PDF - stars-for

Advent a vánoční zvyky v Evropě
Vánoční zvyky v Evropě
Anglie: Vánoční puding a jmelí
Vánoce se v Anglii slaví 25. prosince. V jejich předvečer jsou na krbových římsách zavěšené vánoční punčochy připravené na
příchod „Father Christmas“, který přiletí se sobím spřežením, spustí se dolů ze střechy komínem a přiveze dárky.
Anglické domácnosti jsou před jeho příchodem vánočně vyzdobeny. Zářící poinsettie naaranžované kolem krbů a jmelí
zavěšené u stropu patří k typickým vánočním dekoracím. Anglickým zvykem je také líbat milovanou osobu pod zavěšeným
jmelím.
Neodmyslitelnou součástí britského vánočního menu je pečený krocan, biskupský chlebíček a vánoční pudink. Do něj kuchař
ukrývá stříbrnou minci pro štěstí. Sváteční hostina je veselou a zábavnou událostí. Lidé si nasazují barevné klobouky a louskají
vánočními louskáčky. Při poslechu desetiminutového projevu Jejího Veličenstva královny se však kolem stolu rozhostí ticho.
Belgie: „Sinterklaas“ a „Zwarte Piet“
Vánoční radosti začínají v Belgii brzy: dnem „Sinterklaas“. V noci pátého prosince jezdí „Sinterklaas“ (svatý Mikuláš) od domu
k domu se svým pomocníkem „Zwartem Pietem“ („Černým Petrem“) a rozdávají dárky. Děti pokládají ke krbům své zimní boty
a připravují oves a cukr pro jeho koně. Sinterklaas by neměl být zaměňován se Santa Clausem, protože jeho jméno je sice
spojováno s Vánocemi a obdobím adventu, ale není to „Father Christmas“.
Samotné Vánoce v Belgii provázejí hry o narození Krista, průvody a vánoční trhy. Samotné vánoční svátky tráví lidé s rodinou.
Sváteční dekorace, jako je nádherně ozdobený vánoční stromek, zářící svíčky nebo slavnostně naaranžovaná poinsettie s
červenými květy, napomáhají vytvářet atmosféru jako stvořenou k rozjímání.
Česká republika: Větvičky třešní na den svaté Barbory
V České republice se 4. prosince slaví den svaté Barbory, která se stala mučednicí z raných dob křesťanských persekucí.
Téměř v každé domácnosti se dávají do vázy větvičky třešní. Když během vánočních svátků rozkvetou, znamená to pro jejich
majitele štěstí a možná i svatbu v následujícím roce.
V současnosti je tato tradice doplňována dalšími dekorativními prvky. Ještě nerozkvetlé větvičky třešní jsou spolu s drobnými
poinsettiemi a dalšími vánočními dekoracemi aranžovány do proutěných košíků. Vzniká tak vánoční výzdoba, která půvabně
spojuje tradiční a moderní prvky.
Dánsko: Girlandy a svíčka s kalendářem
V Dánsku se rozmanité vánoční dekorace k výzdobě domova vyrábějí ručně v době adventu. Většina dánských rodin si sama
vyrobí adventní věnec se čtyřmi svíčkami, které symbolizují čtyři neděle křesťanského adventu. Malé červené nebo krémově
bílé poinsettie, větvičky a lesklé vánoční dekorace jsou již tradičně jeho součástí.
Pro dánské děti je spolu s adventním věncem symbolem očekávaných Vánoc také svíčka s kalendářem. Tato svíčka je
rozdělena čísly nebo horizontálními čarami na jednotlivé dny a postupně uhořívá.
K období Adventu patří v Dánsku „Julenisser”, malí skřítci, kteří si až do Vánoc dělají žerty z dospělých i dětí. Ve skutečnosti
však nikdy nikomu neublíží. Koneckonců chtějí také prožít krásné a pokojné Vánoce.
1
Vánoční večer se slaví v rodinném kruhu s tradičním jídlem. V klasickém dánském dezertu je ukrytá celá mandle a šťastný
nálezce je odměněn mandlovým dárkem. Ještě před tím, než se v Dánsku rozbalí dárky, chytí se lidé vzájemně za ruce, zpívají
koledy a tančí kolem vánočního stromku tradiční tanec „ring-a-ring-a-roses“.
