Františkovy Lázně

Komentáře

Transkript

Františkovy Lázně
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Františkovy Lázně (karta obce: CZ041_0007_01)
A. NÁZEV OBCE
Františkovy Lázně
Obsahuje části obcí: Františkovy Lázně, Horní Lomany, Slatina, Dolní Lomany
Název části obce (ZSJ):
Mapa A: Území obce
Přehledová mapka
Kód části obce PRVK:
Název obce:
Kód obce (IČOB):
CZ041.3402.4102.0007.01
Františkovy Lázně
03464 (554529)
Číslo ORP3 (ČSÚ):
Název ORP3:
4102 (4102)
Cheb
Kód OPOU2 ČSÚ:
41021
Název OPOU2::
Cheb
Pozn: Přehledové mapky prezentují území celé obce, do které dotčená část obce spadá.
A.1
Značení dotčených částí obce (ZSJ)
Kód části obce PRVK:
Název části obce:
Kód části
obce PRVK:
IČOB obce
obce ÚIR:
CZ041.3402.4102.0007.0
Františkovy Lázně
03464
554529
CZ041.3402.4102.0007.0
Dolní Lomany
40551
554529
CZ041.3402.4102.0007.0
Horní Lomany
03465
554529
CZ041.3402.4102.0007.0
Slatina
03468
554529
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 25.1.2016
Stránka 1 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Františkovy Lázně (karta obce: CZ041_0007_01)
B. CHARAKTERISTIKA OBCE
B.1
ZÁKLADNÍ INFORMACE O OBCI (části obce - ZSJ)
Františkovy Lázně (obsahuje části obcí: Františkovy Lázně, Horní Lomany, Slatina, Dolní Lomany)
Město se nachází v ašském výběžku nejzápadnější části České republiky. Na východě hraničí s Bad Brambachem a
Bad Elsterem v Sasku a na západě se Selbem v Bavorsku. Otevřením hraničního přechodu Aš - Selb v roce 1990
došlo k prudkému nárůstu automobilové dopravy, proto byl vybudován silniční obchvat města. Městem protéká
Slatinný potok a Lomanský potok. Část řešeného území se nachází v ochranném pásmu I A stupně přírodních
léčivých zdrojů lázeňského místa Františkovy Lázně.
B.2
DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ
Počet obyvatel:
Františkovy Lázně, Horní Lomany, Slatina, Dolní Lomany
Počet trvale bydlících obyvatel
2002
4 854
2005
4 881
2010
4 928
2015
5 101
92
92
92
174
4 946
4 973
5 020
5 275
Počet osob s časově omezeným pobytem (ČOP)
Graf B2.1: Vývoj počtu obyvatel
Počet obyvatel
Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP
5 400
5 300
5 200
5 100
5 000
4 900
4 800
4 700
4 600
2002
2004
2006
počet trvale bydlících obyvatel
2008
2010
2012
2014
2020
2030
počet obyvatel s ČOP
C. PODKLADY
„Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje“ z roku 2010 zpracovaný firmou Hydroprojekt CZ a.s.
Provozní řád Nebanického skupinového vodovodu – směr Cheb, Frant. Lázně, VDJ Antonínova Výšina (5/2011)
Provozní řád vodovodu Františkovy Lázně (4/2010)
Kanalizační řád Františkovy Lázně (8/2007)
Provozní řád stokové sítě Cheb – Františkovy Lázně – Komorní Dvůr (11/2011)
GIS CHEVAK Cheb, a.s.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 25.1.2016
Stránka 2 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Františkovy Lázně (karta obce: CZ041_0007_01)
D. VODOVODY
D.1
POTŘEBA VODY Z BILANCE
Základní parametry:
Ozn.:
Rok:
Jednotky:
Nz
obyvatel
2002
4854
Voda vyrobená celkem
VVR
tis.m3/r
913
945
1011
473,2
Voda fakturovaná celkem
VFC
tis.m3/r
642
663
725
470,3
Počet všech zásobených obyvatel
2005
4881
2010
4928
2015
5170
Voda fakturovaná pro obyvatele
VFD
tis.m3/r
236
227
237
175,2
Spec. potř. fakt. vody obyvatelstva
Qs,d
l/(os.den)
133,2
127,4
131,8
92,9
Spec. potř. fakt. vody
Qs
l/(os.den)
362,4
372,1
403,1
249,2
Qs,v
l/(os.den)
515,3
530,4
562,1
250,8
Průměrná denní potřeba
Qp
m3/d
2501,4
2589
2769,9
1296,6
Max. denní potřeba
Qd
m3/d
3501,9
3624,7
3877,8
1750,4
Spec. potř. vody vyrobené
Obec: Františkovy Lázně
Mapa D1: Vodovody - rozvody v obci
Trasování sítí, lokalizace vodojemů, zdrojů, ATS, ČS, ÚV, redukcí tlaku
Legenda: Vodovody
Čerpací stanice
Úpravny vody
stávající
stávající
stávající
navrhované
navržená
navržená
rekonstrukce
rekonstrukce
rekonstrukce
Vodojem věžový
Vodojem zemní
Studna, vrt
ATS
stávající
stávající
stávající
stávající
rekonstrukce
navržený
navržená
navržená
