říjen 2012 - VÍTKOVICE MACHINERY GROUP

říjen 2012 - VÍTKOVICE MACHINERY GROUP

VÍTKOVICKÉ NOVINY
Tisk zaměstnanců skupiny VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
číslo 10 / říjen 2012
Plyn z břidlic zaujal české strojaře
Svět musí začít více využívat zemní
plyn a uvažovat kromě konvenčních
zdrojů plynu také o dalších
možnostech, včetně průzkumu a těžby
ložisek břidličného plynu.
Petrochemický projekt
Comperj otevírá skupině VMG
cestu na brazilský trh.
3
3
Nové řešení ustavení hřídelí při
obrábění aneb jak vzniká
unikátní vynález.
Poškozený model tušimického
kotle na veletržním stánku
v Brně byl ráno jako nový.
4
5
Dolní Vítkovice už učí i baví.
Dětem se líbí, dospělí nevěří
vlastním očím.
7
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
2
EDITORIAL
Lubomír Gogela,
manažer Národního
strojírenského
klastru
Vážení kolegové, čtenářky a čtenáři,
jednou z nejvýznamnějších událostí za poslední
měsíc byla konference plynařů a strojařů pod
taktovkou Národního strojírenského klastru. Ač
slovo konference u mnohých možná vyvolává
představu suchopárného výkladu, v případě
tohoto propojení odborníků šlo naopak
o dynamickou diskusi v pravý čas.
Celý svět momentálně řeší plyn. Rusko ztrácí
pozice dominantního dodavatele, řada států hledá
alternativy, Spojené státy se mění z dovozce
v exportéra. Nastává přeskupování sil, vlivu
a zájmů plynárenských společností, ale i jejich
dodavatelů, strojírenských firem i investorů. Proč?
Cena zemního plynu je téměř na úrovni
produkčních nákladů, odběratelé převádějí na
plyn řadu svých provozů, stále častěji se mluví
o plynových elektrárnách, vozové parky největších
světových dopravců míří k plynu. Experti označují
plyn za palivo budoucnosti. Mění se odhady
celosvětových zásob, protože do hry vstoupily tzv.
nekonvenční zdroje plynu, především plyn
z břidlice. Mezinárodní energetická agentura
podle médií odhaduje, že na celém světě je ještě
asi 921 bilionů kubických stop zemního plynu
právě v nekonvenčních zdrojích. To by znamenalo,
že svět má zásoby plynu na dalších zhruba 250
let.
Všichni tuší, že kolem plynu poroste nový
byznys. České strojírenské společnosti nemohou
zůstat stranou tohoto trendu. Národní strojírenský
klastr se proto chopil aktivity a bude se snažit
vytvořit dodavatelské řetězce, které plyn doslova
a do písmene vytěží. Konference, kterou klastr
stylově pořádal v bývalém plynojemu Gong, měla
reprezentativní účast. Mezi vystupujícími byli
profesoři z věhlasných světových univerzit, členové
Akademie věd ČR i šéfové velkých firem. Publikum
obsadilo asi 200 míst. Přijeli hosté z Ameriky
i Austrálie. Výsledkem debat je především zjištění,
že se můžeme s našimi technologiemi a zařízeními
dostat do hry. Na druhé straně máme jako
odběratelé energií také o čem přemýšlet. Ač se
u nás o nekonvenčním plynu všichni zmiňují spíše
s obezřetností, Američané to vidí jasně: asi je
Evropa tak bohatá, že si může dovolit fungovat
s plynem třikrát až čtyřikrát dražším než v USA.
Nemyslím si, že by v tuzemsku došlo v nejbližší
době k prolomení bariér pro těžbu břidlicových
plynů, ale rozhodně bychom i my měli hledat
levnější zdroje a pomoci k jejich ekonomickému
a ekologickému čerpání.
J. Světlík potvrzen ve funkci předsedy představenstva
Jednání mimořádné valné hromady společnosti
Vítkovice vyvolala na 19. října skupina KKCG Industry,
která je menšinovým akcionářem firmy. Do programu
nechala zařadit hlasování o návrhu na odvolání předsedy
představenstva Vítkovic Jana Světlíka. Akcionáři ale
s odvoláním předsedy představenstva nesouhlasili a složení
představenstva zůstalo nezměněno. Spolu s KKCG na
valné hromadě nikdo nehlasoval. Do této chvíle čelilo
představenstvo, jeho jednotliví členové a vlastníci
vítkovické strojírenské skupiny, již více než desítce
šikanózních žalob, trestních oznámení a různých podnětů
ze strany KKCG, a to včetně návrhů na zneplatnění
valných hromad a na předběžná opatření proti navýšení
kapitálu společností Vítkovice Holding i Vítkovice.
Motáž čistírny odpadních vod v Bulharsku
V bulharském městě Jablanica začala montáž vítkovické
čistírny odpadních vod. Pokud to zimní počasí dovolí, její
výstavba a finální předání do provozu by mělo proběhnout
do konce letošního roku. Jde o zakázku inženýringového
charakteru v hodnotě 24 miliónů korun. Čistírna
odpadních vod typu Hydrovit bude čistit běžné komunální
splaškové vody. Jedná se o biologickou čistírnu, kdy odpad
likvidují přítomné bakterie a mikroorganismy. Určena je pro
5000 ekvivalentních obyvatel. Na bulharském trhu byla se
svými čistírnami odpadních vod společnost Vítkovice aktivní
především v osmdesátých letech minulého století. "Teď na
výborně nastavenou spolupráci navazujeme. Pilotním
projektem byla čistírna odpadních vod, kterou jsme před
dvěma lety dodali do města Sopot. Aktuálně kromě
Jablanice připravujeme výstavbu čistírny u města Pirdop, se
kterou začneme během měsíce. Na příští rok máme
v Bulharsku v jednání minimálně další tři projekty. Tato
země má pro nás skutečně obrovský potenciál," uvádí
Vladimír Vodvářka, ředitel Podnikatelské jednotky 814 Envi,
který říká, že kromě Bulharska dodává společnost Vítkovice
Power Enginnering čistírny odpadních vod také třeba do
Polska, Slovenska či Litvy.
Vítkovice Power
Engineering vyrábí další
díly pro Kalininskou JE
Dodávka kotlových těles
a tlakové nádoby
Společnost Vítkovice Power Engineering právě vyrábí
další dva z celkem pěti trubkových svazků nízkotlakých
ohříváků pro Kalininskou jadernou elektrárnu v Rusku.
Smluvním partnerem je pro vítkovickou dceru společnost
KomplektEnergo, s níž už byla podepsána i řada jiných
kontraktů pro ruskou jadernou energetiku. Zakázka na
nízkotlaké ohříváky má hodnotu přibližně 2,2 milonu eur
(tedy zhruba 55 milionů korun). "První dva svazky jsou už
u zákazníka, další dva vyrobíme v průběhu listopadu
a poslední pak na přelomu roku," potvrdil Oleg Hruška,
ředitel obchodní jednotky specializované na výrobu
tlakových a netlakových dílů elektráren. Obdobnou
smlouvu na trubkové svazky mají Vítkovice Power
Engineering uzavřenu také například pro Balakovskou
jadernou elektrárnu. Mimo to jsou dodavatelem dílů i pro
další ruská zařízení. Celkový objem všech uzavřených
kontraktů se společností KomplektEnergo dosahuje částky
30 milionů eur a podle generální ředitelky společnosti Olgy
Vladimirovny Dolgové se má ještě do konce roku objem
těchto zakázek zvýšit na 50 milionů eur (to je přibližně 1,25
miliardy korun).
