Možnosti rozvoje území

Možnosti rozvoje území
Základní mezioborová studie
Obsah studie
1
Úvod...................................................................................................................................................... 5
2
Slovníček pojmů.................................................................................................................................. 9
2.1 Obecné termíny používané ve studii..................................................................................... 9
2.2 Odborné výrazy jednotlivých specializací...........................................................................11
3
Popis pracovní metody studie......................................................................................................... 15
4
Celková charakteristika oblasti...................................................................................................... 19
4.1 Obecné zhodnocení lokality................................................................................................. 19
4.2 Potenciál lokality z hlediska možností rozvoje................................................................. 20
4.3 Historie lokality...................................................................................................................... 21
4.4
Charakter krajiny................................................................................................................... 22
4.5
Urbanistický charakter lokality........................................................................................... 23
4.6 Strukturální charakteristiky jednotlivých obcí ............................................................... 24
4.6.1
Přerovské obce ............................................................................................................ 24
4.6.2
Kroměřížské obce ....................................................................................................... 25
4.7 Přehled celků územní spolupráce a místních aktérů ...................................................... 28
5
Seznam všech nalezených potenciálů dle specializací .............................................................. 33
6
Členové výzkumného týmu a kontakty......................................................................................... 41
Základní mezioborová studie obsahuje:
Kraj Zlínský a Olomoucký
Horní Moštěnice, Přestavlky,
Němčice, Stará ves,
Kostelec u Holešova,
Roštění
Závěrečnou zprávu zaměřenou na konkrétní detailní znalosti o komunitním prostředí kumulované v rámci sociálního a kulturního kapitálu v průběhu projektu.
Finální studii shrnující zjištění o rozvojovém potenciálu jednotlivých oblastí, kde byl projekt pilotován.
Dokument vznikl v rámci projektu „Pracovní návyky jako komplex individuálního poradenství, cíleného zaškolení,
aktivizace místních aktérů a rozvoje potenciálu vybraných lokalit“ (reg. č. CZ 1. 04. /2. 1. 00/03.00018)
Kraj Zlínský a Olomoucký 1
1.
Úvod
2
Kraj Zlínský a Olomoucký
1 Úvod
Předkládaná zpráva je výsledkem práce odborníků v různých
oborech – antropologii a sociální geografii, geobotanice a architektuře.
Každý z odborníků zkoumal dané území z perspektivy svého oboru
a snažil se nalézt to, co zde nazýváme „rozvojový potenciál území“ – tedy
příležitost pro další rozvoj obce, kritický moment či problém, kterému je
potřeba se věnovat, nebo prostě jenom „prázdné místo“ na mapě obce,
které poskytuje prostor pro vytvoření něčeho nového.
Výzkum byl realizován v rámci projektu „Pracovní návyky jako komplex individuálního poradenství, cíleného zaškolení, aktivizace místních aktérů a rozvoje potenciálu vybraných
lokalit“ (reg. č. CZ.1.04/2. 1. 00/03.00018),
který realizuje Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí a který je podpořen finančními
prostředky z Evropského sociálního fondu
v rámci Operačního programu Lidské zdroje
a zaměstnanost a ze státního rozpočtu. Naším primárním záměrem tedy bylo soustředit
se na takové potenciály, které mohou vést
k tvorbě nových pracovních míst.
Abychom mohli důkladně porozumět strukturálním příčinám nezaměstnanosti v jednotlivých regionech a pokusit se nalézt pro ně
„lék“, musíme zaměřit pozornost zpět dovnitř
lokality, obce, komunity, k formálním i neformálním skupinám občanů i k jednotlivcům.
Jako efektivní se ukazuje posílení sebevědomí
u nezaměstnaných občanů, stejně jako u otevřených podnikatelů (či podnikavců). Zkušenosti i závěry našich analýz napovídají, že
tím, co po letech stagnace může vytvořit nové
výzvy, je komunitní rozvoj vedený důsledně
zdola, tedy od jednotlivců a drobných každodenních potřeb, které definují jejich životy.
Vývoj z poslední doby ukazuje, že se nelze
spoléhat pouze na vnější zdroje vytváření pracovních příležitostí. Pro nové pracovní příležitosti s předpokladem udržitelnosti je nutno
obrátit pozornost také dovnitř společenství
českých a moravských obcí a pokusit se využít potenciálů, které toto prostředí někdy nikoliv zcela viditelně má.
Úvod5
Cílem této studie i cílem projektu „Pracovní
návyky“ proto bylo zaměřit se detailně na
studované oblasti a pokusit se odhalit právě
tyto artikulované či neartikulované potřeby.
Potenciál pro rozvoj oblasti hledáme v lokálních souvislostech – v krajině a její morfologii, v architektonických či urbanistických
možnostech, které poskytují obce, v údajích
o demografické struktuře obyvatel, v historii
místa a jeho identity a především v obyvatelích samotných.
Takto nalezené nové výzvy jsou často spojené
s lokálním komunitním rozvojem. V mnoha
modelových případech v této situaci nejsou
podnikaví a kreativní jednotlivci sami, nýbrž
mají podporu místních institucí, především
pak radnic či krajských poboček různých
úřadů. Tam, kde se podařilo nastartovat
udržitelné projekty, je často nejen jasné, ale
i měřitelné, že rozvoj, který sociální družstva
či ekologické farmy rozpohybovaly, daleko
přesáhl původní projektové plány. Vedle ekologické farmy se tak například objevuje řemeslná dílna, družstvo provozující sociální
podnik přibírá turistické a ubytovací služby.
Vedle ekologické drůbeží farmy roste králičí
farma, vedle zase rodinné brašnářství. V ojedinělých případech se objevují alternace sociálních služeb v blízkém okolí založené na
lidské solidaritě povýšené dobrým nápadem
na komplexní pracovní místo. Tam, kde se podaří propojit myšlenku s konkrétními kolektivy, kde je vůle ke spolupráci mezi občanským
a politickým sektorem, tam už většinou chybí
jen finanční zdroje. Ty jsou ovšem často poměrně snadno dosažitelné, pokud se někdo
vyzná v dotačních titulech a grantové politice
státních i evropských institucí. Co když ale
nápady doutnají, diskuse se pomalu rozjíždí,
ale žádné konkrétní aktivity či spolupráce
zatím nenastaly? Zde je prostor pro projekt
Pracovní návyky. Naším cílem je na základě
námi provedených mezioborových analýz navrhovat konkrétní opatření vedoucí k rozvoji
identifikovaného potenciálu území a přímo či
nepřímo tak napomoci tvorbě nových pracovních míst.
V následujícím textu nejdříve stručně vysvětlíme pracovní přístupy všech specialistů
zapojených do projektu, vysvětlíme základní
pojmy a následně představíme základní charakteristiku oblasti očima jednotlivých vědních disciplín. Přílohou textu je seznam všech
potenciálů rozvoje území, které specialisté
projektu „Pracovní návyky“ na daném území
nalezli.
Seznam byl z důvodu ochrany soukromí částečně anonymizován. Stejně tak je potřeba
zdůraznit, že zdaleka ne všechny potenciály
přímo generují pracovní místo či ekonomický
zisk. V některých případech tomu tak je, ale
jinde se jedná skutečně pouze o popis potenciálně zajímavého fenoménu, který vyžaduje
dlouhodobou a strukturovanou práci s krajinou či lidmi, aby se plně rozvinul. Vycházíme
ale z toho, že rozvoj je potřeba uchopit komplexně a nelze nárazově podporovat jednotlivce či řešit problémy vytržené z kontextu,
aniž bychom se věnovali práci s celým komunitním prostředím, společenskou strukturou
a ekosystémem oblasti.
2.
Slovníček pojmů
6Úvod
2 Slovníček pojmů
2.1 Obecné termíny
používané ve studii:
Potenciál
Potenciálem zde myslíme především „příležitost pro oživení, kultivaci anebo rozvoj oblasti“. Potenciálem může být nevyužitý zdroj, třeba zanedbané místní kino, které může sloužit
novému účelu nebo historická pastevní krajina, kde lze pastvu znovu obnovit. Podobně
třeba sad ležící ladem může ukrývat bohatství
v podobě starých krajových odrůd ovocných
stromů. Jednotliví specialisté se snažili vyhledávat potenciály tak, aby jejich popisem zároveň definovali, jakou příležitost nabízí. Například zanedbanou krajinu na periferii města
nazýváme potenciálem proto, že v případě, že
se jí někdo začne věnovat, zprůchodní okraje
města pro místní občany a vytvoří příležitost
pro jejich zapojení do péče o veřejný prostor,
popřípadě vytvoří pracovní pozici pro někoho
místního, kdo tuto krajinu dobře zná a může
se o ni starat. Péče o krajinu a její diverzitu je
zároveň příležitostí vytvořit pracovní pozici,
která umožní využít schopnosti a zkušenosti
jinak opomíjené na trhu práce – jako například důkladná znalost místního prostředí
i obyvatel, vytvořená léty kontaktů. Tento potenciál proto může vygenerovat i zcela novou
pracovní pozici, která dosud na pracovním
trhu neexistuje, a nabídnout tak uplatnění
i lidem, kteří jsou jinak na trhu práce spíše
diskriminováni (věková skupina mezi 40–50
lety, která z nějakého důvodu není flexibilní
v dojíždění za prací či například při učení se
práci s počítačem).
Příkladem potenciálu za specializaci sociální geografie tak může být třeba přítomnost
střední odborné školy, která produkuje úzce
specializované absolventy, a zaměstnavatel
poblíž v regionu, který by pro tyto studenty mohl mít uplatnění, ale není se školou
v žádném kontaktu – obě instituce vzájemně nespolupracují. Sociální geograf/ka zná
věkovou i vzdělanostní strukturu regionu
a uvědomuje si, kde potenciálně hrozí odchod
mladých lidí za prací a zároveň díky komplexní znalosti regionu ví, kde by případně mohli
najít uplatnění a co pro to udělat.
