ZDE - Hyperslevy.cz

Nejkrásnější zákoutí Evropy
ANEB CESTA ZA KRÁSAMI BOHATÉHO MONAKA, MODERNÍ
BARCELONY A ROMANTICKÝCH FRANCOUZSKÝCH
PŘÍSTAVNÍCH MĚST PORT GRIMAUD A ST. TROPEZ
Termín: 5.
5. – 10. 5. 2015
Cena: 4 990 Kč
Příplatky: 30 euro na osobu (pobytová taxa, vjezdy do měst a
parkování autobusu)
1.) den – odjezd z České republiky v odpoledních hodinách, autobus
bude přistaven u Janáčkova divadla (u restaurace Bohéma) v 16
hodin, cestující z Prahy vyzvedneme na autobusovém nádraží Zličín
v 19 hodin a pro cestující z Plzně bude náš autobus přistaven na
autobusovém nádraží v Plzni ve 20 hodin. Dále nás bude čekat noční
přejezd přes Německo, Rakousko, Švýcarsko, Itálii do Monaka.
2.) den – v ranních hodinách příjezd do Monaka, druhého
nejmenšího státu na světě, který se nachází u Středozemního moře
mezi Itálií a Francií. Výraznými symboly tohoto malého státu jsou
především rychlá auta, honosné jachty, luxusní hotely, celá řada
celebrit, drahé módní butiky a velké diamanty. Pořádají se zde také
velmi významné sportovní akce, jako například květnový závod
Formule 1, Rally Monte Carlo a přehlídky tzv. Yacht show. Pojeďte
s námi za luxusem a poznejte s námi tento malý, ale významný stát i
vy.
STRÁNKA 1
V rámci našeho zájezdu vás čeká prohlídka města s naším
profesionálním průvodcem. Společně zavítáme do luxusní čtvrtě
Monte Carlo, které slouží jako jakýsi kapitál země. Velkou
dominantou této části je Casino de Monte Carlo, které si určitě
nenecháme ujít. Právě Casino je cílem bohatých podnikatelů a
celebrit. I vy budete mít možnost za malý poplatek do Casina
nahlédnout, pokud budete chtít. Samotný palác Casina je považován
za symbol Monaka a patří vůbec k nejstarším Casinům na světě.
STRÁNKA 2
V roce 1848 se Monako díky odtržení měst Menton a Roquebrune od
knížectví, ocitlo v krizi. Tuto situaci se snažil vyřešit Karel III., který
nechal vybudovat lázeňský hotelový komplex a povolil hazardní hry.
Později v roce 1860 došlo k položení základního kamene
v neobydlené části Les Speluges. Na celou stavbu dohlížel hazardní
podnikatel Francois Blanc. Stavba lázeňského komplexu Paris byla
dokončena v roce 1864, samotné Casino bylo dokončeno v roce 1866.
Casino se během chviličky stalo vyhledávaným cílem tehdejší
smetánky a přinášelo zisky do knížecí pokladny. Peníze přibývaly tak
neskutečně rychle, že ještě sám Karel III. zrušil daně. Dnešní podoba
Kasina pochází z roku 1880, kdy bylo vybudováno tzv. Nové Casino a
bylo spojené s Operou Monte Carlo.
STRÁNKA 3
Dnes je Casino rozděleno do několika částí, a to od těch salónků, kde
si můžete vyzkoušet své štěstí i vy, po ty, kde sází světoví boháči
neskutečné peníze.
Naleznete zde celou řadu čajoven, restaurací a luxusních salónků.
Z architektonického hlediska nás bezesporu upoutá 28 iónských
mramorových sloupů, posetých drahokamy. Ty se nacházejí ve
vstupní hale. Bezesporu Vás též zaujmou nástěnné fresky a překrásné
lustry v prvním hráčském sále.
Další dominantou Monaka je též Knížecí palác, ten se nachází ve
staré čtvrti Monaco-Ville, byl vystavěn na 60 metrů vysoké skále,
zvané Le Rocher. Tento palác je domovem knížecí rodiny Grimaldi,
která monackému království vládne od 13. století. I u tohoto paláce je
velkým turistickým lákadlem střídání knížecí gardy. Knížecí garda je
typická svými obleky v letních měsících a tmavě modrými v obdobím
zimním.
STRÁNKA 4
Původně se na místě dnešního paláce nacházela pevnost ze 13.
století, ta byla v 17. století přestavěna na tzv. Knížecí palác, který byl
vybudován z krásného bílého kamene. Během francouzské revoluce
byl palác zcela vydrancován, v 19. století byla provedena následná
rekonstrukce hlavní budovy a byly přistavěny i okolní budovy v tzv.
stylu renesančních florentských paláců. Během léta je možné zavítat
na prohlídku vnitřních prostor paláce. Návštěvník si zde může
prohlédnout krásné obrazy, reprezentativní salónky s masivním
starožitným nábytkem a překrásně zdobené interiéry s aranžovanými
kyticemi. Nejhonosnější z tamějších místností je trůnní sál. Na
krytém ochozu paláce je Herkulova galerie, jejíž klenby jsou
malované janovským malířem Ferrarim. V paláci naleznete i
Muzeum napoleonských památek a archív knížecího paláce, který
obsahuje velkou sbírku monackých mincí.
STRÁNKA 5
V Monaku nelze vynechat ani zdejší přístav, ten je tu pro nás
samozřejmou zastávkou během prohlídky. Je zde označován jako
Port Hercules, je znám především díky luxusním jachtám, které Vás
doslova uchvátí.
Přístav je využíván od starověku a je důležitým centrem obchodu
dodnes. Přístav se nachází ve čtvrti zvané La Condamine (druhá
nejstarší čtvrť Monaka s celou řadou restaurací, čajoven, drahých
butiků s módou, parfémy a šperky), jeho moderní podoba pochází
z roku 1926, dále byl několikrát rozšiřován, poslední jeho
modernizace byla provedena v roce 2010. Dnes se rozkládá na
160 000 metrech čtverečních. Může zde kotvit až 700 plavidel, včetně
až 30 metrů dlouhých jachet. Zdejší mola jsou také uzpůsobena díky
velké hloubce pro příjezd velkých lodí.
