Česká egyptologie v letech 1958-2000

Česká egyptologie v letech 1958-2000
Jaromír Krejčí.
České národní egyptologické centrum se především snaží navázat,
podstatně rozšířit a zkvalitnit mezinárodně uznávanou činnost české
egyptologie reprezentované doma i v zahraničí Českým (dříve
Československým) egyptologickým ústavem FF UK.
Český egyptologický ústav se již od
doby svého založení věnuje především
vědecké a výzkumné činnosti, při
jejímž naplňování hrála vždy velkou
roli mezioborová spolupráce s
odborníky z humanitních i
přírodovědeckých směrů. Jejím
základem je rozvíjení vlastního
archeologického výzkumu v Egyptě na
lokalitě Abúsír. Na ní se rozkládá česká archeologická koncese, která
představuje největší koncesi přidělenou zahraniční expedici na
pyramidových polích a možná i v celém Egyptě. Tento fakt je oceněním
úrovně dosavadní práce české archeologické expedice, ale zároveň i
velkým závazkem do budoucnosti, představujícím, kromě jiného i
poměrně velké finanční náklady. Terénní výzkum v Abúsíru je zaměřen na
objevování a shromažďování nového pramenného materiálu k dějinám
starého Egypta, především z období stavitelů pyramid Staré říše – své
pyramidové komplexy si zde postavili panovníci 5.dynastie (25.-24. stol.
př. Kr.). Nacházejí se tu i hrobky úředníků a kněží z doby Staré říše a také
velké šachtové hroby vysokých hodnostářů z doby sajsko-perské (6.-5.
stol. př. Kr.).
Mezi nejvýznamnější výkopové práce z poslední doby můžeme zařadit
nevykradenou hrobku kněze Iufaa s úplnou pohřební výbavou, mumií a
výzdobou s unikátními náboženskými texty, dokončení výzkumu
hrobového komplexu panovníka Neferefrea (Raneferefa; četné nálezy z
této hrobky je možné vidět v Egyptském muzeu v Káhiře) a objev hrobky
doposud neznámého vezíra Kara z doby konce Staré říše. Mezi poslední
aktuální výsledky patří objev vyzdobené hrobky hodnostáře Hetepiho z
doby prvního stavitele kamenné pyramidy v Egyptě, panovníka Džosera
(27. stol. př. Kr.). a výzkum rodinného hřbitova vezíta Kara v jižním
Abúsíru. Prezentace výsledků činnosti ústavu mají různé podoby – jde
především o publikování vědeckých monografií a článků v domácích i
zahraničních časopisech, či účast na konferencích. Důležitou úlohu hraje i
popularizace oboru, členové ústavu pořádají přednášky v České republice
a zahraničí, připravují populárně-vědecké články v domácích i
zahraničních časopisech a novinách (National Geographic, Lidé a Země,
Koktejl, Lidové noviny, MF Dnes, GEO, KMT – Journal of Ancient
Egypt, Egyptian Gazette), spolupracují při výrobě televizních filmů a
seriálů domácí a také zahraniční produkce (Česká televize, National
Geographic TV, Discovery, BBC), nebo rozhlasových pořadů (Český
rozhlas), apod. K propagačním aktivitám ústavu je využíváni jeho bohatý
fotografický a filmový archív.
DĚJINY ČESKÉ EGYPTOLOGIE
Zakladatelem české egyptologie byl František Lexa (1876–1960), který
r.1925 založil samostatný egyptologický seminář na Filozofické fakultě
Univerzity Karlovy. Lexa byl r. 1927 rovněž jmenován prvním řádným
profesorem egyptologie na Karlově Univerzitě. Český (do r. 1991
Československý) egyptologický ústav FF UK byl založen v r. 1958 a v
r.1959 bylo otevřeno jeho káhirské pracoviště. O rozvoj ústavu se v
prvních letech jeho existence zasloužil Zbyněk Žába (1917-1971), žák
Lexy. Přestože žil dlouhodobě v zahraničí, velký význam měla i morální
podpora Jaroslava Černého, dalšího Lexova žáka. Po Žábově smrti krátkou
dobu (1971–1974) vedl ústav František Váhala. V r. 1975 se vedoucím (od
r. 1981 ředitelem) ústavu stal MiroslavVerner, který jej vedl do roku 2000.
