vyhodnocení programového prohlášení RK 2015 - final

Programové prohlášení Rady Moravskoslezského kraje
pro období 2013–2016
VYHODNOCENÍ ZA ROK 2015
(pro potřeby delegátů krajské konference KSČM konané dne 13.2. 2016 a
kandidátům pro volby do zastupitelstva Moravskoslezského kraje
2016)
Úvod:
Jako každoročně z rozhodnutí vedení MSK je zpracováno vyhodnocení
Programového prohlášení Rady kraje do něhož byly zapracovány
hlavní body Volebního programu KSČM a ČSSD se kterým vstupovali
do voleb v roce 2014. Rok 2015 je posledním uceleným volebním
rokem stávající koalice při vedení Moravskoslezského kraje. Níže
uvedené vyhodnocení je kolektivní dílo
jednotlivých odborů
krajského úřadu pod vedením jednotlivých náměstků a hejtmana
kraje a předpokládáme jeho využití pro potřebu volební kampaně
kandidátů na kandidátní listině KSČM v MSK.
Finanční politika, bezpečnost, mezinárodní vztahy
Mezi priority bude patřit zajištění chodu vlastních příspěvkových organizací kraje tak, aby byly schopny
zabezpečovat potřebné služby na odpovídající úrovni. S péčí řádného hospodáře se budeme starat
o majetek kraje.
Kraj v průběhu roku 2015 aktivně pokračoval v realizaci činností s cílem komplexní revize výkonu
zřizovatelských funkcí a zavedení vhodných prvků korporátního řízení směrem k příspěvkovým
organizacím. Jednotlivé aktivity směřují do oblasti centrálních či sdružených nákupů, IT služeb, řízení
ekonomiky, správy majetku (facility management), energetického managementu, marketingu apod.
Realizací jednotlivých opatření je dosaženo přínosů peněžních (úspora provozních nákladů) i
nepeněžních (zlepšení image kraje, efektivní controlling, systematické plánování provozních a
investičních výdajů). Do hlavního poslání příspěvkových organizací není zasahováno, prostřednictvím
sdílených služeb jsou řešeny pouze obslužné a pomocné činnosti typické pro organizace obdobného
charakteru.
Kraj pokračoval v uplatnění sdílených služeb v maximálním rozsahu. Jednou z klíčových aktivit bylo
vytvoření komplexního systému sdružených nákupů, který by zajišťoval efektivní a operativní nákupní
proces a generoval finanční úspory. Během sedmi měsíců roku 2015 byl úspěšně implementován
nákupní systém na krajském úřadě a v příspěvkových organizacích, byly realizovány dvě pilotní aukce,
čímž byla prověřena komplexní funkčnost nákupního systému. Ostrý provoz systému byl spuštěn
v prosinci 2015, proškoleno přitom bylo přes 600 uživatelů nákupního portálu. Stávající centrální
nákupy (elektřina, plyn, telefony atd.) jsou průběžně vyhodnocovány, snahou je jejich rozšíření o další
vhodné komodity.
Významnou činností byla komplexní revize dokumentu Zásady vztahů orgánů kraje k příspěvkovým
organizacím. Cílovým stavem bylo zjednodušit, zpřehlednit a sjednotit napříč odvětvími požadované
informace. Radou kraje byly schváleny nové Zásady jakožto zastřešující dokument, k nimž byly vydány
1
dílčí prováděcí předpisy, které upravují průřezové oblasti. V aktivním provozu je Portál kraje, který
představuje centrální místo pro komunikaci a spolupráci kraje a příspěvkových organizací. V průběhu
roku 2015 byl postupně rozšiřován o nové aplikace, došlo k výraznému zjednodušení komunikace a
odstranění duplicitního předávání informací směrem k příspěvkovým organizacím. Další aktivity jsou
např. směřovány na přípravu projektů Jednotný mzdový a personální systém pro korporaci, Rozvoj
architektury ICT kraje, jednotná Bezpečnostní politika v oblasti ICT.
V rámci správy majetku byla vytvořena aktuální sdílená databáze informací o nemovitém a vybraném
movitém majetku kraje, aktuálních požadavcích na reprodukci majetku, pojistných událostech,
nájemních a výpůjčních smlouvách apod. Významnou navazující aktivitou je vytvoření Bílé knihy
požadavků na reprodukci majetku kraje, tzn. střednědobého plánu pro efektivní správu majetku. Na
základě naplnění informací týkajících se energetického managementu probíhá jejich vyhodnocování,
včetně identifikace úsporných opatření.
Rada kraje schválila novou podobu Manuálu jednotného vizuálního stylu (Corporate design manual);
pro posílení společné identity kraje a jím zřízených a založených organizací byla vytvořena nová
kapitola stanovující pravidla, která mají organizace aplikovat při své propagaci navenek.
V následujících 4 letech nelze očekávat výraznější zvýšení vlastních příjmů kraje. Vyvineme proto
maximální úsilí o získání dalších finančních zdrojů. V období 2013–2016 Moravskoslezský kraj
přednostně podpoří projekty spolufinancované z evropských finančních zdrojů.
Kraj pokračoval v roce 2015 v realizaci projektů, které získaly finanční podporu
z prostředků EU v oblasti investiční (doprava – silniční infrastruktura a letiště, zdravotnictví, školství,
sociální věci, kultura, regionální rozvoj, cestovní ruch a životní prostředí) i neinvestiční (rozvoj lidských
zdrojů a vzdělávání ve školství, sociálních věcech, veřejné správě, cestovním ruchu a zaměstnanosti).
Zároveň kraj pokračoval v přípravě a realizaci projektů na dočerpání alokace Regionálního operačního
programu NUTS II Moravskoslezsko (ROP). Pro nové programové období 2014 - 2020 již kraj zahájil
přípravu 95 projektů v předpokládané výši 6.194 mil Kč celkových výdajů. Z toho počtu je 31 projektů
za 1.198 mil. Kč neinvestičního charakteru - projekty jsou zaměřeny do oblasti sociálních věcí, školství
a regionálního rozvoje, 64 projektů za 4.996 mil. Kč je investičních - projekty dopravy, krizového
řízení, kultury, sociálních věcí, školství, zdravotnictví a životního prostředí.
v rámci reprodukce majetku kraje bylo v r. 2015 proinvestováno 3.041 mil. Kč (kapitálové výdaje).
Plně z prostředků kraje pak 278 mil. Kč (z toho dotace příspěvkovým organizacím 150 mil. Kč).
Projekty spolufinancované z evropských finančních zdrojů - 2.763 mil Kč (včetně účasti poskytovatele
dotace a vlastních prostředků).
Se vší zodpovědností budeme pracovat s finančními zdroji i mírou zadlužení tak, aby byl udržen vysoký
rating kraje. Počítáme s novým úvěrem pro předfinancování a spolufinancování evropských akcí. Nový
úvěr zajistí pokrytí stávajícího programovacího období a stane se nástrojem i pro programovací období
2014–2020.
V červnu 2015 byla ratingovou agenturou Moody´s Investors Service vydána analýza,
na základě které byl našemu kraji potvrzen mezinárodní rating na úrovni A2 se stabilním výhledem.
Moravskoslezský kraj je jediným krajem v ČR s uděleným mezinárodním ratingem, toto hodnocení si
navíc udržuje dlouhodobě již od roku 2006. V rámci silných stránek agentura vyzdvihuje např.
konzervativní rozpočtovou politiku kraje, projevující se v dobrých provozních přebytcích a dostatečné
výši hotovostních rezerv. Mezi slabé stránky pak řadí rostoucí, ale dobře zvladatelnou zadluženost
vyvolanou zejména vyššími investičními potřebami, které vytvářejí tlak na rozpočet kraje. S ohledem
na snahu udržet si toto hodnocení i v budoucnu, jsou průběžně sledovány ukazatele zadluženosti,
které jsou touto agenturou při hodnocení využívány. Rovněž při plánování rozsahu možného využití
úvěrových zdrojů do budoucna jsou propočítávány ukazatele zadluženosti dle Moody´s a dále
ukazatele vyplývající z uzavřené úvěrové smlouvy s Evropskou investiční bankou. O financování kraje
včetně vývoje ukazatelů zadluženosti je zastupitelstvo pravidelně informováno nejen při schvalování
rozpočtu a závěrečného účtu kraje, ale rovněž v průběžně předkládaných analýzách rozpočtových
možností kraje.
V průběhu roku 2015 kraj dále využíval úvěrový rámec od České spořitelny, a.s. určený na
předfinancování a spolufinancování výdajů u projektů spolufinancovaných z evropských zdrojů. Tento
2
úvěr, který měl kraj možnost čerpat pouze do konce roku 2015, významně přispěl k zajištění
dofinancování stávajícího programového období.
Zejména z důvodu zajištění zdrojů na předfinancování a spolufinancování realizace projektů
spolufinancovaných z evropských zdrojů v rámci nového programového období, případně
předfinancování projektů hrazených z jiných zdrojů byla na konci září 2015, v návaznosti na
rozhodnutí zastupitelstva kraje, podepsána úvěrová smlouva s Československou obchodní bankou, a.s.
Nový úvěrový rámec má kraj možnost průběžně čerpat a splácet od října 2015 do konce roku 2020.
Tento nástroj umožnil v roce 2015 zajistit chybějící zdroje pro zdárné dokončení všech projektů
realizovaných v rámci končícího programového období.
Přes nepříznivé podmínky dané finanční krizí zajistíme udržení, případně zvýšení míry bezpečnosti
obyvatel, ochrany jejich životů, zdraví i majetku. K naplnění těchto záměrů:

Budeme systematicky a koncepčně spolupracovat se všemi složkami Integrovaného
záchranného systému
Spolupráce se složkami integrovaného záchranného systému (IZS) probíhala i v roce 2015 ve dvou
úrovních. Jako nejdůležitější z hlediska systémové spolupráce byl trvalý kontakt se základními
složkami IZS, a to prostřednictvím jednání bezpečnostní rady kraje (BRK), v rámci kterých je
pravidelně vyhodnocována jak činnost těchto složek, tak i jejich potřeby, které může kraj ovlivnit a
které mohou pomoci ke zlepšení činnosti těchto složek. Součástí těchto hodnocení nejsou pouze
složky základní (Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje – HZS MSK, Policie ČR – Krajské
ředitelství policie Moravskoslezského kraje a Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje),
ale i složky ostatní, zejména Krajské vojenské velitelství, Celní správa České republiky – Celní úřad
pro Moravskoslezský kraj, Krajská hygienická stanice a řada dalších. Druhou úrovní byla zejména
spolupráce s obcemi prostřednictvím Komise bezpečnostní a pro IZS rady kraje, v rámci které byly
hodnoceny, na základě požadavků obcí a analýzy prováděné HZS MSK, potřeby jednotek sboru
dobrovolných hasičů obcí. Na základě těchto jednání a hodnocení jak v rámci BRK, tak v rámci
zmíněné komise, je tvořen návrh rozpočtu kraje, směřující také k finanční pomoci složkám IZS.

Budeme pokračovat v pomoci při vybavování složek Integrovaného záchranného systému
v kraji moderní a výkonnou technikou
v roce 2014 byla zahájena intenzivní příprava nákupu moderní a výkonné zásahové techniky pro HZS
MSK z prostředků ROP, Moravskoslezského kraje a Ministerstva vnitra v hodnotě přesahující 335 mil.
Kč, která pokračovala i v roce 2015. Jednalo se o nákup speciálních cisternových automobilových
stříkaček a výškové techniky. Byly uzavřeny smlouvy na nákup uvedené speciální techniky, 33 ks
cisternových automobilových stříkaček již bylo dodáno a vypůjčeno HZS MSK, rovněž výšková technika
byla dodána v závěru roku 2015. Z prostředků kraje byla nakoupena a darována specializovaná
automobilová technika (pojízdná chemická laboratoř, dva protiplynové a jeden chemický automobil).
Speciálním zařízením byla dovybavena rovněž chemická laboratoř ve Frenštátě pod Radhoštěm.
Z prostředků kraje byly dále realizovány nákupy např. speciálních spektrometrů, velitelských
automobilů, vyprošťovacích zařízení atd. Podpora byla poskytována rovněž Krajskému ředitelství
policie Moravskoslezského kraje – v roce 2015 byly v několika etapách poskytnuty finanční dary
v celkové výši 6 mil. Kč na pořízení technického zařízení pro pracoviště kriminalistického zkoumání,
technologie k zajištění záložního provozu komunikačních a informačních systémů a speciálních
dopravních prostředků k zajištění podpory činnosti kynologické služby. Podpořeno bylo i Krajské
vojenské velitelství Ostrava, jemuž byl nakoupen z prostředků kraje multifunkční stan pro speciální
účely. Neinvestiční účelové dotace ve výši 145 tis. Kč byly rovněž poskytnuty čtyřem místním
skupinám vodní záchranné služby na vybavení členů spolku a vybavení záchranným materiálem.
Každoročně je poskytována neinvestiční dotace také Sdružení hasičů Čech Moravy a Slezska –
krajskému sdružení hasičů Moravskoslezského kraje, v roce 2015 byla poskytnuta v několika splátkách
v celkové výši 1,5 mil. Kč k spolufinancování nákladů při zabezpečení akcí pořádaných sdružením,
např. na fyzickou přípravu členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí formou soutěží v požárním
sportu, soutěže hasičské mládeže, pořádání požárně taktických cvičení, apod.

Podpoříme výstavbu plánovaných Integrovaných výjezdových center složek IZS a společných
pracovišť složek IZS v případě získání podpory financování ze strany Strukturálních fondů EU
v období 2014–2020
3
Dokončena byla výstavba integrovaného výjezdového centra (IVC) Ostrava-Jih a rovněž výstavba IVC
v Třinci a bezpečnostního centra na Letišti Ostrava a střediska hasičské a záchranné služby v Městě
Albrechticích - to vše za významné finanční podpory kraje. Současně pokračuje technické
dovybavování Integrovaného bezpečnostního centra Moravskoslezského kraje. Hasičskému
záchrannému sboru Moravskoslezského kraje byla v roce 2014 schválena dotace ve výši 10 mil. Kč na
úhradu nákladů spojených s rekonstrukcí objektu hasičské stanice na ulici Okružní v Orlové – Lutyni.
Na dokončení revitalizace hasičské stanice Orlová byly v roce 2015 vyčleněny další finanční prostředky
ve výši 6 mil. Kč.

Ve spolupráci s Hasičským záchranným sborem Moravskoslezského kraje a se starosty obcí
kraje budeme koordinovat a podporovat zajištění technické vybavenosti jednotek požární
ochrany obcí
na základě potřeb jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí, a to zejména těch, které jsou začleněny
do plánu pokrytí území jednotkami požární ochrany, byly nakoupeny jak ochranné prostředky pro
členy jednotek, tak i technické prostředky pro zkvalitnění jejich zásahu u mimořádných událostí (na
rok 2015 bylo v rozpočtu kraje na tuto podporu vyčleněno 8 mil. Kč). Proběhly také nákupy tlakových
láhví, radiostanic, speciálních vyprošťovacích zařízení, multidetektorů atp. Součástí této pomoci byla i
finanční pomoc při budování potřebného zázemí jednotek, pořízení techniky, nákup cisternových
automobilových stříkaček a zejména dotace na rekonstrukce hasičských zbrojnic. V odvětví krizového
řízení byla na uvedené vyčleněna v roce 2015 částka 5 mil. Kč. Dne 25. 5. 2015 bylo mezi krajem a
městem Vrbno pod Pradědem uzavřeno „Memorandum o výstavbě hasičské zbrojnice ve Vrbně pod
Pradědem“, kdy se kraj bude na financování výstavby hasičské zbrojnice podílet polovinou nákladů
vyčíslených ve výši 20 mil. Kč, proto je v rozpočtu na rok 2016 vyčleněna částka ve výši 5 mil. Kč a na
rok 2017 bude nárokována stejná částka.
V květnu tohoto roku byla rovněž zahájena intenzivní příprava projektu s názvem „Nákup dopravních
automobilů pro JPO“ z prostředků ROP, kraje a za spoluúčasti dotčených obcí. Obcím bude zapůjčeno
50 ks dopravních automobilů pro vybrané jednotky sboru dobrovolných hasičů obcí za více než
190 mil. Kč. Slavnostní předání této techniky bylo provedeno lednu 2016.

