Ionizační techniky

Komentáře

Transkript

Ionizační techniky
Ionizační techniky
Ionizační techniky
• neexistuje univerzální ionizační technika pro všechny látky, které se mohou lišit z
různých chemických hledisek, proto je vždy třeba vybrat optimální způsob ionizace pro
danou látku
• celá řada ionizačních technik, některé ionizační techniky byly nahrazeny novými a
dnes se nevyužívají
• podle množství vnitřní energie po ionizaci lze dělit na "tvrdé" a "měkké"
• mohou pracovat za atmosférického nebo sníženého tlaku
• dnes největší praktický význam:
- ESI, APCI, APPI - pro spojení HPLC/MS
- ESI, MALDI - analýza biomolekul, nejšetrnější ionizační techniky
- EI - GC/MS, možnost porovnání s knihovnami spekter, strukturní informace, dobře
popsaná pravidla fragmentace
- MALDI, DESI, SIMS - pro MS zobrazování
- DESI, DART - desorpční ambientní techniky
1
Podle čeho volit způsob ionizace?
• těkavost (souvisí s polaritou a MR) - pro těkavé látky: EI, CI
• molekulová hmotnost - asi do MR=1000 lze EI/CI, do několika tisíc APCI a APPI, do
desítek až stovek tisíc ESI a MALDI
• tepelná stabilita látky - pro termolabilní látky nejsou vhodné techniky, kde je nutné
látku převést do plynné fáze před vlastní ionizací (EI, CI), volit šetrnější ionizační
techniky (ESI nebo MALDI)
• chemické individuum nebo směs - pro směsi spojení s vhodnou separační technikou
(GC/MS, HPLC/MS, CE/MS), pro čisté látky je separace zbytečná
• volba polarity ionizace (platí pro měkké ionizační techniky)
- kladné ionty - pro většinu látek, musí být možné látku protonovat (vhodná přítomnost
heteroatomu) či kationizovat (Na+, K+, Li+, Ag+, apod.)
- záporné ionty - sulfonové a karboxylové kyseliny, polyhydroxylované látky (snadná
deprotonace), někdy pomůže tvorba aduktových iontů s jednoduchými anionty, např.
[M+octan]-, [M+mravenčan]-, [M+Cl]-, apod.
• studium nekovalentních interakcí a prostorového uspořádání molekul (zejména pro
biomakromolekuly) - ESI
EI
(Electron Ionization)
2
Elektronová ionizace
• “nejtvrdší” ionizační technika - molekula získá velký přebytek vnitřní energie, který se
projeví fragmentací molekulárního iontu (někdy v takovém rozsahu, že molekulární ion
zcela chybí ve spektru)
• vznikají ionty s lichým počtem elektronů (M+.)
• pracuje za vakua - ca. 10-3 - 10-5 Pa
• hmotnostní rozsah ca. do m/z = 1000
• pro těkavé a termostabilní látky - ionizace v plynné fázi při teplotě 150 – 400oC
- zvýšení těkavosti/zlepšení tepelné stability látky pomocí derivatizace
• nejstarší ionizační technika
• podrobně popsána pravidla fragmentace jednotlivých tříd látek
• rozsáhlé knihovny EI spekter - v databázi Wiley Registry of Mass Spectral Data/NIST
je přes 600 000 spekter, kompatibilní formát se všemi běžnými přístroji na trhu, dále
obsahuje strukturní editor, chemické názvy a jejich synonyma, MS/MS spektra, GC
retenční indexy
• nepoužívat zastaralý název “ionizace nárazem elektronů” (Electron Impact)!
Princip elektronové ionizace
• žhavená katoda (W nebo Re vlákno) emituje elektrony, které jsou po průchodu
iontovým zdrojem zachyceny na anodě (“lapač elektronů”)
• urychlující potenciál v elektronvoltech (eV) mezi katodou a anodou určuje energii
elektronů (1 eV = 1.602*10-19 J)
• přiblížením emitovaného elektronu k valenčním elektronům molekuly dojde k
ovlivnění jejich magnetických polí, což vede k uvolnění valenčního elektronu a tím
vzniku radikálkationtu M+.
M + e- $ M+. + 2 e-
katoda
• účinnost ionizace je velice nízká, vzniká
1 ion z 105 interakcí
proud
e-
• vzniklé ionty jsou vytěsňovací elektrodou
vypuzeny z iontového zdroje, svazek iontů
je dále fokusován (zaostřen) a urychlen
dalšími elektrodami směrem do hmotnostního
analyzátoru
hmotnostní
analyzátor
vstup
vzorku (g)
anoda
3
Princip elektronové ionizace
• jestliže molekula získá při ionizaci příliš velký přebytek vnitřní energie, projeví se to
její fragmentací (tj. rozpadem na menší nabité a nenabité části); při rozsáhlé
fragmentaci může chybět molekulární ion
• ionizační potenciál většiny organických látek je v rozmezí 7 až 16 eV
• v rozmezí 50 - 100 eV je spektrum relativně nezávislé na zvolené energii
• standardní urychlující energie e- pro měření knihovních EI spekter je 70 eV (musela
být zvolena určitá hodnota kvůli možnosti porovnání spekter)
• proč tak vysoká energie ionizace? nejvyšší citlivost, spektrum bohaté na
fragmentové ionty, pro většinu látek i molekulární ion
Vliv energie ionizujících
elektronů na fragmentaci
v EI spektrech
70 eV
70 eV
30 eV
• energii e- lze volit 5 - 100 eV
• snížením energie e- se sníží
přebytek vnitřní energie ionizovaných
molekul - někdy postačuje na zvýšení
relativní intenzity molekulárního iontu
na úkor snížení citlivosti
20 eV
12 eV
15 eV
9 eV
Příklad: kyselina benzoová
(obecně vliv energie elektronů nemusí
být tak výrazný jako v tomto příkladu)
4
Záporné ionty při elektronové ionizaci
• používá se zcela výjimečně, současné komerční přístroje tuto možnost vůbec
nenabízí
• za standardních podmínek měření EI spekter (70 eV) mají vznikající záporné ionty
příliš velkou energii a dochází k rozsáhlému rozpadu molekulárního iontu na
nízkomolekulární fragmenty (tzv. „molekulární šrot“), musí se volit nižší energie
• záchyt e- je málo pravděpodobný proces; zavedením brzdícího plynu (argon) se
vzájemnými srážkami sníží rychlost ionizujících e- (vznik tzv. pomalých e-) a tím se
zvýší pravděpodobnost záchytu e• 3 základní mechanismy vzniku záporných iontů závisí na energii ionizujících e-:
1/ AB + e- $ [AB]-. - resonanční záchyt (0-2 eV)
2/ AB + e- $ A. + [B]- - disociační záchyt (2-10 eV)
3/ AB + e- $ [A]+ + [B]- + e- - tvorba iontových párů (>10 eV)
• vhodné pro látky s elektronegativními substituenty, např. halogeny
• spektra jednodušší na interpretaci (nejsou přesmykové reakce)
• nelze použít pro všechny látky, musí mít kladnou elektronovou afinitu (EA)
CI
(Chemical Ionization)
5
Chemická ionizace
• 1. měkká ionizační technika (1966 - Munson, Field)
• ionizace molekul v plynném stavu interakcí s reakčními ionty
• konstrukce iontového zdroje a princip analogické EI, ale ve zdroji je přítomen tzv.
reakční plyn o tlaku 50-100 Pa - nadbytek reakčního plynu oproti vzorku ca. 104:1
• nejdříve jsou ionizujícími e- ionizovány molekuly reakčního plynu, které následně
ion-molekulárními reakcemi ionizují molekuly analytu (použitý tlak zaručuje, že dojde
k dostatečnému počtu interakcí molekul analytu s ionty reakčního plynu)
• patří mezi měkké ionizační techniky
- vzniklé ionty mají sudý počet e- obvykle [M+H]+ nebo [M-H]- aduktové ionty dle použitého reakčního plynu
katoda
proud
e-
• dnes především pro GC/MS, studium reakcí
v plynném stavu
hmotnostní
analyzátor
vstup
vzorku (g)
anoda
reakční
plyn
Vznik iontů při chemické ionizaci
• ionizace reakčního plynu (EI ionizace):
R + e-
R+. + 2 e-
• ionty vznikají ion-molekulárními reakcemi:
R+. + R
[R+H]+ + [R-H].
(ion-mol. reakce R)
[R+H]+ + M
R + [M+H]+
(přenos protonu)
[R-H]+
+M
R+
[M-H]+
(abstrakce hydridu)
R+. + M
R + M+.
(výměna náboje)
R+ + M
[R+M]+
(kondenzace)
R ... reakční plyn
M ... molekula analytu
• nejčastější je přenos protonu (přenos protonu z plynné Brönstedovy kyseliny [BH]+
na neutrální molekulu M)
