní projektové hry a jednoduchý školní geografický projekt
3. Vyhledávání informací
PĜíprava, organizace, zpracování a využití jednoduchého školního geografického projektu,
napĜíklad:
Kde vybudovat: školu, hĜištČ, sportovní areál, parkovištČ, tržištČ, Ĝízenou skládku odpadĤ,
obchodní dĤm, koupalištČ, autobusovou stanici, autobusové nádraží, nový výrobní podnik,
zemČdČlskou farmu, muzeum, mČstský park, divadlo, kino, galerii, zdravotní stĜedisko,
nemocnici, golfové hĜištČ, rekreaþní objekty apod. v naší obci, v našem mČstČ, mČstské þtvrti, v
našem sídlišti nebo v jejich okolí,
Jak vybrat vhodnou variantu: obchvatu silnice þi dálnice kolem naší obce þi mČsta, jak
organizovat nejlépe prĤjezd obcí þi mČstem, kde a jak vybudovat cyklistické stezky, pČší zóny,
zóny klidu apod.,
Jak zlepšit: vybavenost službami, systém zásobování, tĜídČní, ukládání a spalování odpadĤ,
životní prostĜedí v naší obci, mČstČ, mČstské þtvrti þi sídlišti,
V pĜimČĜené podobČ zpracovat jednoduché nové projekty: rozmístČní obecné zelenČ, nová
chránČná území pĜírody, turistický prĤvodce obcí þi mČstem, nové turistické trasy v regionu,
nauþné pĜírodní stezky apod.
Vyhledávání informací pomocí klíþových slov, indexĤ. Formulace dotazu. Využití
booleovské logiky pĜi vyhledávání. Stanovení efektivnosti vyhledávání (kritérium pĜesnosti,
úplnosti)
4. Práce s tabulkovými procesy
VytvoĜení jednoduché tabulky. Operace s þísly (sþítání, odþítání, násobení, dČlení).
Stanovení maximální, minimální, prĤmČrné hodnoty. Grafické vyjádĜení hodnot tabulky.
5. PĜenos informací
Fax, e-mail, poþítaþová síĢ, internet, družicový pĜenos informací. NávštČva internetového
pracovištČ.
Informatika
Informatika, jako obor zabývající se zákonitostmi vzniku, zpracování, pĜenosu a využívání
informací, má i pro bČžný praktický život žákĤ v souþasném, technicky vyspČlém svČtČ vzrĤstající
význam. PĜevážná þást informací je v souþasnosti uložena na magnetických nosiþích. Z tČchto
dĤvodĤ je nezbytné vybavit žáka znalostmi a dovednostmi z oblasti výpoþetní techniky. KromČ
znalosti manipulace s poþítaþem na základní uživatelské úrovni, získané v povinném pĜedmČtu
Praktické þinnosti, je dĤležité seznámit žáka se základy algoritmizace a programování a rozvinout u
nČho tvoĜivou schopnost uplatnit dosažené znalosti a dovednosti pĜi Ĝešení praktických problémĤ,
s nimiž se setkává ve škole i mimo školu.
300
PĜedmČt má žákĤm umožnit první seznámení se základními pojmy a problémy ekonomiky,
se kterými se budou setkávat ve svém budoucím životČ. Žáci by se mČli nauþit Ĝešit rĤzné
ekonomické situace na pĜíkladech drobných podnikĤ, hospodaĜení rodiny apod., seznámit se se
základy úþetnictví a osvojit si práci s výpoþetní technikou ke zjednodušení potĜebné administrativy
a potĜebných výpoþtĤ.
PĜedmČt je vhodný pro všechny žáky vzhledem k jeho úzkému spojení s praktickým
životem a aplikovatelnosti ve všech oborech lidské þinnosti.
TČžištČ práce v tomto pĜedmČtu by mČlo spoþívat pĜedevším v diskusi a práci s materiály
(tiskopisy, grafy, tabulkami apod.). PĜi výuce je vhodné vycházet z Ĝešení praktických situací
301
(modelĤ rodinného rozpoþtu, nákupu a prodeje výrobkĤ, výroby a prodeje v malém podnikání,
vedení úþetnictví apod.). PĜi Ĝešení rĤzných úloh ekonomického charakteru a úloh z úþetnictví je
tĜeba nauþit žáky racionálnČ využívat vhodnou výpoþetní techniku (kapesní kalkulátory a poþítaþe).
S doporuþenými tematickými celky a obsahem uþiva pracuje vyuþující podle regionálních
podmínek, vybavení školy a specifických zájmĤ žákĤ. BČhem výuky je vhodné zaĜadit nČkolik
exkurzí napĜ. do výrobního podniku, úþtárny, banky, výpoþetního centra apod.
PĜedmČt si neklade za cíl pĜipravit kvalitní odborné pracovníky v oblasti administrativy, ale
chce žákĤm umožnit zvládnutí základĤ administrativy na uživatelské úrovni, tak jak to vyžaduje
každodenní praktický život.
1. Základní ekonomické pojmy
PotĜeby - proþ vyrábíme. Zboží a výrobek. ýinitelé výroby. Trh, nabídka a poptávka. Peníze, cena.
SmČna. Hodnota, její vyjádĜení penČzi. Práce, pracovní síla, trh práce. Kooperace, specializace.
HospodaĜení, zásady hospodárnosti.
Tematické celky ani jejich obsah nejsou závazné. Vyuþující mĤže modifikovat obsah
jednotlivých témat v souladu materiálním vybavením školy a vytvoĜeným þasovým prostorem pro
tento volitelný pĜedmČt. Doporuþené tematické celky však mají svojí logickou výstavbu a návaznost
a bylo by vhodné se jim vČnovat jako vyváženému komplexnímu pohledu na základy administrativy
v bČžném životČ každého jednice dnešní spoleþnosti. Doporuþuje se využívat znalostí a zkušeností
žákĤ z oblasti výpoþetní techniky a informatiky.
1. Psací stroj
2. Ekonomika a vedení domácnosti
Rodinný rozpoþet - pĜíjmy a vydání. Domácí úþetnictví (vþetnČ využití poþítaþe). ZpĤsoby
hospodaĜení s finanþními prostĜedky (spoĜení mladých, dĤchodové pĜipojištČní, sporožiro,
termínované vklady, strategie rozložení vkladĤ apod.).
Psací stroj, jeho þásti a funkce. Druhy a typy psacích strojĤ. Poþítaþ ve funkci psacího
stroje. Obsluha a bČžná údržba psacího stroje. Správná poloha tČla pĜi psaní, zásady bezpeþnosti a
hygieny práce. Desetiprstová hmatová metoda.
2. Nácvik psaní
3. Podnikání
Život podniku - vznik, rĤst, úpadek.
Podnikové þinnosti. ÚvČry, hypotéky, splácení úvČrĤ a úrokĤ. Nákup - pĜemČna (transformace) prodej. PoĜízení materiálu, strojĤ - investiþní výstavba. Prodej ve velkém - odbyt, prodej v malém obchod (prĤzkum trhu, zaĜízení, vybavení prodejny, nákup, uzavĜení smlouvy, skladování, prodej jednání prodavaþe, nabídka zboží, práva kupujícího - etika prodeje). Marketing.
HospodaĜení podniku (náklady, výnosy, hospodáĜský výsledek - zisk, ztráta, rentabilita produktivita práce, danČ. Sponzoring. Vztah podniku k životnímu prostĜedí.
Druhy podnikĤ, rĤzné právní formy.
4. Úþetnictví
Charakteristika úþetnictví. Úþetní dokumentace. Jednoduché úþetnictví. Úþetní doklady - faktura,
dodací list. Užití poþítaþe.
5. PenČžnictví
Peníze, obČh penČz. Placení - hotovostní, bezhotovostní. Banky. PojišĢovny. Inflace, devalvace,
revalvace.
Nácvik psaní na stĜední a horní písemné ĜadČ, þárka. Nácvik psaní na dolní písemné ĜadČ,
velká písmena, teþka,pomlþka. Nácvik písmen na þíselné ĜadČ. Nácvik znamének, znaþek, þíslic.
3. Úprava textu
Úprava textu, zvýraznČní textu, psaní na linku, jednoduchá tabulka. Oprava chyb.
4. Úprava písemnosti
Dopis, adresa. Plná moc, žádost, životopis, pozvánka, zpráva apod. VyplĖování
jednoduchých formuláĜĤ ve styku s úĜady, bankou, poštou apod.
5. KanceláĜské technika
Seznámení se a praktické cviþení s kanceláĜskou technikou (telefon, telefon se
záznamníkem, kopírovací stroj, fax, diktafon apod.).
Technické kreslení
Základy administrativy
PĜedmČt svým pojetím a obsahem umožĖuje žákĤm získat základní vČdomosti, dovednosti
a celkovou orientaci v provádČní jednoduchých administrativních prací ve využívání kanceláĜské
techniky tak, jak to vyžaduje bČžný život a praxe dnešní spoleþnosti.
Žák je veden tak, aby zvládl základy psaní na stroji (poþítaþi) správnou technikou, nauþil
se používat nČkteré technické prostĜedky v administrativČ a osvojené dovednosti správnČ využíval
ve své praxi. DĤraz je kladen na pĜesnost práce, gramatickou správnost v písemném projevu a
normalizovanou úpravu textu a písemností. ZároveĖ je žák veden k uplatĖování bezpeþnosti a
hygieny práce.
302
PĜedmČt má žákĤm umožnit zvládnout základy technického kreslení potĜebné nejen pro
další studium, ale pĜedevším pro praktický život. Žáci by se mČli nauþit používat pomĤcky a
materiály pro rýsování, rýsovat tužkou, resp. tuší, používat šablonky a popisovat technickým
písmem, zobrazovat tČlesa do roviny a opaþnČ modelovat tČlesa ze zadaných obrazĤ. PĜedmČt vede
žáky k pĜesnosti a peþlivosti, výraznČ pĜispívá k rozvoji prostorové pĜedstavivosti žákĤ.
PĜedmČt je urþen pĜedevším pro ty žáky, kteĜí mají zájem o studium technických oborĤ
nebo o uþební obory s technickým zamČĜením, navazuje na pĜedmČt matematika, který vhodnČ
doplĖuje. Je významnou složkou preprofesionální pĜípravy žákĤ.
303
Uþební osnova pĜedmČtu je zpracována tak, aby dala vyuþujícímu možnost volby uþiva
podle vlastního uvážení s ohledem na konkrétní situaci ve tĜídČ.
PĜi realizaci tohoto pĜedmČtu by mČl vyuþující používat pĜedevším samostatnou aktivní
práci žákĤ pĜi Ĝešení zadaných cviþení a úloh (nejen rýsování, ale i modelování). PostupnČ provádí
nácvik potĜebných þinností a vede žáky k Ĝešení úloh i komplexnČjší povahy. Žáci by mČli
samostatnČ vypracovat v prĤbČhu výuky alespoĖ tĜi rysy, které mohou být vyhotoveny pouze
tužkou. Nároþnost rysĤ by mČl vyuþující pĜizpĤsobit úrovni žákĤ ve tĜídČ.
Pokud je škola vybavena vhodnou výpoþetní technikou, nebo má - li škola možnost zajistit
jiným zpĤsobem ukázku poþítaþové grafiky, je vhodné seznámit žáky s touto progresivní metodou
technického kreslení.
1. Základy rýsování
PomĤcky a materiály pro rýsování a jejich užití (tužkou i tuší). Druhy þar a jejich užití; rýsování þar
tužkou i tuší. Technické písmo (s užitím šablonky i od ruky). Rýsování rovnobČžek a kolmic (i s
dvČma trojúhelníkovými pravítky); rýsování obdélníkĤ a þtvercĤ; rýsování pravidelných
mnohoúhelníkĤ (pČtiúhelník, šestiúhelník, osmiúhelník).
2. Zobrazování prostorových útvarĤ do roviny - promítání
Volné rovnobČžné promítání. Základní pravidla volného rovnobČžného promítání. Zobrazení
krychle, kvádrĤ a hranolĤ, zobrazení jehlanĤ a válcĤ a tČles z nich složených. Náþrty.
Pravoúhlé promítání na dvČ vzájemnČ kolmé prĤmČtny. Základní pravidla pravoúhlého promítání.
Sdružené prĤmČty hranolu a válce; sdružené prĤmČty jehlanu, kužele a koule; sdružené prĤmČty
komolého kužele a komolého jehlanu; sdružené prĤmČty jednoduchých tČles složených z tČchto
základních tČles.
Pravoúhlé promítání na tĜi vzájemné kolmé prĤmČtny. Nárys, bokorys, pĤdorys. Sdružené prĤmČty
jednoduchých tČles (složených ze základních tČles), k jejichž zobrazení nepostaþí pouze dva
sdružené prĤmČty.
Modelování a urþování tČles podle zadaných dvou nebo tĜí sdružených prĤmČtĤ.
tvoĜivé þinnosti. PĜedmČt má umožnit žákĤm rozvíjet jejich pĜedstavivost, technické a tvoĜivé
myšlení a umožnit jem Ĝešit jednoduché technické úkoly, problémy, zhotovovat funkþní výrobky,
makety, modely, vytváĜet a realizovat jednoduché projekty a konstrukce. Žáci se seznamují
s novými materiály, náĜadím, nástroji a pomĤckami, moderními pracovními a technologickými
postupy: zdokonalují si své návyky organizovat a plánovat pracovní þinnosti, dbát o bezpeþnost
práce a ochranu zdraví. PĜedmČt má ve své komplexnosti pĜispČt k další životní a profesní orientaci
žákĤm.
1. Zpracování dĜeva, kovĤ, plastĤ
Samostatné zhotovování výrobkĤ podle technické dokumentace, práce s ruþním náĜadím a
pomĤckami. Nové pracovní postupy a technologie zpracování. Zhotovování drobných pĜedmČtĤ
denní potĜeby, bytových doplĖkĤ, školních pomĤcek, drobné údržbáĜské práce.
2. ModeláĜství
ModeláĜský materiál, náĜadí a nástroje, technický výkres, technologický postup. Práce
s lepidly, práce s ruþním náĜadím a pomĤckami. Práce na modelech.
3. Práce montážní a demontážní. Elektrotechnické práce. Stavebnice
Sestavování funkþních modelĤ, strojĤ a zaĜízení. Stavebnice s konstrukþními prvky,
Ĝiditelné a ovladatelné modely, poþítaþovČ Ĝízené modely (napĜ. Stavebnice Lego a Lego Dacta).
Využití poznatkĤ z fyziky, elektroniky a elektrotechniky. Prvky automatizace a robotizace.
4. Nové pracovní postupy a technologie
Lepení, tmelení, barvení, lakování, laminování. Tapetování, obkládání, pĜipevĖování
pĜedmČtĤ, paspartován apod. Dovednosti pro domácí údržbu a jednoduché stavební þinnosti.
Materiál, náĜadí, nástroje a pomĤcky, pracovní postup. Bezpeþnost práce a ochrana zdraví pĜi práci,
první pomoc.
5. Technika a spoleþnost
Druhy a formáty technických výkresĤ. MČĜítko zobrazení. Technické zobrazení jednoduchých
souþástí. Kreslení ĜezĤ. Kótování výkresĤ ve strojírenství. Základní pravidla kótování ve
stavebnictví. ýtení technických náþrtĤ.
Objevy a vynálezy, dČjiny techniky (výbČrem). Vliv techniky na rozvoj nČkterých oblastí:
tČžba surovin, energetika, strojírenství, elektrotechnika, stavebnictví, technická chemie, doprava,
zemČdČlství.
Technické informace a jejich uplatnČní ve spoleþnosti. Úloha materiálu v moderní technice,
technologie a výrobní proces.
4. VytváĜení technických výkresĤ pomocí poþítaþe
Domácnost
3. Technické výkresy
Seznámení se základními poþítaþovými programy pro technické kreslení a konstrukci. Technické
výkresy v rovinČ, prostorové výkresy. ZvČtšování, zmenšování, výĜezy. Ukázky technických
projektĤ jako prostorových modelĤ s možností "procházet" návrhem, sledovat ho z rĤzných
pohledĤ, úhlĤ apod.
PĜedmČt má žákĤm poskytnout široký prostor pro rozvinutí již získaných manuálních a
praktických dovedností a uplatnČní jejich vlastních zkušeností, vČdomostí i poznatkĤ v samostatné
Bez ohledu na další vzdČlávací cestu jednotlivých žákĤ má pĜedmČt:
shrnout a uĜídit doposud získané poznatky a upevnit základní dovednosti i návyky žákĤ z této
oblasti,
poskytnout jim prostor pro získání dalších praktických a uživatelských dovedností, spojených
s vedením a provozem domácnosti a s osvojením si pracovních postupĤ pĜi rĤzných þinnostech
v domácnosti.
PĜedmČt ve své komplexnosti má výrazným zpĤsobem formovat pĜípravu žákĤ na rodinný
život a životní role, podílet se na vytváĜení žádoucích postojĤ ke zdravému zpĤsobu života,
304
305
pozitivnČ ovlivnit jejich vztah k praktickým þinnostem a k práci a vytváĜet podmínky pro cílenou
životní a profesní orientaci žákĤ.
Tematické celky postihují široké spektrum námČtĤ a okruhĤ pro þinnosti žákĤ a jejich
poznávání dalších oblastí lidské þinnosti, kterému by se žáci mohli ve školním prostĜedí zbývat a
které jsou významné pro jejich bČžný praktický život. Bude zcela na vyuþujícím a jeho
pedagogických zámČrech, na podmínkách a vybavení školy, ale i zájmu žákĤ, jaké tematické celky
a hesla se budou realizovat. Žádný z tematických celkĤ, ani jejich obsah, není závazný. Vyuþující
mĤže modifikovat jednotlivá témata, zaĜadit vlastní, urþit jakým zpĤsobem, v jaké šíĜi a þasové
dotaci je bude zaĜazovat do vyuþování. Veškeré dovednosti a pracovní návyky žáci získávají
v pĜímých praktických þinnostech. Tematické celky a obsah uþiva nejsou urþeny výhradnČ dívkám,
ale pĜedmČt je svým komplexním pohledem na otázky života v rodinČ otevĜen všem žákĤm.
6. DítČ a jeho výchova v rodinČ
Narození dítČte. Duševní vývoj a výchova dítČte v prvním roce života. Batole a dítČ
pĜedškolního vČku. Fyzický, duševní a sociální rozvoj dítČte. Základní péþe o dítČ – hygiena,
výživa, oblékání, denní režim. Základní výchovné návyky. ZamČstnání dítČte – hry a hraþky. Péþe o
nemocné dítČ, dČtská onemocnČní a úrazy - prevence. ZdravotnČ postižené dítČ v rodinČ. DítČ a jeho
výchova v rodinČ. Pochvala, odmČna, trest. DĤslednost a tolerance. Osobnost dítČte. Jednotná
výchova v rodinČ. Neúplná rodina.
7. Zdravotní výchova
První pomoc – laická první pomoc pĜi poranČní menšího rozsahu, chování pĜi závažných
stavech a poranČní, pĜi volání odborné pomoci. Obvazová technika. Péþe o nemocné a staré lidi
v rodinČ. Základy domácího léþitelství. Léþivé byliny v domácnosti. Alternativní medicína a její
výhody i možná nebezpeþí. Základy kosmetické péþe. Péþe o plaĢ, vlasy, ruce a nohy – denní
hygiena, pĜípravky a pomĤcky. Zdravotní kosmetika. Kosmetika v životČ ženy i muže.
1. Vedení domácnosti
Ekonomický provoz, financování, rozpoþet, dokumentace. Optimální zpĤsob Ĝízení
domácnosti. Materiální vybavení, hygiena, bezpeþnost a hospodárnost provozu. Systém domácích
prací, jednoduchá údržba a opravy. DČlba práce v rodinČ.
2. Výživa v rodinČ
Výživa jako souþást zdravého životního stylu. VýbČr, nákup a skladování poživatin.
Konzervování a zavaĜování.. zpracování jednotlivých druhĤ potravin. Používání pochutin. Základní
postupy pĜi pĜípravČ pokrmĤ. Racionální výživa a moderní technologie. Využití moderní techniky.
Kultura stolování. Úprava stolu pro rĤzné pĜíležitosti. Obsluha u stolu.
PĜíprava pokrmĤ v pĜírodČ.
3. Kultura bydlení
Historie a vývoj bydlení. Domov a bydlení. Typy bytĤ – dispoziþní a provozní Ĝešení.
ZaĜízení bytu. Funkþnost a estetiþnost bydlení. Bytové doplĖky, dekorativní pĜedmČty – kvČtina
v bytČ, aranžování kvČtin. Péþe o životní prostĜedí v okolí bytu, domu.
Rekreaþní objekty a jejich specifika.
4. Kultura a odívání
Historie a vývoj odívání. OdČv z hlediska úþelnosti, zdraví, estetiky a ekonomiky, základní
šatník. Volba odČvu vzhledem k typu þlovČka, vČku, roþní dobČ, spoleþenské pĜíležitosti,
zamČstnání apod. Vkus a móda. OdČvní doplĖky. Udržování a ošetĜování odČvĤ, prádla a obuvi.
5. Ruþní práce a šití
OdČvní materiály – druhy a vlastnosti textilií, jejich rozeznávání. OdČvní pĜíprava. Ruþní
šití – technika ruþního šití. Drobné oprava a úpravy odČvĤ a prádla. Zhotovení jednoduchého
výrobku. Strojové šití – obsluha a údržba šicího stroje, zásady bezpeþnosti práce. Nácvik strojového
šití. Práce se stĜihem. Zhotovení výrobkĤ rĤzné nároþnosti. Háþkování, pletení – základní pracovní
pomĤcky, materiál, základy techniky pletení a háþkování. Zhotovení výrobkĤ rĤzné nároþnosti.
Další textilní techniky, napĜ.vyšívání, drhání, paliþkování, batikování, jiné materiály, pomĤcky,
základní postupy (volba podle zájmu žákĤ, regionálních zvykĤ apod.).
306
307
Úpravy a doplĖky ZPD VP ZŠ
ÚPRAVY A DOPLĕKY ZÁKLADNÍ PEDAGOGICKÉ
DOKUMENTACE VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU
ZÁKLADNÍ ŠKOLA
Schváleno MŠMT ýR dne 25. 8. 1998 pod þj. 25 018/98 - 22 s platností od 1. 9. 1998.
Odkazy na jednotlivé stránky se vztahují k publikaci VzdČlávací program Základní škola,
nakladatelství Fortuna, Praha 1996, 1. vydání ("zelená kniha").
Na základČ pĜipomínek a námČtĤ uvedených v diskusi uþitelĤ ke vzdČlávacímu programu
Základní škola v roce 1997 a na základČ prvotních zkušeností z realizace programu ve školní praxi
dochází k dílþím úpravám a doplĖkĤm.
Úpravy vzdČlávacího programu se zamČĜují na:
vysvČtlení a zpĜesnČní pĜístupĤ k organizaci a obsahu výuky,
zpĜesnČní jednotlivých osnovných hesel a požadavkĤ na žáky, na dílþí úpravy obsahu a rozsahu
uþiva,
odstranČní problémĤ formálního charakteru tak, aby byl vytvoĜen volnČjší prostor pro
rozhodování škol.
V intencích závČrĤ uvádČné diskuse se poþítá i s výraznČjší aktualizací a inovací programu,
avšak na základČ dlouhodobČjších zkušeností.
Uþební plán
K 1. 9. 1998 dochází k dílþí úpravČ uþebního plánu (VČstník MŠMT ýR - þerven 1998,
þást: Soubor pedagogicko - organizaþních informací pro škol. rok 1998/99) s tím, že u všech
pĜedmČtĤ 6. - 9. roþníku rozhoduje o þasové dotaci Ĝeditel školy. Je však nutné vyuþovat všem
pĜedmČtĤm uþebního plánu stanoveným pro pĜíslušný roþník, dodržet minimální poþet hodin pro
jednotlivé pĜedmČty v 6. - 9. roþníku a dodržet celkovou týdenní þasovou dotaci pro daný roþník.
Poznámky k uþebnímu plánu
Na stranČ 14 se novČ formulují body 7 a 8:
7. Obþanská výchova
Rodinná výchova
podle podmínek školy lze vyuþovat obČma pĜedmČtĤm integrovanČ, a to jako jednomu
komplexnímu pĜedmČtu s názvem Obþanská a rodinná výchova pĜi zachování celkové þasové
dotace.
8. TČlesná výchova
využívat možností uþebního plánu ke zvýšení poþtu hodin tČlesné výchovy všude tam, kde jsou
pro to vytvoĜeny odpovídající podmínky.
Obsah uþiva ýeského jazyka je koncipován jako celek pro 6. - 9. roþník, proto þlenČní do
jednotlivých roþníkĤ má doporuþující charakter a lze ho chápat jako návrh pro þtyĜi vyuþovací
hodiny týdnČ, který lze upravit podle konkrétních podmínek školy. Je nutné dbát však na to, aby
nebyla porušena návaznost jednotlivých témat.
Jazykové vyuþování
V þásti uþebních osnov Uþivo se upravuje:
1. roþník
stĜedník a uvozovky se pĜeĜazují do 2. roþníku.
2. roþník
do uþiva se zaĜazuje: stĜedník a uvozovky k heslu vČta - jednotka jazykového (Ĝeþového)
projevu;
z hesla: vČta a souvČtí se vypouští souvČtí;
vypouští se heslo: grafická podoba vČty a souvČtí.
3. roþník
heslo skladební dvojice se zpĜesĖuje na: základní skladebná dvojice;
heslo druhy slov se v pravém sloupci upravuje na poznávání a rozlišování slovních druhĤ kromČ
zájmen a pĜíslovcí.
V rámeþku Co by mČl žák umČt se vypouštČjí hesla:
skloĖovat podstatná jména;
urþovat osobu, þíslo a þas u sloves.
4. roþník
V obsahu uþiva (str. 22) se zpĜesĖují nČkterá osnovná hesla:
poznávání koĜenu a rozlišování þásti pĜíponové a pĜedponové u jednoduchých slov;
urþování slovních druhĤ - slov ohebných a neohebných;
urþování vyjádĜeného podmČtu;
psaní i/y v pĜíþestí minulém (bez zaĜazování do kontrolních cviþení);
rozlišování Ĝeþi pĜímé a vČty uvazovací - orientaþnČ;
sestavování jednoduché osnovy;
procviþování prostých popisĤ;
sestavování struþných telegramĤ;
psaní dopisu vþetnČ adresy - rodinným pĜíslušníkĤm, popĜípadČ kamarádovi.
V þásti Co by mČl žák umČt se vypouští:
odlišovat Ĝeþ pĜímou a vČtu uvozovací.
5. roþník
ýeský jazyk
V þásti uþebních osnov PĜístupy k obsahu a organizaci výuky se text doplĖuje a zaĜazuje
jako 4. odstavec:
S uþebnicemi ýeského jazyka je nutné pracovat diferencovanČ. Rozhodující pro þinnost uþitelĤ je
obsah uþiva uvedený v uþebních osnovách v þásti Uþivo. V 1. sloupci je uvedeno v heslech uþivo,
ve 2. sloupci pak, jakým zpĤsobem je nutné uþivo rozvíjet, rozlišovat, urþovat atd. Rozhodujícími a
urþujícími pro práci vyuþujícího jsou požadavky formulované v þásti oznaþené Co by mČl žák umČt.
ZávČr þásti PĜístupy k obsahu a organizaci výuky tvoĜí doporuþení:
308
V þásti Uþivo se upravuje:
ve sloupci vpravo se vypouští heslo - vytváĜení vztahu k jazyku;
u hesla podmiĖovací zpĤsob se doplĖuje u slovesa být.
Ze 4. do 5. roþníku se pĜesunují hesla:
slova jednoznaþná;
pĜímá Ĝeþ;
slovesný zpĤsob.
Z 5. do 6. roþníku se pĜesunují hesla:
309
pĜídavná jména odvozená od jmen zakonþených na - s/ský, ští;
druhy þíslovek - skloĖování þíslovek základních.
V þásti Co by mČl žák umČt se vypouští heslo:
pracovat s rĤznými typy souvČtí.
V obsahu uþiva vymezeného pro 6. - 9. roþník se v doporuþení pro obsah uþiva v
jednotlivých roþnících upravují, zpĜesĖují a doplĖují nČkterá osnovná hesla na:
Tvarosloví
doplĖuje se: pĜechodníky - pĜítomné vyskytující se v bČžné Ĝeþi
Psaní
Skladba
urþování vČty hlavní a vedlejší (nikoli druhy vedlejších vČt);
spojování vČt nejobvyklejšími spojovacími výrazy.
Za uvedenou Tabulí psacího písma se zaĜazuje text (str. 37):
PĜi nácviku psaní jednotlivých písmen a þíslic, pĜi osvojování a upevĖování si správných psacích
dovedností a návykĤ a pĜi vytváĜení základĤ celkové úpravy písemného projevu lze v
individuálních pĜípadech, po zvážení uþitele, použít vhodné pomocné liniatury.
Doporuþený sklon písma je 75 stupĖĤ. Požaduje se jednotný sklon a správnost spojování písmen.
PrĤmČrná velikost písmen stĜední výšky by mČla být 3 - 4 mm, horní a dolní délky 6 - 8 mm, a to v
rámci individuálního rukopisu v závČru 5. roþníku. U všech písemností žáka je kladen dĤraz na
þitelnost a úhlednost, ve 4. a 5. roþníku i na hbitost psaní.
Sloh
výtah z odborného textu uþebnic 6. roþníku.
Literatura
6. roþník
Tvarosloví
doplĖuje se heslo pĜeĜazené z 5. roþníku: þíslovky, jejich skloĖování.
7. roþník
Skladba
urþování podmČtu a slovního druhu, kterým je vyjádĜen (spojky, vztažné zájmeno, pĜíslovce).
Tvarosloví
procviþování a ovČĜování správného psaní velkých písmen (orientace v hlavním mČstČ, v
pĜíslušném regionu)
vyhledávání v textu (literárních ukázek, popĜ. textu jiných uþebnic pro 7. roþník).
Nauka o tvoĜen slov
užívání složených slov (rozdíl mezi þeským jazykem a nČmeckým jazykem).
V þásti Co by mČl žák umČt se doplĖuje heslo:
ovládat interpunkci (za oslovením psaní þárky mezi hlavní vČtou a vedlejší vČtou).
8. roþník
Skladba
v hesle souvČtí souĜadné (str. 29) se vypouští þást vpravo: vztažných zájem a pĜíslovcí
v hesle souvČtí souĜadné a podĜadné se doplĖuje vpravo: vyhledávat rĤzné spojovací výrazy a
urþit je
Tvarosloví
v hesle skloĖování jmen pĜejatých a cizích jmen vlastních se doplĖuje o: užití cizích vlastních
jmen v textu (z literatury a techniky)
9. roþník
u hesla disciplíny se doplĖuje jazykovČdy (orientaþnČ, s využitím školní, místní, þi mČstské
knihovny)
Pravopis
doplĖuje se: vlastní jména - procviþování pravopisu vlastních jmen (populárních osobností z
historie i souþasnosti)
310
Uvedený obsah uþiva je koncipován jako celek pro 6. - 9. roþník, vypouští se proto
mezititulky na str. 41 a 42.
Z obsahu uþiva se vypouští hesla:
na str. 42 - 43: metrum, básnické figury, romaneto;
na str. 43 u hesla drama se doplĖuje: absurdní drama (orientaþnČ).
Cizí jazyk
V oddíle PĜístupy k obsahu a organizaci výuky se upravuje:
na str. 44 vČta: Výklad prvkĤ gramatického systému je omezen na nezbytné minimum, žáci si
mluvnické uþivo osvojují pĜevážnČ lexikálnČ, tj. nacviþují tvary pĜímo v reálné komunikaci
mimo gramatický systém. Slovní zásoba...
na str. 45 se na závČr doplĖuje pokyn týkající se žákĤ s dyslexií nebo dysgrafií:
PĜi výuce cizímu jazyku je tĜeba dát zvláštní zĜetel na žáky, u kterých je diagnostikována dyslexie
nebo dysgrafie. Ve všech etapách výuky mají tito žáci právo na speciální pĜístup ze strany
vyuþujících. Uþitel jim neukládá úkoly, které nemohou vzhledem ke své poruše uspokojivČ plnit
(napĜ. pĜemíru psaní, hlasité þtení pĜed celou tĜídou).
RovnČž pĜi zjišĢování úrovnČ vČdomostí a dovedností žákĤ se volí formy zkoušení, které odpovídají
schopnostem žáka a na nČž porucha nemá negativní vliv. UplatĖuje se zejména ten druh projevu, ve
kterém má žák pĜedpoklady podávat lepší výkony. Doporuþuje se psát diktáty a kontrolní písemné
práce po pĜedchozí speciální pĜípravČ, pĜitom by jejich klasifikace nemČla zápornČ ovlivnit celkové
hodnocení.
Žáci, u kterých je objektivnČ zjištČna dyslexie nebo dysgrafie, mohou být po dohodČ školy s rodiþi
hodnoceni z cizího jazyka slovnČ, a to v souladu s platnou legislativou vztahující se k hodnocení a
klasifikaci žákĤ.
Úpravy uþebních osnov a požadavkĤ na žáky:
str. 46 - v þásti Co by mČl žák umČt: v prvním Ĝádku vypustit slovo produktivnČ;
str. 47 - v þásti Uþivo upravit heslo v levém odstavci na: mluvnické uþivo... (viz pĜíloha);
vzhledem k rozdílné úrovni žákĤ na základní škole lze rozsah a hloubku uþiva pĜizpĤsobit
daným možnostem;
v þásti Co by žák mČl umČt vypustit slovo pohotovČ a nahradit slovem jednoduše;
str. 47 - pod nadpis Rozpis mluvnického uþiva pro jednotlivé jazyka zaĜadit text: (ve všech
cizích jazycích mít na zĜeteli, že se žáci uþí jazyk pro úþely reálné komunikace a nikoliv pouze
pro znalost mluvnických pravidel).
311
Anglický jazyk
str. 48 - z uþiva o tvarosloví u podstatných jmen vypustit:
konkurence þlenĤ a pĜivlastĖovacích a ukazovacích zájem;
vyjadĜování þeských pádĤ (slovosledem i pĜedložkami);
str. 49 - u sloves vypustit:
trpný rod sloves s pĜedmČtem pĜímým;
gerundium s fázovými slovesy ...;
verbonominální konstrukce.
NČmecký jazyk
2. a 3. etapa (6. - 9. roþník)
str. 53
Skladba - uþivo: infinitiv prostý a závislý - jen lexikálnČ;
str. 54
PĜídavná jména - skloĖování po þlenu urþitém a neurþitém (požadavky na pĜesnost pĜizpĤsobit
úrovni tĜídy);
ýíslovky - zlomky, desetinná þísla jen lexikálnČ;
Slovesa - další nepravidelná slovesa dle výskytu v uþebnici a komunikativních potĜeb;
bČžné slovesné vazby.
Matematika
2. roþník
Z uþiva tématu Násobení a dČlení pĜirozených þísel v oboru násobilek se vypouštČjí hesla:
automatizace násobilek 2, 3, 4, 5;
automatizace dČlení v oboru probíraných násobilek (str. 61).
Z þásti Co by mČl žák umČt (str. 62) se vypouštČjí hesla:
spoje násobilek 2, 3, 4, 5;
dČlení v oboru násobilek 2, 3, 4, 5;
užívat násobení a dČlení v praktických situacích.
Automatizace násobilek se ponechává až do 3. roþníku. Ve 2. roþníku se žáci s násobením
v oboru násobilek a dČlením v oboru násobilek pouze seznamují a uþí se tyto poþetní výkony užívat
pĜi Ĝešení rĤzných praktických úloh ještČ bez úplné automatizace.
3. roþník
V uþivu tématu Násobení a dČlení v oboru násobilek a mimo obor násobilek v þíselném
oboru do 100 se upravuje heslo násobilky 6, 7, 8, 9 na:
násobilky 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9.
Ve 3. roþníku se násobilky a dČlení v oboru násobilek plnČ automatizuje.
5. roþník
Z uþiva tématu Rovinné obrazce, tČlesa, se vypouštČjí heslo a pĜevádí do rozšiĜujícího
uþiva
výpoþty povrchu kvádru a krychle seþtením obsahĤ jejich podstav a stČn.
Z þásti Co by mČl žák umČt se pak vypouští heslo:
vypoþítat povrch kvádru a krychle seþtením obsahĤ jejich podstav a stČn;
312
z hesla: Ĝešit úlohy z praxe na výpoþty obsahĤ obdélníku a þtverce, povrchu kvádru a krychle se
vypouští þást o povrchu kvádru a krychle.
ýást na str. 91 - PĜístupy k obsahu a organizaci výuky se doplĖuje na závČr o odstavec,
týkající se organizace výuky v 6. - 9. roþníku:
Obsah uþiva matematiky je koncipován pro 6. - 9. roþník jako celek, proto þlenČní do jednotlivých
roþníkĤ má doporuþující charakter a lze ho chápat jako návrh pro þtyĜi vyuþovací hodiny týdnČ a
který lze upravit podle konkrétních podmínek školy. Je však nutno dbát na to, aby nebyla porušena
návaznost jednotlivých témat. StejnČ tak je tĜeba chápat rozpis uþiva na aritmetické (algebraické) a
geometrické celky. Tedy neprobírat nejdĜíve uþivo aritmetiky (algebry) a pak uþivo geometrie, ale
jednotlivé tématické celky buć stĜídat nebo vČnovat napĜ. dvČ hodiny týdnČ aritmetice (algebĜe) a
dvČ hodiny týdnČ geometrii. Jaký postup si škola zvolí, je plnČ v její kompetenci.
Prvouka
V þásti oznaþené jako Uþivo se upravuje:
str. 94, levý sloupec, 4. bod se doplĖuje: ...okolí školy; udržování poĜádku ve tĜídČ, v prostorech
školy, v okolí školy;
str. 95, levý sloupec, 1. bod se doplĖuje: ...vztahy; jména þlenĤ rodiny, podobnosti...;
str. 95, levý sloupec, mezi 2. a 3. bod se vkládá nový text: - zamČstnání rodiþĤ.
