Výukové listy Příroda Beskyd

Výukové listy nejen pro střední školy
Kameny
Hory
Podnebí
Voda 1
Vydal ČSOP Salamandr ve spolupráci se Správou CHKO Beskydy,
Rožnov pod Radhoštěm 2009
Voda 2
Kontakt: ČSOP Salamandr, Tvarůžkova 1805, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm,
www.salamandr.info, email: [email protected]
Trávy a květiny 1
Trávy a květiny 2
Trávy a květiny 3
Stromy 1
Stromy 2
Chráněná příroda 1
Chráněná příroda 2
Krajina 1
Autorský kolektiv: Petr Konupka, Petra Kutílková, Vojtěch Bajer
Odborná spolupráce: Daniel Drápala, Jiří Lehký, Marie Popelářová, Tomáš Pánek
Fotografie: Barbora Krupová, Dana Bartošová, František Jaskula, František Šulgan, Jaroslav Koleček,
Jaroslav Műller, Jiří Lehký, Josef Korbel, Karel Brož, Marie Popelářová, Martin Konupka, Martin Krupa,
Milan Škrott, Miroslav Dvorský, Pavel Popelář, Petr Konupka, Petr Podzemný, Petra Kutílková,
Romana Vlčková, Štěpánka Kalousová, Tomáš Pánek, Václav Kutílek, Vladimír Ondruch, Vojtěch Bajer,
archiv Karlovského muzea ve Velkých Karlovicích, archiv Marie Popelářové,
archiv nakladatelství WART – Henryk Wawreczka (publikace „Beskydy a Pobeskydí 1890–1939“),
archiv ZO ČSOP Nový Jičín, záchranná stanice Bartošovice na Moravě
Kresby, piktogramy: Ivo Sumec
Mapy: datový obsah: © Správa CHKO Beskydy, datový podklad © ČÚZK 2007,
© datový sklad AOPK 2009, zpracoval Petr Wolf
Grafika: sumec+ryšková, Rožnov pod Radhoštěm
Tisk: Kartis+Co s.r.o., Karviná
Krajina 2
Seznam použité literatury a ostatních zdrojů, odkazy na internetové stránky, doplňující
a rozšiřující informace najdete na stránkách www.valasskakrajina.cz v sekci pro školy.
hádanky
Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
Spolufinancováno Zlínským krajem.
Název Beskydy je ve výukových listech používán pro celé území Chráněné krajinné
oblasti Beskydy. Nemyslí se jím tedy samotné pohoří Beskyd, ale celkem tři pohoří:
Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky.
CHKO Beskydy
maloplošná zvláště
chráněná území
vrcholy
souvislá zástavba
vodní plochy
vodní toky
hranice CHKO
silnice
lesy
ostatní plochy
Kameny
Geologická stavba Beskyd se hodně liší od většiny území Česka. Beskydy jsou
na první pohled docela jednotvárné, tvořené z hornin vzniklých usazením v moři.
Nejdůležitějšími pojmy v Beskydech jsou „příkrov“ a „flyš“.
Příkrovy
Začneme příkrovem: je možné si ho
představit jako obrovskou „desku“,
vytvořenou z mnoha vrstev hornin.
Horniny usazené v moři byly ze svého
původního místa odtržené a nasunuly se sem v podobě příkrovů. Tento
proces začal zhruba před 35 miliony
lety a v základních rysech trval asi 20
milionů let.
Velice zjednodušeně je možné si to
představit takto:
Beskydy – dvě různé části
Beskydy tvoří dva hlavní příkrovy - slezský na severu a magurský na jihu. Není
nutné si pamatovat jejich jména. Stačí vědět, že podle toho mají Beskydy dvě
části s různě starými horninami, které se liší svou odolností a charakterem
provrásnění. Hranice mezi nimi probíhá údolím Rožnovské Bečvy a Bílé a Černé
Ostravice. Nejvyšší hřbety Moravskoslezských Beskyd jsou převážně z hornin
starých 150–65 milionů let a nižší Vsetínské vrchy a Javorníky na jihu tvoří horniny vzniklé většinou před 65–40 miliony let. Samozřejmě jako vždycky existují
výjimky z tohoto „pravidla“ – např. Jablunkovská brázda na severovýchodě je
podstatně mladší, než její okolí a místy na úpatí hor tvoří podloží čtvrtohorní
hlíny a štěrkopísky.
Obrovská síla
Kde se vzala taková síla, která způsobila, že se tyto velké desky, tlusté
i několik kilometrů, daly do pohybu
a posunuly se o několik desítek kilometrů dál? Byl to vzájemný tlak dvou
kontinentálních desek – africké a evropské. Díky tomuto tlaku, ale jiným
způsobem, vznikly také třeba Alpy,
Himálaj nebo africký Atlas.
Stáří hornin
křída (150–65 mil. let)
paleogén (65–23 mil. let)
Výsledek
čtvrtohory (2–0 mil. let)
A tak vypadají příkrovy dnes.
Oba příkrovy jsou porušené
zlomy a puklinami. Zejména
vrstvy magurského příkrovu
jsou díky své menší pevnosti
silně zvrásněné.
Výukové listy / Příroda Beskyd / KAMENY
© ČSOP Salamandr, 2009
Jíl, písek a valouny
Nejčastějšími horninami Beskyd jsou jílovce, pískovce a slepence.
Flyš
Flyš je pojem, který znamená mnohonásobné rytmické střídání usazených
hornin. Tloušťka vrstev je velice proměnlivá – od několika milimetrů až
po několik desítek metrů.
jílovec
pískovec
Jak vznikal flyš?
Flyšová souvrství vznikala v pravěkém
moři díky podmořským sesuvům, většinou na okraji kontinentu. Sesouvaly
se sem převážně nezpevněné sedimenty, přinesené sem činností řek.
podmořské sesuvy
moře
uloženiny
(základ flyše)
podmořský svah
Valašská železná ruda
Na různých místech Beskyd se v minulosti těžila a zpracovávala železná
ruda. Pelokarbonáty (často je ještě
používaný starší název pelosiderity)
obsahují maximálně 30%, většinou ale
jen 15% železa, proto jejich zpracování
nikdy nebylo moc výnosné.
Pelokarbonáty mají často čočkovitý
nebo bochníkovitý tvar.
Otázka
Dalšími horninami flyše jsou prachovce a slínovce. Všechno jsou to
usazené horniny, které se liší hlavně
tím, z jak velkých zrn se v moři usazovaly (jíl, písek, valouny a úlomky
hornin...). Jsou různě barevné, většinou šedé a hnědé, ale i červenohnědé nebo nazelenalé.
Polodrahokamy
v Beskydech
Pro sběratele minerálů Beskydy rozhodně nejsou rájem, ve flyši příliš zajímavých minerálů vzniknout nemohlo.
Přesto se tu dá najít chalcedon, jaspis
nebo barevné odrůdy křemene (ametyst a morion). Vyskytují se tu výjimečně jako valounky ve slepencích.
Beskydy jsou součástí pohoří Karpat. Co to znamená, odkud a kam Karpaty sahají?
slepenec
Geopark
Venkovní expozici o geologii Beskyd
najdete před Střední školou zemědělskou a přírodovědnou v Rožnově pod
Radhoštěm.
Hory
Beskydy jsou ve srovnání s jinými našimi horami velice
členité a strmé. Je to hlavně díky malému stáří pohoří
a častému střídání odolných a málo odolných hornin.
Sever a jih – rozdílné hory
Z geomorfologického hlediska se velice liší severní a jižní část Beskyd. Je to
způsobené hlavně horninami a charakterem jejich zvrásnění.
Zatímco třeba v nedalekém Nízkém
Jeseníku voda pracuje už asi 250 milionů let, tak v Beskydech na to měla
přibližně 15 milionů let. Za tak krátkou
dobu nestihla ještě eroze pohoří,
které doposud podléhá tektonickému
zdvihu, vymodelovat do oblých tvarů.