Finsko: Ručně vyráběné vánoční dekorace
Nejvýznamnějším dnem vánočních svátků je ve Finsku
24. prosinec. Oslavy začínají v poledne, kdy je podle dávné středověké tradice ve městě Turku, bývalém hlavním městě
Finska, slavnostně vyhlášen vánoční mír.
S příchodem svátků zdobí Finové své domy vánočními dekoracemi. Část těchto dekorací, většinou jsou umělecky kvalitní, se
vyrábí ze slámy podle finských tradic starých několik staletí. Slavnostní atmosféru oslav v rodinném kruhu dotvářejí svíčky a
sezónní dekorativní rostliny jako například klasická červená miniaturní poinsettie.
Bohatá vánoční hostina, tradiční koledy a dárky jsou základními prvky Štědrého večera. Tento den je již odedávna věnován
také vzpomínce na zesnulé. Proto je zavedenou součástí vánočního večera návštěva hřbitova. Tuto noc se sněhem pokryté
finské hřbitovy promění v působivé moře blikajících svíček.
Francie: Kulinářské Vánoce
Vánoce jsou ve Francii vyvrcholením roku. Na rozdíl od ostatních evropských států zde ale předvánoční období nemá téměř
žádný význam. Jenom ulice s obchody jsou ozdobeny girlandami světel a vánočními stromky. Francouzi kupují vánoční
stromky na začátku prosince a zdobí je společně s rodinou. Prvního prosince dostanou děti adventní kalendář, ve kterém
každé ráno, až do 25. prosince, najdou malý dárek.
Štědrý den je pro Francouze běžným pracovním dnem. Večer se ale sejde celá rodina při okázalé vánoční večeři. Při oslavách
francouzských Vánoc jsou právě kulinářské speciality rozhodující. Tradiční štědrovečerní večeře je tzv. „Réveillon“, slavnostní
hostina o mnoha chodech. Francouzský Santa Claus, „Père Noël“, přináší dárky v noci ze 24. na 25. prosince.
Na výzdobě pokojů, domů i vánočních stromků se podílí celá rodina. Stejně tak francouzská štědrovečerní večeře je pastvou
pro oči. Drobné poinsettie jsou obzvláště vhodné k dotváření atmosféry slavnostní tabule. Francouzi je nazývají „Étoiles de
Noël“ – „vánoční hvězdy“. Používají tyto populární pokojové rostlinky k výzdobě místností a dávají si je navzájem jako dárky po
celý rok. Ve Francii a také v dalších evropských zemích se poinsettie staly součástí vánoční výzdoby teprve nedávno.
Itálie: Symboly Vánoc: Jesličky a stromek
V Itálii je vánoční období poměrně dlouhé: začíná 8. prosince a končí 6. ledna svátkem „Epiphany“ – tedy Zjevením Krista
nebo Tří králů. V tomto období lidé zdobí své domácnosti poinsettiemi, připravují vánoční stromky, tradiční jesličky a další
barevné doplňky. Někteří Italové drží 23. a 24. prosince půst a tradiční jídlo si dají až po vánoční půlnoční mši. V některých
oblastech Itálie otevírají děti dárky již 24. prosince po půlnoci, jinde až následující den ráno. Po tradičním vánočním obědě 25.
prosince děti recitují ostatním členům rodiny a příbuzným básně a dostávají za to drobné finanční odměny jako dárky.
Dalším významným datem je 6. leden, kdy přijíždí slavná „Befana“, stará, chudá, ale hodná čarodějnice. Přichází v noci z 5. na
6. ledna, jí oříšky a sušenky, které jí děti připravily, a před tím, než odletí, nechá dětem v punčochách dárky: uhlí pro nezbedy
a cukroví pro ty hodné.
Po celou dobu jsou kromě vánočního stromku symbolem italských Vánoc jesličky. Je to vzpomínka na Františka z Assisi, který
jako první vyprávěl příběh Vánoc za pomoci figurek. „Presepio“. Betlém s ručně vyřezávanými postavičkami je v mnoha
italských rodinách pokládán za základ Vánoc. Všechny figurky kromě děťátka se do jesliček vkládají již osmého prosince,
novorozenec přichází po půlnoci 24. prosince.
