A. NÁZEV OBCE

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje
Rychnov nad Kněžnou (karta obce: CZ052_14410_41066_01)
A. NÁZEV OBCE
Rychnov nad Kněžnou
Název části obce (ZSJ):
Mapa A: Území obce
Přehledová mapka
Kód části obce PRVK:
Název obce:
Kód obce (IČOB):
3607.5213.001.01
Rychnov nad Kněžnou
14410 (576069)
Číslo ORP3 (ČSÚ):
Název ORP3:
5213 (5213)
Rychnov nad Kněžnou
Kód OPOU2 ČSÚ:
52132
Název OPOU2::
Rychnov nad Kněžnou
Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá.
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ)
Kód části obce PRVK:
3607.5213.001.01
Zpracovatel PRVK: Multiaqua HK s.r.o.
Aktualizováno: 11.12.2008
Název části obce:
Rychnov nad Kněžnou
Kód části
obce PRVK:
IČOB obce
obce ÚIR:
41066
576069
Stránka 1 z 7
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje
Rychnov nad Kněžnou (karta obce: CZ052_14410_41066_01)
B. CHARAKTERISTIKA OBCE
B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
Bývalé okresní město Rychnov nad Kněžnou i nadále plní funkci regionálního centra bydlení, vybavenosti i
pracovních příležitostí, správy a samosprávy, tvoří též výchozí obslužné centrum regionu turistického ruchu a
pobytové rekreace pro přilehlou část Orlických hor.
Město leží v údolí řeky Kněžny, v podhůří Orlických hor ve zvlněné hornaté krajině pozvolna přecházející v pohraniční
masiv horských hřebenů. Středem zástavby prochází silnice I/14 Rychnov – Náchod, kterou kolmo křižuje silnice
II/318 Častolovice – Zdobnice a několik silnic III. třídy. Přes město vede rovněž trať ČD 021 Častolovice – Solnice.
Zástavba města leží v nadmořské výšce od 300,0 (okolí ČOV) až cca do 350,0 m n.m. (Městská Habrová).
Obcí protéká řeka Kněžna, do které se (v jádrové části Rychnova) vlévají potoky Javornický a Jahodovský.
K obci administrativně přísluší místní části Dlouhá Ves, Jámy, Lipovka, Litohrady, Lokot, Panská Habrová, Roveň.
Jedná se o obec s počtem obyvatel nad 5000 , výsledky sčítání v roce 2000 uvádějí následující údaje (pro vlastní
Rychnov, počty obyvatel místních částí jsou uvedeny v samostatné zprávě) :
Počet obyvatel celkem : 10330
Počet trvale obydlených domů : 1117
Z toho rodinných domků : 874
Neobydlené domy celkem : 115
Z toho využívané k rekreaci : 36
Zástavba je soustředěná , odpovídající velikostní kategorii obce (kombinace rodinných domků a sídlištní výstavby).
V obci je několik průmyslových podniků střední velikosti, jsou to zejména:
FAB Rychnov nad Kněžnou - strojírenská výroba
Strabag, a.s. - stavebnictví
ČSAD BUS, SÚS - doprava
a dále vyšší občanská i technická vybavenost (Orlická nemocnice, průmyslová škola strojní, gymnasium a pod.).
PRVK počítá - i vzhledem k dosavadnímu vývoji - s mírným růstem počtu obyvatel, v tomto se shoduje s územním
plánem.
Rychnov leží v oblasti chráněné akumulace podzemních vod (CHOPAV) Východočeská křída, vyhlášené nařízením
vlády ČSR č.85/1981 Sb. V katastru města podél Javornického potoka je přírodní park Les Včelný (vyhlášen
rozhodnutím OkÚ Rychnov z roku 1996) .
Městem protéká řeka Kněžna (dílčí povodí 1-02-01-077, do které se v obvodu města napojují z levé strany potoky
Jahodovský (1-02-01-078) a Javornický (1-02-01-076). Na Javornickém potoce je městské koupaliště a vodní nádrž
Ivanské jezero (cca 1,7 ha).
Koryto Kněžny je dle údajů územního plánu v km 7,29 – 10,73 – přes město upraveno na průtok Q100.
