Lázně Kynžvart

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01)
A. NÁZEV OBCE
Lázně Kynžvart
Název části obce (ZSJ):
Mapa A: Území obce
Přehledová mapka
Kód části obce PRVK:
Název obce:
Kód obce (IČOB):
CZ041.3402.4105.0076.01
Lázně Kynžvart
07937 (554600)
Číslo ORP3 (ČSÚ):
Název ORP3:
4105 (4105)
Mariánské Lázně
Kód OPOU2 ČSÚ:
41051
Název OPOU2::
Mariánské Lázně
Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá.
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ)
Kód části obce PRVK:
CZ041.3402.4105.0076.0
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 13.2.2014
Název části obce:
Lázně Kynžvart
Kód části
obce PRVK:
IČOB obce
obce ÚIR:
07937
554600
Stránka 1 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01)
B. CHARAKTERISTIKA OBCE
B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
Město Lázně Kynžvart se nachází v jižní části Karlovarského kraje v blízkosti CHKO Slavkovský les, 5,5 km
severozápadně od Mariánských Lázní. Je zde charakteristická zástavba rodinných domů, rekreačních a lázeňských
objektů. Většina obyvatel města je zaměstnána u s.p. Lesy ČR Kladská, v Dětské lázeňské léčebně a Eutitu s.r.o.
Stará Voda. Obcí protéká Lipoltovský potok. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu II B stupně
přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Mariánské Lázně a zároveň v ochranném pásmu zdrojů přírodní
minerální vody Lázně Kynžvart.
Na území obce se nachází ochranná pásma (OP) 1. a 2. stupně vodních zdrojů Lazy, Lázně a Štola.
Na území obce se nachází pásmo ochrany prostředí mezi čistírnou odpadních vod a zástavbou ve vzdálenosti 250 m
od hranice čistírny.
B.2
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
Počet obyvatel:
Lázně Kynžvart
Počet trvale bydlících obyvatel
Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP)
2002
1 609
2005
1 618
2010
1 633
2015
1 649
20
20
20
20
1 629
1 638
1 653
1 669
Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel
Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP
Počet obyvatel
1 680
1 660
1 640
1 620
1 600
1 580
1 560
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
počet trvale bydlících obyvatel
počet obyvatel s ČOP
C. PODKLADY
„Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje“ z roku 2007 zpracovaný firmou Hydroprojekt CZ a.s.
Provozní řád vodovodu Lázně Kynžvart (11/2009)
Provozní řád stokové sítě Lázně Kynžvart – Stará Voda (11/2010)
Kanalizační řád veřejné stokové sítě Lázně Kynžvart (6/2004)
Provozní řád ČOV Lázně Kynžvart (9/2011)
Jímací území Lázně Kynžvart – revize ochranných pásem, hydrogeologický posudek (8/2007)
GIS CHEVAK Cheb, a.s.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 13.2.2014
Stránka 2 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01)
D. VODOVODY
D.1
POTŘEBA VODY Z BILANCE
Základní parametry:
Ozn.:
Rok:
Jednotky:
Nz
obyvatel
2002
1612
Voda vyrobená celkem
VVR
tis.m3/r
94
92
95
98
Voda fakturovaná celkem
VFC
tis.m3/r
90
87
89
92
Počet všech zásobených obyvatel
Voda fakturovaná pro obyvatele
VFD
tis.m3/r
Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva
Qs,d
l/(os.den)
Spec. potř. fakt. vody
2005
1616
2010
1624
2015
1632
57
55
57
59
96,9
93,2
96,2
99
Qs
l/(os.den)
153
147,5
150,1
154,4
Qs,v
l/(os.den)
159,8
156
160,3
164,5
Průměrná denní potřeba
Qp
m3/d
257,5
252,1
260,3
268,5
Max. denní potřeba
Qd
m3/d
360,5
352,9
364,4
375,9
Spec. potř. vody vyrobené
Obec: Lázně Kynžvart
Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci
Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku
Legenda: Vodovody
Čerpací stanice