Budeme i nadále vyčleňovat v rozpočtu kraje finanční prostředky, určené pro řešení krizových
situací na území kraje
Moravskoslezský kraj má zřízen zajišťovací fond, v němž jsou trvale soustředěny finanční zdroje
zejména pro financování mimořádných, nepředpokládaných a neočekávaných výdajů v souvislosti se
škodlivým působením sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy a také haváriemi, které
ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí (krizové situace) a vyžadují provedení
záchranných, likvidačních či rekonstrukčních prací, a to ve výši cca 100 mil. Kč.
Vztahy se zahraničními partnery opřené o existující systém smluv s partnerskými regiony
nasměrujeme k udržování dobrých vztahů formou realizace projektů umožňujících vzájemné poznání
a spolupráci především v oblastech školství, cestovního ruchu a kultury.
Současně zahájíme aktivní ekonomickou diplomacii podporující export z Moravskoslezského kraje
a investice směřující do něj tak, aby se podnikatelské aktivity mohly opřít o tento nástroj v zájmu
vlastní úspěšnosti, tvorby nových pracovních míst a kvality života v kraji.
Kraj má i nadále velmi dobré vztahy s partnerskými regiony např. ve Vologodské oblasti (Ruská
federace), Lotrinsku (Francie) a Evropským seskupením pro územní spolupráci (ESÚS) TRITIA, a to
díky podpoře širokého spektra oblastí zahrnujícího vzdělávání, spolupráci univerzit, cestovní ruch
a v neposlední řadě hospodářskou oblast.
Aktivní ekonomická diplomacie kraje se zaměřuje především na prioritní země zahraničního obchodu
České republiky (BRICS). S využitím potenciálu spolupráce partnerských regionů je vykonávána
především k Ruské federaci a k Číně.
Hejtman kraje v r. 2015 pokračoval v aktivní ekonomické diplomacii zejména k Číně. V dubnu v nové
roli předsedy Asociace guvernérů provincií Čínské lidové republiky a představitelů reprezentantů
regionů zemí střední a východní Evropy byl hejtman členem oficiální delegace České republiky vedené
předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Janem Hamáčkem, která se v Pekingu setkala
4
s představiteli čínské vlády a parlamentu. Na Dnech České republiky v Šanghaji veletrhu China
Shanghai International Technology Fair (CSITF) představili Česko jako moderní a vyspělou zemi
s průmyslovou tradicí nabízející výhodné investiční možnosti. Hejtmana doprovázeli zástupci obou
ostravských univerzit, kultury a špičkových technologických firem z regionu. Moravskoslezský kraj
v Číně kromě investičních příležitostí, prezentoval přírodní krásy regionu, lázně a golfové resorty,
kulturu a další turistické atraktivity. V rámci zvláštního programu navštívila delegace
Moravskoslezského kraje také města partnerské provincie Jiangsu – Nanjing a Suzhou (centrum
technologických firem, výzkumu a špičkových technologií), kde byly mimo jiné připraveny semináře
zaměřené na investiční příležitosti v Moravskoslezském kraji a na navázání a prohloubení spolupráce
zúčastněných českých firem s čínskými podniky. Hejtman Miroslav Novák například zahájil byznys
seminář o možnostech technologické spolupráce a investičních příležitostech v Suzhou Industrial Park.
V květnu se hejtman kraje Miroslav Novák jako předseda asociace zúčastnil spolu s guvernérem
provincie Hebei Zhangem Quinqweiem pracovního jednání s představiteli vedení čínských provincií
a regionů zemí střední a východní Evropy. Na prvním jednání asociace, jejíž založení bylo
vyvrcholením Varšavské iniciativy a projektu 16+1 (spolupráce zemí střední a východní Evropy
s Čínou), byly mimo jiné navrhnuty její stanovy a byl projednán plán 3. zasedání vedoucích
představitelů regionů Číny a zemí střední a východní Evropy Local Leaders Meeting. Zasedání Local
Leaders Meeting se uskuteční v červnu 2016 v čínském Tangshanu v provincii Hebei. Obchodní
a ekonomické fórum, matchmakingové setkání podnikatelů zprostředkované Bank of China spolu
s mezinárodním obchodním veletrhem - byly akce, kterých se účastnily firmy z Moravskoslezského
kraje a z dalších šesti regionů z České republiky. V rámci řady jednání byla v úterý 19. května 2015
podepsána memoranda o rozvoji spolupráce mezi Moravskoslezským krajem a provincií Hebei, a také
mezi VŠB - Technickou univerzitou Ostrava a Shijiazhuang University of Economics. Univerzity
z našeho regionu pokračují ve spolupráci s čínskými univerzitami. Zastupitelstvo kraje schválilo na
počátku března dotaci podporující výměnu studentů, akademických pracovníků a společné výzkumné
práce mezi VŠB-TUO a OUO a čínskými univerzitami. Obě univerzity uzavřely v dubnu memorandum o
spolupráci se Soochow University.
V listopadu 2015 hejtman kraje doprovázel předsedu vlády Bohuslava Sobotku v rámci oficiální
návštěvy Číny. Během návštěvy se setkal se zástupci Čínské investiční společnosti (China Investment
Corporation), s kterými projednal Memorandum o porozumění a dlouhodobé spolupráci mezi
Moravskoslezským krajem a Čínskou investiční společností. Účastnil se oficiálních akcí, které se mimo
jiné uskutečnily také v partnerských provinciích Moravskoslezského kraje: summitu předsedů vlád
zemí střední a východní Evropy ve městě Suzhou (provincie Jiangsu), setkal se s vedením města
Šanghaj a s vedením další partnerské provincie Hebei. V Šanghaji i v provincii Hebei se zároveň
uskutečnily česko-čínské podnikatelské semináře. Hejtman se kromě setkání se zástupci China
Investment Corporation setkal také s představiteli Commercial Bank of China, China Development
Bank a China Construction Bank. Uzavřena byla také memoranda o spolupráci v oblasti výzkumu mezi
společností Huawei a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava a Českým vysokým
učením technickým.
Ve druhém pololetí 2015 kraj zintenzívnil aktivity vedoucí k jeho zviditelnění před investory. Agentura
pro regionální rozvoj ve spolupráci s krajem uspořádala konference určené pro investory jak z regionu
a ČR, tak také ze zahraničí. První konference s názvem Get More se uskutečnila v červnu v Ostravě
a zúčastnilo se jí přes 200 zástupců zahraničních i místních firem, majitelů krajských průmyslových
zón a developerských společností. Návazně na červnovou konferenci určenou pro investory, kraj
prezentoval svůj potenciál rovněž v Praze na akci s názvem Invest More. Akce se konala v září a
zúčastnilo se jí téměř 150 zástupců ambasád, smíšených obchodních komor a firem se sídlem v Praze,
které mají potenciál se rozšiřovat i do našeho kraje. Konference se rovněž účastnili zástupci z čínské
provincie Hebei. Veřejnosti byly ohlášeny zajímavé informace o novém investorovi, který míří do
průmyslové zóny v Mošnově. Hejtman kraje Miroslav Novák uvedl, že jde o evropského výrobce
leteckých součástek, který chce postavit v zóně zcela nový závod za 2,5 miliardy korun a počítá se
zhruba 300 novými pracovními místy. Co se týká tvorby nových pracovních míst, i stávající investoři
podle dostupných informací plánují přijímání – např. Cromodora Wheels plánuje navýšit do roku 2020
produkci o 50% a přijmout nové zaměstnance, Varroc Lighting Systems má v plánu přijmout 100
inženýrů do vývoje. Stejně tak i společnost Tieto plánuje přibírání nových pracovníků. V zahraničí se
kraj prezentoval na konci října v Berlíně při příležitosti oslav státního svátku. Proběhl odborný seminář
zaměřený na biotechnologie a regenerativní medicínu.
5
Také v tomto roce probíhala řada aktivit rozvíjející spolupráci s partnerskou Vologodskou oblastí
v Ruské federaci. Aktivity byly zaměřeny jak na výměnu zkušeností v oblasti udržitelného rozvoje
regionů v kontextu životního prostředí (účast zástupců kraje na konferenci Zdravá města v říjnu
tohoto roku v Petrohradu a reciproční pozvání na konferenci Smart Cities do Ostravy v únoru 2016),
tak na rozvoj cestovního ruchu a spolupráci v oblasti léčebné a lázeňské péče.
Dále kraj ve spolupráci s krajskou hospodářskou komorou uspořádal řadu teritoriálních seminářů,
které představily podnikatelské příležitosti firmám z regionu. Regionální firmy tak měly příležitost
v průběhu roku získat informace o podnikatelském prostředí v Japonsku, Kanadě, Indii, Číně,
Makedonii a Srbsku.
Evropské seskupení pro územní spolupráci TRITIA využijeme jako účinný nástroj podpory rozvoje
území v prioritních oblastech (hospodářství, doprava, energetika a životní prostředí, cestovní ruch).
V prosinci 2012 byly na Zámku Cieszyn podepsány představiteli čtyř přeshraničních regionů,
hejtmanem Moravskoslezského kraje, maršálkem Opolského vojvodství, maršálkem Slezského
vojvodství a předsedou Žilinského samosprávného kraje zakládající dokumenty ESÚS TRITIA.
Podpisem smluv byla ukončena dlouholetá snaha o zefektivnění spolupráce a rozvoje společného
přeshraničního území zmíněných regionů. K formálnímu založení ESÚS TRITIA došlo 25. 2. 2013 na
základě rozhodnutí Ministerstva zahraničních věcí Polské republiky. ESÚS TRITIA bylo založeno
k usnadnění a rozšíření příhraniční, nadnárodní a mezinárodní spolupráce mezi jeho členy s cílem
posílit hospodářskou a sociální soudržnost, zejména prostřednictvím realizace projektů nebo programů
územní spolupráce. Bude také předkládat a realizovat projekty pro společný strategický rozvoj a
v neposlední řadě také zjednodušovat každodenní život obyvatel tohoto česko-polsko-slovenského
území.
Moravskoslezský kraj je v ESÚS TRITIA zastoupen na dvou pozicích: panem Miroslavem Novákem na
pozici člena Valného shromáždění a panem Martinem Sikorou na pozici člena Dozorčí rady.
Zaměstnanci kraje, kteří byli při zakládání ESÚS členy pracovní skupiny se stále účastní diskuze
s ředitelkou ESÚS o aktivitách a strategii seskupení.
Hlavními oblastmi, na které se aktivity Seskupení zaměřují, jsou doprava a infrastruktura,
hospodářství, cestovní ruch a energetika se zaměřením na obnovitelné zdroje energie.
Nezanedbatelnou roli však hrají také kultura, životní prostředí, lidské zdroje a vzdělávání včetně úzké
spolupráce s VŠ, spolupráce veřejných institucí i v oblasti realizace výměny osob a zkušeností v rámci
mezinárodních stáží a sport.
Mezi projekty, které Seskupení již úspěšně realizovalo patří:

Udržitelné podnikání – záměrem bylo vytvořit přeshraniční síť organizací, podporujících
začínající podnikatele z obou stran česko-polské hranice, v rámci území Moravskoslezského
kraje a Slezského vojvodství a umožnit jim formou tématicky zaměřených webinářů získat
detailní informace o nejnovějších nástrojích podpory pro začínající podnikatele. Byla
vypracovaní mapová studie, která obsahuje výstupy z případových studií realizovaných u
začínajících podnikatelů. Součástí projektu byly také konference, workshopy a Open days
přeshraničního podnikání. Zdrojem financování byl Evropský fond regionálního
rozvoje/Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 20072013, finanční příspěvek ve výši 80 119 EUR - realizace projektu 4/2014 – 8/2015.

Objevte svou průmyslovou minulost – cílem projektu bylo vytvoření společné turistické
propagace známých technických památek na území 4 regionů Tritie. Jednou z aktivit byla také
konference „Industriální cestovní ruch jako forma udržitelného cestovního ruchu. Technické
památky v polsko-česko-slovenském pohraničí”. Zdrojem financování byl Mezinárodní
vyšehradský fond a finanční příspěvek byl schválen ve výši 11 900 EUR - realizace projektu
8/2014 – 6/2015.

Jsi to, co jíš - projekt byl zaměřen na podporu prodeje místních produktů v domácích
regionech partnerů, včetně poskytování potřebných informací a poznatků pro výrobce za
účelem zvýšení jejich prodejů. Byly organizovány konference s přednáškami o právním
prostředí a možnostech prodeje místních výrobků, marketingu apod. Zdrojem financování byl
Mezinárodní Vyšehradský fond, finanční příspěvek ve výši 12 000 EUR
6
V rámci připravované „Strategie systémové spolupráce ESÚS Tritia 2014 – 2020“ se budou aktivity
teritoriální spolupráce Seskupení koncentrovat na identifikaci a účast na programech a projektech
v následujících tematických okruzích:
 podpora podnikatelského prostředí, malého a středního podnikání a přeshraničního obchodu
 ochrana přírodního potenciálu a zmenšení rizika ohrožení
 podpora společné ochrany kulturního dědictví
 podpora propojení městského a vesnického prostředí
 snížení izolace prostřednictvím zlepšení dostupnosti služeb a sítě přepravy, informačních a
komunikačních technologií, systémů zásobování vodou a energií a hospodaření s odpady
 propagace spolupráce a v oblasti skutečného využití společné infrastruktury v odvětvích
ochrany zdraví, kultury, turistiky a vzdělávání
 propagace spolupráce mezi obyvateli a institucemi v příhraničním území
Nově a cíleně přistoupíme k rozvoji spolupráce se sousedními kraji při realizaci společných aktivit
a propagaci regionů vně i v rámci České republiky.
I v roce 2015 pokračovala spolupráce Moravskoslezského, Olomouckého, Jihomoravského a Zlínského
kraje zejména v oblasti cestovního ruchu. Tyto kraje se především na zahraničních trzích prezentují
jako jeden celek - Morava a Slezsko, který skýtá turistům a návštěvníkům celou řadu rozmanitých
možností a zážitků. Čtyři moravské kraje se ve dnech 5.-8. 11. 2015 prezentovaly v rámci udinského
veletrhu GOOD, kde mj. představily i své gastronomické speciality. Návštěvníci veletrhu měli příležitost
ochutnat tradiční regionální produkty moravských krajů a seznámit se s bohatou turistickou nabídkou
těchto regionů.
Legislativa
Na základě podkladů odvětvových odborů KÚ MSK, obcí s rozšířenou působností, podnikatelské sféry,
zaměstnavatelů a dalších organizací zpracujeme a budeme realizovat Legislativní plán Rady
Moravskoslezského kraje při využití zákonodárné iniciativy vyplývající ze zákona č. 129/2000 Sb.,
v platném znění.
Rada kraje schválila dne 2. 4. 2013 Legislativní plán Moravskoslezského kraje (Legislativní plán),
který obsahuje potřebné změny právních předpisů, kterých chce kraj dosáhnout zejména z důvodu
zjednodušení procesů, zpřehlednění právní úpravy, vhodnějšího nastavení kompetencí, apod., a to
cestou zákonodárné iniciativy zastupitelstva kraje, příp. formou dopisu na příslušného ministra nebo
vedoucího jiného ústředního správního úřadu nebo v připomínkovém řízení.
První aktualizace Legislativního plánu byla provedena v červnu 2013. Na své schůzi dne 28. 1. 2014
byla radě kraje předložena souhrnná informace o průběžném plnění Legislativního plánu. Po zvolení
nové vlády koncem ledna 2014 a schválení jejího programového prohlášení (v únoru 2014) a na ně
navazujícího Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2014 a Výhledu legislativních prací
vlády na léta 2015 až 2017 (v březnu 2014) byl radě kraje předložen návrh 2. aktualizace
Legislativního plánu, při jehož přípravě byly zohledněny také výše uvedené materiály projednané
vládou. Rada kraje dne 27. 5. 2014 vzala na vědomí souhrnnou informaci o průběžném plnění
Legislativního plánu a schválila jej ve znění 2. aktualizace. Legislativní plán ve znění 2. aktualizace
vzalo dne 12. 6. 2014 na vědomí zastupitelstvo kraje. Usnesením ze dne 15. 12. 2014 č. 1056
schválila vláda „Plán legislativních prací vlády na rok 2015“. Ten byl zohledněn při přípravě
3. aktualizace Legislativního plánu, kterou rada kraje schválila dne 17. 2. 2015 a zastupitelstvo kraje
vzalo na vědomí dne 5. 3. 2015.
Legislativní plán v aktuálním (aktualizovaném) znění je zveřejněn na webových stránkách kraje,
v sekci Samospráva - odkaz http://www.msk.cz/cz/verejna_sprava/legislativni-plan-kraje-41270/
Na webové stránce http://www.msk.cz/cz/verejna_sprava/hodnoceni-plneni-legislativniho-planu-kraje41841/ je zveřejněna Zpráva o hodnocení plnění Legislativního plánu k 31. 5. 2015.
K části „A“ Legislativního plánu - zákonodárné iniciativy zastupitelstva kraje:
7
Rada kraje dne 25. 11. 2014 doporučila zastupitelstvu kraje předložit Poslanecké sněmovně
Parlamentu České republiky návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění
pozdějších předpisů. Cílem navržené úpravy bylo zpřesnit ustanovení o předávání oznámení o uložení
blokové pokuty a rozšířit zákonné důvody pro zadržení řidičského průkazu o podezření z naplnění jen
některých skutkových podstat přestupků, za které se ukládá zákaz řízení motorových vozidel.
Obdobně jako je tomu u zjištění přítomnosti alkoholu v organismu řidiče dechovou zkouškou
provedenou analyzátorem alkoholu v dechu, měl institut zadržení řidičského průkazu dopadat i na
případy zjištění kvalifikovaného překročení nejvyšší dovolené rychlosti, za které se ukládá zákaz
činnosti (v obci o 40 km.h-1 a více nebo mimo obec o 50 km.h-1 a více či pokud podruhé za 12
měsíců spáchal přestupek překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o 20 km.h-1 a více nebo mimo
obec
o 30 km.h-1 a více). Zastupitelstvo kraje rozhodlo o předložení předmětného návrhu zákona
Sněmovně dne 11. 12. 2014. Návrh byl zaevidován jako sněmovní tisk č. 377. První čtení ve
Sněmovně proběhlo dne 19. 5. 2015, návrh zákona byl zamítnut s tím, že předmětné problematice
bude věnována pozornost při projednávání následně podaného vládního návrhu na změnu zákona o
silničním provozu.
Původním záměrem kraje bylo iniciovat cestou zákonodárné iniciativy zastupitelstva kraje také změnu
zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, případně zákonů
o jednacích řádech Sněmovny a Senátu, směřující k posílení postavení oprávněných zástupců krajů při
projednávání návrhů zákonů, které předložil jiný navrhovatel než zastupitelstvo daného kraje, a které
se týkají jejich působnosti. Následně byla jako vhodnější zvolena forma dopisu 1. náměstka hejtmana
kraje JUDr. Josefa Babky, který v této záležitosti oslovil dne 10. října 2014 p. Jana Hamáčka,
předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a který kromě výše uvedeného upozornil
také na problémy spojené se zařazováním krajských návrhů zákonů na pořad schůze Sněmovny.
Předseda Sněmovny ve své odpovědi ze dne 24. října 2014 vyjádřil výše uvedenému záměru změny
právní úpravy podporu, přislíbil ji i při nejbližší novelizaci zákona o jednacím řádu Sněmovny a přislíbil
rovněž změny při zařazování krajských návrhů zákonů na pořad schůze Sněmovny.
Připravuje se návrh na změnu zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o
změně některých zákonů, jehož cílem je zejména nahradit dosavadní systém poskytování náhrady
škody, způsobené právnickým a fyzickým osobám, vzniklé v příčinné souvislosti se záchrannými a
likvidačními pracemi a cvičeními, prostřednictvím krajského úřadu systémem přímého poskytování
náhrady škody státem.
K části „B“ Legislativního plánu - dopisy JUDr. Josefa Babky, 1. náměstka hejtmana kraje, věcně
příslušnému ministru, příp. vedoucímu jiného ústředního správního úřadu:
Od schválení Legislativního plánu se kraj průběžně, podle potřeby obrací na věcně příslušné ministry,
vedoucí jiných ústředních správních úřadů a jiných orgánů a také na předsedu vlády s návrhy
žádoucích změn právní úpravy - kraj touto cestou např. inicioval zpracování komplexního řešení
problematiky sociálního bydlení, upozornil na nutnost zlepšení postavení osob se zdravotním
postižením a navrhoval rovněž zjednodušení procesu uzavírání smluv v případech, kdy obce a kraje
vstupují do majetkoprávních vztahů s Českou republikou, resp. jejími organizacemi a organizačními
složkami, které hospodaří s majetkem České republiky či vykonávají svou činnost pro stát.
K části „C“ Legislativního plánu - připomínková řízení:
Kraj příslušné změny právních předpisů průběžně aktivně uplatňuje v rámci mezirezortních
připomínkových řízení, kdy je jako připomínkové místo oslovován ze strany ministerstev a jiných
ústředních správních úřadů se žádostí o stanovisko v souladu s Legislativními pravidly vlády. Návrhy,
které kraj obdrží v rámci připomínkového řízení, jsou na vědomí a k případnému vyjádření zasílány
rovněž tajemníkům obcí s rozšířenou působností na území kraje, řediteli Hasičského záchranného
sboru Moravskoslezského kraje, členům Pracovní skupiny pro legislativu a veřejnou správu Rady
hospodářské a sociální dohody Moravskoslezského kraje a členům komise legislativní rady kraje.
Výsledná stanoviska kraje jsou zasílána poslancům a senátorům zvoleným v územním obvodu kraje,
zmocněnci vlády pro řešení problémů spojených s revitalizací Moravskoslezského kraje a Ústeckého
kraje, předsedům politických klubů zastupitelstva kraje, členům Pracovní skupiny pro legislativu a
veřejnou správu Rady hospodářské a sociální dohody Moravskoslezského kraje a členům komise
legislativní rady kraje. Ročně se kraj vyjadřuje v rámci připomínkového řízení v průměru ke 250
návrhům právních předpisů a návrhům nelegislativní povahy.
8
Vedení kraje bude usilovat o změnu zákona o rozpočtovém určení daní tak, aby bylo dosaženo nového
přerozdělení příjmů ze sdílených daní mezi jednotlivé kraje a byla tím odstraněna současná
disproporce mezi kraji, kdy Moravskoslezský kraj inkasuje v přepočtu na 1 obyvatele nejnižší částku ze
všech krajů.
Ministerstvo financí ve vazbě na společná jednání se zástupci krajů a se záměrem podpory regionů
připravilo novelu zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním
samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění
pozdějších předpisů, s cílem navrácení procentuálního podílu, kterým se kraje podílejí na výnosu daně
z přidané hodnoty ze současných 7,86 % na 8,92 %, a to s účinností od 1. 1. 2016. Přestože vláda
novelu zákona předložila Poslanecké sněmovně PČR již 25. 2. 2015, legislativní proces spojený s touto
novelou byl ukončen teprve 16. 12. 2015, kdy Poslanecká sněmovna PČR souhlasila s pozměňovacími
návrhy přijatými Senátem PČR, které se dotýkají výhradně obcí. Původně vedení kraje předpokládalo,
že po schválení této novely, která navrátí krajům podíly na úroveň roku 2011, bude vhodné v rámci
Asociace krajů České republiky (AKČR) otevřít diskusi týkající se procent, kterými se jednotlivé kraje
podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní. Podkladem pro možné nové přerozdělení
příjmů ze sdílených daní mezi kraji a s tím související přípravu novely zákona č. 243/2000 Sb., by byla
analýza zpracovaná Vysokou školou ekonomickou v Praze, dle které by podíl našeho kraje měl činit
10,91 % namísto současných 9,62 %. Vzhledem ke složitosti legislativního procesu spojeného se
schvalováním příslušné novely zákona a zejména délce projednávání novel zákonů v Parlamentu ČR a
dále skutečnosti, že se na podzim příštího roku uskuteční volby do krajských zastupitelstev, jeví se
v tuto chvíli jako nejlepší začít usilovat o nové přerozdělení příjmů ze sdílených daní mezi kraji až na
počátku roku 2017.
Obdobně přistoupíme k problematice zlepšování stavu životního prostředí tak, aby se finanční zdroje
získané na základě vybraných poplatků od znečišťovatelů vždy přednostně realizovaly tam, kde zátěže
vznikají.
Zastupitelstvo kraje rozhodlo dne 20. 6. 2013 o předložení návrhu na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.
Cílem předmětného návrhu zákona (sněmovní tisk č. 1094) bylo změnit poměr výnosů z poplatků
za znečišťování ovzduší ve prospěch krajů, a to tak, že od roku 2014 mělo být 90 % výnosu
z poplatků za znečišťování ovzduší příjmem kraje, na jehož území se nachází stacionární zdroj
znečištění, a 10 % příjmem státního rozpočtu (oproti stávajícímu znění zákona, podle něhož je výnos
z poplatků za znečišťování do roku 2016 včetně příjmem Státního fondu životního prostředí České
republiky a od roku 2017 má být 65 % výnosu z poplatků za znečišťování ovzduší příjmem Státního
fondu životního prostředí (SFŽP), 25 % příjmem kraje, na jehož území se stacionární zdroj
znečišťování nachází, a 10 % příjmem státního rozpočtu).
Dne 24. 7. 2013 se návrhem zákona zabývala vláda a vydala k němu nesouhlasné stanovisko; zároveň
uložila ministru životního prostředí se danou problematikou zabývat a vládě předložit návrh možného
budoucího řešení určení poplatků za znečišťování ovzduší mezi SFŽP, kraje a státní rozpočet.
K 28. 8. 2013 byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a u tohoto návrhu
zákona tak podle zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny došlo k ukončení legislativního
procesu. Ministerstvo životního prostředí předložilo vládě pro informaci na její schůzi konané dne
23. 4. 2014 materiál s názvem „Návrh možného budoucího řešení určení poplatků za znečišťování
ovzduší mezi SFŽP ČR, kraje a státní rozpočet ČR“. Z materiálu vyplývá, že Ministerstvo životního
prostředí po provedené analýze doporučuje ponechat současný stav, tj.: SFŽP jako výhradní příjemce
výnosu z poplatků za znečišťování ovzduší do roku 2016 včetně a v zákoně již obsažené rozdělení
výnosů z těchto poplatků od roku 2017.
K ukončení legislativního procesu došlo také v případě dalšího návrhu zastupitelstva kraje ze dne
20. 6. 2013 (sněmovní tisk č. 1095) na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb.,
o ochraně ovzduší, jehož cílem bylo umožnit přímou kontrolu tzv. lokálních topenišť, tj. stacionárních
zdrojů umístěných v rodinném domě, v bytě nebo ve stavbě pro rodinnou rekreaci, nejde-li o prostory
užívané pro podnikatelskou činnost.
Ministerstvo životního prostředí předložilo následně vládě pro informaci na její schůzi konané dne
14. 7. 2014 materiál s názvem „Analýza problémů a možností řešení kontrolovatelnosti plnění
povinností provozovatelů spalovacích stacionárních zdrojů umístěných v domácnostech z hlediska
9
ochrany ovzduší“. Ze závěrů uvedených v materiálu vyplývá, že Ministerstvo životního prostředí je
stejně jako Moravskoslezský kraj toho názoru, že je potřeba se znovu zabývat otázkou možnosti
zavedení kontrol spalovacích stacionárních zdrojů i v soukromých obydlích a navrhuje předložit návrh
úpravy zákona o ochraně ovzduší, který bude respektovat všechny principy ochrany ústavních práv
a striktní podmínky pro možné omezení některého z nich. Ministerstvo životního prostředí zaslalo
následně v červnu 2015 do připomínkového řízení návrh změny zákona o ochraně ovzduší, který
danou problematiku řeší. Tato novela by měla nabýt účinnosti dnem 1. 5. 2016. Vláda předložila
Poslanecké sněmovně tento návrh zákona dne 22. 12. 2015, jedná se o sněmovní tisk č. 678.
Provedeme revizi a zhodnocení stávajících obecně závazných vyhlášek a nařízení Moravskoslezského
kraje s cílem jejich aktualizace.
V měsících červnu a červenci 2015 byla provedena komplexní revize vydaných právních předpisů
Moravskoslezského kraje a také příslušných zákonných ustanovení, která obsahují zmocnění k jejich
vydání. V současné době obsahují zákony 15 zmocnění k vydání nařízení kraje (v oblasti požární
ochrany, životního prostředí, územního plánování a stavebního řádu, apod.) a 1 zmocnění k vydání
obecně závazné vyhlášky kraje (vyhlašování závazné části plánu odpadového hospodářství kraje a její
změny). Moravskoslezský kraj má na webové stránce http://www.msk.cz/cz/verejna_sprava/platnepravni-predpisy-moravskoslezskeho-kraje-41271/ zveřejněny platné právní předpisy kraje, tj. nařízení
a obecně závazné vyhlášky. Mezi platnými nařízeními jsou i ta nařízení, která byla vydána na základě
zákonných zmocnění, která již současná právní úprava neobsahuje; protože však dosud nebyly vydány
zákonem předvídané akty věcně příslušného ministerstva, jsou tato nařízení kraje stále platná.
Nejčastěji využívaným zákonným zmocněním jsou ustanovení § 77a odst. 2 a § 45 odst. 1 zákona
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, na základě nichž kraj
nařízením zřizuje přírodní parky a stanoví omezení využití jejich území, zřizuje přírodní rezervace nebo
přírodní památky nebo jejich ochranná pásma a rovněž zrušuje tato zvláště chráněná území nebo
ochranná pásma. V listopadu 2015 vydala rada kraje 2 nařízení kraje, a to nařízení kraje, kterým se
stanoví podmínky k zabezpečení plošného pokrytí území kraje jednotkami požární ochrany, a nařízení
kraje, kterým se mění nařízení kraje, kterým se vydává Požární poplachový plán kraje.
Vzdělání, mládež a sport
Vzdělání, rozvoj vědy a výzkumu jsou investicemi do budoucna a také nezbytnou podmínkou
pro zvýšení konkurenceschopnosti i perspektivy podnikatelských aktivit na území kraje a životní úrovně
jeho obyvatel. Proto budeme pokračovat v zajišťování moderní, dostupné a dobře financované veřejné
sítě škol a školských zařízení a usilovat o trvalé zvyšování její kvality a budoucího uplatnění absolventů
na trhu práce, nejlépe v našem kraji.
Proto především:

Stabilizujeme síť středních škol a vytvoříme v součinnosti se sociálními partnery mapu škol
a oborů v Moravskoslezském kraji tak, aby oborově a kapacitně odpovídala poptávce trhu
práce a demografickému vývoji obyvatelstva
Předpokladem stabilizace středního vzdělávání v kraji je racionální síť středních škol odpovídající
dlouhodobému demografickému trendu – poklesu počtu žáků (ve školním roce 2015/2016 ve srovnání
s rokem 2007/2008 celkový počet žáků ve středních školách a konzervatořích všech zřizovatelů a
forem vzdělávání klesl o 22 148, tj. o cca 30,6 %, projekce do roku 2016/2017 pak předpokládá další
mírný pokles). Nezbytným předpokladem zajištění ekonomické udržitelnosti vzdělávací soustavy v kraji
je proto optimalizace sítě škol a školských zařízení, která v předchozích letech v kraji probíhala. V MSK
postupně probíhala optimalizace institucionální a následně optimalizace oborová s cílem vytvoření
racionální sítě škol a skladby oborů vzdělání s ohledem zejména na potřeby trhu práce a kvalitu
vzdělávání. Výsledkem přizpůsobování vzdělávací nabídky demografickému poklesu a zajištění
provázanosti oborové nabídky s požadavky trhu práce byly ve sledovaném období schválené
optimalizační návrhy, jejichž výstupem bylo sloučení dvou základních škol s účinností od 1. 1. 2015
a převod jedné základní školy z kraje na obec a sloučení dvou středních škol s účinností od 1. 7. 2015.
Síť škol a školských zařízení lze v současné době považovat za stabilizovanou. Průběžně je prováděna
analýza oborové nabídky, naplněnosti tříd s důrazem na efektivní organizaci výuky - struktura oborů
10
vzdělání na úrovni kraje, okresů i měst je provázaná s potřebami trhu práce a uplatnitelností
absolventů daných oborů, větší důraz je kladen na přírodovědné a technické vzdělávání. V souvislosti
s tím probíhá v úzké spolupráci s řediteli škol příprava nabídky oborů vzdělání pro jednotlivé školní
roky, v roce 2015 rovněž za participace úřadu práce. Kraj současně dlouhodobě realizuje kroky na
podporu kvality ve vzdělávání – vedle významných investic do zkvalitnění materiálně-technického
vybavení škol realizuje také rozvojový program KVALITA, jehož cílem je systematické zjišťování
výsledků vzdělávání žáků testováním a jejich následné využívání ke zkvalitňování poskytovaného
vzdělávání; v roce 2014 rada kraje schválila pokračování realizace rozvojového programu Kvalita
v letech 2014-2018. V roce 2015 bylo realizováno testování žáků 1.a 3. ročníků v oborech vzdělání
s maturitní zkouškou.

Prohloubíme spolupráci středních škol a zaměstnavatelů s důrazem na zvýšení přitažlivosti
odborného a technického vzdělávání. K tomuto účelu využijeme také nově vybudovaný Svět
techniky v Dolní oblasti Vítkovice
Spolupráce středních škol a zaměstnavatelů je v MSK podporována dlouhodobě, je deklarována
rovněž ve strategickém dokumentu pro oblast vzdělávání, kterým je Dlouhodobý záměr vzdělávání
a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2012 a připravovaný Dlouhodobý záměr
vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje 2016. Důležitým dokumentem
strategického partnerství podnikatelských subjektů, škol a dalších institucí v MSK, který si klade za cíl
významně přispět k nepříznivé situaci na zdejším trhu práce, je Moravskoslezský pakt zaměstnanosti.
Spolupráce středních škol a zaměstnavatelů je realizována jednotlivými školami, často prostřednictvím
partnerství v projektech zaměřených na odborné vzdělávání nebo v rámci spolupráce v oblasti
vzdělávání (účast zaměstnavatelů u závěrečných zkoušek, praktické vyučování žáků konané na
pracovištích zaměstnavatelů), a také představiteli kraje mj. prostřednictvím účasti na jednáních se
zástupci zaměstnavatelů. V červnu 2015 hejtman kraje podepsal za účasti partnerů z řad významných
zaměstnavatelů, institucí a škol Regionální sektorovou dohodu pro Moravskoslezský kraj v oblasti
zpracovatelského průmyslu, která má ambici mj. přispět k rozvoji spolupráce se zaměstnavateli a
dalšími sociálními partnery a která si klade za cíl zajistit do budoucna dostatečný počet kvalifikovaných
techniků a řemeslníků pro trh práce, zejména pro podniky zpracovatelského průmyslu, které tvoří
klíčovou část pracovních míst i hrubého domácího produktu v kraji. K naplnění tohoto cíle by mělo
přispět mj. fungování systému dalšího vzdělávání v oblasti technických profesí a kvalifikací a nastavení
vzájemné spolupráce tří klíčových prvků trhu práce v kraji – zaměstnavatelů a zaměstnanců,
vzdělavatelů a veřejné správy.
Kraj od srpna 2013 do konce června 2015 realizoval projekt Podpora přírodovědného a technického
vzdělávání v Moravskoslezském kraji (NatTech MSK). Jednou z významných aktivit tohoto projektu
bylo rovněž využívání prostor Světa techniky v Dolní oblasti Vítkovice pro realizaci vzdělávacích
modulů a exkurze žáků středních i základních škol v kraji. V průběhu realizace projektu v rámci této
aktivity Svět techniky navštívilo více než 20 tis. žáků. Prostory Světa techniky byly rovněž v květnu
2015 dějištěm interaktivní konference NatTechPANEL; konference se zúčastnilo cca 700 žáků
základních a středních škol z našeho kraje. Zapojení zaměstnavatelů do částí aktivit projektu umožnilo
žákům kontakt s reálným pracovním prostředím, seznámit se s technologickými postupy pracovišť a s
požadavky praxe, což pomohlo mj. usměrňovat představy žáků o skutečném světě práce. V průběhu
realizace projektu bylo vytvořeno nebo inovováno 73 přírodovědných a technických učeben, do
projektu bylo zapojeno přes 60 tisíc žáků.
Spolupráce středních škol i zaměstnavatelů funguje kromě jiného i v rámci projektů operačního
programu Vzdělání pro konkurenceschopnost (OP VK). V rámci globálních grantů (GG) OP VK byla
jedna samostatná výzva v oblasti podpory 1.1 OP VK zaměřená výhradně na podporu a popularizaci
technického a přírodovědného vzdělávání – byla to nejúspěšnější výzva v rámci GG OP VK.
Při realizaci grantových projektů byly navázány komunikační kanály spolupráce, fungují stáže škol ve
firmách i exkurze žáků. Zároveň byly školy dovybaveny potřebným zařízením pro výuku technického
a přírodovědného vzdělávání. Realizace grantových projektů skončila na konci roku 2014. Vzhledem
ke konci programovacího období, skončila i realizace globálních grantů Operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Nové výzvy již vyhlašovány nebyly.

Budeme zkvalitňovat podmínky pro výuku a vzdělání zlepšováním technického stavu budov
a vybavení škol a školských zařízení využitím evropských fondů i finančních prostředků
z rozpočtu kraje
11
Kraj systematicky podporuje zkvalitňování a modernizaci vzdělávání, materiálně-technického zázemí
i vybavení pro výuku, a to jednak investicemi z krajského rozpočtu, jednak realizací projektů
spolufinancovaných ze zdrojů EU. Jedná se zejména o prostředky čerpané prostřednictvím ROP, OP
VK a OP ŽP v období 2007-2013 a ve stávajícím programovacím období 2014–2020 prostřednictvím
IROP, OP VVV a OP ŽP. Mezi dlouhodobé a prioritní úkoly kraje patří podpora odborného, zejména
technického a přírodovědného vzdělávání. V průběhu programovacího období 2007-2013 kraj
realizoval projekt Podpora přírodovědného a technického vzdělávání v Moravskoslezském kraji
(NatTech), na který bylo vyčerpáno přes 195 milionů Kč (realizace 2013-2015), a další individuální
projekty v rámci OP VK v hodnotě téměř 68 mil. Kč, a dále přerozdělil dotace z globálních grantů ve
výši 1,86 mld. Kč. V rámci ROP Moravskoslezsko bylo podpořeno celkem 26 projektů v celkové
hodnotě cca 490 mil. Kč; v roce 2015 dobíhala realizace 11 projektů zaměřených především na
zlepšení podmínek pro výuku v technických oborech, modernizaci výuky v přírodovědných
a zdravotnických předmětech a v oblasti jazykového vzdělávání ve středních školách MSK. Kraj
investuje významné prostředky do energetických úspor ve školách a školských zařízeních získané také
v rámci OP ŽP. I přes obtížnou finanční situaci se podařilo alespoň částečně zajistit obnovu vybavení
škol, a to zejména díky probíhající optimalizaci škol a úsporám vzniklým zateplením vybraných
objektů, kdy uspořené prostředky jsou využity na dovybavení a obnovu stávajícího zařízení škol.
V programovacím období 2007-2013 kraj realizoval 43 projektů s celkovými náklady cca 930 mil. Kč.
V roce 2015 už docházelo u globálních grantů Moravskoslezského kraje v rámci operačního programu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost k činnostem vedoucím k ukončení všech globálních grantů.
Veškeré aktivity s nimi spojené (včetně financování) byly zcela ukončeny k 31. 12. 2015.

Všestranně podpoříme stáže a práci žáků, studentů i pedagogických pracovníků v zahraničí
i u zahraničních zaměstnavatelů v kraji
K rozvoji mezinárodní spolupráce institucí ve vzdělávání přispívají mj. také projekty v rámci
programu Partnerství Comenius Regio, v novém programovacím období Erasmus+. Problematika
výměnných zahraničních stáží žáků a středních škol byla řešena v projektu Comenius Regio – Zvýšení
uplatnitelnosti mladých lidí na evropském trhu práce – AJUSTE ve spolupráci s francouzským
regionem Lotrinsko. Tento projekt byl v roce 2014 úspěšně ukončen a položil základy další spolupráce
obou regionů i škol v této oblasti; v první polovině roku 2015 byly zahájeny práce na přípravě
navazujícího projektu, opět ve spolupráci s regionem Lotrinsko, zaměřeného na přípravu výměnných
odborných stáží mezi žáky středních škol obou zemí.
 Aktivně budeme spolupracovat s vysokými školami v regionu s cílem zachovat akreditaci
vysokoškolských studijních programů, podporovat vědu a výzkum a jejich propojení s praxí,
aby podnikatelské subjekty kraje mohly opřít svou perspektivu o naši vlastní technickou
inteligenci
Kraj každoročně vyhlašuje rozvojový program Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji,
jehož cílem je: podpora výzkumných a vývojových aktivit formou poskytování účelových dotací
v oborech výzkumu: technické vědy, přírodní vědy, lékařské vědy. V roce 2015 tento dotační program
doznal změn. Došlo k redukci dotačních titulů na jeden typ podpory. Cílem je podpořit realizaci
projektů aplikovaného výzkumu nebo experimentálního vývoje, jejichž výsledky mají potenciál pro
uplatnění v nových nebo podstatně zdokonalených výrobcích, technologiích, výrobních postupech a
službách. V souvislosti s tím byl rozšířen okruh příjemců o malé, střední a velké podniky.
Dále je spolupráce podnikatelských subjektů a vysokých škol i nadále podporována prostřednictvím
dotačního programu „Podpora podnikání“, jehož součástí je dotační titul „Inovační vouchery“, s cílem
podpořit spolupráci a přenos znalostí mezi vysokými školami, případně výzkumnými organizacemi,
malými a středními podniky v kraji, podpořit výzkumné a vývojové aktivity prostřednictvím
poskytování neinvestičních dotací.
Sport je nejrozšířenější zájmovou a volnočasovou aktivitou. Má nenahraditelný vliv na zdravotní stav
a životní styl občanů všech věkových kategorií. Podporuje aktivní vztah mládeže k životu. Je také
významnou formou reprezentace kraje a jeho pozitivního vnímání uvnitř i vně jeho hranic.
Proto garantujeme jeho systémovou podporu deklarovanou přijatým Programem podpory sportu
a pohybových aktivit občanů v Moravskoslezském kraji.
12
Samozřejmou součástí rozpočtu kraje budou dotační programy zaměřené na podporu významných
sportovních akcí regionálního, celostátního, ale také mezinárodního charakteru, jako jsou Zlatá tretra,
Davis Cup a Fed Cup. Podpoříme rovněž přípravu a rozvoj sportovních talentů i aktivně sportující
občany kraje s důrazem na děti a mládež. Jako pilotní projekt pro tento účel podpoříme Centrum
individuálních sportů. Zavedeme motivační dotační titul pro úspěšné reprezentanty v oblasti sportu.
V roce 2015 se budeme společně s krajskou metropolí podílet na pořádání MS v ledním hokeji
v Ostravě.
Záměry kraje v oblasti podpory sportu a pohybových aktivit občanů kraje vyplývají
ze strategického dokumentu Program podpory sportu a pohybových aktivit občanů Moravskoslezského
kraje projednaného a schváleného jak radou, tak zastupitelstvem kraje v červnu 2012. Tyto záměry
byly v roce 2015 naplňovány zejména vyhlášením dotačních programů na podporu regionálních,
celostátních a mezinárodních akcí, na podporu pravidelné sportovní činnosti pro děti, mládež
a širokou veřejnost. Pro rok 2015 činila alokace dotačních programů na sport v MSK 15,2 mil. Kč.
V neposlední řadě byla významně posílena i podpora Centra individuálních sportů Ostrava (CISO). Kraj
vyčlenil celkem 3,5 mil. Kč na přípravu a rozvoj sportovních talentů nejen v rámci CISO, ale i v rámci
České unie sportu. Další finanční prostředky byly určeny na realizaci MS v ledním hokeji, které se
v našem kraji uskutečnilo v květnu 2015. Celkem se v letech 2013-2015 jednalo o 30 mil. Kč. Dále
pokračuje podpora projektu Českého olympijského výboru - Olympiády dětí a mládeže a dalších
významných akcí pořádaných v kraji – Zlatá tretra, Davis Cup apod.
IM, ŠMS - Vybrané investiční akce roku 2015
Vybrané dokončené významné investice:

Zateplení 26 škol a školských zařízení v kraji v úhrnné hodnotě cca 450 mil. v rámci projektu
Energetické úspory ve školách a školských zařízeních zřizovaných Moravskoslezským krajem III. etapa“ spolufinancovaného z OP ŽP
Vybrané investice realizované v roce 2015:
 Zateplení 30 areálů škol a školských zařízení v kraji v úhrnné hodnotě cca 460 mil. v rámci
projektu „Energetické úspory ve školách a školských zařízeních zřizovaných Moravskoslezským
krajem - III. etapa“ spolufinancovaného z OP ŽP
 výstavba 3 tělocvičen v Karviné, Frýdlantu nad Ostravicí a Opavě realizovaných v rámci
projektů „Modernizace, rekonstrukce a výstavba sportovišť vzdělávacích zařízení“
spolufinancovaných z ROP v úhrnné hodnotě cca 172 mil. Kč.
Zdravotnictví
Kvalitní a dostupná veřejná zdravotní péče pro občany našeho kraje je a zůstane jednou z hlavních
priorit, pro jejíž další perspektivu učiníme následující:
Zachováme páteřní síť nemocnic zřizovaných krajem a prohloubíme jejich spolupráci, abychom dosáhli
co největších pozitivních efektů.
Jedná se o záruku poskytování zdravotní péče ve všech oborech bez potenciálního rizika omezování
odborností či spektra lůžkové a ambulantní péče. Podpora zdravotní péče vedoucí k prodloužení
zdravé délky života a podpora rozšíření a zkvalitňování geriatrické a následné péče. V oblasti
ambulantní péče zaměření se na dostupnost nejen lékařů specialistů, ale zejména na poskytovatele
všeobecného a dětského praktického lékařství a zubní specialisty. Podpora a stabilizace poskytovatelů
zdravotní péče v hůře dostupných oblastech např. horských oblastech nebo s menší hustotou
obyvatel.
Od dubna 2013, kdy došlo k významné změně v řízení nemocnic formou personální unie (řízení dvou
nemocnic jedním managementem) i nadále pokračuje a rozvíjí se spolupráce nemocnic s odbornými
13
garanty v oblasti zdravotní péče. Především práce na koncepcích jednotlivých odborností, řešeních a
koordinaci ambulantního sektoru, laboratorního komplementu a ostatní zdravotní péče. Dále v rámci
personálních unií probíhají procesně řízené společné nákupy materiálu, služeb, přístrojových investic,
sanitních vozů, sjednocení auditů a dalších procesů. Přesvědčili jsme se, že nový způsob
manažerského a organizačního řízení je souhrnem kroků, které s sebou přináší synergické efekty
v oblasti ekonomické, personální, logistické a v neposlední řadě v oblasti poskytované zdravotní péče.
Finančními příspěvky zřizovaným nemocnicím jsou podporovány získávání a stabilizace absolventů
lékařských fakult a absolventů oboru ošetřovatelství. Každoročně jsou krajským dotačním programem
podporovány projekty ve zdravotnictví cílené do oblasti péče a pomoci handicapovaným
spoluobčanům, seniorům a nemocným, na podporu osvěty, zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatel,
prevence a zachování kvality života.
Za samozřejmost považujeme budování odborných center, zajištění jejich špičkového vybavení a důraz
na přátelské prostředí pro pacienty. Příkladem modernizace areálů budou nové pavilony v Opavě
a Frýdku-Místku.
Kromě rekonstrukce pavilonu v nemocnici ve Frýdku-Místku a vybudování nového pavilonu interních
oborů v Opavě byla dokončena rekonstrukce gynekologicko-porodnického oddělení v nemocnici
v Karviné. Z dalších investic byly realizovány rekonstrukce operačních sálů v Nemocnici Třinec (78 mil.
Kč vč. technologií), nákup 1.010 ks lůžek a matrací pro šest krajem zřizovaných nemocnic (46 mil.
Kč), Krajský standardizovaný projekt Zdravotnické záchranné služby (10 mil. Kč), pořízení a
implementace Komplexního informačního systému pro pracoviště operačních sálů a centrálních
sterilizací – Medix (15 mil. Kč). V Sanatoriu Jablunkov proběhla rekonstrukce jednotky ošetřovatelské
péče a léčebny dlouhodobě nemocných v hodnotě 20 mil., v Bílovecké nemocnici se zrealizovalo
zateplení budov za 19 mil. Kč.
IM - Vybrané investiční akce roku 2015
Vybrané významné dokončené investice:




Pavilon chirurgických oborů v Nemocnici ve Frýdku-Místku, p.o. – 301 mil. Kč (stavební část)
Vybudování pavilonu interních oborů (Slezská nemocnice v Opavě) – 213 mil. Kč (stavební
část)
Rekonstrukce gynekologicko-porodního oddělení v Nemocnici s poliklinikou Karviná - Ráj, p.o.
– 30 mil. Kč
Rekonstrukce geriatrického oddělení v Nemocnici s poliklinikou Havířov, p.o. – 16 mil. Kč
Budeme důsledně dbát na časovou dostupnost zdravotnické záchranné služby prostřednictvím plánu
plošného pokrytí výjezdových stanovišť a moderních vozidel zdravotnické záchranné služby.
Dle plánu plošného pokrytí výjezdových stanovišť Zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského
kraje (ZZS MSK) je místně a časově plně dostupná přednemocniční neodkladná péče. Tato péče je
neustále zkvalitňována budováním nových výjezdových stanovišť k podpoře rychlejších zásahů při
záchraně lidských životů. V roce 2014 jsme obnovili vozový park nákupem 8 sanitních vozů a v roce
2015 jsme pořídili 21 sanitních vozů z Integrovaného operačního programu. Personálně a technicky je
činnost zdravotnické záchranné služby plně zajištěna.
Ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami budeme usilovat o udržení efektivní sítě ambulantních
lékařů v celém kraji, tedy i v hůře dostupných oblastech – ať už jde o praktické lékaře pro dospělé
a děti, či o ambulantní specialisty.
Rámcové smlouvy se zdravotními pojišťovnami byly pro všechny krajské nemocnice uzavřeny, až na
drobné výjimky, na pětileté období. Jedná se o záruku zachování oborů bez potenciálního rizika
omezování jak odborností, tak spektra poskytované zdravotní péče, a to jak lůžkové tak ambulantní.
Ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami a obcemi usilujeme o udržení efektivní sítě ambulantních
lékařů v celém kraji, tedy i v hůře dostupných oblastech zejména u praktických lékařů pro dospělé
a děti. Vyjednává se finanční podpora od zdravotních pojišťoven a Ministerstva zdravotnictví (zvýšení
kapitačních plateb, rezidenční místa) pro lékaře, kteří se podílejí na dalším vzdělávání mladých lékařů
v oborech praktického lékařství. Je také připraven dotační program kraje na podporu primární péče
14
v Moravskoslezském kraji. Po zkušenostech z roku 2014 uzavřel kraj v květnu 2015 smlouvu již
dvouletou smlouvu na službu prohlídek těl zemřelých, tzv. koronera. Tato služba je občany v těžkých
životních situacích vnímána velmi pozitivně a spolupráci s koronerem pozitivně hodnotí i Policie ČR.
Základní orientací bude tedy odbornost a kvalita poskytované veřejné zdravotní péče. Půjde nám
o plnou nabídku služeb a odborné péče. Sjednocení oblasti řízení kvality bude přínosem pro zdravotní
personál a zejména pro klienty zdravotnických zařízení, naše občany. V tomto smyslu vytvoříme
i účinný nástroj zpětné vazby včetně ustavení pozice ombudsmana v jednotlivých krajských
zdravotnických zařízeních. Naším cílem jsou spokojení a zdraví občané.
Lidské zdroje sehrávají nejvýznamnější úlohu v procesu poskytování zdravotní,
a ošetřovatelské péče. Jejich kvalita a odbornost je závislá právě na erudovaném
a motivovaném lékařském i nelékařském personálu. Vzdělaný personál je zárukou kvality
a odbornosti poskytované zdravotní a ošetřovatelské péče a základním předpokladem spokojeného
občana. Sestra a další ošetřovatelský personál u lůžka jsou významným komunikativním místem
s pacientem. Zde musí být zajištěna nekonfliktní a vstřícná komunikace, aby se pacient
v již oslabeném psychickém rozpoložení z důvodu nemoci, cítil bezpečně a dobře.
Byla prohloubena spolupráce v systému vzdělávání, akreditací odborností a metodické spolupráce.
Akreditovaná pracoviště nemocnic v oblasti vzdělávání si vzájemně poskytují stáže pro lékaře
bezúplatně. Dalším krokem v oblasti vzdělávání je zahájení spolupráce s Lékařskou fakultou Ostravské
univerzity v Ostravě, a to poskytováním stipendií a stáží pro studenty v krajských zdravotnických
zařízeních. Snahou je získání a udržení si absolventů pro práci lékaře v nemocnicích našeho kraje.
Pro nastavení kvality a bezpečnosti zdravotní a ošetřovatelské péče prochází nemocnice akreditačními
a reakreditačními procesy, kdy po úspěšném obhájení obdrží certifikát „akreditace kvality“.
Pro zabezpečení zpětné vazby, eliminaci stížností a péče o občany byl v nemocnicích
k 1. 10. 2013 ustaven statut ombudsmana. Zatímní působení ombudsmanů v krajských nemocnicích
je hodnoceno velmi kladně občany, kteří nalezli jistotu v řešení svých podnětů, námětů, stížností či s
poskytnutím případné rady a pomoci, jak svůj problém řešit.
Sociální politika, kultura a péče o památky
Hlavním vodítkem naší práce bude podpora ohroženým skupinám a garance rovných příležitosti
pro všechny občany kraje. Budeme nadále považovat oblast sociální politiky za jednu z priorit rady
kraje. V následujícím období vidíme zásadní přístupy takto:

V úzké součinnosti s obcemi budeme realizovat udržitelný rozvoj sítě sociálních služeb cestou
realizace Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji . Při vzniku
nových služeb bude podporován zejména rozvoj terénních a ambulantních služeb, které lidem
umožňují co nejdéle setrvávat v jejich přirozeném prostředí
Dne 11. 9. 2014 schválilo zastupitelstvo kraje v pořadí již třetí Střednědobý plán rozvoje sociálních
služeb v MSK na léta 2015 – 2020 (SPRSS MSK). V rámci procesu rozvoje sociálních služeb na
území kraje, který je realizován v souladu se SPRSS MSK, je záměrem kraje nastavit principy
udržení a rozvoje síť sociálních služeb z hlediska její potřebnosti a nastavit tak základní
parametry pro její účelné a efektivní financování z veřejných zdrojů.
K 1. 1. 2015 došlo k novelizaci zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších
předpisů, v rámci které byla mj. nově definována síť sociálních služeb, v platnost vstupují také
nová pravidla pro financování sociálních služeb a rovněž je nově definována doba platnosti
střednědobých plánů. V této souvislosti byla v první polovině roku 2015 zahájena příprava
aktualizace SPRSS MSK, kdy mj. došlo k nastavení pravidel pro pravidelnou aktualizaci sítě
sociálních služeb tak, aby síť byla schopná efektivně, a pružně reagovat na měnící se potřeby
identifikované v procesu plánování sociálních služeb na území kaje.
S ohledem na probíhající změny v systému nastavování a financování sítě sociálních služeb schválilo
zastupitelstvo kraje dne 25. 9. 2015 Aktualizaci Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v
Moravskoslezském kraji na léta 2015 – 2020 (dále jen „Aktualizace SPRSS“). Aktualizace SPRSS
reflektuje probíhající změny v oblasti plánování a financování sociálních služeb. Její součástí bylo
15
schválení Přehledu sociálních služeb zařazených do krajské sítě sociálních služeb ke dni 1. 1.
2016. Dle Aktualizace SPRSS zastupitelstvo stanoví parametry krajské sítě sociálních služeb,
kterými jsou: IČ, název poskytovatele, druh služby a její identifikátor. Rada kraje dle principů
Aktualizace SPRSS pak dále definuje další detailnější parametry související s poskytováním
sociálních služeb. Dne 17. 12 2015 zastupitelstvo kraje schválilo Nové znění přehledu sociálních
služeb zařazených do Krajské sítě sociálních služeb ke dni 1. 1. 2016 dle principů Střednědobého
plánu rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2015 - 2020. Ve stejný den rada
kraje schválila Nové znění přehledu v parametrech poskytování služby dle principů střednědobého
plánu rozvoje sociálních služeb kraje.
V rámci organizace procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb vyvíjely v roce 2015
svou činnost pod vedením Pracovní skupiny pro vznik a realizaci střednědobého plánu rozvoje
sociálních služeb v MSK 6 pracovních skupin: Pracovní skupina pro transformaci v MSK, Pracovní
skupina protidrogové prevence v MSK, Pracovní skupina pro naplňování Strategie integrace příslušníků
romských komunit MSK, Pracovní skupina pro kvalitu sociálních služeb a Pracovní skupina pro tvorbu
systému financování a Pracovní skupina pro plánování sociálních služeb obcí s pověřeným úřadem.
Kraj každoročně vyhlašuje dotační programy zaměřené na podporu sociálních služeb z rozpočtu kraje.
Jedním z vyhlášených dotačních programů je Program rozvoje sociálních služeb v MSK, který
podporuje rozvoj nových sociálních služeb. V rámci tohoto Programu bylo v roce 2014 přijato 43
žádostí s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 3.128.200 Kč. Podpořeno bylo 21 projektů,
s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 1.500.000 Kč.
V roce 2015 bylo pro tyto účely vyčleněno 3.600.000 Kč. Bylo přijato celkem 39 žádostí s celkovým
požadavkem na dotaci ve výši 4.025.800 Kč. Podpořeno dotací bylo 30 projektů s celkovým objemem
finančních prostředků ve výši 2.755.800 Kč.
V souladu s novelou zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, přešlo financování sociálních
služeb ze státu (MPSV) na kraje od 1. 1. 2015. Dotační prostředky nadále poskytuje státní rozpočet a
objem prostředků vyčleněných pro jednotlivé kraje je dán koeficientem (podílem) stanoveným
v zákoně. Pro MSK to činí 11,99 % z celkové vyčleněné částky a je to podíl ze všech krajů a hl. m.
města Prahy nejvyšší. O rozdělování vyčleněných státních prostředků pro jednotlivé sociální služby a
její poskytovatelé v MSK nově rozhoduje zastupitelstvo kraje v souladu se schválenými podmínkami.
Celý náročný proces přechodu financování na kraje se podařilo úspěšně zvládnout.
Kraj v souladu se zákonem o sociálních službách vyhlásil a usnesením zastupitelstva kraje v září 2014
schválil „Podmínky dotačního Programu na podporu poskytování sociálních služeb pro r. 2015 a
způsob rozdělení a čerpání dotace z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu“. Účelem realizace
dotačního programu je finanční podpora poskytovatelů registrovaných sociálních služeb, jejichž
potřebnost je vyjádřena ve Střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb v MSK na léta 2015 – 2020
a které jsou součástí sítě sociálních služeb v MSK.
Obdrželi jsme celkem 205 žádostí o poskytnutí dotace na 668 sociálních služeb v celkovém objemu
požadovaných finančních prostředků ve výši 1.221.504.251 Kč. Žádosti byly v souladu s podmínkami
programu zhodnoceny a podpořeno bylo 638 sociálních služeb.
MPSV přidělilo kraji finanční prostředky v celkové výši 908.842.000 Kč, z této částky bylo minimálně
89.925.000 Kč určeno na platy, mzdy a jejich navýšení. Z této částky byla ponechána rezerva ve výši
24.740.000 Kč k financování např. nově vzniklých sociálních služeb (rozvoj), služeb s kapacitou
navýšenou během roku, služeb, které nepodaly žádost v řádném kole dotačního řízení,
k dofinancování sociálních služeb či k řešení specifických potřeb. Dotace se poskytuje ve dvou
splátkách, přičemž k výplatě první splátky obdržel kraj finanční prostředky ve výši 545.305.200 Kč.
Druhou splátku ve výši 363.536.800 Kč obdržel kraj v červnu 2015.
Na základě Dodatku k Rozhodnutí č. 1 o poskytnutí dotace z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu na
rok 2015 byla dotace pro Moravskoslezský kraj navýšena o 93.522.000 Kč. Toto navýšení spolu
s rezervou ponechanou v řádném kole dotačního řízení bylo v září zastupitelstvem kraje rozděleno
v rámci dofinancování jednotlivým poskytovatelům sociálních služeb. Celkem zastupitelstvo kraje
v roce 2015 rozdělilo z kapitoly 313 – MPSV částku 1 002 364 000 Kč.
Pro zabezpečení stabilního fungování systému sociálních služeb v požadovaném rozsahu a kvalitě byl
v roce 2014 a 2015 vyhlášen dotační Program podpory financování běžných výdajů souvisejících
s poskytováním sociálních služeb v MSK. V roce 2014 byla pro tuto činnost alokována částka ve výši
4.232.000 Kč. Podpořeno dotací bylo 40 projektů 28 organizací, s celkovým objemem finančních
16
prostředků ve výši 4.229.400 Kč. V roce 2015 bylo podpořeno 17 žádostí (23 sociálních služeb),
v celkovém objemu finančních prostředků ve výši 2.480.000 Kč.
S Fakultou sociálních studií Ostravské univerzity v Ostravě uzavřel kraj Memorandum o spolupráci
v sociální oblasti. Předmětem Memoranda je vyjádření společné vůle spolupracovat za účelem
rozvoje v sociální oblasti. Cílem spolupráce je zejména vzájemná součinnost stran Memoranda v
sociální oblasti v Moravskoslezském kraji a dále vytvoření prostoru pro komunikaci, konzultaci
a spojování sil při rozvoji sociální oblasti. Strany se zavazují podporovat a vzájemně koordinovat
aktivity v rámci dané oblasti.
V roce 2015 finišovalo čerpání prostředků z fondů Evropské unie za období 2007 – 2013 do sociální
oblasti v MSK. Byla ukončena realizace individuálního projektu financovaného z Evropského sociálního
fondu „Plánování sociálních služeb II“ zaměřený na podporu procesu plánování sociálních služeb
na území kraje a jeho rozvoj.
V první polovině roku 2015 byla také zahájena příprava projektu zaměřeného na podporu procesu
plánování sociálních služeb na území kraje. Mezi plánované aktivity patří vytvoření informačního
systému, zohledňujícího podmínky pro financování, nastavení metodiky a proškolení
poskytovatelů soc. služeb, dále podpora plánování sociálních služeb na vybraných obcích MSK a
aktivity zaměřené na ověření efektivity poskytování služeb u vybraných poskytovatelů sociálních
služeb. Financování projektu bude zajištěno prostřednictvím prostředků operačního programu
zaměstnanost.
V roce 2013 byla společně s vybranými obcemi a NNO zahájena realizace projektu „Optimalizace
služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji“, který byl podpořen částkou 219 mil Kč. V roce
2014 pokračovala realizace tohoto projektu a na počátku roku 2015 byla jeho realizace ukončena
(byly financovány vybrané druhy služeb sociální prevence (např. azylové domy, sociálně aktivizační
služby pro rodiny s dětmi, sociálně terapeutické dílny, terénní programy, domy na půl cesty).
Z důvodu zajištění udržitelnosti projektu po léta 2015-2016 byl radou kraje v prosinci 2014 vyhlášen
dotační program „Program zajištění dostupnosti vybraných sociálních služeb v Moravskoslezském
kraji“. Pro tento program byla v rozpočtu kraje alokována částka ve výši 82 mil. Kč. Podpořeno dotací
bylo 67 sociálních služeb 37 organizací poskytujících sociální služby dle zákona o sociálních službách, s
celkovým objemem finančních prostředků ve výši 62.054.352 Kč.
V roce 2014 byl rovněž realizován grantový projekt z OP LZZ „Podpora péče o ohrožené děti“ ve výši
8,1 mil. Kč, v rámci kterého byla mj. vytvořena Metodika doporučených postupů v oblasti ochrany
týraných, zanedbávaných a zneužívaných dětí. Tento projekt byl realizován i v roce 2015, jeho
realizace byla úspěšně ukončena k 30. 9. 2015.
V rámci projektu byla zpracovaná rozsáhlá Analýza současného stavu náhradní rodinné péče (NRP)
v MSK, kdy jde o první takto široce zpracovaný dokument.
Během projektu byla poskytována asistence a podpora 129 žadatelům o náhradní rodinnou péči
zařazeným v evidenci. Po dobu zprostředkování náhradní rodinné péče jim byla k dispozici osoba,
která jim poskytovala průběžně podporu a pomoc a to až do doby uzavření dohody o výkonu
pěstounské péče.
Proběhlo 6 dvoudenních setkání a navazujících jednodenních workshopů za účasti pracovníků SPOD,
kdy výstupem z této aktivity je metodický dokument Soubor doporučených postupů a příkladů dobré
praxe.
Další aktivita projektu byla zaměřená na nastavení systémové spolupráce v oblasti péče a ochrany
týraných, zanedbávaných a zneužívaných dětí – byla ustavena pracovní skupina z 25 zástupců
pracovníků OSPOD OÚ ORP a KÚ MSK. V rámci činnosti skupiny se uskutečnilo 12 setkání, z toho
polovina pod vedením odborných lektorů. Výstupem z činnosti pracovní skupiny je zpracovaná
„Metodika doporučených postupů v oblasti ochrany týraných, zneužívaných a zanedbávaných dětí“.

Nástrojem provádění změn, které povedou k odstraňování bariér a vyrovnávání příležitostí
pro osoby se zdravotním postižením bude naplňování Moravskoslezského krajského plánu
vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením . Podpoříme také rozvoj
sociálního podnikání, včetně založení vlastního sociálního podniku za účelem podpory
zaměstnávání osob s handicapem
17
Radou kraje byl pro rok 2014 vyhlášen Dotační program na realizaci specifických opatření
Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením,
na nějž bylo alokováno 1,8 mil. Kč z prostředků kraje. V rámci programu bylo přijato 32 žádostí s
celkovým požadavkem na dotaci ve výši 3.173.400 Kč. Podpořeno bylo 17 projektů s celkovým
objemem finančních prostředků ve výši 1.794.800 Kč. V roce 2015 bylo pro tento program vyčleněno
2.300.000 Kč. Bylo přijato 39 žádostí s celkovým požadavkem ve výši 4.902.200 Kč. Podpořeno bylo
18 projektů s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 2.307.000 Kč.
V roce 2015 probíhalo vyrovnávání příležitostí pro osoby se zdravotním postižením prostřednictvím
průběžného naplňování aktivit Moravskoslezského krajského plánu vyrovnávání příležitostí pro občany
se zdravotním postižením na léta 2014 – 2020, probíhala jednání Komise pro občany se zdravotním
postižením a odborné pracovní skupiny, složené ze zástupců zainteresovaných odborů krajského
úřadu, v jejichž gesci jsou jednotlivé aktivity krajského plánu a za jejichž naplňování jsou jednotlivé
odbory odpovědny.
Nadále probíhá spolupráce s Klastrem sociálních inovací a podniků (SINEC). Také byla realizována tři
mezirezortní setkání – jedno zaměřené na podporu dětí se zrakovým postižením a jejich rodin, druhé
na téma duševního onemocnění (realizováno ve spolupráci s odborem zdravotnictví KÚ) a třetí
proběhlo jako úvodní setkání platformy k problematice lidí s poruchou autistického spektra. Kraj byl
také hostitelem konference Národní rady osob se zdravotním postižením České republiky, která se
věnovala problematice podpory pečujících osob.
Lidé se zdravotním postižením a osoby o ně pečující byli podporováni také prostřednictvím dílčích
aktivit individuálních projektů např. projektu „Podpora vzdělávání v sociální oblasti v MSK III“.
Prostřednictvím tohoto projektu, který byl ukončen k 30. 6. 2015, bylo uskutečněno 15 vícedenních
pobytů pro rodiny s dětmi s postižením, a to konkrétně uživatelů služeb rané péče. Dále byl realizován
putovní kulatý stůl po vybraných městech Moravskoslezského kraje (Ostrava, Karviná, Opava, Nový
Jičín, Bruntál a Frýdek-Místek) k tématu podpory pečujících osob, za účasti zástupců poskytovatelů
sociálních služeb, zástupců obcí, kde rodiny žijí a dalších subjektů (školství, Úřad práce apod.), které
se nějakým způsobem angažují při řešení situace lidí, kteří pečují o člena své rodiny se zdravotním
postižením.
Na základě výstupů a zjištění z tohoto i dalších individuálních projektů kraje je v současné době
připraven k předložení nový individuální projekt kraje cíleně zaměřený na přímou podporu pečujících
osob. Podpora bude realizována prostřednictvím pobytů pro celé rodiny, různých platforem setkávání,
vzdělávání a přispění k fungování stávajících i nových svépomocných skupin.
V průběhu roku 2015 byl rovněž zpracován individuální projekt kraje „Podpora zkvalitnění a rozvoje
služeb pro osoby s duševním onemocněním“, jehož předmětem je analýza dostupné podpory pro
osoby s duševním onemocněním, zejména v oblasti sociální, zdravotní, zaměstnávání apod. především
ve vztahu k dalšímu plánování rozvoje sociálních služeb specializovaných na oblast lidí s duševním
onemocněním. Podpůrnými aktivitami projektu jsou činnosti zaměřené na zvýšení kvality stávajících
dostupných služeb a to především v oblasti vzdělávání a peer konzultantů pro efektivnější začleňování
osob s duševním onemocněním.

