docPriorita 5/2016 - Státní fond životního prostředí
download 
Stížnost Transkript
Priorita 5/2016 - Státní fond životního prostředí
Priorita Informační zpravodaj Operačního programu Životní prostředí ČÍSLO 5 I KVĚTEN 2016 I zdarma I www.opzp.cz MÁLO VODY? Česká republika stojí před rozhodnutím, zda začne srážkovou vodu efektivně využívat, anebo ji bude i nadále co nejrychleji „splachovat“ do kanálů. Součástí problému je i hospodárné nakládání s odpadními vodami. STR. 6 UZAVŘENÉ VÝZVY V BABIČČINĚ ÚDOLÍ BUDOUCÍ MĚSTA V OPŽP byly uzavřeny výzvy za 5 miliard korun. Přes 2 miliardy půjde na protipovodňová opatření, odpady i staré ekologické zátěže, 3 miliardy pomohou snížit náklady na energie městům a obcím. STR. 2 K nejnavštěvovanějším místům Babiččina údolí patří prostý domek Staré bělidlo u Viktorčina splavu. S Ratibořicemi i s Boženou Němcovou je však úzce spjat i zámek vévodkyně Zaháňské. STR. 18 Arkologie, která se zrodila v 60. letech minulého století, je design spojující principy moderní architektury s ekologií. Lze ji vnímat různě – jako řešení současných problémů i jako utopii. STR. 32 ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 www.opzp.cz 1 AKTUALITY Vážení čtenáři, jsou témata, která lze popsat v krátké zprávě, článku, případně jim věnovat celý časopis. Jsou témata, na která ani jeden celý časopis nestačí. Jedním z nich je i takzvané chytré hospodaření s vodou, kterému se věnujeme v aktuální Prioritě. Již nyní je přitom jasné, že toto téma nás bude provázet i následující roky. O co jde? V OPŽP BYLO UZAVŘENO NĚKOLIK VÝZEV ZA VÍCE NEŽ 5 MILIARD KORUN ŽADATELÉ, kteří podali svou žádost v 19. výzvě, mohou současně čerpat zvýhodněnou půjčku z Národního programu Životní prostředí, konkrétně z jeho 8. výzvy. Na tyto půjčky vyčlenil Státní fond životního prostředí ČR 0,5 miliardy korun a žadatelé díky nim mohou pokrýt až 100 procent celkových způsobilých výdajů na jimi realizovaný projekt. Žádat o něj mohou až do konce roku 2016. Z komplexního pohledu vychází půjčka od fondu ve srovnání s komerčními poskytovateli jednoznačně výhodněji. Toto srovnání zahrnuje jednoduchost jejího vyřízení a čerpání. Nespornou výhodu je možnost půjčku splatit do 10 let a fixní úrok ve výši 1 procenta, a to s absencí jakýchkoliv poplatků ze strany SFŽP ČR. Změna klimatu a míra urbanizace krajiny způsobují, že za přívalových dešťů dochází k rychlému odtoku srážkové vody do kanalizace a povrchových toků. Ty nestačí dešťovou vodu odvádět, dochází tak k záplavám, a v případě jednotných kanalizací ji navíc ještě smíchají s vodou splaškovou, čímž vznikne jedna špinavá, toxická břečka, která na takzvaných výpustích vytéká do našich potoků, řek a rybníků. Foto: archiv SFŽP ČR To, že náš současný systém odvodňování odvádí dešťovou vodu rychle z povrchu pryč, nezadržuje ji a neumožňuje její vsakování, dále způsobuje, že se dostatečně nedoplňují rezervoáry podzemní vody. Tím dochází k poklesu hladiny podzemních vod a k úbytku zdrojů pitné vody. Také nám vysychají prameny potoků a řek, takže v době sucha je v nich vody právě tak po kolena. Výsledkem toho všeho je, že v některých zemědělsky obhospodařovaných oblastech se pole mění v širé stepi a naše města se stávají rozpálenými betonovými džunglemi, v nichž se v létě nedá dýchat, protože ani v jejich sadech, parcích a zeleni není ani špetka vláhy, která by se odpařovala do ovzduší. Podávám to vše asi velice zjednodušeně, ale i tak – stejně jako vloni je i letos jasné, že nás nemine sucho. Máme několik možností co s tím. Můžeme si povolat přivolávače deště ze všech možných koutů naší zeměkoule, nebo změníme přístup k zacházení s naší vodou. Není přece normální, abychom vodu, která nám v období sucha spadne z nebe, nechali bohorovně co nejrychleji odtékat do kanálů, a není přece normální, aby se zahrada každého českého rodinného domu honosila pokud možno co největšími bazény plnými vody, zatímco vedle v potoce budou otrávené ryby „lekat žízní“ a o kousek dál na poli si bude zemědělec lámat hlavu nad bramborou o velikosti fazole. DANIEL TÁCHA šéfredaktor 2 Až 2,1 miliardy korun si rozdělí 393 projektů na protipovodňová opatření, zařízení pro nakládání s odpady a odstranění starých ekologických zátěží. Úspěšní žadatelé ve 3., 4., 5. a 7. výzvě OPŽP mohou začít realizovat své projekty již nyní. Ukončena byla i 19. výzva OPŽP s alokací 3 miliardy korun. Její výsledky budou známy v červnu. V íce než 2 miliardy korun získají obce, města, kraje, správci toků i firmy, které předložily projekty v 3., 4., 5. a 7. výzvě Operačního programu Životní prostředí. Nejvíce žádostí obdržel Státní fond životního prostředí ČR na projekty se zaměřením na odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika. Fond zde konkrétně přijal 465 žádostí za 2,06 miliardy korun. Na projekty na protipovodňová opatření nebo na preventivní protipovodňovou ochranu si žadatelé řekli o dotace ve výši přes 1 miliardu korun. Žádosti mohli zájemci z řad obcí, měst, dobrovolných svazků obcí, ale i krajů, správců toků či podnikatelských subjektů podávat od 14. srpna do 13. listopadu 2015. Evropská komise požaduje po České republice zvýšit do roku 2020 míru recyklace na 50 procent. Z aktuálně schválené částky půjde přes 1,6 miliardy korun na výstavbu a modernizaci zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů a na výstavbu a modernizaci sběrných dvorů nebo kompostáren, dále také na zpracování analýz rizik kontaminovaných nebo potenciálně kontaminovaných lokalit a jejich sanaci. Vodohospodářské projekty V oblasti vodohospodářství půjdou dotace zejména na projekty zaměřené na budování a rozšíření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni a na vytváření digitálních povodňových plánů. Finanční podporu Nakládání s odpady získají také projekty na stabilizaci a sana„Jednou z našich hlavních priorit v oblasti odpado- ci svahových nestabilit. Z dotačních titulů vého hospodářství je pokračovat v co největším snižo- financovaných z evropských nebo národvání nákladů pro obce v souvislosti s vloni zavedenou ních prostředků se MŽP zaměřuje na podpovinností třídit nové komodity jako bioodpad a kovy, poru komplexních opatření. Ta zahrnují a zamezit tak účtování nového třídění do poplatků jak předcházení rizik povodní, tak i řešení, za svoz odpadu občanům,“ uvedl ministr životní- která co nejvíce minimalizují škody v přího prostředí Richard Brabec. padě, že povodeň nastane. Patří sem rov- něž náprava následků například v případě vzniku svahových nestabilit. 19. výzva: veřejné budovy Minulý měsíc skončila i 19. výzva Operačního programu Životní prostředí. Ta byla zaměřena na snížení výdajů za energie ve veřejných budovách. Příjem žádostí začal 1. prosince 2015 a skončil letošního 15. dubna. O dotaci žádali zejména obce a města a další majitelé veřejných budov na území celé České republiky. „Celkem jsme obdrželi 650 žádostí o dotaci s celkovými náklady přesahujícími 7 miliard korun. Projekty vyhodnotíme do konce června, příjemci mohou už nyní zahajovat kroky k zadávacímu řízení tak, aby mohla být co nejdříve po schválení projektu zahájena realizace a faktické čerpání prostředků z programu,“ uvedl ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Finanční podpora je určena konkrétně na zateplení obvodového pláště budovy, výměnu a renovaci otvorových výplní, realizaci opatření majících prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy nebo zlepšení kvality vnitřního prostředí. Podpořeny budou také projekty nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla, projekty na výměnu zdroje tepla pro vytápění nebo přípravu teplé užitkové vody s výkonem nižším než 5 MW a projekty na využívání obnovitelných zdrojů energie. Při posuzování došlých žádostí budou pracovníci Státního fondu životního prostředí ČR posuzovat zejména konečné snížení spotřeby energie v budově, odhadované roční snížení emisí skleníkových plynů nebo tuhých znečišťujících látek. ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 Fond hodnotí projekty NPŽP z 1. a 10. výzvy SFŽP ČR ukončil příjem projektových námětů na odstranění emisí ze stacionárních zdrojů v první letošní výzvě Národního programu Životní prostředí. K 30. dubnu skončil i příjem žádostí o dotaci na vodohospodářská opatření v 10. výzvě téhož programu. Celkem si žadatelé řekli o více než 115 milionů korun. Pro první výzvu bylo k dispozici 50 milionů korun z prostředků SFŽP ČR. Výzva byla kolová. V jejím prvním kole podali žadatelé celkem 30 projektových námětů s požadavkem dotace přesahujícím 93 milionů korun, což je téměř dvojnásobek stanovené alokace. Dotaci získají projekty na pořízení technologií a dílčích změn technologických postupů vedoucích ke snížení emisí pachových látek a dále projekty na pořízení moderních technologií umožňujících redukci emisí vybraných těžkých kovů, kterými jsou olovo, arsen, kadmium, nikl a rtuť. Na základě posouzení projektových námětů, při kterém bude zohledněna zejména závažnost současného stavu a účinnost navrhovaných opatření, budou vybraní žadatelé fondem vyzváni k předložení žádosti o podporu. Příjem žádostí do druhého kola bude zahájen 1. června letošního roku. V loňské 10. výzvě Národního programu Životní prostředí, zaměřené na vytváření a obnovu vodních prvků v krajině s ekostabilizační a retenční funkcí, přijal fond celkem 11 projektů s celkovou žádostí o podporu ve výši více než 21 milionů korun. Cílem výzvy bylo předcházení povodňovým škodám prostřednictvím environmentálně citlivých opatření včetně možnosti budování bezpečnostních přelivů u malých vodních nádrží v souladu se zájmy ochrany přírody. Žádat o dotaci mohly fyzické osoby nepodnikající, neboť výzva byla koncipována jako výzva komplementární k souběžné podpoře obdobných opatření z Operačního programu Životní prostředí, v němž nelze poskytnout dotaci nepodnikajícím fyzickým osobám. Vyhodnocené projekty doporučené k podpoře budou předloženy na červnové zasedání Rady fondu. Platby ve starém OPŽP S tátní fond životního prostředí ČR oznámil konečný termín pro podání mimořádných žádostí o platbu ve druhém čtvrtletí letošního roku v Operačním programu Životní prostředí 2007–2013. Stanovil ho na 3. června do 14 hodin. Mimořádné žádosti o platbu (ŽoP) je příjemce povinen vygenerovat v IS Bene-fill a v písemné formě doručit nebo zaslat prostřednictvím datové schránky finančnímu manažerovi projektu okamžitě po splnění nutných podmínek. K nim patří dostatek prostředků v Rozhodnutí o poskytnutí dotace (RoPD) a ve smlouvě se SFŽP ČR, respektive finančně platebním kalendáři 2016, a schválení způsobilé fakturace projektovým manažerem. „Upozorňujeme příjemce podpory, jejichž projekty jsou spolufinancovány ze zdrojů SFŽP ČR, že v případě úpravy RoPD bude nutno uzavřít i dodatek ke smlouvě o poskytnutí podpory ze SFŽP ČR, přičemž uzavření dodatku je u některých příjemců podmíněno souhlasem zastupitelstva,“ uvedl ředitel sekce řízení Operačního programu Životní prostředí Martin Kubica. V těchto případech je nutné zabezpečit odsouhlasení zastupitelstvem v takovém termínu, aby bylo poté možné podat žádost o platbu nejpozději v termínu do 3. června 2016. V opačném případě je nutné neprodleně informovat příslušného projektového manažera, že v daném termínu nebude možné podepsat dodatek a podat žádost o platbu. Státní fond v Pavilonu P S tátní fond životního prostředí ČR představil na letošních Stavebních veletrzích Brno všechny jím spravované dotační programy. Důraz kladl na podání kompletních informací k programu Nová zelená úsporám, k Národnímu programu Životní prostředí i k Operačnímu programu Životní prostředí. Kromě samostatného stánku, v němž byly návštěvníkům k dispozici vyškolené pracovnice fondu, nabídl fond návštěvníkům i mnoho seminářů na téma, jak z uvedených programů získat dotace. 3 ZPRÁVY MŽP Evropská komise vyhlásila výzvu k předkládání žádostí do programu LIFE ZÁKON O ODPADECH: VÍCE RECYKLACE A NOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA Evropská komise vyhlásila v polovině května výzvu k předkládání žádostí o podporu do programu LIFE. Program LIFE je nástrojem Evropské unie pro financování aktivit souvisejících se životním prostředím a klimatem. Výzva podpoří tradiční, přípravné a integrované projekty a projekty technické asistence pro integrované projekty. Česká republika nechce být skládkovací velmocí. Připravovaný zákon o odpadech klade důraz na recyklaci odpadů. Odhady hovoří o tom, že jeho zavedení přinese 40 tisíc nových pracovních míst. Zákon by měl platit od roku 2018. Ž ádosti musí předkladatelé adresovat přímo Evropské komisi, která zajišťuje i jejich hodnocení. Pokud si zájemci nevědí rady, nabízí se jim pomocná ruka. Českým žadatelům poskytuje konzultace při přípravě projektových návrhů národní kontaktní místo, kterým je Ministerstvo životního prostředí. „Předložení projektových návrhů do výzvy je základním krokem k získání finančních prostředků z programu LIFE. Výzva je otevřena do začátku září, ale zájemci by se zahájením přípravy žádostí neměli čekat příliš dlouho. Příprava projektu je administrativně i časově náročná a může zabrat i několik měsíců. Hodnocení podaných projektů následně zabere Evropské komisi zhruba osm měsíců, tedy do jara následujícího roku. Projekt může být zahájen zpravidla nejdříve dva měsíce od ukončení hodnocení žádostí,“ říká ředitel odboru finančních a dobrovolných nástrojů Ministerstva životního prostředí Ing. Tomáš Kažmierski. Základním rysem projektů LIFE je inovativnost a kreativita. I z toho důvodu je LIFE určen spíše ambiciózním a zkušeným žadatelům s vizí konkrétní uplatnitelné změny životního prostředí či klimatu, která bude odpovídat projektovému tématu či politické prioritě programu. Kdo může žádat Program LIFE je otevřen všem právnickým osobám. Projekty mohou zájemci podávat samostatně nebo v partnerství s jinými subjekty. Žadatelem, takzvaným koordinujícím příjemcem, může být jakákoliv veřejná či soukromá právnická osoba zřízená v EU. Aktivity partnerů, takzvaných přidružených příjemců, mimo EU jsou způsobilé, jen pokud jsou nezbytné k dosažení environmentálních cílů EU a k dosažení efektivity intervencí ve členských státech. Subjekty zřízené mimo EU mohou být koordinujícími příjemci, ale pouze pokud příslušná země uzavřela zvláštní smlouvu s EU. Účastníkem projektu může být i tzv. kofinancující subjekt, který přispívá finančně, ale nemá podíl na realizaci projektu. Na externí služby do výše maximálně 35 procent z celkového 4 Foto: archiv MŽP rozpočtu, pokud není v projektu schváleno jinak, lze využít subdodavatele. Z programu LIFE je podpořen projekt LIFE Pro období jednoročně vyhlašovaných Beskydy realizovaný s podporou MŽP. výzev v letech 2014–2017 jsou pro takzvané Hlavním řešitelem je nezisková organizace tradiční projekty stanoveny tematické priority ČSOP Salamandr. Cílem projektu je a projektová témata (politické priority), ktenastavení udržitelného systému péče rá vymezují oblast podpory. Důležité je, aby na 45 ha smilkových trávníků na evropsky všechny projekty vykazovaly evropsky přidavýznamných lokalitách v CHKO Beskydy. nou hodnotu a aby byly udržitelné a uplatniCelkový rozpočet projektu je 607 879 Euro. telné i v jiných regionech či zemích EU. Jedná se zejména o projekty zaměřené na obnovení managementu prioritních druhů nebo stanovišť na území NATURA 2000 a ptačích oblastí. jsou schopni průběžně předávat veškeré informace o programu LIFE i o realizovaných Míra kofinancování projektech, poskytují poradenství a konzulProgram LIFE podporuje záměry, které tace žadatelům z programu LIFE, pořádají z jiných programů financovaných z evrop- informační semináře pro žadatele v různých ských fondů nelze podpořit. Žadatelé ne- městech ČR. Rovněž administrují vyhlašojsou omezeni stanovením finanční velikosti vání a hodnocení národní výzvy pro předprojektu ani předepsanou dobou trvání. Ty- kladatele žádostí do výzvy programu LIFE, pický tradiční projekt má rozpočet 1 až 3 mi- v rámci níž mohou žadatelé získat kofinanliony eur a trvá 5 až 6 let. Finanční podpora cování svých projektů z rozpočtu Ministerprogramu pokrývá 60 až 75 procent výdajů stva životního prostředí. projektu. Zbývajících 25 až 40 procent výdajů musí byt uhrazeno ze zdrojů, které nepo- Aktuální semináře chází z fondů EU. V souvislosti s vyhlášením výzvy k předkládáPřípadné problémy s vlastními finanční- ní žádostí pro tradiční projekty do programu mi prostředky pomáhá řešit i Ministerstvo LIFE bude národní kontaktní místo pro proživotního prostředí, které uděluje v rámci gram LIFE pokračovat i v květnu a červnu partnerství nebo spolufinancování podporu v pořádání informačních seminářů v Praze, úspěšným českým projektům ve výzvě EU Českých Budějovicích, Brně a Ostravě. Záve výši maximálně 15 procent z celkových jemci o podání žádosti zde získají informace způsobilých výdajů projektu, avšak ne více o projektových tématech a prioritních oblasnež 10 milionů korun na jeden projekt. Pro- tech programu LIFE a na programu budou jekty způsobilé ke kofinancování musí uspět také prezentace úspěšně řešených projektů. v „české“ výzvě MŽP na kofinancování pro- Účastníci seminářů navíc na vlastní oči uvijektů z LIFE, která je vyhlašována každoroč- dí, jak probíhají z programu již podpořené ně současně s výzvou evropskou. úspěšné projekty. V terénu se seznámí například s projektem záchrany lužních stanovišť Národní kontaktní místo v povodí Morávky, který byl realizován v priZájemci o finanční prostředky programu oritní oblasti Příroda a biologická rozmaniLIFE mají nejen při přípravě žádosti, ale tost (NAT/BIO), nebo s projektem LIFEi v případě úspěšně schváleného projektu 2Water, který probíhá od roku 2014 a spadá velkou oporu v národním kontaktním místě do prioritní oblasti Životní prostředí a účinprogramu LIFE, kterým je odbor finančních né využívání zdrojů (ENV). a dobrovolných nástrojů, oddělení prograDalší informace o programu LIFE jsou mů EU Ministerstva životního prostředí. dostupné na www.mzp.cz/cz/komunitarni_ Pracovníci národního kontaktního místa program_life. Z kraje května se na Ministerstvu životního prostředí uskutečnilo konferenční vypořádání zásadních připomínek povinných míst k paragrafovému znění nového zákona o odpadech. Podle úřadu se český průmysl jednoznačně postavil proti skládkování a podpořil princip navýšení poplatku za skládkování využitelných odpadů. Cílem nového zákona, který připravuje Ministerstvo životního prostředí, je zvýšit míru recyklace k roku 2020 na 50 procent a připravit republiku na úplný zákaz skládkování od roku 2024. To je zakotveno už ve stávajícím odpadovém zákoně a v Plánu odpadového hospodářství ČR 2015–2024. POVINNOSTÍ OBCÍ Jedním z nástrojů pro zvýšení recyklace v návrhu nového zákona je zákonné ustanovení, že obce musí do roku 2020 povinně vytřídit a materiálově využít 50 procent komunálního odpadu. Obce tak budou muset zajistit dostatečné množství kapacit na třídění a materiálové využití odpadu. K tomu jim pomohou dotace z evropských fondů, konkrétně z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020, v němž je na oblast zlepšení systému nakládání s odpady připraveno 13 miliard korun. Zákaz skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2024, zakotvený už ve stávajícím zákoně, má v mnoha evropských státech na recyklaci prokazatelně pozitivní vliv. Německo má nejvyšší úroveň, následuje Rakousko, Belgie a Švédsko. Zákaz skládkování využitelných odpadů je impulsem pro podnikatelský sektor a investory, aby zde začali vytvářet kapacity na třídění. Až se odpady přestanou skládkovat a suroviny z nich se začnou využívat jako zdroj, může v Česku vzniknout až 40 tisíc pracovních míst. řicet let mohou způsobovat úniky závadných látek do půdy i podzemních vod,“ vysvětluje ředitel odboru odpadů MŽP Jaromír Manhart. Ten zároveň odmítá současnou kritiku některých odpadových firem a ekologů, že připravované vyšší poplatky za ukládání odpadu na skládky nasměrují odpad do spaloven. „Pokud budou všichni původci počítat s tím, že nebudou moci skládkovat, tak se přeorientují na chytřejší způsoby nakládání s odpady. Jedním z nich je odpad využívat jako materiálový zdroj nebo jej třídit a dále zpracovávat. Musíme do skládek dávat jen to, co už reálně nemůžeme využít. To je hlavní cíl zákona o odpadech. A to chce po ČR i ostatních členských zemích i Evropská komise,“ upřesnil. cenu za skládkování doporučila České republice Evropská komise již v roce 2012. „Dalším nástrojem pro podporu recyklace je zavedení platby za odpady u občanů formou ‚zaplať tolik, kolik vyhodíš‘. Tento systém lidem umožní platit obci za komunální odpad podle váhy nebo objemu nebo frekvence svozu popelnic, eventuálně pytlů na odpad. Pokud tedy budou občané více třídit, jejich platba za netříděný komunální odpad se nemusí ve výsledku vůbec zvýšit,“ tvrdí Manhart. Analýza Ministerstva životního prostředí uvádí, že pokud obec nezmění své chování a nezlepší recyklaci, měl by se roční poplatek pro občana za svoz odpadu zvýšit maximálně o 43 korun. Nový systém plaZaplať, kolik vyhodíš teb za odpad přitom již úspěšně funguje Nebát se spaloven Podle Jaromíra Manharta je třeba začít od- v mnoha českých obcích. Za příkladné sniJedním z nutných kroků je i zvýšení poplat- pad chápat jako cennou surovinu, díky níž žování produkce komunálního odpadu získu za ukládání odpadu na skládky. Úřad lze šetřit primární zdroje. Cestou k jejich kaly za rok 2015 takzvaného Ekologického odmítá, že tím pouze přesune odpad ze úspoře je recyklace, materiálové využití. Oskara obce Dalešice, Moravany, Kdyně, skládek do spaloven. Nový zákon o odpadech toto reflektuje. Modrava, Stehlovice, Chvalšiny aj. Jako „Skládkování je v 21. století nemorální. Skládky ne- Obsahuje ustanovení a nástroje používané příklady dobré praxe získaly tuto cenu gativně přispívají ke klimatickým změnám a za třicet čty- i ve vyspělých evropských státech. Zvýšit i město Písek či firma STKO Mikulov. KDE JSME A KAM VLASTNĚ SMĚŘUJEME V KOMUNÁLNÍCH ODPADECH Porovnání plnění cílů v oblasti vybraných způsobů nakládání s komunálním odpadem 70 Povinný cíl recyklace pro ČR je 50 % v roce 2020 60 50 % 40 30 V ROCE 2014 skončilo v Česku na skládkách 48,3 procenta komunálního odpadu, materiálově ho bylo využito pouze 34,8 procenta. ČR se zavázala, že v roce 2020 bude podíl materiálového využití a recyklace činit 50 procent a odpad se bude skládkovat z 30 procent. V roce 2030 by mělo dojít k celoevropskému omezení skládkování ve výši 10 procent. 