Výchova ke zdraví
V þásti oznaþené jako Uþivo se upravuje a vypouští:
str. 117, levý sloupec
infekþní nemoci
péþe o pleĢ, vlasy, ruce a nohy
a kosmetické pĜípravky
hygiena práce, pracovní prostĜedí
str. 117, pravý sloupec
osvojení zpĤsobĤ podávání nápojĤ a základních lékĤ...
a kosmetické pĜípravky
úrazĤ
a skladování
(hádky, rozvod aj.)
péþe o novorozence a kojence v rodinČ
Doplnit za 6. bod: - péþe o dítČ v rodinČ
V þásti Co by mČl žák umČt na str. 120 jako první bod doplnit:
uvČdomovat si, že je správné a pro zdraví prospČšné naplĖovat volný þas pozitivními aktivitami,
a tak se úþinnČ chránit pĜed zneužíváním návykových látek.
PĜírodovČda
Obsah uþiva pĜírodovČdy je koncipován jako celek pro 4. - 5. roþník, vypouští se proto
mezititulky: 4. roþník (str. 110) a 5. roþník (str. 112).
V jednotlivých þástech uþebních osnov se upravuje:
313
Rozmanitost pĜírody
V þásti Uþivo se u obecnČ pĜedkládaných hesel (napĜ. plevele a jejich poznávání, houby
atd.) využívá pĜedevším rostlin z daného regionu.
V þásti Co by mČl žák umČt se vypouští odlišování nČkolika odrĤd, uvádČní pĜíkladĤ odrĤd
rostlin.
Neživá pĜíroda, rostliny i živoþichové v zimČ
V þásti - Co by mČl žák umČt se vypouští vysvČtlení pĜíþin zvČtrávání hornin a nerostĤ.
PĜírodní spoleþenstva na jaĜe
V þásti Co by mČl žák umČt se vypouští a upravuje:
...uvést charakteristiku základních ekosystémĤ;
vČdČt, jak zasadit stromek, keĜ nebo vypČstovat nČkterou z bČžných zelenin, pĜípadnČ si vše
vyzkoušet v praxi.
TĜídČní organismĤ
V þásti Co by mČl žák umČt se vypouští:
slovo principy, pojem "diakritických znakĤ" se nahrazuje pojmem "výrazných znakĤ";
užívat tĜídČní organismĤ na skupiny podle diakritických znakĤ.
Vyjmenované živoþichy je možno zamČnit za jiné podle výskytu v regionu, je však nutno
zachovat systematické zaĜazení (napĜ. brouka za brouka).
ýlovČk, jeho životní podmínky a vztahy k prostĜedí
V þásti Uþivo se pĜeĜazuje uþivo o kladce a parním stroji do "PĜíkladĤ rozšiĜujícího uþiva".
V þásti Co by mČl žák umČt se vypouští: popsat a prakticky pĜedvést využití bezpeþných
elektrospotĜebiþĤ.
V þásti uþebních osnov PĜístupy k obsahu a organizaci výuky se text uvedený na str. 115
nahrazuje novým:
PĜírodovČda navazuje organicky svým obsahem na uþivo prvouky v 1. - 3. roþníku. Je v kompetenci
uþitele pĜeskupovat jednotlivé tématické celky podle daných regionálních podmínek a vzhledem k
sezónnímu charakteru nČkterých tématických celkĤ (Rozmanitost pĜírody, PĜírodní spoleþenstva na
jaĜe ap.). Také kombinace uþiva vlastivČdy a výchovy ke zdraví s obsahem pĜírodovČdy je plnČ v
kompetenci uþitelĤ. NapĜ. tématický celek "Zdraví, osobní hygiena, režim dne, první pomoc" je
možno vhodnČ spojit s uþivem pĜírodovČdy o þlovČku.
UvádČné námČty k þinnostem nejsou povinné, realizují se vždy ty, pro které jsou na škole podmínky
a pomĤcky. RozšiĜující uþivo je nadstandardní a je urþeno pouze pro pĜípad, kdy jsou pro jeho
realizaci vhodné podmínky a zájem žákĤ.
Osvojování uþiva je založeno pĜevážnČ na pozorování, srovnávání a dalších aktivních þinnostech.
UplatĖují se též ekologické hry, modelové situace i vlastní zkušenosti žákĤ (napĜ. z domova, chaty,
poslechem rozhlasu, televize). DĤslednČ se využívá regionálního principu, což umožĖuje i co
nejvíce þinností s pĜírodninami i práci pĜímo v terénu (školní zahrada, blízké okolí školy). PĜístup k
uþivu je tedy neverbalistický. Žáky proto nelze pĜesycovat množstvím pojmĤ, je tĜeba spíše dbát na
porozumČní a ekologické myšlení ve vztahu k pĜírodČ i k celému životnímu prostĜedí jako celku.
VlastivČda
výuku historie, ale jedná se o zcela elementární pĜiblížení nČkterých vybraných významných
osobností a událostí þeských dČjin a hlavních etap vývoje þeské spoleþnosti?
Chemie
V kapitole 12. Chemie ve spoleþnosti se v levém sloupci doplĖuje a upravuje text na:
Otravné a jedovaté látky a zásady chování obyvatelstva v pĜípadČ úniku tČchto látek do životního
prostĜedí.
V oddílu Co by mČl žák umČt se doplĖuje:
uvést pĜíklady otravných a jedovatých látek, které by mohly pĜi provozních haváriích uniknout
do životního prostĜedí a uvést pĜíklady správného chování obyvatelstva.
Fyzika
Obsah uþiva fyziky je koncipován jako celek pro 6. - 9. roþník, vypouští se proto
mezititulky: 6. - 7. roþník (str. 138) a 8. - 9. roþník (str. 171).
V kapitole 4 SvČtelné jevy v þásti Uþivo, levý sloupec 2. odst. shora vypustit slova "lom
svČtla na rozhraní dvou prostĜedí".
V kapitole 6 Energie a její pĜemČny v þásti Uþivo, pravý sloupec, 5. bod shora má být: mČĜení teploty tání krystalické látky.
V þásti PĜístupy k obsahu a organizaci výuky se druhý odstavec zdola nahrazuje
následujícím textem: Posloupnost kapitol, jak je uvedena v tomto projektu, není pro školu závazná.
Škola si strukturu uþiva mĤže sama pĜizpĤsobit podle svých potĜeba podmínek tak, aby jí co nejlépe
vyhovovala.
PĜírodopis
Obsah uþiva pĜírodopisu je koncipován jako celek pro 6. - 9. roþník, vypouští se proto
mezititulky: 6. roþník (str. 151), 7 roþník (str. 155) a 8. - 9. roþník (str. 159).
V jednotlivých tématech se upravuje:
ZemČ a život
Do PĜíkladĤ rozšiĜujícího uþiva se pĜeĜazuje:
orientovat se v názorech na vznik ZemČ a života;
rozlišovat vybrané organické a anorganické látky.
JednobunČþné organismy
Upravuje se na:
bakterie, stavba tČla a význam.
Vypouští se:
vývoj bakterií.
MnohobunČþné organismy
Vypouští se:
kreslit pĜipravené nebo trvalé mikropreparáty;
zacházet s houbami a pokrmy z nich;
urþit nČkteré druhy lišejníkĤ.
V kapitole PĜístupy k obsahu a organizaci výuky (str. 126), pĜedposlední vČta odstavce, je
upravena takto: Uþivo tématického celku Obrazy z þeských dČjin nelze chápat jako systematickou
314
315
Vyšší rostliny
Vypouští se a pĜeĜazuje do rozšiĜujícího uþiva:
kreslit a popisovat mechy;
urþit nČkolik druhĤ mechĤ, kapradin.
"Doporuþuje se však, vzhledem...". Tato vČta se nahrazuje novou vČtou: "Uþitelé mohou zvolit
vlastní uspoĜádání tématických okruhĤ v jednotlivých roþnících zcela podle svých zámČrĤ, tj.
rozhodují o tom, kterým tématickým okruhĤm a v jaké posloupnosti bude vyuþováno v konkrétních
roþnících základních školy."
DČjepis
První skupiny strunatcĤ
Vypouští se a pĜeĜazuje se do rozšiĜujícího uþiva:
srovnávat diakritické znaky rĤzných druhĤ ryb.
Nahosemenné rostliny
rozlišovat semena jehliþnanĤ.
Ptáci
Ĝády ptákĤ.
Krytosemenné rostliny
pracovat s atlasy k urþování rostlin;
rozlišovat nČkterá semena a plody nahosemenných rostlin.
Poznámka: ýeledi rostlin se neprobírají všechny, záleží na rozhodnutí uþitele, kterým se,
zejména v daném regionu, bude vČnovat. Totéž platí i o hospodáĜsky dĤležitých rostlinách.
Savci
uvést nČkteré.
Stavba tČla a funkce jednotlivých orgánĤ þlovČka
jednoduché cviky proti únavČ a bolestem páteĜe;
shromažćovat samostatnČ údaje o problematice životního stylu a zpracovávat je.
V þásti uþebních osnov PĜístupy k obsahu a organizaci výuky na závČr str. 164 zaĜadit text:
PĜedkládaný obsah uþiva sleduje tĜi základní hlediska: vývojové, ekologické a systematické. Pokud
nČkterým uþitelĤm vývojové hledisko od nejnižších k vyšším organismĤm nevyhovuje, mohou si
posloupnost uþiva v rámci celého obsahu pĜizpĤsobovat podle svého uvážení , ovšem tak, aby
nenarušili výše jmenovaná hlediska a splnili standard základního vzdČlání. Pokud napĜíklad
nepovažují za vhodné stĜídat uþivo zoologie s botanikou, mohou si celky zoologie a botaniky
spojovat. Toto pĜizpĤsobování platí i o alternativních osnovách s výrazným ekologickým
zamČĜením.
ZemČpis
Obsah uþiva zemČpisu je koncipován jako celek pro 6. - 9. roþník, vypouští se proto
mezititulky: 6. - 7. roþník (str. 167) a 8. - 9. roþník (str. 171).
V þásti PĜístupy k obsahu a organizaci výuky (str. 176) se vypouští druhá vČta úvodního
odstavce "Uþivo zemČpisu se doporuþuje realizovat..." a závČreþná vČta tohoto odstavce:
316
V þásti Specifické cíle (str. 177) se úvodní vČta doplĖuje textem: Hlavním posláním výuky
dČjepisu je stimulace obþanské potĜeby hledání koĜenĤ aktuálních spoleþenských jevĤ a vlastní
historické identity.
V þásti PĜístupy k obsahu a organizaci výuky (str. 177) se vČta: VýbČr uþiva je proveden...
formuluje takto: VýbČr uþiva je proveden tak, aby žáci získali komplexní pĜedstavu o klíþových
momentech vývoje národních a svČtových dČjin.
Na str. 178 v þásti Co by mČl žák umČt se bod – vyjmenovat hlavní období historie
nahrazuje požadavkem: porozumČt periodizaci dČjin.
V þásti Uþivo tématického celku PravČk str. 179 se nahrazuje formulace - vČdecký výklad
vzniku svČta novým textem: výklad vzniku svČta a þlovČka na principech vČdeckého poznání.
Ve stejném tématickém celku v þásti Co by mČl žák umČt se nahrazuje text - struþnČ
charakterizovat souþasný vČdecký názor na vznik svČta a þlovČka textem novým: struþnČ objasnit
problém vzniku svČta a þlovČka na základČ dosavadních vČdeckých poznatkĤ.
Na str. 182 - 1. Ĝádek - malé poþáteþní písmeno v oznaþení: cyrilometodČjská misie.
Na str. 183 v þásti Uþiva tématického celku NovovČk v oddíle Poþátky novovČku zmČnit
text: - zaostávání stĜední a východní Evropy za Evropou západní na formulaci: - diferenciace
spoleþenského vývoje v evropských zemích.
Obþanská výchova
Obsah uþiva obþanské výchovy je koncipován jako celek pro 6. - 9. roþník, vypouští se
proto mezititulky: 6. - 7. roþník (str. 189) a 8 - 9. roþník (str. 196).
V þásti PĜístupy k obsahu a organizaci výuky - str. 189 nahradit poslední vČtu textem:
- "V rámci výuky je vhodné nČkterá témata se spoleþnými prvky propojovat, uþivo obohacovat o
rozšiĜující i vlastní námČty a využívat aktivizujících metod a forem práce. VzdČlávání je tĜeba
plánovat a organizovat v souladu s psychosociálním vyzráváním žákĤ, jejich poznávacími
možnostmi a rozšiĜující se životní zkušeností. V této souvislosti se doporuþuje Ĝadit témata takto:
Naše škola, naše obec; Náš region, naše vlast; Život ve spoleþnosti; Kulturní dČdictví; Majetek,
vlastnictví, hospodaĜení; Globální problémy lidstva; ýlovČk a morálka; ýlovČk a lidská práva;
ýlovČk jako osobnost; ýlovČk a citový život; ýlovČk a právo; ýlovČk a obþanský život; ýlovČk a
rodinný život; ýlovČk a pracovní život; Stát a právo; Stát a hospodáĜství; Nadnárodní spoleþenství;
Životní perspektivy."
V þásti uþebních osnov Co by mČl žák umČt - str. 190 nahradit slovo zvyky slovem
zvyklosti a doplnit text: regionální (národní) zvyklosti a obyþeje v prĤbČhu roku a zdĤvodnit, proþ
slavíme národní (státní) svátky.
V þásti uþebních osnov Co by mČl žák umČt se upravuje: str. 191
vypouští se text: - správnČ rozeznat odlišnosti v zacházení... a ve zpĤsobech jeho užívání a
nahrazuje se novým textem: - uvést, co všechno mĤže tvoĜit majetek jednotlivce, rodiny, obce a
státu
doplĖuje se: - vyjmenovat hlavní zpĤsoby a zdroje získávání majetku.
V uþivu tématického celku ýlovČk a lidská práva: - str. 193 doplnit do 4. bodu do závorky
Úmluva o právech dítČte.
317
Na základČ posouzení mezipĜedmČtových vztahĤ s pĜedmČtem Rodinná výchova dochází v
uþebních osnovách k následným úpravám:
název tématického celku ýlovČk a dospívání na str. 195 se mČní na ýlovČk jako osobnost.
Obsah uþiva se upravuje:
pojem osobnosti þlovČka, typy osobností, dČdiþné a získané vlastnosti a vlohy, možnosti
jejich dalšího ovlivĖování;
tČlesné, duševní a sociální promČny þlovČka v prĤbČhu života; znaky a rozdíly tČlesné,
duševní, citové a sociální zralosti;
osobní vlastnosti, dovednosti a schopnosti þlovČka; osobní nedostatky þlovČka, zpĤsoby
jejich pĜekonávání;
charakter þlovČka, jeho utváĜení; kladné a záporné charakterové vlastnosti, zpĤsoby
posilování kladných vlastností;
sebehodnocení, sebepoznání a sebevýchova; seberegulace, volní vlastnosti, volní aspekty
jednání, pČstování vĤle;
pĤsobení malých a velkých sociálních skupin na osobnost dospívajícího; význam
vrstevnických skupin;
volný þas, vhodné a nevhodné zpĤsoby využívání volného þasu, pČstování kulturního
životního stylu.
V textu Co by mČl žák umČt, str. 195, se pĜedĜazuje text:
na pĜíkladech vysvČtlit a zdĤvodnit, jaký význam má rozvíjení vybraných kvalit osobností
þlovČka pro jeho další život. V následném bodČ zamČnit výraz "životní cyklus þlovČka" na výraz
"lidský život". V tomto bodČ se vypouští obsah závorky.
Na str. 196 v textu Co by mČl žák umČt se vypouští 4. bod.
Na str. 197 se upravuje obsah tématického celku ýlovČk a rodinný život:
volba životního partnera, mravní a právní pĜedpoklady pro uzavĜení manželství, právní aspekty
rodinného života;
význam zákona o rodinČ, péþe státu o rodinu, mravní a právní ochrana manželství a rodiþovství;
vztah rodiþĤ k dítČti, mravní a právní odpovČdnost rodiþĤ za péþi o dČti a za jejich výchovu;
práva dítČte v rodinČ;
konflikty v rodinných vztazích, úþinné zpĤsoby Ĝešení neshod a konfliktĤ v rodinČ (vztahu);
pĜíþiny rozvodovosti, mravní a právní následky rozvodu, vliv disharmonických vztahĤ mezi
rodiþi na dítČ;
funkce a náplĖ þinnosti institucí rodinného a manželského poradenství, jejich význam pĜi Ĝešení
rodinných problémĤ;
náhradní rodiþovská péþe, její mravní a právní aspekty, orgány sociální péþe o matku a dítČ.
Text þásti Co by mČl žák umČt na str. 197 a 198 se upravuje:
objasnit, jaký význam má zodpovČdná volba životního partnera pro další život þlovČka;
uvést, které faktory mohou mít vliv na rozhodování þlovČka o volbČ životního partnera, resp.
které jsou pro volbu vhodného partnera rozhodující;
vysvČtlit, za jakých podmínek mĤže þlovČk uzavĜít manželství a které okolnosti jsou dĤležité
pro uznání platnosti manželství;
objasnit, v þem spoþívá podstata právní ochrany manželství a rodiþovství, uvést pĜíklady péþe
státu o mladou rodinu;
objasnit, jaký význam má mravní a právní ochrana dítČte v pĜípadČ rozvodu jeho rodiþĤ, resp. v
situaci jeho osiĜení;
uvést, jaká základní práva mohou rodiþe uplatĖovat vĤþi sobČ navzájem a jaké základní
povinnosti mají vĤþi svým dČtem;
popsat základní práva nezletilých dČtí v rodinČ, uvést pĜíklady základních povinností dospČlých
dČtí vĤþi svým rodiþĤm;
uvést pĜíklady þinnosti vybraných institucí rodinného a manželského poradenství, vysvČtlit, jaké
problémy mohou rodinČ (manželĤm) pomoci Ĝešit;
vysvČtlit rozdíl mezi pČstounskou péþí a osvojením a uvést, jaké právní následky jsou s tČmito
dvČma formami náhradní rodinné péþe spojeny;
vysvČtlit, v þem spoþívá podstata právní ochrany dítČte v situaci, kdy je ze strany rodiþĤ
zanedbávána pĜimČĜená péþe o jeho potĜeby.
V obsahu uþiva tématického celku ýlovČk a obþanský život, str. 199, se upravuje:
4. bod se nahrazuje textem:
obþanské právo jako souþást soukromého práva; obþanskoprávní vztahy, typy
obþanskoprávních vztahĤ; význam obþanského zákoníku pro ochranu obþanskoprávních
vztahĤ;
vypouští se 5. bod;
v 6. bodČ se upravuje: typy obþanskoprávních smluv...
Obsah uþiva tématického celku ýlovČk a právo (str. 200) se upravuje takto:
slovo prokuratura se nahrazuje slovním spojením státní zastupitelství;
do 6. bodu na konec za stĜedník doplnit: vČková hranice a podmínky trestní odpovČdnosti;
doplnit nový text: opatĜení a zákony související s podáváním alkoholických nápojĤ dČtem a
mladistvým a vztahující se k nákupu, držení a výrobČ drog; prevence trestné þinnosti.
Na str. 201 v þásti Co by mČl žák umČt se upravuje:
slovo prokuratura se nahrazuje slovním spojením státní zastupitelství.
V obsahu uþiva celku Stát a právo na str. 201 se pátý bod nahrazuje textem:
zastupitelské orgány, jejich význam, úrovnČ; komunální a parlamentní volby, jejich význam;
volební právo aktivní a pasivní.
Na str. 203 v tématickém celku Nadnárodní spoleþenství se obsah uþiva upravuje:
pĜíklady mezinárodní ekonomické, politické a kulturní spolupráce; dĤvody zaþleĖování státĤ do
mezinárodních struktur;
formy hospodáĜské a kulturní spolupráce mezi zemČmi Evropy, integraþní snahy a procesy,
problémy evropské integrace; podmínky þlenství v EU;
mezinárodní spolupráce na úrovni vládních a nevládních organizací; mezinárodní nadace,
mezinárodní obchod;
otázky kolektivní bezpeþnosti, význam NATO pĜi zajišĢování kolektivní bezpeþnosti; zpĤsoby
pĜekonávání napČtí a konfliktĤ;
nejvýznamnČjší mezinárodní spoleþenství a jejich orgány.
Na str. 203 v þásti Co by mČl žák umČt tématického celku Nadnárodnostní spoleþenství,
tĜetí bod upravit:
uvést pĜíklady þinnosti nČkterých významných mezinárodních spoleþenství a organizací (EU,
OSN, Unesco, UNICEF, WHO).
318
319
Rodinná výchova
V þásti uþebních osnov nazvané Uþivo se upravuje:
str. 207, levý sloupec nahradit novým textem:
rodina - postavení a role ženy a muže v rodinČ;
vliv rodinného prostĜedí na rozvoj osobnosti dítČte;
dospívající, jeho komunikace v rodinČ, mezigeneraþní konflikty, problémy spojené se vstupem
do samostatného života;
praktické otázky rodinného života, které mohou mít vliv na stabilitu rodiny a zdraví jejích
þlenĤ;
pĜedþasná tČhotenství, manželství nezletilých a jejich mravní a ekonomické dĤsledky;
V þásti PĜílohy rozšiĜujícího uþiva na str. 213 se vypouští þást:
sexuálnČ motivovaná kriminalita.
náhradní péþe (rodinná, institucionální) a jejich formy;
komunikace mezi vrstevníky ve škole a mimo ni, ve spoleþnosti dospČlých;
str. 207, pravý sloupec, poslední odrážku vypustit a nahradit textem:
sestavování návrhu rodinného rozpoþtu.
V þásti Co by mČl žák umČt se upravuje na str. 208:
vypouští se požadavky;
chápat, že v souvislosti s narozením...;
uplatĖovat zásady hygieny a ochrany zdraví...;
zaĜazuje se nový text:
zdĤvodnit význam hmotného zabezpeþení rodiny a orientovat se v problémech hmotnČ
nezajištČné rodiny mladistvých partnerĤ.
ýást oznaþená jako Uþivo na str. 208 se v levém sloupci nahrazuje novým textem:
osobnost þlovČka, vývoj a formování osobnosti v hlavních etapách života;
duševní a tČlesné zdraví, základní podmínky pro zachování a regeneraci sil (psychická a fyzická
zdatnost);
situace ohrožující zdravý vývoj osobnosti (možnosti jejich pĜedcházení, Ĝešení vzniklých
problémĤ);
vyrovnávání se s problémem "únik" do uzavĜenosti, agrese, toxikomanie;
sebepoznávání a sebevýchova, význam sebeovlivĖování a seberegulace z hlediska zdraví
jedince.
V þásti Co by mČl žák umČt - str. 208 se vypouští:
chápat pojem osobnost....
V þásti Uþivo - str. 209 se upravuje takto:
levý sloupec
vypouští se - životní rytmy a zdraví...;
nemoc v rodinČ, ošetĜování...;
etické vztahy k nemocnému...;
rekonvalescence po nemoci...;
novČ se zaĜazuje jako 3. bod - pomoc nemocným a zdravotnČ handicapovaným;
pravý sloupec
vypouští se þást textu - "nácvik ošetĜování nemocného þlena rodiny (modelové situace);
vypouští se - sestavování vlastních programĤ péþe o osobní zdraví...
Z obsahu Uþiva na str. 210 v levém sloupci se vypouští text:
odborná a populárnČ nauþná literatura; názory odborníkĤ... a pĜevádí se do rozšiĜujícího uþiva.
ýást oznaþená jako Uþivo se dále upravuje v levém sloupci:
str. 212 pĜedĜazuje se heslo:
promČny þlovČka v období dospívání a jejich prožívání;
v þásti - konflikty v mezilidských a partnerských vztazích se vypouští slovo "mezilidských";
vypouští se þást textu - postoje k sexualitČ a sexuálnímu chování... až po deviantní chování - a
ponechává se pouze: - sexuální zneužívání a zpĤsoby ochrany pĜed ním.
VypouštČný obsah uþiva se pĜevádí do rozšiĜujícího uþiva
sexualita a zákon..., heslo se pĜevádí do obsahu uþiva obþanské výchovy.
str. 213 - vypouští se:
pozitivní životní cíle a hodnoty...;
opatĜení a zákony související s podáváním...; heslo se pĜevádí do obsahu uþiva obþanské
výchovy.
str. 215, pravý sloupec:
bod 3 se doplĖuje novým textem: klasifikace zranČní, polohování, obvazová technika aj.
V þásti PĜístupy k obsahu a organizaci výuky (str. 216):
vypouští se 2. odstavec o þlenČní práce do roþníkĤ,
doplĖuje se pĜed poslední odstavec
V pĜípadČ "doporuþeného hudebního minima" se jedná pĜedevším o soubor požadavkĤ na
hudební dovednosti, schopnosti, hudební aktivity žákĤ, kterými by mohli žáci disponovat na
konci každého roþníku. Doporuþené hudební minimum pĜedstavuje jeden z výchozích bodĤ
uþitelovy hudebnČ výchovné práce s žáky.
Další úpravy:
str. 217 a dále - oznaþení Co by žák mČl umČt zamČnit za: Doporuþené hudební minimum;
všeobecnČ formulaci "pracovat nejménČ s 10 písnČmi..." zamČnit za "pracovat alespoĖ s 10
písnČmi a 4 (popĜ. 8 - viz vyšší roþníky) poslechovými skladbami a aktivnČ využívat hudebnČ
pohybové hry v hudebnČ výchovném procesu"
od 5. roþníku výše - formulaci "obmČĖovat a tvoĜit hudební motivy (jednoduché doprovody
atp.)..." zamČnit za "podle stupnČ hudebního rozvoje používat orffovské nástroje (tvorba
hudebních motivkĤ, jejich obmČna, tvorba pĜedeher, meziher a doher...) a nástroje klasické (žáci
ZUŠ, hudebních kurzĤ apod.).
str. 219 - 3. roþník - formulaci "odlišovat hudbu urþenou k slavnostním pĜíležitostem..." zamČnit
za "odlišovat hudbu slavnostní (slavnostní pochod, fanfáry apod.) od hudby jiných
druhĤ a žánrĤ (napĜ. taneþní, smuteþní, ukolébavku, rock apod.)
str. 218 - levý sloupec 3. roþník - poslední heslo bude znít: hudba slavností (slavnostní pochod,
fanfáry)
str. 219 heslo rock a taneþní pohyb (poslední v 3. roþníku) se vypouští
str. 220 - 4. roþník - vČtu "vypracovávat notový záznam "svých melodií" nahradit textem: podle
stupnČ hudebního rozvoje graficky (linkou - prĤbČh melodie, notami) zaznamenávat vlastní
hudební nápady (motivky, jednoduché popČvky, melodii apod.)
str. 223 - formulaci "hrát jednoduché skladbiþky..." zamČnit za "podle stupnČ hudebního rozvoje
a hráþských dovedností hrát jednoduché skladbiþky a náznaky zvukové podoby hudby
jednotlivých hudebních slohĤ"
V 1. - 5. roþníku zĤstává þlenČní uþiva do jednotlivých roþníkĤ, nemČní se ani vymezený
obsah uþiva a hudební þinnosti.
Obsah uþiva hudební výchovy pro 6. - 9. roþník je koncipován jako celek, vypouští se
proto mezititulky 6. roþník a 7. - 9. roþník (str. 221 a 222). ýást oznaþená jako Uþivo se pro 6. - 9.
roþník upravuje takto:
Levý sloupec
notace - g - c3 (houslový klíþ)
triola
posuvky (kĜížek, bé, odrážka)
akord, terciová stavba (1, 3, 5, 7, 9)
subdominanta
tónina; transpozice
protimelodie - riff
pĜedtaktí
coda
skladebná technika
kontrast v hudbČ
320
321
Hudební výchova
cyklická skladba (symfonie, symfonická báseĖ); vČta a její forma v cyklické skladbČ (sonátová
forma, variace, rondo)
opera, libreto; partitura
lidová píseĖ
mateník (stĜídání dvoudobého a tĜídobého taktu)
duo (duet), trio (tercet), kvarteto (kvartet)
gotika, renesance, baroko, klasicismus, romantismus
impresionismus, expresionismus a umČlecké smČry (artificiální) hudby 20. století
kramáĜská píseĖ, lidovka, kabaretní píseĖ, šanson, jazz a swing, country and western rhytm and
blues, rock - and - roll, big beat a další typy (nonartificiální) hudby)
evergreen
epizody ze života skladatelĤ tzv. vážné a populární hudby
lidový tanec; spoleþenský tanec; tanec v kabaretu a muzikálu
balet; moderní výrazový tanec
nadání - genialita; inspirace - epigonství
umČní a kýþ
Pravý sloupec
ZmČny budou pouze v prvním odstavci v 6. roþníku, respektive ve spoleþném odstavci
hovoĜícím o hlasové výchovČ v 6. - 9. roþníku. ZnČní upraveného textu:
upevĖování již osvojených pČveckých dovedností a jejich prohlubování: nasazení tónu, dýchání,
vokalizace, frázování, rozšiĜování hlasového rozsahu; hlasová hygiena v dobČ mutace; uplatĖování
dĜíve osvojených intonaþních dovedností v durovém i mollovém tónorodu (s oporou o tóny
tónického kvintakordu); 6. stupeĖ v dur i moll; terciové postupy v dur i moll, chromatické postupy,
stĜídavý pĤltón vrchní a spodní; jednoduchý dvojhlas (lidový, volný, polyfonnČ vedený), poþátky
trojhlasu; zpČv lidových písní (þeských i jiných národĤ); zpČv umČlých písní (vytvoĜených
skladateli z oblasti tzv. vážné hudby i hudby populární) a vokálních skladbiþek charakteristických
pro jednotlivá hudební období; melodizace a rytmizace krátkých textĤ.
Po tomto prvním odstavci pĜijdou po sobČ odstavec 2, 3, 4 a 5 ze 6. roþníku [pĜiþemž v
odstavci opera se do závorky pĜidá Národní divadlo ve znČní: (vþetnČ þeské národní opery +
Národní divadlo)]. Dále pak následují odstavce 2 - 7 ze stávajícího 7. - 9. roþníku.
Ve výtvarné výchovČ je tak dán prostor k seberealizaci, jedineþnosti i mnohosti vyjadĜování žákĤ,
které tvoĜí základ výchovy k empatii, toleranci a otevĜenosti.
Základní prostĜedky k dosahování tČchto cílĤ jsou vlastní þinnosti žákĤ v neomezené škále
výtvarných vyjadĜovacích prostĜedkĤ, materiálĤ a technik. Ty uþitelé volí v závislosti na jasnČ
formulovaných problémech, obsazích a námČtech výtvarných prací.
Výtvarné umČní a výtvarná kultura jsou zdrojem obnovování a obohacování vztahu þlovČka a svČta,
nikoliv pĜedmČtem osvojení si pasivních vČdomostí.
Konkrétní výtvarná díla se stávají východiskem pro dialog uþitele a žáka, smČĜující k prožívání a
chápání mnohostrannosti a rĤznorodosti skuteþnosti a jejich vyjadĜování.
Vlastní výtvarné þinnosti žákĤ a pĜibližování promČn výtvarného umČní se smČjí vzájemnČ
pozitivnČ ovlivĖovat a podporovat.
Poznámka:
Vzhledem k tomu, že výtvarná výchova je pĜedevším pĜedmČtem þinnostním, je pro výuku
doporuþována alespoĖ dvouhodinová dotace, kterou mĤže Ĝeditel podpoĜit využitím disponibilních
hodin, které mu nabízí uþební plán od šestého roþníku.
V prvním až tĜetím roþníku se jeví jako potĜebné citlivČ propojovat pĜedmČt výtvarná
výchova s praktickými þinnostmi. Oproti þlenČní stávajících osnov po tĜech roþnících doporuþujeme
þlenČní obsahu na 1. - 3. , 4. a 5. , 6. - 9. roþník.
Doporuþené výtvarné prostĜedky a materiály uvedené na stranČ 226, 228 a 231 je možné
využít ve všech roþnících. KromČ zde uvedených tradiþních výtvarných prostĜedkĤ a technik je
možné obohatit je o nové, dosud chápané jako "nevýtvarné" (napĜíklad: materiálové experimentace,
alchymie, absurdity, vizuální férie...).
Výtvarná výchova
Text þásti uþebních osnov PĜístupy k obsahu a organizaci výuky na str. 224 - 225 se
vypouští a nahrazuje se následujícím:
Na základČ uþebních osnov si uþitel mĤže vytvoĜit osobitou modifikaci koncepce výtvarné výchovy.
PĜi její tvorbČ doporuþujeme vycházet z þetných dostupných inspiraþních zdrojĤ (uþebnic,
odborných þasopisĤ, katalogĤ, monografií a dalších publikací, vþetnČ pravidelných návštČv výstav a
sledování promČn souþasného výtvarného umČní). Zde by mČl nacházet východiska pro osobitý
výbČr a konkretizaci obsahĤ výtvarných þinností a s nimi spojených námČtĤ a úkolĤ.
PĜi této konkretizaci je nutné, aby uþitel respektoval odlišné osobnostní pĜedpoklady a zkušenosti
žákĤ, rĤznorodost jejich zájmĤ a jejich vlastní prožitky. Hlavním inspiraþním zdrojem výtvarné
výchovy jsou široké interakce žákĤ se svČtem a se sebou samým.
Specifiþnost postavení výtvarné výchovy spoþívá v rozvíjení jedineþných možností dialogu se
svČtem. Ten je založen na smyslovém vnímání, obrazném (výtvarném) chápání a prožívání svČta ve
všech jeho mČnících se strukturách a koncepcích.
Otevírání pĜirozených (byĢ skrytých) vnitĜních potĜeb, obohacování schopností žákĤ, jejich
smyslového a obrazného (výtvarného) vnímání, prožívání a chápání svČta, lidí a sebe sama, tvoĜí
základ možnosti výtvarného vyjadĜování jako jedineþného zpĤsobu komunikace.
322
V 13. tématickém celku: Provoz a údržba domácnosti v þásti Drobná domácí údržba z
dĤvodu bezpeþnosti žákĤ nabývá heslo ElektrikáĜské práce charakter volného námČtu þinnosti a
upravuje se:
elektrikáĜské práce:
žárovka, zásuvka, vidlice, jistiþ, domácí spotĜebiþe;
pravidla bezpeþnosti práce s elektrickými zaĜízeními a spotĜebiþi;
modelování rizikových situací a jejich Ĝešení;
praktické dovednosti: výmČna žárovky, jistiþ ap. s ohledem na bezpeþnost práce.
TČlesná výchova
Specifické cíle
s. 244, odst. 2, poslední vČta - vložit slova: ...hygiena, výživa, úrazová zábrana...
PĜístupy k obsahu a organizaci
s. 245, odst. 3, 3. vČta - vložit výraz v závorce ...soubor námČtĤ (poznatkĤ, organizaþních þi jiných
dovedností, þinností) a výstupĤ...
Uþivo
s. 250 - vložit mezi 10. a 11. odrážku novou: - aplikovaná jógová cviþení nebo cviþení jiných
zdravotnČ zamČĜených pohybových systémĤ (uþitel musí pĜed zaĜazením tČchto þinností do výuky
nejprve sám bezpeþnČ zvládnout techniku tČchto cviþení);
323
s. 251 na závČr se zaĜazuje nový text: - þinnosti na lezeckých stČnách a na pĜekážkových drahách þi
trenažérech (s dĤrazem na bezpeþnost þinností);
s. 252, pravý sloupec, PĜeskoky doplnit: ...kozu D (bednu CH)...;
s. 257, celý sloupec se upravuje (doplĖuje a jinak strukturuje):
stĜehové postoje, držení a pohyb v postojích, odpory v nich; stĜedový sed, klek.
Džudó
držení soupeĜe na zemi, boj o únik z držení na zemi (CH);
držení kasegatame;
poraz ógoši.
Sebeobrana
obrana proti objetí zpĜedu;
obrana proti škrcení;
obrana proti úchopĤm zápČstí.
Uþební plán vzdČlávacího programu Základní škola
PĜedmČt
ýeský jazyk
Roþník
5.
6.
1.
2.
3.
4.
9
10
10
7
7
3
3
5
5
3
4
Cizí jazyk
Matematika
4
5
5
Prvouka
2
2
3
PĜírodovČda
7.
8.
9.
x)
x)
x)
Minimum
6. - 9.
16
x)
12
16
VlastivČda
Aikidó
pĜidržení paže (výkruty, vytoþení zápČstí).
Sebeobrana
obrana proti seku shora;
další sebeobranné þinnosti.
Karatedó
pĜímý úder stejnostranný;
horní, spodní, vnČjší kryt;
kop vpĜed.
s. 258, levý sloupec BČh: zmČnit 3. odrážku na - základy vysokého a polovysokého startu;
s. 258, prostĜední sloupec, BČh zmČnit 5. odrážku na – polovysoký start, základy nízkého startu;
s. 258, prostĜední sloupec, Skok upravit 2. odrážku na skok do výšky (skrþný, základy flopu);
s. 259, pravý sloupec, RozšiĜující uþivo upravit 3. odrážku skok do výšky (zdokonalování flopu);
s. 267, prostĜední sloupec, pĜedposlední odrážku doplnit: - souvislé plavání do 200 - 300 m;
s. 267, pravý sloupec doplnit do druhé odrážky: - souvislé plavání na vytrvalost do 500 - 800 m;
s. 272, závČr úvodní vČty upravit: ...pĜi þinnostech v pĜírodČ (dĜíve cviþení v pĜírodnČ);
s. 275, pravý sloupec, RozšiĜující uþivo doplnit 1. odrážku: " - jízda na horském kole v terénu".
Poznámka:
UpozorĖujeme uþitele, že v separátním výtisku vypadla na stranČ 34 a 35 ve všech vČkových
etapách þást Co by mČl žák umČt.
324
Chemie
4
Fyzika
6
PĜírodopis
6
ZemČpis
6
DČjepis
6
Obþanská výchova
x)
x)
x)
x)
Rodinná výchova
Hudební výchova
1
1
1
Výtvarná výchova
1
1
1
1
1
1
TČlesná výchova
2
2
2
4
4
4
6
4
2
2
8
Týdenní dotace
4
4
6
20
22
23
24
25
27
28
30
30
poþet hodin pro pĜedmČt a dodržena týdenní þasová dotace. U volitelných pĜedmČtĤ v 7. - 9.
roþníku Ĝeditel školy rozhoduje i o jejich zaĜazení do roþníku.