Přístav je v letní sezóně hojně využíván ke kotvení výletních lodí,
které se vydávají na moře s turisty za poznáním podmořského světa
prostřednictvím lodě s proskleným dnem.
STRÁNKA 6
Přístav je opravdovým symbolem státu, stal se oblíbeným místem pro
natáčení filmů. Kolem přístavu vede i trať monackého závodu
formule 1. Turistickým lákadlem je též zdejší trh, který pravidelně
funguje od roku 1880.
Nenechejte si tedy ani vy ujít tento trh, či fascinující obydlí světové
smetánky, která kotví se svými lodními miláčky právě zde. A
načerpejte inspiraci ke koupi dárku někomu blízkému v některých
z luxusních obchodů.
STRÁNKA 7
Dalším naším cílem bude botanická zahrada tzv. Jardin de Exotique
Monaco, která se rozkládá na strmých svazích nad čtvrtí Fontvieille a
je vskutku po právu považována za jednu z nejkrásnějších
botanických zahrad světa. Nalezneme zde tisíce sukulentů a kaktusů,
které Vás doslova očarují.
Tato květinová zahrada byla otevřena v roce 1933. Od roku 1950 je její
součástí i krápníková jeskyně. Vstup do ní je však omezen.
STRÁNKA 8
Jelikož v této jeskyni byly nalezeny artefakty, které jsou důkazem o
osídlení jeskyně pravěkými lidmi, bylo nedaleko vybudováno
antropologické muzeum, založené Albertem I. Podzemní voda
z jeskyně je hlavním zdrojem pitné vody pro Monako a její přebytky
slouží k prospěchu života rostlin botanické zahrady.
Největším lákadlem pro turisty je vyhlídková plošina, z které se Vám
naskytne nádherný výhled na celé Monako z ptačí perspektivy.
V zahradě roste neskutečné množství rostlin, předpokládá se něco
okolo 10 000 rostlin, z toho jsou neskutečné 3 000 druhů rostlin
nejrůznější kaktusy. Naleznete zde kaktusy z Latinské Ameriky a
Afriky a také vzácný druh aloe z Kapského města. Projdeme se zde
po okouzlujících cestičkách, schodech a můstcích, obklopeni krásou
rostlin a fascinujícím výhledem.
Chvíle odpočinku Vám nabídne Růžová zahrada princezny Grace,
která se rozprostírá na ploše čtyř hektarů. V zahradě naleznete nad
4 000 růžových keřů růží, které jsou tvořeny 180 druhy. Fascinující
krásu zahrady dotváří vodní scenérie, tvořena různými jezírky, které
obklopují palmy a olivovníky.
STRÁNKA 9
Neváhejte vstoupit do světa rostlin společně s námi a vychutnat si jej
na plno.
Poslední zajímavostí naší prohlídky bude katedrála svaté Barbory,
která je považována za jednu z nejkrásnějších a historicky
nejvýznamnějších z památek Monaka, v níž jsou pohřbena těla
monackých knížat. Katedrála byla postavena roku 1875 z čistě bílého
kamene, což vypovídá o její eleganci. V interiéru můžete nalézt
náhrobek princezny Grace, manželky knížete Rainiera III., která
zemřela při tragické nehodě. Poslední náhrobek patří nejdéle
vládnoucímu evropskému panovníkovi, Rainierovi III., který zemřel
v roce 2005.
STRÁNKA 10
Poté bude následovat individuální volno, během něhož budete moci
sami obdivovat a poznávat krásy Monaka, ať už v modernějších
čtvrtích nebo v těch nejstarších, nebo se jen tak projdete kolem moře
a nádherným přístavem a budete odpočívat, je jen na vašem
rozhodnutí. Nebo zda se vydáte po nákupech, které zde nepatří
úplně k těm nejlevnějším záležitostem, ale zajisté jsou výbornou
inspirací, v rámci aktuálních módních trendů a designu.
Jako inspiraci můžeme vřele doporučit luxusní nákupní třídu Cercle
d´Or, které je doslova přeplněna luxusními obchody světových
značek, jmenovat můžeme například značky jako je Gucci, Hermés,
Chanel a další. Mezi sběrateli jsou zde také různé starožitnictví, ve
kterých se nachází velmi cenné předměty.
Dále lze doporučit nákupní centrum čtvrti Fontvieille, kde jsou ceny
přijatelnější. Zakoupit si zde můžete dekorativní zboží, předměty a
oblečení z kůže, elektronické zboží, CD a DVD, parfémy a oblečení.
A nelze ani zapomenou na tu nejlepší variantu nákupů, a to
obchodní trh, v již zmiňované čtvrti Condamine na Place d´Armes,
kde naleznete zboží za zcela bezkonkurenční ceny v celém Monaku.
Trh má podobu pouličních stánků a drobných kamenných obchodů,
ve kterých můžete zakoupit šperky, oblečení, delikatesní čokolády,
cukrovinky, francouzská vína a mnoho dalšího. Na trhu je rovněž
k dostání ovoce a zelenina, a také různé gastronomické speciality a
nejrůznější exotická koření.
STRÁNKA 11
Pokud byste si přáli odvézt z Monaka něco typického, museli byste si
zakoupit něco porcelánového. Protože právě porcelán má v Monaku
obrovskou tradici, výrobou porcelánu se zde zabývají už od roku
1972, kdy byla výroba porcelánu založena Enrichem Rozewiczem,
který měl obrovskou podporu od knížete Rainiera III. a jeho ženy.
Místní porcelán zde oplývá skutečnou kvalitou a to především díky
nádherné bělosti, vysoké tvrdosti a neuvěřitelné průhlednosti. Vzory
na porcelánu jsou inspirovány mozaikami a rozetami z Knížecího
paláce. Nejčastějším dekorativním zdrojem jsou růže, tolik oblíbená
květina princezny Grace. K nejluxusnějším kusům porcelánu, které
byste si mohli koupit, jsou talíře z nejjemnějšího porcelánu shines,
jejichž okraje jsou zdobeny drobnými kamínky od firmy Swarovski.
