Zpravodaj města Habartov

Transkript

1
Osobnost města
Habartova 2014
............... 5

Kahánek slaví
šedesátku . . . . . . . 10

DDM zve
na vánoční akce.

14
5 / 2014
Zpravodaj
m ě st a h a b a r t o v
Street workoutové hřiště v Habartově
Zdravím všechny nadšence a příznivce cvičení na zdravém vzduchu. Už je to víc než měsíc,
co jsme společně otevřeli jedno z největších
Street workoutových hřišť v České republice. Stejně jako většina projektů, má i tento,
své zastánce i oponenty a já věřím, že s postupem času překlopíme poměr výrazně na stranu zastánců.
Zajímavostí je, že nápad na výstavbu hřiště vznikl, tak trochu, „z hecu“. Vznikl z debaty se dvěma
mladými kluky, kteří začali cvičit tak trochu jinak
s vlastním tělem a nářadí- lavičky a další vybavení posilovny začali používat spíše pro opírání. Z debaty jsem se dozvěděl, že budou jezdit cvičit na venkovní hřiště v Sokolově, protože
v Habartově nic takového není a jen tak nebude.
Vždycky mě tak trochu nadzvedne, když se zatracuje naše město, aniž by k tomu byl reálný důvod.
Tak jsem kluky vzal za slovo a přiměl je k tomu,
Do náročného charitativního cvičení se zapojilo
i několik zástupkyň něžného pohlaví
ŘíjEN 2014
Uvnitř čísla příloha
Školní bulletin
aby pro svůj projekt něco udělali. Skutečného,
ne jen řečněním o tom, proč něco nejde. Kluci
překvapili a zasloužili o vznik studie hřiště, takže
pak už bylo na mě, abych splnil svou část dohody a pokusil se realizaci prosadit v zastupitelstvu.
Teď tak trochu telegraficky:
S přispěním všech zastupitelů se stavbou začalo v červenci v parčíku za Hornickým domem.
A musím říct, že už samotná stavba vypudila notnou řádku individuí, která se zde běžně během
dne zdržovala. První pozitivum. Dokončení se
hřiště dočkalo začátkem září a hned k sobě stáhlo
spoustu zájemců. Druhé pozitivum. Oficiální otevření a charitativní cvičení kliků na bradlech přineslo dětskému stacionáři Mája v Chebu částku
50 tis. Kč. Třetí pozitivum.
V této souvislosti bych rád poděkoval lidem,
kteří se charitativní akce zúčastnili a svou aktivitou přispěli k naplnění cíle, tj. odcvičení více
než 10 tis. kliků, na které
bylo vázáno vyplacení celé částky k předání
stacionáři Mája. U cvičení se sešla báječná parta
odhodlaných lidí z celého regionu, kteří se ruku
Ve volných chvílích v ruce s touhle dřinou
došlo i na akrobacii
dokázali skvěle bavit.
Pro stacionář cvičili i kluci základní školou povinní
Čtvrté pozitivum. Obrovské díky patří Vencovi
Šimkovi, který celou akci zorganizoval a vedl pevnou rukou ke splnění cíle. Díky Kubovi Sýkorovi
a Tomáši Janíkovi, kteří stáli u vzniku projektu.
Co závěrem? Workoutové hřiště není samoúčelným projektem, ale první etapou, která se snaží
stáhnout k aktivnímu způsobu života více obyvatel napříč věkovými kategoriemi, tj. pamatuje
i na naše seniory. Do budoucna by v této oblasti mohla vyrůst „stezka zdraví“, která představuje
soubor cvičebních prvků a laviček nejen pro seniory, a bude situována do prostor kolem kina, nad
vlastní hřiště a dále směrem do sídliště. Páté pozitivum. Pět dalších důvodů k tomu stát se zastáncem podobných projektů.
Ing. Milan Krčín
z p r avo da j m ě s ta h a b a rtov
2
3
SLOVO STAROSTY MĚSTA
Vážení spoluobčané,
ve dnech 10. a 11. října 2014 se uskutečnily
komunální volby, při kterých jste svými hlasy
rozhodli o novém složení zastupitelstva našeho města. Došlo k obměně pěti zastupitelů s tím, že nově je v ZM zastoupeno Hnutí
Ano 2011. Při povolebních jednáních bylo
dohodnuto, že se na dalším chodu a rozvoji města bude podílet „široká“ koalice. Jedná
se o kompromis, který respektuje výsledky
voleb a který je pro město v dané situaci nejvýhodnější. Politické strany a sdružení nezávislých kandidátů se budou na vedení města
podílet společně a vše by mělo být směrováno k dalšímu rozvoji a zkulturnění našeho
města. Dne 5. 11. 2014 se uskutečnilo ustavující zasedání nového zastupitelstva města, kde
proběhla volba nové rady. Konkrétně to znamená, že do rady města byli zvoleni zástupci
těchto stran nebo uskupení – starosta – SNK
PRO HABARTOV (Ivo Zemek), 1. místostarosta – ČSSD (Libor Doležal), 2. místostarosta – SNK Nezávislí (Mgr. Aleš Plevka), 2x
radní – ODS (Ing. Milan Krčín) a Hnutí Ano
2011 (Luboš Málek). 10. listopadu již také proběhlo první jednání nové rady města a bylo
velmi konstruktivní. Řešeny byly otázky obsazení výborů zastupitelstva města, komisí rady
města, rozpočtu na rok 2015, investičních
akcí pro další roky. Jsem přesvědčen o tom,
že nové vedení města bude pokračovat v dalším zvelebování a rozvoji města a dozajista
se bude zabývat i otázkami rozšíření a zpestření nabídky využití volného času občanů
Habartova.
Ivo Zemek, starosta
Na závěr mi dovolte popřát Vám krásně
a příjemné prožití vánočních a novoročních
svátků v rodinném kruhu a společnosti
Vašich přátel. IZ
Zastupitelstvo města Habartova na svém mimořádném
zasedání, konaném dne 16. července 2014
projednalo
- návrh programu jednání valné hromady společnosti HATESPO, s.r.o. Habartov,
delegovalo
na jednání valné hromady společnosti HATESPO s.r.o. Habartov, konané dne
17. 7. 2014 jako zástupce společníka společnosti HATESPO s.r.o. Habartov paní Nadku
Krausovou, členku finančního výboru. na programu jednání valné hromady byly tyto záležitosti:
- souhlas, že jednání valné hromady se mohou
zúčastnit všichni členové Zastupitelstva města
Habartova,
- volba předsedy valné hromady,
- volba zapisovatele,
- projednání předávání podkladů společnostem Ernst & Young, s.r.o. a GLEEDS ČESKÁ
REPUBLIKA, s.r.o., jenž pro společníka Město
Habartov zpracovávají kontrolu hospodaření
společnosti,
- hospodářské výsledky a účetní závěrka společnosti za rok 2013,
- projednání investice spočívající ve vybudování připojení nově budovaného areálu společnosti ept connector s.r.o. na rozvody tepla
a TUV společnosti,
- diskuze ohledně případného opt-in společnosti na novou úpravu zákona č. 90/2012 Sb.
v platném znění a další změny společenské
smlouvy,
uložilo paní Nadce Krausové, aby za město
Habartov jako za společníka na tomto jednání
valné hromady
souhlasila, že jednání valné hromady se mohou
zúčastnit všichni členové Zastupitelstva města
Habartova,
a) předložila návrh, aby předsedou valné hromady byl jmenován zástupce města,
b) souhlasila, že předsedou valné hromady bude
jmenován zástupce společnosti Enestra s.r.o.,
Habartov, pokud by nebyl jmenován předsedou valné hromady zástupce města,
předložila návrh, aby zapisovatelem valné
hromady byl pan Mgr. Jiří Hruš, právní
zástupce města,
- schválila předávání podkladů společnostem Ernst & Young, s.r.o. a GLEEDS
ČESKÁ REPUBLIKA, s.r.o., jenž pro společníka Město Habartov zpracovávají
kontrolu hospodaření společnosti,
záporně rozhodla o výsledcích hospodaření a účetní závěrce společnosti
HATESPO s. r. o za rok 2013,
souhlasila s vybudováním připojení na rozvody tepla a TUV k hranici
pozemku společnost ept connector s.r.o.
Svatava,
předložila návrh změny společenské
smlouvy, který předložil Mgr. Jiří Hruš,
právní zástupce města.
Zastupitelstvo města Habartova na svém 23. zasedání,
konaném dne 24.září 2014:
schvaluje
- zprávu o činnosti rady města za období od 7. července 2014 do 22. září 2014,
- prodej bytu v ulici 1. Máje čp. 14/1 a uzavření kupní smlouvy se žadatelkou,
- uzavření dohody o převodu práv a povinností,
vyplývající ze smlouvy o smlouvě budoucí o prodeji bytové jednotky v ulici Karla Čapka čp. 622/2,
- bezúplatné uzavření smlouvy o služebnosti inženýrské sítě, na pozemku p. č. 1110 k. ú. Habartov,
- prodej pozemku p. č. 598/1 (zahrada) v k. ú. Habartov o výměře 307 m2
za účelem rozšíření pozemku u rodinného domu se slevou 50% z kupní ceny, tj.
za 55,- Kč/m2 neboť pozemek je podmáčený, zasažený invazními rostlinami a neudržovaný,
- uzavření rámcové smlouvy o partnerství a vzájemné spolupráci uzavíranou mezi
městem Habartov a Místní akční skupinou SOKOLOVSKO o.p.s., navýšení příspěvku ve výši 60 000,- Kč/ročně od roku 2015,
- změnu rozpočtu na rok 2014, rozpočtové opatření č. 6 a č. 7,
- Pravidla rozpočtového provizoria města
Habartova s účinností od 1. 1. 2015,
- uzavření smlouvy o poskytnutí příspěvku z rozpočtu města na rok 2014, za účelem financování
motivačně-vzdělávací akce RooveZoom, pořádané organizací Junák-svaz skautů a skautek, středisko Dýmka a Správě zdravotních a sociálních
služeb v Chebu na zhotovení altánu a na nákup
hracích prvků na zahradu chebského stacionáře Mája. Poskytnutí tohoto příspěvku bylo spojeno s oficiálním otevřením nového workoutového hřiště v Habartově, kdy v rámci této
slavnostní události došlo na charitativní cvičení.
Cvičencům se podařilo naplnit městem stanove-
ný limit, a tak mohl Habartov vystavit dárkový šek
na 50.000 Kč,
bere na vědomí
zprávu
o zhodnocení
plnění volebního programu na období 2010-2014
- zprávy o činnosti finančního a kontrolního výboru za období roku 2014,
- zprávu o činnosti výjezdové jednotky SDH
Habartov za období 2010 – 2014
ruší
- usnesení č. 263/2009/9 ze dne 16. 12. 2009
z důvodu změny vlastníka pozemku p. č. 1077/6
v k. ú. Habartov.
projednalo
- informace o průběhu auditu společnosti
HASTESPO s.r.o., Habartov a
Vyhlášení výběrového řízení
na poskytnutí příspěvku na rok 2015
V souladu s Pravidly pro udělení příspěvku na činnost v oblasti volnočasových aktivit,
obecně prospěšných aktivit, sportu a kultury
v y h l a š u j e
Městský úřad v Habartově výběrové řízení na poskytnutí finančního příspěvku z rozpočtu města na rok 2015 na činnost výhradně nestátním, obecně prospěšným organizacím
a školním klubům, příp. fyzickým osobám v oblastech:
- využití volného času obyvatelstva
- obecně prospěšných aktivit obyvatelstva
- sportu
- kultury
Žádosti o příspěvek na činnost na rok 2014 je nutné předložit na předepsaném tiskopise
do 30. 11. 2014.
Tiskopis žádosti můžete obdržet:
− osobně na městském úřadu
− webových stránkách - www.mestohabartov.cz,
rubrika elektronické formuláře, podatelna
− na požádání formulář zašleme
Žádost je možné předložit:
− prostřednictvím pošty na adrese: Městský úřad Habartov, Náměstí Přátelství 112,
357 09 Habartov,
− osobně: v podatelně Městského úřadu v Habartově,
− elektronicky: [email protected] nebo [email protected]
Pravidla pro udělení příspěvku na činnost v oblasti volnočasových aktivit, obecně prospěšných aktivit, sportu a kultury jsou k dispozici na stránkách města www.mestohabartov.cz
- elektronické formuláře komise pro sport a kulturu nebo na Městském úřadu v Habartově,
v kanceláři č. 2.
V Habartově dne 27. 10. 2014
S. Fašánková, tajemnice
Ř ÍJ E N 2 0 1 4 pověřuje
- starostu města jako jednatele společnosti oslovením právního zástupce města ve věci zajištění projektové dokumentace skutečného
stavu rekonstruovaného teplofikačního majetku společnosti Hatespo s.r.o., a dále jednoznačného vyjádření prokuristy společnosti ve věci
existence či neexistence podkladů k fakturaci výkonů rekonstrukce teplofikace a v případě, že existují požádáním o jejich předložení ve lhůtě 14 dnů, a to prostřednictvím
právního zástupce společnosti Enestra s.r.o.,
dodáním přehledu teplot z výměníkové stanice VS67 v hodinovém členění od 1. 1. 2014 do 24. 9. 2014 v číselné podobně, v jakémkoliv formátu, dále aby zajistil s technikem společnosti
Hatespo s.r.o., seřízení technologie dodávek teplé
vody tak, aby nedocházelo k překračování normy
a vyhlášky
Informace ke kácení
dřevin
Dne 1. 11. 2014 nabyla účinnosti změna vyhlášky,
která upravuje kácení dřevin rostoucích mimo les
(vyhláška č. 222/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování
jejich kácení). Tato vyhláška umožňuje vlastníkům
bez povolení pokácet pouze ovocné dřeviny na
pozemcích v zastavěném území obce evidovaných
v katastru nemovitostí jako druh pozemku zahrada, zastavěná plocha a nádvoří nebo ostatní plocha - zeleň. Jednotlivé druhy ovocných dřevin jsou
uvedeny v bodu č. 5 přílohy vyhlášky č. 378/2010
Sb. Pro kácení ostatních dřevin s obvodem kmene
nad 80 cm měřeným ve výšce 130 cm nad zemí je
nutné povolení.
Ilona Klučková, odbor SMM
Oznámení pro seniory!
Máte zájem o bydlení v hezkém prostředí
v okrajové části města Habartova na Kluči?
Město Habartov spravuje dva domy s pečovatelskou službou. Přijímáme žádosti do seznamu uchazečů o byty v domě s pečovatelskou
službou.
Případní zájemci se mohou obrátit na soc.
pracovnici MěÚ Habartov, p. A. Baštovou,
tel. 352 692 501, email: [email protected] nebo na vedoucí DPS, slečnu
Mgr. Petru Fašánkovou, tel. 352 324 030, Mobil
725 714 717,
email: [email protected]
Anna Baštová
4
5
OSOBNOST ROKU města Habartova 2014
VÝSLEDKY VOLEB
do zastupitelstva města Habartova
VÝSLEDKY VOLEB DO ZASTUPITELSTVA MĚSTA HABARTOVA
Ve dnech
10. a 10.
11. října
2014října
se konaly
do zastupitelstev
Na základě výsledků
hlasování
získali
mandát člena
Ve dnech
a 11.
