Náplň práce TDI

Náplň práce TDI
Přesný popis činností a náplň práce technického dozoru investora (TDI) nejsou nikde normativně
stanoveny. Při uvažování o práci TDI musíme vždy vycházet ze skutečnosti, že TDI je vlastně
jakýmsi zástupcem objednatele (investora) stavby.
POVINNOSTI STAVEBNÍKA a TDI dle stavebního zákona:

§ 152 a 153 Zákona č. 183/2006 Sb.,stavební zákon

§ 152, odst. 4 – u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel
jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka (investora) nad
prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu může zpracovat jen osoba
oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta,
popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou
dokumentací.

§153 odst. 3 a 4 – povinnosti TDI:
3) Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové
polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za
bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných
opatření vydaných k uskutečnění stavby.
4) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména
bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití
stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého
záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří
takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu.
Doporučený obsah a rozsah výkonu technického dozoru objednatele (stavebníka) uvádí Příloha
č. 9 Sazebníku pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností
UNIKA
Ve výkonovém a honorářovém řádu je následující definice technického dozoru investora.
Investorský technický dozor je činnost fyzické nebo právnické osoby pověřené klientem
dohledem nad souladem kvantitativních a kvalitativních parametrů projektu s prováděnou
stavbou, objektem nebo zařízením. Investorský technický dozor nesmí být vykonáván osobou v
zaměstnaneckém nebo smluvním vztahu s osobou, která je odpovědná za vedení stavby.
Rozhodnutí o tom, při kterých činnostech a jakým způsobem bude TDI objednatele zastupovat,
tedy jaká bude konkrétní náplň práce TDI, závisí pouze na objednateli stavby.
Právní rámec práce TDI
Kontrolní a dozorovou činnosti související s výkonem funkce technického dozoru investora
provádějí osoby, které jsou k této činnosti obvykle oprávněné a pověřené objednatelem stavby,
a to buď na základě zaměstnaneckého poměru (např. referent investičního odboru apod.) tak na
základě obchodně smluvního vztahu dle občanského nebo obchodního zákoníku.

Zaměstnanecký vztah
Obsah, rozsah činností a způsoby provádění funkce TDI by měly být zakotveny v popisu
práce – pokud není, může dojít k vážným sporům pracovníka TDI se zaměstnavatelem při
uplatňování náhrady za škodu.

Obchodně smluvní vztah - v případě obchodně smluvních vztahů uzavírá právnická
nebo fyzická osoba, která bude provádět funkci TDI, s objednatelem (investorem) stavby
smlouvu - nejvhodnější je mandátní smlouva případně smlouva o dílo.
Ve smlouvách by měla být zachycena i zodpovědnost TDI za vady, kterým mohlo být
správným postupem zabráněno a rovněž zodpovědnost TDI za jím zaviněné prodlení a
případné překročení rozpočtu stavby, sankce za škody apod.
Požadavky na kvalifikaci pro výkon TDI
Rozhodnutí o tom, zda některá právnická nebo fyzická osoba je kompetentní k výkonu
funkce TDI, přísluší pouze tomu, kdo ji chce funkcí technického dozoru pověřit. Nejsou
stanoveny žádné kvalifikační požadavky.
Výkonem funkce TDI bývá obvykle pověřena kvalifikovaná osoba, která má odpovídající
odborné vzdělání stavebního směru (střední průmyslová škola stavební a podobné školy
s obdobným zaměřením, vysoká škola technická se stavebním zaměřením) a která má
delší potřebnou praxi na stavbě. Obecně platí, že teoretické poznatky se dají rychle
doplnit, zkušenosti se získávají v delším časovém období.
Toto neplatí, jde-li o stavbu prováděnou stavebníkem svépomocí a která je uvedena v
§ 160 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon). Pokud není stavebník sám
odborně způsobilý, musí pro takovou stavbu zabezpečit stavební dozor (§ 160 odst. 4),
kterým se rozumí odborný dozor nad prováděním stavby. Odborný dozor musí být
vykonáván osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického
směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky
praxe při provádění staveb. Jde-li však o stavbu pro bydlení, nebo změnu stavby, která je
kulturní památkou, je stavebník, (i když provádí stavbu svépomocí), povinen zajistit
odborné vedení prováděné stavby stavbyvedoucím
Formy výkonu funkce TDI
Způsob, jakým je kontrolní a dozorová činnost ve výstavbě prováděna, závisí plně na rozhodnutí toho,
komu jsou výsledky kontroly určeny. Osoby vykonávající technický dozor investora (TDI) musí být k
těmto pracím vždy zmocněni investorem. V pověření (ve smlouvě) musí být stanoven:

obsah požadovaných činností,

způsob výkonu svěřených funkcí

postup (metodika), jak budou zpracovány výsledky provedených kontrol.
V zásadě rozlišujeme při výstavbě dva způsoby provádění kontroly a dozoru.
Při trvalém dozoru je pracovník TDI denně přítomen na staveništi, zpravidla po celou pracovní dobu.
Na menších stavbách může být kontrolní činnost TDI vykonávána v režimu občasného dozoru.
Pracovníci dozoru jsou na staveništi přítomni v čase určeném uzavřenou smlouvou. Při občasném
dozoru je zejména nutné stanovit:

způsoby rychlého předání zjištěných skutečností (závad) dalším partnerům,

postup při mimořádných událostech, k jejichž řešení je zapotřebí kratšího času, než je standardní
doba určená smlouvou.
Pozor na podivnou praxi některých zhotovitelských firem, které ve smlouvě s investorem vyhradí práci a
kontrolní činnosti TDI jenom určité hodiny v určitém dni – rozhodně nesouhlasit s touto praxí!
Běžný způsob - TDI doplňuje pravidelnou kontrolu i nepravidelnou kontrolou, namátkovým dozorem.
Pravidelná kontrola - zejména v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví - jsou nacházeny a odstraňovány
chyby, které nastaly od poslední kontroly. Pravidelnou kontrolu vyžaduje plnění časového plánu i čerpání
finančních prostředků.
TDI hájí zejména a především zájmy žadatele a zadavatele, nikoli zájmy
dodavatele stavby
TDI a ostatní partneři při realizaci stavby

u každého projektu investiční výstavby, by měly být stanoveny konkrétní osoby, které se stanou
partnery TDI při jednáních na stavbě. Zásadně by jím měl být zejména projektant (autor
projektové dokumentace), zajišťující autorský dozor a dále pak stavbyvedoucí.

Projektant, který je autorem projektu (pokud je s ním uzavřena smlouva o autorském dozoru)
je další osobou dohlížející spolu s TDI na provádění stavby; jemu přísluší především dohled nad
souladem prováděné stavby, tj. realizovaných dodávek a prací, se schválenou PD. Kontroluje
zejména soulad prostorové polohy stavby a jednotlivých konstrukcí se schválenou PD, stanovené
využití jednotlivých prostor, konstrukční řešení a dodržování kvalitativních požadavků
stanovených projektem.

Stavbyvedoucí, který přímo provádí a řídí z pověření dodavatele stavby její realizaci a
odpovídá za řádné, zejména odborně správné a bezpečné provedení stavby. Stavbyvedoucí
musí být vždy určen zhotovitelskou firmou a na stavbě je přítomen v dostatečné části pracovní
doby.
Z rozsáhlé odpovědnosti stavbyvedoucího plyne, že ve vztahu k zaměstnavateli musí být
vybaven zvláštními kompetencemi a musí s ním být uzavřena odpovídající smlouva, jejíž
součástí bude též ujednání o výkonu funkce odpovědného zástupce. Bude-li tento výkon
prováděn pro právnickou osobu, řídí se odpovědnost těchto osob též ustanoveními § 30 odst. 2 a
§ 56 odst. 3 ObchZ.
Stavebník (investor) by měl ve smlouvách zajistit, aby uvedené osoby vyhověly požadavkům §
158 odst. 1 SZ - tj. všechny tyto osoby musí mít autorizaci. (autorizace je oprávnění k výkonu
vybraných činností ve výstavbě).
Zásadně by se TDI měl vyvarovat snahám obou partnerů (tj. AD i dodavatele) projednávat
závažné otázky se „zástupci zástupců“, kteří jsou bez pravomocí k rozhodnutí a k
provedení potřebných řídicích zásahů.