Úpravny vody
stávající
stávající
stávající
navrhované
navržená
navržená
rekonstrukce
rekonstrukce
rekonstrukce
Vodojem věžový
Vodojem zemní
Studna, vrt
ATS
stávající
stávající
stávající
stávající
rekonstrukce
navržený
navržená
navržená
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 13.2.2014
Stránka 3 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01)
Lázně Kynžvart
Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel
Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP
1 680
Počet obyvatel
1 660
1 640
1 620
1 600
1 580
1 560
1 540
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
počet zásobených trvale bydlících
počet zásobených s ČOP
počet obyvatel celkem
Lázně Kynžvart
Graf D1.2: Specifická potřeba vody
Specifická potřeba vody [l/os.r]
[l/os.r]
200
150
100
50
0
2002 2003
2004 2005 2006
fakturované vody
2007 2008 2009 2010
vody vyrobené
2011 2012 2013
2014 2015
fakturované vody obyvatelstva
Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby
Druh investice
[mil. Kč/r]:
Rok:
2003
0
2004
0
2005
0
2006
0
2007
0
2008
3,76
2009
0
2010
0
2011
0
2012
0
2013
0
2014
0
2015
0
rekon. řadů
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
rekon. ostatní
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem [mil.Kč
0
0
0
0
0
3,76
0
0
0
0
0
0
0
nové investice
Lázně Kynžvart
Graf D1.4: Vodovody - investice
Investiční náklady [mil. Kč/r]
Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]
4,0
3,5
3,0
2,5
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0
2004
2003
2005
nové investice [mil.Kč/r]
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 13.2.2014
2006
2007
2009
2008
2010
rekonstrukce řadů [mil.Kč/r]
2011
2013
2012
2014
2015
rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]
Stránka 4 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01)
D.2
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Město Lázně Kynžvart (630 - 712 m n.m.) je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu Většinovým
vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé řady provozované CHEVAK Cheb,
a.s. vlastní soukromé firmy. Celková délka vodovodního potrubí na území obce je 16 364 m. Celkem je na vodovod
napojeno 273 ks přípojek v délce 2 596 m.
Vodovod byl postaven v letech 1932 - 1933, v poválečných letech byla rozvodná síť rozšířena o několik nových řadů,
do provozu byl uveden nový zdroj (odběr vody ze štoly opuštěného důlního díla) včetně úpravny vody.
Do města je v současné době dodávaná voda ze třech zdrojů :
1) prameniště Lazy
2) prameniště Lázně
3) zdroj štola
1) prameniště Lazy
Jedná se o prameniště situované severně od města, které je tvořeno šesti jímacími zářezy a čtyřmi sběrnými
šachtami. Voda ze zářezů a šachet je vedena svodným řadem do odkyselovací stanice. Odtud je voda gravitačně
přivedena do vodojemu Lazy 100 m3 (750,85/747,8 m n.m.) a gravitací pokračuje do vodojemu Špičák 2x250 m3
(704,1/700,8 m n.m.). Průměrná vydatnost prameniště Lazy je 1,2 l/s (r. 2012-2013).
2) prameniště Lázně
Jedná se o prameniště situované v lese, které je tvořeno sedmi jímacími zářezy a pěti sběrnými šachtami. Voda ze
zářezů a šachet je vedena několika svodnými řady do odkyselovací stanice. Odtud je voda gravitačně přivedena do
vodojemu Lázně 100 m3 (780,15/777,1 m n.m.).
Průměrná vydatnost prameniště Lázně je 2,7 l/s (r. 2012-2013).
3) štola Zdrojem vody je štola se systémem vyrubaných důlních chodeb. Ve štole je umístěn výtokový objekt, na
který je napojen přiváděcí řad do objektu akumulace a úpravy vody.
Průměrné množství vody odtékající ze štoly je cca 3 l/s.