V současnosti práci ústavu vede Břetislav Vachala.
Núbijská záchranná akce
Základním impulzem pro založení ústavu se na konci 50. let stalo
vyhlášení mezinárodní akce UNESCO na záchranu núbijských památek
ohrožených vodami Asuánské přehrady. Československý egyptologický
ústav se tohoto projektu aktivně účastnil – výzkumem a dokumentací
archeologických a epigrafických památek na dvou koncesích vyměřených
v této oblasti. Tyto koncese zahrnovaly dva zhruba padesátikilometrové
úseky nilskéhoúdolí, tzv. Severní a Jižní koncesi. Severní koncese sahala
od Naga el-Birby poblíž Kalábšy po Gerf Husein. Jižní koncese byla
vymezena lokalitami Naga ed-Dóm a Naga Abú Šanak. Hlavním úkolem
výzkoumu v těchto dvou oblastech byla dokumentace skalních kreseb a
nápisů jednotlivých kultur starověké Núbie.
Celkem bylo zdokumentováno 243 skalních nápisů od raně dynastického
po římské období. Výsledky těchto prací byla publikována v monografii
The Rock Inscriptions of Lower Nubia. Czechoslovak Concession r. 1974
Zb. Žábou. Kromě epigrafického průzkumu byl prováděn rovněž
archeologický povrchový průzkum. Zachyceno tak bylo celkem 47 lokalit.
Archeologicky bylo prozkoumáno pohřebiště kamenných mohyl ve Wádí
Qitně a v Kalábše-Jih z pozdně římské až raně byzantské doby (E.
Strouhal, Wadi Qitna and Qalabsha South. Volume I. Archaeology, Praha
1984). Zdokumentována byla rovněž římská pevnost v Kertásí, jež tvořila
součást římského opevnění v Núbii. Podařilo se znovu objevit i římský tzv.
Jižní chrám v Táfě ztracený v 19. stol. pod nánosy nilského bahna.
Pokračování
Český archeologický výzkum v Abúsíru
Výzkum Ptahšepsesovy mastaby
V r. 1960 započal výzkum Ptahšepsesovy mastaby v Abúsíru (velký
vliv na výběr právě této lokality měl J. Černý), který trval až do r. 1974.
Ptahšepses byl vezírem panovníka Niuserrea a významnou historickou
osobností, která sehrála důležitou úlohu v dějinách 5. dynastie.
Skutečnost, že si za manželku vzal královskou dceru, mu umožnila, aby
při stavbě své hrobky, která je stavebně nejsložitější z doby celé Staré
říše, použil některé architektonické prvky vyhrazené pro královské
pyramidové komplexy – otevřený dvůr, místnost pro dvě sluneční bárky
nebo sedlový strop v pohřební komoře. Nedílnou součástí celkového
výtvarného ztvárnění hrobky také byla bohatá reliéfní (do naší doby
bohužel špatně dochovaná) a sochařská výzdoba. Také fakt, že jeho
hrobka patří mezi největší dochované nekrálovské funerální stavby
vypovídá o jeho postavení.