• abstrakce hydridu bývá pozorována u alifatických uhlovodíků (vznik [M-H]+)
• k výměně náboje dochází u GC/MS: He+. + M $ He + M+.
• příkladem kondenzace je reakce iontů z methanového plazmatu [C2H5]+ a [C3H5]+ s
molekulou za vzniku [M+C2H5]+ a [M+C3H5]+
6
Reakční plyny
• nejběžnější reakční plyny:
- methan (vznikající ionty [CH5]+, [C2H5]+, [C3H5]+)
- isobutan (ion [t-C4H9]+)
- amoniak (ionty [NH4]+, [(NH3)2H]+, [(NH3)3H]+)
• méně časté:
- propan (ion [i-C3H7)]+)
- methanol (ionty [CH3OH2]+, [(CH3OH)2H]+)
- voda (ion [H3O]+)
- dusík (ion [N2]+.)
- vzácné plyny (ionty [He]+., [Ar]+.) a jiné
• správnou volbou reakčního plynu lze získat požadované ionty nebo selektivně
ionizovat molekuly analytu
Přenos protonu
• protonová afinita (PA, kJ/mol) - kvantitativní vyjádření schopnosti bazické molekuly B
přijmout proton (záporná hodnota protonační energie báze B)
B + H+ $ BH+, -∆H = PAB
- čím vyšší hodnota PA, tím pevněji váže molekula proton
- čím pevněji váže molekula proton, tím obtížněji ho uvolňuje
• protonace reakčním plynem - protonovaná báze RH+ předává proton bázi M
RH+ + M $ R + MH+, ∆H = PAR - PAM
- reakce musí být exotermní ∆H < 0, aby došlo k protonaci molekuly analytu M
protonovanou bází reakčního plynu RH+ $ PAM > PAR
Molekula
PA (kJ/mol)
Molekula
PA (kJ/mol)
vodík
424
isobutan
826
methan
533
amoniak
853
voda
691
dimethylamin
925
methanol
754
7
Přenos protonu
• čím větší PA reakčního plynu, tím větší selektivita = protonovaná báze RH+ (reakční
plyn) pevně váže proton a dokáže protonovat pouze bázi M (analyt) s vyšší PA
- např. amoniak je velmi selektivní, methan je zase poměrně univerzální
• k protonaci dochází na nejbazičtějším centru molekuly
- např. u esterů na karbonylovém kyslíku, protože PA eterického kyslíku je o 50-90
kJ/mol nižší
• je uvažována PA v plynné fázi a nikoliv v kapalné!
Molekula
PA (kJ/mol)
Molekula
PA (kJ/mol)
vodík
424
isobutan
826
methan
533
amoniak
853
voda
691
dimethylamin
925
methanol
754
Záporné ionty při chemické ionizaci
• jednodušší spektra, méně fragmentací
• vhodné pro látky s kyselým vodíkem nebo elektronegativním atomem (halogeny)
• nejběžnější reakce vedoucí ke vzniku záporných iontů:
M + [R-H]M+
X-
M + eM+
R-.
[M-H]- + R
(přenos protonu)
[M+X]-
(adice halogenidu X-)
M-.
(záchyt elektronu)
M-.
+R
(výměna náboje)
R ... reakční plyn
M ... molekula analytu
X ... halogen
• používané reakční plyny:
- methan nebo isobutan (ion [H]-)
- amoniak (ionty [NH2]-, [H]-)
- CCl4 nebo jiné halogenované látky (ion [Cl]- nebo obecně [X]-)
- N2O (ionty [O]-., [NO]-) - velmi citlivé pro molekuly obsahující halogeny nebo jiné
elektronegativní prvky
8
API techniky
(Atmospheric Pressure Ionization, API)
ESI, APCI, APPI
Ionizace za atmosférického tlaku
• ionizační techniky ESI, APCI, APPI pracující za atmosférického tlaku znamenaly
naprostý průlom v řešení spojení HPLC/MS
• v současnosti jsou techniky ESI + APCI standardem pro komerční HPLC/MS
systémy, APPI je považována za vhodnou alternativu pro nepolární nebo velmi labilní
látky
• dnes je HPLC/MS díky ESI/APCI rutinní a spolehlivá analytická technika s
obrovským potenciálem v řadě oborů - chemie, biochemie, medicína, farmacie, atd.
• vznikají převážně ionty se sudým počtem elektronů (existují výjimky)
APPI
2%
APCI
16%
ESI
82%
• zastoupení API technik v LC/MS
- dle Web of Science, březen 2012
9
API techniky
• využívají sprejování kapaliny = sprejovací techniky
• tvorba spreje:
- elektrickým polem (ESI)
- pneumatickým zmlžováním a vyhříváním kapiláry
• geometrie sprejování - je důležitý úhel sprejování ke vstupu do hmotnostního
spektrometru (ovlivnění citlivosti, matričních efektů, atd.)
v ose
(on axis)
mimo osu
(off axis)
ortogonální
z-sprej
úhel 45°
ionty
ionty opačné polarity,
neutrální molekuly
Volba ionizační techniky a polarity záznamu
• záznam kladných iontů – většina sloučenin, poměrně univerzální
• záznam záporných iontů – sloučeniny obsahující sulfo-, karboxy-, (poly)hydroxynebo nitro- skupiny, halogenované sloučeniny, organokovy, atd.
nepolární
sloučeniny
biopolymery,
nekovalentní komplexy,
organokovy,
vysokomolekulární
synthetické polymery
iontové organické
sloučeniny
„běžné“ organické
sloučeniny (neiontové)
10
ESI
(Electrospray Ionization)
Ionizace elektrosprejem
• ESI je nejčastěji používaná ionizační technika pro spojení HPLC/MS
• pro látky středně polární až iontové
• nelze použít při práci s nepolárními mobilními fázemi a pro nepolární sloučeniny
• průtok HPLC eluentu ca. 0.1 - 1.0 ml/min, přímá infúze jednotky až desítky µl
• tvorba vícenásobně nabitých iontů - lze ionizovat molekuly s MR v řádech 100 tisíc
- vhodný pro ionizaci biomakromolekul
- proteomická analýza
• měkká ionizační technika - velmi šetrná
- [M+H]+, [M-H]-, aduktové ionty
- fragmentové ionty nejsou pozorovány nebo jen ve velmi nízké intenzitě
• peptidy, proteiny, sacharidy, nukleové kyseliny, organometalické i anorganické
sloučeniny
11
Ionizace elektrosprejem
• rozpuštěný analyt je přiveden kovovou kapilárou, na kterou je vloženo vysoké napětí
(3 - 5 kV)
• vznikající kapičky po rozprášení na výstupu z kapiláry za pomoci zmlžujícího plynu
nesou na povrchu velké množství nábojů
• odpařováním rozpouštědla dojde k zvýšení hustoty povrchového náboje, až při
dosažení kritické hodnoty dochází k tzv. Coulombické explozi, tj. rozpadu na ještě
menší kapičky s rozdělením původních nábojů
• opakování tohoto procesu vede až k uvolnění iontů
Elektrosprej – rozbor mechanismu
Celý proces elektrospreje lze rozdělit na 3 základní kroky:
• 1/ zmlžení roztoku vzorku na malé elektricky nabité kapičky
• 2/ uvolnění iontů z kapiček
• 3/ transport iontů z atmosférické oblasti zdroje do vakua a hmotnostního analyzátoru
12
ad 1/ Zmlžení roztoku vzorku
Tvorba nabitých kapiček závisí na:
• vloženém napětí na kapiláru
• složení a průtoku eluentu
• obsahu a koncentraci aditiv (zejména iontových a povrchově aktivních látek)
• průměru a geometrii kapiláry
• zmlžujícím plynu (typ, průtok, teplota)
• analytu (koncentrace, struktura)
Způsoby zmlžování
roztok vzorku
přídavná kapalina
roztok vzorku
zmlžující plyn
roztok vzorku
A/ „čistý“ elektrosprej roztoku analytu
(dnes méně časté, vhodné jen pro
velmi nízké průtoky, např. nanosprej)
B/ elektrosprej roztoku analytu s
přídavným tokem kapaliny
(vodivé spojení pro CZE/MS, podpora
ionizace, např. přídavek NH4+ pro
preferenční tvorbu aduktů [M+NH4]+
C/ elektrosprej roztoku analytu s
pneumatickou podporou zmlžení
(standardní použití v HPLC/MS, dříve
nazýván iontový sprej)
13
Základní typy sprejovacích režimů
1/ explodující („burst“)
- trimodální distribuce
velikosti částic
- minimální tvorba iontů
analytu
- pro ESI bez významu
2/ pulzující Taylorův kužel („pulsating Taylor cone“)
- bimodální nebo monodisperzní distribuce částic podle
použitého napětí
- velikost částic <10 µm
3/ tryskající kužel („cone-jet“)
- stabilní sprej bez pulzace, výrazně vyšší signál oproti
prvním dvěma režimům, nižší fragmentace a potlačení
oxidace, velikost částic <3 µm
- pouze tento režim má význam pro ESI-MS !!!
Průběh závislosti proudu na sprejovacím režimu
1/ zeleně – explodující (2.75 kV)
2/ černě – pulzující Taylorův kužel (2.95 kV)
3/ červeně – tryskající kužel (4.05 kV)
- průtok konstantní 1 µl/min, 50% methanol/voda
14
