Fchodoviny 2/2015 - Komunitní centrum Matky Terezy

Fchodoviny 2/2015 - Komunitní centrum Matky Terezy

fchodoviny
ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV PRAHA
2 / 2015
K O S T E L S V. F R A N T I Š KA Z A S S I S I A K O M U N I T N Í C E N T R U M B L . M A T K Y T E R E Z Y
S P O J N Á S V J E D N O , PA N E . . .
Postřehy, zážitky a dojmy ze setkání Taizé v naší chodovské farnosti / str. 6 –11
2
Z E
Ž I VOTA
FA RNO S TI
ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV
Štědrý večer
„Půlnoční“ mše svatá
Slavnost Narození Páně
Setkání Taizé
Rybova mše vánoční
„Tříkrálová sbírka“
FCHODOVINY
NA
SLOVÍČKO...
3
Eucharistie - pokrm na cestu
Někdy je vhodné připomenout si i některé základní věci naší praxe života s Bohem,
abychom opouštěli čím dál více systém „tak se to dělá či dělalo“ a přešli do způsobu
„tak to prožívám a věřím a těší mě, že navazuji i na své předky, kteří to tak žili též“.
Ale nežiji to jen proto, že to tak bylo, ale rozpoznal jsem hloubku a o tu mi jde. Proto
si dovoluji pro tento měsíc nazvat skutečnost Eucharistie pokrmem na cestu.
Ve starém zákoně nám je předobrazem Manna,
bez které by Židé neprošli pouští. Spojovala je a dělili se o ni, když někomu nedostačovalo to, co nasbíral. Pro všechny tak akorát. Bůh se jednoduše postaral o jejich nejzákladnější potřebu a vedl je dál. Totéž
pro nás přichystal v Novém Zákoně, jen nám dal sám
sebe ve svém Synu a Syn je nám dán v Eucharistii.
Máme v sobě většinou zakořeněnu velkou úctu ke
Kristu v Eucharistii, a to je jistě dobře, ale stejně tak
potřebujeme zužitkovat, že vzácná přítomnost Krista
v chlebu a vínu je nám dána jako nutná strava k životu. To je pokrm na cestu, a to ne jenom ve formě
„viatika“ při zaopatřování umírajícího člověka. Ano,
na cestě životem se člověk zaplete s lecčíms nedobrým, ale Eucharistie není za odměnu, že jsem ten život „zmáknul“ bez chyby. Je to opravdu pokrm, bez
něhož se žije obtížně. To, co nás odděluje od společenství stolu Páně, je buď nějaké závažné provinění
(Jsme zvyklí říkat těžký hřích – vědomé, dobrovolné
opuštění Boží cesty ve vážné věci.) nebo naše nevíra v Kristovu přítomnost či naše nekajícnost. Ale sytit
se Kristem je opravdu zdroj věčného života. A dokonce nám přináší odpuštění. Proto když to jde, nemáme se o něj připravit. Opravdu: Kristus není za odměnu, ale zadarmo a přišel zachránit hříšníky jako jsem
já, a ne ty spravedlivé. Konec konců Janovo evangelium je v tomto nekompromisní.
Jan 6,53 – Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím
vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít
jeho krev, nebudete mít v sobě život.“
Protože vše je důležité: víra v Kristovu přítomnost i skutečnost prožití jednotlivých vjemů při samotném přijímání, rád bych v dohledné době na
žádost některých farníků a po poradě na minulé
pastorační radě umožnil, abychom alespoň jednou
za měsíc měli možnost, ale nebyli nuceni, přijmout
Eucharistii pod obojí způsobu. Tak vás prosím už
teď dopředu o modlitbu, abychom tuto skutečnost
dokázali prožít s opravdovým užitkem.
Nakonec bych vás chtěl pozvat na postní čtvrtky, v kterých bude probíhat postní obnova v naší
farnosti. Budou nás jí provázet Tomáš Holub,
Ondřej Salvet, Pavel Semela, Vít Marčík a já.
A ozvou se i témata úzce spojená s Eucharistií.
Chci povzbudit i manželské páry: zkuste se vystřídat u dětí, abyste měli možnost účastnit se aspoň
některých setkání. A nakonec spolu můžete probrat to, co slyšel ten druhý, a tak skrze toho druhého o nic nepřijít.
P. Michael
S LOV O REDAKC E
Milí přátelé a čtenáři Fchodovin,
nedávno mě zaujala mimo jiné jedna věc
z kázání otce Michaela; bylo na téma, jak čtyři
lidé rozebrali střechu a nemocného na nosítkách spustili dolů k Ježíši, aby ho uzdravil.
I my máme kromě modliteb něco udělat pro
víru někoho, koho nám Bůh položí na srdce.
Nějaký skutek lásky.
Teď už můj dodatek: Tím skutkem lásky, může
být permanentní odpouštění. Nenechávat si
v srdci zlost; hned jak cítím, že mě něco vyvedlo
z míry a kypí to ve mně, prosit Pána a dávat tu
situaci právě jako skutek lásky za toho člověka.
Můžeme pak poznávat, jak i toto gesto je pro
Pána cenné, když voláme upřímně a prosíme, ať
to v našem srdci není a obětujeme to. Pána to
těší a místo zlosti a hněvu dává pokoj a radost.
Kéž nám také dává milost v té chvíli si vzpomenout a takto tu situaci řešit. Vždyť jsme slabí
a nedokonalí. Máme dobrá předsevzetí a touhy,
ale bez jeho milosti zůstává jen u nich.
„Pane Ježíši, prosím, stůj při nás v naší
slabosti, chceme Ti přinášet ostatní
lidi a prosit za dar víry nebo uzdravení, a chceme přidávat i naše sebezapření, naše odpouštění, naše nelpění na
hněvu. Prosíme, pomoz nám žít tak, jak je
potřeba. Děkujeme Ti. Amen.“
Katka
4
ZAMYŠLENÍ JÁHNA PAVLA
ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV
Domov je tím místem, kde dostáváme
základ a sílu do vlastního života
Rodina – kouzelné magické slovíčko. Slovíčko,
které nosíme hluboko ve svém srdci. Domov
je tím místem, kde dostáváme základ a sílu do
vlastního života. Pohoda, bezpečí, harmonie –
to jsou důležité prvky vložené do naší zkušenosti a paměti, ale také do paměti našich dětí.
Jak je bolestné, když kolem sebe vidíme disharmonii rodinného života.
Dnešní doba prožívá nesmírnou krizi rodin, která
je často i uměle podporována různými názory
oddělujícími jednu generaci od druhé. Lidé jsou
konfrontováni s tématy potratu, eutanazie, života,
v kterém nepotřebuješ mít stálého partnera,
nebo dokonce života bez svátostného manželství.
Rozklad rodiny tak lehce vede ke ztrátě všech kvalitních hodnot života.
Mnozí lidé dnes tvrdí, že manželství patří starému světu a že se přežilo. Už několik předchozích
generací se s úspěchem pokusilo manželství rozbít,
ale jako náhradu nenabídli nic lepšího. Lidé jsou
dnes ochotni kdykoli manželství rozvrátit a v jistém věku pak prožívají bolest osamocení, opuštěnosti a ztráty vztahů. A přitom je zřejmé, že když
se celoživotní spojení dvou lidských bytostí povede,
může být někdy úžasně krásné! Proč se o to nepokusit i v našem vztahu? Proč je dnes tolik manželství v troskách? Proč dva lidé, kteří si krásnými slovy
slibují věrnost a lásku, dokud je smrt nerozdělí, jsou
schopni po dvou třech letech odhodit partnera jako
obnošené šaty a mluvit o něm hůř než o cizím člověku? Láska je dřina. První zážitek byl u takových
manželských párů příliš silný na to, aby se skutečně
poznali, aby se naučili nejen milovat, ale také si
odpouštět, přijímat se i ve chvílích nemoci, nezdaru
a špatného počasí. Byli jen zamilovaní, ale o skutečné lásce ještě nevěděli nic a nikdy se k ní nedopracovali.
Nádherně nám to říká sv. Pavel: Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není
domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj
prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá
radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má
naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne.
Jednou se ptali novináři muže, který slavil padesát let manželství: jak jste toto dlouhé období společně zvládli? A on klidně odpovídá: „To víte, my
jsme generace, která ještě všechno opravuje, ale
vy jste v dnešní době generace, která všechno
FCHODOVINY
vyhazuje, když se vám to nehodí.“ Jistě rozumná
slova moudrého člověka.
A co nám k tomu říká život Ježíše, Marie a Josefa?
V Nazaretě všechno vypadá normálně. Skromná
rodina jako mnoho dalších. Ekonomické problémy
nazaretské rodiny neřeší zázraky, ale Josefova práce.
Syn mu je k ruce, poslouchá ho, to ano, ale jen aby
svému otci pomáhal vydělávat na chleba, ne aby
opatřil chléb zázračně z nebe. Josef je tesař; určitě
je schopný cokoli opravit, upravit, předělat, sestavit,
rozebrat a zase složit. V dnešní době se pro změnu
už nic neopravuje. Když něco nefunguje, tak se to
vyhodí. Je jednodušší, a dokonce levnější koupit si
nový přístroj než opravovat starý, který se zaseknul.