Minimální poþet hodin pro jednotlivé pĜedmČty v 6. - 9. roþníku: þeský jazyk - 16, cizí jazyk 12, matematika - 16, chemie - 4, fyzika - 6, pĜírodopis - 6, zemČpis - 6, dČjepis - 6, obþanská
výchova - 4, rodinná výchova - 4, hudební výchova - 4, výtvarná výchova - 6, praktické þinnosti
- 4, tČlesná výchova - 8, volitelné pĜedmČty - 6.
325
Uþební plány pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním nČkterého pĜedmČtu
UýEBNÍ PLÁNY PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM VYUýOVÁNÍM
NċKTERÉHO PěEDMċTU
Modelový uþební plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA pro
tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ, þj. 16333/96-22-21
PĜedmČt
ýeský jazyk
1.
2.
9
10
První cizí jazyk 1)
3.
4.
Roþník
5.
6.
8
7
7
3
3
3
7.
8.
9.
Minimum
6. - 9.
x)
x)
x)
12
16
x)
Druhý cizí jazyk 1)
12
Matematika
4
5
5
Prvouka
2
2
3
PĜírodovČda 2)
VlastivČda
5
5
3
4
16
2)
Chemie
4
Fyzika
6
PĜírodopis
6
ZemČpis
6
DČjepis
6
Obþanská výchova
x)
x)
x)
x)
Rodinná výchova
Hudební výchova
4
4
2)
4
Výtvarná výchova 2)
3
3
3
4
4
2
2
2
2
2
4
Praktické þinnosti 2)
4
TČlesná výchova
Disponibilní dotace
8
*)
Týdenní dotace
20
22
24
24
25
27
1
1
1
29
31
31
3
poþet hodin pro pĜedmČt a dodržena týdenní þasová dotace.
Chemie mĤže být zaĜazena až od 8. roþníku.
326
327
Poznámky k modelovému uþebnímu plánu vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA
pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ
tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním matematiky a pĜírodovČdných
pĜedmČtĤ, þj. 21968/96-22
1. Jako první cizí jazyk volí anglický, francouzský, nČmecký, ruský, španČlský jazyk, jako druhý
cizí jazyk mohou žáci volit pĜíp. i jiný jazyk, jehož osnova byla schválena MŠMT. o výbČru
jazyka rozhoduje vedení školy podle požadavkĤ rodiþĤ, zájmu žákĤ a možností personálního
zajištČní výuky. Pokud žák zvolí jako první cizí jazyk jazyk anglický nebo nČmecký, škola
pĜednostnČ nabídne jako druhý jazyk francouzštinu, ruštinu nebo španČlštinu. Pokud žák zvolí
ve 3. roþníku jako první cizí jazyk francouzský, ruský nebo španČlský, škola povinnČ nabídne
jako druhý jazyk angliþtinu nebo nČmþinu.
2. O þasových dotacích jednotlivých pĜedmČtĤ oznaþených v tabulce uþebního plánu kĜížkem
rozhodne Ĝeditel školy v rámci vymezeného rozsahu a pĜi dodržení stanovených minim;
a) hudební výchova, výtvarná výchova, praktické þinnosti: 1 hod. týdnČ v každém roþníku,
celkem 5 hod. týdnČ za první stupeĖ ZŠ,
b) vlastivČda, pĜírodovČda: 1 hod. týdnČ v každém roþníku, celkem 3 hod. týdnČ za první
stupeĖ ZŠ v každém z uvedených pĜedmČtĤ.
3. Poþet hodin nepovinných pĜedmČtĤ není omezen.
4. DČlení tĜíd na skupiny se Ĝídí platným pokynem MŠMT ýR.
PĜedmČt
ýeský jazyk
1.
2.
3.
Roþník
4.
5.
6.
9
10
10
7
7
3
3
5
5
3
4
Cizí jazyk
Matematika
4
5
5
Prvouka
2
2
3
PĜírodovČda
V souladu s Pokyny ministra školství, mládeže a tČlovýchovy, kterým se stanovují rámcová
pravidla a postup pĜi schvalování vzdČlávacích programĤ pro základní školy þj. 10788/96 - 22, byl
schválen uþební plán pro základní školy s tĜídami s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ s platností od 1.
9. 1998 pro všechny roþníky, to je pro 3. - 9. roþník. Organizace výuky cizích jazykĤ daná tímto
uþebním plánem je závazná pro všechny základní školy s tĜídami s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ
bez ohledu na to, podle kterého vzdČlávacího programu škola vyuþuje.
7.
8.
9.
x)
x)
x)
16
12
6
6
6
6
24
3
3
6
2
2
VlastivČda
Chemie
Fyzika
Poznámka:
x)
Minimum
6. - 9.
2
2
8
PĜírodopis
6
ZemČpis
6
DČjepis
6
Obþanská výchova
4
Rodinná výchova
x)
Hudební výchova
1
1
1
Výtvarná výchova
1
1
1
1
1
1
TČlesná výchova
2
2
2
20
22
23
x)
x)
4
4
4
4
6
2
2
8
4
Týdenní dotace
x)
24
25
27
1
1
1
29
31
31
3
328
329
Poznámky
1. RozšíĜenou výuku matematiky a pĜírodovČdných pĜedmČtĤ lze zavést pouze na 2. stupni ZŠ. Pro
rozšíĜenou výuku je možné využívat þasové dotace volitelných pĜedmČtĤ a disponibilních hodin.
Ve všech ostatních pĜípadech platí uþební plán beze zmČny.
2. Matematika, fyzika a chemie je v uvedených roþnících posílena dle pĜedloženého uþebního
plánu.
3. PĜedmČt praktické þinnosti je povinný ve všech roþnících, a to i ve tĜídách s rozšíĜenou výukou
matematiky a pĜírodovČdných pĜedmČtĤ.
tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním výtvarné výchovy, þj. 21970/96-22
PĜedmČt
1.
ýeský jazyk 1)
2.
3.
7-8 8-9 8-9
Cizí jazyk
Matematika
Prvouka
PĜírodovČda
4
5
5
2
2
3
2)
4.
Roþník
5.
6.
7
7
3
3
5
5
3
3
7.
8.
9.
Minimum
6. - 9.
16
x)
x)
x)
x)
12
16
VlastivČda
Chemie
4
Fyzika
6
PĜírodopis
6
ZemČpis
6
DČjepis
x)
x)
x)
x)
Obþanská výchova
4
Rodinná výchova
4
Hudební výchova
1
Výtvarná výchova 4)
6
3)
TČlesná výchova
Disponibilní dotace
1
1
2-3 2-3 2-3
1
1
3
3
3
3
3
3
12
x)
x)
x)
x)
4
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
4
8
*)
Týdenní dotace
20
22
23
25
25
27
1
1
1
29
31
31
3
330
331
pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním výtvarné výchovy
tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním hudební výchovy, þj. 21969/96-22
1. V 1. - 3. roþníku základní školy je možno využít pravidla o komplexním pĜístupu k obsahu
uþiva a o þlenČní vyuþování (viz poznámka). Tím mĤže být dotace uþebního plánu pro þeský
jazyk snížena v 1. - 3. roþníku vždy až o dvČ hodiny, které budou využity pro druhou a tĜetí
hodinu výtvarné výchovy. TĜetí hodinu výtvarné výchovy lze v tČchto roþnících vyuþovat také
zaĜazením jedné hodiny nepovinného pĜedmČtu pro všechny žáky tĜídy s RVVV. V tom pĜípadČ
bude zkrácena dotace þeského jazyka o jednu hodinu.
2. V 5. roþníku v pĜedmČtech pĜírodovČda a vlastivČda lze snížit celkovou dotaci pro oba pĜedmČty
o jednu hodiny (ze þtyĜ hodin na tĜi) a využít ji pro zaĜazení tĜetí hodiny výtvarné výchovy.
výtvarné výchovy.
4. Výtvarná výchova je ve všech roþnících posílena dle pĜedloženého modelu uþebního plánu.
5. Celková týdenní dotace se zvyšuje dle platných pravidel o jednu hodinu ve 4. roþníku z 24
hodin na 25 a je využita pro zaĜazení tĜetí hodiny výtvarné výchovy.
6. Pro rozšíĜenou výuku výtvarné výchovy na druhém stupni základní školy je možné využívat
þasové dotace volitelných pĜedmČtĤ a disponibilních hodin. Ve všech ostatních pĜípadech platí
uþební plán beze zmČny.
PĜedmČt
1.
ýeský jazyk 1)
2.
3.
7-8 8-9 8-9
Cizí jazyk
Matematika
Prvouka
PĜírodovČda
4
5
5
2
2
3
2)
4.
Roþník
5.
6.
7
7
3
3
5
5
3
3
7.
8.
9.
Minimum
6. - 9.
16
x)
x)
x)
x)
12
16
VlastivČda
Chemie
4
Fyzika
6
PĜírodopis
6
Poznámka:
ZemČpis
V rámci uþebního plánu mĤže v 2. - 3. roþníku probíhat výuka bez pevné þasové dotace
pro jednotlivé obory (pĜedmČty), v menších þasových celcích než jedna vyuþovací hodiny a
jednotlivé Ĝízené þinnosti mohou být kombinovány a propojovány pĜi zachování celkové stanovené
denní a týdenní dotace pro vyuþovací hodiny a dodržení þasu pro pĜestávky. (ýj.: 10 788/96 - 22:
“Pokyn ministra školství, kterým se stanovují rámcová pravidla a postup pĜi schvalování
vzdČlávacích programĤ pro základní školy”, bod 5. B., druhý odstavec, VċSTNÍK MŠMT ýR,
roþník LII, sešit 6, kvČten 1996. )
DČjepis
6
Obþanská výchova
4
x)
x)
x)
x)
Rodinná výchova
4
Hudební výchova 4)
Výtvarná výchova
6
3)
TČlesná výchova
2-3 2-3 2-3
3
3
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
2
2
2
2
2
3
20
22
23
25
25
3
3
12
6
x)
x)
x)
x)
4
8
Týdenní dotace
3
27
1
1
1
29
31
31
3
332
333
pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním hudební výchovy
tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním tČlesné výchovy, þj. 29738/96-22-50
1. V 1. - 3. roþníku základní školy je možno využít pravidla o komplexním pĜístupu k obsahu
uþiva a o þlenČní vyuþování (viz poznámka). Tím mĤže být dotace uþebního plánu pro þeský
jazyk snížena v 1. - 3. roþníku vždy až o dvČ hodiny, které budou využity pro druhou a tĜetí
hodinu hudební výchovy. TĜetí hodinu hudební výchovy lze v tČchto roþnících vyuþovat také
zaĜazením jedné hodiny nepovinného pĜedmČtu pro všechny žáky tĜídy s RVHV. V tom pĜípadČ
bude zkrácena dotace þeského jazyka o jednu hodinu.
2. V 5. roþníku v pĜedmČtech pĜírodovČda a vlastivČda lze snížit celkovou dotaci pro oba pĜedmČty
o jednu hodiny (ze þtyĜ hodin na tĜi) a využít ji pro zaĜazení tĜetí hodiny hudební výchovy.
hudební výchovy.
4. Hudební výchova je ve všech roþnících posílena dle pĜedloženého modelu uþebního plánu.
5. Celková týdenní dotace se zvyšuje dle platných pravidel o jednu hodinu ve 4. roþníku z 24
hodin na 25 a je využita pro zaĜazení tĜetí hodiny hudební výchovy.
6. Pro rozšíĜenou výuku hudební výchovy na druhém stupni základní školy je možné využívat
þasové dotace volitelných pĜedmČtĤ a disponibilních hodin. Ve všech ostatních pĜípadech platí
uþební plán beze zmČny.
PĜedmČt
Roþník
5.
6.
1.
2.
3.
4.
9
10
10
7
7
3
3
Matematika
4
5
5
5
5
Prvouka
2
2
3
3
4
ýeský jazyk
Cizí jazyk
PĜírodovČda
7.
8.
9.
Minimum
6. - 9.
16
x)
x)
x)
x)
12
16
VlastivČda
Chemie
4
Fyzika
6
PĜírodopis
6
Poznámka:
ZemČpis
6
V rámci uþebního plánu mĤže v 2. - 3. roþníku probíhat výuka bez pevné þasové dotace
pro jednotlivé obory (pĜedmČty), v menších þasových celcích než jedna vyuþovací hodiny a
jednotlivé Ĝízené þinnosti mohou být kombinovány a propojovány pĜi zachování celkové stanovené
denní a týdenní dotace pro vyuþovací hodiny a dodržení þasu pro pĜestávky. (ýj.: 10 788/96 - 22:
“Pokyn ministra školství, kterým se stanovují rámcová pravidla a postup pĜi schvalování
vzdČlávacích programĤ pro základní školy”, bod 5. B., druhý odstavec, VċSTNÍK MŠMT ýR,
roþník LII, sešit 6, kvČten 1996.)
DČjepis
6
Obþanská výchova
x)
x)
x)
x)
Rodinná výchova
4
Hudební výchova
1
1
1
Výtvarná výchova
1
1
1
1
1
1
TČlesná výchova
2
2
2
4
4
4
2
2
6
4
5
Týdenní dotace
4
20
22
23
24
25
27
5
5
5
20
1
1
1
3
29
31
31
334
335
pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním tČlesné výchovy
tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním informatiky a výpoþetní techniky,
þj. 16845/2001-22
RozšíĜenou výuku tČlesné výchovy ve vzdČlávacím programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA je možné
zahájit v 6. roþníku. VýjimeþnČ a na základČ zvláštního povolení MŠMT lze tak uþinit v roþnících
nižších, a to pouze v pĜípadČ zaĜazení sportĤ, které to vzhledem ke svému charakteru vyžadují. Pro
rozšíĜenou výuku tČlesné výchovy na 2. stupni základní školy je možné využívat þasové dotace
volitelných pĜedmČtĤ a disponibilních hodin. Ve všech ostatních pĜípadech platí uþební plán vþetnČ
poznámek k nČmu beze zmČny.
ýasovou dotaci všech ostatních pĜedmČtĤ je nutné dodržet alespoĖ v minimálním þasovém
rozsahu a pĜedmČt je nutné zaĜadit ve všech roþnících, pro které je stanoven. PĜedmČt praktické
þinnosti je povinný ve všech roþnících, a to i ve tĜídách s rozšíĜenou výukou tČlesné výchovy.
Další sportovní, ale i jinou vzdČlávací þinnost lze realizovat v nepovinných pĜedmČtech.
PĜedmČt
ýeský jazyk
1.
2.
3.
Roþník
4.
5.
6.
9
10
10
7
7
3
3
5
5
Cizí jazyk
Matematika
4
5
5
Informatika a
výpoþetní technika
Prvouka
2
8.
9.
16
x)
x)
x)
x)
12
16
2
2
7.
Minimum
6. - 9.
3
3
3
11
3
PĜírodovČda
3
4
VlastivČda
Chemie
4
Fyzika
6
PĜírodopis
6
ZemČpis
6
DČjepis
6
Obþanská výchova
x)
x)
x)
x)
Rodinná výchova
4
Hudební výchova
1
1
1
Výtvarná výchova
1
1
1
1
1
1
TČlesná výchova
2
2
2
4
4
4
6
4
2
2
8
Týdenní dotace
4
20
22
23
24
25
27
1
1
1
29
31
31
3
336
337
pro tĜídy s rozšíĜeným vyuþováním informatiky a výpoþetní techniky v 6. – 9.
roþníku:
1. RozšíĜené vyuþování informatiky a výpoþetní techniky lze zavést pouze v 6. – 9. roþníku
základní školy. Pro rozšíĜené vyuþování se využívá þasová dotace volitelných pĜedmČtĤ
z uþebního plánu bČžných tĜíd a disponibilní hodiny. Ve všech ostatních smČrech platí uþební
plán vzdČlávacího programu ZÁKLADNÍ ŠKOLA beze zmČny.
2. V 6. – 9. roþníku se zavádí pĜedmČt Informatika a výpoþetní technika s pevnou þasovou dotací
dle pĜedloženého modelu.
3. V pĜedmČtu Praktické þinnosti se z obsahu uþiva vypouští téma Práce s poþítaþem.
4. Pro pĜedmČt Informatika a výpoþetní technika je obsah uþiva vymezen modelovými rámcovými
uþebními osnovami pĜedmČtu. Škola mĤže uvedené uþební osnovy upravit podle konkrétních
podmínek školy a potĜeb žákĤ.
338
339
Informatika a výpoþetní technika
MODELOVÉ RÁMCOVÉ UýEBNÍ OSNOVY PěEDMċTU
INFORMATIKA A VÝPOýETNÍ TECHNIKA PRO ŠKOLY
S ROZŠÍěENOU VÝUKOU TOHOTO PěEDMċTU
Specifické cíle
Cílem pĜedmČtu Informatika a výpoþetní technika ve školách s rozšíĜenou výukou tohoto
pĜedmČtu je prohloubení teoretických i praktických znalostí žákĤ v ovládání výpoþetní techniky a
zvýšení jejich schopnosti orientace ve svČtČ informací.
Žáci by se mČli nauþit pracovat s Internetem a dalšími informaþními a komunikaþními
technologiemi jako zdrojem informací a také prostĜedkem pro prezentaci výsledkĤ své þinnosti.
Žáci by mČli dále rozvíjet algoritmické myšlení a využívat dovednosti manipulace
s výpoþetní technikou pĜi Ĝešení praktických úkolĤ a problémĤ. MČli by si na základČ získaných
poznatkĤ a dovedností uvČdomovat možnosti informatiky a výpoþetní techniky pĜi vlastním
celoživotním vzdČlávání a tČchto možností cílevČdomČ využívat.
Žáci by mČli mít možnost využívat výpoþetní techniku v jednotlivých vyuþovacích
pĜedmČtech. Výuka by mČla být nejen charakter výuky o poþítaþích, ale i výuky s pomocí poþítaþĤ.
Souþástí výuky by mČlo být prĤbČžné seznamování s aktualitami dynamicky se
rozvíjejícího oboru.
dovede charakterizovat funkci základních souþástí poþítaþe a jeho pĜídatných zaĜízení
ovládá obsluhu poþítaþe a jeho pĜídatných zaĜízení
dovede objasnit základní funkce hardware a software
ví na koho se obrátit, v pĜípadČ závady poþítaþe
dovede užívat antivirové programy
zná pojem operaþní systém a základy práce s ním
dovede využívat systém helpĤ
rozumí organizaci informací na pamČĢovém médiu
zná jednotky pamČti a jejich hodnoty
zobrazení informací v poþítaþi
dvojková soustava v poþítaþi
III. VytváĜení a zpracování informací pomocí poþítaþových aplikací
Uþivo
základní funkce grafického editoru
bitmapové a vektorové editory
tvorba a zpracování obrázku
standardní funkce textového editoru
zápis a úprava a tisk jednoduchého dokumentu
standardní funkce tabulkového kalkulátoru
vkládání dat, editace buĖky
úprava tabulky
tvorba grafu
základní vzorce
vytváĜení multimediálních souborĤ
základní typografická pravidla
informace a informaþní þinnost
informaþní zdroje a informaþní instituce
informaþní etika
dovede vysvČtlit proces vzniku, pĜenosu, ukládání a distribuce informací ve spoleþnosti
ví, kde jsou uloženy zdroje informací v klasické i digitální podobČ a zná zpĤsob, jak se dají
obstarat
je seznámen s faktem, že informaþní média mohou obsahovat i eticky závadné informace
dovede v grafickém editoru vytvoĜit a upravit obrázek
dovede s pomocí textového editoru vytvoĜit, modifikovat, uložit a znovu vyhledat textový
dokument
dovede vytvoĜit tabulku i graf v tabulkovém kalkulátoru a provádČt v nČm jednoduché
matematicko – statistické výpoþty
dovede vytvoĜit multimediální soubor
dovede využívat aplikaþní, výukové a multimediální programy
respektuje pĜi psaní textĤ základní typografická pravidla
je obeznámen se širokým rejstĜíkem možností dostupných poþítaþových aplikací a dovede je
využívat pĜi Ĝešení svých problémĤ a úkolĤ
6. - 7. roþník
I. Základní pojmy z Informatiky
Uþivo
II. Základy práce s poþítaþem
Uþivo
základní znalosti o struktuĜe a ovládání poþítaþe a jeho pĜídatných zaĜízení
péþe o poþítaþ, zásady hygieny práce s poþítaþem
operaþní systém, manager OS
viry a antivirové programy
hardware a software poþítaþe
historie výpoþetní techniky
IV. Poþítaþové sítČ a Internet
Uþivo
základy práce v síti
princip pĜenosu informací v poþítaþové síti
vyhledávání informací na Internetu
340
341
elektronická pošta, elektronický podpis
III. VytváĜení a zpracování informací pomocí poþítaþových aplikací
Uþivo
dovede vysvČtlit úlohu a funkci poþítaþové sítČ
umí používat nČkterý z internetových prohlížeþĤ
dovede využívat Internet k vyhledávání informaþních zdrojĤ v knihovnách
umí vyhledat informaþní zdroj na Internetu a zvolit k tomu vhodný vyhledávací stroj
využívá elektronickou poštu
využívá ICT k samostudiu
V. Algoritmizace a programování
Uþivo
algoritmizace postupu Ĝešení úlohy þi problému
algoritmizace úloh z denního života a pĜíkladĤ z aritmetiky a geometrie
poþítaþové programy a jejich rĤzné druhy
dovede aplikovat zásady algoritmizace pĜi Ĝešení konkrétních problémĤ
dokáže vysvČtlit úlohu programu v poþítaþi
základní programové konstrukce nČkterého programovacího jazyka
8. – 9. roþník
textové editory, korespondence, makra, vkládání grafĤ, obrázkĤ, šablony, styly…
typografické zásady pĜi psaní dokumentĤ
bitmapová a vektorové editory – vkládání textu, skenování…
import a export dat v grafických editorech
tabulkové kalkulátory – funkce, práce s více tabulkami
princip OLE techniky, propojování aplikací
prezentace výsledkĤ své þinnosti s využitím bČžných programĤ a technických prostĜedkĤ
(projektor, poþítaþ)
funkce nČkterého programu pro organizaci a plánování (adresáĜ, kalendáĜ, plánování…)
standardní prostĜedí databázového programu
vytváĜení databáze
vyhledávání v databázi
dovede efektivnČ využívat základní aplikace pro práci s informacemi (grafický, textový editor,
tabulkový procesor)
dokáže zvolit nejvhodnČjší prostĜedek pro zpracování úlohy
zná základy OLE techniky k propojování aplikací
dovede vytvoĜit jednoduchou databázi pro uložení a vyhledávání osobních údajĤ
informací o své þetbČ apod.
dovede prezentovat výsledky své práce s pomocí prezentaþního programu a dostupných
technických prostĜedkĤ
dovede používat nČkterý z programĤ pro organizaci informací
I. Základní pojmy z Informatiky
IV. Poþítaþové sítČ a internet
Uþivo
Uþivo
právní ochrana informací, pirátství
respektuje zásady autorského práva
II. Prohloubení práce s poþítaþem
Uþivo
základní nastavení poþítaþe (zvuk, grafika…)
závady a poruchy poþítaþe
komprimace a dekomprimace souborĤ
operaþní systémy (MS - DOS, Unix, Windows), porovnání
- dovede upravit základní uživatelské nastavení poþítaþe
- umí komprimovat a dekomprimovat soubory
- ví, jak postupovat v pĜípadČ závady poþítaþe
- dokáže charakterizovat uživatelské rozdíly mezi operaþními systémy
342
typy sítí, topologie sítí
technická podpora Internetu, pĜipojení k Internetu
architektura klient/server
elektronická konference
elektronický podpis
služba FTP
struktura internetové adresy
vytváĜení vlastní www stránky
zná základní typy sítí
ví, jaké hardwarové a softwarové prostĜedky jsou potĜeba k pĜipojení k Internetu
umí vysvČtlit, jakým zpĤsobem se pĜenáší informace v celosvČtové síti
dokáže, s pomocí uþitele, spolupracovat mezi tuzemskými i zahraniþními školami formou
projektĤ
rozumí funkci elektronického podpisu
dovede využívat služby FTP
získává z Internetu freeware a shareware
umí vytvoĜit vlastní www stránku
343
Úprava ZPD „Modifikace VR ZŠ pro specifické potĜeby romských dČtí“
IRC, ICQ, videokonference, netmetting
publikování na internetu, WEB editory
HTML, Java a další programové vybavení pro tvorbu www stránek
práce na vzdáleném poþítaþi, Telnet
propojování aplikací pĜi práci na projektu
V. Algoritmizace a programování
Uþivo
standardní struktura programovacích jazykĤ
základní programové konstrukce programovacích jazykĤ
zná základní pĜíkazy spoleþné všem programovacím jazykĤm
344
ÚPRAVA ZÁKLADNÍ PEDAGOGICKÉ DOKUMENTACE
„MODIFIKACE VZDċLÁVACÍHO PROGRAMU ZÁKLADNÍ
ŠKOLA PRO SPECIFICKÉ POTěEBY ROMSKÝCH DċTÍ“
þj. 13365/2001 - 22
V Praze dne 2. 5. 2001
Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy schválilo s platností od 1. záĜí 2001 úpravu
základní pedagogické dokumentace “Modifikace vzdČlávacího programu Základní škola pro
specifické potĜeby romských dČtí”.
Název vzdČlávacího programu se mČní na Modifikace vzdČlávacího programu Základní
škola pro specifické potĜeby dČtí se sociálním nebo kulturním znevýhodnČním, þj. 13365/2001
- 22. Školy (tĜídy) pracující podle tohoto vzdČlávacího programu budou vyuþovat podle uþebního
plánu vzdČlávacího programu Základní škola þj. 16847/96 - 2 ve znČní úpravy þj. 25018/98 - 22
s platností od 1. 9. 1998 (zveĜejnČno ve VČstníku MŠMT sešit 11/1998).
Poznámky k uþebnímu plánu vzdČlávacího programu Základní škola se doplĖují takto: ”Ve
tĜídách, které pracují podle Modifikace vzdČlávacího programu Základní škola pro specifické
potĜeby dČtí se sociálním nebo kulturním znevýhodnČním, þj. 13365/2001 - 22, se doporuþuje
vČnovat v 6. – 9. roþníku vyšší poþet vyuþovacích hodin zejména pĜedmČtĤm Rodinná výchova a
Praktické þinnosti.
PĤvodní uþební osnovy Modifikace … zĤstávají nadále v platnosti.
Na vysvČdþení bude v rubrice ”Výuka probíhala podle uþebních dokumentĤ (þj., název)”
uvedeno: ”16847/96 - 2, Základní škola - Modifikace þj. 13365/2001 - 22”.
PaedDr. Karel Tomek
Ĝeditel odboru pĜedškolního, základního
a zájmového vzdČlávání
345
Výchova k volbČ povolání
VZDċLÁVACÍ OBLAST VÝCHOVA K VOLBċ POVOLÁNÍ
Pojetí a charakteristika vzdČlávací oblasti
VzdČlávací oblast výchova k volbČ povolání si klade za cíl vypČstovat u žákĤ dovednosti
dĤležité pĜi rozhodování o významných životních krocích a pĜi plánování vlastní budoucnosti.
ZamČĜuje se na utváĜení a rozvíjení praktických dovedností a žádoucích osobních vlastností žákĤ,
které jsou pĜedpokladem pro jejich budoucí úspČšné zaþlenČní do pracovního života. PĜipravuje
žáky na pĜechod ze základní školy na školu stĜední a do svČta práce, uþí je optimálnČ posuzovat své
možnosti vzhledem k požadavkĤm a situaci na pracovním trhu, odpovČdnČ se rozhodovat o své
budoucí profesní orientaci a pružnČ reagovat na pĜípadné zmČny v rámci svého rozhodnutí þi na
zmČny budoucí životní situace.
Výchova k volbČ povolání uþí žáky orientovat se v dĤležitých profesních informacích a na
základČ dostupných informací se správnČ rozhodovat o volbČ budoucího profesního zamČĜení a o
výbČru vhodného povolání. RozšiĜuje poznatky žákĤ o svČtČ práce, pĜibližuje jim existující pracovní
pĜíležitosti i reálné možnosti uplatnČní absolventĤ škol na trhu práce, koriguje jejich pĜedstavy a
oþekávání ve vztahu k vybranému povolání a ukazuje jim vhodné cesty vedoucí k dosažení
stanovených profesních cílĤ. Seznamuje je s významem osobnostních pĜedpokladĤ pro výkon
vybraných povolání a uþí je pĜebírat osobní odpovČdnost za vlastní rozhodování o své budoucí
vzdČlávací a profesní dráze.
Se zĜetelem k vývojovým možnostem a pĜedpokladĤm žákĤ by mČla vzdČlávací oblast
výchova k volbČ povolání vytváĜet dostatek pĜíležitostí a vhodné podmínky pro to, aby se žáci
nauþili poznávat a realisticky hodnotit vlastní pĜednosti, možnosti a omezení ve vztahu k vybraným
povoláním a osvojili si strategie vedoucí k osobnostnímu a profesnímu rĤstu. Žáci by mČli mít
pĜíležitost poznat více oborĤ a profesí a mČli by se nauþit orientovat v rĤzných informaþních
zdrojích, samostatnČ vyhledávat a vyhodnocovat profesní informace a služby a efektivnČ využívat
informace dĤležité pro rozhodování o volbČ budoucího profesního zamČĜení a o výbČru vhodného
povolání.
VzdČlávací cíle
Cílem vzdČlávání v dané oblasti by mČlo být vybavit žáka kompetencemi, které mu
umožní:
uvČdomit si podstatný podíl vlastní odpovČdnosti pĜi rozhodování o volbČ budoucího profesního
zamČĜení a o výbČru vhodného povolání;
využívat poznatkĤ z oblasti sebepoznávání, rozhodování a plánování vlastní budoucnosti pĜi
vytyþování a dosahování stanovených životních cílĤ;
realistiþtČji nahlížet na vlastní osobnost a korigovat svĤj náhled na vlastní potenciál i na
možnosti svého budoucího profesního uplatnČní;
pochopit souvislost mezi požadavky na výkon vybraného povolání, svými reálnými osobními
pĜedpoklady a konkrétními možnostmi výbČru vhodného povolání;
hodnotit své osobní šance na trhu práce v souladu s reálnými požadavky vybraného povolání a v
konfrontaci s vlastními osobnostními pĜedpoklady;
plánovat si významné životní kroky, stanovovat si realistické životní cíle a nacházet vhodné
zpĤsoby a strategie jejich dosahování;
pĜimČĜenČ se adaptovat na nové životní situace, vhodnČ reagovat na potĜeby, požadavky
a oþekávání druhých lidí a konstruktivnČ se vyrovnávat s pĜípadným neúspČchem.
orientovat se v profesní nabídce a v informaþních zdrojích pro volbu povolání.
346
Obsahové zamČĜení tematických okruhĤ
1. Sebepoznání
Žáci se nauþí realistiþtČji hodnotit své osobní zvláštnosti, pĜedpoklady, možnosti i omezení
a pochopí, které faktory proces sebepoznání ovlivĖují. UvČdomí si nutnost sebepoznání pro
správnou volbu povolání.
2. Rozhodování
Žáci si uvČdomí svou roli v procesu rozhodování, zamyslí se nad faktory, které mohou
jejich rozhodování ovlivĖovat, a nad tím, jaké pĜekážky jim v rozhodování mohou bránit; nauþí se
rozumnČ volit z daných možností.
3. Akþní plánování
Žáci si postupnČ navyknou po etapách plánovat dĤležité životní kroky a pĜehodnocovat
dosažené cíle, nauþí se stanovovat si realistické cíle a hledat úþinné strategie k dosahování cílĤ
a odstraĖování pĜekážek.
4. Adaptace na životní zmČny
Žáci si uvČdomí nevyhnutelnost zmČn v životČ, zamyslí se nad zmČnami, se kterými se
budou muset po odchodu ze základní školy vyrovnat, a poznají zpĤsoby, jak se mohou na zmČny
pĜipravit a jak je mohou zvládnout.
5. Možnosti absolventa základní školy
Žáci získají pĜehled o nabídkách vzdČlávání, profesní pĜípravy a zamČstnání, poznají
místní možnosti a pĜíležitosti, které se v dané chvíli nabízejí a nauþí se zamýšlet nad rĤznými
cestami k dosažení zvoleného cíle.
6. Informaþní základna pro volbu povolání
Žáci pochopí nutnost spojovat rozhodování se znalostí svých osobních pĜedpokladĤ a s
vyhledáváním potĜebných profesních informací. Nauþí se vyhledávat, tĜídit a správnČ využívat
informace o vhodných vzdČlávacích a pracovních pĜíležitostech.
7. Orientace v dĤležitých profesních informacích
Žáci se nauþí využívat dĤležité informace o rĤzných povoláních a profesích pro svoji
profesní volbu, zvažovat klady i zápory jednotlivých povolání a realisticky hodnotit své šance ve
vybraném povolání na trhu práce.
8. Rovnost pĜíležitostí na trhu práce
Žáci získají pĜesnČjší a komplexnČjší pĜedstavu o nČkterých pracovních þinnostech a
profesích, nauþí se rozpoznávat pĜekážky, které jim mohou bránit v dosažení osobních a profesních
cílĤ a nalézat vhodné zpĤsoby, jak þelit profesní diskriminaci.
9. SvČt práce a dospČlosti
Žáci se seznámí s postupy pĜi pĜijímání uchazeþĤ o studium na stĜedních školách a pĜi
pĜijímání do zamČstnání, uvČdomí si, co od nich potenciální zamČstnavatelé budou oþekávat a jak
lze tato oþekávání naplnit.
347
Poznámka: Tematické okruhy jsou vzájemnČ kompatibilní; pro dosažení požadovaného výchovného
úþinku je vhodné jednotlivá témata vzájemnČ kombinovat a obmČnou forem a metod práce
prĤbČžnČ opakovat.
obsahových okruhĤ do odpovídajících vyuþovacích pĜedmČtĤ, do dalších vzdČlávacích aktivit i do
jednotlivých roþníkĤ.
S platností od 1. záĜí 2002 bude vzdČlávací oblast Výchova k volbČ povolání souþástí
vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání na všech základních školách (kromČ škol s roþníky
pouze 1. stupnČ). Proto doporuþujeme školám, aby si postupnČ bČhem školního roku 2001/2002
vytváĜely potĜebné podmínky pro plnČní vzdČlávacích cílĤ Výchovy k volbČ povolání.
Hlavním cílem zaĜazení vzdČlávací oblasti Výchova k volbČ povolání do základního
vzdČlávání je zprostĜedkovat žákĤm dĤležité znalosti a dovednosti související s jejich budoucím
uplatnČním ve svČtČ práce a vybavit je kompetencemi potĜebnými pĜi rozhodování o jejich další
profesní a vzdČlávací orientaci a pĜi jejich vstupu na trh práce. Pojetí, cíle a obsah uþiva vzdČlávací
oblasti jsou uvedeny v pĜíloze.
ZaĜazení vzdČlávací oblasti Výchova k volbČ povolání do základního vzdČlávání se
uskuteþní tak, že dále vymezené obsahové okruhy budou zaþlenČny jednak do povinných pĜedmČtĤ
uvedených v uþebním plánu schválených vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání, které
mají k dané problematice nejblíže (pĜedevším pĜedmČty obþanská výchova, obþanská a rodinná
výchova, praktické þinnosti), jednak do volitelných pĜedmČtĤ a dalších vzdČlávacích aktivit
realizovaných školou. Optimální rozsah Výchovy k volbČ povolání je 60 hodin v období posledních
2 - 3 let povinné školní docházky. Nejedná se o navýšení celkového týdenního poþtu vyuþovacích
hodin, ale o zaĜazení obsahu tématických okruhĤ do souþasného uþebního plánu vzdČlávacího
programu.
O zpĤsobu zaþlenČní jednotlivých obsahových okruhĤ do obsahu vzdČlávání rozhodne
Ĝeditel školy. PĜihlíží pĜitom k souvislostem mezi obsahem témat Výchovy k volbČ povolání
a obsahem pĜíslušných vyuþovacích pĜedmČtĤ. Konkrétní zpĤsob zaĜazení dané vzdČlávací oblasti
do výuky a vhodné formy práce závisí pĜedevším na materiálních, organizaþních a personálních
podmínkách školy. K realizaci Výchovy k volbČ povolání se doporuþuje využít disponibilních hodin
pro navýšení þasové dotace nČkterého ze zvolených pĜedmČtĤ, uplatĖovat projektové formy výuky,
organizovat besedy s pĜedstaviteli rozmanitých profesí (pĜípadnČ oborĤ spojených se
zamČstnáváním lidí) þi exkurze do vybraných podnikĤ apod. OsvČdþené metody a formy výuky jsou
velmi pestré a jsou podrobnČji popsány v pĜíruþce pro uþitele (materiál 2 v pĜíloze).
Doporuþuje se, aby Ĝeditel školy povČĜil jednoho pedagogického pracovníka (nejlépe
výchovného poradce nebo školního psychologa) zajišĢováním potĜebné koordinace aktivit
souvisejících se zavádČním Výchovy k volbČ povolání do školní praxe (napĜ. zprostĜedkování
kontaktĤ školy s úĜadem práce, koordinování práce vyuþujících realizujících výuku jednotlivých
obsahových okruhĤ dané vzdČlávací oblasti, zajišĢování exkurzí apod.).
ZpĤsob zaĜazení vzdČlávací oblasti Výchova k volbČ povolání a vyhodnocení dosažených
vzdČlávacích cílĤ bude souþástí výroþní zprávy školy.
námČstek ministra
Doporuþené didaktické prostĜedky pro realizaci výuky
Jako vhodné didaktické prostĜedky pro realizaci Výchovy k volbČ povolání lze doporuþit
zejména následující:
Metodické a pracovní materiály
Níže uvedené texty obsahují pojetí vzdČlávací oblasti a zahrnují podrobné rozpracování
tematických okruhĤ i námČty na jejich prezentaci ve výuce.
1. Viola Horská, Helena Zemánková a kol.: Volba povolání : pracovní sešit. Most : HnČvín, 1999. 105 s. ISBN 80 - 902651 - 0 - 3
Interaktivní pracovní sešit, který pĜináší žákĤm i jejich uþitelĤm Ĝadu zajímavých námČtĤ
na samostatnou i skupinovou práci a pĜehled praktických podnČtĤ pro výuku v oblasti výchovy
k volbČ povolání.