Objekt akumulace a úpravy vody byl vybudován v roce 1969 s kapacitou 5 l/s.
Technologie úpravy vody umožňuje: provzdušnění vody, oxidační chloraci, filtraci a akumulaci upravené vody.
Surová voda je přiváděna do provzdušňovací komory, kde dochází k vyloučení převážného podílu agresivního oxidu
uhličitého a k oxidaci solí železa, případně manganu vzdušným kyslíkem. Pod mezidnem provzdušňovací komory se
voda shromažďuje v akumulační jímce, kam je dávkován roztok chlornanu sodného k dezinfekci vody. Z jímky je
voda odváděna na dva otevřené rychlofiltry s náplní z křemičitého písku. Filtrovaná voda je přivedena do akumulační
nádrže 1x50 m3 (785,5/783,1 m n.m.). Upravená voda je svedena gravitací přes přerušovací komoru 1 m3 (-/767,5
m n.m.) do spotřebiště vysokého tlakového pásma. Na některých objektech vodovodu (ve vodojemech) se provádí
kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu sodného.
Zásobovaná oblast Lázní Kynžvart je rozdělena do 3 tlakových pásem :
Tlakové pásmo Lazy
Tlakové pásmo Lázně
Tlakové pásmo Špičák
Pásmo Lazy č. 78
Jedná se o nejvýše položené pásmo s nejmenším počtem napojených odběratelů. Je ovládáno vodojemem Lazy.
Zásobuje objekty po ulici Kostelní tj. pouze ulici Pod Špičákem. V případě havárie přívodního řadu z vodojemu do
pásma není možné zajistit náhradní dodávku vody z jiného tlakového pásma. Naopak je možné předávat vodu do
pásma Špičák přes řadové šoupě v Kostelní ulici. Délka pásma je 500 m, průměr potrubí DN 80 až DN 125.
Pásmo Lázně č. 69
Tlakové pásmo ovládá vodojem Lázně a šachta Pramenská. Voda do pásma je dodávána z prameniště Lázně nebo
z objektu úpravy vody vodního zdroje Štola. Dodávku vody do pásma z těchto zdrojů řídí dispečink skupinového
vodovodu Mariánské Lázně. Pásmo zásobuje vodou hlavně lázeňskou část města tj. ulici Lázeňskou a ulici K
pramenům. Přebytek vody z prameniště Lázně je předáván do vodojemu Špičák přes šachtu Pramenská. Z pásma
je možné v případě mimořádných událostí předávat vodu do pásma Špičák přes řadové šoupě v ulici K pramenům.
Délka pásma je cca. 1800 m, průměr potrubí DN 80 až DN 100. Rozsah hydrostatického tlaku v pásmu je 0,25 – 0,6
MPa.
pásmo Špičák č.77
Tlakové pásmo ovládá vodojem Špičák. Voda do pásma je dodávána přes tento vodojem z prameniště Lazy, Lázně
a je v případě nedostatku vody doplňováno vodou z objektu úpravy vody vodního zdroje Štola. Zásobuje prakticky
celé město Lázně Kynžvart kromě čtyř ulic pásem Lázně a Lazy. Pásmo bylo zřízeno při stavbě vodojemu Špičák v
roce 1994. V případě mimořádné události je možné pásmo doplňovat vodou z pásma Lazy nebo Lázně přes řadová
šoupata. Průměr potrubí vodovodních řadů se pohybuje od DN 50 do DN 225. Rozsah hydrostatického tlaku v
pásmu je 0,25 – 0,7 MPa.
Na tlakové pásmo Špičák vodovodu Lázně Kynžvart je napojen propojovací řad, kterým lze v případě výjimečných
provozních stavů odebírat vodu přes automatickou tlakovou stanici z vodovodu obce Stará Voda, který je součástí
skupinového vodovodu Mariánské Lázně.
D.3
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
V současném systému zásobování vodou se v budoucnu neplánují žádné změny.