2014volby
se konaly
volby doobcí.
zastupitelstev
obcí. Na
základě
výsledků
Zastupitelstva
města
Habartova
pro
volební
období
hlasování získali mandát člena Zastupitelstva města Habartova pro volební období
20142014
– 2018–následující
kandidáti: kandidáti:
2018 následující
Česká strana sociálně demokratická – volební strana č. 1
Jméno a příjmení
Poř. č. kandidáta
Libor Doležal
1
MUDr. Věra Blechová
3
Lorenc Zdeněk
5
Lebeda Antonín
7
Počet získaných hlasů
413
309
270
258
Nezávislí Habartova – volební strana č. 2
Příjmení a jméno
Jirgl Jiří
1
178
Komunistická strana Čech a Moravy – volební strana č. 3
Vodrážka Václav
3
165
Sdružení nezávislých kandidátů – Nezávislí – volební strana č. 4
Ing. Janura Petr
2
380
Mgr. Plevka Aleš
1
333
Janura Josef
3
304
Občanská demokratická strana – volební strana č. 5
Ing. Krčín Milan
1
280
Sdružení nezávislých kandidátů PRO HABARTOV – volební strana č. 6
Ivo Zemek
1
462
Mgr. Jana Pleyerová
2
377
Mgr. Eva Dvořáková
3
308
MUDr. Dagmar Suchá
4
308
ANO 2011 – volební strana č. 7
Václav Hora
Luboš Málek
Ing. Martin Kováč
1
3
7
246
215
200
DOMOV – volební strana 8 – nezískala mandát v zastupitelstvu městu Habartova.
Strana svobodných občanů – volební strana 9 – nezískala mandát v zastupitelstvu městu
Habartova
Dělnická strana sociální spravedlnosti – Za bezpečný Habartov! – volební strana 10 –
nezískala mandát v zastupitelstvu městu Habartova.
Kompletní výsledky voleb je možné získat na webových stránkách na adrese:
www.volby.cz
Soňa Fašánková, tajemnice
Vážení spoluobčané,
Rok 2014 se nám pozvolna přehoupl do své
poslední čtvrtiny, a je tedy nasnadě poněkud
se poohlédnout zpět a také tak trochu hodnotit. V rámci tohoto bilancování Vám opět
nabízíme možnost upozornit díky naší malé
anketě na lidi z Vašeho okolí, o kterých se
domníváte, že si za svou obětavou a nezištnou práci v našem městě či za ojedinělý čin
a mimořádné schopnosti, dovednosti a výsledky, kterých dosáhli a jejichž prostřednictvím
Habartov pozitivně reprezentují, zaslouží zvi-
Nominační lístek
Každý může podat nominaci na ocenění v každé
kategorii. Návrhy musí obsahovat: jméno, příjmení, příp. titul, adresu bydliště nebo jiný platný kontakt (nominujícího i nominovaného)
a důvod, za který je kandidát nominován. Bude-li
kterýkoliv z uvedených parametrů scházet, nominace je neplatná.
Každý nominační lístek musí být identifikován
(jméno a příjmení, bydliště – toho, kdo nominuje). Nominovat lze na níže uvedeném formuláři nebo si lze nominační lístek vyzvednout přímo
v podatelně MěÚ, další možností je jeho stažení z webových stránek města – www.mestohabartov.cz, rubrika Komise pro sport a kulturu.
Způsoby předání lístků:
ditelnit a také ocenit titulem Osobnost roku
města Habartova za rok 2014. V loňském roce
proběhla anketa celkem již popáté. Věříme,
že má smysl v oceňování i nadále pokračovat
a vyzdvihovat habartovské občany, kteří něco
v dobrém slova smyslu dokázali.
Konkrétní informace o tom, jak nominovat
a jak a kde nominaci odevzdat, najdete níže
a my se budeme těšit na Vaše hojné podněty. Důležité je to, že svou případnou nominaci musíte na příslušných místech a příslušným
způsobem odevzdat do 9. ledna 2015. Členové
Komise pro sport a kulturu pak provedou
prvotní posouzení a následně doporučí vybrané nominace Radě města Habartova k ocenění. Předání věcného daru je pak v plánu zrealizovat 20. února v rámci reprezentační plesu
města. Věříme, že i v roce 2014 se v Habartově
uskutečnily zajímavé akce a pohybovali se
mezi námi jedinci, kteří si případné označení
Osobnost roku města Habartova pro rok 2014
bezezbytku zaslouží a že budeme díky Vašim
návrhům mít z čeho vybírat.
1. podatelna MěÚ (osobně nebo email: [email protected] )
2. zaslat poštou na adresu: MěÚ Habartov,
náměstí Přátelství 112
3. v kanceláři MKS
4. v knihovně – Národní 400
Komise pro sport a kulturu rozhodla nominovat občany města v následujících kategoriích:
1. Děti a mládež věková kategorie 6 – 18 let (kultura, sport, veřejně prospěšné činnosti ….)
2. Dospělí věková kategorie 19 let - (kultura,
sport, veřejně prospěšné činnosti …)
3. Událost roku významná událost, která se realizovala v daném roce a přispěla ke kladnému zviditelnění města, ocenění pro realizátora akce
Nominační lístek můžete odevzdávat
do 9. 1. 2015
Nominační lístek nemusí obsahovat údaje
ve všech kategoriích, ale lze podat i dvě různé
nominace ve stejné kategorii. Konečný výběr je
v pravomoci Komise pro sport a kulturu, která
podá návrhy na ocenění Radě města Habartova.
2014
Mgr. Aleš Plevka
6
7
Rančerovi nazdar a na shledanou
Klienti z chebského stacionáře Mája
se mohou těšit na zahradní altán
Díky obětavosti a nasazení lidí, kteří se sjeli
do Habartova z Karlovarského a Plzeňského kraje
pro to, aby cvičili pro dobrou věc, se mohli
zástupci městské samosprávy vydat ve středu
8. října do Chebu, aby osobně předali šek na výše
uvedenou částku.
V ten den se ve stacionáři konal i Den otevřených dveří, a tak na příchozí habartovské místostarosty čekalo nejen velice milé a vřelé přivítání, ale i plápolající oheň a občerstvení v podobě špekáčků. Nejprve však došlo na to, proč
Habartovští do Chebu přijeli. Ing. Milan Krčín
předal jménem Habartova řediteli Správy zdra-
Ředitel Správy sovciálních služeb města Cheb pan
R. Plachý přebírá z rukou místostarosty Habartova
Milana Krčína dárkový šek
votních a sociálních služeb města Cheb panu
MUDr. Ing. Robertu Plachému dárkový certifikát
na 50 000Kč.
Finanční prostředky budou bezezbytku využity na zvelebení zahrady, která je velmi oblíbeným místem relaxace a odpočinku pro všechny klienty i personál zařízení. Peníze se promění v zahradní altán, jenž zde bude vystavěn a kde
tedy bude možné posedět i v době případné
nepřízně počasí. Habartov nabídl pomoc i s realizací stavby a to v podobě obstarání materiálu či
výroby doplňků k altánu. Je tak pravděpodobné,
že z celkové sumy zbude určitá částka, kterou
chtějí v Chebu následně využít na nákup nové
zahradní prolézačky.
Jedná se ze strany Habartova v pořadí již o druhou výpomoc chebskému stacionáři. Tou první
byla kompletní rekonstrukce velice oblíbené
kovové houpačky. Tu provedl pan Josef Janura,
který se postará i o výrobu výše uvedených kovových doplňků stavby.
Při zevrubné prohlídce zařízení, o kterou se nám
ochotně postarala vedoucí paní Bc. Jaroslava
Bubelová, Dis, jsme došli k zjištění, že o obyvatele stacionáře je velmi dobře postaráno, ale přesto každá pomoc je a bude nadále vítána, a je tudíž
možné, že charitativní cvičení pro Máju, nebylo
v Habartově zdaleka poslední a může se stát kaž-
Letos uplynulo již dvacet let od okamžiku, kdy
do mého života spolu se střediskem Dýmka
Habartov vstoupil i bratr Josef Krejčí všemi
nazývaný Rančer. Trvalo mi několik let, nežli
jsem mu takříkajíc přišel na chuť. Vždyť to byl
a je človíček, který vyznává pevné morální hodnoty, má rád absolutní pořádek, do každé práce
je jako kat a nezná slůvka „to nejde“. A já tehdy
v osmnácti letech tyto zásady zrovna nectil, o to
Br. Josef Krejčí - Rančer
Vedoucí stacionáře Mája J. Bubelová předává
M. Krčínovi obrázek, který jako poděkování
vytvořili klienti zařízení
doroční tradicí. Budova i její zázemí podporu nad
rámec běžných dotací jistě potřebují.
Před ukončením návštěvy obdržel malý dárek
i Habartov. Na městském úřadu se stane ozdobou ručně vyvedený pestrobarevný obrázek,
který klienti stacionáře sami namalovali a který
zachycuje rozkvetlé slunečnice s motýlem.
Velké poděkování tak ještě jednou míří ke všem,
kteří se aktivně zapojili do cvičení a v neposlední řadě i k zastupitelům města Habartova, kteří
svým jednomyslným hlasováním na tuto dobročinnou akci částku 50 000 Kč uvolnili z městského rozpočtu.
n
Malotrktor Yuko
s rozmetačem
chodníků a silnic, dále mám k dispozici přívěsný
vozík na svoz objemnějšího materiálu, zametací kartáč a také fekální návěs, jenž však umožňuje
také převoz většího množství vody použitelného
např. ke kropení městské zeleně a zalévání květin. Věříme, že tyto stroje pomohou k tomu, aby
TS ještě lépe plnily své poslání, kterým je uklizené
a pohledné město.
Druhou velkou investicí byla obnova a nákup
nových kontejnerů. 14 kusů kontejnerů pořízených mezi lety 1984-19994 bylo již v takovém
stavu, že e nebylo možné opravit. Silná koroze
a díry v plášti produkovaly zápach a byly velkým
lákadlem pro potkany. Nové kontejnery jsou již
ve výrobě a k dispozici budou v listopadu 2014.
Objednáno bylo 9 ks - popelnicových kontejnerů a 4 ks - otevřených kontejnerů. Cena za 13 ks
kontejnerů celkem za 579 469,- Kč. Novou konstrukcíi kontejnerů se zamezí potkanům ve vnikání dovnitř pro zbytky potravy a tím i jejich dalšímu
rozmnožování. 36 ks současných kontejnerů bylo
upraveno na hákový systém a to v souvislosti se
zakoupením nákladní Avie s hákem.
V loňském a letošním roce bylo zevrubně opra-
Klubovna, kde Ranč
er trávil bezpočet
hodin svého volného
času
ly s tím jeho, si toho nesmírně ceníme a vážíme, a proto mu přejeme k jeho osmdesátinám
a i do dalších let to, aby si udržel svou neutuchající vitalitu, chuť do života, zdraví a i tu spoustu lidí, kterým zůstane i nadále na blízku jakožto
nedocenitelný rádce a přítel.
Za všechny nejen habartovské skauty přeji
Rančerovi touto cestou ještě jednou vše jen
a pouze to nejlepší
Aleš Plevka - Dr.Obeček
Junácké středisko
Dýmka Habartov
Vá s z v e n a
Adventní
zpívání
Mgr. Aleš Plevka, místostarosta Habartova
Technické služby se dočkaly nemalé investice
do obměny vozového parku
Během posledních deseti měsíců se město rozhodlo investovat nemalé finanční prostředky
do obnovy vozového parku. Prostředky byly použity na nákup dvou malotraktorů Yukon a jednoho traktoru Major. Úhrnem se jedná o částku cca
2 a čtvrt milionu korun. Investovat tyto prostředky
však bylo bezpodmínečně nutné, neboť některé
dosud využívané traktory se nacházely již daleko
za svou životností, neboť byly vyrobeny v šedesátých letech minulého století.
Všechny stroje jsou ve svém určení a využití poměrně variabilní a to díky dokoupení dalšího příslušenství. Ke všem traktorům jsme zakoupili radlice a rozmetače, určené k zimní údržbě
více mne ale těší, že i díky jeho působení se ze
mne stal během několika let o něco lepší člověk,
který třeba navíc i ví, za jaký konec se drží lopata nebo krumpáč, jaké druhy nářadí jsou v dílně
a když něco sám neumí, dojde mu alespoň to,
kde a koho se zeptat.
Pro to s velkou lítostí, ale s bezbřehým pochopením jsem přivítal okamžik, když mi na konci
letošního srpna u příležitosti svých osmdesátých
narozenin Rančer oznámil, že se definitivně rozhodl odejít do skautského důchodu. Takového
povolaného správce skautského areálu, abyste
s lucernou pohledali. Mnohem více však bude
mladším skautíkům chybět i jako učitel, který
má díky svým znalostem a velkým zkušenostem
současné generaci stále co nabídnout.
Rančer žije a prožil většinu svého bohatého
života pod junáckou vlajkou a my všichni, kteří
jsme měli to štěstí, že se naše životy propoji-
30.11.2014
7.12.2014
14.12.2014
21.12.2014
vždy od 17:00 hodin. Koledy budou k dispozici.
Kolik je nás v Habartově?
V roce 1869 měl Habartov 1970 obyvatel.
V roce 2014 jich má cca 5000.
Kolik jich napočítáme MY?
Malotraktor Yuko
každou adventní neděli
v 17:00 hodin na náměstí
n opatřený radl
icí
Každý kdo se chce zúčastnit našeho
sčítání,přinese do DDM KNOFLÍK.
Akce potrvá do prosince 2014.
| 30.11. | 7.12. | 14.12. | 21.12. |
Ko l e d y b u d o u k d i s p o z i c i n a m í s t ě .
w w w. dy m ka s kau t . b l o g s p o t . c z
adlicí a rozmetačem
Větší traktor Major s r
veno celkem 13 ks kontejnerů - jednalo se o odřezání dna a boků a navaření nových plechů. Poté
byly kontejnery natřeny zelenou barvou a vypadají „jako nové“. Myslím, že jsme tímto krokem
ušetřili docela dost finančních prostředků - opravené kontejnery vydrží a poslouží opět dalších
několik let.
VZPOMÍNKA
Dne 25. 8. již uplynuly tři roky,
co nás navždy opustila moje milovaná
manželka, maminka, babička a prababička
paní
Růženka Cettlová
z Habartova.
S láskou stále vzpomínají manžel
a děti s rodinami.
Oznámení
Dne 9. 7. 2014 zemřel ve městě Dachau (SRN)
ve věku 84 let pan Walter Dietz, jeden ze zakladatelů fotbalového Baníku Habartov.
V padesátých a šedesátých letech byl nejen
aktivním hráčem, ale i dlouholetým funkcionářem a sportovním organizátorem.