20 10 0 Způsob Materiálové využití využití 2014 (stav v roce 2014) ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 Energetické využití 2020 Skládkování 2024 (odhad pro rok 2024 – prognóza POH) 5 CHYTRÉ HOSPODAŘENÍ S VODOU SUCHA I POVODNĚ JSOU DVĚ STRANY TÉŽE MINCE V minulých týdnech se ve vybraných krajských městech uskutečnilo několik seminářů o takzvaném chytrém hospodaření s vodou. Vyplynulo z nich, že Česká republika musí změnit přístup k nakládání s dešťovými a odpadními vodami. Semináře organizovalo Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR. Probouzíme spící draky Na semináři padly i otázky na přednášející, nejvíce na samotného ministra Brabce. Jedna z nich se týkala i zmíněného decentralizovaného čištění odpadních vod u nás: „Vy tu mluvíte o decentralizovaném čištění odpadních vod, ale jděte toto vyprávět na vodoprávní úřady, kde je vžito, že jak splašková, tak dešťová voda má být svedena ideálně jednou trubkou do jedné čistírny odpadních vod,“ zaznělo z publika. Ministr životního prostředí Richard Brabec odpověděl, že si je vědom situace, která oslední seminář se uskutečnil 4. květ- ná s nedostatkem vody vážně a podle toho nejenom v oblasti hospodárného nakládání s vodou na v budově Magistrátu hlavního měs- jednala, ale i plánovala do budoucnosti,“ uzavřel panuje, a to nejenom na našich vodoprávta Prahy. Stejně jako v krajských městech svůj příspěvek ministr. ních úřadech, ale i na stavebních úřadech byl zaměřen na představení hospodárného a obecně na radnicích měst a obcí. Podle něj nakládání se srážkovými a splaškovými vo- Dotace na vodu dami i na to, se kterými typy projektů mají Hospodárné nakládání s vodami je v Česv této oblasti žadatelé šanci získat dotaci ké republice klíčové. O České republice se z Národního programu Životní prostředí říká, že je střechou Evropy, protože je zemí, a Operačního programu Životní prostředí. z níž všechna voda odtéká do okolních stáSemináře se zúčastnil i ministr životního tů, ale žádná do ní nepřitéká. To se týká neprostředí Richard Brabec. „Je o čem se bavit. jenom vodních toků, ale i srážkových vod, Všechna aktuální data klimatologů ukazují, že před s nimiž se u nás prozatím nijak efektivně Českou republikou stojí obrovský úkol, kterým není nic nehospodaří. menšího než snaha udržet v ní co nejvíce srážkové vody Podle ředitele Státního fondu životnía umět srážkovou vodu efektivně využívat. Změnit pří- ho prostředí ČR Petra Valdmana, který se stup musíme i v oblasti nakládání se splaškovými vo- účastnil jak pražského semináře, tak dalších dami,“ řekl ministr. Podle něj jsou současná čtyř seminářů, má tato věc mnohem více rozsucha i povodně dvěma stranami téže min- měrů. Zdaleka nejde jen o projekty, které se ce, a zatímco veřejnost, úřady a města i obce snaží udržet vodu v krajině, ale i o projekty již vědí, jak se bránit povodním, v případě spojené s tuzemskou vodohospodářskou insucha je stejně jako celou českou veřejnost frastrukturou, o měnící se trendy, na jejichž čeká ještě dlouhý kus cesty. „Sucha jsou a ještě konci musí být efektivní využívání každé budou možná větším problémem než povodně, protože vody, kterou mají a mohou mít obyvatelé mají více negativních dopadů. Problémy z nich vychá- Česka k dispozici. „Cyklus seminářů, který jsme zející se i hůře zvládají. Abychom eliminovali škody, zorganizovali, jednoznačně identifikoval problémové musíme zapracovat na změně vodohospodářské in- oblasti, které si zasluhují dotační pozornost. Zejména frastruktury. Z evropských peněz i národních peněz se malé obce mají problém zajistit efektivní nakládáinvestovaly již nemalé prostředky do kanalizací a čis- ní s odpadními vodami, chybí finanční prostředky tíren, je ale stále jasnější, že je nutné snažit se udržet na vhodnou decentralizací i s využitím domovních čisvodu v krajině, že ji musíme místo svádění do kana- tíren, případně lze realizovat dočištění odpadních vod lizací znovu vracet do jejího přirozeného, přírodního vybudováním dalšího stupně,“ uvedl konkrétní koloběhu,“ uvedl Brabec. příklad Petr Valdman. Ve svém vystoupení apeloval na města Upozornil i na aktuální výzvy z Národa obce, aby se začaly důsledně zabývat od- ního programu Životní prostředí a Operačtokovými poměry na svých územích a sna- ního programu Životní prostředí, které míří není nijak zvlášť dobrá. „I tam bude muset dojít žily se využívat veškerou vodu, kterou mají přímo na projekty takzvaného chytrého hos- ke změnám. Centrální způsob čištění odpadních vod k dispozici. Nejenže jim to přinese znač- podaření s vodou. „Jedná se zejména o 3. výzvu není jediným možným způsobem. Ale těch věcí spojené úspory v nákladech na údržbu kanali- NPŽP. V tuto chvíli stále přijímáme projektové námě- ných s chytrým hospodařením s vodou je mnohem více. zační systémů, ale významně tím přispějí ty. Naším cílem je podpořit takové projekty, které jsou My prostě budeme muset probudit ty spící draky nejen i ke kvalitě života obyvatel. „Počítejme s tím, z hlediska České republiky inovativní, ale ve vyspělých z řad úředníků, ale budeme se muset postavit i četným že i letos budeme v naší zemi svědky nedostatku vody. zemích, jako je třeba Německo, jsou již běžné. Tyto pro- lobbistickým skupinám, pokud budeme chtít začít měnit Nemůžeme jen čekat, až zaprší, musíme sami aktivně jekty by se mohly zároveň stát určitými vzorovými pro- postupy v naší vodohospodářské politice. Ale jiné cesty hledat cesty, jak mít vodu k dispozici. Já osobně chci jekty pro budoucí výzvy v oblasti chytrého hospodaření není, protože voda je základ a je jí čím dál méně. My s ní přispět k řešení tohoto velmi zásadního problému. s vodou,“ vysvětlil Valdman. Dodal, že kromě musíme začít šetřit, a ne jí plýtvat.“ uvedl Brabec. Proto jsem na ministerstvu jako v prvním úřadě stát- nakládání s odpadními vodami má Česká Další otázka poukázala na problémy sponí správy tuto otázku otevřel a přicházíme i s koncep- republika velký potenciál a zároveň deficit jené se „splachem“ nečistot dešťovými vodací, jak na to a co s tím,“ uvedl ministr s odkazem v zadržování srážkové vody. „Podpora budová- mi z polí a zahrad, s nímž se potýkají mnohé i na dotační program připravovaný aktuál- ní akumulačních nádrží s využitím vody na závlahy či obce. Ministr na to reagoval tak, že na návrně Ministerstvem životního prostředí, který vsakovací pásy, to je přesně ta oblast, která doplňuje zích změn, které mají přinést hospodárnější by měl být zaměřen výhradně na efektivní již tak pestrou mozaiku možných opatření pro zadržení nakládání s vodami, pracuje i Ministerstvo hospodaření s vodou. „Ale míč je v tuto chvíli vody v krajině financovaných jak u Operačního progra- zemědělství. Dodal k tomu, že vidí obrovský na straně měst a obcí, aby začaly brát rizika spoje- mu Životní prostředí, tak z prostředků fondu,“ dodal. posun i v jeho vnímání celkové vodní proble- P 6 My prostě budeme muset probudit ty spící draky nejen z řad úředníků, ale budeme se muset postavit i četným lobbistickým skupinám, pokud budeme chtít začít měnit postupy v naší vodohospodářské politice. Ale jiné cesty není, protože voda je základ a je jí čím dál méně. My s ní musíme začít šetřit, a ne jí plýtvat. CHYTRÉ HOSPODAŘENÍ S VODOU Cílem seminářů „Chytré hospodaření s vodou – možnosti finanční podpory“ bylo ukázat obcím i zástupcům měst, jak přistupovat k inovativním projektům v oblasti zadržování dešťové vody v krajině i v domácnostech a jak efektivně využívat odpadní vod včetně toho, jaké typy projektů mají šanci získat dotaci v aktuálních, ale i budoucích výzvách Národního programu Životní prostředí a Operačního programu Životní prostředí 2014–2020. Na celkem šesti seminářích, které se uskutečnily v krajských městech České republiky a v Praze, vystoupili zástupci jak Státního fondu životního prostředí ČR, tak Asociace pro vodu ČR i soukromých firem, které působí ve vodohospodářské oblasti. Z celkového počtu 257 účastníků, kteří dorazili na seminář, uvažuje v dohledné době 48 procent z nich o realizaci celkem 389 vodohospodářských projektů. Otázky směřovaly na to, zda je možné získat dotace například na budování akumulačních nádrží pod zemí i na povrchu, takzvaných vegetačních střech, plošných povrchových vsakovacích a retenčních zařízení, jako jsou průlehy, vsakovací šachty, ale i stokové systémy, skupinové čistírny odpadních vod 50 ekvivalentních obyvatel, dočištění odtoků z domovních čistíren odpadních vod či využívání kalů z domovních čistíren odpadních vod aj. Prakticky na všech seminářích přitom zaznělo, že do budoucna je třeba počítat s trendem, který povede k částečnému odpojování domácností, firem, ale i veřejných institucí od centrálního kanalizačního systému s cílem více využívat dešťovou i splaškovou vodu ve svůj prospěch. matiky. Oba resorty tak aktuálně spolupracují například na změně přístupu ke krajinné mozaice nebo osevních postupů. To a mnohé další má přitom přímé dopady na udržení vody v krajině a následný stav podzemích vod. Ministr Brabec v tomto ohledu zmínil například statistiky, podle nichž by lesní a zemědělská půda v ČR byla při vhodné péči schopna udržet až dvojnásobek vody, než dokáže v současnosti. „Problémem samozřejmě je, že celá vodní problematika je značně roztříštěna a každý sleduje svůj zájem. A zdaleka nejde jen o jednotlivé resorty. Hospodárné nakládání s vodami má i mnoho ekonomických aspektů. Ale to nás nesmí odradit. Je nutné, aby byly v problematice vody jasně dány kompetence, i kdyby to mělo znamenat změnu kompetenčního zákona,“ uvedl Brabec, jenž v této souvislosti poukázal i na příklad Prahy, kteČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 rá nemohla z Operačního programu Životní prostředí čerpat dotaci zhruba 6 miliard korun na obnovu Ústřední čistírny odpadních vod Praha, protože její kanalizační systém provozuje soukromá firma, a to z hlediska podpory z evropských fondů za nevhodných podmínek. „Mnoho z těchto a podobných smluv na provoz kanalizací, které byly uzavřeny v minulosti, nebylo a není pro města a obce výhodných. Soukromé firmy na nich tvrdě vydělávají, aniž by jejich ziskům odpovídal stav kanalizačních systémů v jejich správě. U mnoha z těchto smluv se nedá dělat nic jiného než počkat, až vyprší. Do té doby by však mělo být jasné, kdo, a hlavně za jakých podmínek a s jakými povinnostmi bude v ČR tyto systémy provozovat,“ vysvětlil ministr. Otázka z publika směřovala i na postup Ministerstva životního prostředí vůči Ministerstvu pro místní rozvoj. Problémem je údaj- ně nezájem mnohých měst a obcí a stejně tak i stavebních developerů odpovědně se zabývat problematikou hospodárného nakládání s vodami. „Zcela jistě bude muset projít změnami i stavební zákon. Já počítám s tím, že hlavní změny se budou řešit až při jeho další novelizaci, protože ta současná přinese již tak hodně vzrušení od opozičních poslanců, protože je spojena s novelizací posuzování vlivu na životní prostředí EIA. Je ale jasné, že chytré hospodaření s vodou budeme muset více legislativně ukotvit, protože třeba proaktivní přístup stavebních úřadů v této věci bude klíčový,“ odpověděl ministr Brabec s dovětkem, že voda se musí daleko více zohledňovat v územním plánování, což v současnosti nařizuje vodní zákona, avšak problémem je, že jeho ustanovení nejsou v praxi prakticky vůbec dodržována. 7 CHYTRÉ HOSPODAŘENÍ S VODOU Jak OPŽP podporuje chytré hospodaření s vodou Jak NPŽP podporuje chytré hospodaření s vodou Operační program Životní prostředí 2014–2020 zakomponoval mezi podporovaná opatření i hospodaření se srážkovou vodou. Nyní například finišuje 34. výzva s alokací 1,3 miliardy korun. Předpokládá se, že na projekty zaměřené na hospodaření s vodou bude každý půlrok vyhlášena jedna nová výzva, a to až do konce roku 2018. Dotace na projekty zaměřené na efektivní hospodaření s vodou nabízí i Národní program Životní prostředí. Aktuálně je v něm otevřena výzva 3/2016, podporující udržitelné a efektivní hospodaření s vodou v obcích a jejich částech do 500 obyvatel. Cílí na vody splaškové i srážkové. cíle 1.3 – zajistit protipovodňovou ochranu intravilánu, aktivity 1.3.2 – hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků. Podporované typy opatření jsou zaměřeny zejména na vsakování a retenci srážkové vody, na její akumulaci, případně na snížení srážkové vody u zdroje. Konkrétní opatření jsou povrchová retenční a vsakovací zařízení, podzemní vsakovací a retenční zařízení, výměna zpevněných ploch za ploKVĚTOSLAVA KAPKOVÁ chy propustné, tvorba zelených střech. CelOdbor ochrany přírody SFŽP ČR ková výše alokovaných prostředků na specifický cíl 1.3 činí 6,3 miliardy korun. Výše dotace může činit až 85 procent edním ze zásadních cílů vodního zákona prostředků Evroské unie. Primární poda dalších vyhlášek je řešení srážkových vod. Dle vodního zákona se přednostně musí zajistit vsakování srážkových vod. Pokud z geologických důvodů není možné JAK ÚSPĚŠNĚ ŽÁDAT srážkové vody zasáknout, je nutné zajistit O DOTACI jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací. Srážková voda má Příprava žádosti o dotaci na projekty být primárně zadržena v místě jejího spazaměřené na hospodaření se srážkodu. Cílem je dostat ji přirozenou cestou co vou vodou má svá specifika. Aby byla nejrychleji zpátky do přirozeného oběhu, žádost úspěšná, předkládáme několik zajistit šetrné hospodaření s vodou a předrad, které by žádný z žadatelů neměl cházet následkům sucha. opomenout. Hospodaření se srážkovými vodami je 1. Vybrat si projektanta, který navrhne zejména v městských aglomeracích vedevhodné technické řešení efektivního no snahou postupně omezovat vypouštění hospodaření se srážkovou vodou pro neznečištěných srážkových vod do kanaliúzemí celé obce. Žádosti pak mohou zace. Srážkové vody mohou být zadrženy být předkládány samostatně dle a využívány například k zavlažování zajednotlivých opatření nebo jako celek. hrad a parků nebo zasakovány do podloží, 2. Projekt musí obsahovat hospodaření v době povodně může správná funkce zase srážkovou vodou z intravilánu řízení pomoci oddálit přetížení kanalizačobce. ních systémů a potenciálně snížit možné 3. Projekt musí obsahovat hospodařenásledky povodně. ní se srážkovou vodou ze stávajících budov převážně nekomerčního Podporovaná opatření charakteru. Hospodaření se srážkovou vodou je novou 4. Nelze řešit hospodaření se srážkovou samostatnou aktivitou podporovanou provodou z rozvojových ploch s budoucí středky Evropské unie. Přesto byla opatřezástavbou. ní na zadržení srážkové vody podporována 5. Je možné navrhnout řešení pomocí i z minulého Operačního programu Životní retenční nádrže s hladinou stálého prostředí, a to nejen v zastavěném území, ale nadržení, nicméně musí být splněi mimo něj. Jednalo se například o budována podmínka, že retenční nádrž je ní retenčních nádrží, výstavbu poldrů, reaplněna pouze srážkovou vodou a že lizaci protierozních opatření nebo součásti hladina stálého nadržení nepřekročí komplexních řešení protipovodňových akti50 procent z celkového objemu nádrvit a realizace zeleně ve městech. že. Zadržená voda může být využita Nově je hospodaření se srážkovou vonapříklad na závlahu. dou podporováno v rámci specifického J 8 mínkou pro podání úspěšné žádosti je, že hospodaření se srážkovými vodami musí být řešeno v území se stávající zástavbou nekomerčního charakteru (například stávající zástavba rodinnými či bytovými domy a budovami sloužícími veřejné potřebě – školy, úřady, nemocnice apod.) nebo je řešen odtok srážkových vod ze stávajících veřejných budov a objektů nevyužívaných ke komerčním účelům. Komerční budovy a areály Nelze podpořit hospodaření se srážkovými vodami pouze v komerčních areálech a odtok srážkových vod z komerčně využívaných budov a objektů (například nákupní centra, výrobní a provozní areály sloužící k podnikání, skladové areály apod.). Dále nelze podpořit hospodaření se srážkovými vodami na rozvojových plochách pro budoucí zástavbu. Tuto povinnost má stavebník stanovenu již ze zákona, a příslušné akce nelze tudíž hradit z dotace. Aktivita 1.3.2 je zaměřena na veřejný sektor. Mezi oprávněné žadatele patří veřejnoprávní subjekty, a to zejména obce, města, dobrovolné svazky obcí atd. Hospodaření se srážkovými vodami zejména v městských aglomeracích je vedeno snahou postupně omezovat vypouštění neznečištěných srážkových vod do kanalizace. Srážkové vody mohou být zadrženy a využívány například k zavlažování zahrad a parků... Aktuální výzva Nyní mohou žadatelé podávat žádosti ve 34. výzvě s alokací 1,3 miliardy korun na celý specifický cíl 1.3 s ukončením příjmu žádostí do 31. května 2015. Žádosti jsou předkládány přes jednotný informační systém. Veškeré dokumenty potřebné k předložení žádosti jsou k dispozici na webových stránkách Operačního programu Životní prostředí 2014–2020 www.opzp.cz. U specifického cíle 1.3 se předpokládá půlroční cyklus příjmu žádostí, tj. na protipovodňová opatření bude vyhlášena výzva každý půlrok až do roku 2018. MICHAL SLEZÁK Odbor realizace národních programů SFŽP ČR D opadům klimatické změny se nevyhne ani střed Evropy. Průměrná roční