STRÁNKA 12
V odpoledních hodinách se všichni sejdeme v přístavu a budeme
pokračovat v prohlídce, čeká nás ještě Oceánografické muzeum,
které nám tentokráte přiblíží svět živočichů. Jedná se o nejrozsáhlejší
muzeum na světě s touto tématiku. Objevíme zde 90 nádrží a více
než 4 000 ryb a různých mořských živočichů. Je zde i filmový sál
s filmovými projekcemi. Ředitelem tohoto muzea byl mnoho let
oceánograf Jacques Yves Costeau.
STRÁNKA 13
Samotná budova se tyčí 80 metrů nad mořem. Stavba byla postavena
v roce 1910, samotná výstavba trvala neuvěřitelných 11 let.
Nejoblíbenější atrakcí je tzv. nádrž Shark Lagoon, která je devět
metrů dlouhá a šest metrů hluboká. I my se půjdeme na tuhle nádrž
podívat, budete moci pozorovat chování jednotlivých druhů žraloků
a pohyby různých mořských živočichů na vlastní oči. Velkou
zajímavostí je také nádrž s korálovým útesem. Žije na něm spousta
měkkýšů, hvězdic, krabů, mořských hub, řas a dalších živočichů.
Tento útes byl za dozoru odborníků vytažen z Rudého moře a
převezen do Monaka. A teď ho můžete spatřit dokonce i vy.
Celá expozice je rozdělena do dvou částí, první představuje
podmořský svět Středozemního moře a druhá, tropickou část.
Zajímavé jsou též výstavy v dalších poschodích, kde budete moci
vidět sbírky vypreparovaných zvířat, jejich koster, sbírku starých lodí
a námořnického vybavení a v neposlední řadě se zde nachází
rozsáhlá výstava zabývající se oceánografií a podmořským
výzkumem.
STRÁNKA 14
Kolem 18 hodiny odjezd na ubytování na hotel typu Formule 1 do
Francie.
STRÁNKA 15
3.) den – v ranních hodinách odjezd z hotelu. Poté nás čeká asi
čtyřhodinová cesta do španělského města, Barcelony. Do Barcelony
tedy dorazíme asi kolem poledne. Zde nás čeká odpolední prohlídka
historického centra tohoto nádherného města s ohromnou
atmosférou.
Barcelona je druhé největší město Španělska a zároveň město hlavní
v provincii Katalánsko. Leží na severovýchodním pobřeží
Středozemního moře. Jedná se o jedno z turisticky nejpřitažlivějších
měst Evropy. Je až neuvěřitelné, co vše může turistům nabídnout, a
nyní tedy nabízí i Vám.
Je sídlem biskupa, sídlí zde univerzita a mnoho významných
technických a obchodních škol, má také celou řadu známých
knihoven. Zároveň je i důležitým centrem, co se průmyslu týče,
jelikož okolní kraj je velmi bohatý na suroviny. V roce 1992 byla
Barcelona dějištěm olympijských her.
Pojeďte s námi poznat krásy divokého a temperamentního Španělska
a pojďte si s námi prohlédnout i toto město.
STRÁNKA 16
Celá naše odpolední a večerní návštěva Barcelony začíná na náměstí
Catylunya, jedná se o centrální náměstí tohoto města, které vytváří
jakousi pomyslnou hranici nového Eixample a starého města tzv.
Barrio gotico. Na náměstí se střetává několik důležitých ulic, z nichž
nejdůležitější a nejznámější je bezesporu ulice Les Rambles.
Náměstí vzniklo v 19. století, od té doby bylo několikrát
přebudováno. Na náměstí dnes sídlí převážně velké banky,
kancelářské budovy a obchodní domy. Na volné ploše uprostřed
náměstí se koná mnoho různých akcí a politických demonstrací.
Na severní straně náměstí stojí velké nákupní centrum koncernu El
Corte Inglés, které se vyplatí navštívit v neposlední řadě i kvůli široké
nabídce typických výrobků z regionu. Proto neváhejte a kupte si i vy
něco na památku na tento zájezd a tuto zemi.
To co činí náměstí tak známým, jsou kašny s fontánami, nachází se
zde dokonce čtyři. Náměstí poskytuje turistům možnost odpočinku a
relaxace. Šířka náměstí je asi 200 metrů a délka v jednom místě je až
300 metrů.
STRÁNKA 17
Dále budeme pokračovat již zmiňovanou ulicí Les Rambles, která
vede historickým centrem až k moři. Ve dne v noci tu vládne čilý
turistický ruch. Dříve na tomto místě vedla písčitá dopravní cesta,
tehdy ještě vně městských hradeb. Koncem 18. století se z ní stala
ulice, která protínala městské území. Protože byla delší než ostatní,
dostala jméno v množném čísle a byla dokonce rozdělena na
jednotlivé úseky. V průběhu 19. století se na Rambles usidlovala
šlechta a zámožné měšťanstvo, které si nechávalo stavět luxusní
domy. Na ulici tedy přibývaly lavičky, stromy a umělecky ztvárněné
železné konstrukce, díky čemuž tato třída dostávala charakter
výstavního bulváru. Když se v rámci rozšiřování města kolem roku
1900 začalo měšťanstvo stěhovat do jiných čtvrtí, přicházeli na
Rambles ve stále větší míře i námořníci a obyvatelé nechvalně
proslulého Raval.
I dnes je bulvár rozdělený na dvě části, kde horní část ztělesňuje
jednu z charakteristických vlastností Katalánců, tzv. seny, tedy
STRÁNKA 18
praktický rozum, odpovídá dolní část spíše druhému katalánskému
charakteristickému rysu, tzv. rauxa, vášnivosti.