2. Viola Horská, Helena Zemánková a kol.: Volba : pĜíruþka pro uþitele. Most : HnČvín 2000. - 254
s. ISBN 80 - 902651 - 3 - 8
Metodická pĜíruþka, která obsahuje soubor užiteþných námČtĤ pro výuku v oblasti výchovy
k volbČ povolání, uþební osnovy a pĜehled vhodných metod a forem výuky.
DoplĖující výukové prostĜedky
Multimediální program ”PrĤvodce svČtem povolání”, který je k dispozici na vČtšinČ úĜadĤ
práce. Program obsahuje Ĝadu rozmanitých výbČrových postupĤ pro volbu povolání a zahrnuje
testy zájmĤ a textové i obrazové informace o vybraných povoláních.
RĤzné letáky, informaþní a metodické materiály apod., které jsou k dispozici v informaþních a
poradenských stĜediscích úĜadĤ práce.
Metodický pokyn k zaĜazení vzdČlávací oblasti Výchova k volbČ
povolání do vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání
þj. 19485/2001 - 22
V Praze dne 2. 7. 2001
V souþasné dynamické dobČ dochází k pohybu v obsahu mnohých profesí a ke zmČnám na
trhu práce. V souvislosti s mČnícími se podmínkami pracovního trhu se zvyšuje nezamČstnanost,
která postihuje všechny vČkové skupiny vþetnČ mladistvých osob. Vzhledem k výraznému nárĤstu
poþtu nezamČstnaných mladistvých absolventĤ základních a stĜedních škol se dosavadní nástroje
zamČĜené na ovlivĖování volby budoucí vzdČlávací cesty a profesní orientace žákĤ jeví jako málo
úþinné. Jako jeden z dĤvodĤ selhávání mladistvých na trhu práce se ukazuje jejich nedostateþná
pĜipravenost na odpovČdné rozhodování o volbČ profesní dráhy a nízká schopnost realisticky
hodnotit existující možnosti profesního uplatnČní na trhu práce. Tato skuteþnost vyvolala potĜebu
systematicky pĜipravovat žáky na volbu povolání a na pĜechod do svČta práce již bČhem povinné
školní docházky.
Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy proto vydává tento metodický pokyn:
S platností od 1. záĜí 2001 zaĜazují základní školy podle svých možností do všech
vzdČlávacích programĤ pro základní vzdČlávání vzdČlávací oblast Výchova k volbČ povolání, a to
v podobČ vybraných obsahových okruhĤ (témat) vymezených v dalším textu, který je pĜílohou
k tomuto metodickému pokynu. V souvislosti s tím je tĜeba zpracovat pro vzdČlávací program
realizovaný školou konkrétní tematický plán, který stanoví zpĤsob zaþlenČní vymezených
348
349
Ochrana þlovČka za mimoĜádných událostí
Ochrana þlovČka za mimoĜádných událostí
ZAýLENċNÍ TEMATIKY OCHRANY ýLOVċKA ZA
MIMOěÁDNÝCH UDÁLOSTÍ DO VZDċLÁVACÍCH PROGRAMģ
Ochrana þlovČka za mimoĜádných událostí - dodatek k uþebním
dokumentĤm pro základní školy, stĜední školy, speciální školy a vyšší
odborné školy
Pokyn MŠMT k zaþlenČní tematiky ochrany þlovČka za mimoĜádných
událostí do vzdČlávacích programĤ
ý.j.: 12 050/03-22
V Praze dne 4. bĜezna 2003
ý.j.: 13 586/03-22
V Praze dne 4. bĜezna 2003
ýl. 1
ýl. 1
Tento pokyn se vydává k zaĜazení problematiky ochrany þlovČka za mimoĜádných událostí
do obsahu vzdČlávání ve školách.
ýl. 2
Platné uþební dokumenty se doplĖují dodatkem k uþebním dokumentĤm "Ochrana
þlovČka za mimoĜádných událostí," þ. j. 13 586/03-22, ze dne 21. února 2003.
ýl. 3
PodrobnČjší informace a doporuþení uvádí metodická pĜíruþka Ochrana þlovČka za
mimoĜádných událostí, kterou v bĜeznu 2003 vydává MV-generální Ĝeditelství Hasiþského
záchranného sboru ýeské republiky.
ýl. 4
Ke dni 28. února 2003 zrušuji Pokyn MŠMT k zaþlenČní tematiky ochrany þlovČka za
mimoĜádných situací do vzdČlávacích programĤ ,þ. j. 34 776/98-22, ze dne 4. kvČtna 1999.
ýl. 5
Podle tohoto pokynu se postupuje s úþinností od 15. bĜezna 2003.
PaedDr. Jaroslav Müllner
námČstek ministrynČ, v.r.
Do uþebních dokumentĤ pro základní školy, stĜední školy a vyšší odborné školy a do
uþebních dokumentĤ pro speciální školy se zaĜazuje tematika Ochrana þlovČka za mimoĜádných
událostí v rozsahu nejménČ 6 vyuþovacích hodin roþnČ v každém roþníku.
ýl. 2
Cílem je osvojit si tematiku v rozsahu pĜimČĜeném vČku žákĤ zamČĜenou na
a) rozpoznání varovného signálu "VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA" a þinnost po jeho vyhlášení
b) používání telefonních linek tísĖového volání a dalších komunikaþních prostĜedkĤ
c) pĜípravu evakuaþního zavazadla, zásady pro opuštČní bytu a ohroženého prostoru
d) þinnosti integrovaného záchranného systému
e) poskytování první pomoci pĜi zranČních v pĜípadČ mimoĜádných událostí
ýl. 3
Obsah je zamČĜen na tematiku ochrany osob pĜed následky
a) živelních pohrom vþetnČ nezbytných dovedností (zásady chování pĜi povodni, zemČtĜesení,
velkých sesuvech pĤdy, sopeþném výbuchu, atmosférických poruchách, požáru, lavinovém
nebezpeþí)
b) úniku nebezpeþných látek do životního prostĜedí vþetnČ nezbytných dovedností (improvizovaná
ochrana osob pĜi úniku radioaktivních, chemických a biologických látek)
c) použití nebo anonymní hrozby použití výbušniny nebo nebezpeþné látky (þinnost po nálezu þi
obdržení podezĜelého pĜedmČtu)
ýl. 4
Tematika se zaĜazuje podle rozhodnutí Ĝeditele samostatnČ nebo v rámci pĜíslušných
pĜedmČtĤ podle platných uþebních dokumentĤ v souladu s ustanovením § 39 zákona þ. 29/1984
Sb., o soustavČ základních škol, stĜedních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znČní
pozdČjších pĜedpisĤ.
ýl. 5
Metodickou pĜíruþku k této tematice vydává MV - generální Ĝeditelství Hasiþského
záchranného sboru ýeské republiky a zajišĢuje její distribuci.
ýl. 6
Tento dodatek uþebních dokumentĤ schvaluje Ministerstvo školství, mládeže a
tČlovýchovy s úþinností od 15. bĜezna 2003.
PaedDr. Jaroslav Müllner
námČstek ministrynČ, v.r.
350
351
Uþební osnovy pro RVJ
UýEBNÍ OSNOVY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PěEDMċTU CIZÍ JAZYK
PRO TěÍDY S ROZŠÍěENÝM VYUýOVÁNÍM JAZYKģ
Schválilo Ministerstvo školství, mládeže a tČlovýchovy ýeské republiky dne 30. srpna 1996
þj. 23591/96-21, s platností od 1.9.1996.
PRVNÍ CIZÍ JAZYK
(JAZYK ANGLICKÝ, FRANCOUZSKÝ, NċMECKÝ, RUSKÝ,
ŠPANċLSKÝ)
ýást první
1. Cíl výuky
Výuka cizímu jazyku v základní škole s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ je souþástí
všeobecného vzdČlání, které tento vyuþovací pĜedmČt výraznČ rozšiĜuje a prohlubuje. Její cíl lze
charakterizovat v souladu se standardem základního vzdČlávání jako soubor zámČrĤ a orientací,
v nichž se propojují a vzájemnČ podporují obecné vzdČlávací a poznávací cíle základní školy se
specifickými cíli výuky cizím jazykĤm; v prostoru hodnotového rámce základního vzdČlávání si
výuky cizím jazykĤm tedy klade za cíl – vedle výrazného pĜispČní k všeobecné kultivaci osobnosti
žáka po stránce rozumové, emocionální a volní – vytvoĜit prostĜednictvím svého specifického
obsahu i postupĤ pĜedpoklady pro mezikulturní komunikaci v rámci Evropy i svČta a umožnit tak
rozšíĜení kulturního obzoru žákĤ zprostĜedkovaného mateĜským jazykem, a to v souladu s jejich
vČkovými zvláštnostmi a zájmy a se stupnČm jejich celkového intelektuálního vývoje.
2. Rozsah výuky
Tyto uþební osnovy jsou zpracovány v souladu s uþebním plánem pĜíslušného typu školy
(viz pĜíloha) ve dvou variantách, a to:
a) pro výuku 1. cizího jazyka v sedmiletém cyklu (od 3. do 9. roþníku),
b) pro výuku 2. cizího jazyka ve þtyĜletém cyklu (od 6. do 9. roþníku).
PĜi tĜíhodinové týdenní dotaci, pĜedstavující dotaci minimální, se
výuka 1. cizímu jazyku realizuje v celkovém rozsahu pĜibližnČ 700 vyuþovacích hodin,
výuka 2. cizímu jazyku v rozsahu 400 vyuþovacích hodin.
Uvedenému rozsahu odpovídají výstupní požadavky tohoto dokumentu.
3. Charakteristika obsahu výuky
Specifický cíl výuky, tj. dosáhnout schopnosti dorozumČt se cizím jazykem na základČ
pochopení sociokulturních aspektĤ vþetnČ typických sociálních konvencí a jejich využití v procesu
dorozumívání, vyžaduje þlenČní obsahu s ohledem na didaktické úþely do nČkolika složek, které ve
výuce koexistují a soustavnČ se rozvíjejí.
Jsou to následující komponenty:
Ĝeþové dovednosti, receptivní (porozumČní vyslechnutému projevu a þtenému textu) i
produktivní (ústní i písemné vyjadĜování) – s prioritami danými jednotlivými fázemi výuky,
352
jazykové prostĜedky, tzn. prvky fonologického a grafického systému daného cizího jazyka,
jeho lexikum a mluvnice,
poznatky z reálií zemí pĜíslušné jazykové oblasti i zemí jiných, zejména tČch, s nimiž je ýR
v kontaktech – vše na podkladČ dynamicky se rozšiĜujících znalostí reálií naší zemČ,
úþinné uþební strategie respektující osobnostní rysy žákĤ a jejich rozšiĜující se pozitivní
zkušenosti.
Tyto komponenty jsou rozvíjeny s rĤznou intenzitou a v rĤzných proporcích v závislosti na
fázi výuky, vČkových zvláštnostech a na celkovém rozvoji žákĤ; výuku prvnímu cizímu jazyku
proto þleníme do þtyĜ etap, výuku druhému cizímu jazyku do dvou etap.
4. Etapy výuky
4.1 1. etapa – 3. roþník
První etapa výuky je úvodem do cizojazyþného vzdČlávání. Úkolem vyuþujícího je vzbudit
zájem dČtí o studium cizích jazykĤ a vytvoĜit pozitivní vztah k tomuto pĜedmČtu. Žáci si osvojují
zvukovou podobu pĜíslušného cizího jazyka a uvČdomí si základní vztahy mezi zvukovou a
grafickou podobou jazyka na podkladČ rozvíjení Ĝeþových dovedností.
Žáci se nauþí jednoduše a pohotovČ reagovat v nejbČžnČjších situacích každodenního
života pĜimČĜených jejich vČku. Dovednosti porozumČt vyslechnutému sdČlení a ústnČ se vyjadĜovat
jsou nadĜazeny dovednostem þíst a písemnČ se vyjadĜovat; k tČmto dvČma grafickým dovednostem
se pĜistupuje zpravidla až po audioorálním procviþení nových jazykových jevĤ. Výklad prvkĤ
gramatického systému je omezen na nezbytné minimum, pĜevládá imitativní zpĤsob jejich
osvojování. Lexikum je zvoleno zejména na základČ frekvence a zájmu dČtí tohoto vČku. Od
samého zaþátku se dČti v pĜimČĜené míĜe seznamují se životem a kulturou zemí pĜíslušné jazykové
oblasti, popĜ. i dalších zemí.
Metody a formy práce jsou založeny na pozorování, poslechu, imitaci, tvoĜivých
þinnostech a hĜe. Výuka je výraznČ propojena s mateĜských jazykem, s hudební, pohybovou,
výtvarnou a dramatickou výchovou, z nichž pĜebírá nČkteré techniky a obohacuje je novými prvky
(napĜ. hraní rolí, dramatické improvizace). V hojné míĜe se využívá nahrávek Ĝíkanek, básniþek,
písniþek a jiných textĤ v interpretaci rodilých mluvþích. Vyuþující rozvíjí pĜedstavivost dČtí,
podnČcuje a oceĖuje jejich aktivitu a invenci, jejich tvĤrþí pĜístup k þinnostem a ochotou podílet se
na spoleþném Ĝešení úkolĤ.
4.2 2. etapa – 4. a 5. roþník
Žák zaþíná „objevovat“ strukturu studovaného cizího jazyka jako systém odlišný od jeho
mateĜského jazyka. V propojení tČchto dvou vyuþovacích pĜedmČtĤ, tj. mateĜského a cizího jazyka,
zaþínají pomalu pronikat mezi metody a formy práce vlastní první etapČ výuky i prvky vyžadující
uvČdomČlý pĜístup k osvojování gramatických a lexikálních prvkĤ s využitím logických vztahĤ
mezi jevy všude tam, kde tyto vztahy mohou usnadnit jejich pochopení a trvalé zapamatování.
V popĜedí pozornosti nadále zĤstávají Ĝeþové dovednosti odvíjející se od mluvené podoby jazyka.
Spolu s ústním vyjadĜováním a poslechem nabývá postupnČ na významu porozumČní þtenému textu
a písemný projev. Pracuje se s autentickými materiály rĤzného druhu, rozvíjejí se komunikaþní
strategie.
4.3 3. etapa – 6 a 7. roþník
Tuto etapu charakterizuje uvČdomČlý pĜístup k chápání a osvojování gramatických a
lexikálních struktur cizího jazyka. PomČr vČnovaný jednotlivým dovednostem se postupnČ
vyrovnává, vzrĤstá dĤraz kladený na práci s autentickými materiály, na jejichž základČ se žák
zaþíná seznamovat s rozdílnou charakteristikou projevu podle role mluvþího, formálnosti a
353
komunikativní funkce projevu. Dále se rozvíjejí komunikaþní strategie, soustavná pozornost se
vČnuje osvojování úþinných studijních dovedností a návykĤ, vþetnČ dovedností autokorektivních.
S rozšiĜováním rozsahu osvojených jazykových prostĜedkĤ a se zvyšováním celkové
intelektuální úrovnČ žákĤ se opČt dále obohacují zavedené metody a formy práce, systematicky a
s vČtším dĤrazem než v pĜedchozím období se rozvíjejí i dovednosti samostatnČ þíst s porozumČním
a písemnČ se vyjadĜovat. Žáci se ve vČtším rozsahu seznamují s reáliemi zemí pĜíslušné jazykové
oblasti, a to vþetnČ sociokulturních aspektĤ, v uvážlivé míĜe poznávají reálie i jiných, zejména
evropských zemí. Výuku cizímu jazyku se výraznČji propojuje pĜedevším s mateĜským jazykem a
estetickovýchovnými pĜedmČty, jakož i se zemČpisem, s obþanskou výchovou, s dČjepisem a se
znalostmi získanými z autentických materiálĤ, z rĤzných mimoškolních zdrojĤ vzdČlávání vþetnČ
zkušeností z pĜímých kontaktĤ s pĜíslušníky daných jazykových oblastí. Dále se rozvíjejí efektivní
uþební strategie a zpĤsoby týmové práce.
V posledním roce výuky se vČnuje náležitá pozornost i logickému utĜídČní uþiva všech
pĜedcházejících etap.
umí pohotovČ, jazykovČ správnČ a pĜirozenČ reagovat na postupnČ se rozvíjející bČžné životní
situace; ovládá i základní kompenzaþní strategie potĜebné pro pĜekonávání jazykových potíží pĜi
komunikaci (napĜ. opisy, parafráze),
ovládá a adekvátnČ situaci používá základní jazykové prostĜedky umožĖující diskutovat,
zdĤvodĖovat a obhajovat vlastní názor, pĜesvČdþovat, vést interview,
umí reprodukovat a shrnout obsah vyslechnutého cizojazyþného projevu nebo pĜeþteného
cizojazyþného textu v cizím i mateĜském jazyce s dĤrazem na porozumČní a kulturu
vyjadĜování,
je schopen souvisle pohovoĜit a pĜednést krátký referát na dané i zvolené téma, vþetnČ témat
týkajících se reálií zemí oblasti studovaného jazyka, reálií ýR, event. i reálií dalších zemí (s
pĜíp. použitím poznámek v bodech nebo osnovy), umí reagovat na dotazy k danému tématu.
zná zpamČti nČkolik básní nebo úryvkĤ z prózy, reprodukuje je se správnou výslovností, popĜ.
zná nČkolik písní.
5.1.3. ýtení s porozumČním
Žák
umí þíst potichu i nahlas texty urþené k rozvíjení dané dovednosti; jsou to texty uþebnicové,
pĜimČĜenČ adaptované þi neadaptované autentické texty, a to rĤznorodé texty informativní a
nauþné i ménČ obtížné texty umČlecké (úryvky z prózy, divadelních her, básnČ, písnČ apod.),
texty vztahující se k tematice jiných vyuþovacích pĜedmČtĤ a texty odrážející jeho zájem, jeho
budoucí studijní zamČĜení apod.,
si osvojil rĤzné techniky þtení (orientaþní, informativní, studijní) a dovede je úþelnČ aplikovat
v souladu s charakterem textu a úþelem þtení þi s dalším využitím textu,
umí odhadovat význam neznámých slov, slovních spojení a gramatických tvarĤ na základČ
kontextu, logické úvahy, znalosti struktury jazyka a základních produktivních slovotvorných
procesĤ,
úþelnČ a pohotovČ užívá rĤzné druhy slovníkĤ, encyklopedie a další dostupnou informativní
literaturu.
5. Výstupní požadavky
Požadavky pĜedpokládající sedmiletý cyklus výuky v celkovém rozsahu 700 vyuþovacích hodin,
rozložených do tĜí etap.
V závČru 9. roþníku je žák základní školy s rozšíĜeným vyuþováním cizích jazykĤ schopen
pohotovČ užívat cizího jazyka v jeho mluvené i psané podobČ v komunikativních situacích, jejichž
nároþnost a obsah dále vymezujeme:
úrovní Ĝeþových dovedností,
rozsahem jazykových prostĜedkĤ a
tematickým zamČĜení obsahu uþiva.
ÚroveĖ osvojení Ĝeþových dovedností prokazuje žák v pĜevážné vČtšinČ pĜípadĤ
v kombinaci tČchto dovedností bČžných v autentické jazykové komunikaci, tj. zpravidla v propojení
receptivních dovedností s dovednostmi produktivními (napĜ. ústní vyjadĜování stimulované
poslechem textu a podmínČné jeho porozumČním, písemný projev reagující na þtený text). V zájmu
struþnosti jsou dále požadavky na tyto kombinované dovednosti uvedeny pouze u dovednosti
dominující.
5.1.4. Písemné vyjadĜování
5.1. ěeþové dovednosti
5.1.1 Poslech s porozumČním
Žák chápe slyšený cizojazyþný text jak z hlediska obsahu, tak i z hlediska komunikaþního
zámČru mluvþího, pĜiþemž
vyslechnutý projev se neomezuje pouze na projev vnímaný v pĜímém kontaktu s jedním þi
více mluvþími, nýbrž zahrnuje i poslech nahrávky, jazykovČ i obsahovČ pĜimČĜenČ nároþné
rozhlasové zprávy, reportáže, diskuse, interview, sledování videozáznamĤ, filmĤ, které mohou
obsahovat v pĜimČĜeném rozsahu i neznámé výrazy a tvary,
úþastníkem komunikace je nejen rodilý mluvþí, ale i cizinec (zejména vrstevník) vyjadĜující
se pĜíslušným cizím jazykem (napĜ. Angliþan hovoĜící francouzsky, Holanćan hovoĜící
nČmecky) ve stylu spisovném i hovorovém, a to vþetnČ hlavních regionálních variant
výslovnosti.
V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ žák umí
zachytit a v bodech zaznamenat podstatné myšlenky a údaje z pĜimČĜenČ nároþného a
pĜimČĜenČ rozsáhlého vyslechnutého cizojazyþného projevu,
vyhledat potĜebné informace nebo myšlenky v delším cizojazyþném textu þi v souboru
dokumentĤ a dále s nimi pracovat,
zformulovat osnovu textu þi projevu, shrnutí (a to i s pĜesnČ vymezeným rozsahem), pospat
jednoduchý pracovní postup, tabulku, schéma apod.,
vyplnit formuláĜ,
správnČ a stylisticky vhodnČ zformulovat vlastní myšlenky a názory ve formČ rĤzných typĤ
sdČlení (neformálních i formálních), vyprávČní, popisu s uplatnČním individuálního tvĤrþího
pĜístupu a nároþnČjších struktur a s respektováním základních odlišností daných charakterem
vytváĜeného textu, event. konvencemi písemné komunikace dané jazykové oblasti.
5.2. Jazykové prostĜedky
Výše uvedené dovednosti pĜedpokládají osvojení jazykových prostĜedkĤ v následujícím
rozsahu.
5.2.1 Zvuková stránka jazyka
5.1.2. Ústní vyjadĜování
V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ žák
354
Žák
355
produktivnČ ovládá zvukovou stránku pĜíslušného jazyka, tj. nejen artikulaci jednotlivých
hlásek, ale i suprasegmentální složky (pĜízvuk slovní i vČtný, rytmus, intonace a melodie), a to
pĜi hlasitém þtení textu i v mluveném projevu, který je pĜirozený, jasný a zĜetelný,
receptivnČ je schopen rozumČt i základním výslovnostním variantám daného cizího jazyka.
s domluvou setkání, spoleþného programu,
s nákupem rĤzných druhĤ zboží, s kupováním /rezervací/objednávkou/ jízdenek, letenek,
vstupenek apod.,
s návštČvou lékaĜe,
s vyplĖováním jednoduchých formuláĜĤ,
event. i se situacemi dalšími, zejména tČmi, které odrážejí odlišnosti zpĤsobu života v zemích
jiných jazykových oblastí a v ýR.
V souvislosti s Ĝešením uvedených Ĝeþových situací umí
pozdravit (pĜi setkání, pĜi louþení), oslovit,
pĜedstavit se, pĜedstavit druhé,
podČkovat a odpovČdČt na podČkování,
a užívá jednoduché obraty vyjadĜující
souhlas/nesouhlas, svolení/odmítnutí,
radost/politování, pĜekvapení,
omluvu,
blahopĜání,
žádost, pĜání, prosbu, výzvu, návrh, doporuþení,
jistotu/nejistotu, pravdČpodobnost, možnost, pochybnost, váhání,
pozvání a reakci na pozvání.
ěeþové situace Ĝeší adekvátnČ k rozsahu osvojených jazykových prostĜedkĤ, ovládá
varianty Ĝešení jednoduchých situací; jazykové prostĜedky volí v souladu s konkrétní situací.
V pĜípadČ potĜeby je schopen pohotovČ uplatĖovat kompenzaþní strategie (použití opisĤ,
významovČ blízkých slov, parafrází apod.).
5.2.2 Slovní zásoba
Žák
produktivnČ ovládá slovní zásobu v rozsahu 3500 lexikálních jednotek týkajících se
vybraných tematických okruhĤ a pĜíslušných komunikativních situací (viz dále),
receptivnČ si osvojí další lexikální jednotky na základČ poslechu a þtení doplĖkových
materiálĤ,
na základČ práce s textem se seznámí se základními produktivními zpĤsoby tvoĜení slov
v souladu s typologickými zvláštnostmi daného jazyka, s mnohoznaþností a spojovatelností slov,
se synonymy, antonymy, homonymy; základní poznatky z této oblasti je schopen aplikovat
v Ĝeþové praxi (napĜ. schopnost odhadovat neznámé výrazy v pĜimČĜeném rozsahu pĜi poslechu
a þtení),
v oblasti internacionalismĤ chápe základní významové výslovnostní, pravopisné a gramatické
rozdíly ve srovnání s þeštinou,
má nejzákladnČjší znalosti o stylistickém rozvrstvení lexikálních a frazeologických
prostĜedkĤ daného jazyka (viz rozdíly mezi prostĜedky užívanými v mluvené a psané podobČ
jazyka, jazykové styly apod.),
úþelnČ a pohotovČ používá pĜekladových slovníkĤ a informativní literatury (mluvnické
pĜíruþky, encyklopedie apod.),
receptivnČ zná nejbČžnČjší teritoriální odlišnosti ve slovní zásobČ daného jazyka (viz napĜ.
amerikanismy ve španČlštinČ).
5.2.3 Mluvnice
Žák
produktivnČ ovládá v ústní i písemné podobČ mluvnické uþivo ze skladby a tvarosloví podle
rozpisu pro jednotlivé jazyky (viz dále),
receptivnČ zná další jevy potĜebné pro porozumČní textĤm.
5.2.4 Grafická stránka a pravopis
Žák ovládá
pravopis produktivnČ osvojených slov a mluvnických tvarĤ,
základní zásady interpunkce,
psaní velkých písmen,
dČlení slov,
odlišnosti v grafické podobČ rukou psaných písmen.
5.3. Tematické zamČĜení
5.3.1 ěeþové situace a funkce
Žák umí Ĝešit Ĝeþové situace související
se získáváním a poskytováním základních informací s vyjádĜením vztahĤ existenciálních
(kdo? co?), prostorových (kde? kam?), þasových (kdy?), kvalitativních (jaký? jak?) a
kvantitativních (kolik?),
s pĜedstavováním se, se zahájením, vedením a ukonþením rozhovoru, vþetnČ rozhovoru
telefonického,
356
5.3.2. Tematické okruhy
Žák prokazuje dosaženou úroveĖ svých jazykových a komunikativních dovedností v rámci
následujících tematických okruhĤ, které se cyklicky rozšiĜují, obohacují ve vazbČ na ostatní
vyuþovací pĜedmČty a zdroje poznávání a diferencují v souladu se specifikou pĜíslušného cizího
jazyka:
Já a moje rodina
Osobní údaje – þlenové rodiny – vČk – zamČstnání a povolání – záliby – charakteristika osoby –
rodinný/spoleþenský život – rodinné zvyklosti a oslavy – styky s pĜáteli.
Domov
Byt a jeho zaĜízení – dĤm a jeho okolí – péþe o prostĜedí, ve kterém žák žije – domácí práce,
kutilství – pomoc v rodinČ – zpĤsob bydlení u rĤzných kultur.
Škola
Popis školy, tĜídy – vyuþovací pĜedmČty – rozvrh hodin – školní rok a prázdniny – zajímavé
þinnosti a akce – úþinný zpĤsob studia – studium jazykĤ – výsledky studia – vztahy mezi spolužáky
– navazování pĜátelských vztahĤ mezi školami, tĜídami a žáky v zahraniþí – školní život v rĤzných
zemích.
MČsto
Orientace ve mČstČ – významné budovy a kulturnČ historické památky – dopravní prostĜedky –
názvy obchodĤ – vybavenost mČsta a mČstských þtvrtí – život v ulicích – nápisy – mČsto/vesnice,
kde žák žije – hlavní mČsto – hlavní mČsta zemí pĜíslušných jazykových oblastí – rozdílný zpĤsob
života ve mČstČ a na venkovČ – kulturní život v malých a velkých mČstech.
357
PĜíroda
ýas – poþasí – roþní období – nejbČžnČjší zvíĜata a rostliny - názvy svČtových stran a základní
zemČpisné výrazy – vztah k pĜírodČ a její ochrana (ekologie).
Na rozdíl od subkapitol „ěeþové dovednosti“ a „Jazykové prostĜedky“ je uvádČna
subkapitola „Tematické zamČĜení“ pouze v rámci výstupních požadavkĤ; situace, funkce a
tématické okruhy nejsou rozloženy do jednotlivých etap výuky, neboĢ právČ v této oblasti se uþební
materiály, jejichž volba je ponechána na uþiteli, nejvíce rĤzní.
Volný þas a zájmová þinnost
Denní a týdenní program – rok v žákovČ životČ (školní rok a prázdniny) – víkendy – zpĤsob trávení
volného þasu (hraþky, þetba, sport, hudba, film, televize, video, „koníþky“, poþítaþe apod.), úþelné
využívání volného þasu.
Sport
Sporty, které žák provozuje/které pČstují jeho pĜátelé – sporty v jednotlivých roþních obdobích –
tČlesná výchova ve škole – sportovní soutČže a utkání – sport v rozhlase, v televizi, v tisku –
olympijské hry.
Cestování a turistika
Dopravní prostĜedky – pĜednosti a nevýhody jednotlivých dopravních prostĜedkĤ – výhody pro
mládež – místa/mČsta/zemČ, které žák rád navštČvuje - místa/mČsta/zemČ, které by žák chtČl
navštívit – nejnavštČvovanČjší místa/mČsta u nás a v zahraniþí – ubytování pĜi cestování –
navazování pĜátelských vztahĤ pĜi cestování – dopravní kázeĖ.
Oblékání
Základní þásti odČvu – nákupy (velikost, barva, cena apod.) – vhodné obleþení pro rĤzné pĜíležitosti
– vkus v oblékání a souþasná móda – módní þasopisy – módní pĜehlídky.
Péþe o zdraví
Základní þásti lidského tČla – nejbČžnČjší nemoci a úrazy – tČlesná a duševní hygiena – správná
životospráva – nejbČžnČjší jídla, nápoje a potraviny – návštČva u lékaĜe.
ýlovČk a spoleþnost
Vztahy v rodinČ, mezi pĜáteli, mezi spolužáky – vzájemná pomoc, spolupráce pĜi Ĝešení
nejrĤznČjších úkolĤ – dopisování/telefonování se zahraniþními pĜáteli – tolerance, snaha chápat
druhé – spoleþenské vystupování – spoleþenské zvyklosti a konvence.
VzdČlávání a kulturní život
Kulturní život školy/mČsta/vesnice, kde žák žije – þetba (oblíbení autoĜi, návštČva knihovny,
noviny, þasopisy) – hudba (návštČvy koncertĤ, hudební nástroje, kazety, desky apod.) – rozhlas,
televize, divadlo, film, výstavy – technika, vynálezy, objevy – školy u nás a v zemích studovaného
jazyka, event. i v jiných zemích – význam znalosti cizích jazykĤ – mimoškolní možnosti
vzdČlávání.
ZemČ pĜíslušné jazykové oblasti a ýeská republika
Základní geografické údaje týkající se nejvýznamnČjších zemí pĜíslušné jazykové oblasti a ýR –
nejvýznamnČjší historické události (s vazbou na výuku dČjepisu) – nejnavštČvovanČjší místa, mČsta
a památky – zajímavosti – každodenní život, zvyklosti a konvence – svátky – významní
pĜedstavitelé umČní, vČdy, techniky, sportu, event. politiky – významné aktuální informace
z kulturní a spoleþenské oblasti – vztahy pĜíslušné jazykové oblasti a ýR.
Evropa a svČt
(s vazbou na základní témata obþanské výchovy, zemČpisu a dČjepisu)
Styk naší zemČ s evropskými státy a se zemČmi jiných svČtadílĤ (úþast na festivalech, výstavách,
sportovních soutČžích apod.) – nejzávažnČjší evropské a celosvČtové aktuální problémy (drogy,
národnostní, náboženská a názorová nesnášenlivost, nebezpeþí rasismu aj.), spolupráce a solidarita
pĜi jejich Ĝešení.
Poznámka:
358
6. Poznámky k pojetí a Ĝízení výuky
Tyto uþební osnovy vymezují pojetí výuky a základní uþivo pouze rámcovČ; vyuþující je
dotváĜí a modifikuje v souladu s podmínkami, s charakterem dané skupiny žákĤ a se zvolenou
uþebnicí.
Osnovy jsou vytvoĜeny pro vyuþovací pĜedmČt „cizí jazyk“, neboĢ cíle výuky jsou všem
cizím jazykĤm vyuþovaným v tomto typu školy spoleþné. NicménČ jednotlivé jazyky dosahují
tČchto cílĤ zþásti odlišnými cestami, zejména použitím rĤzných jazykových prostĜedkĤ
vyplývajících z typologických zvláštností jednotlivých jazykĤ; mezi vyuþovacími jazyky jsou
z hlediska morfologického pĜevážnČ jazyky analytického typu s omezenou flexí, tj. angliþtina,
francouzština a nČmþina, v menší míĜe i španČlština, avšak i jazyk s bohatou flexí, tj. ruština,
vykazující v tomto aspektu mnoho spoleþných rysĤ s mateĜským jazykem žákĤ, odlišující se však
grafickým systémem.
Jevy, jimž je tĜeba vČnovat zvýšenou pozornost a pro jejíž pochopení a osvojení je nutno
volit specifický pĜístup, vyplývající právČ ze srovnání mateĜského a cílového jazyka, a nemohou
tudíž být shodné.
Tyto osnovy obsahují proto:
þásti obecné, spoleþné všem jazykĤm, tj. stanovení cílĤ výuky výstupními požadavky na
úrovni sedmiletého cyklu i po jednotlivých etapách, tematicko-funkþním zamČĜením obsahu,
celkovým rozsahem produktivní slovní zásoby a pojetím výuky, a
þásti specifické, urþené jednotlivým jazykĤm a zpĜesĖující obsah výuky poznámkami, výþtem
a rozložením jazykových prostĜedkĤ do jednotlivých etap (viz þást 2., kapitola 2 – Jazykové
prostĜedky).
Vyuþující tedy chápe a dotváĜí tyto osnovy i z hlediska zvláštností jazyka, jemuž vyuþuje.
Ze skuteþnosti, že si žáci zvolili školu s rozšíĜeným vyuþováním (cizích) jazykĤ, lze
vyvozovat, že jde o žáky motivované, se zájmem o cizí jazyky a s pĜedpoklady pro jejich
osvojování. Tím spíše je tĜeba promýšlet metody a formy práce, stanovit vhodné tempo postupu a
míru nároþnosti.
PĜes znaþnou volnost, která je vyuþujícím poskytována, je tĜeba dodržovat obecnČ platné
didaktické principy, základní orientaci výuky a respektovat dále uvedené pokyny.
Základním znakem pojetí výuky cizích jazykĤ je jeho komunikativní orientace. Jazykové
uþivo se vyvozuje z funkcí v situaþním kontextu a z rolí úþastníkĤ komunikace. Produktivní a
receptivní Ĝeþové dovednosti se rozvíjejí v rámci tématických okruhĤ a Ĝeþových situací, z nichž
zároveĖ vychází výbČr a uspoĜádání jazykových prostĜedkĤ. Témata a Ĝeþové situace jsou nedílnČ
spojeny s reáliemi zemí pĜíslušné jazykové oblasti, v uvážlivé míĜe i s vybranými aspekty reálií
jiných zemí, a to ve srovnávání s reáliemi domácími.
Základní metodický pĜístup spoþívá v integraci pozitivních a osvČdþených prvkĤ
linqvodidaktických smČrĤ a koncepcí cizojazyþné výuky obohacené funkþními inovaþními impulsy.
KomunikativnČ funkþní a tematicko-situaþní hledisko se propojuje s hlediskem systémovým,
spojeným s uvČdomČlým poznáváním jazykových zákonitostí a vztahĤ na podkladČ srovnávání
s mateĜským jazykem.
Sedmiletý cyklus je však obdobím dlouhým a v jeho prĤbČhu se výraznČ poznatkové
struktury žákĤ i sama struktura jeho osobnosti. Proto je toto období rozloženo do þtyĜ etap, v nichž
jak vyplývá z jejich charakteristiky uvedené ve 4. kapitole tČchto osnov, se základní pĜístupy
k výuce mČní; k uvČdomČlému osvojování jazykových prvkĤ se dospívá pĜes poþáteþní „hravé“
359
období, v nČmž si žáci pod vedením uþitele budují nejen základy pro osvojování jazyka, ale
vytváĜejí se též vztah k tomuto novému vyuþovacímu pĜedmČtu.
V prĤbČhu tČchto þtyĜ etap se mČní i hierarchie rozvíjených Ĝeþových dovedností, které
tvoĜí vlastní jádro výuky; od výrazné preference poslechu s porozumČním a ústního vyjadĜování v
1. a 2. etapČ výuky se dĤraz pĜesouvá i k dovednostem odvozeným od písemné podoby jazyka, tj.
ke þtení a písemnému vyjadĜování, a ve 4. etapČ se dospívá až k vyrovnanému pomČru v zastoupení
jednotlivých Ĝeþových dovedností.
Soustavná péþe o kvalitu projevu žáka si vynucuje prostor i pro rozvíjení a upevĖování
jeho znalostí jazykových prostĜedkĤ. Zejména snaha o vytvoĜení a posléze soustavné upevĖování
návykĤ správné výslovnosti musí prolínat všemi etapami výuky. Významnou úlohu plní nahrávky
nejrĤznČjších textĤ rodilými mluvþími, od drobných Ĝíkanek a básniþek až po autentické rozsáhlejší
celky, jejichž poslechem si žáci – v tomto vČku vnímaví na fonémy odlišné od mateĜského jazyka –
vštípí žádoucí pozitivní výslovnostní návyky. Opomíjet ovšem nelze ani mluvnické uþivo,
systematicky opakovat a procviþovat v nových kontextech je nutno i slovní zásobu pĜedstavující
nejlabilnČjší složku jazykových prostĜedkĤ.