Čest jeho památce
Zdeňka Vokáčová, vedoucí TSm
Ř ÍJ E N 2 0 1 4 z p r avo da j m ě s ta h a b a rtov
8
9
FILM ZA MUZEEM – letní kino 2014
Letos připravilo Městské kulturní středisko
Habartov, p.o. na prázdniny další novinku a to
letní kino. V době od 11. do 13. 7. 2014 vždy
od 21:30h ve venkovních prostorách budovy
muzea, knihovny a infocentra na Kluči probíhala akce s názvem FILM ZA MUZEEM – LETNÍ
KINO 2014, kdy se pod širým nebem promítal nejméně jeden film. I když nám počasí tentokrát moc nepřálo a asi dvě hodiny před prvním představením se přehnala obrovská bouřka
provázená přívalovým deštěm, tak nás to neodradilo. Již na plakátech bylo avizováno, že hrajeme za každého počasí. V případě deště byly při-
Nafukovací promítací plátno mělo
v Habartově premiéru
praveny dva velké stany a občerstvení bylo také
zajištěno. Pátek 11. 7. se odehrával ve stylu westernu a promítaly se filmy Limonádový Joe aneb
Koňská opera a Nespoutaný Django. Sobota se
nesla ve stylu gangů a diváci zhlédli filmy Čtyři
vraždy stačí, drahoušku a Pulp Fiction: Historky
z podsvětí. Neděli byl vyhrazen muzikálový styl
a přítomné potěšil film Mamma Mia!, v rámci
této projekce jsme postavili ještě navíc i provizorní podium a tancechtiví diváci si mohli u známých hitů skupiny ABBA zatančit.
Celý filmový víkend se i přes občasnou nepřízeň
počasí velmi vydařil a na akci si našlo cestu hned
několik desítek diváků, kteří byli, dle pozitivních
reakcí soudě, nadšeni, vydrželi vždy až do konce
promítání, které vinou dlouhé stopáže některých
projekcí probíhalo až do brzkých ranních hodin.
Všichni byli překvapeni příjemnou atmosférou
a prostředím, které jsme pro ně společnými silami připravili.
Petra Šístková, ředitelka MKS Habartov, p.o.
ra Braunreitera to
Pouliční divadlo Vikto
je sázka na jistotu
Malování na obličej
také nikdy nezklame
adné
eno bezv
v
ra
p
ři
p
o vždy
tvením
y bylo jak
Pro divák sezením a občers
po
zázemí s
a my doufáme, že návštěvnost s přibývajícími ročníky jen poroste. Velké poděkování za podporu
patří Karlovarskému kraji, Městu Habartov a firmě
Eurovia. Dále nesmím zapomenout poděkovat
za shovívavost obyvatelům našeho města z nejbližšího okolí konání akcí, že i přes značnou hlučnost a ukončení až v brzkých ranních hodinách
byli jejich konání nakloněni. Dále můj velký dík míří
k lidem, kteří se podíleli na organizaci HAKULE,
DIVADLA ZA MUZEEM A LETNÍHO KINA
a to skvělému týmu zaměstnanců Městského kulturního střediska Habartov, p.o.
Petra Šístková, ředitelka MKS Habartov, p.o.
„HAKULE“ neboli Habartovské kulturní léto
pokračovalo 2. ročníkem
Ve dnech 18. a 19. 7. 2014 proběhl již druhý ročník „HAKULE“ neboli Habartovského kulturního léta s podtitulem FOLK/DIVADLO/ROCK
ZA MUZEEM. Koncerty se odehrávaly opět
v nedávno zvelebené zahradě muzea, knihovny a infocentra. Vyrostlo zde obrovské pódium
a příjemné zázemí jak pro všechny účinkující tak
pro diváky všech koncertů. Nechybělo ani tradiční občerstvení a počasí nám tentokrát velice přálo
a to jistě přispělo k daleko větší návštěvnosti, než
tomu bylo u ročníku prvního. Za celý víkend si
Během dvou koncertů se
na pódiu
vystřídalo několik kapel
k nám našlo cestu hned několik stovek příznivců
folkové a rockové hudby a doufáme, že s dalšími
ročníky bude diváků přibývat.
Pátek 18. 7. patřil folku a večer zahájila kapela
Ulice z Rotavy, která svým folk-rockovým repertoárem perfektně rozjela atmosféru, poté vystoupila známá písničkářka Katka Šarkozi s Romanem
Pluhařem, který ji doprovázel na perkuse. Dále
se prezentovala místní kapela Trio Páni kluci
ve složení Jaroslav Jelínek, Marek Šístek a Jan
Štěpánek, kteří svým vystoupením ještě více rozproudili atmosféru večera, která gradovala spolu
s dalšími vystoupeními a to kapely ZDARR
z Mostu, známého písničkáře Tomáše Pastrňáka
a HSP (Jiří Převrátil). Diváci si folkový večer perfektně užili až do brzkých ranních hodin.
V sobotu 19. 7. byla na odpoledne připravena
novinka v rámci HAKULE a to Divadlo za muzeem. Tato akce se konala taktéž v naší zvelebené zahradě budovy knihovny, muzea a infocentra od 13 do 17h a byla věnována hlavně rodinám
s dětmi, když zde bylo připraveno hned duo divadélek a to Pouliční divadlo Viktora Braunreitera
a Divadlo Ondřej. Každé divadélko mělo připraveno dvě představení a musím dodat, že se děti
i dospělí skvěle bavili. Dále byl pro děti připraven skákací hrad, tolik populární malování na obli-
V parném odpoledni diváci rádi využili stín stanového přístřešku
inzerce
TRUHLÁŘSTVÍ
Jaroslav Dvořák
Stále více fanoušků si získává místní
kapelka- trio Páni kluci
Nabízíme Vám výrobu:
čej a další překvapení. Na závěr vystoupila dětská folková kapela Jen tak z Plzně, která zároveň
navodila atmosféru na večerní rockový koncert.
Vstupné bylo zcela zdarma a poděkování patří
Karlovarskému kraji, z jehož rozpočtu jsme získali
na tuto akci finanční příspěvek.
Od 19h ale již začal samotný rockový večer,
který zahájila místní kapela OKOV, ta návštěvníky náležitě rozjela a dále pokračovala kapela DEPENDENCE ze Sokolova. Po nich se
představila kapela BON JOVI REVIVAL,
která zahrála ty největší hity od světoznámé kapely BON JOVI a diváci a atmosféra
byla naprosto perfektní. Poté nastoupila kapela POROROCA z Ostrova, která předvedla opravdu skvělou show a celý večer zakončila
kapela MARTIN ČARNÝ BAND, která svým
výkonem nadchla všechny přítomné.
Co říci na závěr? Oba koncerty i divadlo za muzeem bylo opravdu vydařené, jak po organizační tak po umělecké stránce, počasí bylo ideální
• kuchyňských linek
• vestavných skříní
• bytového nábytku
• kancelářského nábytku
www.nabytek-dvorak.com
Tel.: 777 262 272
VÁNOČNÍ KONCERT
ROHÁČI
Z LOKTE NAD OHŘÍ
14.
Chlum Svaté Maří
12. 2014 - od 16. Hod.
V KOSTELE NANEBEVZETÍ PANNY MARIE
Vstupné 60,-
10
11
O loutkovém divadélku Kahánek trochu jinak
Když jsme v prosinci dohráli své poslední představení, zastavil se u mne klouček zhruba mezi jedenáctým a dvanáctým rokem. „Paní, můžu se vás
zeptat kolik je vám let?“ „Proč tě to zajímá?“ Stál
a mlčel, pomáhám mu proto z rozpaků: „Jen tak,
abys věděl, viď.“ „Jo,“ ale stojí dál. Netajím svůj
věk před dospělými, proč bych měla před dítětem. „Osmdesát pět, to je hodně, co myslíš?“
Chvíli ještě stál, mlčel, ale pak se asi vzpomněl, že
se na náměstí rozsvítí stromek, udělal pár kroků,
otočil se a usoudil: „Ani ne,“ a šel dál.
Milej kloučku, jestli tedy ani ne, i když se přidává další rok, beru do ruky jednu hůlku navíc a systémem jak to jde, tak to jde, odcházím opět
na zkoušku do divadla. Věřte nebo nevěřte, letos
je to už šedesát let, kdy jsem soubor spoluzakládala. Snad si teď vzpomenu na všechny, kteří
mu během dlouhých let pomáhali na nohy, a už
nejsou mezi námi.
Pan Lebeda byl tehdy předsedou odborů na dole
Rudolf-Libík. Potkal mě na chodbě a podával
složený papír s prosbou, abych obsah přepsala na stroji. Přiřadila jsem ho tedy ke kupičce
podobných požadavků, takže nějakou dobu trvalo, než jsem se k němu dostala. Sázím do stroje seznam nových členů výboru závodního klubu,
kdy muzikanty povede ten, fotografy onen, filatelisty tamten a najednou strnu. Vedoucí loutkového divadla – a v příslušné rubrice na mne zírá
moje jméno. Letím za panem Lebedou, co je
tohle za nesmysl? Nikdo se mnou nejednal, nic
neumím, stavět scénu, psát a upravovat pohádky, kreslit, malovat, režírovat, v Praze jsem jen
někdy vypomáhala se čtením, pokud někdo zrovna vypadl. Ne a ne! Moje argumenty pořád přebíjel novými. Divadlo poslali z Prahy a taky s nimi
nikdo nejednal, chceš, nechceš, tady máš, děti
tady nic nemají, jen to provizorní kino a vůbec,
přetahovali jsme se tak dlouho, až mě prostě ne
umluvil, ale ukecal.
Hurvínek si tak představuje válku jako já postup,
který jsem zvolila. Je tu hodně mladých lidí
s dětmi, budu je obcházet, lákat a oni nadšeně a s radostí vstoupí do chystaného sboru.
Obcházím a kde nic, tu nic, poslední mě dostal.
Natáhl ruku, obrátil dlaň a zeptal se: „Co za to,
když s vámi budu hrát?“ Znáte chvíle, kdy se
ve vás vzedme vzdor? Vždyť tu chodím se stejným výsledkem, jako bych plácala dlaní o rybník. „Ludmilo,“ oslovuji obřadně svoji starší sestru, „budeme spolu hrát loutkové divadlo.“ Nad
mojí oznamovací větou koukala chvíli Kučerová
trochu vyjeveně a pak stručně řekla: „Tak jo,“
a souhlas ještě doplnila další dlouhou větou:
„A proč ne?“ Byla tedy ruka v rukávě, začaly jsme uvažovat a kout pikle. Protože se dospěláci točí zády, založíme soubor ze školních dětí
a uvidíme. Vznikl tak soubor v rozmezí 11 – 13
let, my dvě holky, jedna 26, druhá 30. Jména
prvních dětí: Helmut Käss, Rudolf Martínek,
Víťa Vajberk, Petr a Gert Javorských, Jiří Jirgl,
František Drahorád. Ustanovená parta se dala
okamžitě do díla. Vybalovala loutky, kulisy, nábyteček, rekvizity a ukládala, kam se dalo. Měli jsme
však ještě jedno uskupení, pracovně nazvané
Příznivci loutkového divadla. Do ní patřili rodinní příslušníci, přátelé a známí. Vybaleno, roztříděno a učili jsme se chodit se závěsnými loutkami.
Učení – mučení, nikdo z nás to neuměl. Netrvalo
dlouho a ozvali se první kritici. Prý nám to dlouho
trvá, kdoví, jestli vůbec budeme hrát, co tam asi
každý týden děláme. Psi štěkali, ale karavana šla
dál. Pan Lebeda nebyl z těch, kteří si odškrtnou
stanovený úkol a víc se nestarají. Byl stále naším
věrným příznivcem, stačilo se zmínit a do našeho
hlediště byly vyrobeny lavice, odpovídající vzrůstu dětského publika. Do nejbližších míst, kam
jsme později zacházeli hrát, jsme chodili pěšky
s ručním vozíkem plným potřebného vybavení.
Do Lítova, Bukovan, na Kluč apod. Ale do dalších, jako bylo Oloví, Boučí i Krajková, dostali jsme podnikový autobus. Nejen to. Když jsme
v prvním roce sehráli devět představení, dostali chlapci darem vkladní knížku se stokorunovým obnosem. Šťourálkové, uklidním vás, odměny dostaly jen děti, dospělí nic. Jsou to přece činnosti, které se nedají zaplatit. Nebo to už dneska neplatí?
Pane Lebedo, Vaše tehdejší přesvědčování přece
jen přineslo ovoce. Louťas existuje a hrajeme
dodnes.
Manželé Kässovi, Otto a Marie. Bydleli v polovině domku v Dělnické ulici, druhá, uprázdněná,
byla přidělena nám. Neměli lehký život. Do roku
1945 nebyli vzhledem ke smíšenému manželství
dost Němci, potom zase dost Češi, navíc se nikdy
nedozvěděli, jaký osud potkal jejich dva dospělé syny, kteří se ztratili ve válce. Topili nám, poklízeli a paní nás přivítala s otevřenou náručí. Vlídná,
laskavá a nesmírně šikovná. Potřebovali jsme průhlednou rakvičku pro Sněhurku? Do příští zkoušky ji vyrobila. Umotané telátko ze slámy přinesla
po jedné bezesné noci. „Nemohla jsem spát, tak
jsem v kuchyni pořád jen motala a motala, až se
mi pod rukama narodilo. Tady vám ho nesu.“ Při
každém představení stála za dětmi, držela palečky a z loutek nejvíc milovala Kašpárka. „Tohodle
kluka mám nejrači,“ říkávala, kdykoliv se na scéně
objevil. Někdy taky utírala po dětech v hledišti loužičky, když jejich zážitky byly příliš intenzivní. Taková matka praporu, milovaná, nepostradatelná, která s námi byla v dobách, kdy se dařilo i nedařilo. Těžké bylo, když nám onemocněla.
Seděla jsem u její postele den před jejím odchodem. Namáhavě mi tehdy řekla: „Prosím vás,
dejte mi pozor na Helmutka.“ Druhý den nám
umřela. Jejího Helmutka dodnes všichni přátelé, známí i jeho vlastní žena, oslovují přezdívkou Kendy, Kendíku. Nemůžu. Na památku jeho
maminky je pro mne pořád Helmut. Pan Käss
nám nadále topil, poklízel a těžko nesl další ztrátu v rodině. Nakonec se odstěhoval za svými příbuznými do Německa, kde žila i jeho dcera a tam
také zemřel. Vzpomínám na něj ve dvou rovinách. Za svého mládí docházel do práce na důl
Libík z Nového Kostela v dešti, mrazu i v hlubokém sněhu. Pěšky, samozřejmě, v našich dobách
nepředstavitelné. A druhá vzpomínka? Jeho žena
zadělala na buchty a na stůl si připravila dva pekáče. Vyprávěla: „Do obou nasypal trochu mouky
a do toho poprašku prstem psal jména našich
zmizelých chlapců.“ Rodičovská bolest nad ztrátou dětí má různé podoby. Navenek se nenosí, ale
v srdcích zůstává. Navždy. Děda a babi ze Souše
u Mostu, rodiče mého švagra. Děda někdy přijížděl na návštěvu sám, protože babi nebyla ještě
v důchodu. Dlouho se však nezdržel. Okouknul
rodinu a spěchal zpátky, protože jeho pracovité ruce neuměly zahálet. Až jednou! Ze zrušeného dolu na Mostecku došly kulisy a další zásilka z Prahy. Všechny bylo třeba podlepit tvrdým
kartonem a následně vyřezat. „Holky, sežeňte karton, já se do toho dám,“ řekl děda soušskej, kterému se tak říkalo podle místa bydliště. Nastal
kolotoč, kdy se sestřin obývák proměnil v dílnu,
na sporáku se vařil klih a já s dětským kočárkem
objížděla všechny tehdejší prodejny a žebráčkovala o kartony. Nejvydatnějším dodavatelem byla
Vodrážkova drogerie ve starém Habartově, ale
dodávali kus po kuse i ostatní prodejci. Kartony
do „dílny“, hotová díla opět na kočárku do louťasu. V jednu vše skončilo, uklidilo se, vyvětralo, na stůl se vrátil ubrus, protože co nevidět přijde ze šichty pán domu. Jakmile ráno odešel,
kolotoč nastal znovu. Byly tu tenkrát rodiny, kam
se do obýváku smělo jen po sobotním koupání.