Členitosti pohoří hodně nahrává také
časté střídání odolných a málo odolných hornin.
Sever
- převaha odolných a mocných,
málo zvrásněných pískovců
- Moravskoslezské Beskydy
- výrazné hřbety (Radhošť) a izolované masivy (Smrk, Lysá hora,
Travný)
- 32 vrcholů nad 1000 m n.m.
Jih
- velké kontrasty v odolnosti hornin a jejich
silné zvrásnění
- Vsetínské vrchy a Javorníky
- dlouhé hlavní hřebeny a hustá síť postranních hřbetů a údolí
- pouze 2 vrcholy nad 1000 m (a ty jsou
v rámci Beskyd až na 26. a 27. místě)
Měkké horniny
Horniny v Beskydech jsou v porovnání s jinými našimi horami relativně málo odolné vůči erozi. Některé vrstvy jsou ale odolnější než ostatní a to se pak výrazně
projevuje v charakteru reliéfu. Málo odolné horniny (např. jílovce) snadno podléhají erozi a terén je na nich rychle snižován, pískovce a slepence zůstávají erozí
málo dotčeny a v reliéfu se proto projevují jako výrazné vrcholy či skalnaté hřbety.
Výukové listy / Příroda Beskyd / HORY
© ČSOP Salamandr, 2009
Vznik tvarů
Dnešní reliéf Beskyd závisí už na tom, jak se příkrovy poskládaly při nasunování
(viz list Kameny). Hodně závisí na erozi, ale taky na tom, jak se koncem třetihor
před 2–4 mil. lety příkrovy tektonicky rozlámaly a některé části horstva se vyzdvihly (například nejvyšší části Moravskoslezských Beskyd), jiné zase poklesly
(Jablunkovská či Rožnovská brázda).
Co odnesla voda
Za posledních asi 15 milionů let „ukousala“ voda z oblasti Beskyd přibližně
4 km mocný sloupec hornin. Tak rychle
se vyvíjejí jen velmi mladá pohoří
a Beskydy jsou tak porovnatelné např.
s Pyrenejemi, Alpami, Kavkazem či
americkými Kordillerami.
povrch Beskyd před x miliony let
dnešní povrch Beskyd
tektonicky pokleslý blok
tektonicky vyzdvižený blok
Jeskyně
Typickým geomorfologickým jevem
Beskyd jsou pseudokrasové jeskyně.
Na rozdíl od známějších krasových
nevznikají rozpouštěním hornin, ale
jejich mechanickým rozpadem. V Beskydech vznikají jeskyně nejčastěji díky
pomalým svahovým pohybům rozpukaných pískovcových vrstev. Dnes je
v Beskydech známo 33 větších jeskyní,
odborníci ale předpokládají existenci
několika desítek dalších, doposud
neobjevených.
Valouny štěrku v řekách – to jsou
ty kilometry hornin, které z Beskyd
odnesla voda.
Nejdelší jeskyně – Cyrilka na Pustevnách – délka chodeb 370 metrů.
Nejhlubší Jeskyně – Kněhyňská propast – hloubka 57,5 metrů.
Jak padají hory
Jedním z hlavních procesů, které
modelují Beskydy, jsou sesuvy. Jedná
se o gravitační pohyby horninových
hmot přesycených vodou. Oblast Beskyd je u nás na sesuvy jednou z nejbohatších. Jedná se o stovky sesuvů,
nejvíce jich najdeme v jižní části. Je to
tím, že jsou tu relativně měkké horniny, strmé svahy a hodně srážek.
Nejvy‰‰í vrcholy
Otázka
jednoduchá geomorfologicko-matematická úloha: Nejnižším místem CHKO
Beskydy je hladina Rožnovské Bečvy v Zubří s nadmořskou výškou ...m. Jaké je
převýšení CHKO?
Lysá hora – 1323
Smrk– 1276
Kněhyně – 1257
Čertův mlýn – 1206
Travný – 1203
další informace na www.tisicovky.cz
podnebí
Velký vliv na podnebí a počasí v Beskydech má
nadmořská výška a členitost území.
Beskydy patří k nejdeštivějším oblastem v České
republice.
Průměrné roční teploty
Čím výš, tím chladněji
Teplota s nadmořskou výškou obecně
klesá, a to zhruba o 0,5 až 1 °C na 100
výškových metrů.
Nejteplejším místem v Beskydech je
obec Hovězí (390 m n. m.) s průměrnou
roční teplotou 7,7 °C. Nejchladnějším
Lysá hora (1323 m n. m., 2,3 °C). Tato
místa se sice liší zhruba o 5 °C, ale pro
přírodu je tento rozdíl zásadní.
Někdy je chladněji i dole
Hlavně v zimě jsou častým jevem v Beskydech inverze, kdy je na horách teplo
a slunečno a v údolích je nízká oblačnost a chladno.
Průměrné roční srážky
Vydatné srážky
V Beskydech ročně spadne průměrně
od 768 mm (Bystřička, 388 m n. m.)
do 1459 mm (Lysá hora 1323 m n. m.)
srážek.
V červenci roku 1997 přišla povodeň.
Na Lysé hoře například v jediný den
naměřili 233,8 mm srážek – tolik jindy
naprší za celý měsíc.
Západní vítr
Na většině území Beskyd převládá
západní proudění vzduchu, velký podíl
mají také větry severovýchodní. V horách ale mnohem více záleží na tvaru
terénu, směru hřbetů a údolí.
Výukové listy / Příroda Beskyd / PODNEBÍ
© ČSOP Salamandr, 2009
Beskydské rekordy
- Lysá hora patří k nejdeštivějším
místům v republice (1459 mm
srážek ročně)
- sněhová pokrývka je zde 150 – 180
dnů v roce
- maximální výška sněhu zde byla
491 cm, což je rekord v celé České
republice
- nejvíce sněhu během jediného dne
napadlo 90 cm
- průměrně 273 dnů v roce se tu
objevuje mlha
- nejvyšší náraz větru byl 158 km/h
Měření na vrcholu
Nejvýznamnější meteorologická stanice v Beskydech je na vrcholu Lysé hory.
Pravidelně se tu měří už více než sto let.
Stromy ve skleníku
V obřích sklenících se smrky na Bílém
Kříži se zjišťoval vliv imisí na lesní
hospodářství Beskyd a vliv globálních
změn na lesní ekosystémy.
Drsné podmínky
Nepříznivému klimatu na vrcholcích nejvyšších hor Beskyd musí odolávat rostliny
a živočichové. Při pohledu na les zde vidíme rozdíl od lesů v nižších polohách:
- smrky nedorůstají takové výšky jako v údolí
- z buků jsou nízké stromy nebo keře
- mnoha stromům chybí větve z jedné strany, říká se jim vlajkové stromy
- les není tak hustý
- zvířata i rostliny jsou jiné – některé druhy rostlin a zvířat byste našli daleko
na severu
Počasí na horách může způsobit také
potíže lidem, rychle se mění, a proto
je třeba nepřeceňovat své síly při výletech.
1 100 m n. m. – 14 m
1 000 m n. m. – 26 m
Otázka:
Hory přitahují déšť
Déšť na horách je hodně ovlivněn
horskými hřbety. Vysvětlete, proč
na návětrné straně pohoří prší více?
900 m n. m. – 32 m
800 m n. m. – 34 m
schéma znázorňuje příklad měnící
se výšky smrků na jižním svahu Radhoště s nadmořskou výškou
Voda
Řeky, potoky, prameny
1
Řeky z Beskyd tečou do dvou moří – Černého a Baltského.
Hranice mezi těmito úmořími prochází přibližně středem
území.
