válečné fronty - Mgr. David Mikoláš

VÁLEČNÉ FRONTY
Pracovní list 6*26
Válčící státy měly různé cíle: Německo, hlavní útočník, který podnítil Rakousko-Uhersko k vyhlášení války Srbsku,
se cítilo na válku dobře připraveno. Němečtí vůdci chtěli spojit všechny Němce v Evropě do společného státu. Snažili se
ovládnout celou střední Evropu a postupovat dále na východ – k Černému moři, na Balkán a do Malé Asie. Další výbojná cesta
směřovala do Polska, Finska a na Ukrajinu. Své kolonie ve střední Africe chtěli Němci rozšířit o další okolní území.
Představitelé Německa (např. císař Vilém II.) vyjadřovali na přelomu 19. a 20. století svůj záporný vztah k jiným národům,
zejména k Čechům a dalším slovanským národům. Rakousko-Uhersko mělo ve válce také své agresivní cíle – chtělo vymezit
svůj vliv na Balkáně, přímo připojit Srbsko a zabrat část polského území, které dosud patřilo Rusku. Habsburská monarchie se
snažila umlčet i nespokojené slovanské národy uvnitř velkého mnohonárodnostního státu.
Země spojené v Dohodě usilovaly na počátku války o udržení svých pozic, později se také snažily ovládnout další
území. Francii šlo hlavně o opětné získání území, které ztratila ve válce proti německému Prusku v roce 1870 (Alsasko a
Lotrinsko).
BUREŠOVÁ JANA: DĚJEPIS 9. MODERNÍ DĚJINY, PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA, JEJÍ CÍLE A PRŮBĚH
Vysvětlete pojem kolonie.
.................................................................................................................................................................................................
Který stát je v článku výše označen jako hlavní útočník?
.........................................................................................
Jaké cíle sledovali němečtí vůdci a jaké habsburská monarchie?
.................................................................................................................................................................................................
.................................................................................................................................................................................................
Vyberte pravdivé tvrzení:
1) Ačkoli se bojovalo také mimo Evropu, hlavní válečné operace se odehrávaly na evropském kontinentě.
2) Zámořské kolonie zůstaly bojů ušetřeny, hlavní válečné operace se odehrávaly zejména na Balkáně.
3) Jako první byla otevřena italská fronta, neboť Itálie opustila Trojspolek a přidala se ke státům Dohody.
Doplňte chybějící údaje v tabulce.
Válečná fronta
balkánská fronta
Střetnutí
rakousko-uherské útoky na Srbsko
východní fronta
bitva u Tannenberku
bitva na Sommě
západní fronta
italská fronta
Rok
1914
1916
1914
Zajímavost
Rakousko-Uhersko 3x neúspěšné
poprvé použit bojový plyn
zastaven postup něm. armád, počátek zákopové války
11 bitev mezi italskou a rakousko-uherskou armádou
Seřaďte události tak, jak šly za sebou.
bitva u Verdunu - Brestlitevský mír – druhá bitva na Marně - použití otravného plynu - vypovězení války Srbsku
Rakousko-Uherskem – Brusilovova ofenzíva – vstup Itálie do války – nasazení tanků do boje – první bitva na Marně
První světová válka
Mgr. David Mikoláš
VÁLEČNÉ FRONTY
Pracovní list 6*26
VÝVOJ NA VÁLEČNÝCH FRONTÁCH
Balkánská fronta
Dne 28. července 1914 vypovědělo Rakousko-Uhersko Srbsku válku, téhož dne začalo ostřelování Bělehradu.