Reálie, pĜedstavující významnou souþást výuky cizím jazykĤm, je nutno chápat v nejširším
pojetí jakožto zemČvČdné poznatky z nejrĤznČjších oblastí kulturního, hospodáĜského a politického
života, pĜedevším souþasného, v uvážlivé míĜe i minulého. V souladu s výchovou žáka – budoucího
obþana schopného chápat kulturní bohaství a tradice i jiných jazykových oblastí a pĜijímat jejich
rĤznorodost, tyto poznatky je tĜeba orientovat nejen na zemČ studovaného jazyka, ale i na zemČ
další, pĜedevším zemČ sousední, zemČ evropské, popĜ. ty, s nimiž ýR navazuje užší kontakty. Nelze
ovšem opomíjet ani kulturu vlastní zemČ, kterou se žák uþí hloubČji chápat a oceĖovat právČ
v konfrontaci s poznáváním kultur cizích.
V rámci výuky reáliím je tĜeba vČnovat pozornost nejen práci s autentickými texty
informativního charakteru, ale i práci s texty umČleckými, neboĢ i tato þinnost pĜispívá k rozvíjení
jazykové a kulturní kompetence. Žánry, obsah a rozsah umČleckých textĤ volí vyuþující pĜimČĜenČ
k vČku žákĤ, k úrovni jejich jazykových znalostí, k jejich celkové vyspČlosti a zájmĤm a využívá
postupĤ bČžných pĜi výuce mateĜskému jazyku (zaujímání vlastních postojĤ, individuální
interpretace textĤ apod.) se zĜetelem, že tato složka má pĜispívat i k výchovČ dobrého þtenáĜe a
k vytvoĜení dovednosti samostatnČ a s porozumČním þíst umČlecká díla obohacující citový život
þlovČka a rozvíjející smysl pro vyšší hodnoty a krásu.
V úsilí o co nejlepší výsledky pedagogického pĤsobení je žádoucí propojit pĜípravu
vyuþovacích hodin s požadavky na promyšlenou domácí pĜípravu žákĤ, ústní i písemnou, a jejich
plnČní a kvalitu nutno prĤbČžnČ kontrolovat a hodnotit. Tato pĜíprava by mČla být pravidelná,
rĤznorodá, pĜimČĜená þasovou i obsahovou nároþností, mČla by reflektovat i individuální ¨zájmy a
možnosti žákĤ. KromČ bČžných krátkodobých úloh zadává vyuþující ve vyšších roþnících i
dlouhodobČjší práce, vþetnČ prací týmových, vyžadující vyhledávání, tĜídČní a hodnocení
potĜebných materiálĤ.
Výsledky vyuþovacího a uþebního procesu hodnotí vyuþující prĤbČžnČ, a to ústnČ i
písemnČ, neboĢ pouze na základČ tČchto zpČtnovazební poznatkĤ mĤže úspČšnČ a racionálnČ Ĝídit
svĤj další postup. SoustĜećuje se hlavnČ na sledování pokroku v rozvoji Ĝeþových dovedností, které
jsou nadĜazeny dílþím výsledkĤm v osvojování jednotlivých jazykových prostĜedkĤ, hodnotí
pĜedevším schopnost Ĝešit konkrétní komunikativní úlohy, a to ústní i písemnou formou.
Vedle prĤbČžného hodnocení a kratších testĤ zaĜazuje vyuþující od 5. roþníku v každém
pololetí po dĤkladné pĜípravČ kontrolní písemné práce v následujícím rozsahu.
6. a 7. roþník: 2 práce za rok v rozsahu 20 – 30 minut
(napĜ. dopis se zadaným obsahem, jednoduchý popis obrázkĤ, popis prostĜedí, osoby, vyprávČní o
rodinČ, záznam základních informací z vyslechnutého nebo þteného textu, z videozáznamu)
8. roþník: 2 kombinované práce za rok v rozsahu 30 – 45 minut
(práce ovČĜující stupeĖ porozumČní vyslechnutému projevu a þtenému textu a tzv. volný písemný
projev, napĜ. résumé textu, složitČjší popis, výklad, dopis se zpĜesnČním obsahu, sestavení textu
pozvánky, prospektu)
9. roþník: 3 kombinované práce za rok v rozsahu 45 minut
(opČt práce ovČĜující úroveĖ receptivních dovedností v kombinaci s volným písemným projevem,
napĜ. vyprávČním o sobČ, o svých zážitcích a plánech, popisem schématu, tabulky, grafu,
s nároþnČjším neformálním dopisem nebo jednoduchým dopisem formálního charakteru, jakým je
napĜ. žádost o informaci, o rezervaci hotelu, pozvání na slavnostní zakonþení školního roku apod.)
Jak vyplývá z uvedených návrhĤ kontrolních prací, na zĜeteli je nutno mít jak pĜi výuce,
tak i pĜi ovČĜování dosažených výsledkĤ funkþní využití forem písemného projevu s uplatnČním
individuálního tvĤrþího pĜístupu žákĤ pĜi vytváĜení tČchto textĤ; didaktické a diagnostické metody
musí být soustavnČ a dĤslednČ koordinovány. PĜi hodnocení takto pojatých prací se vyuþující
nezbytnČ musí oprostit od tradiþního zpĤsobu hodnocení, omezujícího se na posouzení gramatické
správnosti a na respektování pravidel pravopisu pĜíslušného textu; oceĖovat musí pĜedevším splnČní
komunikativního zámČru, kreativitu a originální pĜístup žákĤ ke splnČní úkolu.
Výsledky kontrolních písemných prací (v nižších roþnících se hodnotí zejména poslech
s porozumČním a ústní vyjadĜování), zadávaných od 5. roþníku, vyuþující nepĜeceĖuje; posuzuje je
v žádoucích relacích s výkony žákĤ pĜi ústních zkouškách/aktivitách, které by mČly být obdobnČ
funkþnČ pojímány, stimulovány zpĤsoby bČžnými v každodenních situacích a mČly by opČt odrážet
pestrost a vyváženost vyuþovacích postupĤ.
ÚspČšnost výuky ovlivĖuje v nezanedbatelné míĜe uþebnice (na mysli máme soubory
obsahující i nahrávky a pracovní sešity), pĜedkládající výbČr uþiva a postup pĜi jeho uvádČní.
Vyuþující ji volí z dostupné nabídky naší i zahraniþní produkce podle své úvahy, avšak
s respektováním podmínek školy, úrovnČ a charakteru žákovské skupiny. Doporuþuje se používat
uþebnice opatĜené schvalovací doložkou Ministerstva školství, mládeže a tČlovýchovy ýR a
zaĜazené do seznamu uþebnic; zaruþují soulad s požadavky stanovenými uþebními osnovami,
uþebnice domácí produkce jsou navíc koncipovány na základČ srovnání pĜíslušného cizího jazyka
s þeštinou. Zvolí-li vyuþující uþebnici ze zahraniþní nabídky, koncipované bez zĜetele k tomuto
komparativnímu aspektu, je tĜeba zvážit uspoĜádání a dávkování uþiva; cviþení pro þeského žáka
nevýznamná je nutno vynechat, jiná doplnit, a to vþetnČ cviþení fonetických tak, aby požadavky
uþebních osnov byly plnČny.
Základní uþebnice je však tĜeba v každém pĜípadČ doplĖovat aktuálními, zejména
autentickými materiály a jinými názornými pomĤckami (plakáty, prospekty, mapky, jízdní Ĝády,
vstupenky, jízdenky, videozáznamy apod.) a obrazovým materiálem. Ze všech tČchto materiálĤ je
tĜeba vytvoĜit promyšlený homogenní celek sladČný s cílem výuky a nevnášející do výuky prvek
nahodilosti a chaos.
Dalším cenným zdrojem obohacení jazykové výuky a výrazným stimulujícím prvkem je
navazování kontaktĤ se školami a tĜídami v zemích jednotlivých jazykových oblastí, vþetnČ
individuální korespondence, výmČny poþítaþových programĤ, faxĤ apod. Tyto kontakty mohou být
eventuálnČ završeny výmČnným zájezdem.
5. roþník: 2 práce za rok v rozsahu 15 – 20 minut
(napĜ. text pozdravu, blahopĜání, vzkazu, jednoduchého dopisu, odpovČdi na otázky, vyprávČní o
sobČ, jednoduchý popis osoby, místa)
360
361
pĜimČĜenČ a pohotovČ reagovat na rĤzné situace bČžného života žákĤ dané vČkové skupiny,
použít základní kompenzaþní strategie pro pĜekonávání jazykových obtíží pĜi komunikaci (opsat
výraz, použít výrazu obsahovČ blízkého apod.),
umČt se souvisle vyjadĜovat v rámci vymezených tématických okruhĤ,
sdČlit základní informace þi hlavní myšlenky z krátkého pĜeþteného nebo vyslechnutého
textu,
znát zpamČti básniþky, popĜ. jiné krátké texty (napĜ. dramatizace a improvizace pohádek).
ýást druhá
Rozvržení uþiva do jednotlivých etap
1. ěeþové dovednosti
1.2.3 ýtení s porozumČním
1.1 1. etapa – 3. roþník
rozumČt bČžným pokynĤm a jednoduchým vČtám vyuþujícího souvisejícím s organizací
vyuþovacího procesu vþetnČ návodu na typické þinnosti a aktivity
rozumČt jednoduchým souvislým projevĤm vyuþujícího a projevĤm dialogickým, vþetnČ
krátkých projevĤ reprodukovaných; tyto projevy neobsahují neznámá slova, s výjimkou slov,
jejichž zvuková podoba je blízká mateĜštinČ
1.1.2 Ústní vyjadĜování
reprodukovat a obmČĖovat pamČtnČ osvojené mikrodialogy,
formulovat otázky, odpovídat na otázky,
znát Ĝíkanky, básniþky a reprodukovat je se správnou výslovností, zazpívat nČkolik písní.
þíst nahlas, plynule a foneticky správnČ jednoduché audioorálnČ pĜipravené texty
þíst potichu jednoduché texty obsahující pĜevážnČ známé jazykové prostĜedky; pĜi þtení
používat abecední slovník uþebnice
obmČĖovat krátké probrané texty,
formulovat jednoduché otázky a odpovídat na nČ.
rozumČt upĜesĖujícím pokynĤm souvisejícím s vedením hodiny v cizím jazyce
rozumČt jednoduchým souvislým monologickým i dialogickým projevĤm rodilého mluvþího,
vþetnČ projevĤ reprodukovaných, pronášeným v pĜirozeném tempu rĤznými jednajícími
osobami (žena, muž, dítČ) i obsahujícím nČkolik neznámých výrazĤ snadno pochopitelných
z kontextu, situace nebo na základČ podobnosti s mezinárodnČ užívanými výrazy
porozumČt bČžným sdČlením a hlášením z oblasti každodenního života (napĜ. v dopravních
prostĜedcích, na nádraží)
1.2.4 Písemné vyjadĜování
formulovat otázky, odpovídat na otázky,
samostatnČ po audioorální pĜípravČ zformulovat text pozdravu, blahopĜání, jednoduchého
dopisu, vzkazu, sestavit krátké vyprávČní, jednoduchý popis (napĜ. obrázku, osoby, místa).
rozumČt delším souvislým projevĤm vyuþujícího i rodilého mluvþího pronášeným
v pĜirozeném tempu
rozumČt projevĤm reprodukovaným ze zvukového záznamu, popĜ. videozáznamu
rozumČt projevĤm obsahujícím nČkolik neznámých výrazĤ snadno odhadnutelných
z kontextu, popĜ. na základČ elementárních znalostí o tvoĜení slov
þíst nahlas, plynule a foneticky správnČ audioorálnČ pĜipravené texty
þíst potichu texty obsahující pĜevážnČ známé jazykové prostĜedky vþetnČ jednoduchých textĤ
autentických (návody, nápisy apod.)
reprodukovat a obmČĖovat dialogy,
362
samostatnČ vést jednoduchý dialog, pohotovČ v dialogu reagovat,
formulovat složitČjší otázky, odpovídat na nČ a vyjádĜit vlastní názor, sdČlit základní
informace nebo hlavní myšleny z pĜimČĜenČ dlouhého a pĜimČĜenČ nároþného pĜeþteného þi
vyslechnutého textu,
volnČ reprodukovat vyslechnutý nebo pĜeþtený text,
dokonþovat zapoþaté vyprávČní, domýšlet chybČjící celky,
jednoduše souvisle a plynule pohovoĜit na známá témata vþetnČ jednoduchých témat
týkajících se reálií,
znát zpamČti nČkolik básní nebo úryvkĤ z prózy.
þíst potichu i nahlas rĤznorodé texty, vþetnČ jednoduchých textĤ umČleckých
orientovat se v rĤzných typech textĤ, využívat logického odhadu
vyhledávat v textu informace
úþelnČ pracovat se slovníkem
363
zachytit a zaznamenat myšlenky þi údaje z vyslechnutého textu,
písemnČ vyjádĜit hlavní myšlenky se snadného vyslechnutého projevu nebo pĜeþteného textu,
samostatnČ napsat nČkolik souvislých vČt, napĜ. popis pĜedmČtu, obrázku, tabulky, schématu,
nauþit se vyplĖovat bČžné formuláĜe,
sestavit krátké vyprávČní na základČ pĜipravené osnovy,
samostatnČ zformulovat dopis, odpovČć na dopis, pozvánku.
rozumČt složitČjším pokynĤm souvisejícím mj. s výkladem mluvnického uþiva (gramatická
terminologie)
rozumČt projevĤm svých vrstevníkĤ pronášeným v hovorovém jazyce, pĜípadnČ i projevĤm
dialektálnČ zabarveným
porozumČt ukázkám reprodukovaných literárních žánrĤ, napĜ. rozhlasových her
umČt pracovat s oficiálními vyslechnutými texty zpráv a komentáĜĤ
pohotovČ používat prvky umožĖující diskutovat, zdĤvodĖovat, pĜesvČdþovat, dotazovat se,
vést interview,
pohovoĜit na známá témata vþetnČ témat týkajících se reálií, pĜednést krátký referát,
pĜetlumoþit základní informace v jednoduchých situacích neformálního charakteru,
znát zpamČti nČkolik básní nebo úryvkĤ z prózy.
þíst potichu i nahlas pĜimČĜenČ nároþné rĤznorodé texty, vþetnČ textĤ populárnČ nauþných
odpovídajících zájmĤm dané vČkové skupiny
orientovat se v tČchto typech textĤ, ve vČtší míĜe využívat logického odhadu
zvládat strategie þtení v souladu se sledovaným cílem výuky
užívat pĜekladový a výkladový slovník, umČt se orientovat v encyklopediích a jazykových
pĜíruþkách
písemnČ zformulovat hlavní myšlenky z vyslechnutého i þteného textu,
sestavit životopis (vlastní i fiktivní) v souladu s konvencemi dané jazykové oblasti,
zformulovat vzkaz, telegram, neformální i formální dopis, informaþní letáþek, kuchaĜský
recept apod., popsat pracovní postup,
sestavit vlastní pĜíbČh, doplnit zaþátek nebo konec pĜíbČhu.
uplatĖovat oĜi výbČru výslovnostních cviþení kontrastní hledisko.) V poþáteþním stadiu je znaþnČ
obtížné i zvládání anglického pravopisu.
Slovní zásoba
Vzhledem k velmi bohaté a rozvrstvené slovní zásobČ angliþtiny je dĤležité postupnČ
rozvíjet u žákĤ jazykový cit pro odpovídající vyjadĜování v rámci jednotlivých jazykových rejstĜíkĤ
a pro vhodné užívání formálního i neformálního jazyka. Velmi dĤležité je úþelné rozvíjení
receptivní slovní zásoby.
Mluvnice
Absence složitČjšího systému flexe v moderní angliþtinČ je pro zaþáteþníky jistou výhodou,
na druhé stranČ to však zpĤsobuje potíže pĜi osvojování vČtných struktur. Neustálým problémem
jsou odlišný systém vyjádĜení slovesných þasĤ a vidu a dále syntaktické struktury, které v þeštinČ
neexistují.
Vzhledem ke svému širokému použití má angliþtina mnoho zemČpisných variant, a proto
je dĤležité, aby se žáci postupnČ receptivnČ seznamovali s co nejširším vzorkem mluveného i
psaného jazyka. Pro aktivní ovládání bude u druhého cizího jazyka sloužit, pokud jde o nahrávky,
model britský.
2.1.1 1. etapa – 3. roþník
V prĤbČhu této etapy se pĜedpokládá
osvojení repertoáru základních anglických samohlásek
osvojení výslovnosti anglických souhlásek, zvláštČ zvukové realizace th, ng, w a rozlišování
a adekvátní výslovnost znČlých a neznČlých souhlásek na konci slov
Vzhledem ke znaþné odlišnosti zvukové stránky angliþtiny od zvukové stránky þeštiny je
tĜeba od poþátku vČnovat vedle nácviku jednotlivých hlásek systematickou pozornost i rytmické
stránce angliþtiny a intonaci. Tento nácvik je provádČn na základČ slovních spojení, Ĝíkanek a
krátkých vČt.
Slovní zásoba
Osvojit si
produktivnČ slovní zásobu v rozsahu pĜibližnČ 500 lexikálních jednotek.
Mluvnice
Mluvnice je osvojována imitativním zpĤsobem, žáci se v této etapČ neuþí pravidlĤm.
Skladba
pevný slovosled jednoduché anglické vČty a nutnost vyjádĜit podmČt
vazba there is/are
jednoduché vČty oznamovací, rozkazovací a tázací
2. Jazykové prostĜedky
Tvarosloví
2.1 Anglický jazyk
Výslovnost a pravopis
Zatímco v þeštinČ je vČtný rytmus založen na slabiþném principu, v angliþtinČ se uplatĖuje
princip pĜízvuþný, což pĤsobí žákĤm nejvČtší potíže (zvláštČ pĜi percepci). Dalším zdrojem potíží je
zejména bohatší vokalický systém angliþtiny. (PĜi práci ze zahraniþními uþebnicemi je tĜeba
364
Podstatná jména
základní pĜíklady užívání þlenĤ
Zájmena
zájmena osobní
zájmena pĜivlastĖovací nesamostatná
365
PĜídavná jména a pĜíslovce
tvoĜení pĜíslovcí pĜíponou –ly
pĜíslovce shodné s tvarem pĜídavného jména
zájmena ukazovací a tázací
ýíslovky
þíslovky základní
Slovesa
slovesa be, have (got); otázka a zápor v pĜítomném þase prostém
slovesa modální: can, can´t/cannot
imperativ – tvar pro 2. osobu
dČj obvyklý: pĜítomný þas prostý
(dČj aktuální: pĜítomný þas prĤbČhový)
Otázka sledu osvojovaných jevĤ závisí na zvolené uþebnici (týká se zvláštČ zaĜazení
pĜítomného þasu prĤbČhového do této etapy).
Zájmena
zájmena osobní – pĜedmČtový pád
zájmena ukazovací, tázací a neurþitá (some, any)
zástupné zájmeno one
ýíslovky
þíslovky Ĝadové
další výrazy pro vyjadĜování množství (many, much)
Slovesa
Grafická stránka a pravopis
pravopis výrazĤ osvojované slovní zásoby
2.1.2 2. etapa – 4. a 5. roþník
slovní pĜízvuk
rytmus vČty založený na pravidelném rozložení pĜízvukĤ – redukce nepĜízvuþných slabik a
slov, vázání
intonace – výraznČjší intonaþní kĜivka anglické vČty
spolehlivá realizace anglických samohlásek
spolehlivá realizace anglických souhlásek, zvláštČ realizace th, -ng, w, adekvátní výslovnost
znČlých a neznČlých souhlásek na konci slov
výslovnost souhlásky r
Slovní zásoba
Osvojit si
produktivnČ slovní zásobu v rozsahu pĜibližnČ 1000 lexikálních jednotek,
anglické internacionalismy, které žáci znají z þeštiny, a jejich výslovnost.
Mluvnice
SystematiþtČjší nácvik mluvnických prvkĤ z první etapy.
Skladba
skladba vČty jednoduché
vazba there is/are
vazba vČty oznamovací, rozkazovací a tázací
spojování jednoduchých vČt v souĜadná souvČtí (and, but, or)
krátké odpovČdi (napĜ. Yes, I do, No, he doesn´t)
Tvarosloví
Podstatná jména
základní pravidla užívání þlenĤ
nepravidelné množné þíslo dalších frekventovaných podstatných jmen
vyjadĜování þeských pádĤ
366
V této etapČ bude osvojen pĜítomný þas prostý i prĤbČhový – poĜadí závisí na zvolené
uþebnici. Na uþebnici bude záviset i výbČr struktur pro vyjádĜení budoucnosti.
slovesa modální: must, need not
dČj obvyklý: pĜítomný þas prostý, otázka a zápor pomocí do
vyjadĜování budoucnosti: going to, will + pĜít. infinitiv
vyjadĜování minulosti: minulý þas prostý sloves be, have, do, minulé tvary pravidelných
sloves, nepravidelná slovesa podle výskytu v uþebnici a komunikativních potĜeb, plné i stažené
slovesné tvary
PĜedložky
nejbČžnČjší pĜedložky pro vyjadĜování místa a þasu (on the desk, in the morning, on
Monday)
Další slovní druhy
informace podle uþebnice a komunikativních potĜeb
základní pravopisné zmČny pĜi tvoĜení množného þísla podstatných jmen a nČkterých
slovesných tvarĤ
grafické ovládnutí jazykových jevĤ urþených k produktivnímu osvojení
bČžné pĜípady psaní velkých písmen (Sunday, January, Czech, English)
2.1.3 3. etapa – 6. a 7. roþník
pĜízvuk u víceslabiþných slov
zdokonalování rytmu a základních intonaþních vzorcĤ
Slovní zásoba
Osvojit si
Mluvnice
Skladba
slovosled – postavení pĜíslovcí þasové frekvence ve vČtČ
souvČtí podĜadné: pĜísloveþné vČty þasové, místní a pĜíþinné
pĜísloveþné vČty úþelové zkrácené infinitivem
367
Tvarosloví
Podstatná jména
vyjadĜování množství u nepoþitatelných podstatných jmen (a bottle of, a packet of)
nepravidelné množné þíslo dalších podstatných jmen
stupĖování pĜídavných jmen – opisné i pomocí pĜípon
stupĖování pĜíslovcí
stupĖování nepravidelné (pĜídavných jmen a pĜíslovcí)
Zájmena
pĜivlastĖovací samostatná
Slovesa
slovesa modální: must not, could, shall
funkþní využití modálních sloves (napĜ. Whast shall we get her ? Could you turn on the
radio ?)
tvoĜení minulého þasu modálních sloves a opisné tvary modálních sloves
imperativ – zákaz (Don´t touch anything), opisný tvar pro 1. osobu mn. þ. (let´s go)
minulý þas prostý: nepravidelné tvary dalších frekventovaných významových sloves
minulý þas prĤbČhový
pĜedpĜítomný þas prostý
vyjadĜování budoucnosti: going to, will + pĜít. infinitiv, pĜítomný þas prĤbČhový
gerundium (I like swimming)
trpný rod sloves (Houses are built)
PĜedložky a pĜedložkové vazby
osvojení dalších frekventovaných pĜedložek, pĜedložkové vazby
vyjadĜování místa a þasu
pravopisné zmČny pĜi stupĖování pĜídavných jmen
pĜací vČty (I wish I had/didn´t have, I wish I spoke/didn´t speak)
pĜísloveþné vČty pĜípustkové (although)
nepĜímá Ĝeþ: sdČlení, otázka, rozkaz
formální a neformální vyjadĜování (Smoking is forbidden, You mustn´t smoke)
Tvarosloví
Podstatná jména
vyjádĜení množství u podstatných jmen typu: trousers (napĜ. two pairs of trousers)
Zájmena
zájmena zdĤrazĖovací a zvratná (napĜ. myself)
zájmena vztažná (who, which, that)
Slovesa
prohloubení správného vyjadĜování osvojených slovesných þasĤ
pĜívČsné otázky (question tags)
pĜedpĜítomný þas prĤbČhový
pĜedminulý þas prostý
opakovaný dČj v minulosti (used to)
podmiĖovací zpĤsob pĜítomný
modální slovesa – užití opisných tvarĤ ve všech probíraných slovesných þasech a tvarech
modální výrazy should, ought to, had better, would rather s pĜítomným infinitivem
vyjádĜení jistoty a nejistoty pomocí modálních sloves (it might be, it must be)
trpný rod – tvoĜení odlišné od þeštiny (u sloves s pĜedložkovými vazbami )
gerundium – osvojení dalších vazeb (podle uþebnice)
adjektivní doplnČní sloves smyslového vnímání (it smells nice)
vazba have something done)
doplnČní sloves (zvláštČ pokud jde o konkurenci infinitivu, gerundia a vedlejší vČty)
interpunkce v souvČtích se vztažnými vČtami
produktivní ovládnutí pravopisu probraných lexikálních jednotek a mluvnických tvarĤ
2.2 Francouzský jazyk
2.1.4 4. etapa – 8. a 9. roþník
Trvalá pozornost je vČnována zdokonalování výslovnosti, zejména správnému pĜízvuku,
rytmu a intonaci.
Slovní zásoba
rozšiĜování slovní zásoby na základČ zvolené uþebnice, produktivní osvojení asi 1000
lexikálních jednotek
základní slovotvorné prostĜedky (frekventované pĜedpony a pĜípony, konverze)
základní rozdíly mezi britskou a americkou angliþtinou
dĤkladná pozornost je vČnována pĜedložkovým vazbám a frazeologickým spojením
Mluvnice
Skladba
vztažné vČty urþující i neurþující
podmínková souvČtí – podmínka skuteþná i neskuteþná (uskuteþnitelná)
368
Jazykové jevy, jimž je tĜeba od prvního hodin výuky francouzštinČ vČnovat zvýšenou
pozornost, vyplývají ze srovnání francouzštiny s þeštinou.
Fonologický systém francouzštiny obsahuje prvky v þeštinČ neexistující i prvky
kvalitativnČ odlišné. Z kontrastivního hlediska se jeví jako nejzávažnČjší bohatší vokalický systém
(srovnejme: 5 samohlásek v þeštinČ – 11 samohlásek ústních, 3 samohlásky nosové a 3
polosamohlásky ve francouzštinČ).
Zvláštní pozornost a pĜesnost vyžaduje pĜedevším artikulace samohlásek zaokrouhlených,
zavĜených a nosových. PĜízvuk je na poslední vyslovené slabice slova v mluvním taktu. PĜíznaþná
je výrazná vČtná melodie se znaþným tónovým rozpČtím a jasným rozlišováním intonace rĤzných
typĤ vČt.
Z mluvnického hlediska má francouzština, na rozdíl od þeštiny, pĜevahu znakĤ tzv. jazyka
izolaþního (analytického typu jazyka); „izoluje“ výrazové jednotky a propojuje je s formálními
znaky (þleny, pĜedložky apod.), pojmy vyjadĜuje mnohdy nČkolika slovy. ýeština je jazykem
pĜevážnČ flexivním; ve francouzštinČ je flexe velmi omezená a nahrazuje ji, vedle pĜedložek,
pevnČjší slovosled.
369
Francouzštinu charakterizuje i bohatý a pomČrnČ složitý systém slovesných tvarĤ pro
vyjadĜování þasových, vidových a modálních významĤ a vysoká frekvence užívání polovČtných
vazeb.
Se zásadními rozdíly mezi francouzštinou a þeštinou se žák nezbytnČ setkává od prvního
kontaktu s tímto cizím jazykem. I když si mluvnické jevy osvojuje v první fázi pouze imitativnČ,
používá þlenĤ, osobních zájmen jako ukazatele slovesné osoby, pádové vztahy vyjadĜuje
pĜedložkami, musí respektovat umístČní slov v rámci promluvy v závislosti na jejich funkci.
Odlišností je v prĤbČhu osvojování jazyka více než podobností; konfrontaþní pĜístup pĜi
uvádČní a procviþování nejen mluvnických, ale i výslovnostních a pravopisných jevĤ usnadĖuje
tento nároþný proces a vytváĜí pĜedpoklady pro hlubší a trvalejší osvojení francouzštiny.
pĜízvuk v rámci mluvního taktu a vČty, vázání a navazování, þlenČní vČt, vČtná melodie
s dĤrazem na protiklad oznamovací a tázací vČty, oznamovací a rozkazovací vČty a na rozdílnou
melodii rĤzných typĤ tázacích vČt
samohláskové fonémy, zejména protiklady [i]:[ü], [ö]:[e], [e]:[w]; napjatost samohlásek,
zavĜenost [e], [o], [ö], výslovnost zaokrouhlených samohlásek [ü], [ö], [ö] a nosových
samohlásek [Ɲ], [ã], [õ], výslovnost a odpadávání nestálého [w]
výslovnost polosamohlásek (v souvislosti s nácvikem rytmu)
souhláskové fonémy: rozlišování znČlých a neznČlých souhlásek ve finální pozici
výslovnost mezinárodnČ užívaných slov obsažených v produktivnČ osvojované slovní zásobČ
se snahou vylouþit vliv interference mezi þeskou a francouzskou výslovností
receptivní znalost fonetického pĜepisu jako podpĤrného prostĜedku ke správné výslovnosti
Slovní zásoba
produktivní osvojení slovní zásoby v rozsahu pĜibližnČ 500 lexikálních jednotek
Mluvnice
Mluvnice je osvojována imitativním zpĤsobem, žáci se neuþí pravidlĤm.
Skladba
základní vČtné vztahy a vČtné þleny; nutnost vyjádĜit podmČt
poĜádek slov ve francouzské vČtČ (s dĤrazem na postavení podmČtu a pĜedmČtu)
vyjadĜování záporu
souvČtí souĜadné sluþovací (et), odporovací (mais) a vyluþovací (ou)
souvČtí podĜadné (que ve významu že, parce que)
Tvarosloví
rod (dvojþlenný protiklad) a þíslo podstatných jmen
þlen urþitý a neurþitý, nejbČžnČjší pĜípady jejich absence
stahování þlenu le, les s pĜedložkami de, à
PĜídavná jména
rod a þíslo pĜídavných jmen
shoda pĜídavných jmen s podstatnými jmény a zájmeny
Zájmena
osobní zájmena nesamostatná (v podmČtu) i samostatná
neurþité zájmeno on
370
ukazovací a pĜivlastĖovací zájmena nesamostatná
tázací zájmena qui, que (quést-ce que), quoi, quel
ýíslovky
základní þíslovky 1 – 60
užívání þíslovek v datu
Slovesa
pĜídavná slovesa na –er, slovesa se zmČnami kmenových samohlásek a s pravopisnými
zmČnami typu acheter, sáppeler, commencer, corriger – ve vybraných tvarech
pomocná a nepravidelná slovesa avoir, être, aller, vybrané tvary dalších sloves, napĜ. faire
zvratná slovesa
neosobní výrazy il est, il fait, il faut
þasy a zpĤsoby: indikativ pĜítomného þasu, rozkazovací zpĤsob, vybrané tvary
podmiĖovacího zpĤsobu (je voudrais, jáimerais) jako lexikalizované jednotky
nejfrekventovanČjší pĜíslovce a pĜedložky v souladu s rozsahem slovní zásoby a
s probíranými místními, þasovými, event. dalšími vztahy
Spojky
et, mais, que, parce que, ou
UvádČcí výrazy
cést, ce sont, voici, voilà
Pozornost se vČnuje zejména vztahu mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka,
postupnému osvojování pravopisných jevĤ audioorálnČ probraného gramatického a lexikálního
uþiva.
Dále
þlenČní slov ve výslovnosti vázaných,
funkþnímu využití pravopisných akcentĤ a dalších pravopisných znamének (apostrophe,
cédille, trait dúnion),
slovĤm s rĤzným grafickým vyjádĜením téže hlásky (nejbČžnČjší pĜípady v rámci osvojené
slovní zásoby),
francouzské abecedČ.
2.2.2 2. etapa – 4. a 5. roþník
V návaznosti na 1. etapu výuky francouzštiny jsou soustavnČ upevĖovány vztahy mezi
zvukovou a grafickou stránkou jazyka. Jako podpĤrného prostĜedku k osvojování správné
výslovnosti nových výrazĤ se receptivnČ užívá fonetického pĜepisu. Osvojené poznatky jsou
aplikovány na nové lexikální a gramatické jevy.
Slovní zásoba
produktivní osvojení dalších pĜibližnČ 1000 lexikálních jednotek
receptivní osvojení menšího poþtu dalších lexikálních jednotek v souvislosti s poslechem a
þetbou doplĖkových materiálĤ
371
Mluvnice
Opakování a prohlubování uþiva osvojeného v prĤbČhu 1. etapy výuky a jeho rozlišení o
další jevy.
Skladba
souvČtí souĜadná (další typy)
souvČtí podĜadná s dĤrazem na vČty pĜedmČtné (que = že, si = zda), þasové (quand,
lorsque), úþelové (pour + infinitiv), podmínkové (si + présent, si + imparfait) a na vČty
vztažné
nejfrekventovanČjší polovČtné konstrukce pĜedmČtové (je suis content de + infinitiv, je te
prie de + infinitiv, il me dit de + infinitiv), þasové (avant de + infinitiv), úþelové (pour +
infinitiv), zpĤsobové (au lieu de + infinitiv)
zdĤrazĖovací rámcová konstrukce cést … qui, cést … que
poĜádek slov v dalších strukturách
slovesné opisy commencer à + infinitiv, continuer à + infinitiv, être en train de + infinitiv,
aller + infinitiv, venir de + infinitiv, aimer + infinitiv, vouloir/pouvoir/devoir/savoir +
infinitiv
Tvarosloví
Slovesa
pravidelná slovesa na -ir
slovesa se zmČnami kmenových hlásek a s pravopisnými zmČnami – utĜídČní a doplnČní
poznatkĤ z první etapy; další slovesa, napĜ. essayer, payer, sínquiéter
nepravidelná slovesa: dire, écrire, faire, lire, prendre (apprendre, comprendre), mettre
(permettre, promettre), pouvoir, vouloir, savoir, devoir, venir, voir
skupina nepravidelných sloves na –re (napĜ. attendre, entendre, répondre, vendre aj.)
þasy a zpĤsoby: jednoduchý þas budoucí, minulý þas složený, souminulý þas (imperfektum)
nefinitní tvary slovesné: pĜíþestí minulé (a jeho shoda s podmČtem i pĜedmČtem)
kategorie rodu: trpný rod (v probraných þasech a zpĤsobech)
užívání a absence þlenĤ (další pĜípady)
nejbČžnČjší pĜípady nepravidelného tvoĜení množného þísla podstatných jmen
konkurence þlenĤ, pĜivlastĖovacích a ukazovacích zájmen
rod podstatných jmen v aplikaci na další pĜípady se zdĤraznČním odlišností od þeštiny
vyjadĜování pádových vztahĤ pĜedložkami
PĜídavná jména
nepravidelnosti pĜi tvoĜení ženského rodu a množného þísla pĜídavných jmen
Zájmena
osobní zájmena nesamostatná v pĜedmČtu
ukazovací zájmena samostatná (i s pĜíklonkami)
vztažná zájmena qui, que
neurþitá zájmena tout, chaque, autre, certain, même, plusieurs, quelque, chose, quelquún
záporná neurþitá zájmena personne, rien
ýíslovky
základní þíslovky 60 – 1 000 000
Ĝadové þíslovky
základní poþetní úkony (sþítání, odþítání, násobení, dČlení)
372
PĜíslovce, pĜísloveþná sousloví
odvozování pĜíslovcí zpĤsobu od pĜídavných jmen
pĜíslovce množství beaaucoup, peu, un peu, assez, très, trop
záporné pĜíslovce jamais, ne … que, ne … plus, non plus
PĜedložky, pĜedložková sousloví
další frekventované pĜedložky a pĜedložková sousloví v souladu s rozšiĜováním slovní zásoby
a tematickým zamČĜením obsahu
Spojky a spojková sousloví
souĜadící: et puis, et alors, mais aussi, ou bien
podĜadící v souladu s probíranými typy souvČtí (si, quand, lorsque, pendant que, event.
další – podle výskytu v textech)
Citoslovce
receptivní osvojení nejbČžnČjších citoslovcí
grafické zvládnutí produktivnČ osvojených mluvnických a lexikálních jevĤ
slova s rĤzným vyjádĜením téže hlásky (shrnutí a utĜídČní):
[e] – ai, e
[o] – o, au, aux, eu, eaux
[s] – s, ss, c+e, i, y
[k] – k, qu, c+a, o, u
[ž] – j, g+e, i, y
spĜežky gu, gn, ph
základní pravidla interpunkce, psaní velkých písmen a dČlení slov
2.2.3 3. etapa – 6. a 7. roþník
soustavné upevĖování návykĤ správné výslovnosti (s korekcí eventuálních nepĜesností)
v aplikaci na nové lexikální a mluvnické jevy
Slovní zásoba
rozšíĜení produktivní slovní zásoby pĜibližnČ o dalších 1000 lexikálních jednotek; úmČrnČ
tomuto poþtu se rozšiĜuje i receptivní slovní zásoba
pĜi práci s texty se žáci prĤbČžnČ seznamují s produktivními zpĤsoby tvoĜení slov,
s nejbČžnČjšími typy konverze, s tzv. „faux amis“
Pozornost se vČnuje úþelnému využívání slovníkĤ a mluvnických pĜíruþek.
Mluvnice
Opakování a prohlubování uþiva osvojeného v pĜedchozích etapách a jeho další rozšíĜení.
Skladba
polovČtné konstrukce podmČtové (il est + adj. + de + infinitiv, napĜ. il est inutile de le
répéter; il est temps de + inf.), pĜedmČtové (napĜ. je te demande de + inf., il me conseille,
recommande de + inf. aj.)
slovesné opisy: avoir à + infinitiv, se mettre à + infinitiv, réussir à + infinitiv, faire à +
infinitiv, commencer/finir par + infinitiv
souslednost þasĤ v indikativu (vyjádĜení souþasnosti, pĜedþasnosti a následnosti)
poĜádek slov ve francouzské vČtČ (pĜímá a nepĜímá Ĝeþ, pĜímá a nepĜímá otázka, postavení
dvou zájmenných pĜedmČtĤ a zájmenných pĜíslovcí, složitČjší typy vČt)
373
Tvarosloví
Podstatná jména, þlen
dČlivý þlen
þlen u zemČpisných názvĤ
další pĜípady vynechávání þlenu
další nepravidelnosti pĜi tvoĜení množného þísla podstatných jmen
Zájmena
osobní zájmena nesamostatná v pĜedmČtu (postavení dvou zájmenných pĜedmČtĤ ve vČtČ)
tázací zájmena samostatná (lequel)
vztažné zájmeno dont
neurþitá a záporná zájmena chacun, aucun, tel
Mluvnice
Opakování, shrnutí a utĜídČní probraného uþiva; rozšíĜení pouze o nČkolik nových jevĤ.