D.4
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 13.2.2014
Stránka 5 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01)
ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele
cisternami ze zdroje Nebanice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.
Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro
zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 13.2.2014
Stránka 6 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01)
E. KANALIZACE A ČOV
E.1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Rok:
Základní parametry:
Ozn.:
Jednotky:
Počet všech obyv. napoj. na kanal.
Nk
obyvatel
2002
1152
2005
1160
2010
1170
2015
1669
Počet obyv. napojených na ČOV
Ncov
obyvatel
1152
1160
1170
1669
Spec. produkce odp. vod obyv.
Qov
l/(os.den)
129
128
128
120
Produkce odpadních vod
Mov
m3/den
276,8
277,1
280,6
291
Obec: Lázně Kynžvart
Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci
Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory
Legenda: Kanalizace
ČOV
Čerpací stanice
stávající
stávající
stávající
navrhovaná
navrhované
navrhované
rekonstrukce
rekonstrukce
rekonstrukce
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 13.2.2014
Aglomerace
hranice
aglomerací
kanalizace
Stránka 7 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01)
Lázně Kynžvart
Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci
Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci
2 000
Počet obyvatel
1 500
1 000
500
0
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
počet napojených trvale bydlících
počet napojených s ČOP
počet obyvatel celkem
Lázně Kynžvart
Graf E1.2: Produkce odpadních vod
140
295,0
120
290,0
100
285,0
80
Denní produkce [m3/den]
Specifická produkce
[l/(os.den)]
Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den]
280,0
60
40
275,0
20
270,0
0
265,0
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015
specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo
produkce odpadních vod
Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby
Druh investice
[mil. Kč/r]:
Rok:
2003
0
2004
0
2005
0
2006
0
2007
0
2008
0
2009
0
2010
0
2011
15
2012
15
2013
0
2014
0
2015
0
rek.stok.sítě
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
rekon. ostatní
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem [mil.Kč
0
0
0
0
0
0
0
0
15
15
0
0
0
nové investice
Lázně Kynžvart
Graf E1.4: Kanalizace - investice
Investiční náklady [mil. Kč/r]
Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]
16,0
14,0
12,0
10,0
8,0
6,0
4,0
2,0
0,0
2007
2003
2004
nové investice [mil.Kč/r]
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 13.2.2014
2005
2006
2012
2008
2009
rekonstrukce stok. sítě [mil.Kč/r]
2010
2011
2014
2013
2015
rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]
Stránka 8 z 9
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Lázně Kynžvart (karta obce: CZ041_0076_01)
E.2
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
Ve městě Lázně Kynžvart je k odvádění odpadních a splaškových vod využívána jednotná, zčásti oddílná kanalizační
síť zaústěná do městskou ČOV v majetku a provozu CHEVAK Cheb a.s. Odpadní vody od části obyvatel jsou
zachycovány v bezodtokých jímkách, odkud se vyvážejí na ČOV Mariánské Lázně.
Původní stoková síť ve městě byla budována postupně v letech 1920-25 pro odvádění předčištěných splaškových,
dešťových a povrchových vod z intravilánu obce a byla zakončena deseti výustmi. V letech 1958-64 byla provedena
rekonstrukce kmenových stok A a B.
V roce 1986 byla zahájena rozsáhlá výstavba kanalizační sítě a městské čistírny odpadních vod. Bylo vybudováno
celkem 7091,0 m nové kanalizace v profilech 300-800 mm převážně z kameniny. Na novou síť byly přepojeny části
funkčních stok původní kanalizace. Výstavba byla dokončena v roce 1992.
Ve třech lokalitách byla zachována již dříve vybudovaná oddílná stoková síť. Jedná se o dvě lokality u bytových
panelových domů, tam byla oddílná stoková síť vybudována při jejich výstavbě a dále ve Slunečné ulici, kde byla
oddílná stoková síť vybudována pro výstavbu rodinných domů. V těchto lokalitách byly na jednotnou stokovou síť
přepojeny pouze stoky splaškové kanalizace.