Říká se, že kdo na této nejznámější promenádě Barcelony nebyl,
jakoby nikdy ani samotné město nenavštívil. Na ulici Les Rambles
dnes naleznete celou řadu pouličních umělců, malířů obrázků a
vystavovatelů. V této ulici naleznete i tzv. živé sochy. Celá ulice je
také pomyslně rozdělena na květinovou část a ovocnou část, kde
nám obchodníci nabízí tácy s velkým množstvím umytého ovoce,
které můžete ochutnat.
Neváhejte a vydejte se s námi do víru velkoměsta, nudit se určitě
nebudete.
Na Les Rambles si uděláme kratičkou zastávku také u kostela
Englésia de Betlem, jedná se o bývalý jezuitský kostel postavený
v letech 1681 – 1732 a o jednu z mála barokních staveb města.
STRÁNKA 19
Ve vstupním portálu jsou vyobrazeni zakladatel řádu Ignács z Loyoly
a třetí generál jezuitského řádu Francesco Borgia, vedle je
znázorněno narození Krista. Bohatá barokní výzdoba interiéru
kostela byla zcela zničena při požáru roku 1936.
Následně se ulicí Portaferrissa vydáme až do samého středu již
zmiňované čtvrti Barrio gotico, kde se majestátně tyčí gotická
katedrála. Tato městská část je považována doslova za unikát. Pojďte
s námi zažít na vlastní kůži atmosféru středověku. V této čtvrti si
uděláme kratičkou procházku spletitými uličkami, prohlédnout si
budete moci kamenné domy, paláce, malé obchůdky a kavárničky,
kde si budete moci dát dobrou kávu také vy.
STRÁNKA 20
Po návštěvě středověkého Barrio gotico zavítáme zpět k ulici Les
Rambles, kde rozhodně nesmíme vynechat zastřešenou tržnici
Mercat de la Boqueria, už jen díky zdejší atmosféře.
Po této ulici budeme dále mířit k přístavu. Po cestě se pozastavíme u
Gran Teatre del Liceu, opernímu domu, který ve své době býval
největším ve Španělsku. Budova byla slavnostně otevřena v roce 1848,
ukrývala za svou prostou fasádou nádherné hlediště. V lednu roku
1994 způsobila technická závada požár, který stavbu téměř úplně
zničil. Montserrat Caballé, slavná operní diva, se zasadila za
bezodkladnou obnovu opery ve svém domovském městě. Budova
byla postavena podle starých předloh, ale s novou technikou a
s vylepšenou akustikou a s vnitřkem neméně přepychově vybaveným,
než byla její předchůdkyně.
STRÁNKA 21
Bohatou sametovou oponu vytvořil Antonio Miró, avantgardního
ztvárnění stropu se ujal katalánský umělec Perejaume. Slavnostní
znovuotevření se uskutečnilo na podzim roku 1999.
Další naší zastávkou bude snad nejkrásnější náměstí v Barceloně, a to
náměstí Placa Reial. Tento příjemný uzavřený park obklopují
klasicistní domy s podloubím, kde se nacházejí obchůdky a
restaurace. Náměstí vzniklo kolem poloviny 19. století na místě
tehdejšího kapucínského kláštera. Za vzor při jeho výstavbě
posloužila napoleonská náměstí, svým zcela výjimečným rázem
připomíná spíše italská náměstí. Ve středu náměstí si budete moci
prohlédnout kašnu Tří grácií. Sloupy pouličního osvětlení lavičky zde
navrhoval samotný Antonio Gaudí. Dnes se jedná o velmi atraktivní
místo k setkávání, je velmi oblíbeným nejen u turistů, ale i u
místních obyvatel. Přes den tu můžete posedět jen tak na slunci,
pozorovat zde hrající si děti a odpočívat, na některé z teras se lze
dobře najíst.
Čeká na nás však i jedna z památek zapsaných na seznam světového
kulturního dědictví UNESCO, a to Palau Güell. Ten vznikl na popud
Eusebia Güella, jako úkol vytvoření obytného domu v úzké uličce
Starého Města na nerovném pozemku. Tento úkol se zdál původně
jako naprosto neproveditelný. Antonio Gaudí se však tohoto úkolu
zhostil zcela bravurně.
STRÁNKA 22
Zvenčí působí dům přísně a nepřístupně. Úzká gotická okna, brány
podobné padacím mřížím i dveře chráněné kovovými mřížemi ne
náhodou připomínají hrad. Na dvou vstupních portálech naleznete
iniciály E a G z kovaného železa. Díváme-li se na dvůr, zdá se, že je
vydlaždičkovaný, ve skutečnosti však jde o dřevo, které mělo tlumit
dusot koňských kopyt.
Ve vnitřku budovy se Gaudímu navzdory relativně stísněným
prostorám podařilo navodit dojem vzdušnosti a prostornosti. Salon
v jádru budovy, zamýšlený jako místo určené k autorským čtením či
koncertům, sahá od prvního patra až po střechu a je korunován
prolamovanou kopulí, tímto způsobem nahrazuje šířku výškou.
Kolem sálu se soustředí obytné prostory, v přízemí byly stáje. Falešná
okna vytvářejí dojem výhledů, jež ve skutečnosti neexistují. Vnitřní
vybavení, většinou také navržené Gaudím, je z ušlechtilých materiálů
s bohatým zdobením. Tady se ukazuje nejen vkus a bohatství
stavebníka, ale i bohatá fantazie typická pro Gaudího i modernismus
obecně. Umělecky ztvárněná je i střecha, neboť kopule a komíny se
tu proměnily v ozdobné plastické prvky. Kromě toho je odsud
nezapomenutelný výhled.
STRÁNKA 23
V případě zájmu o návštěvu Musea de Cera neboli Muzea voskových
figurín, ještě sejdeme z ulice Les Rambles. Hlavní oddělení tohoto
muzea je umístěno v budově, která je z velké části nerestaurovaná a
uvnitř vyzdobená velkými nástěnnými a nástropními malbami,
zanechává tak dobrý dojem z architektury raného modernismu.