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 25.1.2016
Stránka 3 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Františkovy Lázně (karta obce: CZ041_0007_01)
Františkovy Lázně
Graf D1.1: Počet zásobených obyvatel
Počet obyvatel
Celkový počet zásobovaných trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP
5 400
5 300
5 200
5 100
5 000
4 900
4 800
4 700
4 600
2002
2004
2006
2008
počet zásobených trvale bydlících
2010
2012
2014
počet zásobených s ČOP
2020
2030
počet obyvatel celkem
Františkovy Lázně
Graf D1.2: Specifická potřeba vody
Specifická potřeba vody [l/os.r]
[l/os.r]
700
600
500
400
300
200
100
0
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2020 2025 2030
fakturované vody
vody vyrobené
fakturované vody obyvatelstva
Tab. D.1.3: Vodovody - časový přehled výstavby
Druh investice
[mil. Kč/r]:
Rok:
2003
0
2004
0
2005
0
2006
0
2007
0
2008
0,74
2009
0,74
2010
0,74
2011
0
2012
0
2013
0
2014
0
2015
0
rekon. řadů
0
0
0
0
0
1,16
1,16
1,16
0
0
0
0
0
rekon. ostatní
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem [mil.Kč
0
0
0
0
0
1,9
1,9
1,9
0
0
0
0
0
nové investice
Františkovy Lázně
Graf D1.4: Vodovody - investice
Investiční náklady [mil. Kč/r]
Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]
2,0
1,5
1,0
0,5
0,0
2004 2003 2005 2006 2007 2009 2008 2010 2011 2013 2012 2014 2015 2020 2025 2030
nové investice [mil.Kč/r]
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 25.1.2016
rekonstrukce řadů [mil.Kč/r]
rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]
Stránka 4 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Františkovy Lázně (karta obce: CZ041_0007_01)
D.2
POPIS SOUČASNÉHO ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
Město Františkovy Lázně (435 - 467 m n.m.) je zásobeno pitnou vodou z vodovodu pro veřejnou potřebu, CHEVAK
Cheb a.s.
Pitná voda je do města dodávána ze skupinového vodovodu Nebanice ze tří směrů:
1) přímo z ÚV Nebanice výtlačným řadem DN 300
2) gravitací přepouštěním z vodojemu Ján u Chebu řadem DN 600
3) z přivaděče DN 150 VDJ Antonínova Výšina - Milhostov
1) Z ÚV Nebanice se voda přivádí řadem DN 300 do vodovodní sítě ve Františkových Lázních nebo až do vodojemu
Antonínova výšina 1x2000 m3 + 1x3000 m3 (490,7/485,7 m n.m.), ze kterého se město gravitačně zásobuje vodou.
Z výtlačného řadu DN 300 se dále zásobují vodou místní části obce Cheb: Jindřichov, Tršnice, Střížov a Františkovy
Lázně – Dlouhé Mosty.
2) Z ÚV Nebanice se také přivádí dvěma řady DN 700 a DN 400 do vodojemu Ján 2x3000 m3 (511,35/506,35 m
n.m.) + 1x10000 m3 (511,5/506,5 m n.m.) pro zásobení Chebu. Odtud se voda dá gravitačně přepouštět přiváděcím
řadem DN 600 do vodojemu Antonínova výšina 1x2000 m3 + 1x3000 m3 (490,7/485,7 m n.m.), ze kterého se město
gravitačně zásobuje vodou. Z tohoto přivaděče je přípojkou napojena výtopna Františkovy Lázně.
3) Na přivaděči DN 600 z vodojemu Ján do vodojemu Antonínova Výšina je na přítoku do vodojemu vyvedena
odbočka s redukčním ventilem s řízeným vyšším tlakem. Na tuto odbočku je napojen gravitační přivaděč DN 150,
kterým je zásobována obec Františkovy Lázně, k.ú. Horní Lomany. Na přivaděči je dále vybudována automatická
tlaková stanice. Tato stanice je v běžném provozu vypnuta, zapíná se pouze v případě poruch. Řadem DN 150 je
voda dále dodávána do vodovodu obce Milhostov. Na tento řad jsou napojeny obce Františkovy Lázně – místní část
Žírovice a obec Třebeň včetně místní části Nový Drahov a Dvorek.
Na vodojemech Ján a Antonínova Výšina se provádí kontinuální chemická dezinfekce vody roztokem chlornanu
sodného.
Většinovým vlastníkem a provozovatelem vodovodu v obci je CHEVAK Cheb, a.s. Celková délka vodovodního
potrubí na území obce Františkovy Lázně je 26,9 km. Celkem je na vodovod napojeno cca 960 ks přípojek v délce
14,8 km.
Zdroje vody pro skupinový vodovod Nebanice
Úpravna vody Nebanice využívá podzemní vody z prameniště Nebanice rozdělené na Nebanice I a Nebanice II.