Kdybychom se tak naučili Josefovu řemeslu alespoň
ve vzájemném soužití ve vlastní rodině. Kdybychom
po nevyhnutelných srážkách nebo incidentech,
když se něco rozbije nebo zasekne, uměli trpělivě a šikovně zase škody napravit, pokusit se odčinit napáchané zlo, najít nefunkční součástku, zašít,
poskládat, odolat pokušení „zahodit“ lidi, odepsat
je, ignorovat a prohlásit, že už se nedá nic dělat ...
Platí to pro všechny naše vztahy, ale ve vlastní
rodině je to určitě nejcitlivější. Na vztahu se musí
stále pracovat a nikdy jej nepovažovat za samozřejmý, za stereotypní styl společenského života.
ZPRÁVY
z KCMT
Milí farníci,
v novém roce pokračujeme v hledání úspor
v některých nákladových položkách. Od 1. ledna
odebíráme v obou kostelích elektrickou energii
od nového dodavatele, v případě plynu se tak
stalo již v říjnu minulého roku. Další úspory energií bychom rádi dosáhli výměnou části světel
v suterénu KCMT za technologii LED.
Mám pro vás zajímavou zprávu z Diakonie
Broumov. Za celý rok 2014 se v kontejneru na
použité šatstvo, který stojí na našem pozemku
před KCMT, nasbíralo neuvěřitelných 39 tun textilu. Jedná se o nejvyšší tonáž na jeden kontejner v rámci celé Prahy. Je krásným příspěvkem
naší farnosti, že takové množství oblečení může
nadále posloužit a nekončí na skládkách.
KCMT
5
K dobrému vztahu patří také vzájemná komunikace:
mluvit a mluvit spolu a nikdy tuto komunikaci neukončit. K dobrému vztahu patří také společná modlitba, která sjednocuje celou rodinu, učí děti dobrým
návykům a připravuje je na chvíle, až tu nebudeme
a oni budou pokračovat ve své vlastní rodině, k prospěchu dalších generací. Důležitá je i naše společná
účast na mši sv. Společné chvíle v chrámě Božím,
v blízkosti druhých, kteří také přišli vzdávat Bohu
chválu. Pána Ježíše také přinesli do chrámu Božího
v Jeruzalémě. Maria a Josef tam zažívají úžas, když
naslouchají nádhernému Simeonovu chvalozpěvu.
V chrámě je také prorokyně Anna, která má z Boží
milosti to štěstí, že uvidí Ježíšovu tvář. Ona, která na
něho čekala ve dne v noci v modlitbách. Je nám příkladem ve vytrvalosti. Právě u ní vidíme jakou sílu má
modlitba a přítomnost v domě Božím.
Možná, že mnozí řeknete: to je náročné, to je
takový hezký ideál. Všechno, co přináší obtíže
a námahu, má trvalou hodnotu. A my s jistotou
víme, že s pomocí Ježíše Krista, Panny Marie a svatého Josefa dosáhneme všeho pozitivního a užitečného pro svůj život, rodiny, přátele i pro lidi obecně.
Přeji vám všem odvahu, chuť a elán při budování
společného díla. Ať je váš život Bohu milý!
Váš jáhen Pavel Urban
Měsíc únor je bohatý na farní programy,
věřím, že si z nabídky vyberete. Zveme vás na
farní ples, přijďte si do KCMT nejen zatančit, ale
také setkat se s přáteli, popovídat si, a třeba se
seznámit s lidmi, které znáte z kostela jen od
vidění. U příležitosti Dne nemocných pořádáme
ve spolupráci s Farní charitou v KCMT již čtvrté
setkání nemocných a starších obyvatel Prahy
11 včetně slavení eucharistie. Manželské páry
zveme na netradiční oslavu svátku sv. Valentýna
a všechny farníky bez rozdílu věku pak na Masopustní veselici. Během únorového Zastavení
u Matky Terezy se od P. ThLic. Tomáše Holuba
dozvíme více o šedé zóně v duchovním životě
a Sdružení křesťanských seniorů tento měsíc
nabízí přednášku P. ing. Miloslava Fialy nazvanou
„Únor 1948 a katolíci“.
Přeji vám klidné a požehnané dny!
Karina Juráková
ředitelka KCMT
6
ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV
P O D Ě KOVÁ N Í / N A P S A L I J S T E . . .
Střípky a dojmy
ze setkání Taizé
v naší farnosti
Milí farníci a přátelé,
prožili jsme spolu několik intenzivních týdnů v duchu příprav
a vlastního průběhu setkání Taizé v Praze. Bohu díky!
Velké díky patří i každému z vás za sebevětší i sebemenší
služby! Nic není zanedbatelné a každého „sebraného smítka“ si nesmírně vážíme! Celé setkání proběhlo díky vám bez
větších problémů a ke spokojenosti všech zúčastněných.
Naše farnost v kostele sv. Františka z Assisi a v Komunitním
centru Matky Terezy připravila program a poskytla ubytování pro více než 450 poutníků, z toho 180 jich bylo ubytováno
i díky podpoře Městské části Prahy 11 ve školách ZŠ+SŠ Waldorfská a v ulici Květnového vítězství č. 1554.
Silvestrovskou noc jsme prožili společně v KCMT. Křesťané různých vyznání, Češi, Slováci, Poláci, Litevci, Bělorusové, Rusové, Ukrajinci, Rumuni, Chorvaté, Maďaři, Rakušané
a Němci, Francouzi, Španělé, Britové, Švédi, ale i Kolumbijci, Japonci a Číňan se spojili v modlitbě
za mír na celém světě a v následném Festivalu národů se navzájem sdíleli o své kulturní bohatství.
Děkujeme za vaší odvážnou ochotu přijmout do svých příbytků dosud neznámé poutníky! Doufáme, že tito dnes již známí přinesli do vašich příbytků to očekávání, které jste měli, a ještě ho možná v dobrém předčili. Věříme, že vaše velká služba vám již teď přinesla plody.
Za místní přípravný tým Magdalena Brunová, Pavel Tvrdý a Magdalena Lásková
■ Moje dojmy z pražského setkání jsou podobné ■ Ahoj všem! Jmenuji se Anna a jsem z Ruska. Kromozaice z mnoha částí – krásy města, turisté na
náměstích, útulné dvorky a úzké uličky... a setkání s milovanou komunitou Taizé, společné modlitby, setkání se starými přáteli. A konečně, zcela
neopakovatelná část – nová přátelství vzniklá díky
hostitelské farnosti. Ohromilo mě, jak se stal příjem poutníků společnou věcí všech členů farnosti
(vždyť řečtina nazývá společnou věc slovem „liturgie“, tj. bohoslužba). Přijímali nás vřelým srdcem,
s touhou pomoci, pohostinstvím a péčí! A jak se
o nás postarala naše pražská rodina! Nikdy bych
si nepomyslela, že se budu na Nový rok mezi 500
neznámými lidmi cítit jako na rodinné oslavě. Tolik otevřené a upřímné radosti – zdálo by se, že
stovky hlučných mladých lidí ji nemohou vyvolat.
Byla to skutečná radost z Krista, lásky, která nás
spojuje.
Varia (Petrohrad, Rusko)
mě toho jsem byla letos v zimě poprvé v životě dobrovolnicí na mezinárodním setkání mládeže Taizé.
Bylo to moje první setkání Taizé, první návštěva Prahy a druhá zkušenost s dobrovolnickou prácí. Bylo to
složité a zajímavé! Nejsilnější dojem na mne udělala
Přicházejí první poutníci
FCHODOVINY
NAPSALI JSTE...
7
■ Setkání Taizé v Praze bylo pro mne nejvíce po-
Setkání
v KCMT
hostitelská farnost – Komunitní centrum Matky Terezy. Poprvé jsem do Komunitního centra Matky Terezy dorazila po přípravném dni pozdě v noci – s šíleně těžkým kufrem; nespala jsem dva dny a po letu
jsem byla unavená. Celý den byl velmi hektický. Od
metra, které jsem viděla poprvé v životě, jsem našla
cestu podle zlatavě zářícího kříže, který se majestátně tyčil ve večerním svitu mezi domy. Spala jsem za
chodu a pod stínem kříže jsem hned nemohla najít vchod do kostela, kde na mne čekali úžasní lidé!
Koordinátor naší skupiny Pavel a jeho pomocníci mi
nabídli čaj a našli zajímavé ubytování (opravdu zajímavé, protože bok po boku s japonskými dívkami jsem bydlela poprvé!), A dokonce mne doprovodili na autobusovou zastávku, abych nezabloudila.
Okouzlil mne interiér kostela – mnoho krásných betlémů, prostorný sál s foyer a útulná atmosféra. Vše
bylo zorganizováno jako v rodině. Slavnostně a klidně zároveň. Sem jsme se přicházeli modlit, sdíleli se
mezi sebou ve skupinkách a slavili zde Nový rok.