Pro zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví na stavbách, (zákon č. 309/2006 Sb.,), se na
větších stavbách stane spolupracovníkem TDI, případně jeho partnerem, také koordinátor
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Činnost koordinátora BOZP
představuje funkci související s výkonem dohledu nad prováděním staveb. Stavební zákon se
činnosti koordinátora dotýká jen velmi stručně a pouhými dílčími odkazy [§ 133 odst. 4, § 153
odst. 2 a § 157 odst. 2 stavebního zákona]. Podrobnosti o činnosti koordinátora upravuje
samostatný zákon (zákon č. 309/2006 Sb.). Ten stanoví v §14 a 15 cit. vyhlášky, na jakých
stavbách je povinnost koordinátora BOZP mít. Tato povinnost vzniká zadavateli stavby, pokud na
staveništi budou působit zaměstnanci více než 1 zhotovitele stavby. U těchto staveb vzniká
rovněž investorovi povinnost oznámit zahájení stavby inspektorátu bezpečnosti práce. Dále
vzniká tato povinnost i u staveb 1 zhotovitele, u nichž celková doba trvání prací je delší než 30
prac. dní, práci bude vykonávat více než 20 fyz. osob po dobu delší než 1 pracovní den; nebo
celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů
v přepočtu na 1 osobu.)

koordinátor BOZP se neurčuje, i když je více zhotovitelů:
a) u staveb, kde nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací dle §15 zák. č.
309/2006 Sb.
b) u staveb, které stavebník provádí sám pro sebe svépomocí
c) u staveb nevyžadujících stavební povolení, ani ohlášení (uvedeno v § 103 SZ)
( pozor, některé z těchto staveb mohou vyžadovat územní souhlas – uvedeno v § 96 – kde
souhlas postačí místo územního řízení, §79 uvádí, které stavby nemusí mít ani územní souhlas)

koordinátor BOZP ve spolupráci s TDI kontrolují na stavbě dodržování bezpečnosti práce
zhotovitelem, zejména jeho pracovníky a dalšími osobami, které jsou na stavbě přítomny. Jedná
se zejména o bezpečnosti při pracích a dodávkách souvisejících s nějakými bezpečnostními
opatřeními na ochranu lidí a majetku (zejména chodců a vozidel v místech dotčených stavbou) –
nutná je zejména důsledná kontrola dodavatele při stavbách lešení, výtahů a jejich používání, při
používání dalších zdvihacích prostředků, strojního vybavení na staveništi. Při této příležitosti je
důležité zejména si vyžádat a zkontrolovat všechny příslušné revizní zprávy a tech. podmínky
provozu strojů a zařízení.
 Vlastníci technické infrastruktury – povinnosti upravuje §161 SZ - vlastníci technické
infrastruktury jsou povinni vést o ní evidenci, která musí obsahovat polohové umístění a ochranu,
a v odůvodněných případech, s ohledem na charakter technické infrastruktury, i výškové
umístění. Na žádost stavebníka, nebo osoby jím zmocněné, je vlastník technické infrastruktury
povinen ve lhůtě do 30 dnů sdělit údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další
údaje nezbytné pro projektovou činnost nebo provedení stavby. Na výzvu stavebního úřadu jsou
vlastníci technické infrastruktury povinni jim bez průtahů poskytnout nezbytnou součinnost při
plnění úkolů podle tohoto zákona. V §36 odst.5 zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích,
v platném znění se uvádí „při provádění stavebních prací na dálnici, silnici nebo místní
komunikaci, při kterých by mohlo dojít k poškození vedení, je vlastník vedení povinen na výzvu
vlastníka dotčené pozemní komunikace zajistit bezúplatně potřebné podklady a odborný dozor“.
Technický dozor investora při své činnosti pracuje s rozsáhlým souborem různých dokumentů.
Projektová dokumentace budoucí stavby (různé stupně), dokumenty o finančních nákladech, různé
smlouvy, stanoviska, vyjádření, harmonogramy apod.
Technická dokumentace v práci TDI
Pojmem technická dokumentace lze označovat takové dokumenty a záznamy, jimiž se informuje o
fyzikálně-technických vlastnostech zamýšlené nebo prováděné stavby nebo její části, ale i o
vlastnostech výrobků a materiálů, ze kterých se tato stavba skládá. Podle časového průběhu výstavby
můžeme tuto dokumentaci rozdělit takto:

Dokumentace, s jejíž pomocí připravujeme budoucí stavební objekt (projektová dokumentace
stavby).

Dokumentace zachycující skutečný průběh stavění. Zde je nejdůležitějším dokumentem stavební
deník, do kterého se zaznamenávají drobné změny technické dokumentace.

Dokumentace provedeného stavebního díla. Zahrnuje řadu nutných dokumentů, předkládaných
při závěrečné kontrolní prohlídce před vydáním kolaudačního souhlas. Je to dokumentace
skutečného provedení, dokumentace výsledků zkoušek (revize, výsledky komplec. zkoušek
apod. a dokumentace o splnění předepsaných požadavků u vybraných stavebních výrobků atd.
Vždy se posuzuje, zda projektované a prováděné konstrukce mají vlastnosti v souladu se zákonnými
předpisy, kterými jsou především:

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
(a související vyhlášky):

Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.

Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb – tato vyhláška
stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlašované stavby (uvedené v § 104 odst. 2
písm. a) až d)stavebního zákona), rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavební řízení,
prováděcí dokumentace apod.

Závazné ČSN případně závazné části ČSN - ČSN obecně nejsou závazné. Závaznými je (nebo
jejich části) stanoví zvl. právní předpisy. Nedodržení však musí být odůvodněno a pokud nejsou
dodrženy, musí se prokázat, že jejich nedodržení nemůže mít vliv na kvalitu, bezpečnost,
trvanlivost apod. stavby.
Projektová dokumentace stavby
Základní požadavky na stavby jsou definovány v § 47 Stavebního zákona. Podle článku 1 má stavba
při správném provedení a běžné údržbě po dobu její předpokládané existence splňovat základní
požadavky, jimiž jsou:

mechanická odolnost a stabilita,

požární bezpečnost,

hygiena a ochrana zdraví a životního prostředí,

bezpečnost při užívání (včetně užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace),