V současné Itálii se tradice mísí s moderními prvky, které dodávají klasickým dekoracím novodobý nádech. Větvičky poinsettie
mohou sloužit jako varianta vánočního stromku a její květy se dají použít k výzdobě jesliček. Červené a krémové poinsettie
pokrývají dekorační pyramidu, zdobí podstavec pro klasický vánoční stromek, bílé listy poinsettie dodávají jesličkám sváteční
vzhled.
Nizozemsko: Dárky od „Sinterklaase“
Advent v Nizozemsku začíná tradicí, která vlastně vůbec nesouvisí s Vánocemi. Svátek svatého Mikuláše je jednou z
výrazných událostí tohoto období. Podle pověsti přijíždí svatý Mikuláš, zvaný „Sinterklaas“, do Nizozemska v listopadu, tři
týdny před svými narozeninami. Se svou lodí plnou dárků navštěvuje tento patron všech námořníků přístavy, kde jej vítá sama
královna Beatrice a velký dav lidí. Následující noci potom Sinterklaas, doprovázený „Černým Petrem“ („Zwarten Piet“) cestuje
napříč zemí. Dětem naděluje dárky 5. prosince.
Když Sinterklaas zemi opustí, zdobí se vánoční stromky. Součástí tradiční vánoční výzdoby jsou zimní rostliny jako například
jasně červené poinsettie. Tyto rostliny kvetoucí v zimě jsou aranžovány buď v klasickém, nebo moderním stylu. Zajímavé
dekorativní doplňky se dají jednoduše vytvořit z poinsettií umístěných například ve skleněné nádobě nebo ve váze spolu se
svíčkou a zářivými vánočními ozdobami.
2
Na Štědrý večer mnoho rodin tradičně chodí do kostela. Ve dnech 25. a 26. prosince se rodiny se svými přáteli scházejí ke
společnému jídlu a dávají si dárky.
Německo: Předvánoční adventní kalendář
V Německu má předvánoční čas zvláštní význam. Vánoční cukroví, adventní věnce a tradiční adventní kalendář jsou pro
německé rodiny neodmyslitelnou součástí tohoto období.
Čtyřiadvacet očíslovaných dárečků, které jsou ukryty v adventním
kalendáři, zpříjemňuje hlavně dětem očekávání Vánoc. Každé ráno si mohou otevřít jeden z krásně zabalených dárků a celé
období vyvrcholí Štědrým večerem a následujícími svátečními dny.
Adventní kalendář se často stává ozdobným doplňkem třeba ve formě zářícího červeného keře vyrobeného z několika
silnějších rostlinek poinsettie, na kterých jsou zavěšeny drobné dárky. Tato moderní podoba adventního kalendáře je poutavou
dekorací během celého předvánočního období.
Norsko: Vánoční skřítkové a „Julman“
Skandinávské Vánoce neboli „Jul“ mají svůj původ v dávných zvycích. „Julenissen“, jak Norové nazývají Santa Klause, je
doprovázen svými pomocníky a přináší dárky a štěstí do domovů a stájí. V noci před Štědrým dnem mu děti připravují na
okenní římsu misku s ovesnou kaší, aby se posilnil na cestách z dalekého Laponska, kdy se svým sobím spřežením
navštěvuje všechny děti v Norsku.
Vánoční hostina se nazývá „Julbrod“ a v dávných časech při ní bylo podáváno přátelům, příbuzným i členům rodiny na 60
druhů různých pokrmů. Důležitou součástí je až do dneška ovesná kaše, ve které je ukryta mandle. Kdo ji najde, může
očekávat, že se v příštím roce ožení nebo vdá.
Norové zdobí své domy typicky norskými adventními dekoracemi převážně z přírodních materiálů. Například hrubá dřevěná
bedýnka vyplněná aranžérskou hmotou je vhodnou nádobou pro přírodní aranžmá z větviček, kousků kůry a drobných barevně
sladěných poinsettií.