A to byl velký svátek! Krásný zpěv křesťanských písní, účastníci z mnoha národů, neopakovatelné dojmy ze všeho, co se tu odehrávalo! Bylo nás hodně
– téměř tisíc lidí – a každá země předváděla národní
tance, písně a hry. Náboženská zamyšlení propojená
se světskou zábavou sjednocovala národy a každého z nás – a bylo to prostě skvělé! Jsem, stejně jako
ostatní účastníci setkání, vděčná naší hostitelské farnosti za všechny opravdu křesťanské ctnosti, se kterými se s námi dělila po celý týden setkání! Za poskytnutou střechu nad hlavou, jídlo, modlitby, trpělivost, společenství a vřelost, kterými byl obdarován
každý z účastníků! Jsem velmi ráda, že jsem poznala
Komunitní centrum Matky Terezy, a doufám, že toto
setkání bylo prvním z mnoha příštích!
Anna (Tula, Rusko)
vznášejícím zážitkem posledních let. Chtěla bych
moc poděkovat týmu lidí z vaší farnosti. Všichni totiž byli tak moc laskaví a milí. Také celý program byl
velmi dobře organizovaný a člověk z toho měl velmi dobrý pocit. Při modlitbě v malém kostelíčku bylo
moc příjemné cítit tolik lásky, která byla mezi lidmi.
Ranní modlitby, písně, hudebníci a celková atmosféra – vše bylo úžasné! Já i celá naše skupina nikdy
nezapomeneme na tyto zážitky! Mladší členové naší
skupiny, se kterou jsem přijela, přijížděli spíše skeptičtí. Nejkrásnější pocit na tomto setkání byl, když
se nám poté svěřili, že nikdy předtím nezažili nic tak
hezkého. Když jsme se po setkání vraceli v dodávce
zpět domů do Maďarska, tak nás žádali, abychom
zpívali Taizé písně. Tento zážitek i celé setkání byly
pro mě jedny z nejkrásnějších momentů, které jsem
dosud zažila!
Éva, Maďarsko
Setkání v kostele sv. Františka
■ V našich dvou bytech jsme hostili skupinku tří
mladých Litevek a čtyř Italek. Šlo o slečny stejného věku (18-20 let) pohybující se v podobném prostředí (studentky gymnázií nebo humanitních vysokých škol). Měli jsme tak příležitost k srovnání jejich
způsobu jednání, který do jisté míry charakterizuje
mentality obou národů.
Zde jsou některé naše poznatky:
• vstávání na ranní mši svatou v 7 hod., návraty
brzy po skončení večerního programu / vstávání v době již probíhajícího dopoledního programu, pozdní noční návraty;
• pečlivá úprava zevnějšku, téměř společenské oblečení, výrazné líčení / ležérní styl oblékání,
bez líčení;
8
NAPSALI JSTE...
Svědectví
Šárky Dvorské
Svědectví
Davida Vavříka
• úzkostlivá snaha nevzbudit naše spící dítě / dlouhé hlasité noční hovory a pobíhání po pokoji;
• precizní vícehlasý zpěv / zpěv s kytarovým doprovodem s občasnou diskusí o znění textu;
• bonboniéry a tradiční sýr jako dárek pro hostitele / konstatování: „Nic jsme nedovezly, ale
můžeme aspoň něco uvařit.“ (Pro nedostatek
času k tomu bohužel nedošlo.)
Tyto a další rozdílnosti však nebyly překážkou,
ale prostorem pro vzájemné doplňování a obohacování se, jak se ukázalo během společného novoročního oběda a také v mnohem větším měřítku během modliteb a dalších částí programu setkání. Jsme rádi, že jsme mohli přelom roku strávit
tímto způsobem.
A na závěr otázka: Které z uvedených charakteristik patří litevské a které italské skupince?
Ledvinkovi a Jana Horáčková (KCMT)
ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV
ském pokoji. Moje dvě vítací kočky Sára s Bárou si
k nim nadšeně chodily pro pohlazení a Bára s nimi
i snídala, zatímco kocour Macek trávil jejich přítomnost v bytě po úkrytech. Ráno jsem vstala před nimi,
nachystala velkou konvici černého čaje a nechala je,
aby si sami vybrali, co jim chutná – chleba s nějakou
uzeninou, sýrem, medem, míchaná vejce, jogurt
s müsli a hlavně vánočka, po které se zaprášilo. Hoši
před 8. hodinou ranní odešli a já honem vběhla do
koupelny, ustrojila se a běžela do práce. Večer jsem
se vracela kolem 7. a oni kolem 9. hodiny, a protože
se tolik ochladilo, připravila jsem jim vždycky konvici čaje a vánočku nebo štrúdl. Sedli si do kuchyně,
trochu jsme si povídali a pak jsem je nechal hodnotit uplynulý den a kout plány na ten další (v řeči, které jsem ale vůbec nerozuměla). Mrzelo je i mne, že
s nimi nemohu jít na „silvestrovskou“ mši do KCMT,
ale mne na závěr roku postihla viróza a přelom roku
jsem proležela, abych se z toho dostala. Na novoroční oběd jsem kvůli své indispozici zvolila jednoduchou českou klasiku, která se prakticky uvaří sama
– hovězí vývar s nudlemi a játrovými knedlíčky a vepřo-knedlo-zelo a podle toho, co zbylo, myslím, že
jim moc chutnalo. V pátek 2. ledna jsme se při snídani rozloučili, moc se jim v Praze líbilo a já jim popřála šťastný návrat domů. Byli to opravdu milí mladí muži, jejich rodiče z nich jistě mají radost. Mou
knihovnu dnes zdobí pěkný malý kalendář s krásnými litevskými církevními památkami.
Ludmila Hergottová (KCMT)
■ Jsem ráda, že jsem se po troše počátečního váhání rozhodla účastníky pražského setkání Taizé opět
ubytovat. Učinila jsem tak již před 24 lety, kdy jsem
pouze nabídla klíče od bytu a děvčata z Německa si
tam hospodařila sama, zatímco já byla s malým synem u rodičů na Moravě. Letos to bylo jiné. Podvědomě jsem čekala zase nějaká děvčata a trochu
jsem se lekla, když jsem za prosklenými vstupními
dveřmi našeho panelového domu uviděla „své“ čtyři urostlé Litevce s jejich batohy a kufry na kolečkách
– Simase, Rimantose, Matase a Mariuse (přiznávám,
že nevím, který je který, ale i beze jmen jsme čile komunikovali anglicky). Dostali ode mne po dvou klíčích od domu a od bytu, aby se nemuseli vracet vždy
společně. Uložila jsem je ve velké ložnici na dvě postele a dvě matrace a sama jsem spala v synově dět-
Skupinka na kůru
v kostele sv. Františka
■ Na setkání Taizé v Praze jsme měli ubytována
čtyři děvčata (1 Polka a 3 Ukrajinky). Povahově moc
hodné a společenské. 1. ledna jsme měli společný
oběd. Dostali jsme dárky. Pokud bude příště setkání v Praze, rádi je uvítáme opět.
Bára a Milan
FCHODOVINY
■ Dlouhý, Široký a Bystrozraký
Bartoňovi se svými
pohádkovými poutníky
Ano, takový dojem měla moje žena, když poprvé spatřila polské poutníky z Taizé, které jsme měli
ubytovat u nás doma.
Mě pak napadla analogie s postavami z filmu
podle díla Henryka Sienkiewicze – Ogniem i mieczem – bystrý a dopředuvidoucí pan Wolodyjowski,
veselý pyknik pan Zagloba a vysoký, vážný a slova
pečlivě volící litevský šlechtic Podbipieta.
Dorazili v pondělí odpoledne, cestu si našli sami,
aby se ji naučili. Doma je přijala moje žena a nejstarší dcera. Já jsem je potkal ve dveřích hlavního
vchodu našeho domu, když jsem se vracel na kole
z práce. Právě vyráželi na modlitbu ke sv. Františkovi. Představili se jako dva Radkové (Radoslaw) a Pavel (Pawol). Pikantní bylo, že se jeden z nich jmenoval Barton s tečkou nad n. Proto nám je asi také organizátoři poslali místo avizovaných Němců.
Pavel a jeden Radek pocházejí z Varšavy (pokud
existují ustálené české ekvivalenty polských názvů, budu je takto uvádět, neboť i my jsme s hosty hovořili po slovansku), druhý Radek z městečka Kruszwica pod Toruní. Hned jsem si vzpomněl
na naše Krušovice. Nad mapou začalo první zmatení jazyků a zdroj vtipných komických nedorozumění. Světové strany jako sever a jih jim nic neříkají, my zase slovo půlnoční nebo polední známe jen
z Aloise Jiráska nebo pohádek. Západu zato říkají
NAPSALI JSTE...