Sprejovací režim 1 - explodující („burst“)
Podmínky: 50% methanol – voda, 2 µl/min, 3.4 kV
Sprejovací režim 2 – pulzující Taylorův kužel
(větší průměr kapiláry – O.D. / I.D. = 510 / 260 mm)
Podmínky: 50% methanol – voda, 5 µl/min, 2.8 kV
15
Sprejovací režim 2 – pulzující Taylorův kužel
(menší průměr kapiláry – O.D. / I.D. = 260 / 130 mm)
Podmínky: 50% methanol – voda + 0.1% k. octová, 2 µl/min, 3.4 kV
Sprejovací režim 3 – tryskající kužel
- vyšší potenciál spreje, velikost částic < 3 µm, stabilní sprej
Podmínky: 50% methanol – voda, 2 µl/min, 4 kV
16
ad 2/ Uvolnění iontů z kapiček
• vzniklé kapičky nesou na povrchu náboj
• odpařováním rozpouštědla se zvyšuje hustota náboje na povrchu
• Rayleighův limit - repulzní síly mezi náboji jsou stejné jako povrchové napětí kapičky,
které udržuje kapku pohromadě
• po překročeni Rayleighova limitu dojde ke Coulombické explozi = rozpad na menší
kapičky, mezi kterými je distribuován původní náboj
• dva modely vzniku iontů:
a) vypaření iontů (Ion evaporation) - povrchové napětí vytrhne ion analytu z kapičky
b) zbytkový náboj (Charge residue) - odpaření rozpouštědla z nabité kapičky za
vniku iontů
zbytkový náboj
+
+
+
+
+
+ + +
+ + +
+
++ + + +
+
odpařování +
+ Coulombická
+
+
+
+
exploze
+ rozpouštědla ++
+ + ++
+
dosažení
Rayleighova limitu
+ +
+
+ + + +
+
+++
+
+
+++
+
+
+ +
+
+ +
+
vypaření iontů
ad 3/ Transport iontů
• při vstupu do vakua dochází k velkému ochlazení iontů a nežádoucí tvorbě klastrů
• preventivní opatření proti tvorbě klastrů:
1/ protiproud dusíku jako sušícího plynu (volba teploty a průtoku plynu podle
průtoku a složení mobilní fáze) - odstranění vodních par a dalších neutrálních
molekul z transportní části vakuového systému
2/ vyhřívání iontového zdroje na T=250°C - teplota plynu i vzniklých iontů zůstane
dostatečně vysoká i po expanzi do vakua, aby nemohlo dojít ke vzniku klastrů
• odstranění již vzniklých klastrů (dnes se většinou nepoužívá, ve srovnání s
preventivními opatřeními má značné nevýhody):
1/ nízkoenergetické kolize – postačují k rozpadu nekovaletních interakcí klastrů,
nebezpečí rozpadu kovalentních vazeb (tj. fragmentace) při vyšší energii kolizí
2/ vstupní otvor vakuové části se umístní až za Machův disk, silné rozptýlení iontů,
nízká transmise iontů, neefektivní způsob
17
Vliv iontových aditiv na ESI odezvu
2.5 mM
5 mM
- pro všech 50 bodů kromě 1 platí:
60
Relative response [%]
Vliv geometrie
iontového zdroje na
potlačení ESI odezvy
Z-sprej < orthogonální < lineární
2.5 mM
20
0
0.0
Relative response [%]
1/ Z-sprej Q
2/ orthogonální IT
3/ orthogonální Q
4/ lineární IT
5/ lineární Q
2
3
4
5
40
2.5
5.0
7.5
10.0
Concentrati on of DHAA [mmol /l ]
90
- přístroje od 1 výrobce (č. 3 a 4)
dávají velmi podobné výsledky = nejde
pouze o vliv úhlu elektrospreje, ale o
celkové uspořádání přístroje
1
DHAA
Octan amonný
5 mM
60
1
2
3
4
5
30
0
0
5
10
Concentrati on of ammoni um acetate
[mmol /l ]
18
Potlačení odezvy - konkurenční ionizace
• 2 monosulfonovaná barviva
• jedno barvivo je „analyt“ o konstantní
koncentraci 3 mg/l, druhé barvivo je
přidávané v různém koncentračním poměru
jako „interferující“ iontová látka
• relativní odezva je vztažena k odezvě
látky v roztoku bez „interferentu“
• teoreticky by odezva „analytu“ měla být
vždy 100%, ale prakticky je díky
konkurenční ionizaci „interferentu“ výrazně
nižší
Aplikace ESI - určení MR proteinů
Příklad výpočtu MW a počtu nábojů (řešení 2 rovnic o 2 neznámých)
Experimentálně určeno m/z dvou iontů A (1049.8) a B (991.5)
A = 1049.8 = (MR + z) / z
B = 991.5 = (MR + z + 1) / (z + 1)
- řešením vyjde z = 16.99 = 17 (náboj musí být celočíselná hodnota)
- nyní přiřadíme náboje všech iontům ve spektru (lze ověřit výpočtem)
- výpočet MR ze všech identifikovaných iontů, např.:
A: MR = 1049.8 * 17 – 17 = 17829.6
B: MR = 991.5 * 18 – 18 = 17829.0, atd.
- pak zprůměrování a výpočet MR (tzv. dekonvoluce), vše automaticky softwarově
19
Nanoelektrosprej
• někdy se zkráceně nazývá nanosprej
• průtoky jednotky až stovky nl/min
• rozdíly oproti „klasickému“ ESI:
- nepoužívá se zmlžující plyn
- nižší teploty sušícího plynu
- speciální adjustace konce sprejující kapiláry v rovinách xyz pomocí
mikrometrických šroubů a mikroskopu
- obvykle se sprejuje přímo proti vstupní kapiláře do analyzátoru (např. pod úhlem
45°) ve vzdálenosti 1 - 2 mm
Nanoelektrosprej
• používají se speciální kovové špičky kapiláry vytažené do velmi úzkého konce o
průměru 5 - 10 µm kvůli dosažení stabilního spreje
• někdy součástí čipů pro separaci látek, robotické zařízení pro přímou infúzi vzorků
20
Nanoelektrosprej
• extrémně nízká spotřeba vzorků (např. studium procesů in vivo)
• vysoká koncentrační citlivost (lze analyzovat pouhé stovky molekul - attomoly až
zeptomoly)
• vyšší tolerance vůči obsahu solí v roztoku
- snižuje nároky na úpravu vzorků před analýzou
- menší průměr primárně vzniklých nabitých kapiček ve srovnání s konvenčním
ESI, proto menší počet cyklů Coulombických explozí, a proto odpařováním
rozpouštědla dojde k menšímu zakoncentrování solí v jednotlivých kapičkách
• lze použít v uspořádání off-line (přímé čerpání rozpuštěného vzorku infúzní pumpou)
nebo on-line (spojení CE/MS bez přídavného toku kapaliny technikou “sheathless
CE/MS” nebo kapilární HPLC/MS)
• ve srovnání s konvenčním ESI je experimentálně náročnější a méně robustní
APCI
(Atmospheric Pressure Chemical Ionization)
21
Chemická ionizace za atmosférického tlaku (APCI)
• dnes je APCI druhá nejčastěji používaná ionizační technika pro spojení HPLC/MS
• oproti ESI ionizace probíhá v plynné fázi $ není vhodná pro ionizaci biomolekul
• průtok HPLC eluentu ca. 0.1 - 1.5 ml/min, přímá infúze desítky až stovky µl
• pro látky nepolární až středně polární
• vhodné pro použití s nepolárními mobilními fázemi
• lze ionizovat molekuly s MR ca. do 1500
• měkká ionizační technika - mírně "tvrdší" ve srovnání s ESI
- [M+H]+, [M-H]-, vznikají pouze jednou nabité ionty
- méně častá ionizace tvorbou aduktových iontů
- běžně jsou pozorovány fragmentové ionty
Chemická ionizace za atmosférického tlaku (APCI)
• princip APCI je obdobný jako pro konvenční CI, ale ionizace probíhá za
atmosférického tlaku
• eluát je na konci kapiláry zmlžen do
vyhřívané zóny a rychle odpařen
• na výbojovou jehlu (nahrazuje zdroj e-)
je vloženo vysoké napětí (3-4 kV), čímž
vzniká koronový výboj
• výbojem jsou nejdříve ionizovány
molekuly mobilní fáze (protože jsou v
obrovském přebytku) a následně molekuly
analytu ion-molekulárními reakcemi s
reakčním plynem (tj. ionizovanými
molekulami mobilní fáze)
• vzniklé ionty jsou elektrodami
usměrněny do analyzátoru
• protiproud sušícího plynu (dusík) slouží k
rozbití případných nekovalentních klastrů
22
Mechanismy tvorby kladných iontů
1/ Primární ionty vznikající ze zmlžujícího plynu
2/ Reakční ionty vznikající z mobilní fáze a aditiv
3/ Hlavní mechanismy ionizace analytu
Mechanismy tvorby kladných iontů
1/ Primární ionty vznikající ze zmlžujícího plynu - elektronová ionizace
2/ Reakční ionty vznikající z mobilní fáze a aditiv
3/ Hlavní mechanismy ionizace analytu
N2 + e-
N2+. + 2e-
N2+. + 2N2
N4+. + N2
(ionizační energie (IE) = 15.58 eV)
Good A. a kol., J. Chem. Phys. 52 (1970) 212