Kalininská elektrárna patří k mladší generaci ruských
jaderných kapacit, první dva bloky byly spuštěny v letech
1984 a 1986. Elektrárna leží v Tverské oblasti, asi 350
kilometrů severně od Moskvy a podle veřejně dostupných
údajů je největším výrobcem elektrické energie v centrální
časti Ruské federace.
Vyrovnávací tlakovou nádobu a dvě kotlová tělesa
vyrobili a v září vyexpedovali ve společnosti Vítkovice Power
Engineering. Dodávka kotlových těles byla součástí
celoroční spolupráce s ruskou firmou JSC Machine building factory of Podolsk, se kterou mají Vítkovice letos
uzavřených šest kontraktů na celkem dvanáct kotlových
těles. "Dohromady tato zakázka vychází na bezmála
šedesát miliónů korun a teď aktuálně jsme za její
polovinou. Jde o významného partnera, se kterým
spolupracujeme už dlouhá léta. Kromě něj dodáváme třeba
také zákazníkům do Finska, Holandska, Francie nebo
Austrálie. Naše silná pozice prakticky v celém světě je dána
tím, že kotlová svařovaná tělesa se ve Vítkovicích vyrábějí
už od 50. let 20. století. Tradice je u nás spojena se
zkušenostmi a s moderními výrobními postupy, což nás řadí
ke špičce v oboru," shrnuje Anna Slívová ze společnosti
Vítkovice Power Engineering.
Tlaková nádoba představuje zakázku ve výši téměř 150
tisíc eur. Určena byla pro firmu S. C. Suszi Industrial S. R. L.,
finálním zákazníkem byla ale pobočka společnosti Arcelor
Mittal v Rumunsku. Nádoba má hmotnost 25 tun, její
objem přesahuje deset kubíků a určena je pro tlaky
dosahující až 15 MPa. "V současnosti máme se stejným
zákazníkem rozjednané další dvě zakázky na tlakové
nádoby. Arcelor Mittal totiž v Rumunsku investuje do
rekonstrukce linek na válcování plechu a původní tlakové
nádoby z osmdesátých let minulého století jsou už
nevyhovující," uvádí Ivo Vdoleček ze společnosti Vítkovice
Power Engineering.
Nejmodernější bezpečnostní technologie nejen pro skupinu Vítkovice
Jak co nejlépe ochránit majetek před nenechavci
a vyhnout se nejen okamžité škodě, naštvání, ale třeba
i zdržení velkých projektů? Cestou může být využití
moderních bezpečnostních technologií. Společnost
Vítkovice IT Solutions přišla se špičkovým řešením, když
dokončila projekt zabezpečení areálu nákladového
střediska VPE Hard v Jeseníku.
"Zadání bylo jednoznačné. Přijít s řešením, které
ochrání nejen stroje v budovách, ale i hotové výrobky
uskladněné z důvodu velkých rozměrů na zpevněných
plochách, sousedících se železniční vlečkou. Všichni si asi
dokážeme představit, jaké problémy může způsobit jeden
zcizený komponent například pro projekt Adularia
v Turecku," poznamenal manažer a architekt projektu
Pavel Kastner. Dále vysvětlil, že na samém počátku úvah
o zabezpečení areálu nákladového střediska VPE Hard
v Jeseníku byl projekt starý dva roky, který byl po dohodě
s investorem pozměněn tak, aby řešení splňovalo
požadavky zákazníka a odpovídalo standardům dnešní
doby. "V areálu proto byla nasazena poslední generace
bezpečnostního systému GALAXI vyráběného koncernem
Honeywell, který využívá z důvodu velkých vzdálenosti
optické kabely. V případě této instalace je výhodou optiky
i její odolnost vůči elektrickému rušení. V rámci projektu
jsme nasadili termovizní kamery, do nichž byl
implementován systém inteligentní videoanalýzy, detekující
pohyb až na vzdálenost 1300 metrů, a to za jakýchkoli
povětrnostních podmínek, tedy například včetně mlhy či
sněžení," představil použité řešení Pavel Kastner.
Zabezpečovací systém je spojen se systémem průmyslové
televize a v okamžiku incidentu jsou na inkriminované
místo přesměrovány otočné kamery s vysokým rozlišením,
jež zcela automaticky bez zásahu obsluhy začnou
narušitele sledovat, což dává ostraze maximální přehled
pro rozhodnutí o způsobu řešení incidentu.
Schopnost a zkušenost s nasazením těchto technologií
posouvají společnost mezi absolutní špičku nejen v Česku,
ale v oblasti bezpečnostních technologií i mezi světovou
špičku. Nabízí se tak prostor pro dodávky nejen tradičních
produktů, ale kompletních řešení na klíč. "Projekt v Hardu
Jeseník tak může být tou nejlepší referencí, jak řešit
zabezpečení i v rozsáhlých průmyslových závodech," dodal
Pavel Kastner.
since 1828
3
Plyn z břidlic zaujal české strojaře. Nejen
jako palivo, ale rovněž jako byznys
Svět musí začít více využívat zemní plyn a uvažovat kromě konvenčních
zdrojů plynu také o dalších možnostech, včetně průzkumu a těžby ložisek
břidličného plynu. Do Ostravy kvůli tomu koncem října přijely špičky
mezinárodních výzkumných týmů i zástupci byznysu.
samozřejmě včetně zástupců České republiky.
Plyn skloňují všichni
Na dvoudenní konferenci, jejímž pořadatelem byl
Národní strojírenský klastr (NSK), se zhruba 200
účastníků domlouvalo, jak a s jakými technologiemi
by bylo možné se ve světovém měřítku pustit do
velkých energetických projektů na bázi plynu. Zemní
plyn, a to i ten z nekonvenčních zdrojů, získává stále
větší podíl na trhu s energií ve světě.
"Lídrem se staly Spojené státy, které těžbou
břidlicového plynu rozhýbaly celosvětový trh. Nás
samozřejmě zajímá, jak se na globální trh dostat jako
odběratel, ale hlavně jako dodavatel strojů a zařízení
pro těžbu, skladování i přepravu," uvedl k motivům
českých strojírenských výrobců a důvodům, které je
přivedly na netradiční konferenci do Multifunkční
auly Gong, manažer NSK Lubomír Gogela.
Strojaři si navíc do Ostravy pozvali reprezentativní
sestavu osobností, které mají s byznysem
i technickými a ekologickými souvislostmi těžby
břidlicového typu zkušenosti. Mimo jiné se tu potkali
Terry Engelder, profesor geologie Pennsylvánské
University (USA), Radisav D. Vidic, profesor
University v Pittsburghu (USA), profesor Bohdan M.