9
zachod a diví se, proč nám cukají koutky. Tak jsme
jim vysvětlili, že u nás je to WC. Nám zase chvíli trvalo, když se ptali, jaké tu máme „sklepy“, že myslí
obchody. Na to slovo nám Bystrozraký řekl, že pod
tímto slovem si představil, že musí něco obcházet (no vida, už jdeme ke kořenům praslovanštiny). Nakonec jsme zjistili, že sklepy v Polsku i Česku jsou stejné důsledkem globalizace (Tesco, Interspar, Lidl), různé jsou jen hospody.
Když jsem jim ukazoval foto z pražské cyklojízdy, kde jel syn se svou dívkou, začaly se tvářit nějak divně a pak nám skoro šeptem řekli, že „dívka“
u nich znamená prostitutku.
Pak jsem jim vypravoval, že jsem jako mladý jel
s rodiči k Baltskému moři přes Bělověžský prales,
kde jsem poprvé viděl živého zubra. To se jim zdálo
legrační, my jsme se zase smáli jejich pro nás „šišlavé“ výslovnosti, ve které se zubr změnil v žubra.
Nejlepší ale bylo, když jsme jim nabídli čerstvé
rohlíky. V polštině to znamená něco jako „zkažený“. Také nevěděli, co to je „rohlík“, tak jsme vysvětlovali, že to pochází z válek s Turky (co se s nimi
pan Wolodyjowski nabojoval!), kdy naši pekaři začali péct pečivo ve tvaru tureckého půlměsíce. Aha,
„rogalik“, řekl Bystrozraký, což nám zase připomnělo malé rogalo. Když jsme jim nabízeli čaj, tak se
moc netvářili a říkali, jestli nemáme herbatu (vyslovovali s přídechem „ch“), takže pak už jsme na ně
do pokoje volali: herbata czarna! Naše čisté „h“ neznají a na začátku slova mají „g“ (Gniezdno, gotov...) jako ostatní Slované. Herbatu převzali z latiny.
V obýváku zaujala Bystrozrakého knížka, která
měla na hřbetu nápis: Kolektiv autorek a ptal se,
jestli „autorek“ znamená „malý autor“ (byla to totiž kuchařka).
Mnohá slova a jména mají, jak řekl veselý Široký,
tzv. „ogonek“, je to taková zakroucená čárka pod
písmenem, což se pak čte s nosovým nádechem
(viz výše rytíř Podbipieta, který má ogonek pod e
a čte se jako Podbipienta). Říkali jsme, že i v naší
farnosti žije jedna rodina s ogonkem. Nejčastější
příjmení je v Polsku jako u nás stejné – Novák (Nowak) a v Polsku ještě Kowalski.
Říkali nám, že v Polsku si lidé v různých krajích
hůře rozumí – nejhůře ve Slezsku, kde mají hodně
germanismů, ale i třeba s Kašuby (potomci slovanských Pomořanů na západ od Gdansku), ke ketrým
se hlásí téměř půl milionu obyvatel. Chtěli jsme jim
ukázat, že i u nás v Čechách se najdou rozdíly, a že
10
NAPSALI JSTE...
když Pražák slyší Plzeňáka, tak se mu zdá, že „zpívá“. „A proč, to je jako opilý?“ ptá se Dlouhý. „Proč
opilý?“ říkám. „No jako „z piva“. „Ne, to je jako
že singing“, přecházíme do angličtiny. „Aha“, říkají všichni tři: „špiewa!“ No vida, stačí trochu zašišlat
a už si rozumíme. Čeština se jim líbí, zní jim měkčeji
než polština (asi tak jako nám slovenština).
Na Nový rok jsme u oběda hodnotili česká piva
(znali i moravského Zubra, vlastně Žubra) a napodobeniny coly – naše kofola a u nich prý Pola-Cocta a Matyáš jim hned vysvětlil, že u nás to
zní „koktavě“ (naše děti s nimi procvičovali angličtinu – angielski jazyk, který ovládali velmi dobře,
Bystrozraký ovládal i španělštinu).
Připomněli jsme si i historii našich národů. Znali
Karla IV., vzpomněli jsme bitvu u Grunwaldu 1410,
kde bojovali po boku Poláků a Litevců i Češi – to je
potěšilo (asi 1 500 mužů pod vedením Jana Sokola z Lamberka). Husity moc neznali. Bystrozraký říkal,
že první pokřtěný polský kníže byl Měšek I. – a napsal na papír letopočet křtu – 966 a ptal se, kdy byl
pokřtěn náš kníže. Tak jsem napsal na papír Bořivoje I. a letopočet 883 (to Bystrozraký trochu posmut-
ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV
něl). Ožil ale, když zjistil, že první polský král byl korunován v r. 1025 a první český až 1085 (Vratislav II.).
Pak jsme došli přes našeho prvního arcibiskupa
(Arnošt z Pardubic pocházející z Klodska) až k I. světové válce a přes slavného generála Pilsudského až
ke II. světové válce a poválečnému oříznutí Polska
na východě (Halič) a nastavení na západě (část Německa) a v našem případě ztráta Podkarpatské Rusi.
Také kultury našich zemí jsme prošli při novoročním obědě: my jsme znali z dětství „Čtyři z tanku a pes“, „Bolek a Lolek“ či velkofilmy „Ohněm
a mečem“, „Potopa“ a „Pan Wolodyjowski“. Také
jsme věděli o polských režisérech Romanu Polanském a Andrzeju Wajdovi. Oni začali večerníčky
o Rumcajsovi a Mance, Krtkovi a skončili Milošem
Formanem (znali kupř. film „Amadeus“, ale nevěděli, že se točil v Praze). Já jsem věděl od bratra,
že používají termín „český film“, tak jsem se jich
zeptal, co to znamená. Zjistili jsme, že to je něco,
co je pro Poláka nepochopitelné (něco jako pro
nás „španělská vesnice“), vzešlo to z filmu – české bláznivé veselohry plné gagů a českého humoru z doby protektorátu, kde hráli naši slavní herci Marvan a Filipovský „Nikdo nic neví“ (natočeno 1947, to už se zase mohla dělat legrace z Němců). Bystrozraký se smál termínu „španělská vesnice“, protože on „věděl“ – ve Španělsku dokonce studoval.
Na rozloučenou jsme si dali dárky – my jsme dostali herbatu, cd s polskými koledami, které nahrála hudební skupina známého Bystrozrakého,
my jsme jim také dali nějaké zajímavosti včetně cd
s Rybovou mší vánoční.
Když odjeli, uvědomil jsem si, že už dlouho jsme
neměli tak uklizený byt. A také jsme se sešli zase se
všemi potomky – u roztaženého stolu nás s polskými poutníky sedělo devět. Když odjížděli, zima zase
na chvíli polevila a dokonce přestalo pršet. I počasí
poutníkům v Praze vyšlo vstříc.
Snad další generace evropských křesťanů dokáže
starou Unii zase vrátit jejím kořenům.
Dodatek: Tak trochu omylem jsme se účastnili workshopu „Má mír budoucnost? Jak čelit zmatku dnešního světa?“ v Karolinu se dvěma experty přes bezpečnostní mezinárodní problémy. Ačkoli nabízeli
překlad, rozhodli jsme se s manželem vystavit naše
mozkovny ataku angličtiny a tvářit se, jako, že víme,
o čem je řeč. Přednáška i diskuse se hemžily anglikanismy, takže jsme opravdu leccos „panimáli“. Byla
FCHODOVINY
NAPSALI JSTE... / ANKETA
jsem potěšena, že tolika mladým (v posluchárně seděli lidé i na oknech) otázka míru leží na srdci a často
se ptali: „What can I do for peace?“ Odpověď? „Sbírat mnoho, mnoho informací z mnoha zdrojů, selektovat je, učit se jazyky i těch národů, ke kterým cítíme averzi. Vzdělávat se: pro rozvíjení pokoje mezi národy je třeba každé profese, nejen umění politického.
Mezinárodního porozumění se rodí právě zde, v malých skupinkách, ve farnostech, kde se sdílejí mladí
z různých zemí, navazují kontakty, vztahy…“
Musím říci, že proběhlé setkání Taizé, zvláště festival národů v prvních hodinách Nového roku, na
mne chrstlo dávku naděje, že naše děti snad nepotká nějaké nepříjemné vyostření mezinárodních
vztahů v Evropě, a že si budeme všichni „rozumět“.
Bartoňovi
Anketa
11
Uteklo to jako voda
a nastává loučení...
Po uplynutí šesti dnů, které uběhly rychleji, než jsme čekali, jsme
se zeptali našich mladých farníků, jaký byl jejich pohled na setkání
Taizé u nás ve farnosti.
„Zajímavá životní zkušenost, seznámení se s cizí
kulturou, mezinárodní porozumění i přes jazykovou bariéru, soužití a určitý projev lásky mezi lidmi.”
Jožin Schreier, 19 let
„Bylo to hrozně moc fajn, spousty mladých lidí,
u kterých jsi věděla, že jste se sešli pro stejný důvod: ke chvále…”
Eliška Brhlová, 16 let
„Lidé stovky národů pokojně seděli, klečeli, nebo
dokonce leželi na zemi a místností se odrážely
opravdu jen zpěvy Taizé v mnoha jazycích. Pro naše
cizince, kteří přijížděli ze všech koutů světa, bylo
úžasné slyšet, jak zaznívá jejich vlastní jazyk při vyslovení modlitby střídající se spolu s ostatními.”