Carroll D.I. a kol., Appl. Spectr. Rev., 17 (1981) 337
Kostiainen R. a kol., J. Chromatogr. A 1216 (2009) 685
23
Mechanismy tvorby kladných iontů
1/ Primární ionty vznikající ze zmlžujícího plynu
2/ Reakční ionty vznikající z mobilní fáze a aditiv
3/ Hlavní mechanismy ionizace analytu
N4+. + H2O
H2O+. + 2N2
(výměna náboje, IEvoda = 12.62 eV)
H2O+. + H2O
H3O+ + OH.
(přenos protonu)
H3O+ + nH2O
(nH2O)H+
(vznik aduktů)
N4+. + R
R+. + 2N2
(výměna náboje)
H3O+. + R
[R+H]+ + H2O
(přenos protonu)
R ... rozpouštědlo (=reakční plyn)
např. metanol, acetonitril
Mechanismy tvorby kladných iontů
1/ Primární ionty vznikající ze zmlžujícího plynu
2/ Reakční ionty vznikající z mobilní fáze a aditiv
3/ Hlavní mechanismy ionizace analytu
M + [R+H]+
[M+H]+ + R
(přenos protonu, PAM > PAR)
M + R+.
M+. + R
(přenos náboje, IEM < IER)
M + Kat
[M+Kat]+
(tvorba aduktů, Kat ... Na+, K+, NH4+, Ag+ atd.)
M + [R+H]+
[M+H]+ + R
[M+H]+ + R
[M+H+R]+
(adice rozpouštědla)
M + [M+H]+
M + [M+Na]+
[2M+H]+
[2M+Na]+
(tvorba klastrů)
M ... molekula analytu
R ... rozpouštědlo (=reakční plyn)
X ... halogen, anorganický aniont
24
Základní mechanismy tvorby záporných iontů
M + e-
M-.
(záchyt elektronu, elektronová afinita (EA)>0)
M + [R-H]-
[M-H]- + R
(přenos protonu)
M + R-.
M-. + R
(výměna náboje)
M + X-
[M+X]-
(tvorba aduktů)
• důležité reakční ionty vznikají z kyslíku z iontového zdroje
O2 + e-
O2-.
M + O2-.
[M-H]- + HO2.
(přenos protonu)
M + O2-.
M-. + O2
(výměna náboje, EAM > EAO2 = 0.451 eV)
M + O2-.
[M-X+O]- + OX. (X = H, Cl, NO2)
M ... molekula analytu
R ... rozpouštědlo (=reakční plyn)
X ... halogen, anorganický aniont
HPLC/APCI-MS
• plně kompatibilní s HPLC v rozsahu průtoků ca. 0.1-1 ml/min (až 2 ml/min)
• RP-HPLC - kompatibilní s běžnými mobilními fázemi
- směsi voda / organické rozpouštědlo (např. methanol, acetonitril)
- těkavá iontová aditiva (octan amonný, kyseliny mravenčí, octová, apod.) lze
použít v koncentracích ca. do 10 mM, pokud možno co nejnižší
- netěkavá aditiva (fosfátový či borátový pufr, kvartérní amoniové soli používané
jako iontové páry) obecně nejsou vhodné a lépe nahradit těkavějšími analogy
• NP-HPLC - narozdíl od ESI plně kompatibilní
- lze pracovat i ve 100% hexanu
25
APPI
(Atmospheric Pressure Photoionization)
Fotoionizace za atmosférického tlaku
• stejné uspořádání zdroje jako pro APCI, jen se pro ionizaci molekul místo jehly s
vloženým napětím používá zdroj UV záření
• průtoky HPLC eluentu ca. 0.1 - 1.5 ml/min, přímá infúze desítky až stovky µl
- v porovnání s APCI pracuje lépe při nižších průtocích
• možnost práce v NP-HPLC
• pro látky nepolární až středně polární
• lze ionizovat molekuly s MR ca. do 2000
• měkká ionizační technika
- [M+H]+, [M-H]- běžně vnikají i ionty s lichým počtem
elektronů - M+., M-., zejména pro nepolární
sloučeniny nebo pro sloučeniny s vysokým
stupněm konjugace
26
Fotoionizace molekul v APPI
• fotoexcitační reakce
M + hν
M*
R + hν
R*
M*
M1 + M2
(fotodisociace)
M*
M + hν
(vyzáření energie)
M*
R*
+R
M* + plyn
M+
(předání energie)
M + plyn*
M ... molekula analytu
R ... rozpouštědlo
(předání energie)
... stejné reakce platí i pro použité rozpouštědlo
• pokud hν
ν ≥ IE (ionizační energie)
M + hν
M+. + e-
• fotoionizace v kapalné fázi je snadnější než v plynné, protože produkty se mohou
stabilizovat solvatací → většinou výrazně nižší IE, např. voda IE = 12.62 eV v plynné
fázi a IE = 6.05 eV v kapalné fázi
Raffaelli A., Saba A., Mass Spectrom. Rev. 22 (2003) 318
Použití dopantu v APPI
• přímá ionizace molekul je statisticky málo pravděpodobná (i pokud je IE < hν), proto
se přidávají látky, které mohou výrazně zvýšit tvorbu iontů, tzv. dopanty
• dopant slouží jako mezičlánek mezi fotony a analytem
• musí mít IE nižší než je energie emitovaného světla
• nejdříve je dopant ionizován a následně dochází k přenosu protonu nebo k výměně
náboje
D + hν
D+.
D+.
+M
M+.
+M
[D-H].
D+.
(ionizace dopantu)
+D
+
(výměna náboje, EAD > EAM)
[M+H]+
(přenos protonu, PAM > PA[D-H].)
• převládající mechanismus vzniku iontů závisí na řadě faktorů pro analyt, dopant a
mobilní fázi: a/ IE, b/ PA, c/ EA, atd.
• dopanty: aceton (pouze přenos náboje), toluen (upřednostňuje přenos náboje),
anisol, benzen, hexafluorobenzen, THF
• účinnost ionizace s dopantem závisí i na zmlžující teplotě, množství použitého
dopantu, intenzitě lampy a průtoku rozpouštědla
M ... molekula analytu, D ... dopant
27
Volba výbojky a dopantu v APPI
• k ionizaci molekuly/dopantu dojde,
pokud mají IE menší než je energie
výbojky
• lze selektivně volit energii výbojky, při
které nedochází k ionizaci mobilní fáze
nebo složek vzduchu, ale pouze k
ionizaci cílových molekul
• nejčastěji Kr výbojka (10.0 a 10.6 eV,
4:1), protože energie fotonů je nižší než
IE složek vzduchu (N2, O2, H2O) a
některých běžných rozpouštědel, ale
většina molekul má IE pod 10.0 eV
Marchi I. a kol., Talanta 78 (2009) 1
Vliv dopantu v APPI
APPI bez dopantu
APPI s dopantem
Robb D.B., Anal. Chem. 72 (2000) 3653
28
Vliv dopantu v APPI
Raffaelli A., Saba A., Mass Spectrom. Rev. 22 (2003) 318
Porovnání APCI a APPI
Robb D.B. a kol., Anal. Chem. 72 (2000) 3653
29
Vliv rozpouštědla v APPI
• rozpouštědla se mohou také účastnit fotoionizace
M+. + R + e-
M+R
(rekombinace, nežádoucí)
• účast na přenosu protonu mezi dopantem a molekulou
D+. + R
[D-H]. + [R+H]+
[R+H]+ + M
R + [M+H]+
• volba rozpouštědla výrazně ovlivňuje LOD
• RP-HPLC - plně kompatibilní s APPI
- methanol - může zvyšovat produkci M+. iontů, menší vliv na vznik [M+H]+, v
plynné fázi tvoří klastry, které se mohou účastnit protonace
- acetonitril - neovlivňuje přenos protonu, ale může snižovat přenos náboje, s
vodou tvoří také klastry, ale produkce [M+H]+ iontů je vyšší v čistém acetonitrilu
- voda - obecně platí, že se snižováním obsahu vody se zlepšuje citlivost
• NP-HPLC - APPI je kompatibilní s NP fázemi, lze pracovat i ve 100% hexanu
M ... molekula analytu, D ... dopant, R ... rozpouštědlo
Vliv rozpouštědla v APPI
• výbojka - Kr (10.0 a 10.6 eV, 4:1)
• rozpouštědlo - deuterovaný acetonitril (IE = 12.2 eV)
• při APPI ionizaci furokumarinu dochází k jeho protonaci acetonitrilem (přenos
protonu)
izomerizace acetonitrilu
po jeho fotoexcitaci
Marchi I. a kol., Talanta 78 (2009) 1
30
Záporné ionty v APPI
• může dojít k výměně náboje, záchytu elektronu a přenosu protonu
• poskytuje nižší šum a umožňuje ionizace více látek než ostatní API techniky
• využití dopantu pro zvýšení citlivosti
D + hν
D+. + e-
R + e-
R-. nebo [R-F]. + [F]-
M + e-
M-.
• ionizace se může účastnit i kyslík z iontového zdroje
O2 + e-
O2-.
(záchyt elektronu)
M + O2-.
[M-H]- + HO2.
(přenos protonu)
M+
O2-.
M-.
(výměna náboje, EAM > EAO2 = 0.451 eV)
M+
O2-.
[M-X+O]-
+ O2
+
OX.
(X = H, Cl, NO2)
M ... molekula analytu, D ... dopant, R ... rozpouštědlo, F ... fragment
Marchi I. a kol., Talanta 78 (2009) 1
Porovnání ESI, APCI a APPI
• ESI – středně polární až iontové sloučeniny, mnohonásobně nabité ionty pro
biopolymery, možnost studia nekovalentních interakcí, nejšetrnější ionizační technika
- méně vhodné pro bezvodé mobilní fáze a systémy s normálními fázemi
- optimální průtok jednotky až desítky µl/ml, lze do 1 ml/min
• APCI – málo až středně polární sloučeniny ca. do MR1000 až 2000, větší tolerance k