Geobotanický pohled na krajinu zahrnuje
i problematiku biologické diverzity a také –
více prakticky – například hospodaření s vodou. Obě témata jsou nepřímo a dokazatelně
propojena: „živá“ krajina tlumí extremity klimatu a naopak – citlivé hospodaření s vodou
podporuje vitální funkce krajiny. Obojí má citelný pozitivní efekt i na kvalitu života (nejen)
lidské populace. Příkladem potenciálu proto
může být například suchá krajina, které může
vhodné hospodaření např. s dešťovou vodou
navrátit diverzitu.
Slovníček pojmů9
Příkladem potenciálu za historické vědy je
například významná historická událost v dějinách obce, která má prokazatelný vliv na její
dnešní podobu, ale obec ji nijak nevyužívá při
své propagaci, ani nezprostředkovává obyvatelům historii jejich města. Historik proto
může navrhnout třeba setkání s občany, informační tabuli nebo naučnou stezku, které
minulost oživí a přispějí k posílení identity
místa, se kterým se obyvatelé mohou ztotožnit a být na něj pyšní.
Příkladem potenciálu za obory architektura
a urbanismus je například původně pěkné
náměstí nebo náves, které ale vlivem nekoncepčního stavění či zanedbání ztrácí původní kouzlo a pro místní i návštěvníky přestává
být zajímavé. Urbanista dokáže nalézt a vystihnout přirozené centrum obce a pojmenovat proč nefunguje, architekt umí navrhnout
drobné zásahy (lavičky, úprava zeleně nebo
parkování), které mohou pomoci místu opět
vrátit život a jeho původní funkci.
Příkladem potenciálu za sociální antropologii může být například skupina mladých
novousedlíků, kteří by se rádi angažovali
v rozvoji obce, nemají ale navázané vztahy se
starousedlíky a obě skupiny navzájem neznají své motivace ani potřeby. Antropolog umí
rozkrýt strukturu sociálních vztahů a navrhnout činnost či téma, které jsou oběma skupinám společné a které by je proto mohly sblížit, propojit a dopomoci k realizaci menších
společných projektů, které povedou k rozvoji
obce „zdola“.
Rozvoj/rozvojový potenciál
Výraz „rozvoj“ používáme v této studii ve
stejném smyslu, v jakém se běžně používá ve
spojení místní „udržitelný rozvoj“. Rozvoj
oblasti vnímáme komplexně jak z hlediska
krajiny a přírody, tak z hlediska sídel a jejich
obyvatel. Rozvojem nemyslíme jen rozvoj ekonomický. Potenciály, které vyhledáváme, nevedou přímo k zisku – jde nám i o rozvoj kulturní, sociální a ekologický. Rozvoj vnímáme
v souvislosti s potenciálem. Přímým efektem
práce s námi navrhovanými potenciály má
být celkový rozvoj oblasti.
Mezioborový/mezioborová syntéza
Tato studie spojuje výsledky průzkumu odborníků z celkem pěti různých oborů, konkrétně
sociální geografie, geobotaniky, architektury
a urbanismu, historie a archeologie a sociální
antropologie. Naším cílem bylo zaměřit se na
stejnou problematiku několika různými úhly
pohledu. Tyto úhly pohledu v předkládané
studii syntetizujeme do jednoho textu a snažíme se tak vytvořit komplexní obraz možností studované oblasti. Například fenomén jako
je „industriální krajina“ je důležitý jak pro
botanika, který umí popsat vegetaci na místě
a celkovou souvislost s okolní krajinou, tak
pro architekta, který vidí návaznost oblasti
na celkovou urbánní strukturu obce a umí si
představit možnosti rekonstrukce a jejich nákladnost. Antropolog zase dokáže prostřednictvím práce s obyvateli obce zjistit, k čemu
by se případně zrekonstruovaná oblast mohla
používat tak, aby místním sloužila nejlépe.
2.2 O
dborné výrazy jednotlivých
specializací
Industriální krajina
(architektura a urbanismus, přírodní vědy)
• je jedním z druhů takzvané kulturní krajiny – tedy krajiny, která vznikla součinností
přírody a lidského působení. Industriální
krajina je krajina, která vznikla působením
průmyslu. Typickým příkladem industriální
nebo také průmyslové krajiny v České republice je například mostecká uhelná pánev.
Brownfield
(architektura a urbanismus, přírodní vědy)
• je odborný termín, který čeština přejala
z angličtiny a prozatím pro něj neexistuje
vhodné české označení. Výraz brownfield,
doslova „hnědé pole“, urbanisté používají
k označení nevyužívané plochy v městské
zástavbě – může se jednat o plochu, která
je nezastavěná, nebo jsou budovy na ní už
opuštěné.
Ruderální krajina/ruderál
(přírodní vědy)
• bývá krajina, kde mohou dominovat právě
brownfieldy, může jít však také o bezlesí
nebo dřevinné porosty výrazně nasycené
živinami (fosforem, dusíkem); druhový obsah ruderální krajiny může být chudší než
u tradičně obhospodařované, ale nemusí.
Typickým příkladem jsou například okraje
polí, ruiny domů, řídké akátiny na zarůstajících teplomilných stepích. Typické ruderální druhy jsou pak ty, které často dominují
v krajině bohaté na dusík – porosty akátu,
kopřiv, třtiny křovištní nebo místa dominovaná několika invazivními druhy („plevel“).
Neorurálové
(sociální vědy – antropologie)
• jako „neorurálové“ bývají označováni obyvatelé venkova, kteří se na vesnici přestěhovali z většího města, také mohou být
označováni jako „novousedlíci“ nebo prostě
jako „náplava“. Odborný výraz „neorurálové“ označuje především životní styl, který
pro tuto skupinu obyvatel bývá typický,
vzhledem k tomu, že se často jedná o městskou střední třídu, která na venkov přišla
10
Slovníček pojmů
hledat klidnější a přátelštější prostředí,
případně prostor pro kreativní práci. Jak
ukazují některé naše příklady, neorurálové mohou být někdy tahouny rozvoje v komunitě, protože jim nechybí nová energie,
často se ale také mohou dostat do konfliktu
se starousedlíky, protože nechápou jejich
specifické potřeby, vztah k místu a lokální
identitu.
Vnitřní periferie
(sociální geografie)
• vnitřní periferie jsou sociálně i ekonomicky slabší oblasti, které leží na okraji rozvojových center, tradičně na hranici dvou či
více krajů. Vyznačují se špatnou dopravní
dostupností, stagnací či úpadkem místního hospodářství, ztrátou obyvatelstva
a jeho stárnutím, špatnou vybaveností
technickou a občanskou infrastrukturou,
stářím bytového fondu a přítomností specifických sociálních problémů spojených
s exkluzí.
Izolovanost spolu s nevýhodnou dopravní
polohou jsou pro investory neatraktivní
a navíc umocňují závislost těchto oblastí na
odlehlém regionálním centru. Stále více se
ukazuje, že možnosti rozvoje těchto oblastí
závisejí na využití a aktivaci jejich vnitřních
zdrojů, které vedou k větší soběstačnosti
území. Mezi hlavní rozvojové faktory patří
kvalita lidského a sociálního kapitálu. Jinými slovy, velmi zjednodušeně, možnosti rozvoje těchto oblastí bezprostředně závisejí
na aktivitě místních lidí, jejich angažovanosti a kvalitě jejich vztahů.
Extravilán/intravilán
(architektura a urbanismus, historie, geobotanika)
• intravilánem je zastavěná plocha obce,
kterou však tvoří veškeré její části (budovy, veřejná prostranství, komunikace,
zahrady atd.). Zbytek katastrálního území
obce vně intravilánu (včetně samot, polností lesů a dílčích staveb) označujeme
jako extravilán.
Slovníček pojmů11
3.
Popis pracovní
metody studie
12
Slovníček pojmů
3 Popis pracovní metody studie
Předkládaná studie syntetizuje poznatky pěti vědních oborů – sociální
antropologie, sociální geografie, historie a archeologie, geobotaniky
a architektury a urbanismu. Každý z odborníků ke studované oblasti
přistupoval odlišným způsobem a získával poznatky specifickou metodou.
Sociální antropologie se soustředí na kvalitativní výzkum obyvatel dané oblasti. Formou
zúčastněného pozorování a rozhovorů zkoumá potřeby a motivace místních, identifikuje
silné komunitní skupiny, potenciální konflikty a kulturní specifika zkoumané oblasti. Cílem je hloubková a detailní analýza sociální
struktury obce s důrazem na možnosti komunitního rozvoje.
Sociální geografie získává údaje o populaci
studované oblasti prostřednictvím kvantitativní i kvalitativní metody. Předkládá údaje
o demografické, ekonomické a vzdělanostní
struktuře obyvatelstva, zaměřuje se na popis sociální struktury obce z makro­‑hlediska
a také na celkové postavení obce uvnitř regionu a dalších lokálních struktur.
Historie a archeologie se zaměřují na
minulost zkoumané oblasti – buď prostřednictvím práce s archivními prameny, nebo
přes výzkum archeologickými metodami přímo na místě. Historické vědy tak předkládají
údaje o tom, jak daná oblast fungovala a byla
využívána v minulosti a jak to ovlivnilo její
současnou podobu. Pomocí těchto údajů je
možné vsadit celkový rozvoj oblasti či obce do
historického kontextu a pokusit se zachovat
kontinuitu v případě, že je to žádoucí.
Geobotanika se věnuje ekologickým vztahům v krajině, vztahům mezi rostlinnými
společenstvy a ostatními složkami životního
prostředí, a je zde pojímána velmi široce –
zahrnuje krajinnou ekologii, krajinnou historii, etnobotanické aspekty kulturní krajiny
a biologický pohled na problematiku agrární krajiny. Okrajově je zahrnuta i geologická
a klimatická problematika, zmiňovány jsou
i podstatné problémy ochrany přírody zkoumaných lokalit.
Architektura a urbanismus se soustřeďují
na popis sídel, ať už měst, obcí či jednotlivých
stavení a na jejich vzájemné vztahy a struktury. Uvnitř obcí architekti a urbanisté identifikují funkční či nefunkční veřejné prostory
a navrhují možnosti jejich revitalizace, vytipovávají vhodná místa či budovy cenné pro
další rozvoj obce nebo upozorňují na architektonicky cenné konstrukce, které mají zůstat zachovány, a navrhují možná technická
řešení či úpravy.