Polsko: Vánoční hostie a nečekaní hosté
Advent je v Polsku velice důležitým obdobím, kdy se mnoho dospělých i dětí záměrně zdržuje svých požitkářských radostí
(nejčastěji sladkostí) a usilují o vnitřní pohodu a harmonii. Majitelé obchodů se snaží navodit opravdu vánoční atmosféru nejen
tím, že
zdobí své obchody, ale také přilehlé ulice. A stále populárnějšími se ve městech stávají velké, bohatě zdobené vánoční stromy
na hlavních náměstích.
Domovy jsou samozřejmě vánočně vyzdobené. Červené nebo krémové poinsettie jsou typickou součástí vánočních dekorací.
Moc pěkně působí například v proutěných košících spolu s borovicovými větvemi a slámou.
Štědrý den je považován za nejdůležitější den polských Vánoc. Po celodenním půstu se sejde celá rodina u krásně
prostřeného stolu (nezbytný je bílý ubrus) a dělí se nejprve o vánoční hostii jako gesto lásky a usmíření, kdy si všichni
navzájem popřejí ze srdce vše nejlepší. Když se na obloze objeví první hvězda, začínají vánoční hody. Vždy je navíc prostřeno
pro „nečekaného“ hosta. Dárky jsou položeny pod krásně vyzdobeným vánočním stromkem a obvykle nejmladší členové
rodiny je potom rozdávají.
Rakousko: „Tichá noc, svatá noc“
V Rakousku stejně jako v mnoha dalších zemích začíná advent čtyři neděle před Štědrým dnem a připadá na konec listopadu
nebo začátek prosince. Každou adventní neděli až do 24. prosince se zapálí svíčka na adventním věnci.
Adventní věnce existují v různých barevných variantách. Vyrábějí si je lidé doma sami nebo je zakoupí v květinářstvích. Mohou
být tradiční, vyrobené z tmavozelených borovicových větviček převázaných červenými stužkami a s červenými svíčkami.
Vyrobit se mohou i netradičně v moderním stylu – barevné větvičky poinsettie dekorativně upravené v aranžérské pěně či ve
skleněných lahvičkách. Čerstvě odřezané větvičky poinsettií se před zapíchnutím do aranžérské pěny na chvíli podrží nad
plamenem svíčky, aby se zacelily a vydržely déle.
Rakouské děti dostávají malé dárky od svatého Mikuláše a jeho společníka „Krampuse”, kteří 6. prosince procházejí ulicemi.
Štědrý večer se v Rakousku slaví 24. prosince v rodinném kruhu u slavnostně ozdobeného vánočního stromku a s vánočními
dárky. Tradičným závěrem je půlnoční mše v kostele. Známou vánoční koledu „Tichá noc”, která byla přeložena do mnoha
jazyků po celém světě, zpívali poprvé právě v Rakousku na začátku 19. století.
Vánoční období oficiálně končí 2. února, ale Rakušané považují za poslední důležitý svátek a závěr vánočních svátků 6. leden,
svátek Zjevení Krista nebo Tří králů. Děti, převlečené za krále Kašpara, Melichara a Baltazara, chodí ode dveří ke dveřím,
zpívají vánoční koledy a přejí lidem požehnaný a pokojný nový rok.
3
Řecko: Vánoční loď
V Řecku jsou Vánoce jedním z nejdůležitějších církevních svátků. Lidé si celé období mezi Vánocemi a svátkem „Epiphany“
(Tří králů) vzájemně přejí „Kales Giortes“, veselé svátky. Po celé zemi chodí děti ode dveří ke dveřím a za znění zvonků a
bubnů zpívají „Kalanda“, oslavné písně přinášející radost a štěstí. Po dvanáct nocí se zapalují ohně na ochranu před skřítky, je
to typický zvyk hlavně na venkově.
Místo vánočních stromků se zdobí miniaturní lodě. Tento zvyk souvisí s někdejším mimořádným postavením Atén jako
námořní velmoci. Malé plachetnice lemované žárovkami křižují v období Vánoc slavnostně vyzdobené pokoje. Okna a krby
jsou bohatě ozdobeny červenými poinsettiemi, které dotvářejí slavnostní atmosféru.
