listopad 2008 - Základní škola a mateřská škola Krouna

Transkript

Školní krounský občasník
2
listopad/2008
Zprávy z ředitelny
V pondělí 1. září 2008 zahájilo školní rok celkem 191
žáků. Opožděně, ale přece bych je chtěl (stejně jako všechny
zaměstnance) přivítat ve škole. Obzvláště pak nové žáky
z Pusté Kamenice a ze Svratouchu. Sice Vás (krounské i
přespolní) každou chvilku za něco napomínáme a peskujeme
(ale také i chválíme) – jsme však rádi, že chodíte k nám do
školy. Všem pak ve školním roce 2008/2009 přeji mnoho
úspěchů. Přál bych si, abyste si Vy, děti, vážily nadstandardní péče, kterou Vám učitelé
(a mnohdy na úkor svého volna a zdarma) věnují. Oceníte ji, až změníte školu nebo
nastoupíte do zaměstnání.
Nový školní rok přinesl několik změn. Z řad pedagogického sboru odešli J.
Janoušek, Z. Šípek a T. Gregorová a nově naopak nastoupily Martina Nováková a
Zuzana Nováková (jedná se pouze o shodu příjmení). Věřím, že se jim na naší škole
bude líbit.
Během prázdnin byla nově vymalována učebna 22, celkově zrekonstruována učebna
45 a do učebny 23 byla instalována další (v pořadí již pátá) interaktivní tabule.
První dva měsíce školního roku přinesly také řadu akcí: GO pobyt šesťáků
v Daňkovicích, koncert skupiny Marbo, vystoupení žáků V. třídy k 90. výročí vzniku
ČSR, soutěž v podzimních dekoracích, zájezdy (Praha, Skuteč) a jiné různé akce a
programy. Mám radost, že se podařilo zajistit a zorganizovat našim dětem příjemné
zpestření a obohacení školní výuky, ale hlavním musí stále zůstat učení.
Po prázdninách se podařilo obnovit činnost kroužků – počítačového, divadelního,
časopisu, pěveckého, hasičského.
Díky zřizovateli školy se v září podařilo položit nový asfaltový povrch na
příjezdovou komunikaci ke škole, na které tak již nebude hrozit úraz na výmolech.
Vstup do školního areálu je také mnohem hezčí.
Některé děti (zejména z 8. ročníku) stále ještě nepochopily, že začal školní rok, a
kupí kolem sebe stále další a další maléry. Výsledkem je pak nekázeň a z ní plynoucí
důsledky (úrazy, neprospěch atd.). Nekázeň a úmyslné porušování školního řádu ale
nelze tolerovat. Chtěl bych také apelovat na rodiče, aby svým dětem a jejich přípravě do
školy věnovali zvýšenou pozornost. A to jak v učení a nošení pomůcek, tak i v
nepřinášení věcí, které do školy nepatří (nože, šroubováky, cigarety, pyrotechnika a jiné
nebezpečné předměty). Opakovaně také řešíme neoprávněné používání mobilních
telefonů. Jsou proto žákům zabavovány a v případě prvního přestupku vraceny až po
dohodě s rodiči, v případě druhého přestupku až po osobní návštěvě rodičů ve škole.
Třetí a další přestupek s mobilním telefonem během pololetí bude důvodem pro snížení
známky z chování. Roste také bohužel agresivita některých jedinců vůči svým
spolužákům. Prosím tedy rodiče – nebojte se nám oznámit, že Vašemu dítěti je
ubližováno, a strach nebo obavu Vašeho dítěte ze spolužáků nepodceňujte.
O určité skupiny krounské mládeže se v souvislosti s krádežemi a s podáváním
alkoholu a tabákových výrobků mladistvým velmi intenzívně zajímá policie (včetně
jejich shlukování v různých objektech). Rodiče, víte, s kým a jak tráví volný čas Vaše
děti?
3
listopad/2008
Počátkem září byly díky panu M. Kuštovi zprovozněny nové internetové stránky
školy. Jsou modernější a věřím, že i přehlednější. Stále je najdete na www.zskrouna.cz.
Po podzimních prázdninách čeká na žáky nová výzdoba školní jídelny, družiny a
propojovací chodby. Věřím, že se bude líbit, a prosím – važte si hezkého a čistého
prostředí, které není na všech školách samozřejmostí.
Z výtěžku z hospodářské činnosti a také z financí ušetřených v minulých letech letos
investujeme téměř čtvrt milionu do vybavení školní kuchyně – konkrétně jde o nové
elektrické trouby a druhou velkou elektrickou pánev.
Mgr. Josef Kyncl
Bleskáč (naše interview)
V pátek 31. října 2008 navštívili redaktoři Škrobu hotel Styl v Hlinsku.
Přivítala je vedoucí hotelu paní Marie Jílková, která souhlasila s tím, že jim
poskytne rozhovor. Redaktoři se při příjemném posezení s paní vedoucí dozvěděli
mnoho zajímavého o tom, jak „funguje“ provoz hotelu. Poté měli možnost
prohlédnout si pokoje a některé redaktorky si za pomoci paní vedoucí vyzkoušely
přípravu pohárů pro své spolužáky. Skvěle prožité dopoledne bylo zakončeno
vychutnáním si výborných zmrzlinových pohárů.
Paní Marie Jílková, vedoucí hotelu Styl
Jak dlouho jste majitelkou hotelu Styl?
Já majitelkou nejsem. Jsem tady
v pronájmu. Každý měsíc platím nájem.
Hotel Styl patří nyní městu, dříve ho
vlastnil Spartak Hlinsko. Hotel mám
pronajatý přibližně sedmnáct let a
předtím jsem zde již třináct let
pracovala, takže se v této budově
pohybuji už třicet let.
Váš hotel se nachází v netypickém
prostředí (mimo centrum města). Jaké
to má výhody a jaké nevýhody?
Má to samozřejmě výhody i nevýhody.
Výhodu spatřuji v tom, že můžeme
nabídnout klidné prostředí. Nevýhodou
je větší vzdálenost od centra města,
takže se sem většinou hosté musí
dopravit autem, musí si návštěvu
předem
naplánovat.
Proto
mají
restaurace ve městě větší návštěvnost.
Již několik let máte připravenu na
konci školního roku pro děti specialitu
– zmrzlinový pohár za vysvědčení. Co
Vás na tento nápad přivedlo?
Já si totiž vážím každého klienta a
myslím si, že když se rodina rozhodne,
že nebudou třeba v neděli vařit a
maminka řekne: „Tak kam půjdeme na
oběd? Ke Koníčkovi, k Hubertovi nebo
na Styl?“ A děti vykřiknou: „No na
Styl, tam dostaneme lízátko po obědě!“
I když věřím, že to není jen kvůli tomu,
ale že u nás lidem jídlo chutná. A
zrovna tak na konci školního roku je
motivuji tím, že dostanou pohár.
Zároveň si myslím, že se u nás necítí
jako cizí, já se dětí zeptám na
vysvědčení, ony mi ho i ukážou a
některé děti mají radost, že mám zájem,
že se mohou pochlubit.
Chodí k Vám na slavnostní oběd či
večeři rodiny s dětmi i při jiných
příležitostech?
Jak sami víte, v dnešní době se musí
hodně šetřit, takže se většinou chodí na
oběd či večeři při nějaké slavnostní
příležitosti, při oslavě narozenin,
svátku, výročí svatby a tak dále. Ale
jsou i hosté, kteří přijdou, i když žádnou
oslavu nemají.
Pořádáte nějaké akce (například
diskotéky) pro dospívající mládež?
Ne. Pro dospívající mládež vůbec ne.
Ani bych to snad neměla říkat, ale
v současné době mám pocit, že si
dospívající neváží lidské práce. Ať se
každý pobaví, zazpívá nebo zakřičí, ale
poslední dobou si mladí neváží ničeho a
je jim jedno, jestli típnou cigaretu o
koberec, jestli kopnou skleničku pod
stůl. Prostě vůbec nemám zájem pro ně
něco pořádat. A kdybych vzala mládež
do osmnácti let, nemůžu věřit, že když
jim tady nenaliji, že nevypijí něco
venku, co si sami přinesli, a nedostanou
mě do problému se zákonem. Chování
mladých a hrubost, a musím říct zvláště
u děvčat, jsou občas hrozné. Víte, když
někdo vylije skleničku, to beru, to se
stane, ale nejhorší je, když někdo něco
ničí úmyslně.
Konají se u Vás rozlučkové akce při
příležitosti ukončení ZŠ, absolvování
střední nebo vysoké školy nebo setkání
bývalých žáků po letech?