Zakiewicz z Polska a další přední oborníci,
Nástup břidlicového plynu v USA ovlivnil celý svět.
Spojené státy přestaly dovážet zkapalněný plyn
a tankery z tradičních dodavatelských zemí zamířily
místo do Ameriky do Evropy. Cena plynu prakticky
ihned klesla a očekávají se další posuny, protože
Američané s vysokou pravděpodobností začnou plyn
i vyvážet. Břidličný plyn sráží v USA ceny energie,
zvyšuje chuť investorů k novým aktivitám a otevírá
dveře k dopravě na plyn, a to i v případě velkých
kamionových přepravců.
Strojírenské technologie v současnosti umožňují
těžbu plynu z hlubokých formací břidlic, jaké jsou
například v geologickém útvaru Marcellus Shale
v USA. Současně ale budou muset být nápomocny
při řešení ekologických komplikací, které jsou
s těžbou nekonvenčního plynu spojeny. Podle
Martina Peciny, generálního ředitele společnosti
Vítkovice Power Engineering, tak mimo jiné vzniká
významné zadání pro technické řešení a dodávky na
straně strojírenských producentů. Samostatnou
kapitolou pak bude přechod automobilové, ale
i železniční dopravy na plyn. Tedy rozvoj oboru,
v němž jsou tuzemským lídrem společnosti Vítkovice
Doprava a Vítkovice Cylinders s projekty na stlačený
zemní plyn (CNG).
Dveře do světa se pootevírají
"Předpokládáme, že naše členské firmy by
v řetězci s vítkovickou strojírenskou skupinou mohly,
podobně jako například v jaderné energetice,
proniknout do světa a získat část potenciálních
zakázek, které se budou v Americe pohybovat
v řádech desítek a více miliard korun," upozornil L.
Gogela z klastru. Podle něj ale nepůjde jen
Terry Engelder, profesor geologie Pensylvánské
University (USA).
o americký trh. I Rusko má totiž zásoby levného
plynu na západní Sibiři, včetně břidlicových plynů,
které
budou
v
Evropě
cenově
zajímavé
a konkurenceschopné. Země s největšími zásobami
břidličného plynu jsou USA, Argentina, Mexiko,
Čína, Jižní Afrika, Austrálie, Rusko, Libye, Alžírsko
a Brazílie. V ČR se zatím s těžbou plynu z břidlic
nepočítalo, téma se ale nyní stále častěji stává
předmětem odborných diskusí i v tuzemsku.
Zajímavost
Marcellus Shale je geologický útvar, který se
nachází přibližně 7 000 stop (tj. asi 2 300 metrů)
pod povrchem amerických států Pensylvánie
(téměř 70 procent Pennsylvánie leží na Marcellus
Shale), Západní Virginie a New York. Odborné
odhady uvádějí, že tento zdroj obsahuje
využitelné zásoby zemního plynu za asi 500
miliard dolarů.
Petrochemický projekt Comperj otevírá
skupině VMG cestu na brazilský trh
Připravovaný petrochemický
projekt Comperj otevírá skupině
Vítkovice Machinery Group cestu
na brazilský trh. Z významného
jednání zástupců skupiny
a představitelů brazilských firem
Odebrecht a Braskem vyplývá, že
skupina Vítkovice by mohla být
zastřešujícím partnerem celé
dodávky. Comperj je přitom
v současné době považován za
jeden z pěti největších
petrochemických projektů světa.
Předpokládaná investice činí
10 miliard USD.
V rámci návštěvy brazilských firem v Ostravě
proběhla prezentace provozů společnosti Vítkovice
Heavy Machinery a Vítkovice Power Engineering.
Hostům byly představeny výrobní možnosti ocelárny,
slévárny, kovárny a těžké mechaniky, detailně se
seznámili také s výrobou ocelových konstrukcí, se
zařízením pro energetiku a s petrochemií.
"Hostům jsme chtěli ukázat především náš výrobní
potenciál a konkurenceschopnost. Jsme moc rádi, že
podle jejich slov technologické možnosti a úroveň
vlastní výroby Vítkovic dokonce převyšují jejich
předpokládané požadavky," uvádí Zdeněk Kloda ze
společnosti Vítkovice Gearworks, který celou delegaci
po vítkovických provozech prováděl.
Při jednáních byly diskutovány možnosti výroby
a hlavně přepravy tzv. technologických uzlů. V Brazílii
se v současné době staví dva obrovské petrochemické
projekty a řada dalších je plánována. Firma
Odebrecht, která bude mít na starosti výstavbu většiny
z nich, se ale obává, že Brazílie nebude schopna
vlastními silami tyto projekty zvládnout kvůli
nedostatku kvalifikované pracovní síly nebo
klimatickému omezení jednotlivých regionů. Hledá
proto alternativy výstavby. "Jednou z navrhovaných
možností je výstavba továren pomocí tzv. modulů,
které by vznikly celé v zahraničí a pak se převážely do
Brazílie, kde by se z nich skládala finální továrna.
S takovýmto stavebnicovým systémem výstavby
Vítkovice již mají zkušenosti," poznamenává Zdeněk
Kloda.
Firma Odebrecht chce přitom z projektu eliminovat
čínské dodavatele a soustředit se na kvalitnější
evropskou produkci. Konstrukci modulů chce svěřit do
gesce některé z velkých českých firem či asociací
s vlastním inženýringem, které by tuto produkci
koordinovaly ve spolupráci s ostatními českými
subdodavateli.
"Jedná se o ambiciozní projekt a o jedinečnou
možnost, jak se etablovat na brazilském trhu, kam
jinak není jednoduché vstoupit. Pro skupinu Vítkovice
Machinery Group i Národní strojírenský klast je to
obrovská šance. Jak se naši brazilští partneři rozhodli,
budeme vědět do konce roku," dodává obchodní
ředitel skupiny Vítkovice Dalibor Fabián.
4
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
Nové řešení ustavení hřídelí při obrábění
aneb jak vzniká unikátní vynález
Takzvaná luneta je unikátní vynález,
který řeší automatické vyvažování
klikových hřídelí během výroby. Na
svém kontě ho mají odborníci ze
společnosti Vítkovice Mechanika,
kteří za něj mimo jiné získali letos
na Mezinárodním strojírenském
veletrhu v Brně Čestné uznání. Jací
asi jsou tito lidé? Jak to, že dokážou
vymyslet takové věci? Za jedním
z autorů, Stanislavem Dubinou,
ředitelem výroby společnosti
Vítkovice Mechanika, se vypravila
pro odpovědi autorka reportáže.
Na místo se mi podařilo dorazit právě v dohodnutou
dobu a nečekala jsem ani minutu. Pan ředitel mne
odchytl hned na chodbě. Během chvilky jsem seděla
u něj v kanceláři. Okamžitě začal s výkladem. Hned
v úvodu se dozvídám, že se prvotní myšlenka zrodila už
před osmi lety v době rozmachu lodního průmyslu.