Popis pracovní metody studie15
4.
Celková
charakteristika oblasti
16
Popis pracovní metody studie
4 Celková charakteristika oblasti
Projekt “Pracovní návyky”, respektive jeho výzkumná část, probíhala na
území bývalého okresu Kroměříž, specificky v okolí obcí ležících na trase
mezi Přerovem a Holešovem. Konkrétně šlo o obce: Horní Moštěnice,
Přestavlky, Němčice, Stará Ves, Kostelec u Holešova a Roštění,
případně další obce v jejich okolí. Cílem antropologické části výzkumu
bylo – prostřednictvím etnografických metod – dosáhnout dostatečné
znalosti místního prostředí, která posléze, za pomoci facilitačních
a aktivizačních postupů, napomůže k propojení místních aktérů a povede
k nalezení a vytvoření pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané.
Mezi hlavní výzkumné nástroje patřilo zúčastněné pozorování (prováděné kontinuálně po celou dobu výzkumu v obcích daných
lokalit), polostrukturované a hloubkové rozhovory s místními aktéry z řad samosprávy,
neziskových organizací, církví, veřejnosti,
místních podnikatelů a živnostníků a dalších
relevantních subjektů, analýza externích materiálů a vlastní analýza a kontextualizace získaných dat, které dohromady určovaly orientaci a postup v terénu v průběhu výzkumu.
V následujícím textu jsou poznatky z terénního etnografického výzkumu doplněny také
daty z oboru sociální geografie. Jedná se především o demografické údaje a zpracované
grafy věkové, ekonomické a vzdělanostní
struktury obyvatelstva. Historické, přírodní
vědy i architektura jsou pak shrnuty v samostatných podkapitolách.
4.1 Obecné zhodnocení lokality
Mapované obce se nacházejí v úrodném zemědělském pásu jihovýchodního cípu Hornomoravského úvalu ve spádové vzdálenosti mezi
městy Přerovem a Holešovem, respektive
Hulínem. V této oblasti se nachází i převážná
část velkých místních zaměstnavatelů, především z oblasti služeb a lehkého a středního
strojírenství. Lokalitu navíc rozděluje krajská
hranice, podle které přináleží obce Horní Moštěnice, Přestavlky a Stará Ves do Olomoucké-
ho kraje (ORP Přerov), zatímco Němčice, Roštění a Kostelec u Holešova spadají územně
pod Zlínský Kraj (ORP Holešov). Tato správní
příslušnost se projevuje hlavně ve spádovosti a dojížďce do lokálních center. Přestože
si jsou obce prostorově blízké, krajská
a okresní hranice je na jejich vnějších
vztazích znát. Stará Ves a Horní Moštěnice mají centrum v Přerově, zatímco Kostelec, Němčice a Roštění náleží pod Holešov resp. Kroměříž. Všechny obce spojuje
Místní akční skupina Partnerství Moštěnka, která překonává hranice a zahrnuje
51 obcí ve Zlínském a Olomouckém kraji, což svědčí nejen o podobném charakteru, ale také o společných problémech
a možnostech místních obcí – bez ohledu ke krajské nebo okresní příslušnosti.
MAS Moštěnka je nejlépe fungující MAS v ČR
a pro místní obce i obyvatele je významným
rozvojovým lídrem (viz níže).
Celá oblast je tradičně zemědělská, což
se odráží jak v převažujícím charakteru
sídel (kdy má převážná většina domů velkou zahradu, obdělávanou půdu, nebo
sad – ať už přímo u domu nebo za vesnicí), v bohatosti místní produkce umožňující podstatnou míru samozásobitelství
(jehož přebytky jsou buď směněny nebo
prodány na lokálních trzích), tak i v pevných rodinných vazbách zakládajících
sociální sítě a vztazích sahajících nezřídka několik generací nazpět.
Celková charakteristika oblasti19
Porevoluční změny v hospodaření vedly ve
většině případů k rozpadu dosavadních forem družstevnictví, a až na několik málo
výjimek (Agrodružstvo Roštění) se přetransformovaly do jiné podoby soukromého či
korporátního vlastnictví (Salix Morava a. s.).
Relativní blízkost hned několika větších sídel (Přerov, Holešov, Hulín, Kroměříž) vedla
k rozvoji poměrně husté sítě malého a středního podnikání realizujícího se především ve
stavebnictví, službách a drobné výrobě a obchodu. Dobré dopravní obslužnosti a distribuci napomáhá kromě vlakové trati s překladištěm velkoobjemových kontejnerů v Horní Moštěnici i dálniční spojení z Brna (D1)
momentálně končící v Říkovicích a čekající
na napojení obchvatem přes Přerov směrem
na Lipník nad Bečvou a Ostravu. Levnější
nájemní ceny a provoz v těchto lokalitách mohou být argumentem pro firmy
z okolních center, které si zde zřizují
svoje provozy (např. Modelárna Přerov
a. s. ve Staré Vsi). Na druhou stranu jsou
tyto obce často kolokviálně označovány
německým termínem „Schlafdorf“, tedy
obce, kam se jezdí obyvatelé pouze vyspat. To částečně odpovídá, protože za
prací místní obyvatelé často dojíždějí nebo pracují v zemědělství. Obce tak
během dne působí vylidněně, veřejný prostor (náves) bývá prázdný a nikterak více
konceptualizovaný – vysvětlením může být
právě skutečnost, že o jeho využívání nemá
nikdo skutečný zájem a každý se realizuje
skrze různé činnosti v rámci vlastního hospodářství. Výjimkou jsou pouze sportoviště,
dětská hřiště a „zábavové/festivalové“ plochy v zámeckých parcích či u fotbalových
hřišť. Služby nad rámec základní vybavenosti (obchod, úřad, pohostinství, autoservis)
lze nalézt pouze ve větších sídlech (Horní
Moštěnice) a nelze se tomu – vzhledem k relativní dostupnosti dalších služeb v okolních
městech – divit. Kromě tradičních spolkových aktivit typu dobrovolných hasičů
(HDZ), spolku přátel školy a sportovních klubů, zde potřeba komunitního
spolčování prakticky neexistuje, což lze
opět vysvětlit zázemím v jiných formách
mezilidských vztahů (viz například široké rodinné vazby) a blízkostí měst jako
center komunitního života.
Z výpovědí respondentů na téma zaměstnání a nabídky práce nejčastěji zaznívalo, že zdejší poptávka převyšuje nabídku
a „kdo chce, práci vždy najde“. Roli v lokálně statisticky vyšších hodnotách nezaměstnanosti může hrát neatraktivnost
minimálně či nízko ohodnocené mzdy pro
nezaměstnané čelící častým exekucím,
kteří jsou schopni z příjmů z nárazových
prací, brigád a melouchů, společně s dávkami hmotné nouze a dalších příspěvků
poskládat v průměru vyšší příjem, než
kdyby pracovali legálně na plný úvazek.
Argumentem proti standardnímu zaměstnávání na straně zaměstnavatelů bývá příliš zatěžující a nevýhodné oficiální vytváření dalšího
pracovního místa (nejčastěji zaznívá administrativní neúnosnost obecně charakteristická
pro všechny grantové žádosti a dotační tituly
EU). Velká část malých a středních podnikatelů poptávku po pracovní síle řeší jiným způsobem (DPP, DPČ, smlouva o dílo).
4.2 P
otenciál lokality z hlediska
možností rozvoje
Místní potenciál vychází především ze
stabilního zázemí zemědělské tradice.
V lokalitě působí několik soukromých
(rodinných) zemědělců a pěstitelů, ale
i drobných producentů specializovaných
přírodních produktů, které mají tendenci se dlouhodobě rozvíjet. Část z nich prodává své produkty s regionálním certifikátem
„Haná“, který spravuje místní MAS Partnerství Moštěnka. Orientace na zemědělství je
evidentním a podstatným faktorem ovlivňujícím přeneseně všechna další přítomná odvětví, a nezřídka jsou zde přítomni zemědělci/
podnikatelé, kteří doplňují svou činnost i jinými formami lokálního podnikání a stávají
se pak významnými hráči na lokální úrovni.
Faktor diverzifikace podnikání a propojování rozdílných forem činnosti se ukazuje jako vhodný nástroj pro vyrovnávání výkyvů odbytu v určitých konkrétních
odvětvích – v zemědělství tak jde např.
o pěstování různých plodin, jednoduché
místní zpracování a výrobu konečných
produktů. Příkladem v tomto kontextu mohou být producenti zeleniny a ovoce, kteří
provozují tzv. „bedýnkový systém“ zásobující
klientelu ve městech, kde roste poptávka po
lokálních/bio produktech.
Významným faktorem se zdá být i potenciálně se zvyšující atraktivita pro firmy a podnikatele z okolních center, kteří sem mohou mít
zájem přenést svou produkci s cílem jejího
rozvoje s menšími náklady (příkladem může
být např. objekt bývalé šlechtitelské stanice
ve Staré Vsi, kde nyní sídlí Modelárna Přerov
a. s.). Transformací nevyužívaných zemědělských staveb nebo rozšířením stávajících areálů zemědělských družstev vznikají prostory
vhodné pro sklady či malovýrobu. V rámci
podnikání v zemědělství má ve studované lokalitě velký význam také tradice rodinných
farem (gruntů). Funkčním příkladem tohoto
typu živobytí je například rodinná farma Darebníčkových ve Staré Vsi. 1
V omezeném množství případů jsou překážkou rozvoje vleklé restituční či majetkové
spory jako třeba v případě arcibiskupského
zámku a parku/sadu v centru obce Přestavlky
(momentálně v prodeji). Cestovní ruch nemá
v lokalitě příliš velký potenciál, ve větším se
zde daří pouze cyklistice. Její podpoře – ať už
z turistického hlediska nebo čistě pro zvýšení
dostupnosti – by napomohlo větší propojení
cyklostezkami, umožňujícími lepší prostupnost monokulturní zemědělskou krajinou.
Zároveň by to odvedlo cyklisty ze silnic a podpořilo snadnější mobilitu mezi obcemi.