teplota v ČR se v posledních dvou desetiletích zvýšila o 0,8 stupně Celsia. V letech 1997 a 2002 zasáhly území ČR katastrofální povodně, které se v menším rozsahu vrátily v roce 2013. V roce 2015 nás naopak zaskočila významná epizoda sucha projevující se ve všech jeho formách. Za období od 1. ledna do 31. srpna 2015 spadlo na území ČR pouze 353 mm srážek, což je od roku 1961 druhý nejnižší srážkový úhrn, nižší (335 mm) byl zaznamenán jen v roce 2003. Odpovědi na tyto jevy a jejich řešení se snaží poskytnout Strategie přizpůsobení se změně klimatu. Aktuální výzva V oblasti národních prostředků Státního fondu životního prostředí ČR je na tento problém aktuálně zaměřena výzva 3/2016, podporující udržitelné a efektivní hospodaření se splaškovými a dešťovými vodami v obcích. Cílem je navrátit co nejvíce vody do přirozených lokálních koloběhů. Současná praxe je často taková, že splaškové i srážkové vody jsou co nejrychleji odváděny kanalizací a vodními toky z území obce a posléze z území Česka. Cílem výzvy je snížit množství odváděné vody prostřednictvím zadržení a využití srážkových vod, případně čistit splaškové vody. Pro dosažení tohoto cíle existuje mnoho technických řešení, jejichž podstatou je využití těchto vod tak, aby rychle neopouštěly území obce a republiky, a byly naopak v budoucnu využitelné jako zdroje vody. Jedná se zejména o zasakování a výpar. Aktuální výzva je zaměřena na malé obce, případně na části větších obcí, ve kterých žije méně než 500 obyvatel. Tato problematika ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 nečný a jednoznačný výčet opatření, která budou podporována. Její přílohou je dokument „Možnosti finanční podpory hospodaření s vodami v malých obcích z prostředků SFŽP ČR“, který naopak uvádí mnoho způsobů a technických řešení, jak hospodaření s vodami v malých obcích zefektivnit. Na předkladateli záměru je, aby zvolil optimální mix těchto opatření. K podpoře budou vybrány takové projekty, které řeší problematiku zese sice netýká pouze malých obcí, ale víme, fektivnění hospodaření s vodami prostředže právě pro ty bývá často problém realizo- nictvím nekonvenčních a inovativních řešení vat a provozovat „konvenční“ řešení čištění co nejkomplexněji, přičemž vycházejí z reálsplaškových vod, spočívající ve vybudování ných potřeb obce a respektují lokální specifistokové sítě a centrální čistírny odpadních ka i případná omezení. Předložené projektovod. Výzva je svým charakterem pilotní, vé náměty budou posouzeny expertní komisí do budoucna je reálné rozšíření tohoto do- na základě kritérií uvedených ve výzvě. tačního programu i pro další typy žadatelů, například obce s vyšším počtem obyvatel. Až 5 milionů korun Výzva č. 3/2016 je dvoukolová, což znameDecentrální způsob čištění ná, že v prvním kole předkládají žadatelé Podpora je prostřednictvím aktuální výzvy pouze projektové náměty a teprve ve druurčena zejména obcím, které dosud z růz- hém kole kompletní žádosti. Tato forma ných důvodů (nízký počet obyvatel a nízká výzvy žadatelům významně šetří práci hustota osídlení, morfologické uspořádání a prostředky. V prvním kole postačí vyplnit obce, nedostupnost dosavadních dotačních formulář projektového námětu a dodat odprogramů) neměly možnost vyřešit hos- borný posudek, a teprve až pokud bude propodaření se splaškovými vodami na svém jektový námět vybrán k podpoře, bude žaúzemí. Nabízí se tu tak specifický dotační datel dokládat žádost o poskytnutí podpory program zaměřený na podporu decentrální- včetně kompletní projektové dokumentace, ho a semicentrálního způsobu čištění těchto příslušných rozhodnutí orgánů státní správod včetně možnosti zefektivnění hospoda- vy atd. Minimální výše podpory, kterou ření se srážkovými vodami. Ze strany žada- lze požadovat na jeden projekt, je 400 tisíc tele je samozřejmě možné využít podporu korun, maximální možná výše podpory je pouze k řešení hospodaření se srážkovými omezena 5 miliony korun. Maximální míra nebo splaškovými vodami, upřednostňová- podpory na jeden projekt činí 80 procent ny, lépe hodnoceny, budou ovšem komplex- z celkových způsobilých výdajů projektu. ní projekty. Záměrem je rovněž iniciovat Podpora je poskytována formou dotace. určitou změnu myšlení ve vztahu k vodě, ustoupit od vnímání srážkové i splaškové Co bude dál vody pouze jako něčeho, čeho je třeba se co Po vyhodnocení výsledků této výzvy, zejménejrychleji zbavit a co je třeba odvést pro- na co do úspěšnosti a „realizovatelnosti“ střednictvím stokových systémů a vodotečí jednotlivých opatření, nabídneme upravené pryč. Je třeba začít vnímat vodu jako cenný spektrum možností širšímu okruhu žadatezdroj, se kterým je třeba moudře hospodařit lů. Je velmi pravděpodobné, že se bude jeda efektivně jej využívat. I znečištěná splaško- nat o prostředky k zadržení a využití srážvá voda může být zdrojem živin a po jejich kových vod. Předpokládáme rovněž další oddělení může být opětovně využita. podporu decentrálního a semicentrálního čištění splaškových vod, protože zdaleka ne Podporované aktivity ve všech obcích bude možné a ekonomicky Jak již bylo uvedeno výše, výzva je pilotní, únosné vybudovat a provozovat centrální a tedy poněkud netradiční. Neobsahuje ko- systémy čištění odpadních vod. Záměrem výzvy je rovněž iniciovat určitou změnu myšlení ve vztahu k vodě, ustoupit od vnímání srážkové i splaškové vody pouze jako něčeho, čeho je třeba se co nejrychleji zbavit a co je třeba odvést prostřednictvím stokových systémů a vodotečí pryč. 9 CHYTRÉ HOSPODAŘENÍ S VODOU Jiří Vítek: „Všeobecně se dá říct, že u všech panuje pragmatismus…” Foto: JV PROJEKT VH JIŘÍ VÍTEK se odvodňování a od- kanalizování urbanizovaných území věnuje v rámci své profesní činnosti více než třicet let. V poslední dekádě se specializuje na propagaci a aplikaci nových přístupů k odvodnění měst a obcí – na hospodaření s dešťovou vodou. Od roku 2005 měl na toto téma více než sto přednášek pro státní správu, samosprávu, studenty a odbornou veřejnost. Je autorem nebo spoluautorem mnoha článků do různých periodik u nás i v zahraničí. Je autorizovaným inženýrem v oboru vodohospodářské stavby a členem mnoha profesních sdružení. 1 2 Foto: JV PROJEKT VH Jako poslední vystupoval na seminářích o chytrém hospodaření s vodou se svým příspěvkem Jiří Vítek z projektové a inženýrské kanceláře JV PROJEKT VH. Ve vodohospodářské oblasti podniká od roku 1991. Specializuje se na projekty hospodaření s dešťovou vodou. Současné poměry v ČR podle něj neodpovídají stále se zvyšujícímu počtu přívalových dešťů a změně klimatu. „P táte-li se mne, jak vypadá současná situace v České republice, nelze odpovědět jinak, než že i u nás je pár měst a obcí, které se soustředí na decentrální odvodnění dešťové vody u novostaveb i staré zástavby, ale spočítáte je takříkajíc na prstech jedné ruky. Vše se přitom děje značně chaoticky a nekoncepčně. To, co stále chybí, je zavádění hospodaření s dešťovými vodami zcela automaticky, systémově, koordinovaně s ostatními profesemi ve stavebnictví a kvalifikovaně. Vymáhání dodržování předpisů ve věci hospodaření s dešťovou vodou je dáno osobním hrdinstvím jednotlivých úředníků,“ uvedl Jiří Vítek. Podle něj nevytváří Česká republika prostřednictvím státní správy, která před- určuje kvalitu projektových příprav staveb z hlediska dodržování zákonů a norem, kvalitní podmínky pro bezpečný rozvoj měst a obcí. Státní správa podle něj mnohdy vůbec neví, co si má za zákony a normami z hlediska decentrálního odvodňování dešťové vody představit. „Toho zneužívají všichni, kteří se procesu vzniku staveb účastní, sledují pouze svůj finanční profit, nemají ostych nebo jsou nevzdělaní. Biti jsou na tom zejména ti, kteří výstavbu platí: stát, obce, města, domácnosti. Budoucí majitel zadluží rodinu a koupí si byt nebo rodinný dům, aniž by věděl, že si kupuje dům, který ho jednou jenom kvůli tomu, že nebyly řešeny Jedny z nejnebezpečnějších staveb, které se v Česku staví, jsou nové obytné soubory, u nichž byly stavební pozemky s rodinnými nebo nájemními domy pod záminkou podpoření vsakování do terénu prohlášeny za bezodtokové. To vede k tomu, že developer do ulice vůbec nepoloží dešťovou kanalizaci, maximálně odvodní komunikace. Takové počínání je protiprávní, ale přesto je běžné. 10 srážkové vody, vyplaví. Nebo vyplaví své sousedy. Jeho jedinou nadějí je, že aktéři výstavby měli při zadávání stavby, projektování, realizaci a kolaudování svědomí a že státní správa vyžadovala dodržování zákonů, norem a dobrých mravů,“ tvrdí Vítek. Posledně jmenované se však podle něj děje minimálně. Je nutné, aby se v Česku zcela změnil přístup k vodě, zejména k vodě srážkové čili povrchové a k vodě podzemní čili pitné. Nejde však pouze o vodu a její nedostatek. Když se voda vůbec neřeší „Jedny z nejnebezpečnějších staveb, které se u nás staví, jsou nové obytné soubory, u nichž byly stavební pozemky s rodinnými nebo nájemními domy pod záminkou podpoření vsakování do terénu prohlášeny za bezodtokové. To vede k tomu, že developer do ulice vůbec nepoloží dešťovou kanalizaci, maximálně odvodní komunikace. Takové počínání je protiprávní, ale přesto je běžné,“ říká Vítek. I když zná takových sídlišť několik, tvrdí, že nikdy neslyšel o tom, že by byl někdy někdo pohnán k zodpovědnosti za to, že s každou přívalovou srážkou vystavuje všechny obyvatele sídliště nebezpečí vyplavení. Povinnost zajistit odvodnění každého stavebního pozemku na přilehlou kanalizaci nebo vodoteč prostřednictvím bezpečnostního přelivu přitom neodpadá ani tehdy, když se na pozemku vyskytují optimální hydro- geologické podmínky. „Většinou to končí stejně, protože jediným řešením je napojení se bezpečnostním přelivem nebo i prázdněním do splaškové kanalizační přípojky. Takže nakonec ten, který se provinil jen tím, že si koupil zmetek, kvůli kterému zadlužil rodinu na 25 roků, na sebe bere riziko za porušování provozního řádu ve smlouvě s provozovatelem kanalizace. Nebo se snad někdo domnívá, že se má svých práv domáhat soudní cestou? A koho by měl zažalovat? Projektanta, stavebníka, státní správu?“ Foto: JV PROJEKT VH 3 je. A protože státní správa a dotčené orgány státní správy nejsou dostatečně silným partnerem, dochází ke schvalování, povolování, kolaudování a předávání do užívání staveb, které nejsou z hlediska odvodnění dešťové vody funkční.“ Vítek je přesvědčen o tom, že kdyby urbanisté, architekti, pozemní stavitelé, dopravní inženýři a vodohospodáři chtěli dodržet právo a technické předpisy a postavili by se i proti zájmu developerů, narazili by na nepochopení a nedůvěru ze strany stavebních, Soudil se šest let respektive vodoprávních úřadů. Jestli by to Jiří Vítek uvádí i konkrétní příklad, u které- byly způsobeno neochotou, leností, nebo ho vypracovával odborný posudek. Tvrdí, předpojatostí vůči nim a třeba i developeže z jeho pohledu vodohospodáře neby- rovi, nelze podle Vítka jednoznačně říct. lo sebemenších pochyb o tom, že stavba „Každopádně je jednodušší principy hospodaření byla špatně navržena včetně vyhodnocení s dešťovou vodou nerespektovat než respektovat. A to hydrogeologických průzkumů, přesto byla je vždy důvod, proč něco nefunguje, jak má. Být slušschválena, povolena, postavena, zkolaudo- ný se musí vyplácet. Abychom měli ochotu a snahu být vána, zprovozněna a na začátku roku 2009 slušní, musíme z toho mít nějaký profit. A nejde jen prodána. V červenci téhož roku přišly dvě o finanční prospěch. Bohužel státní správa k různému přívalové srážky a dva přízemní byty vytopi- obcházení pravidel nabádá, aby si svoji nelehkou a nely. Na jaře roku 2010 podal postižený majitel záviděníhodnou roli trochu usnadnila. Všeobecně se dá bytu první žalobu. „Letos na jaře mi majitel ozná- tedy říct, že u všech panuje pragmatismus – stejně jako mil, že je věc vyřešena. Sdělil mi, že se s developerem u drtivé většiny vodohospodářů. Vznikají nám tu tak soudil šest roků, a to jen díky tomu, že si to mohl finanč- nevyzpytatelné stavby,“ myslí si Vítek. ně dovolit. Ale ani peníze by nestačily, kdyby do vyřizování nevložil svůj volný čas a soustředění. A vítězství Chybující státní správa v podobě odkoupení bytu developerem nenastalo díky Jiří Vítek je přesvědčen o tom, že za současnašim soudům, ale nakonec na základě mimosoudního ným neutěšeným stavem v oblasti chytrého vyrovnání mezi ním a developerem,“ říká Vítek. hospodaření s vodou je nezodpovědnost státu. Neznalost státní správy, kterou dle Architekti a projektanti jeho slov nechávají na holičkách i ministerPodle Vítka pramení nedbalý přístup stva pro místní rozvoj a zemědělství, vede ke srážkové vodě v České republice z toho, podle něj k povolování nezákonných staže to po architektech a projektantech čas- veb, jež jsou samy sobě nebezpečné. Podle to vůbec nikdo nechce. „Architekti, urbanisté, něj například Ministerstvo zemědělství ČR dopravní inženýři pracují velice často pro developery, dostalo první analýzu a návrh koncepce což jsou stavebníci, kteří mají za to, že decentrální řešení již v roce 2007. Odborná skupina systém odvodnění stavbu jen bezdůvodně prodražu- Odvodňování urbanizovaných území ČesČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 4 Foto: JV PROJEKT VH 1. ODVODNĚNÍ podle principů hospodaření s dešťovou vodou v kampusu Masarykovy univerzity v Brně Bohunicích. 2. PŘI VÝSTAVBĚ odvodňovacích systémů byly na místech stání pro auta použity odlučovače lehkých kapalin. 3. V ČESKÉ REPUBLICE věc nevídaná. Zelené pásy jsou mírně pod úrovní terénu a bez obrubníků. Nic nezabraňuje vodě ve vsakování se do půdy. 4. V KAMPUSU VZNIKLA dvě parkoviště o velikosti jednoho a půl hektaru. Srážková voda je z nich svedena do průlehu v bezprostřední blízkosti a vyčištěna „půdním filtrem“. ké asociace pro vodu odevzdala Podklad pro koncepci nakládání s dešťovými vodami v urbanizovaných územích v prosinci téhož roku. V listopadu roku 2009 pak stejná skupina vypracovala na objednávku Ministerstva zemědělství i podrobnější studii proveditelnosti implementace koncepce nakládání s dešťovými vodami v urbanizovaném území, avšak dosud zůstalo jen u slov na papíře. „V případě Ministerstva zemědělství se nemohou vymlouvat, že by neměli informace o změnách klimatu, o tom, jak je současné stavebnictví nepřipravené, jaké nebezpečné a nezdravé stavby produkuje, jak o současné situaci společnost neví, jak není ekonomicky motivovaná, jak státní správa není vybavena k tomu, aby vyžadovala dodržování platných zákonů a technických předpisů, jak si samospráva není vědoma, že se města a obce v oblasti hospodaření s vodou rozvíjejí nebezpečně a neperspektivně,“ tvrdí Vítek. 11 CHYTRÉ HOSPODAŘENÍ S VODOU Foto: JV PROJEKT VH Foto: JV PROJEKT VH Foto: JV PROJEKT VH 1 2 1. a 2. NĚMECKÁ REALITA: Chodník pro pěší a hned vedle něj „přírodní“ vsakovací pruh na vodu, do něhož je sváděna voda z okolí celého bytového domu. Zpracování je bezchybné. Povšimněte si i mírného náklonu chodníku směrem k pruhu. 3. OSTFILDER se nachází přibližně osm kilometrů jihovýchodně od Stuttgartu. Chodníky tam mají uzpůsobeny tak, aby vodu odváděly řízeně do vsakovacích průlehů, speciálních nádrží na další využití a až následně do kanalizace. 4. PŘED BYTOVKOU v Dortmundu se auta dělí o místo se vsakovacím pásem na vodu. Místní řešení akceptují, vědí, že voda je příliš drahá na to, aby skončila v kanále. Foto: JV PROJEKT VH (O stanovisko k problematice chytrého hospodaření s vodou Priorita požádala Ministerstvo zemědělství ČR, jeho zástupci ji však po celodenním úsilí vynaloženém na jeho zpracování, následně jen odkázali na publikaci na stránkách MZe: „Sucho – vážná hrozba pro Českou republiku“.) Následky tohoto dle jeho názoru laxního přístupu vedení státu se násobí každým dnem. Každou další stavbou, ze které není redukován odtok srážkové vody, je zbytečně přetěžována kanalizační síť, koryta potoků a řek a obyvatelé jsou vystaveni nebezpečí záplav. Na otázku, zda by větší důraz na decentralizované odvádění dešťové vody u staveb byl skutečně takovým přínosem, předkládá Vítek čísla: „V Česku se denně urbanizuje 11 až 15 hektarů lesní a zemědělské půdy. Z tak velikého zastavěného území může okamžitý odtok podle pravidel konvenčního odvodnění, tedy bez regulace odtoku, činit okolo 1,5 m3/s, zatímco ze stejného území bude při regulaci odtoku maximální průtok necelých 0,1 m3/s. Každý, kdo zpožďuje a reguluje odtok, výrazně snižuje hrozbu záplav, doplňuje spodní vody a kromě toho může zadrženou vodu využívat k provozu nemovitosti, ke splachování na WC, na závlahu, na praní v pračkách, na úklid. Tím, že k tomu nevyužívá vodu pitnou, snižuje provozní náklady své nemovitosti.“ 12 5 Stavby, kde decentrální systémy odvodnění fungují již několik roků, jednoznačně prokazují, že zadržování srážkové vody na nebo v konstrukcích pokrytých vegetací, tedy na vegetačních střechách či v travnatých průlezích, a v přírodních nádržích nejenže snižuje odtok do kanalizace, ale má vliv i na mikroklima v okolí. Dochází tím totiž i k výraznějšímu zvlhčování a ochlazování vzduchu, což zkvalitňuje život ve městech a přináší vyšší komfort bydlení i ceny nemovitostí. 5. STUTTGART MÁ více než půl milionu obyvatel. I v něm znají cenu vody, takže ji nechávají vsakovat do země všude tam, kde se to nabízí. A přitom to nevypadá vůbec zle… a předána do provozu. Uplatňován by měl být princip, že majitel každé stavby je zodpovědný za to, kolik vody a v jaké kvalitě odteče z jeho pozemku do kanalizace. Koordinaci mezi jednotlivými profesemi lze převést do podoby městských standardů. „Dále je bezpodmínečně nutná metodická příručka jako návod pro státní správu a samosprávu, stavebníky, provozovatele decentrálních odvodňovacích systémů, jak správně a účinně aplikovat principy hospodaření se srážkovou vodou. Nutné je sladit přístup státní správy a samosprávy na úrovni uchopitelné odpovědnosti města a kraje. Města mohou zvážit Jaké je řešení i zavedení funkce městského vodohospodáře, funkci Řešením současné situace by podle Vít- na úrovni například městského architekta,“ dodává ka měly být kvalitní koncepce odvodnění Vítek. Svou úlohu tu podle něj musí sehrát měst a obcí. Ty jim pomohou pracovat i stát, který má zajistit koordinaci právs vodami již při povolování staveb i jejich ních a technických předpisů, vyškolit státuvádění do provozu. „Tvrdit, že to je drahé a že ní správu a samosprávu a rozjet program na to nemají peníze, je velmi zavádějící. U malých osvěty. „Státní správa a samospráva si musí na své obcí se dá takový dokument zredukovat a u měst je úrovni udělat jasno v tom, co chce a jak toho chce dovýsledný finanční efekt tak výrazný, že není o čem sáhnout,“ říká Vítek. hovořit,“ uvádí Vítek. Tlak by měl přicházet i od majitelů Koncepce odvodnění městům a obcím domů, kteří by měli zvážit možnost využiukáže, jaké zásady a postupy odvodnění tí srážkové vody k provozu svých nemovimají u jakékoliv stavby uplatňovat, jak má tostí. To platí i pro budoucí majitele domů být stavba technicky navržena, postavena a bytů. 3 Foto: JV PROJEKT VH 4 Hospodaření s vodou v Německu a Česku Odborné zkušenosti čerpá Jiří Vítek a jeho kolegové zejména ze sousedního Německa. Na zkušenou tam jezdí přes dvanáct let. Z Německa získávají i odbornou literaturu, kterou si následně sami překládají, aby jí porozuměli i ti, kteří německy neumějí. „P okud bych chtěl srovnávat naše a německé prostředí, to nejdůležitější a nejpodstatnější se odehrává na úrovni politiků, zapojení univerzit do úkolů a potřeb společnosti a důvěry v odborníky,“ tvrdí Vítek. Vůle státu se podle něj projevuje politickými prostředky, formulováním orientace a vizí, rolí univerzit je najít pro tato zadání optimální řešení. Na objektech, které jsou v Německu realizovány, je vidět, že voda má v Německu absolutní prioritu. „V Bochumi, v povodí řeky Emscher, ale i v Berlíně jsme viděli, jak do stávajících vozovek, do míst podélných stání, vedle jízdního pruhu osazují betonové vany, které zapustí do vozovky tak, aby vystupoval jen přerušovaný okraj. Tyto vany slouží ke zpoždění odtoku přívalových srážek tím, že se naplní a pomalu se postupně vyprázdní do přilehlé kanalizace, do které dříve odtékala voda z komunikací okamžitě. Vany jsou uvnitř osázeny odolnou vegetací. Velikost tohoto objektu zabere v ulici stání skoro pro dvě auta, přesto tam je,“ říká Vítek, který přidává i další postřeh. „Tam, kde je v Dortmundu odvodňovací žlab hluboký 0,7metru podél chodníku nezakrytý, tam by u nás byla mříž, tam, kde je přes něj lávka bez ohrazení, by u nás bylo zábradlí. A takových detailů, kterými my tyto projekty jenom zdražujeme, místo abychom se soustředili na jejich účelnost a především vodu, je mnoho.