Ano, specializujeme se na setkání
bývalých spolužáků po letech a na
maturitní večírky. Ale až pro klienty
nad osmnáct let.
Můžete ze svých zkušeností vyvodit, co
nejvíce Čechům chutná?
4
listopad/2008
I když tady pracuji již dlouhou dobu,
tak nemůžu. Byla doba, kdy se
v závodních jídelnách, v továrnách
většinou vařily omáčky s knedlíky.
Tehdy všichni chtěli nějaké maso
a hranolky. V současné době lidé
většinou chtějí lehčí stravu, kuřecí
maso, ryby a zeleninové saláty. Trendy
se zkrátka mění. Myslím si, že teď bych
měla největší úspěch s pizzou,
těstovinami a saláty. Na to ostatní chodí
spíše ta starší generace.
Jste
kuřáckým
podnikem
či
nekuřáckým? Jaký je Váš názor na
úplný zákaz kouření v restauracích?
Jsme kuřáckým podnikem už jen proto,
že vedoucí je kuřačka. A teď si něco
vezměte k srdci – kouření je to nejhorší,
co může v životě být. Jestli jste
nezačali, nezačínejte s tím, protože
byste se toho těžko zbavovali. Přestat
s kouřením je potom velký problém a
můžu vám říct, že když přijdu
kamkoliv, na školení, na jednání nebo
na nějaký seminář, připadám si
méněcenná, protože chytří lidé nekouří.
U nás v restauraci je jedna místnost
kuřácká a druhá nekuřácká, takže si
každý může vybrat, kam si chce
sednout.
Kouření v restauracích bych úplně
nezakazovala. Myslím si, že to
k restauracím patří, i když vím, že
omezujeme nekuřáky. Každý by si měl
vybrat, jestli půjde do kuřácké nebo
nekuřácké místnosti. Asi bych byla pro,
aby se nekouřilo v době obědů, když
přijdou třeba rodiny s dětmi, ale určitě
bych to úplně nezakazovala.
5
Redaktoři Škrobu při rozhovoru
Kdybyste nás měla motivovat pro práci,
kterou vykonáváte, čím byste nás k ní
nalákala nebo co byste nám poradila?
V první řadě, když se pro tuto práci
někdo rozhodne, je potřeba, aby měl rád
lidi a nevadilo mu, že jim slouží. Musíte
si tuto práci dobrovolně vybrat. Když si
jednou řeknete, chci být servírka nebo
číšník, musíte si zároveň říct, že svou
listopad/2008
práci budete dělat tak, abyste se za ni
nemuseli stydět. Nemohu ovlivnit
všechno, třeba jestli kuchař udělal svou
práci na sto procent, ale snažím se na to
dohlédnout, aby tomu tak bylo. Snažím
se pro spokojenost hostů udělat
maximum. Zkrátka, když už si tuhle
profesi vyberete, nedělejte to proto, jak
je to většinou v současné době běžné,
že už na vás nic jiného nezbylo, ale
proto, že ji chcete dělat.
Máte nějaké tajné sny či plány do
budoucna?
Plány do budoucna nemám žádné. Je mi
líto, že se špatně shání zaměstnanci a že
chybí klientela, protože lidé v dnešní
době nemají na to, aby utráceli. Takže
nemám větší plány do budoucna.
Připravili redaktoři Škrobu
ZE ŽIVOTA ŠKOLY
GO pobyt Daňkovice 2008
Už od konce loňského
školního roku jsme se všichni
moc těšili, jak v září vyrazíme
společně s novými žáky a
s naším novým třídním učitelem
na
dvoudenní
výchovněpoznávací pobyt určený pro
žáky šestých tříd.
Konečně bylo 4. září a my
jsme vyrazili do Daňkovic. Těšili
jsme se, že pojedeme na
kolech, ale vzhledem k tomu,
že jsme velice početná třída, si
na to pan učitel netroufl. Jako
6
listopad/2008
druhý dozor s námi jela paní uklízečka Svatoňová.
Ráno v 6:15 hodin se většina naší třídy sešla na zastávce u kampeličky
v Krouně. Jeli jsme autobusem do Svratky. Cestou k nám ve Svratouchu
přistoupili dva spolužáci a ve Svratce na nás čekaly ještě dvě spolužačky
z Pusté Kamenice. Následovalo pěší putování do Daňkovic, které vedlo
převážně lesem. Před ním nás ještě pan učitel společně vyfotil. Cesta nám
utíkala velice rychle. Největší radost jsme měli, když jsme se už blížili
k penzionu. Konečně jsme se ocitli na místě a za odměnu na nás čekal
výborný oběd.
Po obědě jsme se rozdělili na čtyři družstva, zelené, žluté, modré a
červené. Zahráli jsme si jednu hru a potom jsme si šli ve družstvech vyplnit
dopravní test. Následovala krátká procházka, kterou jsme museli brzy
přerušit, protože za námi dorazila jedna naše spolužačka. Hned poté jsme
se šli ubytovat - holky v dolním patře a kluci v horním. Vybalili jsme si věci a
trochu si odpočinuli.
Po svačině jsme konečně vyrazili do přírody. Celé odpoledne jsme hráli
různé ekohry například na medvěda, stavěli strašáky apod. K večeru jsme
se vrátili do penzionu, chviličku si oddechli a šli se navečeřet. Večer jsme
se vzájemně navštěvovali na pokojích a povídali jsme si. Kdo chtěl, mohl se
jít dívat na televizi anebo si koupit dole v baru něco dobrého. Večer
samozřejmě nemohl nikdo usnout.
Ráno jsme vstávali o půl sedmé. Zabalili jsme si věci a poklidili
nepořádek na pokoji. Šli jsme na snídani. Po snídani jsme se dočkali
vyhlášení výsledků soutěží a předávání cen. Každý něco vyhrál, nikdo
neodešel s prázdnou. Okolo deváté hodiny jsme se loučili s Daňkovicemi.
Zpáteční cestu jsme šli do Sněžného pěšky. Tam jsme si nakoupili
v místních potravinách něco dobrého na zub a pokračovali jsme autobusem
do Svratky. Odtud jsme pěšky vyrazili až do Krouny. Po cestě jsme si
vypravovali zážitky z pobytu. V Krouně jsme se rozdělili, někdo šel domů,
někdo do školy na oběd a někdo na autobus. Výlet se nám vydařil, měli
jsme krásné počasí a všichni jsme se vrátili ve zdraví, plní zážitků a únavy.
7
listopad/2008
sledovat prostorovou projekci. Ty jsme si měli nasadit po zhlédnutí reklam a
upoutávek. Tak jsme také učinili. Nebudu rozvádět děj a kvalitu filmu, který jsme
zhlédli, ale zážitek je to úžasný. Díváte se na film a najednou letí dinosaurus
s otevřenou tlamou přímo na vás a vy instinktivně uhýbáte před něčím, co vlastně
není. Prostě super.
Kolem jedenácté hodiny
jsme dorazili na Výstaviště, které
je v pražské části Holešovice, kde
se konala autoshow. „Konečně
jsme tady!“ oddechli jsme si.
Když jsme vešli do areálu, stálo
před námi mnoho nákladních aut,
různých karavanů a traktůrků a
spousta dalších strojů. Jakmile
jsme jen tak rychle (moc nás to
holky venku nebavilo) prošly
venkovní plochu, přišly jsme do
U nové Octavie
Průmyslového paláce, kde byli
vystaveni námi oblíbení "sporťáčci", různá terénní i osobní auta všech možných
značek. Do těchto aut jsme se mohli i posadit za volant. Byl tady také představen
nový model Škody Octavia. Mohli jsme tu vidět i různé tuningy. Autoshow
doplňoval i zajímavý doprovodný program, který byl také velmi pestrý - výstava
automobilových audio a video systémů, komunikační a navigační techniky, výstava
historických vozidel a tak dále. Mnozí z nás si nasbírali spoustu reklamních letáků,
časopisů, balónků, které tam byli volně k dispozici.
Celkově to byl nezapomenutelný zážitek. Jsme moc rády, že jsme měly
možnost tento výlet absolvovat.
Sara Giansanti, Aneta Švandová
Daniela Nováková
Ve čtvrtek 9. října měli někteří žáci od 6. až do 9. třídy možnost jet se podívat
do Prahy do 3D kina a na výstavu Autoshow Praha 2008.