Gábi Brhlová, 18 let
„Poznala jsem za tu dobu hodně skvělých lidí
a získala spoustu kamarádů z celé Evropy! Byl to
jeden z nejsilnějších zážitků v mém životě a na
toto setkání budu vždy s úsměvem vzpomínat.”
Klára Staňková, 16 let
„Chtěla bych vyzdvihnout všechnu práci mladých
lidí, kteří se podíleli na přípravách a i na průběhu.
Moc se to všem povedlo a myslím, že to všechny posunulo dál v tom něco připravovat, účastnit
se a samozřejmě i ve víře a přátelství mezi lidmi.”
Pavlína Skrčená, 20 let.
„Jednou byli ‘naši’ Poláci v centru Prahy a po večeři pronesli: „Dnes boli jsme v Praze a moc jsme
nakupovali. Muzea jsme nakupovali, kostely jsme
taky koupili. (Chtěli tím říci, že navštívili místa, na
která si museli koupit vstupenky.)”
Áňa Bartoňová, 18 let
„Nejdříve jsem měla radost, že se s nimi dokážu
domluvit, případně pomoct jiným lidem říct to,
co potřebovali. A pak ta modlitba, ty písně, úplně
jsem z toho měla v sobě pocit naplnění. Bylo fajn
i se takto každý den potkat s lidmi z farnosti. Škoda, že to už skončilo!” Lucka Skrčená, 22 let
„Smích. Sounáležitost. Bourání předsudků. Vděčnost. Naplnění. Porozumění beze slov. Radost.
Spontaneita. Blízkost. Poznání, že nehledě na
kulturu jsme si všichni v jádru velice podobní.
Boží přítomnost tak hustá, že by se dala krájet.”
Zuzka Šulcová, 20 let
„Když na chvíli odložíte svou národní příslušnost
a na místo toho obléknete společný šat šiřitelů
míru pro tento svět, objevujete, kolik štěstí, lásky,
radosti a pokoje si můžete navzájem předat, aniž
byste sdíleli společnou řeč, kulturu nebo křesťanskou tradici.”
Fany Procházková, 18 let
12
NAPSALI JSTE...
ANDĚL V PODOBĚ
DOKTORA
Nedávno jsem prodělala nějaký lékařský zákrok.
Kamarád před tím prohodil, že by bylo prima, kdyby mne někdo držel za ruku.
Když jsem přišla v nemocnici na řadu, v sále bylo
víc doktorů a sester, ale vše dost neosobní. Když
už jsem byla na lůžku, pak během výkonu (s lokálním umrtvením) vstoupil do sálu doktor, který mezi
ostatní evidentně nepatřil – vzal mě za ruku, usmál
se na mne a po chvíli se obrátil na ošetřujícího lékaře a řekl mu s úsměvem: „Vše musíš dělat s láskou.“ Potom jsem ho už nezahlédla ani neslyšela.
Třeba měl, říkala jsem si, podrážky s mechovou gumou nebo andělská křídla. A co je zajímavé, v ten
den byl při liturgii čten úryvek z 13. kap. Korintským
„…a největší je láska. “
Věra Vyčítalová
NÁVŠTĚVA
PARLAMENTU
19. 12. 2014 se uskutečnila předvánoční návštěva parlamentu.
Naše skupinka seniorů s průvodcem ing. R. Kubátem stojí na nádvoří sněmovny před kamennou sochou Zápas (český lev bojuje s hadem komunismu)
od prof. Stanislava Hanzíka, který je autorem Krista a kříže v našem Komunitním centru. Při prohlídce
jsme se díky velmi zasvěcenému výkladu průvodce
dověděli mnoho zajímavého o historii jednotlivých
objektů, patřících nyní sněmovně, proměnách jejich
vzhledu i využití až do současnosti. Jana Friedová
ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV
MANŽELSKÉ
VEČERY
Chcete, aby Vaše manželství bylo stále svěží?
Nezapomeňte o něj pečovat!
Stejně jako 20 manželských párů, které si během
října a listopadu našly každý týden čas a vyrazily
společně na Manželské večery.
Nikdy bych nevěřila, jak příjemný prostor se dá vytvořit z farního sálu. Buď zde, nebo v salonku restaurace U Papežů, jsme si po večeři při svíčkách a u prostřených a ozdobených stolů nejdříve vyslechli přednášku na určité téma – náš vzájemný vztah, vztah
s našimi blízkými, trávení společného času, řešení
konfliktů, projevení si vzájemné úcty, ocenění druhého, poděkování... a mnoho dalších stále aktuálních témat. Potom (při kávě a dortíku) jsme pouze
ve dvojici probírali přednesená témata a řešili různé
otázky týkající se zlepšení našeho vztahu (a je jich
stále dost). Doma jsme si během týdne ještě společně vyplnili cvičení na dané téma z příručky, která nás
spolu s přednášejícími (manželé Musilovi a Rašovští)
provázela celým kurzem. Na závěrečné setkání jsme
si pozvali ke svému stolu přátele, kteří o účasti na
Manželských večerech také uvažují a zajímají se, co
se zde vlastně děje a o čem se mluví. Všichni jsme se
shodli, že se Manželské večery povedly. Pochvalovali
jsme si hlavně společně strávený čas při dobrém jídle, řešení svých problémů v klidu, bez pobíhání dětí
a vyzvánění telefonu.
A všichni se budeme snažit stále zlepšovat svá
manželství, děkovat za ně - a dál je úspěšně budovat. Udělejte si i Vy čas pro sebe a své manželství!
Určitě budete spokojeni. Těšíme se na vás na dalším
běhu Manželských večerů.
Petra Staňková
FCHODOVINY
KNIŽNÍ
OBCHŮDEK
Anselm GRŰN:
LÉK NA ÚNAVU ZE ŽIVOTA
Karmelitánské nakladatelství.
Všichni známe stav, kdy jsme až příliš unavení,
rezignovaní a bez chuti do života. Únava ze života
může být následkem zklamání, dlouhodobého
pocitu bezmoci nebo ztráty smyslu našeho počínání.
Možná máme dojem, že se nám všechno vymklo
z rukou. Cítíme se vyždímaní a nemáme do ničeho
chuť. Autor probírá různé druhy únavy a jejich
příčiny, ukazuje nám způsoby, jak se naučit zacházet
s únavou a jak ji začít chápat jako šanci vrátit se
k sobě samým. Snaží se nás povzbudit, abychom
o své únavě přemýšleli a abychom hledali a objevili
vlastní cestu, jak znovu najít chuť k životu.
K N I H Y / M M M / P O ZVÁ N KA
13
M E D I TA Č N Í
M YŠLENKY
M OUDRÝCH
■ Jeruzalém byl od r. 621 př. Kr. jediné místo, kde
směly být Jahvovi přinášeny oběti. Tehdejší název
podle kanaánského názvu Urusalim = město
boha Salema. A protože salem, hebrejsky šalom,
znamená spása, pokoj, je to tedy město spásy.
V té době ještě nikdo nemohl tušit, že se tímto
městem spásy jednou opravdu stane!
(Anna Jedličková)
■ Není důležité, že někdo píše o Kristu, ale že
je mnoho lidí, kteří Krista milují a následují ho.
A naštěstí se to všechno stále děje. (Jan Pavel I.)
■ Nestarejte se, co bude zítra, zítřek se o sebe
postará sám; každý den má dost svého. (Mt
6,34) Možná by bylo prospěšné vést si od narozenin k narozeninám knihu o tom, kolik starostí
bylo v minulém roce zbytečných a kolik se jich
vyřešilo samo, jako v dětství strach ve škole před
zkouškami... Co se zdálo kdysi velké, pozvolna se
stává malým.
(R. Bernhart)
Tentokrát navštívíme
kostel sv. Terezie z Lisieux
v Kobylisích
chrám architekta Čeňka Vořecha, žáka Jana
Kotěry, postavený v roce 1937 a přestavěný
v roce 1999 architektem Václavem Maškem.
Provede nás místní pan farář P. Josef Brtník
a také bude vyprávět o sv. Terezii
a Donu Boscovi.
Pátek 20. února 2015 v 16 hodin
Spojení: Metro C „Kobylisy“ – vystoupit
z posledního vagonu na Kobyliské náměstí –
upoutávka na Salesiánské divadlo.
Je to hned vedle výstupu z metra.
Srdečně zve:
P. Josef Brtník, Zdeněk Řeřicha a Jan Decker
za Sdružení Křesťanských Seniorů
při KCMT – Jižní Město.
■ Bůh tance. Tančil jsem ráno, když svět začal,
tančil jsem na Měsíci, na hvězdách a na Slunci,
přišel jsem dolů z nebe a tančil jsem po Zemi a ...
narodil jsem se v Betlémě.
■ Kurzy Alfa: Dotaz – když mě to na mši nebaví,
co s tím? Odpověď – aspoň víš, že tam nejsi kvůli
sobě, ale kvůli Bohu.