U sestry rarita – dílna, kdy se i koberec musel srolovat a po jedné znovu natáhnout. Den za dnem,
děda ve svém živlu a doma soušská babička volala pomocí výzvy na poštu, zda se tu něco nesta-
lo, že se její muž tak dlouho nevrací. Když jsme
skončili, nic ho tu už nedrželo, vrátil se, doma
vyrobil potřebná vahadla k loutkám a poněvadž
byl vyučený modelář, ještě vyřezal ze dřeva velkou loutku Lojzy Dupálka, který pomocí silného
drátu dupe v divadle dodnes. Když jejich domek
v Souši padl za oběť mosteckým povrchovým
dolům včetně celé tehdejší obce, odstěhovali se
do Habartova. „Ještě vám vyřežu Mařenu,“ sliboval. „Lojza dupne a Mařena si sedne.“ Nestačil.
Za pár let tu nečekaně padl a umřel. Jeho žena
občas spíchla něco pro loutky, nebo pohlídala
malé loutkáříčky ze souboru, když bylo potřeba.
Za několik let odešla za svým mužem. Oba patřili do velké skupiny příznivců loutkového divadla.
Vašek Kuban, malý, usměvavý kluk, přišel
do herecké party trochu později. Když jsme uspořádali zájezd do Stavovského divadla v Praze, byl
už s námi. Přecházeli jsme ulici k Hradu a tu se
ke mně přitulil a zeptal se: „Nepraští mě elektrika,
když si stoupnu na koleje?“ Nemyslel tím tramvaj, ale elektrický proud. Přicházíme k divadlu
a parta pražských kluků posměšně huláká: „Balíci
venkovský, balíci venkovský,“ ale naši balíci jdou
důstojně, nerozbíhají se, aby jim dali pár facek,
vždyť jsme se přece před několika dny v divadle
názorně učili, jak se chovat. Zlatí kluci. Z Vaška
se stal postupně úspěšný herec, vodič i čtenář.
Když později přinášel na zkoušku i svého prvního potomka, říkával mi: „Hele, já musím na scénu,
podrž ho, koukni, dyť von je krásnej.“ Těžko jsme
se loučili, když se stěhoval na Moravu. Jednou
se vrátil v době, kdy jsme slavili výročí v divadle. Dlouho v hledišti neseděl. Přizvala jsem ho
do zákulisí, kde se chopil své dávné úlohy a spolehlivě loutku odvodil. Vašku, člověče, cos nám to
udělal? Taky nečekaně jsi padl a umřel. I když jsi
byl daleko, byl jsi pořád ještě náš.
Pepík Fiedler, nezapomenutelný čtenář pohádkových rolí s velkým smyslem pro humor. Když jsme
byli později odměňováni víkendovým zájezdem
tu na Hracholusky nebo třeba i do Klatov, neváhal si navléknout šaškovský úbor a na vyhlídkové lodi tak dovádět, že jsi rázem zvedl návštěvnost. V Klatovech zas na koupališti spínal plavčík ruce v obavě, že koupající tvé řádění neustojí a utopí se. Vždycky jsem měla ráda, když si
čtenáři k danému textu ještě přidávali a vtipně
vymýšleli další repliky. Pepík, taky jeden z mistrů.
Jeho ježek vyklízel jednou z chaloupky harampádí po nepořádné lišce a házel ho okýnkem
ven, zatímco čtenář Pepek doprovodil tuto činnost slovy: „Tady je ale bordel.“ Dětské hlediště nadšeně bouřilo, a když jsem hudrala, že takhle ne, pípnul na obranu: „Ale dětem se to líbilo.“
Miloval je a ony tebe. Jak soubor stárnul, přibývala manželství a s nimi i děti. Někdy byly chudáci, když přicházely na zkoušku, protože je neměl
kdo hlídat. Pohádku už znaly kolikrát nazpaměť, někdy i rodičům napovídaly. Musíme je jednou odměnit. Doma jsme zadělaly ze dvou litrů
Ř ÍJ E N 2 0 1 4 mléka na amolety a v divadle je na dvou přinesených vařičích pekly. Ostatní si s dětmi na sále
hráli a Pepík kuchařil s námi. Vařil čaj, dětičky pak
nastoupily do fronty a rozdávalo se. „Kam si sedneš?“ vítal mě na svatbě Helmuta a Jany, vmáčkl v roli kuchaře i číšníka na roh stolu, plácl do talíře maso i knedlíky a byla svatba. Pepku, co bych
za to dala, kdyby se dnes v loutkárně otevřely dveře, a Ty jsi pronesl větu: „Tak jsem zas tady.“
I u Tebe nepochopím, proč Tě zkosila ta dlouhotrvající nemoc.
František Martínek, který patřil k příznivcům divadla, nás občas oslovoval slovy: „Jak se máte,
komedianti?“ Kdykoliv bylo potřeba, pomohl
radou i skutkem. Jednou jsme s ním v divadle projednávali, jak a čím oddělit celou scénu od hlediště. „To by chtělo obednit,“ usoudil a krátce na to
dodal, že by práci svedl jedině Sedláček, truhlář
ze šachty. Okamžitě jednal, pan Sedláček doslova
oblékl do nového kabátu náš kašpárkovský louťas,
natřeno, vymalováno a návštěvníci žasli. Postřeh
malé holčičky z Krajkové: „Byl tam takovej domeček s okýnkem, a jak se odhrnula záclonka, stála
tam princezna.“ Jeviště? Opona? Ne, okýnko se
záclonkou. Uplynulo mnoho let, když jsme poprvé hráli v Domě pečovatelské služby v Kynšperku.
Mezi diváky v první řadě seděl už hodně starý
pan Sedláček. Najednou nešlo jen o uvedení naší pohádky. Všem jsem tenkrát pověděla
o jeho pečlivé práci v našem divadélku. Následný
potlesk byl pro něj jako odměna. Tleskali všichni a on seděl a dojatě slzel. Pane Martínku,
i s Vámi jsme se museli rozloučit. Hlásím
však, že Vaši komedianti táhnou pořád svou
káru dál, i když se postupně čtyřikrát stěhovali.
Karel a Helena Herzigovi posílali nejdřív do hlediště svého malého kloučka Járu, který jednou
o přestávce dětem oznamoval, že kominíci vymetají komíny chlupatým provazem. Postupem let
pak přešel do souboru, stal se z něho loutkář
a jeho rodiče rázem patřili mezi příznivce divadla.
Pomáhali vyrábět různé rekvizity, aby se nakonec
přeškolili na platné členy herecké party a Karel
vymyslel a zprovoznil novou scénu pro maňásky. Své hlasy propůjčovali loutkám, spolehliví
a dochvilní. První odešel ze života Karel a teprve
nedávno jeho žena Helena. Smutné vzpomínání.
Ještě nikdy se mi nepsalo tak těžko, jako tentokrát. Petr Pilz, kdysi velice platný herec. Při našem
půlkulatém výročí jsem ho lákala, aby se vrátil.
Slíbil, že uvidí, ale taky už věděl víc než já. Odešel
navždycky.
Luboš Jůdl, nejdřív se nám odstěhoval, pak i ze
života odešel. Pan Michna, vyrobil nám dlouho
sháněné podpěry pro kulisy, zdravotní sestřička
Ivanka, neobyčejně výtvarně nadaná. Její zvířátka ke Kašpárkovým obrazům děti dosud nadšeně
přijímají, nehledě k dalším malůvkám, které pro
nás vytvořila. Eliška Martínková mnohokrát neváhala vzít jehlu do ruky, vyrobit i veverku a spíchnout potřebný kostým. Václav Rieger, ředitel teh-
dejší Zvláštní školy, však víte, říkalo se jí Rýgrova
univerzita, Arpád Kosec, který vždycky obhlédl
každou neznámou štaci, kde jsme měli hrát, zajistil i postavení scény, vodil loutky a přehlížel, zda
jsme na něco nezapomněli, manželé Zajíčkovi,
Zdeněk, který tu začal působit ještě před nástupem na vojnu, v neposlední řadě Láďa Rajn, čtrnáctiletý chlapec, který přišel o jednu nohu.
Přizvali jsme ho tehdy do souboru, abychom mu
dodali sebedůvěru. Nebyl tu však dlouho, ještě
jsme mu psali do lázní, ještě vřele a krásně poděkoval, ale nemoc nepolevila a my se s ním loučili
už jen na poslední cestě.
Ludmila Kučerová, moje sestra a náš spoluzakladatel, od roku 1959 principálka divadla. Vždycky
zvedala oči k nebi, kdykoliv jsem přicházela
s nějakým nápadem, komentovala ho slovy: „Mně
by se líbilo, kdyby …“ Organizátor, mluvič a vodič
přenáramný. Ve Zlatovlásce vede Jiříka, který
má v ruce džbánek a nalévá králi víno. Jen ať to
někdo svede se závěsnou loutkou! V pohádce Čert a Káča při zkoušce na scéně dva nejlepší vodiči, Kučerová – Káča, Helmut – čert.
Povídá mu: „Hele, já si takhle trochu lehnu na stůl,
ty na mě skočíš a pak spolu odletíme.“ Vtipálci
hned volají na Helmutovu Janu, ať se jde podívat a poslechnout si, co si ti dva povídají. Povedlo
se, spořádaně odletěli, až v podání jiných vodičů nejdřív odletěla Káča a teprve za ní letěl čert.
Když Gustav Nosek, řezbář prvního Hurvínka při
své návštěvě velice chválil pořádek a uspořádání
v divadle, byla to především její zásluha.
Po letech klidu, kdy jsme měli v Hornickém domě
opravdové zázemí, nastal najednou zvrat. Nic
jsme neudělali dobře, v předstihu jsme nahlásili představení, bylo znemožněno, šli jsme zkoušet v obvyklý čas jako vždy, bylo obsazeno, ať
jsme udělali vpravo nebo vlevo v bok, všechno
bylo špatně. Byla bych nejraději od všeho utekla,
protože nemám ráda zbytečnou práci. „Neblbni,“
řekla mi naše principálka něžně, „to přece neuděláš, počkej, však bude zas líp.“ Ale nebylo, i ten
nepořádek v prostorách pod jevištěm byl připočten na náš vrub, přestože jsme tam nikdy nebyli.
Až začátkem nového století byl prozrazen viník.
Našli se totiž snaživci, kteří se potřebovali zviditelnit a začali našeptávat na vlivných místech.
„Koukněte, vždyť u těch loutkářů je i ta, která
byla v sedmdesátých letech z politických důvodů odejita z národního výboru, může přece negativně ovlivňovat jak soubor, tak i diváky.“ Aniž
jsme o tom věděli, vadila jsem a překážela. Jiní
psi znovu začali štěkat, karavana sice pokulhávala, ale přesto obtížně šla dál. Nemá smyslu uvádět tu jakákoliv jména, ostatně už jejich nositelé
taky nejsou mezi živými. Jen se jim podařilo vrátit starou bolest, kdy jediný pravdivý argument
při mé obžalobě byl fakt, že Junáci dostali z rozpočtu města pět tisíc na stany (ta nehoráznost !!!)
a nestudovala jsem VUML, tedy večerní univerzitu Marxleninismu. Ten, který věděl, že všechz p r avo da j m ě s ta h a b a rtov
12
13
no ostatní je lež, odmítl potvrdit s tím, že má dva
roky do důchodu. Na závěr konečné písemné
vyjádření: „Pomocí řečnických schopností a teatrálního vystupování získávala lidi ve svůj prospěch.“ Zkrátka komediant a co od něj chcete víc.
Není to zdaleka všechno, co musela spolknout
naše principálka Kučerová, která šla před několika
lety v prosinci k Pňáčkům nakupovat a než stačila
zaplatit, bez předchozích známek padla a umřela. Bolestně chybí a nejen v divadle. Nepřevzala
jsem zpátky její kormidlo, říká se přece mládí
vpřed a staří na svá místa, takže poprávu máme
daleko mladší vedoucí souboru. Víte, proč se
jmenujeme Kahánek? Při jednom z našich výročí přišla Kučerová na nápad divadélko pojmenovat. Účastníci házeli do klobouku anonymně své
návrhy. Byly všelijaké, dokonce Tkaničkáři, nebo
Sčotkuč, kdy jeden vtipálek narážel na sesterská
příjmení zakladatelek. Zvítězil Kahánek, kterému
je neuvěřitelně šedesát. Když jsem letos odcházela z domova na naše vystoupení, zastihl mě
těsně před odchodem smutný telefonát. Zemřela
nám příbuzná, která tu zanechala nejen manžela, ale i dívenku, která končí devátou třídu. Je
Kahánek zahrál na Toulcově dvoře v Praze
Vypadá to, že Jirka byl řezbáři
předlohou pro loutku krále
Již 60 let slaví tento rok loutkové divadélko
Kahánek Habartov. K výročí si dali členové divadélka krásný dárek - vystoupení v našem hlavním městě, Praze v Toulcově dvoře. Vše zajistil náš zvukař, čtenář i manažer v jednom - Péťa
Ondříšek. A tak se můžeme navrátit na místo,
kde jsme někteří z nás před 14- ti lety už vystupovali. Toulcův dvůr je ekologické středisko přestavěné z původní tvrze a dvorců ze 14. století.
Také toto místo, kde najdou zázemí nejen rodiče s dětmi, slaví letos jubileum - 20 let existence. Toto centrum tedy hostilo náš nevelký soubor, který si dal za úkol pobavit malé diváky, rozzářit jim jejich kukadla a pohladit jejich duši.
a mluviči
V zákulisí, kapela
Těsně před vystoup
jsou připraveni
ením maňásků
Sraz byl u Kulturního domu v Habartově, kde
již čekal řidič na naložení nákladu. Za pár minut
máme sbaleno a za chvíli již razíme cestou
ku Praze a jako správní účastníci zájezdu jsme
nezapomněli ani na podšálky a samozřejmě
i kafíčko. Řidič, kterého jsme si pokřtili na Karla,
nás v pohodě a v pořádku dopravil až na místo
a přispěl ke skvělé náladě osazenstva. Pomohla
nám i nezbytná navigace, protože Praha je přece
jen o něco málo větší než Habartov a nakonec
šťastně dorážíme na místo.