V kině promítali film Dinosauři: Giganti Patagonie. Po běžných formalitách
jako jsou zakoupení vstupenek, odchody na toaletu, zakoupení občerstvení a
podobně, jsme vstoupili do sálu. Sál byl stejný jako každý jiný, jen měl mnohem
větší promítací plátno a u vstupu jsme dostali speciální brýle, se kterými je možné
Marbo
22. října jsme měli po 3. vyučovací hodině
naplánované představení hudebního dua Marbo, které naši
školu již vícekrát navštívilo. Letos si pro nás připravili
vystoupení nesoucí název „Jak založit kapelu“. Abych se
přiznala, moc jsem si od toho neslibovala, spíše jsem
očekávala, že si to tam odsedíme a pak se zase vrátíme
zpátky do lavic. Mýlila jsem se.
Teď už ale k samotnému vystoupení. Po pohodlném
usazení jsme čekali, až koncert začne. Ze zákulisí vyšel
pan Bohdan Vrtal a chvíli po něm i paní Vrtalová. Musím
8
listopad/2008
se přiznat, že mě oba interpreti velice příjemně překvapili. Jednotlivé skladby,
kterými se velmi dobře trefili do vkusu většiny z nás, byly prokládány zajímavým
povídáním o zakládání kapely a o hudbě vůbec.
Ale začínám mít nemilý pocit, že poslední dobou si jistá skupina žáků
neuvědomuje, že svým chováním ruší ostatní spolužáky, učitele i hudebníky. Patrně
ještě nedozráli do té míry, aby byli schopni se takovéto akce účastnit. Takže až
dostanou rozum, zase rádi uvítáme nějaký kulturní program…
9
listopad/2008
Na Krounském poháru se dočkali mladší prvního medailového
umístění, když obsadili druhou příčku. Starší skončili druzí a pátí.
Podzimní část zahájilo družstvo opět třetím místem na závodech v
Kamenci, kde startovali čtyři účastníci mistrovství ČR.
Úspěšnou sezónu zakončili mladí hasiči ve Zderazi, kde starší opět
obsadili třetí a páté místo a mladší se umístili na šesté příčce.
Dominik Bělský
Eva Brožková
OTÁZKY NA TĚLO
Zuzana Nováková, nová učitelka II. třídy
Kolik Vám je let a kde jste se narodila?
Čím jste chtěla být jako malá?
Sezóna
2008
byla
nejúspěšnější
sezónou
mladých
hasičů z Krouny od
jejich vzniku, neboť
starší
žáci
se
pravidelně umisťovali
na
medailových
pozicích.
Sezóna
začala v Hlinsku na
dovednostní soutěži,
kde mladí hasiči plní
složité úkoly. Starší
žáci zde zvítězili a
mladší skončili pátí.
Mladí hasiči
Na okresním kole
ve Štěpánově starší žáci zvítězili a poprvé v historii si vybojovali postup do
krajského kola. První družstvo mladších skončilo na čtvrtém místě a druhé
družstvo vybojovalo pátou pozici.
V krajském kole nás reprezentovalo družstvo ve složení: Nikola
Vašulínová, Patrik Bělský, Dominik Bělský, Ondřej Nádvorník, Lukáš
Nadrchal, Libor Tomášek, Jan Stodola, Adam Pekař, František Vostřel,
Miloš Vašulín a náhradnice Aneta Vašulínová a Aneta Švandová. Tato
skupina soutěžících podala výborné výkony a v pěti z šesti disciplín dosáhla
osobních rekordů. Družstvo dokázalo porazit loňské účastníky mistrovství
ČR a obsadilo skvělé třetí místo.
Dobře rozjetá sezóna pokračovala na soutěži v Hlinsku, kde starší žáci
obsadili třetí a páté místo a mladší skončili šestí.
Chodila jste ráda do školy?
Byla jste pilný žáček?
Jak hodně jste ve škole zlobila?
Měla jste někdy sníženou známku
z chování?
Jaký byl Váš nejoblíbenější předmět na
ZŠ?
Jaký předmět jste nesnášela?
Jaké školy jste studovala?
Kolika jazyky (kromě češtiny a
slovenštiny)
byste
se
dokázala
domluvit?
Kdybyste se měla vrátit do školy, volila
byste roli žáka nebo učitele?
Je mi 24 a kousek a narodila jsem se
v Havlíčkově Brodě.
Už jako malá jsem si přála být paní
učitelkou a tento sen se mi splnil.
Se školou jsem neměla nikdy problém,
takže mi škola nevadila.
Od rodičů jsem byla vždy vedena
k pečlivé práci, a protože jsem měla ve
všem ráda pořádek, stal se ze mě občas
pěkný puntičkář.
Se zlobením jako takovým jsem problém
neměla, ale byla jsem hodně upovídaná
a to se učitelům nelíbilo.
Naštěstí ne.
V tomhle hodně záleželo na vyučujícím.
Pokud mě učitel dokázal zaujmout,
dokázala jsem se těšit téměř na cokoliv.
K těm
nejoblíbenějším
předmětům
patřila angličtina a hudební výchova.
Mezi ty neoblíbené předměty patřila
matematika, chemie a fyzika.
V Čáslavi jsem absolvovala střední
pedagogickou školu a v Hradci Králové
stále ještě studuji na univerzitě
pedagogickou fakultu.
Pouze jedním - anglicky.
Rozhodně učitele ☺.
10
Kolik zemí jste ve svém životě
navštívila?
Jaký je Váš oblíbený zpěvák,
zpěvačka?
Jaká je Vaše oblíbená
z televizní obrazovky, film?
osobnost
Jaký politik?
Na kolik hudebních nástrojů umíte
hrát?
Myslíte si, že máte v životě štěstí?
Čeho se nejvíce bojíte?
Na co se nejvíce těšíte?
Máte nějaké tajné přání?
Co Vás dokáže nejvíce rozčílit?
Jaké roční období máte nejraději?
Co sledujete nejčastěji v televizi?
Jak odpočíváte?
listopad/2008
Cestuji hodně ráda. Určitě jsem
navštívila více než deset zemí.
Upřednostňuji české zpěváky, zpěvačky
a kapely, ale ve sbírce mi nechybí ani
např. Madonna, Sheryl Crow, Kosheen,
Anastacia, Pink, Mika, George Michael
nebo James Blunt, ale jinak se nebráním
téměř ničemu.
Mám ráda inteligentní a pohotový
humor, který poskytne jistě Marek Eben,
Jan Kraus nebo Miroslav Donutil.
Mít oblíbeného politika? To snad ani
nejde ☺. Ale pokud bych si opravdu
musela vybrat, tak jedině pana
prezidenta Václava Klause, který umí
reprezentovat naši zemi.
V dětství jsem navštěvovala ZUŠ, kde
jsem se věnovala hře na klavír. Na
střední škole jsem ve hře pokračovala a
přibyla flétna s kytarou.
Mé štěstí mě potkalo v podobě mého
manžela.
Nejvíce se bojím toho, že ztratím své
nejbližší.
V nejbližší době se těším na to, až
dokončím školu, a do budoucna, až
založíme rodinu.
Mám. A protože je tajné, nebudu ho
prozrazovat…
Nespravedlnost, hloupost, ignorance.
Všechna roční období mají svá kouzla,
pokud počasí odpovídá dané době.
Televizní noviny a počasí.
Relax v přírodě, a když to počasí
nedovolí, tak v teple domova, když
nemusím vůbec nic.
11
listopad/2008
ZAJÍMAVOSTI Z DOMOVA I
ZE SVĚTA ANEB VÍTE, ŽE…
B
BR
RN
NĚ
ĚN
NŠ
ŠT
TÍÍ V
VĚ
ĚD
DC
CII S
SE
ES
ST
TR
RO
OJ
JIIL
LII P
PŘ
ŘÍÍS
ST
TR
RO
OJ
J,,
K
KT
TE
ER
RÝ
ÝL
LIIK
KV
VIID
DU
UJ
JE
ER
RA
AK
KO
OV
VIIN
NN
NÉ
ÉB
BU
UŇ
ŇK
KY
Y
Buňka napadená rakovinou
Tým brněnských vynálezců vytvořil
nový přístroj, který podle nich umí
likvidovat rakovinné buňky. Zařízení
přitom
původně
vyvinuli
ke
zkrášlování pleti. Jakým způsobem
nádorovou tkáň ničí, tvůrci přístroje
zatím neumí přesně popsat. Zařízení
nyní čeká složité testování, které má
jeho účinky potvrdit.
Kristýna Drahošová
Britský tým, který v roce 1997 stanovil světový rychlostní rekord při
jízdě po zemi, má nový cíl. Posledně jeho pilot překonal jako první v
"automobilu" rychlost zvuku. Teď chce jet ještě rychleji a zdolat magickou
hranici tisíc mil za hodinu, tedy 1610 km/h, napsal server BBC.