Díky čisté přírodě se zde nachází několik významných vodních nádrží na výrobu pitné vody pro nedaleká velká
města.
vodní plochy a toky
hranice úmoří
povodí Bečvy – úmoří Černého moře
povodí Odry
úmoří
povodí Olše
Baltského
povodí Ostravice moře
Kolísání
Velká svažitost a geologické podloží
v Beskydech způsobují, že zadržovací
schopnost krajiny je velice malá. To je
možné pozorovat při deštích, kdy se
téměř prázdná koryta rychle plní vodou. Poté, co srážky ustanou, se hladina brzy vrací do původního stavu.
Putování štěrku
Toky jsou vysoce štěrkonosné, což
je zvláštnost oproti ostatním řekám
v Česku. Měkké skalní podloží se snadno rozpadá a kameny se v korytech
rychle drtí na štěrk a písek. V některých případech takto vznikají v korytech štěrkové a písčité lavice.
Široké řeky
Ještě v polovině 19. století protékaly
řeky krajinou téměř volně. Koryta byla
mělká, což způsobovalo jejich snadné zanášení. Voda si pak ve štěrcích
vytvořila koryto nové. V některých
místech tak vznikala koryta široká i několik desítek metrů. S tímto průběhem
však původní obyvatelé počítali a svá
obydlí si nestavěli na dně údolí v blízkosti řek.
Výukové listy / Příroda Beskyd / VODA 1 / Řeky, potoky, prameny
Úpravy koryt
Silné regulace, při kterých byly zpevněny břehové části, postihly téměř
všechny místní řeky. Tok byl celkově
napřímen. Tato úprava výrazně snížila
škody způsobené povodněmi, ale také
druhovou pestrost řek a jejich okolí.
© ČSOP Salamandr, 2009
Spoutaná voda
K zadržování povodní a k rekreaci byly
vybudovány přehrady Horní Bečva
a Bystřička. K zachycení vody pro výrobu pitné vody slouží přehrady Šance,
Morávka a Stanovnice.
Plné řeky
Nejvodnější měsíce jsou březen a duben, kdy jsou řeky naplněné vodou ze sněhu.
Často také červenec, měsíc nejbohatší na srážky. Nejméně vody v řekách bývá
od prosince do února, kdy jsou spadlé srážky vázány ve sněhové pokrývce.
Bystřička
Velká část obce Staré Hamry i železnice, která vedla z Ostravice do Bílé,
zmizela pod hladinou nádrže Šance.
Výška hráze 65 metrů v té době představovala nejvyšší sypanou kamenitou
hráz u nás.
Energie zdarma
V blízkosti potoků a bystřin se stavěly
malé pily na vodní pohon – „valašky“.
Tyto pily zvládly pořezat 1–2 m3 dřeva
za den. Zjednodušeně si to lze představit jako pořezání dvou dospělých
smrků.
Doprava
Šance
Řeky byly v minulosti využívány k plavení dřeva, a to především za větší vody
při jarním tání. Plavení předcházela celoroční příprava dřeva v horách, následné
přibližování dřeva k říčkám a podzimní úprava jejich koryt. Později se pro
celoroční plavení budovaly vodní nádrže zvané klauzy, které se při nedostatku
vody upouštěly.
Beskydy jsou poměrně chudé na podzemní vody. Propustné pískovce se
střídají s nepropustnými vrstvami
jílovitých břidlic, což spolu se silným
zvrásněním neumožňuje větší hromadění podzemních vod. Drobné prameny jsou proto velmi četné a rozptýlené
po území.
Doplňte názvy míst
Vsetínská a Rožnovská Bečva pramení pouze asi 3 km od sebe. Rožnovská Bečva
má svůj pramen v nadmořské výšce 950 m na severním úbočí hory ...................
Vsetínská Bečva pramení v nadmořské výšce 910 m na jižním svahu hory ...........
Voda
2
Život ve vodě a okolí
Život v okolí řek a potoků vyniká velkou pestrostí, zejména tam, kde nebyl příliš ovlivněn
činností člověka. Jak se řeka vzdaluje od svého pramene, mění se její vzhled i její obyvatelé.
Prudké svahy
Bystřiny se na prudkých svazích zařezávají do skalnatého podloží, čímž
vznikají hluboká koryta ve tvaru písmene „V“. Z těchto míst voda odnáší velké
množství materiálu v podobě kamenů
a štěrku.
Prameniště
Některé prameny není na povrchu vidět. Říčky mnohdy vznikají a poměrně
dlouho tečou pod balvanitou sutí.
Ukládání splavenin
V místech menšího sklonu začíná potok
ukládat kameny a štěrk, které s sebou
unáší z vyšších míst.
Prudké svahy na místech s dostatkem
vody vyhovují udatně lesní. Působí
velmi dekorativně a její husté kořeny
zpevňují nestabilní svahy, čímž zabraňují erozi.
Netýkavka nedůtklivá s oblibou roste
na zamokřených místech. Ze tří druhů
netýkavek, které se na našem území
vyskytují, je tato jediná původní.
Skorec vodní je jediným pěvcem, který
si potravu hledá pod hladinou horských
potoků a řek. Pod vodou je schopen
zůstat až půl minuty. Živí se larvami
hmyzu a drobnými korýši.
Výukové listy / Příroda Beskyd / VODA 2 / Život ve vodě a okolí
© ČSOP Salamandr, 2009
Říčky v podhůří
Pojem „karpatské divočící řeky“ se
používá pro toky, které ve štěrkových
náplavech v korytech často mění svůj
tvar. V současnosti je takto možné
nazvat pouze část středního toku řeky
Morávky, tím se stala unikátní.
Mokřady
Pro mnoho lidí bezcenné bažiny. V přírodě však mají nenahraditelnou úlohu,
zadržují vodu v krajině. Je-li vody příliš,
zadrží ji v sobě jako houba, čímž zabraňují povodním. Je-li vody málo, pomalu
ji uvolňují a ochlazují krajinu.
Mokřady představují jeden z nejpestřejších prvků v krajině, protože tvoří
přechod mezi suchozemským a vodním
životem. Jsou domovem mnoha dnes již
vzácným druhům rostlin a živočichů.
Břehové porosty
Dřeviny rostoucí u tekoucích i stojatých
vod zpevňují svými kořeny břehy a korunou zastiňují hladinu, čímž snižují
výpar a zlepšují mikroklima.
V Beskydech můžeme najít čolka karpatského. Je to karpatský endemit,
který se vyskytuje pouze na některých
místech Moravy.
Rychle proudící a dobře okysličená
voda poskytuje podmínky především
pro ryby pstruhového pásma. Vzácně
se zde můžeme setkat s vrankou pruhoploutvou, která je velice náročná na čistotu vody.
Vážky jsou dravci v hmyzí říši. Larvy
jsou navíc k lovu uzpůsobeny vymrštitelnou čelistí. Jejich potravou jsou například larvy komárů.
V minulosti se olšiny vyskytovaly běžně,
dnes jsou spíše vzácností. Listy olše
vypaří až třikrát více vody než například
dub, a proto se vysazuje do míst s nadbytkem vody.
Otázka
Stojaté i tekoucí vody běžně obývá poměrně velký hraboš původem ze Severní Ameriky. Na našem území se poprvé objevil
až roku 1905, kdy byl vypuštěn v okolí Dobříše. V minulosti byl využíván jako kožešinové zvíře. Zpracovaná kožešina se
nazývá bizam. Víte, o jaké zvíře se jedná?
Trávy a květiny 1
Rozdíly luk a pastvin
Krajinu Beskyd mimo les vytváří střídající se louky, pastviny, remízky a meze.
Dříve zde byly především pastviny, dnes převažují louky.
Bezlesou krajinu (louky a pastviny) najdeme spíše v jižní části CHKO Beskydy.
Severní část je více lesnatá.
Ještě před sto lety se většina obyvatel
Beskyd živila pastevectvím. Teprve
kvůli úpadku pastevectví se začala část
pastvin kosit a měnila se tak na louky.