4.3 Historie lokality
Oblast obcí Stará Ves, Horní Moštěnice, Roštění a Kostelec u Holešova se rozkládá na
samém okraji svahů zvedajících se z rozsáhlé říční nivy řeky Moravy. Údolí je lemováno
písčitými terasami a v oblasti se vyskytují
kvalitní hnědo a černozemě. Není tak divu, že
se jedná o region velmi intenzivně osídlený již
od nejstarších období pravěku. Jen z katastrálních území Horních Moštěnic a Kostelce jsou známy nálezy v podstatě všech
regionálně relevantních kultur od mladšího paleolitu dále (např. lineární, větéřovská, středodunajská mohylová, slezská, lužická, halštat, latén, doba římská, doba hradištní
atd.). O velmi husté sídelní síti v minulosti svědčí několik zaniklých středověkých
vesnic v okolí, které vznikaly společně
s dosud existujícími obcemi. Jde např.
o Štulbach mezi Moštěnicemi a Beňovem (zal.
před 1274; zanikla po 1547; ves s tvrzí; zbyl
zde mlýn), Krnůvky mezi Přestavlky a Dobrčicemi (zpustla násilně mezi lety 1447 a 1547) či
Kladeruby v Kosteleckém lese mezi Hradem
a Zámečkem (1131–1480).
Samostatnou kapitolou je rozsáhlý mladobronzový a starohalštatský mohylník v Kosteleckém lese, čítající 100–120
mohyl rozdělených do 12 dílčích skupin.
Část mohyl je snad již eneolitických. Jejich výzkum byl proveden již na přelomu 19. století
E. Peckou a I. L. Červinkou. V poloze Hrady
pak leží valy opevněné hradisko datované do
halštatského období.
Jednotlivé obce se připomínají na sklonku
raného středověku (1131 – Horní Moštěnice,
Roštění, Kostelec) nebo přibližně o století později (1261 – Stará Ves) v majetku církevních
institucí a postupně přecházejí na další majitele, přičemž Moštěnice se staly samostatným
statkem s tvrzí a později (kolem 1550) byly povýšeny na městečko. Mezi významnější majitele vsí patřily např. Žerotínové, Lobkovicové,
Rottalové či Vrbnové.
1 http://www.asz.cz/cs/regiony/prerov/uspesne-podnikani-na-venkove.html
20
Celková charakteristika oblasti
Celková charakteristika oblasti21
Významnou událostí zapsanou do historie regionu byla třicetiletá válka, kdy
poblíž Moštěnic ležel tábor švédského
vojska z r. 1643, ze kterého je dochována jedna reduta. Po druhé světové válce
bylo poblíž Švédských šancí zmasakrováno
265 karpatských Němců, Maďarů a Slováků.
Událost je o to více bolavým místem v historii krajiny proto, že někteří vykonavatelé byli
sousedé obětí, mezi kterými bylo i mnoho
žen, starců a dětí.
4.4 Charakter krajiny
Jihovýchodní širší periferie Přerova je biologicky východní hranicí samotné rovinaté Hané:
čtyři zkoumané vsi leží na gradientu od nejnižších, ještě termofytních Moštěnic, po již hraničně mezofytické Roštění. Geologicky jde
o tři odlišná patra krajiny: zatímco dolní část Moštěnic ještě zasahuje do nivní
zóny Moštěnky/Moravy, všechny tři zbylé
vsi leží různě vysoko na sprašových svazích a svými horními cípy zasahují i na kyselé,
pleistocénní štěrkovité terasy, tvořící nejvyšší
patro krajiny přerovské periferie.
Jednotlivá krajinná patra se vyznačují
některými typickými rysy. Nejnižší úsek
krajiny, který zasahuje zhruba po moštěnické vlakové nádraží, je typická nivní meliorovaná zemědělská krajina jižní
a střední Moravy, s náznakovým subhalofytním charakterem (tj. že zde výpar výrazně převyšuje množství srážek a půda zde má
tendenci slanět, vytvářet malá slaniska nebo
jejich náznaky – jako třeba na cyklokrosovém
hřišti poblíž nádraží v Horních Moštěnicích).
Veškeré toky jsou zde meliorovány, zahloubeny a biologicky znehodnoceny. Břehy řek
jsou masivně invadovány křídlatkou, akátem,
topinambury i celíkem kanadským; pole jsou
intenzivní, většinou kukuřičná nebo řepková
a silně hnojená na herbicidy – proto jsou také
spíše chudá na vzácnější plevelové druhy.
22
O patro výš vyrůstají z nížiny velmi pozvolné sprašové svahy. Tyto svahy velmi
snadno erodují a vytvářejí prudké strže
na místech bývalých úvozů; taková strž
se vyskytuje například za Starou Vsí.
Jsou to místa, která jsou při plošném opuštění nejčastěji zarůstána invazními rostlinami:
akáty, křídlatkou a topinambury. Typický
a biologicky nejcennější typ krajiny na
takových místech je tak mozaika extenzivních ovocných sadů a políček s loučkami, které zaujímají necelou polovinu
rozlohy této zóny. Místy jsou sady již delší
dobu neobhospodařované. Jen malé fragmenty krajiny byly využívány jako pastviny nebo
sečené louky a v těch převažuje překvapivě
„ovsíkový“ charakter (podle ovsíku vyvýšeného, trávy dominantní na lukách středních
poloh českého masivu). Místy však – jako pod
fotbalovým hřištěm ve Staré Vsi nebo v opuštěném hliníku u Moštěnic – se na sprašových
stržích nacházejí zbytky širokolistých suchých pestrých trávníků. Překvapivě „studenější“ chudší charakter krajiny může
být způsobený i splachováním štěrku
a kyselých sedimentů z plochého nejvyššího patra krajiny. To je parovinného charakteru a z větší části zalesněno: na kyselých sedimentech (časté jsou křemenné a jiné valounky, což svědčí o úrovni
prehistorického dna řeky „Pramoravy“)
se daří jehličnatým kulturám – borovici, smrku, modřínu, vysázen je zde i dub
červený (původem ze Severní Ameriky).
Místy sem zasahují sprašové návěje z nižších
poloh krajiny a z těch pak rostou dubohabřiny již karpatského charakteru, zabírají však
méně než polovinu rozlohy lesního komplexu mezi Kostelcem u Holešova a Starou Vsí.
Odlesněné úseky tohoto patra pak pokrývají
suché kyselé trávníky, jako třeba v okolí výhledového Holého vrchu.
Vnitřky obcí jsou strukturně relativně
pestré, se společenstvy částečně degradovanými masivní pokládkou zámkové
dlažby, přesto zde však přežily některé
zajímavé, pestré formy antropogenní krajiny – například zahrady a záhumenky na
jihovýchodním okraji Staré Vsi, kde je
i několik krásných „husích dvorků“. Potvrzuje se zde též pravidlo, že čím méně se
nachází přístupné krajiny v okolí, tím silnější
je tendence pěstovat na ulicích předzahrádky, často i s užitkovými rostlinami – Moštěnice, obklopené polní, strojově obdělávanou
krajinou, obsahují takových zahrádek nesrovnatelně více (v poměru k rozloze) než třeba
Kostelec u Holešova.
Zásadními tématy, kterým by bylo potřeba se v krajině věnovat, jsou tedy především revitalizace poškozeného luhu
Moštěnky a řešení masivních rostlinných invazí. Pozornost si zaslouží také
brownfield na dolním okraji Moštěnic
a také možná obnova zanedbaných, odumírajících sadů a třešňovek.
4.5 Urbanistický charakter
lokality
Z urbanistického hlediska lze o všech pěti zde
zkoumaných obcích říci, že jsou to na první
pohled kvalitně vybudovaná sídla s obvyklou urbanistickou strukturou – ať už se jedná
o podobu návsi, jednotlivé stavby nebo celkovou strukturu sídla.
V Horních Moštěnicích zástavba expanduje na úbočí podlouhlého terénního hřebene
položeného na jih od Přerova, který vrcholí
na tzv. Švédských šancích. Tam je umístěn
velký dělostřelecký bunkr z třicátých let pokrývající prostor nad Přerovem. Toto místo pojmenovává výše zmíněnou tragickou
historickou událost – masakr karpatských
Němců. Rozrůstající se zástavba ukazuje na nepochybný rozvoj obce – na první
pohled je ale také zřetelné, že novému
osídlení prakticky chybí infrastruktura
a že by bylo vhodné, pokud by obec novou zástavbu více regulovala. Vzhledem
k velikosti obce je možné uvažovat pouze
o velmi malých zásazích, jejichž struktura musí být dlouhodobě vypozorovaná
a pečlivě vypracovaná, v úzkém kontaktu se skutečnými potřebami místních.
Podobné poučení ale platí pro všechny
zde zmiňované obce.
Stará Ves je skutečně prastaré osídlení. Je to
stále patrné na bohaté urbanistické struktuře, rozvinuté podél podlouhlé akropole na
závěru kopcovitého hřebene (podobně jako
v Horních Moštěnicích). Urbanistická struktura jádra je daleko rafinovanější, je zde cítit dlouhodobý přirozený růst. Obci vévodí
monumentálně vystavěný a skvěle posazený
pseudogotický kostel. Zde by se práce měly
směřovat k rekonstrukci původní stavby,
úpravě podlouhlé návsi, k jejímu oživení a zároveň k citlivému napojení intravilánu obce.
Komplikovanější je situace v Roštění. Obec je
uspořádána klasickým způsobem podél ulice – výrazně by zde proto pomohla kultivace
prostoru podlouhlé návsi, nová koncepce zeleně, jež by zmírnila určitou vyprahlost místa. Pozitivem je velmi zachovalá parcelační
struktura se záhumeními cestami a zahradami.
Celková charakteristika oblasti
Celková charakteristika oblasti23
4.6 Strukturální charakteristiky
jednotlivých obcí
Vzhledem k tomu, že počet a velikost jednotlivých obcí a také jejich rozdílná krajská příslušnost omezují možnost jejich komplexního
zkoumání, je následující text rozčleněn na
„přerovskou“ a kroměřížskou“ část, a každé
obci je věnován samostatný krátký text.