Záměrem kraje je zapojit do procesu transformace pobytových sociálních služeb kromě
krajských příspěvkových organizací i další zadavatele a poskytovatele sociálních služeb.
Budeme pokračovat v realizaci Koncepce kvality sociálních služeb v Moravskoslezském kraji
(včetně transformace pobytových sociálních služeb) . Umožníme tak lidem s postižením žít
v důstojných podmínkách v přirozeném prostředí. Realizovat budeme investiční akce
zaměřené na výstavbu a rekonstrukci domů pro osoby se zdravotním postižením, chráněná
bydlení a další podporu humanizace domovů pro seniory a to s využitím prostředků z EU
Kraj aktivně realizuje proces transformace pobytových sociálních služeb a spolupracuje i
s ostatními subjekty v regionu, čehož je příkladem organizační struktura pracovních skupin
zaměřených na transformaci. V roce 2015 pokračovala činnost Pracovní skupiny
pro transformaci v Moravskoslezském kraji, Pracovní skupiny pro transformaci péče o děti a
Pracovní skupiny organizací zapojených do transformačního procesu.
V roce 2015 pokračovaly systémové procesy vedoucí k deinstitucionalizaci a transformaci péče pro lidi
se zdravotním postižením na území kraje. V rámci procesu je vytvářena síť podpůrných služeb, které
umožňují lidem s postižením žít maximálně samostatný život v běžné společnosti. V průběhu roku byl
proces organizačně řízen Pracovní skupinou pro transformaci v Moravskoslezském kraji a podpořen
činností dalších dvou pracovních podskupin.
18
Otevřenost v zapojení dalších subjektů do transformačního procesu je vyjádřena i v rámci klíčových
aktivit individuálního projektu „Podpora procesu transformace pobytových sociálních služeb
v Moravskoslezském kraji II“, který byl v roce 2013 podpořen ve výši 12,9 mil. Kč. V roce 2014
i v roce 2015 probíhala jeho realizace a úspěšně byl ukončen v říjnu 2015. Následně byla zahájena
příprava dalšího krajského navazujícího individuálního projektu.
V rámci vyhlášeného dotačního Programu na podporu zvýšení kvality sociálních služeb poskytovaných
v MSK bylo v roce 2014 přijato 34 žádostí s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 3.684.500 Kč.
Podpořeno bylo 9 projektů s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 790.800 Kč.
V roce 2015 byla vyčleněna částka ve výši 2.862.200 Kč. Bylo přijato celkem 55 žádostí s celkovým
požadavkem na dotaci ve výši 7.493.300 Kč. Podpořeno bylo 21 projektů, s celkovým objemem
finančních prostředků ve výši 2.854.900 Kč.
Finanční podpora z prostředků EU:
V roce 2015 byla ukončena realizace 10 investičních projektů, které byly podpořeny v rámci
Integrovaného operačního programu anebo Regionálního operačního programu v celkovém finančním
objemu převyšujícím 160 mil. Kč.
V rámci programovacího období 2007 – 2013 bylo k 31. 12. 2015 bylo zrealizováno v příspěvkových
organizacích kraje cca 50 investičních akcí (z ROP, IOP i krajského rozpočtu) ve finančním objemu cca
1 mld. Kč. A zároveň bylo zrealizováno 15 krajských individuálních projektů z prostředků ESF rovněž
v objemu cca 1 mld. Kč.

Aktivity, které směřují k integraci obyvatel vyloučených lokalit do většinové společnosti
a ke snižování či eliminaci nežádoucích dopadů páchání trestné činnosti či zneužívání
návykových látek na většinovou společnost budeme řídit a koordinovat naplňováním Strategie
protidrogové politiky, Koncepce prevence kriminality a Strategie integrace romské komunity
V roce 2013 byla zahájena realizace individuálního projektu „Podpora služeb v sociálně vyloučených
lokalitách II“, který navazuje na předchozí projekt. Je realizován v objemu 33 mil. Kč. Realizace
tohoto individuálního projektu byla ukončena k 30. 6. 2015. V rámci projektu bylo podpořeno
11 organizací, které poskytly své služby celkem 1 999 klientům.
V roce 2013 byl schválen třetí individuální projekt kraje s názvem „Podpora sociálních služeb
v sociálně vyloučených lokalitách III“, který podporuje realizaci sociálních služeb a aktivizační činnosti
s komunitními prvky a mobilní terénní týmy. V roce 2014 byla zahájena jeho realizace, a to v objemu
cca 15 mil. Kč. K 30. 6. 2015 byla ukončena realizace také tohoto individuálního projektu, vyjma
aktivity sociálně aktivizačních činností s komunitními prvky. Koordinátoři této aktivity působili až do
září 2015 v lokalitách ve Frýdku-Místku, Bruntále a Ostravě – Kunčičkách. V rámci projektu bylo
podpořeno 7 organizací, které spolu s pracovníky terénních mobilních týmů poskytly své služby celkem
547 klientům.
V průběhu roku 2015 byl připravován na aktivity komunitních pracovníků navazující krajský
individuální projekt „Podpora komunitní práce v Moravskoslezském kraji“.
V roce 2014 byly vyhlášeny 2 dotační programy z rozpočtu MSK zaměřené na podporu aktivit
příslušníků národnostních menšin a na podporu komunitní práce na území sociálně vyloučených
lokalit. Jedná se o dotační programy „Program na podporu aktivit příslušníků národnostních menšin
žijících na území MSK“ (alokovaná částka 1 mil. Kč) a „Program na podporu komunitní práce a
odstraňování následků sociálního vyloučení“ (alokovaná částka 700 tis. Kč).
V rámci Programu na podporu aktivit příslušníků národnostních menšin žijících na území MSK bylo v
roce 2014 přijato 23 žádostí s celkovým požadavkem na dotaci ve výši 1.405.000 Kč. Podpořeno bylo
16 projektů s celkovým objemem finančních prostředků ve výši 957.500 Kč.
V roce 2015 bylo pro tyto účely vyčleněno 1.000.000 Kč. Bylo přijato 30 žádostí s celkovým
požadavkem na dotaci ve výši 1.863.700 Kč. Podpořeno bylo 17 projektů s celkovým objemem
finančních prostředků ve výši 1.000.000 Kč.
V rámci Programu na podporu komunitní práce a na zmírňování následků sociálního vyloučení v
sociálně vyloučených lokalitách MSK bylo v roce 2014 přijato 12 žádostí s celkovým požadavkem na
dotaci ve výši 718.100 Kč. Podpořeno bylo 10 projektů s celkovým objemem finančních prostředků ve
výši 598.100 Kč.
19
V roce 2015 bylo pro tyto účely vyčleněno 700.000 Kč. Bylo přijato 11 žádostí s celkovým požadavkem
na dotaci ve výši 708.300 Kč. Podpořeno dotací bylo 9 projektů s celkovým objemem finančních
prostředků ve výši 548.300 Kč.
V roce 2014 pravidelně jednala Pracovní skupina pro naplňování Strategie integrace romské komunity
žijící na území MSK, kdy pracovala na aktualizaci této strategie. Dne 11. 9. 2014 zastupitelstvo
na svém zasedání schválilo Strategii integrace romské komunity MSK na období 2015 – 2020.
Tato pracovní skupina jednala pravidelně i v roce 2015 a pracovala na naplňování jednotlivých
opatření Strategie integrace romské komunity MSK na období 2015 – 2020.
V roce 2014 pravidelně jednala Pracovní skupina protidrogové prevence v MSK, která pracovala
na aktualizaci Strategie protidrogové politiky Moravskoslezského kraje na období let 2015 – 2020,
která byla schválena zastupitelstvem kraje dne 11. 9. 2014. Tato pracovní skupina jednala pravidelně i
v roce 2015 a pracovala na naplňování jednotlivých aktivit vymezených ve Strategii protidrogové
politiky Moravskoslezského kraje na období let 2015 – 2020.
V roce 2014 byly z rozpočtu kraje (v rámci Programu protidrogové politiky kraje) podpořeny terénní
programy pro osoby závislé na návykových látkách, kontaktní centra a pobytové služby pro léčbu a
doléčování drogových závislostí v celkovém objemu 2,3 mil. Kč, konkrétně bylo podpořeno 9 projektů.
V roce 2015 byly z rozpočtu kraje (v rámci Programu protidrogové politiky kraje) podpořeny terénní
programy pro osoby závislé na návykových látkách, kontaktní centra a pobytové služby pro léčbu a
doléčování drogových závislostí, včetně závislosti na alkoholu a gamblingu v celkovém objemu
3.231.400 mil. Kč, konkrétně bylo podpořeno 14 projektů.
V roce 2014 byla zahájena realizace individuálního projektu kraje Specifické intervence pro mladistvé
uživatele návykových látek, jehož cílem je rozšířit služby protidrogové prevence i pro cílovou skupinu
mladistvých. Projekt v celkové hodnotě 7 mil. Kč byl ukončen v září 2015. Realizací projektu se
podařilo posílit terénní sociální práci s mladistvými experimentátory s návykovými látkami ve
vybraných městech kraje a zajistit kontinuální případové intervence pro mladistvé uživatele
návykových látek, pro jejich rodiny a blízké v Moravskoslezském kraji.
V roce 2014 bylo v rámci vyhlášeného dotačního programu na podporu neinvestičních aktivit z oblasti
prevence kriminality vyčleněno 0,5 mil. Kč. Bylo přijato 15 žádostí s celkovým požadavkem na dotaci
ve výši 655.400 Kč. Podpořeno bylo 11 projektů, s celkovým objemem finančních prostředků ve výši
500.000 Kč. V roce 2015 byl opět vyhlášen dotační program na podporu neinvestičních aktivit z oblasti
prevence kriminality, kdy bylo podpořeno 17 projektů s celkovým objemem finančních prostředků ve
výši 833.700 Kč.
V roce 2015 proběhla dvě jednání pracovní skupiny prevence kriminality, na prvním byly za účasti
zástupce Odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra posuzovány projekty obcí podané do
Programu prevence kriminality 2015 (dotační program MV) a na druhém pak byli členové pracovní
skupiny seznámeni s konečnými výsledky.
V roce 2015 získal z tohoto dotačního programu dotaci také MSK a to ve výši 308 tis. Kč na realizaci
projektu „Resocializační program MSK 2015“. Cílem tohoto projektu je předcházení recidivy u osob,
které se dopustily protiprávního jednání pomocí terapeutické práce a doprovodu mentora.
V sídle kraje se v listopadu 2015 pod záštitou náměstka hejtmana kraje konala konference k projektu
za účasti manažerů prevence kriminality, kurátorů pro dospělé a mládež, pracovníků středisek
probační a mediační služby, pracovníků věznic a členů pracovní skupiny prevence kriminality MSK.
V roce 2015 uzavřelo několik měst v kraji dohodu o spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování.
Cílem těchto dohod je spolupráce při řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit.
Systematicky budeme podporovat kulturní aktivity včetně folklóru, péče o památky i kulturní
a industriální dědictví. Podporu a rozvoj těchto oblasti dosáhneme zejména tím, že:

Budeme prosazovat, aby se kultura stala dostupnější široké veřejnosti i všem věkovým
skupinám na celém území kraje. Dotační politiku kraje proto zaměříme na projekty a festivaly,
které mají krajský a nadregionální charakter, protože zajišťují prezentaci umění
produkovaného regionálními umělci v zahraničí nebo přinášejí obohacení občanům
Moravskoslezského kraje uměleckou produkcí ze zahraničí
20
V roce 2015 kraj pokračoval v přímé podpoře různorodých kulturních aktivit realizovaných pro širokou
veřejnost včetně znevýhodněných skupin obyvatel. Důležitým nástrojem podpory kultury byl i v roce
2015 krajem každoročně vyhlašovaný dotační program „Program podpory aktivit v oblasti kultury“,
v rámci kterého bylo v prvním pololetí 2015 podpořeno 29 nejrůznějších projektů z celého území
našeho kraje, mezi jinými např. „Kino na hranici - Kino na Granicy 2015“, „OstravaPhoto 2015“,
„Klaunosanatorium - Klauni z Balónkova jedou za dětmi do nemocnic“, „Ostravská muzejní noc 2015“,
„Všechny barvy duhy IX“ nebo „Mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse 2015“. Díky
červnovému navýšení prostředků alokovaných v rozpočtu kraje na tento program byly následně
poskytnuty dotace na 15 dalších kvalitních projektů. V průběhu roku 2015 byly schváleny také
individuální dotace na zajímavé a přínosné kulturní projekty: např. „Repríza festivalu Tanec a handicap
v Ostravě“, „Magičtí Lucemburkové“ či „Irský kulturní festival 2015“. Dále byly krajem podpořeny
tradiční kulturní akce krajského a nadregionálního významu, a to nejen finančně, ale i formou záštity
představitelů kraje nad jejich konáním. Konkrétně se jednalo např. o Mezinárodní hudební festival
Janáčkův máj, festival Colours of Ostrava, Letní Shakespearovské slavnosti, Mezinárodní folklorní
festival Slezské dny, Svatováclavský hudební festival nebo Gorolski Święto. Na hradě Sovinci se v říjnu
2015 uskutečnil závěrečný gastrofestival Jak šmakuje Moravskoslezsko. Podpora byla směřována
rovněž na činnost všech profesionálních divadel a profesionálního symfonického orchestru, z rozpočtu
kraje bylo hrazeno i zajištění regionálních funkcí knihoven.
Významně se na veřejném dění podílelo 7 příspěvkových organizací zřizovaných krajem v oblasti
kultury, které v regionech zásadním způsobem obohacují kulturní a společenský život. Patří mezi ně 4
muzea, která působí ve 27 pobočkách ve 23 městech a obcích kraje. Zde bylo připraveno pro
návštěvníky cca 60 stálých či dlouhodobých expozic. Celkově připraví ročně cca 120 výstav a přes
1000 kulturně společenských akcí.
V roce 2015 byly stěžejními projekty směřujícími na oživení 2 z těchto poboček: „Hrad Sovinec –
zpřístupnění barokního opevnění a podzemní chodby“ a „Archeopark Chotěbuz – 2. část“, na které
byla schválena finanční podpora z ROP.
Předmětem realizace prvního projektu bylo vytvoření nové návštěvnické trasy zpřístupňující hradní
příkop a část jedinečné podzemní chodby vedoucí k vysunuté hlásce Lichtenštejnce, čímž došlo
k zatraktivnění hradu, zvýšení jeho konkurenceschopnosti a vytvoření nových pracovních míst.
Zpřístupněním hradního opevnění se rozšířila nabídky kulturních aktivit - např. vojenská ležení a bitvy,
soutěže v historických i současných vojenských disciplínách. Výsledným produktem akce je
zpřístupnění více než 80 m unikátní podzemní chodby a hradního příkopu, ze kterého si může
návštěvník prohlédnout zrekonstruované opevnění hradu.
Cílem druhého projektu bylo dokončení vybudování Archeoparku, jehož zásadní částí byla výstavba
školícího a vzdělávacího střediska za účelem prezentace výsledků vědeckých a historických výzkumů
formou populární ukázky historických souvislostí a tradičního způsobu života místního obyvatelstva
v období 5. a 6. století př. n. l. a v období od 8. stol. do 1. poloviny 11. století široké i odborné
veřejnosti. Součástí byla realizace kopie historických objektů, zajištění přístupové cesty pro obsluhu a
imobilní návštěvníky a také dobudování související infrastruktury.
Obě akce se podařilo úspěšně ukončit v plánovaných termínech. Všechny výše zmiňované aktivity
směřovaly k tomu, aby kulturní akce byly dostupnější pro všechny skupiny obyvatel v kraji, napomohly
k uchování tradic, významně přispěly k rozvoji kulturního života v celém našem regionu i zvýšení
povědomí o naší kultuře v zahraničí.

Zpracujeme Koncepci podpory živé, zážitkové kultury, včetně akcentu na rozvoj regionálního
folklóru a podporu kulturních aktivit národnostních menšin
Základním dokumentem v této oblasti je Koncepce podpory kultury v Moravskoslezském kraji na
období 2014 – 2020 schválená zastupitelstvem kraje v prosinci 2013. V červnu 2014 byla
zastupitelstvem schválena Koncepce rozvoje veřejných a informačních služeb v Moravskoslezském
kraji na léta 2014 – 2020. Jedním z opatření koncepce bylo připravit podmínky pro ocenění knihovny
či knihovníka roku. To se podařilo v roce 2015 realizovat a poprvé byla v kraji udělena cena
Knihovnická K2. Smyslem této ceny je podpora a motivace aktivních knihovníků a veřejných knihoven
působících v kraji. Cena byla v daném roce udělována v kategorii Knihovna Moravskoslezského kraje.
Slavnostní předání ocenění Knihovna Moravskoslezského kraje 2015 proběhlo dne 7. 10. 2015 při
příležitosti Týdne knihoven. Cenu za přínos k rozvoji veřejných knihovnických a informačních služeb
předali Ing. RSDr. Svatomír Recman, náměstek hejtmana kraje pro kulturu a sociální věci, a Ing. Lea
21
Prchálová, ředitelka Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě Městské knihovně v Krnově,
příspěvkové organizaci. V příštím roce proběhne udělení ocenění Knihovník/Knihovnice
Moravskoslezského kraje za nadstandardní aktivity spojené s řízením a modernizací veřejné knihovny.
V roce 2015 pracovní skupina složená ze zástupců krajem zřizovaných muzeí a galerie a zástupce
oddělení kultury a památkové péče krajského úřadu připravila Koncepci muzejnictví
v Moravskoslezském kraji na období 2015 – 2020, jejímž strategickým cílem je podpora efektivního
a hospodárného rozvoje muzejnictví na území Moravskoslezského kraje v časovém horizontu do konce
roku 2020. Konkrétně se jedná o vytvoření příznivějších podmínek pro komplexní péči o sbírkový fond
včetně jeho systematického budování, odborného zpracování a prezentace, dále zajištění optimálních
podmínek pro poskytování vysoce kvalifikovaných veřejných kulturních služeb v přívětivém prostředí.
Zpracujeme projektovou dokumentaci na rekonstrukci a dostavbu Galerie výtvarného umění v Ostravě
a připravíme také adekvátní prostory pro depozit a prezentaci kulturního dědictví evropského významu
Architektonickou studii řešící připravovanou stavbu „Galerie výtvarného umění v Ostravě – dostavba a
rekonstrukce Domu umění – galerie 21. století“ zpracoval Ing. arch. Josef Pleskot.
V roce 2015 pokračovala projektová příprava a inženýrská činnost k zajištění územního rozhodnutí o
umístění stavby a stavebního povolení.
Budeme řešit získání vlastního sídla Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě za podmínky
zajištění vícezdrojového financování, zejména s finanční účastí státu
V prvním pololetí roku 2015 probíhala jednání o variantě řešení, v rámci kterého by byla krajská
vědecká knihovna umístěna v areálu Dolní oblasti Vítkovic. Jednání se účastnili zástupci vedení kraje a
úřadu. V průběhu zasedání zastupitelstva kraje, které se konalo dne 25. 9. 2015, bylo rozhodnuto, že
pro členy zastupitelstva kraje bude uspořádáno pracovní jednání (seminář), které bude věnováno
výstavbě krajské vědecké knihovny a na kterém by byla popsána geneze dosud realizovaných aktivit
v dané věci ze strany Moravskoslezského kraje. Pracovní jednání se konalo dne 25. 11. 2015. Kroky ze
strany kraje v přípravě výstavby knihovny vyhodnotil Ing. RSDr. Svatomír Recman, náměstek
hejtmana kraje, a možnou variantu umístění nové knihovny v místě vysoké pece č. 6 v Dolní oblasti
Vítkovice prezentoval v širších souvislostech Ing. arch. Josef Pleskot, autor navrhovaného záměru.
Všichni zúčastnění měli možnost podrobně prodiskutovat veškerá pro i proti předmětné akce.
Na výjezdním zasedání vlády ČR konaném v Moravskoslezském kraji dne 22. 7. 2015 bylo ze strany
kraje navrženo projednat možnost finanční spoluúčasti státu na výstavbě budovy krajské vědecké
knihovny a tím splnění závazku plynoucího z minulých usnesení vlád ČR k výstavbě a financování
novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě z roku 2008 a 2010. Na jednání vlády
ministr kultury vyjádřil ochotu o uvedené problematice jednat.
V září 2015 se na Ministerstvu kultury uskutečnilo jednání hejtmana kraje Miroslava Nováka a
náměstka hejtmana Ing. RSDr. Svatomíra Recmana s ministrem kultury Mgr. Danielem Hermanem o
možné podpoře výstavby krajské vědecké knihovny ministerstvem kultury. Ministr vyjádřil podporu
záměru Moravskoslezského kraje umístit vědeckou knihovnu do areálu národní kulturní památky Dolní
oblast Vítkovice. V tomto směru oběma zúčastněnými stranami bylo vydáno společné tiskové
prohlášení.