"Chtěli jsme zjednodušit práci, zvýšit kvalitu obrobku,
zrychlit proces obrábění a současně zvýšit bezpečnost
práce," vysvětlil ředitel výroby Stanislav Dubina, který
pracuje pro Vítkovice téměř dvě třetiny svého života.
Tehdy ale peníze na realizaci výzkumný tým nedostal.
Příležitost přišla až ve chvíli, kdy Ministerstvo průmyslu
a obchodu vypsalo grant a společnosti Vítkovice
Mechanika a Vítkovice Heavy Machinery se staly řešiteli
projektu. Nápad, jak vylepšit výrobu klikových hřídelí,
Na vývoji lunety pracovali:
Ing. Stanislav Dubina (Vítkovice Mechanika, a.s.)
Ing. Zdeněk Pochylý (Vítkovice Mechanika, a.s.)
Jaromír Starý (Vítkovice Heavy Machinery, a.s.)
tak začal dostávat konkrétní podobu. "Je potřeba
zmínit, že se náš tým skládal i z odborníků ze
Západočeské univerzity, z Vysoké školy báňské a ze
společnosti Kopretina," zdůraznil Dubina. Ani na chvíli
mě nenechal na pochybách, že je na vynález a hlavně
na práci všech spoluautorů opravdu hrdý.
Čtyři roky počítání
Šestapadesátiletý odborník se s výrobou
zalomených hřídelí setkává řadu let, nejdříve ve
Vítkovicích Heavy Machinery, nyní v Mechanice. Mimo
jiné profesní povinnosti řeší právě i opravy a vývoj strojů
pro výrobu zalomených hřídelí. Odtud byl logicky už jen
krůček k úvaze, jak vylepšit výrobu a zrychlit proces
produkce pomocí lunety. Ale nic není tak jednoduché,
jak by se na první pohled mohlo zdát…
Čtyřleté období vývoje lunety, které zahrnovalo
například tvorbu matematického modelu, přípravu
algoritmu, vývoj konstrukce či výběr technologií,
přineslo i změny oproti původnímu návrhu.
"Zajímavostí je, že jsme uprostřed vývoje zásadně
změnili konstrukci vlastních lunet. Hydraulický pohon
jsme zaměnili za pohon elektromechanický. A výsledky
dnes dokazují, že toto rozhodnutí bylo správné,"
prozradil Dubina. Vývoj vyvrcholil představením
prof. Ing. Miloš Schlegel, CSc. (ZČU Plzeň)
Ing. Josef Kraus (Kopretina s.r.o.)
doc. Ing. Jiří Fries, Ph.D. (VŠB-TU Ostrava)
exponátu - části funkčního prototypu - na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Teď už je luneta zpět
na obráběcím stroji Progress 125 CNC v provozu
společnosti Vítkovice Heavy Machinery a i tam se
samozřejmě potkává s kladným ohlasem. Prototyp je
natolik unikátní, že ho chrání dva patenty a dva užitné
vzory.
Lodní průmysl má o vynález zájem
"Trochu nás mrzelo, že jsme za vynález v Brně
nezískali zlatou medaili, jsme ale rádi za Čestné uznání.
Hlavně nás těší, že všechny firmy, které jsme na
veletrhu oslovili, projevily zájem. A to i přes složitou
situaci v lodním průmyslu," říká Dubina. Vytvořit takový
produkt byla pro něj i celý tým svým způsobem výzva
i zábava, vždyť hledali řešení, s nímž zatím nikdo na
světě nepřišel. Vynález výrazně usnadní a zrychlí
opracování hlavních čepů klikových hřídelí. V praxi je při
obrábění hřídele klíčové právě její ustavení. Nesmí se
prohýbat, což je u takového kolosu velký problém.
Nový automatický systém řízení lunet usnadňuje
stabilizaci klikových hřídelí, maximalizuje bezpečnost
operátora a zvyšuje geometrickou přesnost zalomených
hřídelí. Obdobné řešení v současné době na světovém
trhu neexistuje.
Michal Pastušek dnes řídí dvě firmy.
Propouštět z nich techniky je nesmysl, říká
Generální ředitel společnosti Vítkovice Heavy Machinery Michal Pastušek
před nedávnem převzal řízení i ve společnosti Vítkovice Hammering.
Vysvětluje, s jakým záměrem.
Investice do rychlokovárny v Hammeringu byla
jednou z nejvýznamnějších ve Vítkovicích za
posledních deset let a posunula nás technologicky
o skok dopředu. Jen technická zdatnost ale nikdy
nestačí. Potřebujeme technologii využít na sto
procent její kapacity a prodávat její výrobky na trhu,
nejlépe část trhu přebrat konkurenci. Řešili jsme, jak
tato očekávání vedení naší skupiny naplnit co
nejdříve, a logicky vznikl plán propojit manažerské
řízení Hammeringu s Vítkovicemi Heavy Machinery. Ty
firmy jsou na sobě stoprocentně závislé, přitom měly
oddělený obchod, techniku i řízení jakosti. To se teď
mění.
Znamená to, že obě firmy řídí vlastně jeden
a tentýž tým?
Ano, udělali jsme změny ve struktuře řízení
Hammeringu a tým v Heavy Machinery jsme si posílili
o techniky i další zaměstnance, kteří k nám přešli.
V Hammeringu je vlastně teď čistě výrobní kapacita,
včetně zaměstnanců, kteří pracují přímo na obsluze
rychlokovacího stroje a následného tepelného
zpracování. Všechny ostatní útvary jsou v Heavy.
Vrcholové vedení je v obou firmách tvořeno stejnými
lidmi.
Budete nějak redukovat počty zaměstnanců
ve Vítkovicích Hammering?
Nebudeme, dělnické profese budeme navyšovat
a techniky, jakost a další odborné pracovníky jsme
převzali do stavu ve Vítkovicích Heavy Machinery. Byl
by nesmysl propouštět techniky. My jsme
nepotřebovali primárně propouštět, potřebovali jsme
propojit řízení a tedy uvažování a směřování dvou
firem, které jsou na sebe navázány tak, že jedna bez
druhé vlastně nemůže fungovat. Hammering
potřebuje
ingoty
z ocelárny v Heavy
jako vstupní materiál
a Heavy potřebuje
navýšit
výrobu
ocelárny a rozpustit
tak náklady výroby.
Rovněž
výkovky
z
rychlokovacího
stroje
je
možné
použít v Heavy pro
další zpracování na
finální
produkty.
Cílem je, aby oba
subjekty běžely v souladu, a tím samozřejmě
dosahovaly i vyšší efektivity a nižších nákladů.
Jaká je teď výkonnost Hammeringu?