obsahu solí v eluentu, méně aduktových iontů
- optimální průtok stovky µl/ml, použitelný rozsah desítky µl/ml až 1.5 ml/min
• APPI – možnost analýzy zcela nepolárních látek, vhodné i pro labilní látky (např.
cukry), použití vhodného typu dopantu umožní selektivní analýzu, nízký chemický šum
- ideální pro systém s normálními fázemi
- optimální průtok desítky až stovky µl/ml, lze až do 1.5 ml/min
31
Porovnání EI a měkkých ionizačních technik
• EI - primárně vznikají radikál-kationty M+. (ion s lichým počtem e-), které vlivem
velkého přebytku vnitřní energie molekuly získané při ionizaci podléhají další
fragmentaci (molekulární ion ve spektru chybí pro ca. 10% organických sloučenin)
• měkké ionizační techniky - v důsledku ion-molekulárních reakcí vznikají převážně
ionty se sudým počtem e-, např. [M+H]+, [M+Na]+, [M+NH4]+, [M-H]- a řada dalších
iontů podle typu ionizační techniky a podmínek ionizace, např. adukty s kovovými
ionty
- ve většině případů ve spektrech převládají tyto molekulární adukty, relativní
intenzita fragmentových iontů bývá obvykle nízká až mizivá
- chybějící strukturní informace lze získat tandemovou hmotnostní spektromerií
(MS/MS)
• jednotlivé měkké ionizační techniky lze orientačně seřadit podle přebytku jejich
vnitřní energie vedoucí k fragmentaci ionizované molekuly (hovorově řečeno podle
jejich „tvrdosti“)
- pořadí je orientační, může se lišit pro různé třídy látek a také silně závisí na
experimentálních podmínkách, přesto může sloužit jako užitečné vodítko:
ESI (nejšetrnější) < MALDI ~ APPI < APCI < CI < EI (nejtvrdší)
Kombinované (duální) iontové zdroje
ESI / APCI
APCI / APPI
32
MALDI
(Matrix-Assisted Laser Desoption/Ionization)
Ionizace laserem za účasti matrice
• ionizace molekul s velkou molekulovou hmotností - biopolymery a syntetické
polymery (desítky až stovky tisíc Da, existují aplikace i přes milión Da)
- proteiny, oligonukleotidy, lipidy, polymery
• pro látky nepolární až polární
• ionizace může probíhat za různých tlaků
- nízkotlaké MALDI (klasické) - ionizace probíhá za vakua (<1 Pa)
- středně tlaké MALDI - ionizace za sníženého tlaku
- atmosférické MALDI (AP-MALDI) - pracuje za okolního tlaku, jiné ionty ve
spektrech, nižší citlivost
• měkká ionizační technika, většinou jednou či dvakrát nabité ionty
- [M+H]+, [M+2H]2+, [M-H]- adukty s alkalickými kovy
• spojení s HPLC v off-line uspořádání - nanášení spojité stopy na terčík nebo sběr
frakcí
• možnost archivace vzorku a jeho opětovné přeměření
• obtížná kvantitativní analýza
• ionty matrice ve spektrech
33
Ionizace laserem za účasti matrice
• vzorek je společně s matricí nanesen na MALDI terčík
• energie krátkého laserového pulsu je absorbována matricí
• následně dojde k lokální desorpci matrice a analytu (vznikají klastry matrice a
analytu)
• excitované molekuly matrice jsou stabilizovány přenosem protonu na analyt nebo
dochází ke kationizaci molekul analytu za vzniku iontů analytu
• ionty jsou následně urychleny do hmotnostního analyzátoru
Schéma
MALDI terčík
Animace
Ionizace laserem za účasti matrice
• pulzní ionizační technika
- nejčastěji ve spojení s TOF analyzátorem, ale i orbitrap, IT
• matrice musí absorbovat laserový puls, aby mohlo dojít k ionizaci
- obvykle dusíkové UV lasery (4 ns puls, UV 337 nm), IČ lasery jsou dražší ale
citlivější
• důležitá je správná příprava vzorku, volba vhodné matrice a rozpouštědla vzorku
• zpožděná extrakce iontů (delayed extraction) používá se pro zvýšení rozlišení u TOF analyzátoru
- ionizované molekuly MALDI ionizací mají určitou
distribuci kinetické energie a dopadají na detektor
v různých časech, což způsobuje rozšíření píků a
jejich horší rozlišení
- ionty jsou extrahovány 10 -100 ns po aplikaci
laserového pulzu, čímž dojde k částečnému
vyrovnání jejich energií a zvýšení rozlišení
34
Ionizace laserem za účasti matrice
• matrice pro UV lasery (nejčastěji dusíkový laser při 337 nm) - nejčastěji aromatické
karboxylové kyseliny, které absorbují UV záření při vlnové délce laseru, např. kyseliny
dihydroxybenzoová, chlorsalicylová, skořicová, deriváty, apod.
• matrice pro IČ lasery – cokoliv co absorbuje IČ záření
• LDI (Laser desorption/ionization) – vlastní analyt zároveň plní i funkci matrice,
protože intenzivně absorbuje záření při vlnové délce laseru (např. polyaromatické
sloučeniny), pak tedy není nutné matrici přidávat vůbec
• desorpce/ionizace laserem bez matrice - především pro malé molekuly, nejsou
matriční ionty, lepší reprodukovatelnost spekter (nejsou tvořeny krystaly)
• SELDI (Surface enhanced laser desorption/ionisation) - terčík s navázanou
skupinou, na kterou se specificky vážou některé proteiny (afinitní interakce), ostatní
jsou odstraněny, pak aplikace matrice a MALDI ionizace
• SALDI (Surface assisted laser desorption/ionisation) - použití nanočástic
• NALDI (Nanostructure-Assisted Laser Desorption/Ionization) - použití nanočástic
• DIOS (Desorption ionization on porous silicon) - použití terčíku z porézního silikonu
Způsoby nanášení matrice
• analyt se musí v matrici rozpouštět, rovnoměrná distribuce
• smíchání analytu s roztokem matrice a odpaření rozpouštědla
• převrstvení kapky analytu kapkou matrice
• automatizovaná depozice matrice pomocí inkoustové tiskárny
• depozice matrice sublimací
- lepší distribuce matrice a stabilita signálu
- nižší kontaminace alkalickými kovy (přečištění sublimací)
- malá velikost krystalů (vyšší prostorové rozlišení)
• automatické sprejování - komerčně dostupné zařízení
• ruční sprejování pomocí fixírky
35
ICP-MS
(Inductively coupled plasma mass spectrometry)
Hmotnostní spektrometrie s indukčně
vázaným plazmatem
• analytická technika pro určení elementárního složení
• vyšší detekční limity než AAS, informace o složení izotopů
• využívá indukčně vázaného plazmatu (Ar) jako ionizační techniku
• ICP převádí atomy v molekule analytu na ionty, které jsou následně analyzovány
pomocí hmotnostního spektrometru
36
Hmotnostní spektrometrie s indukčně
vázaným plazmatem
• jsou tvořeny především kladné ionty - obtížná ionizace atomů, které tvoří především
záporné ionty (Cl, I, F, atd.)
• přechod z atmosférického tlaku do vakua - přes oblast s nízkým tlakem mezi 2
vstupními elektrodami (sampler cone a skimmerem)
• možnost spojení s HPLC - eluát je zmlžen do plazmatu
• nejběžnější analyzátor je kvadrupól - mohou rušit
některé interference kvůli nízkému rozlišení
• sektorové magnetické analyzátory - vysoké rozlišení
SIMS
(Secondary ion mass spectrometry)
37
Hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů
• technika pro materiálovou a povrchovou analýzu
• SIMS analyzuje prvkové, izotopické a molekulární složení povrchu, hloubkové profily
• jedná se o odprašování svazkem urychlených iontů a následnou hmotnostně
spektrometrickou detekci sekundárních iontů
• vysoká citlivost (až ppt), prostorové (50 nm) a hloubkové rozlišení (1 nm)
Hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů
• vzorek je bombardován svazkem urychlených (primárních) iontů z iontového děla
- O, Ar, Cs
• vzniká srážková kaskáda při povrchu a tím dochází k emisi částic z povrchu vzorku
- neutrální, kladně i záporně nabité a excitované částice
- ~1% je ve formě iontů (sekundárních iontů)