Prameniště je tvořeno soustavou vrtů a sběrných studní.
Prameniště Nebanice I
Bylo vystavěno v padesátých letech spolu s úpravnou vody. Kapacita prameniště byla stanovena na 200 l/s.
Prameniště je tvořeno celkem sedmi studnami S1 - S6 a KW30, do kterých je přiváděna voda násoskovými řady. Na
pravém břehu Ohře mezi obcemi Cheb – místní část Loužek a Kynšperk nad Ohří je umístěna část prameniště
tvořená studnami S1, S2, S3, S5 a S6, ze kterého je voda čerpána výtlačným řadem do vodojemu surové vody
2×1650 m3 (451,37/336,2 m n.m.). Zbývající studna S4 a vrt KW30 jsou umístěny severozápadně od úpravny vody.
Vodu z nich je možné čerpat přímo na přítok do úpravny vody. Případně je možné čerpat vodu ze studny S4 do
vodojemu surové vody.
Prameniště Nebanice II
Prameniště se nachází mezi Jesenickou přehradou a lokalitou Obilná podél levobřežní části Odravského potoka.
(Dříve bylo označováno jako prameniště Obilná). Každý vrt je umístěn ve stavebním objektu čerpací stanice. Vrty v
čerpací stanici č.7 a 9 jsou umístěny v jednopodlažní přízemní budově. Vrt č. 8 je ukončen v suterénu čerpací
stanice. Voda je čerpána z vrtů a přiváděna výtlačným řadem na přítok do úpravny vody spolu s KW 30 a S4
samostatným nátokem. Z provozního odzkoušení provozovatelem v prosinci 1996 vyplývá reálný výkon prameniště
cca 60 l/s.
Prameniště Jesenice
V prostoru jižně od prameniště Nebanice II směrem k hrázi přehrady, na pravém břehu jsou umístěny další tři vrty,
které se označují jako prameniště Jesenice. Kapacita prameniště je podle hydrogeologického průzkumu cca 165 l/s.
Kvalita vody z jednotlivých vrtů je poměrně dobrá. Prameniště je uvažováno jako rezerva do budoucnosti. Vrty byly
zničeny neznámým subjektem. V budoucnu je možné je obnovit a využít.
Nebanický skupinový vodovod je zásoben dalšími podzemními zdroji, které nejsou upravovány na ÚV Nebanice.
Jedná se o zdroje: Jindřichov, Štítary, Krásná a Schönberg. Dále zdroje Bavory a Milhostov, které slouží jako záložní.
Vrt Jindřichov
Jedná se o artézský vrt o vydatnosti Qprům 8,74 l/s, Qmax= 10,94 l/s, který je připojen na výtlačný řad DN 700 z ÚV
Nebanice do vodojemu Ján 2´3000 m3 (511,35/506,35 m n.m.) + 1´10 000 m3 (511,5/506,5 m n.m.). Vrt Jindřichov
je 220 m hluboký s přetokem 1,8 m nad úrovní terénu, ze které naplňuje malou akumulaci. Z akumulace je voda
čerpána do výtlačného řadu DN 700. Bakteriologická kvalita vody je trvale vyhovující, dezinfekce chlornanem
sodným se proto neprovádí. K odstranění CO2 a Rn z vody je v ČS osazena technologie mechanického odkyselení a
odradonování na 2 stripovacích kolonách. K dalšímu snížení koncentrace zbytkového agresívního oxidu uhličitého
(odkyselení) je do přítokového potrubí akumulační jímky dávkován roztok hydroxidu sodného.
Prameniště Milhostov
Kapacita prameniště je Qprům= 6,3 l/s, Qmax= 6,9 l/s. Z prameniště je voda gravitačně svedena do akumulace vody
1´200 m3 (433,0/431,0 m n.m.) u čerpací stanice Milhostov. Z důvodu nevyhovující kvality zdroje (dusičnany) je tento
zdroj odstaven a slouží pouze jako záložní. Systém je upraven pro zpětné zásobení z vodojemu Antonínova Výšina.
Technologie ÚV Nebanice
Úpravna vody Nebanice byla postavena v padesátých letech a postupně byla uvedena do provozu v období let 195764. Počátkem devadesátých let byla zahájena I.etapa rekonstrukce, v jejímž rámci byl rozšířen zdroj o nové
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 25.1.2016
Stránka 5 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Františkovy Lázně (karta obce: CZ041_0007_01)
prameniště Nebanice II (Obilná) a o výtlačný řad DN 700 z ÚV na vodojem Ján v Chebu. Z důvodů velkých poklesů
odběrů pitné vody ve spotřebišti v 90. letech byla přehodnocena původní kapacita úpravny a v r. 1998 bylo
přistoupeno k rekonstrukci úpravny vody zahájené modelovým provozem nové technologie v r. 1997. Rekonstrukce
probíhala v letech 2000 – 2002. Při rekonstrukci úpravny vody Nebanice byly použity poprvé v rámci České