ochrana proti hluku,

úspora energie a ochrana tepla.
Právním předpisem, který tyto požadavky na správné navržení a provedení stavby podrobně specifikuje,
je Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. V řadě svých paragrafů
stanovuje, že požadavkům je vyhověno, jestliže jsou splněny příslušné normové hodnoty. Takto se
odpovídající ustanovení (obecně nezávazných) norem ČSN stávají pro projektování stavby závaznými.
Podle této vyhláška mohou být pro stavbu navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a
konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při
správném provedení a běžné údržbě po celou dobu její předpokládané existence splní předepsané
požadavky.
Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a
představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních
právních předpisů – zákon č. 22/1997 Sb., o tech. požadavcích na výrobky.
Správnost PD – ve SZ se přímo uvádí, že projektant odpovídá za „správnost, celistvost, úplnost
dokumentace a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a
proveditelnost stavby podle této dokumentace“.
U PD pro stavební povolení kontroluje její správnost stavební úřad v rámci stavebního řízení. Druhým
krokem by měla být kontrola stavebníka (objednatele), před předáním dokumentace zhotoviteli, zde
plní svoji důležitou úlohu TDI, který by měl tuto dokumentaci pro stavebníka důkladně zkontrolovat před
předáním zhotoviteli.
Povinnost provést poslední, závěrečnou kontrolu má podle § 551 odst. 1 Obchodního zákoníku
zhotovitel. Jestliže se chyba v projektové dokumentaci, která mohla být zhotovitelem odhalena, stane
příčinou vady, pak podle § 551 odst. 2 Obchodního zákoníku zhotovitel, který nesplnil povinnost
upozornit objednatele na nevhodnost pokynů, odpovídá za vady díla způsobené použitím nevhodných
pokynů daných mu objednatelem. Také podle § 645 Občanského zákoníku zhotovitel odpovídá za vady,
jejichž příčinou je nevhodnost pokynů objednatele, jestliže objednatele na nevhodnost jeho pokynů
neupozornil.
Ze zákonných ustanovení o odpovědnosti za vady vyplývá pro TDI nutnost zvýšené péče o kvalitu
dokumentace, kterou pro realizaci zajišťuje jeho smluvní partner - objednatel stavby.
Praxe ukazuje, že zákonné povinnosti zhotovitelů mnozí projektanti zneužívají a kvalita jejich
projektových podkladů je nízká.
Prováděcí dokumentaci musí stavebník pořídit, jestliže mu tuto povinnost uložil stavební úřad podle §
92 odst. 1 stavebního zákona v územním rozhodnutí o stavbě. Dále se tato povinnost se stavebníkovi
ukládá, pokud to vyžaduje posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách
stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu. Není-li prováděcí dokumentace vyžadována územním
rozhodnutím, pak záleží na uvážení a rozhodnutí objednatele stavby nebo jejího zhotovitele, zda bude
dokumentace pro provedení stavby zpracovávána.
Musíme rozlišovat dokumentaci pořizovanou objednatelem a předávanou jím zhotoviteli k provedení
stavby a dokumentaci pořizovanou zhotovitelem, na základě smlouvy předávanou objednateli
(zpravidla jako podrobnou dokumentaci pro potřeby provozní údržby zejména technických zařízení
budovy). Pro práci TDI s prováděcí dokumentací je velmi významné, zda je prováděcí dokumentace
pořizována stavebníkem (objednatelem díla), nebo je pořizována zhotovitelem. Návaznost je i na
pravidla dotačních programů – z toho vyplývající změny stavby apod.
Převzetí a kontrola projektové dokumentace
První kontrola by měla proběhnout již při přejímání dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení,
pokud již stavebník TDI zná (v dotačních projektech tomu tak ale obvykle není).
Objednatel si nejčastěji stanovuje smluvní podmínku, že dokumentaci od projektanta převezme, až když
je podle této dokumentace přijato ohlášení, nebo vydáno stavební povolení. Často však opomíjí způsob
předání a převzetí PD.
Kontrola projektové dokumentace - dostatečnost rozsahu dokumentace
 Kontrola úplnosti či neúplnosti dokumentace – dle vyhlášky č. 499/2006 Sb. - nad rámec této
vyhlášky lze dohodnut větší rozsah dokumentace pro ohlášení, stavební povolení a prováděcí
dokumentace (pořizované z rozhodnutí SÚ).
 Kontrola správnosti obsahu - zatímco kontrola formálního splnění dohodnutého rozsahu a
obsahu (počet vyhotovení, výkresů atp.) je relativně snadná, kontrola správnosti obsahu
předávané dokumentace vyžaduje mnoho času a je k ní zapotřebí řada odborných znalostí a
zkušeností - na kvalitě dokumentace závisí úspěch celé stavby – může pomoci Vyhláška č.
268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby
Nejčastější chyby a závady, které vedou k nezpůsobilým vícenákladům projektu, mají svůj počáteční
zdroj v chybách nebo opomenutích v projektové dokumentaci.
Nejčastější chyby v projektové dokumentaci:

nevhodná koncepce řešení stavby vycházející z nedostatečného průzkumu staveniště nebo
objektu určeného k rekonstrukci,

chyba ve výpočtu nebo použití nesprávné výpočtové metody,

nevhodné návrhy detailů konstrukcí pramenící z neznalosti nebo nezkušenosti projektanta,
z nedostatečného průzkumu stavby nebo chybějící výkresy detailů - provedení je tak vlastně
svěřeno řemeslníkům na stavbě.

volba nevhodných výrobků, které svými vlastnostmi neodpovídají potřebám a jejich použití v
projektované stavbě.

nedostatečná a nedůsledná koordinace jednotlivých částí tech. zař. budov.