Hydrologické údaje jsou k dispozici pro Kněžnu v místě napojení do Bělé (cca 8 km pod Rychnovem), kde ročenka
HMÚ udává :
Plocha povodí: 94,84 km2
Průměrná srážka: 842 mm
Q355 0,16 m3/s
Q1 12 m3/s
Q5 28 m3/s
Q100 77 m3/s
B.2
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
Rychnov nad Kněžnou
Počet trvale bydlících obyvatel
Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP)
Počet obyvatel:
2000
10 330
2005
10 365
2010
10 400
2015
10 500
260
260
260
260
10 590
10 625
10 660
10 760
C. PODKLADY
- dotazník s údaji o vývoji obce, vodovodu, kanalizace a čištění odp. vod
- územní plán města z roku 1999 – Kadlec, K.K. Praha – Nusle, s.r.o., vodohospodářská část Ing. Ron + změna
z roku 2002
- územní plán VÚC Orlické hory a podhůří – Atelier T-plan 2003
- údaje o provozu vodovodu a kanalizace, statistické výkazy
- provozní řád vodovodu a kanalizace
- vodohospodářská rozhodnutí k provozu vodovodu a kanalizace
- konzultace s obcí a provozovatelem vodovodu
- návrh ochrany vodních zdrojů pro Rychnov – vrt RK-1A – OHGS Ústí n.Orlicí 2000
- návrh obnovy vrtu RK-1A – OHGS Ústí nad Orlicí 2002
Zpracovatel PRVK: Multiaqua HK s.r.o.
Aktualizováno: 11.12.2008
Stránka 2 z 7
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje
Rychnov nad Kněžnou (karta obce: CZ052_14410_41066_01)
D. VODOVODY
D.1
POTŘEBA VODY Z BILANCE
Základní parametry:
Ozn.:
Jednotky:
Nz
Voda vyrobená celkem
Voda fakturovaná celkem
Počet všech zásobených obyvatel
Rok:
obyvatel
2000
10213
2005
10390
2010
10575
2015
10760
VVR
tis.m3/r
865
914
967,2
1018,1
VFC
tis.m3/r
563
612
665,2
716,1
Voda fakturovaná pro obyvatele
VFD
tis.m3/r
337,8
386,8
440
490,9
Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva
Qs,d
l/(os.den)
90,6
102
114
125
Spec. potř. fakt. vody
Qs
l/(os.den)
151
161,4
172,3
182,3
Qs,v
l/(os.den)
232
241
250,6
259,2
Průměrná denní potřeba
Qp
m3/d
2369,9
2504,2
2649,9
2789,4
Max. denní potřeba
Qd
m3/d
3199,3
3380,6
3577,4
3765,6
Spec. potř. vody vyrobené
Obec: Rychnov nad Kněžnou
Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci
Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku
Legenda: Vodovody
Úpravny vody
stávající
stávající
navrhované
navržená
navržená
rekonstrukce
rekonstrukce
rekonstrukce
Vodojem
věžový
D.2
Čerpací stanice
stávající
Vodojem
zemní
Studna,
vrt
ATS
jímací
zářezy
stávající
Redukce
tlaku
stávající
stávající
stávající
stávající
stávající
rekonstrukce
navržený
navržená
navržená
navržená
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Obec je zásobena ze skupinového vodovodu Rychnov – Císařská Studánka, který dnes pokrývá většinu centrální
části okresu Rychnov nad Kněžnou.
Zpracovatel PRVK: Multiaqua HK s.r.o.
Aktualizováno: 11.12.2008
Stránka 3 z 7
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje
Rychnov nad Kněžnou (karta obce: CZ052_14410_41066_01)
Vodovodní skupina se dělí na 2 samostatné oblasti, které spolu mohou do jisté míry spolupracovat, ale jejichž
propojení je za běžného provozu uzavřeno (uzávěr vodovodu je na propojovacím řadu u vodojemu dolního tlakového
pásma - Sibiř).
Severní část systému tvoří skupinový vodovod Císařská Studánka, který v současné době zásobuje obce:
Solnice, Ještětice, Kvasiny, Bílý Újezd, Hroška, Masty, Skuhrov, Brocná, Svinná, Lipovka, Domašín, Černíkovice,
Lično, Lokot, Litohrady a severní část města Rychnov n. Kn.
Tato skupina z hlediska Rychnova zásobuje jeho místní části Lokot, Litohrady, Lipovku a část města kolem
nemocnice, je zde proto uveden její zjednodušený popis .
Severní část vodovodní skupiny (Císařská Studánka):
Zdroje vody pro vodovod jsou:
Jímací území Ještětice :
Zde je provedena širokoprofilová šachtová studna a tři širokoprofilové vrty J1, J2 a V4, vystrojené jako trubní studny.