BLOODHOUND SSC
Zdroj: BBC
12
listopad/2008
Dosavadní rekord pilota RAF Andyho Greena z roku 1997 činí 1228
kilometrů v hodině. Dosáhl ho ve voze Thrust SSC, který je od té doby
nejrychlejším vozidlem světa. Nyní by se rád posadil za volant rakety na
kolech, která překoná magickou rychlost 1000 mil za hodinu.
Na novém vozidle Bloodhound (volně přeloženo Krvavý pes), které by
měl pohánět motor ze stíhačky Eurofighter, pracují členové týmu již 18
měsíců a pokus o překonání dosavadního rekordu by se mohl uskutečnit v
roce 2011.
Šestitunové více než dvanáct metrů dlouhé auto Bloodhound SSC
(Super Sonic car - nadzvukové vozidlo) by mělo jet větší rychlostí, než které
dosáhne kulka vystřelená z pistole. Z nuly na 1690 kilometrů v hodině by
mělo zrychlit za 40 sekund.
Stavba nadzvukového vozidla je podle šéfa technického týmu Johna
Pipera velkým dobrodružstvím i pro konstruktéry. Například kola musí být z
titanu, který dokáže odolat zahřívání v obrovských rychlostech.
.Převzato z Idnes.cz
(17. 1. 1899 – 2. 1. 1947)
Al Capone, správným jménem Alphonse Gabriel Capone, se narodil 17.
ledna 1899 jako čtvrtý z devíti sourozenců. Proslavil se svou chladnokrevností,
vypočítavostí, bohatstvím a zjizvenou tváří. Avšak také celý život bydlel s maminkou
a vymyslel „gangsterskou“ módu. (Před ním se zločinci snažili na sebe
neupozorňovat, ale Al to dělal naopak. Upozorňoval na sebe např. banánově žlutým
oblekem nebo doutníkem.)
Jeho rodiče Gabriel a Tereza Caponiovi emigrovali roku 1893 z Neapoli do
New Yorku. Jako teenager se stal členem gangu Pět ohařů, kteří terorizovali
Manhattan. Poté ho zaměstnal Frankie Yale jako barmana a vyhazovače v baru
Harvard Inn (zde přišel k jizvám na obličeji a krku). V devatenácti našel pravou lásku
– Mae Coughlinová byla irská Američanka a před
Vánoci roku 1918 se vzali. Po roce se jim narodil
syn, dali mu jméno Albert Francis, ale říkali mu
Sonny (tj. Synek). V jednadvaceti se přestěhoval
do Chicaga – v New Yorku byl známý dvěma
vraždami a ublížením na zdraví (nikdo mu to
nedokázal).
V Chicagu pracoval v podniku „U Čtyř čertů“
pro Johnnyho Torria, kterého tam pozval Velký Jim
Colosimo. Brzo se Al stal šéfem tohoto podniku.
Zanedlouho po Alovi dorazila do Chicaga prohibice
(zákon zakazující prodej a konzumaci alkoholu).
Johny objevil zlatý důl – lidé chtěli alkohol stále a
on jim ho obstarával. Část svých obchodů
13
listopad/2008
přenechal Alovi. Jediná překážka byl Jim Colosimo, který nechtěl své aktivity
rozšířit. Zakrátko Jima někdo zavraždil (vrah se nenašel…).
Al jako obchodní partner Johnnyho bral polovinu z pašeráckých obchodů – asi
12 milionů dolarů ročně. Torrio uzavřel dohodu, že každý gang se bude držet svého
rajonu. Avšak gang O’Donelů (čtveřice irských bratrů) tuto dohodu porušil a v roce
1923 vypukla Velká pivní válka. Nejdříve to byla pouze válka cenová, ale potom se
začalo zabíjet.
V roce 1924 si vzal Johnny dovolenou a odjel do Itálie. Al se stal šéfem a
vyhlídl si svou první oběť – Cicero (náměstí v Chicagu s nejmenší zločinností). Jeho
plán byl jednoduchý – Joseph Klenha, který byl šest let starostou Chicaga (pouze
gangster, který se vsadil o 50$, že se starostou stane), se bál, že v dalších letech
nebude zvolen; uzavřel s Alem dohodu, že pokud Al zařídí, aby byl znovu zvolen,
nechá mu volnou ruku nad Cicerem. A vyšlo to. Radost mu však zkazila smrt bratra
Franka.
Odpor v Ciceru kladl pouze Robert St. John. Byl to spoluvlastník novin Cicero
Tribune. Po kratší době Al vydavatelství koupil a John se odstěhoval z města.
V Chicagu měli zatím velké postavení mezi gangy Johnny Torrio a Dion
O’Banion (velký milovník květin), ale kvůli prohraným penězům v hazardních hrách
byl Dion po pár týdnech zavražděn (vrah se nenašel…).
Dionovou smrtí začala válka gangů. Gang O’Baniona převzal „Hymie“ Weiss a
Bugs Moran, kteří přísahali pomstu vrahům Diona. Torrio se rozhodl „uklidit se“ do
vězení, a tak se 23. ledna 1925 šel udat. Když se chystal jít k soudu, postřelili ho.
Mezitím Al najímal osobní ochranku a budoval ochranná opatření. Krátce potom
Weisse zabili (vrah se nenašel…). Torrio předal své impérium Alovi.
Devět dní po smrti Weisse svolal Al „Gangsterskou mírovou konferenci“. Tam
podepsali mírovou smlouvu mezi gangy. Mír vládl 70 dní. Nakonec mír porušil Joey
Aiello a ….. Al ho udal za vraždu. Když ho odvezli na policejní stanici, nechal ji
obklíčit, ale Joey utekl z města. Al si nechal vybudovat dům na Palm Islandu, kde
trávil zimy. Poté přestěhoval svůj hlavní stan do hotelu Lexington.
Roku 1929 se den svatého Valentýna proslavil po světě vraždou sedmi členů
z Moranova gangu. Bugs mezi nimi nebyl. Oběti nevytáhli zbraně, protože do
garáže, kde byli zabiti přijelo policejní auto. Policisté poté odváděli dva muže. Ale
v tu dobu tam žádné policisty nikdo neposlal. Podezřelý – Al Capone, nebyl nikdy
usvědčen, ale zbavil se tak jediného konkurenčního gangu. Tento čin vstoupil do
dějin jako Svatovalentýnský masakr.
Poté zaplatil dvěma detektivům, aby ho zatkli, a šel na rok do vězení, za
nedovolené držení zbraní.
V témže roce vydala komise pro zločin žebříček
deseti „veřejných nepřátel“. Al byl na prvním místě.
Alovi se postavil do cesty šestadvacetiletý Eliot Ness
se svou partou agentů jménem Nedotknutelní (nedali se
uplatit). Z této party šel strach, ale nakonec Ala dostal
někdo jiný – Frank Wilson. Byl to daňový úředník. Al však
nikdy
žádné
smlouvy
nepodepisoval.
Mezitím
Nedotknutelní začali likvidovat a zabavovat věci z Alových
pivovarů. Do nich se dostávali pomocí nákladního auta
s pluhem. Když to Al zjistil, přestěhoval pivovary do jiných
budov. Nedotknutelným se podařilo dostat do Alova
gangu špeha. Díky němu zjistili, že se chystá vražda
14
listopad/2008
Wilsona nebo také, že některé dokumenty zabavené v pivovaru mohou dokázat
Alovy příjmy.
Mezitím v říjnu 1929 nastala v Americe Velká hospodářská krize. Každý čtvrtý
občan byl nezaměstnaný a newyorská burza ztratila 4 miliardy dolarů. Al nechal
vařit polévky pro nezaměstnané, aby si oživil pověst velkého dobráka.
17. října byl Al odsouzen na 11 let za neplacení daní. První dva roky strávil ve
vězení v Atlantě a v srpnu 1934 ho přesunuli do nově otevřené věznice Alcatraz.
V této věznici se nesmělo mluvit – pouze v sobotu od jedné do půl čtvrté. Vězni se
řídili podle zvonění, o čase neměli pojem. Strážci nesměli vězně bít, ale existovaly
jiné tresty, např. „díra“ – místnost bez světla.
Al z toho začal ztrácet rozum, trpěl nespavostí a samomluvou. Už dlouho trpěl
mozkovou chorobou, v tomto stádiu už
ovlivňovala nervovou soustavu. Poté trávil
trest v nemocnici. 6. ledna 1939 opustil
věznici. Poslední zbytky života trávil na
Palm Islandu. Jeho stav byl tak vážný, že
mu ušla například 2. světová válka.