nejvíce nedostatků se objevuje rovněž v neprojektování úprav povrchů jako jsou např. obklady a
provedení podlah
Za všechny problémy PD jednoznačně odpovídá projektant.
TDI musí mít k dispozici vždy platnou projektovou dokumentaci včetně všech změn a dodatků. Proto
musí být zajištěno, aby změny a dodatky dokumentace byly předávány zhotoviteli prostřednictvím TDI,
který pak musí samozřejmě také kontrolovat, zda se také práce připravují a provádějí podle platných
výkresů.
Veškeré chyby projektu vedou k nezpůsobilým výdajům stavebníka při realizaci stavby – dle metodiky
ROP SV opomenutí a chyby jsou nezpůsobilými výdaji – jedná se o vícenáklady, které hradí stavebník
ze svých zdrojů.
Obvyklý rozsah a náplň práce TDI se během doby již zhruba ustálil a TDI při zastupování
objednatele provádí zhruba tyto činnosti:
Příprava zahájení projektu a zahájení VŘ
- pokud je TDI vybrán již před zahájením VŘ (doporučujeme) a před podpisem smlouvy s dodavatelem:
 Seznámení se s projektovým týmem, zejména s projektovým manažerem pro řízení
projektu a s ostatními kontaktními osobami pro řízení projektu – tel. a maily.
 Spolupráce a případné konzultace problémů při přípravě prováděcí projektové
dokumentace nebo dokumentace pro výběr dodavatele stavby (tendrová dokumentace,
prováděcí dokumentace).
 Seznámení se s kompletní dokumentací pro realizaci stavby, a to nejen PD, ale i s žádostí
o dotaci – zejména s částí, kde je popsána její realizace a termíny provedení stavby, se
smlouvou o dotaci
 Seznámení se s ověřenou PD pro stavební povolení příp. s realizační projektovou
dokumentací (pokud je), se stavebním povolením, s obsahem dalších vydaných
správních rozhodnutí (vodohospodářská povolení, drážní úřad, báňský úřad atd.), vč.
stanovisek a vyjádření dotčených orgánů státní správy a organizací (požárníci, hygiena,
ŽP, invalidi, atd.), správců sítí a účastníků stavebního řízení.
 Spolupráce a součinnost při VŘ - kontrola zadávací dokumentace a výkazu výměr;
konzultace odpovědí na dotazy uchazečů při VŘ, spolupráce s AD. Po otevření obálek
pak provádí zejména kontrolu nabídkových rozpočtů, harmonogramu výstavby a tech.
podmínek nabídek.
Zahájení realizace stavby
- pokud je TDI vybrán až po výběru zhotovitele (pozdě, ale přece):
 Seznámí se s obsahem smluv s dodavatelem, zejména s jeho povinnostmi, s podmínkami
pro provádění stavby ve smlouvě obsažené, atd.
 Důkladné seznámení se s nabídkovým rozpočtem – TDI by měl vždy obdržet kopii
nabídkového rozpočtu v papírové i v el. podobě. Důkladné seznámení s obsahem
způsobilých a nezpůsobilých výdajů projektu (jaké aktivity).
 Součinnost při zajištění všech nezbytných průzkumů nutných pro předání staveniště a
následně pro řádné provádění a dokončení díla.
 Součinnost s investorem při projednání a zajištění případného zvláštního užívání
komunikací a veřejných ploch, vč. součinnosti a kontroly dodavatele při zajištění
dopravního značení k dopravním omezením, jejich údržba a přemisťování a následné
odstranění
 Aktivní účast a zajištění převzetí staveniště dodavatelem, před zahájením stavby včetně
provedení protokolárního zápisu,
Předání a převzetí staveniště
Nezbytným předpokladem pro započetí prací na budoucím staveništi je předání a převzetí
staveniště zhotovitelem. Staveniště předává stavebník (objednatel) a zhotovitel je přejímá.
Předběžné úkony, které musí provést předávající (TDI) před předáním, pokud není ve smlouvě se
zhotovitelem dohodnuto jinak:
1. Vytýčení prostorové polohy staveniště hraničními body odborně způsobilými osobami,
vypracování vytyčovacího protokolu a vyznačení hraničních bodů v terénu – příp. asistence a
dohled nad dodavatelem při provádění vytyčení stavby
2. Vyznačení inženýrských sítí procházejících staveništěm jejich příslušnými správci na plánu
(situaci) stavby. Při tom správci stanoví odpovídající ochranná pásma.
3. Další nutné úkony mohou pro TDI vyplynout z podmínek, které pro stavbu určil stavební úřad ve
stavebním povolení (např. související dopravně-inženýrská opatření apod.). - součinnost
s investorem při projednání a zajištění případného zvláštního užívání komunikací a veřejných
ploch, vč. součinnosti a kontroly dodavatele při zajištění dopravního značení k dopravním
omezením, jejich údržba a přemisťování a následné odstranění,
TDI před zahájením předání staveniště předběžně projedná zajištění odběru potřebných energií
a medií pro stavbu (novostavba) - správci sítí musí předávajícímu přesně určit jednotlivá místa
připojení na sítě (odběrná místa), vč. napojení zař. staveniště na kanalizaci (není-li – nutno
chemická WC). Podmínky připojení na sítě a odběr si pak již projednává zhotovitel.
Rekonstrukce staveb – tj. objekty zařízení staveniště a další zařízení zhotovitele se budou
připojovat na sítě ve správě objednatele, potom je zapotřebí stanovit odběrná (připojovací) místa
a způsob měření odběru.
O předání a převzetí staveniště je třeba pořídit zápis - v zápise o předání a převzetí je nutno
uvést všechny známé skutečnosti, které jsou významné z hlediska zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví osob zdržujících se na staveništi.
Zápis o předání a převzetí zpravidla obsahuje následující body:
1. Předání hraničních bodů vymezujících staveniště; k tomu se zápis doplňuje jednoduchým
náčrtkem.
2. Předání situace stavby s vyznačením všech inženýrských sítí v prostoru staveniště vč.
údajů (vyjádření jejich správců ke st. pov.), které jednoznačně stanovují jejich ochranná pásma.
Předávající TDI by neměl zapomenout na nadzemní sítě (např. vodiče vedení VN) a na jejich
výškovou polohu a další vedení v prostoru staveniště (místní teplovody, kabelová televize apod.).
Vytyčení si již zajistí stavbyvedoucí - podle stavebního zákona § 153 odstavec 1
3. Upozornění na objekty, které je nutné ochránit před staveništním provozem. (Budovy,
nejrůznější technická zařízení, stromy, keře aj.). – vč. stanovení jejich případných ochranných
pásem a technického řešení způsobu ochrany.
4. Pokud se na staveništi sítě, překážky ani chráněné objekty nenacházejí, je zapotřebí toto
výslovně v zápise uvést.
5. Dochází-li k souběhu prací objednatele a zhotovitele (rekonstrukce za provozu, areály závodů
apod.), pak musí zápis obsahovat upozornění zhotovitele na všechna místa a zdroje
ohrožení jeho pracovníků na předávaném staveništi.
6. Stanovení způsobu oplocení či ohrazení, případně jiné ochrany bezpečnosti osob pohybujících
se v sousedství staveniště.
7. Stanovení přístupových cest pro pracovníky a dopravu materiálu a strojů. Určení způsobu
napojení staveniště na veřejnou komunikaci. Stanovení požadavků na chodníky, přechody,
přejezdy a osvětlení na dotčených komunikacích.
8. Stanovení způsobu, jakým bude staveniště vráceno zpět objednateli. Určení požadavků na
uvedení do původního, nebo projektovaného stavu (nejlépe pořídit fotodokumentaci původního
stavu – zejména plochy okolo stavby, přístupové a příjezdové cesty apod.)
Již ode dne předání a převzetí staveniště se vede na stavbě stavební deník!
Zahájení prací na staveništi
Je nutné, aby TDI zkontroloval, zda zhotovitel splnil požadavek § 160 odst. 1 stavebního zákona
a určil pro zahajovanou stavbu stavbyvedoucího.
Podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. příloha č. 5 musí určená fyzická osoba prokázat své oprávnění k
vykonávání funkce stavbyvedoucího otiskem svého razítka a podpisem ve stavebním deníku.
(stavbyvedoucí musí být autorizovaným inženýrem nebo autorizovaným technikem a jeho
autorizace musí odpovídat druhu zahajované stavby.)
Povinností stavebníka je před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na
staveniště štítek o
povolení stavby. Jedná – li se o dotační projekt je nutné dle metodiky
umístit před vstupem na staveniště, nebo na jiné vhodné místo i billboard, informující veřejnost,
že stavba je prováděna za spoluúčasti Evropské unie. Umístění a pořízení je nutné vždy aktuálně
ověřit podle jednotlivých operačních programů a jejich metodiky ohledně dodržení pravidel
publicity (umístění, velikost, název, loga apod.)
Oznámení o zahájení stavby oznamuje stavebník předem
-
stavebnímu úřadu (podle § 152 odst. 3 stavebního zákona) - uvede termín zahájení stavby
a název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět. (u svépomocné formy
výstavby musí stavebnímu úřadu ohlásit jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby,
která bude vykonávat stavební dozor).
-
není li ve smlouvě s dodavatelem stanoveno jinak také oblastnímu inspektorátu
bezpečnosti práce. Náležitosti tohoto oznámení jsou stanoveny v příloze č. 4 k nařízení
vlády č. 591/2006. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při
práci na staveništích (předpis k zák. 309/206 Sb. o bezpeč. práce). Sídla a působnost
oblastních inspektorátů jsou stanovena v příloze k zákonu č. 251/2005 Sb., o inspekci práce.
-
oznámit zahájení stavebních prací dle druhu stavby dalším úřadům – vodoprávní úřad,
báňský úřad apod.,
-
místně příslušnému orgánu státní památkové péče (převážně jsou pověřena touto funkcí
oblastní musea) stavebník (dodavatel) provede ohlášení před zahájením výkopových prací,
aby se mohl seznámit se skutečným stavem ve výkopové jámě nebo rýze – pozor neohlášení
znamená citelné pokuty.
Výskyt archeologických nálezů
-
ve vyjádření orgánu státní památkové péče (ke SP) se stanoví podmínky pro postup při výskytu
archeologických nálezů. Při jakémkoli archeologickém nálezu během výkopových prací se musí
práce okamžitě zastavit a počkat na prohlídku orgánu státní památkové péče. Potom se teprve
rozhodne o dalším postupu, a to zda se práce dočasně zastaví nebo se jedná o bezvýznamný
nález a lze ve výkopových pracích pokračovat.
Tuto problematiku pojednává podrobně zákon č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči ve znění
pozdějších předpisů.
Realizace stavby
- činnosti technického dozoru investora na začátku a během stavby
a) Věcná
kontrola dodávky výrobků, prací a služeb, kterými jsou:
 kontrola souladu stavby s projektovou dokumentací schválenou v rámci stavebního
řízení – pozor na výskyt změn stavby – změny sledovat z pohledu pravidel dotačního
programu;
kontrola
souladu
prováděných
prací
s odsouhlasenou
projektovou
dokumentací a s právními předpisy
 kontrola souladu s veřejným zájmem – soulad s podmínkami stavebního povolení a
dalších rozhodnutí a stanovisek DOSS
 kontrola souladu prováděné stavby s vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických
požadavcích na stavby a dohodnutými technickými normami a s přijatými smluvními
závazky – kontrola dodavatele při realizaci stavby – zejména zajištění a provedení všech
nutných zkoušek dle ČSN (případně jiných norem vztahujících se k prováděnému dílu
včetně pořízení protokolů),
b) Vlastní
činnost TDI na stavbě:
 součinnost při zajištění a provedení všech opatření organizačního a stavebně
technologického charakteru,
 kontrolu pracovních postupů zhotovitele stavby z hlediska výsledné kvality
provedených částí stavby
Průběžné kontroly
Obchodní zákoník dává TDI zákonný rámec jeho kontrolní činnosti. V § 550 stanovuje:
Objednatel je oprávněn kontrolovat provádění díla. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel provádí dílo v
rozporu se svými povinnostmi, je objednatel oprávněn dožadovat se toho, aby zhotovitel odstranil
vady vzniklé vadným prováděním a dílo prováděl řádným způsobem. Jestliže zhotovitel díla tak
neučiní ani v přiměřené lhůtě mu k tomu poskytnuté a postup zhotovitele by vedl nepochybně k
podstatnému porušení smlouvy, je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy. Obdobně ukládá §
537 zhotoviteli povinnost… provést dílo podle smlouvy, řádně a v dohodnuté době.
Aby nenastaly spory ( "provádění díla řádným způsobem") – postupovat dle smlouvy o dílo.
Nejdůležitější české státní normy, ve kterých je standardizován technologický postup provádění
stavebních prací jsou v současnosti tyto:
ČSN 73 2310 Provádění zděných konstrukcí.
ČSN 73 2400 Provádění a kontrola betonových konstrukcí.
ČSN 73 2401 Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého betonu.
ČSN 73 2402 Provádění a kontrola konstrukcí z lehkého betonu z umělého pórovitého kameniva.
ČSN P ENV 206 - 73 2403 Beton. Vlastnosti, výroba, ukládání a kritéria hodnocení.
ČSN 73 2412 Provádění a kontrola pórobetonových konstrukcí.
ČSN 73 2430 Provádění a kontrola konstrukcí ze stříkaného betonu.
ČSN 73 2480 Provádění a kontrola montovaných betonových konstrukcí.
ČSN 73 2601 Provádění ocelových konstrukcí.
ČSN 73 2810 Dřevěné stavební konstrukce. Provádění.
ČSN 73 3050 Zemní práce.
ČSN 73 3130 Stavební práce truhlářské.
ČSN 73 4210 Provádění komínů a kouřovodů, připojení spotřebičů.
ČSN 73 6242 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací.
ČSN 74 4505 Podlahy. Společná ustanovení.
TDI provádí kontrolu všech prací a dodávek stavby, ale důraz je kladen zejména na práce, které
budou v dalším postupu prací zakryty nebo znepřístupněny.
Přejímka zakrývaných konstrukcí
Mezi nejdůležitější přejímky zakrývaných konstrukcí patří:

Přejímka základové spáry

Přejímka hydroizolace před provedením její ochrany

Přejímka uložené výztuže před započetím betonáže (spojená s kontrolou "nezakrývaného"
bednění a podpěrné konstrukce!)

Přejímka upevnění tepelného izolantu u fasádních kontaktních zateplovacích systémů

Přejímky zakrytých potrubí (před záhozem, zazděním)

Přejímky jednotlivých vrstev nátěrů a další přejímky podle charakteru objektu.
O všech přejímkách musí TDI provést zápis do stavebního deníku, ve kterém se jednoznačně
vyjádří, zda je přejímaná část v pořádku a zda je povoleno zahájit práce na zakrytí konstrukce.
Odpovědnost TDI je v těchto případech veliká. Nezjištěné závady se velmi obtížně a nákladně
opravují a vždy znamenají zdržení a komplikaci výstavby. Podmínkou úspěchu kontrolních činností
TDI je dokonalá znalost projektu, technologických procesů výstavby, vlastností stavebních materiálů
a výrobků, technických norem a zásad kontrolních zkoušek a zkušebních metod.
 sledování a dohlížení na vedení stavebních deníků
Stavební deník je základem dokumentace průběhu realizace stavby - pravidelně se do
něj zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Povinnost vést stavební deník je
dána zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon), ve kterém § 157 odstavec 2 stanovuje:
Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u
stavby prováděné svépomocí stavebník. Záznamy do SD jsou oprávněni provádět
stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoby provádějící kontrolní
prohlídky stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací.
Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka a
autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci, působí-li na staveništi, autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal
certifikát podle § 117, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle
zvláštních právních předpisů.
Obsahové náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o
stavbě stanoví vyhláška č. 499/2006 Sb v příloze č. 5.
Osoby, vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle § 158 stavebního zákona,
prokazují oprávnění k výkonu těchto činností otiskem svého razítka a podpisem ve
stavebním deníku. Totéž platí při změně těchto osob v průběhu výstavby.
Dále se do st. deníku SD uvádějí a zaznamenávají průběžné změny smluv včetně
dodatků a změn, změny a dodatky v předané dokumentaci, živelné pohromy, poruchy a
vady stavby, předávané části staveb a další ujednání.
Na konci jednotlivých částí deníku by měl být uveden přehledný zápis všech druhů
zkoušek provedených na stavbě v období, které deník zachycuje.
Denní záznamy se pořizují ve dnech, kdy se na stavbě pracuje. Stavební deník se vede
ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do
odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby a spolu s předáním
stavby se kopie předává investorovi stavby.
TDI je povinen sledovat a dohlížet na vedení stavebních deníků v souladu s podmínkami
uvedenými v příslušných smlouvách. TDI eviduje kopie ze stavebního deníku a výkresy,
vydané v průběhu stavby.
TDI je povinen okamžitě informovat objednatele o všech závažných okolnostech,
neprodleně informovat o všech změnách stavby.
Dále TDI spolupracuje i při technickém řešení veškerých sporů; v případě jakéhokoli
problému je TDI povinen neprodleně informovat investora a navrhovat řešení.
Archivace st. deníku – tato povinnost je uložena stavebníkovi v §154 SZ, a to po dobu 10
let; v §157 odst. 3 SZ – je dále uvedeno: „po dokončení stavby předá její zhotovitel
originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi“
 dílčí přejímání dokončených prací včetně předepsaných zkoušek – důsledná kontrola
dodavatele (včetně pořízení protokolů);
 kontrola dodavatele při zajištění odvozu a uložení vybouraných hmot a stavební suti
na skládku v souladu s ustanoveními zákona 185/2001 Sb.,o odpadech, v plat. znění
 TDI dále neprodleně informuje investora, jakmile by zjistil, že jakékoli materiály či
pracovní postupy zhotovitele neodpovídají obchodním specifikacím, platným
právním předpisům, českým normám a smluvním ujednáním; kontroluje a ověřuje kvalitu
dokončených prací a shodu s ustanoveními smluvních dokumentů a platnými právními
předpisy ČR; sledování předepsaných zkoušek materiálů, konstrukcí prováděných
zhotovitelem stavby a jejich výsledků, sledování kvality prováděných okamžité
informování objednatele o všech závažných okolnostech
 TDI musí informovat investora o jakékoli změně stavby oproti schválené
dokumentaci, smluvním podmínkám, nebo změně, v jejímž důsledku by se mohla změnit
cena nebo rozpočet díla, případně kvalita nebo výstupy projektu.
 TDI spolupracuje s projektantem a zhotovitelem stavby:
 při navrhování opatření pro eliminaci nevynucených změn stavby (chyby
v projektu a jejich odstranění, rozpory v jednotlivých částech PD nekoordinace
tech. vedení; nezapracovaná požárně bezp. opatření, rozpory stavební části a
architektonického řešení interiéru).
 V případě nutnosti provedení změn stavby u změn nepředvídatelných a
vynucených (špatná únosnost podloží; zřícení příček, různých částí stavby;
rozkrytí stropu nebo krovu – houby, uhnilá trámová zhlaví; staré základy apod.),
 V případě živelných pohrom (povodně, požár, vichřice) a nepředvídatelných
událostí (výskyt spodní vody ve stavbě – přerušená zvodeň; archeologické nálezy
apod.) nebo při provádění odstranění případných závad projektu (nezpůsobilé
změny)
Jakmile by TDI jakoukoli změnu v provádění stavby zjistil, o změně neprodleně informuje
investora a projektového manažera. Veškeré zamýšlené změny je nutné před jejich
provedením nahlásit ŘO a počkat na jejich schválení.
Je nepřípustné provádět změny materiálů a výrobků bez předchozího projednání s ŘO
dotace.
Nepředvídané změny stavby, které se na stavbě vyskytnou z tzv. vyšší moci – havárie,
živelné pohromy, náhlé poruchy podloží, zřícení částí stavby, odkryté trhliny konstrukcí,
vývěry spodní vody apod. musí být nejpozději do 7 dnů nahlášeny na ÚRR.
 TDI rovněž poskytuje informace projektovému manažerovi k vypracování monitoringu
projektu – popis prací za sledované období, plán prací v dalším období; TDI se podílí
spolu se stavebníkem na předkládání fotodokumentace z průběhu stavby
c) Kontrola
časového průběhu prací
Základem této kontrolní činnosti je časový (kalendářní) plán provádění prací, který je přijat
předkládáno obvykle se smlouvou (není-li, měl by být požadován). TDI je povinen předem
informovat o možných problémech jednotlivých fází projektu a navrhovat řešení k
dodržení harmonogramu.
d) Finanční
kontrola
Stanovení ceny ve smlouvě o dílo
Dohoda mezi objednatelem a zhotovitelem, která se týká výše ceny a zejména jejího
obsahu, patří k nejdůležitějším ustanovením celé smlouvy o dílo.
Pro ujednání týkající se ceny díla je podstatné:

určit jednoznačně obsah sjednané ceny

stanovit její výši

stanovit její časovou platnost a dohodnout podmínky případné změny ceny

dohodnout způsob uplatnění případných změn ceny

sjednat způsob ocenění případných změn obsahu a rozsahu prací
Při finanční kontrole spočívá úloha TDI:
 v odsouhlasování a kontrole finančních částek účtovaných za provedené práce v průběhu
výstavby – tj. sledování celkového rozpočtu stavby, vč. dílčích stavebních rozpočtů –
sledování skutečně provedených prací a jejich proplácení; kontrola podkladů pro
fakturování v průběhu výstavby v souladu se splátkovým kalendářem specifikovaným ve
smlouvě o dílo uzavřené mezi investorem a zhotovitelem stavby a na základě zjišťovacích
protokolů zpracování čerpání podrobných položkových rozpočtů v elektronické podobě
v souladu s Metodickým pokynem č. 13 Regionálního operačního programu NUTS II
Severovýchod
TDI rovněž kontroluje měsíční soupis provedených prací a dodávek a potvrzuje objemy
dokončených a rozpracovaných prací. Nepotvrzuje práce, které jím nebyly převzaty nebo
byly odmítnuty TDI nebo investorem jako nekvalitní nebo sporné. Kontroluje podklady pro
měsíční fakturaci podle smluvních jednotkových cen a smluvních objemů prací.

předkládání soupisů provedených prací v elektronické podobě – KROS+ nebo .XLS

již proplacené položky dodavateli a proplacené z dotace nelze následně „narovnávat“
(odečítat)
 spolupůsobí při odsouhlasení navržených cen za práce provedené zhotovitelem nad
rámec smlouvy o dílo
 připravuje podklady pro závěrečné vyúčtování stavby
 TDI rovněž potvrzuje „zádržné“ pozastávku (podle smluvních podmínek) a po odstranění
vad a nedodělků a jejich převzetí investorem (nutno odsouhlasit předem s TDI) dává TDI
souhlas s uvolněním této pozastávky a s úhradou konečné faktury. Pozor na zádržné po
dobu záruky – u dotačních projektů nejlépe formou bankovní záruky.
e) Zajištění
podmínek pro průběh prací na stavbě
Technický dozor investora zastupuje stavebníka (investora) především při těchto
nezbytných technicko-právních aktech:

spolupracuje při technickém řešení veškerých sporů vzniklých v průběhu stavby v případě jakéhokoli problému je TDI povinen neprodleně informovat investora a
navrhovat řešení.; v případě potřeby TDI ve spolupráci s investorem konzultuje jednotlivé
části projektu s odborníky. To se týká zejména statiky a nosných konstrukcí, topení,
vzduchotechniky, zdravotechniky, elektrických instalací, mechanických zařízení a požární
bezpečnosti atd.
 kontroluje dodržování plánu kontrolních prohlídek
Kontrolní prohlídky stavby – §152 SZ – stavebník je povinen ohlašovat stavebnímu
úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení
kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,
součástí SP je plán kontrolních prohlídek stavby
– TDI dbá na řádné ohlášení předepsaných a schválených kontrolních prohlídek stavby
SÚ – tato povinnost je uložena stavebníkovi (ten ji může přenést na zhotovitele). Rozsah
kontrolních prohlídek stanoví §18 vyhl. č. 526/2006 Sb. (prováděcí vyhl. ke SZ). TDI se
kontrolních prohlídek účastní. Průběh kontrolní prohlídky stanoví §133 SZ.
Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména:
a) dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího se stavby anebo
pozemku,
b) zda je stavba prováděna technicky správně a v náležité kvalitě, popřípadě použití
stanovených stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí,
c) stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat,
bezpečnost anebo životní prostředí,
d) zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí,
jsou prováděny předepsané zkoušky a zda je veden stavební deník nebo jednoduchý
záznam o stavbě,
e) zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152,
f) zda je stavba užívána jen k povolenému účelu a stanoveným způsobem,
g) zda je řádně prováděna údržba stavby,
h) zda je zajištěna bezpečnost při odstraňování stavby.
 K zajištění dobrého průběhu stavby a dodržení všech podmínek a smluvních ujednání
organizuje TDI na stavbě kontrolní dny, při kterých jsou operativně řešeny vzniklé
problémy, které by mohly ohrozit jak kvalitu stavby, tak zejména dohodnuté termíny. TDI
kontrolní dny organizuje – četnost dle potřeb stavby – vyplyne z jejího průběhu; kontrolní
dny by se měly konat vždy za účasti stavbyvedoucího v případě potřeby i AD. TDI pro
ně zpracovává podklady, většinou se ujímá jejich řízení včetně vyhotovení protokolů
z jednání. V protokolu musí být vždy jasně uvedeno, kdo byl účasten KD, vždy musí být
podepsané (nejen zápis, ale i prezenční listina, pokud se vyhotovuje); obsah – stručně
uvést kontrolu plnění úkolu z minulého KD; jasně stanovit nové úkoly a osobu
odpovědnou za jejich plnění; pozor na termíny jako „změny v projektu“ nebo „nelze
provést dle schválené PD“ apod. – dle dotačních pravidel – nutno předem zkonzultovat s
PM). Pozor na předepsanou publicitu zápisů z KD u jednotlivých OP.
 zajištění a kontrola dodržování podmínek zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují
požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo
pracovněprávní vztahy, v platném znění a prováděcích předpisů – montáž a demontáž
lešení, revize výtahů, zdvihacích zařízení, zařízení tlak. vzduchu apod.; součinnost a
kontrola při zajištění ostrahy stavby a staveniště, při zajištění bezpečnosti práce a
ochrany životního prostředí,
Ukončení stavby
TDI se podílí na přípravě podkladů pro předání a převzetí stavby, účastní se převzetí a má dohled nad
odstraněním vad a nedodělků.
Mezi povinnosti TDI při ukončení stavby patří:
 organizování (závěrečného) předání a převzetí provedené stavby – příprava podkladů
pro předání a převzetí stavby, příprava soupisu vad a nedodělků včetně stanovení
způsobu a termínu a jejich odstraňování (ve spolupráci se zhotovitelem)
 součinnost s dodavatelem a investorem při zajištění všech nezbytných zkoušek,
atestů a revizí podle předpisů platných v době provádění a předání díla, kterými bude
prokázáno dosažení předepsané kvality a předepsaných technických parametrů díla
včetně pořízení protokolů - je nutné, aby se TDI zúčastnil všech jednotlivých zkoušek před
vlastním předáním a provozováním ucelených staveb a dodávek (jejich zajištění by mělo
být zakotveno ve smlouvě se zhotovitelem.
Revize – přezkoumání a kontrola vyhrazených technických zařízení ve výstavbě elektroinstalace, tlakových nádob, zdvihacích zařízení (výtahů), komínů apod. Provádět ji
může jen oprávněný pracovník s kulatým razítkem – certifikáty vydává IBP.
Výstupem revize je revizní zpráva, osvědčující bezpečné a trvalé uvedení zařízení do
provozu.
Komplexní zkoušky
Komplexní zkouška je označení systému dohodnutých zkoušek pro dodávku souborů
strojů a zařízení tvořících samostatný funkční celek. pKomplexním vyzkoušením se
obvykle prokazuje, že dodávka je kvalitní a je schopná buď zkušebního, anebo běžného
provozu. O celkovém výsledku komplexních zkoušek se pořizuje protokol nebo zápis, ve
kterém se uvedou ty odchylky oproti projektovaným parametrům, které je nutné odstranit.
Provádění těchto zkoušek se nemusí nikomu hlásit – není ust. ve st. zákoně.
 odevzdání a převzetí stavby
Dokončené stavební práce, stavební objekty, stavby vyžadují samostatné odevzdání
zhotovitelem a převzetí objednatelem v rozsahu a termínech dohodnutých ve smlouvě o
dílo.
Doklady zhotovitele pro přejímací řízení
K přejímacímu řízení by měl zhotovitel pro objednatele připravit doklady obdobně, jako je
bude muset připravit stavebník (objednatel) buď k oznámení o užívání stavby (Příloha č 4 k
vyhlášce č. 526/2006 Sb., část B), nebo k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu (Příloha
č 5 k vyhlášce č. 526/2006 Sb., část B):