Nová koncese
V roce 1976 se ústavu podařilo získat rozsáhlou archeologickou
koncesi, tzv. Jižní pole v Abúsíru. Ta byla schematicky pro potřeby
dalšího výzkumu rozdělena na tři sektory: Východní, Centrální a
Západní. Abúsír je jedním z pyramidových polí vyrostlých v blízkosti
tehdejšího hlavního města Staré říše Mennoferu. Fakt, že se tato lokalita
stala místem hrobových komplexů čtyř panovníků 5. dynastie (2494–
2345př. Kr., šlo o panovníky Sahurea, Neferirkarea, Niuserreaa
Neferefrea) přispěl výrazně k orientaci ústavu směrem k dějinám
a archeologii především Staré říše. Postupně se ukazuje, že Abúsír byl
rovněž místem pohřebu mnoha příslušníků královské rodiny,
nejvyšších, ale i nižších úředníků a kněží Staré říše. Po upadnutí
Abúsíru do zapomnění po konci Staré říše a pokusech o jeho
znovuzrození ve Střední a Nové říši (viz kult tzv. Sahureovy Sachmety)
se tato lokalita stala opět přitažlivou v Pozdní době, resp. sajskoperském období (6.-5. stol. př. Kr.). V této době zde byly zbudovány
velké šachtové hrobky (viz dále).
Pyramidový projekt
Ve svém "pyramidovém" projektu česká archeologická expedice v
Abúsíru navazuje na práci Ludwiga Borchardta, německého architekta,
který zkoumal pyramidové komplexy panovníkův Abúsíru (s výjimkou
Neferefreova) na počátku 20.století. Výzkum na nové koncesi v
Centrálním sektoru jižní části abúsírského pyramidového pole započal
odkrýváním pyramidového komplexu královny Chentkaus (II.),
manželky panovníka Neferirkarea. Chentkaus po předčasné manželově
smrti vládla jako regentka místo svého nezletilého syna Neferefrea.
Kvůli této skutečnosti byly v jejím pyramidovém komplexu použity
některé prvky architektury jinak výhradně používané v pyramidových
komplexech panovníků.
Na přelomu 70. a 80. let byly další památky na lokalitě byly zmapovány
v té době moderními geomagnetickými metodami, které umožnily
lokaci a výběr dalších archeologických objektů k výzkumu. Zároveň
bylo na jih od Niuseerovy vzestupné cesty, na tzv. Východním sektoru,
prozkoumáno pohřebiště, které patřilo členům královské rodiny
panovníka Džedkarea Isesiho z konce 5. dynastie. Mezi nejvýznamnější
patřila mastaba princezny Chekeretnebtej, dcery Džedkarea Isesiho,
mastaba prince Neserkauhora, mastaba písaře Idua a jeho manželky
Chenut a v neposlední řadě správce královského paláce Mernefua.
Později, v rámci doplňujícího výzkumu zde byly zachyceny hrobky
paní Nebtiemneferes, princezny Hedžetnebu a bezejmenné mastaby "L
".
V 80. letech byla činnost ústavu zaměřena především na zkoumání
pyramidového komplexu panovníka Neferefreana Centrálním sektoru.
Tento panovník, známý do doby před
výzkumem v Abúsíru jen z písemných
pramenů, vládl pouze krátkou dobu a
zapsal se do dějin egyptologie především
díky výzkumu jeho hrobového komplexu s
Nedokončenou pyramidou. V jeho chrámu
(postaveného z větší části ze sušených
cihel) byly objeveny unikátní soubory
administrativních textů z doby provozu
chrámu psané na papyrech, velká řádka královských soch a dřevěných
soch zajatců, otisků pečetí aj. Výzkum jeho pyramidy, místa pohřbu,
byl dokončen r. 1998. V r. 1994 byl rovněž dokončen výzkum
pyramidy Lepsius č. 24 patřící neznámé královně či princezně z 5.
dynastie, jejíž mumii se s největší pravděpodobností podařilo nalézt. V
poslední době se pozornost začíná přesouvat na pyramidový komplex
Lepsius č. 25.
Sajsko-perské šachtové hroby
Paralelně s výzkumem Neferefreova hrobového komplexu probíhal i
výzkum sajsko-perského hrobu hodnostáře Udžahorresneta na
Západním sektoru koncese. Význam tohoto hrobu spočívá v tom, že
patřil historické osobě generála, který důležitou úlohu hrál v době
dobytí Egypta Peršany r. 525 př. Kr.