republiky netradiční technologie - biologické odbourání železa a manganu biocenózou železitých a manganových
bakterií v pískovém loži tlakového filtru, po předchozím odstranění oxidu uhličitého na aeračních věžích.
Surová voda pro úpravnu vody Nebanice má zcela ojedinělou kvalitu vody nejen v poměrech České republiky, ale i v
poměrech evropských. Zdroje lze rozdělit podle polohy a kvality do dvou skupin. Studny původního prameniště s
vysokými obsahy železa s maximy až 10 mg/l a manganu až 1,5 mg/l, některé z nich s obsahem CO2 až 400 mg/l a
vrty z lokality k.ú. Obilná. Tyto zdroje ve srovnání s původními mají nižší obsahy CO2, Fe i Mn v koncentracích cca
40 mg/l CO2, do 5 mg/l Fe a do 0,7 mg/l Mn. Na rozdíl od původních zdrojů obsahují sirovodík a nejsou ovlivněny
povrchovou vodou z řeky Odravy.
Prvním stupněm úpravy vody, na který je přivedena směs surové vody je aerace. Zde dochází k odstranění
přebytečného oxidu uhličitého. Na technologickém stupni tlakové filtrace je voda zbavena pevných látek a v důsledku
působení biocenózy železitých a manganových bakterií zejména pak produktů oxidace železa a manganu. Dalším
stupněm je otevřená filtrace s vápencovou náplní. Funkcí otevřené filtrace je za normálního provozu stabilizace
upravené vody a další odstranění pevných látek. Pro případný havarijní provoz, lze provozovat otevřenou filtraci bez
předchozí úpravy surové vody na tlakových filtrech jako jednostupňovou chemickou úpravnu po aeraci s
nadávkováním manganistanu draselného a hydroxidu sodného. Pro fázi zapracování tlakové filtrace nebo pro
případné zvýšení účinnosti odstraňování manganu je určeno dávkování manganistanu draselného. Pro zvýšení pH
se před tlakovou filtraci nebo před otevřenou filtraci z důvodu lepší separace manganu dávkuje roztok hydroxidu
sodného. Třetí možnost dávkování za filtraci II je z důvodu stabilizace upravené vody. Pro dezinfekci vody je
dávkován plynný chlor. Dávkování je možno provádět do pěti dávkovacích míst, dle potřeb provozu. Do staré a nové
akumulace upravené vody a do tří výtlaků do spotřebiště (DN 700 a DN 400 do Chebu a DN 300 do Františkových
Lázní). Dávka chloru je cca 1 mg/l. Zkapalněný chlor je skladován v ocelových sudech a je dávkován vakuovými
chlorátory. Regulace je zajištěna dvěma regulačními jednotkami od průtoku do akumulací a třemi regulačními
jednotkami na výtlacích od průtoku se zpětnou vazbou od zbytkového chloru. Kalové hospodářství sestává ze tří
sedimentačních nádrží, ve kterých po nadávkování roztoku chloridu železitého dochází k odsazení kalu z pracích vod
filtrace I a II. Odsazená voda je po sedimentaci vypouštěna do toku a kal je přečerpán na kalová pole v areálu
úpravny.
D.3
ROZVOJ VODOVODŮ VE VÝHLEDOVÉM OBDOBÍ
V souladu s ÚP Františkovy Lázně je uvažováno s dostavbou vodovodní sítě obce.
D.4
NOUZOVÉ ZÁSOBOVÁNÍ PITNOU VODOU
ZA KRIZOVÉ SITUACE (jako podklad pro krizový plán obce nebo kraje)
Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele
cisternami ze zdroje Jindřichov. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou.
Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro
zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 25.1.2016
Stránka 6 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Františkovy Lázně (karta obce: CZ041_0007_01)
E. KANALIZACE A ČOV
E.1
ZÁKLADNÍ ÚDAJE
Rok:
Základní parametry:
Ozn.:
Jednotky:
Počet všech obyv. napoj. na kanal.
Nk
obyvatel
2002
4799
2005
4973
2010
5020
2015
5275
Počet obyv. napojených na ČOV
Ncov
obyvatel
4799
4973
5020
5275
Spec. produkce odp. vod obyv.
Qov
l/(os.den)
134
131
133
115
Produkce odpadních vod
Mov
m3/den
1769
1749,9
1788,7
1645,9
Obec: Františkovy Lázně
Mapa E1: Kanalizace - rozvody v obci
Trasování sítí, lokalizace ČOV, ČS, výústě, odlehčovací komory
Legenda: Kanalizace
ČOV
Čerpací stanice
stávající
stávající
stávající
navrhovaná
navrhované
navrhované
rekonstrukce