■ Jednomu dal Bůh skleničku, druhému sud,
dalšímu náprstek, jinému obrovskou cisternu ...
A všichni dostali za úkol naplnit svěřenou nádobku až po okraj. Takže všichni dostali úkol stejný,
a přece každý jiný. Hodnocení bude jednou jednoduché: naplnil – nenaplnil? Bez ohledu na velikost nádoby!
■ Člověk se rodí s dědičnými sklony, ale to všechno je pouhý materiál, který čeká na zpracování.
Než Michelangelo proměnil kámen na Pietu
nebo v sochu Mojžíše, určitě se pořádně zapotil.
Taky ale mohl říct: To je jen šutr, s tím se nedá nic
dělat!
(2x Marie Svatošová)
Myšlenky vybírá Charles Tvrzník
14
ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV
KSK
CO BYLO A CO BUDE?
co BYLO
Z kroniky
Sněhové vločky
Vánoční výprava
V sobotu 13. 12. jsme se sešly u kostela, daly jsme si
oddílový pokřik a šly do klubovny odložit si věci. Pak
jsme se rozdělily do 2 skupin, Pampeliška nám dala
krabičky a řekla, ať si vyndáme z té krabičky papírek číslo 1. A na něm stálo, že ten, kdo ten papírek
psal, je babička sv. Václava, snacha Drahomíry a že
má kostel v Praze, ke kterému se máme vydat, takže
jsme poznaly, že je to svatá Ludmila. Vydaly jsme se
na náměstí Míru do kostela sv. Ludmily, kde jsme si
přečetly papírek číslo 2 a splnily jsme úkol, který na
něm byl. Postupně jsme splnily všechny úkoly a vrátily se do klubovny pro brusle. Pak jsme jely na bruslení Na Františku si zabruslit. Když jsme dobruslily,
vrátily jsme se do klubovny a daly si dárky.
Tato výprava se mi moc líbila!
Zapsala Drápek
Sportovky, Klub sportů v přírodě
V lednu jsme začali s lyžemi. 6 účastníků již jezdí
na vleku a sjíždějí samostatně Chotouňské svahy.
Dva začátečníci, kteří začali z nuly, jsou u pluhu.
Skvěle na nich zapracovala Liduška, ve které jsme
nalezli instruktorské jádro.
co BUDE
Patnáct let
Bachových Pašijí podle Jana
Sněhová vločka veřejně aktivní
Před Vánocemi jsme roznášely Betlémské světlo,
přinesly jsme ho třeba starostovi Prahy 4.
Na začátku ledna jsme šly s oddílem na Tříkrálovou sbírku.
Společenství dětí, které začaly v roce 2001 trénovat Bachovy pašije v dětském klubu Křesťanského
centra v Modletické, pomalu končí vysokou školu.
Noví šestiletí a pětiletí účastníci již začali trénovat
letos 19. ledna. V době, kdy jsme s pašijemi začínali, byla ve vzduchu nesmírná vyprahlost po nekomerční kultuře a po hodnotných dílech barokních
autorů. Potřeba seznámit mladou generaci s hlu-
FCHODOVINY
bokými uměleckými díly minulosti nás přiměla zfušovat na koleně představení, které by děti a mládež ponořilo do hloubky Bachovy hudby. Bach svou
muzikou dává zahlédnout hloubku niterného účinku Velikonočních tajemství, která působí na život
věřícího jednotlivce. Toto poselství jsme se během
uplynulých let snažili postupně vtělovat do jednotlivých scének, kterými děti hudbu doprovázejí. Loni
jsme přidali již třicátý obraz, ve kterém děti v průběhu árie Von den Stricken ztvárňují myšlenku:
„Ježíš osvobozuje od škodlivých závislostí“.
V průběhu let po sametové revoluci se ukazuje, že
komerce nedokázala převálcovat touhu po hodnotném a duchovním umění. V průběhu 25 let dokázala vzniknout z touhy po čerpání hodnot z uměleckých zdrojů staré hudby mnoho vynikajících projektů
a uměleckých souborů, takže se zdá, že potřeba tvořit amatérsky na koleně není již tak naléhavá. Při naší
práci jsme však postupně objevili i řadu dalších smysluplných efektů. Je to například vytváření společenství dětí a mládeže v širokém věkovém rozmezí, podpora komunitního života na Praze 11 soustředěného
kolem farnosti v širším slova smyslu. Proto se letos do
amatérských pašijí pouštíme již po patnácté.
• Zkoušky dramatického souboru:
každé pondělí od 16.30 v KCMT.
• Organizace pašijí:
při poradách v KCMT každou středu od 19.30.
• Zkoušky pěveckého souboru: počínaje Po
19. 3. od 20.00 v KCMT, každé pondělí.
• Zkoušky pro nové zájemce bez zkušeností se
sborovým zpěvem: pokud se přihlásí alespoň 3.
• Provedení Bachových pašijí podle Jana:
Květná neděle 29. 3. 2015, KCMT od 17.00 hod.
■ Večerní lyžování v Chotouni, Pá 13. 2.
nutno se předem přihlásit.
K SK
15
■ Lyžařský a SNB výcvik o jarních prázdninách v Peci pod Sněžkou 22. 2. až 1. 3.
Pokud se ještě někdo přihlásí, pokusíme se ho do
chaty Vebrovky ještě umístit. V kapacitě instruktorů
a cvičitelů máme mírnou rezervu pro nové zájemce.
■ Dobrodružný tábor 18. 7.–1. 8. 2015
Již byla otevřená informační stránka tábora o letních
prázdninách 2015 na webu http://kskpraha.org/
tabor.php. Jsou zde uvedeny všechny důležité informace a wordová přihláška ke stažení. Přihlásit se
na tábor je možné jednoduchým vyplněním elektronického formuláře přímo na tomto webu.
■ Vodácký tábor, Voda Basic 8. 8.–16. 8. 2015
Info, přihlášky: Vašek (viz Kontakty na vedoucí jednotlivých aktivit)
Celoroční činnost
■ Sněhová vločka, skautský oddíl děvčat
• pátky od 14.00 – mladší
• pátky od 15.45 – starší
Nové školačky jsou v oddíle vítány. Oddíl přivítá zájemce o spolupráci ve vedení.
■ Oddíl Skauti sv. Jiří
• středy od 17.00 – nováčci jsou vítáni
KONTAKTY NA VEDOUCÍ AKTIVIT:
Sport a kultura, Bachovy pašije
– Jarda Olšanský, tel.: 603 256 411
[email protected]
Oddíl a tábor vlčat – Jarda Diki Šrámek
tel.: 605 974 863, [email protected]
Oddíl a tábor skautek – Lucie Skrčená
tel.: 721 770 421, [email protected]
Dobrodružný tábor – Vítek Zahradník
tel. 724 362 736, [email protected]
Vodácký tábor – Václav Olšanský
tel.: 775 521 404, [email protected]
Sportovky – Marek Stehlík, [email protected]
16
CHARITA
zprávičky
z Farní charity
„My tři králové jdeme k vám…“
Začátkem roku proběhl další ročník Tříkrálové sbírky. Letos jsme všichni společně vybrali 105 331,86 CZK. Částka je zase o něco
vyšší než v letech předchozích. Zpět k nám
do Farní charity se vrátí 68 465 CZK, částku využijeme k financování péče o seniory tady v regionu. Děkuji všem, kteří se na
sbírce aktivně podíleli, vedoucím jednotlivých skupinek, malým i velkým koledníkům
a samozřejmě vám všem, kteří jste nám do
kasiček přispěli.
V letošním roce kolednické skupinky sdružené pod naší Farní charitou vybraly největší částku z Farních charit a farností v Praze. Trumfla nás
pouze Arcidiecézní charita Praha, která má daleko víc zaměstnanců, středisek a tím samozřejmě i možností.
Je třeba poctivě přiznat, že naši koledníci nejsou pouze z farnosti na Chodově. Tradičně
s námi koledují i farníci ze Spořilova a v posledních letech i dva skautské oddíly ze 7. skautského střediska Blaník v Krči, dívčí oddíl Sněhová vločka a chlapecký oddíl Utahové. Vybranou částku jde rozdělit zhruba na třetiny, první se vybrala tady na Chodově, druhá ve farnosti na Spořilově a třetí vybrali dohromady skauti. Oceňuji obětavost každého koledníka, který si na ulici s kasičkou stoupne třeba jenom na chvíli. Každý další koledník přispěje k dobré věci.
Ráda bych ale napsala o zkušenostech Utahů, kteří letos
uskutečnili můj dávný sen.
Kluci se rozhodli, že budou
letos koledovat po domech.
