Panathénaje

Panathénaje
1
Panathénaje
Panathénaje, řecky Panathénaie jsou ve starověkém Řecku velké
athénské svátky na počest bohyně Athény. Podle dostupných pramenů
je k poctě bohyně Pallas Athény, patronky města, zavedl Théseus, syn
athénského krále Aigea. Znovu je obnovil athénský tyran Peisistratos
roku 566 př. n. l.
Běžci na černofigurové panathénajské váze kolem roku 530 př. n. l.
Velké Panathénaje
Velké Panathénaje (řecky Panathénaia ta megala) se konaly ve třetím
roce každé olympiády, trvaly 6 až 9 dní v měsíc hekatombaiónu, což je
červenec/srpen. Program byl pestrý, zaměřený na prokázání
všestranných tělesných i duševních zdatností. K poctě bohyně Athény
byly konány agóny (závody, zápasy, soutěže) múzické, zpěvné,
recitační a všechny druhy sportovních klání jako gymnická cvičení,
hippické závody (řecky hippikos agón, jízdní závod), závody triér
(válečných lodic s třemi řadami veslařů) či pyrrhiché soutěže (řecký
válečný tanec se zbraněmi za zpěvu bojových písní, který předváděli
efébové, „právě dospělí jinoši“). Závody byly v předvečer zahajovány
lampadédromií, pochodňovým během.
Zvláštností byla soutěž mezi rodovými fýlami (rodové kmeny žijící
pohromadě na určitém území tvořící samosprávnou jednotku), kdy
každá předváděla své nejkrásnější a nejstatečnější muže, kteří
představovali ideál kalokagathie (spojení tělesné krásy a duševní
ušlechtilosti v harmonické jednotě).
Panathénajská amfora s bohyní Athénou - malíř
Odměny pro vítěze byly vzácné - zlatý věnec, trojnožka nebo bohatě
Kleofradés, 490 př. n. l. - 480 př. n. l.
zdobená tzv. panathénajská amfora plná nejlepšího olivového oleje.
Vyvrcholením byl slavnostní průvod všech občanů, který vyšel od dipylské brány a přes celé město až na akropolis.
V něm na lodi na kolečkách byl vezen nový slavnostní peplos (řecky πέπλος, bohatě zdobené roucho utkané
vybranými athénskými dívkami, tvz. ergastinai) pro sochu bohyně Athény v Parthenónu. Slavnost byla ukončena
hekatombou (oběť velkého rozsahu, původně i sta volů) a pohoštěním.
Panathénaje
2
Malé Panathénaje
Malé Panathénaje (řecky Panathénaia ta míkra) se konaly v ostatních letech olympiády v délce dvou dnů. Byly
méně okázalé a skromnější.
Odraz v umění
• Sochař Feidiás zobrazil panathénajský průvod na vlysu
parthenónské celly.
Literatura
• Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
• Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie,
ISBN80-7234-287-8
• Löwe, Gerhard and Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
• Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
• Zamarovský, Vojtěch, Bohové a hrdinové antických bájí
Východní část parthenónského vlysu se
tkadlenami peplu, pentelský mramor, 445 – 435
př. n. l.
Zdroje článků a přispěvatelé
Zdroje článků a přispěvatelé
Panathénaje Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?oldid=6127283 Přispěvatelé: Evav, Jedudedek, Mercy
Zdroje obrázků, licence a přispěvatelé
Soubor:Greek vase with runners at the panathenaic games 530 bC.jpg Zdroj:
http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Greek_vase_with_runners_at_the_panathenaic_games_530_bC.jpg Licence: Creative Commons Attribution 2.5 Přispěvatelé: User:AlMare
Soubor:Panathenaic amphora Getty Villa 77.AE.9.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Panathenaic_amphora_Getty_Villa_77.AE.9.jpg Licence: Creative Commons
Attribution-Sharealike 2.0 Přispěvatelé: Bibi Saint-Pol, FlickreviewR, PatríciaR, Sailko, Shakko
Soubor:Egastinai frieze Louvre MR825.jpg Zdroj: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Soubor:Egastinai_frieze_Louvre_MR825.jpg Licence: Public Domain Přispěvatelé: User:Jastrow
Licence
Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
http:/ / creativecommons. org/ licenses/ by-sa/ 3. 0/
3