• vzniklé sekundární ionty jsou následně analyzovány v hmotnostním spektrometru
• MS instrumentace - magnetické sektory, kvadrupól, TOF
Animace
38
Hmotnostní spektrometrie sekundárních iontů
• statický SIMS - Informace o molekulárním složení povrchu (nejčastěji TOF
analyzátor)
• dynamický SIMS - Informace o prvkovém a izotopickém složení, hloubkové profily
(magnetický analyzátor)
• molekulární SIMS - 3D molekulární analýza, využívá se velkých klastrů jako
primárních iontů, které eliminují nebo snižují narušení povrchu vzorku
SISM zobrazování - svalová tkáň
DG+TG
PC+SM
SIMS spektrum
PI + vit. E
Ambientní ionizační
techniky
(Ambient Ionization mass spectrometry)
39
Ambientní ionizační techniky
• ionizační techniky pracující mimo hmotnostní spektrometr
• ionizace neprobíhá v iontovém zdroji jako třeba u ESI, ale v otevřeném prostoru
- lze analyzovat i objekty neobvyklého tvaru a velikosti
• umožňují přímou analýzu vzorků s minimální nebo žádnou přípravou vzorku
• jsou použitelné jako zdroj iontů pro většinu hmotnostních analyzátorů
• jsou to měkké a velmi šetrné ionizační techniky - vnitřní energie vzniklých iontů by
měla být srovnatelná nebo nižší než při použití ESI, APCI, APPI
• využívají principy běžných ionizačních technik, ale v otevřeném prostoru
- ESI, CI, fotoionizace, atd.
• lze využít i pro hmotnostně spektrometrické zobrazování - nižší prostorové rozlišení v
porovnání se SIMS a MALDI
Ambientní ionizační techniky
• nejvíce publikovaných prací na
DESI a DART - každý ca. 30%
• následuje LTP (5%), EASI (4%),
LAESI (4%), atd.
• založené na různých principech
G.A. Harris, Anal. Chem. 83 (2011) 4508
40
Ambientní techniky sprejové a S/L extrakční
G.A. Harris, Anal. Chem. 83 (2011) 4508
Ambientní techniky využívající plasmatu
G.A. Harris, Anal. Chem. 83 (2011) 4508
41
Ambientní techniky kombinované
• kombinace DESI + DART
G.A. Harris, Anal. Chem. 83 (2011) 4508
Ambientní techniky využívající laserové ablace
G.A. Harris, Anal. Chem. 83 (2011) 4508
42
Ambientní techniky využívající
akustické desorpce
G.A. Harris, Anal. Chem. 83 (2011) 4508
Ambientní techniky - ostatní
G.A. Harris, Anal. Chem. 83 (2011) 4508
43
DESI
(Desorption electrospray ionization)
Desorpční ionizace elektrosprejem
• kombinuje ESI a desorpční ionizační techniky
• spíše pro menší molekuly
• rozdíly oproti „klasickému“ elektrospreji
- kapilárou je přiváděno, zmlžováno a ionizováno pouze rozpouštědlo
- vzorek je umístěn před špičkou DESI pod vhodným úhlem ke sprejovací kapiláře
a vstupu do MS
• vzorek lze použít bez jakékoliv úpravy, např. kus rostlinné (např. list či jiná část
rostliny) či živočišné tkáně (např. prst člověka, výřezy nádorových tkání)
• typické aplikace – rychlé monitorování výbušnin, drog, sledování biologických
markerů, hmotnostně spektrometrické zobrazování vybraných iontů (tzv. MS imaging)
44
Desorpční ionizace elektrosprejem
• sprejováním rozpouštědla se na povrchu vzorku tvoří mikrovrstva rozpouštědla, do
které jsou extrahovány molekuly ze vzorku (extrakce z pevné fáze do kapaliny, S/L)
• dalším sprejováním vrstvy rozpouštědla dochází k uvolnění sekundárních kapiček
obsahující vyextrahované molekuly, které jsou následně usměrněny do vstupní
kapiláry hmotnostního spektrometru
• ionty analytu vznikají ze sekundárních kapiček obdobným způsobem jako při ESI
• použití rozpouštědla dle polarity analytu (polární analyt/polární rozpouštědlo a
naopak)
Animace
Praktické ukázky DESI
- živočišná tkáň (prst živého člověka)
- rostlinná tkáň (kytka)
- bez jakékoliv úpravy vzorku!
45
DART
(Direct analysis in real-time)
Přímá analýza v reálném čase (DART)
• podobná technika jako DESI, lze použít k analýze pevného, kapalného či plynného
vzorku bez jakékoliv úpravy, aplikace podobné s DESI
• reakční plyn He jsou excitovány výbojem za vzniku metastabilních iontů a
excitovaných částic
• ionty jsou zachyceny na protielektrodě
• s analytem interagují pouze excitované částice reakčního plynu He* (hvězdička
označuje excitovanou částici)
46
Přímá analýza v reálném čase (DART)
• reakce vzniku iontů:
He* + M = M+. + He + e- (mechanizmus Penningovy ionizace)
- kromě Penningovy ionizace dochází k dalším ion-molekulárním reakcím za vzniku
obvyklých iontů se sudým počtem elektronů jako u dalších API ionizačních technik:
He* + H2O = H2O+. + He + e- (Penningova ionizace vody)
H2O+. + H2O = H3O+ + OH. (ion-molekulární reakce)
H3O+ + M = [M+H]+ + H2O (protonace molekuly analytu)
MSI
(Mass spectrometry imaging)
47
Hmotnostně spektrometrické zobrazování
• slouží k zobrazení prostorové distribuce molekul
• desorpce/ionizace jednoho bodu a následné 2D rastrování vzorku
- vzorek se pohybuje pod paprskem/sprejem
- jeden bod = 1 spektrum
- skládání spekter pomocí softwaru
• mikroskopický mód - získání celého obrazu najednou
mikroskop
mikrosonda
J. Pól, Hist Cell Biol 134 (2010) 423
Hmotnostně spektrometrické zobrazování
• lze použít různé zdroje pro ionizaci
- MALDI - běžné, komerčně dostupné aplikace, prostorové rozlišení 1 - 50 µm
- DESI - menší prostorové rozlišení ve srovnání s MALDI (>100 µm)
- SIMS - vysoké prostorové rozlišení (>1µm), možnost i zobrazení ve vrstvách (3D)
• prostorové rozlišení je dáno šířkou bodu (laseru, spreje)
- čím vyšší rozlišení (menší bod), tím kvalitnější obraz (více pixelů), ale nižší
citlivost a větší objem dat
• úprava vzorku
- nařezání plátků vzorku pomocí kryořezačky (plátky 10-20 µm)
- rovnoměrné nanesení matrice (pro MALDI-MSI) - sprejování,
sublimace, ESI sprejování
• možnost rekonstrukce vybraných m/z, překrytí s
optickým obrazem - vyhledání distribuce dané látky
48
Hmotnostně spektrometrické zobrazování
MALDI zobrazování
- biomarkery rakoviny
• Angew. Chem. Int. Ed. 49 (2010) 5953
Hmotnostně spektrometrické zobrazování
DESI zobrazování - charakterizace traumatického poškození míchy u krys
49
Histologie pomocí MS
• Angew. Chem. Int. Ed. 49 (2010) 3834
Sledování průběhu operací nádorů pomocí MS
Z. Takáts et al., Anal. Chem. 82 (2010) 7343
50
Starší (historické)
ionizační techniky
Starší (historické) ionizační techniky
• dnes se používají výjimečně, většinou byly vývojově překonány jinými ionizačními
technikami s výhodnějšími vlastnostmi, ale je dobré znát stručně znát princip
• Ionizace termosprejem (Thermospray Ionization, TSI)
• Ionizace urychlenými atomy (Fast Atom Bombardment, FAB)
• Ionizace urychlenými ionty (Fast Ion Bombardment, FIB)
• Ionizace polem (Field Ionization, FI)
• Desorpce polem (Field Desorption, FD)
• Desorpce plazmou kalifornia 252 (252Cf Plasma Desorption)
51
Ionizace termosprejem (Thermospray Ionization, TSI)
• patří do skupiny sprejových ionizačních technik, dnes překonaný elektrosprejem
• první ionizační technika speciálně navržena pro spojení HPLC/MS, šetrná ionizační
technika, vznikají zejména ionty se sudým počtem e-, nejčastěji [M+H]+, [M+NH4]+, [MH]- analogicky s ostatními sprejovými ionizačními technikami
• objev TSI r. 1983 je popisován tak, že při CI zapomněl operátor zapnout zdroj
urychlených e- a přesto vznikly ionty, proto byl jev dále studován a vynalezen TSI
• dnes se nepoužívá a je plně nahrazen API technikami, ale je považován za první
ionizační techniku umožňující rutinní spojení HPLC/MS za běžných HPLC podmínek