Můžeme se, po protáhnutí ztuhlých údů, připravit
na první pohádku. Sestrojení ohrádky na hraní není
problém a před prvním vystoupením máme malinko času se projít po historickém místě, dnes plném
stánků. Mezitím se již na sedačkách před pódiem
usazují první diváci. Za chvíli máme plně obsazeno a naše první pohádka s názvem „Uzdravené království“ může začít. Naše zakládající členka souboru Miroslava Sčotková, které všichni říkáme teta,
a bez které si ani náš soubor neumíme představit,
pronáší úvodní slovo. Děti si s ní zazpívají písničku
a výborně spolupracují a zvoneček odzvoní začátek pohádky. Děti se dobře se baví, pozorně sledují děj a fandí dobru v boji se zlem. Proradný doktor Učenáč je nakonec vyhnán z království, jeho
kniha plná nezdravých pokrmů spálena a nemocná princezna uzdravena. Po vystoupení si malí
diváci můžou loutky osahat, pohladit i vyzkoušet.
Někteří se strachem, někteří s kuráží vše zvládnou.
Byli skvělí.
Je čas oběda a my si můžeme v klidu prohlédnout Toulcův dvůr. Bramboračka, svíčková i guláš
chutnaly znamenitě. Středisko nám připomíná
„náš Bernard“ v Královském Poříčí, ale trošku
ve větším. Vše je zaměřeno na ekologii, děti zde
mají možnost výroby korálů, náušnic, keramiky, obrázků, opečení něčeho dobrého či nakrmit
místní zvířátka a nabízí se i spousta dalších aktivit.
Na dvoře vystupují folklórní skupiny i pro dospěláky, akce běží na více místech.
Ale už je čas se pomalu vrátit na druhou pohádku, tak honem zpět na pódium. Pohádka číslo
těžké v sobě zapřít takovou chvíli. Vidíte a přece
mně zasvitlo sluníčko. Po představení jsem dostala od jedné malé holčičky dárek, takové psaníčko, co píšou děti, které se teprve učí držet tužku
v ručce. Přišla se svou maminkou z Kluče a zdůraznila, že pěšky, přes les. Držím psaníčko v dlaních jako poklad a jedno vím naprosto přesně.
Všechny radosti i strasti nebyly nadarmo, pro ty
dětské dušičky stálo a ještě stojí zato ten komediantský život žít.
Komedie Kšanda zpestřila volební pátek
Na pátek 10. října od devatenácti hodin naplánovalo Městské kulturní středisko produkci divadelní
komedie s názvem Kšanda. V tu dobu se v ostatních prostorách budovy konaly komunální volby,
a tak návštěvníci představení měli možnost tzv.
„zabít dvě mouchy jednou ranou“.
Miroslava Sčotková
Děti se vždy
mají
možnost s lo
utkami
pomazlit
dvě má název „Jak se zajíčci stěhovali“. Děti
opět nejen sledují pozorně pohádku, ale i aktivně spolupracují a tentokrát zaženou lstivou lišku
od malých zajíčků, na které měla zálusk. Po představení a společném zpěvu si děti své hrdiny
opět mohou prohlédnout zblízka. Padají i pusinky,
pohlazení, podání ručiček.
Pomalu se blíží závěr a musíme se rozloučit.
Balíme a všechny potřebné věci pomalu skládáme do přívěsu našeho miniautobusu. Poslední
procházka, nákup dárečků a nasedáme příjemně
unavení, plni spousty příjemných zážitků. Pak už
nás čeká dlouhá cesta domů s vědomím, že jsme
rozdali pohodu našim divákům.
Loutkové divadélko Kahánek Habartov už 60 let
rozdává pohodu, radost i zábavu. Děkuji všem
členům našeho souboru za to, že věnují svůj volný
čas dětem a vše dělají zadarmo s dobrým pocitem. Tak náš loutkáčku i do dalších let vše nejkrásnější a hodně rozzářených dětských duší…
Za loutkový soubor Kahánek Habartov
Vláďa Marek
Vietnamský trhovec uplácí poslance
botkami PLUMA
Kolik z diváků nakonec využilo svého občanského
práva a vhodilo volební lístek do urny, není známo,
ale kinosál byl zaplněn více nežli slušně a volných
míst se v něm odhadem nacházelo jen pár desítek.
A aby také ne, vždyť lidé se chtějí bavit a na páteční večer do Habartova zavítala osmička tváří, které
diváci povětšinou určitě znají.
Autorem komedie je Jaroslav Sypal a režie se chopil Rostislav Kuba, oba dva se výborně zhostili i hlavní potažmo několika vedlejších rolí v samotné inscenaci. Herecký ansámbl byl doplněn o Petra
Jančaříka, Míšu Kuklovou, Martina Maxu, Milana
Pitkina, Miluši Bittnerovou a Terezu Šefrnovou.
Hlavním motivem komedie byl vzestup a pád
malého človíčka, jehož snem je poslanecké křeslo a který přes počáteční pevné morální zásady a odhodlání dodržovat pravidla je konfrontován se svou nekalou minulostí a pod tlakem okolností podléhá pokušení, které ho neodvratitelně
nasměruje ke strmému pádu z výsluní.
Komedie, jejíž součástí jsou desítky více či méně
známých vtipů, je od počátku atakem na divákovu bránici a aktuálnost zvoleného politického tématu přispívá k tomu, že diváci se i díky
kretářky
hrála roli se
M. Bittnerová se
bezvadně
tomu, že mnohdy čtou mezi řádky, výborně baví.
Politika, poslanci a zákulisní intriky jsou i v současnosti stále bezvadným terčem pro parodii a ironii. Autor využívá všeobecnou znalost a povědomí o nejrůznějších podloudných kauzách z naší
veřejné scény a prostřednictvím jednoznačných
narážek se mu od publika dostává žádoucí reakce.
Politické ambice hlavního hrdiny nakonec vezmou za své a on se ocitá na samotném dně
společnosti, před kterým ho varoval i dědeček
Hříbeček v jeho snu. Hra však nabízí i spoustu drobných detailů, které v případě, že si jich
pozorný divák všimne, skvěle doplňují komický
efekt. Mám na mysli kupříkladu variaci na český
státní znak, v němž namísto honosných orlic a lvů
se nacházejí 4 stylizovaní voli. Zdařilé bylo i promítnuté video, které zachycovalo poslancovy
vize a poté i jeho volný pád. Hořkosladký úsměv
vyloudí na tváři diváků např. i postava bezdomovce, vietnamského trhovce, nabízejícího jako
úplatek botky PLUMA, neustále dobře naladěného televizního reportéra či atraktivní blondýny, která je prototypem pohledné, ale ÚB (úplně
blbé) sekretářky.
Dvouhodinové představení nedává prostor pro
nudu, je svižným sledem situací, gagů a vtipů,
jimž tvoří rámec politické ambice hlavního hrdiny
a intriky lidí v jeho okolí. Autor Jaroslav Sypal vsadil na téma, které snad nikoho nenechává lhostejným a každý o něm něco ví, a tudíž je snadné
vytvořit souznění mezi děním na jevišti i v hledišti. Herci hráli s chutí, bezprostředností a nadšením a výběr osobností pro jejich určité role se tím
pádem podařil na jedničku, a i proto si na konci
vysloužili dlouhotrvající potlesk od spokojeného diváctva.
Kdo se chce pobavit, od srdce zasmát a možná
i v koutku duše se trochu zamyslet nad současným děním, návštěvou divadelní komedie Kšanda
nemůže šlápnout vedle.
J. Sypal v roli poslance Kšandy
M. Kuklová v roli ná
ročné manželky
idáta, jemuž je
Sen úspěšného kand
Hříbeček
svědomím dědeček
M. Maxa koketova
l s T. Šefnerovou
a nejedna z divaček by si
s ní ráda vyměnila
místo
Trojice pánů Pitkin, Kuba a Sypal
v improvizované politické debatě
Obě představení byla sledována
nadšenými dětskými diváky
14
15
Dům dětí a mládeže Habartov nepolevuje ve své
činnosti ani v blížícím se konci roku 2014.
Zveme Vás k účasti na jedné netradiční akci
pořádané k 675. výročí založení Habartova
a ke dvěma každoročním akcím, které pro Vás
připravujeme závěrem roku.
MIKULÁŠSKÁ JÍZDA - 28. 11. 2014
Zahájení akce je 16.00 je u Domu dětí a mládeže
Habartov. Právě zde se dozvíte podrobnosti letošního soutěžení a na děti čekají opět koníčci pana
Janury. Ti je odvezou k místu soutěží, které bude
v letošním roce v prostoru multifunkčního hřiště
u ZŠ Habartov. Za splněné soutěže si děti vyzvednou sladkou odměnu a hned mohou pokračovat
v krásném dni přechodem do Městského kulturního střediska, kde na děti i rodiče bude od 17.30
hod. čekat loutkové divadélko KAHÁNEK.
LAMPIONOVÝ PRŮVOD - 28. 11. 2014
Všichni se sejdeme před MKS a doufáme,
že i letos to bude bezvadný zážitek pro děti.
Prozradíme Vám, že jsme připravili překvapení -)
ROZSVĚCENÍ VÁNOČNÍHO
STROMEČKU - 28. 11. 2014
Ke slavnostnímu rozsvěcení vánočního stromečku všechny přivede lampionový průvod
a na náměstí si vyslechnete krátký hudební program, který předchází rozsvícení stromečku.
A třeba bude z nebe padat zase nějaká ta prazvláštní sněhová vločka jako překvapení.
Na dvě stě padesát účastníků se v Habartově
vydalo hledat „Šipky ve tmě“
Jednou z nejoblíbenějších akcí, které pořádá
Dům dětí a mládeže v Habartově v čele s Janou
Chalupskou a Ivou Dobošovou jsou „Šipky
ve tmě“. Jedná se o noční hru pro rodiče s malými
dětmi a její obliba rok od roku roste.
Letošní ročník se uskutečnil v pátek 3. října
a účast byla taková, že v průběhu prezentace bylo
nutné ještě dotisknout několik desítek hracích
karet, poněvadž před osmou hodinou večerní se
u budovy DDM tísnil asi dvousethlavý dav rodičů
a dětí, který byl však ještě zhruba asi do půl deváté průběžně doplňován o další příchozí.
V osm hodin se slova ujala ředitelka DDM, paní
Jana Chalupská, která přítomné seznámila s pravidly a trasou večerní vycházky. Asi dvoukilometrová cesta vedla obvyklým terénem v příměstském lese a cíl se nacházel opět u DDM.
Rodiče větších dětí sloužili u šipek
jako světlonoši
ory Lucky
Konečné výtv
čata, bravo.
a Adélky, děv
Inovací oproti minulým ročníkům bylo to, že
tentokráte se u velkých žlutých šipek nacházelo číslo souřadnice pole z hrací karty a také část
obrázku. Hráči tak postupně na několika desítkách šipek sbírali jednotlivé dílky kreslířské mozaiky, které pečlivě zaznamenávali do svého hracího
pole. Pokud byli úspěšní, na závěr jejich konečný
výtvor musel alespoň vzdáleně připomínat obrázek sovy, nočního dravce, který v tu dobu vládne lesu. Nafasovat kartu, fixu a svítící tyčinku
a mohlo se vyrazit.
Na trati se pohybovali jednotlivci i skupinky.
Nezřídka byla u šipek i menší tlačenice, ale vše
se obešlo bez sebemenších konfliktů a převažovaly jen a jen úsměvy. Sem tam se však přeci jen
z potemnělého lesa ozval také, pravděpodobně
z úleku, nějaký ten výkřik či třeba i peprnější slůvko, když dotyčný přehlédl záludný kořen, který se
mu nečekaně připletl do cesty.
Neinformovanému pozorovateli se tento výjev
a mumraj mohl z dáli jevit jako slet světlušek, bludiček a lesních žínek, neboť všichni byli vybaveni
baterkami a čelovkami, které byly nutností k tomu,
aby bylo možné obrázky správně překreslit.
Celá vycházka trvala slabou hodinku. Po té se
pak šťastní účastníci vraceli zpět na místo startu,
kde za své výtvory obdrželi zaslouženou odměnu. Na výběr měl dětský účastník z deseti druhů
originálních přívěsků a každý navíc získal i lízátko a pro nadcházející dobu, kdy se bude stmívat již velmi záhy, také hodně užitečný reflexní pásek. Malou pozornost v podobě propisky
nesoucí název našeho města si odnášeli i rodiče.
Celá hra trvala něco okolo devadesáti minut.
Po půl desáté již byly téměř všechny ceny roz-
Do akce SOS jezero se letos zapojily
v Habartově asi čtyři desítky pomocníků
Ředitelka DDM
Jana Chalup
ská
vysvětluje pří
tomným prop
ozice hry
PAPÍROVÉ VÁNOCE - 13. 12. 2014
Dům dětí a mládeže pro Vás připravil druhý
ročník vánočního vyrábění a to od 10.00 hod
do 13.00 hod na sále MKS Habartov. Přijďte se
podívat, inspirovat se a vyrábět při vánočních
koledách a možná využijete i doprovodnou prodejní akci k nákupu posledních dárečků.
Za DDM Jana Chalupská
lo dvou
sešlo oko
e
s
U DDM
tníků
sáti účas
set pade
Po splnění úkolu m
usí následovat
zasloužená odměna
dány a všichni účastníci zamířili zpět do bezpečí svých domovů. Ti nejmenší s malým dárkem
a pocitem, že dnes jdou spát o dost déle než jindy
a že spolu s rodiči prožili bezvadné dvě hodiny
ve večerním městě a přilehlém lese. A to je jeden
z hlavních cílů organizátorů, kteří se snaží nabídnout takové akce, které umožní společné prožitky dětí a dospělých.
Jedinou kaňkou na celé báječné akci tak bylo
to, že za pouhou hodinu od rozmístění šipek
do začátku akce, stihla skupinka jedinců mdlého rozumu některé ze šipek, které se nacházely na okraji lesa, popsat vulgárními výrazy. Dále
do tmavého lesa se již tito neandertálci neodvážili. Bohužel i s tímto musí organizátoři počítat, ale
souboj je to nejspíše marný a dost dobře možná
i předem prohraný. Přesto jim za vše patří velký
dík a vděčnost všech rodičů i dětí.
V bezprostřední blízkosti našeho města se
nachází rekreační zóna Boden, která je obzvláště v létě rájem pro plavce, cyklisty a in-lineové
bruslaře. Vysoká koncentrace lidí však s sebou
nese i zvýšenou produkci odpadů, který ne
každý odloží tam, kam by měl.
Rozbité plážové převlékárny jsou
smutným důkazem lidské omezenosti
A proto již po několik let, vždy na podzim,
vyhlašuje Komise pro sport a kulturu výzvu SOS
jezero, která má za cíl alespoň zčásti zbavit přírodu v okolí in-lineové dráhy nechtěné okrasy
v podobě pet lahví, krabic, obalů od cukrovinek
či brambůrků.
Termínem letošní brigády, do které se zapojili převážně místní skauti, pionýři, futsalisté
a i několik zástupců místní samosprávy, se stala
sobota 18. října. Místem srazu bylo opět vybráno
autobusové nádraží a hodinou „H“ byla zvolena
ta devátá dopolední.
Na autobusovém nádraží proběhlo stručné poučení pro ty nejmenší, byly rozdány pytle a rukavice a jako malý bonus a poděkování i desítky sušenek. Z autobusáku pak sběrači společně vyrazili na necelý kilometr vzdálený bruslařský okruh.