Prohlídka začíná v prvním patře. Narazíte zde na různé slavné
osobnosti nedávné i vzdálenější minulosti, na politiky, umělce, vědce
a rovnou ve dvou provedeních i na papeže Jana Pavla II. Ve druhém
patře se pak setkáte se skupinou filmových velikánů, shromážděných
na rozkolísané palubě zaoceánského parníku. V přízemí naleznete
oddělení nazvané jako Viaje Ficción neboli Fantastická cesta. Pomocí
batysféry a podvodního tunelu se ocitnete ve fantastickém světě
s krápníkovou jeskyní, s lidmi z doby kamenné, s kosmickým letem,
s monstry ze science-fiction. Za kioskem se suvenýry následuje
oddělení nazvané Teror, kde si budete moci prohlédnout různé
způsoby popravování. Na závěr zavítáme do kabinetu hrůzy za
Frankensteinem, Drákulou či dr. Mabusem.
STRÁNKA 24
U moře na nás čeká šedesát metrů vysoký Kolumbův sloup, z jehož
vrcholku si budete moci vychutnat úchvatný panoramatický pohled
na město a Starý přístav. Kolumbův sloup připomíná slavný návrat
mořeplavce do Španělska po objevení Ameriky.
Od památníku už je to jen několik kroků přes široký pontonový most
zvaný jako Rambla del Mar k Moll d´Espanya, kde lákají
k procházkám komplex obchodů a gastronomických podniků
Maremágnum a Aquárium.
Dnešní trasu v historickém centru zakončíme návštěvou Námořního
muzea, umístěné v bývalých královských loděnicích ze 13. století. Ty
byly později rozšiřovány, a to až do století 18. Obdivovat zde můžete
nádherné lodě a další svědectví námořní historie Španělska,
například galéru dona Juana d´Austria, pod jehož vedením byla
v roce 1571 u Lepanta poražena flotila.
STRÁNKA 25
V druhé části naší prohlídky se zaměříme na druhou největší plochu
zeleně ve městě a na pobřežní čtvrti včetně městských pláží. Kdo má
rád rybí pokrmy a plody moře, bude mít v početných restauracích
Barcelonety a Port Olímpic těžký výběr.
Vydáme se tedy podél moře k již zmiňované Barcelonetě, městské
čtvrti, která se rozkládá na zužujícím výběžku pevniny
severovýchodně od přístavní nádrže. Byla založena v roce 1753 na
pravidelném půdoryse s ulicemi, které se kříží v pravém úhlu. Je to
ukázka typického barokního plánování. Barceloneta měla nabídnout
nový prostor k bydlení těm občanům, kteří byli kvůli stavbě citadely
vyhnáni ze své městské čtvrti. Poloha mezi mořem a přístavem činí
ještě dnes Barcelonetu městskou čtvrtí s nejvýraznějším přímořským
charakterem.
STRÁNKA 26
Na náměstí Placa de la Barceloneta stojí kostel Sant Miquel del Port,
který byl postaven současně s celou čtvrtí. Na členění prostoru a
úpravě fasády je zřejmý vliv italského baroka. Napravo od průčelí
kostela stojí dům, ve kterém bydlel v době své činnosti konzula
v Barceloně francouzský diplomat Ferdinand de Lesseps, iniciátor
stavby Suezského průplavu v Egyptě.
Široká ulice Passeig Marítim je jakousi hranicí mezi čtvrtí a mořem.
Nábřeží s jemným pískem se rozprostírá daleko k severovýchodu a je
velmi oblíbeným rekreačním místem. I přes blízkost velkoměsta se
velmi dbá na kvalitu vody, plavčíci a stanice první pomoci se starají o
bezpečnost vodních sportovců.
Severně od Barcelonety byly pro olympijské hry v roce 1992 v tehdy
dost zanedbané průmyslové oblasti vybudovány Vila Olímpica neboli
Olympijská vesnice a olympijský jachetní přístav Port Olímpic. Tak
vznikla další rekreační oblast, kterou rádi využívají jak místní, tak
turisté. Dominantou přístavu jsou dvě výškové budovy hotelu Arts
Barcelona, jednoho z nejluxusnějších hotelů v Barceloně a
mezinárodní společnost Mapfre. Mezi oběma věžáky a pláží se
rozprostírá nová velkoryse projektovaná Marina Village, nákupní
centrum, kde se prodává především exkluzivní oblečení, obuv a
doplňky, takže pokud budete mít náladu a chuť budete moci v rámci
svého volna zavítat i sem. Je zde i bezpočet romantických zákoutí,
dvorů a fontánek, které lákají k relaxaci a odpočinku.
STRÁNKA 27
V rámci svého volna můžete navštívit i zdejší zoologickou zahradu o
rozloze 14 hektarů, založenou v roce 1892. Je až neuvěřitelné s jakou
zručností a fantazií tu byl na malém prostoru vytvořen tak
mnohotvárný areál, který se může pochlubit značným množstvím
živočichů. Doslova magnetem je výcvik delfínů, který potěší nejen
Vaše děti, ale určitě i Vás.
Pokud by Vás návštěva zoo nenadchla, lze v její blízkosti navštívit
také Geologické muzeum, nejstarší muzeum ve městě.
STRÁNKA 28
Po načerpání atmosféry a vstřebání veškerých dojmů z dnešní
prohlídky se ve večerních hodinách odebereme k poslední památce,
a tou bude tzv. Arc de Triomf (Vítězný oblouk), který byl postaven
Josephem Vilasecou jako reprezentační hlavní portál pro Světovou
výstavu v roce 1888. na cihlové stavbě je využito prvků maurského
slohu, reliéfy jsou alegoriemi obchodu, průmyslu, zemědělství a
umění.
Poté nás náš autobus odveze na hotel typu Ibis v Barceloně, kde si
budete moci odpočinout po náročném dni v Barceloně. A načerpat
tak energii na další poznávání krás Španělska.
STRÁNKA 29
4.) den – v dopoledních hodinách po snídani odjezd z ubytování do
Barcelony, kde strávíme celý den. Tentokráte se vydáme po stopách
modernismu a navštívíme největší park Barcelony, Montjuic.