Louky jsou proto mnohem mladší než
pastviny.
louky a pastviny
Často tak dnes najdeme stanoviště,
která jsou spíše přechodem mezi loukou a pastvinou.
Pastvina
- převažuje pastva
- pastva je postupná a výběrová
- půda je narušována a postupně
přihnojována dobytkem
- převažují nižší druhy rostlin,
přizpůsobeny sešlapu a okusu
(například jetel plazivý), a také
konkurenčně slabší druhy rostlin
náročných na světlo (světlík, mateřídouška...)
Louka
- převažuje kosení
- dochází k posečení všech rostlin najednou
- půda není narušována, louky jsou
často naráz přihnojovány
- rostou zde převážně trávy vytvářející trsy (například ovsík, srha,
bojínek) a vzrůstově vyšší rostliny
(zvonek, kopretina, chrpa...)
Výukové listy / Příroda Beskyd / TRÁVY A KVĚTINY 1/ Rozdíly luk a pastvin
Keře, meze, remízky
Pro spoustu živočichů jsou důležité
keře roztroušené na loukách i pastvinách, meze a remízky. Slouží jako
úkryt, k rozmnožování či přezimování a jako zdroj potravy (hloh,
šípek, trnka).
© ČSOP Salamandr, 2009
Obyvatelé luk a pastvin
Pestrobarevní
Královnami květin v Beskydech jsou
orchideje. Prstnatec bezový může být
žlutý, fialovočervený a vzácně také
růžový, před opylením voní jemně
po bezu.
Na některých podmáčených loukách
nás může koncem léta upoutat svými
růžovofialovými květy mečík střechovitý.
Pestrou škálou barev se pyšní také motýli. V Beskydech se například vyskytuje kriticky ohrožený modrásek černoskvrnný, vázaný na tradiční pastviny.
Hmyzožravý pták ťuhýk obecný, který
žije na pastvinách s roztroušenými
křovinami, si svou kořist napichuje
do zásoby na trny.
Rostlinu rosnatku okrouhlolistou najdeme na zamokřených místech. Hmyzem, který se přichytí na její lepkavé
lístky si doplňuje živiny.
Masožraví
Slepýš křehký není had, jak se na první
pohled zdá. Patří mezi ještěry a dokáže
v nebezpečí odlomit konec svého ocasu. Živí se žížalami, slimáky a dalšími
bezobratlými živočichy.
Jedovatí i léčiví
Na některých hřebenových loukách
můžeme v létě vidět statnou rostlinu
kýchavici Lobelovu. V minulosti se její
jedovatý oddenek, způsobující kýchání, používal v lidovém léčitelství.
Hádanka
Otázka
Zvířata se při pastvě vyhýbají některým rostlinám.
Proč a které to jsou na beskydských pastvinách nejčastěji?
Jeden má na jaře listy a kvete na podzim, druhý kvete na jaře a až poté
vytváří listy. Který je šafrán karpatský a který ocún jesenní? Jsou oba
v Beskydech chráněni? Jsou ze stejné
čeledi? Který je jedovatý?
Trávy a květiny 2
Louky, pastviny, mokřady
Louky a pastviny jsou odlišné podle přírodních podmínek
a způsobu hospodaření.
V CHKO Beskydy najdeme společenstva teplomilných luk
v nejnižších polohách až po pastviny na hřebenech hor.
Mezi přírodní podmínky, které určují,
jaká je louka nebo pastvina, patří:
horninové podloží, úživnost půd,
množství vody, nadmořská výška, svažitost, orientace svahu a další.
Studený sever, teplý jih
V severní a střední části (Moravskoslezských Beskydech) najdeme spíše
společenstva chladnomilnější. V jižní
části (Javorníkách a Vsetínských vrších)
více teplomilná.
převážně chladnomilná
společenstva
převážně teplomilnější
společenstva
Louky
Plné květů
Květnaté louky v Beskydech najdeme nejčastěji na středně úživných stanovištích. Mnohde se jedná o bývalé pastviny.
Potřebují teplo
Teplomilné louky jsou v Beskydech
vzácnější. Najdeme je v nižších a středních polohách Javorníků na vápnitějších půdách, většinou na jižních
svazích.
Pcháč bezlodyžný patří mezi beskydské
ohrožené druhy. Lodyhu má, ale je
dlouhá jen několik centimetrů.
Ovsík vyvýšený je dnes jednou z nejčastějších trav těchto luk. Ještě před
500 lety bychom jej zde však nenašli.
Dostal se sem pravděpodobně z Alp
zhruba na konci středověku.
Výukové listy / Příroda Beskyd / TRÁVY A KVĚTINY 2/ Louky, pastviny, mokřady
Velké plochy v Beskydech jsou přeměněny na takzvané kulturní louky a pastviny, které jsou druhově chudé,
přesévány produkčními druhy trav
a bylin (jílek, jetel).
© ČSOP Salamandr, 2009
Pastviny
Tuhé jako dráty
Středně náročné
Podhorské a horské pastviny tvoří krátkostébelné trávníky na málo úživných
půdách, kde se daří jen nenáročným
druhům rostlin.
Na pastvinách ve středních polohách
s úživnějšími půdami se často vyskytují orchideje.
Typickým druhem těchto pastvin je smilka tuhá s drátovitými
listy, která vytváří husté trsy.
Pichlavé jalovce
Jalovcové pasínky, na kterých bývají až
stovky roztroušených keřů jalovce, jsou
fenoménem celých moravských Karpat.
Vzácně zde najdeme například kociánek dvoudomý, lidově nazývaný kočičí
tlapky.
Mokřady
S pcháči
V údolí potoků a na prameništích se
vyskytují zamokřené louky s pcháči, tužebníky, ostřicemi a sítinami. Zamokřené louky se kosily a hmota využívala
pouze jako stelivo.
Na malém sesuvu
Nenápadným mokřadům vzniklým
v místech sesuvů se v Beskydech říká
sihly. Roste zde například orchidej
prstnatec májový. Z živočichů tato
stanoviště kromě hmyzu vyhledávají
především obojživelníci.
S vrstvičkou vápníku
Pěnovcová prameniště poznáme podle
bělavé vrstvy uhličitanu vápenatého
(tzv. pěnovce) vysráženého na povrchu
půdy a rostlinách. Pramen, kde vznikají, je bohatý na vápník. Nejvíce se zde
daří mechům. V Beskydech jsou tato
stanoviště vzácná. Suchopýr širolistý
prozradí prameniště svým květenstvím
s bílými chomáčky.
Doplňování
Pod jaká čísla byste do jednoduchého
schématu terénu umístili: květnatou
louku, pastvinu se smilkou, pastvinu
středních poloh a zamokřenou louku?
1
32
32
4
Trávy a květiny 3
Hospodaření, ohrožení, ochrana
Louky i pastviny jsou závislé na lidském hospodaření. Pokud se o ně člověk nestará,
postupně se promění v les. V Beskydech je zvláště chráněno zatím jedenáct
nelesních území.
Jak to začalo
V Beskydech se začalo pást zhruba
od 16. století. V této době probíhala
takzvaná pasekářská kolonizace, která
odlesnila rozsáhlé plochy a přeměnila
lesní půdu na ornou. Současně byly
využívány listnaté a smíšené lesy
k salašnickému chovu dobytka při takzvané valašské kolonizaci.
Valaši pro pastviny odlesňovali hřebeny hor, protože na hřebenech příroda
vzdoruje člověku mnohem méně.
Vzestup ...
Největší rozmach pak mělo pastevectví
v 18. století. To vše vedlo k vytvoření
mozaiky lesů, polí a pastvin – typického krajinného rázu. Ve druhé polovině
18. století byla většina Beskyd odlesněna a využívána jako pastviny a orná
půda.
... a úpadek
V důsledku úpadku pastevectví v 19.
století docházelo k ubývání pastvin.