Vybrali si vilovou část Spořilova, rozdělili se na několik skupin a vyrazili v podvečer na tra-
ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV
diční koledu s písničkou a křídou. Každá skupinka
sebou měla hudební doprovod – kytaru, flétnu,
jedna dokonce klarinet. Kluci chodili po domech,
zvonili na dveře a koledovali. Zkušenost byla velice pozitivní. Většina obyvatel Spořilova jim otevřela a opravdu do kasiček přispěla. Kluci potom
říkali, že dostávali papírové peníze. Kromě toho
malí kluci dostali většinou ještě pochvalu, čokoládičku nebo bonbóny. Takže spokojení byli všichni. Utahové akci zakončili u jednoho z vedoucích
doma s konvicí horkého čaje a hromadou vykoledovaných sladkostí. Kluci potom říkali, že to bylo
daleko příjemnější než koledovat v metru. Vedoucí si pochvalovali, že se mohli s lidmi poznat na
osobní rovině, stručně představit činnost naší Farní charity i skautského střediska. Také se někteří obyvatelé ptali, jestli jsou kluci věřící. Kluci potom říkali, že chtěli jenom vyzkoušet, jak to půjde. Protože se jim koledování líbilo, tak si to příští rok lépe naplánují a prý budou koledovat několik podvečerů za sebou.
Rádi bychom vás pozvali na Den nemocných
a starších obyvatel Prahy 11, který se bude konat
v KCMT dne 7. února 2015. Od 10.00 hodin slavení eucharistie, od 11.00 hodin společné posezení s občerstvením. V průběhu setkání vystoupí taneční souboru ZUŠ Čelákovice. Pokud potřebujete zajistit dopravu, obraťte se na kancelář
charity nebo KCMT. Těšíme se na vás.
V kasičce v kostele sv. Františka z Assisi se nasbíralo 1 842 CZK. Za vaše dary děkujeme.
Přeji všem pokojný únor!
Eva Černá
FCHODOVINY
DOBR OVOLNÍCI
17
dobrovolníci, dobrovolnice, dobrovolníčata
Milí přátelé,
ráda bych hned na začátku poděkovala všem,
kteří pomáhali při setkání Taizé. Abych řekla
pravdu, měli jsme obavu z toho, jak se podaří
přifouknout prostory v naší farnosti. A nakonec
se to zázračně podařilo, a to i díky velké pomoci řady dobrovolníků a těch, kteří otevřeli své domovy pro poutníky z různých končin světa. Díky
všem, kteří překládali, vařili, smažili, uklízeli, zpívali, … zkrátka všem. DĚKUJEME, jste úžasní!
■ V tomto měsíci přijměte pozvání na FARNÍ
PLES 6. února, snad se vám podaří ještě sehnat
nějakou volnou vstupenku. Jinými slovy: „Kdo
zaváhá …“
■ I v letošním roce se jako farnost zapojíme do
akce „Národní týden manželství“ a to „valentýnským večerem“ pro manželské páry ve
čtvrtek 12. 2. v KCMT. Večer je s večeří a vínem – cena za pár 300,- Kč. Vstupenky v kanceláři KCMT.
■ Další únorovou akcí je MASOPUSTNÍ VESELICE v sobotu 14. února. Tato akce je další příležitostí, jak se můžeme setkat a trochu si společ-
ně zablbnout. Na programu jsou připraveny soutěže pro týmy o sladké ceny a potom i speciální
soutěže pro dospěláky (o soudek piva, štangli salámu), takže neváhejte a přijďte.
S těmito pozváními souvisí zase, jak jinak,
i potřeba dobrovolnických dušiček. Organizaci
farního plesu má na starost Marie Macounová,
kontakt na ní je na tel.: 602 972 887.
Uvítáme i příspěvky do tomboly – ty můžete
nosit do kanceláře v KCMT. Na „Valentýnský večer“ bychom potřebovali asi 4 lidičky, kteří by
pomohli s obsluhou, což časově obnáší být k dispozici od cca 18.30 do cca 21.00. A dva lidi, kteří pomohou s výzdobou. Na masopustní veselici uvítáme někoho, kdo by mohl upéct koblížky nebo koláčky, osobu na ohřev a prodej guláše
a párků či klobás a pomocníky na přípravu sálu
nebo následný úklid. Informace u mne. Jinými
slovy každá ruka je dobrá.
Moc se těším na vaše podněty a připomínky
a hlavně na společnou práci.
Vlasta Hamalová
Výsledky říjnového sčítání návštěvníků bohoslužeb
V neděli 12. října 2014 se opět po
pěti letech uskutečnilo na území celé
republiky sčítání návštěvníků katolických bohoslužeb. V naší farnosti tento den navštívilo čtyři pravidelné nedělní mše sv. celkem 813 osob, konkrétně to bylo 273 osob u sv. Františka a 540 v Komunitním centru Matky Terezy. Z celkového počtu příchozích bylo 41% mužů a 59% žen. Další
zjišťovanou informací byla ekonomická aktivita: 44% našich farníků je výdělečně činných, 56% není.
Během čtyř nedělních mší jste v rámci sbírky farnosti darovali 14 091 Kč.
Průměrný příspěvek do sbírky na jednu osobu tak činil 17,33 Kč.
Věková struktura návštěvníků bohoslužeb
18
IN F OSE RV I S
ZPRAVODAJ FARNOSTI CHODOV
MC DOMEČEK / YMCA PRAHA – ÚNOR 2015
■ 3. 2. / 10.00 – Kurz bezpečného cestování. Zásady bezpečného cestování s dětmi, jak vybrat správnou autosedačku s ohledem na dítě i typ auta, možnost si vše vyzkoušet na speciálním trenažéru. Lektor: Karel Serekeš. 50 Kč včetně vstupu do herny.
■ 4. 2. / 17.30–19.30 – Montessori večer. Úvod
do pedagogiky v pojetí M. Montessori. Seznámíte se s hlavními principy, pojmy a pravidly naší pracovny. Dostane se i na praktické ukázky práce s pomůckami. Dotazy vítány. Pro rodiče dětí přihlášených na kurz zdarma, ostatní 100 Kč.
■ 10. 2. / 10.00 – Přednáška s besedou – Šťastně
až do smrti? Není to jen pohádka? Jak mít vztah,
který vydrží? Možná krizová období a jak jimi projít. Rodiče - nová role manželů. Přednášející: rodinná psychoterapeutka Mgr. Zuzana Hrušková. 50 Kč
včetně vstupu do herny.
■ 11. 2. / 9.30 – Pohádkový karneval pro nejmenší. Hry, říkanky a zpívání s dětmi, výtvarná dílnička, odměny pro krásné masky. Karneval se koná
v hlavním sále KCMT. Vstupné: dospělí 50 Kč, děti 10
Kč. Možnost zakoupit si vstupenku v MC od 16. ledna každý všední den od 9.00 do 12.00 hodin.
■ 14. 2. / 14.00–17.00 – Tvoříme z korálků.
Přijďte si odpočinout od všedních starostí. Vyrobíte si náušnice, náramek či náhrdelník. Tvořivé odpoledne pro dospělé a děti od 9 let. Cena 80 Kč,
materiál v ceně. Přihlašování na e-mailu: [email protected].
■ 13. 2. / 15.30–17.30 – Babymasáž.
Povídání o dětské masáži, cvičení a masáže miminka,
základy správné manipulace. Cena 350 Kč včetně olejíčků. Přihlášky a informace na e-mail: [email protected] nebo na tel.: 724 033 060 (fitMami).
■ 17. 2. / 10.00 – Komunikace ve vztahu. Naučte
se hovořit jazykem lásky Vašeho partnera. Povídání,
diskuze, sdílení. Podkladem je kniha Pět jazyků lásky
G. Chapmana. Každé 3. úterý v měsíci.
Otevřená Herna:
• vstup je 50 Kč za dospělou osobu, dopolední program v ceně
• každý všední den 9.00–12.00
• v úterý rovněž 15.30–17.30
• ve středy je vyhrazena pro děti od 0 do 18 měsíců
• v pátky je zlevněné vstupné pro prarodiče.
Pravidelný dopolední program:
Po 10.00 Zpívánky, hravé zpívání
od peřinky do školky
Út 10.00 Čas na besedy a přednášky
St 10.00 Pohybové hrátky pro nejmenší
(6–18 měsíců)
Čt 10.00 Pohybové hry pro rodiče s dětmi
(děti od 18 měsíců)
Pá 10.00 Čas na pohádku
cca 10.30 Šikulové – tvořivá dílnička pro děti
za pomoci rodičů
Více na: www.mc-domecek.cz
I N Z E R C E • N A B Í D K A • P O P TÁV K A
■ KADEŘNICTVÍ Karhanová • pánské/dámské • nízké ceny • pro invalidní seniory možnost návštěvy.
Domluva/objednání po tel. 724 392 794 – Dana Karhanová
■ Hledám podnájem na Praze 11, v této farnosti, o velikosti místností 2+kk nebo větší.
Anička Nosková, tel. 739 222 789 nebo e-mail: [email protected].
■ Z důvodu zhoršující se alergie daruji kočku Tlapku – mourek, čtyři roky, kastrovaná, žijící v bytě. Je ráda
v přítomnosti lidí, které zná. Tel. 777 142 344
■ Matka s malými dvojčaty hledá podnájem. Stačí v garsonce. Maximálně do 7 tis. včetně poplatků.