Okres Přerov
Okres Kroměříž
Stará Ves
Horní Moštěnice
Kostelec u Holešova
Němčice
Roštění
Počet obyvatel
621
1607
966
366
691
Nezaměstnanost (%)
14,3
10,8
10,7
6,9
5,5
Tabulka: procentuální nezaměstnanost v jednotlivých obcích
4.6.1 Přerovské obce
Tyto obce spadají do okresu Přerov v Olomouckém kraji. Obě obce jsou součástí mikroregionu Moštěnka a MAS Partnerství Moštěnka. Za zdravotnickými, školskými i maloobchodními službami spádují obyvatelé do
Přerova, jen Stará Ves v dojíždění za maloobchodem a službami osciluje mezi Přerovem
a Holešovem.
Stará Ves
privatizace vedla k ukončení její dlouholeté činnosti. Vzhledem k tomu, že činnost byla ukončena nedávno, mohli by
se v obci vyskytovat bývalí pracovníci,
jejichž zkušenosti by neměly být nevyužity. V obci mimo jiné působí dobrovolní
hasiči, svaz zahrádkářů, klub důchodců, myslivci a fotbalový klub. Tyto spolky jsou nejčastějšími nositeli společenských a kulturních
událostí v obci.
Stará Ves má 630 obyvatel a ze zde analyzovaných obcí nejvyšší nezaměstnanost – kolem 14 %. Jde o zemědělskou oblast, která má
na místní poměry velký podíl lesů, ovocných
sadů a orné půdy (ve srovnání se členskými
obcemi MAS). Zemědělskou tradici lze vypozorovat i v minulosti, kdy zde fungovala mimo
jiné mlékárna a palírna. Tradičním ovocem
jsou zde švestky, využívané jak na pálenku,
tak na povidla – tento výrobek dokonce získal
ocenění regionální produkt Haná.
Za pozornost stojí bývalá šlechtitelská
stanice, která byla od roku 1920 do roku
1999 průkopníkem šlechtění rostlin
a pokroku v rostlinné výrobě. Nezdařená
24
Skleníky bývalé šlechtitelské stanice ve Staré
vsi. Foto: Adam Bedřich
Celková charakteristika oblasti
Horní Moštěnice
4.6.2 Kroměřížské obce
Horní Moštěnice je největší ze zkoumaných
obcí v této lokalitě. Má přes 1 600 obyvatel
a tvoří malé centrum pro několik málo okolních obcí. Ze studovaných obcí této periferie leží nejblíže Přerovu a má nejvíce
„městský“ charakter. Tato skutečnost
se projevuje i na struktuře obyvatelstva – ekonomická, vzdělanostní i věková struktura nejméně vybočuje z celorepublikového průměru a více se podobá
větším sídlům (viz grafy – srovnání jednotlivých obcí).
Kostelec u Holešova, Němčice a Roštění jsou
součástí Zlínského kraje, okresu Kroměříž.
Jejich přirozeným centrem pro základní potřeby je Holešov, za vyšší občanskou vybaveností dojíždí do Kroměříže. Jsou součástí MAS
Partnerství Moštěnka a mikroregionu Holešovsko. Ve všech obcích si stále drží svůj význam zemědělství.
Na rozvoj obce má výrazný vliv blízkost dálnice D1 a Přerova, kde jsou potřebné služby,
zázemí, školy a pracovní možnosti. Téměř
polovina zaměstnaných dojíždí do Přerova, přestože přímo na území obce jsou
tři velcí zaměstnavatelé. Firma Davaz se
zabývá prodejem ložisek, těsnění a spojovacího materiálu, v nabídce mají více než 150
tisíc produktů. Největší zemědělský podnik
je SALIX Moravia, který zaměstnává více než
60 lidí, věnuje se jak rostlinné, tak živočišné
výrobě, krom toho i údržbě a opravám motorových vozidel.
Moštěnice leží v „hanáckém lázeňském
trojúhelníku“ mezi Slatinicemi, Skalkou
a Bochoří. Vyvěrají zde minerální prameny, z toho tři přímo v okolí Moštěnice.
Jeden z nich je stáčený jako populární Hanácká kyselka a tato stáčírna je vůbec největším
zaměstnavatelem na Moštěnicku – s více než
150 zaměstnanci. Horní Moštěnice má také
kvalitní občanskou vybavenost – je zde MŠ,
devítiletá ZŠ, kino, zdravotní středisko i základní obchody. O kulturu, sport a celkové
oživení obce se starají především místní spolky – dobrovolní hasiči, myslivci, zahrádkáři a Sokol. Z hlediska dalšího rozvoje by
proto bylo vhodné zaměřit se právě na
podporu místních spolků a co největší
využití územní spolupráce. Kromě toho je
v Moštěnici mimořádné zastoupení velkých
firem, které se běžně v tak malých obcích
nevyskytují – měly by proto být významnými partnery pro spolupráci na rozvoji obce
i okolí. Jejich přínos do diskuze o rozvoji obce
může být čistě praktický – například mohou
produkovat odpad, který je možné dále zpracovávat, mohou mít zájem o konkrétní typ
subdodávek atp.
Kostelec u Holešova
Největší obcí je Kostelec u Holešova
s 978 obyvateli, který zároveň tvoří malé
mikroregionální centrum pro okolní
obce. Obec disponuje potřebnou občanskou
vybaveností – mateřskou a základní školou,
domovem důchodců, domem služeb, lékařem a poštou. Kostelec má také dobrou
dopravní dostupnost a v rámci celé MAS
největší podíl lesní půdy – více než 55 %.
Oba faktory přispívají k jeho atraktivitě pro rekreaci, kterou využívají především uživatelé druhého bydlení (chataři
a chalupáři), kteří tvoří významnou skupinu obyvatel.
Co je v Kostelci naopak spíše varovné, je věková struktura obyvatel – pětina obyvatel jich
je starších 65 let (viz graf), což s sebou nese
ekonomické i sociální problémy. Oživení věkové struktury i navýšení počtu obyvatel
přinášejí právě chataři a chalupáři, se
kterými by měli místní i město spolupracovat a usilovat o jejich trvalou imigraci.
Ekonomika je oproti jiným lokalitám více
závislá na zemědělství a průmyslu a nezaměstnanost je tu z kroměřížských obcí
nejvyšší, dosahuje 10,7 %. Největší zemědělský podnik byl Moravan – od roku 2011 je
v likvidaci. Krom něj jsou v Kostelci další dva
větší podniky – Firma Hornet vyrábějící terče
pro sportovní střelbu (holuby), která je vyváží
do 26 zemí a firma VAM, která se zabývá výrobou nábytku a kuchyní.
Kostelec lze také označit za kulturně aktivní
město – působí zde řada spolků, kromě hasičů, Sokola a myslivců, také klub vojáků v záloze a občanské sdružení Kosteláň. Poslední
zmiňované sdružení
každoročně pořádá
Kosteleckou traktoriádu a velmi populární
Celková charakteristika oblasti25
„Kostelecké chmelovárek“ – mezinárodní
konferenci amatérských sládků, která má každoročně velkou účast „domovarníků“ z celé
republiky i Slovenska. Kromě konference
a sdílení zkušeností probíhá také degustační soutěž o nejlepší domácí pivo. Vzhledem
k velké popularitě a jedinečnému charakteru události by se mohlo téma rozšířit o další akce nebo při jednom z dalších ročníků iniciovat nejen konferenci,
ale i workshop o založení minipivovaru
v Kostelci.
Kostelec je součástí MAS i mikroregionu Holešovsko a této územní spolupráce
by mohl více využívat, tím spíše, že MAS
v Kostelci přímo sídlí.
Roštění
Roštění má 702 obyvatel a jednu z nejnižších
hodnot nezaměstnanosti ze všech zkoumaných lokalit, která dosahuje pouze 7 %. Občanská vybavenost i struktura obyvatelstva
je sice méně vyrovnaná než u Kostelce, ale
místním potřebám zřejmě vyhovuje. Věková
struktura Roštění je netradiční – pětina
obyvatel je sice starší 65 let, ale dětská
složka je na poměry Česka silná. Dětí do
15 let je více než 16 %, což z dlouhodobého pohledu bude stárnutí obyvatel tlumit
a – pokud nezasáhne emigrace – bude
dostatek lidí v produktivním věku. Vzdělanostní struktura se sice nachází výrazně
pod celorepublikovým průměrem, ale velikosti obce celkem odpovídá. Je zde výrazně
nadprůměrný podíl osob s dokončeným základním vzděláním (27 %) a nejvíce obyvatel
má výuční list (42 %). Vzhledem k tomu, že
ekonomická struktura je výrazně ovlivněna
zemědělstvím a průmyslem, není zřejmě po
vyšším vzdělání výraznější poptávka.
Největším podnikem je zemědělské družstvo Roštění, které zaměstnává více než 90
osob a hospodaří na 1 200 ha zemědělské
půdy. Jde o velmi dobře zprivatizovaný zemědělský podnik, který nezůstal jen u rostlinné
a živočišné prvovýroby, ale výrazně diverzifikoval svou činnost. Vlastní také síť maloobchodních prodejen ve velkém vyrábí pečivo a zákusky a jeho výrobky nesou označení
Regionální produkt. Družstvo představuje
jeden z nejvýraznějších podniků v oko-
26
lí, který se angažuje i ve společenském
dění. Pořádá pekařské bály, vinobraní, sponzoruje některé místní akce a je členem MAS.
Vyšší zaměstnanost v průmyslu je ovlivněna
místními stavebními, dopravními a montážními firmami. Celkově jsou ale vyšší hodnoty v průmyslu ovlivněny především slabým
sektorem služeb, který má v malých obcích
tradičně menší uplatnění. Obec je celkem
kulturně činná, sídlí zde řada tradičních
spolků a sdružení. Mimo to je zapojená
do největšího počtu celků územní spolupráce (euroregion, sdružení měst a obcí
východní Moravy, MAS a mikroregion
Holešovsko), které poskytují rozsáhlé
možnosti pro další rozvoj.
