2 honzik

Prvních deset let Honzíkova života moc šťastných nebylo. Ve čtyřech
letech byl i se svými sourozenci umístěn do dětského domova. Jeho vietnamský otec byl vyhoštěn a matka se nebyla schopna o děti postarat.
Zdálo se, že po třech letech ústavní péče nabere jeho život lepší směr.
Tehdy si ho i s oběma sestřičkami odvedli domů pěstouni. Honzík se ale
zařadil mezi těch deset procent případů, kdy náhradní rodina není pro
dítě žádná výhra. Možná měl Honzík opravdu problémy s adaptací a možná se doopravdy nechoval tak, jak by si pěstouni přáli. Jisté je, že ho jeho
noví rodiče citově nepřijali a neviděli na něm vůbec nic dobrého. Kromě
chladného odmítání a křiku začali používat i dost tvrdé tělesné tresty.
Chlapce opakovaně umísťovali na psychiatrii s tím, že je zlomyslný, drzý,
zlý k menším dětem a že se schválně pomočuje. Vždy uváděli, že zvažují jeho vrácení. Marně jim odborníci radili, aby svůj negativní postoj
k Honzíkovi změnili a i s ohledem na sourozenecké vazby to s ním ještě
zkusili. Počátkem dubna 2004 předali Honzíka do Klokánku. Ve zprávě
z posledního psychiatrického vyšetření, které bylo provedeno těsně před
přijetím chlapce do Klokánku, se uvádí: „Výchovné problémy dlouhodobě
přerostly do nezvládnutelnosti. Stále se pomočoval, dle rodiny schválně,
podle pěstounů je bezcitný, agresivní, vulgární i k pěstounce, ubližuje
sestrám, přejídá se, žebrá jídlo od spolužáků, někdy vyhrožuje sebevraždou, např. skokem pod vlak, sebepoškozuje se.“ V léčebně jeho chování
nijak nevybočovalo z normy.
Po přijetí Honzíka do Klokánku se všichni nepřestávali divit. Byl od počátku snad tím nejhodnějším dítětem, jaké tam kdy zažili. Milý, slušný
a ochotný, bez jakýchkoli výchovných obtíží. Pořád se snažil někomu pomáhat a být prospěšný. I ve škole si Honzíka chválili. Tetám i paní učitelce často nosil luční květiny a těšilo ho, že mají radost. Rovněž k ostatním
dětem se choval hezky a citlivě. I enuréza ustoupila. Po sestřičkách i po
mamce a taťkovi, jak pěstounům říkal, se mu moc stýskalo. Stále věřil, že
si pro něj přijedou, „až bude hodný“. Pěstouni s ním ale přerušili veškerý
kontakt a vůbec se o něj nezajímali. Když sám několikrát telefonoval
domů, položila mu mamka telefon. Naposledy mu suše oznámila, že se
už k nim nevrátí. Sociální pracovnici Klokánku požádala, aby jí Honzík už
nikdy netelefonoval. Honzík se usedavě rozplakal a jen těžko se s tím
vyrovnával. Naštěstí krátce poté za ním přijeli jeho současní rodiče, které
mu našel FOD. Úplně jiní než ti předchozí. Odešel k nim natrvalo hned na
počátku prázdnin, po necelých třech měsících pobytu v Klokánku.
Konečně je Honzík šťastný – má opravdovou mámu a tátu, kteří ho milují
a mluví o něm pěkně. To bezcitné a nezvladatelné dítě je u nich stejně
hodné jako v Klokánku.
Honzík
2
2006
Středa
Čtvrtek
Mittwoch
Donnerstag
Wednesday Thursday
Mercredi
Jeudi
Pátek
Freitag
Friday
Vendredi
1 2
3
Sobota
Samstag
Saturday
Samedi
Neděle
Sonntag
Sunday
Dimanche
4 5
Pondělí
Montag
Monday
Lundi
Úterý
Dienstag
Tuesday
Mardi
6 7
Středa
Mittwoch
Wednesday
Mercredi
8
Čtvrtek
Donnerstag
Thursday
Jeudi
Pátek
Freitag
Friday
Vendredi
Sobota
Samstag
Saturday
Samedi
Neděle
Sonntag
Sunday
Dimanche
Pondělí
Montag
Monday
Lundi
Úterý
Dienstag
Tuesday
Mardi
Středa
Mittwoch
Wednesday
Mercredi
Čtvrtek
Donnerstag
Thursday
Jeudi
Pátek
Freitag
Friday
Vendredi
Sobota
Samstag
Saturday
Samedi
Neděle
Sonntag
Sunday
Dimanche
Pondělí
Montag
Monday
Lundi
Úterý
Dienstag
Tuesday
Mardi
Středa
Mittwoch
Wednesday
Mercredi
Čtvrtek
Donnerstag
Thursday
Jeudi
Pátek
Freitag
Friday
Vendredi
Sobota
Samstag
Saturday
Samedi
Neděle
Sonntag
Sunday
Dimanche
Pondělí
Montag
Monday
Lundi
Úterý
Dienstag
Tuesday
Mardi
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28
Číslo sbírkového účtu: 171555000/0300, číslo účtu pro directmailingovou sbírku: 3055103/0300, e-banka: 1115678/2400
Přispět můžete i dárcovskou SMS ve tvaru: DMS mezera FODKLOKANEK na číslo 87777 společné pro všechny operátory a Český Telecom.
Cena této dárcovské SMS činí 30 Kč plus DPH, přičemž FOD obdrží nejméně 27 Kč.
Za všechnu Vaši pomoc a podporu mnohokrát děkujeme!