Kontakt: tel. 739 654 425
■ Hledáme hodnou paní na občasné hlídání 5leté dcery (vždy podle domluvy). Vhodný přivýdělek k důchodu
(70 Kč/hod). Věřící rodina. Tel.: 723 240 710, e-mail: [email protected]
■ TĚSNĚNÍ OKEN. Provádím montáž silikonových těsnění do drážky. Dlouhá životnost. Úspora topení až 20 %.
Tomáš Rus, tel. 765 910 301
■ Vyučuji a doučuji angličtině žáky a žákyně základních škol. Docházím do rodin a vyučuji i u mne doma.
Nejlépe v oblasti Chodova a Jižního Města, není podmínka. Tel.: 606 48 68 48
■ Nabízím pomoc nemocným a osamělým • Anežka Králová, tel. 222 962 239, mob. 731 705 279
■ Nabízím stavební práce, údržbu • Martin Štark, tel. 720 588 758, [email protected]
FCHODOVINY
INFOSERV IS
19
kdy/ kde/ koho najdete?
Množí se dotazy, kdy kdo má mši svatou a kdy
kdo zpovídá. S P. Součkem jsme domluveni na následujícím pravidle (pokud není nějaká výjimka):
■ P. Souček slouží jako hlavní celebrant v úterý a ve středu. Má též na starosti bohoslužby v sobotu
v Domovech důchodců (střídavě v Donovalské a Milíčově). V neděli (krom druhé neděle v měsíci)
celebruje mše v 9.30 (KCMT) a ve 20.00 (sv. František).
■ P. Michael slouží jako hlavní celebrant ve čtvrtek, pátek, sobotu a v neděli v 8.00 (sv. František)
a v 11.00 (KCMT), kromě druhé neděle v měsíci.
– Takže k svátosti smíření je P. Souček k dispozici 30 minut před jím slouženými mšemi a ve středu
po mši svaté do 19.30. P. Michael je k dispozici ve čtvrtek 16.00–17.55 v KCMT a v pátek
30 min přede mší svatou a po ní do 19.30, v sobotu a v neděli 30 min přede mší svatou.
Není moc reálné, abychom byli pravidelně k dispozici ke zpovědi v neděli v KCMT mezi mší
v 9.30 a 11.00, protože potřebujeme zpravidla mnoho zařizovat s vámi farníky, ale v nouzi vás
ani mezi mšemi neodmítneme nebo můžeme zpovídat po mši svaté.
■ Druhou neděli v měsíci se snažíme mít bohoslužby prohozeny, tudíž P. Souček v 8.00 a v 11.00,
P. Michael v 9.30 a ve 20.00.
P. Michael
ŽIVOT FARNOSTI • AKCE • SETKÁNÍ
■ 9. 2. (pondělí) od 20 hod v KCMT – setkání společenství Hnutí fokoláre. Slovo života na únor: „Přijímejte
proto jeden druhého do svého společenství, jako i Kristus přijal vás – k oslavě Boží.“ (Řím 15,7)
Jana a Viktor Friedovi – tel. 731 625 949.
■ Biblická hodina s P. Součkem – každé úterý od 18.45 na faře u sv. Františka z Assisi.
■ Modlitební setkání maminek na mateřské dovolené se koná každou středu dopoledne od 9.30 do
11.30 v suterénu fary u kostela sv. Františka z Assisi. V únoru se sejdeme 4., 11. a 18. Během jarních
prázdnin se setkání nekoná. (4. a 18. s účastí kněze; možnost sv. zpovědi a sv. přijímání). Srdečně zve
Katka Friedová, tel.: 603 286 513.
■ Setkání Život z víry se koná každou středu od 19 hod. ve farním sále u kostela sv. Františka. Srdečně zve
jáhen Pavel Urban.
■ Páteční dopolední setkávání (nejen) pro starší. Zveme každý pátek od 9 hod. na bohoslužbu slova se
sv. přijímáním v kapli KCMT a poté na společné posezení ve foyer. Kontakt: Jana a Viktor Friedovi.
P R O G R A M A K C Í V KO M U N I T N Í M C E N T R U M AT K Y T E R E Z Y
6. 2.
7. 2.
9. 2.
12. 2.
20.00
10.00
11.00
16.00
19.00
14. 2.
14.00
18. 2.
18.00
19. 2.
19.00
Během února
Farní ples v KCMT
Den nemocných / slavení Eucharistie
společenské setkání s občerstvením.
„Únor 1948 a katolíci“ – přednáší P. Ing. Miloslav Fiala pro Sdružení křesťanských seniorů.
„Večer pro tebe, pro mne, pro nás“ – netradiční večer pro manželské páry s večeří.
Cena za manž. pár 300,- Kč. Vstupenky a rezervace možná v kanceláři KCMT.
Masopustní veselice s průvodem po Central parku. – Soutěže pro malé i velké. Pro dospělé
soutěž o soudeček piva a šišku salámu.
Mše svatá s udílením popelce (KCMT).
další setkání z cyklu „Zastavení u Matky Terezy: „Šedá zóna.“ Hostem je Mons. ThLic. Tomáš
Holub, ThD., plk. v záloze a první vojenský kaplan, který vás zve k zamyšlení, zda ve vašem
všedním i svátečním životě existuje oblast, která by byla nedůležitá pro vaši spásu či svatost
vašeho života. Chce polemizovat s klasickými představami záslužných zbožných skutků na
straně jedné a hříšného chování na straně druhé a něčeho běžného a „normálního” mezi tím.
výstava dětských prací na téma „Rodina mi dává kořeny i křídla.“
20
KO N TA K T Y
Ú M Y S L Y
•
INFO RMACE
A P O Š T O L Á T U
M O D L I T B Y
1. Za vězně, zejména mladé, aby měli možnost vrátit se k důstojnému životu.
2. Za manžele, kteří žijí odděleně, aby v rámci křesťanského společenství
nacházeli přijetí a podporu.
3. Za ty, kdo stojí před důležitým životním rozhodnutím, aby byli provázeni
světlem Ducha Svatého.
K O N T A K T Y • P RAV I D E L N É B O H O S LU Ž B Y
KANCELÁŘ KCMT – HÁJE
U Modré školy 1, 149 00 Praha 4
Tel: 242 485 826
E-mal: [email protected]
Úřední hodiny:
Po–st 8.30–14.00, čt 16–17.30
Úřední hodiny kněze:
Středa 8.30–10.30, 16.00–17.30
FARNÍ KANCELÁŘ CHODOV
Kostel sv. Františka
Kaple bl. Matky Terezy
–
–
Pondělí
Úterý
18.00
–
Středa
–
18.00
mše sv. + adorace NS
do 19.30, svátost smíření
Čtvrtek
–
18.00
od 16.00 hod.
možnost svátosti smíření
Pátek
18.00
Na Sádce 1296/18
Sobota
Tel: 272 934 261
E-mail: [email protected]
Neděle
Úřední hodiny kněze:
Pátek 16.00–17.30
(V jiném termínu po předchozí dohodě)
mše sv. + adorace NS
do 19.30, svátost smíření
9.00
bohoslužba slova
se sv. přijímáním
8.00
–
8.00, 20.00*
9.30**, 11.00
* 1. neděle (1. čtení) a 3. neděle (2. čtení) ve slovenštině
2. neděle v měsíci ve 20.00 „studentská mše sv.„
* * 1. neděle v měsíci v 9.30 speciálně pro rodiny s dětmi
Možnost svátosti smíření vždy 30 minut před bohoslužbou nebo kdykoliv po dohodě
☎/ mob.
e-mail
Farní kancelář (fara – Na Sádce)
272 934 261
[email protected]
Karina Juráková (ředitelka KCMT)
731 625 970
[email protected]
242 485 826
[email protected]
Kancelář KCMT, farní kancelář KCMT
P. Michael Špilar (administrátor)
272 934 261, 603 151 265
[email protected]
P. Ladislav Souček (farní vikář)
242 485 828, 603 932 427
[email protected]
Pavel Urban (jáhen)
272 911 264
David Mrázek (past. asistent)
242 485 830, 734 547 021
[email protected]
Jaroslav Olšanský (past. asistent)
603 256 411
[email protected]
Vlasta Hamalová (koordinátorka dobrovolníků)
733 770 847
[email protected]
Petr Fried (pracovník pro KCMT)
[email protected]
Charita – Eva Černá (ředitelka)
737 322 569, 242 485 823
[email protected]
Charita – pečovatelská služba
737 948 638, 272 941 972
[email protected]
Číslo účtu: KCMT 4200060575 / 6800 • farnost 19-9362170227 / 0100
Příští uzávěrka bude 15. února 2015
Náklady na 1 výtisk 12 Kč
[email protected]
Zpravodaj ŘK farnosti Praha–Chodov / 2015 / ročník 14
• redakce: Katka Friedová, Anežka Králová / typografie: Josef Karhan • foto: Ani Procházková a spol.
• za obsah odpovídá: P. Michael Špilar • http://www.kcmt.cz/fchodoviny • Tisk: TLAMA design