Stejně jako předchozí den nás autobus vysadí na náměstí Placa de
Catalunya, odkud budeme dále pokračovat severozápadním směrem
do čtvrti zvané Eixample, která vznikla jako rozšíření města v 19.
století. Nové území přitahovalo zejména kruhy velkoburžoazních
boháčů a architekti jako Gaudí, Lluis Doménech i Montaner a Josep
Puig Cadafalch dodali svými nádhernými stavbami čtvrti její
nezaměnitelný půvab.
My si určitě půjdeme prohlédnout dům, zvaný jako Casa Batlló, který
vytvořil v letech 1904 – 1906 Antonio Gaudí pro textilního továrníka
Josepa Batlló. Vnějšek budovy je téměř v rozporu se všemi tradičními
stavebními principy. Gaudí se při tvorbě velmi silně orientoval na
přírodu, všechno působí plynule a organicky. Jakoby volně vlající
tvary na frontě s okny v prvním poschodí mohou připomínat nejen
rostliny, ale i vchody do jeskyně. Fasáda je obložena glazovanými
STRÁNKA 30
keramickými obklady v zelených, modrých a okrových tónech, které
se ve slunci třpytivě lesknou. Balkónová zábradlí z ohýbaného
ocelového plechu připomínají lebky a střecha, jakoby vlnitě
rozhoupaná, s bohatě zdobenými komíny, působí jako dračí hřbet.
Stejně originální je i interiér, uvnitř naleznete zakřivené zdi, zdobené
stropy a pěkné truhlářské práce.
Na každého dům působí jinak, jak asi zapůsobí na Vás? Pojďte to
společně s námi vyzkoušet.
STRÁNKA 31
O několik kroků dále Vás zaujme tzv. Fundació Antoni Tápies,
dekorativní cihlová stavba, kterou v letech 1880 – 1885 projektoval
další známý modernistický architekt Lluis Domčnech i Montaner.
Původně se zde nacházelo sídlo nakladatelství Montaner i Simon. Od
roku 1984 zde najdeme již zmiňovanou nadaci umělce narozeného
v roce 1923 v Barceloně. Nejvíce poutavá je snad surrealistická
plastika na střeše zvaná jako Židle a mrak, kterou vytvořil Tapies
roku 1990, i když nezaujatý pozorovatel nemusí na první pohled
nutně vidět umělecké dílo. Vnitřek budovy byl z velké části vyklizen,
aby se zde získal prostor pro výstavy. Na hlavní ploše se konají
expozice dočasné, o podlaží níže je umístěna stálá výstava, a to výběr
z grafického díla Antonia Tapiese. V budově dnes také naleznete
výzkumné centrum současného umění.
Od Gaudího ještě v rámci dopolední prohlídky navštívíme další
proslavený dům Casa Mila, nebo také La Pedrera. Tento dům se
stavěl od roku 1906 do roku 1910. Jedná se o secesní dům s prvky
španělské gotiky a baroka. I tento dům byl zapsán na seznam
světového kulturního dědictví UNESCO a to v roce 1984. Casa Mila
byla poslední Gaudího světskou stavbou, poté už veškeré své úsilí
věnoval pouze stavbě Sagrady Famílie, kam zamíříme hned vzápětí.
STRÁNKA 32
Interiér domu podtrhuje schodiště vedoucí od vchodu k bytům. Za
povšimnutí stojí poohlédnutí za detaily, na kterých si Gaudí nechal
v tomto domě opravdu záležet. Jednotlivé byty jsou vybaveny
dobovým nábytkem.
Dnes v domě jsou návštěvníkům zpřístupněny pouze dva byty.
V budově se nachází také malé muzeum, kde si můžete prohlédnout
všechna mistrova díla. Přístupná je i členitá terasa na střeše
s bizardními komíny a krásnou vyhlídkou na okolí.
STRÁNKA 33
Poslední zastávkou bude snad nejslavnější památka Barcelony a
zároveň nejoriginálnější církevní stavba Evropy, tzv. Sagrada Família.
Toto dílo mělo podnítit k návratu k učení římskokatolické církve.
Stavební práce začaly roku 1882 a dodnes tento chrám není zcela
dokončen. Chrám byl vysvěcen papežem Benediktem XVI. 7.
listopadu 2010. Gaudí tento projekt převzal v raném stádiu, a to
v roce 1883. V roce 1926 však zemřel a bylo zcela nemožné dále
pokračovat v jeho duchu. Předpokládá se, že Gaudí by nevyužíval
k stavbě pouze přírodního kamene. Měl totiž velmi rád barvy a ty
také na svých stavbách uplatňoval.
STRÁNKA 34
Gaudí zamýšlel ze Sagrady Famílie vybudovat poslední křesťanskou
svatyni, proto je katedrála velmi bohatá na křesťanské symboly, za
všechny lze zmínit ten nejpromyšlenější symbol, a to 18 věží, které
symbolizují 12 apoštolů, 4 evangelisty, Panu Marii a ta největší Ježíše
Krista. Věže evangelistů by měly být do budoucna doplněny o
tradiční symbol každého z evangelistů (býk – sv. Lukáš, anděl – sv.
Matouš, orel – sv. Jan, lev – sv. Marek). Centrální věž Krista by měla
být doplněna obrovským křížem.
Celkové dokončení katedrály se plánuje na rok 2026, k stému výročí
smrti Antonia Gaudího. Stavba tedy bude probíhat neuvěřitelných
144 let. Co je však zajímavé, katedrála se po celou dobu staví pouze
z příspěvků a darů.
STRÁNKA 35
Následně se vrátíme do centra města, kde si uděláme individuální
volno. V rámci něhož si budete moci zajít na oběd a ochutnat, tak
některou ze španělských specialit. Věřte nám, už teď víme, že vám
budou chutnat. Místní kuchyně je totiž vynikající.
Po individuálním programu se sejdeme u tzv. Mirador de Colom
neboli Kolumbova sloupu, který jsme viděli již předchozí den. A
vydáme se na procházku po vrchu Montjuic, jednoho
z barcelonských kopců, který je oblíbeným výletním místem
Barcelony. Ve zdejších četných zahradách si budete moci odpočinout
od hluku a shonu města. Z mnoha míst se zde naskýtá nádherný
pohled na Barcelonu, přístav a na moře. Máte se opravdu na co těšit.