• u všech sprejových technik (ESI, APCI, APPI, TSI) slouží systém pro zavádění
vzorků zároveň i k vlastní ionizaci a nelze tyto části prakticky rozlišit
• tlak v TSI iontovém zdroji je vyšší než u EI, ale není atmosférický jako u API technik
• umožňoval použití běžných mobilních fází i průtoků (do 1 ml/min) pro HPLC v
systémech s obrácenými fázemi (např. vodný methanol nebo acetonitril)
• omezení pro HPLC (na rozdíl od dalších sprejových technik) - nutný přídavek
elektrolytu (nejčastěji 10 - 100 mM octanu amonného) pro podpoření průběhu
ionizace; obsah vody v mobilní fázi alespoň 10% pro řádný průběh ionizace
Princip ionizace termosprejem
Popis obrázku:
1/ výstup z HPLC, 2/ vyhřívaní kapilára, 3/
vyhřívaný blok iontového zdroje, 4/
výbojová elektroda (nebo zdroj urychlených
e- ), 5/ odpuzovací elektroda, 6/ vakuové
pumpy, 7/ hmotnostní analyzátor
a/ látky analytu rozpuštěné ve vhodném rozpouštědle (např. vodný methanol či
acetonitril s 10-50 mM octanu amonného) se přivádí kovovou kapilárou do iontového
zdroje, na konci je kapilára vyhřívána v termostatovaném měděném bloku na teplotu T
= 150 – 300°C, čímž dojde k částečnému odpaření rozpouštědla již v kapiláře a tím ke
vzniku nadzvukového proudu par částečně odpařeného rozpouštědla a zbylých
malých kapiček obsahujících analyzované látky
b/ vzniklé malé kapičky nesou na svém povrchu náboj, jehož povrchová hustotu
postupně vzrůstá s dalším odpařováním rozpouštědla z povrchu kapiček a tím i
zmenšujícím se objemem a povrchem malých kapiček
c/ jakmile hustota povrchového náboje dosáhne určité kritické hodnoty, dojde k tzv.
Coulombické explozi
d/ proces Coulombických explozí a odpařování rozpouštědla z povrchu kapiček se
opakuje tak dlouho, až je kapička dostatečně malá a může dojít k uvolnění (desorpci)
protonované či deprotonované molekuly z jejího povrchu
52
Ionizace termosprejem
• ionizaci lze podpořit použitím přídavné ionizace s urychlenými elektrony nebo
elektrickým výbojem, čímž se zvýší ionizační účinnost pro obtížně ionizovatelné látky
(např. pro látky s nízkou polaritou) a také se umožní použití bezvodých mobilních fází,
např. při chromatografii v systémech s normálními fázemi
• mechanismus “vypařování iontů” se uplatňuje i u ionizace elektrosprejem (ESI), ale
vzhledem k jinému způsobu vzniku primárních kapiček nesou tyto kapičky v případě
TSI mnohem menší množství nábojů, a proto TSI nevede k tvorbě mnohonásobně
nabitých iontů biopolymerů na rozdíl od ESI
• stupeň fragmentace lze významně ovlivnit hodnotou napětí vloženého na vypuzovací
elektrodu (“repeller”) - zvýšením napětí se podpoří fragmentace molekulárních aduktů
kolizemi s přítomnými neutrálními molekulami ve zdroji (tzv. kolizně indukovaná
disociace ve zdroji = „in-source CID“)
• rozdíl TSI vs. ESI - u ESI je na kovovou kapiláru vložené vysoké napětí ale není
vyhřívána, u TSI je vyhřívána ale není vloženo napětí
Ionizace urychlenými atomy (Fast Atom Bombardment, FAB)
a ionizace urychlenými ionty (Fast Ion Bombardment, FIB)
• FAB – k ionizaci dochází interakcí vysokoenergetických neutrálních molekul
vzácných plynů (nejčastěji Xe, někdy Ar) se vzorkem ve viskózní matrici
• FIB - bombardování vzorku urychlenými ionty (většinou Cs+)
• vlastní průběh ionizace u FAB/FIB je složitý děj, jedná se o kombinaci celé řady
reakcí při interakci bombardujících částic s kapalnou matricí a také reakcím v plynné
fázi v těsné blízkosti u povrchu matrice
• vznikají ionty se sudým počtem elektronů podobně jako u jiných měkkých
ionizačních technik a také fragmentové ionty, někdy adukty s matricí typu
[M+H+glycerol]+ ; ionty s lichým počtem elektronů (M+. nebo M-.) jsou méně časté
53
Vznik urychlených atomů Xe u ionizace urychlenými atomy (FAB)
a/ nejdříve jsou atomy Xe ionizovány elektronovu ionizací (EI):
Xe + e- ºXe+. + 2eb/ potom jsou urychleny energií ca. 8-10 kV:
Xe+. ºXe+. (urychlené částice označeny podtržením)
c/ urychlené ionty zavedeny do komůrky se zvýšeným tlakem, kde dojde ke kolizím s
neutrálními atomy Xe (ion-molekulární reakce) podle rovnice:
Xe+. + Xe ºXe+. + Xe (výměna náboje - “charge exchange”)
d/ při výměně náboje nedojde ke ztrátě kinetické energie, takže získáme proud
vysokoenergetických urychleným atomů Xe, které jsou vedeny na terčík se vzorkem v
matrici; nabité částice jsou vychýleny elektrodou před vstupem do iontového zdroje
Vznik urychlených iontů Cs+ u ionizace urychlenými ionty (FIB)
a/ alkalické hlinitokřemičitany jsou zahřáty na teplotu asi 1000°C, čímž dojde k
tepelné desorpci iontů Cs+ z povrchu
b/ vzniklé ionty Cs+ jsou následně urychleny eletrickým polem a fokusovány na terčík
se vzorkem v matrici
c/ urychlovací napětí až 40 kV (vyšší energie oproti FAB), distribuce energie
urychlených iontů je velmi úzká
Používané matrice (FAB / FIB)
• volba matrice je důležitá a měla by splňovat několik základních podmínek:
a/ vzorek musí být v matrici rozpustný
b/ za podmínek měření by měla mít nízkou těkavost
c/ měla by být chemicky inertní k analyzovaným vzorkům
d/ intenzivní ionty z matrice nesmí být na stejné hodnotě m/z jako ionty analytu
• obvyklé matrice (ve viskózním prostředí mají vznikající ionty delší životnost): glycerol
(nejběžnější), thioglycerol, di- a triethanolamin, dithioerythritol, m-nitrobenzylalkohol
(pro nepolární látky), časté je použití přídavných látek do matrice k podpoření
ionizace, např. přídavek kyselin k podpoření protonace
54
Ionizace polem (Field Ionization, FI)
• analyzované molekuly musí být před ionizací v plynné fázi (podobně jako EI, CI)
• anoda (tzv. emitor) - tenký drátek (průměr 10 µm) nebo ostrý břit z wolframu, katoda výstupní štěrbina; vysokým vloženým napětím (5-20 kV) se na špičce či břitu vytvoří
velice vysoký potenciálový gradient (107-108 V/cm), který umožní protunelování
nejméně vázaného e- pryč z molekuly a jeho záchytu na anodě
• záznam kladných iontů: molekulární radikál kationt M+. s malým zbytkem vnitřní
vibrační energie, kromě M+. mohou vznikat i [M+H]+, [M+Na]+
• záznam záporných iontů: M-., [M+Cl]-, [M-H]- křehkost anody, malá citlivost, tvorba elektrických oblouků; dnes se nevyužívá a je
překonána novějšími ionizačními technikami (API, MALDI, atd.)
Desorpce polem (Field Desorption, FD)
• analogie FI, ale analyzované molekuly jsou naadsorbovány na povrchu emitoru
nikoliv v plynné fázi
• emitor je drátek s elektrochemicky vyloučeným uhlíkem, na který je nanesen vzorek
v roztoku a odpařen, potom emitor se vzorkem zanesen do zdroje a vysokým
potenciálovým spádem je vytržen elektron; zejména vznik M+., šetrná ionizační
technika (nadbytek vnitřní energie ionizované molekuly v desetinách eV!)
poloměr drátku
R ≅ 60 µm
vzorek
plyn
L≅
≅3.5 mm
V= πR²L ≅ 40nl
55
Celý cyklus desorpce polem (FD) v reálném čase
1. nadávkování vzorku a
odpaření rozpouštědla
(při tlaku 2*10-2 Pa za 20 s)
2. vložení napětí
3. desorpce
(při tlaku 10-4 Pa za 60 s)
vypnutí vloženého napětí
(za 2 s)
- ihned připraveno k měření dalšího vzorku
Desorpce plazmou kalifornia 252 (252Cf Plasma Desorption)
• vzorek v roztoku nanesen na tenkou hliníkovou folii a odpařen, 252Cf se rozpadá na
radioaktivní izotopy (např. Cs, I a další) o velmi vysoké energii (80 MeV), po jejich
dopadu na folii se desorbují molekulární ionty a adukty
56