Skladba
shrnutí frekventovaných pĜedložkových vazeb s dĤrazem na rozdíly ve srovnání s þeštinou
další typy podĜadných souvČtí s dĤrazem na vedlejší vČty pĜísloveþné podmínkové, þasové,
(avant que, après que); pĜípustkové (bien que, même si) a úþelové (pour que) ve vazbČ na
výuku mateĜského jazyka
souslednost þasĤ v indikativu a v subjunktivu (s použitím pĜítomného a minulého
subjunktivu)
polovČtné vazby v souladu s probíranými typy souvČtí
Tvarosloví
substantivní kompozita
složitČjší pĜípady shody (na základČ práce s texty)
nejbČžnČjší zkratky a zkratková slova (shrnutí)
Zájmenná pĜíslovce
en, y
ýíslovky
þtení zlomkĤ, desetinných þísel
þíslovky násobné (frekventované tvary)
základní þíslovky s pĜíponou –aine
Slovesa
další nepravidelná slovesa: connaître, conduire, (construire, traduire), ouvrir (offrir),
parttir (servir, sortir), rire (sourire), vivre, naître (tvar né, e, s, es)
þasy a zpĤsoby: podmiĖovací zpĤsob pĜítomný, pĜedminulý þas, pĜítomný subjunktiv (po
výrazech vyjadĜujících vĤli, pĜání, pĜíkaz, zákaz)
gérondif
podle komunikativních potĜeb a výskytu v textech
soustavné prohlubování vztahu mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka, korekce
nedostatkĤ
pravopis nových lexikálních jednotek a gramatických tvarĤ
2.2.4 4. etapa – 8. a 9. roþník
systematické upevĖování správných výslovnostních návykĤ s eventuální korekcí nepĜesností
další složitČjší intonaþní struktury, melodie vČt; plynulost promluvy
identifikace fonologických jevĤ i v promluvČ s ménČ peþlivou výslovností þi/a s regionálními
variantami
Slovní zásoba
rozšíĜení produktivní slovní zásoby pĜibližnČ o dalších 1000 lexikálních jednotek (celkový
poþet dosahuje pĜibližnČ 3500 lexikálních jednotek)
další úmČrné rozšiĜování receptivní slovní zásoby na základČ práce s doplĖkovými materiály
systematizace slovní zásoby z hlediska tematického, popĜ. i gramatického; shrnutí, popĜ.
rozšíĜení poznatkĤ o produktivních zpĤsobech tvoĜení slov na základČ práce s texty
významosloví; synonyma, antonyma, homonyma, homofona v probrané slovní zásobČ;
mnohoznaþnost a spojovatelnost slov; konverze (další pĜípady)
užívání rĤzných typĤ slovníkĤ, encyklopedií, jazykových pĜíruþek
374
Zájmena
vztažné zájmeno lequel
další zájmena neurþitá a záporná (dle výskytu v uþebnicích)
Slovesa
další nepravidelná slovesa podle výskytu ve zvolené uþebnici
þasy a zpĤsoby: minulý þas jednoduchý (passé simple – receptivnČ v souvislosti s þetbou
literárních textĤ), antefuturum (futur antérieur – receptivnČ), složený kondicionál (receptivnČ),
subjunktiv minulý (použití subjunktivĤ po výrazech vyjadĜujících pochybnost, cit, nejistotu a po
vybraných spojkách)
minulý infinitiv (receptivnČ – ve spojení après + minulý infinitiv)
podle komunikativních potĜeb a výskytu ve zvolených uþebnicích a doplĖkových materiálech
prohlubování znalosti vztahĤ mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka
interpunkce, dČlení slov (shrnutí)
funkþní užívání pravopisných a rozdČlovacích znamének
2.3 NČmecký jazyk
Ve výslovnosti se z kontrastivního hlediska jeví jako nejzávažnČjší bohatší vokalický
systém a korelace napjatosti ve výslovnosti souhlásek (v þeštinČ jde o korelaci znČlosti).
V gramatice spoþívají nejzávažnČjší rozdíly v odlišném pádovém systému substantiv,
adjektiv i zájmen, dále pak v existenci kategorie þlenu, v odlišném repertoáru slovesných tvarĤ pro
vyjadĜování þasových, vidových a modálních významĤ, v repertoáru pomocných sloves a ve
specifických pravidlech nČmeckého slovosledu.
Ve slovní zásobČ je nápadnou odlišností nominalizace a výrazné zastoupení tvoĜení nových
pojmenování skládáním.
375
Od poþátku výuky umČt rozlišovat mezi zvukovou a grafickou podobou jazyka.
Sluchem rozlišovat a co nejpĜesnČji imitovat:
suprasegmentální jevy (vČtná intonace),
segmentální jevy s dĤrazem na jevy odlišné od mateĜského jazyka (zavĜené dlouhé e, o,
zaokrouhlené ö, ü, eu, diftong ei/ai, redukované „e“, zadopatrové ng, Ich-Laut, vokalizované
„r/er“, aspirované souhlásky p, t, k, asimilace a ráz).
Osvojení výslovnosti probíhá na známé slovní zásobČ; nácvik je provádČn na základČ
slovních spojení, Ĝíkánek a krátkých vČt.
ýíslovky
þíslovky základní v oboru do 20 a jejich užívání (lexikálnČ – oznaþení vČku, napĜ. Ich bin
zehn Jahre alt.)
základní poþetní úkony, napĜ. sþítání
Slovní zásoba
osvojit si produktivnČ slovní zásobu zahrnující základní výrazy z vymezených tematických
okruhĤ v rozsahu cca 500 lexikálních jednotek
receptivnČ si osvojit slovní zásobu potĜebnou pro porozumČní pokynĤm spojeným
s vyuþovacím procesem, popĜ. k memorování básní a písní
Mluvnice
Skladba
slovosled jednoduché vČty oznamovací, tázací (otázka zjišĢovací – Kommt er heute ?,
otázka doplĖovací – Wo wohnst du ?) a rozkazovací
nutnost vyjádĜit podmČt
rámcová konstrukce s modálními slovesy
vyjadĜování vČtné a vČtnČ þlenské negace
vazba es gibt
Tvarosloví
Slovesa
þasování pravidelných sloves v pĜítomném þase, napĜ. malen, arbeiten
þasování frekventovaných nepravidelných sloves v pĜítomném þase, napĜ. sprechen, lesen
þasování haben, sein v pĜítomném þase
þasování vybraných zpĤsobových sloves a slovesa wissen v pĜítomném þase
slovesa zvratná v þeštinČ – nezvratná v nČmþinČ, napĜ. ptát se – fragen
slovesný zpĤsob oznamovací a rozkazovací (s dĤrazem na 2. os. þ. j. a mn.)
sloveso mögen v konjunktivu préterita ve významu chtČl bych - ich möchte (lexikálnČ)
infinitiv þinný pĜítomný (fragen)
Podstatná jména
þlen urþitý, neurþitý a nulový ve frekventovaných vazbách, napĜ. Liebe Mutti, Guten Tag,
Hunger haben, aus Prag – základní pravidla užití þlenĤ
rod podstatných jmen (rozdíl mezi þeštinou a nČmþinou)
vyjadĜování þeských pádĤ pomocí vybraných pĜedložek
1. a 4. pád þ.j.
PĜídavná jména
pĜídavná jména v pĜísudku, event. doplĖku, napĜ. Er ist/arbeitet fleißig.
Zájmena
tázací zájmena, napĜ. wer, was
ukazovací zájmena, napĜ. der/dieser
oznaþení osoby a pĜedmČtu zájmenem (osobní zájmena)
zájmeno pĜivlastĖovací, napĜ. mein, dein
376
osobní zvratné zájmeno „sich“ (rozdíl mezi þeštinou a nČmþinou)
PĜíslovce
základní pĜíslovce místa, napĜ. wo, da, links, weg; þasu, napĜ. wann, jetzt, immer, oft
PĜedložky
vybrané pĜedložky se 3. a 4. pádem
splývání pĜedložky se þlenem
Další slovní druhy (citoslovce, þástice)
dle používaných uþebnic a komunikativních potĜeb (lexikálnČ)
Grafická stránka jazyka a pravopis
seznámení s nČmeckou abecedou
grafické ovládání jazykových jevĤ urþených k produktivnímu osvojení
psaní velkých písmen, pĜehlásek a ß
2.3.2 2. etapa – 4. a 5. roþník
Zdokonalovat osvojení zvukové stránky výpovČdi s dĤrazem na zabránČní interferenþním
tendencím (spodoba neznČlých souhlásek ve znČlé, napĜ. Aufgabe , a zeslabená znČlost, napĜ.
weggehen).
Slovní zásoba
osvojit si produktivnČ slovní zásobu v rozsahu asi 1000 lexikálních jednotek zahrnujících
výrazy z vymezených tématických okruhĤ, situací a funkcí jazyka
receptivnČ si osvojit slovní zásobu potĜebnou k porozumČní jednoduchým textĤm, a to i
autentickým (poþátky práce se slovníkem)
seznámit žáky se zpĤsoby odhadu významu, tvoĜení slov – podstatné jméno + podstatné
jméno, napĜ. Schultasche – sloveso + podstatné jméno, napĜ. Lesebuch
Mluvnice
Skladba
aktuální þlenČní a poĜádek slov, napĜ. Heute komme ich spät.
vyjádĜení budoucnosti pĜítomným þasem
rámcová konstrukce s odluþitelnou slovesnou þástí, napĜ. Wer fängt jetzt an ?
slovosled v souvČtí souĜadném beze spojek, napĜ. Rita spielt Klavier, Klaus liest ein Buch, a
se spojkami und, aber, oder
slovosled vČty vedlejší bez spojky „daß“, napĜ. Ich weiß, er ist krank.
slovosled vČty vedlejší se spojkami, napĜ. „daß“, „ob“ (Ich weiß, daß er krank ist.)
vČty s neurþitým zájmenem „man“
Tvarosloví
Slovesa
þasování všech zpĤsobových sloves
tvoĜení perfekta pravidelných sloves, napĜ. Er hat es gesagt.
tvoĜení perfekta frekventovaných nepravidelných sloves v perfektu, napĜ. Eva hat das Buch
gelesen. Wir sind heute gekommenn.
377
preteritum pomocných sloves sein, haben a modálních sloves
zvratná slovesa – þasování
Podstatná jména
þíslo, poþítatelnost, skloĖování, tvoĜení plurálu
vyjadĜování þeských pádĤ – flexí, pĜedložkami, skládáním
zpodstatnČlé slovní druhy, napĜ. das Buch, das Blau, die Drei, der Bekannte
PĜídavná jména
pĜídavná jména v pĜívlastku, skloĖování po þlenu urþitém a neurþitém, napĜ. das neue Haus,
ein schöner Tag (nejfrekventovanČjší pády – podle výskytu v probíraných uþebnicích)
Zájmena
skloĖování osobních zájmen
skloĖování pĜivlastĖovacích zájmen
další zájmena ukazovací a tázací, napĜ. woher !, wie lange ?
ýíslovky
þíslovky základní v oboru do 1000 a jejich užívání
urþení váhy a ceny
oznaþení þíslic
þíslovky Ĝadové, skloĖování, vyjádĜení data
PĜíslovce
další pĜíslovce místa a þasu
pĜíslovce zpĤsobu, napĜ. wie, sehr, wenig, anders
PĜedložky
se 3. pádem
se 4. pádem
dvouvalenþní pĜedložky se 3. nebo 4. pádem
užívání pĜedložek ve spojení s þasovými údaji, napĜ. am 24. Dezember, um 10 Uhr, im
Winter
Spojky
souĜadící und, aber, oder a nejfrekventovanČjší podĜadící, napĜ. daß, ob
základní pouþení o interpunkci
Mluvnice
Skladba
souvČtí souĜadné, poĜádek slov po dalších spojkách souĜadících (sondern, denn)
vedlejší vČty – viz spojky
vČtný rámec v perfektu
infinitiv prostý v perfektu
vyjádĜení kladní odpovČdi na zápornou otázku (doch)
vyjádĜení záporu v konfrontaci s þeštinou vþetnČ záporné odpovČdi na kladnou otázku (nicht
mehr)
vyjádĜení budoucnosti
Tvarosloví
Slovesa
þasování sloves pravidelných i frekventovaných nepravidelných v préteritu a perfektu vþetnČ
sloves smíšených a sloves s odluþitelnými a neodluþitelnými pĜedponami
þasování slovesa werden v pĜítomném þase a préteritu
slovesný zpĤsob: konjunktiv sloves zpĤsobových, napĜ. Dürfte ich bitten ?, a sloves haben,
sein, napĜ. Hättest du Zeit ? Das wäre nicht möglich.
Podstatná jména
rod podstatných jmen (základní pravidla k zapamatování rodu podstatných jmen v nČmþinČ)
vyjadĜování þeských pádĤ – pĜivlastĖovací pád
zemČpisná a obyvatelská podstatná jména
skloĖování podstatných jmen vlastních
skloĖování frekventovaných podstatných jmen cizího pĤvodu, napĜ. die Kinos
PĜídavná jména
skloĖování pĜídavných jmen po þlenu urþitém a neurþitém a bez þlenu
stupĖování pĜídavných jmen pravidelné a vybrané pĜípady nepravidelného stupĖování
Zájmena
zájmeno „es“ a jeho funkce
zájmena neurþitá a záporná
ýíslovky
základní þíslovky v oboru 1000 a výše (vyjádĜení letopoþtu)
další þíslovky k urþení míry, váhy a mČny
þíslovky – skloĖování po þíslovkách, napĜ. po einige, viele, beide
2.3.3 3. etapa – 6. a 7. roþník
I nadále vČnovat pozornost zvukové stránce jazyka s dĤrazem:
na korekci event. výslovnostních nepĜesností,
na výslovnost cizích slov, zemČpisných názvĤ,
na rytmické þlenČní složitČjších výpovČdí a souvislého textu.
Slovní zásoba
osvojit si produktivnČ slovní zásobu zahrnující výrazy vymezených tematických okruhĤ,
situací a funkcí jazyka v rozsahu cca 1000 lexikálních jednotek
receptivnČ si osvojit lexikální jednotky v souvislosti s poslechem a þtením doplĖkovým
materiálĤ
seznámit žáky se zpĤsobem odhadu významĤ na základČ tvoĜení slov
378
PĜíslovce
pravidelné a nepravidelné stupĖování frekventovaných pĜíslovcí
PĜedložky
postavení pĜedložek, další frekventované pĜedložky
pĜedložkové výrazy s platností pĜedložek, napĜ. aufgrund, pĜedložkové vazby, napĜ. zu
Hause, zum Beispiel
Spojky
souĜadící sondern, denn
podĜadící wenn, ale, weil, damit
dČlené entweder – oder, je desto
379
upevĖování znalosti vztahĤ mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka
pravopisné zmČny spojené s deklinací a konjugací
základní pravidla o dČlení slov
2.3.4 4. etapa – 8. a 9. roþník
receptivnČ zvládnout základní varianty výslovnosti, napĜ. psaného –ig vyslovovaného jako –
ik/ich
upevĖovat správné výslovnostní návyky, korigovat event. nepĜesnosti
seznámit se i s výslovnostními slovníky a nauþit se je používat
Slovní zásoba
osvojit si produktivnČ slovní zásobu zahrnující výrazy vymezených tematických okruhĤ,
situací a funkcí jazyka v rozsahu cca 1000 lexikálních jednotek
receptivnČ si osvojit lexikální jednotky v souvislosti s poslechem a þtením jednodušších
literárních a populárnČ nauþných textĤ
pracovat s jednojazyþnými slovníky, napĜ. DUDEN, Wahrig, Mayerslexikon
na základČ práce se slovníky seznámit se s mnohoznaþností a spojovatelností slov, synonymy,
antonymy a homonymy a slovy mezinárodnČ užívanými a bČžnými frazeologismy
Zájmena
zájmena vztažná
další zájmena neurþitá a záporná
ýíslovky
základní zlomky a desetinná þísla
další neurþité þíslovky a jejich skloĖování
PĜíslovce
pravidelné a nepravidelné stupĖování
elativ, napĜ. meistens, spätestens, höchstens, möglichst bald
PĜedložky
pĜedložky se 2. pádem a nČkteré pĜedložky dvouvalenþní, napĜ. während, statt, trotz, dank
další ustálené pĜedložkové obraty, napĜ. zur Verfügung, imstande sein
Spojky
další spojky, napĜ. nachdem, bevor, statt daß, ohne daß
upevĖování pravopisu v souladu se souþasnou pravopisnou normou (využívání ortografického
slovníku)
Mluvnice
Skladba
další formy rámcové konstrukce v souvislosti s užíváním složených slovesných þasĤ, trpného
rodu a konjunktivu
vedlejší vČty (vþetnČ vČt vztažných) viz spojky
infinitivní vazby s um – zu, ohne – zu, statt – zu
postavení vČtných þlenĤ, napĜ. pĜedmČtĤ, pĜísloveþných urþení, þástic
uvolĖování vČtného rámce, anpĜ. Morgen wird es schöner sein als gestern.
vyjadĜování modality i jinak než pomocí zpĤsobových sloves, napĜ. Laß uns schlafen. Er
weiß sich nicht zu helfen. Er braucht es nicht zu wissen.
Tvarosloví
Slovesa
prohlubování užití osvojených slovesných þasĤ
þasování sloves nepravidelných v préteritu, perfektu a plusquamperfektu s rozlišením
významu, napĜ. ist gefahren/hat gefahren, a sloves s pĜedponami dílem odluþitelnými a
neodluþitelnými, napĜ. übersetzen/übersetzen
slovesný zpĤsob: konjunktiv plusquamperfekta, opis s „wurde + infinitiv“
slovesný rod trpný – pĜítomného þasu a préterita vþetnČ dČjového a stavového pasiva
infinitiv þinný minulý (gefragt haben)
infinitiv pĜítomný trpný (gerufen werden)
Podstatná jména
vyjádĜení þeských pádĤ pĜedložkami, napĜ. während, entlang, infolge
skloĖování podstatných jmen vlastních ve spojení s titulem, oznaþení pĜíslušníkĤ rodin, napĜ.
Müllers Familie
skloĖování dalších podstatných jmen cizího pĤvodu, napĜ. die Visa, die Termini
PĜídavná jména
stupĖování pĜídavných jmen – pravidelné i nepravidelné
užívání 2. a 3. stupnČ pĜídavných jmen – srovnání
380
2.4 Ruský jazyk
Ruský jazyk je jedním ze þtyĜ nejrozšíĜenČjších indoevropských jazykĤ (angliþtina, ruština,
španČlština, hindština). Jako slovanský jazyk patĜí do skupiny jazykĤ blízce pĜíbuzných þeštinČ.
Oba jazyky charakterizuje flexivní typ ohýbání, bohatost tvarosloví, blízkost se projevuje ve slovní
zásobČ a vČtné stavbČ. Na všech tČchto úrovních je proto tĜeba pĜi výuce využívat poznatkĤ
z kladného i záporného pĜenosu.Ve srovnání s þeštinou je ruština jazyk mČkký, s výraznČjší vČtnou
modulací a mírnČ rychlejším tempem. Od þeštiny se odlišuje zejména rĤzným místem pĜízvuku,
jeho silou (dynamikou), v nČkterých pĜípadech i pohyblivostí pĜízvuku, kvantitativními i
kvalitativními zmČnami nepĜízvuþných samohlásek, mČkkostí a tvrdostí souhlásek. Zvýšenou
pozornost je nutno zejména v poþáteþní etapČ vČnovat osvojení grafického systému v jeho tištČné i
psané podobČ.
rozlišení a co nejpĜesnČjší intonace vČty oznamovací, rozkazovací a tázací (s tázacími slovy i
bez nich)
rozlišení a co nejpĜesnČjší imitace místa a intenzity pĜízvuku v osvojovaných slovech a jejich
tvarech
imitace kvantitativní a kvalitativní redukce
imitace výslovnosti hlásek odlišných od þeských
Slovní zásoba
osvojit si produktivnČ slovní zásobu v rozsahu cca 500 lexikálních jednotek zahrnující
základní výrazy z vymezených tematických okruhĤ a komunikativních situací
s vyuþovacím procesem
381
Mluvnice
Tvarosloví
Skladba
lexikální rozlišení a osvojení struktur vyjadĜujících v pĜítomném, minulém a budoucím þase
oznámení, dotaz, rozkaz, prosbu, pĜání, zámČr (vĤli), souhlas, nesouhlas, zápor
vČty typu: ə ɭɱɟɧɢɤ ɬɪɟɬɶɟɝɨ ɤɥɚɫɫɚ. Ƚɞɟ ɬɵ ɭɱɢɲɶɫɹ ? Ʉɚɤ ɬɟɛɹ ɡɨɜɭɬ ? ȿɫɬɶ ɭ ɬɟɛɹ
ɛɪɚɬ ? ȼɨɡɶɦɢ ɷɬɭ ɤɧɢɝɭ. Ⱦɚɣ ɦɧɟ, ɩɨɠɚɥɭɣɫɬɚ, … ə ɯɨɱɭ … Ⱦɚ. ɇɟɬ. ə ɧɟ ɦɨɝɭ … ɍ
ɦɟɧɹ ɧɟɬ ɛɪɚɬɚ.
lexikální vyjádĜení vykání
Podstatná jména
skloĖování podstatných jmen typĤ ɡɚɜɨɞ, ɲɤɨɥɚ, ɩɪɚɜɢɥɨ, ɞɟɧɶ, ɧɟɞɟɥɹ, ɡɚɞɚɧɢɟ,
v rámci frekventovaných syntaktických struktur
frekventovaná nesklonná podstatná jména, napĜ. ɦɟɬɪɨ, ɤɢɧɨ, ɪɚɞɢɨ
odlišnosti ve vyjadĜování životnosti (v porovnání s þeštinou)
Tvarosloví
lexikální osvojení a užívání tvarĤ slov v souladu se slovní zásobou tematických okruhĤ
Grafická stránka jazyka
þíst všechna písmena tiskací a psací azbuky
psát všechna písmena psací azbuky a umČt je spojovat
2.4.2 2. etapa – 4. a 5. roþník
osvojení intonace vČt oznamovacích, rozkazovací a tázacích (s tázacími slovy i bez nich)
místo a intenzita pĜízvuku
kvalitativní a kvantitativní redukce nepĜízvuþných samohlásek
výslovnost ɵ/ɢ
výslovnost tvrdých a mČkkých párových souhlásek
výslovnost souhlásek nepárových
výslovnost tvarĤ zvratných sloves
výslovnost spojení pĜedložek se slovy zaþínajícími samohláskou, napĜ. ɨɛ ɷɬɨɦ, ɫ ɂɜɚɧɨɦ,
ɨɬ ɨɬɰɚ
zvláštnosti výslovnosti nČkterých frekventovaných slov a tvarĤ, napĜ. ɫɟɝɨɞɧɹ,
ɡɞɪɚɜɫɬɜɭɣɬɟ, ɧɨɜɨɝɨ
Slovní zásoba
produktivní osvojení dalších cca 1000 lexikálních jednotek v rámci probíraných tematických
okruhĤ a komunikativních situací
receptivní osvojení menšího poþtu dalších lexikálních jednotek v souvislosti s poslechem a
þetbou doplĖkových materiálĤ
seznámení se zpĤsoby odhadu významu
poþátky práce s pĜekladovým slovníkem
Mluvnice
Skladba
jednoduché vČty oznamovací, tázací, rozkazovací se zĜetelem k strukturám odlišným od
þeštiny
vyjádĜení poþítaného pĜedmČtu a þasových údajĤ po þíslovkách, s dĤrazem na þíslovky 2, 3, 4
nejfrekventovanČjší struktury vyjadĜující nutnost, možnost/nemožnost a potĜebnost ve všech
þasech, zejména ɞɨɥɠɟɧ, ɧɚɞɨ, ɧɭɠɧɨ, ɧɭɠɟɧ, ɧɟɥɶɡɹ,
struktury s infinitivem typu Ʉɚɤ ɩɪɨɣɬɢ …? ɑɬɨ ɦɧɟ ɞɟɥɚɬɶ ?
frekventované typy souvČtí souĜadného a podĜadného v souladu s komunikativními potĜebami
frekventované slovesné vazby odlišné od þeštiny, napĜ. ɢɧɬɟɪɟɫɨɜɚɬcɶɹ ɱɟɦ, ɭɱɚɫɬɜɨɜɚɬɶ
ɜ ɱɟɦ, ɩɨɡɞɪɚɜɥɹɬɶ ɤɨɝɨ ɫ ɱɟɦ, ɛɥɚɝɞɚɪɹ ɤɨɝɨ
frekventované pĜedložkové vazby odlišné od þeštiny
382
PĜídavná jména
skloĖování pĜídavných jmen typĤ ɧɨɜɵɣ, ɦɨɥɨɞɨɣ, ɥɟɬɧɢɣ
tvary 2. a 3. stupnČ frekventovaných pĜídavných jmen se slovy ɛɨɥɟɟ, ɫɚɦɵɣ pĜevážnČ
Zájmena
skloĖování zájmen osobních, pĜivlastĖovacích, ukazovacích a tázacích ve frekventovaných
syntaktických strukturách
ýíslovky
lexikálnČ základní þíslovky 1 – 100, ɬɵɫɹɱɚ, ɦɢɥɥɢɨɧ v 1. a 4. pádČ
vyjádĜení data
urþení ceny, váhy, míry
poþítaný pĜedmČt po þíslovkách 2, 3, 4
Slovesa
slovesa typu ɱɢɬɚɬɶ, ɝɨɜɨɪɢɬɶ v pĜítomném, budoucím a minulém þase
praktické užívání tvarĤ nejfrekventovanČjších sloves se zmČnou souhlásek typu ɩɢɫɚɬɶ,
ɫɤɚɡɚɬɶ, ɯɨɞɢɬɶ v pĜítomném, minulém a budoucím þase
nepravidelná slovesa ɦɨɱɶ, ɯɨɬɟɬɶ, ɠɢɬɶ, ɟɯɚɬɶ
frekventované tvary zvratných sloves
frekventované tvary rozkazovacího zpĤsobu
podmiĖovací zpĤsob
PĜíslovce
frekventované tvary 2. 3. stupnČ (lexikálnČ)
základní vztahy mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka
prohloubení a upevĖování dovednosti þtení písmen tiskací a psací azbuky
prohloubení a upevĖování dovednosti psaní psací azbuky
znát zpamČti poĜadí písmen azbuky (jako pĜedpoklad k práci se slovníkem)
grafické vyjádĜení tvrdosti a mČkkosti souhlásek
grafické vyjádĜení souhlásky –j- v rĤzných polohách
pravopis slabik ɝɢ, ɤɢ, ɯɢ
pravopis záporné þástice ɧɟ u sloves
pravopis lexikálních jednotek urþených k produktivnímu osvojení
pravopis osvojovaných slovních tvarĤ (v souladu s mluvnickým uþivem)
2.4.3 3. etapa – 6. a 7. roþník
upevĖování uþiva z 1. a 2. etapy a korekce nedostatkĤ
intonace zvolacích vČt
383
místo pĜízvuku v produktivnČ osvojovaných slovech a jejich tvarech vþetnČ pĜízvuku
pohyblivého
Slovní zásoba
osvojit si produktivnČ slovní zásobu v rozsahu cca 1000 lexikálních jednotek zahrnující
výrazy vymezených tematických okruhĤ, situací a funkcí jazyka
receptivnČ si osvojit lexikální jednotky v souvislosti s þtením a poslechem doplĖkových
materiálĤ
seznámit žáky se zpĤsobem odhadu významu slov a kompenzaþní zpĤsoby vyjadĜování
seznámení se slovy pĜejatými a internacionalismy
Mluvnice
Skladba
souvČtí souĜadná (další typy), napĜ. spojky ɚ, ɢ, ɧɟ, ɧɟ ɬɨɥɶɤɨ – ɤɚɤ, ɩɨɷɬɨɦɭ
souvČtí podĜadná, napĜ. spojky ɩɨɬɨɦɭ ɱɬɨ, ɤɨɬɨɪɵɣ, ɟɫɥɢ, ɟɫɥɢ ɛɵ …
upevĖování a rozšiĜování struktur vyjadĜujících nutnost/možnost/nemožnost a potĜebnost ve
všech þasech, zejména ɞɨɥɠɟɧ, ɧɚɞɨ, ɧɭɠɧɨ, ɧɭɠɟɧ, ɧɟɥɶɡɹ, ɧɟɨɛɯɨɞɢɦɨ, ɩɪɢɞɟɬɫɹ
slovesné vazby odlišné od þeštiny, napĜ. ɡɚɛɨɬɢɬɶɫɹ ɨ ɤɨɦ, ɢɝɪɚɬɶ ɧɚ ɱɟɦ, ɫɦɨɬɪɟɬɶ ɱɬɨ,
ɞɨɜɨɥɟɧ ɱɟɦ
pĜedložkové vazby s dĤrazem na rozdíly proti þeštinČ, napĜ. ɞɥɹ, ɩɪɨɬɢɜ, ɩɨ, ɨɤɨɥɨ, ɭ, ɜ,
ɧɚ, ɢɡ, ɫ, ɱɟɪɟɡ, ɩɨɫɥɟ
jednoþlenné vČty typu Ɂɞɟɫ ɝɨɜɨɪɹɬ ɩɨ-ɪɭɫɫɤɢ.
Tvarosloví
Podstatná jména
v návaznosti na vzory ɡɚɜɨɞ, ɲɤɨɥɚ, ɩɪɚɜɢɥɨ, ɦɨɪɟ tvary podstatných jmen typĤ
ɬɪɚɦɜɚɣ, ɫɚɧɚɬɨɪɢɣ, ɚɪɦɢɹ, ɡɚɞɚɧɢɟ, ɬɟɬɪɚɞɶ
podstatná jména rodu mužského na –a/-ɹ
7. pád j.þ. a 2. pád mn.þ podstatných jmen rodu mužského zakonþených na –ɠ, -ɲ, -ɱ, -ɳ, -ɰ
rozdíly v rodČ frekventovaných pĜejatých podstatných jmen
PĜídavná jména
stupĖování pĜídavných jmen, jednoduché a složené tvary 2. a 3. stupnČ
Zájmena
zájmena osobní, pĜivlastĖovací, ukazovací a tázací – skloĖování
upevĖování znalosti vztahĤ mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka a korekce nedostatkĤ
pravopis jmen pĜíslušníkĤ národĤ a obyvatel mČst
pravopis pĜedložky a pĜedpony ɨɬ
funkþní užití mČkkého a tvrdého znaku
pravopis lexikálních jednotek a mluvnických tvarĤ urþených k produktivnímu osvojení
2.4.4 4. etapa – 8. a 9. roþník
upevĖování uþiva z 1. a 2. etapy a korekce nedostatkĤ
intonace v rámci souvČtí
pohyblivého
Slovní zásoba
rozšíĜení produktivní slovní zásoby cca o dalších 1000 lexikálních jednotek v rámci
probíraných tematických okruhĤ a komunikativních situací
další rozšiĜování receptivní slovní zásoby na základČ práce s autentickými texty
systematizace slovní zásoby
významosloví – synonyma, homonyma, homofona; mnohoznaþnost a spojovatelnost slov;
konverze
prohloubení znalostí o kompenzaþních zpĤsobech vyjadĜování
úþelné a pohotové používání rĤzných druhĤ slovníkĤ, encyklopedií, mluvnických pĜíruþek a
další informativní literatury
Mluvnice
Skladba
struktury s infinitivem typu Ɇɧɟ ɟɯɚɬɶ ɜ ɉɪɚɝɭ. ɇɟ ɩɨɡɜɨɧɢɬɶ ɥɢ ɦɧɟ ? Ɉɬɤɪɵɬɶ ɨɤɧɨ
? Ɍɟɛɟ ɛɵ ɨɬɞɨɯɧɭɬɶ.
slovesné vazby odlišné od þeštiny
pĜedložkové vazby s dĤrazem na odlišnosti proti þeštinČ, napĜ. ɡɚ – ɞɨ, ɦɟɠɞɭ, ɫɪɟɞɢ, ɢɡ –
ɡɚ, ɛɥɚɝɨɞɚɪɹ
vyjádĜení vČtného a þlenského záporu
jednoþlenné vČty typu ɫɜɟɬɚɟɬ
vyjadĜování souĜadných vztahĤ spojkami ɧɢ - ɧɢ, ɧɟ ɬɨɥɶɤɨ – ɧɨ ɢ, ɢɥɢ – ɢɥɢ, ɩɨɷɬɨɦɭ
vyjadĜování souĜadných vztahĤ výrazy, napĜ. ɱɟɣ, ɩɨɬɨɦɭ ɱɬɨ, ɬɚɤ ɤɚɤ, ɱɬɨɛɵ, ɤɨɝɞɚ, ɥɢ,
ɱɟɦ, ɯɨɬɹ
ýíslovky
frekventované tvary všech þíslovek základních od 100 výše
urþování þasu
základní poþetní úkony (sþítání a odþítání)
Tvarosloví
Slovesa
slovesa se zmČnou souhlásek typu ɩɢɫɚɬɶ, ɯɨɞɢɬɶ ve všech þasech
þasování frekventovaných nepravidelných sloves, napĜ. ɟɫɬɶ, ɩɢɬɶ, ɩɟɬɶ, ɞɚɬɶ, ɞɚɜɚɬɶ,
ɜɡɹɬɶ, ɨɬɤɪɵɬɶ
nepravidelné tvoĜení minulého þasu (ɲɟɥ, ɦɨɝ …)
rozlišování sloves dokonavého a nedokonavého vidu (lexikálnČ)
Podstatná jména
odchylné tvary podstatných jmen v množném þísle, napĜ. ɞɪɭɡɶɹ, ɝɨɪɨɞɚ, ɪɟɛɹɬɚ,
ɚɧɝɥɢɱɚɧɟ
skloĖování podstatných jmen osobních na –ɨɜ, -ɟɜ, -ɢɧ
6. pád podstatných jmen rodu mužského po pĜedložkách ɜ, ɧɚ, napĜ. ɜ ɥɟɫɭ, ɧɚ ɛɟɪɟɝɭ
vybraná singulária tantum a pluralia tantum v porovnání s þeštinou
PĜíslovce
frekventované tvary 2. a 3. stupnČ
PĜídavná jména
pĜídavná jména typu ɜɨɥɱɢɣ
pĜídavná jména typu ɨɬɰɨɜ, ɦɚɦɢɧ – lexikálnČ
pĜídavná jména slovesná – lexikálnČ
PĜedložky, þástice a citoslovce
384
385
Zájmena
Tvarosloví
ýíslovky
þíslovky neurþité a násobné
þtení základních zlomkĤ a desetinných þísel
Slovesa
tvoĜení rozkazovacího zpĤsobu
funkþní používání sloves pohybu
tvoĜení pasiva
rozlišování dokonavého a nedokonavého vidu sloves (lexikálnČ)
pĜechodníky (lexikálnČ)
ýástice a citoslovce
upevĖování znalosti vztahĤ mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka a korekce nedostatkĤ
pravopis pĜedpon typu ɪɚɡ-/ɪɚɫ-, ɢɡ-/ɢɫ-, ɛɟɡ-/ɛɟɫ
funkþní užití mČkkého a tvrdého znaku
psaní velkých písmen (názvy státĤ, dĤležité zemČpisné názvy, významné mezinárodní
organizace)
pravopis lexikálních jednotek a mluvnických tvarĤ urþených k produktivnímu osvojení
ýíslovky
základní 1 – 500
Podstatná a pĜídavná jména
jednotné a množné þíslo pĜídavných a podstatných jmen a þlenu
stažené tvary þlenu del, al
Zájmena
osobní a pĜivlastĖovací zájmena
Slovesa
þasování pravidelných sloves v pĜítomném þase
þasování pravidelných sloves se zmČnou e – ie, o – ue v pĜítomném þase
þasování pravidelných sloves ser, estar, tener, ir v pĜítomném þase
zvládnout pravopis známých lexikálních jednotek
2.5.2 2. etapa – 4. a 5. roþník
prohlubovat zvládnutí zvukové stránky výpovČdi s dĤrazem na výslovnost samohlásek,
dvojhlásek a poziþních variant b, d, g
adekvátní výslovnost rytmických celkĤ
Slovní zásoba
týkající se spoleþenských vztahĤ (svátky, nákupy, cestování, osobní zájmy a koníþky)
v rozsahu cca 1000 lexikálních jednotek
2.5 ŠpanČlský jazyk
Ve výslovnosti se z kontrastivního hlediska jako nejzávažnČjší rysy jeví odlišné rytmické a
melodické þlenČní výpovČdi, rozdílná zvuková i fonologická charakteristika španČlského pĜízvuku,
zavĜenČjší výslovnost španČlských samohlásek a bohatý repertoár dvojhlásek.
V gramatice spoþívají nejzávažnČjší odlišnosti v absenci flexe španČlských substantiv a
adjektiv a s nimi související existenci kategorie þlenu, dále v omezené flexi zájmen, bohatČ
rozvinutém systému slovesných tvarĤ pro vyjadĜování þasových, vidových a modálních významĤ,
vyšší frekvenci polovČtných vazeb a existenci dvou sponových sloves.