Přítomní se rozdělili
S ohledem na to, že téměř celý předchozí týden
vydatně propršel, se podmínky jevily až neskutečně ideální. Bylo bezvětří, nebyla mlha, teplota se pohybovala něco nad deseti stupni a hlavně z podmračené oblohy nespadla ani kapka.
Přesun byl dílem několika minut. Na místě jsme
se jako obvykle rozdělili na dvě skupiny, které
kolem jezera postupovaly v opačném směru.
Místem jejich setkání bylo určeno propojení osmičky u stavidla menšího z obou rybníků.
Práce nám šla od ruky a odpadky svižně mizely
v útrobách igelitových pytlů. Okruh jsme obešli
asi za sedmdesát minut a snad i díky práci technických služeb bylo dle mého mínění celkové
množství odpadu zase o něco menší. Co mne
ale vážně opět nadzvedlo, byla ta skutečnost,
že plážové převlékárny, které zvláště v plavecké sezóně jsou hojně využívány, padly za oběť
vandalskému řádění jedinců podřadného druhu
z řádu blbů obecných.
Brigáda se ale jinak vydařila na jedničku, navíc si
její účastníci mohli vychutnat i pohled na právě
probíhající výlov menšího rybníka. Obzvláště
děti si rády z blízka prohlédly odlovené ryby
a nemohly se odtrhnout od přistavených kádí,
ve kterých byly úlovky rybářů shromážděny.
Takový pohled se vám nenaskytne každý den.
Kromě ryb jsme se během naší záslužné vycházky setkali i s desítkami vodních ptáků, mezi nimiž
na Bodenu kralují labutě, které se majestátně
pohupovaly na vlnách. Jim z povzdálí zdatně
sekundovalo několik druhů kachen.
Po pořízení společné dokumentační fotografie jsme stejnou cestou zamířili zpět k městu.
Podstoupili jsme však ještě jednu zastávku a to
ve stráni pod zahrádkářskou kolonií, kde byl
mnohem větší nepořádek nežli po celé lokalitě in-lineové dráhy. I zde jsme přiložili ruku
k dílu a sebrali jsme, co se dalo, ale charakter zde vygenerovaného odpadu neumožňoval
Sraz sběračů by
l tradičně na aut
obusovém nádraží
ly důmyslně ukryty,
Některé odpadky by
přišly
ale na Rostíka si ne
jeho úplnou likvidaci, a tak bude nejspíše nutné
tuto situaci řešit v rámci orgánů města s nájemci zahrádek, kteří se nejspíše na znečišťování přírody pravidelně podílejí. Na zvážení je i umístění fotopastí, které by viníky pomohly usvědčit
a pohnat je k zodpovědnosti.
Závěrem se sluší poděkovat všem, kteří se
do brigády aktivně zapojili a kteří tak pomohli eliminovat hloupé jednání našich spoluobčanů, kteří svým bezohledným chováním poškozují životní prostředí.
Odpadu nebylo mnoho, byla vytvořena dvě depa, která následně zlikvidovali pracovníci TS
na dvě poliviny
Největší nep
ořádek ale nem
ají na svědom
spíš někteří z í rekreanti, al
bezohlednýc
e nejh zahrádkářů
a eeternit si p
. Pražce, čern
řeci jen s seb
é fólie
ou plavci a b
ruslaři nebero
u.
se pro brigádníky stal
Neplánovaným zpestřením
výlov menšího z rybníků
16
17
Habartovské toulky
Pionýrská skupina Habartov letos pořádala již
23. ročník Habartovských toulek.
I přes krásné počasí se na letošní Toulky moc
turistů nevydalo. Na turistiku vyrazilo celkem
67 turistů, dva pejsci a na cyklotrasy pouze
6 účastníků. Z celkového počtu bylo ovšem
pouze sedm lidí z Habartova.
Všechny trasy měly společnou kontrolu
na hradě Hartenberk (Hřebeny), kde čekalo
na turisty občerstvení a odpočinek před další
cestou. Po návratu do cíle dostal každý turista účastnický list a pár drobností na památku.
Společně s Toulkami jsme pořádali také čtrnáctý ročník Pohádkového lesa, kterého se
zúčastnilo 130 dětí.
Na děti čekala na lesní cestě spousta soutěží.
Hned na začátku ukázaly svou zručnost u sha-
zování obřích kuželek. Dále po cestě přišly
ke Křemílkovi a Vochomůrkovi, kterým pomáhaly najít pro zvířecí mláďátka jejich maminky. Jindy zase došly k rytíři, který nepustil
děti dále, dokud mu nepomohly shodit alespoň pár plechovek, s Kašpárkem zase lovily rybičky, pomáhaly mravencům donést zpět
do mraveniště rozkutálená vajíčka a o kus
dál pak ještě házely míčky pejskovi do košíku. Na hřišti na Rádě si poté ještě zaskákaly
v pytli, házely kroužky na cíl, a pomohly malé
indiánce s neposedným drakem, který strašně
rád chodil mlsat cukr a vždycky ho všude rozházel. V cíli si mohli ještě popovídat s pionýrským maskotem (pejskem Davídkem) a vyfotit se s ním. Po absolvování všech stanovišť
a prokázání statečnosti si děti přišly pro glejt
OO PČR v Habartově informuje:
Prezentace prob
íjh
ala v prostorách
DDM
a malou odměnu do cíle k hodné čarodějnici.
Doufejme, že se příští rok sejde více turistů
než letos.
Anna Kováčová
Pionýrská skupina des. St. Roubala
Výcvikový tábor čarodějů
Začátkem prázdnin jsme dostali do schránek dopis s pozvánkou na desetidenní pobyt
ve výcvikovém táboře čarodějů, který se konal
v druhé půlce července na táborové základně
„Bystřina“ u Kostelní Břízy.
Do výcvikového tábora si nás letos dovezli rodiče a na místě nás předali zkušeným čarodějným
mistrům. Ti si nás pak odvedli do tábora, kde
jsme byli ubytováni a poté u táborového ohně
seznámeni s celotáborovou hrou. Večer nás
ještě čekala cesta k nedaleko žijícímu poutníkovi
pro svitek, ze kterého jsme se dozvěděli, do kterého oddílu budeme patřit.
První den jsme si vymýšleli názvy oddílů a vyráběli své znaky na stany. Naším úkolem zde v táboře bylo hlavně získávání nových zkušeností, dovedností a vědomostí, aby se z nás mohli po splnění
zkoušek stát čarodějovi učni. Na povýšení na učně
jsme museli splnit šest nelehkých úkolů (vyrobit si
znak na stan, získat povolenku na výrobu koštěte, vyrobit si vlastní koště, vyrobit si oděv, zazpívat
táborovou hymnu a získat řidičák na koště.) Také
jsme měli za úkol projít čtyři brány, které nás provedly jinými světy.
Po otevření první brány jsme se ocitli ve světě elfů.
Zde jsme plnili úkoly spojené s přírodou. Pomáhali
jsme elfům třeba se sběrem různých druhů rostlin, vyzkoušeli si naši paměť ve hře, kde jsme si měli
zapamatovat co nejvíce obrázků a zkusili v lese hledat lístečky s elfími znaky. Ve světě elfů nás nejvíce bavila výroba vlastního koštěte a následná
„košťoškola“. V košťoškole jsme se učili na koštěti létat, zatáčet, brzdit, naučili jsme se i dopravní značky a po výuce nás čekala praktická zkouška z letu a také písemný test. Zkoušky jsme úspěšně splnili všichni a druhý den jsme si šli zažádat
o řidičák na koště. Večer za tmy si mohl každý
z nás za odměnu zajít do elfího lesa pro plyšového kamaráda, který nás na naší cestě ochrání proti
nepřátelům.
Pomocí kouzel otvíráme druhou bránu a to
do říše trpaslíků. V této říši na nás čekaly úkoly
spojené s kamením a kovem. U trpaslíků jsme
si vyzkoušeli, co všechno dovedou. Zašli jsme si
ke kováři a zkusili zatlouct hřebík, u švadleny přišít
knoflík, u kurýra přenést co nejvíce kuliček mezi
prsty, u obuvníka navléct tkaničku zpět do boty
a u karbaníka postavit pyramidu ze všech nabízených karet. Také jsme trpaslíkům pomohli proti
příšerám, které se usadily v jejich dole. Večer nám
za to přišel jeden z trpaslíků poděkovat. Poté
jsme zjistili, že už jsme všichni splnili potřebné
úkoly k povýšení na čarodějova učně a za to jsme
byli slavnostně pasováni a každý z nás získal kouzelnickou hůlku a magický klobouk.
V neděli odpoledne se v našem výcvikovém
táboře otevřely brány pro návštěvníky. Přijeli se
za námi podívat naši rodiče a my jim společně
Během Pohádkového lesa
předvedli, co všechno jsme se už stačili naučit.
Večer nás čekala diskotéka a otevření třetí brány,
která nás tentokrát dovedla do světa obrů.
Po otevření této brány jsme zaslechli nedaleko
nás jednoho spícího obra. Potichu jsme se za ním
vydali a zeptali se ho, kde bychom mohli získat
potřebné kouzlo k otevření brány do našeho světa,
světa lidí. Obr nám dal odpověď a my se hned ráno
na ono místo vydali. Když jsme získali potřebná
kouzla k otevření poslední brány, už nám nic nebránilo v návratu do světa lidí. Tady jsme zjistili, že pro
nás kouzelné bytosti ze všech světů za naši pomoc
nachystaly poklad v podobě plyšových kamarádů a spousty sladkostí. U závěrečného táboráku
jsme si po vyhodnocení poklad spravedlivě rozdělili, zazpívali si pár písniček a opekli buřty.
Ve středu odpoledne si pro nás začali jezdit naši
rodiče a my odjížděli domů spokojení, nadšení
a unavení, jak to ze správného tábora má být.
V Habartově neoprávněně distribuovala pervitin
SOKOLOVSKO – Hrozí jí trest odnětí svobody až na deset let.
Sokolovští kriminalisté předali usnesení o zahájení trestního stíhání 33leté ženě z Habartova,
a to ze spáchání zvlášť závažného zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými
a psychotropními látkami a s jedy.
Obviněná žena se měla takového jednání dopustit v období od prosince roku 2004 do října letošního roku, kdy v Habartově několika osobám nejméně v 850 případech neoprávněně prodala,
darovala nebo za různé věci předala drogu pervitin, a to celkem nejméně 320 gramů.
Za její protiprávní jednání jí hrozí v případě prokázání viny až desetiletý trest odnětí svobody.
Napadl svou bývalou přítelkyni
SOKOLOVSKO – Vulgárně jí urážel a vyhrožoval.
Sokolovští kriminalisté zahájili trestní stíhání
35letého muže ze Sokolovska, jako obviněného
ze spáchání zvlášť závažného zločinu Těžkého
ublížení na zdraví, zločinu Vydírání a přečinů Výtržnictví, Ublížení na zdraví, Nebezpečné
vyhrožování, Porušování domovní svobody
a Omezování osobní svobody.
Takového jednání se měl dopustit v době
od poloviny září do konce října v Habartově.
V polovině září po předchozí hádce fyzicky napadl svou přítelkyni, kterou udeřil pěstí do obličeje.
V měsíci říjnu ji po předchozím rozchodu osobně
nebo telefonicky kontaktoval, vulgárně jí nadával
a vyhrožoval, že jí fyzicky ublíží.
Dne 23. 10. 2014 se jeho jednání vystupňovalo.
Obviněný muž násilím překonal uzavřené dveře
bytu své již bývalé přítelkyně, následně do něj vstoupil a fyzicky ženu napadl. Strhl jí na zem a poté jí
rukou sevřenou v pěst několikrát udeřil do oblasti hlavy, obličeje, břicha a horních končetin. V době
napadení byla v bytě přítomna i matka napadené
ženy, které podařilo z bytu utéct a přivolat pomoc.
Poškozená žena utrpěla při napadení zranění, se
kterými byla převezena do nemocnice. Policejní
komisař podal státnímu zástupci podnět k vydání návrhu na vzetí obviněného do vazby, ten ho
akceptoval a soudce ho poslal do vazby. Za jeho
jednání mu v případě prokázání viny hrozí až
desetiletý trest odnětí svobody.
Loupežné přepadení
SOKOLOVSKO – Na muže vyskočil z temného místa. Sokolovští kriminalisté z 2. oddělení obecné kriminality zahájili trestní stíhání 29 letého muže
z Habartova, kterého podezírají ze spáchání zvlášť závažného zločinu loupeže a přečinů
Výtržnictví a Nebezpečné vyhrožování. Takového jednání se měl dopustit v sobotu
dne 18. 10. 2014 kolem osmé hodiny večer, a to
v obci Habartov na ulici Okružní. Zde vyskočil z temného místa na chodník před jdoucího 34 letého poškozeného muže, kterého beze
slov uhodil do obličeje a který následkem toho
upadl na zem. Poté po něm požadoval vydání finanční hotovosti. Vzápětí byl ale vyrušen 30
letou ženou, která se poškozenému muži snažila pomoci a zavolala policii. Této ženě obviněný
muž vyhrožoval zabitím, pokud policii opravdu
zavolá. Následně z místa činu s prázdnou utekl. Obviněný byl soudcem Okresního soudu
v Sokolově vzat do vazby.
Oddělení tisku a prevence při Krajském ředitelství
policie Karlovarského kraje
inzerce
KAMENICTVÍ GRABSTEINE - ZÁMEČNICTVÍ
Žáček & Žáček
Provozna: Nový Kostel 201, Habartov 349
Telefon, fax: 354 599 718 / Mobil: 602 848 039
www.kamenictvizacek.wz.cz
Klára Dobošová
pionýrská skupina des. St. Roubala
VELKÝ VÝBĚR PŘÍRODNÍHO KAMENE
inzerce zpracování kamene • výroba pomníků • renovace pomníků • schody
zahradní architektura • parapety • kuchyňské desky • hřbitovní doplňky
se děti setkaly i s drakem
ČIŠTĚNÍ KOBERCŮ A SEDACÍCH
SOUPRAV ČISTÍCÍM STROJEM KÄRCHER
Čistím strojem KÄRCHER
Před návštěvou není třeba nic vyklízet.
Havlík Petr, Pionýrů 1293, Sokolov.
Mobil: 602 840 723
18
19
Skautská brigáda
Co všechno jsme stihli ve školce od zimy do jara
Je to již mnoho let, co jsem členem našeho
skautského střediska a již za rok bych měl správně patřit do kategorie těch nejstarších, OS, tedy
old skautů.
Za svůj život jsem prošel všemi skautskými skupinami. Začínal jsem v první třídě jako malý
ufňukaný, věčně nespokojený vlčák a časem
jsem se stával skautem, kde to byla perná léta
a po dovršení správného věku jsem se měl přiřadit k roverům, tedy ke Klubíčku, které mne
moc nelákalo, a tak jsem se stal vedoucím vlčat.
Po pár letech vedení jsem založil s Veju roverský
oddíl Fénix, kde společně fungujeme dodnes.
Už nestíhám tolik akcí jako dřív, přeci jen už
nebydlím v Habartově, ale rád se vracím na to
místo, kde stojí naše skautská klubovna a říkám
tomu „skauťák, neboli druhý domov“.
Nedávno se u nás konala podzimní brigáda, kde jsem měl možnost po dlouhé době
poznat zase nové tváře ze skauťáku. Vlčata
a světlušku (přišla jen jedna), skautky
a pak to „staré a známé“ seskupení OS a roverů.