Zemřel 2. ledna 1947 ve věku 48 let. Je pohřben v Chicagu.
Připravil Tomáš Sodomka
LETEM SVĚTEM ANEB
CESTOVNÍ HOREČKA
Hádej, o jakou přírodní zajímavost se jedná
Tento přírodní úkaz tvoří oslňující
pásy, oblouky, pruhy či clony světla,
pohybující se po obloze v polárních
oblastech. Na severní polokouli se
nazývá
‚,aurora
borealis“
nebo
jednoduše ,,severní světla“, na jihu
označují jako ,,aurora australis“ nebo
také ,,jižní světla“. Nikdo přesně neví,
proč a jak vznikají, panuje pouze
domněnka, že jsou výsledkem působení
nepatrných částeček sluneční energie
zachycených magnetickým polem Země. Zhruba každých jedenáct roků se Slunce
stává velmi aktivním a vysílá do okolního prostoru velké množství částic energie.
Právě v této době jsou tyto úkazy nejlépe viditelné.
Pokud jste poznali, o jaké přírodní zajímavosti je řeč, napište svoji odpověď spolu
se jménem a třídou a do 15. listopadu zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze
správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny.
Připravil Petr Hainc
15
listopad/2008
KULTURNÍ OKÉNKO
KDO JE TO?
Narodil se 16. března 1911 v bavorském
Gűnzburgu. Byl nejstarším synem Karla a
Walburgy .......... . Rodina byla silně katolicky
založená a velmi bohatá. ........... byl vynikajícím
žákem. Vždy byl velmi ambiciózní a již na
gymnáziu o sobě prohlašoval, že jednou ho bude
znát celý svět. A měl pravdu, i když by asi
nikoho nenapadlo, v jaké to bude souvislosti.
Po maturitě odchází .......... do Mnichova a
začíná
studovat
medicínu,
konkrétně
antropologii. V té době se setkává a začíná
sympatizovat s názory socialismu, k tomu všemu
ještě přispějí přednášky teorie o nadřazenosti
takzvané árijské rasy, které se začínají na univerzitě přednášet. Právě zde,
na univerzitě, se stala největší proměna, z bezstarostného vtipálka na
vážného studenta. Jeho výchova v masového vraha totiž začala právě v
posluchárnách škol. Svou doktorskou práci předvedl, a úspěšně tak ukončil
své studium na fakultě, roku 1938. To již rok pracoval, právě díky pomoci a
konexím profesora von Verschuera, v prestižním Ústavu pro výzkum
dědičnosti, biologie a rasové čistoty univerzity ve Frankfurtu, vedeném
právě von Verschuerem. .......... se stal jeho oblíbencem, a tak rychle
postupoval v nacistické akademické hierarchii.
.......... vstoupil v roce 1938 do NSDAP a o rok později do SS, která se
vydávala za strážce národní rasové čistoty, a on sám samozřejmě též
zastával názor, že pomocí rasové selekce lze vylepšit dědictví rasy, a
přijímá již zcela otevřeně nacistické názory o Židech. A když pak nacisté za
několik let sestavovali deportační seznamy pro masové hubení v
průmyslovém měřítku, opírali se právě o jeho podklady. V berlínském
Ústavu císaře Viléma pro antropologii a nauku o lidské dědičnosti se
Verschuer zabýval výzkumem dvojčat. .......... převzal ideu, že klíč k
dědičnosti se skrývá v tajemství genetiky dvojčat. V osvětimském táboře
dostal pro své sadistické pokusy na dvojčatech přezdívku Anděl smrti.
16
listopad/2008
17
listopad/2008
Po porážce Německa uprchl do Jižní Ameriky, kde jej v roce 1979 při
koupání v moři ranila mrtvice.
Anděl smrti byl mrtev 34 let po Osvětimi a unikl tak spravedlivému
soudu.
Robertsovy knihy se staly ihned po vydání bestsellerem a tento titul jím je
dodnes. Publikace je zajímavým čtením jak pro dospělé, tak i pro mládež ve věku 10
– 15 let.
Autor: Monty Roberts
Pokud jste poznali, o jaké osobnosti je řeč, napište svoji odpověď spolu se
jménem a třídou a do 15. listopadu zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze
správných odpovědí budou vylosováni výherci, kteří obdrží drobné ceny.
Připravila Kristýna Drahošová
JAZYKOVÝ KOUTEK
Připravila Aneta Švandová
Znáte svůj mateřský jazyk?
Co to znamená?
ČEVAPČIČI
Filmový projekt s názvem „Máj“ režiséra a kameramana
F. A. Brabce je koncipován jako celovečerní hraný film pro
celou rodinu. Tento projekt v mnoha ohledech navazuje na
film „Kytice“, který v době svého uvedení slavil s
návštěvností přes 600 000 diváků na české poměry výrazný
divácký úspěch.
Podobně jako Kytice je i nedávno uvedený projekt
„Máj“ především odvážným autorsko-režisérským nápadem.
I když tuto látku zná každý ze školních lavic, dosud nikdo se
ji neodvážil zpracovat filmově. Již po přečtení scénáře je
jednoznačné, že kameraman a režisér F. A. Brabec toto dílo ztvárnil okouzlenýma
očima třetího tisíciletí a znovu dokázal, že i na klasika se dá masově chodit do kina.
Poetický
Česko, 2008, 80 min
Režie: F. A. Brabec
Hrají: Matěj Stropnický, Sandra Lehnertová, Juraj Kukura, Bronislav
Poloczek, Vladimír Javorský, Nina Divíšková, Jan Přeučil, Kryštof Hádek,
Jan Tříska, Iveta Jiřičková, Filip Menzel atd.
Připravil Dominik Bělský
ŠKROB DOPORUČUJE SVÝM
ČTENÁŘŮM
Muž, který naslouchá koním
Kniha bude zajímat lidi, kteří se setkávají s koňmi, pracují s nimi, jezdí, nebo
dokonce i nějakého vlastní. Je o autorově životě s koňmi, o ochočování divokých
mustangů za pomoci napojení (způsob, jak si s koněm nenásilně promluvit a
skamarádit se s ním). Ale je to i povídání o životě samotném.
Vyberte z následujících možností:
a) opečené šišky ze sekaného masa
b) druh indického čaje
c) přesmyčkou zkomolený výraz kočujících národů – vapeč (= vopeč), čiči
(= kočku)
Co to znamená?
ČERVOTOČ
Vyberte z následujících možností:
a) otočení červa na záda
b) červ, který ve dřevě (např. v nábytku) vytváří točité chodbičky
c) kolotoč pro červy
Řešení naleznete na předposlední straně.
Perličky ze žákovských knížek
Bez dovolení si ze mě dělá srandu, že mám zadek jak kamion.
Bil spolužačku botníkem na boty.
Boxuje do spolužáků.
Dělá si ve třídě ze sněhu ledničku.
Choval se při návštěvě ředitele hrozně. Neuposlechl a řval!
I přes několikáté napomenutí předbíhá u oběda. Nakonec na
oběd nešel.
I přes opakované napomenutí hází učebnicí po panu řediteli. Bylo by dobré, abyste
hodili, drazí rodiče, učebnicí párkrát vy na něj!
18
listopad/2008
I přes přísný zákaz kouření kouří na WC a nedopalky hází do záchodové mísy. A pak mi
tvrdí, že on to nebyl, protože kouří jinou značku.
Imituje pana ředitele, tím vylekává žáky i kantory.
Je drzý a vymáhá po učitelce peníze.
Je drzý, jeho slova: "Nebudu žalovat jako blbeček!"
Je úplně vymatlaný.
Její temperamentní křik při zpěvu zamezuje normální průchodnosti hodiny.
Jeník se dnes dopustil velmi hrubého výroku na adresu romské menšiny.
Jezdí nosem po lavici, aby to pískalo.
Již třikrát zapomněla věci do hodiny angličtiny, jo a o přestávkách se pere s klukama,
říká, že jim dává najevo, že je miluje.
Vybrala Adéla Jirušová
FANTAZII SE MEZE NEKLADOU
ANEB NAŠE LITERÁRNÍ POKUSY
POVÍDKA NA POKRAČOVÁNÍ
NARKOMANKA
Ahoj. Jmenuji se Leona
a chtěla bych vám povědět
svoji
neradostnou
zkušenost, které moc lituji.
Ale čas se nedá vrátit zpět.