V r. 1995 bylo započato s výzkumem
dalšího šachtového hrobu z 5. stol př. Kr.
patřícího knězi ze Sají jménem Iufaa.
V tomto případě se podařilo na dně
obrovské 25 m hluboké šachty objevit
nepoškozenou pohřební komoru (s
intaktní pohřební výbavou), jejíž stěny
byly zdobeny náboženskými texty a
vinětami Knih mrtvých z Pozdní doby.
Výzkum hrobky zatím vyvrcholil v r. 1998, kdy byl z dvojitého
sarkofágu vyzvednut neporušený Iufaaův pohřeb. Tento objev, který
vzbudil mimořádnou pozornost nejen odborné veřejnosti, ale i médií, je
největším svého druhu v Egyptě po téměř 54 letech. Výzkum tohoto
objektu však pokračuje dále (srov. zde).
Jižní Abúsír
Na počátku 90. let se těžiště činnosti ústavu posunulo dále na jih, do
oblasti tzv. Jižního Abúsíru, kde bylo započato s výzkumem
soukromých hrobek úředníků a kněží ze Staré říše. Mezi
nejvýznamnější z nich patří již zmiňovaný Hetepi z konce 3. dynastie,
Itej, správce královských sýpek z počátku 4. dynastie, Kaaper, písař
královského vojska zpočátku 5. dynastie a doposud neznámý vezír Kar
s rodinou ze 6.dynastie. Pozoruhodné je i pohřebiště kněží rané 6.
dynastie kolem Fetektiho hrobky.
*
*
*
Stavebně-rekonstrukční a restaurátorské zásahy
Vedle archeologicko-dokumentačních aktivit české archeologické
expedice v Abúsíru je nemalá pozornost věnována stabilizaci zdiva a i
stavební rekonstrukci objevených památek. Mezi největší projekty
ústavu v tomto směru patří vybudování obrovské železobetonové
ochranné konstrukce nad pohřební komorou Iufaa a rekonstrukce 10 m
vysokého průčelí Ptahšepsesovy mastaby s unikátním párem
osmistvolých papyroformních sloupů. Ruku v ruce s tím samozřejmě
probíhá i restaurování objevených předmětů
*
*
*
Literatura k českým archeologickým výzkumům
K dosavadním aktivitám ústavu viz. přehled v M. Verner, ed.,
Objevovánístarověkého Egypta. Unearthing of Ancient Egypt 19581998. Praha1990; M.Bárta, The Czech Institute of Egyptology (19581998). ArOr 1998 . Shrnutí činnosti ústavu je možno nalézt ve vědeckopopulární publikaci M. Vernera, Zapomenutí faraoni, ztracené
pyramidy, Praha 1994 a v kolektivní práci M. Vernera, L. Bareše a B.
Vachaly, Ilustrovaná encyklopedie starověkého Egypta , Praha 1997.
Ústav publikuje rovněž monografickou řadou nazvanou Abusir.
Z nejvýznamnějších odborných publikací je možno uvést tyto:
- M. Verner, Abusir I. The Mastaba of Ptahshepses I. Reliefs. Praha
1986;
- M. Verner, Abusir II. Baugraffiti der Ptahschepses – Mastaba.
Praha1992;
- E. Strouhal, L. Bareš, Secondary Cemetery in the Mastaba of
Ptahshepses atAbusir. Praha 1993;
- M. Verner, Abusir III. ThePyramid Complex of Khentkaus. Praha1995;
- L. Bareš, Abusir IV. The Shaft Tomb of Udjahorresnet at Abusir.
Praha 1998.
- M. Barta, Abusir V. The Cemeteries at Abusir South 1, Praha 2001.
- M. Verner, V. G. Callender, Abusir VI. Djedkare’s Family Cemetery,
Praha 2002
- K. Smoláriková, Abusir VII. Greek Imports in Egypt. Greco-Egyptian
Relations during the 1st Millenium B.C. Praha 2002..
(c) 2001-2002 J. Krejčí