Ještě pořád ne taková, abych byl spokojený. Ale
přesto naplnění kapacit roste. V říjnu bylo třikrát
vyšší než v srpnu. Myslím si, že i přes stále stagnující
trh má rychlokovací stroj na víc a my ho k tomu
musíme přivést.
since 1828
5
Průmysl se bouří: poplatky za obnovitelné
zdroje energie jsou likvidační
Nebývale ostře vystoupil v říjnu český průmysl proti cenám elektřiny, které čekají
spotřebitele v roce 2013. Reprezentativní sestava Svazu průmyslu a dopravy,
Svazu výrobců cementu, Sdružení automobilového průmyslu, Hospodářské
komory ČR, Sdružení velkých spotřebitelů energie, Svazu chemického průmyslu,
Národního strojírenského klastru, Hutnictví železa a Odborového svazu KOVO se
17. října sešla na Vítkovickém zámku s jediným cílem: zabránit růstu poplatku,
který stát vybírá na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE).
Zásadním problémem je pro výrobce cena elektřiny.
V ČR je pro průmyslové odběratele elektřina kvůli OZE
nejvyšší z celé Evropy. Na podporu OZE bude přitom
v příštím roce potřeba vynaložit další zhruba 44 miliardy
korun. V důsledku toho by platba odběratelů měla vzrůst
o dalších 46 %. Průmysl to téměř jednohlasně označuje za
likvidační.
Zástupci oborových svazů a špičkových průmyslových
podniků, jako jsou například Vítkovice, OKD, Unipetrol,
ArcelorMittal Ostrava nebo ŽĎAS, se shodli na tom, že
podpora OZE ohrožuje pozici českého průmyslu nejen
z pohledu konkurenceschopnosti, ale také existenčně.
"Naprosto likvidační může být pro skláře nebo papírenství.
Pro strojírenství bude znamenat, že podniky buď odejdou
vyrábět jinam, nebo budou skomírat a propouštět. To, co
musíme platit, to už není ani desátek, ale feudální půlka,"
upozornil Jan Světlík, prezident Národního strojírenského
klastru a šéf skupiny Vítkovice Machinery Group.
Zisky mizí rychlostí blesku
Průmysl odvádí na podporu OZE v průměru 29 % zisku
před zdaněním. V energeticky náročných odvětvích je tento
ukazatel mnohem horší: hutnictví 50%, chemie 56%,
sklárny 62% a papírenství 63%. Na rozdíl od daní navíc
musí poplatky za OZE platit i společnosti, které nejsou
v zisku. Více než 52 % firem odvádí na OZE více než 50 %
zisku před zdaněním. Platba na OZE pět procent firem
v roce 2013 překlopí do ztráty, přičemž devět procent
společností už teď ve ztrátě je.
Podle oficiálních údajů evropských institucí platí
srovnatelné průmyslové podniky ve Francii 5x méně
a v Německu dokonce 34x méně než v ČR, při velkých
odběrech (1000 GWh/rok) pak ve Francii 31x méně.
Avizovaným navýšením platby v roce 2013 rozdíl oproti
konkurentům ještě vzroste, a nelze ji proto vnímat jinak než
jako zkázonosnou, myslí si zástupci českých firem.
Problém pro šéfy i zaměstnance
Při osobních nákladech 900 tisíc korun na jednoho
zaměstnance za rok připadá na jednu miliardu korun
odebranou z průmyslu na OZE asi 1100 ohrožených
pracovních míst. Podpora OZE tak při poplatku 44 miliard
korun v roce 2013 ohrožuje zhruba 44.000 lidí.
Reprezentanti průmyslu i Odborového svazu KOVO
proto chtějí, aby se stát začal chovat stejně jako evropské
země, které mají pro energeticky intenzivní průmysl
významné úlevy. Platba na OZE je v nich různými způsoby
snížena - většinou na 0,5 eura za MWh (Německo), nebo
limitována na určitou absolutní výši (Francie), případně je
podpora OZE hrazena přímo ze státního rozpočtu
(Holandsko).
Pro částečnou nápravu navrhují podnikatelé i odboráři
zakonzervovat platbu průmyslu na OZE na současné výši
a dále ji nezvyšovat. K tomu by měl stanovit Energetický
regulační úřad odlišně výši platby na OZE podle výše
spotřeby. V minulých dnech už zaměstnavatelé a velcí
spotřebitelé energie zaslali otevřený dopis premiérovi Petru
Nečasovi a vládě. Žádají opakovaně o pomoc s řešením
neúnosných poplatků.
Poškozený model tušimického kotle byl ráno jako nový
Výlet do Brna a zpět zažil během strojírenského
veletrhu modelář Vladimír Jeník. Nepřijel si však
prohlédnou expozice, ale opravit model tušimického
kotle, jehož je jeho firma autorem. Důvod?
Při návštěvě prezidenta Václava Klause vítkovické
expozice došlo k nepříjemné události, při které jedna
z přítomných fotografek o model škobrtla a částečně jej
poničila. Ráno už ale byl opravený.
"Volali mi z Brna odpoledne a řekli, co se stalo. Podle
poslaných fotek jsem si udělal představu o tom, jak moc
je model poškozený a věděl jsem, že ho umíme dát do
pořádku. Ne sice do původního stavu, ale do takového,
aby mohl dál být na stánku," říká Vladimír Jeník.
On sám se výrobě modelů věnuje už přes čtvrt století
a jeho firma Jeník - architektonické modely a design,
která vyrábí převážně architektonické modely, u nás patří
ke špičce.
A jak pokračovala "brněnská anabáze"? "Zavolal
jsem kolegovi, zajeli jsme do dílny pro nářadí a lepidla,
zhruba v šest večer skočili do auta a od devíti jsme
opravovali model tušimického kotle. Přímo na místě jsme
posbírali, co z modelu odpadlo, část jsme dostali
v igelitce, vyndali nářadí a lepidlo a šli na to. Trvalo to přes
tři hodiny, no a pak zase auto, cesta do Prahy a kolem
třetí ráno jsem byl z výletu doma," vzpomíná.
Model je vyroben převážně z PVC, plexiskla
a polyuretanu, ale použity byly i některé kovové prvky.
Určitě ho nešlo přes noc opravit do perfektního stavu,
odborník by jistě poznal nedostatky, ale pro většinu
návštěvníků byl jako nový.
"Byla to pro mě zajímavá zkušenost, kterou můžu
srovnat snad jen s tím, když jsem jel loni autem 800
kilometrů do Milána, tam jsem za půl hodiny vyměnil
jednu část modelu, šel se vyspat do hotelu a ráno jel zase
800 kilometrů zpátky do Prahy. V porovnání s událostí
v Brně doufám, že nebude platit, že čím větší vzdálenost,
tím méně bude potřeba času na práci," říká s úsměvem
Vladimír Jeník.
Poškozený model tušimického kotle.
Pro Vítkovice už firma vyrobila model Vysoké pece
č. 1 či model celé Dolní oblasti Vítkovic, který je nyní
vystaven v multifunkční aule Gong.
Vladimír Jeník se nebojí, že by modely nahradily počítačové vizualizace
Firma Jeník - architektonické modely a design patří
k nejznámějším a největším modelárnám u nás.
Modely z této dílny jsou ve sbírkách Národní galerie
v Praze, v kolekci Muzea umění v Olomouci
i v pražském Národním technickém muzeu. Studio
vyhledávají přední čeští architekti, nicméně ke stálým
zákazníkům patří například také newyorská kancelář
Richarda Meiera. Osobnost Vladimíra Jeníka představil
v rozhovoru archiveb.cz.