popis a zdůvodnění odchylek skutečného provedení stavby od ověřené projektové
dokumentace s informací, zda a kdy byly tyto odchylky schváleny při kontrolní
prohlídce stavby

výkresy ověřené projektové dokumentace upravené dle skutečného provedení
zakázky,

souhrnná dokumentace geodetických prací – protokol o zaměření dokončené stavby

geometrický plán (pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí a u
staveb technické nebo dopravní infrastruktury

zápisy o výsledcích předepsaných zkoušek a revizí (zejména revizní zprávy o
elektroinstalacích, tlakové zkoušky trubních rozvodů, osvědčení o průchodnosti
komínů, revize kotelen otopných soustav, výtahů, požárních zařízení atp.),

doklad o výsledku zkušebního provozu, pokud byl prováděn,

doklady prokazující shodu vlastností použitých výrobků s požadavky na stavby (§ 156
stavebního zákona) – dle zák. 22/1997 Sb.

jiné doklady stanovené ve stavením povolení nebo při schválení změny stavby před
dokončením (různé zk. požárních zařízení apod.)
Další doklady:

dokumentaci skutečného provedení stavby – je-li smluvně sjednáno

originál stavebního deníku

zápisy o prověření prací zakrytých v průběhu výstavby (různé zkoušky těsnosti,
výztuže, hutnění apod.)

podklady pro závěrečné finanční vypořádání.
Podrobný soupis dokladů dokumentujících provedení a jakost stavebních prací, které
následně může po stavebníkovi požadovat stavební úřad pro vydání kolaudačního
souhlasu, se uvádí v samostatné příloze – obvykle ji zpracovává dodavatel. TDI důsledně
kontroluje.
Obchodní zákoník, zákon č. 513/1991 Sb. k tomu v § 562 uvádí:
(1) Objednatel je povinen předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle
možnosti co nejdříve po předání předmětu díla.
(2) Soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla
a.
bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí,
b.
bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při
prohlídce uskutečněné podle odstavce 1,
c.
bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné
péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U
vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba.
Toto ust. je mimořádně významné – zjednodušeně řečeno - když objednatel nezjistí při
převzetí díla zjevné vady a poruchy, které zjistit mohl (tj. prohlídka je neodborná,
zběžná, nedbalá), nebude mu přiznán nárok na jejich bezplatné odstranění!
Jsou-li zjištěny vady:
a.
požadovat odstranění vad novým dodáním nebo provedením prací na díle,
b.
požadovat odstranění vad opravou provedených prací, jestliže vady jsou opravitelné,
c.
požadovat přiměřenou slevu z ceny prací,
d.
odstoupit od uzavřené smlouvy o dílo v případech, které stanoví smlouva nebo
Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. v § 344 až § 351.
Je třeba upozornit na častou snahu zhotovitelů vyžadovat převzetí díla, přestože má vady.
Argumentují při tom, že se jedná o vady nebránící užívání stavby. Přejímající si musí
uvědomit, že zákonné předpisy tento pojem vůbec neznají a že objednatel má vždy právo na
bezvadné plnění - uplatnění práva na bezvadné plnění znamená nepřevzetí předávaného
díla.
Samozřejmě, že v takovém případě předávací protokol končí prohlášením zástupce
objednatele (TDI), že dodávku nepřebírá. Zároveň s tímto prohlášením uvede důvody, které
jej opravňují předávané dílo odmítnout.
Teprve na základě úspěšné přejímky díla, potvrzené podepsáním prohlášení o odevzdání a
převzetí všemi zúčastněnými osobami, požádá objednatel stavební úřad o kolaudační souhlas,
případně mu zašle oznámení o užívání stavby.
Odpovědnost za vady a záruční doba
Záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla.
Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky.
Podle § 562 odstavec 2, písmeno c, Obchodního zákoníku musí mu objednatel bez zbytečného
odkladu oznámit vady díla v době kdy je zjistí, nebo kdy mohly být zjištěny později při
vynaložení odborné péče. Nebyla-li sjednána záruční doba, pak u staveb je nejpozději do pěti
let od předání předmětu díla. Zjištěné vady díla jsou zhotoviteli oznamovány písemnou formou,
protože pro záruku za jakost díla platí přiměřeně ustanovení § 429 až 431 Obchodního
zákoníku, z nichž je důležitý závěr § 430: Záruční doba neběží po dobu, po kterou kupující
nemůže užívat zboží pro jeho vady, za které odpovídá prodávající.
 organizování kolaudace provedené stavby – závěrečná kontrolní prohlídka stavby a
vydání kolaudačního souhlasu –
§122 SZ - Stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, (například nemocnice,
škola, nájemní bytový dům, stavba pro obchod a průmysl, stavba pro shromažďování většího
počtu osob, stavba dopravní a občanské infrastruktury, stavba pro ubytování odsouzených a
obviněných, dále stavba, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, a změna
stavby, která je kulturní památkou, může být užívána pouze na základě kolaudačního souhlasu.
Souhlas vydává na žádost stavebníka stavební úřad, který vydal stavební povolení.
O vydání KS žádá stavebník - v žádosti uvede identifikační údaje o stavbě a předpokládaný
termín jejího dokončení. Podle § 12 vyhlášky č. 526/2006 Sb. podává stavebník žádost na
formuláři, jehož náležitosti a přílohy jsou stanoveny v příloze č. 5 k této vyhlášce.
Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stavebníka stanoví termín provedení
závěrečné kontrolní prohlídky stavby a současně uvede, které doklady při ní stavebník
předloží - nutná účast TDI na závěrečné kontrolní prohlídce stavby před vydáním kolaudačního
souhlasu a příprava podkladů pro tuto prohlídku.
Při závěrečné kontrolní prohlídce stavby stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba
provedena v souladu s ohlášením stavebnímu úřadu, podle vydaného stavebního povolení a
ověřené projektové dokumentace a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, včetně
bezbariérového užívání stavby, pokud je právním předpisem vyžadováno.
Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a
veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. Jestliže stavební úřad
nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby nebo rozpor se závaznými stanovisky
dotčených orgánů, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační
souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby – KS nenabývá právní moci – je
to opatření SÚ.
Jsou-li na stavbě zjištěny závady bránící jejímu bezpečnému užívání nebo rozpor se závaznými
stanovisky dotčených orgánů, stavební úřad kolaudační souhlas nevydá a svým rozhodnutím
užívání stavby zakáže.
Na závěr je třeba zdůraznit, že dokončenou stavbu, popřípadě její část schopnou samostatného
užívání, lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu. Při nedodržení tohoto požadavku
hrozí fyzickým i právnickým osobám pokuta až do výše 1 000 000 Kč.
Oznámení o užívání stavby
Dokončenou stavbu, která nevyžaduje kolaudační souhlas podle § 122 stavebního zákona, lze
podle SZ užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu. Oznámení o záměru započít s
užíváním stavby podává stavebník nejméně 30 dnů předem na formuláři, jehož náležitosti a
přílohy stanovuje vyhláška č. 526/2006 Sb. v příloze č. 4.
Sankce za užívání stavby bez oznámení jsou stejné jako u užívání bez kolaudačního souhlasu.
Práce TDI obvykle končí převzetím odstraněných vad, zjištěných při předávání a převzetí
stavby, případně při kolaudačním řízení. Reklamace skrytých vad a jednání se zhotovitelem o
jejich odstraňování již nepatří do rámce povinností TDI při realizaci stavby, pokud si toto
objednatel nesjedná.
Povinnosti stavebníka
Za provádění stavby nese vždy a především odpovědnost stavebník.
Povinnosti stavebníka při přípravě a provádění staveb jsou v §152 stavebního zákona. Stavební zákon
upravuje nejen povinnosti týkající se stavebníka, ale i povinnosti vlastníka stavby (§154 SZ).
Stavebník nese odpovědnost smluvní, správní i trestní. Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a
provádění stavby a mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního
prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství.
Na rozdíl od stavebníka nesou ostatní subjekty (projektant a stavbyvedoucí) ještě i odpovědnost
disciplinární, neboť pro výkon své činnosti musí být autorizovány a jejich výkon podléhá disciplinární
působnosti profesní samosprávy (Komory autorizovaných techniků a inženýrů činných ve výstavbě).
§ 154 - povinnosti vlastníka stavby a zařízení
Vlastník stavby je povinen
a) udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 po celou dobu její existence,
b) neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují životy či zdraví osob nebo
zvířat,
c) umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,
d) uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení
stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje,
e) uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného provedení, rozhodnutí,
osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se
stavby.
Dohled nad prováděním staveb z pozice veřejné správy
Dozorovou (dohlédací) činnost vykonávají stavební úřady, popřípadě u staveb jimi certifikovaných
autorizovaní inspektoři.
Stavební úřad je dle ustanovení stavebního zákona (§132) oprávněn ve veřejném zájmu