Souhrnná vydatnost prameniště je dle hydrogeologického posouzení i povolení k odběru 50 l/s s tím, že při vlhčích
obdobích se celé množství bere z šachtové studny, při režimních poklesech hladiny v sušších obdobích se pak odběr
postupně přesouvá na vrty.
Zdroj má oplocené PHO I.stupně a širší PHO, vyhlášená vodohospodářským rozhodnutím z roku 1995. S ohledem
na nové ekonomicko právní podmínky (otázka náhrad za omezení činností v PHO) se připravuje celková revize
širších PHO.
Kapacita zdroje je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita dodávané vody po hygienickém zabezpečení
odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.376/2000 Sb. Obsah dusičnanů se sice blížil normové
hodnotě, v současné době je však jejich koncentrace již konstantní, event. slabě klesající.
V rámci vodovodní skupiny jsou ještě některé původní zdroje, dnes pro špatnou kvalitu dodávané vody odstavené
z provozu a sice:
Vrt Solnice – sokolovna vydatnost cca 8 l/s
Vrt Černíkovice vydatnost cca 10 l/s
Studna Lično s vydatností cca 2,5 l/s je pouze uvedena do klidu a zdroj se spouští v případě větší spotřeby vody
nebo provozních komplikací na přívodu vody do Lična.
Dodávka vody:
Z prameniště Ještětice se čerpá výtlakem DN 300 voda do vodojemu Solnice 3 x 500 m3 (368,7 / 372,5). Podél
výtlaku vede od vodojemu zásobní řad DN 200 na Ještětice, který dále pokračuje v profilu DN 100 do vodojemu Bílý
Újezd (50 m3 – 352,0 / 355,0) a samostatně v profilu DN 150 (PVC) do Hrošky.U vodojemu Bílý Újezd je ATS, která
čerpá vodu dále na Masty.
Z vodojemu pokračuje ve směru na Solnici zásobní řad DN 300, který se dále větví na řady
- DN 250 (dále 200) směrem do Kvasin a do čerpací stanice Kvasiny (s akumulací 25 m3 na kótě cca 356,0). Z této
čerpací stanice se čerpá voda dále do vodojemu Hraštice (2 x 100 m3 – 457,0 / 459,7). Z výtlaku na vodojem je přes
redukci tlaku zásobena koncová část Kvasin a dále Hraštice a Skuhrov, zásobním řadem z vodojemu Hraštice pak
obce Brocná a Svinná.
- DN 300 (dále 250), který vede přes Solnici směrem na Rychnov nad Kněžnou. V Lipovce je z tohoto řadu odbočka
DN 150, vedoucí přes Lipovku na Domašín, Černíkovice a Lično, z tohoto řadu pak za Lipovkou ještě odbočuje řad
DN 100 pro Lokot a Karolin a řad DN 80 pro Litohrady. Za Černíkovicemi ve směru na Lično je redukce tlaku.
Z tlakového pásma vodojemu Solnice je pak přímo zásobovaná severní část Rychnova kolem nemocnice a bývalých
kasáren, hranice zásobené oblasti je v podstatě dána tratí ČD Častolovice - Solnice. Pro novou zástavbu rodinných
domků v této oblasti byla z tlakových důvodů provedena malá ATS, napojená přímo na potrubí.
Propojovací řad od Solnice vede pak za nemocnicí do vodojemu dolního pásma Rychnov nad Kněžnou, kde je
manipulační uzávěr (dle informace provozovatele je za běžného provozu přivřen tak, aby protékalo pouze množství
vody potřebné pro její obnovu v koncové části propojení).
V oblasti kolem vrtu RK-2 v Malé Lipovce se systémy zásobení Císařská studánka a Rychnov prolínají, vrt RK-2
včetně přívodu do sítě je již hodnocen jako součást rychnovské části vodovodní skupiny.
Vlastníkem této části vodovodu je vodovodní svaz (sdružení obcí) Císařská studánka, provozovatelem AQUA servis
a.s. Rychnov nad Kněžnou.
Jižní část skupiny – Rychnov:
Zdroje vody pro vodovod jsou:
-Vrty RK-1, RK-1A v prameništi pod městem (vrt RK-1 z dřívějšího období, vrt RK1A byl proveden v roce 1985 jako
náhrada, po havárii RK-1A v roce 2002 se opět provizorně zapojil RK-1, v současné době se voda odebírá z RK-1A.
Vydatnost vrtu 45-50 l/s, voda se zvýšeným obsahem Fe (přes 1mg/l) .