Specifickými problémy v oblasti slovní zásoby jsou zejména teritoriální rozdíly ve
významu nČkterých pojmenování a odlišná formální i významová stránka výrazĤ, které pĜedešly do
þeštiny jako internacionalismy.
receptivní zvládnutí španČlské výslovnosti s dĤrazem na rytmické a melodické þlenČní
výpovČdi, odlišování pĜízvuþných a nepĜízvuþných slabik, výslovnost hlásek [ș]/[s], [l´]/[l],
[rr]/[r], osvojení výslovnosti zmínČných jevĤ na známé slovní zásobČ
Slovní zásoba
slovní zásoba týkající se vlastní osoby, oznaþování þasu (vþetnČ mČsícĤ a roþních období),
barev – v rozsahu cca 500 lexikálních jednotek
Mluvnice
Skladba
tvoĜení jednoduchých oznamovacích a tázacích vČt
386
Mluvnice
Skladba
slovosled španČlské vČty (postavení osobních zájmen)
tvoĜení jednoduchých souvČtí souĜadných (sluþovací – spojky y, odporovací – spojka pero)
tvoĜení jednoduchých souvČtí podĜadných (vedlejší vČty þasové – v minulosti a v pĜítomnosti;
vedlejší vČty pĜedmČtné – spojka que ve významu že)
Tvarosloví
PĜídavná jména s pĜíslovce
stupĖování
neurþitá a záporná pĜíslovce
ýíslovky
þíslovky základní do 1 000 000
þíslovky Ĝadové do 10
Zájmena
pĜízvuþné a nepĜízvuþné tvary osobních zájmen
pĜízvuþné a nepĜízvuþné tvary pĜivlastĖovacích zájmen
neurþitá a záporná zájmena
Slovesa
þasování dalších nepravidelných sloves, napĜ. querer, poder, hacer, dar, decir, saber a
sloves s dalšími hláskovými zmČnami (podle výskytu ve zvolené uþebnici)
387
vazby ir a + infinitiv, acabar de + infinitiv
tvary a užití jednoduchého perfekta
tvary a užití imperfekta
tvary a užití jednoduchého budoucího þasu
rozkazovací zpĤsob tykání v kladném tvaru
PĜedložky
základní pĜedložky pro vyjadĜování místních a þasových vztahĤ (a, de, en, desde, hasta,
para, por)
pravopisné zmČny pĜi tvarosloví
interpunkce v souvČtí (odlišnosti oproti þeštinČ)
2.5.3 3. etapa – 6. a 7. roþník
rytmické þlenČní složitČjších výpovČdí a souvislého textu
Slovní zásoba
osvojit si dalších cca 1000 lexikálních jednotek
Mluvnice
Skladba
pĜímá a nepĜímá Ĝeþ (souslednost þasĤ, nepĜímý rozkaz)
opisné vazby s infinitivem a gerundiem
ser, estar + pĜídavné jméno (shrnutí a doplnČní)
souvČtí podĜadná: vČty podmČtné, pĜedmČtné, úþelové, podmínkové reálné, þasové do
budoucnosti, vztažné
2.5.4 4. etapa – 8. a 9. roþník
receptivní zvládnutí základních variant výslovnosti: seseo, yeísmo
Slovní zásoba
základy tvoĜení slov – deminutiva, augmentativa, antonyma
nejþastČjší odvozovací pĜípony (podle slovní zásoby uþebnice)
dalších cca 1000 lexikálních jednotek
Mluvnice
Skladba
další opisné vazby s infinitivem, gerundiem a participiem (podle slovní zásoby v uþebnici)
souvČtí podĜadná: vČty podmČtné a pĜedmČtné (doplnČní a rozšíĜení), zpĤsobové, pĜíþinné,
dĤsledkové, podmínkové ireálné, pĜípustkové
polovČtné vazby s infinitivem, participiem a gerundiem
Tvarosloví
tvoĜení a užití subjunktivu a plusquamperfekta
tvoĜení a užití složeného kondicionálu
pravopisné zmČny pĜi tvoĜení slov
interpunkce v souvČtích
Tvarosloví
nepravidelné stupĖování pĜídavných jmen a pĜíslovcí
vyjadĜování velké míry vlastností (muy, superlativ absolutní)
zkrácené (apokopované tvary) pĜídavných jmen
ýíslovky
zkrácení tvary þíslovek
neurþité þíslovky
Slovesa
þasování dalších nepravidelných sloves (podle slovní zásoby v uþebnici)
tvoĜení a užití gerundia
tvoĜení a užití minulého pĜíþestí (participia)
tvoĜení a užití složeného perfekta
tvoĜení a užití plusquamperfekta
tvoĜení a užití jednoduchého kondicionálu
tvoĜení a užití subjunktivu prézentu a imperfekta
rozkazovací zpĤsob vykání; záporný rozkazovací zpĤsob tykání
trpný rod v probraných þasech a zpĤsobech
interpunkce v souvČtích
388
389
ze souboru Ĝeþových dovedností se preferuje poslech s porozumČním a ústní vyjadĜování,
výukou prolíná seznamování s reáliemi dalších jazykových oblastí.
Odlišný je celkový pĜístup k výuce. PĜevažují v nČm kognitivní prvky poznávání nových
jevĤ, odlišné jsou metody a formy práce i tempo postupu. Do 1. etapy výuky druhému cizímu
jazyku vstupuje totiž žák ZŠ s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ s pomČrnČ rozsáhlou jazykovou
zkušeností získanou pČtiletým studiem mateĜského jazyka a tĜíletým studiem prvnímu cizímu
jazyku. VytvoĜil si již, a praxí ovČĜil, základní pĜedstavu o existenci a fungování jiných jazykových
kódĤ, než je jazyk mateĜský, ujasnil si, že téže mimojazykové skuteþnosti odpovídají rĤzné
jazykové znaky, zpĜesnil si své vnímání okolního svČta a získal i jisté pozitivní pracovní návyky pĜi
osvojování cizího jazyka. Jelikož jde o školu s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ, lze u žáka
pĜedpokládat i vysokou míru motivovanosti vyvolané – vedle zájmu o jazyky – novostí neznámého
cizího jazyka a jeho kultury.
Znalost základĤ 1. cizího jazyka bude mít vedle výraznČ pozitivních aspektĤ i svá
potenciální – a pravdČpodobná – negativa; vliv zþásti osvojeného jazyka bude interferovat ve
výslovnosti, bude se projevovat v mylném pĜenášení návykĤ z jazyka „zafixovanČjšího“ do jazyka
nového. Tato úskalí je nutno pĜedvídat a úþinnČ jim pĜedcházet.
DRUHÝ CIZÍ JAZYK
(JAZYK ANGLICKÝ, FRANCOUZSKÝ, NċMECKÝ, RUSKÝ,
ŠPANċLSKÝ)
ýást první
1. Cíl výuky
Výuka druhému cizímu jazyku vychází z obdobných cílĤ jako výuka prvnímu cizímu
jazyku; umožĖuje žákĤm další rozšíĜení jazykové složky jejich všeobecného vzdČlání v rámci
vymezeném standardem základního vzdČlávání. ZprostĜedkovává poznání dalších kultur, hodnot a
tradic a vytváĜí tak širší pĜedpoklady pro plnohodnotnou mezikulturní komunikaci smČĜující od
dorozumČní k vzájemnému porozumČní a spolupráci.
2. Rozsah výuky
Výuka druhému cizímu jazyku se realizuje ve þtyĜletém cyklu, od 6. do 9. roþníku základní
školy. PĜi minimální hodinové dotaci, tj. 3 hodiny týdny, je celkový rozsah výuky pĜibližnČ 400
vyuþovacích hodin. Tomuto poþtu hodin odpovídají požadavky tČchto osnov: varianty dané jiným
rozsahem výuky nebo specifickými cíli školy se od nich odvozují.
3. Charakteristika obsahu výuky
Obsahem výuky je
systematické rozvíjení Ĝeþových dovedností zahrnujících dovednosti receptivní (tj.
porozumČní vyslechnutému projevu a þtenému textu) i dovednosti produktivní (tj. ústní a
písemné vyjadĜování)
na základČ osvojení
pĜimČĜeného rozsahu jazykových prostĜedkĤ (tj. slovní zásoby, mluvnice, zvukové a grafické
stránky daného jazyka),
zemČvČdných poznatkĤ,
prohloubení pracovních dovedností a návykĤ potĜebných k efektivnímu osvojování cizích
jazykĤ
v propojeními s dalšími vyuþovacími pĜedmČty a zdroji vzdČlávání a v jednotČ s výchovnými
cíli pĜíslušného typu školy.
4. Etapy výuky
Pro didaktické úþely je þtyĜletý cyklus výuky druhému cizímu jazyku þlenČn do dvou
dvouletých etap, které charakterizujeme takto.
Tato etapa výuky 2. cizímu jazyku nevykazuje podstatné rozdíly ve srovnání se 3. a 4.
etapou výuky 1. cizímu jazyku. PĜevládá uvČdomČlý pĜístup k osvojování gramatických a
lexikálních struktur, prostor pro rozvoj jednotlivých Ĝeþových dovedností se postupnČ vyrovnává,
rozsah jazykových prostĜedkĤ, na jejichž základČ se tyto dovednosti rozvíjejí, je však výraznČ nižší,
a to pĜedevším v lexikální složce.
DĤraz ve výuce je položen na Ĝešení bČžných situací každodenního života a na práci
s autentickým materiálem. Výuka obou cizích jazykĤ je koordinována, využívá se transferu
znalostí, dovedností i pracovních návykĤ, rozvíjejí se dovednosti autokorektivní, posiluje se
autonomie žáka. Hledá se optimální propojení všech vyuþovacích pĜedmČtĤ a využívání poznatkĤ i
z jiných zdrojĤ mimoškolního vzdČlávání, z þehož se v závČru studia vytváĜí syntéza tvoĜící základ
pro další studium vþetnČ celoživotního vzdČlávání.
5. Výstupní požadavky
Požadavky pĜedpokládají þtyĜletý cyklus výuky v celkovém rozsahu 400 vyuþovacích
hodin rozložených do dvou etap.
V závČru 9. roþníku je žák základní školy s rozšíĜeným vyuþováním jazykĤ schopen
pohotovČ užívat jazyka v jeho mluvené i psané podobČ v komunikativních situacích, které jsou dále
vymezeny
úrovní Ĝeþových dovedností,
rozsahem jazykových prostĜedkĤ a
tematickým zamČĜením obsahu uþiva.
V autentické jazykové komunikaci dochází zpravidla ke kombinaci Ĝeþových dovedností;
produktivní dovednost je vČtšinou stimulována dovedností receptivní, napĜ. ústní vyjadĜování je
vyvoláno poslechem þi þtením textu a podmínČno jeho porozumČním. Požadavky na jednotlivé
dovednosti jsou uvedeny oddČlenČ, v pĜípadČ kombinovaných dovedností však pouze u dovednosti
dominující.
Ze srovnání 1. etapy výuky prvnímu cizímu jazyku a 1. etapy výuky druhému cizímu
jazyku vyplynou shodné i odlišné prvky. Shodné prvky je možno zaznamenat v obsahové složce
výuky:
v popĜedí pozornosti je – zejména v 1. roce výuky – vytvoĜení pevné akusticko-artikulaþní
báze nového cizího jazyka,
390
391
5.1. ěeþové dovednosti
Žák rozumí souvislým projevĤm uþitele, monologickým i dialogickým projevĤm rodilých
mluvþích, a to nejen projevĤm vnímaným v pĜímém kontaktu, ale i projevĤm reprodukovaným ze
zvukového záznamu nebo videozáznamu.
Uvedené projevy jsou pronášeny v pĜirozeném tempu a obsahují i nČkolik neznámých
výrazĤ snadno odhadnutelných z kontextu, na základČ podobnosti se známými výrazy (napĜ. výrazy
osvojenými v rámci studia 1. cizího jazyka, nebo mezinárodnČ užívané výrazy), popĜ. na základČ
znalosti produktivních zpĤsobĤ tvoĜení a odvozování slov.
5.1.2. Ústní vyjadĜování
umí pohotovČ, jazykovČ správnČ a pĜirozenČ reagovat v bČžných životních situacích, ovládá i
základní kompenzaþní strategie potĜebné pro pĜekonávání jazykových potíží pĜi komunikaci
(napĜ. opisy, parafráze),
ovládá základní jazykové prostĜedky umožĖující samostatnČ vést dialog, dotazovat se,
diskutovat, vyjadĜovat a zdĤvodĖovat vlastní názor,
je schopen souvisle pohovoĜit na dané i zvolené téma, vþetnČ témat týkajících se reálií zemí
oblasti studovaného jazyka, reálií ýR, event. i reálií dalších zemí (s pĜíp. použitím poznámek
v bodech nebo osnovy), umí reagovat na dotazy k danému tématu,
zná zpamČti nČkolik básní nebo úryvkĤ z prózy, reprodukuje je se správnou výslovností, popĜ.
zná nČkolik písní.
5.2. Jazykové prostĜedky
Výše uvedené dovednosti pĜedpokládají osvojení jazykových prostĜedkĤ v následujícím
rozsahu.
5.2.1 Zvuková stránka jazyka
Žák produktivnČ ovládá zvukovou stránku pĜíslušného cizího jazyka, tj. nejen artikulaci
jednotlivých hlásek, ale i suprasegmentální složky (pĜízvuk slovní a vČtný, rytmus, intonace,
melodie), a to pĜi hlasitém þtení textu i v mluveném projevu, který je pĜirozený, jasný a zĜetelný.
5.2.2 Slovní zásoba
5.1.3. ýtení s porozumČním
Žák
umí þíst tiše i nahlas pĜimČĜenČ nároþné texty urþené k rozvíjení dané dovednosti; jsou to
texty uþebnicové, pĜimČĜenČ adaptované þi neadaptované autentické texty, a to rĤznorodé texty
nauþné i ménČ obtížné texty umČlecké (úryvky z prózy, divadelních her, básnČ, písnČ apod.),
texty vztahující se k tematice jiných vyuþovacích pĜedmČtĤ a jiné texty odrážející zájem žákĤ,
jejich budoucí studijní zamČĜení apod.,
osvojí si rĤzné techniky þtení (orientaþní, informativní, studijní) a úþelnČ je aplikuje
v souladu s charakterem textu a úþelem,
umí odhadnout význam neznámých slov, slovních spojení a gramatických tvarĤ na základČ
kontextu, logické úvahy, znalosti struktury jazyka a základních produktivních slovotvorných
procesĤ,
úþelnČ a pohotovČ užívá rĤzné druhy slovníkĤ, encyklopedie a další dostupnou informativní
literaturu.
392
žák produktivnČ ovládá slovní zásobu týkající se vybraných tematických okruhĤ a pĜíslušných
komunikativních situací v rozsahu 2000 - 2500 lexikálních jednotek
receptivnČ si osvojí další lexikální jednotky na základČ poslechu a þtení doplĖkových
materiálĤ,
na základČ práce s textem se seznámí se základními produktivními zpĤsoby tvoĜení slov
v souladu s typologickými zvláštnostmi daného jazyka, s mnohoznaþností a spojovatelností slov,
se synonymy, antonymy, homonymy; tyto základní znalosti je schopen aplikovat v Ĝeþové praxi
(napĜ. odhad neznámých výrazĤ pĜi poslechu a þtení),
v oblasti internacionalismĤ chápe základní významové, výslovnostní, pravopisné a
gramatické rozdíly ve srovnání s þeštinou, popĜ. s výrazy náležejícími do slovní zásoby 1. cizího
jazyka,
osvojí si nejzákladnČjší znalosti o stylistickém rozvrstvení lexikálních a frazeologických
prostĜedkĤ daného jazyka (napĜ. rozdíly mezi prostĜedky užívanými v mluvené a psané podobČ
jazyka, jazykové styly),
úþelnČ a pohotovČ používá pĜekladových slovníkĤ,
receptivnČ se seznámil s nejbČžnČjšími teritoriálními odlišnostmi ve slovní zásobČ daného
jazyka (napĜ. amerikanismy ve španČlštinČ)
5.2.3 Mluvnice
žák si produktivnČ osvojí v ústní i písemné podobČ mluvnické uþivo ze skladby a tvarosloví
podle rozpisu pro jednotlivé jazyky
receptivnČ ovládá další jevy potĜebné pro porozumČní textĤm
5.2.4 Grafická stránka a pravopis
5.1.4. Písemné vyjadĜování
umí zachytit a v bodech zaznamenat podstatné myšlenky a údaje z pĜimČĜenČ nároþného a
pĜimČĜenČ rozsáhlého vyslechnutého cizojazyþného projevu,
umí vyhledat potĜebné informace nebo myšlenky v delším cizojazyþném textu þi v souboru
dokumentĤ a dále s nimi pracovat,
umí zformulovat shrnutí, popsat jednoduchý pracovní postup, pracovat s tabulkou,
schématem apod.,
umí vyplnit formuláĜ týkající se bČžných situací,
umí správnČ a stylisticky vhodnČ zformulovat vlastní myšlenky a názory ve formČ rĤzných
typĤ sdČlení (neformálních i formálních), vyprávČní, popisu s uplatnČním individuálního
tvĤrþího pĜístupu a s respektováním základních odlišností daných charakterem vytváĜeného
textu, event. konvencí dané jazykové oblasti.
Žák
chápe základní vztahy mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka,
osvojí si pravopis produktivní slovní zásoby a mluvnických tvarĤ,
zná pravidla interpunkce, psaní velkých písmen, dČlení slov.
5.3. Tematické zamČĜení
5.3.1 ěeþové situace a funkce
Žák umí Ĝešit Ĝeþové situace související
393
se získáváním a poskytováním základních informací s vyjádĜením vztahĤ existenciálních
(kdo? co?), prostorových (kde? kam?), þasových (kdy?), kvalitativních (jaký? jak?) a
kvantitativních (kolik?),
se seznamováním, se zahájením, vedením a ukonþením rozhovoru, vþetnČ rozhovoru
telefonického,
s domluvou setkání, spoleþného programu,
s nákupem rĤzných druhĤ zboží, s kupováním /rezervací/objednávkou/ jízdenek, letenek,
vstupenek apod.,
s návštČvou lékaĜe,
s vyplĖováním jednoduchých formuláĜĤ,
s event. i dalšími situacemi, zejména tČmi, které odrážejí odlišnosti zpĤsobu života v zemích
jiných jazykových oblastí a v ýR.
V souvislosti s Ĝešením uvedených Ĝeþových situací umí
pozdravit (pĜi setkání, pĜi louþení), oslovit,
pĜedstavit se, pĜedstavit druhé,
podČkovat a odpovČdČt na podČkování,
a užívá jednoduché obraty vyjadĜující
souhlas/nesouhlas, svolení/odmítnutí,
radost/politování, pĜekvapení,
omluvu,
blahopĜání,
žádost, prosbu, výzvu, návrh, doporuþení,
jistotu/nejistotu, pochybnost, váhání, obavu
pozvání a reakci na pozvání.
ěeþové situace Ĝeší adekvátnČ k rozsahu osvojených jazykových prostĜedkĤ, ovládá
varianty Ĝešení jednoduchých situací; jazykové prostĜedky volí v souladu s konkrétní situací.
V pĜípadČ potĜeby je schopen pohotovČ uplatĖovat kompenzaþní strategie (použití opisĤ,
významovČ blízkých slov, parafrází apod.).
mČsto/vesnice, kde žák žije – hlavní mČsto – hlavní mČsta zemí pĜíslušných jazykových oblastí –
rozdílný zpĤsob života ve mČstČ a na venkovČ – kulturní život v malých a velkých mČstech.
5.3.2. Tematické okruhy
Žák prokazuje dosaženou úroveĖ svých jazykových a komunikativních dovedností v rámci
následujících tematických okruhĤ, které se ve vazbČ na jiné vyuþovací pĜedmČty i mimoškolní
zdroje poznatkĤ cyklicky rozšiĜují diferencují v souladu se specifikou pĜíslušného cizího jazyka:
Já a moje rodina
Osobní údaje – þlenové rodiny – vČk – zamČstnání a povolání – záliby – charakteristika osoby –
rodinný život – rodinné zvyklosti a oslavy v rĤzných zemích – spoleþenský život – styky s pĜáteli.
Domov
Byt a jeho zaĜízení – dĤm a jeho okolí – péþe o prostĜedí, ve kterém žák žije – domácí práce,
kutilství – pomoc v rodinČ.
Škola
Popis školy, tĜídy – vyuþovací pĜedmČty – rozvrh hodin – školní rok a prázdniny – zajímavé
þinnosti a akce – úþinný zpĤsob studia – studium jazykĤ – výsledky studia – vztahy mezi spolužáky
– navazování pĜátelských vztahĤ mezi školami/tĜídami/žáky v zahraniþí – školní život v rĤzných
zemích.
MČsto
Orientace ve mČstČ – významné budovy a kulturnČ historické památky – dopravní prostĜedky –
názvy obchodĤ – vybavenost mČsta a mČstských þtvrtí a vesnice – život v ulicích – nápisy –
394
PĜíroda
ýas – poþasí – roþní období – názvy svČtových stran a základní zemČpisné výrazy - nejbČžnČjší
zvíĜata a rostliny – vztah k pĜírodČ a její ochrana (ekologie).
Volný þas a zájmová þinnost
Denní a týdenní program – rok v žákovČ životČ (školní rok a prázdniny) – víkendy – zpĤsob trávení
volného þasu (þetba, hudba, film, televize, video, poþítaþe, sport apod.) - úþelné využívání volného
þasu.
Sport
Sporty, které žák provozuje/které pČstují jeho pĜátelé – sporty v jednotlivých roþních obdobích –
tČlesná výchova ve škole – sportovní soutČže a utkání – sport v rozhlase, v televizi, v tisku –
olympijské hry.
Cestování a turistika
Dopravní prostĜedky – pĜednosti a nevýhody jednotlivých dopravních prostĜedkĤ – výhody pro
mládež – místa/mČsta/zemČ, které žák rád navštČvuje - místa/mČsta/zemČ, které by chtČl navštívit –
nejnavštČvovanČjší místa/mČsta u nás a v zahraniþí – ubytování pĜi cestování – navazování
pĜátelských vztahĤ pĜi cestování – dopravní kázeĖ.
Oblékání
Základní þásti odČvu – nákupy (velikost, barva apod.) – vhodné obleþení pro rĤzné pĜíležitosti –
vkus v oblékání a souþasná móda.
Péþe o zdraví
Základní þásti lidského tČla – nejbČžnČjší nemoci a úrazy – tČlesná a duševní hygiena – správná
životospráva – nejbČžnČjší jídla, nápoje a potraviny – návštČva u lékaĜe.
ýlovČk a spoleþnost
Vztahy v rodinČ, mezi pĜáteli, mezi spolužáky, mezi sourozenci – vzájemná pomoc, spolupráce pĜi
Ĝešení nejrĤznČjších úkolĤ – dopisování a telefonování se zahraniþními pĜáteli – tolerance, snaha
chápat druhé – spoleþenské vystupování – základní spoleþenské zvyklosti a konvence.
VzdČlávání a kulturní život
Kulturní život školy/mČsta/vesnice, kde žák žije – þetba (oblíbení autoĜi, návštČva knihovny,
noviny, þasopisy) – hudba (návštČvy koncertĤ, hudební nástroje, kazety, desky apod.) – rozhlas,
televize, divadlo, film, výstavy – školy u nás a v zemích studovaného jazyka, event. i v jiných
zemích – význam znalosti cizích jazykĤ – mimoškolní možnosti vzdČlávání.
ZemČ pĜíslušné jazykové oblasti a ýeská republika
Základní geografické údaje týkající se nejvýznamnČjších zemí pĜíslušné jazykové oblasti a ýR –
nejvýznamnČjší historické události (s vazbou na výuku dČjepisu) – nejnavštČvovanČjší místa, mČsta
a památky – zajímavosti – každodenní život, nejbČžnČjší zvyklosti a konvence – svátky,
nejvýznamnČjší pĜedstavitelé umČní, vČdy, techniky, sportu, event. politiky – významné aktuální
informace z kulturní a spoleþenské oblasti.
Evropa a svČt
(s vazbou na základní témata obþanské výchovy, zemČpisu a dČjepisu)
Styky naší zemČ s evropskými státy a se zemČmi jiných svČtadílĤ (úþast na festivalech, výstavách,
sportovních soutČžích apod.) – nejzávažnČjší evropské a celosvČtové aktuální problémy, spolupráce
a solidarita pĜi jejich Ĝešení.
Poznámka:
395
Na rozdíl od subkapitol „ěeþové dovednosti“ a „Jazykové prostĜedky“ je uvádČna
subkapitola „Tematického zamČĜení“ pouze v rámci výstupních požadavkĤ. Témata, situace a
funkce nejsou rozloženy do jednotlivých etap, neboĢ právČ v této oblasti se jednotlivé uþební
materiály, jejichž volba je ponechána na uþiteli, nejvíce rĤzní.
osvojování jazykĤ. Jednotný postup a soustavná spolupráce všdch vyuþujících jazykĤ se jeví jako
nezbytnost, má-li výuka dosáhnout optimální úrovnČ.
Otázkou, kterou nelze opomenout, je hodnocení výsledkĤ vyuþovacího a uþebního
procesu, a to jak za úþelem získat pouze informace významné z hlediska dalšího Ĝízení výuky, tak i
podklady pro klasifikaci žákĤ, pomineme-li motivy další, smČĜující spíše k psychologickým
aspektĤm výuky. Má-li hodnocení co nejpĜesnČji prokázat dosaženou úroveĖ musí odrážet základní
cíle výuky a rĤznorodost vyuþovacího procesu. Musí zahrnovat pĜedevším hodnocení všech
Ĝeþových dovedností, a to s dĤrazem na ty, které etapové cíle v pĜíslušné fázi výuky preferují.Nelze
pĜeceĖovat ani snadno hodnotitelné výkony žákĤ v oblasti jazykových prostĜedkĤ. Rozsáhlejší
písemné práce zadávané jednou za pololetí (nikoliv v 1. pololetí 6. roþníku) musí být sladČny
s výstupními požadavky jednotlivých etap celého þtyĜletého cyklu, musí respektovat požadavek
funkþního zamČĜení písemného vyjadĜování a svou þasovou i obsahovou nároþností musí
promyšlenČ gradovány.
6. Poznámky k pojetí a Ĝízení výuky
Pojetí osnov jako základního rámce, který vybízí vyuþujícího k uplatnČní tvĤrþího pĜístupu
pĜi jejich aplikaci a k jejich dotvoĜení v souladu s podmínkami školy a s charakterem dané skupiny
žákĤ, je totožné s výukou prvnímu a druhému cizímu jazyku na tomto typu školy. RovnČž tak
základní smČr výuky, tj. komunikativní orientace a respektování základních didaktických principĤ,
jsou závazné pro výuku obČma jazykĤm, platné jsou i poznámky ke vztahu Ĝeþových dovedností a
jazykových prostĜedkĤ, k pojetí reálií, k požadavkĤm na domácí pĜípravu žákĤ i k volbČ vhodných
uþebnic. Tyto pasáže obsažené v 6. kapitole uþebních osnov pro první cizí jazyk se nebudou proto
opakovat a pozornost bude zamČĜena pouze na jevy odlišné.
Rozsah výuky druhému cizímu jazyku ve þtyĜletém cyklu je sice ménČ pĜíznivý, než je
tomu v sedmiletém cyklu, avšak žák do nČho vstupuje zcela jinak pĜipraven a vyzbrojen znalostmi i
zkušenostmi z procesu osvojování se mateĜského jazyka a prvního cizího jazyka (viz též poznámky
v charakteristice 1. etapy výuky ve þtyĜletém cyklu); úspČch výuky bude tedy do znaþné míry
záviset na tom, jak vyuþující tČchto znalostí, dovedností a návykĤ použije, jak je „pĜenese“ do
procesu výuky druhému cizímu jazyku a jak naopak zabrání tomu, aby si žák pod vlivem
mateĜského a prvního cizího jazyka vytváĜel pĜedstavy mylné, nežádoucí.
Pozitivní mezijazykový transfer je dán existencí jevĤ totožných þi blízkých
v osvojovaných jazycích. Tyto jevy vyplynou ze srovnání jazykĤ, které mohou být typologicky
blízké þi naopak odlišné. Tento pozitivní mezijazykový transfer se projeví v nČkterých oblastech
gramatického uþiva (napĜ. existence determinantĤ, složitČjších systémĤ þasĤ, souslednost þasĤ,
þetné slovesné opisy) a zejména v oblasti slovní zásoby (napĜ. vysoké procento slov latinského
pĤvodu nejen v románských jazycích, ale i v angliþtinČ, mezinárodnČ používaná slova – pozor však
na jejich odlišnou výslovnost a nČkdy i posun významu). Z uvedené poznámky plyne, že pĜístup
k výuce druhému cizímu jazyku bude v ĜadČ aspektĤ odlišný; implicitní, v žádoucí míĜe i explicitní
srovnávání osvojovaných jazykĤ nezbytnČ ovlivní výbČr uþiva, jeho uspoĜádání a zpĤsob uvedení,
þetnost cviþení apod.
Pozitiva spatĜujeme i v transferu kladných studijních návykĤ spojených s nároþným
procesem osvojování si cizího jazyka. Žák, který vstupuje do poþáteþní fáze výuky druhému cizímu
jazyku, je nejen celkovČ psychicky vyspČlejší, ale seznámil se již i s hlavními zásadami „umČní uþit
se“, tj. zejména s nezbytností uþit se cizímu jazyku pravidelnČ, nahlas a s tužkou v ruce, osvojil si i
základní autokorektivní dovednosti, umí pozorovat a srovnávat a je schopen srovnávat i svĤj výkon
s pĜedlohou, vzorem vyslechnutým i þteným. Má jistý rozsah znalostí z reálií rĤzných zemí, jejichž
poznáváním se nauþil hloubČji chápat reálie své zemČ. Na všechna tato pozitiva, jejichž vybudování
bylo nutno vČnovat znaþné úsilí a þas, je tĜeba navázat a v úzké spolupráci s vyuþujícím prvnímu
cizímu jazyku i vyuþujícím mateĜštinČ je dále rozvíjet a prohlubovat.
Na druhé stranČ však je tĜeba brát v úvahu i existenci negativního transferu, tj. jevĤ, které
pĤsobí nesnáze pod vlivem interference. Mezijazyková interference se projevuje ve všech
jazykových rovinách, zejména však – pojímáno z hlediska cílĤ daného typu školy – pĜi osvojování
zvukové stránky jazyka; žák má zpoþátku zpravidla tendenci pĜenášet do novČ osvojovaného jazyka
výslovnostní návyky z jazykĤ hloubČji osvojených. Mezijazykové interferenci je však tĜeba vhodnČ
pĜedcházet i v oblasti gramatiky (napĜ. rozdílné zásady slovosledu v rĤzných jazycích, odlišnosti
v syntaktické valenci) i lexika (viz již zmínČná „zrádná“ slova a výslovnost internacionalismĤ).
Uvedenými poznámkami byl naznaþen nutný smČr výuky uvČdomČle využívající všech
pozitivních aspektĤ a reagující na potencionální negativní aspekty pĜedchozího – þi paralelního
396
6. roþník: 1 práce v prĤbČhu 2. pololetí v rozsahu 20 – 30 minut
Práce mĤže mít více þástí, napĜ.: odpovČdi na otázky, obmČna textu, popis obrázku,
záznam údajĤ z vyslechnutého textu (adresa, telefonní þíslo, den, hodina a místo schĤzky apod.),
sestavení krátkého sdČlení (pozdrav, blahopĜání, krátký dopis, vzkaz, pozvánka apod.).
7. roþník: 1 práce za pololetí v rozsahu 30 – 40 minut
PĜíkladem práce mĤže být vyprávČní o sobČ, o škole, o mČstČ, ve kterém žák bydlí, popis
osoby, místa, pĜedmČtu, shrnutí hlavních myšlenek þi údajĤ z þteného textu, dopis
8. a 9. roþník: 1 kombinovaná práce za pololetí v rozsahu 45 minut
PĜíkladem práce mĤže být dopis se zpĜesnČným obsahem, odpovČć na daný dopis, záznam
informací na základČ sledování videozáznamu, shrnutí textu, sestavení prospektu, textu plakátu,
pozvánky, programu, vyprávČní na základČ série obrázkĤ, doplnČní zaþátku þi konce vyprávČní.
PĜi hodnocení takto pojatých prací, v nichž je poskytnut prostor pro individuální tvĤrþí
pĜístup žákĤ, je tĜeba brát v úvahu pĜedevším splnČní komunikativního zámČru a kreativitu
pravopisu; hodnocení musí být nezbytnČ v souladu s didaktickými postupy aplikovanými v prĤbČhu
celého hodnoceného období.
ÚspČšnost výuky ovlivĖuje v nezanedbatelné míĜe uþebnice (na mysli máme soubory
obsahující i nahrávky a pracovní sešity), pĜedkládající výbČr uþiva a postup pĜi jeho uvádČní.
Vyuþující ji volí z dostupné nabídky naší i zahraniþní produkce podle své úvahy, avšak
s respektováním podmínek školy, úrovnČ a charakteru žákovské skupiny. Doporuþuje se používat
uþebnice opatĜené schvalovací doložkou Ministerstva školství, mládeže a tČlovýchovy ýR a
zaĜazené do seznamu uþebnic; zaruþují soulad s požadavky stanovenými uþebními osnovami,
uþebnice domácí produkce jsou navíc koncipovány na základČ srovnání pĜíslušného cizího jazyka
s þeštinou. Zvolí-li vyuþující uþebnici ze zahraniþní nabídky, koncipované bez zĜetele k tomuto
komparativnímu aspektu, je tĜeba zvážit uspoĜádání a dávkování uþiva; cviþení pro þeského žáka
nevýznamná je nutno vynechat, jiná doplnit, a to vþetnČ cviþení fonetických tak, aby požadavky
uþebních osnov byly plnČny.
Základní uþebnice je však tĜeba v každém pĜípadČ doplĖovat aktuálními, zejména
autentickými materiály a jinými názornými pomĤckami (plakáty, prospekty, mapky, jízdní Ĝády,
vstupenky, jízdenky, videozáznamy apod.) a obrazovým materiálem. Ze všech tČchto materiálĤ je
tĜeba vytvoĜit promyšlený homogenní celek sladČný s cílem výuky a nevnášející do výuky prvek
nahodilosti a chaos.
Dalším cenným zdrojem obohacení jazykové výuky a výrazným stimulujícím prvkem je
navazování kontaktĤ se školami a tĜídami v zemích jednotlivých jazykových oblastí, vþetnČ
individuální korespondence, výmČny poþítaþových programĤ, faxĤ apod. Tyto kontakty mohou být
eventuálnČ završeny výmČnným zájezdem.
397
ýást druhá
Rozvržení uþiva do jednotlivých etap
1. ěeþové dovednosti
pochopit z ústního sdČlení proneseného rodilým mluvþím základní informace o pĜedmČtech
denního života
porozumČt rozhovoru mezi rodilými mluvþími, který obsahuje i neznámá slova a výrazy,
v rámci tematiky odpovídající vČku a zájmĤm žákĤ
identifikovat hlavní informace a klíþová slova z rozhovoru více osob
porozumČt audiovizuálním nahrávkám pĜimČĜeným vČku a zájmu žákĤ
porozumČt smyslu složitČjšího, jasnČ strukturovaného výkladu
1.2.2 Ústní projev
rozumČt otázkám vztahujícím se k bČžným situacím každodenního života a sdČlením
proneseným pĜirozenou hovorovou rychlostí
rozumČt krátkým pokynĤm k jednotlivým þinnostem a tČmito pokyny se Ĝídit
rozumČt krátkému projevu doprovázenému ilustracemi
rozumČt základnímu obsahu sdČlení z rozhovoru dvou a více osob
identifikovat základní téma sdČlení z televizních, popĜ. rozhlasových zpráv odpovídajících
vČku a úrovni žákĤ
1.1.2 Ústní projev
V rámci produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ
umČt pozdravit, navázat kontakt, umČt požádat, položit krátké otázky a odpovídat na nČ,
umČt shrnout obsah krátkého monologického a dialogického sdČlení,
umČt shrnout obsah krátkého textu doprovázeného ilustracemi,
umČt vstoupit do jednoduchého rozhovoru, pĜimČĜenČ a pohotovČ reagovat na rĤzné situace
bČžného života žákĤ dané vČkové skupiny,
umČt vyjádĜit dotaz pĜi neporozumČní,
souvisle se vyjadĜovat v rámci vymezených tematických okruhĤ,
znát zpamČti básniþky þi krátké úryvky z jednoduchých umČleckých textĤ.
þíst potichu i nahlas pĜimČĜenČ nároþné rĤznorodé texty vþetnČ textĤ populárnČ nauþných
vztahujících se k zájmĤm dané vČkové skupiny a navazujících na další vyuþovací pĜedmČty,
identifikovat téma textu a komunikaþní zámČr autora
ovládat strategie þtení v souladu se sledovaným cílem
umČt odhadovat význam neznámých slov, spojení a tvarĤ
úþelnČ užívat pĜekladový a výkladový slovník, umČt se orientovat v encyklopediích a
jazykových pĜíruþkách
V rozsahu produktivnČ osvojených jazykových prostĜedkĤ umČt
vést delší neformální dialog s neznámou osobou na téma odpovídající vČku žákĤ,
vyjádĜit postoj ke sdČlované skuteþnosti,
sdČlit základní informace nebo hlavní myšlenky z pĜimČĜenČ dlouhého a pĜimČĜenČ nároþného
pĜeþteného nebo vyslechnutého textu, popĜ. text shrnout v cizím jazyce i v þeštinČ,
formulovat složitČjší otázky, odpovídat na otázky, vyjádĜit vlastní názor a zdĤvodnit ho,
ovládat základní komunikativní strategie potĜebné pro pĜekonávání jazykových potíží pĜi
komunikaci,
souvisle pohovoĜit na dané þi zvolené téma, vþetnČ probraných témat z reálií.
þíst nahlas plynule a foneticky správnČ jednoduché audioorálnČ pĜipravené texty
þíst s porozumČním krátký, lexikálnČ i gramaticky pĜimČĜenČ nároþný text
umČt vyhledat v textu odpovČdi na otázky
umČt vyhledat požadovanou informaci v autentických materiálech
umČt užívat slovník uþebnice
umČt odhadovat význam neznámých výrazĤ a tvarĤ na základČ odhadu a podobnosti se
známými slovy
písemnČ vyjádĜit hlavní myšlenky z pĜeþteného nebo vyslechnutého snadného projevu,
samostatnČ zformulovat dopis, odpovČć na dopis, pozvání, krátké oznámení þi jiné sdČlení,
na základČ pĜipravené osnovy napsat jednoduché vyprávČní, popĜ. popis,
umČt vyplĖovat bČžné formuláĜe,
v psaném projevu umČt vyjádĜit vlastní názor, postoj ke sdČlovaní skuteþnosti a uplatnit i
individuální tvĤrþí pĜístup.
obmČĖovat krátké probrané texty,
umČt popsat obrázek, osobu, prostĜedí apod.,
umČt zaznamenat vyslechnuté jméno, þíslo, adresu, vzkaz,
po pĜedchozí pĜípravČ samostatnČ sestavit jednoduchý text pozdravu, blahopĜání, krátký
dopis, vyprávČní.