Když jsem však viděl tu spoustu dětí, které aktiv-
ně něco dělají, zamyslel jsem se, kdo píše ty
články, že dnešní děti jsou naprosto zkažené,
tedy že stále sedí jen u počítačů či televize.
Tady to bylo úplně naopak, tedy samozřejmě že
nechyběly mobilní telefony u skautek a focení
„selfie“ při natírání klubovny, ale to je něco jinéh.
Vlčata a světlušky asi nejsou tou technikou zatím
natolik pohlcena, spíše ještě nemají to správné
vybavení na focení „selfie“
Když jsem viděl, co vše se udělalo za pár hodin
práce a že „podle názorů mnoha médii“ zkažená mládež se ochotně vrhla do práce a bez
jakýchkoli připomínek malovala, uklízela, hrabala a dokonce i ti malí špunti se předbíhali,
kdo víc odnosí dřeva, kdo posbírá více popadaných větví.
Nejvíce jsem byl překvapený u malého vlčete,
které jen tak stálo a pozoroval rovera, který přímočarkou vyřezával postavy na vánoční Betlém.
Vždy když odpadl kus odříznutého dřeva, odnesl
ho k ohništi a znovu koukal. Stál a koukal.
Když jsme mu dali možnost zkusit si vyřezávání – rozsvítily se mu oči, a i když sotva
Malý vlčák se nakonec dočkal, i on se podílel
na vyřezávání postaviček pro Betlém
umáčkl spouštěcí knoflík ke spuštění přímočarky, nebo pásové brusky, s hrdým výrazem
vyřezával postavu podle nakreslené čáry.
Uvědomil jsem si, že je třeba psát o těchto dětech,
o dětech, které umí a dělají i něco jiného, něco co
se tak trochu vymyká dnešní technické době.
Jsem rád, že takové děti navštěvují skautské
středisko „Dýmka“ a věřím, že se jejich nadšení
a přístup nezmění. Je to potřeba … protože sám
vím, jak život na skauťáku ovlivní a obohatí Váš
pohled na přátelství, na život a na svět vůbec.
Martin Dvořák - Klix
Výprava na Chlum Sv. Máří a jeho okolí
Dnes tj. 27. září 2014 se poprvé v tomto skautském roce vydáváme na výpravu. K mému potěšení vyrážejí všechna vlčata, jediný kdo nemohl, byl Honzík a vůbec poprvé s námi vyrážejí
Marek a Maty, naši nováčci.
Startovní pozice je na autobusovém nádraží,
vyrážíme směr jezero Boden a poté k cíli dnešní výpravy a tím je Chlum. Cesta tam je náročná, máme před sebou čtyři velké a někdy nekončící kopce, ovšem výhled je nezapomenutelný, ještě když nám k tomu svítí sluníčko a máme
modré nebe. Celou cestou jsme poznávali stromy, o kterých nám Běhy říkal spousty různých
informací. Na vršku jsme se zastavili k odpočin-
ku, svačince a tak trochu ke kontrolnímu testu,
co si vlčata zapamatovala. Utvořili skupiny, které
vedly: Pája a Majda (zapisovatelky). Kupodivu si
kluci většinu pamatovali.
Dále jsme pokračovali rovnou na chlumské
náměstí, kde jsme byli objednaní k návštěvě zdejšího kostela. Prohlídka byla rychlá, protože kluci
byli hladový. Vyrážíme, tedy směr kaplička, která
se nachází u Zeleného vršku, kde rozděláváme
oheň a chystáme výborný oběd, každý si opeče
buřta. Zde nás navštíví i Bujo, Tuřín a Jůlinka.
Po obědě, vlčata vyrážejí do přilehlého lesa, aby si
chvíli pohrála. Ještě před odchodem se zabavíme
sběrem kaštanů pro zvířátka na zimu.
Cestou zpět se stavujeme u Svaté studánky,
abychom uhasili žízeň a načerpali vodu na další
cestu. Na náměstí nás opouští Marek, pro kterého si přijela maminka. Většina mu závidí, ale i tak
vyrážíme směr domov. Počáteční elán se vytrácí velmi rychle, a tak cesta probíhá v ufňukaném
stylu. Nakonec přeci jen dorážíme do Habartova
na autobusové nádraží, kde čekají maminky.
A přebírají si svá utahaná vlčátka.První výprava
se nakonec vydařila a věřím, že další proběhne
stejně úspěšně jako tato, už se moc těšíme.
Tereza Vachulková-Králíček
Sotva jsme poklidili vánoční výzdobu a rozloučili se se třemi králi Kašparem, Melicharem
a Baltazarem, rozběhl se školkový rok tou největší rychlostí, jakou jen mohl. Sněhobílou výzdobu začaly střídat obrázky pohádkových postav,
škrabošky a girlandy, děti si zkoušely a vyráběly
masky, třídy byly najednou plné princezen, králů,
draků a dalších pohádkových bytostí. Maškarní
čas vyvrcholil jako každoročně v městském kulturním středisku maškarním bálem, kde děti tančily, zpívaly a rodiče spolu s námi soutěžili.
Karneval zimu ukončil, a tak bylo třeba se připravit na jaro. I když se jaro ostýchalo a bylo na teplé
paprsky skoupé, děti během jara stačily absolvovat plavecký výcvik a zúčastnit se plaveckých
závodů a my všichni ostatní lákali jaro na jarní
pohádky, které děti z Čarovné pastelky navíc
zahrály pro rodiče, veřejnost i kamarády ze školky.
Hráli jsme pohádky o zvířátkách, a tak jsme se šli
všichni společně podívat k paní Horové na farmu,
jestli se ta pohádková zvířátka těm opravdovým
podobají.
Hned po návštěvě farmy se všichni školáci vydali na návštěvu knihovny a muzea, kam se po pár
dnech ještě vrátili, protože na výstavu medvědů
se prostě nedalo nejít.
Zvířátka chodí ale i za námi do školky, a tak jednoho dne jsme se seznámili se sovou Zuzankou
a jejími kamarády a musím konstatovat, že to bylo
setkání plné nových neskutečně zajímavých informací nejen pro děti.
Jaro bylo v plném proudu, a tak hledání velikonočního pokladu na sebe nenechalo dlouho čekat.
dilo zájem. Když dětem paní učitelka Lenka pustila vybranou muziku poprvé, bylo vidět, že je
to ta pravá, protože se dětem zalíbila už od prvních tónů.
Děti, které chodily na Angličtinku, si pohyby
zapamatovaly i díky porozumění textu, který si
při tanci suverénně zpívaly a ty ostatní se přidaly,
protože rytmu se prostě nedalo odolat.
Vystoupení dětí na náměstí se opravdu vydařilo. Bylo třešničkou na dortu a děti ukázaly, že jsou
právem budoucími školáky, samostatnými, jistými, sebevědomými.
O tom, že se vystoupení vydařilo, svědčil aplaus,
který děti na náměstí sklidily a který určitě patřil i kolegyním, které vystoupení s dětmi připravily a nacvičily. Ještě celé prázdniny se děti každodenně dožadovaly toho, aby jim paní učitelky
pustily muziku, a tak se vlastně prázdninami protancovaly.
Poslední zvonění bylo opravdu poslední akcí
daného školního roku.
Děkuji všem, kteří se na školkových akcích, ale
i na „běžných“ školkových dnech podíleli a podílejí, díky za to, že máme stále kolem sebe mnoho
lidí, kteří nás na školkových cestách doprovázejí, protože díky jim přibývá šťastných úsměvů dětí.
Fotografie z našich akcí můžete najít na našich
webových stránkách www.msduhova.cz
Nechyběly koledy, malování vajíček, ukázka tradic
a vyšupání všech dospělých, což si hlavně kluci
užili s radostí.
Sluníčka hned po Velikonocích jela na výlet a kdo
četl poslední Zpravodaj, ví, že i tihle mrňouskové
zvládli (nejen) tento výlet skvěle.
A to už tu byl květen, kdy se všechny děti připravovaly na oslavu dne maminek, vyráběly pro
ně přáníčka a pekly koláče a slaná srdíčka, vařily pudink.
Následovala tradiční Kouzelná noc, ve které
budoucí školáci přespávají ve školce z pátku
na sobotu. Kouzelná svým tématem, tajemnými úkoly, záhadným posláním, neopakovatelnou
atmosférou, lidmi, kteří Kouzelnou noc připravovali a prožívali spolu s dětmi.
Pro rodiče dětí byla na konci května na programu ukázková hodina Angličtinky, kde děti mohly
dokázat, co se za celý školní rok naučily.
A bylo tu posledních 30 červnových dní, z nichž
jeden z těchto dnů patřil výletu do ZOO Plzeň,
a celý jeden červnový týden, který jsme žili
ve znamení Indiánského léta, ve kterém nemohla
chybět výprava za indiánským pokladem.
A pak už tu byly poslední dvě akce, které byly
plné emocí.
Tou první z nich bylo již tradiční Pasování na školáka. Na tuto akci troufám si tvrdit, můžeme
být právem hrdé a děkujeme taneční skupině
Ambrenau, díky které je tato slavnost velmi noblesní, dojemná.
A bylo tu Poslední zvonění.
Děti jsou dobrým čidlem a cokoli jim nabídnete,
poznáte, zda se jim to líbí a jestli to u nich vzbu-
Za MŠ Duhová Habartov Mgr. Eva Dvořáková,
ředitelka školy
Duhová školka a její novinky v novém školním roce
Stalo se již pravidlem, že na letní měsíce, kdy je
škola měsíc zčásti a jeden měsíc zcela uzavřena, jsou naplánovány opravy ve škole. Jinak tomu
nebylo ani letos. V červenci a srpnu jsme toho
letos stihli opravdu hodně.
Do nového školního roku jsme vstoupili s mnoha
novinkami. Na škole je nově zrekonstruovaná
poslední část střechy nad hospodářskou budovou, jsou opravená schodiště u tříd, sborovny a prádelny, u vchodu Vás přivítá nová brána,
máme nové masivní dveře do prádelny, novotou
září i kancelář paní hospodářky, která je opravdu nádherná, máme nově vymalovanou chodbu a kuchyň.
Ještě ale není všemu konec. Opravy stále pokračují, a tak brzy uvidíte opravené a natřené sloupy u nové hlavní brány, opravená bude i zadní
branka ze zahrady a konečně se dočkáme i opraveného sklepního otvoru vedoucího do bývalé kotelny.
Ošizeny o novinky nebyly ale ani děti. Už
na konci školního roku dostaly novou provazo-
vou pyramidovou prolézačku a do nového školního roku mají na cvičení novou speciální stavební sestavu s prolézacími kruhy a masážním chodníčkem.
Je víc než jisté, že si novinek užívají děti i dospělí a společně se radujeme z toho, že naše školka
rozkvétá do krásy.
Za MŠ Duhová Habartov Mgr. Eva Dvořáková,
ředitelka školy
ského kostela
Vlčata před startem výprav
Po prohlídce chlum
y
20
21
Futsalové soutěže na Sokolovsku se rozjely naplno
O uplynuvším víkendu 23. -24. srpna se odehrálo již druhé kolo sokolovských futsalových
soutěží. Ty jsou v našem někdejším okrese
vypsány celkem tři- okresní přebor, 1. a 2. třída.
Celkem se do nich v letošním ročníku zaregistrovalo 38 týmů, které se v herním cyklu podzim-jaro utkají o vítězství.
Zahajovací výkop a jde
se na věc
Chod soutěží je řízen okresní futsalovou
komisí, která v čele s Janem Rodem a pod
hlavičkou FAČR řídí vše potřebné, co s konáním oficiální soutěže souvisí.
Zásadní odlišnost panuje mezi okresním přeborem spolu s 1. třídou a třídou 2. V prvních
dvou jsou zápasy řízeny delegovanými rozhodčími a utkání se odehrávají na hřištích
s umělým povrchem. Třída druhá je odkázána na pískání tzv. z vlastních zdrojů a povoleny jsou i jiné povrchy hřiště.
Hnedle v druhém kole okresního přeboru došlo na očekávané derby dvou habartovských celků: ASK Rád B a AC Lítov A.
V neděli se ve sportovním areálu u základní
školy sešlo více jak šest desítek diváků, což je
návštěva zhruba trojnásobná oproti běžnému
standardu. Poslední vzájemná utkání nabídla spoustu podívané, která ne vždy tak docela souvisela s futsalem. Na hřišti se mezi hráči
pěkně jiskřilo a oleje do ohně přilévaly i vzájemné osobní urážky a ataky.
Nástup před utkáním
Není proto divu, že aktuální zápas řídili
jedni z nejzkušenějších dostupných rozhodčích a o diváky nebyla nouze. Nutno však
podotknout, že ti, kteří očekávali zaběhnutý styl z posledních let, museli být zklamáni.
Tentokráte byl totiž opravdu v hlavní roli futsal a vše podstatné se odehrálo během hrací
doby na hřišti.
Ne že by derby postrádalo to, co má mít, tedy
napětí, hecování a enormní nasazení, to ani
náhodou nechybělo, ba naopak. I na nějakou tu drobnější invektivu přeci jen došlo,
ale s minulými zápasy to bylo nesrovnatelné.
Borci se tentokráte udrželi na uzdě.
Zpočátku se dařilo více Lítovským, hnedle ve třetí minutě vstřelili vedoucí branku a v průběhu první půle přidali další dvě.
Poté přešli k osvědčené taktice, kdy se stáhli do obranného bloku a vyčkávali na brejky.
Šancí bylo na obou stranách ještě několik, ale
oba brankáři podávali skvělý výkon, a tak se
Rádským do poločasu podařilo pouze jednou
brankou snížit soupeřův náskok.
V úvodu druhé půle se podařilo ASK vstřelit
důležitý kontaktní gól, další snaha ale vyzněla naprázdno, a tak zhruba ve dvanácté minutě se Rád odhodlal ke hře bez brankáře.
A to se ukázalo jako správná volba. Na tuto
herní variantu nenašel soupeř účinnou protizbraň, i když jedna velká šance ke skórování
do opuštěné branky se mu naskytla. V přečíslení se ASK dařila kombinace a síly AC rychle
ubývaly. Vyrovnání bylo na spadnutí. A nakonec k němu i došlo. Rád však nebyl uspokojen
a ve své úspěšné taktice pokračoval a to mu
přineslo i zvrat ve skóre a vedení 4:3. Nyní se
o powerplay pokusili i Lítovští, ale jejich souhra poněkud vázla a to se ukázalo jako klíčové,
neboť několik málo minut před koncem Rád
vstřelil rozhodující branku, která definitivně
AC zlomila. O osudu derby a výsledku 5:3 pro
ASK Rád B bylo rozhodnuto.
K vidění byl kvalitní futsal a toto derby bylo
herně snad nejlepší, jaké jsem měl za posled-
Strategická porada před záp
asem
Habartovské hřiště hostilo 18. ročník
fotbalového turnaje žáků O pohár starosty města
V rámci závěrečné přípravy na novou fotbalovou sezónu se v sobotu 23. srpna uskutečnil
v Habartově další ročník tradičního turnaje starších žáků.