provádět kontrolní prohlídky stavby,

nařizovat neodkladné odstranění stavby,

nařizovat nutné zabezpečovací práce na stavbě,

nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním pozemku nebo na zastavěném stavebním
pozemku,

nařizovat provedení udržovacích prací,

nařizovat vyklizení stavby,

ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě.
Stavební úřadu je tak v souvislosti s výkonem dohledu nad prováděním staveb oprávněn
kontrolovat stavby a vyžadovat plnění dalších zákonných požadavků, mezi něž patří i právo vstupu
na cizí pozemky a stavby.
Sankce
Neplnění povinností stavebníků, vlastníků či zhotovitelů staveb má následek uplatnění sankcí ze
strany stavebního úřadu. Obdobně jako v předchozí právní úpravě se přestupků dopouští fyzická
osoba, stavebník, stavbyvedoucí, fyzická osoba vykonávající stavební dozor nebo vlastník stavby,
popřípadě vlastník technické infrastruktury. Speciální ustanovení SZ jsou věnována pokutám i
správním deliktům právnických osob a podnikajících fyzických osob.
Pokuty a sankce za neplnění povinností mohou být od 0 až do výše 2 mil. Kč.
TDI a změny stavby
Nepředvídatelné změny - vady a poruchy stavby - § 152 – stavebník je povinen ohlásit stavebnímu
úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na stavbě, které ohrožují životy a zdraví osob, nebo
bezpečnost stavby; tuto povinnost má stavebník i u staveb podle § 103.
§ 155 SZ - Právnické a fyzické osoby podnikající ve výstavbě a vlastníci staveb jsou povinni
bezodkladně ohlašovat příslušnému stavebnímu úřadu havárie a často se opakující poruchy staveb a
výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení životů osob nebo ke
značným škodám.
Co je to vada stavby?
Vadu stavby můžeme obecně definovat jako neshodu ve skutečném provedení určitého prvku stavby
s provedením správným. Původ této neshody může spočívat ve vadném návrhu, tedy v projektu nebo ve
vadném provedení.
Co je to porucha stavby?
Porucha stavby je obecně částečnou nebo úplnou ztrátou funkce, tvaru nebo vzhledu kteréhokoliv
funkčního dílu stavby. Porucha se projevuje po dokončení stavby nebo její části buď ještě před
uvedením do provozu nebo za provozu stavby. Porucha může být zapříčiněna vadou stavby, (ať již se
jedná o vadu projektu nebo provedení jak je popsáno výše), ale může být též zapříčiněna nesprávným
užíváním stavby nebo jinými, zpravidla nepředpokládanými vlivy (například intenzita dopravy,
zemětřesení, změna režimu spodních vod, vliv stavební aktivity v okolí apod.)
Při zjištění poruchy je prioritní zjistit její příčinu a podle povahy této příčiny zpravidla odstranit nejprve
příčinu poruchy a teprve potom její následky, tj. viditelné nebo jinak zřetelné projevy poruchy.
V této souvislosti je třeba upozornit na nezastupitelnou úlohu vlastníka či provozovatele stavby, jehož
povinností je řádně pečovat o pravidelnou údržbu stavby a bedlivě sledovat jakékoliv začínající vizuální
projevy poruchy stavby (zpravidla trhlinky, zavlhající místa, obtížněji ovládaná okna či dveře, nerovnosti
v podlahách apod.). Obecné pravidlo – vizuální projev poruchy (trhlina) je vždy kolmý na směr její
příčiny.
Změna stavby před jejím dokončením
§118 SZ - Stavební úřad může na odůvodněnou žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce povolit
změnu stavby před jejím dokončením. O změnu požádá stavebník nebo jím pověřená osoba (TDI)
stavební úřad dopisem (žádostí).
Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a
s ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti se připojí projektová dokumentace změn stavby (vyhl.
499/2006 Sb. v plat. znění), nebo kopie ověřené projektové dokumentace s vyznačením navrhovaných
změn. Změnu stavby, která se nedotýká práv účastníků stavebního řízení, stavební úřad schválí při
kontrolní prohlídce zápisem do stavebního deníku.
Souhlasu není potřeba u částí stavby, které nepodléhají stavebnímu povolení ani ohlášení §103 SZ – lze
je provést a spojit se závěrečnou kontrolní prohlídkou (jedná se zejména o rozvody tech. infrastruktury
v objektu apod.).