Podobné dokumenty

PDF verze přednášek z hmotností spektrometrie

PDF verze přednášek z hmotností spektrometrie • “nejtvrdší” ionizační technika - molekula získá velký přebytek vnitřní energie, který se projeví fragmentací molekulárního iontu (někdy v takovém rozsahu, že molekulární ion zcela chybí ve spektr...

Více

Bulletin č. 150 - Spektroskopická společnost Jana Marka Marci

Bulletin č. 150 - Spektroskopická společnost Jana Marka Marci a dokonce 4 z nich z krčské Laboratoře charakterizace molekulární struktury Mikrobiologického ústavu AV ČR. I vítěz vzešel z tohoto pracoviště- Ing. Jaroslav Pól, Ph.D., se souborem 7 prací popisuj...

Více

Hmotnostní spektrometrie

Hmotnostní spektrometrie • “nejtvrdší” ionizační technika - molekula získá velký přebytek vnitřní energie, který se projeví fragmentací molekulárního iontu (někdy v takovém rozsahu, že molekulární ion zcela chybí ve spektr...

Více

+ CH - Katedra analytické chemie

+ CH - Katedra analytické chemie LDI (laser desorption ionization) – laserový paprsek dopadá na vzorek umístěný na terči v pulsech a emituje ionty a neutrální částice. Citlivou regulací intenzity laseru se brání pyrolýze analytu. ...

Více

Letní škola

Letní škola NMR měření neovlivňuje samotnou reakční směs, lze proto studovat reakční mechanismy, chemické rovnováhy a mnohé další...

Více

Vzorové otázky chemie

Vzorové otázky chemie D) v soustavě existují výchozí látky a produkty ve stejné koncentraci 125. Exotermické reakce jsou charakterizovány: A)

Více

autorská řešení úloh

autorská řešení úloh kové množství, T teplota v Kelvinech a R univerzální plynová konstanta. Možná si pamatujete hodnotu R jako 8,314. Ale čeho? Zapište jednotku univerzální plynové konstanty v násobcích základních je...

Více

bi opr spect - Biotechnologická společnost

bi opr spect - Biotechnologická společnost synthesu etylénu. Zvýšená produkce etylénu má za následek změny v obsahu chlorofylu, koncentraci karotenoidů a flavonoidů, vedoucí k barevné změně plodů. Také se mění turgor buňky, což vede ke změn...

Více

Metody - proteiny, NK

Metody - proteiny, NK • Při kvantifikaci rychlosti pohybu molekul v roztoku v centrifugačním poli používáme sedimentační koeficient (s) dle rovnice: s = m(1 – nr)/f kde m je hmotnost částice, n je parciální specifický o...

Více