Úspěšně jsem ukončila
9. ročník základní školy
s výborným vysvědčením a
přijetím na gymnázium. S radostí jsem utíkala domů, abych to oznámila
rodičům, kteří se už pomalu balili na dovolenou. Po několika kázáních, ať
se chovám slušně, jsem zůstala doma sama se svojí mladší sestrou
Kamilou. Jednoho dne mě a mé kámošky napadlo, že bychom mohly
vyrazit konečně na nějakou diskotéku. S babičkou jsem si domluvila hlídání
Kamilky, a ještě jsem k tomu vyfasovala nějaký prašulky, které se vždycky
na něco hodí.
Byla to vyhlášená místní diskotéka plná mladých ztřeštěných lidí. Bylo
tam spousta našich známých ze základky, ale také úplně nové tváře, které
nebyly k zahození. Jsem velmi společenský člověk a ráda se seznamuji
19
listopad/2008
s novými lidičkami. Stála jsem u baru, když mě oslovil úplně nádherný kluk,
kterého jsem zaregistrovala, když jsme vcházeli. Hned mě pozval na
skleničku a představil se: „Ahoj, já jsem Martin.“ Já jsem mu hned
odpověděla: „Čavec, já jsem Lea.“ Najednou se mě zeptal, jestli nechci jít
tancovat. Neváhala jsem a hned jsem na něj vyhrkla: „Jasně.“
Tancovali jsme a Martin potom povídá: „Nechceš se jít se mnou
vyvětrat ven?“ Samozřejmě jsem z něj byla tak hotová, že jsem nemohla
odmítnout. Vyšli jsme ven a on si zapálil a nabídl mi. Nechtěla jsem před
ním dělat sucharku, a tak jsem si vzala. „Dík,“ odpověděla jsem mu. „Rádo
se stalo,“ řekl a mrknul na mě. Potáhla jsem, ale najednou ze mě z ničeho
nic vypadlo: “Dík, ale já už nechci.“ Najednou se k nám hrnula nějaká parta.
„Zdar. Co to máš za kost?“ zeptal se jeden z nich. Martin odpověděl: „To je
Lea, před chvilkou jsme se seznámili.“ Můžu Vám říct, že se mi z těch jeho
kamarádů a kamarádek dělalo špatně, ale co jsem mohla dělat, když jsem
nechtěla ztratit Martina. Šli jsme zpět na parket, kde jsme se pořádně
unavili, a tak jsme přesídlili na bar. Najednou jsem už nevěděla, co dělám.
Celý svět se mi motal dokola a najednou mi bylo úplně všechno jedno.
Přišla k nám Martinova kamarádka a říká mu: „Na, tady to máš.“ A on na to:
„Díky, už mi to chybělo.“ Dala mu nějaký balíček. Potom si Martin odskočil
na WC, a když přišel, byl úplně jiný. Trochu jsem z něj dostávala strach.
Objal mě a začal mě zprudka líbat. Bylo mi to nepříjemný, ale jelikož se mi
strašně líbil, nebránila jsem se.
Scházeli jsme se denně. A zrovna byl den „blbec“, kdy jsem byla po
hádce s rodiči, se kterými jsem se teď začínala hádat celkem často, protože
se jim nelíbilo, že se toulám a skoro vůbec nejsem doma. Martin mě
utěšoval a řekl mi: „Na, tohle ti pomůže.“ Nejdřív jsem koukala nevěřícně a
pěkně vyděšeně. Vypadalo to jako tátova cigareta, ale vonělo to jinak. Teda
teď mi to už voní, ale předtím mi to pěkně smrdělo. Měla jsem strach, ale
řekla jsem si proč ne. Pro jednou mě to snad nezabije. Potáhla jsem si a
hned jsem to prudce vydechla se záchvatem kašle. „Co to je?“ zeptala jsem
se. Martin řekl: „Marihuana. Ber nebo neber. Nikdo tě nenutí.“ Vzala jsem.
Najednou jsem se cítila úplně bezvadně, byla jsem jak v ráji a všechno mi
bylo jedno. A takhle to pomalu začínalo a stalo se to pravidelností, že jsem
si denně musela dát svoji dávku.
Prázdniny pomalu končily a já jsem za tu dobu navštívila spoustu
klubů a s Martinem jsme se dali dohromady. Doma to ale bylo čím dál
horší.
Začal nový školní rok s úplně novými lidmi. Ze začátku jsem školu
zvládala levou zadní. První pololetí jsem měla zase výborné vysvědčení.
Když naši viděli, že zvládám jak školu, tak i „vymetání po venku“, zmírnili ty
jejich výchovné přednášky, vždy když jsem přišla z venku. Další pololetí mě
však škola začala trošku víc zatěžovat. A proto jsem si dávku musela zvýšit
a začala jsem si ji brát i domů. Jenomže jsem nepočítala s tím, že se mi
zhorší známky ve škole. Jednou za měsíc nesu mámě žákovskou knížku na
20
listopad/2008
podepsání: „Co to má jako být? To je tvoje?“ Se strachem jsem jí
odpověděla: „Je to moje. Promiň mami, já si to opravím. Neboj se.“ „Právě
že se, milá zlatá, bojím, asi ti toho moc dovolujeme. Máš domácí vězení!“
zakřičela na mě mamka. Začala jsem brečet a na nic jiného jsem si
nevzpomněla než na to Martinovo: „Na, to ti pomůže.“ Musela jsem si zase
dát. Zamkla jsem se v pokojíčku a šlo se na věc. Zhulila jsem se tak, že
jsem usnula a spala až do rána. Každý ráno se budím sama, protože táta je
doktor a máma učitelka a v práci musí být oba vždy brzy a Kamilku máma
bere sebou. Koukám na budík a je tam 9:48. Myslela jsem, že mě trefí. „Ale
co,“ řekla jsem si, „tak jednou nebudu ve škole. O co přijdu? O nic.“
Nasnídala jsem se a zavolala Martinovi. Měli jsme se v jedenáct sejít u
něj v bytě. Byla to moje první návštěva jeho bytu, tak jsem si říkala, že
určitě naklidí a připraví nějaký ten lehčí obídek. Ale moje představa se stala
úplným opakem.
DOKONČENÍ PŘÍBĚHU PŘÍŠTĚ
Nicolle Nováková
Byla jsem jako normální člověk. Chodila jsem do školy, na kroužky. Jenže teď
to tak není!
Začnu od začátku. Když jsem chodila do 6. třídy, popadla mě chuť zažít
dobrodružství. Jela jsem na svůj první tábor. Byla jsem veliký „žroutík“, a tak jsem
na táboře docela dost jedla. Přibrala jsem asi tři kila, a protože jsem byla trošku při
těle, chtěla jsem zase rychle zhubnout.
V chatce se mnou bydlely samé pohublé holky. Ty mi radily, co a jak. Denně
jsem cvičila, běhala, plně se věnovala táborovým aktivitám. A na konci tábora bylo
5 kg dole. V té době jsem měřila 158 cm a vážila 59 kg (po shození).
Po táboře jsem úplně změnila svůj jídelníček. Nejedla jsem nic. Jen pár
kousků ovoce ke snídani. Ve škole jsem si brala obědy, ale snědla jsem jen pár
kousků a vše odnášela zpátky. To, co jsem snědla, mělo celkem asi 200 kcal.
Protože jsem ke všemu denně dvě hodiny cvičila a hodinu jezdila na kole, dostala
jsem se na váhu 40 kg. Do školy jsem běhala a spala jsem opravdu osm hodin a víc.
Byla jsem strašně hubená. Měřila jsem 159 cm a vážila 40 kg! Opravdu málo.
Jenže jídlo se mi čím dál tím víc protivilo a nakonec jsem přestala jíst úplně. Jen
jsem pila. Pila jsem 4,5 l denně. Měla jsem skvělou fyzičku, a tak jsem nepřestala
sportovat. Ručička váhy ukazovala na 31 kg. A teď v 7. třídě mám 30 kg. Nikdy už
nebudu taková, jaká jsem byla. Už to nejde vrátit. Když někdo budete chtít
hubnout, tak hubněte sportem, ale nikdy nepřestávejte jíst! Vždyť je to sebevražda!
Četla jsem už hodně povídek na téma sebevražda, kde je smrt popsána jako
osvobození, prostě něco krásného. Každý, kdo si to přečte, utírá slzu. Ale skoro
nikde už jsem nečetla o tom, jak to ublížilo okolí. Nikde už se neobjeví to, že
21
listopad/2008
takový čin zničí rodičům celý život, že je to zabíjí, i když žijí dál. Tímhle jsem
jenom chtěla říct lidem, kteří se chtějí zabít třeba i tím, že z nějakých důvodů
odmítají potravu, že smrt je jenom cesta k nicotě, nic víc. Možná, že sebevrazi na
konci pociťují nějakou tu radost z vysvobození, ale bolest, kterou tím rozdají a
cesta, která nikam nevede, asi nebude to nejlepší.