rekonstrukce
rekonstrukce
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 25.1.2016
Aglomerace
hranice
aglomerací
kanalizace
Stránka 7 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Františkovy Lázně (karta obce: CZ041_0007_01)
Františkovy Lázně
Graf E1.1: Počet obyvatel napojených na kanalizaci
Celkový počet trvale bydlících obyvatel a obyvatel s ČOP napojených na kanalizaci
5 400
Počet obyvatel
5 200
5 000
4 800
4 600
4 400
2002
2004
2006
2008
počet napojených trvale bydlících
2010
2012
2014
počet napojených s ČOP
2020
2030
počet obyvatel celkem
Františkovy Lázně
Graf E1.2: Produkce odpadních vod
1 850,0
1 800,0
1 750,0
1 700,0
1 650,0
1 600,0
1 550,0
Denní produkce [m3/den]
160
140
120
100
80
60
40
20
0
20
02
20
03
20
04
20
05
20
06
20
07
20
08
20
09
20
10
20
11
20
12
20
13
20
14
20
15
20
20
20
25
20
30
Specifická produkce
[l/(os.den)]
Specifická produkce odpadních vod obyv. [l/(os.den)] a celková produkce [m3/den]
specifická produkce odpadních vod obyvatelstvo
produkce odpadních vod
Tab. E.1.3: Kanalizace - časový přehled výstavby
Druh investice
[mil. Kč/r]:
Rok:
2003
0
2004
0
2005
0
2006
3,27
2007
3,27
2008
0
2009
5,30
2010
5,30
2011
0
2012
0
2013
0
2014
0
2015
0
rek.stok.sítě
0
0
0
4,68
4,68
0
1,72
1,72
0
0
0
0
0
rekon. ostatní
0
0
0
1,55
1,55
0
0
0
0
0
0
0
0
Celkem [mil.Kč
0
0
0
9,5
9,5
0
7,02
7,02
0
0
0
0
0
nové investice
Františkovy Lázně
Graf E1.4: Kanalizace - investice
Investiční náklady [mil. Kč/r]
Časový přehled výstavby [mil.Kč/r]
10,0
8,0
6,0
4,0
2,0
0,0
2003
2005
nové investice [mil.Kč/r]
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 25.1.2016
2012
2008
2010
rekonstrukce stok. sítě [mil.Kč/r]
2014
2015
2025
rekonstrukce ostatní [mil.Kč/r]
Stránka 8 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Františkovy Lázně (karta obce: CZ041_0007_01)
E.2
POPIS STÁVAJÍCÍHO STAVU
Ve městě Františkovy Lázně je k odvádění splaškových a srážkových vod využívána převážně jednotná kanalizace
CHEVAK Cheb, a.s. Oddílná kanalizace je provedena v některých částech města, kdy splaškové vody jsou
odváděny do stávající jednotné kanalizace a srážkové vody do blízkých vodotečí. Odpadní vody jsou přečerpávány
pomocí centrální čerpací stanice odpadních vod na čistírnu odpadních vod (ČOV) v Chebu. Hlavní kostru kanalizace
tvoří dvě kmenové stoky A a B. na které jsou napojeny jednotlivé uliční stoky. V okrajových částech obce Horní
Lomany, Aleje-Zátiší, v Jezerní ulici, v ulicích Slepá, Větrná Hůrka a v části města Cheb- Komorním Dvoře jsou
vybudovány oddílné kanalizace s šesti čerpacími stanicemi odpadních vod. Výtlačné řady z těchto čerpacích stanic
jsou zaústěny do gravitačních částí stokového systému města Františkovy Lázně. V lokalitách Horní Lomany,
Slatina, Komorní Dvůr, Dvorana Glauberových pramenů, nám. Míru a ulicích Větrná Hůrka, Dlouhá, Žírovická a
Školní jsou vybudovány oddílné dešťové stoky. Srážkové vody jsou těmito stokami odváděny do Lomanského potoka
a do toku Slatinka.
Stoka A
Odvodňuje jižní část města, tj. Slatinu, západní polovinu města, tj. část vlastních Františkových Lázní a část Horních
Loman. Cestou křižuje několik dešťových stok a míří k toku Slatinka. V šachtě, před odlehčovací komorou OK-A-1,
se do ní napojuje kmenová stoka B. Po odlehčení přechází stoka A dvouramennou shybkou toku Slatinka zaústěna
do centrální čerpací stanice dopravující odpadní vody výtlačným řadem na ČOV Cheb.
Stoka B
Odvodňuje východní polovinu města, tj. část vlastních Františkových Lázní a většinu městské části – Horní Lomany.
Stoka C
Tvoří propojovací přivaděč Františkovy Lázně – Cheb. Jeho celková délka (mezi centrální čerpací stanicí
Františkovy Lázně a ČOV Cheb) je 4 118 m. Výtlačná část z trub SAARPLAST DN 400 mm je délky 1 258 m. V
oploceném areálu čistírny odpadních vod Cheb je na přiváděcí stoce C vybudována měřící šachta s nadstavbou s
instalovanými zařízením pro permanentní odběr vzorků odpadních vod, pro kontinuální měření pH, teploty vody s