U vrtu je úpravna vody (kapacita 40 l/s s možností krátkodobého přetížení). Technologie spočívá ve vysrážení železa
a jeho zachycení na otevřených filtrech, po úpravě se provádí hygienické zabezpečení. Upravená voda se akumuluje
v akumulační nádrži 500 m3, odkud se čerpá do vodojemu dolního tlakového pásma.
Jedná se o vrty, jímající vodu z hlubokého horizontu, problematika jejich širší ochrany se v současné době upřesňuje.
Kapacita zdroje je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita dodávané vody po úpravě a hygienickém
zabezpečení odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č.376/2000 Sb.
- Vrt RK-2 Lipovka s vydatností kolem 10 l/s je veden jako pohotovostní zdroj, za běžné situace je mimo provoz.
Voda obsahuje zvýšený obsah Fe.
- v případě potřeby dotace ze severní části vodovodní skupiny (od Císařské studánky).
Dodávka vody:
Z akumulační nádrže u vodojemu se voda čerpá přes síť do akumulace dolního tlakového pásma (vodojem Sibiř
1650 m3 – 356,3 / 361,5). Kapacita čerpací stanice na ÚV je v provozním řádu uváděna 50 l/s, její ovládání je radiem
od hladiny vodojemu. U akumulace dolního pásma je dále čerpací stanice, která čerpá (opět přes síť) vodu do
Zpracovatel PRVK: Multiaqua HK s.r.o.
Aktualizováno: 11.12.2008
Stránka 4 z 7
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje
Rychnov nad Kněžnou (karta obce: CZ052_14410_41066_01)
vodojemu horního tlakového pásma Javornice 1000 m3 (396,0 / 401,0 ). Kapacita této ČS je 25 l/s.
Čerpací stanice na vrtu RK-2 v Lipovce (pokud si provozní podmínky vyžádají jeho napojení) čerpá vodu do systému
dolního tlakového pásma. ČS má kapacitu 10 l/s a je ovládána manuálně.
Z místních částí jsou na systém vodovodu Rychnov napojeny Jámy a Dlouhá ves (na dolní tlakové pásmo) a Panská
Habrová (na horní tlakové pásmo). Roveň je napojena na vodovod Vamberk.
Z důvodu nedostatečné kapacity hlavního řadu přes Dlouhou Ves je nutno k zajištění dodávky provozovat starý
koncový vodojem Dlouhá Ves (cca 25 m3), který je ve špatném stavebním stavu.
Vlastníkem této části vodovodu je město Rychnov nad Kněžnou, provozovatelem AQUA servis Rychnov nad
Kněžnou.
Dnešními problémy dodávky vody ve skupině se jeví zejména:
Oblast Císařská studánka:
- dořešení konečné podoby širších PHO vodního zdroje Ještětice včetně doporučení režimu, který by optimalizoval
ochranu vody ve vazbě na ekonomickou náročnost navržených opatření.
- nedostatečná kapacita odbočky vodovodu na Domašín, Černíkovice a Lično.
- tlakové problémy v oblasti ČS Kvasiny – vodojem Hraštice
Oblast Rychnov:
- špatný stavební stav dnešní úpravny vody (byla budována jako provizorium v roce 1972).
- nedořešená náhrada zdroje RK-1A v případě jeho havárie
- nedostatečná kapacita a nevyhovující stav hlavního řadu na Dlouhou Ves
- v dlouhodobější perspektivě nedostatečná velikost akumulace dolního tlakového pásma.
D.3
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
PRVK pro návrhové období do roku 2015 uvažuje (opět jsou vzhledem k určité vzájemné provázanosti pro přehled
uvedeny záměry v obou částech vodovodní skupiny).
Oblast Císařská Studánka:
- běžné opravy a dostavbu vodovodu podle potřeb územního rozvoje
- dořešení konečného rozsahu a režimu činnosti širších PHO zdroje Ještětice
- optimalizace tlakových poměrů ve vodovodní síti kolem ČS Kvasiny
- zvýšení kapacity dodávky vody a stabilizace tlakových poměrů v oblasti Domašín, Černíkovice a to výstavbou
propojovacího řadu Solnice – Černíkovice dle dokumentace firmy Multiaqua (na akci je stavební povolení).
- z hlediska širšího rozvoje SV se uvažuje (návazně na posílení, uvedené v předchozím bodu) s rozšířením
vodovodní skupiny o Třebešov, Libel, Synkov a Slemeno výstavbou nového propojovacího řadu, který spojí stávající
vodovod v Domašíně s rozvody dolního tlakového pásma v Rychnově u ČOV. Na tento řad budou napojeny výše
uvedené 4 obce, na akci je zpracována projektová dokumentace – IKKO Třebechovice - a vydáno stavební povolení.
