zadání v pdf

Roztomilé sýkorky jsou nemilosrdní zabijáci
Sýkorky vnímáme jako mírumilovné
ptáky, kteří v zimě ozobávají lojové koule
a hašteří se s vrabci u krmítek. Přitom to
jsou zabijáci, kteří dokážou vyklovat
svým ptačím konkurentům mozek z
hlavy. A nejen jim.
Pokud
bychom
měli
nějak
charakterizovat sýkorky, určitě by
nepadala slova jako bezcitný lovec, vrah
či mrchožrout. Naopak, tito drobní pěvci,
kteří jsou stále poměrně hojní (zejména
sýkora koňadra a modřinka), nám
zpestřují život i uprostřed měst a v zimě
patří k pravidelným návštěvníkům
většiny krmítek. Máme je rádi, jsou
napohled hezcí a vyvolávají pozitivní
emoce.
Zatímco u dravců je jasné, že se živí lovem, sýkorky mají image „krmítkových vegetariánů“ bez ohledu
na to, že se po většinu roku jedná hlavně o hmyzožravce. Hlavní složkou potravy od jara do podzimu je
celá plejáda hmyzu v různých
stádiích vývoje, ale sýkora
nepohrdne ani pavoukem a
sem tam je k vidění také u
nalezené mrtvoly. Důležitý je
obsah bílkovin. A když jsme u
toho, tak mozek je na snadno
stravitelné bílkoviny velmi
bohatý.
Podívejte se na video smrtícího
útoku sýkorky na čečetku
zimní. Pozor, video NENÍ
VHODNÉ pro děti a citlivé
povahy, obsahuje detailní
záběry na rozklovanou hlavu a
vyjedený mozek:
Stále se zvyšuje počet
pozorování útoků sýkorek na
ptáky, kde výsledkem úderů
ostrého zobáku je roztříštěná
lebka a vyjedený její obsah.
Právě zvyšující se množství pozorování ukazuje, že nejde o náhodný exces, ale promyšlené jednání. A
literární záznamy dokládají poměrně dlouhou historii tohoto chování, které zatím unikalo většinové
pozornosti. Peter Mikula v článku Zombie sýkorky odkazuje na publikaci z pera H. Saunderse s názvem
An illustrated manual of British Birds, jež vyšla v Londýně roku 1899.
V ní se o agresivním chování sýkor praví toto: "Sýkora koňadra napadá malé a slabé ptáky. Aby se
dostala k mozku, tak jim pomocí silného zobáku rozsekne lebku. Je dokonce známo, že si podobným
způsobem pochutnala i na netopýrovi.“ Fakta o sýkorčím lovu na netopýry potvrdili i vědci z Ústavu
Maxe Plancka, kteří v roce 2009 sledovali útoky sýkor v maďarských jeskyních, jejichž výsledkem byly
vyjedené mozky netopýrů hvízdavých (Pipistrellus pipistrellus). „Modřinky v létě jedí hmyz nebo
pavoukovce, v zimě se poohlížejí po semenech a bobulích. Zimy v severovýchodním Maďarsku mohou
být velmi kruté – včetně vysoké sněhové pokrývky. Jeskyně měla velký vstupní otvor skrz který se
dovnitř dostávalo světlo. Sýkory jsou schopné letu v přítmí a netopýry lokalizovaly podle zvuků. Vědci
pouštěli nahrávky stejných zvuků sýkorkám, které na ně reagovaly. Modřinky potřebovaly 15 minut od
vstupu do jeskyně k tomu, aby ulovily netopýry. V některých případech je vynesly v zobáku z jeskyně
ven a snědly na okolních stromech,“ píše se ve zprávě vědců z Max Planckova ústavu.
Drsné sýkorky
12
A
7
15
B
6
16
C
5
24
D
4
Byly zaznamenány i útoky na o mnoho většího strnada obecného. V případě netopýrů šlo o potravu,
ale Peter Mikula zmiňuje i útoky končící rozklováním lebky za účelem získání hnízdní dutiny. Prostě
„původního majitele“ bezohledně zabily. Mozek v těchto případech totiž zůstal nedotčen. Smrtelné
útoky těchto drobných pěvců byly zaznamenány například v Polsku, Finsku, Maďarsku, ale i u nás.
Sýkorky se nestaly synonymem
moudrosti jako sovy, přesto
neustále dokazují, že rozhodně
nepatří mezi hloupé ptáky.
Celosvětově známým se stal trik,
kterým se dostávaly k husté
smetaně ukryté pod hliníkovými
víčky lahví s mlékem, jež nechávali
britští mlékaři přede dveřmi svých
zákazníků. Jeden pták či několik
jedinců náhodou proklovlo hliníkový
uzávěr a ejhle, objevil se zajímavý
zdroj bílkovin. Ostatní ptáci rychle
tento trik odkoukali. Mlékaři tak
měli ve 40. letech minulého století najednou o problém více a museli mléko donášet až do domu.
Takže až v zimě budete sypat slunečnicové semínko na krmítko a zaznamenáte nějaké hašteření,
zaměřte svou pozornost na sýkorky. Třeba jste zrovna byli svědky dalšího brutálního útoku se
smrtelnými následky.