Modelům se věnujete už přes čtvrt
století. Jak moc se obor od počátku
osmdesátých let, kdy jste začínal, proměnil?
V době, kdy jsem začínal, využívala většina
modeláren ruční práci od A do Z. Díky dlouhé
předcházející zkušenosti s pohyblivými modely - dělal
jsem rádiem řízená letadla nebo auta - jsem si byl
vědom, že je nezbytné, aby některé součásti byly
vyráběné strojně. Rukama se dá udělat sice skoro
všechno, ale dlouho to trvá a přesnost nelze
dosáhnout. Dnes se obor dostává z amatérské
rukodělné práce ke strojařské přesnosti. A mě tento
směr baví. Samozřejmě to tak být nemusí. Model může
být slepený z krabice od bot a může být krásný. Ale
osobně mám pocit, že některé věci by měly vydržet
dlouho. Musí být tedy udělané s gruntem, a proto je
technologie důležitá.
Nemáte obavy, že by éra modelů mohla
skončit? Že by je v budoucnu nahradily
3D vizualizace?
Hrozbu počítačové konkurence mi známí
připomínají dobře patnáct let. Ale osobně se moc
nebojím. Z několika důvodů. Modely se dělaly už ve
staré Číně, v Egyptě - prostě celou historii. Lidé, kteří
rozhodují o penězích, mají totiž většinou prachbídnou
prostorovou představivost. Je pro ně snazší uchopit
konkrétní model. Další důvod je ten, že sebevětší borci
a tvrďáci jsou hračičkové a model každého jaksi naladí.
A třetí důvod je z mého pohledu naprosto jasný. Když
jsem byl v Egyptě, chystala se tam zrovna výstava všech
soutěžních návrhů velkého egyptského muzea největší architektonické soutěže na světě. Sešlo se na
1800 návrhů, ale i když byl záběr předepsaný, každá
vizualizace vypadala jinak: jednou Káhira blízko, jindy
daleko, jednou pyramidy vpravo, jindy na obzoru,
jednou vysoké, jindy nízké. Počítačová vizualizace se dá
tak snadno přizpůsobit určitému záměru! To model
neumí. Na modelu se nedá švindlovat. Na modelu se
najdou všechny chyby.
Funguje prověřování skutečně i v praxi?
Jistě. Připravovali jsme třeba velké modely pro
jednoho českého investora, který práce zastavil a měnil
projekt, protože právě na modelu zjistil, že prodělá
kalhoty na zemních pracích. A k tomu by měly modely
sloužit. Dají se na nich odchytat chyby, které se na
stavbě odstraňují za tisícinásobné náklady. A někdy
jsou neodstranitelné. Model se dá hodit do popelnice,
ale barák...
6
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
Vítkovická střední se představuje
žákům ze základních škol
Více než sedm set žáků ze základních škol z celého Moravskoslezského kraje
přivítá v průběhu října a listopadu Vítkovická střední průmyslová škola
a gymnázium. Třikrát týdně se tady žáci seznamují se studijním zázemím
a výhodami studia na největší technické škole v regionu.
Prezentace je nejdříve teoretická, kdy odborníci ze
skupiny Vítkovice Machinery Group seznámí žáky
s vítkovickou produkcí, s postavením Vítkovic na
světových trzích a také s pracovním uplatněním
přímo ve skupině po dokončení studia. "Kupříkladu
ze společnosti Vítkovice Power Engineering k nám
dochází personalista, z Vítkovice Heavy Machinery
zase specialista z výroby, takže žáci získají skutečně
komplexní obraz o skupině," vysvětluje Magda
Dirgasová z Vítkovické střední průmyslové školy
a gymnázia. Následuje povídání o škole, v rámci
kterého se žákům představí historie školy, studijní
i učební obory, systém motivačních příspěvků
a stipendijních programů, spolupráce s místními
univerzitami nebo pestrá nabídka mimoškolních
aktivit.
Praxe žáky baví
"Poté studenty provedeme po škole, ukážeme jim
učebny, tělocvičny a nové fitness centrum a nakonec
je předáme mistrům odborného výcviku. Ti žákům
představí všechny odborné učebny od elektro
učeben, přes zámečnické dílny až po truhlářské nebo
autodílny," říká Dirgasová. Právě tato prezentace je
nejpoutavější, shodují se žáci. "Líbí se mi, že věci,
o kterých ve škole při fyzice jen slyším, tady můžu
vidět na vlastní oči a dokážu si daleko lépe představit,
jak vlastně fungují. Taky mě moc zaujalo, že je
Vítkovická střední soukromá škola, ale přitom tady
studenti nejenže nic neplatí, ale ještě spoustu peněz
dostávají," ocenila studentka základní školy
Komenského z Ostravy-Poruby Světlana Zouharová.
Exkurze, veletrhy a Dny
otevřených dveří
Kromě exkurzí se škola ve spolupráci
s Personálním oddělením společnosti Vítkovice podílí
na exkurzích přímo do vítkovických výrobních
provozů. Ty jsou určeny pro žáky 8. tříd základních
škol a probíhají každé jaro. Studium na škole
Dny otevřených dveří
Srdečně zveme děti i rodiče na dny otevřených dveří
do Vítkovické střední průmyslové školy a gymnázia
15.11., 21.11., 12.12. a 23.1.
12.1.
14:00 - 17:00
9:00 - 12:00
představují její pracovníci také rodičům na třídních
schůzkách základních škol nebo na nejrůznějších
pracovních veletrzích v Ostravě a v okolních
městech: v Orlové, Karviné, Frýdku-Místku, Novém
Jičíně nebo v Opavě. "Snažíme se s žáky
komunikovat co možná nejintenzivněji. Abychom
byli oproti konkurenci vždy o krok napřed, musí být
snaha o získání studentů dlouhodobá a koncepční.
Škola musí děti zaujmout, bavit a nabídnout jim
perspektivu, což Vítkovická střední průmyslová škola
a gymnázium splňuje na jedničku," dodává ředitel
školy Jiří Klocek.
Hlavní konstruktér VHM Miroslav Zářický:
Kreslení dnes za nás zvládne počítač
V mládí chtěl být dispečerem
letového provozu, nakonec celý
svůj profesní život prožil ve
Vítkovicích. Dnes toho rozhodně
nelituje. Miroslav Zářický je
zajímavý člověk a o své profesi
vypráví s nadhledem a přitom
poutavě.
"Do Vítkovic jsem nastoupil po základní vojenské
službě ve dvaceti letech jako konstruktér. Od té doby se
mnohé změnilo," říká muž, který ve společnosti
Vítkovice Heavy Machinery (VHM) působí už 46 let. Do
oddělení projekce a konstrukce rouroven nastoupil
zrovna v době, kdy začínala výstavba protlačovací tratě
chomutovské rourovny. Jako konstruktér začal pracovat
na výrobní dokumentaci. Na oddělení působil celých 25
let a podílel na řadě větších projektů. Kromě rourovny
v Chomutově, pracoval na technickém řešení dělení
trubek za chladníkem protlačovací tratě v německé Rize,
na modernizaci Vítkovické rourovny či protlačovací tratě
v Podbrezové. "Bylo to dobré období, cestovali jsme ke
klientům po republice, s výrobními techniky jsme sdíleli
své zkušenosti a často i uváděli zařízení do provozu. To
byla pro nás obrovská škola."