Dokončíme stavbu Malé scény Těšínského divadla v Českém Těšíně, včetně potřebného
zázemí pro herce i návštěvníky
Dokončení stavby Malé scény Těšínského divadla v Českém Těšíně bylo plánováno na říjen roku
2013. Zásadní posunutí termínu dokončení nastalo z důvodu havárie v srpnu 2013, kdy během
přívalového deště došlo k zatečení vody přes sprchovou vpust do stavby. Byly přerušeny práce na
části díla. Následně nastaly problémy na straně dodavatele stavby společnosti VOKD, a.s., když se
společnost v červnu 2014 dostala do úpadku. V srpnu 2014 byla ze strany kraje od VOKD, a.s.
převzata pouze část dokončené stavby. V říjnu 2014 byla od společnosti Intersono SG a.s. (původní
subdodavatel stavby – část jevištní technologie) krajem převzata zpráva vyhodnocující škodní událost
z r. 2013 a obsahující návrh na odstranění škod.
V únoru 2015 byl kraji předán znalecký posudek, který posuzoval, zda je rozestavěná stavba a hlavně
divadelní technika natolik jedinečným dílem, že ho může dokončit pouze dodavatel, který tuto část
22
stavby prováděl. Zmíněný znalecký posudek závěrem uvádí, že rozestavěná stavby „Těšínské divadlo Malá scéna“ jedinečným dílem je. Závěr znaleckého posudku byl konzultován z hlediska technického,
ale i s odborníky v oblasti veřejných zakázek a názory těchto odborníků se zcela neztotožňovaly se
závěrem znaleckého posudku, doporučeno bylo proto provést výběr zhotovitele rozestavěné stavby
formou otevřeného řízení s uveřejněním.
Následně byla připravena zadávací dokumentace a v květnu 2015 uběhla lhůta oznámení předběžných
informací. Předmětem této veřejné zakázky má být dokončení rozestavěné stavby, zaměření a
průzkum rozestavěné stavby, průzkum škod po zatopení v roce 2013 včetně návrhu jejich odstranění,
kdy toto všechno má být zapracováno formou aktualizace původní projektové dokumentace stavby.
Do konce roku 2015 se však nepodařilo dodatek k původní smlouvě, díky neustálým průtahům a
požadavkům ze strany zpracovatele PD, uzavřít. Tím je blokováno řešení této investiční akce a její
dokončení ze strany Moravskoslezského kraje. Řešení kauzy se kraj a vedení Těšínského divadla
nadále intenzivně věnuje.
V roce 2015 probíhala jednání s původním zpracovatelem projektové dokumentace za účelem ve věci
zajištění úpravy zadávací dokumentace na výběr nového zhotovitele stavby.

Budeme spolupracovat na revitalizaci památkově chráněných industriálních objektů i jejich
souborů, aby se dařilo jejich "oživení" a zpřístupnění veřejnosti prostřednictvím sdružení
právnických osob "Dolní oblast Vítkovice" a "Trojhalí"
V roce 2015 byla dokončena obnova několika objektů v areálu dolu Hlubina. Konkrétně se jedná o
tzv. staré koupelny, sklad MTZ, kompresorovnu, průběžnou jídelnu, rozvodnu, které nově slouží ke
kulturním a společenským účelům (ateliéry, kluby, minikino, aj.). Dokončena byla také nástavba
vysoké pece č. 1 (kavárna a vyhlídková plošina). Z části bývalých tzv. nových koupelen vznikl hudební
klub „Heligonka“. Zároveň byla zahájena obnova strojovny pro účely vzniku horolezecké stěny včetně
zázemí. V areálu Dolní oblasti Vítkovic byla navíc započata obnova vodárenské věže (není součástí
národní kulturní památky). Krajský úřad je orgánem, kterému přísluší péče o národní kulturní památky
v kraji. U výše uvedených akcí obnovy spolupracuje úřad s majiteli předmětné národní kulturní
památky.
Titul „Stavba roku 2015“ získaly hned dvě realizace z areálu národní kulturní památky Důl Hlubina a
vysoké pece a koksovna Vítkovických železáren“ v Ostravě, a to „Vysoká pec č. 1 – Nástavba“ (autor
Ing. arch. Josef Pleskot) a „Zpřístupnění a nové využití NKP hlubina“ (autoři Ing. Milan Šraml,
Ing. arch. Jan Malík).
Kraj se stal členem zájmového sdružení právnických osob Trojhalí Karolina již v roce 2011.
Od té doby se aktivně podílí ve všech orgánech sdružení (správní rada, dozorčí rada, předsednictvo)
na jeho řízení a rozvoji. Do provozu budov Trojhalí Karolina vkládá 5 mil. Kč ročně v podobě členského
příspěvku. Od srpna 2012 do července 2014 bylo hlavním cílem podílet se na úspěšném průběhu
rekonstrukce historických budov Trojhalí Karolina v centru Ostravy. Dalším cílem zároveň byla příprava
na budoucí provoz v podobě unikátního multifunkčního centra, ve kterém najde veřejnost prostor
pro sport, kulturu, ale i své vlastní aktivity a záliby. 11. července 2014 pak byly budovy Trojhalí
Karolina zprovozněny a otevřeny veřejnosti – od této chvíle se v budovách rozvíjí provoz běžného
komerčního sportoviště, kdy jeho vytíženost průběžně roste, a provoz zastřešeného náměstí, tj.
veřejného prostoru, který je standardně a trvale otevřen pro veřejnost a její vlastní aktivity (plní tak
určitý komunitní charakter) a lze jej využít i pro komerční pronájem pro aktivity typu koncert, veletrh
nebo firemní akce.
IM - Vybrané investiční akce roku 2015
Vybrané dokončené významné investice:






Novostavba objektu chráněného bydlení v Osoblaze – 11 mil. Kč
Novostavba Domova pro osoby se zdravotním postižením ve Vrbně pod Pradědem – 21 mil.
Kč
Rekonstrukce objektu DOZP v Opavě na Denisově náměstí – 14 mil. Kč
Novostavba objektu domova pro osoby se zdravotním postižením v Opavě, ul. Holasická – 10
mil. Kč
Novostavba domova pro osoby se zdravotním postižením Benjamín v Havířově – 31 mil. Kč
Rekonstrukce budovy č.p. 620, ul. Karola Sliwky, Karviná – 6 mil. Kč
23









Archeopark Chotěbuz – 2. část – 41 mil. Kč
Rekonstrukce objektu na chráněné bydlení v Rýmařově – 19 mil. Kč
Rekonstrukce objektu DOZP v Opavě, Na Pomezí č. p. 76 – 9 mil. Kč
Domov Bílá Opava, příspěvková organizace, rekonstrukce domova pro seniory na ul.
Rooseveltova – 28 mil. Kč
4. etapa transformace organizace Marianum - DOZP Karviná - 17 mil. Kč
Poradna pro pěstounskou péči v Ostravě – 25 mil. Kč
Rekonstrukce objektu v Českém Těšíně na chráněné bydlení – 10 mil. Kč
Transformace zámku Dolní Životice A - Horní Benešov, novostavba – 24 mil. Kč
Výstavba DOZP ve Studénce – 230 mil. Kč
Investice a majetek, cestovní ruch, územní plán
Pomocí vícezdrojového financování (státní rozpočet, vlastní zdroje, fondy EU) zajistíme efektivní
správu majetku kraje. Vhodně zvolenými investicemi jej budeme zhodnocovat ve všech svěřených
oblastech. Důraz budeme klást na efektivní nakládání s energiemi používanými pro provoz budov
ve vlastnictví kraje. K naplnění tohoto záměru použijeme následující nástroje:


Budeme pokračovat v investicích do energetických úspor u nemovitostí ve vlastnictví kraje
Kraj představíme jako oblast investičních příležitostí v rámci ČR i v zahraničí
Z území Moravskoslezského kraje budeme nadále vytvářet atraktivní destinaci pro pobyt v letní i zimní
sezóně. Podporovat budeme oblast takových poskytovaných služeb, které zůstávají v kraji a nebudou
se přesouvat jinam. Cestovní ruch chápeme jako budoucí významný zdroj zaměstnanosti v regionu.
Pro naplnění těchto cílů budeme realizovat tato opatření:

Zasadíme se společně s ostatními kraji ČR o dokončení návrhu zákona o podpoře a řízení
cestovního ruchu a jeho schválení v rámci legislativního procesu Parlamentem ČR
Při Asociaci krajů byla ustavena pracovní skupina pro Komisi pro kulturu a cestovní ruch, která je
skupinou pro vyjednávání s Ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) pro zapracování zásadních
připomínek krajů do návrhu věcného záměru zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu. Zástupce
MSK inicioval sestavení jednotných zásadních připomínek všech krajů k současné verzi návrhu zákona.
Tyto byly v listopadu 2013 předloženy Komisi pro kulturu a CR při AKČR. Od přelomu roku 2013 –
2014 probíhala intenzívní jednání pracovní skupiny pro Komisi pro kulturu a cestovní ruch při AK ČR.
I přes silný tlak krajů MMR zastavilo práce nad přípravou věcného záměru zákona o podpoře a řízení
cestovního ruchu na neurčito.
MMR stále trvá na svém názoru, že zákon o podpoře a řízení cestovního ruchu není potřeba. Nicméně
MMR zařadilo podporu destinačních managementů a řízení CR do dotačního programu Národní
program podpory cestovního ruchu, kde by mělo být zařazeno opatření Podpora destinačních
managementů. 1. výzva k předkládání žádostí o dotaci na vybrané aktivity by měla být vyhlášena
v dubnu 2016. Příjemci budou z řad krajských destinačních managementů a tam, kde nejsou krajské
DM zřízeny, budou oprávněnými žadateli o dotaci kraje.

Budeme podporovat rozvoj cestovního ruchu v oblastech, ve kterých má Moravskoslezský kraj
silný potenciál či unikum, a to jsou zejména industriální turistika, lyžařské běžecké lyžování,
gastroturistika, cykloturistika a singltreky, hipoturistika, vodácká turistika, golfové a jiné
sportovní aktivity pro celou rodinu
V rámci „Jak šmakuje Moravskoslezsko“ byla započata další řada Moravskoslezských večerů
v partnerských restauracích, kde mohli a budou moci i na počátku roku 2016 návštěvníci ochutnat
nejen regionální speciality z kuchařek krajových receptů, které byly vydány v letech 2011-2014, ale
mohli shlédnout také ukázky vaření a doprovodný kulturní program. V listopadu 2015 byl s ohledem
na vysokou poptávku široké veřejnosti po kuchařkách zrealizovaný i dotisk 1. – 4. dílu kuchařek.
V rozhodném období došlo i k realizaci 5. ročníku gastrofestivalu, který se uskutečnil na hradě Sovinec
s významnou účastí veřejnosti.
24
V oblasti běžeckého lyžování pomáhá kraj udržovat a upravovat 843 km lyžařských tras. Pro
nadcházející sezónu byly opět vyhlášeny podmínky dotačního programu. V dotačním programu jsou
podporovány zejména motohodiny, předsezónní a sezónní servis a provoz GPS. GPS systém byl plně
zprovozněn již na sezónu 2014/2015 a zaznamenal velmi pozitivní ohlasy široké veřejnosti. V letošní
sezóně 2015/2016 v případě vhodných sněhových podmínek, bude tento systém opět využíván.
Každoročně se zvyšuje také účast na závodech pořádaných v rámci projektů Jesenické a Beskydské
magistrály. Tyto závody se začínají řadit mezi jedny z nejvyhledávanějších. Kraj rovněž připravuje
prezentaci Jesenické a Beskydské magistrály na jednom z nejvýznamnějších závodů v ČR – na
Jizerské padesátce v lednu 2016, kde využijeme účasti široké sportovní veřejnosti k prezentaci našich
hor a kvalitních podmínek pro běžkové lyžování.
V 1. pol. roku 2015 byl vyhlášen dotační program na podporu turistických oblastí v Moravskoslezském
kraji. Podruhé byl součástí tohoto programu i dotační titul zaměřený na podporu agroturistiky. Opět
lze konstatovat, že požadavky žadatelů opět značně převýšily finanční možnosti dotačního programu.
Vyhodnocení žádostí proběhlo v září 2015 a smlouvy s úspěšnými žadateli byly podepsány.
V roce 2014 byl v návaznosti na projekt financovaný z ROP Moravskoslezsko vyhlášen nový dotační
program „Podpora technických atraktivit v Moravskoslezském kraji“, jehož cílem byla podpora
technických atraktivit v Moravskoslezském kraji jako atraktivních turistických míst vhodných pro
trávení volného času. Dílčími cíli byla podpora technických atraktivit zařazených do projektu TECHNO
TRASA a podpora technických atraktivit splňujících podmínky zařazení do TECHNO TRASY za účelem
zkvalitňování a rozšiřování služeb turistům. Podpora spočívala v modernizaci zázemí určeného turistům
(např. zlepšení sociálního zázemí, umístění odpočívacích míst, zařízení pro doprovodné programy,
pořízení cyklistických stojanů, pořízení odpadkových košů, revitalizaci expozice objektů, orientační
a informační systémy v areálech objektů atd.). V roce 2015 byl dotační program vyhlášen opět a byl
účelově určen na podporu letních víkendových akcí pro děti i dospělé s názvem FAJNE LÉTO,
konajících se ve vybraných technických atraktivitách. Postupně zaznamenáváme zvýšení návštěvnosti
technických atraktivit a také zvýšení oblíbenosti akcí FAJNE LÉTO, které si získaly stálé dospělé i
dětské návštěvníky. Dále do Technotrasy byly zařazeny 2 nové atraktivity: nové Muzeum historických
motocyklů, které je zřízeno v pavilonu C na Černé louce v Ostravě, a dále Železniční muzeum
v Ostravě-Střed.
I letos kraj podpořil dotací turistická informační centra, kdy podpora byla zaměřena zejména na
tvorbu a aktualizaci webových stránek těchto center včetně vytvoření jazykových mutací a na podporu
moderních technologií (multimediální produkty v oblasti cestovního ruchu), navigační systémy, mobilní
aplikace, vzdělávání zaměstnanců TIC v oblasti cestovního ruchu ad. (1,4 mil. Kč). Pro rok 2016 jsou
připraveny nové podmínky na podporu turistických informačních center. TIC budou aktivně zapojena
do aktualizace nových webovských stránek na podporu a prezentaci cestovního ruchu
v Moravskoslezském kraji www.severnimorava.travel, které budou zprovozněny na počátku roku 2016.
V září 2015 se Moravskoslezský kraj prezentoval na světové výstavě EXPO 2015 v Miláně v Českém
pavilonu spolu s partnerskými městy z regionu. Návštěvnost Českého pavilonu byla v řádech miliónů
návštěvníků a návštěvnost zejména v měsíci září a říjnu byla nejvyšší za celou dobu konání EXPa
2015. Prezentace našeho kraje na této mezinárodní akci přispělo ke zvýšení návštěvnosti v kraji a
přilákání potenciálních návštěvníků z celého světa v dalších letech.
Budeme vyvíjet marketingové aktivity, které budou propojeny s konkrétními nabídkami možností
pobytů a poznání v Moravskoslezském kraji. Prohloubíme spolupráci s cestovními kancelářemi
Mezi jinými byly také realizovány v rámci projektů spolufinancovaných z fondů EU i konkrétní balíčky
služeb pro turisty individuální i prostřednictvím cestovních kanceláří. Cílové destinace: Slovensko,
Německo, Rusko, Ukrajina, Polsko, Francie, Velká Británie.
I v roce 2015 jsme realizovali řadu akcí zaměřených na navázání kontaktů se zahraničními cestovními
kancelářemi a touroperátory, kterým je Moravskoslezský kraj představován jako zajímavá a dostupná
destinace. Uskutečnily se prezentační akce v Rusku, Polsku, Itálii, Slovensku a Velké Británii. Rovněž
jsme realizovali řadu fam tripů a press tripů přímo v kraji pro zástupce zahraničních cestovních
kanceláří a médií. I nadále probíhá komunikace mezi těmito osobami a krajem s cílem vytvořit
konkrétní prodejný produkt pobytů v Moravskoslezském kraji.
Byla realizována i řada marketingových aktivit na podporu cestovního ruchu v oblasti propagace,
prezentačních akcí a veletrhů, webu a mobilní aplikace a komunikace směrem k veřejnosti doma
25
i v zahraničí, což se odráží ve stabilně rostoucí návštěvnosti hlavních vybraných skupin turistů
do kraje. V těchto aktivitách pokračujeme i nadále.
Kraj založil destinační společnost Moravian-Silesian Tourism, s.r.o., jejímž hlavním úkolem je realizovat
obchodní aktivity zaměřené na nabídku a propagaci kraje zejména do zahraničí. Nicméně ve velmi
úzké spolupráci s krajem je připravován plán aktivit na další léta. Na jaře 2015 vytvořila společnost
Moravian-Silesian Tourism, s.r.o., vlastní Akční plán. Tento Akční plán je postupně naplňován,
společnost získala významné finanční prostředky ještě z Evropských fondů z Regionálního operačního
programu na léta 2007 – 2014 na realizaci prvního marketingového projektu. Výstupy jsou realizovány
již od podzimu 2015, do projektu jsou zapojeny partnerské organizace z řad destinačních společností
turistických oblastí, podnikatelské sféry i veřejné sféry. Je prohlubováno partnerství mezi těmito
subjekty, které bude takto dále rozvíjeno na dalších společných aktivitách.
Dne 5. 3. 2015 zastupitelstvo kraje schválilo Strategii řízení cestovního ruchu v Moravskoslezském
kraji na léta 2015-2020. Strategie je zaměřena zejména na jasné nastavení řídící struktury cestovního
ruchu v kraji, tzv. destinačního managementu a jasné rozdělení kompetencí/rolí mezi 3 hlavní úrovně
řízení: kraj – Moravian-Silesian Tourism, s.r.o. – turistické oblasti. Dokument také obsahuje cíle kraje
na poli cestovního ruchu pro léta 2015 – 2020 a opatření vedoucí k jejich naplňování. Dokument si
klade za cíl rovněž nastavit způsob financování destinačního managementu na těchto 3 úrovních řízení
po dobu, než bude přijat zákon o podpoře a řízení cestovního ruchu.
V květnu 2015 kraj začal naplňovat cíle stanovené ve své Strategii a nastavil pravidla a způsob
spolufinancování aktivit destinačních managementů turistických oblastí, které tvoří tvz. třetí úroveň
řízení cestovního ruchu. Jsou to subjekty, které jsou v přímém kontaktu a spolupracují s poskytovateli
služeb cestovního ruchu v kraji, proto je velmi důležité zajistit fungování této spolupráce i přes
neexistenci zákona o podpoře a řízení cestovního ruchu. Kraj prostřednictvím dotačního programu
zajistil realizaci podstatných marketingových aktivit turistických oblastí a podílí se na zajištění části
provozních nákladů tak, aby byla tříúrovňová struktura řízení cestovního ruchu zachována a mohla
nadále fungovat spolupráce na podporu cestovního ruchu mezi poskytovateli služeb cestovního ruchu
a krajem prostřednictvím destinačních managementů v turistických oblastech.
Chceme úzce koordinovat činnost se všemi sousedními kraji (doma i v zahraničí)
V roce 2015 pokračovala úspěšná spolupráce s partnerskými kraji, zejména moravskými. Byla
realizována aktivita na podporu cykloturistiky a gastronomie na Moravě a ve Slezsku spojená
s prezentacemi na významných veletrzích cestovního ruchu v ČR i zahraničí (Itálie, Rakousko, Česká
republika). V roce 2015 se 4 moravské kraje rozhodly zaměřit na sportovní vyžití na Moravě a ve
Slezsku, zejména cykloturistiku a pěší turistiku, samozřejmě spojená s dobrou moravskou gastronomií.
Byl vytvořen aktualizovaný Cykloprůvodce Moravou a Slezskem a rovněž aktualizovaný Pěší průvodce
Moravou a Slezskem. Součástí projektu bylo rovněž zabezpečení prezentace 4 moravských krajů na
mezinárodním gastronomickém veletrhu v Udine v termínu 5. - 8. 11. 2015. Jedná se o jeden z
nejvýznamnějších gastronomických veletrhů v Itálii spolu s veletrhem v italském Turíně. A dále tisková
konference v rámci veletrhu Regiontour v Brně v lednu 2016 a prezentace Moravy a Slezska ve Vídni
před vídeňskou radnicí v rámci velmi významné rakouské cykloakce.
Moravskoslezský kraj se stal partnerem významného moravského projektu Cyrilometodějská kulturní
stezka, která přesahuje hranice ČR a zasahuje směrem do střední a jižní Evropy. V rámci tohoto
projektu se Zlínským, Jihomoravským a Olomouckým krajem a dále se zahraničními regiony v Evropě
bude zařazena na tuto významnou evropskou stezku kulturního dědictví řada kulturních atraktivit MSK.
Tato aktivita má do budoucna silnou podporu Evropské komise.
S mezinárodním projektem Cyrilometodějská kulturní stezka byl úzce spjat další projekt, jehož je MSK
partnerem a to Cyril a Metoděj, autentický příběh naší země. S tímto projektem souvisela propagace
formou roadshow, která byla realizována na významných akcích krajů a zahraničních partnerů a také
na základních školách v celé České republice. Projekt byl úspěšně ukončen v listopadu 2015.
Se Žilinským samosprávným krajem byla na sklonku letošního roku realizována řada prezentačních
aktivit v českých městech. Je také připravena řada projektových záměrů mezi Moravskoslezským
a Žilinským krajem pro nadcházející plánovací období 2014+. Na projektových záměrech pro období
2014-2020 se intenzivně pracuje, konají se společná jednání zástupců obou krajů. Rovněž se
pokračuje ve společných prezentačních akcích jak v ČR, tak v zahraničí. Díky spolupráci se Žilinským
krajem navázal Moravskoslezský kraj kontakty se severosrbskou oblastí Vojvodina.
26
Chceme rozvíjet spolupráci se zahraničními partnerskými regiony v oblasti cestovního ruchu
Rozvíjí se spolupráce s ruským regionem Vologda, a to zejm. v oblasti zdravotní turistiky a wellness.
Byly realizovány famtripy jak ve Vologdě, tak v Moravskoslezském kraji. Zmínit můžeme i rozvoj
spolupráce regionálních touroperátorů při přípravě konkrétních produktů cestovního ruchu v rámci
incomingové i outgoingové turistiky obou partnerských regionů.
V roce 2015 v prvním pololetí došlo i díky realizovaným aktivitám ke zvýšení meziroční návštěvnosti
Moravskoslezského kraje o více než 10% oproti prvnímu pololetí v roce 2014. Celkové statistiky za rok
2015 budou známy zhruba v únoru 2016. Nicméně Moravskoslezský kraj si tak již několik let drží
stoupající tendenci v návštěvnosti a počtu přenocování a patří mezi nejvíce rostoucí regiony v ČR.
Cílem promyšleného užití územního plánu jako nástroje je vytváření předpokladů pro hospodárné
využití území, pro realizaci záměrů kraje a pro jeho udržitelný rozvoj. Budeme proto chránit a rozvíjet
civilizační, přírodní a kulturní hodnoty území včetně urbanistického a architektonického dědictví
a krajiny jako podstatné složky života obyvatel. Ve veřejném zájmu uvedeme v soulad zájmy obcí,
zájmy dotčených orgánů a v neposlední řadě zájmy vlastníků nemovitostí.
Těchto cílů chceme dosáhnout zejména tím, že budeme:





Věnovat pozornost problematikám lokalizace krajsky a celostátně významných investic
Koordinovat územní rozvoj v rámci mezikrajských, celostátních i přeshraničních funkčních
a prostorových vazeb
Sledovat utváření celostátních i evropských plánovacích strategií a koncepcí a zhodnocovat
jejich vlivy na územní rozvoj kraje
V konkrétních krajských podmínkách upřesňovat republikové priority územního plánování
pro zajištění udržitelného rozvoje území
Pořizovat územní studie pro prohlubování znalostí o území a aplikovat jejich výstupy v územně
plánovací dokumentaci
Prostřednictvím aktualizace Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje vytvoříme účinný
nástroj pro cílený a řízený rozvoj kraje.
Krajský úřad prostřednictvím své funkce nadřízeného orgánu územního plánování koordinuje a
metodicky řídí územně plánovací činnost obcí a zajišťuje soulad územních plánů obcí s územně
plánovací dokumentací kraje – Zásadami územního rozvoje Moravskoslezského kraje a s celostátním
dokumentem – Politikou územního rozvoje ČR ve znění Aktualizace č. 1. Republikové priority
územního plánování se promítají do územně plánovací dokumentace i územně plánovacích podkladů.
Kraj sleduje a spolupracuje na utváření celostátní i evropské plánovací koncepce a strategie a jejich
právního rámce. V roce 2015 se podílel např. na přípravě novely stavebního zákona.
V roce 2015 byla pořízena úplná aktualizace Územně analytických podkladů Moravskoslezského kraje.
Byly zahájeny kroky k pořízení územní studie řešící územní systém ekologické stability. V průběhu roku
2015 bylo zahájeno projednání Aktualizace č. 1 zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje.
Uskutečnilo se projednání návrhu s dotčenými orgány, projednání vyhodnocení vlivů na udržitelný
rozvoj území s určenými ministerstvy a projednání se sousedními státy.
V roce 2015 byla vydána publikace Územní plán - Základní dokument rozvoje obce, která presentuje
široké veřejnosti obsah územního plánu. Brožura byla poskytnuta ostatním krajům a ministerstvům a
mimo jiné je presentována na webových stránkách Moravskoslezského kraje.
Regionální rozvoj a evropské projekty
Podpoříme vznik a rozvoj nových malých firem (tzv. start ups) zejména povzbuzením studentů
pro zahájení podnikání včetně spolupráci s univerzitami. Poskytneme počáteční zdroje financování
rozvojových záměrů malých firem, které by jinak nedosáhly na bankovní půjčku (nástrojem tohoto
27
rizikového kapitálu budou tzv. mikropůjčky, které se mohou po pilotním ověření poskytovat ve větším
rozsahu).
Po úspěšné přípravě a realizaci průmyslové zóny Nošovice má kraj ambici připravit další rozvojovou
plochu - průmyslovou zónu Nad Barborou. Jedná se o lokalitu typu brownfield. Její vybudování
nezabere kvalitní zemědělskou půdu, jako tomu je u průmyslových zón "na zelené louce". Kraj tak
může přímo přispět k vytvoření nových pracovních míst v lokalitě Karvinska, kde je nadprůměrně
vysoká nezaměstnanost, byť lidé pracovat chtějí.
Na základě žádosti kraje rozhodla Vláda ČR usnesením z října 2013 o spolufinancování projektu
Průmyslové zóny Nad Barborou z programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury,
jehož správcem je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jak potvrdila vláda ČR na svém výjezdním
jednání v Ostravě dne 22. 7. 2015 bude dotace na přeměnu tohoto brownfieldu v plochy vhodné pro
vstup tuzemských či zahraničních investorů poskytnuta v max. výši 750 mil. Kč.
V květnu 2014 byla uzavřena budoucí kupní smlouva na podstatnou část nemovitostí nacházejících se
v lokalitě průmyslové zóny. Současně byla zpracovávána projektová dokumentace pro podání žádosti
o územní rozhodnutí na technickou a dopravní infrastrukturu a nezbytné hrubé terénní úpravy.
Převody pozemků do vlastnictví kraje jsou vázány na zisk těchto územních rozhodnutí. V roce 2014
byla dokončena projektová dokumentace pro podání žádostí o vydání potřebných územních
rozhodnutí. Žádosti byly podány v prosinci 2014 (některá územní řízení již byla ukončena
pravomocným územním rozhodnutím, některá územní řízení ještě probíhají).
V současné době je průmyslová zóna majetkoprávně téměř vypořádána, a to zejména prostřednictvím
budoucích smluv o převodu nemovitých věcí (smlouva o budoucí kupní smlouvě, smlouva o budoucí
darovací smlouvě). Žádost o registraci akce do dotačního titulu byla podána dopisem ze dne 18. 5.
2015, k tomuto datu se váže i přijatelnost projektu, tzn., že od tohoto dne jsou výdaje na projekt
považovány za způsobilé pro poskytnutí dotace (v případě, že nebudou zjištěny jiné důvody pro jejich
nezpůsobilost). Dne 15. 10. 2015 proběhlo zasedání mezirezortní hodnotitelské komise pro výběr
projektů v rámci dotačního titulu, kde byla žádost kraje projednána. Komise doporučila Ministerstvu
průmyslu a obchodu po souhlasu Ministerstva financí vydat registrační list (maximální výše dotace činí
750 mil. Kč, náklady na výkupy pozemků budou tvořit neuznatelný náklad) za předpokladu splnění
dvou podmínek (kraj doloží platná územní rozhodnutí pro stavby průmyslové zóny a zdůvodnění
předloženého rozpočtu stavebních objektů, které jsou odlišné od cen stanovených nezávislým
expertem agentury CzechInvest). Před vydáním registrace budou rovněž zohledněny výsledky
oponentních posudků (problematika možného výskytu metanu, indukované seismicity) a v rámci další
přípravy budou zohledněny výsledky režimního měření hladiny spodní vody.
Moravskoslezský kraj dále zajistí efektivní čerpání a tím samozřejmě realizaci krajských projektů
v současném programovacím období do roku 2013 (resp. 2015). Půjde o více než 100 projektů ve výši
5,3 mld. Kč. Bude se jednat o projekty investiční (doprava – silniční infrastruktura a letiště,
zdravotnictví, školství, sociální věci, kultura, regionální rozvoj, cestovní ruch a životní prostředí)
i neinvestiční (rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání ve školství, sociálních věcech, veřejné správě,
cestovním ruchu a zaměstnanosti).
Pro programovací období 2014–2020 připravíme dostatečné množství projektů tak, aby na území
Moravskoslezského kraje došlo k realizaci co největšího objemu projektů ze strukturálních fondů.
Je tedy zřejmé, že prostředky strukturálních fondů budou hlavním zdrojem kraje pro realizaci jeho
rozvojových záměrů. To znamená přípravu portfolia krajských projektů již v letech 2013–2014 (záměry
včetně přípravy veškerých dokumentací) včetně finanční analýzy tak, aby bylo možné opět efektivně
čerpat finanční pomoc EU.
Pro programovací období 2014–2020 je vytvořen zásobník krajských projektů za zhruba 19 mld. Kč
celkových výdajů. Zastupitelstvo kraje na doporučení rady kraje již schválilo přípravu projektů z tohoto
zásobníku za 6.194 mil. Kč. V nejvyšší prioritě jsou zařazeny náměty za cca 13 mld. Kč. Zásobník je
aktualizován podle potřeb kraje a podle připravovaných výzev jednotlivých řídících orgánů operačních
programů. Je zřejmé, že prostředky strukturálních fondů budou hlavním zdrojem kraje pro realizaci
jeho rozvojových záměrů.
V rámci programovacího období EU 2014 – 2020 působí na úrovni krajů Regionální stálé konference,
jejichž cílem je rozvíjet dialog o územních prioritách, sledovat a propojovat potřeby různých aktérů
28
v regionu a zlepšit tak čerpání prostředků z evropských fondů v kraji. Regionální stálá konference
Moravskoslezského kraje (RSK MSK) působí od listopadu 2014. V říjnu 2015 se uskutečnilo již třetí
zasedání RSK MSK.
V návaznosti na uplatňování principu územní dimenze byl zpracován a v červnu RSK MSK schválen
Regionální akční plán Strategie regionálního rozvoje (RAP), který by se měl stát výchozím
strategickým dokumentem pro zdůvodnění požadavků RSK MSK na zacílení konkrétních výzev.
Základním zdrojem pro přípravu RAP byla data získaná na základě mapování absorpční kapacity a
informace o plánovaných projektových záměrem v území. 1. verze RAP obsahuje zjištěné potřeby
v oblastech dopravy, životního prostředí, sociálních a zdravotních služeb, vzdělávání, podpory
výzkumu, inovací a podnikání či kultury v hodnotě téměř 100 mld. Kč. RAP MSK byl ze strany MMR
vyhodnocen jako zodpovědně připravený dokument, který vymezuje potřeby a priority našeho kraje
pro čerpání z evropských či národních zdrojů. Na základě výstupů RSK a RAP již byla definována
témata, která nelze financovat z evropských zdrojů a staly se tak podkladem pro přípravu národních
dotačních titulů MMR (např. obnova místních komunikací, podpora výstavby komunitních domů pro
seniory apod).
V září 2015 byl RAP MSK aktualizován na základě požadavku Ministerstva pro místní rozvoj ve vazbě
na uvedení seznamu plánovaných projektů, které kraj předpokládá realizovat na úsecích silnic II. a
III. tříd v období 2014-2020 podporovaných z Integrovaného regionálního operačního programu.
Regionální rozvoj pro nás nebude pouhým žádaným módním termínem. Bude naopak jedním
z hlavních směrů úsilí této koalice o naplnění představ obyvatel kraje o místě, s nímž mohou spojit
životní perspektivu vlastní i svých dětí. Neopomeneme využití dalších možností, které jsou již v tuto
chvíli institucionálně založeny:

Pokračování v realizaci návratné finanční pomoci z evropských fondů, proto převedeme
Holdingový fond JESSICA do správy Moravskoslezského kraje
Podpora velkých měst v Moravskoslezském kraji směřující k udržení jejich současné schopnosti
rozhodovat o financování jejich rozvoje z evropských zdrojů
Aktivní podíl na spolupráci v nově založeném Evropském seskupení pro územní spolupráci
TRITIA
Garance pokračování Programu obnovy venkova se zohledněním dopadů nového
rozpočtového určení daní na obce a kraje



Podpora podnikání
Kraj vyhlašuje každoročně několik dotačních titulů na podporu podnikání. Jedná se o poskytování
dotací v rámci dotačních programů „Podpora podnikání“, „Podpora vědy a výzkumu
v Moravskoslezském kraji“ a „Podpora malých a středních podniků v Moravskoslezském kraji“:

Podpora podnikání - Inovační vouchery pro malé a střední podniky Moravskoslezského kraje,
které spolupracují s vysokými školami, případně výzkumnými ústavy. Dotační titul je
vyhlašován od roku 2010.

Podpora podnikání - dotační titul na tvorbu pracovních míst v oblasti vědy a výzkumu pro
inovativní malé a střední podniky v MSK. V rámci dotačního titulu jsou poskytovány
prostředky na mzdy pro zaměstnance v oblasti vědy a výzkumu a jeho zvyšování kvalifikace.

Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji – podpora výzkumných projektů v oblasti
aplikovaného a experimentálního vývoje

Fond mikropůjček (Program na podporu malých a středních podniků v Moravskoslezském
kraji) - jedná se o nástroj podpory malých a středních inovativních podniků, jejichž existence
na trhu není delší než tři roky a pro které jsou úvěry v rámci bankovních služeb nedostupné.
Podnikatelé tak mohou získat půjčku se zvýhodněnou úrokovou sazbou 2 %.
Podpora investic
29

kraj využívá nejen volných zelených ploch, ale podporuje také revitalizaci tzv. brownfieldů,
a to formou dotací na předprojektovou přípravu

kraj využívá klasických investičních pobídek na úrovni státu, ze strany kraje se v současné
době řeší také možnost poskytnutí regionální investiční pobídky

pro zvýšení počtu zahraničních investorů v kraji je připravován samostatný marketingový
nástroj
Podpora obnovy a rozvoje venkova

tradiční dotační program kraje, který je vyhlašován od roku 2004

v rámci investičních záměrů obcí jsou rekonstruovány a modernizovány vybrané prvky
venkovské zástavby, infrastruktury, občanské vybavenosti a dopravní infrastruktury

v rámci neinvestičních záměrů svazků obcí jsou realizovány projekty na vzdělávání a
poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice, v rozvoji občanských aktivit a
komunitního života v obcích
K 1. 1. 2014 na základě tzv. Transfer Agreements přešla správa finančního nástroje JESSICA
v rámci ROP Moravskoslezsko z Evropské Investiční Banky na Regionální radu regionu
soudržnosti Moravskoslezsko, současně byl zrušen Holdingový fond JESSICA Moravskoslezsko.
Z původní alokované částky na finanční nástroj JESSICA ve výši cca 500 mil Kč bylo k 30. 4. 2015
prostřednictvím vybraných Fondů rozvoje měst (CONTERA, Urban Development Fund MS s.r.o. a
Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.) podpořeno 5 projektů, a to formou
zvýhodněných úvěrů v celkovém objemu cca 455 mil Kč. Cca 4% nedočerpané alokace
finančního nástroje bylo ke konci roku 2015 převedeno v rámci tzv. decertifikace zpět do ROP
Moravskoslezsko a bude použito na ostatní dotační projekty. Od roku 2015 již dochází
k postupnému splácení poskytnutých úvěrů, přičemž až do roku 2030, kdy by měly být úvěry
z finančního nástroje zcela splaceny, lze očekávat roční splátky v průměru cca 30 mil Kč.
V současné době se Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko intenzivně zabývá
možností opětovného použití finančního nástroje, s cílem vybudovat v Moravskoslezkém kraji
nový investiční nástroj, prostřednictvím kterého budou vrácené prostředky z JESSICA opět
efektivně využity k podpoře regionu.
Doprava a životní prostředí
Kvalitní dopravní infrastruktura je nutnou podmínkou dalšího rozvoje kraje. Moderní komunikace jsou
vlastně životně důležitými tepnami živého a vyvíjejícího se organismu území. V následujícím volebním
období bude nezbytné směřovat investice do dopravní dostupnosti silniční, železniční i letecké. Naší
snahou je udržet dynamiku investic a zamezit tak zaostávání kraje v oblasti klíčové infrastruktury.
Možnosti krajů v oblasti investičních aktivit státu jsou však velmi omezené. Přesto se aktivním
lobbingem, včetně přímé finanční podpory ze strany kraje zaměřené na urychlení přípravy státních
investic R/48, I/11, 1/57.
V rámci rozšíření dopravní infrastruktury chceme v tomto volebním období konkrétně:

Naším nejbližším cílem je zařadit silnice v tzv. Slezském kříži do základní a globální sítě TEN-T
v rámci EU. Silnice se tak stanou evropskými prioritami a bude možné na ně čerpat finanční
zdroje z EU
nadřazená dopravní infrastruktura je v gesci státu. Dle nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské
dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU je na území Moravskoslezského kraje v hlavní síti
zařazena dálnice D1 v celé trase, II./III. tranzitní železniční koridor včetně trati Ostrava – Havířov –
Český Těšín a Letiště Leoše Janáčka Ostrava je letištěm městského uzlu hlavní sítě. V globální síti je
zařazena trasa silnice R48 a přeložka mezinárodní trasy E75 (silnice I/11, I/68 v úseku Třanovice Bystřice) jako propojení R48 a státní hranice se Slovenskem. Kraj v rámci očekávaného otevření revize
30
v uspořádání transevropské dopravní sítě zintenzivňuje lobbing za zařazení západní větve Slezského
kříže do globální sítě TEN-T.

Podporovat všechny kroky vedoucí k rozvoji a většímu využití Letiště Leoše Janáčka. Naším
nejbližším cílem je rozšířit letecké spojení do evropských destinací především ve spolupráci s
nízkonákladovými dopravci a dostat LLJO na leteckou mapu Evropy, přičemž je nutné jeho
zařazení do transevropské dopravní sítě TEN-T
dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 je Letiště Leoše Janáčka Ostrava
letištěm městského uzlu hlavní sítě. Provozovány jsou pravidelné mezinárodní lety do Londýna a
Paříže. 1. 3. 2015 byl zahájen pravidelný provoz linky do Düsseldorfu.

Podpoříme veřejnou logistickou zonu v navazujících na LLJO. Zvláštní pozornost budeme
věnovat cargo přepravě a dokončení stavby kolejového napojení, včetně terminálu. Tím dojde
k napojení letiště na železnici a ke zlepšení jeho dostupnosti i pro cestující mimo
Moravskoslezský kraj. Železniční napojení však bude mít významný vliv také na rozvoj celé
průmyslové zóny Mošnov a na veřejnou logistickou zónu. Zařazení této prosadíme do
transevropské dopravní sítě TEN-T
stavba kolejového napojení Letiště Leoše Janáčka Ostrava byla dokončena v prosinci 2014. Dráha je
rozhodnutím Ministerstva dopravy zařazena do kategorie regionální dráha. Pravidelná osobní doprava
byla zahájena 13. 4. 2015 v relaci Mosty u Jablunkova – Mošnov, Airport Ostrava, denně je
provozováno 10 párů vlaků, na trať byly v prosinci 2015 nasazeny 2 elektrické jednotky RegioPanter,
spolufinancované z prostředků OP Doprava. Na stavbu byl v říjnu 2015 vydán kolaudační souhlas
s užíváním stavby.

Nejvyšší prioritou je zajištění dopravní obslužnosti území kraje veřejnou autobusovou a drážní
dopravou. Připravíme tendry na dopravce v pro zkvalitnění a zefektivnění systému autobusové
dopravní obslužnosti kraje
na základě veřejné zakázky na výběr dopravce zajišťujícího závazek veřejné služby v osobní dopravě
byl vybrán dopravce ČSAD Vsetín, a.s. pro oblast Třinecko a Jablunkovsko. Dopravce ČSAD Vsetín,
a.s. zahájil provoz v této oblasti 13. 12. 2015. Dokončila se dopravně technická dokumentace v oblasti
Českotěšínska.

Dokončit
integraci
veřejné
dopravy
v
kraji
včetně
zavedení
jednotného
systému
Moravskoslezské čipové karty ODISka
od 1. ledna 2015 je realizována integrace předposlední oblasti kraje, a to Frýdecko-Místecka,
zpracovává se projekt integrace Havířovska. V oblasti rozvoje odbavovacích systémů vydávají všichni
dopravci podle projektu jednotné čipové karty ODISka, probíhá proces povinné náhrady papírových
předplatných jízdenek čipovými kartami ODISka, nejprve u studentů, od března 2015 u dlouhodobých
jízdenek, od října 2015 u žáků. ODISka je dostupná také na identifikačních kartách zaměstnanců kraje
zařazených do krajského úřadu, v listopadu 2015 byl zprovozněn zákaznický portál – dálkový přístup
pro zakoupení elektronických kuponů.

Usilovat o dobudování páteřní železniční sítě se zaměřením na dokončení III. tranzitního
železničního koridoru v úseku Dětmarovice - Český Těšín
v gesci SŽDC, s.o. probíhá příprava stavby, financování z OP Doprava

Budeme rozvíjet a dále modernizovat významné regionální železniční tratě například
dokončení přípravy stavby modernizace úseku Ostrava - Frýdek-Místek
V prosinci 2015 byl spuštěn provoz na revitalizované trati v úseku Frýdlant nad Ostravicí - Frenštát
pod Radhoštěm. Dokončuje se zpracování studie proveditelnosti na revitalizaci železničních tratí v
oblasti „Beskydy“.