“ V Česku… Jiří Vítek přiznává, že důraz jeho firmy na chytré hospodaření s vodou jeho firmě spíše škodí. „Pro zdejší vykutálené developery s vykutálenými zadáními jsme nepoužitelní. V minulosti jsme tak přišli zhruba o 60 až 70 procent klientů z této sféry,“ krčí rameny. I přesto se podle něj situace pomalu lepší, i když zastává názor, že český trh je zvláštní tím, že být v něčem dobrý není V Česku se denně urbanizuje 11 až 15 hektarů lesní a zemědělské půdy. Z tak velikého zastavěného území může okamžitý odtok podle pravidel konvenčního odvodnění, tedy bez regulace odtoku, činit okolo 1,5 m3/s, zatímco ze stejného území bude při regulaci odtoku maximální průtok necelých 0,1 m3/s. ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 cesta k tomu, jak si získat důvěru a tomu odpovídající práci. „Jsme vnímáni jako odborníci a to nás těší. Obava zástupců měst, ale i majitelů průmyslových areálů z toho, že bychom měli moc práce a topili se v penězích, je tak veliká, že nás mají snahu před těmito věcmi ochránit. Šetří nás před pracemi na ucelenějších dokumentech, propracovaných a zkoordinovaných koncepcích, a chtějí pouze konzultace, něco na principu poradenské činnosti, aby naše vědomosti a zkušenosti mohli předat místnímu znalci, který to pro ně udělá za honorář, se kterým se nemůžeme srovnávat,“ říká ironicky. Přesto nehází flintu do žita. Věří, že situace se časem změní i v České republice. „Nejpřínosnější pro nás byla práce pro Hradec Králové a Olomouc. Zájem o úspory v obecních rozpočtech stoupá, my jsme připraveni a vidím to nadějně,“ tvrdí Vítek. V roce 2003 navrhla jeho firma koncepci odvodnění podle principů hospodaření s dešťovou vodou pro kampus Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích jako systémové opatření. Území mělo 35 hektarů. Jako konzultanta si přizvala německou renomovanou firmu Ingenieurgesellschaft Prof. Dr. Sieker mbH. Honorář za projekt se jí tím výrazně ztenčil, ale podle Vítka to byl úspěšný první krok. Aby mohla jeho kancelář zcela ojedinělý návrh na brněnském magistrátu projednat, zorganizovala pro zainteresované úředníky na vlastní náklady exkurzi do Berlína, kde jim vodohospodářská řešení HDV ukázala v praxi a po několikaletém provozu. Dalším úspěchem byly studie odtokových poměrů pro města Hradec Králové a Olomouc. „První, co zde bylo výjimečné, byla tehdejší vůle reprezentací těchto měst vytvořit koncepční dokument o hospodaření se srážkovou vodou ve vazbě na vodu podzemní. Přístup byl v obou městech aktivní a velice nám pomohl při hledání různých procedurálních pravidel, kterými jsme chtěli optimalizovat postupy při projednávání a schvalování dokumentací a při koordinaci různých oborů ve stavebnictví s prioritou srážkové vody,“ uzavírá Vítek. 13 CHYTRÉ HOSPODAŘENÍ S VODOU Doc. Ing. DAVID STRÁNSKÝ, Ph.D., je předsedou Asociace pro vodu ČR. Vystudoval řádné a doktorské studium v oboru vodní hospodářství a vodní stavby na Fakultě stavební ČVUT v Praze, doktorskou práci obhájil na téma hydraulické spolehlivosti stokových systémů navržených racionální metodou. V současnosti se na téže fakultě věnuje především problematice srážko-odtokových vztahů v urbanizovaných povodích, matematickému popisu těchto jevů, hydraulické spolehlivosti systémů a integrovanému posouzení vlivu městského odvodnění na recipient. ROZHOVOR SOUČASNÁ SUCHA JSOU PRO NÁS I K NĚČEMU DOBRÁ Ivana Kabelková a David Stránský z Asociace pro vodu ČR vystoupili na všech seminářích o chytrém hospodaření s vodou. Jejich sdělení nevyznívají pro ČR nijak lichotivě. Co se týče skutečně hospodárného nakládání s vodami, jsme „sto let za opicemi“. Náprava ale vyžaduje od lidí, zástupců státu, měst a obcí, stavebních úřadů i soukromých firem změnu přístupu. Jak je na tom Česká republika s infrastrukturou pro odpadní a dešťovou vodu? DS: Naše tradiční stokové soustavy, převážně jednotné, ale též oddílné kanalizace, nejsou z ekonomického i environmentálního hlediska dlouhodobě udržitelné. Mají obrovskou hodnotu, která se pohybuje někde kolem půl bilionu korun, což značí, že udržet je dlouhodobě v provozuschopném stavu stojí nemalé finanční prostředky. Stát navíc trvá na tom, že jejich provoz a údržba musí být samofinancovatelná. To je dost nereálná představa. Výnosy ze stočného pokryjí jejich obnovu a údržbu jen ze zhruba 0,7 procenta, ročně je ale nutné obnovit alespoň 2 procenta. Protože na to nejsou peníze, tyto systémy chátrají. Další věc pak je, že z hlediska životního prostředí by byly nevyhovující i v případě, že by byly v perfektním stavu. Dr. Ing. IVANA KABELKOVÁ má v Asociaci pro vodu ČR jako členka výboru na starosti spolupráci se zahraničím. V Asociaci vede také odbornou skupinu pro odvodňování urbanizovaných území. Vystudovala Fakultu stavební ČVUT v Praze, obor vodní hospodářství a vodní stavby. Po stáži a postgraduálním studiu na výzkumném ústavu EAWAG Dübendorf ve Švýcarsku získala doktorský titul na ETH Curych. Působí na Katedře zdravotního a ekologického inženýrství Fakulty stavební ČVUT jako vědecká pracovnice. Zabývá se především matematickým modelováním transportních a transformačních procesů souvisejících s problematikou městského odvodnění a vodních toků. Založila odbornou skupinu Urban Streams při International Water Association. V co může podle vás tato situace vyústit? DS: V momentě, kdy bude zanedbanost těchto systémů již neúnosná, je bude třeba bezpodmínečně obnovit, což bude stát enormní množství peněz, takže dojde buď ke skokovému nárůstu stočného, nebo k častým poruchám. Ještě stále máme možnost se této situaci vyhnout, přístup k nakládání se splaškovými a dešťovými vodami je ale třeba změnit. 14 ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 Proč současné kanalizace z hlediska životního prostředí nevyhovují? IK: Všechny jednotné kanalizace mají odlehčovací komory, dešťové oddělovače, které jsou zaústěny do potoků a řek, v horším případě i do rybníků. Při silných srážkách přepadá splašková voda smíchaná s vodou dešťovou do povrchových vod, a to zpravidla bez jakéhokoliv čištění. Smutné je, že tato směsná voda není legislativně vnímána jako voda odpadní. Celou věc přitom nelze zlehčovat, protože odlehčovacích komor je na našich kanalizacích zhruba šest tisíc. Každý rok vyplaví do našich povrchových vod obrovské množství znečištěné vody. DS: To má přímé dopady na společenstva, která žijí v našich potocích, řekách a rybnících. Závažné dopady mají zejména vysoké koncentrace čpavku a nedostatek kyslíku, které vedou k úhynu vodních organismů. Zanedbatelný není ani takzvaný hydraulický stres. Co je to hydraulický stres? DS: Hydraulickým stresem označujeme náhlý příval vody z odlehčovací komory, který mechanicky poškozuje samotné koryto a vodní společenstvo. Situace je nejzávažnější, když jsou vody z odlehčovacích komor zaústěny do malých vodních toků. A místo abychom se zabývali tím, jak tento náhlý příval vody zmenšit, řešíme často situaci tím, že koryto jednoduše zpevníme například betonem, čímž opět narušujeme jeho estetickou i ekologickou funkci. 15 ROZHOVOR Oddílné kanalizace Vlídnější je k životnímu prostředí oddílná kanalizace, tedy kanalizace pro splaškovou vodu a dešťovou vodu zvlášť. Jaký je podíl tohoto typu kanalizace v ČR? IK: Drtivá většina našich měst má jednotnou kanalizaci. Oddílná kanalizace v jejich centrech takřka neexistuje. Ta bývá pouze u nově budovaných sítí v nových čtvrtích na okrajích měst. I tak ale odhadujeme, že 70 procent kanalizací v ČR je jednotných. Dobrou zprávou je, že například Operační program Životní prostředí, který v minulých letech dotoval budování jednotných kanalizací, je v novém programovém období již nepodporuje. DS: Ale ani oddílná dešťová kanalizace není úplným řešením problému, s nímž se tu potýkáme. Záleží i na tom, co všechno s sebou dešťová voda „spláchne“, než se dostane do kanalizace, a pak je tu otázka již zmíněného hydraulického stresu. Je nicméně určitě výhoda, že oddílná kanalizace nevypouští ze svých výpustí spolu s dešťovou vodou i vodu splaškovou. Jaký je vztah stavu a typu tuzemských kanalizací vůči problematice dnes tolik zmiňovaného sucha? V momentě, kdy bude zanedbanost těchto systémů již neúnosná, je bude třeba bezpodmínečně obnovit, což bude stát enormní množství peněz, takže dojde buď ke skokovému nárůstu stočného, nebo k častým poruchám. Stále ještě máme možnost se této situaci vyhnout, přístup k nakládání se splaškovými a dešťovými vodami je ale třeba změnit. IK: Zní to paradoxně, ale současná sucha jsou pro nás i k něčemu dobrá, protože jsou vztyčeným varovným prstem, že je nutné něco změnit. Jednoznačně ukazují na to, že v rámci měst je potřeba pracovat se srážkovou vodou jiným způsobem, než na jaký jsme byli doposud zvyklí. Co je podle vás řešením? DS: Na prvním místě vracet dešťovou vodu do přirozeného přírodního koloběhu. Ideální je ji vůbec nepouštět do kanalizace. To lze udělat jedině tak, že se dešťovou vodou začneme zabývat co nejblíže místu, na kterém dopadá na zemský povrch. Cílem je nechat ji vsáknout či vypařit nebo alespoň zpomalit její odtok. Jak se toho dá docílit? DS: Těch možností je více. Tou nejběžnější jsou takzvané průlehy na vsakování vody. To jsou zatravněné mělké prohlubně, do nichž je sváděna dešťová voda z okolí. Jejich použití je podmíněno vhodnými vsakovacími podmínkami, které v ČR nemusí vždy být. Česká města a obce to v širším měřítku prozatím nedělají bohužel ani v podmínkách, které to umožňují. Přitom by ulevila svým kanalizacím, snížila by výdaje na jejich údržbu a zlepšila městské prostředí tím, že by svým obyvatelům nabídla sídelní zeleň. Ve městech by v letních měsících bylo snesitelněji, protože voda zachycená v průlehu se jednak vsakuje do spodních vod, jednak se odpařuje do ovzduší. Podobný vliv na snížení teplot mají například též zelené střechy. 16 IK: Výhodou průlehů je i to, že řeší nečistoty, které s sebou dešťová voda spláchne. Každý průleh má takzvanou zatravněnou humusovou vrstvu, která slouží jako filtr, dešťovou vodu zbaví nečistot, a ochrání tak spodní vody. ky ze zpoplatnění v zákoně o vodovodech a kanalizacích. Když budou platit všichni, mnozí si rozmyslí, zda nechají vodu stékat do kanalizací, nebo ji použijí dál. Dnes jsou od platby osvobozeni majitelé rodinných domů, domů určených pro rekreaci, neplatí se za odvádění dešťové vody z komunikací ani z drážních těles. V momentě, kdy by se za to platilo, by se přístup k hospodaření s dešťovou vodou změnil. Současné stočné by se mělo rozdělit na dvě platby: za odpadní a za dešťové vody. IK: Například ten, kdo bydlí v paneláku, by za dešťovou vodu zaplatil méně než ten, kdo bydlí v rozlehlém rodinném domě s mnoha zpevněnými plochami a dešťovou vodu nechává jednoduše odtékat do kanalizace… Jiný problém je, že architekti a projektanti se nějakým hospodařením s dešťovou vodou příliš netrápí. Je zvykem, že vodohospodáři jsou ke stavbám voláni vždy až jako poslední, pokud jsou tedy vůbec přivoláni. Neplatí povinnost zpracovávat při přípravě územních plánů odtokové studie. Tady by stačila změna vyhlášky. Přitom studii odtokových poměrů má dnes každé město nebo větší obec, jen výjimečně s nimi však pracují při tvorbě územních plánů. I když výjimky potvrzují pravidlo, třeba Hradec Králové nebo Olomouc. Běžnou výbavou měst a obcí by se měly stát třeba i takzvané vsakovací mapy. A velmi důležité je, aby k hospodaření s dešťovou vodou začaly odpovědně přistupovat stavební úřady. DS: A pak tu máme ještě obecné povědomí napříč profesemi, občany a politickou reprezentací. Řada z nich bere vodu jako něco samozřejmého. V této věci ale nějaký posun přece jenom vidíme, i když je – jak říkala kolegyně – způsoben spíše aktuálními problémy se suchem než zdravým selským rozumem. Jaký je podle vás hlavní argument pro to, aby zejména zástupci měst a obcí Co všechno obnáší vybudování průlehu? začali o hospodaření s dešťovou vodou IK: Na vybudování průlehu či podobného více přemýšlet? zařízení není potřeba velký prostor, i když je samozřejmě vždy otázka, v jak husté zástavbě ho chceme vytvořit. Konstrukce a vlastní stavba průlehu není náročná, je však třeba dodržet několik základních pravidel. Aby měly průlehy smysl, musí být například chodníky položeny výše než průleh. Rozhlédněte se však po našich městech. Zelené pásy jsou v podstatě vždy vystavěny nad úroveň chodníků a silnic, a ještě jsou obehnány obrubníky. A to je samozřejmě špatně. IK: Budou mít udržitelnější a levnější způsob odvodnění, který bude méně podléhat klimatickým změnám, a svým obyvatelům nabídnou lepší prostředí pro život. Splaškové vody Prozatím jsme se bavili zejména o dešťové vodě. Jak jsme na tom v ČR s hospodařením se splaškovou vodou? IK: Se splaškovou vodou by bylo nejlepší hospodařit tak, že by vůbec nevznikaPlatit by měli všichni la. O tento přístup se v zahraničí už snaží, ale v ČR je ještě poměrně nový. Je založen Proč se podle vás v ČR nepracuje s deš- na tom, že se různé druhy vod a odpadů neťovou vodou tak, jak by se mělo? směšují, ale individuálně zpracovávají a dále DS: Náš názor je ten, že lidé nejsou dosta- využívají a recyklují, a tím se voda, živiny tečně motivováni, aby to dělali. Za odvádě- a organická hmota přivádějí zpět do místníní dešťové vody do kanalizace by měli platit ho koloběhu. V ideálním případě tak v obci všichni, kteří to dělají. Je třeba zrušit výjim- vůbec nemusí být čistírna odpadních vod. Výhodou průlehů je i to, že řeší nečistoty, které s sebou dešťová voda spláchne. Každý průleh má takzvanou zatravněnou humusovou vrstvu, která slouží jako filtr, dešťovou vodu zbaví nečistot, a ochrání tak spodní vody. Žluté vody tvoří jen 2–3 procenta z celkového objemu splaškových vod a obsahují většinu živin, proto se z nich živiny extrahují, aby mohly sloužit jako hnojivo. Jak to funguje v západních zemích? DS: Jsou již celé čtvrti, kde jsou tyto systémy, recyklující vodu, živiny a organické látky, použity, například v Německu či ve Švédsku. Kdybyste je hledali, tak v zahraničí se pro decentralizované odvádění a nové využití různých druhů odpadních vod často používá zkratka DESAR. Tyto systémy jsou vhodné zejména pro novou zástavbu nebo pro roztroušenou zástavbu, která ještě není napojena na kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Jaká je realita v ČR? Není spíše tendence, aby všechny obce, i ty malé, měly kanalizaci a centrální čistírnu odpadních vod? IK: Ano, tak to je. A přitom pro malé obce, kde jsou jednotlivé domy od sebe vzdáleny i stovky metrů, by často bylo mnohem vhodnější decentralizované nakládání se splaškovými vodami. I když třeba ještě ne DESAR, ale domovní čistírny s akumulací a využíváním vyčištěné – a nejlépe ještě dočištěné – odpadní vody, ideálně pro závlahu zahrady. A kal se dá několikrát ročně odčerpat na kompost a pak s ním hnojit. Aby měly průlehy smysl, musí být například chodníky položeny výše než průleh. Rozhlédněte se však po našich městech. Zelené pásy jsou v podstatě vždy vystavěny nad úroveň chodníků a silnic, a ještě jsou obehnány obrubníky. A to je samozřejmě špatně. A co obce s několika sty obyvateli? Jak oddělovat různé druhy splaškových vod? IK: Je vhodné oddělit vody odtékající ze sprch, van, umyvadel a praček, tedy takzvané šedé vody, které jsou poměrně málo znečištěny, od vod z toalet, takzvaných černých vod, které obsahují moč a fekálie. Nebo lze jít ještě dále a oddělovat moč od fekálií, odborně žluté a hnědé vody. Na to jsou pak zapotřebí speciální separační toalety. A jak lze tyto různé druhy splaškových vod dále využívat a zpracovávat? DS: Šedé vody mohou po předčištění a případné hygienizaci sloužit jako voda užitková, a to v domácnosti zejména na splachování toalet nebo na praní, venku na zalévání zahrady či mytí aut. Pro představu: šedou vodou lze nahradit až 50 procent pitné vody. Samozřejmě že z praktického hlediska je oddělení šedých vod výhodné u novostaveb nebo při rekonstrukci budov, protože je nutné vybudovat dvojí rozvody. IK: K černým a hnědým vodám je možné přidávat další bioodpady, např. zbytky jídla či zahradní odpady, a dále je kompostovat a vyrábět z nich hnojivo, případně mohou být zpracovávány v bioplynových stanicích. ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 DS: Tam je zapotřebí ekonomicky vyhodnotit několik variant odkanalizování a čištění odpadních vod: od kanalizace s centrální ČOV přes několik skupinových ČOV až po zcela decentralizované čištění v individuálních domovních čistírnách. Výsledná varianta bude záviset nejen na investičních nákladech na pořízení kanalizace a čistíren, ale solech. Další rizika jsou pak při nesprávné také na provozních nákladech. Zohledněna aplikaci kalů na půdu. musí být také zodpovědnost za provozování a rizika pro životní prostředí. DS: A pak jsou tu rizika či problémy pro obce: vybudování vlastní kompostárny A dá se i v obcích, které již mají nějakou nebo bioplynové stanice je pro malé obce ČOV, podporovat udržitelnější naklávelmi drahé, a ne vždy jsou přitom schopdání se splaškovými vodami? ny nalézt v okolí bioplynovou stanici, která IK: Určitě dá. Vyčištěná odpadní voda bude dostatečně blízko a bude ochotna přimůže být dočištěna například v dočišťo- jímat kaly. Takže obce, i když by chtěly navacím rybníku a používána pro závlahu kládat s kaly udržitelně, je pak třeba musejí obecních pozemků. Kal z ČOV lze odvážet odvážet na velkou ČOV. do kompostárny nebo do bioplynové stanice. Obec může zajistit svážení přebytečného Jaké je řešení těchto problémů? kalu a nakládání s ním pro všechny čistírny IK: Vidím dvě cesty, osvětu a kontrolu. v jejím katastru. Před transportem je vhod- Osvětu neprofesionálních provozovatelů né kaly dostatečně odvodnit. čistíren, tím myslím občany nebo obce, jak čistírny správně provozovat a jak s vodami Jsou při tomto udržitelnějším nakládání a kaly nakládat správně. A kontrolu napřís vodami nějaká rizika? klad pomocí telemetrických systémů, které IK: Ta jsou vždy. Zejména lidský faktor. podávají v případě poruchy čistírny hlášení Když nebude čistírna správně provozová- prostřednictvím SMS. na, například dostatečně často odkalována, nezlepší jakost vody ani dočištění odtoku, DS: A co se týče toho přijímání kalů v bioněkterá dočišťovací zařízení mohou být plynových stanicích, záleží asi na dohonaopak zcela znehodnocena. To je pak sa- dě s jejím provozovatelem. Kaly musí být mozřejmě riziko pro životní prostředí. Při dostatečně odvodněné a je vhodné přidat rozstřikové závlaze mohou například hro- k nim i další bioodpady, aby nedocházelo zit hygienická rizika v podobě virů v aero- ke snižování účinnosti stanice. 