Změna je život
Kvůli recesi v oblasti rouroven přešel Miroslav Zářický
spolu s některými kolegy na oddělení konstrukce strojů
a zařízení, na kterém působí dodnes. "Přibližně v roce
2000 začala společnost VHM vyrábět protlačovací
a kovací lisy pro německou firmu SMS Meer. Jako
vedoucí projektu jsem se podílel, a stále se podílím, na
technickém zpracování nabídek. V roce 2003, v době
prudkého rozmachu této výroby, jsme přijali nové mladé
kolegy, já jsem se stal jejich patronem a zároveň
vedoucím projektu," popisuje ve zkratce.
Zatím poslední velký projekt, na kterém tým
konstruktérů Miroslava Zářického pracoval, byla příprava
výrobní dokumentace rychlokovacího stroje pro
společnost Vítkovice Hammering. Původní dokumentaci
německé firmy SMS Meer konstruktéři upravili na
výrobní podmínky skupiny Vítkovice. Po výrobě stroje
proběhla jeho montáž v nově vybudované hale
společnosti Vítkovice Hammering a v loňském roce
společnost úspěšně uvedla "rychlokovadlo" do provozu.
Tuš? Kuš!
Pan Zářický před rokem dostal ocenění skupiny
Vítkovice Machinery Group v podobě zlaté Pamětní
mince. "Vždy, když se na ni podívám, vzpomenu si
hlavně na své začátky. Nejraději vzpomínám na to, že
jsme neustále kreslili. Naše výkresy po nás vytahovaly tuší
kresličky. Tahle profese ale už dávno vymizela. Musím
však přiznat, že technologický pokrok je pro nás
přínosem. Kdysi jsme potřebovali dobré oči a velmi
kvalitní osvětlení, i tak jsme při kreslení na rýsovacích
prknech dodrželi jen půlmilimetrovou přesnost. Případné
chyby jsme museli z výkresu opatrně vyškrabávat
žiletkou," říká s úsměvem vynikající konstruktér, který
dnes úspěšně vede tým šesti mladých konstruktérů. Ti
slovo tuš a vytahovací pero ve spojení s konstruktérstvím
znají už jen z vyprávění svého vedoucího.
Miroslav Zářický s týmem konstruktérů.
since 1828
7
Dolní Vítkovice už učí i baví. Dětem se líbí,
dospělí nevěří vlastním očím
To, na co se všichni v Dolních Vítkovicích těšili, se stalo realitou. Školáci
proudí do učeben v budově bývalé VI. energetické ústředny, která byla
přestavěna na takzvaný Malý Svět techniky. Na vysokou pec "Jedničku" jezdí
výtahem exkurze odborníků i zvědaví laikové, v aule Gong v někdejším
plynojemu probíhají odborné konference, semináře, pracovní a vzdělávací
debaty, ale i kulturní akce a společenská setkání.
V polovině listopadu se v Dolních Vítkovicích uskuteční
konference, která ukáže, jak se Dolní oblast za pomoci
mnoha odborníků a institucí měnila a změnila. Na 17.
listopadu, tedy na Den studentů, připadne otevření oblasti
všem plánovaným vzdělávacím aktivitám. Třešničkou na
dortu bude i zahájení provozu stálé expozice v VI.
energetické ústředně, neboli v U 6, jak se místo nyní
moderně jmenuje, kde se příchozí dozvědí o historii
technického umu a průmyslu v českých zemích, na Moravě
a ve Slezsku. Prostě život v Dolní oblasti začíná jít směrem,
který podpoří technickou vzdělanost a ukáže Ostravu
zbytku České republiky, ale i Evropě, v jiném, lepším světle.
"V Dolních Vítkovicích probíhá unikátní přeměna
technických památek pro nové využití. Učebny Malého
Světa techniky jsou po vysoké peci a bývalém plynojemu
dalším z objektů s novou budoucností. A to nanejvýš
zajímavou, protože některé kreativní hry pro výuku
a popularizaci přírodních věd a technických oborů
začínáme využívat jako první na světě," připomněl ředitel
Světa techniky Jakub Švrček při otevření U 6 pro takzvaný
pilotní provoz na přelomu září a října. "U šestka" se už
tehdy líbila. Dobře v ní bylo malým i velkým.
Teď už navíc začíná v Malém Světě techniky vedle části
výukové fungovat také část expoziční. Je to expozice
zážitková a dotyková - malí i velcí návštěvníci si mohou na
vystavené věci sahat a zkoušet, jak to či ono funguje.
Vlastně si osahat děje, technologie a postupy, které nemají
šanci nikde jinde naživo vidět. Exponáty jsou proto volně
v prostoru, všem přístupné.
"Celý projekt oživení Dolních Vítkovic i jejich nejnovější
části v podobě Malého Světa techniky právě teď finišuje
a chystá se na magické datum 17. 11. Bude to příležitost
mimo jiné i k poděkování. Projekt totiž vznikl za výrazné
podpory Ministerstva kultury, Regionální rady soudržnosti
Moravskoslezsko, Moravskoslezského kraje, statutárních
měst Ostravy a Opavy a dotací z Evropského sociálního
fondu," připomněl Jiří Michálek, předseda předsednictva
sdružení Dolní oblast Vítkovice a ředitel pro strategii
Vítkovic. Dík podle něj patří i všem členům sdružení
a partnerům z firem i z řad nadšenců pro techniku.
Ohodnoťte kvalitu obědů ve vítkovických jídelnách v průzkumu spokojenosti
Až do konce roku se budou v jídelnách zaměstnanců
skupiny Vítkovice Machinery Group rozdávat dotazníky,
na základě kterých chce vedení společnosti zjistit míru
spokojenosti pracovníků s kvalitou stravování.
Cílem průzkumu je především nastartovat komunikaci
mezi strávníky v jídelnách a společností Sodexo, která
obědy připravuje. "Nechceme, aby lidé měli pocit, že
nemůžou nic změnit, a tak raději nad vším mávnou rukou.
Lidé už za ty roky bohužel nemají chuť si stěžovat, ale nám
skutečně jde o jejich názory, díky kterým můžeme věci
posunout k lepšímu," zdůrazňuje Halina Ryšková
z Personálního a vzdělávacího centra společnosti
Vítkovice.
Dotazníky zjišťují spokojenost zaměstnanců s kvalitou
jídla, jeho teplotou, úpravou na talíři a cenou, hodnotí
také rozmanitost denní nabídky nebo pestrost salátového
bufetu. Prostor dávají i na odůvodnění názorů, připomínky
a náměty. Každý týden se pak výsledky dotazníků
vyhodnocují a probírají přímo s ředitelkou stravovacích
služeb Sodexo Lenkou Brzákovou. Ta dotazníkový systém
vítá a vnímá jej jako přínosnou zpětnou vazbu. "Oceňuji
především detailní a konkrétní strukturu dotazníků, podle
které je možné objektivně vyhodnotit názory našich
strávníků a udělat opatření k jejich maximální
spokojenosti," uvádí. Dosavadní výsledky přitom zatím
ukazují na průměrnou spokojenost.