Základem stokové sítě jsou kmenové stoky A, B, C a D. Stoka A odvádí vody ze západní a severní části města, z
území které je zastavěno převážně bytovými domy a objekty občanské vybavenosti. Stoka A končí na čistírně
odpadních vod Lázně Kynžvart. Stoky B a C odvádí vody z jižní části města. Stoka D prochází středem města a dále
do východní části města, do ulice Lázeňské. V této části je nachází lázeňské domy včetně dalších objektů, které
slouží pro lázeňství např. prádelna, bazén, kuchyně.
Do přítoku ČOV Lázně Kynžvart je dále napojen výtlačný řad tlakové kanalizace přivádějící splaškové odpadní vody z
obce Stará Voda.
Většinovým vlastníkem a provozovatelem kanalizace v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Některé stoky vlastní soukromé
subjekty a provozuje CHEVAK Cheb, a.s.
Celková délka kanalizace v obci je 11 660 m. Celkem je na kanalizaci připojeno 298 ks přípojek v délce 2 352 m.
Pro čištění odpadních vod byla vybudována čistírna odpadních vod typu oxidační příkop s kapacitními parametry Q =
880 m3/d (EO=2534) a 152 kg BSK5/den, která pracuje na principu dlouhodobé aktivace se současnou aerobní
stabilizací kalu, bez primární sedimentace. Odpadní vody jsou na čistírnu přiváděny přes dešťové oddělovače, jejichž
úkolem je zabránit přetěžování čistírny v době dešťů. Část z těchto oddělených přívalových vod je zachycována v
dešťové zdrži o objemu 70 m3, odkud jsou po snížení průtoků opětovně vráceny na čistírnu. Odlehčené odpadní
vody jsou přiváděny na mechanický stupeň čistírny tvořený strojně stíranými pákovými česlemi typu „ C “ (DORR)
šířky 60 cm se světlostí průlin 20 mm a vertikálním lapákem písku LPV 1200. Mechanicky předčištěné odpadní vody
přitékají přes rozdělovací šachtu do aktivačních nádrží čistírny, které jsou členěny do dvou shodných linek. Každá z
těchto linek je tvořena aktivační nádrží o objemu 418 m3. Kyslík je do aktivační směsi dodáván dvojicí hřebenových
bubnů (v každé nádrži), které současně uvádějí vodu v nádrži do cirkulace. Aktivační směs potom odtéká přes
regulační šachtu do jediné kruhové dosazovací nádrže (průměr nádrže - 10 m, účinný objem nádrže - 186,92 m3,
účinná plocha nádrže - 68,59 m2). Vyčištěné odpadní vody jsou vypouštěny do Rašelinného potoka. Přebytečný kal
je přečerpáván do zahušťovací a uskladňovací nádrže - typová Vítkovická nádrž ze smaltovaných plechů - o objemu
369 m3 (průměr 8,5 m, výška 7 m). Zahuštěný kal se odváží k odvodnění na ČOV Mariánské Lázně. Kalová voda se
vrací zpět do aktivačních nádrží.
E.3
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
Ve městě navrhujeme rekonstrukci technologie čistírny odpadních vod. Cílem je modernizace a intenzifikace
technologické linky ČOV a dosažení snížení koncentrace nutrientů (dusíku a fosforu) ve vyčištěné odpadní vodě.
Stávající septiky budou do roku 2015 zrušeny a odpadní vody z objektů budou připojeny na stávající splaškovou
kanalizaci a odvedeny na místní ČOV.
AKTUALIZACE - poznámky:
Datum
aktualizace:
Popis:
31.12.2013
aktuální stav 2013
20.8.2004
PRVK - základní verze, srpen 2004, Hydroprojekt CZ a.s.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 13.2.2014
Stránka 9 z 9