Oblast Rychnov:
- běžné opravy a dostavba vodovodní sítě dle potřeb územního rozvoje
- zajištění celkové opravy dnešní ÚV (nebo výstavba nového objektu v dnešním areálu).
- zajištění stabilního náhradního zdroje pro případ poruchy na vrtu RK-1A
- zkapacitnění řadu dolního tlakového pásma do Dlouhé Vsi (umožní současně odstavit nevyhovující malý vodojem
Dlouhá Ves).
- počítat s územní reservou pro dostavbu vodojemu dolního tlakového pásma (velikost až 2 x1000 m3, na stejné
výškové úrovni jako stávající vodojem Sibiř). Vlastní realizace bude termínově odvislá od vývoje potřeb vody,
předběžně se předpokládá (s ohledem na další potřeby města) v dalším výhledu po roce 2015.
V návrhu investiční výstavby je zahrnuta rekonstrukce ÚV Rychnov na léta 2007 – 2008 nákladem 35.0 mil. Kč a
dále(u lokality Dlouhá Ves) rekonstrukce hlavního řadu
V roce 2000 bylo na vodovod napojeno cca 9 983 trvale bydlících obyvatel , v roce 2015 se uvažuje 10 500
napojených obyvatel.
D.4
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
Jak bylo uvedeno v hodnocení severní části vodovodní skupiny, zdroj vody v Ještěticích (Císařská Studánka) není
pro svá poměrně velká PHO a z toho plynoucí zvýšenou citlivost na vnější vlivy vhodný z hlediska požadavků
směrnic na zdroje pro nouzové zásobení, je tedy reálný předpoklad, že celou vodovodní skupinu Rychnov – Císařská
studánka bude třeba v krizových situacích zásobovat z vrtů hlubokého horizontu v Rychnově, přičemž do severní
části skupiny jsou teoreticky možné následující způsoby dopravy vody :
- nouzová zpětná dodávka ze sítě spodního tlakového pásma v Rychnově
- nouzové zpětné čerpání z vrtu RK-2 v Lipovce (voda s obsahem Fe)
V obou případech jde o zásobení havarijní s menším tlakem a množstvím (reálné budou omezené odběry
v přízemích budov).
- dovoz vody z Rychnova z prostoru ÚV Rychnov (dovozová vzdálenost cca 8 km).
V rychnovské části skupiny se předpokládá nouzové zásobení z vodovodního systému s možným omezením
množství dodávané vody a jejího tlaku, eventuelně s dovozem vody ze zdroje NZV Rychnov – RK-1A.
V obou částech bude nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody.
Problematika náhradního zásobení celé oblasti je poměrně složitá a měla by se řešit podrobněji samostatným
materiálem.
Zpracovatel PRVK: Multiaqua HK s.r.o.
Aktualizováno: 11.12.2008
Stránka 5 z 7
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje
Rychnov nad Kněžnou (karta obce: CZ052_14410_41066_01)
E. KANALIZACE A ČOV
E.1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Rok:
Základní parametry:
Ozn.:
Jednotky:
Počet všech obyv. napoj. na kanal.
Nk
obyvatel
2000
9692
2005
9798
2010
9869
2015
9940
Ncov
obyvatel
9202
9308
9379
9860
Spec. produkce odp. vod obyv.
Qov
l/(os.den)
180
180
180
180
Produkce odpadních vod
Mov
m3/den
1563,1
1569,8
1577,7
1595,2
BSK5
kg/den
520,8
522,9
525,4
531,2
NL
kg/den
477,4
479,3
481,7
486,9
CHSK
kg/den
954,7
958,7
963,3
973,8
Počet obyv. napojených na ČOV
BSK5
NL
CHSK
Obec: Rychnov nad Kněžnou
Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci
Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory
Legenda: Kanalizace - jednotná
Čerpací stanice
stávající
stávající
stávající
navrhovaná
navrhované
navrhované
rekonstrukce
rekonstrukce
rekonstrukce
Kanalizace - splašková
E.2
ČOV
Výústi
Odlehčovací komory
stávající
stávající
stávající
navrhovaná
navrhované
navrhované
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
Město Rychnov nad Kněžnou má rozsáhlou síť jednotné kanalizace, ukončené mechanicko biologickou ČOV.