17 REPORTÁŽ AKTUALITY 1 2 PROJEKT V ČÍSLECH KRÁSNÝ EMPÍROVÝ ZÁMEK tvoří dominantu nerozlučně spjatou s Babiččiným údolím, rozkládajícím se pod ním. Původně to byl jednopatrový barokní zámek s kaplí ve stylu malých italských letohrádků a letních sídel. Ten nechal v roce 1708 v sousedství tvrze ze 14. století postavit majitel náchodského panství kníže Vavřinec Piccolomini. V 18. století byla vystavěna přístavba – jednopatrové křídlo, které sloužilo pro hosty a služebnictvo. Další rozsáhlé přestavby provedla právě Kateřina Zaháňská, která zdědila zámek Ratibořice a panství Náchod po svém otci vévodovi Petru Kurónském. Celkové náklady 5 389 621 Kč Celkové uznatelné náklady 4 960 914 Kč Celková výše podpory 3 472 639 Kč Foto: archiv SFŽP ČR Foto: archiv SFŽP ČR NA NÁVŠTĚVĚ V BABI ČČINĚ ÚDOLÍ Kníže Metternich označil v roce 1813 v dopise své manželce Marii Eleonoře Babiččino údolí za mistrovské dílo: „Představ si malou venkovskou usedlost, překrásnou co do tvarů, šperkovnici co do zařízení, ležící na kopci, který tvoří jednu stranu líbezného údolí, celé údolí jsou louky, jimiž protéká rozkošná říčka Úpa.“ Jeho slova platí dodnes, částečně i díky podpoře z Operačního programu Životní prostředí. R atibořický zámek a Babiččino údolí, chráněné území a národní kulturní památka v turistickém regionu Kladské pomezí v náchodském okrese, patří mezi nejznámější výletní místa východních Čech. Právě tady žily své životy skutečné předobrazy babičky, paní kněžny Zaháňské, Barunky a jejích sourozenců, psů Sultána a Tyrla i bláznivé Viktorky – hlavních postav ze slavné knihy Babička Boženy Němcové. Krajinu poprvé nazval Babiččiným údolím roku 1878 spisovatel Otakar Jedlička, působící jako lékař v nedalekých Smiřicích. Roku 1952 prohlásilo tehdejší Ministerstvo školství, věd a umění toto údolí za krajinnou a národní rezervaci, roku 1978 pak bylo prohlášeno národní kulturní památkou. Babička a kněžnin zámek K nejnavštěvovanějším místům Babiččina údolí patří Staré bělidlo, domek čísla popisného 7 u Viktorčina splavu. Zde strávila 18 Božena Němcová roku 1844 prázdniny se svými dětmi a v Babičce sem přenesla své vzpomínky z dětství, které tu prožila se svou babičkou Marií Magdalénou Novotnou na starém bělidle pod ratibořickým zámkem. V ratibořickém zámku, který slavná spisovatelka svým románem Babička proslavila, žila neméně slavná Kateřina Vilemína vévodkyně Zaháňská – kněžna z Babičky. Právě za jejího držení se stává malé ratibořické sídlo místem, kde si podávala ruku celá Evropa. Na svém letním sídle hostila vévodkyně světové osobnosti i tehdejší elitu společnosti, například rakouského kancléře Metternicha nebo ruského cara Alexandra I. V roce 1813 byly stěny ratibořického zámku němými svědky tajného jednání protinapoleonské koalice Pruska, Rakouska a Uherska. Vévodkyně celý zámek přebudovala v moderně vyhlížející mondénní empírové sídlo. Před zámkem navíc zřídila rozsáhlý anglický park a exotický skleník. Nádherný park přechází ve volnou přírodu s lučními stromy, lesy a malými stezkami a cestami, alejemi a mosty přes řeku Úpu. Celý komplex tvoří malebný celek dnešního Babiččina údolí – a právě projekt „Regenerace zeleně v parku státního zámku Ratibořice včetně přilehlých ploch“ byl v loňském roce předmětem dotace z Operačního programu Životní prostředí. První kroky „Pochopitelně jsme věděli, že možnost podpory z OPŽP existuje. Ovšem také jsme coby Národní památkový ústav v době vypsání prvních výzev procházeli vnitřní restrukturalizací a tím se všechno poněkud komplikovalo a protahovalo,“ říká ratibořický kastelán Ivan Češka. Ještě za předchozí struktury se ale Ratibořice dostaly na seznam priorit Národního památkového ústavu, což byl úspěch a také podmínka k podání žádosti o dotaci z OPŽP – žádost je podávána prostřednictvím generální ředitelky NPÚ. „Vegetace už tady byla v tak bídném stavu a některé stromy už byly tak nebezpečné, že jsme se dostali mezi priority Národního památkového ústavu a začali jsme pracovat na projektu regenerace zdejší zeleně,“ vzpomíná Češka. Nejprve bylo stanoveno území, které bude do projektu zařazeno. Krajina Babiččina údolí Přírodně krajinářským parkem je celé Babiččino údolí, které se v délce zhruba deseti kilometrů táhne od České Skalice až po Havlovice. Jde o komponovanou krajinu, což dnes podle Ivana Češky najdeme jen v ma- pách, ale státní správa ani ochrana přírody to tak nevnímají. „Jde o území, které má vlastně dvojí ochranu. Je chráněné coby národní kulturní památka, do které spadá zámek, zámecký park a budovy i pozemky, které se v něm nacházejí, a ty jsou součástí většího území národní přírodní památky, spadající do gesce Ministerstva životního prostředí s Agenturou ochrany přírody a krajiny a místní CHKO Broumovsko jako jeho výkonnými orgány. Ani ta přírodní památka nezaujímá celé Babiččino údolí. Jde o větší území, na němž shodou okolností historicky ležely hranice zdejšího panství. A majitelé panství od začátku 19. století až do roku 1945, který byl koncem soukromého vlastnictví, údolí neustále upravovali, udržovali, budovali v něm nejrůznější zastaveníčka, vytvářeli průhledy do krajiny, vysazovali skupiny stromů, které krajinu dotvářely, a celkově ho romantizovali v duchu tehdejších přírodně krajinářských parků,“ vysvětluje ratibořický kastelán. Foto: Foto: archiv archiv SFŽP SFŽP ČR ČR -Wörlitz první přírodně krajinářský park na území kontinentu mimo území Anglie, který je dnes na seznamu UNESCO. Ona tam vyrůstala a přinesla si odtamtud poznatky a představy o tom, jak by měl zdejší park vypadat. Dá se říct, že původní verzi Zaháňské tedy ještě dosazovali, přibylo tu poměrně hodně stromů i křovin. Za Zaháňské byl park prázdnější. Určitý čas se debatovalo o tom, k jaké verzi se dnešní podoba parku přikloní. Podrobnější dokumentace k dřívějšímu vzhledu parku se nedochovala, neexistují žádné výkresy, mapy ani ikonografie. „Dochovaly se nám ale záznamy a účty o nákupech dřevin, z kterých je možné do určité míry vysledovat, jak park dříve vypadal,“ říká kastelán. 1. PO NÁVŠTĚVĚ ZÁMKU je možno projít zámeckým parkem okolo jezírka ke skleníku z roku 1830. Návštěvní doba parku je celoroční. Je vyznačena na vstupních branách a je pohyblivá podle ročních období. Konec věkovitých lip 4. STARÉ STROMY v zámku získaly díky dotaci z OPŽP odpovídající péči. Názor na současný vzhled parku a na to, co by mělo být cílem a výsledkem projektu Budoucí podoba parku dotovaného z OPŽP, se nakonec ujednotil Projekt nezahrnoval celé údolí, soustředil se a projekt byl zpracován. Byla navržena rena zámecký park v užším slova smyslu a při- dukce křovin a ponechání stromů s tím, že lehlé plochy. Nejdříve ze všeho byla prove- za ty, které byly kvůli špatnému zdravotnídena kompletní inventarizace vegetace, což mu stavu pokáceny, budou vysazeny stroznamenalo vyhodnocení veškerých dřevin my nové. V rámci inventarizace byl provea křovin z hlediska ochrany přírody i památ- den dendrologický průzkum, při kterém se kové péče. „Věděli jsme, že budeme kácet, ale šlo o to, mimo jiné navrtávaly vzorky, aby se zjistilo, zdali vše, co pokácíme, nahradíme přímo na stejném jak jsou na tom všechny stromy uvnitř. „Ze místě, anebo park kompozičně vrátíme do starší vývo- strany místních jsme s tím trochu bojovali,“ přiznává jové etapy,“ přibližuje Ivan Češka. Ivan Češka. Zámecký park prošel ve své historii urNejviditelnější zásah – i pro návštěvníčitým vývojem. Založila ho vévodkyně Za- ky, kteří se do Ratibořic pravidelně vracejí háňská coby anglický park a ten se pak dále a místo důvěrně znají – bylo vykácení věkorozšiřoval. Dědeček manželky posledního vitých lip okolo jezírka před zámkem. „Lípy majitele panství založil v německém Dessau- tu okolo jezírka tvořily jakýsi salónek a musely jít ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 34 2. PĚŠINA, zvaná Bathildina stezka, spojuje zámecký areál s Babiččiným údolím. 3. ZA VSTUP do zámeckého parku a zahrad se platí vstupné. Výše vstupného a rozsah poskytovaných slev i příplatků je stanoven cenovým výměrem, který je k nahlédnutí v pokladně zámku a v kanceláři správy zámku. Dětí do šesti let mají vstup zdarma. Platební karty v zámku neberou. pryč,“ popisuje Češka nejcitelnější ztrátu zámeckého parku. „Sám jsem za ně osobně bojoval, ale pak když padly a viděl jsem, pod čím jsme několik desítek let chodili, jak stačil jen správný poryv větru, aby s nimi zahýbal a někoho by to zabilo, byl jsem rád, že se tak stalo,“ přiznává. Lípy podle jeho slov držely na deseti centimetrech dřevní hmoty od kůry a zbytek byl vyhnilý. Navíc, protože byly v minulosti jednou špatně ošetřeny, rostly na každé z nich další dva nebo tři mohutné stromy, a nebezpečně tak posouvaly těžiště každého stromu. „Podařilo se mi uhájit jediné dvě, které byly vyhodnoceny jako nejvitálnější a se kterými je možné ještě pracovat,“ říká. 19 REPORTÁŽ AKTUALITY ČESKÁ SPISOVATELKA BOŽENA NĚMCOVÁ, Foto: archiv SFŽP ČR 6 Jak jsou lípy staré, nikdo přesně neví. Má se za to, že by mohly pocházet ještě z původní výsadby Zaháňské, stejně jako mohutný jasan v průhledu od zámku, anebo dokonce z ještě starší verze nějaké výsadby. V současném prostoru parku před zámkem totiž původně stával hospodářský dvůr a jezírko sloužilo jako napajedlo pro dobytek. Teprve vévodkyně Zaháňská, když pojala úmysl vybudovat v těchto místech park, pro který si přivezla vzory z Anglie, nechala dvůr zbourat a znovu vystavět dále od zámku. Díky regeneračnímu projektu OPŽP byly okolo jezírka vysazeny nové lípy, ale už ne tak hustě jako ty původní. Nezbytná ozdravná kúra Foto: archiv SFŽP ČR 5. CESTY AREÁLU jsou pečlivě značené a vybízejí k romantickým procházkám. 6. SAMOSTATNÝ PROHLÍDKOVÝ OKRUH se jmenuje Rudrův mlýn. Ten je jedním z dějišť románu Babička. Mlýn byl do dnešní podoby přestavěn v 18. století. Uvnitř je možno zhlédnout historické technické vybavení a obydlí mlynáře a jeho rodiny. 20 „Je fakt, že park dostal díky projektu novou, vzdušnější podobu a za pozitivum je třeba brát to, že se v něm otevřely nové průhledy, včetně průhledu na zámek coby ústřední stavbu,“ hodnotí výsledek projektu Ivan Češka. Park se podle něj proměnil k dobrému, jen je třeba si na jeho novou podobu zvyknout. „Pokud poroste všechno, co bylo nově dosazeno, tak myslím, že park bude moc pěkný. Bude chvilku trvat, než stromy vzrostou, aby tu zase dělaly poetično a romantiku. Je samozřejmě příliš brzy na to, abychom věděli, jestli jsme učinili dobře, či ne. To nám za sto let vyhodnotí naši potomci, ale každý park potřebuje jednou za dvě stě let nějakou tou ozdravnou kúrou projít,“ konstatuje. Nové trávníky 5 Foto: archiv SFŽP ČR Projekt přinesl i další, neplánovaná pozitiva. Na místech, kde se likvidovaly staré pařezy po padlých stromech anebo se frézovaly pařezy po stromech vykácených v rámci projektu, které se už nedosazovaly, částečně zregeneroval trávník. „V rámci udržitelnosti nejenže musíme pečovat o nově vysazené stromy a křoviny, ale budeme dál, již ze svých zdrojů, pokračovat v regeneraci travnatých ploch, protože ty stávající nejsou úplně ideální. V současnosti je to spíš louka než zámecký trávník a je to tak náchylnější k prosychání. Při loňském suchu to bylo vysušené na troud, pak to sice úžasně zregenerovalo, aniž by s tím někdo něco Foto: archiv SFŽP ČR dělal, ale zranitelnost suchem se tím nevyřešila. Se stávajícím porostem bychom tu měli tři měsíce z roku troud namísto trávníku,“ shrnuje Ivan Češka uskutečněný projekt i vizi budoucí podoby parku. Kouzlo údolí „Víš-li pak, který to obraz byl, jenž mne stále, jakoby sladké kouzlo, obetkával, po němž jsem stále toužila jako po ztraceném ráji? Víš to? Mé krásné mládí, sladká samota, ve které jsem žila, prosté vychování, jakého jsem požívala, krátce ideální dívčí život, ta čistá krásná poesie, ráj našeho života – to to bylo! Nikdo z vás nevidí milé Ratibořice tak krásnými jako já! Vy vidíte v nich prostotu skutečnosti, mně zůstaly rájem! Každý kámen, každou květinu ještě vidím, jak to bylo, dokud jsem byla děvčátkem,“ napsala Božena Němcová roku 1856 v dopise své sestře Adéle. Její vášeň pro Ratibořice a jejich okolí pochopíme, když se vydáme od zámku a po Bathildině stezce sestoupíme dolů do údolí. Ocitneme se na místech, nad kterými jako by čas nevládl svou ničivou silou. Při návštěvě Starého bělidla a Rudrova mlýna se ocitneme přímo ve světě postav spisovatelčina slavného románu. A pod staletými stromy můžeme romanticky snít o krásné a záhadné paní kněžně a její půvabné schovance. První zastávkou v údolí je Rudrův mlýn, jedno z dějišť Babičky. Dole u mlýna je vysoká kamenná ohradní zeď a za ní se nachází takzvaná kuchyňská zámecká neboli zásobní zahrada. V ní se pěstovalo ovoce, zelenina a květiny na řez pro zámek v Ratibořicích i pro Náchod, neboť obě panství měla společného majitele. Některé zplanělé ovocné stromy se vykácely, ty, které v zahradě zůstaly, byly ozdraveny a naopak za ty vykácené tu byly vysazeny původní, staré odrůdy, o kterých je doloženo, že se v zahradě kdysi pěstovaly. V padesátých letech, kdy se Ratibořice staly státním zámkem, si Výzkumný ústav v Holovousích nabral ze zahrady řízky a všechny původní odrůdy má ve své bance. Díky tomu se mohly po letech do zásobní zahrady vrátit. Foto: archiv SFŽP ČR Foto: archiv SFŽP ČR V padesátých letech, kdy se Ratibořice staly státním zámkem, si Výzkumný ústav v Holovousích nabral ze zahrady řízky a všechny původní odrůdy má ve své bance. Díky tomu se mohly po letech do zásobní zahrady vrátit. K budovám mlýna podél vodního náhonu vede lipová alej, která byla v rámci téhož projektu také zregenerována. Zásobní zahrada a alej ke mlýnu představují přilehlé plochy, které projekt regenerace zeleně zámeckého parku v Ratibořicích zahrnoval. Záchrana údolí Projekt byl realizován v loňském roce. Na ploše přesahující čtyři hektary bylo vysazeno 772 a ošetřeno 254 dřevin. Od původní inventarizace k loňské realizaci uběhlo šest let. „Zhruba tři roky jsme čekali na peníze,“ vzpomíná Ivan Češka. V procesu žádání o dotaci se podle jeho slov muselo postupovat standardně, podle předpisů, na veškeré fáze projektu byla vypsána řádná výběrová řízení: na inventarizaci, na manažera projektu, na projektanta vyhotovení projektu i na realizační firmu. Ivana Češku mrzí, že projekt nemohl zahrnout regeneraci celého údolí. „Nejde ani tak o výzvy, ze kterých by bylo možné čerpat, ale spíše aby státní správa vzala na vědomí údolí coby velký celek, kterým je, a ne jen zámecký park v užším slova ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 smyslu. Prostě aby se národní přírodní památka rozšířila na celý ten prostor,“ vysvětluje. Jeho strategie zní: „Vzhledem ke stávající rozpínavosti měst a obcí začíná památková péče konečně využívat jednoho institutu, který je v zákoně o památkové péči zakotven už dávno, ale kterého se využívalo málo.“ Jde o prohlášení takzvaných krajinných památkových zón, které obsahují všechny stupně památek a v širším kontextu je také – laicky řečeno – chrání od průniku nechtěné civilizace. „Konkrétně tím mám na mysli, že jde o to, aby nám tady na druhé straně, pohledově od zámku, nestály paneláky nebo lidové baroko, což by se za stávající situace klidně mohlo stát. Města využívají každého pozemku a představte si, jak lákavá by pro developery musela být parcela s výhledem na zámek. Byl bych rád, kdyby do této krajinné památkové zóny, na které už pracujeme, bylo zahrnuto skutečně celé údolí. Prohlášení krajinné památkové zóny s sebou samozřejmě přináší určité regulativy, takže by například byly stanoveny hranice, kam až může proniknout případná zástavba a podobně, aby stávající prostředí zůstalo zachováno,“ uzavírá své vize o budoucím statusu a podobě Babiččina údolí Ivan Češka. narozena nejspíše 4. února 1820 ve Vídni, vlastním jménem Barbora Panklová, byla ve 40. a 50. letech 19. století spolu s K. H. Borovským, J. K. Tylem a K. J. Erbenem v popředí české literatury. Němcová byla dcerou české služky a panského kočího, rakouského Němce. Její původ je zpochybňován, někteří tvrdí, že by mohla být nemanželskou dcerou sestry vévodkyně Zaháňské a že ji manželé Panklovi adoptovali. Po jejím narození se rodina usadila v Ratibořicích u České Skalice na statcích vévodkyně Zaháňské. Němcová neměla žádné zvláštní vzdělání. Do školy chodila v České Skalici, v dětství na ni měla velký vliv její babička Magdalena Novotná, která byla tkadlenou. „Babička nebyla zdaleka taková, jak ji spisovatelka popisuje. Stejně tak nebyly ideální ani vztahy v rodině, zejména mezi matkou a babičkou, která ani tady v Ratibořicích nezemřela. Němcová neměla lehký život, a tak si chtěla vysnít alespoň tuto životní etapu, své dětství,“ říká Ivan Češka. Skutečné osudy spisovatelčiny rodiny byly tak šedivé a neutěšené, jako je dnes zdejší hospodářská budova, v jejímž přízemí se nachází skutečný byt Panklových. Pokud tedy paní kněžna pozvala děti na zámek, měly to jen pár metrů. Když chtěla malá Barbora Panklová přeběhnout do zámecké knihovny, kam měla prakticky jako jediné dítě zaměstnanců přístup, mohla vyrazit nalehko, v pantoflích. Vztah paní kněžny k Němcové návštěvníky velmi zajímá. Není divu, že nad ním visí otazníky a vzrušuje jak laickou, tak odbornou veřejnost. Samotný doložený fakt, že měla přístup do knihovny, což ji nejspíš nasměrovalo k literatuře, dále svatební dary od vévodkyně, vybavení na svatbu, to všechno vede ke spekulacím, jak to mezi Zaháňskou a Němcovou vlastně bylo. Je to hlavní téma, které tu lidé nejčastěji otevírají. Někteří odborníci vyslovují hypotézu, že Božena Němcová byla nemanželskou dcerou Kateřiny Zaháňské, nebo spíše její sestry Dorothy, a mladého hraběte Karla Clam-Martinice. Tuto domněnku podporuje kromě vřelého vztahu „paní kněžny“ k literátce i jejich podoba a zřejmě i vyšší věk Boženy Němcové (uvádí se alternativní rok narození 1816 nebo 1817). Kdyby Božena Němcová neumístila do Ratibořic svůj poutavý příběh, zámek by potkal osud stovek a tisíců venkovských panských sídel: stalo by se z něj sídlo státního statku, nějaké firmy nebo obecního úřadu. Spisovatelka tak zajistila tomuto krásnému místu nejen slávu, ale i další život. 21 AKTUÁLNÍ VÝZVY TŘINÁCT AKTUÁLNĚ OTEVŘENÝCH VÝZEV OPŽP PODPOŘÍ PESTROU ŠKÁLU PROJEKTŮ Operační program Životní prostředí v současnosti přijímá žádosti o dotace ve třinácti výzvách. Žadatelé mohou předkládat projekty zaměřené na ochranu přírody a péči o přírodu a krajinu, zlepšování kvality ovzduší nebo energetické úspory, ale i na další typy projektů. Priorita přináší stručný přehled otevřených výzev. Jejich kompletní znění včetně všech podporovaných aktivit naleznete na stránkách programu www.opzp.cz. 22 9. výzva: Významně chráněná území 13. výzva: Revitalizace vodních toků a niv 14. výzva: Podpora rybích přechodů Podání žádosti od: 14. 8. 2015 Podání žádosti do: 31. 12. 2016 Alokace: 750 000 000 Kč Podání žádosti od: 14. 8. 2015 Podání žádosti do: 31. 12. 2016 Alokace: 1 250 000 000 Kč Podání žádosti od: 14. 8. 2015 Podání žádosti do: 31. 12. 2016 Alokace: 500 000 000 Kč Výzva je určena Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, Správě jeskyní ČR a správám národních parků. Podpořeny budou projekty na implementaci území Natura 2000, plánování a zajišťování péče o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a lokality soustavy území Natura 2000 včetně zlepšení stavu návštěvnické infrastruktury. Výzva je zaměřena na posilování přirozených funkcí krajiny. Podmínkou je, aby podpořené projekty zvýšily ekologickou stabilitu krajiny a obnovily přirozený vodní režim v ní. Dotaci mají šanci získat projekty, které vytvoří nebo obnoví přírodě blízká koryta vodních toků, a to včetně navazujících říčních ramen. Základní podmínkou je, že projekty musí vyplývat z plánů povodí. Podávat žádosti o podporu v prvním kole lze do konce letošního roku, konečnou žádost v rámci druhého kola až do konce roku 2017. Oprávněnými žadateli jsou v rámci této výzvy kraje, obce a města, svazky obcí, organizační složky státu, státní podniky a organizace, příspěvkové organizace, veřejnoprávní instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, obchodní společnosti a družstva, podnikatelské subjekty a osoby samostatně výdělečně činné. Cílem 14. výzvy je zprůchodnění migračních překážek na vodních tocích. Mezi podporovaná opatření patří zejména výstavba nových rybích přechodů, odstranění migračních překážek na vodních tocích nebo obnova konektivity vodního toku s nivními biotopy. Projekty musí vyplývat z Koncepce zprůchodnění říční sítě ČR. Oprávněnými žadateli jsou v rámci této výzvy kraje, obce a města, svazky obcí, organizační složky státu, státní podniky a organizace, příspěvkové organizace, veřejnoprávní instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve a náboženské společnosti a jejich svazy, obchodní společnosti a družstva, podnikatelské subjekty a podnikající fyzické osoby. 