Daniela Nováková
Jak jsem naletěl
Ve škole jsem byl známý vtipálek a nezůstal skoro nikdo, kdo by se
nestal obětí mého žertu. Mé vtípky byly nevyčerpatelné a pokaždé mně to
nějak procházelo. Ale nikdy mě nenapadlo, že by mi to někdo mohl oplatit,
což byla evidentně chyba! Mí spolužáci mě už měli plné zuby a řekli si, že
už je načase, abych na vlastní kůži zažil nějaký ten žert.
No takže jednou ve čtvrtek během velké přestávky za mnou přišel můj
spolužák Ondra a povídá: ,,Hele, Petře, víš, jak jsi včera chyběl, tak jsme ale
totálně naštvali Brychtovou.“ (Učí chemii a pracovní činnosti.) „Jaksi jsme
přepískli MINI výbuch, no a skončilo to u ředitele, takže se máme v sobotu
dostavit do školy! No a představ si, máme se naučit látku z chemie za CELÉ
pololetí!!! Budeme psát test a Brychtová říkala, že ta známka výrazně
ovlivní známku na vízo!!! A zbytek dne strávíme tím, že budeme
„dobrovolně“ zlepšovat vzhled areálu školy. Kdo se nedostaví, může
počítat se „skvělou“ známkou z chování!“
Já nevěřícně kroutím hlavou: „Co to je za kravinu? To sis vymyslel
sám, nebo ti někdo pomohl?“ „Jestli mi nevěříš, zeptej se kohokoli ze třídy,
a jestli to riskneš, tak se zeptej Brychtovky!“ „Ale vždyť jsem včera ani
nebyl ve škole!“ „Jo, ale Brychtový je to jedno! Stačilo těch průserů, co u ní
máš z minula! Vzpomeň si na tu židli!“ Jo, to jo, Brychtová řádila! No, zní to
divně! Tak jo, zeptám se někoho ze třídy. A hele Karin! Ta se pořád šprtá a
rozhodně se nebude spolčovat s Ondrášem. „Ahoj Karin, je to pravda s tou
sobotou, že musíme do školy a máme ten test?“ „Jasně, sice jít do školy v
sobotu mi trochu komplikuje plány, ale to nic. A naštěstí tu chemii
dokonale umím!“ Ježíši, to snad ne! Fakt musím v sobotu vstávat v šest a
táhnout se do školy! A dva dny strávím šprtáním chemie, na rozdíl od
Karin se nepříliš obtěžuju učením a naši nebudou zrovna rádi, když
propadnu!
Takže po dvou dnech šprtání vyrážím výjimečně v sobotu do školy.
Cesta mi zabere jako vždy asi deset minut. Už jsem před školou, zatáhnu za
kliku, ale k mému údivu jsou dveře zavřené. Tak zazvoním na školníka, na
22
listopad/2008
ředitele si netroufnu, ještě bych schytal něco navíc! A z repráčku už se
ozývá: „Prosím?“ „Pane školníku, tady je Petr Nádvorník, jsem tady kvůli
testu z chemie a úklidu kolem školy!“ „Test z chemie? Úklid kolem školy?
Že o tom nic nevím…! Ale když už jsi tady, tak se ti o ten úklid postarám,
he he!“ (Školník se taky párkrát nechal nachytat a teď má dokonalý způsob
odplaty!) A sakra! Že mi to nedošlo! A tak zkušenému vtipálkovi jako já!
Vystřelili si ze mě! Ale tak levný žert a já na to skočil…!!!
Takže sobotní dopoledne jsem strávil „dobrovolným“ hrabáním,
zametáním atd. No a chuť na vtípky mě tak nějak přešla!
23
listopad/2008
Na louku, kousek od kolbiště, jsme dorazili asi v 5:05 hodin ráno.
Ostatní koně dorazili až po nás. Den probíhal ke vší spokojenosti, až na
to, že šíleně lilo. Déšť ustával pouze na krátké chvilky.
Přesto jsme slavili úspěchy a domů se javorkovští vraceli se dvěma
medailemi. Naši pro mě přijeli kolem třetí hodiny, ale odjížděli jsme v pět
večer, neboť se nám tu velmi líbilo. Tak někdy na viděnou v Borové!
Oxana Kurasevičová
NÁZORY, UDÁLOSTI,
KOMENTÁŘE
BOROVÁ – FORMANSKÝ DEN 2008
Tato akce se koná každý rok kolem 21.září v Borové kousek za
odbočkou na Jimramov. A rok co rok tam je i moje oblíbená stáj Sága pod
vedením Heleny Štětkové.
Noc před formanským dnem jsem přespala v ubytovací části stájí.
Ráno jsem vstávala velmi brzy (už ve tři hodiny), abych pomohla
s vyčištěním a „nablejskáním“ koní. Co nejrychleji jsem se umyla, najedla,
oblékla a pustila se do práce. Koně musejí dostat nažrat, aby pak neměli
z nenajedeného bříška koliku.
Letos jelo osm koní
místo šesti, protože přibyli i
dva malí poníci. A nastal
problém
jak
naskládat
nezbedné a mladé koně do
dvojmístného
přepravníku!
První várka šla hladce,
Simona chodí do přepravníku
skoro sama, takže ji stačilo
jen
uvázat, aby nepokousala
Formanský den
Cassu. Ale s ním to bylo
horší. Trvalo asi pět minut, než jsme ho naložili. Já jsem jela s nimi a
s jejich jezdci.
Vědecké studie prokázaly, že za posledních
deset let se zvyšuje počet hurikánů a bouří. Hurikány
a bouře čím dál víc nabývají na síle a způsobují
obrovské škody na majetku (v řádu miliard dolarů) a
na lidských životech.
Světoví experti přičítají hojnost hurikánů, bouří
a záplav globálnímu oteplování. Globální oteplování
způsobené skleníkovým efektem označil za příčinu
loňského rekordního počtu hurikánů a bouří u
atlantického a karibského pobřeží Spojených států
jeden
z vedoucích
představitelů
amerického
národního střediska pro výzkum atmosféry Greg
Oko hurikánu
Holland.
Síla hurikánů se rozděluje podle SaffirovySimsnovy škály, která hurikány dělí podle rychlosti větru do pěti kategorií.
Nejvyšší kategorie 5 znamená, že vítr fouká rychlostí přes 249 kilometrů za hodinu.
Takto silný hurikán působí obrovské škody i v řádech desítek milionů dolarů a
způsobuje velké oběti na životech. Nápor větru nevydrží větší část domů i
průmyslové stavby, menší domy mohou být větrem „odneseny”, stejně tak křoviny,
domy či značky.
Ondřej Bouška
TÝRÁNÍ ZVÍŘAT
Myslím si, že lidé, kteří týrají zvířata, jsou ohavní a nedokážou
pochopit smysl života. Týraná zvířata neskutečně trpí, jejich majitelé je
24
listopad/2008
chovají ve velice špatných podmínkách, kdy nemají ani dostatek žrádla a
čisté vody, nebo je dokonce jedí.
Dalším problémem jsou převozy. Zvířata jsou nucena přežívat ve
velmi stísněném prostředí, nemají zajištěny základní hygienické podmínky.
Všichni určitě známe otřesné záběry televize.
Nemám ráda pohled na jatka, kde jsou zabíjena i mláďata, i když jsou
sotva odtržena od matky. A už mají jít na porážku! Lidé se zkrátka
nezastaví před ničím. Zabíjejí i tak vzácná zvířata jako jsou třeba delfíni
nebo velryby. Však na to často upozorňuje například Greenpeace.
Také v naší republice jsou případy týrání dost časté. Pro příklad je na
jednom blogu o lidské krutosti napsáno o tom, jak někdo v Liberci utopil
psa nebo jak někdo nalil do kočky asi litr nějakého alkoholu a pak na ni
poslal psa, který ji roztrhal na kusy! A proto se ptám: „Je člověk skutečně
vrcholným představitelem života na Zemi?“
Průzkum na naší škole:
Jakým jazykem byste chtěli umět mluvit?
25
VYMALUJ A DOKRESLI
OBRÁZKY
listopad/2008
26
listopad/2008
POZNÁŠ, KDO ZE
ZAMĚSTNANCŮ NAŠÍ
ŠKOLY JE NA FOTOGRAFII?