Celková délka stokové sítě činí dle provozního řádu 37,7 km, na kanalizaci je 6 odlehčovacích komor. Na kanalizaci
je napojena většina obyvatel , z nichž cca 470 je napojena na kanalizaci, která prozatím napojená na ČOV není (tzv.
volné výusti). Na kanalizaci je vykazováno 1040 domovních přípojek.
Z dalších objektů na kanalizaci je významnější retenční nádrž Draha (na konci sběrače B) pro zadržení přívalových
Zpracovatel PRVK: Multiaqua HK s.r.o.
Aktualizováno: 11.12.2008
Stránka 6 z 7
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje
Rychnov nad Kněžnou (karta obce: CZ052_14410_41066_01)
vod ve směru od Javornické silnice a čerpací stanice, přečerpávající odpadní vodu z oblasti Zbuzany (sběrač H). Na
konci kanalizace je vybudována mechanicko biologická ČOV .
ČOV v původní podobě byla uvedena do zkušebního provozu v prosinci 1995 a do trvalého provozu v prosinci 1996,
v období kolem roku 2000 se na ní prováděly drobné úpravy, sloužící převážně k lepšímu odstranění biogenních
prvků. V současné době je čistírna provozována jako nízkozatížená aktivace, s úplnou aerobní stabilizaci kalu. ČOV
má denitrifikační a nitrifikační zonu a plně vyhovuje současným předpisům . Její kapacita po provedených úpravách
se uvádí:
Q24 4500 m3/d
Qd 5287 m3/d = 61,2 l/s
Bilanční znečištění na přítoku:
BSK5 900 kg/d
CHSK 1650 kg/d
Vyčištěná voda je odváděna do řeky Kněžny. Majitelem kanalizace a ČOV je město Rychnov, provoz zajišťuje AQUA
servis,a.s.
Kromě této centrální ČOV jsou v Rychnově ještě další 2 významnější čistící zařízení::
- ČOV pro areál Orlické nemocnice s vypouštěním odpadních vod do Kněžny (majitelem ČOV je nemocnice).
- ČOV pro bývalou školu v přírodě v Městské Habrové (dnes cca 150 malometrážních bytů), kapacita cca 600 EO,
s vypouštěním odpadních vod v současné době do Kněžny. Majitel město Rychnov, provozovatel AQUA servis,a.s.
E.3
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
PRVK navrhuje soustředit se do roku 2015 (kromě běžných oprav a dostavby kanalizace, vyvolané potřebami nové
zástavby) na následující problémy:
- postupné podchycení zbývajících volných výustí kanalizace (podchycení volných vpustí prodloužením kmenové
stoky směrem k Městské Habrové). Zde se pro vzdálený výhled počítá i s možností, že po dožití stávající ČOV
v Městské Habrové bude tato oblast napojena na centrální ČOV.
- prodloužení kanalizace v Dlouhé Vsi (podrobněji popsáno v části 001.02 Dlouhá Ves).
- napojení zbývající části zástavby v Městské Habrové na ČOV v Městské Habrové (spolu s napojením nové
výstavby v této části města) a to podle zpracované dokumentace (Multiaqua 2002) zřejmě jako kombinaci jednotné a
splaškové kanalizace.
- dořešit problematiku odvedení dešťových vod z oblasti Draha v případě nové výstavby v této oblasti (stávající
kanalizace ve spodní části – u nádraží - je již dnes částečně přetížena) - zřejmě další samostatné odvedení
povrchových odtoků.
V investičním plánu jsou zařazeny akce
- Rychnov – Městská Habrová na léta 2005 – 2006 nákladem 8.0 mil. Kč
- Rychnov – dostavba kanalizace (podchycení volných vpustí) na léta 2011 – 2012 nákladem 12.0 mil. Kč.
V roce 2000 bylo na kanalizaci napojeno cca 9 512 trvale bydlících obyvatel, v roce 2015 se uvažuje 9720
napojených obyvatel.
F. DODATEK
AKTUALIZACE 2008
Aglomerace Rychnov nad Kněžnou se rozšiřuje o místní části města Rychnov nad Kněžnou – Dlouhou Ves, Roveň,
Městskou Habrovou a Panskou Habrovou.
AKTUALIZACE - poznámky:
Datum
aktualizace:
Číslo
usnesení:
Datum
schválení:
2.12.2008
ZK/27/182
5/2008
3.4.2008
Zpracovatel PRVK: Multiaqua HK s.r.o.
Aktualizováno: 11.12.2008
Popis:
Aktualizace kap. F
Stránka 7 z 7