Alberto Moravia - Horalka
Transkript
Alberto Moravia - Horalka
Alberto Moravia - Horalka AUTOR: ALBERTO MORAVIA – vlastním jménem Alberto Pincherle – (28.11.1907 – 26.9.1990) – italský spisovatel, novinář a kritik – představitel italského neorealismu – r.1916 mu byla diagnostikována kostní tuberkulóza – 30.léta – boj s fašistickou cenzurou – pocházel z židovské rodiny – 2.sv.v. - téměř nemohl publikovat - byl na něj vydán zatykač - skrýval se mezi dělníky – poválečná literatura – spory s církví – hodně cestoval – Anglie, Francie, USA, Mexiko, Čína, SSSR – 1959 – 1962 – předseda Mezinárodního PEN klubu Dílo – téma úpadku rodiny, odcizení, krach lidských vztahů – nuda a její vliv na člověka – antifašistická tématika – na sklonku života – eroticky otevřená díla – ovlivněn neorealismem a surrealismem a S.Freudem – mnoho filmových adaptací – Římanka, r.1955, napsal i scénář, režie – Luigi Zampa, v hlavní roli Gina Lollobrigida - Horalka, r.1961, režie – Vittorio de Sica, v hlavní roli Sophia Loren OBSAH: – odehrává se v Itálii v letech 1943 - 1944 – Hlavní hrdinka, Cesira, pocházela z malé horské vesnice poblíž městečka Vallecorsa a už jako šestnáctiletá se provdala za mnohem staršího obchodníka z Říma. Ne že by toto manželství bylo právě šťastné a ne že by ji manžel nepodváděl, ale Cesira se o jeho zálety až do jeho smrti nestarala a věnovala se domácnosti, krámu a pak i dceři Rosettě. Když přišla 2.sv.v., přišla si jako obchodnice na slušné peníze tím, že prodávala mnoho zboží „pod pultem“. V létě 1944 však už nemohla vydržet častá bombardování a odjela i s dcerou na venkov, aby zde počkaly na konec války. Tehdy myslela, že válka skončí během dvou týdnů, ale ta měla trvat ještě celých devět měsíců. Cesira se chtěla dostat vlakem až do blízkosti své rodné vesnice, ale koleje byly rozbombardované a musela s dcerou vystoupit na půli cesty. Po cestě liduprázdnou krajinou objevily uprostřed pomerančovníkového sadu domek, ve kterém bydleli Concetta a Vincenzo se dvěma syny, kteří oba zběhli z války a schovávali se. Cesira a Rosetta tu několik týdnů zůstaly, ale cítily se tam příšerně, protože domek byl špinavý a plný štěnic. Když už to nemohly vydržet, utekly výš do hor. Útočiště našly v miniaturní vesničce Svatá Eufemie a zde zůstaly celou zimu a pak až do poloviny léta, kdy se konečně dočkaly osvobození. Celé nedočkavé došly dolů do Fondi, kde američtí vojáci rozdávali jídlo, ale zpět do Říma je ještě nepustili. Cesira už nechtěla zpět do hor, a tak se s dcerou vydala do svého rodiště. Vesnici však našly zcela vylidněnou. Chtěly se pomodlit v kostelíku, ale zde čekalo na Cesiru to nejhorší: vtrhli tam vojáci a Rosettu surově znásilnili (bylo jí 13 let). Na cestě zpět do Fondi je kus svezl jeden mladík náklaďákem. Jmenoval se Clorindo a nabídl, že se o obě postará. Tam se octly opět u Concetty, protože Clorindo byl kumpán jejích synů. Rosettu znásilnění tak změnilo, že jí nevadilo ani stát se milenkou ženatého Clorinda, když jí nabídl nové šaty a punčochy. Zanedlouho mohly konečně zpět do Říma. Vezl je tam Concettin syn Rosario. Ale na této cestě je čekala ještě jedna rána: jejich auto přepadli a Rosaria zastřelili. Díky tomuto dalšímu šoku si Rosetta uvědomila, jak hrozně se chovala a snad se i rozhodla se opět změnit k lepšímu. JAZYK, KOMPOZICE DÍLA: – – – – – – – – – – – – – – – neorealistický román z r.1957 detailní realistický popis výstižné charakteristiky válečná tématika psáno jako monolog hlavní postavy Cesiry, ich-forma lidový jazyk filmové prvky – detail, polodetail, panorama neorealistické prvky – drsnost života, ostrá sociální kritika, život obyčejných lidí hovorové i vulgární výrazy neurovnaná, záměrně „ledabylá“ větná skladba přímého vyprávění, zachovává základní polohu spisovné italštiny ale kolísá od Literárních obratů až k typicky Římské slovní zásobě a frazeologii bezprostřednost živé vyprávění rozsáhlé popisy metafory velké množsví postav LITERÁRNĚ – HISTORICKÝ KONTEXT: NEOREALISMUS – vznik na poč.20.st., vrchol v 50.letech v Itálii – autorem pojmu neorealismus je Antonio Gramsci – návrat k realismu – nejvíce se prosadil v Itálii – vše je pravdivě vylíčeno, hlavně každodenní život prostých lidí, hlavně venkovanů – dokumentárnost, hodnověrnost, kritičnost – syrové podání reality – kritika italského fašismu – snaha o morální obrození Itálie, reakce na fašismus – jednoduchý jazyk, lidová řeč – po 2.sv.v. Dochází v Itálii k těsnému propojení literatury a filmu – neorealismus ve filmu: Vittorio de Sica, Luchino Visconti, Federico Fellini, Roberto Rosselini – literatura: Moravia, Cesare Zavattini (scénář ke Zlodějům kol), Pier Paolo Pasolini (Darmošlapové) CHARAKTERISTIKA POSTAV: – Cesira – obchodnice, bojí se o dceru, nevzdělaná – Rosetta – proměna z nevinného „anděla“ na tvrdou ženu bez morálních závazků – Michel – velice vzdělaný, jediný přítel Cesiry a Rosetty ve Sv. Eufemii, nakonec je odvlečen Němci a zastřelen SYMBOLIKA, VÝZNAM: – ukazuje, jak válka mění psychiku lidí – protiválečná a protifašistická próza – poukazuje na prodejnost, násilí, bezcitnost, rozvrat morálky v době války