17. výzva: Kvalita ovzduší 18. výzva: Environmentální rizika 20. výzva: Energetické úspory Podání žádosti od: 15. 10. 2015 Podání žádosti do: 14. 10. 2016 Alokace: 200 000 000 Kč Podání žádosti od: 15. 10. 2015 Podání žádosti do: 14. 10. 2016 Alokace: 60 000 000 Kč Podání žádosti od: 15. 10. 2015 Podání žádosti do: 14. 10. 2016 Alokace: 200 000 000 Kč Výzva nabízí podporu projektům na zlepšení systému sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů. Oprávněnými žadateli jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podniky, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce, vysoké školy a školská zařízení a nestátní neziskové organizace. Podpořeny budou například projekty na výstavbu a obnovu systémů sledování kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů v celorepublikovém či regionálním měřítku nebo projekty realizace infrastruktury pro identifikaci zdrojů znečišťování, správu a zpracování dat a pro vývoj a zdokonalování nástrojů pro modelování atmosféry aj. Na projekty rozvoje technologií a postupů přispívajících ke zvýšení bezpečnosti při nakládání s chemickými látkami je zaměřena 18. výzva. Podpořeny budou projekty vytvoření expertních center REACH a center prevence rizik, prevence závažných chemických havárií, ale i projekty, jež umožní náhradu nebo rekonstrukci stacionárních jednotek, v nichž jsou vyráběny, zpracovávány, skladovány nebo přepravovány chemické látky. Dotaci mohou získat i projekty na vytvoření informačních systémů, znalostních portálů a nástrojů pro tvorbu a aplikaci metodik a postupů v managementu chemických látek a prevenci závažných chemických havárií. Oprávněnými žadateli jsou například kraje, obce a města, svazky obcí, organizační složky státu, státní podniky, státní organizace, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení, nestátní neziskové organizace, církve, obchodní společnosti a družstva, podnikající fyzické osoby, obecně prospěšné společnosti, nadace, nadační fondy, společenství vlastníků jednotek a zájmová sdružení právnických osob. Cílem výzvy je urychlit zavedení povinnosti výstavby budov s téměř nulovou spotřebou energie. Budovy veřejného sektoru mají jít v této oblasti příkladem. Dotaci je možné získat na vícenáklady na dosažení pasivního energetického standardu v případě výstavby nových budov. V rámci specifického cíle nebude poskytována podpora na výstavbu bytových a rodinných domů. Oprávněnými příjemci podpory jsou kraje, obce a města, svazky obcí, organizační složky státu, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, veřejnoprávní instituce a vysoké školy a školská zařízení. 27. výzva: Národně významná chráněná území Podání žádosti od: 30. 3. 2016 Podání žádosti do: 31. 5. 2016 Alokace: 125 600 000 Kč Výzva je zaměřena na specifický cíl 4.1 – zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území prioritní osy 4 Operačního programu Životní prostředí. Dotaci je možné získat například na péči o bezlesí, lesní společenstva, vodní útvary a mokřadní biotopy, likvidaci invazních a expanzivních druhů, opatření k usměrňování návštěvníků z důvodu eliminace negativního dopadu na předmět ochrany způsobovaného návštěvníky aj. Výzva je určena zejména vlastníkům a nájemcům pozemků, orgánům státní správy a organizacím podílejícím se na ochraně přírody a krajiny, žádat ale mohou všichni žadatelé kromě krajů a nepodnikajících fyzických osob. Podmínkou je realizace projektu na zvláště chráněném území národního významu. To jsou území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národní přírodní rezervace a národní přírodní parky a lokality soustavy Natura 2000. Výzva je kolová, s jednokolovým modelem hodnocení žádostí. Žádosti přijímá a hodnotí Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 28. výzva: Posílení biodiverzity Podání žádosti od: 30. 3. 2016 Podání žádosti do: 31. 5. 2016 Alokace: 130 000 000 Kč Podpořeny budou projekty zaměřené na péči o vzácné druhy ve volné krajině i urbanizovaném prostředí a jejich biotopy včetně obnovy a tvorby těchto biotopů. Dotaci je ale možné získat i na péči o cenná stanoviště a jejich obnovu a tvorbu. Týká se to například rašelinišť, písčin a stepních biotopů. Dotace lze čerpat též na naučné tabule, naučné stezky včetně jejich zpřístupnění například prostřednictvím povalových chodníků za podmínky, že se nacházejí na území přírodních památek a přírodních rezervací a interpretují jejich přírodní hodnoty. Podporovány jsou i projekty prevence šíření a omezování výskytu invazních druhů, včetně jejich sledování a hodnocení rizik s nimi spojených, a projekty zaměřené na předcházení, minimalizaci a nápravy škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů na zemědělských a lesnických kulturách, hospodářských zvířatech, stavbách nebo vodních dílech. 29. výzva: Voda v krajině a přirozené funkce krajiny Podání žádosti od: 8. 4. 2016 Podání žádosti do: 30. 6. 2016 Alokace: 287 500 000 Kč Alokace 29. výzvy (specifický cíl 4.3 – posílit přirozené funkce krajiny) je 287,5 milionu korun, přičemž 230 milionů korun je určeno na podporu zadržování vody v krajině, zbytek ve výši 57,5 milionu korun pak na další opatření. Peníze budou směřovat hlavně do vzniku a obnovy malých vodních nádrží, tůní či mokřadů, na revitalizace a realizaci přírodě blízkých koryt vodních toků nebo obnovu korytotvorných procesů, ale též na realizaci travních pásů, průlehů, zakládání a obnovu mezí a remízů, vytváření krajinné mozaiky, zlepšení druhové a prostorové skladby lesních porostů nebo na zakládání a obnovu územních systémů ekologické stability (ÚSES). Právě tato opatření zvyšují přirozené retenční funkce krajiny a jejich realizace má významný vliv na zadržení vody v krajině. Šanci získat podporu mají i projekty zprůchodnění migračních bariér pro vodní a suchozemské živočichy a opatření k omezování úmrtnosti živočichů spojené s rozvojem technické infrastruktury. Další podporovanou aktivitou jsou například liniové výsadby a ošetření dřevin podél cest a silnic či obnova historické cestní sítě a její doprovodné vegetace. V rámci výzvy není možné podpořit realizaci plánů ÚSES. 23 AKTUÁLNÍ VÝZVY 30. výzva: Obnova sídelní zeleně Podání žádosti od: 30. 3.2016 Podání žádosti do: 31. 5.2016 Alokace: 272 000 000 Kč Ve 30. výzvě (specifický cíl 4.4 – zlepšit kvalitu prostředí v sídlech) mají šanci uspět žadatelé s projekty na zakládání a obnovu funkčně propojených ploch a prvků sídelní zeleně, jako jsou třeba parky, zahrady, sady, uliční stromořadí, aleje, lesoparky, remízky nebo průlehy. Dotaci lze získat na liniové, skupinové i solitérní výsadby, včetně zatravněných ploch s preferencí druhově bohatých trávníků. Podporovány jsou i revitalizační zásahy u stávajících ploch, například ošetření stromů nebo doplnění stávající výsadby. Revitalizované plochy musí být v zastavěném území obce nad 500 obyvatel, vymezené v územním plánu jako zeleň ve veřejném prostranství nebo jako plochy zeleně nebo vymezené v rámci systému sídelní zeleně nebo jako plochy, jejichž podmínky zajišťují ochranu před zastavěním a umožňují využití jako zeleň. Součástí opatření na realizaci ploch a prvků zeleně může být obnova a zakládání doprovodných vodních prvků a ploch přírodě blízkého charakteru (tůní, mokřadů, průlehů apod.) či realizace cest a pěšin s polopropustným a propustným povrchem. 24 34. výzva: Protipovodňová opatření 35. výzva: Protipovodňová opatření Podání žádosti od: 1. 3.2016 Podání žádosti do: 31. 5.2016 Alokace: 1 300 000 000 Kč Podání žádosti od: 1. 3.2016 Podání žádosti do: 31. 5.2016 Alokace: 350 000 000 Kč Podpořeny budou projekty na zlepšování kvality vod a snižování rizika povodní, konkrétně zajištění povodňové ochrany intravilánu. Mezi podporované aktivity patří realizace opatření podporujících přirozený tlumivý rozliv povodní v nivách, například snížení kapacity koryta a rozliv do údolní nivy, vytváření povodňových koryt a tůní, zvýšení kapacity vodních koryt složeným profilem, vložení stěhovavé kynety pro běžné průtoky v intravilánu obcí, úpravy nevhodného opevnění apod. Podporu mohou ale získat i projekty zaměřené na hospodaření se srážkovými vodami v intravilánu a jejich další využití namísto jejich urychleného odvádění kanalizací do toků nebo projekty na obnovu, výstavbu a rekonstrukce vodních děl sloužících k ochraně před povodní. V rámci této výzvy lze získat dotaci i na stabilizování a sanace svahových nestabilit ohrožujících zdraví, majetek a bezpečnost obsažených v Registru svahových nestabilit. Stejně jako 34. výzva je i 35. výzva zaměřena na protipovodňová opatření. V jejím rámci je však možné získat dotaci na analýzy odtokových poměrů včetně návrhů možných protipovodňových opatření a budování a rozšíření varovných, hlásných, předpovědních a výstražných systémů na lokální úrovni a na digitální povodňové plány. Oprávněnými žadateli jsou kraje, obce a města, svazky obcí, městské části hl. m. Prahy, organizační složky státu, státní podniky, příspěvkové organizace, veřejné výzkumné instituce, vysoké školy a školská zařízení a nestátní neziskové organizace. 36. výzva: Staré ekologické zátěže Podání žádosti od: 1. 4.2016 Podání žádosti do: 30. 6.2016 Alokace: 600 000 000 Kč 36. výzva podpoří projekty na sanaci nejvážněji kontaminovaných lokalit. Výzva je určena zejména subjektům zajišťujícím odstraňování ekologických zátěží. Maximální dotace činí u všech podporovaných opatření až 85 procent uznatelných nákladů. Mezi podporované aktivity patří projekty zaměřené na sanace dlouhodobých havárií ohrožujících podzemní vody, náhodně objevené ekologické zátěže bez majitele anebo sanace z ekologického hlediska jinak rizikových lokalit. To jsou například skládky pesticidů nebo lokality obsahující polychlorované bifenyly. Výzva je omezena na sanace takzvaně nejvážněji kontaminovaných lokalit, u kterých byla analýzou rizik ověřena kontaminace představující neakceptovatelné riziko pro lidské zdraví či ekosystémy a kterým byla přidělena priorita A3, A2. O dotaci v rámci 36. výzvy je možné zažádat i na úhradu realizace průzkumných a doprůzkumných prací a také zpracování analýz rizik kontaminovaných nebo potenciálně kontaminovaných lokalit. Analýza rizika kontaminované lokality je uznatelným nákladem projektové přípravy pouze za předpokladu, že se její realizace aktivně zúčastní odbor environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí. Uznatelným nákladem není nákup pozemků a staveb. Nová zelená úsporám vloni přijala více než 6,5 tisíce žádostí o dotaci Programy Zelená úsporám a Nová zelená úsporám spolu s investory „napumpují“ do roku 2020 do českého stavebnictví zhruba 80 miliard korun. Alespoň tak to odhaduje Ministerstvo životního prostředí. M inistr životního prostředí Richard Brabec předložil vládě ČR bilanční zprávu programu Nová zelená úsporám za loňský rok. Vloni podalo žádost o dotaci celkem 6 693 žadatelů s požadovanou výší dotace přes 1,5 miliardy korun. Celkové náklady na realizaci opatření přesáhly 5 miliard korun. Na konci roku přitom byla proplacena dotace u více než 1 200 projektů. Další projekty byly proplaceny na začátku letošního roku a peníze na účty příjemců podpory odcházejí každý týden. Celkem 6 693 žádostí míří na 13 520 různých opatření zaměřených na energetické úspory. Kontinuální výzvy „Poté co jsme vloni v říjnu otevřeli průběžnou výzvu v NZÚ pro rodinné domy, pokračujeme letos průběžnou výzvou i pro pražské bytovky. Pro žadatele to znamená méně stresu, protože svou žádost mohou podat podle svých momentálních finančních možností kdykoliv do roku 2021. Letos očekáváme, že z programu přerozdělíme na dotacích pro rodinné i bytové domy zhruba 2 miliardy korun,“ říká ministr životního prostředí Richard Brabec. Dotace směřovaly zejména na nízkoenergetická opatření u rodinných domů po celé republice. Nejvíce žádostí přišlo z Moravskoslezského, Středočeského a Jihomoravského kraje. Aktuálně je vedle kontinuální výzvy otevřena i kontinuální výzva na nízkoenergetická opatření pro majitele bytových domů na území Prahy. „Díky současnému nastavení lze opatření skládat jako puzzle podle aktuálních finančních možností PROGRAM NOVÁ ZELENÁ ÚSPORÁM je v České republice nejefektivnějším programem zaměřeným na úspory energie v budovách pro bydlení. Úspory v konečné spotřebě energie u rodinných domů vykazují 861 TJ na poskytnutou 1 miliardu korun z programu. Konec programu je stanoven na rok 2021. „Rád bych majitele rodinných a bytových domů k šetření na výdajích za energie a zhodnocení nemovitosti povzbudil v tom, aby přípravu žádosti nenechávali na poslední chvíli. Rok 2021 se zdá jako vzdálená budoucnost, ale zkušenosti ukazují, že časová rezerva je u větších renovací důležitá,“ povzbuzuje žadatele ministr životního prostředí Richard Brabec. ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 žadatelů. Nová zelená úsporám pak přináší výrazný impuls pro české stavebnictví a pracovní trh. Program je financován z výnosů z emisních povolenek,“ vysvětluje Brabec. Novinky v programu Ministerstvo začalo v loňském roce z programu podporovat i malé fotovoltaické systémy do 10 kWp pro domácnosti či nákup ostrovních baterií pro ukládání energie. Obdobné rozšíření podpory o fotovoltaické systémy do 30 kWp bylo letos spuštěno i pro segment bytových domů. Co se týče modelu kontinuální výzvy, inspirovalo se Ministerstvo životního prostředí v sousedním Německu. Její výhoda spočívá v tom, že žadatelé o dotaci mohou podat svou žádost kdykoliv až do konce trvání programu. Nejsou tedy omezeni termíny příjmu a ukončení příjmu žádostí o dotace. „Každý si tak může naplánovat čerpání peněz z programu podle svých finančních možností a potřeb, dotovaná nízkoenergetická opatření přitom může realizovat i na etapy. Po čerpání jedné dotace si klidně může zažádat o další,“ vysvětluje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman. Program je financován z výnosů z emisních povolenek, které ČR uskuteční na evropském trhu. Plných 50 procent výnosů z prodeje je příjmem programu Nová zelená úsporám, 50 procent putuje Ministerstvu průmyslu a obchodu, které z nich dotacemi podporuje nízkoenergetická opatření. Příjem NZÚ z prodeje emisních povolenek v roce 2015 přesáhl 1,5 miliardy korun, předloni činil cca 500 milionů korun. Aktuální odhad celkových výnosů z povolenek pro program NZÚ od roku 2013 do roku 2020 je 20 miliard korun. Cena povolenek na trhu totiž v posledním roce poklesla. Přínos ekonomice Programu Nová zelená úsporám, a zejména nově vyhlášených kontinuálních výzev si cení i zástupci stavebních firem a asociací. „Když plánujete investici do vyškolení pracovníků nebo do výrobní linky, potřebujete předvídatelné prostředí. Kontinuální výzva, která je ve střední a východní Evropě zcela unikátní, odstranila na trhu vlny, které neprospívaly žadatelům ani firmám. Výstavba a renovace budov je motorem ekonomiky v regionech, dává práci zejména malým a středním firmám,“ tvrdí ředitel aliance Šance pro budovy Petr Holub. ECHO 15 677 kontrol Česká inspekce životního prostředí provedla v loňském roce na 15 677 kontrol a rozdala pokuty za téměř 136 milionů korun. Zatímco částka vybraná na pokutách meziročně klesla, zvýšil se počet uložených opatření k nápravě. Podle ředitele inspekce Erika Geusse má tento postup lepší dopady na zlepšení životního prostředí. Nejvyšší, pětimilionovou pokutu dostala loni společnost Demolice Recyklace za porušení zákona o odpadech. Firma použila směs odpadů o hmotnosti 47 328 tun k terénním úpravám na pozemcích v blízkosti Mýta na Rokycansku. Do země zakopala recyklát stavebních odpadů, kusy betonu, zámkovou dlažbu, asfalt a kabely. Otevřené jeskyně Správa jeskyní České republiky otevřela na přelomu března a dubna veřejnosti první jeskyně. Výjimkou byly Jeskyně Na Turoldu, ve kterých zimují netopýři, na jejichž probuzení se čekalo. Správa pečuje o čtrnáct jeskynních komplexů na území Čech, Moravy a Slezska. Všechny jsou součástmi zvláště chráněných území podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Jeskyně každoročně navštíví přes půl milionu turistů. Loni byly dokončeny nové provozní budovy u Punkevních jeskyní a u Javoříčských jeskyní. Do provozu bylo uvedeno také nové informační středisko u propasti Macocha. Voda – základ života Ministerstvo životního prostředí se stalo patronem neziskového projektu Voda – základ života, jehož ambicí je stát se největším informačním portálem o vodě v ČR. Generálním partnerem projektu je společnost Heineken, komerčními partnery například ČEZ, Skanska nebo Úpravna vody Želivka. „Je třeba vytvořit poptávku po tématech o vodě a problematice, která s ní souvisí, a to nejenom v době sucha nebo povodní, ale jako po stálém tématu, které přesáhne volební období jedné vlády. I proto jsme stáli u zrodu nového informačního portálu Voda základ života.cz,“ vysvětlil účast na projektu ministr životního prostředí Richard Brabec. 25 HARMONOGRAM VÝZEV OPŽP Identifikace oblasti podpory Prioritní osa Specifický cíl 1.1 Snížit množství vypouštěného znečištění do povrchových i podzemních vod z komunálních zdrojů a vnos znečišťujících látek do povrchových a podzemních vod 1.2 Zajistit dodávky pitné vody v odpovídající jakosti a množství 1 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření 2 3 Číslo výzvy Podporované aktivity Základní plánované údaje o výzvě Příjemci bez omezení, dle PD; v případě že žadatelem není obec / město / dobrovolný svazek obcí / městská část, musí být žadatel zároveň vlastníkem vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích Cílové skupiny Předpokládané datum zahájení příjmu žádostí Předpokládané datum ukončení příjmu žádostí kolová (soutěžní) 17. 10. 2016 19. 1. 2017 2 600 000 000 kolová (soutěžní) 17. 10. 2016 19. 1. 2017 250 000 000 kolová (soutěžní) 17. 10. 2016 19. 1. 2017 740 000 000 Druh výzvy Alokace plánované výzvy – podpora EU 42 aktivita 1.1.1 a 1.1.2 38 aktivita 1.1.3 (pouze opatření na ČOV a záchytné zdrže na kanalizaci pro veřejnou potřebu) 43 bez omezení, dle PD 34 bez omezení, dle PD bez omezení dle PD kolová (soutěžní) 1. 3. 2016 31. 5. 2016 1 300 000 000 45 bez omezení, dle PD bez omezení dle PD kolová (soutěžní) 1. 11 . 2016 31. 12. 2016 1 100 000 000 35 omezení na aktivity 1.4.1 a 1.4.3 aktivita 1.4.1 – studie odtokových poměrů a podklady pro vymezení území se zvláštní povodní bez omezení dle PD kolová (soutěžní) 1. 3. 2016 31. 5. 2016 350 000 000 37 aktivita 1.4.2 ČHMÚ – dle PD průběžná (nesoutěžní) 1. 7. 2016 31. 8. 2016 150 000 000 46 omezení na aktivitu 1.4.1 – zpracování podkladů pro stanovení záplavových území a map povodňového ohrožení podniky Povodí průběžná (nesoutěžní) 1. 11. 2016 31. 12. 2016 150 000 000 kolová (soutěžní) 1. 11. 2016 31. 12. 2016 150 000 000 15. 10. 2015 14. 10. 2016 200 000 000 veřejný sektor – vlastníci vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu ve smyslu zák. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích veřejný sektor 47 aktivita 1.4.3 bez omezení dle PD 2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů 17 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD veřejný sektor průběžná (nesoutěžní) 3.1 Prevence vzniku odpadů 40 aktivity 3.1.1 bez omezení, dle PD kraje, města, obce, původci odpadu, podnikatelské subjekty kolová (soutěžní) 1. 