dálkovým přenosem hodnot.
Odlehčení na stokové síti kanalizace Fr. Lázně je zajištěno třemi odlehčovacími komorami:
OK-A-1 plocha 117,6 ha poměr ředění 1+1,5 (Qd = 280 l/s)
OK-B-1 plocha 22,9 ha poměr ředění 1+5 (Qd = 270 l/s)
OK-B-2 plocha 59,8 ha poměr ředění 1+5 (Qd = 270 l/s)
Odlehčením jsou naředěné odpadní vody z uvedených odlehčovacích komor odváděny do Lomanského a Slatinného
potoka.
Čerpací stanice odpadních vod
ČSOV Slatina –
Samostatná čerpací stanice s vyrovnávací akumulační nádrží s obj. 21 m3 s dvěma kalovými čerpadly.
Výkon čerpadel:
Q= 10,5 l/spři výtlačné výšce 3m.
Q= 100 l/s při výtlačné výšce 3m.
Přítok nad 100 l/s odlehčen do Slatinného potoka profilem DN 500.
ČSOV Slepá ulice
Osazený čerpadlem 50-GFZU-136-5-LU, s prac. bodem 3,8 l/s.
ČSOV Větrná Hůrka
V čerpací jímce jsou instalována dvě kalová čerpadla AMAREX N
Parametry čerpadla:
Qmax. = 0,3 l/s, Hmax. = 23,52 m
Čerpací stanice nemá bezpečnostní přeliv.
ČSOV Komorní Dvůr
Čerpací stanice ASIO-AS-PUMP typ EB osazená dvojicí čerpadel GRUNDFOS SEG.40.26 Parametry čerpadla:
Qmax. = 5,2 l/s, Hmax. = 33,8 m
Čerpací stanice má vybudován havarijní přepad se zaústěním do bezejmenného přítoku Střížovského potoka
(kanalizace je vybudována oddílná - dešťová stoka odvádí srážkové vody přímo do potoka - stoka S).
Centrální ČSOV
Čerpací stanice je řešena pro přečerpávání běžného přítoku odpadních vod – za mimořádných stavů na přítoku až
do Q= 200 l/s. K zachycení přítoku první přívalové vlny s Q nad 200 l/s slouží dešťová nádrž o objemu 205 m3, ze
které je po poklesu přítoku akumulovaný objem automaticky postupně rovněž odčerpán na ČOV Cheb. Trvale jsou k
dispozici 3 instalovaná čerpadla. Dvě čerpadla mají čerpaný průtok 65 l/s, třetí čerpadlo – povodňové je určeno pro
čerpání naředěné odpadní vody při srážkových událostech a má čerpaný průtok 200 l/s. Výtlaky čerpadel jsou před
zaústěním do společného výtlaku zajištěny šoupaty se zpětnými klapkami. Pro ochranu výtlačného řadu před účinky
vodního rázu při zapínání a vypínání čerpadel je potrubí propojeno s větrníkem o objemu 6,3 m3. Automatické
doplňování vzduchu do větrníku zajišťuje kompresor. Povodňové čerpadlo (Q=200 l/s) je na výtlaku opatřeno
nožovým šoupětem s elektropohonem. Provoz čerpací stanice probíhá automaticky s možností ručního ovládání z
rozvaděče. Sledování provozu čerpací stanice je přenášeno na velín ČOV Cheb.
ČSOV Horní Lomany
Čerpací stanice má vybudován havarijní přepad se zaústěním do přítoku Lomanského potoka, kanalizace je
vybudována jako oddílná splašková (jako dešťová stoka je využívána původní kanalizace).
ČSOV Aleje-Zátiší
Čerpací stanice má vybudován havarijní přepad se zaústěním do Doubského potoka, kanalizace je vybudována jako
oddílná splašková.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 25.1.2016
Stránka 9 z 10
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje
Františkovy Lázně (karta obce: CZ041_0007_01)
Čistírna odpadních vod
Čištění odpadních vod z města Františkovy Lázně zajišťuje městská čistírna odpadních vod Cheb.
Čištění odpadních vod na ČOV Cheb
Původní mechanicko - biologická ČOV byla postavena roku 1972 a zrekonstruovaná v roce 1982. V letech 1993 až
1994 byla v bezprostřední blízkosti původní ČOV postavena nová ČOV a v letech 2010 – 2013 byla provedena její
intenzifikace. Zkušební provoz intenzifikované ČOV byl zahájen v r. 2013. Projektovaná kapacita intenzifikované ČOV
je 65 000 EO, 3 900 kg/d BSK5, Q24 = 15 515 m3/d, Qd = 18 144 m3/d, Qmax.ČOV = 1 000 l/s, Qmax.biol. = 450
l/s.
Na ČOV jsou odpadní vody z města Chebu přiváděny stokami A, B a F. Stokou C jsou na ČOV přiváděny odpadní
vody z města Františkovy Lázně. Pro zachycení hrubých, sunutých nečistot slouží soutoková komora stok A, C a F s
lapákem štěrku a betonový žlab na stoce B. Pro vyklízení obsahu slouží jeřábová drážka s drapákem.