27
listopad/2008
„Víte, proč má letadlo vrtuli????“ „Aby chladila pilota.“
„No to je ale nesmyl.“
„Nevěříte? Zkuste ji zastavit a uvidíte, jak se bude pilot potit!“
ANGLICKÁ KŘÍŽOVKA
Kdo ho spatří,
nechť ho
potlačí; kdo ho
chce chovati,
musí se
varovati; dáš-li
mu masti, bude
růsti, když
naroste, bude
krásti, všecko ti
před očima
pobere a
z domu tě
vyžene.
Pokud jste poznali, kdo je na
obrázku, napište svoji odpověď spolu
se jménem a třídou a do 15. listopadu
zaneste panu učiteli Schmiedovi. Ze
správných odpovědí budou vylosováni
výherci, kteří obdrží drobné ceny.
HÁDANKY, TAJENKY,
RÉBUSY, VTIPY, RECEPTY
Jsem jenom
kůže bez masa,
sedím na kůži s
masem a nesu
kůži a maso. Co
jsem?
Víte, proč mají blondýnky rády bouřku?
Protože si myslí, že je někdo fotí.
Škopíček
bezedný, plný
masa nacpaný.
„Katko, kde najdeme kanál La Manche?“
„Nevím, pane profesore, ale naše televize ho nemá určitě!“
„Pane doktore, já mám hrozný strach! Je to moje první operace.“
„Vím, jak vám je,“ říká chirurg, „moje také.“
Černá hlavička,
bílá nožička.
Hlavička když
zčervená, konec
nožky znamená.
Malý dinosaurus se ptá matky: „Maminko, dostanu se po smrti také do nebe?“
„Ne, synku, dostaneš se do muzea.“
Na silnici tlačí zpocený muž z posledních sil auto, žena za volantem se ho ptá:
„Už můžu povolit tu ruční brzdu?“
„Jak se řekne čínsky fotbalista?“ „Ťan.“
„A jak se řekne mizerný fotbalista?“ „Spar Ťan.“
Řešení hádanek: (ňeho, ékcedzej oldes, netsrp, aklapáz)
28
listopad/2008
NĚMECKÁ KŘÍŽOVKA
29
listopad/2008
Vyluštěte si sudoku
T
podzim
nyní
tři
ale
je
správný
obraz
autobus
hotový
něco
diktát
ten
strýc
malý
já
dělat
„Napíšu Vám rovnou pětku. Už na poklep jste úplně dutej.“
stůl
šest
pěkný
Paní učitelka vysvětluje třídě:
„Říkáme, že kráva se otelila, kočka okotila. Řekne někdo další příklad?“
Pepíček se hlásí:
„Prosím, žralok se ožral!“
dítě
Vtipy vybrala Adéla Jirušová
Víte, jak se startuje ženský maratón? Tři…, dva…, jedna…, kšááá…
30
listopad/2008
31
listopad/2008
Optické iluze
Soustřeďte se po dobu 30 sekund
na čtyři pod sebou umístěné
Vodní příkop
V zemi je vykopán čtvercový příkop
stejné šířky, napuštěný vodou. Jeho vnitřek
tvoří jakýsi čtvercový ostrov. Vy stojíte na
břehu a chcete se na ten ostrov dostat. K
dispozici máte dvě stejně dlouhá prkna jen
o malinko kratší, než je šířka příkopu. Jak
se s použitím prken na ostrov dostat?
Samozřejmě, že skákání a plavání a
podobné nesmysly se nepočítají. S prkny
můžete manipulovat dle libosti, ale nemáte
tečky uprostřed
uprostřed obrázku.
Potom se podívejte na zeď a
začněte přimhuřovat oči.
Uvidíte světelný kruh, pozorujte
ho dál… Co vidíte?
už nic jiného.
Řešení najdete v příštím čísle
Anketa:
Jaký je váš nejoblíbenější zpěvák, zpěvačka, skupina?
skupina?
Jan Urban,
Urban, 2. třída – Kabát.
Karolína Tuťálková, 3. třída – Avril Lavigne, Madonna, K. Gott, Eva Farna, Kabát.
Karolína Burešová,
Burešová, 3. třída. – Eva Farna.
Libor Nekvinda, 3. třída – Eva Farna, Marek Ztracený, Kabát.
Zuzana Knettigová,
Knettigová, 4. třída – Eva Farna, Kabát, Jiří Zonyga.
Helena Pražanová, 4.
4. třída – Abba, Karel Gott, Eva Farna.
Jana Pokorná,
Pokorná, 4. třída – Eva Farna, Madonna, Kabát.
Patrik Zelenka, 7. třída – The Rasmus.
Erika Tomášková,
Tomášková, 7. třída – Pink, Kabát.
Kristýna Drahošová, 8. třída – Linkin Park, Daniel Landa, Ashley Tisdale.
Lucie Kulichová,
Kulichová, 8. třída – Avril Lavigne.
Lukáš Sodomka, 9. třída – Karel Gott, Avril Lavigne, Billy Talent.
Mgr. Petr Schmied – Je jich mnoho. Např. J. Morrison, Z. Michnová, Pražský výběr.
Strom nebo obličej?
Řešení úkolu: Co to znamená? – Čevapčiči. Správná odpověď je a. Červotoč.
Správná odpověď je b.
Vydává Základní a Mateřská škola v Krouně, PSČ 539 43, 469341115
e-mail: [email protected], http://www.zskrouna.cz, ročník XVI.
Redakční rada: D. Nováková, O. Bouška, P. Hainc, D. Bělský, K. Drahošová, A. Jirušová, O.
Kurasevičová, T. Sodomka, A. Švandová, S. Giansanti, N. Nováková, E. Brožková,
Mgr. Petr Schmied
Illustrations: Tereza Brožková
Kopírování či jiné používání jakékoliv části bez souhlasu vydavatele je zakázáno.
Listopad 2008
32
listopad/2008
&&&&& Žofka křížovka &&&&&
O skutečnosti, že při zrodu samostatné Československé republiky v r. 1918 stál především
T. G. Masaryk, ví asi každý. Ale spolu s ním se o společný stát Čechů a Slováků zasloužil i
slovenský politik, ale i astronom a generál francouzské armády Milan …… (tajenky).
Zahynul 4. května 1919 při leteckém neštěstí.
VODOROVNĚ: A. Předložka; nádoba na popel zemřelých; anglicky „nám“; sídlo na
Ukrajině. – B. Mrak; druh topeniště; nerovnost. – C. Povrchový důl; slovensky „náhle“;
území na pomezí jižního Egypta a severního Súdánu. – D. Název značky poloměru; 2. část
TAJENKY; citoslovce. – E. Značka voltampéru; druh sýra; pohádková bytost. – F. SPZ
Prahy; první podzemní podlaží; doušek. – G. Chorvatsky „nábřeží“; studentská ubytovna. –
H. Bez poplatku; zhotoveny tkaním. – I. Opak lži; dvě postavičky z kresleného večerníčka.
SVISLE: 1. Lesklý povrch cukrovinek; Oborová zdravotní pojišťovna. – 2. Oblast studia;
indický panovník (nebo také součást muslimského pozdravu Alláh …). – 3. SPZ Ústí n. L.;
bohoslužba; kaz na zboží. – 4. 1. část TAJENKY. – 5. Nejvyšší kontrolní úřad; mužské
jméno. – – 6. Starší plošná jednotka; arabské ženské jméno. – 7. Chem. značka radonu;
konec motlitby; výsledek úlohy 3krát3mínus4krát4plus7. – 8. Předložka; zakladatel známé
automobilky; stříbřitý tekutý kov. – 9. Zkažené; značka elektrospotřebičů. – 10. Povel
kočího; činnost; SPZ okresu Rychnov n. K. – 11. Sibiřská řeka; tečka v geometrii;
znetvořená končetina. – 12. Značka mobilních záchodů; polští jízdní vojáci. – 13. Pružné
pásky držící kalhoty; citoslovce pro význam „ryze“; model výrobku.
Pomůcka: Potš; Obala.
Pokud jste správně vyluštili tajenku dnešní křížovky, napište její znění spolu se svým
jménem a třídou na kousek papíru a do 15. listopadu doneste p. uč. Schmiedovi. Ze
správných odpovědí vylosujeme výherce, kteří obdrží drobné ceny.

listopad 2008 - Základní škola a mateřská škola Krouna

Transkript

Podobné dokumenty

Moji drazí sponzoři, S láskou vás zdraví Vaše milovaná Anu Shilpa

Foto: Martin Novák

máme drobné zpoždění. jenom si vezmu kabát. jsem rád, že jsem tě

Test kunnskapene dine 11.