Pokračovat v modernizaci silnic II. a III. třídy s maximálním využitím prostředků EU
z Regionálního operačního programu. Zavazujeme se proto v příštích 4 letech investovat
minimálně 2 miliardy korun z vlastních zdrojů do údržby a rekonstrukcí komunikací II. a III.
31
tříd. Již nyní jsme zahájili přípravu na zahájení čerpání financí v dalším plánovacím období EU
2014–2020, včetně zaměření na přeshraniční regionální spolupráci s Žilinským samosprávným
krajem a s Katowickým a Opolským vojvodstvím
V roce 2015 byly dokončeny všechny plánované stavby spolufinancované ze zdrojů EU. Ze
samostatných projektů se jedná o stavby „Silnice III/4785 prodloužená Bílovecká“ (zprovozněna 2. 12.
2015) a „Silnice II/452 Bruntál – Mezina“. Ze staveb v rámci projektů Silnice 2014 a Silnice 2015 lze
jmenovat rekonstrukci a modernizaci silnice II/647, ulice Mariánskohorská v Ostravě. Byla dokončena
realizace oprav, rekonstrukcí a modernizací silnic II. a III. třídy ve výši 247,28 mil. Kč.
Spolufinancovaných Státním fondem dopravní infrastruktury.
Probíhá intenzivní příprava projektů spolufinancovaných prostřednictvím Integrovaného regionálního
operačního programu (IROP).
Kumulací všech dostupných prostředků se v r. 2015 podařilo do modernizace silnic II. a III. třídy vložit
téměř 1,5 mld. Kč!
V oblasti modernizace silniční sítě předpokládáme dokončení:

Silnice I/11 ve východní i západní části kraje včetně úseku okolo Třince
pokračuje realizace staveb „Silnice I/11 Nebory - Oldřichovice“ a „Silnice I/11 Oldřichovice – Bystřice“
jako obchvat Třince, realizace stavby „Silnice I/11 Ostrava, prodloužená Rudná - hranice okresu
Opava“. Dne 13. 10. 2015 byla zprovozněna stavba „Silnice I/11 Mokré Lazce – hranice okresu Opava,
Ostrava“.

Zahájení výstavby dalších úseků rychlostní silnice R48 včetně zahájení výstavby obchvatu
Frýdku-Místku
u obchvatu Frýdku-Místku je problém ekologické zátěže minulého období – tzv. Skatulova hliníku, 23.
7. 2015 uplynula lhůta pro podání nabídek na „Sanaci lokality Skatulův hliník“, podle informací
z profilu zadavatele probíhá vyhodnocení zakázky. Na stavbu obchvatu Frýdku-Místku bylo vydáno
stavební povolení na téměř celou trasu, probíhá odvolací řízení. Realizace by měla být zahájena v roce
2016.

Obchvatu Opavy
u obchvatu Opavy, východní část je vydáno stavební povolení na téměř 90% trasy, předpoklad
zahájení realizace 2016.
Vybrané investiční akce roku 2015
Moravskoslezský kraj:

dokončil rekonstrukce, modernizace a stavby silnic a mostů v úhrnné hodnotě 1.080 mil. Kč

dokončil stavbu „Letiště Leoše Janáčka Ostrava, kolejové napojení“ - cca 506 mil. Kč dokončil
realizaci stavby „Letiště Leoše Janáčka Ostrava, ostatní zpevněné plochy – světlotechnika“ –
66 mil. Kč,

dokončil stavbu „Letiště Leoše Janáčka Ostrava, integrované výjezdové centrum“ – 220 mil.
Kč.
Stav životního prostředí je v současné době jedním z hlavních a nejvýraznějších témat
Moravskoslezského kraje. Jeho stav má přímý dopad na zdraví obyvatel, ale také na ekonomický
a sociální rozvoj kraje. Náš kraj je specifický výjimečným přírodním bohatstvím, ale na straně druhé
také výraznou ekologickou zátěží způsobenou historickou orientací na těžký průmysl. V neposlední
řadě ovzduší v kraji ovlivňuje jeho poloha v tzv. Slezské pánvi, vyznačující se velkou hustotou
průmyslu, ale také lokálního vytápění a dopravy a specifickými inverzními klimatickými podmínkami.
Naším cílem je dosáhnout dalšího postupného zlepšování životního prostředí systematickými účinnými
opatřeními na lokální, regionální i mezinárodní úrovni. Rada kraje si dává za cíl přijímat opatření
vedoucí prioritně ke zlepšení stavu ovzduší, jako limitujícího složky životního prostředí v našem kraji
a dále opatření vedoucí ke zlepšování všech dalších složek životního prostředí. Východiskem je
dokument Politika životního prostředí Moravskoslezského kraje, který umožní definování a prosazení
32
jednotlivých oblastí podpory v tematických i regionálních programech Evropské unie pro programové
období 2014–2020 a rovněž vytváří zásobník potencionálních projektů.
Prioritně Rada kraje bude prosazovat:

Zpřísňování emisních limitů a podmínek provozu průmyslových podniků v integrovaných
povoleních na úroveň limitů BAT (Nejlepších dostupných technik) dle prováděcího rozhodnutí
Evropské komise č. 2012/135/EU, a to nejpozději do 2 let. Budeme prosazovat srovnatelné
podmínky provozu především pro průmysl v České republice a v Polsku
Úředníci krajského úřadu v roce 2015 dokončili přezkumy závazných podmínek uvedených v
integrovaných povoleních pro hutě. Při kontrolách postupovali podle aktualizovaného referenčního
dokumentu o nejlepších dostupných technikách pro výrobu železa a oceli a podle aktuálních závěrů o
nejlepších dostupných technikách vydaných Evropskou komisí, které začnou platit od roku 2016.
Smyslem bylo ověřit, zda současné provozy odpovídají požadavkům nejnovějších dostupných technik
ve vztahu k výstupům emisí do jednotlivých složek životního prostředí, především do ovzduší, vody,
půdy, včetně nakládání s odpady, a zajistit jejich soulad s nejnovějšími dostupnými technologiemi
nejpozději k roku 2016.
Krajský úřad do současné doby zpřísnil emisní limity na úroveň nejlepších dostupných technik
pro všechny hutní provozy na území Moravskoslezského kraje. Povinnost plnění zpřísněných podmínek
integrovaných povolení stanovených dle závěrů o BAT je stanovena v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 2010/75/EU a zákonem o IP od 8. 3. 2016.
V roce 2016 budeme obdobně pokračovat i u dalších průmyslových provozů, pro které postupně
vycházejí závěry o nejlepších dostupných technikách ve Věstníku Evropské komise, jako je např.
výroba cementu a vápna, výroba buničiny, papíru a lepenky nebo sklářský průmysl.

Budeme pokračovat v dotačním programu zaměřeném na ekologizaci domácích kotlů na tuhá
paliva stejně tak jako v informační kampani pro veřejnost upozorňující na problémy spojené
s lokálním vytápěním
Specifické inverzní klimatické podmínky v zimním období, které způsobují špatný rozptyl škodlivin,
v kontextu se zvýšeným množstvím emisí z lokálního vytápění pomáhá řešit dotační program
zaměřený na ekologizaci domácích kotlů na tuhá paliva, který byl do konce roku 2015 v kraji
realizován prostřednictvím 6 výzev. V rámci těchto 6 výzev se podařilo vyměnit přes 4 tis. starých
kotlů, což znamená snížení přibližně o 400 tun prašných částic, které se již nedostanou do ovzduší.
Pro velký zájem občanů o tento dotační program byl i díky iniciativě Moravskoslezského kraje
realizován Ministerstvem životního prostředí nový dotační program, který bude financován z OPŽP
2014-2020. V současné době se kraj zapojil do první výzvy, kterou vyhlásilo Ministerstvo životního
prostředí dne 15. 7. 2015. Předpokládaný příjem žádostí o dotaci na výměnu kotle pro občany kraje je
stanoven na 1. 2. 2016 až 29. 4. 2016. Podrobnější informace jsou dostupné na http://lokalnitopeniste.kr-moravskoslezsky.cz/.
Účelnou informační kampaň o důsledcích škodlivého spalování nekvalitních paliv nebo odpadů
v domácích topeništích a zároveň o možnosti získat tzv. kotlíkovou dotaci jsme realizovali začátkem
roku 2015. Rovněž se podařilo vytvořit tzv. kotlíkovou kalkulačku, která umožňuje občanům kraje
vypočítat si úspory přechodem ze starého kotle na nový a další výhody kotlíkové dotace. V roce 2016
bude na výstavě Infotherma názorná ukázka špatného a správného topení, kterou budou realizovat
odborníci z Vysoké školy báňské – Technické univerzity, Výzkumného energetického centra.
Dalším motivačním nástrojem v období špatných rozptylových podmínek, byť se nejedná o ekologizaci
lokálního vytápění, byl v roce 2015 vyhlášený a realizovaný dotační program zaměřený na ozdravné
pobyty pro děti předškolního věku na období 2015-2017. Tento dotační program vyplňuje mezeru
v současných dotačních programech státu a obcí na podporu ozdravných pobytů pro nejmenší děti,
ale i jejich doprovod, což program výrazně zatraktivnilo. Na jeho realizaci jsou vyčleněny 3 miliony
korun. O atraktivitě tohoto dotačního programu svědčí, že ke konci roku 2015 již zbylo pouhých 0,5
mil. Kč.

Zajistíme zvýšenou četnost čištění komunikací v majetku kraje a budeme prosazovat tento
závazek i u dalších správců komunikací. Budeme prosazovat ekologicky šetrná vozidla
pro veřejnou správu
33
Pozemní komunikace v oblastech, které nejvíce trpí znečištěním ovzduší, se uklízely častěji než
dvakrát ročně, jak nařizuje zákon. Obdobně jako v minulém roce rozhodlo vedení kraje i v tomto roce,
že se v oblastech, které nejvíce trpí znečištěním ovzduší, budou častěji, než ukládá zákon, uklízet
silnice, byť to krajský rozpočet na rok 2015 zatíží částkou 8 milionů korun. Od poloviny května 2015
proto na vytipované cesty v celkové délce 400 kilometrů vyjíždějí zametací a kropicí vozy Správy silnic
Moravskoslezského kraje jednou za tři týdny. Tímto opatřením dochází ke snížení koncentrace
polétavého prachu přímo v dýchací zóně obyvatel, kteří se kolem dané komunikace pohybují nebo žijí
v její blízkosti. Z minulého období víme, že zvýšenou intenzitou čištění ročně smeteme navíc zhruba
1400 tun prašných částic všech frakcí, které se tak už opětovným zvířením nedostanou zpátky do
ovzduší.

Předložíme návrh novely zákona o ovzduší s požadavkem, aby prostředky zaplacené
průmyslovými podniky za znečištění ovzduší patřily mezi příjmy toho kraje, odkud pocházejí,
a aby pomohly kompenzovat v něm způsobené environmentální škody
Zastupitelstvo kraje již v roce 2013 iniciovalo novelizaci současného zákona o ochraně ovzduší, a to
předložením dvou samostatných návrhů zákonů Poslanecké sněmovně. Cílem bylo změnit poměr
výnosů z poplatků za znečišťování ovzduší ve prospěch krajů a umožnit přímou kontrolu tzv. lokálních
topenišť. S ohledem na rozpuštění Poslanecké sněmovny nebyly návrhy projednány. Nicméně se
podařilo iniciovat diskusi na národní úrovni o problému znečišťování ovzduší z lokálních zdrojů a
hledání mechanismu, jak nastavit účinnější kontrolu tohoto typu zdrojů. V současné době byl vládou
ČR předložen Sněmovně návrh novely zákona o ochraně ovzduší, který v sobě kontrolu domácích
topenišť již zahrnuje.

Řada menších obcí neplní závazky plynoucí z evropské směrnice o čištění městských
odpadních vod. Nákladnou výstavbu čistíren totiž nejsou schopny zainvestovat z vlastních
prostředků. Zavazujeme se proto pokračovat v dotačních titulech určených zejména malým
obcím, které povedou k naplnění uvedené směrnice a rovněž tak postupně vyřeší zásobování
obyvatelstva pitnou vodou
- Již dlouholetou tradici v kraji má podpora výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury,
zejména pomoc malým obcím s plněním povinností vyplývajících ze stávající evropské i národní
legislativy a s řešením problémů v oblasti zásobování obyvatel pitnou vodou a čištění odpadních vod.
Dotační program Drobné vodohospodářské akce přispívá na nákladnou výstavbu čistíren, kterou
zejména menší obce nejsou schopny zainvestovat z vlastních prostředků. V roce 2015 bylo v rámci
dotačního programu podpořeno dalších 11 projektů a koncem roku byl vyhlášen předmětný dotační
program pro rok 2016.

Budeme prosazovat koncepční řešení vedoucí ke snižování množství komunálního odpadu
ukládaného na skládkách
Z každoročního vyhodnocování Plánu odpadového hospodářství je zřejmé, že dochází k postupnému
snižování množství komunálního odpadu ukládaného na skládky. Přestože se jedná o pozitivní trend,
je s ohledem na zákaz skládkování směsného komunálního odpadu od roku 2024 nezbytné nalézt
alternativu k tomuto způsobu nakládání a odklonit jej ze skládek při dodržení hierarchie nakládání
s odpady. Velkým přínosem při naplňování tohoto cíle je i dlouholetá spolupráce s autorizovanou
obalovou společností EKO-KOM, a.s., v oblasti sběru tříděného odpadu (papír, plasty, sklo, nápojový
kartón), kdy s výtěžností rovných 41 kg na osobu byl překročen celorepublikový průměr. Spolupráce
na projektu Intenzifikace odděleného sběru a využívání vytříděných složek komunálního odpadu
včetně jeho obalové složky probíhala i v letošním roce. Městům a obcím z Moravskoslezského kraje
tak mohlo být zdarma poskytnuto 528 nových barevných kontejnerů na tříděný odpad. V oblasti
zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru se kraj na základě dohody o partnerství a
vzájemné spolupráci se společností ASEKOL, s.r.o., a ELEKTROWIN a.s., účastní projektu Rozvoj sběru
použitých elektrozařízení v Moravskoslezském kraji v roce 2015 a projektu Intenzifikace zpětného
odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu v Moravskoslezském kraji. Kraj se podílí
také na realizaci záměru vybudování Krajského integrovaného centra využívání komunálních odpadů,
jehož součástí má být i zařízení k energetickému využívání komunálních odpadů.

Ekologickou výchovu a osvětu a zavádění principů místní Agendy 21 a systému řízení EMAS
považujeme za základní pilíř kroků vedoucích ke zlepšení stavu životního prostředí.
34
Zavazujeme se k systematické práci s dětmi a mládeží, zaměstnanci, zaměstnavateli i širokou
veřejností, vedoucí ke změně pohledu na svět a pozvolna i návyků lidí a k nenásilnému
k ohleduplnému chování k přírodě
Cesta k pozitivnímu pohledu na svět a k nenásilnému a ohleduplnému chování k přírodě vede
i skrz ekologickou výchovu a osvětu. Prostřednictvím dotačního programu byly v této oblasti
realizovány aktivity s dopadem na širokou veřejnost. Vydávání časopisů, informačních letáků a dalších
propagačních materiálů, stejně jako spolupráce s ekoporadnami pomáhají posilovat environmentální
povědomí.
Kraj nadále pokračuje v implementaci principů místní Agendy 21. Především se zaměřuje na
metodickou a stmelující úlohu vůči obcím kraje zapojeným do procesu MA21.
Moravskoslezský krajský úřad je dosud jediným krajským úřadem v České republice, který má
zaveden systém environmentálního řízení a auditu EMAS. V letošním roce prošel pravidelnou 3letou
recertifikací (certifikačním auditem) tohoto systému. Kraj tak nadále pokračuje ve svém úsilí snižovat
negativní působení v oblasti životního prostředí, a to nejen prostřednictvím měřitelných ukazatelů,
jako je např. snižování spotřeby elektřiny, papíru, vody, produkce odpadů, nebo zvyšováním počtu
vozidel na alternativní pohon (CNG a elektřina), ale i nepřímo, např. působením na své příspěvkové
organizace, aby i ony věnovaly při svých aktivitách nemalé úsilí vedoucí ke snižování negativních
dopadů na životní prostředí.
Krajský úřad i v roce 2015 dosáhl na jedno z nejvýznamnějších ocenění v oblasti EMAS. Tím bylo
získání nominace na cenu EMAS AWARDS 2015, kterou vyhlašuje Evropská komise s cílem ocenit
nejlepší nová a kreativní řešení v oblasti inovačních opatření. Krajský úřad byl ohodnocen v kategorii
subjektů ve veřejné správě společně s pěti dalšími nominovanými ze zemí EU.
Kraj také stále významněji podporuje rozvoj alternativních druhů dopravy, a to především svým
pozitivním působením na ostatní municipality v kraji jako příklad dobré praxe, podporou plynofikace
veřejné hromadné dopravy, podporou výstavby plnicích stanic CNG a nabíjecích stanic pro
elektromobily apod. Vozový park krajského úřadu se v roce 2015 rozrostl o dalších šest automobilů na
CNG pohon. Nyní má mezi služebními vozy dva elektromobily a osm vozů na pohon CNG.
Moravskoslezský kraj v letošním roce inicioval vznik konceptu SMART regionu postaveného na principu
SMART Cities s postupným zapojením dalších měst. Uzavřel spolu s Ministerstvem životního prostředí,
Ministerstvem průmyslu a obchodu a statutárním městem Ostravou Deklaraci o spolupráci na přípravě
konceptu chytrého města (Smart City) a chytrého regionu (Smart Region) pro zlepšení kvality života a
životního prostředí v Ostravě a Moravskoslezském kraji. V praxi to znamená, že kraj bude podporovat
a zavádět inovativní a inteligentní technologie v oblastech rozvoje dopravy, energetiky a stavebnictví,
investic do lidského a sociálního kapitálu, a to vše v souladu s udržitelným rozvojem a zvyšováním
celkové kvality života obyvatel kraje, a bude mít v celém tomto konceptu edukativní, metodickou a
integrační roli.
Závěrem
Jsme přesvědčeni o tom, že občané Moravskoslezského kraje – čtenáři tohoto programového
prohlášení – v něm naleznou "svůj" program rozvoje vlastního kraje. Právě to je smyslem jeho
formulace, jak jsme vyjádřili již v preambuli. Nejde nám o nic jiného, než o naplnění představ obyvatel
kraje o společné budoucnosti. Při realizaci této politiky počítáme s úzkou spoluprací se členy
Moravskoslezské tripartity, občanskými sdruženími a dalšími subjekty, které reprezentují širokou
veřejnost.
Na této platformě budeme usilovat především o důvěru občanů během funkčního období při
naplňování cílů respektujících jejich volební hlasy.
Právě v tomto přístupu překonávajícím chápání společnosti ve stylu "my a oni", právě ve společné
komunikaci a realizaci cílů spatřujeme reálné naplňování idejí občanské společnosti a odpovědné
programové politiky.
Rada hospodářské a sociální dohody Moravskoslezského kraje (RHSD MSK, tzv. Tripartita MSK)
založila v červenci 2013 Pracovní skupinu pro řešení hospodářské a sociální situace v MSK, kterou jako
35
reakci na problémy v OKD zřídil hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák a tehdejší ministr
průmyslu a obchodu Jiří Cienciala, současný vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj.
Tato pracovní skupina mimo jiné dala podnět Vládě ČR na schválení balíku opatření, který obsahoval 7
finančních a 13 systémových opatření v hodnotě několika miliard korun. Jsou mezi nimi například nové
programy podpory podnikání, dotace na revitalizační a ekologické projekty, úprava investičních
pobídek a zlepšení podnikatelského prostředí pro investory či nasměrování evropských peněz do
Moravskoslezského a Ústeckého kraje.
V březnu 2014 se vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Jiří Cienciala a hejtman
Moravskoslezského kraje Miroslav Novák dohodli, že Pracovní skupina pro řešení hospodářské a
sociální situace v Moravskoslezském kraji se po osmi měsících fungování transformuje do Tripartity
MSK včetně 6 tematických pracovních skupin (Pracovní skupina pro životní prostředí, Pracovní skupina
pro energetiku a suroviny, Pracovní skupina pro zaměstnanost a podnikání, Pracovní skupina pro
vědu, výzkum, inovace a vzdělávání, Pracovní skupina pro legislativu a veřejnou správu, Pracovní
skupina pro image kraje).
Tripartita MSK schválila v létě 2014, že předsednictvo tvoří předseda, kterým je vládní zmocněnec pro
MSK a ÚK, čestný předseda, kterým je hejtman MSK, a tři místopředsedové, kteří jsou jmenováni
příslušnými stranami tripartity a schváleni plenární schůzi RHSD MSK. Zároveň došlo k navýšení počtu
stálých členů RHSD MSK. Plenární schůze RHSD MSK se účastní 6 představitelů veřejné správy, 6
představitelů Regionální rady OS ČMKOS MSK, 6 představitelů zaměstnavatelů, kteří jsou členy RHSD
MSK a vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj.
V roce 2015 Tripartita MSK pozorně sledovala vývoj na trhu práce v kraji a průběžně na něj reagovala.
Zvláštní pozornost byla věnována situaci v OKD a přípravě nové průmyslové zóny Barbora. Při řešení
kritické situace v OKD je vládě ČR doporučeno věnovat pozornost zejména řízení procesu tak, aby byl
co nejvíce pozvolný s cílem získat čas pro tvorbu nových pracovních míst a spuštění programu
rekvalifikací. Jako účinný nástroj podpory ohrožených pracovních míst a nalezení nové perspektivy pro
zaměstnance kromě předčasných odchodů do důchodu může sloužit Evropský globalizační fond.
***
36