Řecké děti čekají na dárky až do Nového roku: Saint Vassilius jim je v noci na první leden položí k posteli. Na Nový rok se v
Řecku podává dort se zlatou mincí zapečenou uvnitř. Nálezce mince čeká šťastný rok. Svátek Epiphany, Tří králů, v Řecku
oslavuje křest Krista. V mnoha regionech se v tuto dobu posvěcuje pitná voda.
Španělsko: Dárky tří králů
Vánoce začínají ve Španělsku 22. prosince velkou vánoční loterií. Pro Španěly jsou Vánoce nejdůležitějšími svátky v roce, po
kterých hned následuje Nový rok zvaný „Noche Vieja“ a 6. ledna svátek Tří králů „Día de Reyes“.
Štědrý večer, „Noche Buena“, je tradičně rodinným večerem. Místnosti jsou slavnostně vyzdobeny borovými větvemi,
poinsettiemi v krémové a typicky červené barvě, hořícími svíčkami a jesličkami. To vše dotváří atmosféru k chystané sváteční
události, která je v protikladu s každodenním životem.
Po štědrovečerní hostině, při které jsou podávány typické místní kulinářské speciality, se 24. prosince chodí na půlnoční mši.
Známá kohoutí mše „Misa del Gallo“ oslavuje kohouta, který podle pověsti jako první ohlásil narození Krista.
Zlatým hřebem a zároveň zakončením vánočních oslav je 6. leden, den Zjevení Páně nebo Tří králů, kdy podle španělského
obyčeje přinášejí tři svatí králové dárky dětem. Někteří lidé se 5. ledna převlékají za tři krále nebo jiné historické postavy. A
během velké přehlídky „Cabalgata de Reyes“ rozhazují mezi děti sladkosti. Obvykle začíná tato přehlídka plavbou po vodě.
Švédsko: Svatá Lucie
Ve Švédsku se na základě dekretu krále Knuta z 11. století přeje „God Jul“, tedy „Veselé Vánoce!“, každý den v období mezi
25. prosincem a 13. lednem.
Štědrý den je tradičně rodinným dnem. Oslavy začínají za soumraku. Stejně jako v jiných evropských zemích jsou jejich hlavní
součástí společná slavnostní večeře, dárky a návštěvy mezi příbuznými.
Svátek sv. Lucie připomíná 13. prosince svatou mučednici, která pocházela ze Sicílie a podle pověsti zachránila ve 4. století
Švédy před hladomorem. Na paměť této svaté zachránkyně nosí švédské děti 13. prosince svým rodičům jídlo do postele.
Brzy ráno se objeví nejstarší dcera převlečená za královnu světla Lucii. Je celá v bílém a na hlavě má věnec ze zimostrázu a
svíčky. Lucie přináší tradiční pokrmy, zvláště cukroví, které je pečlivě připravováno a hojně zdobeno miniaturními červenými
poinsettiemi. Po celé zemi slaví lidé svátek sv. Lucie slavnostmi a průvody.
Švýcarsko: „Samichlaus” a stůl plný dárků
Ve Švýcarsku patří k oslavám čtyř týdnů adventu tradiční zvyky, jako je adventní věnec a adventní kalendář. Svatý Mikuláš
nebo „Samichlaus”, jak ho nazývají v německé části Švýcarska, přináší dětem cukroví a dárky 6. prosince.
Štědrý den je ve Švýcarsku převážně rodinnou oslavou. Základem svátků je slavnostně ozdobený stromeček, společné jídlo,
zpívání koled, dárky a vánoční mše.
V moderních domácnostech jsou slavnostně vyzdobeny také místnosti a okna. Pro tyto účely se symbolem vánočních svátků
současnosti stala právě poinsettie. Jsou vhodné do každého interiéru. Působivé je například aranžmá z jednotlivých větviček
různobarevných poinsettií zasazených do aranžérské hmoty. Větvičky déle vydrží, když se jejich stonky krátce ožehnou nad
plamenem svíčky. Větvičky jsou umístněny do velkého, barevně sladěného květináče a volně pokryté řetízky z perliček.
Takový doplněk umístěný na stole s dárky určitě upoutá každého.
Česká republika
Simona Kopová
Donath Business & Media
4
Spálená 29, CZ-110 00 Praha 1
+420 224 211 220
+420 731 127 877
[email protected]
http://www.dbm.cz
5
Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)