Němčice
GRAFY – Srovnání obcí
(zdroj: ČSÚ – SLBD 2011)
Věková struktura (%)
80
69,9
70
69
69,1
70,2
68,9
69,2
67,8
68,1
65,1
63,1
60
50
0 - 14 let
40
15 - 64 let
65 a více let
30
21,0
20
16,7
15,8
14,3
14
16,0
14,2
14,0
18,6
18,5
16,9
16,8
16
14,2
17,2
16,4
15,5
13,6
16,3
12,6
10
0
Česká republika
Zlínský kraj
Olomoucký kraj
okres Kroměříž
okres Přerov
Stará Ves(okr. Přerov)
Horní Moštěnice (okr. Přerov)
Kostelec u Holešova (okr.
Kroměříž)
Němčice (okr. Kroměříž)
Roštění (okr. Kroměříž)
Věková struktura
Němčice mají pouze 362 obyvatel, což je potřeba brát v potaz při interpretaci strukturálních ukazatelů, protože při malém počtu
obyvatel jsou často velké relativní rozdíly
způsobeny malými absolutními hodnotami
(cca 4 osoby = rozdíl o jedno procento). Z toho
důvodu je strukturální popis pouze orientační a jeho výpovědní hodnota je nižší a méně
přesná než u větších měst. Obec má spíše
nižší nezaměstnanost, která se pohybuje
kolem 9 %. Nadprůměrné hodnoty oproti
ČR vykazuje zaměstnanost v zemědělství
a v průmyslu, což je pro menší obce typické.
Průmysl je ovlivněn hlavně vyjíždějícími
a místními podnikateli, kterých je kolem 20.
Služby jsou v tak malé obci omezené – je
zde mateřská škola, chybí ale základní škola, zdravotní i sociální služby, a obec také významně postrádá čističku odpadních vod.
Věková struktura je výrazně negativní.
Velký podíl nejstarší populace a naopak
malý podíl nejmladší věkové skupiny je
z dlouhodobého hlediska pro obec velkým ohrožením. Obec dříve bývala částí
Kostelce, po revoluci se osamostatnila. Její
velikost a rozpočet jí v rozvoji velmi limituje, proto by měla co nejvíce využívat územní
spolupráce a pro případné záměry se připojit
k některé z okolních obcí.
Vzdělanostní struktura (%)
49,2
50
44,3
45
41,9
41,7
40
38,7
36,9
36,8
36,7
35,5
34,8
35
31,0
30
28,6
29,0
27,9
27,5
27,0
23,2
20
základní vč. neukončeného
střední vč. vyučení (bez maturity)
23,7
23,4
úplné střední s maturitou
nástavbové studium
20,9
19,6
18,6
bez vzdělání
26,9
25,7
25,3
25
19,1
19,2
19,0
vyšší odborné vzdělání
18,9
vysokoškolské
16,2
15
13,2
11,8
11,6
10,8
10,6
10,7
9,6
10
6,7
5,5
5
2,9
1,4
0,5
0
2,8
Česká republika
1,1
0,4
2,8
2,7
1,2
0,5
Zlínský kraj
1,3
0,6
Olomoucký kraj
2,6
1,1
0,7
okres Kroměříž
2,3
1,4
0,3
0,0
okres Přerov
5,6
2,7
Stará Ves(okr. Přerov)
0,9
0,4
Horní Moštěnice (okr.
Přerov)
1,2 1,0
0,3
Kostelec u Holešova (okr.
Kroměříž)
1,0 1,0
Němčice (okr. Kroměříž)
0,9 0,9
0,2
Roštění (okr. Kroměříž)
Vzdělanostní struktura
Ekonomická struktura
- zaměstnanost v sektorech (%) -
70
59,2
60
57,8
56,0
50,4
55,7
54,4
53,0
46,7
50
48,6
42,9
40,1
37,7
49,0
49,0
45,2
43,3
43,2
42,0
42,8
40
33,9
zemědělství
průmysl
30
služby
20
10
8,3
8,2
3,2
2,9
4,0
4,1
Olomoucký kraj
okres Kroměříž
8,4
5,8
3,6
1,0
0
Česká republika
Zlínský kraj
okres Přerov
Stará Ves(okr. Přerov)
Horní Moštěnice (okr. Přerov) Kostelec u Holešova (okr.
Kroměříž)
Němčice (okr. Kroměříž)
Roštění (okr. Kroměříž)
Ekonomická struktura
Celková charakteristika oblasti
Celková charakteristika oblasti27
4.7 P
řehled celků územní spolupráce a místních aktérů
1. D
obrovolný svazek obcí mikroregionu
Moštěnka
Svazek představuje velmi dobře fungující celek, který úspěšně čerpá dotace a spolupracuje s MAS. Ze zkoumaných obcí jsou zapojené
Horní Moštěnice a Stará Ves.
Svazek obcí byl založen v roce 2001, v současné době sdružuje 22 obcí na území bývalého
okresu Přerov v Olomouckém kraji. Zahrnuje
především menší obce s venkovským, zemědělským charakterem, hlavními centry jsou
Horní Moštěnice a Dřevohostice. Účelem spolupráce je řešit a předcházet společným problémům, stejně jako využívat potenciál obcí
pro komplexní rozvoj mikroregionu. Konkrétní zaměření projektů je na podporu podnikání,
cestovního ruchu, zemědělství, místních spolků, ale i na společnou přípravu protipovodňových plánů nebo zkvalitňování veřejného prostoru. Své každoroční základní příjmy, které
se pohybují kolem 190 000 Kč, svazek pravidelně navyšuje úspěšnými žádostmi o dotace. Projekty realizuje jak samostatně, tak ve
spolupráci s MAS nebo s polským partnerským městem Gminou Rudnik. Ze studovaných mikroregionů je tento jeden z nejefektivnějších – zřejmě i proto, že má vlastního
manažera. Územní spolupráce na Moštěnsku
fungují a tento mikroregion je toho důkazem.
28
2. Mikroregion Holešovsko
Mikroregion sdružuje 19 obcí v okresu Kroměříž, ve Zlínském kraji se sídlem v Holešově. Ze zkoumaných obcí do něj spadá Kostelec
u Holešova, Němčice a Roštění.
Vznikl v roce 1999 za účelem společné podpory cestovního ruchu, dopravy, regionálního
rozvoje, sociální infrastruktury a životního
prostředí. Na jeho území se střetává valašská
a hanácká etnografická oblast, což přispívá ke kulturní rozmanitosti různých tradic
v rámci mikroregionu. Ekonomická struktura
je ovlivněna blízkostí průmyslových center
(Zlín a Kroměříž), kam řada lidí dojíždí, velký význam v obcích si stále drží zemědělství.
Holešovský mikroregion tvoří zároveň majoritní část MAS Moštěnka, jejich spolupráce je
v rámci rozvoje regionu nevyhnutelná. Mikroregion nemá svého manažera specializovaného na dotace a projektové záměry, ale spolupracuje s MAS, Středomoravskou agenturou
rozvoje venkova a odborem regionálního rozvoje Městského úřadu v Holešově. Činnost
je zaměřena na podporu spolkové a kulturní
činnosti, rozvoj cestovního ruchu a společné
obecní problémy. V poslední době byly hlavní projekty zaměřeny na řešení komunálního
odpadu a protipovodňových opatření.
Celková charakteristika oblasti
3. Místní akční skupina
PARTNERSTVÍ MOŠTĚNKA
Moštěnka je nejlépe hodnocená MAS v ČR.
Působí na území 51 obcí ve Zlínském a Olomouckém kraji. Je důležitým rozvojovým aktérem v kulturně bohatém regionu. Její součástí jsou všechny zkoumané obce.
MAS Partnerství Moštěnka je kvalitně fungující subjekt, podporující rozvoj venkovského
prostoru mezi Olomouckým a Zlínským krajem. Území je velmi kulturně bohaté: setkávají se zde tři etnografické oblasti Valašska,
Záhorska a Hané – projekty na udržení tradic
a folkloru jsou proto jedny z nejčastějších.
Právě sdílení kulturních a zemědělských
potřeb obce spojuje navzdory příslušnosti
k jiným krajům. Celá oblast má venkovský
charakter menších obcí se zemědělskou tradicí, průmysl do ekonomiky vstupuje hlavně
v okrajových oblastech, které jsou pod vlivem
větších měst Přerova, Zlína atp. Z toho důvodu je podpora MAS směřována na podporu
venkovského podnikání a zemědělství, dále
na rozvoj cestovního ruchu, technické a občanské vybavenosti obcí, zkvalitnění a obohacení života na venkově. MAS má celkem 98
členů, převažují zástupci státní správy a místních spolků a neziskových organizací, soukromý sektor zastupuje kolem 20 členů. Kromě
přerozdělování dotací z LEADERU, které tvoří
základ pro místní rozvoj, pracuje MAS i s dalšími možnostmi. Spolupracuje s dalšími MAS
(7 českých, 1 slovenská a 1 polská) na společných projektech, které mají větší územní
přesah. Nejčastěji jsou zaměřené na cestovní
ruch a místní tradice – hipostezky, podpora
ovocnářství (www.ovocnestezky.cz), tradiční
recepty, oživení kronik, krojů a podpora regionálních potravin (Regionální produkt Haná).
Celková charakteristika oblasti29
4. Sdružení měst a obcí východní Moravy
5. Euroregion Bílé – Bielé Karpaty
Toto sdružení je největší a nejstarší celek
územní spolupráce se sídlem ve Zlíně. Sdružuje 87 obcí ve 4 okresech. Ze studovaných
obcí je v něm zapojeno pouze Roštění. V poslední době se jeho činnost orientuje na projekty přeshraniční spolupráce.
V rámci Euroregionu probíhá přeshraniční
spolupráce mezi partnerskými organizacemi
ve Zlínském a Trenčínském kraji. Ze studovaných obcí je do ní zapojeno pouze Roštění.
Dobrovolný svazek obcí vznikl v roce 1998 za
účelem spolupráce a koordinace záměrů v oblasti kultury, hospodářství a sociálního rozvoje členských obcí. Úzce spolupracuje s Regionální rozvojovou agenturou východní Moravy,
čerpá dotace z ministerstva pro místní rozvoj
a jeho hlavní činnost se v poslední době orientuje na přeshraniční spolupráci s Regionálním sdružením obcí Stredného Ponitria.