v roce 1914 proběhly tři rakousko-uherské útoky na Srbsko, útočící vojska byla pokaždé poražena a zahnána zpět
roku 1915 zaútočila na Srbsko současně rakousko-uherská a bulharská vojska, srbská armáda byla zdecimována, její
zbytky byly přepraveny po Jadranu na ostrov Korfu
roku 1916 byly srbské jednotky přepraveny do Řecka na Soluňskou frontu.
28. srpna 1916 vypovědělo Rumunsko válku Rakousku-Uhersku
2. července 1917 vypovědělo Řecko válku Centrálním mocnostem
v září 1918 byla na Soluňské frontě zahájena ofenzíva, bulharská armáda se zhroutila, poté došlo k zhroucení celé
balkánské fronty a osvobození Srbska
Italská fronta
Ač byla Itálie dříve spojencem Německa a Rakousko-Uherska v rámci Trojspolku (1882), do války zprvu nevstoupila a byla
neutrálním státem. 23. května 1915 se ale přidala na stranu Dohody (za slib území na Balkáně - Istrie, Dalmácie (Terst).




11 bitev mezi italskou a rakousko-uherskou armádou o řeku Soču (jižně od Julských Alp a severně od Jaderského
moře)
na podzim roku 1917 proběhla bitva u Caporetta, při které se fronta posunula k řece Piavě
až do konce války probíhala bitva na Piavě
po celou dobu konfliktu se bojovalo také ve vysokohorských prostorách Alp na frontě táhnoucí se od hranic Švýcarska
až po současné Slovinské Alpy, dějištěm bojů byla plošina Ortles, Fleimstalské Alpy, Dolomity, Karnské Alpy a Julské
Alpy.
Západní fronta
Německo zaútočilo na Francii přes Belgii, aby se vyhnulo francouzským pevnostem.






„Schlieffenplan“, plán dobytí Francie, aby se Německo mohlo následně soustředit na Rusko a na závěr se zbavilo
Velké Británie, německá ofenzíva se však zastavila na řece Marně kvůli protiútoku Dohody z 5. až 15. září 1914, od
tohoto období se zde vedla zákopová válka, tento stav se do konce války nepodařilo zvrátit
květen 1915 - vážné střetnutí u belgického města Ypres (použit plyn chlór, později se podle tohoto města pojmenuje
plyn yperit)
únor 1916 - zahájena bitva u Verdunu, která trvala až do prosince
v bitvě na Sommě, která probíhala od července do listopadu 1916, Britové využili jako první tank
v roce 1917 pokračovaly tvrdé boje, Nivellova ofenzíva v měsíci dubnu nic nevyřešila, bitva u Cambrai byla úspěšnější,
Britové poprvé využili tanky v součinnosti s pěchotou
německá Ludendorffova ofenzíva, která pokračovala útoky až do počátku června 1918, ohrozila Paříž, následná druhá
bitva na Marně zahnala Němce na ústup, ti byli nuceni žádat o mír
Východní fronta
Ruská armáda na počátku válka překvapivě poměrně rychle zmobilizovala a podnikla útok na Východní Prusko.





po počátečních bojích porazila německá armáda Rusy v bitvě u Tannenbergu, na jižní části fronty došlo v srpnu 1914 k
bitvě u Krašniku, kde byla ruská armáda poražena rakousko-uherskou armádou, situace se obrátila v bitvě o Halič,
ruská armáda postoupila do Karpat, na východní Slovensko a do Slezska, ohrožovala české země
v bitvě u Gorlice v červnu roku 1915 byla ruská armáda poražena, na konci roku 1915 stála německá vojska na hranici
měst Riga, Baranovič, Stripa
v červnu 1916 začala Brusilovova ofenzíva, díky níž Rusko dobylo Bukovinu a část Haliče
1. července 1917 byla zahájena Kerenského ofenzíva, která však byla odražena a ruská armáda musela ustoupit, 7.
listopadu proběhla v Rusku Velká říjnová socialistická revoluce
v únoru 1918 zahájily Centrální mocnosti všeobecný útok proti Rusku, 3. března podepsalo Rusko Brestlitevský mír a
přestalo válčit
Zdroj: www.wikipedie.cz
První světová válka
Mgr. David Mikoláš