398
2. Jazykové prostĜedky
2.1 Anglický jazyk
Výslovnost a pravopis
Zatímco v þeštinČ je vČtný rytmus založen na slabiþném principu, v angliþtinČ se uplatĖuje
princip pĜízvuþný, což pĤsobí žákĤm nejvČtší potíže (zvláštČ pĜi percepci). Dalším zdrojem potíží je
399
zejména bohatší vokalický systém angliþtiny. (PĜi práci ze zahraniþními uþebnicemi je tĜeba
uplatĖovat pĜi výbČru výslovnostních cviþení kontrastní hledisko.) V poþáteþním stádiu je znaþnČ
obtížné i zvládání anglického pravopisu.
Slovní zásoba
Vzhledem k velmi bohaté a rozvrstvené slovní zásobČ angliþtiny je dĤležité postupnČ
rozvíjet u žákĤ jazykový cit pro odpovídající vyjadĜování v rámci jednotlivých jazykových rejstĜíkĤ
a pro vhodné užívání formálního i neformálního jazyka. Velmi dĤležité je úþelné rozvíjení
receptivní slovní zásoby.
Zájmena
zájmena osobní – pĜedmČtový pád
zájmena ukazovací, tázací a neurþitá (some, any)
Mluvnice
Absence složitČjšího systému flexe v moderní angliþtinČ je pro zaþáteþníky jistou výhodou,
na druhé stranČ to však zpĤsobuje potíže pĜi osvojování vČtných struktur. Neustálým problémem
jsou odlišný systém vyjádĜení slovesných þasĤ a vidu a dále syntaktické struktury, které v þeštinČ
neexistují.
ýíslovky
þíslovky Ĝadové
další výrazy pro vyjadĜování množství (many, much)
Vzhledem ke svému širokému použití má angliþtina mnoho zemČpisných variant, a proto
je dĤležité, aby se žáci postupnČ receptivnČ seznamovali s co nejpĜesnČjším vzorkem mluveného i
psaného jazyka. Pro aktivní ovládání bude u druhého cizího jazyka sloužit, pokud jde o nahrávky,
model britský.
2.1.1 1. etapa – 6. a 7. roþník
slovní pĜízvuk
rytmus vČty založený na pravidelném rozložení pĜízvukĤ – redukce nepĜízvuþných slabik a
slov, vázání
intonace – výraznČjší intonaþní kĜivka anglické vČty
spolehlivá realizace anglických samohlásek
spolehlivá realizace anglických souhlásek, zvláštČ zvukové realizace th, ng, w, adekvátní
výslovnost znČlých a neznČlých souhlásek na konci slov
Slovní zásoba
Osvojit si
Mluvnice
Skladba
skladba vČty jednoduché, nutnost vyjádĜit podmČt
vazba there is/are
jednoduché vČty oznamovací, rozkazovací a tázací
spojování jednoduchých vČt v souĜadná souvČtí (and, but, or)
krátké odpovČdi (napĜ. Yes, I have, No, he doesn´t)
Tvarosloví
Podstatná jména
základní pĜíklady užívání þlenĤ
400
vyjadĜování þeských pádĤ
tvoĜení pĜíslovcí pĜíponou –ly
pĜíslovce shodné s tvarem pĜídavných jmen (napĜ. fast)
Slovesa
slovesa be, have (got); otázka a zápor v pĜítomném þase prostém
slovesa modální: can, can´t/cannot, must, need not
imperativ
dČj obvyklý: pĜítomný þas prostý, otázka a zápor pomocí do
vyjadĜování minulosti: minulý þas prostý sloves be, have, do, minulé tvary pravidelných
sloves, nepravidelná slovesa podle výskytu v uþebnici a komunikativních potĜeb, plné i stažené
slovesné tvary
PĜedložky
nejbČžnČjší pĜedložky pro vyjadĜování místa a þasu (on the desk, in the morning, on
Monday)
základní pravopisné zmČny pĜi tvoĜení množného þísla podstatných jmen a pĜi tvoĜení
slovesných tvarĤ
bČžné pĜípady psaní velkých písmen (Sunday, January, Czech, English)
2.1.2 2. etapa – 8. a 9. roþník
pĜízvuk u víceslabiþných slov
zdokonalování rytmu a základních intonaþních vzorcĤ
Slovní zásoba
produktivní osvojení slovní zásoby v rozsahu pĜibližnČ 1000 – 1500 lexikálních jednotek
Mluvnice
Skladba
slovosled – postavení pĜíslovcí þasové frekvence ve vČtČ
401
souvČtí podĜadné: pĜísloveþné vČty þasové
Tvarosloví
Podstatná jména
vyjadĜování množství u nepoþitatelných podstatných jmen (a bottle of, a packet of)
nepravidelné množné þíslo dalších podstatných jmen
stupĖování pĜídavných jmen – opisné i pomocí pĜípon
stupĖování nepravidelné (pĜídavných jmen a pĜíslovcí)
Zájmena
zájmena pĜivlastĖovací samostatná
Slovesa
slovesa modální: must not
tvoĜení minulého þasu modálních sloves a opisné tvary modálních sloves
imperativ – zákaz (Don´t touch anything), opisný tvar pro 1. osobu mn. þ. (let´s go)
minulý þas prostý: nepravidelné tvary dalších frekventovaných významových sloves
minulý þas prĤbČhový
pĜedpĜítomný þas prostý
gerundium (I like swimming)
trpný rod sloves
znaky (þleny, pĜedložky apod.), pojmy vyjadĜuje mnohdy nČkolika slovy. ýeština je jazykem
pĜevážnČ flexivním; ve francouzštinČ je flexe velmi omezená a nahrazuje ji, vedle pĜedložek,
pevnČjší slovosled.
Francouzštinu charakterizuje bohatý a pomČrnČ složitý systém slovesných tvarĤ pro
vyjadĜování þasových, vidových a modálních významĤ a vysoká frekvence užívání polovČtných
vazeb.
Se zásadními rozdíly mezi francouzštinou a þeštinou se žák nezbytnČ setkává od prvního
kontaktu s tímto cizím jazykem. I když si mluvnické jevy osvojuje v první fázi pouze imitativnČ,
používá þlenĤ, osobních zájmen jako ukazatele slovesné osoby, pádové vztahy vyjadĜuje
pĜedložkami, musí respektovat umístČní slov v rámci promluvy v závislosti na jejich funkci.
Odlišností je v prĤbČhu osvojování jazyka více než podobností; konfrontaþní pĜístup pĜi
uvádČní a procviþování nejen mluvnických, ale i výslovnostních a pravopisných jevĤ usnadĖuje
tento nároþný proces a vytváĜí pĜedpoklady pro hlubší a trvalejší osvojení francouzštiny.
2.2.1 1. etapa – 6. a 7. roþník
PĜedložky a pĜedložkové vazby
osvojení dalších frekventovaných pĜedložek, zvláštČ pĜedložkové vazby pro vyjadĜování
místa a þasu
pĜízvuk v rámci mluvního taktu a vČty, vázání a navazování, þlenČní vČt, vČtná melodie
s dĤrazem na protiklad oznamovací a tázací vČty, oznamovací a rozkazovací vČty a na rozdílnou
melodii rĤzných typĤ tázacích vČt
samohláskové fonémy, zejména protiklady [i]:[ü], [ö]:[e], [e]:[w]; napjatost samohlásek,
zavĜenost [e], [o], [ö], výslovnost zaokrouhlených samohlásek [ü], [ö], [ö] a nosových
samohlásek [Ɲ], [ã], [õ], výslovnost a odpadávání nestálého [w]
výslovnost polosamohlásek (v souvislosti s nácvikem rytmu)
souhláskové fonémy: rozlišování znČlých a neznČlých souhlásek ve finální pozici
výslovnost mezinárodnČ užívaných slov obsažených v produktivnČ osvojované slovní zásobČ
se snahou vylouþit vliv interference mezi þeskou a francouzskou výslovností
receptivní znalost fonetického pĜepisu jako podpĤrného prostĜedku ke správné výslovnosti
Slovní zásoba
produktivní osvojení slovní zásoby v rozsahu pĜibližnČ 1000 lexikálních jednotek
pravopisné zmČny pĜi stupĖování pĜídavných jmen
Mluvnice
2.2 Francouzský jazyk
Jazykové jevy, jimž je tĜeba od prvního hodin výuky francouzštinČ vČnovat zvýšenou
pozornost, vyplývají ze srovnání francouzštiny s þeštinou.
Fonologický systém francouzštiny obsahuje prvky v þeštinČ neexistující i prvky
kvalitativnČ odlišné. Z kontrastivního hlediska se jeví jako nejzávažnČjší bohatší vokalistický
systém (srovnejme: 5 samohlásek v þeštinČ – 11 samohlásek ústních, 3 samohlásky nosové a 3
polosamohlásky ve francouzštinČ).
Zvláštní pozornost a pĜesnost artikulace vyžadují pĜedevším samohlásky zaokrouhlené,
zavĜené a nosové. PĜízvuk je na poslední vyslovené slabice slova v mluvním taktu. PĜíznaþná je
výrazná vČtná melodie se znaþným tónovým rozpČtím a jasným rozlišováním intonace rĤzných typĤ
vČt.
Z mluvnického hlediska má francouzština, na rozdíl od þeštiny, pĜevahu znakĤ tzv. jazyka
izolaþního (analytického typu jazyka); „izoluje“ výrazové jednotky a propojuje je s formálními
402
Skladba
základní vČtné vztahy a vČtné þleny; nutnost vyjádĜit podmČt
poĜádek slov ve francouzské vČtČ (s dĤrazem na postavení podmČtu, pĜedmČtu a
pĜísloveþného urþení)
jednoduchá vČta oznamovací, rozkazovací, tázací a zvolací
vyjadĜování záporu
souvČtí souĜadné sluþovací (et), vyluþovací (ou), odporovací (mais), dĤsledkové (alors, cést
pourquoi)
souvČtí podĜadná: vČty pĜedmČtné (que ve významu že), vČty vztažné (que, qui), vČty
pĜíþinné (parce que), vČty podmínkové (si + présent), vČty þasové (quand, lorsque)
polovČtné konstrukce podmČtové (napĜ. il est inutile de + inf., il est temps de + inf.),
pĜedmČtové (napĜ. je suis content de + inf., je te prie de + inf., il me demande de + inf.),
þasové ( avant de + inf.), úþelové (poutr + inf.), zpĤsobové (au lieu de + inf.)
zdĤrazĖovací rámcová konstrukce cést … qui/que
slovesné opisy vyjadĜující þas (aller + inf.), modalitu (devoir, pouvoir, vouloir, savoir +
inf.), poþátek dČje (commencer à + inf.), obvyklost (avoir l´habitute de inf.)
Tvarosloví
403
rod a þíslo podstatných jmen, nejfrekventovanČjší nepravidelnosti pĜi tvoĜení množného þísla
þlen urþitý a neurþitý, nejbČžnČjší pĜípady jejich absence
stahování þlenu le, les s pĜedložkami de, à
vyjadĜování pádových vztahĤ pĜedložkami
PĜídavná jména
rod a þíslo pĜídavných jmen, nejbČžnČjší nepravidelnosti pĜi tvoĜení ženského rodu a
množného þísla pĜídavných jmen
shoda pĜídavných jmen s podstatnými jmény a zájmeny (jako pĜívlastek, jako jmenný
pĜísudek)
Zájmena
osobní zájmena nesamostatná (v podmČtu i v pĜedmČtu)
osobní zájmena samostatná
tázací zájmena qui, que, quel
pĜivlastĖovací zájmena nesamostatná
ukazovací zájmena nesamostatná i samostatná (i s pĜíklonkami –ci, -là)
neurþitá zájmena on, tout, chaque, autre, même, plusieurs, quelque, chose, quelquún
záporná neurþitá zájmena personne, rien
ýíslovky
þíslovky Ĝadové
Slovesa
pravidelná slovesa na –er, -ir, slovesa se zmČnami kmenových samohlásek a s pravopisnými
zmČnami typu acheter, sáppeler, préférer, commencer, corriger
nepravidelná slovesa: avoir, être, aller, faire, lire, dire, écrire, prendre, mettre, pouvoir,
vouloir, savoir, devoir, venir, voir (vþetnČ složenin), skupina nepravidelných sloves na –re
(typu répondre)
zvratná slovesa
þasy a zpĤsoby: indikativ pĜítomného þasu, jednoduchý þas budoucí, minulý þas složený (s
pomocným slovesem avoir i être), imperfektum, rozkazovací zpĤsob, podmiĖovací zpĤsob
pĜítomný
pĜíþestí minulé
neosobní výrazy il est, il faut, il fait
trpný rod v probraných þasech a zpĤsobech
UvádČcí výrazy
eést, ce sont, voici, voilà
nejfrekventovanČjší pĜíslovce (pĜísloveþná sousloví) a pĜedložky (pĜedložková sousloví)
v souladu s rozsahem slovní zásoby a s probíranými místními, þasovými aj. vztahy
odvozování pĜíslovcí od pĜídavných jmen pĜíponou –ment
Spojky
viz oddíl Skladba
vztah mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka, postupné osvojování pravopisných jevĤ
audioorálnČ probraného gramatického a lexikálního uþiva s dĤrazem:
na þlenČní slov ve výslovnosti vázaných
na funkþnímu využití pravopisných akcentĤ (accents) a dalších pravopisných znamének
(apostrophe, cédille, trait dúnion),
na slova s rĤzným grafickým vyjádĜením téže hlásky v rámci osvojené slovní zásoby, napĜ.
[e] – ai, e
[o] – o, au, aux, eu, eaux
[s] – s, ss, c+e, i, y
[k] – k, qu, c+a, o, u
[ž] – j, g+e, i, y
na spĜežky gu, gn, ph
na znalost základních pravidel interpunkce, psaní velkých písmen a dČlení slov
na francouzskou abecedu
2.2.2 2. etapa – 8. a 9. roþník
Dbá se na soustavné upevĖování návykĤ správné výslovnosti (s korekcí eventuálních
nepĜesností) v aplikaci na nové mluvnické a lexikální jevy; podpĤrným prostĜedkem ke správné
výslovnosti je i fonetický pĜepis.
Slovní zásoba
rozšíĜení produktivní slovní zásoby o dalších pĜibližnČ 1000 - 1500 lexikálních jednotek
rozšíĜení receptivní slovní zásoby v úmČrných relacích k rozsahu produktivní slovní zásoby
pĜi práci s texty prĤbČžné seznamování s produktivními zpĤsoby tvoĜení slov, s nejbČžnČjšími
typy konverze, s tzv. „faux amis“
základní poznatky z významosloví (mnohoznaþnost slov, spojovatelnost, homonyma,
homofona, synonyma, antonyma)
úþelné využívání slovníkĤ, encyklopedií a jiné informativní literatury
v závČru studia systemizace slovní zásoby z hlediska tematického, popĜ. i gramatického
Mluvnice
Opakování a prohlubování uþiva osvojeného v pĜedchozí etapČ a jeho další rozšíĜení; v 9.
roþníku shrnutí.
Skladba
další typy souvČtí s dĤrazem na vČty pĜedmČtné (que ve významu aby), podmínkové (si +
imparfait, si + plus-que-parfait), þasové (avant que, après que), pĜípustkové (bien que) a
úþelové (pour que)
další polovČtné konstrukce v souladu s probíranými typy souvČtí
pĜímá a nepĜímá Ĝeþ/otázka
souslednost þasĤ v indikativu (vyjádĜení souþasnosti, pĜedþasnosti, následnosti)
slovesné opisy : avoir à + inf., venir de + inf., continuer à + inf., se mettre à + inf., réussir
à + inf., être en train de + inf., faire + inf.
poĜádek slov ve francouzské vČtČ (pĜímá a nepĜímá Ĝeþ/otázka, postavení dvou zájmenných
pĜedmČtĤ a zájmenných pĜíslovcí, složitČjší typy vČt, korelace postavení a významu adjektiv)
Tvarosloví
Podstatná jména, þlen
þlen dČlivý
404
405
þlen u zemČpisných názvĤ
další pĜípady vynechávání þlenu
nejbČžnČjší substantivní kompozita a jejich množné þíslo, zkratky a zkratková slova
PĜídavná jména
Zájmena
osobní zájmena nesamostatná v pĜedmČtu (dva zájmenné pĜedmČty ve vČtČ)
tázací zájmeno samostatné lequel
vztažná zájmena dont, lequel
neurþitá a záporná zájmena chacun, aucun, tel
Zájmenná pĜíslovce
en, y
ýíslovky
nejfrekventovanČjší tvary þíslovek násobných a hromadných
þtení zlomkĤ a desetinných þísel
Slovesa
další nepravidelná slovesa: partir, ouvrir, connaître, traduire, rire, vivre, recevoir, popĜ.
další podle výskytu v používaní uþebnici
þasy a zpĤsoby: minulý þas jednoduchý (receptivnČ), pĜedminulý þas, podmiĖovací zpĤsob
minulý, pĜítomný subjunktiv (po výrazech vyjadĜujících vĤli, pĜání, rozkaz, zákaz)
shoda minulého pĜíþestí s pĜedcházejícím pĜímým pĜedmČtem
gérondif
podle komunikativních potĜeb a výskytu v textech
soustavné prohlubování vztahu mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka
pravopis nových lexikálních jednotek a gramatických tvarĤ
2.3 NČmecký jazyk
Ve výslovnosti se z kontrastivního hlediska jeví jako nejzávažnČjší bohatší vokalický
systém a korelace napjatosti ve výslovnosti souhlásek (v þeštinČ jde o korelaci znČlosti).
V gramatice spoþívají nejzávažnČjší rozdíly v odlišném pádovém systému substantiv,
adjektiv i zájmen, dále pak v existenci kategorie þlenu, v odlišném repertoáru slovesných tvarĤ pro
vyjadĜování þasových, vidových a modálních významĤ, v repertoáru pomocných sloves a ve
specifických pravidlech nČmeckého slovosledu.
Ve slovní zásobČ je nápadnou odlišností nominalizace a výrazné zastoupení tvoĜení nových
pojmenování skládáním.
2.3.1 1. etapa – 6. a 7. roþník
Od poþátku výuky umČt rozlišovat mezi zvukovou a grafickou podobou jazyka.
Sluchem rozlišovat a co nejpĜesnČji imitovat:
suprasegmentální jevy (vČtná intonace),
406
segmentální jevy s dĤrazem na jevy odlišné od mateĜského jazyka (zavĜené dlouhé e, o,
zaokrouhlené ö, ü, eu, diftong ei/ai, redukované „e“, zadopatrové ng, Ich-Laut, vokalizované
„r/er“, aspirované souhlásky p, t, k, asimilace a ráz).
ZabraĖovat interferenþním tendencím:
ve spodobČ neznČlých souhlásek ve znČlé (Auftgabe),
v oslabení znČlosti (Abgrund).
Osvojení výslovnosti probíhá na známe slovní zásobČ.
Slovní zásoba
Osvojit si
produktivnČ slovní zásobu zahrnující základní výrazy z vymezených tematických okruhĤ,
situací a funkcí jazyka v rozsahu cca 1000 lexikálních jednotek,
receptivnČ slovní zásobu potĜebnou pro porozumČní pokynĤm spojeným s vyuþovacím
procesem, jednoduchým textĤm (i autentickým), popĜ. k memorování básní a písní,
receptivnČ lexikální jednotky v souvislosti s poslechem a þtením doplĖkových materiálĤ,
práci s dvojjazyþným slovníkem, pĜitom žáky seznámit se zpĤsoby odhadu významĤ na
základČ tvoĜení slov,
produktivnČ popĜ. receptivnČ þástice a citoslovce vyjadĜující emotivní zabarvení výpovČdi,
napĜ. Warum denn ? Du kennst sie ja ?
Mluvnice
Skladba
nutnost vyjádĜit podmČt (v konfrontaci s þeštinou)
slovosled jednoduché vČty oznamovací, tázací (otázka zjišĢovací – Hast du Zeit ? i otázka
doplĖovací – Wie heißt du ?) a rozkazovací
slovosled jednoduché vČty oznamovací se zdĤraznČným vČtným þlenem (aktuální þlenČní
vČtné), napĜ. Heute komme ich nicht.
rámcová konstrukce s modálními slovesy a nejdĤležitČjšími pĜíklady sloves s odluþitelnou
þástí, napĜ. Gehst du weg ?
slovosled v souvČtí souĜadném i podĜadném beze spojek, napĜ. Ich singe, Sabine malt. Ich
weiß, er kommt spät.
vyjádĜení budoucnosti pĜítomným þasem
vyjadĜování vČtné a vČtnČ þlenské negace, vyjádĜení záporu v konfrontaci s þeštinou, záporná
odpovČć na kladnou otázku (nicht mehr)
vyjádĜení kladné odpovČdi na zápornou otázku (doch)
vazba „es gibt“
vČty s neurþitým zájmenem „man“
infinitiv prostý a závislý
Tvarosloví
Slovesa
þasování pravidelných sloves (i zvratných) a frekventovaných nepravidelných sloves
v pĜítomném þase
þasování sloves haben, sein a werden v pĜítomném þase
þasování zpĤsobových sloves a slovesa wissen v pĜítomném þase; tvar konjunktivu préterita
„möchte“ ve významu pĜání – lexikálnČ
slovesný zpĤsob oznamovací a rozkazovací (s dĤrazem na druhou osobu þ. j. a mn.)
infinitiv þinný pĜítomný (sagen)
Podstatná jména
þlen urþitý, neurþitý a nulový, napĜ. Hast du Zeit ? (základní pravidla užití þlenĤ)
407
rod podstatných jmen (rozdíl mezi þeštinou a nČmþinou)
skloĖování 1. a 4. pád þ.j.
vyjádĜení þeských pádĤ pomocí vybraných pĜedložek
þíslo – poþítatelnost, tvoĜení plurálu (nejfrekventovanČjší podstatná jména)
PĜídavná jména
pĜídavná jména v pĜísudku, event. doplĖku, napĜ. Er sieht sie gern.
Zájmena
zájmena osobní a jejich skloĖování (oznaþení osoby a pĜedmČtu zájmenem)
zájmena pĜivlastĖovací a jejich skloĖování
zájmena ukazovací
zájmena tázací
zvratné zájmeno „sich“ ve 3. a 4. pádČ, napĜ. Ich wasche mich. Ich wasche mir die Hände.
ýíslovky
þíslovky základní v oboru do 100 a jejich užívání
þíslovky neurþité, napĜ. einiege, viele
urþení váhy, ceny, vČku
oznaþení þíslic, napĜ. die Eins
PĜíslovce
základní pĜíslovce místa, þasu, zpĤsobu
druhý a tĜetí stupeĖ frekventovaných pĜíslovcí, napĜ. besser (lexikálnČ)
PĜedložky
pĜedložky se 3. pádem a 4. pádem
vybrané dvouvalenþní pĜedložky se 3. a 4. pádem
splývání pĜedložky se þlenem
užívání pĜedložek k vyjádĜení þasových údajĤ, napĜ. am Montag, um 8 Uhr, im Sommer
Grafická stránka jazyka a pravopis
seznámení s nČmeckou abecedou
grafické ovládnutí jazykových jevĤ urþených k produktivnímu osvojení – psaní velkých
písmen, pĜehlásek a ß
2.3.2 2. etapa – 8. a 9. roþník
Prohlubovat zvládnutí zvukové stránky jazyka s dĤrazem na zabránČní interferenþních
tendencí a na rytmické þlenČní výpovČdi a souvislého textu (téma – réma),
receptivnČ zvládnout základní varianty výslovnosti, napĜ. realizaci psaného –ig
vyslovovaného jako –ik/ich,
výslovnost cizích slov a zemČpisných názvĤ,
upevĖovat správné výslovnostní návyky, korigovat event. nepĜesnosti,
seznámit se i s výslovnostními slovníky a nauþit se je používat.
Slovní zásoba
osvojit si produktivnČ v rámci vymezených tématických okruhĤ, situací a funkcí jazyka
dalších cca 1000 – 1500 lexikálních jednotek
receptivnČ si osvojit lexikální jednotky v souvislosti s poslechem a þtením jednodušších
literárních a populárnČ nauþných textĤ (doplĖkových materiálĤ)
408
seznámit se se zpĤsobem odhadu významĤ na základČ tvoĜení slov, slov mezinárodnČ
užívaných
seznámit se na základČ prací se slovníky s mnohoznaþností a spojovatelností slov, synonymy,
antonymy, slovy mezinárodnČ užívanými a bČžnými frazeologismy
osvojovat si další þástice, event. citoslovce spojené s emotivním zabarvením výpovČdi
Mluvnice
Skladba
slovosled v souvČtí souĜadném
slovosled vČt vedlejších
další formy rámcové konstrukce v souvislosti s užíváním složených slovesných þasĤ, napĜ.
budoucího þasu, perfekta, event. plusquamperfekta a trpného rodu s modálním slovesem (Das
Haus muß renoviert werden.)
postavení vČtných þlenĤ, napĜ. pĜedmČtĤ, pĜísloveþných urþení
nejdĤležitČjší infinitivní vazby s um zu, ohne zu, statt zu
vyjadĜování modality i jinak než pomocí zpĤsobových sloves, napĜ. Laß uns gehen. Er weiß
sich nicht zu helfen. Er braucht nicht zu fragen.
uvolĖování vČtného rámce (Morgen wird es schöner sein als gestern.)
Tvarosloví
Slovesa
þasování sloves pravidelných, frekventovaných nepravidelných a pomocných v préteritu a
perfektu
þasování sloves zpĤsobových v préteritu
slovesný zpĤsob – konjunktiv préterita, opis s „würde + infinitiv“
slovesný rod – trpný rod pĜítomného þasu a préterita i s modálním slovesem
perfektum, rozlišení významu ist gefahren/hat gefahren
infinitiv minulý þinný (geschrieben haben)
infinitiv pĜítomný trpný (gerufen werden)
Podstatná jména
skloĖování, tvoĜení plurálu vþetnČ frekventovaných zpĤsobĤ tvoĜení u slov cizího pĤvodu
(Kinos)
rod podstatných jmen (základní pravidla k zapamatování rodu podstatných jmen v nČmþinČ,
napĜ. typické koncovky)
vyjádĜení þeských pádĤ pĜedložkami, skládáním a flexí
zpodstatnČlé slovní druhy, napĜ. das Buch, das Lesen
zemČpisná a obyvatelská podstatná jména, podstatná jména vlastní (skloĖování)
PĜídavná jména
pĜídavná jména v pĜívlastku, skloĖování po þlenu urþitém a neurþitém a bez þlenu
stupĖování pĜídavných jmen pravidelné a nepravidelné
Zájmena
zájmeno „es“ a jeho funkce
další zájmena neurþitá a záporná
zájmena vztažná
ýíslovky
þíslovky základní v oboru do miliónu a jejich užívání
þíslovky Ĝadové
409
urþení míry, váhy, mČny, data
frekventované þíslovky neurþité, poþítaný pĜedmČt po þíslovkách
zlomky, desetinná þísla
PĜíslovce
další pĜíslovce místa, þasu, zpĤsobu
pravidelné a nepravidelné stupĖování pĜíslovcí
elativ, napĜ. höchstens
PĜedložky
pĜedložky s 2. pádem, frekventované pĜedložky dvouvalenþní se 2. a 3. pádem, napĜ. dank
pĜedložkové vazby, napĜ. zum Beispiel, nach Hause
Spojky
souĜadící - und, aber, oder, event. i sondern, denn
podĜadící – daß, damit, als, denn, weil, ob (event. další podle používaných uþebnic)
dČlené, napĜ. je – desto
Žáci se uþí vyhledávat informace v mluvnických pĜíruþkách.
soustavné prohlubování vztahu mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka
pravopisné zmČny spojené s deklinací a konjugací
základní pravidla interpunkce a dČlení slov
umČt používat ortografický slovník v souvislosti s kodifikací souþasné pravopisné normy
s vyuþovacím procesem a k poslechu a þtení doplĖkových textĤ
seznámit se s nČkterými zpĤsoby odhadu významu
uþit se pracovat s pĜekladovým slovníkem
Mluvnice
Skladba
jednoduché vČty oznamovací, tázací, rozkazovací se zĜetelem k strukturám odlišným od
þeštiny
vyjadĜování významu „mít“ (vlastnit) – ɭ ɦɟɧɹ (ɟɫɬɶ), ɭ ɦɟɧɹ ɧɟɬ
vyjádĜení poþítaného pĜedmČtu a þasových údajĤ po þíslovkách s dĤrazem na 2, 3, 4
nejfrekventovanČjší struktury vyjadĜující nutnost, možnost/nemožnost, potĜebnost ve všech
þasech, zejména ɞɨɥɠɟɧ, ɧɭɠɧɨ, ɧɭɠɟɧ, ɧɟɥɶɡɹ,
struktury s infinitivem typu Ʉɚɤ ɩɪɨɣɬɢ …?
frekventované slovesné vazby odlišné od þeštiny, napĜ. ɢɧɬɟɪɟɫɨɜɚɬɶcɹ ɱɟɦ, ɭɱɚɫɬɜɨɜɚɬɶ
ɜ ɱɟɦ
frekventované pĜedložkové vazby odlišné od þeštiny
Tvarosloví
Podstatná jména
skloĖování podstatných jmen typĤ ɡɚɜɨɞ, ɲɤɨɥɚ, ɩɪɚɜɢɥɨ, ɞɟɧɶ, ɧɟɞɟɥɹ, ɡɚɞɚɧɢɟ,
v rámci frekventovaných syntaktických struktur
frekventovaná nesklonná podstatná jména, napĜ. ɦɟɬɪɨ, ɤɢɧɨ, ɪɚɞɢɨ
odlišnosti ve vyjadĜování životnosti (v porovnání s þeštinou)
PĜídavná jména
skloĖování pĜídavných jmen typĤ ɧɨɜɵɣ, ɦɨɥɨɞɨɣ, ɥɟɬɧɢɣ
tvary 2. a 3. stupnČ frekventovaných pĜídavných jmen se slovy ɛɨɥɟɟ, ɫɚɦɵɣ
2.4 Ruský jazyk
NejnápadnČjším specifickým rysem ruštiny je užívání azbuky. Ve výslovnosti se
z kontrastivního hlediska jeví jako nejvýraznČjší odlišná výslovnost samohlásek v pĜízvuþných a
nepĜízvuþných slabikách, rozvinutá korelace mČkkosti souhlásek, volný a pohyblivý pĜízvuk.
2.4.1 1. etapa – 6. a 7. roþník
intonace vČty oznamovací, rozkazovací, tázací (s tázacími slovy i bez nich)
místo pĜízvuku v osvojovaných slovech a jejich tvarech
intenzita pĜízvuku ve vztahu k výslovnosti pĜízvuþných a nepĜízvuþných slabik
kvalitativní a kvantitativní redukce nepĜízvuþných samohlásek
výslovnost tvrdých a mČkkých párových souhlásek
výslovnost samohlásky ɵ v protikladu se samohláskou ɢ
výslovnost souhlásek nepárových
výslovnost tvarĤ zvratných sloves
výslovnost pĜedložek se slovy zaþínajícími samohláskou, napĜ. ɨɛ ɷɬɨɦ, ɫ ɂɜɚɧɨɦ, ɨɬ ɨɬɰɚ
zvláštnosti výslovnosti nČkterých frekventovaných slov a tvarĤ, napĜ. ɫɟɝɨɞɧɹ,
ɡɞɪɚɜɫɬɜɭɣɬɟ, ɧɨɜɨɝɨ
Slovní zásoba
produktivnČ si osvojit slovní zásobu zahrnující základní výrazy vymezených tematických
okruhĤ a komunikativních situací v rozsahu cca 1000 lexikálních jednotek
410
Zájmena
skloĖování zájmen osobních, pĜivlastĖovacích, ukazovacích a tázacích
ýíslovky
lexikálnČ základní þíslovky 1 – 100, ɬɵɫɹɱɚ, ɦɢɥɥɢɨɧ
vyjádĜení data
urþení ceny, váhy, míry
poþítaný pĜedmČt po þíslovkách 2, 3, 4
Slovesa
slovesa typu ɱɢɬɚɬɶ, ɝɨɜɨɪɢɬɶ v pĜítomném, minulém a budoucím þase
lexikálnČ tvary nejfrekventovanČjších sloves se zmČnou souhlásek typu ɩɢɫɚɬɶ, ɯɨɞɢɬɶ
v pĜítomném, minulém a budoucím þase
nepravidelná slovesa ɦɨɱɶ, ɯɨɬɟɬɶ, ɠɢɬɶ, ɟɯɚɬɶ
frekventované tvary zvratných sloves
tvoĜení podmiĖovacího zpĤsobu
frekventované tvary rozkazovacího zpĤsobu (lexikálnČ)
PĜíslovce
frekventované tvary 2. 3. stupnČ (lexikálnČ)
PĜedložky
411
Spojky a spojovací výrazy
podle používaných uþebnic
základní vztahy mezi zvukovou a grafickou stránkou jazyka
þíst všechna písmena tiskací a psací azbuky
psát všechna písmena psací azbuky a umČt je spojovat
znát zpamČti poĜadí písmen azbuky (jako pĜedpoklad k práci se slovníkem)
grafické vyjádĜení tvrdosti a mČkkosti souhlásek
grafické vyjádĜení souhlásky –j- v rĤzných polohách
pravopis slabik ɝɢ, ɤɢ, ɯɢ
pravopis záporné þástice ɧɟ u sloves
pravopis lexikálních jednotek urþených k produktivnímu osvojení
pravopis osvojovaných slovních tvarĤ (v souladu s mluvnickým uþivem)
2.4.2 2. etapa – 8. a 9. roþník
upevĖování a rozšiĜování uþiva z 1. etapy a korekce nedostatkĤ
kvantitativní a kvalitativní zmČny samohlásek v závislosti na pozici pĜed pĜízvukem a za
pĜízvukem
intonace vČt zvolacích
intonace v rámci souvČtí
pohyblivého
Slovní zásoba
produktivnČ slovní zásobu zahrnující výrazy vymezených tematických okruhĤ a
komunikativních situací v rozsahu cca 1000 - 1500 lexikálních jednotek
receptivnČ lexikální jednotky spojené s poslechem a þtením doplĖkových materiálĤ
seznámení s nČkterými kompenzaþními zpĤsoby vyjadĜování
prohloubení znalosti zpĤsobĤ odhadu významu
seznámení s produktivními zpĤsoby tvoĜení slov
þásteþná systemizace slovní zásoby (spojovatelnost slov, polysemie, synonyma, homonyma,
antonyma)
úþelné a pohotové používání rĤzných druhĤ slovníkĤ a další informativní literatury
Mluvnice
Skladba
upevĖování a rozšiĜování struktur vyjadĜujících možnost/nemožnost a potĜebnost, zejména
ɩɪɢɞɟɬɫɹ a ɧɟɨɛɯɨɞɢɦɨ
frekventované pĜedložkové vazby s dĤrazem na rozdíly proti þeštinČ, napĜ. ɞɥɹ, ɩɪɨɬɢɜ, ɩɨ,
ɨɤɨɥɨ
frekventované slovesné vazby odlišné od þeštiny, napĜ. ɩɨɡɞɪɚɜɥɹɬɶ ɤɨɝɨ ɫ ɱɟɦ,
ɛɥɚɝɨɞɚɪɢɬɶ ɤɨɝɨ ɡɚ ɱɬɨ, ɞɨɜɨɥɟɧ ɱɟɦ
struktury s infinitivem typu ɑɬɨ ɧɚɦ ɞɟɥɚɬɶ ? Ɉɬɤɪɵɬɶ ɨɤɧɨ ?
vČtný a þlenský zápor
praktické používání základních typĤ souvČtí (v souladu s komunikativnímu potĜebami)
Tvarosloví
Podstatná jména
412
skloĖování podstatných jmen typu ɬɪɚɦɜɚɣ, ɫɚɧɚɬɨɪɢɣ, ɚɪɦɢɹ, ɡɚɞɚɧɢɟ, ɬɟɬɪɚɞɶ
7. pád jednotného þísla a 2. pád množného þísla podstatných jmen s kmenem na –ɠ, -ɲ, -ɱ, ɳ, -ɰ
nejfrekventovanČjší odchylné tvary podstatných jmen, napĜ. ɞɪɭɡɶɹ, ɝɨɪɨɞɚ, ɪɟɛɹɬɚ,
ɚɧɝɥɢɱɚɧɟ
6. pád frekventovaných podstatných jmen rodu mužského po pĜedložkách ɜ, ɧɚ - ɜ ɥɟɫɭ, ɧɚ
ɛɟɪɟɝɭ (lexikálnČ)
vybraná frekventovaná singularia tantum a pluralia tantum v porovnání s þeštinou (lexikálnČ)
PĜídavná jména
pĜídavná jména pĜivlastĖovací typu ɜɨɥɱɢɣ, ɦɚɦɢɧ, ɨɬɰɨɜ (lexikálnČ)
stupĖování pĜídavných jmen - jednoduché a složené tvary 2. a 3. stupnČ
pĜídavná jména slovesná (lexikálnČ)
Zájmena
upevĖování tvarĤ zájmen osobních, ukazovacích, tázacíc

VZDċLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ ŠKOLA

Transkript

Podobné dokumenty

Přípravy na hodinu cizího jazyka

Studijní obor: 53-41-M/007 Zdravotnický asistent

katalog požadavků zkoušek společné části maturitní zkoušky

Didaktický test

Alternativní paliva – možnosti výroby syntetických

Kutnohorsko – vlastivědný sborník 12/09. Sedlecký klášter.

Česko - korejská konverzace - k tisku

Grafické značky na předmětech Grafické značky na předmětech

David Abram: Země v zatmění

Český jazyk a literatura - ZŠ Pardubice Studánka

s pĜíklady z výuky chemie - Lide na UHK