Na úvod si domácí poradili s Baníkem
Sokolov
višti
boj v branko
Urputný sou
ní léta možnost vidět. Pokud budou oba celky
produkovat podobné výkony, jaké odevzdaly
v tomto utkání, mohou se dočkat i velmi dobrých konečných výsledků. Již nyní se tak diváci jistě těší na jarní odvetu.
Standardní situace břed bra
nkou ASK
Nikdo nic nevypustil
Sportovní zápolení bylo zahájeno předsedou TJ
Baník Habartov, Jaroslavem Klarnenrem a také
starostou města, panem Ivo Zemkem přesně
v devět hodin dopoledne. Oba pánové popřáli
mladým fotbalistům co nejlepší sportovní výkony a hlavně to, aby se turnaj obešel bez zranění.
Do fotbalového klání se zapojily celkem čtyři
týmy. Domácí družstvo si pozvalo k vzájemným zápasům mančafty ze Sokolova, Bukovan
a Kynšperku nad Ohří.
Ke hře nastupovala družstva v počtu 7+1 a hrací
pole bylo vymezeno v šířce klasického velkého
fotbalového hřiště. Hrálo se osvědčeným způsobem každý s každým na 2x15 minut, přičemž
poločasy oddělovala pětiminutová přestávka.
Na regulérnost zápasů ve funkci rozhodčího
tentokráte dohlížela zástupkyně něžného pohlaví. Na řízení zápasů se tento fakt nikterak zásadně neprojevil, paní rozhodčí si dokázala bez
obtíží udržet tolik potřebný respekt.
Navzdory zakaboněné obloze, panovalo vcelku
příznivé klima, které umožňovalo mladým fotbalistům podat optimální výkony. Po celé čtyři
hodiny se déšť udržel v mracích, a tak všechny
zápasy si zachovaly srovnatelné podmínky.
V přestávkách mezi utkáními hráči však rádi
využili pohostinství domácích šaten a bohatou
nabídku místního občerstvení. Na turnaj se při-
Malý dárek si odnesla
i rozhodčí
Ř ÍJ E N 2 0 1 4 jelo podívat i několik desítek diváků a to především z řad zainteresovaných rodičů, podpořit kluky však dorazila i skupinka děvčat, a tak
o motivaci k dobrým výkonům bylo dvojnásob
postaráno.
Okolo jedné hodiny po poledni bylo dobojováno. Sečíst výsledky bylo dílem okamžiku, stejně tak i završení vyhotovení diplomů, a tak asi
po deseti minutách došlo na vyhlášení výsledků. Představitelé TJ Baník Habartov a také starosta města byli připraveni předat poháry, diplomy a ceny. Štěstí a fotbalový um tentokráte přály domácím, a jak mi bylo řečeno předsedou TJ Baník Habartov, stalo se tak poprvé v osmnáctileté historii turnaje, že pohár
za první místo zůstal doma. Ze stříbrné příčky se mohli radovat ti nejmladší a nejmenší
účastníci letošního ročníku turnaje, reprezentanti Sokolova. Bronzovou pozici si vybojovali hráči
z Kynšperka a nepopulární bramborové umístění
zbylo na Bukovany. Zde je však nutné objektivně napsat, že Bukovanští odehráli všechny zápasy oslabeni o jednoho muže v poli, neboť se jich
nesešel dostatečný počet.
Rada starších se po stručné poradě rozhodla
ocenit i nejlepšího hráče turnaje, jímž byl zvolen
domácí kapitán Vašek Valenta. Drobná cena se
jistě ocitla ve správných rukách.
Ročník, jenž svým osmnáctým pokračováním
dovršil plnoletosti a přinesl habartovským žákům
historický a tak dlouhou očekávaný úspěch
v podobě vítězství, tím byl završen a za rok
na něj určitě naváže další v pořadí již devatenáctý.
Organizátoři turnaje tímto děkují za věcnou
či finanční podporu městu Habartov a firmám
ČEZ a Sokolovská uhelná právní nástupce a.s.
abartova
pohár starosty H
o ly
ka
ut
se
y
m
4 tý
O ceny se postar
ala i nadace ČEZ
Zápas TJ Baník Habartov versus TJ Baník Sokolov
enta přebírá
ího týmu V. Val
ác
m
do
n
itá
ap
K
ze
ty cenu pro vítě
z rukou staros
Vítězný domácí tým
22
23
Knižní novinky v městské knihovně:
Kniha: Co číhá za humny
Autor: Devátá, Ivanka; Hüttnerová, Iva
Jaké to je cestovat s Ivankou Devátou?
Neuvěřitelně vtipné jako vždy! Ivanka se kolem
sebe umí pořádně koukat a vy v této knize
můžete s ní.
Kniha: Sochař smrti
Autor: Carter, Chris
Detektivové Robert Hunter a Carlos Garcia stojí
před dalším temným případem. Tentokrát jim
chorá mysl sériového vraha předkládá s každou
obětí hádanku.
Kniha: Watsonovi
Autor: Austenová, Jane
Emma Watsonová vyrůstala u své tety, a když se
v devatenácti letech vrátí zpět do svého rodiště, vzbudí to rozruch. Z Emmy vyrostla krásná,
inteligentní a charismatická slečna na vdávání,
která u dam jitří závist a u mužů rozviřuje zájem.
Na pozvání rodinných známých se zúčastní
plesu a vypadá to, že o nápadníky nebude mít
nouzi. Dvoří se jí floutek Musgrave, mladý pas-
tor Howard, a dokonce i sám lord Osborne, člen
místní smetánky, k němuž všichni obdivně vzhlížejí. Watsonovi nejsou zrovna bohatá rodina,
a tak její členové bedlivě sledují, jakého muže si
Emma vybere.
Kniha: Prapor
Autor: Cornwell, Bernard
Kronika Nathaniela Starbucka Třetí kniha ze
čtyřdílné Starbuckovské série o občanské válce
ve Spojených státech líčí události léta 1862.
Virgiňané odrazili námořní výsadek generála McClellena a jeho pokus táhnout přímo
na Richmond, ale nyní se opět rozpoutaly
boje na severu státu. Na jejich pozadí prožívají svá osobní dobrodružství Nathaniel Starbuck,
Seveřan, který bojuje za Jižany, a jeho někdejší přítel Adam Faulkener, Jižan, jenž se postavil
na stranu Unie.
Kniha: Rudý šál
Autor: Roberts, Nora
Fiona jediná přežila útok sériového vraha, který
napadené ženy uškrtil a pohřbil s rudým šálem
kolem krku. Z děsivého zážitku se jen pomalu vzpamatovává, navenek to vypadá, že už
zase povede idylický život, jenže ve skutečnosti je všechno jinak. Úděsná noční můra se vrací.
Přestože pachatel je za mřížemi, někomu je
trnem v oku ta jediná, která smrti unikla.
Kniha: Císařovna
Autor: Chadwicková, Elizabeth
Matylda, dcera Jindřicha I., si dobře uvědomuje, že po smrti svého otce, který se ze všech sil
Beseda s ilustrátorem Adolfem Dudkem
Městská knihovna v Habartově hostila známého ilustrátora dětských knih pana Adolfa Dudka.
Beseda byla určena dětem čtvrtých a pátých
ročníků základní školy. Do našeho sálu zavítalo 59 dětí v doprovodu svých třídních učitelek.
Děti ani učitelky netušily, co je vlastně čeká. Pan
Dudek je neskutečný člověk plný elánu, energie a srší vtipem a humorem, který rozdává
na všechny strany a všem přítomným. Děti byly
u vytržení a naprosto úžasně a spontánně spolupracovaly na všech aktivitách, které si pro ně
ilustrátor vymyslel a připravil. Nádhernou hravou formou je vtáhl do svého programu a děti
snažil přimět šlechtu, aby ji ta uznala za následnici trůnu, stejně nebude uznána za anglickou
královnu. Britská aristokracie si totiž nedovede
představit, že by jim měla vládnout žena, a tak
raději uzná za krále Štěpána z Blois, bratrance
Matyldy. Hrdá Matylda okamžitě zorganizuje
odboj, do jehož čela se postaví její bratr Robert,
hrabě z Gloucesteru. Válka začíná.
na všechny podněty reagovaly naprosto fantasticky. Hravou formou se seznámily s jednoduchými kresbami a dokázaly si, že i ten, kdo si
myslí, že neumí namalovat naprosto nic, se mýlí
a kreslit za doprovodu pana ilustrátora opravdu
zvládne. Do svých her zapojil pan Dudek i přítomné paní učitelky. Děti projevovaly své nadšení potleskem i salvami smíchu. Po ukončení této
nezapomenutelné besedy následovala „autogramiáda“, při které si všechny děti odnesly typický „podpis“ tohoto senzačního pána v podobě na čelo či předloktí nakresleného dudka.
Některé si navíc odnesly i obrázek s věnová-
Adolf Dudek dokáže svým
nadšením zaujmout všechny
ním a podpisem. Myslím, že na tuto akci budou
děti vzpomínat ještě hodně dlouho a že si díky
dnu stráveném v naší knihovně od nás odnášejí opravdu krásné zážitky. Doufáme, že pana
Dudka opět budeme moci u nás brzy přivítat.
Turnaj ve vodním fotbálku pošesté v řadě ovládl
pořádající tým ASK Rád
V sobotu 12. července se v Habartově uskutečnil
6. ročník turnaje ve vodním fotbale, jehož pořadatelem je místní futsalový klub ASK Rád v čele
s Honzou Rodem. Do promáčeného sportovního klání se zapojil tradiční počet osmi družstev,
z nichž většina se na turnaj opakovaně vrací.
Bazén byl zbrusu nový a nabízel
několik inovací
Pořadatelé s obavou sledovali předpovědi počasí, neboť být celý den na čerstvém vzduchu
a povětšinu času zmáčený, když je venku nízká
teplota, fouká studený vítr a navíc nedej bože
i prší, tak to vše notně ubírá na kouzlu jinak
velice oblíbeného a netradičního sportovního
odvětví, jímž vodní fotbal bezesporu je. Naštěstí
se u nás na západě Čech přehoupla teplota
několik stupňů přes dvacítku a takřka celý den
svítilo sluníčko, i když ani zdaleka nepřipalovalo
tak jako před týdnem nohejbalistům.
Obligátní zázemí zůstalo připraveno z předchozí soboty, a tak bylo o starost méně. Nicméně
přesto se početná skupina organizátorů sešla již
v sedm hodin ráno, aby nainstalovala hlavní součást akce a to nafukovací bazén.
Ten do Habartova opět doputoval až ze Zlínska,
ale oproti loňskému ročníku doznal několika
zásadních změn. Jednalo se totiž o zbrusu nový
exemplář, který byl navíc kolem dokola obehnán
síťovinou. A to zásadně měnilo mnohé herní
návyky, které jsme si za uplynulých pět ročníků
zažili. V nenávratnu se ocitly prostoje v případě,
Za Městskou knihovnu Lenka Raková
že byl míč zakopnut, nerozehrávaly se ani auty
a ani rohy. Míč se navíc nečekaně odrážel nejen
od mantinelů, ale i od stojných sloupů, sítě či
stropu. Střídání hráčů neprobíhalo ze strany, ale
z prostoru branek. Hra se stala celkově intenzivnější a hráči museli být neustále ve střehu.
Znovu byl zvolen herní systém každý s každým
a hrací čas byl stanoven na 2x8 minut. Celý turnaj byl zahájen v devět hodin, přičemž se o to
postaral Honza Rod spolu se starostou města
Habartova, panem Ivo Zemkem, který následně
i předával ceny.
Od počátku bylo jasné, že i když herní plocha
byla jiná, zkušenosti z minula budou hrát značnou roli. Tři nové týmy tak oproti těm pěti ostříleným zaplatily nováčkovskou daň a obsadily
v konečném součtu zadní pozice.
Samotná hra nabídla starou známou klasiku- nekoordinované pády, nečekaná a hlavně
nechtěná podklouznutí, brankářské robinzonády, souboje tělo na tělo, drsné strkanice u mantinelu, gejzíry a spršky vody, ale také hezké
střely z voleje, pokusy o kombinace, hlavičky
a šťastné branky z odrazu. Byl to tuhý boj, ale až
na nakopnuté palce, nějaký ten škrábanec a celkově notně namožená těla se nikomu nic nestalo. Helmy a určitá obratnost a také odolnost
sportovců tak slavily úspěch, i když mnohým
po hodinách náročného sportování činil samotný pohyb nemalé obtíže.
Přestože se všichni enormně snažili, vyhrát může
jen jeden, a byť letos nikoliv bez bodové ztráty byli nakonec těmi nejšťastnějšími a vítězi se
opět po roce stali pořádající Ráďáci. Na druhé
pozici je doplnili Divočáci z Krásna a třetí místo
si z vody vylovili Rumvodáci. Pohár doplněný
o míč či lahvinky něčeho tekutého si však odnesly všechny zapojené týmy. I když v případě
Juniorů se s ohledem na dodržení klauzule zákona jednalo o lahvinky Actimelu.
Vodní fotbalis
té před akcí
odilo nepočítaně
Pádů se znovu ur
Poděkování za pomoc a podporu míří od organizátorů k městu Habartov, základní škole
a JSDH Habartov, která ochotně vypomohla
s naplněním bazénu vodou.
Voda byla všude
Nejmladší tým
si také přišel na
lahvinku,
ale zatím jen A
ctimelu
Ilustrátor zapojil i paní učitelku Kellerovou
Děti byly nadšené
Bratři obhájili
loňskou bram
borovou po
zici
Ř ÍJ E N 2 0 1 4 Kluci z ASK Rád znovu obhájili prvenství
třině
orníci na Bys
Pionýrští táb
Osazenstvo loutkového Kahán
ku v matičce stověžaté
edie Kšanda
Protagonisté divadelní kom
Diváci se mohli těšit z osobitého
humoru pana Iva Šmoldase
Pietní akt připomíná nešťastné
události
ze 13. září roku 1938
ácti letech půstu
Žákovský tým TJ Baník Habartov po osmn
vybojoval prvenství v domácím turnaji
40 párů obětavých ruk
ou znovu pomohlo lok
alitě Boden
61 cvičenců vycvičilo pro chebský stacionář Mája 50 000 Kč.
Zpravodaj města Habartova
Vydavatel: Městský úřad Habartov, IČ 259 314, registrace pod zn. MK ČR E 12590. Příjem inzerce: podatelna MěÚ Habartov, náměstí Přátelství 112,
e-mail: [email protected]. Webové stránky: www.mestohabartov.cz. Vychází v nákladu 2.150 ks. Tisk: AZUS Březová, s.r.o., U Přádelny
88, 357 03 Svatava. Redakční rada ve složení: Komise pro sport a kulturu. Redakce nezodpovídá za obsah reklamy.
Číslo bylo dáno do tisku 14. listopadu, 2014 uzávěrka příštího bude: 30. ledna 2015

Zpravodaj města Habartov

Transkript

Podobné dokumenty

Robinson ve školní družině

Mnichov

Pozor! Natáčíme!!! - článek ke stažení v pdf

„ Ale je tady krásně!“ „To jo, tady jo“

L. Barchánková - Bazény Desjoyaux 17.38 kB 05. 04. 2015

Dobrý den, včera jsme se s mužem zúčastnili