Zpravidla byly zalesňovány nebo přeměněny na louky. K velkým změnám
došlo v polovině 20. století kdy se
pozemky scelovaly do velkých bloků,
odvodňovaly se a rozorávaly se meze.
Dnes pokrývá většinu území Beskyd
les. Louky a pastviny zabírají zhruba patnáct procent. Zájem vlastníků
o hospodaření na loukách a pastvinách
postupně klesá.
„vybíravost“
Otázka – Co se zde páslo?
výška spaseného porostu
Přiřaďte ovci, kozu nebo krávu ke schématům.
Hodně si na pastvině vybírají rostliny,
spásají porost na výšku asi 2–3 cm,
působí menší tlak na půdu a mohou
tak spásat i svažité terény.
Jak je tomu dnes
zatížení půdy
Spasou většinu rostlin na výšku
zhruba 3–5 cm, působí velký tlak
na půdu.
Výukové listy / Příroda Beskyd / TRÁVY A KVĚTINY 3/ Hospodaření, ohrožení, ochrana
Jsou vybíravé, spásají porost na výšku
zhruba 5 cm, ožírají i starší stromky
a keře, na půdu působí malým tlakem.
© ČSOP Salamandr, 2009
Když už se nehospodaří
Křoviny v ohrožení
Žijí jen v Karpatech
Všichni pod deštníkem
Mnoho luk a pastvin je dnes ohroženo
tím, že už se na nich nehospodaří. Pomalu tak zarůstají a les se vrací na místa, odkud jej člověk kdysi vytlačil.
Pokud louky a pastviny nejsou využívány, rychle z nich mizí také vzácné
druhy rostlin, především orchideje.
Vidíme pak převahu psinečku tenkého,
medyňku měkkého a třezalky.
V Beskydech najdeme takzvané karpatské endemity, tedy druhy vázané
na karpatské pohoří, které zde má
svou západní hranici. Je to například
dnes již mizející hořeček žlutavý
karpatský.
Ohrožení stanovišť s křovinami dnes
spočívá zejména v přímé likvidaci biotopů hospodářem buď z dobré vůle
(„úklid“) nebo pod tlakem nabádání
ke zvětšení zemědělské půdy pro potřeby zemědělských dotací.
Chrání to nejcennější
V Beskydech je vyhlášeno 11 přírodních
památek a rezervací chránících květnaté louky, jalovcové pastviny a mokřady.
Pro všechna tato území je důležité šetrné hospodaření člověka.
Nejstarší nelesní přírodní památka
chrání silně ohrožený šafrán karpatský
(viz list Hádanky).
V současné době je věnována pozornost takzvaným deštníkovým druhům ohrožených živočichů a rostlin. Jsou to například ptáci chřástal polní, ťuhýk obecný,
motýl modrásek černoskvrnný a orchidej prstnatec bezový. Jejich přežití v krajině
signalizuje výskyt spousty dalších druhů luk a pastvin.
Modrásek černoskvrnný má specifické životní nároky.
V létě samička klade vajíčka na mateřídoušku, kterou se živí housenky
po vylíhnutí.
Pouze v Javorníkách u hranice se Slovenskem pak roste chrpa javornická.
Ty potom lákají svým pachem
mravence, kteří je přenesou
do mraveniště.
Tady se živí kuklami
mravenců.
V dalším roce se housenky zakuklí a v létě
vylétají motýli.
stromy
BESKYDSKÉ LESY
1
Lesy pokrývají značnou část
Beskyd. Jsou skoro na třech
čtvrtinách území a převládá
v nich smrk.
Ještě před 400 lety v lesích dominoval
buk a jedle. Dnes jsou tyto stromy
mnohem méně časté. S rozlohou
868 km2 dosahují beskydské lesy
téměř velikosti Berlína.
Les dříve a dnes
Výměra lesů v Beskydech se značně měnila. Dříve pokrývaly lesy možná až 90%
území. Do konce 18. století však lesnatost výrazně poklesla, protože došlo k rozvoji pastevectví, kterým bylo možné využívat také rozsáhlé hřebenové partie hor
i odlehlé části. S rostoucí poptávkou po dřevě v průběhu 19. století začala plocha
lesů opět narůstat.
mapa lesnatosti
V minulosti se smrk více vyskytoval
pouze v nejvyšších nadmořských výškách, kde jsou pro něj přirozené podmínky. Všude jinde naprosto převládal
buk s jedlí. Dnes v beskydských lesích
roste hlavně smrk, původní buk a jedle
jej následují s velkým odstupem.
přirozená skladba lesa v Beskydech
javor
klen
6%
ostatní
4%
jedle
32%
smrk
4%
buk
54%
současná skladba lesa v Beskydech
jedle
3%
javor
klen
1%
buk
20%
ostatní
6%
smrk
70%
Dnes se smrk přirozeně
vyskytuje například na
vrcholu Kněhyně.
Výukové listy / Příroda Beskyd / STROMY 1 / Beskydské lesy
© ČSOP Salamandr, 2009
Vítězství smrku
S rozvojem průmyslu v Beskydech se
z lesů stala „továrna“ na dřevo. Zatímco buk lze „sklízet“ až ve 100–140
letech, u smrku je to možné již po 80
letech. Navíc má jeho dřevo široké
využití od paliva, přes stavební dříví,
po papírenský průmysl.
V nižších polohách smrk sice dobře
roste, ale je málo odolný proti větru,
sněhu, hnilobám a kůrovcům.
Rozdíly
V přirozeném lese roste více druhů
stromů, navíc různého věku. Většinou
jsou zde vytvořena všechna patra vegetace. Tato pestrost poskytuje útočiště
mnoha druhům živočichů, rostlin i hub.
Dnes v Beskydech převládá pouze jedna dřevina – smrk. Stromy jsou vysazeny všechny najednou, jsou stejně velké
a tvoří jednotvárné prostředí, kde často neroste mnoho bylin, keřů ani jiných
stromů.
Potravou datlíka tříprstého je dřevokazný hmyz. Tím pomáhá udržovat
staré smrkové porosty v dobré kondici. Datlík tříprstý patří mezi silně
ohrožené druhy a je chráněn také
v ptačích oblastech v rámci systému
Natura 2000.
Jedle zmizela
Pozdní mrazy a střídavé kolísání vlhkosti i teplot jedli nevyhovují. Proto se
v přirozených lesích obnovuje v silném
zastínění mateřského porostu, který
jí poskytuje ochranu. Na holých pasekách, které vznikají při lesních těžbách
v současnosti, však tato výhoda chybí,
což přirozenou obnovu jedle na těchto
plochách znemožňuje.
Otázka
Z jedlového dřeva se v minulosti
štípaly šindele na střechy dřevěnic.
Používalo se rovněž jako důlní dřevo,
protože prasknutí vzpěr ve štolách
předcházely „varovné“ zvuky. Některé
beskydské jedle byly používány na stožáry lodí v loděnicích v Hamburku nebo
až v Amsterdamu. Urazily tedy více než
1000 km od místa, kde dříve rostly.
Víte, který živočich patří mezi nejškodlivější hmyzí škůdce ve smrkových lesích? Napovíme, že jeho výhodou není velikost,
ale vysoký počet.
stromy
2
Není LES jako LES
Horská smrčina
Dříve se les hodně měnil
s nadmořskou výškou, díky
hospodaření člověka to
dnes už moc nepoznáme.
Na hřebenech hor je skoro
o čtvrtinu více srážek a výrazně
nižší průměrná roční teplota.
Tyto podmínky nevyhovují
buku ani jedli, ale smrku ano.
Smrkojedlobukový les
Jedlobukový les
Bukový les
buk
jedle
smrk
Bučiny – plno květů
V Beskydech se nejčastěji setkáme s květnatými bučinami. Brzy zjara zde kvetou
celé „koberce“ různých bylin. Využívají toho, že buk nemá ještě listy a tak se
k nim dostává mnohem více světla.