Odpadní vody přivedené stokami dolního pásma A, C a stokou F z průmyslové zóny jsou čerpány šnekovou čerpací
stanicí a společně s odpadními vodami přivedenými stoku B horního pásma vedeny do objektu česlovny na jemné
strojně stírané česle k odstranění shrabků. Shrabky jsou promývány, lisovány a dopravovány do kontejneru. V
objektu česlovny je dále umístěn separátor a pračka písku vytěženého z lapáku písku. Vypraný písek je dopravován
do kontejneru. Před šnekovou čerpací stanicí je umístěna jímka stáčení fekálních vod, kde je registrováno jejich
množství.
Z česlovny jsou odpadní vody přivedeny na dvojici lapáků písku a tuku. Odloučený písek je těžen mamutkou a
odváděn do haly česlovny. Nádrže lapáků jsou opatřeny stíracím zařízením pro stírání tuků z hladiny. Za jednotkami
lapáků je rozdělovací objekt, který slouží k rovnoměrnému rozdělení odpadní vody do biologické linky a určenému
přítoku srážkových vod do dešťové zdrže. Dešťová zdrž slouží k akumulaci maximálního množství odpadních vod v
období zvýšených přítoků za deště. Vyprazdňování zdrže do vstupní čerpací stanice se provádí při nižších průtocích
čistírnou. Z rozdělovacího objektu přitékají odpadní vody do dvou usazovacích nádrží, které slouží k mechanickému
čištění. Zachycený primární kal je shrabován shrabovacím zařízením a čerpán na gravitační zahušťování.
Po sedimentaci jsou odpadní vody vedeny na biologické čištění složené z nádrže regenerace, nádrží denitrifikace,
nádrží s alternativním provozem (denitrifikace/nitrifikace), nádrží nitrifikace a dosazovacích nádrží. Zdrojem vzduchu
pro oxickou část regenerace jsou dmychadla, zdrojem vzduchu pro nitrifikaci turbokompresory.
Dosazovací nádrže jsou vybaveny zařízením pro stíráním dna a odstraňováním nečistot z hladiny. Kal z dosazovací
nádrže je čerpán jako vratný do regenerace a jako přebytečný veden do kalového hospodářství na zahuštění.
Pro zachycení nerozpuštěných látek unikajících z dosazovací nádrže slouží mikrosítové filtry. Na odtoku z objektu
mikrofiltrace je umístěn měrný objekt. V blízkosti odtokového potrubí z ČOV je umístěna povodňová čerpací stanice,
která zajišťuje převedení odpadních vod za vysokých stavů hladiny vody v řece Ohři.
V prostoru mezi dosazovacími nádržemi je umístěna čerpací stanice kalů pro čerpání vratného, přebytečného a
plovoucího kalu. Dále je zde umístěna automatická tlaková stanice užitkové vody.
Pro chemické odstraňování fosforu slouží dávkování roztoku síranu železitého nebo síranu hlinitého. Pro zvýšení
účinnosti biologického odstraňování dusíku se do denitrifikačních nádrží dávkuje externí substrát.
Přebytečný aktivovaný kal z dosazovacích nádrží je veden na strojní zahuštění a společně s primárním kalem z
usazovacích nádrží čerpán do vyhnívacích nádrží s termofilním vyhníváním. Z prvního stupně vyhnívání je kal veden
do vyhnívací nádrže druhého stupně a otevřené uskladňovací nádrže. Bioplyn vzniklý procesem vyhnívání kalu je
veden do plynové kompresorovny a dále do plynojemu. Bioplyn je dále využíván pro provoz kogenerační jednotky k
výrobě elektrické energie, ohřevu technologického procesu vyhnívání a v plynové kotelně k ohřevu topné vody.
Vyhnilý kal je z uskladňovací nádrže čerpán do homogenizační nádrže, odkud je čerpán na strojní odvodnění s
pásovým lisem. Odvodněný kal je ukládán do kontejnerů a odvážen k likvidaci nebo dalšímu využití. Fugát z
odvodnění kalu je shromažďován v akumulační nádrži, odkud je rovnoměrně čerpán do regenerační nádrže.
Pro uskladnění vytěžených produktů čistírny (kalů, písku apod.) a mytí vozidel ČOV slouží kalové pole opatřené
sedimentační jímkou a odlučovačem ropných látek.
E.3
POPIS NÁVRHOVÉHO STAVU
V současném systému odvádění a čištění odpadních vod se v budoucnu neplánují žádné změny.
AKTUALIZACE - poznámky:
Datum
aktualizace:
Popis:
31.12.2013
aktuální stav 2013
20.8.2004
PRVK - základní verze, srpen 2004, Hydroprojekt CZ a.s.
Zpracovatel PRVK: KÚ Karlovarského kraje
Aktualizováno: 25.1.2016
Stránka 10 z 10