Výhledy jsou zde ohromující.
STRÁNKA 36
Lanovkou z přístavu se vyvezeme do poloviny kopce, ti zdatnější
z Vás mohou jít i pěšky. Po výstupu si budete moci prohlédnout
soubor zdejších zahrad, zvaných jako Jardins Costa i Llobera, které
jsou známé svou bohatou sbírkou kaktusů a sukulentů.
STRÁNKA 37
Celý vrchol kopce zabírá rozlehlé opevnění hradu Castell de
Montjuic, který je úzce spojen s historií Barcelony. Pevnost založená
v roce 1640 za krále Filipa IV. A dobudovaná v 18. století, se
nechvalně proslavila zejména během španělské občanské války.
Tenkrát se na 170 metrů vysoké hoře popravovali nepohodlní
odpůrci. Během Frankovy diktatury sloužila pevnost jako vojenské
vězení. V současnosti se zde nachází Vojenské muzeum, kam budete
moci zavítat i vy.
STRÁNKA 38
Od hradu se vydáme dále k muzeu Fundació Joan Miró, které bude
pro každého z vás, kdo miluje umění, mimořádným uměleckým
zážitkem. Roku 1971 založil Joan Miró nadaci, pro niž našel místo
v neobyčejné kubistické stavbě ze zářivě bílého dekorativního
betonu, která vytváří nadaci optimální rámec a sama je uměleckým
dílem. Zdejší sbírka, kterou si budete moci prohlédnout je nadmíru
bohatá, obsahuje cca. 10 000 jednotlivých objektů, mezi nimiž je
vedle obrazů, grafik, kreseb a koláží celá řada velkých textilních prací
a více než 150 skulptur. Návštěvník zde získává zcela ucelený přehled
o umělcově životním díle, které obsahuje mnohem víc než jen známé
idylicky působící obrazy. Jednotlivé sály jsou zde nazvány podle
osob, které byly pro Miróa důležité.
STRÁNKA 39
Po prohlídce muzea se půjdeme podívat, na místo kde se roku 1992
v Barceloně konaly 25. letní olympijské hry. Navštívíme tedy
olympijský areál. Olympijský stadion dnes pojme 70 000 diváků, ve
své původní podobě byl otevřen roku 1929. V roce 1936 se tu, co by
pokojný protest proti olympijským hrám v nacistickém Německu
měla konat tzv. lidová olympiáda. Tehdy sem přijelo přes 5 000
sportovců z více než 20 zemí. V noci před zahájením her však
vypukla španělská občanská válka. Až do doby celkové rekonstrukce
stadion stále více a více chátral. Dnes se z původní stavby dochovala
jen fasáda. V Museu Olímpic i de l´sport vedle stadionu si lze
prohlédnout exponáty vztahující se k olympijským hrám v Barceloně
a k nejrůznějším národním sportům.
STRÁNKA 40
Olympijský areál ovšem stojí za to navštívit i v době, kdy se tu žádná
sportovní klání nekonají, jde totiž o soubor avantgardní architektury,
který předjímal 21. století. Sportovní palác vedle olympijského
stadionu, pojmenovaný po katalánském národním světci Sant Jordi,
navrhl japonec Arata Isozaki. Díky dobré akustice se sportovní palác
využívá především k pořádání koncertů. Nejkontroverznější místní
stavbou je vysílač firmy Telefónica, které představuje mistrovské dílo,
přinejmenším z hlediska statiky. Velmi známý architekt Santiago
Calatrava vymyslel věž, která se liší od všeho dosud vytvořeného tím,
že připomíná gramofonovou jehlu. Věž je ukotvena na zvlněné
kruhové šikmé desce, jejíž střecha je pokryta kousky dlaždic, zde je
vidět zcela zřetelně návaznost na Gaudího.
Následně se vrátíme do centra města, kde Vás bude čekat večerní
individuální program. Při kterém budete moci načerpat skvělou
atmosféru divokého nočního života ve Španělsku a přidat se k veselí.
STRÁNKA 41
Či projít se ještě nočními ulicemi města a tím se s ním i zároveň
rozloučit.
V pozdních večerních hodinách nás čeká noční přejezd ze Španělska
do Francie, konkrétně do Port Grimaud.
5.) den – v dopoledních hodinách příjezd do Port Grimaud,
přezdívané jako francouzské Benátky.
Port Grimaud, je svět sám pro sebe. Nabídne Vám svět, kterému
vévodí vodní hladina a luxusní jachty. Námořní architekt Francois
Spoerry měl o své práci jasno již jako malý kluk. Jako šestiletý
obdivoval v curyšském muzeu obrázky chatrčí na vysokých kůlech,
k nimž jejich obyvatelé připlouvali na kánoích. Od té chvíle bylo o
jeho profesi rozhodnuto.
STRÁNKA 42
Údajně roku 1962 se prodává velká bažinatá plocha plná komárů
nedaleko Saint Tropez, architekt neváhá a pozemek kupuje a chystá
se právě zde uskutečnit svůj dětský sen. V hlavě se mu vybavuje
typické provensálské městečko, nádherně zapadající do zdejší
krajiny, kde domy mají barevné fasády a střechy z římských tašek.
Městečko, kde mezi domy budou proplouvat lodě, kde uličky ozařuje
slunce a chladí příjemný vítr.
Ač to tehdy znělo jako bláhovost, Francois Spoerry se dává čile do
díla. Písečné dno zálivu posloužilo jako přírodní základy. Jakmile
byly naznačeny ulice a čtvrti městečka, začaly se kopat kanály, které
měla zalít voda z řeky Giscle. Tehdy se stal zázrak a řeka kanály zalila
zcela sama, bez toho aniž by bylo potřeba uměle do nich vodu
čerpat. A sen byl na světě.