9. 2016 30. 11. 2016 100 000 000 3.2 Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů 41 aktivity 3.2.1, 3.2.2 (mimo projekty kompostáren), 3.2.3 (pouze bioplynové stanice) a 3.2.4 bez omezení, dle PD kraje, města, obce, původci odpadu, podnikatelské subjekty kolová (soutěžní) 1. 9. 2016 30. 11. 2016 850 000 000 36 aktivity 3.4.2 a 3.4.3 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD kolová (soutěžní) 1. 4. 2016 30. 6. 2016 600 000 000 44 aktivity 3.4.2 a 3.4.3 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD kolová (soutěžní) 1. 10. 2016 31. 12. 2016 500 000 000 18 bez omezení, dle PD veřejnoprávní subjekty subjekty angažující se v oblasti omezování environmentálních rizik průběžná (nesoutěžní) 15. 10. 2015 14. 10. 2016 60 000 000 9 bez omezení, dle PD AOPK ČR, NP, správy jeskyní orgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000 průběžná (nesoutěžní) 14. 8. 2015 31. 12. 2016 750 000 000 31 bez omezení, dle PD kraje průběžná (nesoutěžní) 30. 5. 2016 31. 12. 2017 250 000 000 27 dle PD, vyjma opatření na impementaci soustavy Natura 2000 a plánování péče o území národního významu dle PD vyjma krajů, AOPK ČR, NP, správy jeskyní kolová (soutěžní) 30. 3. 2016 31. 5. 2016 125 600 000 28 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD vlastníci a nájemci pozemků, orgány státní správy a organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny kolová (soutěžní) 30. 3. 2016 31. 5. 2016 130 000 000 14 aktivita 4.3.1 bez omezení, dle PD vlastníci a správci pozemků, správci povodí a správci vodních toků průběžná (nesoutěžní) 14. 8. 2015 31. 12. 2016 500 000 000 13 aktivita 4.3.3 bez omezení, dle PD vlastníci a správci pozemků, správci povodí a správci vodních toků průběžná (nesoutěžní) 14. 8. 2015 31. 12. 2017 1 250 000 000 29 dle PD, vyjma opatření „zpracování plánů ÚSES” bez omezení, dle PD vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci vodních toků kolová (soutěžní) 8. 4. 2016 30. 6. 2016 287 500 000 32 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD vlastníci a správci pozemků, organizace podílející se na ochraně přírody a krajiny, správci povodí a správci vodních toků kolová (soutěžní) 15. 8. 2016 17. 10. 2016 367 000 000 30 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD orgány veřejné správy, vlastníci a správci pozemků kolová (soutěžní) 30. 3. 2016 31. 5. 2016 272 000 000 3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit ekologické zátěže 3.5 Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území 4.2 Posílit biodiverzitu 4 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny 4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlechh 5 Zacílení výzvy orgány ochrany přírody pro chráněná území národního významu a území soustavy NATURA 2000, vlastníci a nájemci pozemků 33 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD orgány veřejné správy, vlastníci a správci pozemků kolová (soutěžní) 15. 8. 2016 17. 10. 2016 345 500 000 5.1 Snížit energetickou náročnost veřejných budov a zvýšit využití obnovitelných zdrojů energie 39 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD vlastníci veřejných budov kolová (soutěžní) 1. 9. 2016 28. 2. 2017 5 000 000 000 5.2 Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov 20 bez omezení, dle PD bez omezení, dle PD stavebníci průběžná (nesoutěžní) 15. 10. 2015 14. 10. 2016 200 000 000 Toto je zkrácená podoba harmonogramu výzev pro OPŽP na rok 2016. Jeho úplná podoba s mnoha dalšími užitečnými informacemi je k dispozici na stránkách www.opzp.cz. PŘEHLED VÝZEV OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ NA ROK 2016 PD = programový dokument OPŽP 26 ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 27 OTÁZKY AKTUALITY A ODPOVĚDI Pro zájemce o dotace z Operačního programu Životní prostředí je na Call centru SFŽP ČR zřízena bezplatná Zelená linka 800 260 500. Profesionálně vyškolení pracovníci radí žadatelům při řešení možných nejasností ohledně zpracování a podávání žádostí. Na níže uvedené otázky odpovídala vedoucí oddělení Call centra Jana Tlustá. ČISTOTA VODY KVALITA OVZDUŠÍ ZPRACOVÁNÍ ODPADU OCHRANA PŘÍRODY ENERGETICKÉ ÚSPORY totiž jen zařízení sloužící k tomu, aby se – velmi zjednodušeně řečeno – související prach (tuhé znečišťující částice) z těchto zdrojů znečištění na cesty a silnice vůbec nedostal. Více viz text Pravidel pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020, dokument najdete na adrese www.opzp.cz/obecne-pokyny/dokumenty. Na základě stručného popisu v dotazu nemůžeme jednoznačně posoudit přijatelnost projektu, předběžně se ale obávám, že uvedený projekt nebude splňovat podmínky programu, a nebude tak podpořitelný. Na září 2016 je plánována výzva pro opatření „výstavba a modernizace zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů“ (3.2.1). Chtěl bych se dotázat, zda bude v rámci této výzvy podporováno pořízení kompostérů pro domácí kompostování a dále zda bude Je možné předložit do programu OPŽP projekt rekonstrukce břehové nádrže na jednom břehu potoka? Naším městem protéká potok, na němž v minulých letech došlo několikrát k povodním. Část toku je zatrubněna, část je vedena v původním korytě, které je ale nutné v některých částech rekonstruovat tak, aby byla zajištěna dostatečná průtočnost. Projekt by spočíval v rekonstrukci břehové nádrže na pravém břehu koryta. Opevnění koryta bude provedeno v délce 30 metrů, zatrubnění 10 metrů (bude navazovat na stávající zatrubnění), dále betonový vývar v délce 3 metry, úprava břehu koryta kamennou rovnatinou a zakončení příčným prahem. Bylo by možné náš záměr předložit do některé ze stávajících, případně plánovaných výzev? Pokud ano, kdy je možné takovou výzvu očekávat? Pro popsaný projekt možnost podpory z OPŽP nevidíme. Z popisu je totiž zřejmé, že se nejedná o přírodě blízkou úpravu koryta vodního toku a nivy za účelem zajištění povodňové ochrany intravilánu (viz kamenné břehy, zatrubnění, betonové části aj.), přičemž v OPŽP 2014–2020 jsou podporována právě řešení přírodě blízká . Pokud byste tedy chtěli získat dotaci na úpravu koryta potoka, bylo by to obecně možné v rámci specifického cíle 1.3, pak by ovšem bylo třeba projekt přepracovat z popsaného technického řešení protipovodňové ochrany na podporované řešení přírodě blízké. V rámci OPŽP (aktivita 1.3.1) lze totiž podpořit provedení celkových přírodě blízkých úprav koryta vodního toku a nivy (s převahou přírodě blízkých úprav) s pozitivním vlivem na povodňovou ochranu intravilánu. Projekt musí být v souladu s platnou metodikou Ministerstva životního prostředí, která stanoví postup při navrhování těchto přírodě blízkých protipovodňových opatření. Dle kritérií přijatelnosti platí například, že návrh revitalizované kynety koryta zajišťuje v rozsahu území využitelného pro revitalizaci zlepšení současného ekologického stavu vod (úprava kynety do potenciálního geomorfo- 28 logického typu přirozeného toku), migrační prostupnost a potřebný transport splavenin. Projekt zachovává (případně zvyšuje) průtočnou kapacitu stanovenou pro danou obec či město a nezvyšuje povodňové nebezpečí. Projekt obsahuje posouzení transformačního účinku protipovodňového opatření a nezhoršuje povodňové riziko dále po toku. Dle hodnoticích kritérií by projekt, pokud je to možné, měl obsahovat následující úpravy: • úplné či částečné odstranění nevhodného opevnění koryta vodního toku, • odstranění migračních překážek, • zlepšení morfologie koryta vodního toku, • úprava zemních břehů do mírnějších a proměnlivých sklonů a jejich případná stabilizace, • výsadba doprovodných dřevin spolu se zatravněním břehů a okolí vodního toku (např. realizace ochranných zatravněných pásů podél vodního toku), • obnova původních a tvorba umělých říčních ramen a meandrů, povodňových průlehů a bypassů, • tvorba složeného profilu koryta a vložení členité kynety pro běžné průtoky, • otvírání nivních ploch pro povodňové rozlivy a jejich vhodné úpravy. Více je uvedeno v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020 (tzv. PrŽaP), dokument je na adrese http://www. opzp.cz/obecne-pokyny/dokumenty. Na této adrese najdete také harmonogram plánovaných výzev pro rok 2016. Otevření výzvy, která by mohla být na podobné aktivity zaměřena, očekáváme v listopadu tohoto roku, ke zveřejnění by mohlo dojít na počátku října. Upřesnění nabídky konkrétní výzvy je vždy uvedeno přímo v jejím textu. Je potřeba se někde registrovat na kotlíkovou dotaci jako montážní firma kotlů? Zákazníci již mají dotaci schválenu a my budeme montovat kotle, které jsou zaregistrovány ve zveřejněném seznamu. podporována realizace podzemních kontejnerů vč. související infrastruktury. Domácí kompostéry: V programu OPŽP lze podpořit zpracování/kompostování biologicky rozložitelných materiálů v rámci specifického cíle 3.1. Nabídka je určena pro projekty předcházející vzniku odpadů. Patří sem také pořízení domácích kompostérů, které spadají do aktivity 3.1.1 – předcházení vzniku komunálního odpadu. Výzva pro tuto aktivitu by měla být k dispozici na podzim tohoto roku, zveřejnění textu a podmínek výzvy tedy v polovině srpna, otevření příjmu je pak plánováno na polovinu září 2016, viz výzva číslo 40, uvedená ve zveřejněném harmonogramu. Tento dokument najdete na www.opzp.cz/ obecne-pokyny/dokumenty. Jaké budou podmínky dané výzvy, na to je třeba počkat. Podzemní kontejnery: Pro tuto oblast odpadového hospodářství je k dispozici nabídka v aktivitě 3.2.1 – výstavba a modernizace Ne, montážní firmy se pro takzvanou kotlíkovou dotaci nemusí nikde registrovat. Obecně lze říci, že investor/žadatel si musí vybrat odborně způsobilou osobu a dotčené firmy či živnostníci musí svou činnost provozovat v souladu s platnou legislativou. Žádné speciální požadavky/certifikáty nepožadujeme. Jen pro úplnost doplňuji, že Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR vydává v souvislosti s instalacemi zdrojů tepla osvědčení o profesní kvalifikaci. Jde o to, že od 1. července 2015 platí povinnost využít právě jen osobu s daným osvědčením pro dotované instalace zdrojů využívajících obnovitelné energie (např. kotle na biomasu, tepelná čerpadla). Pro více informací se můžete obrátit na MPO ČR, viz www.mpo.cz. zařízení pro sběr, třídění a úpravu odpadů (systémy pro sběr, svoz a separaci odpadů a bioodpadů, sběrné dvory a sklady KO, systémy pro separaci KO, nadzemní a podzemní kontejnery včetně související infrastruktury). K dispozici by na to měla být výzva číslo 41, jejíž otevření očekáváme také v září, resp. k 1. září 2016. I zde je na přesné podmínky třeba počkat, dotace na konkrétní projekty nelze zatím přislíbit. V rámci OPŽP nám byly schváleny dva projekty na zeleň v hodnotě zakázek malé hodnoty (i po součtu předpokládaných hodnot se jedná o zakázku malé hodnoty). Máme oba tyto na sobě nezávislé projekty stejného záměru a času soutěžit jako jednu akci? Obecně je možné konstatovat, že účelové dělení zakázek není dovoleno. Pokud spolu tedy obě popisované zakázky funkčně, časově, místně a věcně souvisejí, měla by být zadávána jedna zakázka. V dotazu sice popisujete, že rozdělení by v tomto konkrétním případě nemělo vliv na hodnotu a zařazení zakázky, přesto bychom doporučili postupovat tak, jak je popsáno. Současně upozorňuji na to, že posouzení konkrétního případu a zodpovědnost za dodržení všech pravidel při zadávání veřejných zakázek je vždy na žadateli. Kde najdeme přehled dosud schválených žádostí o dotace v OPŽP? Čekáme na informace k námi podávaným žádostem, tak aby nám něco neuteklo. Seznamy žádostí schválených k podpoře na základě doporučení výběrové komise řídicího orgánu OPŽP najdete na webu OPŽP 2014–2020 v sekci O programu, zde Přehledy schválených projektů. Konkrétně jsou zveřejněny na adrese www.opzp.cz/prehledy-schvalenych-projektu. Žadatelé (případně jejich pověření zástupci) naleznou všechny zásadní informace také v systému, v němž byla žádost podána, tedy v ISKP14+. Tam jsou všechny změny stavu patrné, současně sem budou vkládány jako přílohy zásadní dokumenty k daným fázím administrace žádosti. Je v rámci programu OPŽP možné podpořit projekt obchodní společnosti, která by pořídila novou inovativní technologii odsávání, což by vedlo ke snížení prašnosti a produkce škodlivých látek vypouštěných do ovzduší? Jednalo by se o venkovní přístavbu, kde by byla umístěna technologie výkonného odsávání ve firmě s 30 zaměstnanci, která se zabývá výrobou modelů a modelových zařízení a CNC obráběním. Předpokládám, že máte na mysli nabídku prioritní osy 2 a specifický cíl 2.2: Snížit emise stacionárních zdrojů podílející se na expozici obyvatelstva nadlimitním koncentracím znečišťujících látek. Dle požadavků popsaných v textu PrŽaP platí, že tyto dotace jsou mířeny pouze na projekty k omezování prašnosti z plošných zdrojů (dle povahy procesu např. vodní clony, skrápění, odprašovací nebo mlžicí zařízení). Musí se však jednat o zařízení přímo na zdrojích znečištění, tedy například v lomech, cementárnách, výrobnách pevných paliv apod. (čili na zdrojích znečištění definovaných v zákonu o ovzduší). Taková opatření pak mají být komplexní a přímo u zdroje (tedy na technologiích). V současné podobě proto nelze dotovat ani různá úklidová a čisticí vozidla. Podporována jsou Foto: archiv SFŽP ČR ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 Podali jsme si první žádost o dotaci v Operačním programu Životní prostředí v jeho akorát uzavřené 4. výzvě. Náš projekt byl schválen, prozatím se však nic neděje. Co bude následovat? Úspěšní žadatelé o podporu ve 3., 4., 5. a 7. výzvě Operačního programu Životní prostředí obdrží v následujících týdnech oznámení o takzvané registraci akce, a jakmile doloží zhotovitelské smlouvy, bude jim vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Soutěžit dodavatele a začít realizovat své projekty však mohou ještě před touto procedurou. Pro konzultace nad zadávacími podmínkami či vlastní realizací jsou na fondu připraveni projektoví i finanční manažeři, kteří jsou každému projektu přiděleni. 29 GALERIE PROJEKTŮ Žandov: Obnova hřbitovních alejí Rakvice: Intenzifikace ČOV Přestárlé topoly a javory v hřbitovních alejích v Heřmanicích u Žandova, Radeči u Horní Police a Valteřicích u Žandova byly nahrazeny novými stromy a došlo i na výsadbu keřů. Z dotace je hrazena i následné péče. Na 400 metrech alejí bylo vysázeno celkem 87 stromů a 882 keřů. Projekt je zaměřen na intenzifikaci čistírny odpadních vod a výstavbu kanalizačních stok, které doplní stávající jednotnou kanalizaci v obci Rakvice. Stávající kanalizační systém bude i částečně zrekonstruován. Celkové náklady 1 527 586 Kč Celková výše podpory 1 310 122 Kč Podpora ERDF 1 237 337 Kč Prioritní osa 6, oblast podpory 6.3 – Obnova krajinných struktur Kraj: Liberecký kraj Okres: Česká Lípa Příjemce podpory: Město Žandov Ukončení projektu: 29. 5. 2015 Prioritní osa 1, oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění vod Kraj: Jihomoravský kraj Okres: Břeclav Příjemce podpory: Vodovody a kanalizace Břeclav, a. s. Ukončení projektu: 31. 8. 2016 Dotace SFŽP ČR Foto: archiv SFŽP ČR Sušice: Suchý poldr a biocentrum v polní trati Podpora projektu umožnila výstavbu kanalizace pro aglomeraci Pravlov, Trboušany, Němčičky, Kupařovice a výstavbu nové čistírny odpadních vod v Kupařovicích. Lokalita se nachází cca 9–11 km jihovýchodně od města Ivančice a 16–18 km jižně od krajského města Brna v Jihomoravském kraji. Z dotace bylo hrazeno vybudování poldru a realizace biocentra v obci Sušice na Zlínsku. Poldr má prohloubenou zátopu, homogenní zemní hráz, vypouštěcí zařízení a bezpečnostní přepad. Prostor zátopy je využíván jako lokální biocentrum územního systému ekologické stability. 98 398 477 Kč Podpora FS 92 931 895 Kč Dotace SFŽP ČR 5 466 582 Kč Prioritní osa 1, oblast podpory 1.1 – Snížení znečištění vod Kraj: Jihomoravský kraj Okres: Brno-venkov Příjemce podpory: Vodovod – svazek obcí Pravlov, Trboušany, Němčičky, Kupařovice Ukončení projektu: 31. 8. 2016 Celkové náklady Prioritní osa 6, oblast podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny Kraj: Zlínský kraj Okres: Uherské Hradiště Příjemce podpory: Obec Sušice Ukončení projektu: 17. 3. 2014 Celková výše podpory 3 083 414 Kč Podpora ERDF 2 912 113 Kč Dotace SFŽP ČR 171 301 Kč Starý Spálenec: Obnova původního toku a výstavba tůní Plní název projektu zní „Snížení fugitivních emisí z manipulace a chlazení aglomerátu na aglomeraci Sever“. Cílem podpořeného projektu bylo snížení emisí v ovzduší z chladicích pásů aglomerace Sever. Předmětem podpory byla obnova přírodního charakteru koryta Medvědího potoka a výstavba šesti tůní v k. ú. Starý Spálenec. V rámci realizace akce bylo vytvořeno nové rozvlněné zemní koryto, stávající upravené koryto bylo zasypáno. Rovněž bylo vybudováno šest průtočných tůní a uskutečnila se výsadba doprovodných porostů. 278 759 068 Kč Celková výše podpory 177 643 712 Kč Podpora FS Prioritní osa 2, oblast podpory 2.2 – Omezování emisí Kraj: Moravskoslezský kraj Okres: Ostrava-město Příjemce podpory: ArcelorMittal Ostrava, a. s. Ukončení projektu: 30. 8. 2015 167 774 617 Kč Dotace SFŽP ČR 9 869 095 Kč Celkové náklady Prioritní osa 6, oblast podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny Kraj: Plzeňský kraj Okres: Domažlice Příjemce podpory: Sdružení Na záchranu biosystému Český les Ukončení projektu: 31. 12. 2012 Celková výše podpory 6 008 188 Kč Podpora ERDF 5 106 960 Kč Dotace SFŽP ČR 901 228 Kč Lesy ČR: Retenční nádrž Nad Pilou Předmětem předkládané žádosti byla realizace energetických úspor objektu gymnázia ve Frýdlantu nad Ostravicí. Zatepleno bylo 1284,4 m2 svislých obvodových konstrukcí a 928,44 m2 vodorovných konstrukcí. Došlo k výraznému snížení spotřeby energie a nákladů na vytápění (210,5 GJ za rok) a ke snížení emisí CO2 o cca 24,13 tun za rok. Předmětem podpory byla novostavba malé vodní nádrže v k. ú. Buchlovice. Došlo k vybudování průtočné vodní nádrže se zemní hrází, vypouštěcím a regulačním objektem a bezpečnostním přelivem. Cílem bylo zadržet vodu v krajině. Celkové náklady Celková výše podpory 2 620 504 Kč Podpora FS 2 474 920 Kč Dotace SFŽP ČR 145 583 Kč Prioritní osa 3, oblast podpory 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) Kraj: Moravskoslezský kraj Okres: Frýdek-Místek Příjemce podpory: Moravskoslezský kraj Ukončení projektu: 1. 11. 2015 Foto: archiv SFŽP ČR 6 104 034 Kč Frýdlant nad Ostravicí: Zateplení gymnázia 3 752 044 Kč Foto: archiv SFŽP ČR 3 675 940 Kč ArcelorMittal: Snížení fugitivních emisí Celkové náklady 30 Podpora ERDF 68 217 274 Kč Brno: Kanalizace a ČOV Celková výše podpory Foto: archiv SFŽP ČR 72 230 054 Kč 4 012 780 Kč Celkové náklady Foto: archiv SFŽP ČR Celková výše podpory Dotace SFZP ČR 72 785 Kč 171 557 111 Kč Foto: archiv SFŽP ČR Celkové náklady 119 127 588 Kč Prioritní osa 6, oblast podpory 6.4 – Optimalizace vodního režimu krajiny Kraj: Zlínský kraj Okres: Uherské Hradiště Příjemce podpory: Lesy České republiky, s. p. Ukončení projektu: 11. 3. 