Podobné dokumenty

Choceň

Choceň Obec leží v CHOPAV Východočeská křída, do katastrálního území zasahuje Přírodní park "Orlice" a OP vodního zdroje 1. a 2. stupně FIL GROUP Choceň, dále Přírodní rezervace Peliny a Přírodní park Vst...

Více

Sokolov

Sokolov Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den×obyvatele cisternami ze zdroje Nebanice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouz...

Více

NÁVRH

NÁVRH Obec leží v CHOPAV Východočeská křída, do katastrálního území zasahuje Přírodní park "Orlice" a OP vodního zdroje 1. a 2. stupně FIL GROUP Choceň, dále Přírodní rezervace Peliny a Přírodní park Vst...

Více

učebnice - Vzdělávej se s řekou Ohře

učebnice - Vzdělávej se s řekou Ohře panovník poté, co vodu sám užil na svou nemocnou nohu a ucítil úlevu od bolesti, poznamenal, že tato horká voda může zahnat mnohé těžké nemoci. Brzy nato nařídil, aby celé město bylo osídleno a kol...

Více

Liberecké listy č. 2008/10

Liberecké listy č. 2008/10 jednání zastupitelstva. Podle zastupitele Jaroslava Morávka bude zabráněno v tom, aby se zájemci o draženou nemovitost a spekulanti setkávali na půdě magistrátu (viz jeho odpověď v Senátu Listů). T...

Více

číslo 61

číslo 61 a oddanému psíkovi Nezdarovi pěknou zakázku za 1,5mega! A nikomu nevadilo, že skončil ve výběrovém řízení až druhý! Bomba, ne? Nebojte, nic mi z  toho nedal, kluk ušatá, sám má málo! Stihla jsem se...

Více

Filharmonie Brno slaví. Největší sekáč v Brně

Filharmonie Brno slaví. Největší sekáč v Brně Teplárny Brno dodávají teplo také do mnohých brněnských škol. Již čtvrtým rokem se proto snaží zpříjemnit první školní den novopečeným prvňáčkům v šestatřiceti z nich. I letos pro ně připravily mal...

Více