"Na závodní jídelnu je jídlo spíše dobré, ale možností
ke zlepšení je podle mého názoru dost. Polévky bývají příliš
zahuštěny moukou, restaurační ceny jsou neadekvátní
a u jídel není uváděna gramáž. Taky mi chybí možnost dát
si grilované kuře, která dříve bývala každý den," uvádí
Tomáš Štukner ze sdružení Dolní oblast Vítkovice, který by
také ocenil přítomnost konkurenční firmy. Ve zdravě
konkurenčním prostředí, ve kterém by zaměstnanci nebyli
vázání pouze na jednu firmu dodávající dotované obědy,
by podle něj kvalita jídla určitě vzrostla.
Kromě dotazníků mohou lidé v otázce kvality jídla
vyjadřovat své názory na intranetu, tamtéž se obracet na
členy stravovací komise nebo přímo na místě na
zaměstnance jídelny. "Lidé se nemusí bát napsat nám mail
nebo si přímo na místě vyžádat vedoucího provozovny,
kterému sdělí svůj názor a upozorní jej na něco, co není
v pořádku," zdůrazňuje Halina Ryšková.
Pohled do historie: rodina Gutmannů přispěla k rozvoji Vítkovických železáren
Představitelé rakouské banky Gutmann, zabývající
se privátním bankovnictvím, se sešli koncem září na
vítkovickém zámku. Bankovní ústav otevřel vloni svou
filiálku i v Praze a nyní pozval svou klientelu na přátelské
setkání, které proběhlo právě ve vítkovických
prostorech. A proč právě u nás? Rodina Gutmannů,
která dříve banku vlastnila, byla až do druhé světové
války spolumajitelkou Vítkovických železáren. A ačkoliv
Gutmanni banku v roce 1957 prodali jiné rakouské
podnikatelské rodině, zůstalo jejich jméno až do
dnešních dnů součástí názvu právě kvůli vynikající
pověsti, které se rodina v podnikatelských kruzích
střední Evropy těšila.
Zakladateli firmy se v roce 1856 stali bratři Wilhelm
a David Gutmannové. Ti se nejprve orientovali
především na těžbu a distribuci černého uhlí, záhy po
svém vstupu na trh se stali nájemci a posléze majiteli
řady dolů v ostravsko-karvinském revíru a od 60. let 19.
století spolupracovali s Rothschildy. V roce 1873
vstoupili kapitálově i do Vítkovických železáren a stali se
jejich spoluvlastníky. Jejich zásluhou přišel z Kladna do
Vítkovic geniální manažér Paul Kupelwieser, který právě
s jejich pomocí realizoval své vize. Gutmanni se aktivně
zajímali o chod železáren a následující generace,
zosobněné především postavou Wilhelmova syna
Maxe, výrazně přispěly k rozvoji firmy. Po I. světové válce
David Gutmann
Wilhelm Gutmann
byla založena i banka Gutmann, jako koncernový
finanční ústav. Neblahý vliv na Gutmannovské
podnikání měla II. světová válka. Po válce Gutmanni od
vlastního podnikání ustoupili a nakonec prodali i svou
banku v roce 1957 rodině Kahane, ta pokračuje až do
dnešních dní v úspěšném podnikání.
Max Gutmann
Účastníci akce měli možnost prohlédnout si areál
Dolních Vítkovic. O rodinné i podnikatelské minulosti
informovala účastníky vedoucí archivu společnosti
Vítkovice Hana Šústková. Současný partner banky
a člen dozorčí rady Gordian Gudenus pak informoval
o dějinách banky a také o její současnosti.
8
VÍTKOVICE MACHINERY GROUP
Festival Ostrava Kamera Oko 2012
Dolní Vítkovice letos v září přivítaly již 4. ročník
mezinárodního kameramanského festivalu Ostrava
Kamera Oko 2012. Festival, na kterém se promítalo
na 100 filmů, byl slavnostně zahájen v srdci
industriální Dolní oblasti Vítkovice.
Podívejte se, jaké to na zahájení festivalu bylo.
Turné t-music Back to
School letos poprvé pod
Vysokou pecí č. 1
Přes 10 tisíc návštěvníků přilákal do Dolních
Vítkovic jeden ze šesti koncertů turné Back to School
určený pro vysokoškoláky a studenty středních škol.
Úspěšná akce se letos v Ostravě konala poprvé.
Pozvánka na výstavu
Vítkovický basketbal slavil 70 let, přišlo na 60 lidí
Sedmdesát let vítkovického basketbalu si připomínali
bývalí i současní hráči a jeho fandové z řad zaměstnanců
skupiny Vítkovice Machinery Group. "Sešlo se nás skoro 60,
větší měrou veteráni. Zavzpomínali jsme opět - již tradičně
po pěti letech - na staré dobré časy pod vysokými koši, na
některé úsměvné situace nebo historické úspěchy našeho
oddílu. Smutně i s optimismem jsme pohlédli i na jeho
současnost a budoucnost," popisuje František Zapletal,
odborník na speciální projekty ze společnosti Vítkovice.
Vítkovický basketbalový
klub
byl
založen
několika mladými nadšenci v roce 1942.
Historicky
nejúspěšnějším obdobím byla
osmdesátá léta, kdy se
družstvo Vítkovic umísťovalo na předních
příčkách Národní ligy.
V sezóně 1983/1984 za
sebou nechalo dokonce
celou řadu soupeřů jako
Zbrojovku Brno nebo
Pardubice, tedy týmy,
které využívaly prvo-
ligových hráčů. Známým pojmem se stal v té době
mezinárodní turnaj "O zalomenou hřídel", pořádaný právě
Vítkovickým oddílem. "Za to, že jsme se dožili té naší
jubilejní sedmdesátky, je potřeba poděkovat na prvním
místě společnosti Vítkovice. Ta vždy dokázala vítkovickému
basketu pomoci a nenechala jej na holičkách, ať už se
jednalo o materiální či finanční zabezpečení. V současné
době vítkovický basketbal funguje pod hlavičkou SSK
Vítkovice na amatérské úrovni.
VÍTKOVICKÉ NOVINY vydává vedení VÍTKOVICE a.s. / Ruská 2887/101, 706 02 Ostrava-Vítkovice / IČ: 45193070 / evidenční číslo MK ČR E 12764 / tel +420 595 956 000 / www.vitkovice.cz /
Redakční zpracování: EK Media s.r.o. / Redakce: Eva Kijonková - [email protected], Zuzana Mánková - [email protected] / Editor: Oldřich Babický - [email protected] /
Své příspěvky a náměty zasílejte mailem nebo na adresu EK Media s.r.o., U Parku 2646/12, 702 00 Ostrava / FOTO: archiv, Jiří Zerzoň.