V červenci roku 1967 byly prodány první domy a Port Grimaud začalo
ožívat. Otevírají se první obchody, na náměstí se konají trhy. Stěhují
se sem i slavné osobnosti.
Celých 30 let se Spoerry těšil ze svého uskutečněného snu. V roce
1999 zemřel, ale ani tehdy se nevzdálil. Jeho hrobku najdete
v místním kostele Port Grimaud.
STRÁNKA 43
Vás tu čeká dopolední individuální procházka. Věřte, že návštěva
tohoto jezerního města je velkým zážitkem ať už ji člověk absolvuje
pěšky a vodu překračuje po malebných můstcích nebo se rozhodne
pro některou z okružních plaveb. Rozhodnutí necháme čistě na Vás.
Za zmínku stojí i to, že zde zakoupila dům herečka Joan Collinsová,
pokud budete mít touhu dům spatřit, neváhejte se zeptat svého
kapitána.
STRÁNKA 44
Podívat se určitě zajdeme do již zmiňovaného kostela Port Grimaud
zasvěcenému Františku z Assisi. Spoerry nechtěl mít městečko bez
kostela, proto s jeho stavbou od samého počátku počítal. Základní
kámen byl položen 2. listopadu 1969 a v červenci 1973 byl kostel
vysvěcen. Stojí na samostatném ostrůvku a dostanete se k němu
pěšky.
Věříme, že tento den si stoprocentně užijete a budete nadšeni.
Po poledni nás čeká již společná plavba lodí do Saint Tropez, která
trvá přibližně dvacet minut.
STRÁNKA 45
V odpoledních hodinách po zakotvení lodě na Vás tedy čeká
francouzské městečko Saint Tropez. Městečko, kde nikde jinde na
Azurovém pobřeží není kouzlo pobřežní krásy tak markantní jako
tady. Původně se jednalo o běžné přímořské město, kde žilo plno
rybářů, to už dnes ale dávno není pravda.
Proměna města začala nejdříve s příchodem post-impresionismu na
konci 19. století, velký zlom pak přineslo i natáčení filmu ,,A Bůh
stvořil ženu,´´s mladičkou Briggitte Bardot, kterou tento film velmi
proslavil a kromě toho i samotné Saint Tropez.
STRÁNKA 46
Už jen tím, že Saint Tropez se stalo slavným a turismus v městečku
jen vzkvétal, přišli sem jachtaři, kteří pomalu a jistě začali zaplavovat
místní přístav. Dnes zde celebrity kotví své jachty, či mají zde své
vily, což samozřejmě přitahuje i pozornost turistů.
STRÁNKA 47
Pro nás pro Čechy je městečko známé také díky filmu ,,Četník ze
Saint Tropez´´ a jeho další pokračování. A tak není divu, že se každý
z našich turistů žene k četnické stanici, která už není funkční. A i my
sem určitě zavítáme.
Celou naši kratičkou prohlídku městečka započneme v přístavu, zde
budete moci obdivovat luxusní lodě. Tento přístav byl dokonce do
roku 1914 hlavním obchodním přístavem Francie. Postupovat
budeme dále na nábřeží. Zde se nachází celá řada kavárniček, které
Vás budou lákat k posezení a relaxaci. A také celá řada malířů a
umělců. Pokud se odpoutáme od přístavu, naše kroky nás povedou
úzkými uličkami města na kopec k citadele, ze které se Vám
naskytne nezapomenutelný výhled na město a mořský záliv.
Od tvrze Citadela vede Rue de la Citadele dolů směrem do centra.
Vpravo je Rue du Portail –Neuf, kde se nachází kostel z 18. století,
STRÁNKA 48
postavený v italském barokním stylu, kam zavítáme i my.
Severozápadně od kostela blíže zpět k přístavu stojí radnice.
Pokud byste se i v Saint Tropez chtěli věnovat památkám a muzeím,
můžete navštívit zdejší muzeum Musée de l´Annonciade,
dokumentující francouzské moderní umění nebo návštěvu již
zmiňované Citadely, kde se nachází Muzeum námořnictva a historie.
Saint Tropez však není ani tak o památkách, ale spíše o atmosféře a o
relaxaci. Velkou pýchou města jsou totiž i místní bílé pláže, po
kterých se určitě nezapomeňte projít ani vy.
V Saint Tropez se nachází i celá řada typických francouzských
restaurací, kde si budete moci pochutnat na francouzských
specialitách. Naleznete zde i celou řadu obchůdků se suvenýry, které
si budete moci koupit domů na památku na tento zájezd i na Francii
samotnou.
STRÁNKA 49
Neváhejte s námi tedy vyrazit do světa plného hvězd a luxusu,
krásného moře a plného výborných specialit. Garantujeme Vám, že
budete nadšeni a nebudete chtít odsud odjet. Neváhejte a pojeďte
s naší cestovní kanceláří objevovat krásy Monaka, Barcelony a
francouzských měst Port Grimaud a Saint Tropez, třeba i vy zde
natrefíte na svoji oblíbenou celebritu!
STRÁNKA 50
Ve večerních hodinách odjezd zpět do České republiky.
6.) den – příjezd na autobusové nádraží v Plzni kolem 9. hodiny
ráno, následovat bude vysazení cestujících v Praze na autobusovém
nádraží Zličín kolem 10. hodiny ráno a poté v Brně u Janáčkova
divadla kolem 13. hodiny odpolední.
Upozorňujeme, že program se může měnit v závislosti na počasí nebo jiné události (svátky, omezená otevírací
doba, zácpy, stávky apod.) a časy odjezdů jsou pouze orientační, upřesněny budou v pokynech zaslaných
Vám před zájezdem. Časy příjezdů jsou také orientační a mohou být ovlivněny dopravní situací, zdržením na
hranicích či jinými mimořádnými situacemi. Stejně tak vstupné je zde uvedeno pouze orientačně. V ubytování
je možná změna v rámci zachování standartu hvězdiček.nenadálé situace na hotelu (porucha
STRÁNKA 51
situace na hotelu (porucha topení, klimatizace atd.)
STRÁNKA 52