Úbytek bučin a rovněž odstraňování
bukových souší a zlomů, způsobil vymizení tesaříka alpského. Jeho samičky
totiž potřebují právě tyto stromy pro
nakladení vajíček.
Jedlobučiny – kdysi nejčastější
Původní různověké jedlobučiny se stromy s věkem přesahujícím 300 let se dochovaly pouze na zlomku území. Největším zbytkem karpatského jedlobukového lesa
u nás je prales Mionší.
U lilie zlatohlavé zimuje pouze
její cibule v zemi. Tažné kořeny ji
dokonce zatahují ještě hlouběji
do půdy, aby úspěšně přečkala
nepříznivé období.
Výukové listy / Příroda Beskyd / STROMY 2 / Není les jako les
© ČSOP Salamandr, 2009
Horské smrčiny – ve vysokých horách
Tento les je vázán pouze na nejvyšší polohy Beskyd – Lysá hora, Smrk, Kněhyně.
Je přirozeně řídký. Smrk je zde doprovázen jeřábem ptačím.
V 19. století byly Beskydy nejpočetnější
tetřeví oblastí u nás. Nyní se tu tetřev
vyskytuje pouze ojediněle.
Suťové lesy – stromy
a kamení
Největší rozloha –
stejnověké smrčiny
Nejpodivnější výskyt – kleč
Měsíčnice vytrvalá působí dekorativně
po většinu roku. Nejprve nápadnými
a aromatickými květy, později svými
plody, které na rostlině vydrží dlouhou
dobu.
Václavka smrková se v přirozených
lesích podílí na rozkladu pařezů a kmenů. Ve smrkových monokulturách
na nepůvodních místech však václavka
napadá také kořeny a spodní části
kmenů živých stromů.
Křivka obecná nese svůj název podle
zakřiveného zobáku s překříženými
špičkami. Je typickým semenožravcem.
Zobák používá jako kleště, kterými
dostává semena různých jehličnanů
z šišek.
Najdeme je na prudkých a kamenitých
svazích bez ohledu na nadmořskou
výšku. Roste tu hlavně javor klen
a lípa.
Otázka
Nyní převažují tyto lesy s věkem okolo
80 let. Velkou rozlohu zabírají také
mladé porosty s věkem asi 20 let.
Na některých hřebenech nebo vrcholech roste borovice kleč. Původně však
nikde v Beskydech nerostla. Lesníci ji
začali vysazovat během první poloviny
20. století na místech, která se nedařila zalesnit jinými dřevinami nebo pro
okrasu.
Na některých místech v Beskydech, obzvlášť na prudkých svazích, si lze povšimnout stromů, jejichž
kmen je ve spodní části prohnutý do písmene J. Co je příčinou tohoto „šavlovitého“ růstu?
chráněná příroda 1
Péče o přírodu a krajinu
Chráněná krajinná oblast Beskydy chrání přírodu
a všechny hodnoty krajiny. Pro Beskydy je důležité šetrné hospodaření, které by spolu s rekreačním využíváním
nemělo poškozovat dochované přírodní prostředí.
Peníze pro krajinu
Od roku 1993 Správa CHKO získává
a rozděluje peníze na péči o krajinu.
Ročně se tak dnes využije především
z Programu péče o krajinu několik miliónů korun na obhospodařování cenných lokalit v Beskydech.
Správce území
Správa CHKO Beskydy má sídlo v Rožnově pod Radhoštěm. Pracují zde odborníci v různých oblastech jako je zemědělství, lesnictví, stavební činnost,
ochrana přírody, zoologie, botanika
a geologie. Správa vyhlašuje například
přírodní rezervace a památky, provádí
odborné průzkumy, vyjadřuje se k činnostem v CHKO, spolupracuje s odborníky, vlastníky, obcemi a neziskovými
organizacemi.
Stráž přírody
Dobrovolní strážci přírody, které po vykonání zkoušek jmenuje Správa, mají
za úkol kontrolovat dodržování zákonů a předpisů. Pomáhají také s péčí
o rezervace, jsou průvodci po krajině
a místními znalci přírody.
Základní údaje
rok vyhlášení 1973
rozloha 1160 km2
pohoří Moravskoslezské
Beskydy
Vsetínské vrchy
Javorníky
části okresů Nový Jičín
Frýdek – Místek
Vsetín
Výukové listy / Příroda Beskyd / CHRÁNĚNÁ PŘÍRODA 1/ Péče o přírodu a krajinu
Čtyři zóny
CHKO Beskydy je rozdělena do čtyř
zón z hlediska ochrany přírody. V první
zóně jsou přírodně cenná území a má
tedy nejvíce omezení.
© ČSOP Salamandr, 2009
Mají svá nej...
Beskydy jsou největší z 25 CHKO v České republice. Najdeme zde zachovalé
zbytky původních karpatských lesů.
Valašská a pasekářská kolonizace
vtiskly horám krajinný ráz typický pro
celé Západní Karpaty – louky a pastviny s orchidejemi a jalovci, dřevěné
chalupy a osobitý folklór.
Informace na kůlech
V přírodě se můžeme dozvědět zajímavé informace z tabulí či panelů u chráněných území nebo na naučných stezkách. Mezi nejnavštěvovanější patří
naučné stezky Lysá hora a Radegast.
Na některých tabulích či panelech můžeme najít piktogramy znázorněna pravidla chování. Každý slušný návštěvník by tak měl vědět, že:
Volná krajina CHKO není místem pro odkládá­ní nebo pálení
odpadků. Táboření a rozdělávání ohně mimo vyhrazená
tábořiště není povoleno.
K jízdě na kole využíváme především zpevněné cesty a vyznačené cyklotrasy! Motorová vozidla mohou jezdit jen
po silnicích a místních komu­nikacích.
V rezervacích se pohybujeme šetrně k okolí a v národních
přírodních rezervacích pouze po značených turistických
stezkách. Chováme se zde tiše – jen tak budeme moci potkat plaché obyvatele hor, lesů a luk.
V rezervacích nerušíme živočichy a netrháme rostliny. V národních přírodních rezervacích ne­sbíráme ani lesní plody.
Ponecháme je zvířatům, která se jimi živí.
Všechna pravidla najdete v „Desateru slušného návštěvníka CHKO Beskydy “
na www.valasskakrajina.cz
Otázka
V Beskydech je několik jeskyní tvořených pískovcovými bloky.
Proč nejsou přístupné?
Území velkých šelem
Beskydy jsou jediným územím v České
republice, kde se vyskytují zároveň
vlci, rysi i medvědi. Všechny tři šelmy
zde byly do konce 19. století vyhubeny.
Medvědi se znova objevili ve stejném
roce jako byla vyhlášena CHKO.
Postupně se vraceli také rysi a vlci.
chráněná příroda 2
Ochrana naše i evropská
V Beskydech jsou chráněny rostliny, živočichové nebo části přírody, které jsou vzácné
v České republice, a také druhy a stanoviště významné v rámci celé Evropy.
Kde má příroda přednost
Nejcennější lokality v Beskydech jsou chráněny třemi způsoby:
přírodní rezervace (PR) jsou
obvykle území s vysokou přírodní
hodnotou, se zastoupením typických a významných ekosystémů pro
danou oblast.
PR Trojačka – suťové lesy a bučiny,
na jaře s pestrou květenou (kyčelnice,
sněženky, dymnivky).
národní přírodní rezervace
(NPR) mají nejpřísnější ochranu.
Chrání obdobné přírodní hodnoty, avšak s významem národním či mezinárodním.
Značky ochrany
NPR Salajka– pralesovitá jedlobučina.
přírodní památky (PP) chrání přírodní útvar regionálního významu
v částech ekosystémů, například
geologický útvar nebo naleziště
ohrožených druhů.