Kromě projektů zaměřených na společný rozvoj cestovního ruchu mezi regiony umožňuje
spolupráce sdílet zkušenosti z již realizovaných záměrů a navazovat nové kontakty.
Euroregion vznikl v roce 2000 a jeho činnost
je zaměřena na řešení společných problémů
a iniciování společných podnětů rozvoje na
obou stranách hranice. Oblastí, které společný rozvoj zahrnuje, je celá řada od regionálního rozvoje přes dopravu, ochranu životního
prostředí, podporu podnikatelů, spolupráce
škol atp. Příkladem činnosti euroregionu je
společné řešení sociální péče, spolupráce
mezi školami na udržení sklářského řemesla
nebo vytvoření environmentálního vzdělávacího projektu pro školy. Z hlediska obcí, tedy
i Roštění, je nejzajímavější fond mikroprojektů, který Euroregion spravuje. Žádat mohou
obce, sdružení i podnikatelé na území euroregionu. Projekty by měly mít za cíl vytváření přeshraniční integrace a posílení dlouhodobých forem spolupráce obyvatel, regionů,
spolků atp. Financovány jsou tedy především
menší neinvestiční měkké projekty.
5.
Seznam
nalezených potenciálů
30
Celková charakteristika oblasti
5 Seznam nalezených potenciálů
Přírodní vědy
1. Koryto Moštěnky
3. Remízek na nejvyšším bodě plochého
hřbetu
Koryto řeky je nyní vybetonované a místo
řeky v něm spíše teče líná stoka. Břehy řeky
jsou porostlé všemi možnými druhy invazivních rostlin.
K remízku vedou třešňové aleje na mezích
z bývalého švédského opevnění. Sukcesní
mosaika akátového háje a zaniklých sadů;
v podzemí velké části remízku se nachází rozsáhlý, obývaný podzemní bunkr a na okrajích
masivní betonové střílny.
Návrh:
Moštěnka je bohužel příkladem téměř „mrtvé“ řeky, jejíž koryto nutně potřebuje poměrně rozsáhlou revitalizaci, má–li zůstat zachována alespoň minimální hodnota řeky pro
krajinu a ekosystém.
Návrh:
Zajímavé místo s fantastickým výhledem na
Přerov – především zaniklé sady by zasloužily
obnovu.
4. Č
lenitá táhlá mez se zbytky ovocných
sadů a se zaniklou cestou, zakončená
opuštěným hliníkem.
2. Erozní rokle za Starou Vsí
Rokle působí jako heterogenní mozaika různých náletových rostlin, na její jižní hraně najdeme zbytky širokolistých suchých trávníků.
V horní části se nachází lipová výsadba protkaná dětskými bunkry a domečky.
Typické tajné místo za vsí – najdou se zde
velmi husté porosty bezinky, v centrální části masivní invaze akátu a také stará výsadba
několika smrků. Samotný hliník je zřejmě nepravidelně osídlen, je zde zarůstající ohniště
v malém teplomilném trávníku. Vede sem několik cestiček, zřejmě nepravidelně využívaných, přístup sem je jen velmi hustým roštím.
Návrh:
Obnovení úvozové cesty a sadu v části hliníku.
Návrh:
Udržení fragmentů teplomilných trávníků
tak, aby místo mohlo dále sloužit jako základna dětských bunkrů.
Seznam nalezených potenciálů33
5. Brownfield na střípku krajiny mezi tratí
a rychlostní silnicí
8. Opuštěná třešňovka pod rekultivovanou
skládkou
Historie
Opuštěný kus krajiny je dnes na velké části
invadován topinambury, intoxikovaný olejovými a herbicidovými splachy z tratě. Severní
cíp je však přívětivější, se zbytky zaniklých zahrad a opuštěnými sečenými loukami; v části
se nachází také malé cyklokrosové hřiště.
Nyní silně zarůstá akátem a je téměř nepřístupná. Najdeme ji na konci krátkého údolí za
vsí, z východu je ohraničená výraznou, akátem dominovanou erozní roklí.
11. Kostelec – intravilán
Návrh:
Revitalizace by mohla proběhnout formou
osázení sadem nebo rozšířením cyklokrosového hřiště.
Návrh:
Stejně jako v případě předchozí třešňovky,
obnovení a zpřístupnění pěšinkami.
6. Areál zaniklých zahrádek ukončený
kontejnerovým skladištěm
Poblíž nádraží se nachází rozsáhlý mladý
brownfield dominovaný lebedami a merlíky,
v jeho zadním traktu jsou k vidění zbytky zahrádek s řadami jalovců, cypřišků, tamaryšků, zbytky ovocné výsadby, rámované se surreálnými kulisami obřích nakladačů.
9. Zaniklý, zarostlý jablečný sad na okraji
vsi
Návrh:
Stálo by za to uvažovat o obnovení sadu.
Sad sousedí s rybářským závodícím areálem
a místy je nyní úplně nepřístupný.
7. Opuštěná třešňovka nad domovem
důchodců
Návrh:
V případě, že je to možné, bylo by vhodné obnovení sadu.
Jsou zde časté náznaky bohatých teplomilných luk, spousta napůl zarostlých pěšinek – místo je z hlediska struktury i přítomné
flory velmi zajímavé.
Návrh:
Obnovení třešňovky a její zpřístupnění pěšinkami.
10. Rozsáhlý háj mezi Starou Vsí
a Kostelcem u Holešova
Na velké části háje lze najít výsadbu dubu
červeného nebo smrku a borovice, místy
však má i charakter karpatské dubohabřiny
nebo – v častých roklích – olšových údolních
luhů. Jsou zde četné pěšinky, místo působí velice příjemným dojmem dříve hodně využívaného koutu krajiny.
Návrh:
V ideálním případě by bylo vhodné odstranění části kultur a plantáží a obnovení sadu
v severní části háje.
Intravilánu Kostelce dává jednoznačný výraz
tvar rozvětveného údolíčka, ve kterém se nachází. Centrem se stala prostorná čtvercová
náves obklopená usedlostmi, které pak navazují také podél hlavní komunikace. Zastoupeny jsou jako obvykle usedlosti hákové dispozice s průjezdem a se stodolou v zadní části
parcely. Tento model se opakuje u všech dále
zmiňovaných vsí. Celkový půdorys obce je poměrně rozvolněný a odpovídá spíše staršímu
horizontu zakládání vsí s raně středověkými
kořeny. Na jihovýchodní okraj navazuje tzv.
domkářská zástavba – výrazně se shlukující
drobné domky patřící nemajetným obyvatelům obce, kteří hospodařili s pouze omezeným množstvím půdy, byli podsedky, nebo
provozovali v omezené míře řemesla.
na Beňov. Náves se v obou směrech typicky
nálevkovitě uzavírá. Je lemována standardním typem usedlostí a na severním konci
navazuje menší shluk domkářských staveb.
Jedna z usedlostí byla v minulosti odstraněna
a byla tak vytvořena proluka s alejí. Stavby
poskytují dobrou představu o podobě a rozsahu typické parcely. Krystalizační jádro obce
minimálně ze 12. století lze předpokládat spíše v okolí kostela. Dnešní náves je pak počin
lokační činnosti 13. století.
Návrh:
Platí zde stejné doporučení jako v případě intravilánu Kostelce – pokusit se vyvarovat neduhů pastelových omítek a plastových oken
a zachovat původní ráz obce.
Návrh:
Obecně platí, že by bylo vhodné při rekonstrukcích domů a veřejných prostor udržovat původní ráz obce a nepodléhat levné módě. Sterilní,
uhlazené omítky hrající všemi barvami a plastová okna prudce kontrastují se staršími usedlostmi, které tato “inovace” teprve čeká.
12. Kostelec – Kladrubsko
14. Roštění – intravilán
Místo zaniklé středověké vsi, jejíž obyvatelsvo podle místní legendy vymřelo na mor.
Otázkou je pravdivost takové informace,
avšak rovněž se traduje, že byla silně postižena také ves Roštění a byla dosídlena polským
obyvatelstvem, čemuž odpovídají polská příjmení některých obyvatel. Bývalá vesnice se
nacházela v pramenné pánvi na úpatí svahu
a dnes po ní není viditelných stop.
Naprosto typická kolonizační dispozice vsi
Roštění naznačuje její relokaci v průběhu 13.
století. Dlouhá, nálevkovitě se uzavírající náves, kterou probíhá hlavní komunikace, kopíruje spodní hranu svahu a na obou stranách je
uzavřena nahuštěnými domky chudších obyvatel. Jednotný modul pro vyměřování parcel
byl cca 25 m, stejný jako v Moštěnici a Staré
vsi. Zajímavé je, že i přes vhodnou konfiguraci
terénu až na výjimky nenavazovala na záhumenky plužina přímo, ale byla dělena a distribuována blokově. To se ostatně týká i dalších
sledovaných vsí.
Návrh:
Místo paměti, které je třeba udržet v povědomí nejen místních, ale i návštěvníků – např. jej
vhodně zapojit do místní pěkné naučné cyklostezky.
13. Moštěnice – intravilán
Návrh:
Platí zde stejné doporučení jako v případě
Kostelce a Horní Moštěnice, tzn. usilovat o zachování původního rázu obce.
Ves, ležící při důležitém přechodu přes Moštěnku, kopíruje průběh komunikace z Přerova
34
Seznam nalezených potenciálů
Seznam nalezených potenciálů35
15. Stará Ves – intravilán
17. Moštěnice – mlýn Záhatí
20. Moštěnice – relikty u řeky
24. Moštěnice – bunkr
Pravidelná, protáhlá obdélná náves probíhá po
severním svahu k severovýchodu se zvedajícího údolí, těsně nad jeho nejnižším bodem. Severní fronta usedlostí tak leží o poznání výše
než jižní a každá je tak obsluhována jinou větví
komunikace. Domkářské stavby opět leží jak
při východním, tak při západním okraji návsi.
V okolí obce je vzhledem ke členitosti nápadně
vysoké zastoupení pastvin a lučin.
Druhý, již v podstatě zcela zaniklý mlýn na
katastru, byl umístěn v místě zvaném Záhatí v rovinách západně od obce. Dnes jsou zde
neprostupná křoviska a je sem vyvážen stavební odpad. Strouha, přívádějící sem vodu,
je vedlejším ramenem Moštěnky, které začíná
až v 2,5 km vzdálené Moštěnici.