2014 Foto: archiv SFŽP ČR Celkové náklady 531 308 Kč Celková výše podpory 296 313 Kč Podpora ERDF 275 148 Kč Dotace SFŽP ČR 21 165 Kč ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 Foto: archiv SFŽP ČR 31 ZAHRANIČÍ AKTUALITY BUDOU VYPADAT BUDOUCÍ MĚSTA PRÁVĚ TAKTO? Arkologie, která se zrodila v 60. letech minulého století, je design spojující principy moderní architektury se soběstačnou ekologií. Lze ji vnímat jako další z možných kroků k vyřešení problémů způsobených nezadržitelně rostoucí světovou populací. Anebo také jako úplnou utopii. A rkologie označuje gigantické budovy, které fungují jako samostatná, uzavřená megaměsta. Příkladů známe mnoho: Hvězda smrti z Hvězdných válek, Zion z filmu Matrix anebo například termitiště z přírody. Člověk zatím žádnou takovou stavbu nepostavil, ale zato jich velké množství navrhl. Nejnověji jsou to neworleanský NOAH, marocká La Tour des Sables a haitské Harvest City. Termín arkologie původně navrhl architekt Paolo Soleri pro soběstačné architektonické celky, nikoliv nutně mrakodrapy. Brzy se však začal asociovat především s fantaskními supervěžáky, jako je třeba koncept tokijské arkologie Shimizu Pyramid, hostící skoro milion obyvatel. NOAH pro zničené město né prostory a také parkoviště pro osm tisíc automobilů. New Orleans je z větší části postaveno pod úrovní mořské hladiny. Na to také doplatilo před jedenácti lety, kdy hurikán Katrina protrhl tamní hráze a prakticky celé město zatopil. Architekti a designéři se tedy rozhodli, že NOAH bude odpovědí na všechny tyto problémy. Projekt představoval tři velké výzvy. Bylo potřeba, aby se vypořádal s rychle se měnícím počasím. Druhým aspektem bylo velké množství vody: voda je v New Orleans všudypřítomná a neustále hrozí záplavy nebo bouřky. Nakonec bylo třeba počítat i s měkkou půdou, na které je New Orleans postaveno. Foto: www.tangram3ds.com Zlatá 60. léta: Podle některých hlasů jsou arkologie především ztělesněním obav 60. a 70. let z přelidnění planety a nahuštění populačních center do absurdních rozměrů. Statistika porodnosti ale dlouhodobě klesá, oproti obecnému dojmu dokonce i v takzvaných zemích třetího světa. Navíc neexistuje poptávka žít ve velkých a na sobě úzce závislých systémech. Podle kritiků arkologických projektů si lidstvo stejně jako jakýkoliv jiný systém najde své vlastní seberegulačními principy chování a realizovat extrémní arkologické projekty nebude zapotřebí. ho a recyklovaného materiálu, část energie by získávalo z větrných turbín a solárních panelů, využívalo by recyklace vody a přirozeného ochlazování a další část energie by pocházela z vodních turbín umístěných v řece Mississippi. Celý koncept pochází od architekta Kevina Schopfera, který říká, že inspiraci čerpal právě z hurikánu Katrina, který město v roce 2005 zničil. „Začal jsem vážně uvažovat nad tím, jak by bylo možné zkombinovat arkologii a technologii plovoucích měst. Jak by jen vypadala? Byla to myšlenka, která mě poháněla k vytvoření trvale udržitelného konceptu bydlení v případě katastrofy, kdy se tisíce lidí ocitnou bez střechy nad hlavou,“ vysvětluje. Na pomoc Haiti Stejné principy využívá Kevin Schopfer NOAH je zkratka pro New Orleans Arco- Město na vodě ve svém dalším projektu, který byl rovněž inlogy Habitat a připomíná obrovskou pyra- NOAH coby obrovská struktura a město spirován pohromou. Jde o koncepční obydlí, midu určenou k obývání 40 000 obyvateli. v jednom je z těchto důvodů navrženo jako které nazývá Harvest City. V roce 2010 zasáhUvnitř najdeme obytné prostory, obchody, plovoucí budova umístěná na prám na řece lo silné zemětřesení hlavní město Haiti Portškoly, dopravní infrastrukturu, kasina, veřej- Mississippi. Bylo by postaveno z udržitelné- -au-Prince a usmrtilo více než 300 tisíc lidí a další milióny zanechalo bez domovů. Podle představ Kevina Schopfera se bude Harvest City vznášet na vodách zálivu Port-au-Prince a bude sloužit jako dočasný domov pro lidi bez přístřeší a zároveň jako centrum obchodu. „V situaci, v jaké se Haiti nachází, by to mohlo přinést dočasnou úlevu a nabídnout lidem útočiště, zatímco budou znovu vytvářet to, co bylo na pevnině. Vytvořilo by to naprosto nové pracovní příležitosti, velmi bezpečnou zónu kupříkladu pro školy a přineslo by to množství dalších výhod,“ rozplývá se americký architekt. Jeho Harvest City by bylo tři kilometry široké a zahrnovalo by zemědělskou část, obytné Termín arkologie původně navrhl architekt Paolo Soleri pro soběstačné architektonické celky, nikoliv nutně mrakodrapy. Brzy se však začal asociovat především s fantaskními supervěžáky, jako je třeba koncept tokijské arkologie Shimizu Pyramid, hostící skoro milion obyvatel. 32 Foto: www.tangram3ds.com S arkologiemi se navíc váže celá řada hypotetických bezpečnostních rizik. Miliónová superstavba by byla noční můrou z hlediska požárních kritérií nebo obyčejných dopravních nehod. Bylo by třeba vymyslet možnosti její evakuace ve velmi krátkém čase. Foto: www.oxoarch.com oblasti a obchody, všechno propojené průplavy. Stejně jako NOAH by Harvest City bylo založené na principu trvalé udržitelnosti. Jeho design si žádá tvorbu čisté elektrické energie, depa na schraňování dešťové vody a továrny na odsolování vody, která by se filtrovala pro farmaření a běžnou lidskou potřebu. Schopferovy nápady se střetávají s různými reakcemi. Mnoho lidí jeho designům na papíře tleská, ale někteří kritici tvrdí, že jsou to spíše vědeckofantastické nápady. Sám Kevin Schopfer věří, že taková samoudržitelná budoucnost, jakou představují jeho návrhy, nastane dříve, než se jeho kritici nadějí. Vertikální město v poušti Další z arkologických projektů, nad jehož případnou realizací visí obrovský otazník, se jmenuje La Tour des Sables. S výškou kolem 430 metrů by se běžně řadil mezi normální mrakodrapy – to by však nesměl být určen k vybudování uprostřed saharské pustiny. Věžák s objemem 77 hektarů sliČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 buje být zcela autonomním habitatem pro tisíce obyvatel. Obsáhne vlastní produkci potravin i energie – kombinací solárních panelů a páry získané v horkém prostředí. Vodu by měl získávat především recyklací a sběrem dešťových přebytků. Za návrhem stavby gigantického vertikálního města se soběstačnými vlastnostmi a vlastní interní hromadnou dopravou stojí francouzská architektonická studia Nicholas Laisné Associés a OXO Architects. „Začít stavět by se mělo již v roce 2025. Už nyní tvoří La Tour des Sables mezník v architektuře pouště a vytváří představu nového způsobu života tím, že by její budova využívala extrémnost tamějšího klimatu coby zdroje k získávání energie,“ říká Manal Rachdi, zakladatel OXO Architects a vedoucí projektu. Nemalé množství kritiků tohoto a dalších arkologických projektů ovšem míní, že La Tour des Sables a jí podobné koncepty zůstanou jen teoretickými návrhy a že je velmi nepravděpodobné, že někdy postoupí do stadia realizace. Argumentují tím, že i přes půlstole- tí předpovědí arkologie takové projekty stále jednoduše nepřešly do reality. Velké, drahé, zranitelné Částečně jsou na vině problémy konstrukčního rázu. Materiály s nosností potřebnou pro ty nejodvážnější koncepty, jako je již zmíněná pyramida Shimizu, ještě neumíme vytvořit. Cena podobně futuristického materiálu nezbytného pro konstrukci kilometrových arkologií bude navíc dosahovat astronomických hodnot i při jejich průmyslové produkci. Postavit tradiční obytné bloky dále od městských center je zkrátka stále ještě daleko levnější. Na arkologii se navíc váže celá řada hypotetických bezpečnostních rizik. Miliónová superstavba by byla noční můrou z hlediska požárních kritérií nebo obyčejných dopravních nehod. Bylo by třeba vymyslet možnosti její evakuace ve velmi krátkém čase. Jak by taková obří stavba zvládala občanské nepokoje nebo výpadek elektřiny, problémy, které vcelku často postihují i mnohem menší města? 33 TECHNOLOGIE AKTUALITY TOUŽÍTE PO VLASTNÍ EKOKAPSLI? Těm, kteří by ekokapsli rádi měli, ale nemohou si ji z finančních důvodů dovolit, vzkazují její tvůrci, aby neztráceli naději. Se zvyšujícím se prodejem ekokapslí první generace se pokusí cenu dalších mobilních minidomovů snížit tak, aby byly dostupné opravdu všem. Slibují také, že díky pohotovému využívání nejnovějších výdobytků rychle se vyvíjejících technologií v oblasti baterií, větrných turbín a solárních článků budou schopni dosáhnout značných finančních úspor. Součástí některých budoucích modelů by měl být i software na předpovídání počasí nebo třeba kola na zjednodušení přesunu z místa na místo. Foto: www.ecocapsule.sk Foto: www.ecocapsule.sk Foto: www.ecocapsule.sk Foto: www.ecocapsule.sk EKOKAPSLE NABÍZÍ LEVNÉ BYDLENÍ. SAMA JE VŠAK DOST DRAHÁ Představte si útulnou horskou chatku s neuvěřitelnými výhledy do okolí, bungalov na pláži ostrova kdesi daleko, zahradní domek na vašem pozemku. Představte si mít možnost uniknout před rozpáleným betonem a naplno se ponořit do života přímo uprostřed přírody. Instantní řešení nabízejí takzvané ekokapsle. S nápaditým řešením pro všechny, kteří by rádi vyměnili město za samotu u lesa, uchovali si přitom pohodlí a vymoženosti moderní doby a mohou si to dovolit, přišla slovenská designérská skupina Nice Architects. Jejím cílem bylo vytvořit originální model nezávislého bydlení, které bude jak soběstačné a praktické, tak cenově dostupné a které svým obyvatelům přinese dosud nepoznaný pocit svobody. „Původně jsme mysleli především na lidi, kteří mají vztah k přírodě, ale vzhledem k ohlasu, který ekokapsle mají, může být cílovým zákazníkem vlastně úplně kdokoliv. Ekokapsle oslovila lidskou představivost a připomněla lidem jejich dětské sny,“ říká Igor Žáček ze slovenské designérské společnosti. A tak v Nice Architects zapracovali na tom, aby si ekokapsle efektivně poradi- la i s umístěním v městském prostředí. Igor Žáček věří, že ekokapsle by mohla do určité míry představovat i řešení pro přeplněná města a předražené nájmy. „Google ubytovával své zaměstnance v obytných dodávkách, dokud si nevydělali na vlastní bydlení. Tohle by mohla být pohodlnější možnost,“ míní. Co se psychologie života v kapsli týče, je přesvědčen, že každý, kdo to jednou vyzkouší, bude překvapen pohodlím, které ekokapsle nabízí. Zvenku se podle něj zdá být velmi malá, ale uvnitř dává pocit prostornosti. Ostatní architekti souhlasí, a tvar vajíčka začíná být navíc populárním konceptem v oblasti zeleného bydlení. Jako švýcarský nožík Ekokapsle je podle jejích návrhářů příležitostí ke skutečně ekologickému životu. Nemusí Toaleta se sprchou, kuchyňka, ložnice, ve které se vyspí dva lidé, jídelna i kancelář – to všechno v sobě ekokapsle ukrývá. Její vnitřní prostor není sice o moc větší než lodní kabina, je ovšem o poznání chytřeji vyřešen. 34 být napojena na tradiční energetickou síť ani vodovodní řad, neboť je soběstačná a energii i vodu zvládá čerpat šetrným způsobem z okolního prostředí. Autoři Nice Architects ji oficiálně představili coby kompaktní mobilní domov, který ve specifických podmínkách a ve specifickém prostředí umožňuje život bez zasíťování, takzvaný off-grid. Nízkoenergetické obydlí může svým tvarem a kompaktností při jisté dávce fantazie připomínat zárodek nového života, ve kterém nechybí vůbec nic. Mobilní obytná kóje, dimenzovaná pro život dvou osob, je vybavena příjemným interiérem a je zcela energeticky nezávislá. S délkou 4,5 metru, výškou 2,4 metru a užitnou plochou necelých 8 metrů čtverečních, tedy 14,8 metru kubických, je ekokapsle jakousi obytnou miniaturou. Jak se v ní ale skutečně bydlí? To se prozatím neví, takže si musíme vystačit s hodnocením beta-testerů, kteří přirovnávají vajíčko ekokapsle ke švýcarskému nožíku: malé, skladné, s překvapujícím počtem funkcí, ideální do divočiny. Chytře vyřešený prostor Ve skromném apartmánu jsou vlastně všechny místnosti standardního obydlí. Rozdíl je v tom, že se nacházejí v jediném prostoru. Toto kouzlo ekokapsle spočívá v tom, že celý „dům“ se během několika vteřin například sklopením stolku nebo vyklopením postele změní v jinou místnost. Toaleta se sprchou, kuchyňka, ložnice, ve které se vyspí dva lidé, jídelna i kancelář – to všechno v sobě ekokapsle ukrývá. Její vnitřní prostor sice není o moc větší než lodní kabina, je ovšem o poznání chytřeji vyřešen. Omezenost prostoru interiéru se sice může zprvu zdát na obtíž, ale jen do doby, než si uvědomíme, kolik prostoru vlastně ve skutečnosti v každodenním životě využíváme – metr čtvereční za stolem v práci, zhruba totéž u jídelního stolu, jen o něco málo více při vaření v kuchyni. Nejvíce plochy zabereme během spánku. Ostatní je jen otázka zvyku. A na to minimalistická hra návrhářů z Nice Architects sází. Jejím integrálním komponentem je baterie o výkonu 10 kWh, která je průběžně dobíjena buď velmi tichou výsuvnou větrnou turbínou o výkonu 750 W, nebo v kombinovaném provozu se solárními panely o celkovém výkonu 600 W. Ty zabírají plochu 2,6 metrů čtverečních. Duální systém nabíjení umožňuje doplňovat energii nepřetržitě, čtyřiadvacet hodin denně. To ovšem není všechno. Nechybí ani systém na zachytávání vody napojený na zabudovanou nádrž. V miniaturním domečku je prostor i pro čisticí a filtrační stanici, která z dešťové vody udělá vodu pitnou. Zároveň je ale v případě potřeby a pokud to podmínky dovolují, možné napojit ekokapsli na běžné sítě. okny, ten možná ve vajíčku ekokapsle najde řešení svého bydlení. Svým způsobem by ekokapsle mohly změnit podobu současného kempování anebo by ho prostě jen mohly umožnit těm, kteří ho kvůli nepohodlí zatím vůbec nevyzkoušeli. Své uplatnění by ale našly i ve městech. Ekokapsle vyjde v současné době na zhruba 79 tisíc eur, na více než na 2 miliony korun. Stejně jako obdobné projekty trpí vysokou cenou, která brání jejich rozšíření, jež by mohlo být skutečným přínosem v mnoha oblastech, zejména pak v těch podmínkách, v nichž žijí nejchudší obyvatelé naší planety. K dispozici je prozatím pouze jeden model, který ale může být na zakázku upraven podle potřeb zákazníka. Do budoucna auBydlení pro nenáročné? toři počítají s různými modifikacemi. ŠestiKomu vyhovuje mobilita a energetická letá práce na vývoji minimalistického bydnenáročnost bydlení skloubená s krásným lení se podle autorů kapsle vyplatila. Ještě designem, který nabízí komfort teplé po- předtím, než byly první ekokapsle vydány Může stát kdekoliv na světě stele, tekoucí vody, možnosti připravit si do prodeje, obdrželi Nice Architects údajNepříliš běžným specifikem ekokapsle teplé jídlo v kuchyňce, místo k práci či jíd- ně tisíce objednávek. „Na takovou reakci jsme je její nenáročná mobilita. Přepravovat lu i úložné prostory, to všechno zalévané nebyli připraveni. Začali jsme v malém, nyní budeme ji lze v kontejneru, na vozíku nebo třeba denním světlem proudícím dovnitř dvěma muset celý model poněkud upravit.“ helikoptérou kamkoli po světě. Autoři dokonce uvádějí možnost přepravy za tažným zvířetem. Velkou výhodou ekokapsle je i to, že nemá pevné základy a k jejímu umístění na pozemek není zapotřebí stavebního povolení. Totéž se týká například i jurt, které se u nás taktéž dají již pořídit. I ty, jakkoliv se to zdá nemožné, nabízejí nečekaný komfort. Podmínkou celého designu ekokapsle byla od začátku energetická nezávislost. Autoři Nice Architects ji oficiálně představili coby kompaktní mobilní domov, který ve specifických podmínkách a ve specifickém prostředí umožňuje život bez zasíťování, takzvaný off-grid. ČÍSLO 5 / KVĚTEN 2016 35 AKTUÁLNÍ VÝZVY OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČISTOTA VODY KVALITA OVZDUŠÍ Žadatelé o dotace v oblasti životního prostředí mohou podávat žádosti o dotace z Operačního programu Životní prostředí pro roky 2014–2020. Z tohoto programu rozdělí Ministerstvo životního prostředí v následujících letech prostřednictvím Státního fondu životního prostředí ČR mezi žadatele zhruba 70 miliard korun. ZPRACOVÁNÍ ODPADU OCHRANA PŘÍRODY ENERGETICKÉ ÚSPORY 9. výzva 18. výzva 29. výzva PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2016 PRIORITNÍ OSA 3, specifický cíl 3.5 Snížit environmentální rizika a rozvíjet systémy jejich řízení Ukončení příjmu žádostí: 14. 10. 2016 PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny Ukončení příjmu žádostí: 30. 6. 2016 13. výzva 20. výzva PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny Ukončení 1. kola příjmu žádostí: 31. 12. 2016 PRIORITNÍ OSA 5, specifický cíl 5.2 Dosáhnout vysokého energetického standardu nových veřejných budov Ukončení příjmu žádostí: 14. 10. 2016 PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.4 Zlepšit kvalitu prostředí v sídlech Ukončení příjmu žádostí: 31. 5. 2016 14. výzva PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.3 Posílit přirozené funkce krajiny Ukončení příjmu žádostí: 31. 12. 2016 17. výzva PRIORITNÍ OSA 2, specifický cíl 2.3 Zlepšit systém sledování, hodnocení a předpovídání vývoje kvality ovzduší a souvisejících meteorologických aspektů Ukončení příjmu žádostí: 14. 10. 2016 27. výzva PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.1 Zajistit příznivý stav předmětu ochrany národně významných chráněných území Ukončení příjmu žádostí: 31. 5. 2016 28. výzva PRIORITNÍ OSA 4, specifický cíl 4.2 Posílit biodiverzitu Ukončení příjmu žádostí: 31. 5. 2016 Výčet žadatelů, kteří mohou v rámci jednotlivých specifických cílů požádat o dotaci, naleznete v Pravidlech pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP 2014–2020. 30. výzva 34. výzva PRIORITNÍ OSA 1, specifický cíl 1.3 Zajistit povodňovou ochranu intravilánu Ukončení příjmu žádostí 31. 5. 2016 35. výzva PRIORITNÍ OSA 1, specifický cíl 1.4 Podpořit preventivní protipovodňová opatření Ukončení příjmu žádostí 31. 5. 2016 36. výzva PRIORITNÍ OSA 3, specifický cíl 3.4 Dokončit inventarizaci a odstranit staré ekologické zátěže Ukončení příjmu žádostí 30. 6. 2016 www.opzp.cz • Zelená linka pro žadatele o dotace 800 260 500 • [email protected] I měsíčník Operačního programu Životní prostředí I vydává Státní fond životního prostředí ČR, rezortní organizace Ministerstva životního prostředí I ročník 9 I číslo vydání 5 I vyšlo v květnu 2016 I časopis je distribuován bezplatně I fotografie na titulní straně: ©Gina Sanders/Fotky&Foto I adresa redakce: Olbrachtova 2006/9, 140 00 Praha 4 I kontakt na redakci: [email protected], tel.: 606 831 394 I objednávky: www.sfzp.cz, www.opzp.cz I redakce: šéfredaktor: Daniel Tácha, [email protected]; grafická úprava: Eva Štanglová I číslo registrace: MK ČR E 18178 I Tento časopis je tištěn dle ekologických standardů. I Texty z časopisu Priorita je možné přetiskovat za předpokladu uvedení autora a zdroje. 36
Podobné dokumenty
Priorita 04/2016 - Státní fond životního prostředí
úpravy Rozhodnutí o poskytnutí dotace, popřípadě nabytí účinnosti dodatku
a schválení způsobilých výdajů faktur
projektovým manažerem, je příjemce povinen neprodleně vygenerovat žádost v IS
Bene-fi...
Naše řešení pro splnění normy Euro 6
Řešení vysoké dostupnosti databází
(každý server zpracovává různé požadavky od klientů). V případě
výpadku jednoho serveru jsou všechny požadavky směrovány pouze na
druhý server. V této konfiguraci se ještě řeší situace s rozpracova...
Věkem podmíněná makulární degenerace Ústa ve zdraví a nemoci
zhoršenému zdravotnímu stavu lidí především jemné prachové částice, jejichž podstatná
část vzniká spalováním uhlí
a dalších tuhých paliv. K těm se
lidé začali vracet poté, co před
několika lety výr...
měsíčník o životním prostředí
a estonská, podala žalobu na Evropskou komisi v roce 2007 kvůli snížení
počtu povolenek na emise skleníkových
plynů pro léta 2008 až 2012. Důvodem
bylo, že EK ČR snížila příděl povolenek
o zhruba 1...
Modely Volvo FH Průvodce Produktem 5.5 MB
v kontaktu se servisem, ať už s ním pojedete
kamkoli. A pokud podepíšete servisní smlou‑
vu Gold, zajistíte si kromě všech ostatních
výhod také 100 % provozuschopnost. Více
informací je uvedeno na ...
Program konference
manažerského rozvoje. To, co vede dále k rozšiřování možností, obohacení vlastní škály nástrojů pro
práci s lidmi, je úsilí o zapojení srdce, a tedy rozvoj emoční inteligence. Takový druh rozvoje j...
Intelligent Energy - PASS-NET
vzduchotechnika i jiné opodstatnění. Utěsněním objektu (např. po výměně oken) logicky
dojde ke snížení potřeby energie, ale mohou nastat problémy se zvýšenou vlhkostí, nevětráli se dostatečně. Se s...