Přírodní památky a rezervace jsou
v přírodě označeny státním znakem.
Jejich hranice bývají vymezeny dvěma
červenými pruhy na stromech. Jsmeli vevnitř chráněného území, vidíme
jeden pruh, vně vidíme dva.
PP Kněhyňská jeskyně – systém
chodeb mezi pískovcovými bloky,
zimoviště netopýrů.
Zatím je v Beskydech vyhlášeno přes padesát těchto chráněných lokalit. (Jsou
zakresleny na mapě vevnitř obálky). Říká se jim maloplošná zvláště chráněná
území. První rezervace v Beskydech byly vyhlášeny v roce 1933.
Stromy pamětníci
V současné době najdeme v Beskydech 20 památných stromů. Nejstarší z nich
je Kobzova lípa ve Francově Lhotě, má přes 400 let. Tyto stromy jsou označeny
malým státním znakem.
Výukové listy / Příroda Beskyd / CHRÁNĚNÁ PŘÍRODA 2/ Ochrana naše i evropská
© ČSOP Salamandr, 2009
V čem je Natura 2000 jiná?
Zatímco se ochrana zmíněná na první
stránce zaměřuje na rostliny, živočichy
a ekosystémy cenné z pohledu České
republiky, soustava Natura 2000
chrání druhy a stanoviště významné
v rámci celé Evropy.
Natura rozlišuje dva typy ochrany
územní: evropsky významné lokality
(EVL) a ptačí oblasti (PO).
Celé území Beskyd bylo vyhlášeno
v roce 2008 jako Evropsky významná
lokalita Beskydy. Slouží k ochraně
deseti „naturových“ druhů zvířat, dvou
rostlin a sedmnácti typů přírodních
stanovišť.
EVL Beskydy
PO Beskydy
PO Horní Vsacko
Ptáci
V Beskydech jsou od roku 2006 vymezeny dvě ptačí oblasti – Horní Vsacko
a Beskydy. Chrání „naturové“ druhy
ptáků (deset lesních a dva druhy zemědělské krajiny).
Zvířata, rostliny
a stanoviště
Střevlík hrbolatý svým vzhledem
napodobuje číšku bukvice. Brouk se
vyskytuje ve střední Evropě a je vázán
na mokřiny v listnatých lesích.
„Naturová ochrana“ se nesnaží jen
o chránění druhů a stanovišť, ale také
o propojení zájmů ochrany přírody
a hospodařících vlastníků. Proto je
například v evropsky významných lokalitách možné získat dotace na šetrné
hospodaření.
Oměj tuhý moravský roste na lesních
mokřinách. V Evropě se vyskytuje
pouze v zemích karpatského
pohoří, v České republice roste jen
v Beskydech.
Puštík bělavý hnízdí v horských
pralesovitých bučinách a smíšených
lesích. Těžiště výskytu má
ve Skandinávii a ruské tajze. Důležité
je pro něj lesní hospodaření se
zachováním starých porostů.
Chřástal polní tráví většinu života
v loukách. Při vyrušení rychle běhá,
takže jej obvykle nespatříme a prozradí
ho jen skřehotavý hlas. V Evropě patří
díky intenzivnímu zemědělství mezi
nejohroženější ptáky.
Jedlobučiny představují nejrozšířenější
typ přirozeného lesa v Beskydech.
Rozlišujeme zde tzv. květnaté a kyselé
bučiny. Jsou přirozenými evropskými
lesy mírného pásu.
Doplňování
Na některých územích v Beskydech dochází k „překryvu ochran území“. Příkladem může být NPR Mionší. Toto území náleží
do velkoplošného chráněného území: ................................., je zároveň maloplošným CHÚ .........................................,
nachází se v ..................................... zóně CHKO, a z hlediska Natury 2000 náleží do EVL .............................. a Ptačí oblasti
.......................................
Krajina
1
Změny v krajině
V posledních 500 letech se krajina Beskyd výrazně měnila. Z původního neprostupného
lesa se na velké ploše staly pastviny a louky, ale dnes už zase převládá les.
Osídlování Beskyd začalo ve 13. a 14.
století, ale týkalo se to zatím jen podhůří a nejnižších částí údolí. S osídlováním hor se začalo asi až na konci 15.,
ale spíše počátkem 16. století v souvislosti s valašskou a pasekářskou
kolonizací, které způsobily postupné
odlesnění hor. Se změnou hospodaření se v 19. století situace zase obrátila
a od té doby plocha lesa stále vzrůstá.
Pozdní osídlení
Vrchnost valašskou i pasekářskou kolonizaci podporovala, protože umožnily využití velkých a do té doby nevyužitelných ploch lesa. Tyto způsoby osídlení na mnoha místech nejde od sebe
jednoznačně oddělit, hlavně později se
vzájemně prolínaly.
Valašská
kolonizace
- ovlivnila hlavně způsob
hospodaření
- využití půdy především
pro pastvu
- využívá hlavně horské hřebeny
a špatně přístupné svahy
- zejména přistěhovalci z Haliče (část
dnešního Polska) a Horních Uher
(Slovensko)
Pasekářská
kolonizace
- ovlivnila podobu osídlení
- využití půdy zejména
pro pole, louky, pastviny a stavbu
domů
- využívá hlavně přístupnější místa
- převážně místní obyvatelé v důsledku přelidnění podhůří
Rozsáhlé ničení lesů se nelíbilo císařským úředníkům a tak císař Josef II. poslal
na sever Beskyd kontrolu. Vojenská komise konstatovala, že zdejší lesy připomínají žebrácký kabát.
Vývoj osídlení
20000
Přibližný vývoj počtu obyvatel a domů na Horním Vsacku
15000
počet
Graf ukazuje vývoj osídlení na území
devíti obcí v údolí Vsetínské Bečvy
v průběhu 250 let. Ve druhé polovině
18. století se tu v průběhu 30 let počet
obyvatel zvětšil asi čtyřikrát! Muselo
tak dojít k velké a velice rychlé změně
krajiny. (Zajímavostí také je, že ve stejné době přibylo jen málo domů. Lidé
tak museli žít velice provizorně.)
Tato oblast byla oproti okolí kolonizována poměrně pozdě a k tak rychlému
nárůstu počtu lidí také nikde v Beskydech nedošlo.
obyvatelé
10000
5000
domy
0
1750
1800
1850
1900
1950
2000
období
Výukové listy / Příroda Beskyd / KRAJINA 1 / Změny v krajině
© ČSOP Salamandr, 2009
Beskydy – krajina změn
Z historických fotografií můžeme mít
představu, že krajina v Beskydech byla
pestrou mozaikou malých polí, luk,
pastvin a drobných lesů od začátku
osídlení až do 20. století. I před tím
však došlo k vlastnickým změnám spojeným s dělením pozemků, k ústupu
od pastevectví a úhorového hospodaření, k obměně pěstovaných plodin
a k mnoha dalším změnám v hospodaření. To všechno naznačuje, že i krajina se musela měnit poměrně často
a někdy i dost radikálně a my můžeme
už jen odhadovat, jak v kterém období
vypadala.
Změna struktury
Pohled do údolí Rožnovské Bečvy v roce 1937 a nyní. Můžeme pozorovat rozvoj cest, vznik velkého zemědělského areálu
nebo zvětšování plochy lesa (hlavně ve spodní části). Nejviditelnější změnou v krajině ve 20. století je ale celková změna její
struktury.
Krajina „zničených“ stromů
Každoročně se větve lip, jasanů nebo
javorů ořezávaly a sušily na zimu pro
dobytek. Stromy u chalup a ve volné
krajině tím získaly typický vzhled, který
občas uvidíte ještě dnes.
Samé kamení
Hromady kamení nebo i dlouhé kamenné valy dnes už zarostlé v lesích
jsou viditelným dokladem o původním
rozsáhlém zemědělském hospodaření.