Destrukce staveb neznámeho účelu, snad
vodohospodářských, pocházejících nejspíš
z přelomu 19. a 20. století.
Bunkry protiletecké obrany Přerova z roku
1927, které sloužily vojsku až do 70. let. Nyní
chátrají, část byla odstřelena a zbytek je obýván bezdomovci. Bunkry byly součástí většího areálu s ubikacemi pro vojáky a stanovišti
protileteckých kanónů. Z někdejších vojenských baráků zbývají podezdívky a celý prostor je zarostlý a zcela nepřehledný.
Návrh:
Opět stejné doporučení – dbát na zachování
charakteru obce, nepodléhat levným trendům.
Návrh:
Tento mlýn je natolik odlehlý, že nelze příliš
počítat se smysluplným využitím. Bylo by ale
potřeba přestat sem vyvážet odpad, vysekat
křoviska a podívat se, co vlastně ze mlýna
zbylo. Pak lze řešit, co s tím dále.
18. Kostelec – těžba v lese
V Kosteleckém lese se nacházejí početné těžební jámy. Část z nich souvisí jistě s těžbou
kamene, u některých mohlo snad jít o pokusy
o exploataci kovů.
16. Moštěnice – mlýn Štulbach
Jediným pozůstatkem zaniklé středověké
a raně novověké vsi Štulbach jsou ruiny mlýna východně od obce. Dnes stavba chátrá
a postupně se rozpadá. Zaniká také náhon,
který původně vedl vodu k mlýnskému kolu.
V okolí se nachází několik reliktů dalších staveb souvisejících snad s novověkým provozem mlýna.
Mlýn Štulbach. Foto: Adam Bedřich
Návrh:
Ideálně zachránit co se dá, než lokalita zcela
zanikne. Upozornit na zapomenuté středověké
kořeny, rekonsktruovat, zkulturnit a přitáhnout
sem opět lidi. Místo s obrovským potenciálem.
36
Návrh:
Bylo by zajímavé pokusit se rozkrýt širší souvislosti – co a kdy se zde vlastně těžilo.
19. Kostelec – les
Lesní celek zabírající 5 x 2,5 km má dlouhou historii, která je podržena přítomností četných pravěkých památek. Je zřejmé, že k zalesnění zde
muselo dojít poměrně dávno, protože jinak by
nemohly být dochovány místní mohylníky, které lesní pokryv uchránil před působením eroze
a zemědělských aktivit, které by narušily a časem zcela zničily pláště mohyl. Jedná se tak o velmi stabilní krajinný prvek. Les byl pravděpodobně v průběhu novověku adaptován na loveckou
oboru, což dokazují dnes již větší části zaniklé
jezdecké stezky, dříve tvořící zajímavé geometrické koncepce. Pod příkrovem lesa lze nalézt
stopy celé řady rozličných minulých lidských aktivit, a jejich cílené mapování a důsledná ochrana vhodným hospodařením je velmi žádoucí.
Návrh:
Místo je významné jak hospodářsky, tak turisticky. Důležité je udržet zde takové hospodářské využití, které nebude ohrožovat zachovalost krajiny a v ní ukrytých památek.
Seznam nalezených potenciálů
Návrh:
Pokud je to možné, určitě by bylo zajímavé
zjistit, o co se vlastně jedná, a zda si místo nezaslouží větší péči a ochranu.
21. Moštěnice – krajina
Problém kolektivizované krajiny je její monotónnost a značná neprostupnost. Tyto neblahé důsledky se v plné síle projevují právě
v okolí Moštěnice, kde likvidace polních cest,
zcelení pozemků a nepřekročitelné moderní
liniové stavby podstatně komplikují pohyb po
okolí a činí některé části krajiny zcela sterilní.
Návrh:
Zprůchodnění krajiny obnovením zaniklých
cest a vytvářením nových. Potlačení obrovských polních lánů.
22. Roštění – záhumenky
Dlouhou tradici má dosud využití záhumenků
usedlostí. Nejsou zde obvyklé opečovávané
zahrady sloužící pouze k relaxaci, ale stále
funkční drobná políčka, sady a záhony. Takový způsob hospodaření má velmi hluboké kořeny v minulosti a dává místu velmi příjemný,
tradiční rurální ráz, který jinde již vymizel.
Návrh:
Místo i bez cílené práce přitahuje návštěvníky. Velký potenciál pro další rozvoj by mohl
být rozvinut, pokud by byl bunkr a jeho okolí
vyčištěn a zkultivován. Pozůstatky jsou v dezolátním stavu a bylo by třeba je konzervovat. V dlouhodobém horizontu by bylo možné udělat z místa zajímavý turistický cíl. Na
obnově by se mohly spojit síly s případnými
spolky zabývajícími se rekonstrukcí období
druhé světové války a českým prvorepublikovým opevněním. Bylo by také vhodné více
upozornit na místo tragických událostí masakru z roku 1945 – místo piety. Místo je nyní
ve vlastnictví armády, ale obec by o něj měla
usilovat.
25. Moštěnice – šance
Nad vsí se nacházelo polní opevnění švédského vojska z roku 1643. Jednotlivé objekty nelze
jednoznačně odlišit. Někdejší redutu překrylo
mladší vojenské zařízení protiletecké obrany
a čtení situace je tak velmi komplikované.
Návrh:
Jedinečné místo, které je potřeba udržet a chránit.
23. Kostelec – hradiště
Jedná se halštatské hradiště chráněné příkopem a valem ležící na široké ostrožně v poloze Hrad. Příkop i val je dobře zřetelný, plocha
hradiště je osázena mladým lesem a je neprostupná a nepřehledná.
Bunkr Švédské šance. Foto: Adam Bedřich
Návrh:
Je nutné hospodařit citlivě k památce. Prezentace na naučné tabuli je dobrá, ale stálo by za to
dovést návštěvníka přímo na plochu hradiště.
Návrh:
V podstatě spojené nádoby s bunkry PVO.
Společně tvoří historií naplněné místo, které
obec nevyužívá.
Seznam nalezených potenciálů37
26. Moštěnice – zámek
29. Kostelec – mohylník
Zámeček, původně tvrz ze 16. století (prameny
připomínající starší objekt z 15. stol. jsou nejednoznačné). Dnes je sídlem obecního úřadu
a je opravena jeho čelní fasáda. Potěmkinovsky pojatá oprava se však bohužel netýkala
jiné než pohledové strany budovy, a zcela stranou zůstaly budovy téměř již kompletně zbořeného poplužního dvora. Na zámeček navazuje
bývalý park užívaný nyní pro pořádání kulturních akcí, který by rovněž zasloužil revitalizaci
a trvalé zpřístupnění (dnes uzavřený areál).
Les obsahuje několik skupin mohyl doby
bronzové a halštatské (celkem cca 120). Mohyly byly z větší části prozkoumány na přelomu 19. a 20. století a nálezy se nacházejí
v muzeu v Bystřici pod Hostýnem.
Návrh:
Dokončit rekonstrukci včetně přilehlého dvora a parku. Park trvale zpřístupnit.
27. Moštěnice – tvrz Štulbach
Středověká tvrz Štulbach přežívající až do 16.
století, kdy byla nahrazena sídlem v Moštěnici, se měla rozkládat na západním výběžku ostrůvku vytvářeném mlýnským náhonem a Moštěnkou. Pravdivost této teze bude třeba potvrdit dalším výzkumem, místo je zarostlé a terén
nevykazuje žádné stopy po bývalé tvrzi.
Návrh:
Provést řádný průzkum a podle jeho výsledků postupovat dále (památková ochrana, prezentace).
28. Kostelec – památníček v lese
Zajímavým místem je drobný památníček v Kosteleckém lese upevněný na stromě, který nese
četné značky vyřezané kdysi do jeho lýka.
Návrh:
Zajistit památkovou ochranu. S tím souvisí
kvalitní zmapování oblasti např. za využití
LLS, osvěta místních a lokální omezení lesnické činností.
30. Kostelec – pramen
Pramen v lese nad obcí, u kterého byla vybudována kaple. Kaple je opravená, její interiér
je plně vybaven, pramen je velkoryse upraven
a v okolí jsou instalovány lavičky.
Návrh:
Místo je velmi pěkné – není potřeba ho měnit,
pouze udržovat v současném stavu a propagovat jako cíl vycházek.
6.
31. Moštěnice – kostel
Moštěnický kostel působí jako chlouba obce.
Je nově opraven a v jeho sousedství se nachází ve zdi vtipná expozice o historii kostela,
jakési venkovní minimuzeum. Barokizovaná
stavba v sobě skrývá staršího předchůdce
ze 13. století. Osídlení zde však existovalo již
dříve, o čemž svědčí i archeologické nálezy
a je možné, že existovala na tomto místě ještě
starší stavba. V sousedství kostela je pěkná,
avšak chátrající fara s farním dvorem.
Návrh:
Kostel silně kontrastuje s chátrající farou,
které je velká škoda. Mohla by sloužit jako
další kulturní centrum.
Členové výzkumného
týmu a kontakty
38
Seznam nalezených potenciálů
6 Členové výzkumného týmu a kontakty
Martina Lískovcová – sociální geografie
Adam Bedřich – sociální antropologie
Jan Albert Šturma – přírodní vědy (geobotanika)
David Novák, Petr Meduna – historické vědy a archeologie
Filip Kosek, Ondřej Císler – architektura a urbanismus
www.pracovninavyky.cz
www.fdv.mpsv.cz
Možnosti rozvoje území – Základní mezioborová studie pro kraj Zlínský a Olomoucký
kraj, Horní Moštěnice, Přestavlky, Němčice, Stará ves, Kostelec u Holešova, Roštění
Fotografie – Adam Bedřich
Editace a zpracování textu – Marie Heřmanová
Grafická úprava – Zuzana Dvorská, www.mertli.cz
Vydal: Fond dalšího vzdělávání, Na Maninách 7, 170 00 Praha 7
Praha, 2015
Členové výzkumného týmu a kontakty41