Rozházené domy
Typické pro Beskydy bylo rozptýlené
osídlení. Ve volné krajině bylo více
domů než dnes. Mnoho domů zaniklo
a mnoho jich najdeme uprostřed lesů
na malých enklávách, které kdysi byly
velkými loukami a pastvinami.
Krajina
2
hospodaření
Změny v hospodaření měly největší vliv na to, jak dnes
krajina v Beskydech vypadá.
Krajinu samozřejmě ovlivňovalo hospodaření jejích obyvatel, ale největší vliv
měly hospodářské záměry vrchnosti.
Panství podporovala osídlování pasek
i salašnictví jen do té doby, než začalo
být výhodnější lesní hospodářství.
Salašnictví – karpatský
fenomén
Salašnictví je zvláštní způsob chovu ovcí a koz, při kterém jsou stáda
po celé letní období na horských pastvinách. Největšího rozvoje dosáhlo salašnictví v 18. století. Od té doby začalo
upadat a už v 19. století se v Beskydech
chovalo více krav než ovcí.
Neobvyklá jména
Hory a kopce v Beskydech mají často
jména, která jinde na Moravě neuslyšíte. Setkat se s nimi můžete i na Slovensku, v Polsku nebo i v Rumunsku,
ale jen v těch oblastech, kde se na salaších chovaly ovce. Obyvatelé hor
podle nich poznali třeba to, jaký má
hora tvar a jestli je na ní jen les nebo
i pastviny.
Kyčera – strmý kopec na vrcholu úplně
nebo aspoň částečně zalesněný
Grúň – táhlý horský hřbet, který odbočuje z hlavního hřebene
Příslop, příschlop – sedlo mezi dvěma
vrchy nebo sedlo mezi hlavním a bočním hřebenem
Grapa – roklina nebo příkrý svah s výmoly
Grúň
Příslop, příschlop
Valaška je plemeno ovce, které dobře
snáší drsné horské podmínky.
Dnes se často mluví o tom, jak lidé
v minulosti hospodařili v souladu s přírodou. Přitom salašnictví způsobilo
odlesnění velkých ploch a tím muselo
výrazně zvětšit erozi půdy. Dnešní
ochrana přírody by něco takového
možná vnímala jako ekologickou katastrofu.
Grapa
Kyčera
Beskydy
V mnohých prvorepublikových turistických průvodcích je možné se
dočíst, že název Bezkydy (tak se to
ještě tehdy psalo), znamená hory
„bez kydu“, což prý znamenalo „bez
lesa“. Dnes se odborníci domnívají,
že se používal nejspíš ve významu
„horský předěl“, „sedlo“ nebo ještě
obecněji „horský“. Je to slovo velmi
staré, původem zřejmě z Balkánu a je
rozšířené v celých Karpatech.
Výukové listy / Příroda Beskyd / KRAJINA 2 / Hospodaření
© ČSOP Salamandr, 2009
Jiné panství – jiná krajina
Hranice původních panství zakreslené do mapy současných lesních ploch jasně ukazují, jak se v krajině projevil hospodářský
vývoj jednotlivých panství (pozdějších velkostatků). Rozdíl mezi lesnatější severní a méně zalesněnou jižní částí Beskyd začal vznikat už po nástupu průmyslové revoluce.
Těšínská komora
Novojičínskoštramberské
panství
Sever
Severní část byla v majetku vrchnosti, která původně sice také umožnila
rozsáhlé odlesnění, ale potom rychleji
pochopila, co bude znamenat dřevo
v době rozvoje průmyslu. Začala dříve
rušit salaše, vytlačovat z hor pasekáře
a půdu zalesňovat.
Hukvaldské
panství
Rožnovskomeziříčské
panství
Vsetínské panství
Brumovské panství
I přes postupné zalesňování bylo zemědělství nejdůležitějším zaměstnáním
obyvatel až do poloviny 20. století. Větší část polí zabíralo obilí, ale díky malé
úrodnosti půdy se ještě muselo dovážet
z Hané nebo z Horních Uher (dnešní
Slovensko).
Otázka
Jih
Na počátku 19. století se na lesní hospodářství zaměřila už všechna panství,
tedy i ta na jihu. Ale protože se tu začalo s přeměnou luk a pastvin na les
později, k tak velkým změnám krajiny
už nedošlo. Hodně se tu pak ještě zalesňovalo kvůli zmírnění povodní a později i opouštěná zemědělská půda, ale
ani to už náskok severu nedohnalo.
Cesta dřeva
S rozvojem průmyslu se zvýšila cena
dřeva, ale chyběly cesty, po kterých by
bylo možné dostat dřevo z hor. Proto se
k dopravě dřeva hodně využívaly řeky
a potoky. Svážení dřeva na saních bylo
nejjednodušším způsobem, jak dostat
dřevo do údolí k potoku.
Byli pastevci, kteří přišli do Beskyd, Rumuni? Kdo je dnes označován názvem
Valach? A koho označoval v minulosti?
První průmysl
Sklářství bylo prvním průmyslem, který
uměl využít rozsáhlé beskydské lesy.
Brzy se přidaly malé železné hutě –
hamry. Největšího rozvoje ale dosáhl
železářský průmysl až ve století devatenáctém a v té době spotřeboval nejvíce
dřeva z Beskyd. Do železáren ve Frýdlantu nad Ostravicí (na obrázku) mířilo
dřevo z lesů hukvaldského panství.
Hádanky
křížovky, doplňování, opakování
Nejstarší bezlesá přírodní památka
Nejstarší nelesní památkou v Beskydech je Přírodní památka ________________________ (viz tajenka osmisměrky), která
byla vyhlášena v roce __________________ (viz výsledné číslo v doplňovačce).
Osmisměrka
Číselná doplňovačka
Číslo zákona o ochraně přírody
a krajiny z roku 1992
děleno dvěma
=
plus rok vyhlášení CHKO Beskydy
=
mínus 82
=
JALOVEC, VALAŠI, JMELÍ, ŠÍPEK, PASTVA, SALAŠ, JAVOR, OVCE, JÍVA, VLNA,
LÍPA, POLE, SOVA, VODA, KEŘ, PES, PEC, JARO, VĚK
(tajenka)
Tajenka: ............................................
Tajenka: ............................................
Pojmenujte vybrané druhy beskydských rostlin a živočichů na obrázcích:
1
2
3
4
5
6
Výukové listy / Příroda Beskyd / HÁDANKY
© ČSOP Salamandr, 2009
Znáte naše chráněné krajinné oblasti?
1. CHKO, kde žije medvěd, vlk i rys
2. CHKO s karpatskými pralesy
3. CHKO největší v České republice
4. CHKO s největším množstvím jedle
5. CHKO, kde krajinu utvářelo salašnictví
6. CHKO s 30 jeskyněmi bez krápníků
7. CHKO, kterou tvoří MS Beskydy,
Vsetínské vrchy a Javorníky
Tajenka:
CHKO, která je větší než Hongkong
Poznáte siluety míst v Beskydech?
A
B
C
Opakování
1. Co je to flyš? Z čeho se skládá?
2. Čím se ve tvaru a velikosti hor liší severní a jižní část CHKO Beskydy?
3. Jak ovlivňuje klima na hřebenech beskydských hor rostliny?
4. Co jsou to karpatské divočící řeky?
5. Jak byste odlišili beskydskou louku od pastviny?
6. Který strom je dnes v beskydských lesích nejhojnější? Jaká byla skladba lesních dřevin na většině území Beskyd, než zde
působil člověk?
7. Vyjmenujte názvy tří hlavních pohoří ležících v CHKO Beskydy.
8. Jak ovlivnila valašská a pasekářská kolonizace krajinu Beskyd?
Správná řešení a odpovědi na otázky ze všech výukových listů najdete na www.valasskakrajina.cz v sekci pro školy.